KŘIVDY NA DUŠI I NA MAJETKU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KŘIVDY NA DUŠI I NA MAJETKU"

Transkript

1 KŘIVDY NA DUŠI I NA MAJETKU Jana Dvořáková, Petra Vinklářová, Magdaléna Kameníková (18 let) 3. ročník, Gymnázium dr. Aleše Hrdličky Komenského 147, Humpolec Jana Dvořáková Polní 1722, Humpolec DvorakoJ@gymhu.cz Magdaléna Kameníková Hněvkovice 124, Humpolec KamenikM@gymhu.cz Petra Vinklářová Na Rybníčku 1314, Humpolec VinklarP@seznam.cz

2 Dovolujeme si vyslovit upřímné poděkování Mgr. Aleně Semrádové, naší učitelce dějepisu, za metodické vedení a obětavou pomoc, kterou nám poskytovala při vzniku této práce. Rády bychom také poděkovaly pánům Bedřichu Hanauerovi, Františku Brožovi a jeho synu Petru Brožovi za poskytnutí pro nás tak zásadních rozhovorů a soukromých materiálů. Dále bychom rády zmínily pomoc pracovníků Okresního archivu v Pelhřimově a Muzea dr. Aleše Hrdličky v Humpolci za poskytnutí dalších dokumentů. V neposlední řadě chceme poděkovat pracovnicím Městské knihovny v Humpolci za jejich ochotu. Prohlašujeme, že jsme pracovaly samostatně a že všechny převzaté informace z pramenů a literatury jsme řádně označily v poznámkách. V Humpolci dne 20. května

3 Obsah Úvod Historický kontext Přehled situace v letech Politické procesy JZD, kolektivizace Závěrečná etapa kolektivizace Důsledky kolektivizace, restituce Okres Humpolec Radňov Hojerovi Hanauerovi Brožovi: Památník v Radňově Závěr Resumé Použité prameny a literatura Seznam příloh

4 Úvod Kolektivizace venkova, která v Československé republice probíhala především v průběhu 50. let 20. století, znamenala jednu z největších změn ve společnosti. Byl to proces, který měl velký dopad na život vesnických obyvatel, protože tím narušil všechny dosavadní vztahy a zvyklosti. Mnoho sedláků padlo za oběť akci Kulak. Byly tak spáchány křivdy na duši i majetku lidé ztratili svá občanská práva a byli nuceni opustit své domovy, které jejich rody obývaly po staletí. Cílem naší práce bude popsat proces kolektivizace především na osudu obce Radňov, malé vesnici na Humpolecku. Akci Kulak v této oblasti připomíná památník, vystavěn z podnětu pana Františka Brože. Naší snahou bude zjistit, co podnítilo vybudování pomníku, spojit ho s osudy sedláků z vesnice, představit jejich situaci z různých úhlů pohledu a ukázat na těchto případech změnu společnosti venkova, kterou kolektivizace způsobila. Při pohledu na památník věnovaný utrpení zemědělců v době komunismu nám bylo ihned jasné, že půjde o velmi zajímavé téma. S nadšením jsme se pustily do sepisování a i přes mnohé komplikace nás práce zcela pohltila. Začátek bude věnován obecnému přehledu historických událostí týkajících se zemědělství od roku 1948 až 1960 a krátkému pohledu na 90. léta a současný stav. Budeme vycházet především z knihy Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy od Karla Jecha 1, protože nejlépe zachycuje studované období v celé jeho šíři. Z dalších literárních zdrojů jmenujme například Československo v letech od Karla Kaplana 2. Důležité poznatky jsme získaly v archivu Muzea dr. Aleše Hrdličky v Humpolci. V následující kapitole bychom se rády zaměřily na okres Humpolec, uvedly některé příklady postižených zemědělců. Zde budeme čerpat informace v Okresním archivu v Pelhřimově. Hlavní část naší práce bude založena na výpovědích pamětníků a na jejich soukromých materiálech. Zachycujeme v ní případy tří rodin z Radňova i jejich dopad na obec jako takovou - zhoršení vztahů ovlivněných ideologií i složitost situace zmíněných rodin. K dokreslení tehdejšího vnímání těchto událostí chceme využít také dobový tisk. 1 Jech, K.: Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy. Praha ISBN Kaplan, K.: Československo v letech , 2. část. Praha ISBN

5 1. Historický kontext 1.1. Přehled situace v letech V únoru 1948 došlo v Československu k převratu, při kterém převzala komunistická strana veškerou moc do svých rukou. Plně přitom využila poválečné levicové orientace obyvatelstva i sympatií k Sovětskému svazu, k němuž se po mnichovské zradě západních spojenců upínaly naděje mnoha československých občanů. Pečlivě promyšlenou politikou založenou na příslibech lepšího života a rovnosti všech lidí si komunisté získali přízeň milionů občanů, kteří během masových demonstrací či generálních stávek neváhali dát najevo vyvolené straně svou podporu. To umožnilo vznik lidově demokratického státu, jenž ovšem nedostál svému názvu a místo uplatňování demokratických principů se začal přetvářet v diktaturu. Hlavním totalitním rysem nového Československa byl zánik politické plurality - nekomunistické strany v Národní frontě se staly pouze poslušnými loutkami KSČ a nedokázaly se již postavit do opozice proti vládnoucí straně. Důsledkem bylo ovládnutí všech oblastí včetně zemědělství komunistickou stranou. 3 Komunisté se ihned po svém nástupu k moci snažili získat rolníky na svou stranu. Za tímto účelem bylo v ústavě z 9. května 1948 stanoveno, že nejvyšší přípustná výměra půdy, která smí být v soukromém vlastnictví jednotlivce nebo spoluvlastníků nebo společně hospodařící rodiny, je 50 hektarů, a že soukromé vlastnictví půdy je u zemědělců, kteří na ní sami pracují, do výměry 50 hektarů zaručeno. 4 Toto ustanovení bylo výhodné prakticky pro všechny vrstvy rolníků a zabezpečilo komunistické straně jejich počáteční silnou podporu. 5 Jedním z prvořadých cílů, které si v rámci reforem v zemědělství komunisté vytyčili, bylo postupně přebudovat individuální zemědělskou malovýrobu v socialistické velkovýrobní hospodářství. 6 Bylo tedy třeba přikročit ke kolektivizaci a k zakládání družstev, což ovšem naráželo na nedůvěru ze strany rolníků. Komunistická strana proto zpočátku slibovala, že v Československu ke vzniku kolchozů podle sovětského vzoru rozhodně nedojde. Dokonce i prezident republiky Klement Gottwald ve svém projevu k rolníkům na Václavském náměstí v Praze dne 29. února 1948 potvrdil toto stanovisko vlastním prohlášením: 7 Jednoduše chceme, aby vám už nikdy nikdo nemohl lhát o tom, že se u nás budou dělat kolchozy. Napříště pamatujte, že každý, kdo k vám přijde s takovým šuškáním na vesnici, patří k záškodníkům a 3 Jech, K.: Kolektivizace, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Blažek, P. Kubálek, M.: Kolektivizace venkova v Československu a středoevropské souvislosti. Praha 2008, s ISBN

6 rozvratníkům, které jsme právě z našeho veřejného života vyhnali a žeňte ho také svinským krokem! 8 Neupřímnost tohoto prohlášení se však ukázala již 23. února 1949, kdy vstoupil v platnost zákon č. 69/1949 Sb. o jednotném zemědělském družstvu. V tomto zákoně bylo sice ještě uvedeno, že vstoupení do družstva je zcela dobrovolné, nicméně právě na jeho základě začala vznikat první JZD, která se později stala základním pilířem kolektivizace československého zemědělství. 9 Důležitým krokem zemědělských reforem byla také likvidace všech větších sedláků, označovaných jako vesničtí kapitalisté. 10 Bylo pro ně nalezeno i vhodné pojmenování kulaci. Slovo kulak, které znamená v ruštině pěst, znělo dostatečně hanlivě i cizorodě a samo o sobě dokázalo popudit veřejnost proti bohatším sedlákům. 11 K tomu byly využity negativní lidské vlastnosti, například závist a touha po majetku, a také velmi silná propaganda, která se snažila větší rolníky co nejvíce očernit. V archivu Muzea dr. A Hrdličky v Humpolci jsme například narazily na propagační plakáty s konkrétními jmény sedláků neplnících předepsané dodávky. Nepohodlní hospodáři byli jejich prostřednictvím zesměšněni. 12 Proti kulakům bylo třeba zasáhnout, ale tomu však bránila výše zmíněná ústava z 9. května 1948, zaručující vlastnictví půdy do 50 hektarů. Komunisté ovšem rychle nalezli způsob, jak překážku obejít - ustanovili rolníkům dodávky, které nebyli schopni splnit. Poté mohli být pokutováni na základě zákona na ochranu zemědělského plánu. Musely však být učiněny i další razantní kroky vedoucí k likvidaci této třídy. Mezi ně patřil například zákaz kupování nových zemědělských strojů nebo nařízení kdykoliv poskytnout své vlastní, dříve zakoupené stroje místním družstvům, a to například uprostřed žní, kdy sedláci stroje sami potřebovali, aby mohli splnit předepsané dodávky. Dále museli větší rolníci nakupovat zboží za mnohem vyšší ceny, než jaké platily pro ostatní občany, a rovněž jim byla zvýšena zemědělská daň. Aby mohli být všichni vesničtí boháči zlikvidováni, museli se nejprve izolovat od ostatních obyvatel vesnice. Byli proto zbavováni veškerých funkcí, aby nemohli nijak působit na menší a střední rolníky. 13 Počátkem září 1951 pak vznikl návrh přísně tajného dokumentu, směrnice tří ministrů, který měl definitivně ochromit selský stav, a urychlit tak kolektivizaci. Ačkoli nebyla směrnice nikdy uzákoněna, od se začala běžně uplatňovat. V praxi umožňovala vysídlení kulaka i s celou jeho rodinou z dosavadního bydliště, přičemž mu Státní bezpečnost určila místo nového pobytu, pokud možno dostatečně vzdálené od bydliště původního. Vysídleným 8 Burešová, J.: Prosazování sovětského modelu do československého zemědělství. In: Sborník vojenské akademie, Brno 1994, s Cit. dle: Blažek, P. Kubálek, M.: Kolektivizace venkova , s Drašner, F.: Ohně na Vysočině. Olešná 2002, s Jech, K.: Kolektivizace, s Tamtéž, s Archiv Muzea dr. A. Hrdličky, inv. č , přílohy č. 3,4,5,6,7,8,9. 13 Jech, K.: Kolektivizace, s

7 lidem bylo také přiděleno pracovní místo, a to obvykle na státním statku. Zákaz pobytu navíc ani nemusel vydat soud, stačilo jen rozhodnutí národního výboru. 14 Krycím názvem pro tento protiselský zásah se stala Akce K (kulak). Vyvrcholila začátkem léta 1953 a v jejím rámci byly vysídleny téměř dva tisíce rodin Politické procesy Brzy po únorovém převratu se politické procesy staly nedílnou součástí oficiální politiky. Nastal rychlý přerod demokracie v diktaturu doprovázený výraznou přestavbou celé společnosti. Bylo třeba stabilizovat režim, k čemuž měla sloužit právě likvidace ať už skutečných, či jen smyšlených odpůrců vládnoucí strany, která zasela mezi občany Československa semínka strachu o vlastní osud, takže přizpůsobení se nové době se zdálo být nezbytným předpokladem k poklidnému životu. Pokud k atmosféře zastrašování a podezřívání přičteme ještě silnou ideologickou propagandu, která za viníky neúspěchů režimu označila právě nepřátele socialismu, odsouzené v politických procesech, je pochopitelné, že většina obyvatel se vzdala myšlenek na odpor a raději se smířila se stávající situací. 16 Politické procesy trvaly více než pět let a dosáhly masového rozmachu. Celkový počet jejich obětí činil tisíc osob. 17 Pro naši práci jsou ovšem nejdůležitější procesy se zemědělci, které je měly přinutit ke vstupu do JZD, a procesy s vesnickými boháči, takzvanými kulaky, kteří byli režimem označováni za hlavní odpůrce kolektivizace. 18 Impulzem pro zahájení represí proti nepohodlným sedlákům v celém Československu se stala především vražda tří funkcionářů národního výboru v obci Babice v dnešním okrese Třebíč ze dne 2. července Násilníci vedení psychicky labilním Ladislavem Malým chtěli touto cestou vyjádřit svůj nesouhlas s kolektivizační politikou. Babický případ byl maximálně využit bez jakýchkoli důkazů byla vina svedena na vesnické boháče, kteří měli tyto zločiny spáchat pod vedením agenta anglo-americké výzvědné služby. Toto smyšlené prohlášení se stalo záminkou k rozsáhlému zatýkání vesnických boháčů a dalších nepohodlných osob v celém okolí Tamtéž, s Tamtéž, s Kaplan, K: Československo, s Tamtéž, s Tamtéž, s Jech, K.: Kolektivizace, s

8 1.3. JZD, kolektivizace Jedním z mnoha zákonů, který ztěžoval životy československých zemědělců, byl scelovací zákon č. 46 z 21. března V praxi určoval, že těm zemědělcům, kteří nevstoupili do JZD, bude přidělena půda na okraji katastrů, tedy na těch nejvzdálenějších a nejhůře přístupných místech, zatímco jejich vlastní půda bude přidělena JZD. 20 Pod takovýmto tlakem se téměř všichni dosud soukromě hospodařící zemědělci rozhodli raději vstoupit do JZD. Naše rodina si přála udržet soukromé hospodářství, ale když nám byla vyměřována stále méně a méně úrodná půda na velice vzdálených místech, raději jsme podepsali přihlášku do družstva. 21 Na druhou stranu se však našlo mnoho zemědělců, většinou z řad drobnějších rolníků, kteří do družstva vstupovali s nadšením. Není divu, vždyť mnohé rodiny si po vstupu do JZD žily spokojeným životem, jak jsme se dozvěděly z vyprávění babičky jedné z nás: V JZD jsme se měli líp než v soukromém. Měli jsme stroje, mohli jsme si zabíjet prasata, jak jsme chtěli, vydělávali jsme slušné peníze a ani jsme se tolik nenadřeli jako dřív. Dařilo se nám lépe než lidem ve městech. Nic nám nechybělo. 22 Kolektivizace měla za úkol přeměnit soukromé vlastnictví na kolektivní, jinými slovy zlikvidovat soukromě hospodařící zemědělce a jejich statky převést do společného vlastnictví Jednotných zemědělských družstev. Její první etapa proběhla v letech , přičemž největšího rozsahu dosáhla mezi roky Skutečné potřeby zemědělství ani zájmy rolníků při ní nebyly vůbec respektovány, tudíž na mnoha místech narazila na tuhý odpor. Zemědělci museli být ke vstupu do družstev donucováni všemi možnými prostředky, a tak se hovoří o kolektivizaci násilné. Kolektivizace let byla nejkrutějším obdobím poválečné historie československé vesnice. 23 Kdo nezažil roky , ten si to vůbec neumí představit. Splnili jste všechny dodávky, tak vám je zvýšili natolik, že vám nezbylo ani na vlastní živobytí. Z Radňova vystěhovali už dvě rodiny, a ještě jim to nestačilo. Další na řadě měli být Kubátovi, ale naštěstí v březnu 1953 zemřel Gottwald, tak se od toho upustilo. 24 Po smrti Klementa Gottwalda došlo na dva roky k uvolnění poměrů v celém Československu, venkov nevyjímaje. 4. května 1953 pak byla mnoha vězňům udělena amnestie, a to včetně Bedřicha Hanauera staršího, o němž se budeme zmiňovat podrobněji níže. V příloze č. 13 si můžete prohlédnout fotografii z Okresního archivu v Pelhřimově, na níž je zachycen výňatek z trestního rejstříku s razítkem AMNESTIE. 20 Jech, K.: Kolektivizace, s Výpověď Bohuslava Kohouta ze dne Zaznamenáno písemně. 22 Výpověď Jaroslavy Kohoutové ze dne Zaznamenáno písemně. 23 Kaplan, K.: Československo, s Výpověď Františka Brože ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 8

9 1.4. Závěrečná etapa kolektivizace Se závěrečnou fází kolektivizace probíhající mezi léty je spojeno opětovné přiostření situace. V přelomových rocích začaly vzrůstat počty JZD hlavně díky vstupu středních rolníků. Představitelé komunistické strany si to tento fakt vysvětlovali tím, že prosperita a úroveň zemědělských družstev se zlepšuje. Skutečné příčiny však můžeme najít ve zhodnocení vlastní situace, možností a v samotném dění ve státě. Byla viditelná podpora kolektivního hospodaření. Soukromí hospodáři jednoduše ztratili poslední naděje na liberalizaci, a tak vstupovali do družstev, ne z vlastního přesvědčení o výhodách, ale pod nátlakem ekonomickým, politickým i psychologickým. Soukromé podniky nebyly schopné konkurovat družstvům i díky podpoře státu, kterou JZD dostávala v podobě zemědělských strojů, hnojiv, vzdělaných vysokoškolských odborníků a dalších zvýhodnění. 25 Po tomto období dále pokračovaly intenzivní přesvědčovací akce, hlavně v oblastech s menší mírou dosažené kolektivizace, a snaha o další rozšiřování družstev, kterému pomáhalo tvoření velkých půdních celků. Tím se také zabránilo případným odchodům, které se tímto staly téměř neproveditelnými. Co se týče kulaků, byli většinou považováni za vykořisťovatelskou třídu, která vstupuje do JZD jen se zájmem škodit, a proto jim to bylo zakázáno. Bylo nutno proti nim zasáhnout v lepším případě předáním celého hospodářství státním statkům, JZD nebo strojním traktorovým stanicím, čímž jim zůstal nárok alespoň na osobní majetek. V tom horším byl kulak odsouzen pod záminkou trestné činnosti nebo neplnění dodávkových povinností a mohl se dostat i do vězení, jeho rodina mohla být vystěhována a soukromý majetek zabrán. Hlavní snahou tohoto aktu bylo opět zastrašování ostatních a nalezení viníků špatných hospodářských výsledků družstev. 26 Závěrečným rokem oficiálního dovršení kolektivizace se stal rok Skončilo jím také organizované omezování a následná likvidace selského stavu a většina půdy spadala pod zemědělská družstva, 27 jejichž hospodářské výsledky byly často velmi špatné. Soukromé hospodaření se vyskytovalo díky závěrečné etapě pouze v minimální míře Blažek, P. Kubálek, M.: Kolektivizace venkova , s Tamtéž, s Jech, K.: Kolektivizace, s Blažek, P. Kubálek, M.: Kolektivizace venkova , s

10 1.5. Důsledky kolektivizace, restituce Kolektivizace klíčovým způsobem zasáhla do podoby českého venkova a s jejími důsledky se budeme potýkat ještě mnoho let. Patří mezi ně jak obrovský zásah do mezilidských vztahů, tak i zjevný ekonomický dopad. Český venkov se stále ještě nedokázal zbavit částečně socialistického modelu zemědělství. Družstva si v obcích stále udržují silnou pozici na úkor rodinných podniků, které přitom ve vyspělých západních státech tvoří nejvýznamnější složku ekonomiky venkova. 29 Po roce 1989 došlo k restitucím a sedlákům či jejich potomkům byl navrácen majetek, i když většinou v hrozném stavu. Nejeden statek byl během dlouhých čtyřiceti let totality srovnán se zemí, a tak již mnohdy nebylo co vracet. Velkým problémem se pak stalo navrácení půdy bývalým majitelům. Dodnes mnozí z nich čekají na náhradu a podle odborníků mají oběti kolektivizace dosud nárok na desítky miliard korun. 30 Je opravdu smutné, že ani po více než dvaceti letech od revoluce nedošlo ke spravedlivému vyrovnání. Ovšem zdaleka ne všichni ti, kterým byl jejich majetek navrácen, začali se soukromým hospodařením. Pole a statky byly mnohdy navráceny až vnukům sedláků z padesátých let, kteří již byli zaměstnáni mimo zemědělství a k půdě svých předků ztratili vztah trvající předtím po celá staletí. Není divu, že většina z nich navrácený majetek prodala nebo jej pronajímá Blažek, P. Kubálek, M.: Kolektivizace venkova , s Kolektivizace českého venkova. Dostupné z URL: 31 Jech, K.: Kolektivizace, s

11 2. Okres Humpolec Tabulka znázorňující příklady pokutovaných přestupků v 1. polovině 50. let v okrese Humpolec: 32 Jméno Výměra orné půdy (ha) Obec Přestupek Pokuta (Kčs) / náhradní trest odnětí svobody Jan Matoušek 23 Jiřice Nízká dodávka mléka /1 měsíc Emilie Filípková 39 Kaliště Neoprávněný prodej zemědělských 5 000/14 dnů produktů Bořivoj Daněk Jiřice Přesetí plánovaných osevných 5 500/3 týdny ploch František Váňa 14 Kaliště Nesplnění dodávek /14 dnů Josef Chmel 20 Jiřice Porážka vepře bez povolení /6 týdnů Josef Hrůza 22 Bystrá Odepření zapůjčení lisu /1 měsíc Vojtěch Hartman 14 Zbilidy Těžba dřeva nad plán 4 000/10 dnů Aleš Tvrdý 30 Řečice Nesplnění dodávek Propadnutí celého jmění, zákaz pobytu v obci Bedřich Hanauer 21,5 Radňov Přesetí plánovaných osevných ploch Bedřich Hojer 35 Radňov Neoprávněné držení zbraně Nadměrné zásoby /1 měsíc /3 měsíce Z následující tabulky, kterou jsme sestavily výběrem informací z Okresního archivu v Pelhřimově, si každý může utvořit představu o obrovském nátlaku, který prostřednictvím pokut, dodávek a různých nařízení ztěžoval život zemědělcům v našem regionu a často vedl i k jejich úplné likvidaci. Pokud nedokázali pokutu zaplatit, mohli jako náhradní trest nastoupit do vězení. Zde strávili tito konkrétní lidé podle výše pokuty mezi deseti dny až třemi měsíci. Peníze na pokuty určitě nebylo jednoduché sehnat, zvláště pokud vezmeme v úvahu, že jich bylo nutno platit stále více a více a že i 4000 Kčs, nejnižší částka v naší tabulce, byla v 50. letech opravdu velkým obnosem peněz. Jen pro představu: na volném trhu, na kterém byli nuceni vesničtí boháči nakupovat zboží, stál 1 kg másla 450 Kčs, 1 kg cukru 140 Kčs a 1 kg salámu 500 Kčs, zatímco na trhu vázaném po řadě 80 Kčs, 15 Kčs a pouhých 70 Kčs SOkA Pelhřimov, inv. č Muzeum dr. Aleše Hrdličky Humpolec, inv. č , příloha č Měnová reforma Dostupné z URL: 11

12 Zvláště v našem regionu, který patřil ke komunisticky nejaktivnějším, byl počet postižených zemědělců opravdu velký. Komunisti v okrese Humpolec vystěhovali 62 rodin. A představte si, že předseda zemědělské komise se s tím ještě chlubil! 35 Téměř v každé vesnici se tedy našla rodina, která musela opustit v lepším případě jen danou obec, v horším i okres Humpolec. Nejhorší byla situace například v Jiřicích nebo v Kalištích, jak je patrno i z naší tabulky. Vždycky záleželo na lidech. Tak třeba v naší vesnici chtěli vystěhovat největšího sedláka, ale všichni sousedé se za něj postavili, a tak mohl zůstat. Naopak ve vedlejší vsi bylo hodně aktivních komunistů a vystěhovali tam hned několik rodin. 36 Ostatní soukromí zemědělci, kteří zatím vydrželi nátlak, byli nakonec nuceni vstoupit do JZD, protože cílem bylo zajistit, aby veškerá půda byla státní. Za vše hovoří článek z nástěnky obce Světlice u Humpolce: Naším úkolem je získat do žní zemědělce hospodařící na výměře 23 ha a v okrese 1300 ha. Naši soukromě hospodařící zemědělci jistě pochopili, že združstevněná výroba je jedinou cestou ke zvýšení životní úrovně jejich rodin, pochopili, že nemohou stát stranou, protože svým postojem škodí společnosti i sobě samým. Pracující naší obce věří, že vstoupí do řad družstevníků i naši poslední soukromě hospodařící zemědělci! 37 Příloha č. 11 obsahuje mapu okresu, která znázorňuje, kolik půdy v roce 1956 patřilo do JZD. 35 Výpověď Františka Brože ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 36 Výpověď Bohumila Dvořáka ze dne Zaznamenáno písemně. 37 Přepis z nástěnky obce Světlice, Muzeum dr. A. Hrdličky Humpolec, inv. č

13 3. Radňov Radňov je malebná vesnička v kraji Vysočina s přibližně padesáti obyvateli, která nyní leží v okrese Havlíčkův Brod. Vždy to byla zemědělská obec plná větších či menších sedláků. Po druhé světové válce však patřila do komunisticky aktivního okresu Humpolec. Roku 1945 byl dosavadní starosta Bedřich Hojer, největší statkář ve vsi, ve své funkci nahrazen členem KSČ, tesařem Kadlecem. I přesto, že ve volbách roku 1946 zvítězila Československá strana lidová, komunisté si starostenství v Radňově uhájili. Ve vesnici byli vysoce aktivní komunističtí představitelé moci, rodiny s malými statky, drobní rolníci, velcí sedláci, ale i po celou dobu totality jediný soukromě hospodařící rolník v okrese František Brož. Možná právě proto se nesmíme divit, že zde chyběla soudržnost a v některých chvílích tu bylo cítit velké sousedské napětí. 38 Když byl roku 1948 v republice převrat, v naší vsi bydlely tři hlavní komunisticky aktivní rodiny, Bolechova, Kadlecova a Brožova (pouze shoda jmen s naší rodinou). A největší potíž byla v tom, že pan Kadlec byl starostou už od roku Měl tu upevněné pozice a mohl ihned začít s likvidací veškeré opozice. 39 Přišel rok 1949 a nastaly perzekuce sedláků. Násilně byly vykoupeny mlátičky a další zemědělské stroje od rodiny Hojerů, Kubátů i ostatních. Jakmile jim byla sebrána technická síla, už na dveře klepal zmocněnec ministerstva výkupu, který všem oznámil, že dodávky musí být splněny do dvou až tří dnů. Rodiny kulaků si proto vypůjčily mlátičky od menších zemědělců. Půjčovali jsme si je. Mlátilo se ve dne, v noci, hlavně abychom dostáli požadavkům. 40 Roku 1953 během akce KULAK byli i s rodinami vystěhováni dva největší sedláci ve vesnici, Hojer a Hanauer. Zároveň měli zakázaný pobyt v okrese navždy. Životy jejich rodin byly natolik dojímavé, že se o nich níže zmiňujeme podrobněji. Kdo to nezažil, tak tomu neuvěří. Všichni byli hlídáni. Téměř všude mohl být někdo, kdo vás mohl prásknout. Vždyť jednou soused, pan Šimek, řekl na návsi: Tam se činí jak v Lidicích!, a už šel na půl roku do vězení. 41 Represe, dodávky, zkrátka veškeré porušování lidských práv přetrvaly v Radňově až do 80. let, kdy konečně došlo ke zmírnění poměrů. Dlouhá doba totality vesnický život velmi poznamenala, i dnes jsou sousedské vztahy zpřetrhané a utrpěly nenahraditelnou ztrátu. Nyní 38 Růžička, M.: Vyhnanci Akce KULAK. Zločin proti lidskosti!. Havlíčkův Brod 2008, s Výpověď Františka Brože ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 40 Tamtéž. 41 Tamtéž. 13

14 si pojďme přiblížit příběhy tří rodin, jejichž členové prožili tuto dobu, aby nám o ní mohli vyprávět. 14

15 3.1. Hojerovi První rodinou, která byla z Radňova vystěhována, se stali Hojerovi. Pan Bedřich Hojer měl úctu všech obyvatel ve vesnici, neboť to byl nesmírně šikovný hospodář, pomáhal sousedům, jak se dalo, například léčil jejich dobytek. I přes to se mu nevyhnuly možná ty nejhorší perzekuce. 42 S jeho potomky se nám nepodařilo setkat, protože žijí mimo kraj Vysočina. O dojemný příběh této rodiny jsme však nechtěly svou práci ochudit, proto jsme jej sepsaly za pomoci vyprávění pana Brože a knihy Milana Růžičky Vyhnanci, ve které promlouvá dcera Bedřicha Hojera, Marie Kameníková. Pan Bedřich Hojer se narodil v Radňově a žil zde spokojeně až do té doby, než začal být perzekuován komunistickým režimem. V letech zastával post starosty v Radňově a byl největším sedlákem ve vesnici. Zřejmě právě to vedlo radňovské komunisty k přesvědčení, že nejlepší pozemek k zakládání nového zemědělského družstva je právě statek rodiny Hojerů. Vlastnili okolo 35 ha půdy a KSČ dělala vše proto, aby ji co nejdříve celou dostala. 43 Situaci jim ztěžoval i fakt, že pan Bolech, velmi aktivní člen KSČ, bydlel hned vedle nich. Celkem třikrát poznal náš tatínek prostředí soudní síně. Nejdříve to bylo , kdy byl souzen za sabotáž, proto, že prý nedodržel plánované osevní plochy obilí na svých polích. Při soudu se však zjistilo, jak z písemností, tak i z výpovědi svědků, že i když oseté plochy nebyly v souladu s předpisem, dodávkové povinnosti a úkoly u všech plodin i jiných výrobků otec splnil více než na 100%. Byl tedy při odvolacím řízení zcela osvobozen 44 Radňovští aktivisté se však nemínili tak snadno vzdát. Zvyšovali jim už tak šibeniční dodávky a prováděli spoustu násilných prohlídek. U Hojerů to bylo snad i nejhorší. Bratr pana Bedřicha Hojera, Václav Hojer, byl uznávaným ředitelem měšťanské školy v Humpolci a byl velmi vzdělaný. Také psal kroniku Radňova, schraňoval historické informace o každé rodině, které sahaly až stovky let do minulosti a zasloužil se o rozvoj celé vesnice. Znamenal pro Radňov velmi mnoho. Má zásluhy na vybudování zdejší železniční zastávky a chtěl tu také založit muzeum. 45 Měl doma sbírku historických a uměleckých předmětů: staré kachle, přeslice a dokonce i homoli cukru! Ale při jedné z těch nešťastných domovních prohlídek mu příslušníci StB vyházeli jeho drahocennou sbírku z okna. Zničili historii a památku na naše předky Informace z výpovědi Františka Brože ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 43 SOkA Pelhřimov, inv. č. 124/52, příloha č Výpověď Marie Kameníkové, cit. dle: Růžička, M.: Vyhnanci. s Osobní archiv Františka Brože, příloha č Výpověď Františka Brože ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 15

16 Nakonec při jedné z domovních prohlídek policie narazila na pytle s obilím, které byly prohlášeny za nadbytečné, a tak pana Hojera čekal další soud. Tam mu bylo jako přitěžující okolnost vyčítáno to, že i když byl samozásobitel, čas od času, když jeho manželka kvůli práci na pozemcích a zvyšujícím se dodávkám nestíhala upéci chleba, došel ho koupit. Byl nařknut, že ochuzuje pracující lid o základní potravinu denní potřeby, poslán na 4 měsíce do vazby a navíc mu byla uložena pokuta deset tisíc. 47 Od této doby Hojerovi neměli peníze ani na chleba. Veškerým poctivě vydělaným ziskem museli zaplatit pokuty. Hrůzám však nebyl konec. Paní Hojerová se modlila, aby je nechali doma aspoň přes zimu. Bohužel ani toto přání nebylo vyslyšeno byl pan Hojer souzen potřetí: Obviněný Bedřich Hojer nar. dne v Radňově, okres Humpolec, zemědělec o výměře 34,79 ha bytem v Radňově č. p. 12, okres Humpolec, je vinen, že v Radňově v prvních třech čtvrtletích roku 1952 bezdůvodně nesplnil předepsanou dodávku mléka, lněných stonků, máku, směsky, při čemž si také nezastavil předepsaný počet dojnic, tedy že z nedbalosti ztěžoval provoz lidového družstva pověřeného výkupem zemědělských výrobků zejména tím, že porušil povinnost svého povolání, při čemž tím bylo ztěžováno plnění jednotného hospodářského plánu v úseku zemědělské výroby. Tím spáchal trestný čin ohrožení jednotného hospodářského plánu podle 135, odst. 1,2 tr. z. a odsuzuje se podle 135, odst.2 tr. z. k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců a k peněžitému trestu v částce Kčs, který v případě nedobytnosti se mění podle 49 tr. z. v náhradní trest odnětí svobody v trvání dalších 3 měsíců. Podle 47 tr. z. se vyslovuje propadnutí zemědělského nemovitého majetku obviněného ve prospěch státu. Podle 43,44 tr. z. se vyslovuje ztráta čestných práv občanských u obviněného na dobu čtyř let. Podle 53 tr. z. soud vyslovuje zákaz pobytu obviněného v obci Radňově, okr. Humpolec na dobu pěti let 48 Z rozsudku obecního soudu se rodina Hojerů musela v únoru roku 1953 odstěhovat k Týnci nad Sázavou blízko Čerčan. Tam manželé Hojerovi, kterým bylo již kolem šedesáti let a kteří zažili zřejmě nejkrutější perzekuci ze strany radňovských komunistů, započali nový život i se svými třemi dětmi. Jejich stavení, dříve největší ve vesnici, zchátralo a nyní se nachází ve velmi špatném stavu Růžička, M.: Vyhnanci. s SOkA Pelhřimov, inv. č. 124/52, příloha č Osobní archiv autorů, vyfotografováno dne , příloha č

17 3.2. Hanauerovi Druhou rodinou, o jejíchž pohnutých osudech jsme se dozvěděly, jsou Hanauerovi, kteří v Radňově vlastnili druhé největší hospodářství. Nelze se tedy divit, že je zasáhla již první vlna kolektivizace na počátku 50. let. Jelikož nedokázali splnit předepsané dodávky, byli vystěhováni až do dalekého severočeského pohraničí. Pohnutý příběh této rodiny nám přiblížil pan Bedřich Hanauer. Bedřich Hanauer se narodil jako druhý ze tří dětí v rodině Bedřicha Hanauera staršího, jednoho z největších sedláků ve vesnici Radňov. Jeho rodina měla celkem 30 ha půdy, z toho 8,5 ha lesa a 21,5 ha orné půdy. Když chtěli Radňovští založit JZD, potřebovali co nejvíce budov pro společné hospodaření, tudíž chtěli získat majetek dvou největších statkářů ve vesnici Hojerových a právě Hanauerových. Hanauerovi vlastnili statek od roku 1890, kdy ho zakoupil dědeček pana Hanauera mladšího. Aby si mohl dovolit přikoupit ještě další pozemek, musel si vzít hypotéku, kterou splácel ještě i pan Hanauer starší, jeho syn. A když se rodině konečně podařilo hypotéku splatit, nastala 50. léta, kdy o svůj těžce získaný statek stejně přišli. 50 Od roku 1951 se situace v Radňově začala vyostřovat. Policisté se zástupci Lidových milic chodili po vesnici a prováděli noční prohlídky. Pátrali pod okny, aby zjistili, kdo poslouchá Svobodnou Evropu. Poslouchali jsme samozřejmě Svobodnou Evropu, celá rodina. Doufali jsme, že bude brzy komunistickému režimu konec. 51 Jejich naději však ukončil jeden menší hospodář, který k nim často chodil na návštěvu a tvářil se jako rodinný přítel. Jednoho dne totiž nahlásil, že u nich zaslechl zahraniční rozhlas. Tato informace se velmi hodila radňovským komunistickým aktivistům. Začaly u nich být prováděny domovní prohlídky např. k nim přišla skupina policistů, zapečetila půdu, aby už tam nikdo nesměl, a všechno sepsala, protože hledala důkazy o jakékoliv protistátní činnosti. Jindy je zase celý den pozoroval příslušník StB skrytý na jejich pozemku. Nejhorší ovšem byla generální prohlídka celá naše rodina byla shromážděna v kuchyni, včetně babičky a prastrýce, který s námi žil. Nikdo nesměl ven, všechno se zapisovalo a otec je prováděl po našem statku. Věděli jsme, že máme ve stodole schované tři hrnce sádla. Bylo nám jasné, že až je najdou, seberou nám je. Prastrýc František se ale nebál, vylezl 50 Informace z výpovědi Bedřicha Hanauera mladšího ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 51 Výpověď Bedřicha Hanauera mladšího ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 17

18 oknem ven a odtáhl hrnce do lesa, čímž pro nás sádlo zachránil. A dokonce ani dalekohled schovaný v holubníku nenašli. 52 Jejich štěstí při domovních prohlídkách však vystřídaly represe. Vždy jim bylo přesně zadáno množství plodin, které mají zasít, jenže jejich pole nebyla dle těchto požadavků přesně vyměřená, takže jim nezbylo než nedosít, nebo přesít, což bylo vždy pokutováno. Tento promyšlený systém měl vést ještě s dalšími kroky k jejich postupné likvidaci. Mezi ně patřilo i předepisování větších dodávek, než jaké byli schopni splnit. Navíc museli půjčovat své koně, krávy a především moderní mlátičku s lisem skupině místních malozemědělců, přičemž svou vlastní sklizeň si měli vymlátit až po jejím navrácení. 53 Za této situace bylo téměř nemožné splnit dodávkové požadavky. Naštěstí nám hodně pomáhali sousedé. Bez jejich pomoci bychom se asi neobešli. Například jsme k nim v noci nosili věci, které nebyly v soupise, nebo nám prostě půjčovali různé suroviny. Cítili jsme se jim však zavázáni a povinni jim vše splatit. Otec si proto vedl sešítek, kam zapisoval, co komu dlužíme, a pak jsme jim to vraceli. 54 Ani pomoc sousedů však neoddálila blížící se vystěhování. Dne bylo rozhodnuto Lidovým soudem v Humpolci: Obviněný Bedřich Hanauer, nar v Radňově, o. s. Humpolec, zemědělec s výměrou 29,99 ha, bytem v Radňově čp. 7, s. o. Humpolec jest vinen trestným činem ohrožení jednotného hospodářského plánu podle u 135, odst. 1,2 tr. z., jejž spáchal tím, že v roce 1952 v Radňově jako samostatný zemědělec bez závažných důvodů nesplnil svých dodávkových povinností v mléčné produkci a svých dodávek v této produkci nesplnil plynule, ztíživ kromě toho evidenci stavu vepřového dobytka nedovolenou výměnou prasnice za vepře, tedy z nedbalosti ztěžoval provoz lidového družstva pověřeného výkupem zemědělských výrobků tím, že porušil povinnost svého povolání, při čemž bylo tímto činem ztěžováno plnění jednotného hosp. plánu v úseku zemědělské výroby a odsuzuje se podle u 135, odst. 2 tr. z. k trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti měsíců 55 Mimo odnětí svobody bylo součástí tohoto rozhodnutí také propadnutí celého majetku, ztráta čestných občanských práv na pět let a zákaz pobytu v okrese Humpolec navždy. K vystěhování některého ze sedláků Lidový soud pokaždé potřeboval souhlas a podpis tří hospodářů z vesnice. Bohužel i zde sehnali podpisy malých a chudých rolníků, a proto rodina Hanauerova byla donucena v pondělí 11. května opustit vesnici Radňov i celý okres Humpolec. 52 Tamtéž. 53 Osobní archiv Bedřicha Hanauera mladšího, příloha č Výpověď Bedřicha Hanauera mladšího ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 55 Osobní archiv Bedřicha Hanauera mladšího, příloha č

19 K přesídlení byli určeni moji rodiče, přičemž můj otec se k nám měl připojit, až si odpyká trest ve vězení. Dále já, sestra Marie a bratr Miloslav, prastrýc František a babička z otcovy strany Terezie Hanauerová se svým bratrem Rudolfem Šimkem. Babička z toho byla nakonec vyňata kvůli špatnému zdravotnímu stavu a mohla bydlet v blízkém Květinově u svého mladšího syna. Její bratr byl poslán do psychiatrické léčebny. Stěhování nám však mimo toho, že nám otec nemohl pomáhat, ztížilo i počasí, protože v noci z 9. na 10. května napadlo 15cm sněhu. 56 S sebou si mohli vzít pouze osobní majetek, nábytek, peřiny, otýpky dřeva, 2 q brambor, 50 kg sena, 100 kg ovsa, 200 kg žita, deset slepic, holuby a jednu kozu 57. K dispozici měli dvě nákladní auta. Nový domov se nacházel v severních Čechách, ve Frýdlantském výběžku, ve vesnici Andělka. Náš dům byl v malé vesnici, kde byly chalupy rozestavěny podél cest. Jakmile jsme přijeli, uviděli jsme u malého domku štítek s nápisem RESERVÉ HANAUER. Vevnitř byla jedna místnost, která sloužila ke všem činnostem, také jsme v ní spali na holé zemi. Měla sice šest oken, avšak ta byla vymlácená, bez skel a bez rámů. Dali jsme tedy do nich pytle a nábytek, abychom tam měli aspoň trochu teplo. 58 Život v pohraničí zajisté nebyl lehký. Pan Bedřich Hanauer starší, navrátiv se z vězení, zde pracoval jako kočí a vydělával 300 Kčs měsíčně. Jeho žena se starala o prasata na místním statku. Pan Bedřich Hanauer mladší, kterému v době přestěhování bylo teprve 9 let, však na tuto dobu vzpomíná s úsměvem: Byli jsme mladí, takže nás nic netížilo. Poznal jsem zde nové kamarády, měl jsem tu novou školu, autobusy tam sice jezdily jen dvakrát denně, na vlak a na zábavy to bylo více než šest kilometrů daleko, ale nám nevadilo chodit pěšky. Lidé se na nás nedívali zle, byli tolerantnější také proto, že v této oblasti bylo více vystěhovaných rodin kulaků. 59 Jeho sestra Marie Hanauerová navštěvovala školu ve Frýdlantu, kam vedlo velmi špatné vlakové spojení. Chtěla ale pokračovat ve studiu, proto jí rodiče zařídili, že od 10. třídy mohla chodit do školy v Humpolci a bydlet u babičky u Humpolce na Němečku. 56 Výpověď Bedřicha Hanauera mladšího ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 57 Osobní archiv Bedřicha Hanauera mladšího, příloha č Výpověď Bedřicha Hanauera mladšího ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 59 Tamtéž. 19

20 Poté, co zemřel československý prezident Klement Gottwald a byl nahrazen Antonínem Zápotockým, Bedřich Hanauer starší dostal amnestii. Celkem strávil ve vězení 2 měsíce. S životem v severních Čechách však nebyl tolik spokojen jako jeho mladý syn. Chyběl mu domov, a tak začal shánět dům na Vysočině. Nakonec dostal nabídku práce i bydlení blízko Pelhřimova. Místo se nacházelo mimo zakázaný humpolecký okres, tudíž se mohl jednoho dne vypravit obhlédnout tuto novou příležitost. Během cesty se však krátce zastavil i v humpoleckém okrese u svých příbuzných a naneštěstí ho zde zahlédl jeden ze synů aktivního komunisty z Radňova, který tuto skutečnost okamžitě nahlásil. Pan Hanauer byl znovu zatčen a poslán do vyšetřovací vazby v Jihlavě. 60 Táta hodně vzpomínal, že v Jihlavě bylo to nejhorší vězení, co zažil. Vězni zde dostávali pouze brambory a vodu a celou dobu hladověli. 61 Tady pan Hanauer strávil další měsíc a jeho dceru Marii kvůli této události vyloučili ze školy a musela pracovat v továrně. Pan Hanauer mohl získat povolení o vstupu do okresu pouze v případě mimořádných událostí, např. pohřbů nebo svateb. Jeho děti jezdily do Radňova na prázdniny, tak je zde taktéž mohl vyzvednout. Kdyby však žádal o souhlas kvůli hledání bydlení, nikdy by ho nezískal. Přece však byl roku 1962 zrušen zákon o zákazu pobytu, a tak se rodina Hanauerových šťastně navrátila roku 1968 do nově zakoupeného domu ve vesnici Lípa nedaleko Radňova. Byl to moc dobrý kup, domek byl pěkný, a všichni jsme si rychle zvykli na nový život. Já se zde oženil, vyučil se zámečníkem, matka se znovu starala o prasata, zvedla jejich výnosnost a poté měla i dobrý důchod. Dokonce jí k důchodu přidali jako odškodnění 10 Kč, za ty tři měsíce, co byl otec ve vazbě. Náš starý dům v Radňově nám byl po roce 1989 vrácen, tak jsme ho prodali příbuznému z Prahy, který se mu věnuje a přestavuje ho. 62 Restituce pro pana B. Hanauera mladšího vůbec nebyly jednoduché, vše vyřizoval v Humpolci a nejednou se kvůli navrácení svého majetku musel dohadovat. Nyní žije v Havlíčkově Brodě a na příkoří, která byla způsobena jejich rodině, pouze vzpomíná. 60 Informace z výpovědi Bedřicha Hanauera mladšího ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 61 Výpověď Bedřicha Hanauera mladšího ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 62 Výpověď Bedřicha Hanauera mladšího ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 20

21 3.3. Brožovi Dalšími pamětníky z Radňova, kteří nám vyprávěli o svém nelehkém životě během éry komunismu, jsou František a Petr Brožovi. Jejich rodina nepatřila k největším zemědělcům ve vesnici, a tak se jim na rozdíl od Hojerových nebo Hanauerových vyhnuly nejhorší represe z počátku 50. let. Když přišel rok 1957, odmítli své hospodářství učinit součástí JZD a do družstva nevstoupili. Museli tak čelit obrovskému nátlaku, který zahrnoval především neustálé směny úrodných pozemků za méně kvalitní a čím dál tím vzdálenější. I přes všechny obtíže se však nepoddali režimu a udrželi své soukromé hospodářství až do roku 1989, za což si zajisté zasluhují nesmírnou úctu. Řeknu vám, komunismus a fašismus, to je jedno a to samé. Jen teror, diktatura a zase teror. Rozdíl je jediný: když tu byl fašismus, Češi drželi při sobě. Když tu byl komunismus, lidi šli proti sobě. 63 František Brož se narodil roku 1939 jako jediný syn z druhého manželství Rudolfa Brože. Své dětství prožil v malebné vesnici Radňov. Na zlomový rok 1948 si tehdy devítiletý František Brož dobře vzpomíná: Doma byly rozpaky, nikdo nevěděl, co bude. Jeden náš soused byl v Rusku a vyprávěl o tom, jak jeli tři dny na nákup a tři dny zpět a další podobné historky. Lidé v Radňově se báli, co se stane u nás. 64 Rodiče Františka Brože se společně starali o hospodářství. Vlastnili 14,5 ha půdy a 6 ha lesa. Komunistický režim jejich hospodářství zavedl do evidence již jako patnáctihektarové, tudíž jim dodávky byly dávány daleko větší. Ovšem i když museli po roce 1948 vydržet různá příkoří, např. odebrání mlátičky, vysoké dodávky, domovní prohlídky, směňování pozemků, nutnost kupování surovin pouze na volném trhu 65, atd., stále byli schopni si vydělávat na živobytí a vést slušný hospodářský život. Poslouchali jsme Svobodnou Evropu, takže domovní prohlídky byly u nás časté a museli jsme leccos schovávat. Tatínek například nosil obilí na půdu do slámy, aby ho nenašli. Jednou měl jít otec kvůli dodávkám do vězení, ale vykoupil se penězi. Také se nám stalo, že jsme nesplnili dodávku prasat na jatka, přivezli jsme je moc malá, a tak nám uložili zaplacení další pokuty. Abychom ji neplatili, objížděli jsme se sousedství a zjišťovali, kdo by nám mohl půjčit chybějící suroviny k nesplněné dodávce prasat. Všichni lidé naštěstí nebyli zlí. Spousta z nich nám pomáhala. Horší to ale začalo být při druhé vlně kolektivizace. Do té doby jsme to přežívali i se všemi represemi. Roku 1957 se ale založilo zemědělské družstvo a můj otec byl donucen podepsat přihlášku, jako poslední z vesnice. Když se však zeptali na můj podpis, řekl jsem, že jim ho nedám a odůvodnil jsem to svým blízkým odchodem na vojnu. 63 Výpověď Františka Brože ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 64 Tamtéž. 65 Ten byl nejblíže v Jihlavě. Například kilogram cukru zde stál 140 Kčs, kdežto na lístkový systém se cukr prodával za 14 Kčs. 21

22 To ovšem mělo dopad i na členství mého otce, byl tam týden a hned ho vyloučili. Zjara pak vyměnili naše již osetá pole za špatné pozemky, které nebylo možno včas obhospodařit tak, abychom splnili všechny dodávky, jež nám nijak nesnížili. Poté, co jsem se roku 1960 vrátil z vojny, začalo pro mne těžké období. Chtěl jsem chodit na brigády, ale nepřijali mne. Chtěl jsem nějaké zaměstnání, ale i s tím byl problém. Ani stěhovat jsme se nesměli. Byli jsme jako nevolníci. 66 I přese všechny snahy zničit soukromé zemědělce František Brož nakonec sehnal práci ve státním statku v Květinově. Tři roky zde pracoval a přitom se staral o své hospodářství. A nehodlal se podřídit. Když se roku 1957 konaly volby do místního národního výboru, respektoval jsem názor předsedy volební komise o nevhodnosti vcházení za plentu s volebním lístkem, a proto jsem přímo před očima komise list s kandidáty celý přeškrtal. 67 Jindy, když byl donucen podepsat státní rozpis, aniž by ho městský výbor informoval o tom, co pro něj vlastně znamená, vypravil se do Prahy na generální ředitelství výkupu, aby mu to vysvětlili. Když se dozvěděl, že svým podpisem prohlašuje, že už nezvládá své dodávky a že končí se soukromým zemědělstvím, dostavil se zpět do ZZN Havlíčkův Brod a zmíněný podepsaný papír jim roztrhal před očima a nechal si předepsat nové dodávky podle připravených plánů. Tímto skutkem se z něj stal jediný soukromě hospodařící zemědělec v okrese. Roku 1962 se František Brož oženil s Anežkou Kubátovou a jelikož mu přestavba rodinného domu v Radňově nebyla povolena, započal stavět dům v blízkém Květinově. V roce 1965 si koupil traktor Škoda 30 z JZD Martinice. S ním už šlo hospodaření lépe, ale jejich radost z nové technické pomoci netrvala dlouho. Opět jim směnili pole, tentokráte sedm kilometrů daleko od stavení. Do této půdy zasahoval i močál, ale obhospodařit jí museli, jinak by měli vězení jisté. 66 Výpověď Františka Brože ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 67 Tamtéž. 22

23 Roku 1964 se manželům Brožovým narodil první syn Petr a roku 1966 druhý syn Miroslav. Jakmile trochu povyrostli, už museli pomáhat na poli. Mé dětství bylo poznamenáno tím, že rodiče hospodařili a měli ztížené podmínky. Místo toho, abychom jeli na pole pět minut, jsme tam jeli hodinu, uvědomte si, že to bylo hrozného času. Rodiče ani neinvestovali do nové techniky, nemělo to význam, nevěděli, jak dlouho ještě budou hospodařit. Vše se dělalo primitivnějším způsobem, než doba umožňovala. Teprve s uvolňováním po roce 1985 jsme koupili kombajn. 68, vzpomíná syn Petr. Lehké to nebylo ani pro paní Brožovou. Každý den musela ve čtyři hodiny ráno vstávat, jít do Radňova nakrmit dobytek, vypravit děti do školy a poté celý den pracovat v prasečáku nebo na vlastním pozemku. Jejich hospodářství jim však vynášelo, byli žádaní, mimo jiné i proto, že prodávali výrobky o 30% levnější než JZD. Není tedy divu, že pan Brož jako jediný soukromý zemědělec v okrese byl funkcionářům KSČ trnem v oku: Já si pamatuji jako dítě, říká syn Petr, jak k nám jezdili z Okresního národního výboru a zemědělské správy z Havlíčkova Brodu a přemlouvali tatínka, aby přestal hospodařit. 69 Poté přišel čas, kdy se syn Petr hlásil na střední zemědělskou školu v Havlíčkově Brodě. Kvůli třídnímu původu však nebyl přijat. Jeho otec, František Brož, se ale nikdy předčasně nevzdával. Nechtěl jsem, aby se mým synům stalo to samé jako mně. Ta nejhorší křivda, kterou mi kdy komunisté udělali, bylo to, že mne po základní škole nepřijali na střední v Humpolci kvůli mému původu. Od té doby je ve mně nenávist ke komunismu zakořeněná. Řekl jsem si, že udělám vše proto, aby se můj syn na školu dostal. 70 A svá slova splnil. Napsal dopis do kanceláře prezidenta republiky s žádostí o povolení studia pro jeho syna. Rozhodl jsem se pro zemědělskou školu v Havlíčkově Brodě, vzpomíná Petr Brož, zkoušky jsem udělal bez obtíží, ale přesto jsem nebyl přijat, ačkoli mě někteří lidé z vedení školy obhajovali. Nakonec jsem šel na zemědělské učiliště do Světlé nad Sázavou a další rok jsem se opět snažil dostat do Havlíčkova Brodu. Bylo mi sice řečeno, že už to snad půjde, ale opět to nevyšlo v řádném termínu. Pak ani nevím, jak jsem byl přijat, bylo zainteresováno velké množství lidí a dokonce i prezidentská kancelář. Teprve poté mě vzali stoprocentně. 71 A tak mohl Petr Brož nastoupit na střední školu a přes všechny snahy svých nepřátel vystudovat i školu vysokou. Rodině Brožově byla celkově sedmnáctkrát směněna pole, někdy dokonce i třikrát za rok. Přes všechny překážky si však udrželi po celou dobu komunistické nadvlády své soukromé hospodářství. Roku 1968 pan Brož žádal o navrácení mlátičky, ale dali mu místo ní obraz. Po roce 1989 za ní dostal půlku kombajnu. Nyní žije František Brož se svou manželkou v Květinově, vlastní mimo polí rybník a prasata. A i když na chovu prasat v dnešní době pro- 68 Výpověď Petra Brože ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 69 Tamtéž. 70 Výpověď Františka Brože ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 71 Výpověď Petra Brože ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 23

24 dělává a má pouhých 5970 Kč důchodu, život ho stále baví. Syn Petr žije se svou ženou a dvěma dětmi v Radňově a pracuje jako úředník na Ministerstvu zemědělství Památník v Radňově 72 V roce 2006 se pan František Brož rozhodl, že v Radňově nechá postavit památník na upomínku doby komunismu. Také chtěl, jak z našich rozhovorů vyplynulo, vzpomenout na časy, kdy se všichni lidé z okolí Radňova scházeli mnohem častěji, protože on sám považuje zpřetrhání sousedských vztahů za jeden z nejhorších důsledků komunistického počínání. Vždyť samotné datum na památníku, tedy , náleží k oslavám svátku Svaté Anny, kdy se každoročně sešla celá vesnice. Památník má podobu kamenného podstavce, uprostřed se nachází pamětní deska, po její levé straně železný kříž s pozlacenou sochou Krista a po té pravé pluh, který má poukazovat na obtížnou práci našich předků. Na desce můžete naleznout tato slova: Památník k výročí ukončení vlády komunistické moci. Věnováno připomínce nesvobody a utrpení zemědělců v letech A právě proto byl pro nás tak zajímavý. On sám naznačuje, že není věnován jen zemědělcům v Radňově, ale i celé době komunismu. Je věnován době, ve které jsem žil, a kterou považuji za plnou bezpráví a křivdy. 73 Pan Brož nejvíce vzpomíná na Hojerovi, kteří hospodařili na tomto místě několik století a my se o nich zmiňujeme určitým podílem v naší práci. Podle něj nejnešťastnější je to, že se nikdo z jejich rodiny do Radňova nevrátil. Možná právě to bylo pro něj popudem pro vystavění tak krásného památníku. Někdy v roce 2005 tatínek inicioval stavbu pomníku zemřelým a padlým v první světové válce, vzpomíná syn Petr. To byl první náznak toho, že toužil zanechat důležité události vesnice nezapomenuty. A potom přišel na nápad s tímto památníkem, o rok později ho zrealizoval, a protože se mu vždy nesmírně líbilo zpracování historie a současnosti Radňova po druhé světové válce od pana učitele Václava Hojera, tak mu pak postavil ještě samostatný památník 74 v podobě knihy. 75 Jeho otec k tomu dodává: Vzácné lidi totiž hodnotíme vždy až po smrti Nachází se v okrese Havlíčkův Brod a jeho souřadnice jsou 49 33'18" severní šířky a 15 29'42" východní délky. Osobní archiv autorů, vyfotografováno dne , příloha č Výpověď Františka Brože ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 74 Osobní archiv autorů, vyfotografováno dne , příloha č Výpověď Petra Brože ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 76 Výpověď Františka Brože ze dne Audiozáznam výpovědi je v osobním archivu autorů. 24

1. Čím byl pan Havelka předtím, než se rozhodl stát hospodářem? 6. Proč se při soudu postavili obyvatelé vesnice proti panu Havelkovi?

1. Čím byl pan Havelka předtím, než se rozhodl stát hospodářem? 6. Proč se při soudu postavili obyvatelé vesnice proti panu Havelkovi? G Šternberk 1 1. Čím byl pan Havelka předtím, než se rozhodl stát hospodářem? 2. Kdy byl pan Havelka odsouzen a na jak dlouho? 3. Jaký vliv mělo na pana Havelku jeho uvěznění? 4. Vstoupil pan Havelka do

Více

Scénář k rozhlasové reportáži

Scénář k rozhlasové reportáži Scénář k rozhlasové reportáži Zpracovali: žáci třídy 9.A+B Rozálie Augustinová, Karel Finkous, Riana Řepová a Jan Motyčka pod pedagogickým vedením Mgr. Terezy Benešové Základní škola, Mladá Boleslav, Komenského

Více

GYMNÁZIUM BRNO-BYSTRC

GYMNÁZIUM BRNO-BYSTRC Autoři Iva Černá Tereza Černá Veronika Nevřivá Michaela Obrovská Jan Procházka Alžběta Rádsetoulalová Tereza Smékalová Natálie Tejkalová Pedagogické vedení PhDr. Jana Henzlová Spolubojovníci ve válce proti

Více

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

Škrtni všechny nesprávné odpovědi. 1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?

Více

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ PO VÁLCE 1945 1948 PREZIDENTEM OPĚT EDVARD BENEŠ ODDĚLILA SE PODKARPATSKÁ RUS A PŘIČLENILA SE K SOVĚTSKÉMU SVAZU ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA 1946

Více

(Zdroj: PRŮCHA, V. a kol.: Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918 1992, 2.díl, období 1945 1992. Doplněk, Brno 2009.)

(Zdroj: PRŮCHA, V. a kol.: Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918 1992, 2.díl, období 1945 1992. Doplněk, Brno 2009.) Formy sabotáží vesnických boháčů Od jara 1950 komunističtí funkcionáři řadili rozvíjení třídního boje na vesnici mezi nejdůležitější předpoklady kolektivizace a vznik JZD považovali za výsledek či dovršení

Více

REHABILITACE ROLNÍKŮ (INTERVIEW S MINISTREM ZEMĚDĚLSTVÍ)

REHABILITACE ROLNÍKŮ (INTERVIEW S MINISTREM ZEMĚDĚLSTVÍ) REHABILITACE ROLNÍKŮ (INTERVIEW S MINISTREM ZEMĚDĚLSTVÍ) O které případy v podrobnostech půjde? Podle předložené osnovy se případy zemědělců dostanou na pořad v několika polohách. Jsou to především případy,

Více

Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na

Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na 1940 Dne 28. 10. 1940 vydal K. H. Frank v zastoupení říšského protektora v Čechách a na Moravě nařízení o rozpuštění Junáka. Dne 4. 11. 1940 nacisté přepadli ústředí Junáka a zabavili veškerý majetek.

Více

KDYŽ JSEM VSTUPOVAL DO JZD

KDYŽ JSEM VSTUPOVAL DO JZD aktivita KDYŽ JSEM VSTUPOVAL DO JZD Kolektivizace zemědělství v komunistickém Československu ANOTACE: Aktivita se snaží žákům ukázat, jaké mechanismy používal komunistický režim k tomu, aby přinutil soukromě

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_33. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_33. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_33 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Téma: Prezentace vývoje Československa od uchopení moci komunisty v únoru 1948 do vyhlášení Československé socialistické republiky v roce 1960.

Téma: Prezentace vývoje Československa od uchopení moci komunisty v únoru 1948 do vyhlášení Československé socialistické republiky v roce 1960. Vyhodnocení workshopu: Československo v 50. letech Projekt: Krajské vzdělávací centrum pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Reg. č.: CZ.1.07/1.3.00/14.0026 Datum konání: 5. 10. 2012 Místo konání:

Více

TŘETÍ ODBOJ Sada pramenů: Kolektivizace v Československu a protest v Dobrušce - ženský pohled 1

TŘETÍ ODBOJ Sada pramenů: Kolektivizace v Československu a protest v Dobrušce - ženský pohled 1 Sada pramenů 1 - Chmelařovi TŘETÍ ODBOJ Dokument 1: Závěrečná zpráva 1/2 Dokument 1: Závěrečná zpráva 2/2 Dokument 2: Dobrozdání Dokument 3: Žádost o milost Dokument 4: Žádost o milost Dokument 5: Ze vzpomínek

Více

Budování socialismu v ČSR

Budování socialismu v ČSR VY_12_INOVACE_105 Budování socialismu v ČSR Pro žáky 9. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Moderní doba Únor 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k prezentaci nového učiva a ověření schopnosti zapamatovat

Více

Příběhy pamětníků 2015

Příběhy pamětníků 2015 Příběhy pamětníků 2015 Foto: Vypracovali: Vladimír H., Michael Jiří K., Adéla K., Edit K., Veronika O., žáci ZŠ Brána Nová Paka pod dozorem p. učitelky Lenky Čančíkové. Edit 1- ÚVOD a dětství: Znělka pořadu

Více

training farmers for sustainable succession processes Případová Studie VLADIMÍR PEŠTA

training farmers for sustainable succession processes Případová Studie VLADIMÍR PEŠTA training farmers for sustainable succession processes Případová Studie VLADIMÍR PEŠTA 1. Úvod Rodina Peštových hospodaří na farmě v Boru po několik desetiletí. Rodiče nabyvatele obnovili farmu v roce 1992

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Novodobé dějiny. Léta v ČSR VY_32_INOVACE_D0110.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Novodobé dějiny. Léta v ČSR VY_32_INOVACE_D0110. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Příběhy našich sousedů. Božena Klusáková. Scénář k hlasové reportáži. Zpracovali: žáci z 9. A Tereza Záhrobská, Marie Součková, Daniel Bromberger

Příběhy našich sousedů. Božena Klusáková. Scénář k hlasové reportáži. Zpracovali: žáci z 9. A Tereza Záhrobská, Marie Součková, Daniel Bromberger Příběhy našich sousedů Božena Klusáková Scénář k hlasové reportáži Zpracovali: žáci z 9. A Tereza Záhrobská, Marie Součková, Daniel Bromberger Pedagogické vedení: Mgr. Radka Hodačová Škola: ZŠ Jana Ámose

Více

Příběhy našich sousedů

Příběhy našich sousedů Příběhy našich sousedů Růžena Šorejsová Scénář k rozhlasové reportáži Vytvořili: studenti kvarty Pavel Rak, Jan Dlask, Václav Fanta, Hynek Schwarzer Pedagogické vedení: Petr Mazánek Gymnázium Mnichovo

Více

Česká literatura 1948 polovina 50. let. Únorový převrat

Česká literatura 1948 polovina 50. let. Únorový převrat Česká literatura 1948 polovina 50. let A Únorový převrat Komunistické straně se nakonec podařilo zatlačit demokratické síly do pozadí a slaví velké vítězství. Prezident republiky Edvard Beneš vyřešil vládní

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Scénář k rozhlasové reportáži příběhu pana Nováčka

Scénář k rozhlasové reportáži příběhu pana Nováčka Scénář k rozhlasové reportáži příběhu pana Nováčka Zpracovali: Dominik Hána, Vojtěch Janák, Tomáš Ryška a Petra Špejtková, žáci 9.třídy ZŠ E.Rošického 2, Jihlava pod vedením paní učitelky Jiřiny Nápravníkové

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Kolektivizace v Československu

Kolektivizace v Československu Pořadatelé: Partneři: Mezinárodní konference Kolektivizace v Československu Jindřichův Hradec, 25.4.-26.4. 2012 Záštitu nad mezinárodní konferencí převzal ministr zemědělství České republiky, pan Petr

Více

VÁCLAV IGNÁC STRATÍLEK

VÁCLAV IGNÁC STRATÍLEK VÁCLAV IGNÁC STRATÍLEK V áclav Ignác Stratílek se narodil 31. 7. 1873 jako syn Petra Stratílka (1844 1904), mistra kočárnického a sedlářského. Řemeslu se vyučil v továrně na příbory v Moravské Třebové.

Více

Paměťnároda. Helena Medková

Paměťnároda. Helena Medková Paměťnároda Helena Medková 1946 Narodila se v roce 1946 v Praze. Její rodiče ji již od malička vedli k hudbě. Hrála na klavír a její sestra na housle. Studovala na konzervatoři a poté na Akademii múzických

Více

Malý Ježíš měl také malé kamarády. Nazaretské děti si s ním rády hrály. Ježíš se vždycky nejdříve zeptal maminky a teprve potom si šel ven hrát. Chlap

Malý Ježíš měl také malé kamarády. Nazaretské děti si s ním rády hrály. Ježíš se vždycky nejdříve zeptal maminky a teprve potom si šel ven hrát. Chlap JEŽÍŠOVO DĚTSTVÍ O Ježíšově dětství toho mnoho nevíme. Víme jen tolik, že bydlel v Nazaretě, ve vesnici, kde byla doma Panna Maria, a že by velmi poslušný. Když zemřel zlý král Herodes, Svatá Rodina se

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0104. Dějepis. Mgr.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0104. Dějepis. Mgr. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Politické procesy v Československu

Politické procesy v Československu Politické procesy v Československu Anotace: prezentace věnující se politickým procesům v 50. letech v Československu. Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola

Více

Od totality k demokracii. Skládačka

Od totality k demokracii. Skládačka Od totality k demokracii Skládačka Návod na přípravu skládačky: Každá skládačka se v tomto souboru skládá ze tří částí: 1) karta se zadáním; 2) karta s odpověďmi; 3) fotografie. Všechny tři části vytiskneme.

Více

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Tento Vánoční strom tu stojí nejen jako symbol nejkrásnějších svátků roku, Vánoc, ale připomíná nám všem také tradici, která se začala odvíjet

Více

Štěstí trvá jenom vteřinu

Štěstí trvá jenom vteřinu Štěstí trvá jenom vteřinu Obsah 1.0 Úvod 2.0 Osobnosti 2.1 Eugenie Točíková 2.2 Vlastimil Kučera 3.0 Příběh paní Točíkové 3.1 Dětství a mládí 3.2 Válka, postřelení tatínka 3.3 Maturita a práce 3.4 Vztah

Více

Sada č. III Identifikátor DUM: VY_32_INOVACE_SADA III_D, DUM 19 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis

Sada č. III Identifikátor DUM: VY_32_INOVACE_SADA III_D, DUM 19 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH ROBERTA BIRNBAUMA

ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH ROBERTA BIRNBAUMA ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH ROBERTA BIRNBAUMA Jeho sportovní duch se drží až doteď Robert v dětství pan Robert Birnbaum se narodil 20.3.1929 v Puklicích u Jihlavy matka pracovala jako učitelka ručních prací, otec jako

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

BLAŽENA HOKROVÁ. Životopis. Isabela Bouzková, Klára Němečková, Sofie Solarová, Johana Kastnerová, Ester Sarkisova

BLAŽENA HOKROVÁ. Životopis. Isabela Bouzková, Klára Němečková, Sofie Solarová, Johana Kastnerová, Ester Sarkisova BLAŽENA HOKROVÁ Životopis Isabela Bouzková, Klára Němečková, Sofie Solarová, Johana Kastnerová, Ester Sarkisova Blažena Hokrová se narodila 22. 11. 1926 jako nejmladší z pěti dětí. Rodným místem jí byla

Více

ANTONÍN CHLOUPEK *24. června 1944 Střelice u Brna Pro projekt Příběhy našich sousedů zpracovali žáci ZŠ Havlíčkova Jihlava, příspěvková organizace:

ANTONÍN CHLOUPEK *24. června 1944 Střelice u Brna Pro projekt Příběhy našich sousedů zpracovali žáci ZŠ Havlíčkova Jihlava, příspěvková organizace: ANTONÍN CHLOUPEK *24. června 1944 Střelice u Brna Pro projekt Příběhy našich sousedů zpracovali žáci ZŠ Havlíčkova Jihlava, příspěvková organizace: Anna Borská Jakub Diviš Štěpán Taláček Matěj Trnka pedagogické

Více

Ludmila Kubíčková rozená Třesohlavá - Hluboš (*1928)

Ludmila Kubíčková rozená Třesohlavá - Hluboš (*1928) Zpracovali: Burdová Monika, Havlíčková Zuzana, Kraftová Anna, Pečenka Tomáš, Šíp Josef Pedagog: Mgr. Romana Křížová Škola: Základní škola, Příbram VII, Bratří Čapků 279 Ludmila Kubíčková rozená Třesohlavá

Více

Životní příběh paní Jitky Liškové

Životní příběh paní Jitky Liškové Životní příběh paní Jitky Liškové Zpracovali: Ampapa David, Krebsová Monika, Lišková Barbora, Smazalová Pavlína, Vaculová Kateřina, žáci 7. třídy ZŠ E.Rošického 2, Jihlava, pod vedením paní učitelky Jiřiny

Více

MINISTERSTVO OBRANY ČR

MINISTERSTVO OBRANY ČR Tisková konference k zákonu o III. odboji (zákon č. 262/2011 Sb.) V Praze 15.11. 2011 ministr obrany Alexandr Vondra náměstek ministra obrany pro personalistiku Michael Hrbata ZÁKLADNÍ INFORMACE Po 22

Více

Období komunistické vlády

Období komunistické vlády Materiál pro domácí VY_06_Vla5E-20 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

ČVUT, fakulta strojní, 26. 3. 2007. Národní vzdělávací fond

ČVUT, fakulta strojní, 26. 3. 2007. Národní vzdělávací fond Právní prostředky ochrany práv z průmyslového vlastnictví Prof. Ladislav Jakl ČVUT, fakulta strojní, 26. 3. 2007 Ochrany práv z průmyslového vlastnictví lze dosáhnout veřejnoprávními prostředky soukromoprávními

Více

narodil se nám syn, jmenuje se Josef."

narodil se nám syn, jmenuje se Josef. 1 1928 J. Č.: " Narodil jsem se 18. května roku 1928 v Roztokách u Jilemnice v Podkrkonoší.Tak k 18. květnu je v kalendáři bylo napsáno: Otelila se nám Bělka, narodil se nám syn, jmenuje se Josef." 1938

Více

Příběhy našich sousedů

Příběhy našich sousedů Příběhy našich sousedů Josef Hlaváček Scénář k audioreportáži Vypracovali: Adéla Boháčová, Kristýna Komeštíková, Julie Marečková, Anežka Neprašová, Tereza Vlčková Vyučující: Mgr. Martin Dvořák Škola: Gymnázium

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Anna Čtveráková. Střípky z žití

Anna Čtveráková. Střípky z žití 1 Anna Čtveráková Střípky z žití 2 Seznamka na pohřbu Zemřel nám šéf po dost dlouhé nemoci a já jsem se měla výhledově stát jeho nástupkyní. Jely jsme s kolegyněmi na pohřeb a já jsem byla pověřena pronést

Více

Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z

Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z tým: Ondřej Bednárik, Vojta Deliš, Jan Hlavsa, Ondřej Chalupka, Šimon Kuchynka, Jana Roubová zleva: O. Chalupka, O. Bednárik, Jarmila Erbanová,

Více

Příběhy našich sousedů

Příběhy našich sousedů Příběhy našich sousedů Jaroslava Strážnická Scénář k videoreportáži Vypracovaly: Klára Marková, Johana Vondráková, Tereza Vrbová Vyučující: Mgr. Ladislav Futtera Škola: Gymnázium Dr. Josefa Pekaře, Palackého

Více

2013/ Ve věci informací a podkladů týkajících se starobních důchodů jednotlivě hospodařících rolníků a informací o jejich odškodnění

2013/ Ve věci informací a podkladů týkajících se starobních důchodů jednotlivě hospodařících rolníků a informací o jejich odškodnění 2013/78397-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se starobních důchodů jednotlivě hospodařících rolníků a informací o jejich odškodnění Dotaz: (ze dne 6. 12. 2013) Odpověď ředitelky odboru kabinet

Více

3. ZŠ RAKOVNÍK. Autorky Nikola Amlerová Annemarie Lajblová. Pedagogické vedení Mgr. Irena Náprstková

3. ZŠ RAKOVNÍK. Autorky Nikola Amlerová Annemarie Lajblová. Pedagogické vedení Mgr. Irena Náprstková Autorky Nikola Amlerová Annemarie Lajblová Pedagogické vedení Mgr. Irena Náprstková 1. pátrání v Senomatech Publikováno 9. 3. 2012 na blogu Dne 2. března 2012 se naše skupina vydala za panem Jiřím Holým

Více

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech

Více

ÚTĚK NA ZÁPAD. (Günter Götz [1])

ÚTĚK NA ZÁPAD. (Günter Götz [1]) ÚTĚK NA ZÁPAD Koupit lístek, nastoupit do vlaku, to všechno proběhlo v pořádku. Ale kousek od východního Berlína vlak zastavil a objevila se lidová policie s kalašnikovy. Museli jsme ukázat dokumenty a

Více

Osudová rozhodnutí několika životů

Osudová rozhodnutí několika životů Osudová rozhodnutí několika životů V hlavní roli: Marta Pinke Karel Pinke Příběh zpracovali žáci IX. B: Lucia Ježovítová, Oldřich Kaliáš, Šimon Vydra a Jakub Jiras 1 Za asistence PhDr. Pavla Ostapa Tým

Více

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA Osvobozování začalo od východu a trvalo zhruba 7 měsíců. Začalo v září 1944 KARPATSKO-DUKELSKOU OPERACÍ, ve

Více

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula

konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula Situace po roce 1945 konec druhé světové války změny téměř ve všech oblastech; atmosféra bodu nula se nevyhnula ani vysokému školství, a to samozřejmě ani ekonomickému a obchodnímu po únoru 1948 obsazení

Více

Dopis redakci Literárních novin: Pamětní deska E. Beneše v Českém Krumlově

Dopis redakci Literárních novin: Pamětní deska E. Beneše v Českém Krumlově Přetiskujeme níže dopis s fotografiemi, který jsme dnes dostali elektronickou poštou emailem a který nás zaujal. (vpravo na snímku jde zřejmě o německý překlad Benešovy citace, která byla poničena) Když

Více

Schindlerova továrna Továrna života KONCEPT IDEOVÝ

Schindlerova továrna Továrna života KONCEPT IDEOVÝ Schindlerova továrna Továrna života Továrna života - obnova území opuštěného průmyslového komplexu uprostřed obce Brněnec. Prostory areálu by se mohly stát živým centrem obce, ale i naší soudobé historie

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s osobností J. V. Stalina a jeho

Více

Příběhy pěstounů. Články publikované na portálu pocházejí ze zpovědí pěstounů.

Příběhy pěstounů. Články publikované na portálu  pocházejí ze zpovědí pěstounů. Příběhy pěstounů Články publikované na portálu www.dobrárodina.cz pocházejí ze zpovědí pěstounů. Impulz přišel v dětství To, jak je pro děti důležité vyrůstat v rodině, jsem věděla už v dětství, kdy si

Více

Příběhy našich sousedů Oldřich Lachmann

Příběhy našich sousedů Oldřich Lachmann Příběhy našich sousedů Oldřich Lachmann Scénář k rozhlasové reportáži Vypracovali žáci ze ZŠ a MŠ Byšice, okres Mělník: Václav Güllich, Kristýna Komeštíková, Tereza Vlčková Vedení týmu: Mgr. Jaroslava

Více

Příběhy našich sousedů Ing. EVA DOBŠÍKOVÁ

Příběhy našich sousedů Ing. EVA DOBŠÍKOVÁ Příběhy našich sousedů Ing. EVA DOBŠÍKOVÁ Scénář k audioreportáži Tým: Zdena Kopřivová, Ester Balážová, Tereza Micová Vyučující: Bc. Bíziková Kamila Škola: ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22 7. dubna 2014

Více

Francouzská buržoazní revoluce

Francouzská buržoazní revoluce Francouzská buržoazní revoluce X 28 17:45 1 1/ Vláda Ludvíka XIV. (1643-1715) 2/ Situace za vlády Ludvíka XVI. (1774-1792) - hospodářská situace - příčiny revoluce - počátek revoluce X 28 17:48 2 Vláda

Více

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Pracovní list 02 14 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Úkol č. 1: Doplňování Doplň chybějící části textu: 1. Základní práva a svobody občana našeho státu jsou zakotvena v, která je součástí. 2. Stát díky

Více

Příběhy našich sousedů

Příběhy našich sousedů Příběhy našich sousedů Romana Křenková Zpracovaly: Sára Klímová, Štěpánka Jánošíková, Vanesa Vojtěchovská, Julie Marečková, Adéla Ságnerová Vyučující: Jitka Demeterová Škola: ZŠ Jungmannovy sady, Tyršova

Více

Výborně! Těším se na setkání

Výborně! Těším se na setkání Výborně! Těším se na setkání zítra! Ahoj, jmenuji se Sema! Přišla jsem do Maďarska před několika měsíci, před nedávnem jsem začala řídit křesťanské společenství, které jsme založili s mými krajany. 143

Více

KARL WILHELM TORNOW JABLONEC NAD NISOU PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE

KARL WILHELM TORNOW JABLONEC NAD NISOU PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE ODKAZ NA DOKUMENT https://www.youtube.com/watch?v=oat4ofcbf28&t=11s Filmový dokument rozkrývá příběh sudetského Němce Karla Tornowa, truhlářského mistra, který díky zásahu českých lidí zůstal v Československu

Více

Mlýn v Hrušovanech. Ve Vlastivědě Moravské, se o mlýnu píše:

Mlýn v Hrušovanech. Ve Vlastivědě Moravské, se o mlýnu píše: Mlýn v Hrušovanech. Tyto řádky jsou přílohou rodopisu Jabůrkové ze Lhoty Dlouhé a Dolní, kterou sestavuji pro vlastní potěšení, případně pro potomky, bude li to některého z nich zajímat. Tato příloha je

Více

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám VY_32_INOVACE_ČJM4_4360_ZEM Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_31. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského Dostupné z Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_31. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského Dostupné z  Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_31 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana)

1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana) 1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) byl postaven v místě, kde ve válce v r.1942 byl pan Svinka německými vojáky zastřelen. Obrázek je na dřevěném sloupu a nechala ho zhotovit manželka p.svinky.

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 1 A 574/2002-22 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr.

Více

NABÍDKA VÝSTAV O ČESKOSLOVENSKÝCH DĚJINÁCH

NABÍDKA VÝSTAV O ČESKOSLOVENSKÝCH DĚJINÁCH NABÍDKA VÝSTAV O ČESKOSLOVENSKÝCH DĚJINÁCH PŘÍBĚHY BEZPRÁVÍ Z MÍSTA, KDE ŽIJEME Každoročně vyzýváme studenty, aby ve svém okolí našli pamětníky, jejichž životy poznamenalo komunistické bezpráví, a aby

Více

training farmers for sustainable succession processes Případová Studie Pavel Srna

training farmers for sustainable succession processes Případová Studie Pavel Srna training farmers for sustainable succession processes Případová Studie Pavel Srna 1. Úvod Pavel Srna je soukromý zemědelec, který spravuje farmu společně se svou matkou. Hlavními činnosti farmy jsou rostlinná

Více

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY č. j. 1T 3/2017-2651 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl a vyhlásil v hlavním líčení konaném dne 26. října 2018 v Brně, v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Miloše

Více

Zatím sestoupi1 s nebe anděl v bílém rouchu. Odvalil od hrobky kámen a posadil a něj. Vojáci se zděsili a utekli. Za chvíli potom přišly k hrobu zbožn

Zatím sestoupi1 s nebe anděl v bílém rouchu. Odvalil od hrobky kámen a posadil a něj. Vojáci se zděsili a utekli. Za chvíli potom přišly k hrobu zbožn ZMRTVÝCHVSTÁNÍ Ježíšovi nepřátelé zvítězili. Ježíš byl mrtev, jeho učedníci rozptýleni. Všemu byl konec. Zlí lidé nechtěli poslouchat Ježíšovo učení a teď, když byl mrtev, se radovali. Ježíš však řekl:

Více

Hospodářské dějiny Československa (opakování)

Hospodářské dějiny Československa (opakování) VY_32_INOVACE_DEJ_30 Hospodářské dějiny Československa 1918-1948 (opakování) Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: Československo 1918-48 Předmět:

Více

Vladislav Vrkoč, oběť kolektivizace

Vladislav Vrkoč, oběť kolektivizace VY_32_INOVACE_DEJ_34 Vladislav Vrkoč, oběť kolektivizace Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: Budování socialismu v Československu, diktatura KSČ

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Politické strany první republiky

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Politické strany první republiky Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

MAMINKA MOJÍ BABIČKY Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI

MAMINKA MOJÍ BABIČKY Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI MAMINKA MOJÍ BABIČKY * Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI LUKÁŠ URBAN 2013-2014 OBSAH ÚVOD 3 ŽIVOT 4 POVOLÁNÍ 4 STĚHOVÁNÍ 4 NÁŠ DŮM 5 ZDROJE 6 PŘÍLOHY ÚVOD Každou neděli k nám chodí na odpoledne babiččina

Více

Využití dopisů Dr. Milady Horákové ve výuce

Využití dopisů Dr. Milady Horákové ve výuce Využití dopisů Dr. Milady Horákové ve výuce 50. léta v Československu Hornické muzeum Příbram Památník Vojna - 20. června 2013 Mgr. František Štambera Proměny oficiálního obrazu procesu s Dr. Horákovou

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Československo

Více

Příběhy totality. Srpen 1968. Malčik, ili děvočka?

Příběhy totality. Srpen 1968. Malčik, ili děvočka? Příběhy totality Svůj koncept jsem rozdělil na tři části. První je příběh z okupace roku 1968, druhá obsahuje dva příběhy normalizační perzekuce a třetí útržky problémů týkajících se mezinárodních styků.

Více

Památný strom. projekt Náš region

Památný strom. projekt Náš region Památný strom projekt Náš region Představuji se vám Jmenuji se JAVOR KLEN Narodil jsem se před 190 lety. Adresa: východní okraj města poblíž cesty ke klášteru, ulice Antonína Dvořáka 773, Králíky Výška:

Více

NEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA KARLA SUCHÉHO

NEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA KARLA SUCHÉHO NEOBYČEJNÝ PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA KARLA SUCHÉHO Tamara Čopová Jiří Čechák Natálie Havlová Filip Wlodarczyk a Mgr. Zdeněk Brila Náš žákovský tým osmé třídy Základní a mateřské školy Jaroslava Seiferta

Více

Vojtěch Preissig a jeho dílo pro republiku. A Dvě vlasti. varianta A

Vojtěch Preissig a jeho dílo pro republiku. A Dvě vlasti. varianta A Vojtěch Preissig a jeho dílo pro republiku varianta A A Dvě vlasti Preissig se nejprve živil jako grafik a typograf v Čechách, roku 1910 se však rozhodl pro odchod do Spojených států amerických. Po téměř

Více

Jaký je příběh tvé mámy? Hledáme osudy lidí, na které se zapomnělo. Ptej se rodičů, prarodičů, známých a vyhraj až 50 000 korun v soutěži!

Jaký je příběh tvé mámy? Hledáme osudy lidí, na které se zapomnělo. Ptej se rodičů, prarodičů, známých a vyhraj až 50 000 korun v soutěži! Ilustrace: ToyBox, i-m.co/toybox/toy_box_light Jaký je příběh tvé mámy? Hledáme osudy lidí, na které se zapomnělo. Ptej se rodičů, prarodičů, známých a vyhraj až 50 000 korun v soutěži! Miluška Havlůjová

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Příloha č. 7: Karty k Chartě 77. Autoři Charty 77 vyzývají státní moc k dodržování zákonů. Charta je protisocialistický manifest a hanlivé psaní.

Příloha č. 7: Karty k Chartě 77. Autoři Charty 77 vyzývají státní moc k dodržování zákonů. Charta je protisocialistický manifest a hanlivé psaní. Příloha č. 7: Karty k Chartě 77 Autoři Charty 77 vyzývají státní moc k dodržování zákonů. Charta nechce vytvářet politickou opozici vůči režimu, ale vybízí k dialogu o lidských právech. Charta je protisocialistický

Více

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice

Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice Volný čas v 50. a 60. letech v pohraniční obci Droužkovice PŘÍPADOVÁ STUDIE Bc. Věra Okénková Důležitost studia volného času? OFICIÁLNÍ POSTOJE K TRÁVENÍ Situace bezprostředně po válce Postoj vládnoucí

Více

GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Vendula Staňková GÚ PřF MU, Brno 2012

GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Vendula Staňková GÚ PřF MU, Brno 2012 GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR Vendula Staňková GÚ PřF MU, Brno 2012 Obsah Význam Historický vývoj SZP EU Faktory ovlivňující zemědělskou produkci Zemědělské výrobní oblasti Rostlinná produkce Živočišná produkce

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77

VY_32_INOVACE_D5_20_20. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CHARTA 77 VY_32_INOVACE_D5_20_20 Anotace: materiál obsahuje 2 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona: III/2 Název:

Více

V CHRÁSTU ODHALILI PRAVOU TVÁŘ VESNICKÉHO BOHÁČE

V CHRÁSTU ODHALILI PRAVOU TVÁŘ VESNICKÉHO BOHÁČE DODÁVKOVÉ SMLOUVY Charakteristickým rysem poválečné ekonomiky se stal systém povinných dodávek zemědělských výrobků a jejich výkup. Tento systém byl po roce 1948 využit jako nástroj perzekuce selského

Více

Vítězný únor 1948 v Československu

Vítězný únor 1948 v Československu Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Dějepis

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Dějepis Autor: Název školy: Mgr. Petra Junková Základní škola, Radiměř, okres Svitavy Číslo projektu : CZ. 1.07/1.4.00/ 21.0081 Název šablony klíčové aktivity: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací

Více

Národní hrdost (pracovní list)

Národní hrdost (pracovní list) Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý

Více

ESS. European Social Survey. 4. kolo. Karty k hlavnímu dotazníku

ESS. European Social Survey. 4. kolo. Karty k hlavnímu dotazníku ESS European Social Survey 4. kolo Karty k hlavnímu dotazníku 1 KARTA 1 Vůbec žádný Méně než ½ hodiny ½ hodiny až 1 hodinu Více než 1 hodinu, ale ne více než 1,5 hodiny Více než 1,5 hodiny, ale ne více

Více

Tragický osud dvou kamarádek

Tragický osud dvou kamarádek Tragický osud dvou kamarádek Když jsme počátkem května připravovali články o blovických obětech 2. světové války, popisovali jsme osudy mnoha lidí. Vůbec jsme tenkrát netušili, že dvě zemřelé dívky se

Více

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Číslo jednací: 5 T 195/2012-403 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Okresní soud v Olomouci v hlavním líčení konaném dne 22.04.2013 samosoudcem Mgr. Petrem Bednářem rozhodl t a k t o : Obžalovaný

Více

JOSEF KOŠŤÁL. (KETTNER, P.: Nepřátelé vesnice bez masky, Praha: Státní zemědělské nakladatelství 1953, s. 42.)

JOSEF KOŠŤÁL. (KETTNER, P.: Nepřátelé vesnice bez masky, Praha: Státní zemědělské nakladatelství 1953, s. 42.) JOSEF KOŠŤÁL Kulak, kterému se podaří získat důvěru družstevníků a dostane se na důležitou funkci v JZD, se snaží všemi prostředky ochromit práci družstva. Ale sleduje přitom i svůj osobní prospěch, snaží

Více