EKOTOXIKOLOGIE, BIOINDIKACE A BIOMONITORING
|
|
- Natálie Doležalová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2 EKOTOXIKOLOGIE, BIOINDIKACE A BIOMONITORING PETR ANDĚL EVERNIA LIBEREC 2011
3 Ekotoxikologie, bioindikace a biomonitoring Autor: Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. Recenzenti: Doc. RNDr. Jakub Hofman, PhD. RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc. Ing. Václav Přibáň Petr Anděl, 2011 ISBN
4 Obsah PŘEDMLUVA ÚVOD DO EKOTOXIKOLOGIE Definice a vymezení oboru Základní teoretická východiska Systémový přístup Vztah expozice a účinku Pravděpodobnostní charakter hodnocení rizika Evoluční přístup Hodnocení ekologických rizik (EcoRA) Případová studie Netopýři ZÁKLADY METODIKY EKOTOXIKOLOGIE Metodiky hodnocení expozice Hodnocení pohybu a přeměn toxikantu v prostředí Hodnocení hladin a rozšíření toxikantu v prostředí Metodiky hodnocení účinku Protichůdné požadavky na metodiky Základní typy metodik hodnocení účinku Další kritéria pro klasifikaci metodik Matematické modely hodnocení účinku Bioindikační metody Definice Obecné metodické schéma bioindikace Případová studie Košetice TOXIKANT Základní charakteristika toxikantů Hierarchické uspořádání toxikantů Vlastnosti ovlivňující chování toxikantů Polarita látek Formy výskytu kovů Přehled hlavních skupin toxikantů Případová studie Toxafen a bavlna... 57
5 4. BIOSYSTÉM Obecné vlastnosti živých soustav Hierarchické uspořádání živých soustav Vlastnosti organismů ovlivňující chování k toxikantům Taxonomické zařazení Ekologická nika Vitalita biologického systému Případová studie Odumírání lesních porostů EXPOZICE OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Model pro popis expozice Kompartment Rozhraní Bilance látkového toku Definice veličin Základní bilanční rovnice Doplnění základní bilanční rovnice Dávka toxikantu Prostorová specifikace látkové bilance Časová specifikace expozice Případová studie Geomon EXPOZICE OSUD LÁTEK V PROSTŘEDÍ Procesy při pohybu a přeměnách toxikantů v prostředí Difúze Sorpce Volatilizace Fotolýza Hydrolýza Oxidace Biokoncentrace Biologická degradace Osud látek v ekosystému Vstup toxikantu do prostředí emise Pohyb toxikantu v ovzduší Pohyb toxikantu vodou Cesty expozice na úrovni organismu Vyšší rostliny Obratlovci Akumulační bioindikátory Případová studie Bryomonitoring ÚČINEK OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Ekotoxikologický účinek Projevy účinku Závislost mezi dávkou a účinkem...133
6 7.3.1 Zákon tolerance Křivky dávka odpověď Komentáře k zákonu tolerance Časová specifikace účinku Vyhodnocení účinků pro potřeby legislativní regulace Příprava odborných podkladů Legislativní stanovení limitu Případová studie Potkan ÚČINKY NA ÚROVNI ORGANISMU Genotoxicita Biochemické reakce Fyziologické reakce Energetický metabolismus Udržování integrity a řízení organismu Imunitní systém Detoxikace organismu Růst Rozmnožování Hormonální regulace Anatomicko-morfologické reakce Změny chování Rekapitulace základních scénářů působení toxikantu na úrovni organismu Případová studie Ohrožení dravých ptáků pesticidy ÚČINKY NA ÚROVNI POPULACE Populační dynamika Bilanční rovnice populační dynamiky Natalita Mortalita Emigrace a imigrace Genotypová variabilita populace Velikost a hustota populace Rekapitulace základních scénářů působení toxikantů na úrovni populace Případová studie Sýček obecný ÚČINEK NA ÚROVNI SPOLEČENSTVA A EKOSYSTÉMU Vliv na strukturu Druhové složení společenstva a biodiverzita Bioindikační druhy Kvantitativní parametry společenstva používané k bioindikaci Vliv na tok energie Obecné zákonitosti vlivu toxikantu na tok energie Vazby na bioindikační metody Zvýšená dotace UV záření Vliv na koloběh hmoty Vliv na řízení
7 10.5 Vliv na vývoj Rekapitulace scénářů působení toxikantů na úrovni společenstva a ekosystému Případová studie Bioindikace imisní zátěže pomocí lišejníků BIOINDIKACE V SUCHOZEMSKÉM EKOSYSTÉMU Obecná charakteristika suchozemského ekosystému ve vazbě na bioindikaci Půda Hodnocení expozice Hodnocení účinků Les Hodnocení zdravotního stavu porostů Monitoring lesních porostů Přehled vybraných bioindikačních metod BIOINDIKACE VE VODNÍM PROSTŘEDÍ Obecná charakteristika vodního prostředí ve vztahu k bioindikaci Kyslíkový režim vod Hodnocení saprobity Monitoring podle Rámcové směrnice o vodách Biologické systémy včasného varování Přehled vybraných bioindikačních metod ZÁVĚR 243 Seznam zkratek 245 Výsledky k vybraným otázkám a cvičením 247 Literatura 252 Rejstřík 261 Seznam příkladů 264
8 PŘEDMLUVA Ropná katastrofa v Mexickém zálivu v roce 2010 nebo stovky ptáků otrávených návnadami na hlodavce jsou události, které obrátí pozornost veřejnosti k problematice chemických látek a životního prostředí. Ukazují ale pouze jednu stránku problému, tu, kdy důsledky jsou zcela evidentní a alarmující. Je tady ale ještě druhá stránka, která probíhá skrytě, ale přitom bude celkově pro člověka a přírodu nebezpečnější. Jsou to tisíce chemických látek uvolňovaných lidskou činností do životního prostředí, které se dostávají do kontaktu s přírodními ekosystémy a mají zde větší či menší negativní účinky. Ty nejsou na první pohled často vůbec pozorovatelné, postupně se kumulují a představují velké riziko do budoucna. Příklady freonů a ozonové díry, vedlejších účinků pesticidů či pozdě zjištěné toxicity polychlorovaných bifenylů jsou dostatečně známé. Věda, která se zabývá vztahem mezi toxickými látkami a živými organismy, se jmenuje ekotoxikologie. Jedná se o relativně mladý, rychle se rozvíjející obor, ale obecné povědomí o zákonitostech těchto vztahů není dosud příliš velké. Cílem předkládané učebnice je poskytnout základní přehled o struktuře ekotoxikologie, hlavních principech, používaných metodách a závěrech, které je třeba respektovat v praxi. Zvláštní důraz je přitom věnován té části ekotoxikologie, která se zabývá tzv. bioindikací. Bioindikační metody sledují reakce organismů na chemické látky a na jejich základě usuzují na intenzitu toxického vlivu nebo kontaminace prostředí. Velký význam bioindikačních metod spočívá ve včasném vyhledávání problémových situací, v testování nových chemických látek a systematické kontrole stavu životního prostředí pomocí biomonitoringu. V jejich praktickém využití jsou dosud velké rezervy a je cílem učebnice tyto metody více přiblížit odborné i široké veřejnosti. Učebnice je určena pro všechny vysokoškolské studenty, kteří se v rámci studia seznamují s problematikou vztahu chemických látek a živých organismů, tedy zvláště pro obory ekotoxikologie, ekologie a ochrana životního prostředí. Studenti pedagogických oborů biologie a chemie zde mohou nalézt řadu námětů pro výuku na středních i základních školách. V neposlední řadě může být vhodným úvodem do problematiky pro ty, kteří se jak z pozice pracovníků státní správy, tak i dalších organizací zabývají sledováním kvality životního prostředí. Struktura učebnice vychází ze základního členění ekotoxikologie. Kapitola 1 se zabývá definicí oboru a výchozími metodickými principy, jako jsou systémový přístup, pravděpodobnostní přístup, hodnocení expozice a rizika. Obecný přehled metodických postupů a jejich klasifikace je uveden v kapitole 2 a vytváří tak základní pracovní
9 2 rámec, do kterého je možné zasadit konkrétní metodiky popisované v dalších kapitolách. V ekotoxikologii se jedná o vzájemný vztah dvou subjektů: toxické chemické látky (toxikantu) a živých organismů na různých hierarchických úrovních (biosystému). Charakteristice těchto subjektů jsou věnovány kapitoly 3 a 4. Při interakci chemické látky a organismu se rozlišují dvě základní fáze: expozice a účinek. Tomu odpovídají i dva následující oddíly. Oddíl expozice zahrnuje kapitoly 5 a 6 a zabývá se obecnými charakteristikami expozice a cestou chemické látky v prostředí od zdroje k ekosystému a potažmo ke konkrétnímu organismu. Oddíl účinku se skládá ze čtyř kapitol. Obecná charakteristika účinků látek je popsána v kapitole 7, na ni navazují popisy účinků od úrovně organismu (kap. 8) přes úroveň populace (kap. 9) k úrovni společenstva a ekosystému (kap. 10). Výše bylo uvedeno, že zvláštní pozornost je v učebnici věnována bioindikaci a biomonitoringu. Tyto metody jsou průběžně popisovány a diskutovány v celém textu, kapitoly 11 a 12 přinášejí jejich rekapitulaci pro terestrický a vodní ekosystém. Závěrečná kapitola 13 se zamýšlí nad perspektivou ekotoxikologie včetně využití bioindikačních postupů v ochraně životního prostředí v budoucnosti. Na závěr ještě metodická poznámka: Ekotoxikologie je obor velmi širokého zaměření, jak vyplývá z velkého množství chemických látek i organismů, které jsou s nimi ve vzájemném kontaktu. Současně má i multidisciplinární charakter. Prolínají se zde znalosti chemie, fyziky, matematiky, jednotlivých biologických oborů a mnoha dalších. To vše ztěžuje zpracování základního učebního textu, který by měl postihnout to podstatné na omezeném počtu stran. V učebnici byl zvolen postup, při kterém je kombinován (i) základní text zaměřený na obecné principy a zákonitosti a (ii) příklady a případové studie, které podrobně rozebírají dílčí vybranou část. Tyto příklady jsou pojaty komplexně, aby popisovaly problém v celé šíři, nejen z toho hlediska, které je probírané přímo na daném místě textu. Vztahují se k více tématům v učebnici, je na ně průběžně odkazováno a pracuje se s nimi i v rámci cvičení. Graficky jsou odlišeny, označeny symbolem P s číslem kapitoly a pořadím v kapitole např. (P4-5). Moje upřímné poděkování patří panu prof. RNDr. Ivanu Holoubkovi, CSc. a dalším kolegům a kolegyním z RECETOXU za inspiraci a cenné rady a dále všem, kteří se jakkoliv na přípravě učebnice podíleli. Petr Anděl
10 Struktura knihy definice, základní principy 1 úvod metody práce 2 metodika hlavní subjekty ekotoxikologie 3 toxikant 4 biosystém hlavní etapy ekotoxikologie EXPOZICE 5 obecné principy 6 expozice ekosystému, organismu ÚČINEK 7 obecné principy 8 úroveň organismu 9 úroveň populace 10 úroveň ekosystému bioindikace 11 suchozemský ekosystém 12 vodní ekosystém perspektivy 13 závěr
11 příklad kapitoly 8-7
12 Rekapitulace základních scénářů působení toxikantů na úrovni organismu Ze široké variability různých účinků na úrovni organismu (jedince) lze generalizovat 3 základní, nejčastěji se opakující scénáře: Akutní otrava většinou jednorázové a krátkodobé působení toxikantu vede k narušení hlavních integrujících soustav (nervové a cévní) a k vážnému poškození organismu s častým následkem smrti. Chronická otrava většinou opakované a dlouhodobé působení nižších dávek toxikantu vede k postupnému překročení únosné míry zátěže cílových orgánů (játra, ledviny atd.) a k vážnému poškození organismu s možným následkem smrti. Latentní snižování vitality dlouhodobé působení nízkých podprahových dávek celé směsi toxikantů v prostředí vede k pomalému a skrytému snižování vitality organismu, poklesu energetických zásob, oslabení imunitního systému aj. Tento stav se sám o sobě navenek příliš neprojevuje. Teprve vlivem působení dalších faktorů (abiotických stresorů, parazitů aj.) dojde k závažnému poškození organismu s možným následkem smrti. Z hlediska celkového působení toxikantu na živé organismy je třetí scénář (latentní snižování vitality) nejnebezpečnější, protože se vlastně dotýká všech organismů. 8.7 Případová studie Ohrožení dravých ptáků pesticidy DDT DDT je hlavním a nejznámějším zástupcem chlorovaných insekticidů. Jeho aplikace od 40. let 20. století byla průlomovým zlomem v chemickém boji proti škůdcům. DDT sehrálo velkou pozitivní roli v boji proti malárii a dalším chorobám přenášeným hmyzem, ale současně jeho aplikace upozornily na vedlejší negativní účinky pesticidů. DDT i produkt jeho rozkladu DDE se vyskytují ve dvou izomerech s odlišnými účinky (viz obr. 8-4). Ztenčování skořápek DDT má vzhledem ke svému lipofilnímu charakteru tendenci kumulovat se v potravním řetězci. U vrcholových predátorů mohou vysoké obsahy DDT a jeho metabolitů vyvolávat závažné fyziologické změny. Příkladem jsou někteří draví a vodní ptáci. U řady těchto druhů bylo zjištěno, že v místech kontaminovaných DDT dochází ke ztenčování a redukci vaječných skořápek, snížení jejich váhy a obsahu vápníku. Studie prokázaly, že metabolity DDT (především DDE) ovlivňují normální transport a metabolismus vápníku tím, že inhibují enzym Ca 2+ ATPázu v buňkách žlaznatého epitelu vaječné skořápky. Tím dochází k jejímu ztenčování, vajíčka se snadno v průběhu sezení rozbijí a počet odchovaných mláďat klesá. V konečném důsledku to ohrožuje existenci celé populace. Vztah k DDT byl prokázán korelací mezi tloušťkou skořápky a obsahem DDE (obr.8-5) a dále porovnáním vaječných skořápek z muzejních sbírek z doby před aplikací DDT, Ratcliffův index
13 8 ÚČINKY NA ÚROVNI ORGANISMU 167 DDT Obr. 8-4: Izomery DDT a DDE p,p DDT hlavní insekticidní účinek neurotoxicita 2 izomery o,p DDT xenoestrogenní aktivita p,p DDE velká perzistence v životním prostředí metabolity o,p DDE xenoestrogenní aktivita v průběhu aplikace a po zákazu používání. Hodnocen byl Ratcliffův index (R.I.). Ten je poměrem mezi váhou skořápky (mg) a součinem délky a šířky vajíčka (mm). R.I. = váha skořápky / (délka šířka vajíčka) Výsledky ukázaly na jasnou časovou souvztažnost mezi aplikací R.I. = Ratcliffe s DDT a ztenčováním index = váha skořápky (mg) / délka * šířka (mm skořápek viz obr. 8-5 a 8-6 (Newton 1979). 100 R.I. 2,0 aplikace DDT maximum tloušťka skořápky (% stavu před DDT) 50 1,0 minimum DDE (ppm) rok Obr. 8-5: Závislost tlouštky skořápky na koncentraci DDE Obr. 8-6: Vývoj hodnot Ratcliffova indexu v závislosti na aplikaci DDT
14 168 Sokol stěhovavý K nejvíce postiženým druhům patřil sokol stěhovavý (Falco peregrinus), jehož celoevropská populace se v letech skoro zhroutila a teprve po zákazu používání chlorovaných pesticidů došlo k postupnému zotavení. Mírně rostoucí tendence pokračuje i v současnosti. Situace v ČR byla následující: nejvyšší stavy byly prokázány v letech , kdy sokol hnízdil ve všech lokalitách s vhodnými skalnatými partiemi. Po roce 1950 došlo k prudkému poklesu stavů a v letech nebylo prokázáno žádné hnízdění. V letech byla početnost odhadnuta na 0 5 párů, v roce asi párů. I přes tuto příznivou tendenci je u nás tento druh v Červeném seznamu stále v kategorii kriticky ohrožený (Šťastný, Bejček et Hudec 2006). Vajíčka jako bioakumulátory Vajíčka ptáků a plazů lze využívat k bioindikaci nejen z hlediska ztenčení skořápky, ale i kumulace lipofilních toxikantů. Vajíčka obsahují velké množství tuku a bílkovin a mají pro kumulaci značný potenciál. Při produkci vajíček dochází v těle samic ke spotřebovávání tukových zásob, a tím i k mobilizaci toxikantů, které přecházejí do tuků produkovaných vajíček. Zvýšené obsahy PCB, DDT, DDE a dalších látek ve vajíčkách byly prokázány a je možné je využívat jako materiál pro bioindikaci kontaminace dotyčných ekosystémů. K monitoringu v Severní Americe se používají vajíčka např. těchto druhů: racek stříbřitý (Larus argentatus), papuchalk ploskozobý (Fratercula arctica), buřňáček (Oceanodroma leucorhoa) a želva kajmanka dravá (Chelidra serpentina). U některých chráněných druhů by byl sběr vajíček pro analýzu nevhodným zásahem. Proto byla vyvinuta nedestruktivní metoda, která je založena na analýze zárodečných obalů chorionu a allantoisu, jejichž zbytky zůstávají ve vajíčku po vylíhnutí mláďat a které rovněž kumulují organické toxikanty (Portelli et Bishop 2000). sokol stěhovavý papuchalk ploskozobý Kolonie mořských ptáků poskytují po vyhnízdění dostatek zbytků vajíček jako materiál pro bioakumulační monitoring perzistentních organických látek (na fotografii kolonie terejů).
15 8 ÚČINKY NA ÚROVNI ORGANISMU 169 Otázky a cvičení? C8-1: Spalování všech druhů fosilních paliv a odpadů patří k nejdůležitějším zdrojům dioxinů v životním prostředí. Týká se to i domácích topenišť. V čem spočívají hlavní rizika expozice člověka dioxiny z domácích topenišť? C8-2: V příkladu P8-10 je uvedena koncentrace olova v listovém opadu a v těle stínky. Vypočítejte biokoncentrační faktor a porovnejte výsledky pro jednotlivá místa odběrů. C8-3: Široké spektrum navržených indikačních rostlin pro hodnocení genotoxicity prostředí in situ (příklad P8-2) umožňuje při volbě indikátoru respektovat řadu ekologických faktorů, jako je např. období pro odběr vzorků. Jaké druhy rostlin byste zvolili pro jarní a pro podzimní sledování? C8-4: Pří testování vlivu freonů na rostliny (P10-6) byla zjištěna řada účinků. Které to jsou a do jaké skupiny účinků na úrovni organismu je lze zařadit? C8-5: V příkladu P8-8 je uveden test reprodukční toxicity na ptácích. Uveďte příklady dalších testů, které hodnotí reprodukční toxicitu. Využijte přehledy v kap a Významným negativním vlivem pesticidů je jejich nespecifické působení, kdy je dotčena řada necílových druhů. Příkladem specifického využití jedu v přírodě je jehličnan tis červený (Taxus baccata). Celý strom (jehličí, kůra, semena) je prudce jedovatý kromě sladkého dužnatého červeného míšku, který obaluje semena. Ptáci, kteří rádi míšek konzumují se neotráví, semena projdou trávicím traktem neporušená a dochází tak k jejich šíření do okolí.
16 příklad kapitoly 10-2
17 194 hody jednotlivých indexů jsou závislé na podmínkách a předmětu hodnocení (Dušek 2002). Nejčastěji používaným indexem je Shannonův index diverzity (H): S H = - Σ P i ln P i i=1 P i podíl počtu jedinců i-tého druhu na celkovém počtu jedinců S celkový počet druhů c) Hodnocení pomocí syntetizujících indexů kvality prostředí Jedná se o indexy, které strukturu společenstva přepočítávají na základě různé citlivosti jednotlivých druhů na modelovou hodnotu celkové zátěže prostředí. Tyto indexy mají tyto základní charakteristiky: ¾ Vychází ze skutečnosti, že citlivost jednotlivých druhů k toxikantu se liší, tyto druhy se označují jako indikační. ¾ Citlivost indikačních druhů lze kvantifikovat většinou za použití semikvantitativních stupnic, kde na jedné straně jsou druhy vysoce odolné a na druhé straně druhy vysoce citlivé. Každému druhu je tedy přiřazena určitá váha (w) z hlediska toxitolerance. ¾ U každého indikačního druhu lze stanovit parametr, který modeluje míru výskytu daného druhu na hodnoceném místě (frekvence výskytu, abundance, celková biomasa aj.). ¾ Je stanoven algoritmus, kterým se ze tří základních proměnných (počet indikačních druhů, jejich citlivost, hojnost jejich výskytu) vypočítá celková hodnota indexu. ¾ Indexy mohou být konstruovány tak, že jsou buď přímo, nebo nepřímo úměrné kontaminaci prostředí. Příklady těchto indexů: ¾ index saprobity (viz kap. 12) ¾ lišejníkové indexy čistoty ovzduší (viz případová studie v kap. 10.7) charakteristiky syntetizujících indexů 10.2 Vliv na tok energie Obecné zákonitosti vlivu toxikantu na tok energie Základním zdrojem energie pro ekosystémy je sluneční záření. Energie zde obsažená ve formě elektromagnetického záření je v rostlinách procesem fotosyntézy přeměňována do formy energie chemické vazby. Ta je potom dále využívána v potravních řetězcích a přeměňována do formy tepelné energie, v jejíž podobě odchází přes atmosféru do vesmírného prostoru. Chemické látky produkované člověkem ovlivňují všechny části tohoto řetězce (obr. 10-1): ¾ příjem slunečního záření ovlivňován látkami působícími narušování ozonové vrstvy (např. freony) ¾ fotosyntéza vliv herbicidů a jiných toxikantů ¾ potravní řetězec (producenti, konzumenti, destruenti) vliv pesticidů a jiných toxikantů ¾ výdej tepla z atmosféry ovlivňován látkami způsobujícími tzv. skleníkový efekt (např. oxid uhličitý, metan, oxid dusný) Z energetického hlediska je pro ekosystém zásadní vliv toxikantu na dominantní producenty. Jejich zasažení vede ke snížení produkce biomasy, což se odráží na všech tok energie v ekosystému
18 Vliv toxikantů na tok energie 10 ÚČINky NA ÚROVNI SPOLEČENSTVA A EKOSYSTÉMU 195 slunce vesmír Obr. 10-1: Vliv toxikantů na tok energie energie elektromag. záření energie tepelná fotosyntéza energie chemické vazby dýchání látky narušující ozónovou vrstvu, freony pesticidy + další chemické látky skleníkové plyny dalších trofických úrovních. V krajních případech může dojít i k rozpadu celého ekosystému, např. ¾ rozpad horských smrkových lesů pod vlivem imisí ¾ destrukce tropických lesů herbicidy a defolianty ve Vietnamské válce (P10-3). Přitom vlastní pokles produkce nemá na ekosystém tak zásadní vliv jako rozpad prostorové struktury, kterou v lesích stromy jako dominantní producenti vytvářejí. Samotná produkce biomasy silně kolísá i v přirozených podmínkách pod vlivem dalších abiotických faktorů, především srážek. Působení toxikantu na dominantní druhy producentů může vést k rozpadu celého ekosystému. Likvidace prostorové a funkční struktury je přitom větším problémem než snížení produkce biomasy. Příklad P10-3: V průběhu Vietnamské války ( ) používaly USA k podpoře svých vojenských akcí velkoplošné aplikace herbicidů a defoliantů (látky způsobující opadávání listů). Celkem bylo letecky shozeno cca tun těchto látek. Jednalo se především o tři typy bojových látek: (1) Agent Orange tvořený směsí kyseliny 2,4-D a 2,4,5-trichlorphenoxyoctové kyseliny. Jako vedlejší produkt výroby obsahovala tato látka významné množství 2,3,7,8-tetrachlorodibenzo-p-dioxinu, který patří k nejtoxičtějším dioxinům, (2) Agent White tvořený kyselinou 2,4-D a picloramem, (3) Agent Blue obsahující jako hlavní složku kyselinu kakodylovou. Postřiky bylo postiženo cca 10 % celkové rozlohy deštných pralesů, 35 % mandragových lesů a 3 % rozlohy obdělávané půdy. Důsledky těchto akcí jsou patrné dodnes a projevují se: (i) pomalou zpětnou regenerací, zvláště tam, kde byly postřiky opakovány 3 4krát, (ii) rapidním poklesem úrodnosti půdy tam, kde došlo k přeměně lesů na travnaté plochy a bambusové lesy. Poklesl obsah minerálních živin, dusíku, ph půdy, což komplikuje možnosti diverzifikované rekolonizace, (iii) poklesem počtu živočichů, (iv) dlouhodobým rizikem teratogenních a karcinogenních účinků na volně žijící živočichy a lidi. Množství dioxinů uvolněných přímo do prostředí patří k největším v celé historii. Celkově je daný příklad ukázkou, že klimaxové systémy jsou schopny velmi dobře vyrovnávat kolísání běžných abiotických faktorů, ale nejsou schopny zvládnout disturbance tak velkého rozsahu (Stellman et al. 2003, Dwernychuk et al. 2002). Příklad P10-3: Vietnamská válka velkoplošná aplikace herbicidů a defoliantů s dlouhodobými následky
19 196 Z hlediska vazeb mezi organismy v ekosystému jsou významné i zásahy do vedlejších producentů. Příkladem mohou být polní plevele a jejich likvidace pomocí herbicidů, která má často řadu vedlejších dopadů (viz příklad P10-4). Příklad P10-4: Křepelka polní je naším nejmenším ptákem z řádu hrabavých. Dříve byla hojně rozšířena na polích od nížin po pahorkatiny. S intenzifikací zemědělské výroby její stavy ve druhé polovině 20. století prudce poklesly. Kromě přímých vlivů (usmrcení pojezdem zemědělské mechanizace, otravy mořenými osivy) se jako významný faktor ukazuje nepřímé působení herbicidů. Kuřata křepelek se v raných stádiích života živí hmyzem, který je vázán na polní plevele. Aplikací herbicidů dochází k vyhubení plevelů, a tím i hmyzu, který na nich žije. Důsledkem je hladovění kuřat a jejich zvýšená úmrtnost. V současné době dochází na lokalitách, kde došlo k omezení zemědělské výroby a pole byla ponechána ladem, k opětovnému zvyšování početních stavů křepelek (Walker 2001). plevele vyhubení plevelů vyhubení určitých druhů hmyzu - potrava pro mláďata křepelek výrazný pokles početnosti křepelek Příklad P10-4: Křepelka herbicidy Vazby na bioindikační metody Při hodnocení energetické bilance se setkáváme se základními parametry, které se využívají jako diagnostický znak při bioindikaci: ¾ Primární produkce (P) množství organické hmoty vyprodukované autotrofními organismy (tedy převážně rostlinami) za určitý časový interval. Může být vyjádřena ve váhových jednotkách nebo přepočtena na energetické jednotky. Počítá se, že 1 g fytomasy odpovídá cca 18,5 kj energie v ní chemicky vázané. ¾ Respirace (R) dýchání proces, při kterém dochází k uvolňování energie vázané v chemických vazbách a k jejímu dalšímu využití. V energetické bilanci představuje spotřebu chemické energie systémem za určitý časový interval. Je využívána v některých testech jako diagnostický znak. Závislost mezi dávkou toxikantu a intenzitou dýchání není obecně jednoznačná. Většinou v počátečních fázích působení toxikantu dochází ke stimulaci dýchání (organismus se brání a spotřebovává větší množství energie) a v dalších fázích s vyčerpáním organismu následuje pokles. ¾ Čistá primární produkce množství organické hmoty vyprodukované autotrofními organismy po odečtení spotřeby (respirace). ¾ Biomasa (B) množství organické hmoty jedinců nebo společenstva ve vymezeném prostoru v daném čase. Vyjadřuje se ve váhových nebo energetických jednotkách vztažených většinou na plochu území (např. g/m 2 ) nebo na objem média (např. g/m 3 ). Množství biomasy a její změny v čase jsou základním endpointem růstových testů. V energetické bilanci společenstva se pod vlivem toxikantu projevují obdobné základní tendence jako při působení jiných stresorů. Jedná se především o tyto jevy: a) Roste respirace společenstva. Působením toxikantu dochází ke škodám, na které reaguje společenstvo tím, že zavádí obranné a opravné prostředky. To ale vyžaduje spotřebu energie, která se projeví zvýšenou hodnotou respirace. Energie jinak využívaná pro růst se spotřebovává na zvýšenou údržbu systému. Nárůst respirace společenstva je často prvním varovným signálem působení stresoru. parametry energetické bilance jako diagnostické znaky změny pod vlivem toxikantů
20 10 ÚČINky NA ÚROVNI SPOLEČENSTVA A EKOSYSTÉMU 197 b) Nevyrovnaný poměr mezi produkcí a respirací. Teoretická ideální hodnota pro systém v rovnovážném stavu je P/R = 1. Ten ale není často dosahován ani v podmínkách bez působení stresoru a značně kolísá. Při tvorbě energetických zásob je P/R > 1, při jejich spotřebovávání je P/R < 1. Vlivem stresoru dochází k rozkolísání běžného poměru P/R. c) Poměr produkce k biomase (P/B) a respirace k biomase (R/B) má tendenci růst. To odpovídá snaze společenstva nahradit energii spotřebovanou na reparační procesy další produkcí. Toto navýšení má ale jen omezenou kapacitu, při dlouhodobém vlivu dochází k vyčerpání. Příklad P10-5: Tyto testy patří k velmi rozšířeným, neboť řasy jsou základním modelem primárního producenta ve vodním ekosystému. Provedení testů je velmi rozmanité a kombinují se zde jednotlivé druhy organismu, statická či průtočná provedení, jednodruhové nebo vícedruhové testy. Ze sladkovodních řas se používají např. Raphidocelis subcapitata, Desmodesmus sp., Chlorella sp., z mořských řas Skeletonema costatum. Analogické jsou testy se sladkovodními sinicemi (Microcystis aeruginosa, Anabena flosaquae). Standardizováno je složení kultivačního média, teplota roztoku a světelný režim. Doba testu je 3 5 dní, většinou 96 h. Měří se růstová křivka. Množství biomasy se hodnotí buď přímo (počítání buněk, gravimetricky), nebo nepřímo (stanovení množství chlorofylu, spektrometrie aj.). Výsledky se vyjadřují (i) jako integrál biomasy plocha pod růstovou křivkou, (ii) pomocí růstových rychlostí μ. Růstová rychlost za časový interval od t 0 do t n se vypočítá podle vzorce: μ = (ln N n ln N o )/t n t o, kde N n je počet buněk v čase t n, N o je počet buněk v čase t o. Výsledky se často vyjadřují jako inhibice růstu (v porovnání s kontrolou). Pro řasové testy existují i varianty v mikroprovedení v titračních destičkách. Analogické jako testy toxicity jsou testy trofického potenciálu vody, které hodnotí dostupnost živin ve vodě, a tím i riziko vzniku vodního květu. Hodnotí se stimulace růstu, růstová rychlost v eutrofizovaných vodách je vyšší než ve standardizované kontrole. Test trofického potenciálu (AGP Algal Growth Potential) se provádí s chlorokokálními řasami a výsledná hodnota se stanovuje jako rozdíl sušiny biomasy řas v testovaném vzorku a v kontrole (mg/l). Na základě výsledků se vody kategorizují podle stupně trofie (ISO 8692) Zvýšená dotace UV záření V širším pohledu na energetickou bilanci ekosystému by do hodnocení patřila i problematika vstupu slunečního záření na zemský povrch a odvádění tepla do vesmíru včetně změn, ke kterým dochází v důsledku lidské činnosti: a) Emise plynů narušujících ozonovou vrstvu důsledkem je vyšší dotace dopadajícího UV záření. b) Emise skleníkových plynů ovlivňujících výstup tepla do vesmíru důsledkem jsou globální změny klimatu. emise freonů Příklad P10-5: Řasové testy toxicity narušení ozonové vrstvy zvýšené dávky UV záření Jedná se o rozsáhlé samostatné problematiky, které zde nebudou podrobně probírány. Pouze pro dokreslení provázanosti těchto témat s působením toxických látek na organismy je uveden příklad řetězce reakcí, které jsou iniciovány emisemi freonů. Freony reagují ve stratosféře s molekulami ozonu a narušují ozonovou vrstvu, která funguje jako filtr UV záření. V důsledku toho dopadají na fotochemický smog negativní vlivy na organismus oslabení imunitního systému Obr. 10-2: Nepřímé vlivy freonů na organismy
21 198 zemský povrch větší dávky UV záření než dříve. UV záření, zvláště kratších vlnových délek (UV-B), je pro organismy nebezpečné. Prokazatelně narušuje imunitní systém a zeslabuje organismus ve vztahu k dalším stresorům včetně toxikantů. Kromě toho se UV záření podílí na vzniku fotochemického smogu, při kterém vznikají desítky toxikantů rizikových pro organismy (obr. 10-2). Příklad P10-6: Halogenované uhlovodíky (freony) jsou v ochraně životního prostředí známy především jako látky, které se podílejí na narušování ozonové vrstvy. Méně jsou již známé jejich přímé účinky na ekosystémy. Debus et Schröder (2000) studovali v laboratorních podmínkách vliv halonu 1301 (CBr 3 F, tribromofluorometan, používaný v hasicích přístrojích) na tři modelové druhy rostlin: řeřichu setou (Lepidium sativum), petunii (Petunia hybrida) a fazol obecný (Phaseolus vulgaris). U všech těchto rostlin se při pěstování v atmosféře obohacené halonem projevily vlivy na metabolismus. Jako příklad jsou uvedeny výsledky u fazolu. Po 45 dnech expozice koncentrací 1 ppbv halonu 1301 vykazovaly rostliny následující změny: (i) změny v obsahu fotosyntetických pigmentů, zvýšení obsahu chlorofylu a karotenů, (ii) snížení transpirace, (iii) snížení obsahu bílkovin v pletivech listů (o 18 %), (iv) zvýšení aktivity enzymu glutathione S-transferázy (GST), který je považován za enzym s detoxikačními účinky. Jeho zvýšení o cca 20 % proti kontrole na úkor syntézy bílkovin lze považovat za obrannou reakci organismu na působení polutantu. Celkově je třeba považovat halony za látky nebezpečné pro vegetaci, protože prokazatelně ovlivňují metabolické dráhy u rostlin. Při požárech a jejich hašení lze očekávat koncentrace, které mohou vést k poškození rostlin. To se sice nemusí projevovat přímým odumíráním, ale přispívá k celkovému zeslabení obranyschopnosti. V současné době je halon 1301 stanovitelný v ovzduší nad Evropou v koncentraci cca 2 ppt a nad Indickým oceánem 1,3 ppt, což potvrzuje jeho globální rozšíření. Příklad P10-6: Halon 1301 Zvýšené dávky ultrafialového záření narušují imunitní systém organismů, snižují jejich odolnost proti ostatním abiotickým i biotickým stresorům. Mohou být iniciační příčinou řetězce reakcí vedoucích ke zhroucení biosystému Vliv na koloběh hmoty Tok energie a koloběh hmoty v ekosystému nelze od sebe oddělit a samostatný popis těchto jevů je pouze praktickým zjednodušením a abstrakcí. Všechny látky, ze kterých se skládá ekosystém, se stále pohybují, mění své místo i uspořádání. Tento pohyb není možný bez dodávání energie. U živých organismů, u kterých je energie vázána ve formě chemické vazby v organických sloučeninách, je dráha energie i živé hmoty stejná. Mezi oběma jevy jsou ale zásadní rozdíly: ¾ Energie je charakterizována trvalým jednosměrným tokem v ekosystému. Přichází ve formě slunečního záření, prochází ekosystémem ve formě energie chemické vazby a vystupuje ze systému jako energie tepelná. Nelze ji tedy recyklovat a ekosystém je závislý na jejím stálém přísunu. ¾ Hmota veškeré stavební kameny, ze kterých se skládá živá hmota, se nevyskytují v nekonečném, ale naopak limitovaném množství. Pro dlouhodobou existenci ekosystému je tedy nutná recyklace živin. Charakteristickým rysem je tedy koloběh hmoty v ekosystému. Spojením popisu toku energie a koloběhu hmoty vzniká základní pravidlo: Koloběh hmoty v ekosystému je poháněn jednosměrným tokem energie.
22 Ekotoxikologie, bioindikace a biomonitoring Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. Odborná redaktorka Ing. Helena Belková Technická redaktorka Ing. Ivana Gorčicová Grafická úprava a sazba BcA. Ondřej Horáček Jazyková korektura Mgr. Věra Vykoukalová Vydal Evernia s.r.o., 1. máje 97, Liberec, Tisk Žaket, Autoři fotografií Petr Anděl: str. 22, 30, 43, 47, 50, 61, 62, 74, 75, 76, 79, 93, 97, 111, 115, 122, 123, 125, 128, 129, 133, 141, 164, 175, 187, 188, 191, 193, 201, 203, 209, 211, 215; Kateřina Benediktová (EMPLA AG, s.r.o.): str. 33, 46, 58, 161, 197; Anna Bláhová: str. 26, 91; Václav Hlaváč: str. 15, 17, 108, 119, 124, 151, 168, 171, 172, 184, 185, 186, 207; Jakub Hofman: str. 27, 219; Ondřej Horáček: str. 5; Ivana Gorčicová: str. 118, 229; Vydání 1. Počet stran 265 Náklad 400 ks Petr Anděl, 2011 ISBN
23
EKOTOXIKOLOGIE, BIOINDIKACE A BIOMONITORING
r --- fjt!l\ v/l» \ EKOTOXIKOLOGIE, BIOINDIKACE A BIOMONITORING PETR ANDEL EVERNIA 4 LIBEREC 20. r---. OBSAH PREDMLUVA. ÚVOD DO EKOTOXIKOLOGIE 5. Definice a vymezení oboru.2 Základní teoretická východiska.2.
VíceTechnická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.
Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE Studijní texty 2010 Struktura předmětu 1. ÚVOD 2. EKOSYSTÉM MODELOVÁ JEDNOTKA 3.
VíceOtázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy
Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)
VíceTechnická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.
Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE Studijní texty 2010 Struktura předmětu 1. ÚVOD 2. EKOSYSTÉM MODELOVÁ JEDNOTKA 3.
Více1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
VíceEkologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím
Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.
VíceFAKTORY PROST EDÍ OHRO UJÍCÍ ZDRAVÍ LOV KA
FAKTORY PROSTEDÍ OHROUJÍCÍ ZDRAVÍ LOVKA CIZORODÉ LÁTKY V OVZDUŠÍ VODA (LÁTKY V NÍ OBSAŽENÉ) KONTAMINACE PŮDY HLUK A VIBRACE ZÁŘENÍ TOXICKÉ KOVY PERZISTENTNÍ ORGANICKÉ POLUTANTY Cizorodé látky v ovzduí
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
Vícewww.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748
VíceKoloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
VíceOstrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.
Ostrov Vilm Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY eroze sedimentace Sedimentace Půdní eroze zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY Zaniklý záliv 1 ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ 5.1.1. ZÁSOBNÍK Složka zásobník prostředí
VíceHLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin
VíceKYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.
KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc. Úvod do problematiky Fytoplankton=hlavní producent biomasy, na kterém
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
VíceDEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
Více1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie
1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie 2. Obor ekologie lesa se zabývá zejména: a) vzájemnými vztahy organismů s prostředím a mezi sebou b)
Více05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
Vícea) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí
1. Praví predátoři: a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí b) konzumují část kořisti, kořist zpravidla neusmrtí,
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to
VíceEkosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém
Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech
VíceObsah. Předmluva 9. Úvodem 11
Obsah Předmluva 9 Úvodem 11 1 Základy ekologie 14 1.1 Historie ekologie 14 1.2 Organismus a prostředí 14 1.2.1 Život a jeho vlastnosti 14 1.2.2 Autotrofní a heterotrofní organismy 15 1.2.3 Přizpůsobení
Vícevěda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle
VícePrimární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace
Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
VícePozor na chybné definice!
Pozor na chybné definice! Jakrlová, Pelikán (1999) Ekologický slovník Potravnířetězec dekompoziční: vede od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače (dekompozitory) až k mikroorganismům.
VíceŽivotní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013
Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.Petra Siřínková
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 12.2.2010 Mgr.Petra Siřínková BIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA Populace Biocenóza Ekosystém Biosféra POPULACE
VíceŽivotní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:
Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů
VíceZpráva o životním prostředí za rok 2005 (zahrnuje celkové emise POPs) Zodpovědná osoba: Ing. Pavel Machálek,
1) Výskyt POPs ve volném ovzduší Kapitola sumarizuje výsledky Českého hydrometeorologického ústavu a Výzkumného centra pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii (RECETOX) na Masarykově univerzitě
VíceNÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují
VíceStřední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 22.3.2013
VíceOrganizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
Více6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
VíceTechnická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.
Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE Studijní texty 2010 Struktura předmětu 1. ÚVOD 2. EKOSYSTÉM MODELOVÁ JEDNOTKA 3.
VíceAcidifikace vodních ekosystémů Identifikace zdrojů
Znečišťování vod Globální znečištění Acidifikace vodních ekosystémů Eutrofizace vodních ekosystémů Globální oteplování UV záření Globální znečišťující látky a radionuklidy Lokální bodové a liniové znečištění
VíceSpeciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE. Název op. programu
Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu
Více3.5 CHEMISMUS MINAMATA 3.5.1. ZASTOUPENÍPRVKŮ V PŘÍRODĚ KOLOBĚH RTUTI. Obsahy prvků v zemské kůře. Zastoupení hlavních prvků
MINAMATA 3.5 CHEMISMUS člověk savci ptáci KOLOBĚH RTUTI přírodní i umělé zdroje C 2 H 6 UV 3.5.1. ZASTOUPENÍPRVKŮ V PŘÍRODĚ toxické účinky Hg (CH 3 ) 2 Hg kumulace rtuť v různých formách detoxikace potravní
VíceKyslík a vodík. Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, asi 14krát lehčí než vzduch. Běžně tvoří molekuly H2. hydridy (např.
1 Kyslík a vodík Kyslík Vlastnosti Bezbarvý reaktivní plyn, bez zápachu, nejčastěji tvoří molekuly O2. Kapalný kyslík je modrý. S jinými prvky tvoří sloučeniny oxidy (např. CO, CO2, SO2...) Výskyt Nejrozšířenější
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN
FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,
VíceEKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na
VíceTabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. abiotický biotický ekosystém
VíceKaždý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:
9. Ekosystém Ve starších učebnicích nalezneme mnoho názvů, které se v současnosti jednotně synonymizují se slovem ekosystém: mikrokosmos, epigén, ekoid, biosystém, bioinertní těleso. Nejčastěji užívaným
VíceOxidační účinek ferátů na autotrofní a heterotrofní mikroorganismy
Oxidační účinek ferátů na autotrofní a heterotrofní mikroorganismy Iana Rishko 1), Veronika Simonova 2), Jana Říhova Ambroz ova 1), Petra Najmanova 2) 1)VŠCHT U TVP, Technická 3, Praha 6, 166 28, e-mail:
VíceTechnická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická. Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE.
Technická univerzita v Liberci fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. ZÁKLADY EKOLOGIE Studijní texty 2010 Struktura předmětu 1. ÚVOD 2. EKOSYSTÉM MODELOVÁ JEDNOTKA 3.
VíceSTARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách
STARÉ ZÁTĚŽE (www.mzp.cz, 1. 9. 2014) Za starou ekologickou zátěž je považována závažná kontaminace horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými
VíceJak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až
VíceSprávná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze
Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a hnojení plodin Spotřeba minerálních hnojiv v ČR 120
VícePřírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,
Více"...s určitými riziky ve vztahu k životnímu prostředí jsou spojeny všechny systémy a druhy lidské činnosti, ať už si toho jsme vědomi, či nikoli...
Vlivy a účinky na ŽP "...s určitými riziky ve vztahu k životnímu prostředí jsou spojeny všechny systémy a druhy lidské činnosti, ať už si toho jsme vědomi, či nikoli..." ŽP (příroda)... nikdy není zakonzervovaná
VíceAnalýza stanovení obsahu vybraných persistentních organických polutantů (POP) v ovzduší na území Karlovarského kraje (RECETOX)
Analýza stanovení obsahu vybraných persistentních organických polutantů (POP) v ovzduší na území Karlovarského kraje (RECETOX) Sledované látky Sledované látky byly vybrány s ohledem na platnou legislativu,
VíceŽivé systémy v ekotoxikologii - úvod - Luděk Bláha, PřF MU
Živé systémy v ekotoxikologii - úvod - Luděk Bláha, PřF MU Co by si student(ka) měl(a) odnést? Znát a vysvětlit pojmy a chápat význam v ekotoxikologii pro - úrovně a hierarchie biologické organizace -
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceCHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly
Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceEnergetika ekosystémů
Energetika ekosystémů Energie Obecně lze konstatovat, že energie je schopnost konat práci Mechanická energie zahrnuje kinetickou a potenciální energii Teplo Zářivá energie vyzařována v kvantech Elektrická
VíceVYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA. František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla
VYUŽITÍ SPALNÉ KALORIMETRIE VE VZTAHU ROSTLINA-PŮDA- ATMOSFÉRA František Hnilička, Margita Kuklová, Helena Hniličková, Ján Kukla Úvod Historie spalné kalorimetrie, Využití spalné kalorimetrie v biologii:
VíceDekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
VíceJe tříatomová molekula kyslíku. Jeho vliv se liší podle toho, v jaké výšce se vyskytuje. Přízemní ozon je škodlivý, má účinky jako jedovatá látka,
Ozon Je tříatomová molekula kyslíku. Jeho vliv se liší podle toho, v jaké výšce se vyskytuje. Přízemní ozon je škodlivý, má účinky jako jedovatá látka, ničí automobily, umělé hmoty a pryž. Vzniká při vzájemném
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
VíceZoologie, živočichové a prostředí
Šablona č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie, živočichové a prostředí Ekosystém Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro přiblížení pojmu ekosystém
VíceÚbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás
Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Libuše Májková, Státní rostlinolékařská správa Opava Tomáš Litschmann, soudní znalec v oboru meteorologie a klimatologie, Moravský
VíceČíslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor Mgr. Martin Hnilo Tematická oblast Biologie 1 Abiotické a biotické faktory prostředí Ročník 1. Datum tvorby 29.5.2013
VíceÚstřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy ZÁVISLOST OBSAHŮ POPs V ROSTLINÁCH NA OBSAHU POPs V PŮDĚ Zpráva za rok 2010 Zpracovala: Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. Ing.
VíceDŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Důsledky zhoršování životního prostředí V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatická změna. Proč klesá samočisticí vlastnosti
VíceNEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
NEGATIVNÍ PŮSOBENÍ PROVOZU AUTOMOBILOVÝCH PSM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Provoz automobilových PSM je provázen produkcí škodlivin, které jsou emitovány do okolí: škodliviny chemické (výfuk.škodliviny, kontaminace),
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty 1 2 chemického složení
VíceIchtyologické důsledky znečišťování povrchových vod
Sinice, řasy a makrofyta v ekosystémech povrchových vod Ichtyologické důsledky znečišťování povrchových vod Hydrologická situace ČR, vývoj znečištění vod, vodní eroze, specifické polutanty, ohrožené druhy
VícePCB HCB HCH Látky skupiny DDT PAH. PAHs dálkový transport lipofilita metabolické změny. POPs perzistence lipofilita bioakumulace dálkový transport
PCB HCB HCH Látky skupiny DDT PAH POPs perzistence lipofilita bioakumulace dálkový transport PAHs dálkový transport lipofilita metabolické změny Současný stav: 40 ploch BMP + 5 ploch v CHÚ Historický vývoj:
VíceVliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.)
Vliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.) Botanická charakteristika: ČESNEK KUCHYŇSKÝ (ALLIUM SATIVUM L.) Pravlastí je Džungarsko (severní Čína) v Střední Asii,
VíceKlasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů
Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický
VíceGlobální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru
Globální problémy, vlivy antropogenních aktivit na biosféru a antroposféru Globální problémy - příčiny primární postupná dominance člověka jako druhu, jeho nadvláda nad predátory, oslabení přirozených
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VíceON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ
ON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ Mgr. ZLATICA NOVOTNÁ Doc. Ing. BLAHOSLAV MARŠÁLEK, CSc. Ing. MARTIN TRTÍLEK Ing. TOMÁŠ RATAJ CENTRUM PRO CYANOBAKTERIE A JEJICH TOXINY, BÚ AVČR Photon System Instrument,
VíceČLOVĚK A PŘÍRODA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
ČLOVĚK A PŘÍRODA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními přírodními podmínkami života. Člověk a příroda člověk je součástí přírody
VíceSKLENÍKOVÝ EFEKT. Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny.
SKLENÍKOVÝ EFEKT Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny. SKLENÍKOVÝ EFEKT: SKUTEČNOST NEBO VÝMYSL? Živé věci potřebují k přežití energii. Energie, která udržuje život na Zemi, přichází
VíceBIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,
VíceVliv zimní údržby na životní prostředí
Vliv zimní údržby na životní prostředí Ing. Jana Štulířová, Mgr. Jitka Hegrová, Ph.D. Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Projekty Cíl: příprava podkladů pro zhodnocení rizika kontaminace prostředí v
VícePopulace, populační dynamika a hmyzí gradace
Populace, populační dynamika a hmyzí gradace Zdeněk Landa sekce rostlinolékařství KRV ZF JU Populace definice Skupina jedinců téhož druhu Subjednotka druhu Odlišnosti populace od druhu: omezení areálem
VíceDÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
VíceOrganizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
VíceNIKA A KOEXISTENCE. Populační ekologie živočichů
NIKA A KOEXISTENCE Populační ekologie živočichů Ekologická nika nároky druhu na podmínky a zdroje, které organismu umožňují přežívat a rozmnožovat se různé koncepce: Grinell (1917) stanovištní nika, vztah
VíceANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
VíceRybářství 4. Produktivita a produkce. Primární produkce - rozdělení. Primární produkce - PP 27.11.2014
Rybářství 4 Produktivita a produkce Vztahy v populacích Trofické vztahy Trofické stupně, jejich charakteristika Biologická produktivita vod (produkce, produktivita, primární produkce a její měření) V biosféře
VíceZkoumá: Obory ekologie:
Základy ekologie Ekologie se zabývá vzájemnými vztahy mezi organismy a prostředím. Zkoumá: - vliv organismu na prostředí a zpětný vliv prostředí na celkový stav a způsob života organismu - vztahy v prostředí,
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda
Více12. CHEMIE povinný povinný. chemický děj
12. CHEMIE Ročník Dotace Povinnost (skupina) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. - - - - - - - 2+0 1+1 - - - - - - - povinný povinný Ročník: osmý Výstupy Učivo Průřezová témata Poznámky Žák: Tematický okruh: Úvod
VíceŘád učebny přírodopisu je součástí vybavení učebny, dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.
1.1 Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodopis Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. V 6., 7.,
VíceFAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB
FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceRezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola. Karel Pepperný Státní zdravotní ústav
Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola Karel Pepperný Státní zdravotní ústav Rezidua pesticidů Účinné látky, jejich metabolity a reakční a rozkladné produkty,
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému Složky Anorganické látky
VíceCo je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.
Ekosystém Co je to ekosystém? 32 Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza Hmota Energie Otevřený systém Ekosystém Složky a procesy ekosystému 32 Složky Anorganické
VíceTOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ
TOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. prof. RNDr. Rudolf Štětina, CSc. Katedra toxikologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Rozdělení jedů Podle
Více3.9 SPOLEČENSTVO 3.9.1. VZTAHY MEZI ORGANISMY 3.9.2. KONKURENCE. Vztahy mezi druhy. Konkurence. Nika. Vztahy mezi organismy dvou druhů: 1.
3.9.1. VZTAHY MEZI ORGANISMY 3.9 SPOLEČENSTVO Vztahy mezi druhy Vztahy mezi organismy dvou druhů: 1. Neutrální 3.9.2. KONKURENCE 2. Záporné -konkurence -parasitismus -predace 3. Kladné -komensalismus -protokoopreace
Více