B Venkovské obce sídla

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "B.3.3.2.1 Venkovské obce sídla"

Transkript

1 B Venkovské obce sídla Sídla Pohled zpt, do dávnjší i nedávné historie ukazuje na míru zmn, které poznamenaly životní prostedí jedince i spolenosti. Vzhledem k rychlému sledu transformací venkova neobstojí základní pojmy, tj. klasické (geografické) ani jiné petrvávající pojmové vymezení venkovských sídel. V postkomunistickém období neobstojí ani dlouho petrvávající, relativn vrohodné znaky urbánních a rurálních typ sídel. Neobstojí ani definice, vycházející z období socialistické industrializace, kolektivizace zemdlství a centrálního plánování. Pojmosloví odráželo urité více i mén striktní vymezení (a trvání) uritých kategorií sídel, jejich atribut, které se objevovaly v soustavách ukazatel. Aniž bychom hodnotili, která kritéria byla úelná i zbytná, jsme svdky rozsáhlé, dynamické transformace osídlení, která je dsledkem kombinace cílených a spontánních aktivit, asto zcela mimo tendence a poslání discipliny urbanismu. Stoupající vdomí, že planeta je zatžována lidskými aktivitami nad udržitelnou mez, vede i k trendm opaným. Tendence k vtší vstícnosti a porozumní pírod jako celku stále více kontrastují s podporou rostoucí spoteby zdroj (asto plýtvání). V rámci naznaených transformací sídel a region probíhá i suburbanizace, která souasn znamená deurbanizaci (dezurbanizaci), paradoxní pohyb lidí z mst na vylidující se venkov a pemnu volné krajiny v nesouvislé fragmenty zástavby a jednu z mén vhodných forem pomšování venkova. Dosud užívané pojmy nemusí vždy reflektovat aktuální charakteristiku. Je nutné zvolit metodu, interpretující souasnost jako urité stadium dynamického procesu, ve kterém nastane ada dalších, asto nepedvídatelných stádií a situací. Pro praktickou práci bude nutné užívat další promnné. Pokud možno objektivní výstup z takto pipravených, aktuálních informací by ml být souástí vybavení profese urbanist a lidí, kteí mohou ovlivnit budoucnost svených prostor venkova. Sídlo je prostorový útvar, vymezený hranicemi katastru, v jehož zastavné ásti plošn dominují stavby pro bydlení a pro další úely. Na správním území obce se mže nacházet i více rzných sídel. Venkovské sídlo má nebo v minulosti mlo pevážn zemdlskou, produkní funkci, kterou dnes nahrazuje pevážn funkce obytná, rekreaní, nebo kombinace obou 1). V dívjších definicích bylo více pesnji definovaných znak, které se týkaly (dolních) limit hustot obyvatel 2). Geografie mezi venkovská sídla zaazuje i samoty 3), osady (malé skupiny dom), vesnice a novodobé útvary jako rekreaní a zahrádkáské soubory. 1) 2) 3) V Pravidlech plánování a stavby sídliš (rozumj sídel) (VÚVA, 1966) se ješt požaduje prostedí pro spoleenský život obyvatel. V téže publikaci: Mstské sídlo mlo mít více než 50 obyvatel/ha; ze 100 trvalých obyvatel mlo v zemdlství pracovat max.10 osob atp. Takovým požadavkm vyhovovala sídla nad obyvatel. Venkovské sídlo nemlo mít více než 40 obyvatel/ha, obyvatelstvo bylo znan závislé na vyjížce za prací atd. Tmto požadavkm zpravidla odpovídala sídla do obyvatel. C. Votrubec definuje sídelní jednotku (usedlost) takto: Sídelní jednotka je každé, tedy i nestálé lidské obydlí, prostor trvalého nebo jen obasného pobytu lovka, kde lovk pespává, pracuje a eventueln pechovává své zásoby, potraviny, nápoje, náadí a zbran. Je to místo, kde sídlí, tedy usedlost. K této geografické definici je nutné dodat, že je v ní zjevná odlišnost od tradiního, z historie vzešlého chápání pojmu usedlost jako oznaení rolnického hospodáství. B

2 Za venkovskou obec se ve statistických textech vtšinou považuje obec do obyvatel 4) (v USA sídlo do 2500 obyvatel) 5). Existuje však ada obcí svým charakterem venkovských, která mají až obyvatel (moravské, slovenské a maarské vesnice). Dnes se projevují tendence vykládat venkov jako píliš nákladnou soustavu malých, rozptýlených sídel. Tato struktura je historická. Odvíjela se od okruh dostupnosti mezi usedlostmi a obdlávanou plužinou, vycházejících z akního radia lovka a tažných zvíat, pohybujících se vlastní silou (pšky). Proto je oficiáln doporuována dolní hranice pot obyvatel ve venkovských obcích, smrodatná pro budoucí poskytování podpor s poukazem na neefektivnost existence velmi malých obcí, kterých je v R nejvtší poet (viz Kapitolu B.3.3, tabulku 1). Tato doporuení se pohybují kolem pot obyvatel. Z uvedeného dvodu je vyvíjen tlak na obecní samosprávy, aby se integrovaly do vtších celk, z nichž se mnohé relativn nedávno oddlily, tj. získaly správní autonomii na bývalých stediskových obcích 6) ). Je nutno rozlišovat, zda k takové reintegraci za úelem dobrovolné dlby práce znovu dochází na základ svobodných rozhodnutí samospráv (nap. integrace i reintegrace formou sdružení obcí, svazk obcí atp.), nebo zda k integraci dojde seshora, uritým rozhodnutím z nejvyšší úrovn státní správy. Násilná integrace mže mít dokonce povahu protiústavního kroku. Dvody pro integraci obcí v souasném smyslu a její pínosy jsou uvedeny v kapitole B Stávající stav území a osídlení a hlavní trendy jeho vývoje, odstavec Polycentrický rozvoj. Druhy trvalých venkovských sídel Venkovská samota (usedlost) je základní sídelní jednotkou (zástavby) v krajin. Lze ji charakterizovat tak, že další stavení (pokud v okolí existuje), není na doslech" ani na dohled", podle utváení terénu krajinného prostoru. V poloze samoty mže být i solitérní venkovské sídlo (sídlo ve smyslu solitérní rezidence): solitérní zámeek, dvorec, hájovna, vodní nebo vtrný mlýn, hamr atp., tj. objekty, které svou osamocenou polohu volily bu z dvodu zvláštní úelové innosti vázané na uritou zemdlskou kulturu (hájovna na okraji lesa, obory), na zdroj energie (mlýn, hamr), nebo z dvodu zvláštního spoleenského postavení vlastníka, nebo uživatele (reprezentativní sídlo s vymezenou, popípad komponovanou ástí krajiny). Rozptýlená venkovská zástavba je tvoena souborem pvodn samostatn hospodaících solitérních stavení, kup. franckých dvorc (dnes samostatných objekt užívaných kup. pro úely individuální rekreace) 7), v odstupech na dohled a na doslech. Tato zástavba je 4) 5) 6) 7) Na základ rozhodnutí zasedání Mezinárodního statistického úadu v Praze v roce 1938; tato konvence se užívá dodnes. Vyvstává otázka, ím jsou obce mezi a obyvateli, když statut msta mže získat obec o obyvatel a venkovské obce jsou do obyvatel. Venkova se týkaly tzv. stediskové obce, centra I. stupn (lokální). Mla dosáhnout trvalých obyvatel a jejich spádový okruh ml být optimáln 8 km, výjimen 10 až 12 km. Na uvedená centra lokálního významu navazovala sídelní sí, sestávající z tzv. nestediskových obcí trvalého a doasného významu a ze obcí ostatních. Rozestupy jednotlivých staveb nebo hospodáských celk (statk, dvorc) jsou odvozeny od zpsobu hospodaení, od bonity pdy, komodit a tím od celkových výmr pdy a její výtžnosti. Také od stedovkého rozmení lokátorem. (Viz výzkum stedoeských vesnic Rakovnicka: ing. Pašková, FSt VUT). Celkové poty hospodáských celk jsou tedy odrazem rozsahu využitelných krajinných prostor a souasn poplatné parametrm úživnosti za uritých životních a technologických zkušeností, jež B

3 obklopená kultivovanou krajinou, vtšinou pastvinami, loukami a rolemi. Krajina luk, polí, rybník a lesních enkláv, do které je rozptýlená zástavba vsazena, je po nkdejším odstranní lesa minimáln poznamenaná dalšími lidskými zásahy (krom polních cest). Až moderní doba zasahuje rušiv do této symbiózy (vzdušná vedení elektrického proudu, nevhodn koncipované pozemní komunikace, tžební zaízení atp.). Kolonie, osada není (až na výjimky) administrativn samostatným útvarem, je bu prostorov samostatnou, nebo prostorov integrovanou souástí obce. Její vznik je asto spojen s uritou sociální potebou (nap. bývalé kolonie chudých), ekonomickou inností (tžba deva, nerostného bohatství, nap. hornické kolonie), nebo s využitím volného asu (chatová osada, zahrádková kolonie), nebo s formou specifické formy aktivního odpoinku, individuální rekreace 8). Po stránce urbanistické je zpravidla založena na pravoúhlém schématu stejných parcel, lenných nejnutnjšími místními pístupovými cestami. Veejný prostor vtšinou chybí. Nkdy jsou osady spolen oplocené (zahrádkové), s centrem v podob objektu klubovny atp. Zemdlská vesnice je tradiním urbanistickým souborem hospodáských a obytných staveb na jednotlivých parcelách. Jedná se bu o soubor relativn homogenní zástavby usedlostí (statk) samostatných hospodá rolník, nebo o celek s pevažujícími plochami velkostatku (panství, církevní celek). V urité ásti sídla bývají soustedné menší parcely zamstnanc, bezzemk. Vesnice vtšiny urbanistických typ se mže vykázat veejným prostorem a veejnými stavbami (kaplí, kostelem, farou, školou, rychtou). Urbanistický soubor zemdlské vesnice mže mít nejrznjší prostorové založení a/nebo uspoádání (urbanistické formace), nap.: nejstarší, nepravidelnou pedkolonizaní formu shlukovou, formu okrouhlou tzv. okrouhlici, s okrouhlou formou návsi a s radiálním uspoádáním lán (hon), formu ulicovou, silniní, potoní s probíhající komunikací stedem zástavby, návesní, kdy je probíhající komunikace rozšíena, nebo perušena velkým (pravidelným nebo nepravidelným) prostorem jedné nebo více návsí, s návazným uspoádáním hon plužiny s hranicemi lán kolmo na smr pátení komunikace. Pro zemdlskou vesnici je charakteristická pímá dostupnost obdlávané krajiny z parcel usedlostí a existenní závislost zástavby na obdlávané krajin (tento charakteristický, zásadní rys zemdlská vesnice svým novým, indiferentním posláním ztrácí) 9). Z celkového potu cca obcí v R jich zstává svou povahou zemdlskou vesnicí v souasnosti mén než Sportovní a rekreaní areály v krajin. Jedná se o samostatné nebo sdružené sportovní a rekreaní plochy ve volné krajin jako jsou golfová hišt, sportovní letišt, jezdecké areály jízdárny, lyžaské areály se sjezdovkami a bžeckými trasami, parkúry a jízdárnami pi 8) 9) pomáhaly optimalizovat podobu tohoto osídlení v daném míst. Tyto píiny a jejich dopady pestaly být reálnými v okamžiku, kdy pestaly být základem existence obyvatel. Na rozdíl od souasné praxe byl uritý soubor alespo definován, nazván; je také signálem, že došlo k zámru uritého potu staveb, že nešlo o postupné aditivní piazování po jednotlivých stavbách. Novým jevem, který nastupuje s promnou vesnice v jinou podobu sídla, je oplocování parcel na rozdíl od tradice ohrazování pomocí zdí. Pokud k oplocování (zejména drátným plotem, vyzdnými sloupky a poli atp.) dochází již u pedchozího typu (tj. u rozptýlené zástavby), lze to považovat za zásadní znepokojivý jev, negující dosavadní propojení staveb a krajiny. B

4 koských farmách, dráhami pro cyklokros a motokros, spojené s ubytovacími a stravovacími zaízeními, pípadn s dalším (rekreaním) vybavením a s obytnou ástí správc (pípadn s ubytováním dalšího obslužného personálu). Transformace sídel na venkov Dsledkem socialistické zemdlské velkovýroby, provozované zpsobem, odvozeným od výroby prmyslové, je denaturovaná krajina 10). Píinou této promny bylo nekomplexn koncipované úsilí dosáhnout samostatnosti v produkci potravin, a to i za cenu, že bude narušena, nkdy i zniena pvodní krajina, vhodná pro existenci nikoli jen lovka, ale celých ekologicky provázaných ekologických spoleenství, a jde o flóru, nebo o faunu. Jiná promna krajiny (vetn sídel a jejich obyvatel) nastává v dsledku ukonení existenních vazeb (pvodní) zástavby a obhospodaovaných produkních ploch. Po skonení existenních vazeb venkovských obyvatel ke krajin se zástavba a zemdlské kultury spravují a vyvíjejí samostatn. Zemdlská výroba je nadále ízena a provozována z jiných (i vzdálených) lokalit, vtšinou zamstnanci velkých akciových spoleností, bez nkdejšího vztahu k pd. Pvodní zemdlská sídla jsou vtšinou jen vizuální pipomínkou na nkdejší formy zemdlství a s tím souvisejících specifických vztah. Socialistická vesnice. Idea kolektivizace (perod svobodných hospodá v zamstnance ve velkovýrob) a idea piblížení venkova mstu sebou pinesly na vesnice zemdlské velkovýrobní areály a s tímto pojetím zemdlství i vícepodlažní nájemní bytové domy, a adové rodinné domy, které se zaaly na venkov uplatovat 11). Situování obytných dom a jejich velikosti nedbaly na prostorový a historický kontext, na charakter dosavadní zástavby. Ta mla být postupn odstranna a nahrazena novým uspoádáním. Kritériem pro vhodné situování byla volná místa, která byla v blízkosti tch existujících komunikací, kde existovaly základní inženýrské sít. U obytných dom se zpoátku zizovaly doplkové stavby (pro umístní drobného zvíectva, palivo, klny), dále záhumenky a zahrádky. Pozdji, s postupem kolektivizace, tato nabídka vtšinou vymizela. Vlastní zemdlský závod byl situován mimo existující zástavbu vesnice. Dvodem byla hygienická ochranná pásma, odvozená od kapacit stájí, druhu chovaného dobytka nebo zvíectva, pípadn od povahy skladových areál s umístnými organickými (anorganickými) látkami. Svými parametry (mítkem) a charakterem zástavby se takové areály odlišovaly od veškeré dosavadní zástavby v krajin. Nová centra obanského vybavení byla smována do stediskových obcí. Byla odlišná pojetím i lokalizací od tradiních návsí s kaplí nebo kostelem. Jejich tžištm byl kulturní dm, prodejna Jednoty, sídlo národního výboru, základní škola, mateská škola, jesle atd. Socialistická neperspektivní vesnice. Pronikání mstských lidí na venkov a s tím i jejich názor a životního stylu se projevilo nejvýraznji hnutím chalupá, kteí kupovali venkovská stavení v tzv. neperspektivních, odlehlých venkovských sídlech za dostupné ceny. Zástavba zejména malých sídel pežila asto jen díky spontánnímu nástupu nového úelu využití, tzv. individuální rekreace na venkov. Toto hnutí zachránilo velký poet chalup 10) 11 Je mínn obraz ploch, zbavených pírodních celk a prvk (dominantním, ne-li jediným prvkem je dominující zornní, orná pda bez pekážek pro velkovýrobu ). Pedobrazem byly studie, koncipované ve VÚVA (Výzkumném ústavy architektury a výstavby) v 60. letech s ukázkovými pemnami klasických vesnic s usedlostmi, nahrazenými adami nájemních, vícepodlažních bytových dom, s nov situovaným centrem. B

5 a usedlostí in situ. Chalupáské hnutí pisplo svým zpsobem také ke zmn charakteru života na venkov. Bylo a zstává v podstat konzervativním, resp. konzervaním pístupem k tradiní venkovské zástavb. Zájmy chalupá však asto konily na hranicích jejich parcel. Teprve postupn se vytvoily užší vztahy tchto nov píchozích ke starousedlíkm, k okolní krajin, k veejným prostorm. Nov píchozí stáli asto u podnt k obnov drobné (sakrální a jiné) architektury. Postagrární vesnice. V prbhu 20. století dochází k výrazným zmnám v charakteru vtšiny venkovských sídel, a to pedevším ke zmnám v charakteru jejich zástavby. Byly to pedevším nejrznjší mstské vlivy, importované na venkov a psobící na názory venkovských obyvatel, které podnítily zmnu postagrárních vesnic. (Výše byly popsány pokusy o definování nových pojm pro tyto transformující se vesnice.) Dále to byly rzné zmny v nakládání s parcelami: dochází k jejich dlení, k zastavování pozemk pvodních zahrad, ke zmnám umístní a orientace staveb atp. Odchod lidí z venkova do mst v dsledku ztráty práce v míst znamenal oslabení pvodní sociální soudržnosti vesnice, její nkdejší ekonomické zdatnosti i motivace k veejn prospšným akcím. Toto vše ovlivnilo podstatný obrat ve výrazu jednotlivých sídel, i když zmny nastaly v rzné míe, podle atraktivity, bonity pdního fondu, velikosti jednotlivých sídel i podle odlišností spoleenského profilu v jednotlivých regionech. Byla to také imigrace nových obyvatel z mst, kteí nebyli spojeni se zemdlstvím a proto stavli své rodinné domy na principech, blízkých mstským zvyklostem (mstské rodinné domy ve venkovském prostedí jsou vzdálenou verzí obytných staveb v prostedí zahradního msta). Píklady odmítavých nebo netených postoj k dosavadní zástavb vedl venkovské obyvatelstvo k pestavbám tradiních usedlostí. Slouily se snahy po vtším prostorovém komfortu se snahami citovat mstské atributy (trojdílná okna, balkony, tvrdé omítky atp.) a tím zmenšit cítný venkovský handicap proti mstu. Postagrární vesnice je vtšinou píkladem rznorodých degradací pvodní, itelné, jednotící urbanistické myšlenky, zahrnující vazby zástavby k veejným prostorm i k volné krajin. Vtšina tchto identických znak je z neznalosti, z nedostatku vnímání a v dsledku zásah do rurální orientace opomíjena a ignorována. Postagrární vesnice v postkomunistickém období. Rozšiování existujících sídel je nejastjším zpsobem, jakým se uplatuje nová, mstská, pedmstská nebo venkovská zástavba na venkov. Volba míst k zástavb nemá žádná kritéria krom úelových: volí se dostupnost ke komunikacím a k existujícím inženýrským sítím. Absentují urbanistické ambice, zejména když zástavba pirstá po jednotlivých stavbách, asto bez existence dobrého územního plánu. Kolem obytného rodinného domu mstského typu, ureného jen k obytným úelm (tzv. isté bydlení ), je volná plocha, zpravidla upravená jako okrasná zahrada. Pokud jde o velikost parcely, jsou tendence velmi rznorodé od minimálních požadavk (tj. od socialistické normy á 400 m 2 ) pes standard souasné doby (kolem m 2 ) až k požadavkm na parcely neobvykle velké (od m 2 výše). Tyto postagrární vesnice s výrazným podílem rekreaního využití jsou poloprázdné v prbhu týdne. Trvale bydlící pracují pes týden mimo vesnici, chalupái dojíždjí krom prázdnin jen ve dnech volna. Pvodn živé vesnice se spoleným zemdlským zamením se dnes musí B

6 vyrovnávat s omezeným asovým využitím svých kapacit nejrznjších užitkových ploch, zejména díve hospodáských 12). V dsledku snížené kupní síly (v dsledku nejisté pítomnosti obyvatel a rekreant) je podlomena možnost nabízet potebné služby, vetn základních (pohostinství, obchod, škola). Podnikání v maloobchod je nejisté pro alternativní možnosti nákup a stravování ve velkoprodejnách mimo bydlišt, v místech zamstnání 13). Vesnické malotídní školy, pokud nejsou zrušeny, mají asto minimální poty školák, a podstupují nerovnou soutž se školami v okolních mstech, kterým rodie dávají asto pednost pro pedstavu vtší kvality výuky. Tyto školy musí venkovské obce navíc dotovat 14). Vesnice, anektované do mstských celk. Jsou to také (alespo doasn) urbanistické formace a typická zástavba bývalých venkovských sídel (obcí), které byly anektovány do celk sousedících mst a stala se jejich místními ástmi. Za uritých podmínek si mohla zachovat venkovský ráz. Svým zpsobem stále splují i kritéria venkova (rural areas) požadovaná nejen co do hustot obyvatel ale i co do negativního vymezení vi jádrovému mstu (kup. nesplují požadavky na vybavení urbánního sídla) 15). Je otázkou, kam je která zem ve svých statistikách zaazuje, nebo jak se k nim v praxi chová (kup. pokud jde o dotaní politiku 16) ). Je otázkou, kdy se v dsledku dalšího rozvoje mst zmní jejich pedpokládaná role a ona zaniknou de facto jako sídla venkovská. Expanze mst na venkov: suburbs. Nejspornjší souástí nových projekcí do venkovského prostoru jsou tzv. suburbánní soubory, tj. zástavba submstského (nebo exmstského) charakteru, která expanduje do volné krajiny (venkovského prostoru), a to: formou samostatných obytných 17) satelitních soubor (spíše výjimený pípad) nebo formou pírstk k zástavb existujících venkovských sídel. 18). Pokud suburbánní zástavba nebytového charakteru, expanduje do volné krajiny, potom zpravidla vytváí: nákupní stediska (areály), výrobní areály, 12) 13) 14) 15) 16) 17) 18) Vhodnjším oznaením takto fungující vesnice by byl pojem ne obytná, ale ubytovací. Maloobchod na vesnici nemá šanci kompenzovat pednosti etzc nap. exkluzivní otevírací dobou (malé obchody v mstech USA se udržují pi život noními otevíracími hodinami). V otázce malotídek a jejich klíového významu pro další existenci vesnic nezaujal stát konstruktivní postoj, spíše naopak. Pitom jsou k dispozici výsledky ze zahranií (Holandsko, Belgie), které dokládají nkteré pednosti malých vesnických škol, které nejsou splnitelné ve velkokapacitních školách ve mstech. Královské msto Úštk (cca obyvatel) má 22 místních ástí, okolních malých vesnic, na nichž se dodnes projevuje poválené vysídlení. Protože se jedná o místní ásti, mla tato sídla problémy pi žádostech o dotace z Programu obnovy venkova. V nkterých pípadech byly odmítnuty dotace vesnicím, integrovaným do mstské obce, která sama nemá, zejména pi malé velikosti, prostedky na regeneraci jádrové ásti obce. Vzhledem k režimu v tchto souborech by byl místo obytný výstižnjší pojem ubytovací. V R zatím nejde (až na výjimky) o snahu zakládat tzv. samosprávné komunity (sobstané satelity), i dokonce obce. Jde o pouhé fragmenty zástavby, pokud neobsahují vtšinu znak, charakterizující sídla (krom samot a osad). Snad by bylo možné je oznait za obytná území, která jsou nebo nejsou integrována do existujících sídel pi respektu prostorového a/nebo historického kontextu. Tato nová obytná zástavba parazituje na technickém a sociálním vybavení existujících sídel, a se jedná o msto i o venkovskou obec. Vzhledem k rozsahu nkterých pírstk nastává obava ze zvratu situace ve smování obce v komunálních volbách do místních samospráv (místo obnovy venkova pjde o jeho rozvoj smrem k nové identit k podob pochybných suburbs). B

7 výstavní areály, dopravní stavby (letišt), skladové areály, technoparky, logistická centra. Výše uvedená skupina nebytových soubor umístných ve volné krajin venkova je zpravidla funkní souástí mstských sídel, nebo mstských aglomerací. Tyto celky (areály) jsou vázány na provoz jádrového msta nebo na celou soustavu (aglomeraci) mst. Jsou jejich doprovodnými (provozními) ástmi. Hledají pozice v pímstské oblasti s dobrým pístupem ke všem druhm komunikací (vetn letecké) 19). Vzniká zcela jiné pojmosloví venkovských sídel, která se promují v sídla jiného charakteru a úelu. Je možné zobecnit, že všechna sídla, vetn mstských, vznikla v urité historické dob v krajin, která se do urité (až významné) míry stále podílí na jejich prostorovém vyznní, na jejich identit. V novém pojetí, pátelském vi pírodnímu prostoru (krajin) bychom mohli nadále rozeznávat tyi druhy sídel: mstská sídla, splující oekávanou míru koncentrace fond a interakcí, submstská sídla, projev deurbanizace, dsledek kompromisního, nezetelného pozitivního vztahu ke krajinnému prostedí (americký sen mstský rodinný dm na venkov, pokraování ideje zahradních mst, ekonomicky výhodnjší a snadnjší získávání parcel na venkov, podporované vysokou mobilitou), rurální sídla svým pvodem, nebo i svou aktuální funkcí (zde je možné stále hovoit o obnov venkova), ostatní suburbánní souásti blízkého mstského sídla, jeho rozptýlené sídelní fragmenty, které jsou pro ekonomickou výhodnost situovány v urité vzdálenosti ve volné krajin, i když s ní nemají žádné (trvalé) vazby a nepodílejí se na její kultivaci; a pokud ano, tak jen podmínn (nap. díve hornické kolonie). Typy venkovských sídel z hlediska prostorových parametr a uspoádání Na zasazení venkovského sídla do krajiny (tzv. setting) a na jeho vizuálním psobení se podílí zejména: morfologie (ztvárnní) terénu v prostoru sídla a v jeho bezprostedním okolí, které vizuáln s psobením sídla souvisí (vytváí základ prostorové scény ), kde pevládá: rovina (niva, rozsáhlejší náhorní planina), návrší (omezené rzn sklonitými svahy), mírný svah (oslunný/ neoslunný), údolí (vtšinou s vodoteí; jde o prostor orientovaný jedním smrem, nebo více smry, prostor více i mén uzavený/otevený, kotlina (více nebo mén uzavená podle sklonitosti svah a rozdíl horní a dolní úrovn, kombinace více uvedených jev; 19) V této skupin nejsou zámrn uvádna tžební zaízení, protože nejsou pímými funkními souástmi mst, lokalizovanými z rzných (zejména ekonomických) dvod mimo mstská katastrální území. B

8 charakter (parametry) krajinného rámce posuzovaného sídla, jež se vyznauje: relativn oteveným obzorem krajinného prostoru, relativn uzaveným (omezeným) obzorem krajinného prostoru, stídav oteveným a uzaveným obzorem krajinného prostoru (vytvoeným kup. stídáním pehledných otevených prostor a expozicemi lesa atp.); pevažující lenní okolního prostoru 20), které je: plošné, tj. prostorov 2-dimenzionální, kde pevažují plošné kultury orná pda, travní porosty, pastviny atp, prostorové, tj. 3-dimenzionální pevažují objemové jevy, jako stromové porosty, chlumky, lesíky, formace chmelnic, sad, vinic na terasách,expozice skalních útvar atp. pevažující mítko struktury(mozaiky) okolního prostoru, které je: velké (v pohledech jen ojedinlé, rozeznatelné linie nebo objemy (terasy, meze, aleje, hranice lesa, velká vodní plocha, velké rozmry lán), malé mítko lenní (v pohledech etné rozeznatelné linie a objemy (terasy, meze, aleje, lenité hranice lesík, chlumk, skalních útvar, malých vodních ploch a vodoteí, malé mítko stejnorodých ploch rzných kultur atp.) 21), ob mítka v rámci jedné prostorové scény se vyskytuje jak velké, tak malé mítko lenní (nap. lenné plochy luk, nelenné plochy orné pdy, lenné okraje lesa, vodní plochy s lenitými /nelennými behy atp.). Venkovská sídla a zpsoby jejich rozšiování Naše vesnice prožily nkolik vln transformací. Tou první, která otásla agrární vesnicí, byla již zmínná prmyslová revoluce. Tou zatím poslední kolektivizace zemdlství. Transformace, probíhající v souasnosti je píkladem spontánního trendu, kdy zatím nelze odhadnout obecnjší koncepci. Historické transformace se dosud vyznaovaly rozšiováním zastavných ástí, pi emž vždy byl více mén problematický zábor zemdlské pdy, podle okolností, podle bonit atp. Tém ve všech pípadech se jednalo o narstání tradiních sídel, jen výjimen docházelo k vysazení nových, samostatných soubor (raabizaní vesnice, socialistické vesnice, náhradní výstavba pi zaplavení území pehradním jezerem atp.). Zpsob hospodaení a politická orientace (koncepce venkova) se odrážely i v pojetí a úelech rozšiování. K pvodním, zpravidla tradiním kolonizaním formacím, narstají zastavné ásti v nedávné minulosti a v souasnosti: prodlužováním obytné zástavby podél hlavní, pátení komunikace, zakládáním nových komunikací, které porušují dosavadní celistvost urbanistické formace, zejména prrazy v souvislé zástavb hlavních (návesních, uliních) prostor atp. asto vedou k nov založeným areálm zemdlské velkovýroby, využitím nebo vytvoením záhumenní (okružní) cesty jako nové místní komunikace, zakládající další vrstvu oboustranné zástavby rodinnými domy (tím znepístupují 20) 21) Relativn neomezený krajinný prostor mže být spoleným krajinným rámcem více sídel propojených komunikacemi, vodoteemi atp. Užití pojmu velké a malé mítko je opt relativní; proto se poznamenává v pohledech, tj. v zachytitelné výsei pozorování, nebo na fotografiích z normálního horizontu. B

9 krajinu z dosavadních, tj. pvodních parcel usedlostí). Obdobn mže postupn vzniknout i více okruh, kolem nichž se organizují další vrstvy nové obytné zástavby, vkládáním dalších staveb do volných, nezastavných prostor, zejména v pípad pvodních pastvináských lokalit se solitérními usedlostmi (franckými dvorci), pedazováním nových staveb ped existující zástavbu (vetn zastavování inundaních poloh) atd., zastavováním díve nevyužitelných prostor (po vysušení mokad, rybník atp.), kombinací výše uvedených možností. Doasná sídla na venkov Na venkov vznikala a vznikají nejrznjší doasná sídla (pro pechodný, tj. asov omezený pobyt) a to bu periodicky v krátkých intervalech (víkendový pobyt), nebo v roních intervalech pro tzv. sezónní pobyty. Mže se jednat o soubory rzné stavební kvality. Dominujícím pípadem jsou sídla (nebo ásti sídel) s rekreaní funkcí. V nkterých sídlech (což je patrn nejastjší pípad) existuje soubh trvalého a doasného pobytu, užívání. Takovým píkladem mohou být sídla lázeská. Periodická individuální rekreace se odehrává v provizorních nebo trvalých stavbách, jako jsou chaty, zahradní domky, chalupy atp. Jedná se o objekty rekolaudované k novému úelu nebo cílen postavené k individuální rekreaci. Stavby pro úely individuální rekreace vytváejí bu nové enklávy v podob samostatných osad a kolonií nebo jsou souástí sídelní struktury (vesnic). Mohou být dále rozptýlené a prolínat se s dalšími úely užívání. Pro rekreaci dále slouží táboišt (vtšinou stanová), dtské letní tábory (v provizorních nebo i trvalých stavbách). Nová identita venkovských sídel Pokud se v bývalých zemdlských sídlech objevuje nová zástavba, vzniklá pestavbou nebo rozšíením zastavných ploch, mže se jejich pvodní identita promnit v novou, zatím nespecifikovanou, která ponese nové znaky a nové vztahy submstských krajin a transformovaného osídlení 22). I když jde o uritý typ urbanizace venkova, tato promna není (alespo pro pítomné generace) pesvdivá. Tato transformovaná zemdlská sídla mohou být zaazena mezi suburbánní (polomstská). Souasná transformace vesnic a vznik suburbánních soubor si vyžaduje jejich piléhavjší pojmenování; mohou být oznaeny bu jako polovenkovské subrurální nebo polomstské suburbánní 23). Oba typy tvoí pechod mezi sídly venkovskými a mstskými. Je nutno upozornit na skutenost, že se jim nedostává nkterých znak skutených (klasických) sídel. 22) 23) V posledních letech se razí nový pojem, a to urban landscape; možná, že s potebou nového názvosloví pro rzné typy expanzí do krajiny se objeví urbanized landscape, industrialized landscape, pípadn další pojmy. Pro dkaz podobných zámr ve vci pechodných, transformujících se sídel jsou následující pojmy pevzaty z disertaní práce na FA VUT (Šveder, R.: Obnova venkovského osídlení na Opavsku. 2004) a stylisticky upraveny. Pouze místo pojm subrurální a suburbánní, uvedených v tomto textu, užívají tam citovaní autoi pojmy semiurbánní a semirurální. B

10 Mezi mstská sídla je nelze zaadit proto, že se jim nedostává nkterých mstských znak 24). Venkovská sídla dosud vykazují vizuální znaky pvodn rurálních sídel, ale nemají (paradoxn) potebné pracovní píležitosti a potebnou sociální strukturu. Mohou to být sídla, nebo spíše zóny obcí nadále tzv. ist obytné 25), rekreaní nebo nejastji smíšené. Subrurální nebo semirurální sídlo je svým charakterem více venkovské (svým pvodem), v suburbánním nebo semiurbánním sídle již pevažuje zámr mstského charakteru. Za typické polomstskou / polovenkovskou obec je možno považovat mstyse 26). Ve feudální dob byl mstys zpravidla obcí bez opevnní a na rozdíl od vsi byl obdaen tržními privilegii. Do josefínské doby byl mstys asto spravován vlastním magistrátem a byl nazýván mstekem (v Nmecku Marktflecken nebo Markt, ve Francii le bourgh, na britských ostrovech market-town) 27). Pro sídla v transformaci je dležité, v jaké oblasti se nacházejí, jestli v pevážn venkovském (zemdlském) regionu, nebo v pevážn urbánní (sídelní) aglomeraci. V této souvislosti se pro takové sídlo v zemdlské oblasti používá tradiní termín zemdlské msteko 28) (francouzsky gros bourgs, nmecky ländliche Stadt) 29). Pro sídla nacházející se v mstské aglomeraci se mže použít termín urbanizovaná vesnice 30). Pomšování vesnic Proces pomšování venkova zaal u nás v dob nástupu prmyslové revoluce v polovin 19. století. V dnešní dob, kdy u nás pracuje v zemdlství 4,1 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, jsou pevážn zemdlská sídla, pokud jde o zamstnání obyvatel, spíše menším podílem (uvedeno výše, necelých 20 %). Existují ješt hlavn v okrajových oblastech státu, kde jejich promnu nevyvolal žádný silnjší tlak, tj. kde neexistuje alternativní možnost jiného zamstnání. Charakter nocleháren (ubytoven) má suburbánní zástavba (pesnjší, než sídlo), jejíž pevažující ást obyvatel vyjíždí do mst nebo do stedisek prmyslu a služeb za prací. Lidé bydlí vtšinou ve vlastních domcích, které mají (nebo pestavbami postupn získaly) ráz polomstských rodinných dom a jež získaly vyšší bytový standart, než jaký býval díve v zemdlské vesnici. Tyto pomštlé vesnice v pímstských oblastech se vtšinou staly souástí mst ( léta), která tím zvtšila svá území a poty obyvatel, aby získala výhodnjší statut. Neanektované vesnice se snaží pežít jako samosprávné venkovské obce, ale na koncepci rozvíjet nebo obnovovat venkov nemají zpravidla dostatek sil, motivace ani prostedk. 24) 25) 26) 27) 28) 29) 30) Votrubec, C. Lidská sídla Str. 126 autor tyto znaky pesn nespecifikuje. Používaný, ale zjevn nevhodný pojem v legendách územních plán. Votrubec, C. Lidská sídla Votrubec, C. Lidská sídla Str. 126 autor podrobn popisuje fyziognomii mstys. Votrubec, C. Chalupa, P. Tarabová, Z. Votrubec.C. Lidská sídla Str Bašovský, O. Mládek, J. Chalupa, P. B

11 Koncepce územního rozvoje venkovských obcí V analytické ásti byl naznaen stav venkovských sídel a obcí v nejrznjších stadiích rzných transformaních proces a v rzném nasmrování co do funkního zamení. Nejvýraznji se projevuje trend expanze mst na venkov a trend snižování pracovních možností na venkov. Nkteré další trendy se projevují mén výrazn, ne proto, že by nebyly perspektivní, ale nejsou pedmtem podnikání, pípadn spekulací a stát se nedostává píliš výrazn za proklamativní úrove. Ob verze, které budou následn uvedeny, jsou oficiáln vyhlášeny v rzných vládních dokumentech, dotaní politika je prakticky rozptýlena pedevším na úrovni obcí. Rozvoj a obnova venkova Toto jsou názvy dvou dokument, které byly v asovém odstupu vydány vládami R. Pojem, resp. program Obnova venkova je staršího data (pvodn Obnova vesnic). Má svj podíl ve státním rozpotu, prostedky byly sveny resortu MMR. V posledních letech již byla podstatná ást finanních prostedk pevedena na úrove kraj. Obnova venkova z tohoto pohledu byl a zstává soubor dotaních titul, mezi které po uritou dobu patily i dotace na zpracování územních plán obcí a urbanistické studie. Bylo to v dsledku požadavk z nejvyšší úrovn státní správy, aby podmínkou pro pidlení dotací byl zpracovaný alespo územn plánovací podklad (ÚPP), zpravidla urbanistická studie a místní program obnovy venkova. Období ped vstupem R do EU bylo provázeno adou dotací, které vyžadovaly jinou administrativu, než dotace národní úrovn. Mnohé z celého spektra dotací byly ureny nikoli na obnovu, ale na rozvoj. Je pomrn citlivou otázkou, jaké výklady podkládají oba dležité programové pojmy a zejména v em se oba pojmy liší. Obnova venkova, zejména venkovských sídel, vetn krajiny, je vykládána spíše jako obnova pomr, které vymýtila násilná kolektivizace. Že bylo možné v tchto tradiních intencích evolun pokraovat, dosvdují nkteré další stedoevropské zem, které neprožily období socialismu (Rakousko, Bavorsko, Dánsko), a kde zemdlství zstává respektovaným, i když znan modifikovaným sektorem obživy, i nositelem specifického zpsobu života. Rozvoj venkova je vykládán spíše jako rozvíjení tch tendencí, které byly založeny práv v období socialismu: je položen draz na velkovýrobní pojetí zemdlství. Této úrovn se nepodailo dosáhnout v mnoha západních zemích a nkteré teprve ekají zásadní, spíše bolestivé reformy (nap. Irsko). Pokraování této rozvojové tendence v R snižuje dále potebu pracovních sil pro efektivní velkoprodukci, která má nkteré specifické rysy, které vyvolávají obavy. Je to pedevším hospodaení na pd, kterou hospodaící organizace nevlastní (pda je propachtována od restituent, kteí nemohou, nebo nejsou schopni regenerovat menší hospodáství). Pitom Maarsko ve svém státním programu se rozhodlo významn podpoit obnovu rodinných farem patrn nejen z ekonomického hlediska. Polské soukromé zemdlství pežilo období socialismu a dnes, pes opakované informace o neefektivnosti takového systému nabízí ceny komodit, které znesnadují pokraování tchto inností nap. u nás. Dále je to obava z komercializace do té míry, kdy se prokazateln oddluje podnikání (vedené asto z nevenkovských lokalit) od poteby komplexní regenerace venkova. Je známo, že k obživ vlastní populace náš stát potebuje zhruba 40 % ploch zemdlských kultur. Je ovšem na míst se dožadovat koncepních odpovdí na otázku, jak bude vypadat neprodukní ást krajiny. B

12 V tuto chvíli je vhodné pipomenout nové role krajiny nejen pro venkovany jako pedpoklad jejich obživy, ale pro celou populaci jako pedpoklad jejího zdravého vývoje (rekreace). Obyvatelstvo se mže uspokojiv rekreovat, respektive užívat krajinu, která to svými podmínkami dovoluje a je pátelská. Urbanisté se nestanou experty na hospodáskou politiku na venkov. Pesto je nutné vdt, že je nutné interpretovat oba uvedené pojmy k prospchu venkova, tj. k dstojnému životu lidí, kteí zde žijí a kteí na venkov pijdou. Závrem je možno doporuit uritou vyváženou koncepci, která bude uvážliv kombinovat oba možné perspektivní smry. Pedevším je nutné mnoho jev a proces vbec obnovit, aby bylo co rozvíjet. Není správné odsuzovat venkov za to, že lidé byli nuceni odcházet do mst. Rozvoj a obnova venkova v územn plánovací dokumentaci (ÚPD) Z výše naznaeného hlediska je urbanistická práce souástí širšího spoleenského úsilí (politické a resortní aktivity, mezinárodní srovnání, vda a výzkum atp.). Toto je nutno pedeslat, aby oekávání nepekraovala omezení, v jejichž rámci se profese urbanismu a územního plánování pohybuje. I v rámci profese je nutno dodržovat uritou hierarchii, tj. postupovat od koncepcí vyššího stupn (národní politika územního rozvoje, regionální zásady územního rozvoje) až k lokálním.. Územní plán venkovských obcí Chudé venkovské obce obvykle plní požadavek poídit si ÚPD. Vzhledem k výši obecních rozpot malých obcí je celkem pochopitelnou snahou vytžit z ÚPD co nejvíce. Projevuje se to asto snahou pekroit hranice územního plánu smrem k plánu regulanímu, zejména použitím menšího mítka, tj. místo bžného 1 : volit mítko katastrálních map (1 : nebo 1 : 2 000). Tento posun v sob obsahuje významný aspekt uvedená mítka obsahují oznaení pozemk. Územní plán je tím usmrnn k jinému myšlení myšlení v intencích vlastník pozemk. Mže tím utrpt koncepce, má-li v daných podmínkách njaký prostor vbec. Územní plán: przkumy a rozbory astým nedostatkem ÚPD venkovských obcí dosud byla nerovnomrná úrove získaných informací a dat (przkumy) a posuzovaných zjištní (rozbory), jež se týkají zastavných území (sídel) a nezastavných území (volné krajiny). Vytvoení systému územn analytických podklad, které zjišují a vyhodnocují stav a vývoj území a zahrnují i rozbor udržitelného rozvoje území tento nedostatek eší. Územní plán: zadání Zadání je nutno brát vážn, jako klíovou fázi celého procesu ÚPD. V zadání se projeví pipravenost koncepce na vyšších úrovních, pipravenost samosprávy i píslušných stup státní správy (povené obce, kraje). Krom obligatorních požadavk osnovy, pedepsaných zákonem a vyhláškou, je zásadní otázkou nasmrování ešeného území obce. V této otázce mže pomoci i negativní vymezení, tj. kterým smrem se obec nemá nebo nemže ubírat (napíklad další udržení zemdlského charakteru, jsou-li k tomu pedpoklady, pípadn transformace v jiné funkní využití, a jaké atd.). Další dležitou otázkou, související s rozhodnutím zda dát pednost obnov, nebo rozvoji, je míra oekávaných zmn potu obyvatel a/nebo dalších uživatel obce (zamstnaní, návštvníci). S tím souvisí doporuení, zda podpoit pedevším obnovu existujících fond, a s jakou mírou dalších zmn (pestaveb). Z územn analytických podklad vyplývá skutený B

13 stav procesu všech uplynulých transformací, vetn nedostatku pée vbec (míra zanedbání, zchátrání atp.) a z tchto poznatk vyvodit možnosti dalšího vývoje. V otázce pírstk zastavitelných ploch (dnes tém jednoznan suburbánní pedmstské výstavby) je nutno zvážit pedpoklady skuteného pesthování a psobení v nové, tj. venkovské lokalit. Tato okolnost se zane vyjevovat a v dsledku toho sledovat až ve fázi, kdy se projeví jako pro obec nepínosná (nov píchozí se orientují svým psobením na mstskou lokalitu; v nové ubytovací jednotce a komunit tráví menšinu možného asu. Pro podnikání zstává dosavadní adresa, opt mimo venkovskou obec. Pes tyto zkušenosti místní samosprávy znovu podléhají iluzím, že touto cestou mohou zlepšit špatný demografický profil obce. Zde vzniká nebezpeí vidiny možného x-násobného nárstu nov píchozích doprovázené nkdy vynucenou promnou dnešních polí na rozsáhlé plochy stavebních pozemk. Finanní zhodnocení pedmtných ploch zemdlského pdního fondu (ZPF) je vyžadováno místními vlastníky, jimž se alespo v plánech podstatn (a potenciáln) zvyšuje hodnota vlastnné pdy. Plochy jsou v rámci ÚPD vyaty ze ZPF (zídkakdy nejsou) a jejich další osud je souástí obecních starostí. Územní plán slouží jen jako iniciace naznaených pání, ale není zpravidla garantem, že k oekávanému rozvoji dojde. (Zde je na míst opt pipomenout užitenost zásadních bilancí na úrovni národní a zejména regionální, které mohou mírnit pehnané požadavky rozvoje). Dalším problémem jsou perspektivy tzv. venkovských nebo zelených brownfields, což je dnešní oznaení pro nevyužité, chátrající, nevhodn využité areály bývalé zemdlské výroby. Jejich snadné získání od kolabujících JZD a státních statk doprovázené podcenním finanních nárok na obnovu a provoz tchto celk ze strany nových majitel vedlo asto k jejich dalšímu chátrání. Legislativa je v tchto pípadech dravá, nebo je špatn vyložená (povinnost starat se o nemovitosti ze zákona). Je obtížné dosáhnout zmny asto z dvod vysokých finanních požadavk souasných majitel pi prodeji. Územní plán: koncepce Je bohužel dosti bžnou praxí, že územní plán v podstat umístí na zvolené okrajové plochy uvážený nebo požadovaný poet nových rodinných dom, rozšíí (tím) zastavné území a nedotkne se celé ady výše uvedených zmínných problém. Pi dosavadní praxi dochází k naplnní oekávání zájemc o novou výstavbu a k jisté satisfakci zástupc místní samosprávy. Vzhledem k nastaveným trendm není újma v jiných smrech pociována píliš významn, protože další poteby obce nejsou v zájmu hybatel souasného dní developer. S jistou smlostí lze íci, že ani v zájmu státu, který své koncepce a následné financování sousteuje jinam, než do malých venkovských obcí. Proto se jejich úsilí vyerpává na zakládání nebo rozšiování dosavadní technické infrastruktury (asto pednostn pro nové soubory) a další poteby, formulované, nebo pehlížené, musí minimáln odkládat. Je otázkou, jak za této situace prospje obci vyvážený územní plán, který zodpovdn poukáže na celou adu dalších aspekt obnovy a rozvoje. Nadjí jsou evropské fondy, pokud budou píslušné projekty dobe pipraveny a zdvodnny. Závažným problémem venkovských obcí je nezamstnanost. Ze samostatných, svéprávných (rurálních) obcí se staly ubytovací soubory, závislé na okolních mstech. Pevážná vtšina ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždí za prací. Denní dojíždní souvisí s tzv. dopravní dostupností pedmtných lokalit, kdy pi novém uspoádání ekonomiky (tržní systém) byla omezena ada dívjších dotací do veejné dopravy. To vyústilo v radikálním omezení spoj, nejvíce ve dnech pracovního klidu. ešením problém vytvoení nových pracovních píležitostí na venkov se zabývá ada dotací, které však neeší celou problematiku (dotace na zízení pracovního místa, asto bez B

14 dotažení všech okolností, mj. i adresy podnikajících subjekt). Územní plán, stejn jako studie mikroregion mohou jen pipomínat a iniciovat existující možnosti, vtšinou ve variantních ešeních. Iniciativa musí pokraovat formou akních plán, aktivního managementu obce nebo vtšího, kooperujícího celku (mikroregion). Obdobn složitá je situace s provozováním i základních zaízení obanského vybavení. Není garantován dolní práh zajištní tchto poteb, jakási obdoba minimální mzdy. Do jisté míry deficity místních zaízení souvisí s prací mimo místo ubytování- s poukazem na opatení si vtšiny poteb po nebo ped pracovní dobou. Nkterá zaízení nejsou provozována, protože se neuživí (stravování, maloobchod), jiná byla rušena z dvod malého obsazení (mateské školy), nebo v dsledku konkurence mstských zaízení (malotídní školy). Je patrn nutné pejít na jiné formy ešení, a to zajištní tchto služeb nkdy smluvn, nkdy jen zajištním dopravy (hodiny ve zdravotnických zaízeních, doprava starších osob, zejména tlesn postižených atp.) mimo ešené lokality. Dívjší minimální poty konzument, žák, žadatel atp. se z velikostí komunit jednotlivých obcí posunuly na úrove mikroregion. Územní plán musí zohlednit širší vztahy, aby zodpovdl, kde se budou ty které (základní, asté) poteby realizovat. Nezastavné plochy Pro obec, tj. pro zastavné ásti ešeného území (obce), i pro vtší, nezastavné území, je užitené zpracovat srovnávací studii pomr v území, které existovaly ped kolektivizací. Po dlouhé období byl obraz krajiny relativn velmi stabilní. asto se píliš nelišil oproti nejstarším, relativn pesným informacím o území, zachyceným v plánech stabilního katastru (poízeny v eských zemích v letech , na Morav a ve Slezsku s uritým asovým zpoždním). Starší situace vyjeví odlišný krajinný obraz. Vlastnické zmny v prbhu let neohrozily základní krajinný skelet. Byl respektován výskyt všech zemdlských kultur, tj. i tch, které byly v období socialismu odstranny pro jejich nevýnosnost (zamokené louky, tn, ást rybník, luk a pastvin atp.). Podstatné zvtšení lán orné pdy odstranilo sí polních cest a s ní potebnou prostupnost krajiny. Obdobný osud postihl adu prvk, které krajinu oživovaly a pedstavovaly orientaní body (aleje, remízky, solitérní stromy, drobná sakrální architektura atp.). Doložení této ped-kolektivizaní situace mže pomoci oživit pam krajiny spolu s píbhy, které se k uritým místm vázaly. Byl- li v minulém období cílený zájem tyto jevy eliminovat, niit, vetn pamti krajiny, souasné období je k jejich oživování asto lhostejné záleží na prostedí lokalit a lidech. Po delší období se diskutuje rozšíení dokumentace územních plán o krajinný plán. Zájem o krajinu a její ztvárnní, rehabilitaci, revitalizaci atp. se projevuje z mnoha úhl pohledutechnických, ekologických, pírodovdeckých a konen i urbanistických. Krajina se z tchto rzných pohled vyuuje na rzných vysokých školách. Krajinný plán zatím své místo v ÚPD nenašel. Koncepce uspoádání krajiny, která je nedílnou souástí územního plánu, mže však do jisté míry krajinný plán nahradit. Pesto je znát citelný posun v nárocích na zpracování tchto vtšinových prostor venkovských obcí. Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) na regionální i lokální úrovni se stal obligatorní souástí ÚPD. Územním plánem se systém ÚSES teprve legalizuje. Územní plán má v prbhu zpracování dokonce vysledovat proces dotváení ÚSES v praxi (zlepšování podílu funkních souástí oproti zamýšleným atp.). Územní plán ale nemá možnost prosadit zmnu vlastnictví mnoha rozptýlených vlastník ve vlastnictví státu, obce atp. Situace je asto B

15 rozporuplná. Obec následn tlumoí závazky, plynoucí z existence (a legalizace) ÚSES vlastníkm, co mohou a co nesmí, aniž pedmtné plochy získala do vlastnictví. Souasný stupe ekologické stability (proporce ploch ekologicky nestabilních, zejména zastavných a každoron oraných oproti plochám stabilním, které nejsou v dsledku hospodaení v pravidelných intervalech mnny jako trvalé travní porosty, lesní kultury, vodní plochy) bývá velmi nepíznivý pro složité ekosystémy a vzájemné vztahy živých organism. Je proto snahou oproti nedávné minulosti mnit existující pomry ve prospch nemnných ploch, a pokud možno zbyten nerozšiovat zpevované plochy, vetn zastavných. Ekologická stabilizace v pedmtném území je v souladu se snahami o rehabilitaci více vyhovujícího krajinného obrazu, kdy se v území prosazuje vtší biologická a ekologická rozmanitost diverzita. Pozemkové úpravy Pozemkové úpravy mohou být souástí žádoucích krajinných úprav, ale také mohou podpoit trvání trend, které zaala násilná kolektivizace. Jejich hlavním posláním je zjednodušit složitý obraz pozemkového vlastnictví, jenž po návratu k bývalým pomrm soukromého vlastnictví se vrací k situacím, jež jsou výsledkem neitelných, složitých a kultivaci ztžujících pomr. Pozemkové úpravy sjednocují souasný rozptyl ástí vlastnictví po celém katastru do ucelenjších ploch. Pozemkové úpravy musí pi zámnách ploch respektovat bonity, dostupnost ploch atp. Dotení musí s úpravami vyslovit souhlas. Pozemkové úpravy jsou nákladnou operací. Sestávají ze složitých operací v registrech katastr a z prací v terénu (asto nová zamení, ztracená v prbhu kolektivizace). Regulaní plán Lze si pedstavit, že regulaní plán jako následný stupe po plánu územním se zpracovává pro složitá území, kde dochází ke stetu mnoha lidských inností a pírodních aspekt prostedí (osídlení a tžba; rekultivace a revitalizace osídlení po tžb; další obdobné velkoplošné nebo intenzivní zásahy do dosavadního uspoádání prostoru). Obdobn lze oekávat nárok na regulaní plán v pípad, kdy je sídlo (obec) prohlášeno za venkovskou památkovou zónu nebo rezervaci. Obdobn lze považovat rozhodnutí zpracovat regulaní plán v pípad, kdy pedmtná venkovská obec (sídlo) nebo její ást je pedmtem komplexní obnovy a kdy bude nutné provést celou adu korektiv smrem k žádoucímu stavu. Otázkou je samozejm realita takového zámru za situace, postrádající asto vdomí soudržné komunity obyvatel. Regulaní plán je pípadem podrobné ÚPD, kde je jednotlivý pozemek a stavba na nm základní jednotkou, se kterou se pracuje oproti plochám stejného funkního urení, se kterými operuje územní plán (venkovské obce se asto dožadují vtších podrobností, jak bylo naznaeno již výše v textu). Regulaní plán bude mít oprávnní a smysl, pokud se ve venkovském prostoru bude realizovat samostatný soubor zástavby s nárokem na samosprávu (obecní zastupitelstvo), soubor, kalkulující nejen s nahodilou zástavbou jednotlivých (rodinných) dom, ale s uritou urbanistickou koncepcí (kompozicí). Takový soubor má poítat i s rozmístním nebytových zaízení (obanským vybavením, sportovními a výrobními areály atp.). Obdobn lze reáln poítat s nárokem na regulaní plán ve vyznaené ásti obce, která má svou specifickou, spoleensky významnou funkci (lázeská ást). S regulaním plánem lze uvažovat i pro nezastavné ásti, pokud pjde o regeneraci uritých historických kompozic, zahrnujících zástavbu (pípad krajinných památkových zón ve smyslu zákona o státní památkové péi). B

16 Regulace v územních a regulaních plánech Souasná doba není píliš naklonna striktním regulacím, pokud regulace pipouští vbec. Toto je výraz politické sféry, která se snaží vytvoit optimální podmínky pro podnikání, vetn podnikání stavebních developer. Odlišný bývá pohled místních samospráv, které cítí vtší potebu organizovat asto velmi chaotické a nevázané dní na obecních katastrech. Urbanista, který se ídí páním pímého objednatele (obce) je asto nadízeným úadem (krajem) požádán o omezení podmínek na nutné minimum. Argumentem bývá podrobnost regulací s odkazem na následný stupe regulaní plán. Jak reprezentace obce, tak zpracovatel územního plánu vdí, že taková situace v pípad malých venkovských obcí nenastane a ve snaze pochopit tuto situaci nkdy pekroí oekávanou podrobnost. B

Píloha. 1 ZÁSADY FUNKNÍ REGULACE URBANIZOVANÉ ÚZEMÍ FUNKNÍ PLOCHA FUNKCE VHODNÁ, PÍPUSTNÁ VÝJIMEN PÍPUSTNÁ NEPÍPUSTNÁ. objektech

Píloha. 1 ZÁSADY FUNKNÍ REGULACE URBANIZOVANÉ ÚZEMÍ FUNKNÍ PLOCHA FUNKCE VHODNÁ, PÍPUSTNÁ VÝJIMEN PÍPUSTNÁ NEPÍPUSTNÁ. objektech 1 Píloha. 1 ZÁSADY FUNKNÍ REGULACE RD s pozemky a polohou drobná vestavná obanská bytové domy 3 a více PN B,Bz Bydlení isté neumožující významnjší podíl jiných inností vybavenost (obchod, služby, drobná

Více

TRVALE ITELNÉ. Územní plánování. Plánovitá promna prostedí lovkem. Promny. Zmny spoleenské, výrobní a ekonomické

TRVALE ITELNÉ. Územní plánování. Plánovitá promna prostedí lovkem. Promny. Zmny spoleenské, výrobní a ekonomické TRVALE UDRŽITELN ITELNÉ ÚZEMNÍ PLÁNOV NOVÁNÍ Prof.Ing.arch. Jan Koutný, CSc. duben 2009 Územní plánov nování Územní plánování Promny poátky plánování pedmt plánování obsah plánování Plánovitá promna prostedí

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Z 1875 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje. íslo zmny: Z 1875 / 07 Mstská ást: Praha 4 Katastrální území: Nusle, Michle, Kr

Z 1875 / 07. Výroková ást zmny: A. základní údaje. íslo zmny: Z 1875 / 07 Mstská ást: Praha 4 Katastrální území: Nusle, Michle, Kr Výroková ást zmny: Z 1875 / 07 A. základní údaje íslo zmny: Z 1875 / 07 Mstská ást: Praha 4 Katastrální území: Nusle, Michle, Kr Parcelní íslo: v úseku "Pankrác Budjovická Hlavní cíl zmny: Zmna funkního

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ZHOTOVITEL:!"#$%&'( ()*+,-./0-12 3242."&%%55 %26-47891+:/; '

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

B.3.3.2.1 Venkovské obce sídla

B.3.3.2.1 Venkovské obce sídla B.3.3.2.1 Venkovské obce sídla Sídla Pohled zpět, do dávnější i nedávné historie ukazuje na míru změn, které poznamenaly životní prostředí jedince i společnosti. Vzhledem k rychlému sledu transformací

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk

Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk Zápis ze tetího zasedání Zastupitelstva msta Vimperk, konaného dne 29.01.2007 od 15.00 hod. v sále MKS Vimperk Usnesení. 35 Zastupitelstvo msta bere na vdomí pehled plnní usnesení ze dne 11.12.2006 a bere

Více

Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy

Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy píloha. 1 usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy. 09/14 ze dne 24. ervna 1999 A) Obecné zásady 1. Zásady postupu pi prodeji bytových dom

Více

Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011

Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011 Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011 1. Název projektu: Údržba veejných prostor v rámci mikroregionu Horní Vltava Boubínsko III. etapa Zkrácený název projektu pro internetovou aplikaci POV JK

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12. U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008

Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12. U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008 Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12 U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008 Zastupitelstvo msta Vizovice pijalo na svém zasedání dne 23. 6. 2008 následující

Více

Den zveejnní: 20.4.2007 Den sejmutí: 7.5.2007. Za Msto Vimperk

Den zveejnní: 20.4.2007 Den sejmutí: 7.5.2007. Za Msto Vimperk usnesením. 371 Rady msta Vimperk ze dne 16.4.2007 zámr. 44/11/07 prodeje ásti pozemk vedených u Katastrálního úadu pro Jihoeský kraj, Katastrálního pracovišt Prachatice v katastru nemovitostí pro obec

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 29.05.2006

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 29.05.2006 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 29.05.2006 Usnesení. 522 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 22.05.2006. Usnesení. 523 Rada msta Vimperk rozhodla uzavít Dodatek.1 ke smlouv o dílo.05/06

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky MSTO VIZOVICE Masarykovo nám. 1007 763 12 VIZOVICE OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA VIZOVICE. 5/2001, O STANOVENÍ SYSTÉMU SHROMAŽOVÁNÍ, SBRU, PEPRAVY, TÍDNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPAD VZNIKAJÍCÍCH

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 02.04.2007 Usnesení. 332 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 26. 3. 2007. Usnesení. 333 Rada msta rozhodla zveejnit zámr pronájmu vleky Brloh sestávající

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sociáln-právní ochrana dtí

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 10.04.2006

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 10.04.2006 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 10.04.2006 Usnesení. 334 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 03.04.2006. Usnesení. 335 Rada msta rozhodla uzavít smlouvu o dílo s ak. mal. Jiím echem,

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ C.I. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (lánky 1. 16a.) Návrh priorit územního plánování kraje pro zajištní udržitelného rozvoje území vychází jednak z Politiky územního

Více

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov Zápis byl upraven pro poteby vyvšení na elektronické úední desce z dvodu ochrany osobních údaj Zasedání zastupitelstva obce Skrchov. 26 konaná dne 2. 9. 2008 Schze se konala v budov obecního úadu, zahájena

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ESKÝ KRUMLOV 2012

AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ESKÝ KRUMLOV 2012 AKTUALIZACE ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ORP ESKÝ KRUMLOV 2012 SPOLUFINANCOVÁNO Z PROSTEDK JIHOESKÉHO KRAJE POIZOVATEL: MSTO ESKÝ KRUMLOV PROJEKTANT:.z. UK24-0708-01 LISTOPAD 2012 AKTUALIZACE RURÚ

Více

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Dodatek. 5 ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Jihoeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 eské Budjovice I 70890650 zastoupený hejtmanem

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 15.05.2006

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 15.05.2006 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 15.05.2006 Usnesení. 456 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 09.05.2006. Usnesení. 457 Rada msta rozhodla uzavít Dohodu o spolupráci pi zajištní zptného

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

Pro? Jaký je dvod pro VUC? EU a VUC? R a VUC? Ústavní poádek k VUC? Prostedky obrany? Argumentace M.financí Závr

Pro? Jaký je dvod pro VUC? EU a VUC? R a VUC? Ústavní poádek k VUC? Prostedky obrany? Argumentace M.financí Závr Pro? Jaký je dvod pro VUC? EU a VUC? R a VUC? Ústavní poádek k VUC? Prostedky obrany? Argumentace M.financí Závr Jaké jsou základní dvody, které vedou subjekty psobící v odpadovém hospodáství ke zrušení

Více

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk Obecn závazná vyhláška obce Pernink, o místním poplatku ze ps, místním poplatku za lázeský nebo rekreaní pobyt, místním poplatku za užívání veejného prostranství, místním poplatku ze vstupného a místním

Více

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r. EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 9 konaného dne 25. dubna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 9 konaného dne 25. dubna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 9 konaného dne 25. dubna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. TIMUR, o. s. seznámení s výsledky dotazníkového šetení Spokojenost oban s místním spoleenstvím

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Žádost Mgr. Hladilové o prodej pozemku v blízkosti jejího domu 2. Uzavení smnné smlouvy

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD? OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99 MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99 Úplné znní organizaního ádu ŠLP Ktiny ve znní Zmn a doplk.j. 105/2007-981 schválených

Více

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management

ORGÁNY SPOLENOSTI. - Pedstavenstvo. - Dozorí rada. - Management VÝRONÍ ZPRÁVA SPOLENOSTI KM-PRONA, A.S. ZA ROK 2004 PROFIL SPOLENOSTI Akciová spolenost KM-PRONA, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou dne 23.7.2003 rozhodnutím jediného akcionáe pana Vladimíra Minaíka

Více

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

ZNALECKÝ POSUDEK O CEN OBVYKLÉ

ZNALECKÝ POSUDEK O CEN OBVYKLÉ ZNALECKÝ POSUDEK O CEN OBVYKLÉ íslo 926/105/2015 NEMOVITÁ VC: Pozemky, p.. 163 v k.ú. Rovina, obci Poepice, zapsaný na LV. 14, vedený u Katastrálního úadu pro Stedoeský kraj, KP Píbram Katastrální údaje

Více

S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek

S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek Spoleenství vlastník jednotek pro dm (dále jen spoleenství ) se sídlem ÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ l. I Základní ustanovení (1) Spoleenství vlastník jednotek

Více

Metody optimalizace fungování MAS

Metody optimalizace fungování MAS Evropský zemdlský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Metody optimalizace fungování MAS reg.. 15/022/42104/231/000005 kvten 2015 Zpracovatelé: - Místní akní skupina Stední

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní

Více

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE Vážení pedstavitelé neziskových organizací. Dotazník, který se vám dostává do rukou, se mže na první pohled zdát ponkud obsáhlý, avšak není teba se obávat. Pevážná ást

Více

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007 ZÁVRENÁ ZPRÁVA 1. Struná informace Název projektu: Strategic Spatial Planning and Sustainable Environment (Stra.S.S.E.) ešitel:katedra geoinformatiky Pírodovdecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Více

27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí.

27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí. Petr Martínek martip2@fel.cvut.cz, ICQ: 303-942-073 27. asové, kmitotové a kódové dlení (TDM, FDM, CDM). Funkce a poslání úzkopásmových a širokopásmových sítí. Multiplexování (sdružování) - jedná se o

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

CENA ZA CESTOVNÍ RUCH: PŘÍNOSY VERSUS ZTRÁTY

CENA ZA CESTOVNÍ RUCH: PŘÍNOSY VERSUS ZTRÁTY Dana Fialová CENA ZA CESTOVNÍ RUCH: PŘÍNOSY VERSUS ZTRÁTY Vzdělávací modul GEOGRAFIE Výukový a metodický text Přírodní vědy a matemaka na středních školách v Praze: akvně, aktuálně a s aplikacemi projekt

Více

délky (mm): 200, 240, 250, 266, 300, 333, 400, 500, 600, 800, 1 000, 1 200, 1 400, 1 600, 1 800, 2 000, 2 200 a 2 400.

délky (mm): 200, 240, 250, 266, 300, 333, 400, 500, 600, 800, 1 000, 1 200, 1 400, 1 600, 1 800, 2 000, 2 200 a 2 400. Základní pohled na manipulaní jednotky Jednotlivé produkty (výrobky, materiály, polotovary apod.) jsou dodávány formou manipulaních jednotek. V prbhu balení a expedice je nutno mj. i z pohledu bezpenosti

Více

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Telefony ústedna: 267204300 267204306 Fax (02) 22718211 E-mail osz_cr@cmkos.cz Vážený pan MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví Palackého nám.. 4 128 00 Praha

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Revamp jednotek ve zpracování ropy

Revamp jednotek ve zpracování ropy 165 0. Souhrn Revamp jednotek ve zpracování ropy Revamp Milan jednotek Vitvar, eská ve zpracování rafinérská ropy Milan Vitvar, eská rafinérská Revamp jednotek ve zpracování ropy pedstavuje jeden z nejpoužívanjších

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Prodej pozemk pro stavbu rodinného domu v lokalit Malina III 2. Nabídka Ing. Eysselta na

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro období 2007-2010 DM DTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 9 MŠICKÁ 720, PRAHA 9 OBSAH ŠVP : 1. Identifikaní údaje DDM 2. Charakteristika DDM 2. 1. Prostorové a materiální podmínky 2. 2. Personální

Více

FIRMA, NÁZEV I JINÉ OZNAENÍ. Msto,ulice,íslo popisné,ps:.. Zapsaná v obchodním rejstíku vedeném, oddíl., Bankovní spojení:.. . útu:..

FIRMA, NÁZEV I JINÉ OZNAENÍ. Msto,ulice,íslo popisné,ps:.. Zapsaná v obchodním rejstíku vedeném, oddíl., Bankovní spojení:.. . útu:.. S M L O U V A o poskytování pístupu k SN ve formátu PDF prostednictvím služby SN online. uzavená podle ust. 262 odst. 1 zákona. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník a podle ust. 5 a násl. zákona. 22/1997 Sb.,

Více

OPATENÍ OBECNÉ POVAHY

OPATENÍ OBECNÉ POVAHY Zmna. 40 územního plánu msta Liberec OPATENÍ OBECNÉ POVAHY STATUTÁRNÍ MSTO LIBEREC OPATENÍ OBECNÉ POVAHY POIZOVATEL: MAGISTRÁT MSTA LIBEREC STAVEBNÍ ÚAD (SU) ODBOR STRARTEGIE A ÚZEMNÍ KONCEPCE (UK) PROJEKTANT:

Více

Pokyn k táborm pro rok 2008

Pokyn k táborm pro rok 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k táborm pro rok 2008 1. Úvod (1) Tento pokyn upravuje poádání tábor Junáka v roce 2008. Obsahuje: a) pehled základních podmínek, které je nutné pro poádání tábora splnit

Více

O em si budeme povídat

O em si budeme povídat O em si budeme povídat jak to u nás všechno zaalo pro se zdravotní systémy reformují a jakým smrem co nabízí soukromé (dobrovolné) zdravotní pojištní v em se liší veejné a soukromé zdravotní pojištní co

Více

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek Pl roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice Novela ZVZ praktické aspekty vyhlášek Odvodnní úelnosti veejné zakázky pro úely pedbného oznámení a) splnním veejné

Více

Metodický pokyn pro výbr a udržování zdroj pro nouzové zásobování vodou

Metodický pokyn pro výbr a udržování zdroj pro nouzové zásobování vodou Metodický pokyn pro výbr a udržování zdroj pro nouzové zásobování vodou Ureno: Orgánm krizového ízení Ministerstvo zemdlství.j.: 21 881/2002-6000 Ministerstvo zemdlství v dohod s Ministerstvem životního

Více

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Moovice se usneslo dne 15. íjna 2003 dle ustanovení 14 odst. 2 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znní pozdjších

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Dobrovolnictví Pod pojmem

Více

HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU. Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky

HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU. Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky HOSPODÁSKÁ POLITIKA STÁTU Oekávané výstupy dle RVP GV: žák objasní základní principy fungování systému píjm a výdaj státní ekonomiky Uivo (dle RVP): fiskální politika státní rozpoet, daová soustava monetární

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUÁZAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2, 150

Více

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model 1. MODELY A MODELOVÁNÍ as ke studiu: 30 minut Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: charakterizovat model jako nástroj pro zobrazení skutenosti popsat proces modelování provést klasifikaci základních

Více

O em si budeme povídat

O em si budeme povídat ! O em si budeme povídat jak to u nás všechno zaalo pro se zdravotní systémy reformují a jakým smrem co nabízí soukromé (dobrovolné) zdravotní pojištní v em se liší veejné a soukromé zdravotní pojištní

Více

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2,

Více

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - IMPORTU DAT DO PÍSLUŠNÉ EVIDENCE YAMACO SOFTWARE 2005 1. ÚVODEM Všechny produkty spolenosti YAMACO Software

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví 2. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

OBCHODNÍ PRÁVO A FORMY PODNIKÁNÍ

OBCHODNÍ PRÁVO A FORMY PODNIKÁNÍ OBCHODNÍ PRÁVO A FORMY PODNIKÁNÍ Oekávané výstupy dle RVP GV: žák rozlišuje a porovnává praktické využití jednotlivých forem podnikání, posoudí, která forma podnikání je v konkrétní situaci nejvýhodnjší

Více

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická

Více

1. pi otevírání dveí ven 900 x 1200mm (pi boním umístní dveí se doporuuje 1300mm)

1. pi otevírání dveí ven 900 x 1200mm (pi boním umístní dveí se doporuuje 1300mm) NORMY A PARAMETRY PI NAVRHOVÁNÍ RD NEBO BD Orientace ke svtovým stranám -kuchy V, SV, S na jih a západ se nedoporuuje (orientace na jih-v lét pehívání, na západ nízké letní sluníko-oslunní) -ložnice možnost

Více

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 PODACÍ DENÍK SPIS SBRNÝ ARCH PÍSEMNOST DOKUMENT ÍSLO JEDNACÍ J ODESÍLATELE - Soubor všech jednotlivých DOŠLÝCH a VLASTNÍCH písemností. - Každé písemnosti

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. 004/mov/2012

ZNALECKÝ POSUDEK. 004/mov/2012 Poet výtisk: 2 Výtisk.: 1 Poet list: 14 ZNALECKÝ POSUDEK. 004/mov/2012 o stanovení hodnoty prvk movitého majetku HIM nacházejícího se v zasedací místnosti a v prostorách souvisejících polikliniky O Krajské

Více

Pravidla pro poskytování sociální služby v Azylovém dom

Pravidla pro poskytování sociální služby v Azylovém dom Stedisko sociálních služeb msta Kopivnice, p.o. Azylový dm, Horní 1113/23 Pravidla pro poskytování sociální služby v Azylovém dom Místo poskytované služby: Azylový dm Horní 1113/23 742 21 Kopivnice Posláním

Více

Strategie rozvoje. Obanské sdružení. Centrum aktivního odpoinku Jezdecká spolenost Na Špiáku na období let 2006-2010

Strategie rozvoje. Obanské sdružení. Centrum aktivního odpoinku Jezdecká spolenost Na Špiáku na období let 2006-2010 Strategie rozvoje obanského sdružení Centrum aktivního odpoinku Jezdecká spolenost Na Špiáku na období let 2006-2010 Adresa Mikulovice 57, Klášterec nad Ohí, pošta 432 01 Kada Právní forma Obanské sdružení

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více