Zábory půdy hrozba, ale i příležitost

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zábory půdy hrozba, ale i příležitost"

Transkript

1 Zábory půdy hrozba, ale i příležitost Ludmila Bosáková Přibližně 70 % chudých obyvatel na světě žije ve venkovských oblastech a většina z nich se živí zemědělstvím (IFAD 2010). Zemědělci půdu využívají nejen pro pěstování potravin. Půda jim také poskytuje stavební materiál, palivo, barvivo, pastvu pro dobytek, bylinky a koření. Rozsáhlé investice a zabírání půdy vedou místní obyvatele k obavám o zachování vlastní soběstačnosti. Zahraniční investice do zemědělské půdy nejsou novým jevem. Rozsáhlé plantáže v Africe, Asii a Latinské Americe existují od dob kolonialismu. Od roku 1980 se vlastnictví půdy zahraničními investory snižovalo a bylo považováno spíše jen za další druh investic, který ale nebyl investory preferovaný. Situace se změnila až s globální krizí cen potravin a finanční krizí mezi lety 2007 a 2008, kdy si lidé začali více uvědomovat hodnotu půdy a spatřili v ní nové investiční příležitosti. 1 Termín zábor půdy (land grabbing) představuje skutečnost, kdy mezinárodní a národní ekonomičtí hráči z různých průmyslových odvětví skupují nebo pronajímají rozsáhlé plochy, které předtím byly využívány místními komunitami (Glopolis 2011). Přičemž akvizice zahrnují více než hektarů nebo dochází k porušení základních lidských práv (Merian Research). Dle organizace Land Matrix byly mezi lety uzavřeny dohody za účelem pronájmu nebo prodeje půdy o rozloze 203 milionů hektarů (Oxfam 2011). Takto rozsáhlé zábory půdy ohrožují potravinovou bezpečnost v cílových zemích, protože omezují přístup původním uživatelům půdy. Těmi jsou ve většině případů drobní rolníci nebo pastevci, pro které znamená zemědělství jediný zdroj obživy. Zemědělci jsou ve složité situaci. Mnohdy totiž využívají společnou půdu podle tradičního a zvykového práva a na ni se nevztahuje žádná právní ochrana. Dle zákona nemohou právo na půdu nijak vymáhat. Pokud tedy o přístup k přírodním zdrojům přijdou, zároveň přicházejí o zdroj výdělku a propadají se ještě do větší chudoby, než v které se nacházeli (Saracini 2011). Nejčastější formou záborů je pronájem půdy místní vládou, který může trvat 25 až 99 let. Tento dlouhodobý pronájem má dopady na více generací, ty jsou odříznuty na desítky let od zdroje půdy, vody anebo pastvin. Pronájem půdy se investorům vyplatí, protože půda je v rozvojových zemích velmi levná a investoři často platí jen symbolické částky s příslibem, že podpoří rozvoj vesnic nebo infrastruktury. Otázkou zůstává, jak moc jsou tyto sliby naplněny. S prodejem půdy je to problematičtější, protože v některých zemích je pro zahraniční subjekty ale i pro místní obyvatele vlastnit půdu ilegální. Z tohoto důvodu se investoři spíše uchylují k pronájmu. Nejméně častá forma je získání licence, kdy si například investor koupí licenci k provozování dolů nebo rybaření (Willy 2011). 1 Podle Světové banky jen v letech získali investoři přes 40 milionů hektarů půdy v subsaharské Africe (10 milionů pak jen v pěti zemích: Etiopii, Libérii, Mosambiku, Nigérii a Súdánu). V období mezi zhruba jen 1,8 milionů hektarů (Glopolis, 2012). Z á b o r y p ů d y h r o z b a, a l e i p ř í l e ž i t o s t 1

2 Proč jsou některé země více atraktivní než jiné? Nejvíce atraktivní jsou země se slabou vládou, které neposkytují dostatečnou právní ochranu místním obyvatelům. Ti mají jen malé šance bránit se a vymoci si právo na využívání půdy. Dalším faktorem, který podporuje příliv investic je nedostatečná transparentnost a kontrola při sjednávání smluv ze strany místní administrativy, to posiluje roli investorů a vytváří živnou půdu pro korupci. Jednání probíhají za zavřenými dveřmi. Místní obyvatelé se ve většině případů jednání účastnit nemohou; informace, které jsou poté poskytovány, bývají neúplné nebo zavádějící (Willy 2011). Aktéři zapojení v land grabbingu Hlavní cílové země investorů najdeme v Subsaharské Africe, konkrétně jsou to země Súdán, Etiopie, Madagaskar, Mozambik a Tanzanie. V Asii se jedná o Kambodžu, Laos, Filipíny anebo Indonésii. V Evropě je nejvíce zasažena Ukrajina. V Latinské Americe je nejvíce postižena Argentina, Paraguay a Uruguay. Obrázek 1: Přehled zemí zapojených v land grabbingu Landrabbers: země původu investorů, kteří získávají půdu pro produkci potravin Landgrabbed: cílové země investorů Země, které jsou zároveň zeměmi původu investorů i cílem investic Země, kde více než 10 % populace trpí podvýživou Zdroj: Grain 2011 Nejvíce uzavřených dohod je mezi soukromými subjekty 2 a vládou cílové země. Soukromé podniky jsou pobízeny nejen ze strany cílové země, ale také ze země, z které pocházejí. Například Saudská Arábie podporuje firmy prostřednictvím King Abdullah Initiative for Saudi Agricultural Investment Abroad, kdy mohou získat až 60 % potřebných finančních prostředků na pokrytí projektů v zahraničí. Mimo klasické agro-společnosti se významným hráčem staly finanční instituce jako například soukromé banky (Goldman Sachs, Deutsche Bank) a penzijní fondy převážně z USA a Velké Británie 2 Především z Jižní Koreje, Singapuru, zemí Evropské Unie (zejména Británie a Německa), Spojených států amerických a Perského zálivu. Z á b o r y p ů d y h r o z b a, a l e i p ř í l e ž i t o s t 2

3 (TIAA-CREF, který má pronajatou půdu o rozloze ha). Pronájmy zemědělské půdy jsou pro finanční instituce cestou, jak diverzifikovat své portfolio a zajistit si větší bezpečnost svých investic. K prohloubení problému přispívají také univerzity, které si vybraly tento druh investic pro jejich značnou jistotu návratnosti finančních nákladů. Harvard a další významné univerzity investují prostřednictvím hedgeových fondů skrz investiční firmy (např. Emergent Asset Managment) nebo banky např. Goldman Sachs (Vidal a Provost 2011). Méně výrazné investice pocházejí od lokálních firem, které jsou řízené elitami. V některých případech tyto firmy ale spolupracují se zahraničními investory (Cotula, 2011). Mezi významné hráče patří i vlády států. Každý ze států má své vlastní důvody. Země Perského zálivu (Saudská Arábie, Kuvajt, Spojené Arabské Emiráty) se snaží zajistit svoji potravinovou bezpečnost, která je v důsledku nevhodné půdy a nedostatku vody výrazně ohrožena. Tyto vlády podporují firmy různými ekonomickými nástroji (úlevami na daních nebo dotacemi ze speciálních fondů), aby mohly částečně pokrýt své náklady na zahraniční investice. Dalším významným hráčem je Čína, která se prostřednictvím svých státních podniků snaží pokrýt svoji spotřebu surovin. Nemalým dílem k záborům půdy přispívají také multilaterální organizace (např. Světová banka) či rozvojové banky, které podporují tento druh dohod (Cotula 2011). Faktory podporující landgrabbing Zábory půdy jsou podpořeny několika faktory. S přibývajícím růstem populace a změnou skladby konzumovaných potravin (zejména nárůstem konzumace mléčných výrobků a masa) sílí tlak na produkci potravin. Země, které nejsou schopny navýšit vlastní produkci, jsou nuceny více dovážet, aby uspokojily poptávku. Dalším faktorem je zvyšující se tempo urbanizace. Lidé, kteří dříve byli samozásobiteli, se stěhují do měst, kde ale nemají prostor, aby si vypěstovali vlastní potraviny a stávají se závislými na jejich dovozu. Dalším faktorem je omezení dodávek potravin. Nejméně 25 zemí včetně Ruska, Indie nebo Vietnamu v důsledku neúrody v roce 2008 zakázalo nebo omezilo vývoz základních potravin. Tato situace přispěla k dalšímu zdražení potravin, ke zvýšení lukrativnosti zemědělství a spekulacím. Cena půdy v rozvojových zemích je stále nižší než na Západě, a proto se investorům vyplatí skupovat nebo si pronajímat půdu ve velkém. Investoři se obracejí k produkci zemědělských komodit kvůli zajištění diverzifikace svých prostředků a ochraně před inflací. Půdu začnou obhospodařovat ve chvíli, kdy mohou očekávat nejvyšší zisk. Například v Mozambiku bylo převedeno kolem 2,7 milionu hektarů a během auditu v roce 2009 se zjistilo, že přibližně 50 % z celkové rozlohy je obhospodařováno jen částečně nebo dokonce vůbec (Deininger a Byerlee 2012). Od roku 2011 byly nuceny čerpací stanice všech členských států EU postupně zvýšit podíl pohonných hmot s nízkým obsahem CO 2. Tím se Evropská Unie, která si dala za cíl do roku 2020 docílit 10 % tržního podílu v biopalivech, stala silným hráčem v závodě o půdu. Evropa ale nemá dostatek zemědělské půdy pro pokrytí zvýšené poptávky. To vedlo k tomu, že evropské podniky začaly hledat nové volné zemědělské plochy, na kterých by mohly pěstovat plodiny určené pro biopaliva (Ravanera a Gorra 2011). Dochází tak k vzájemné konkurenci a zemědělských ploch pro pěstování potravin ubývá. Toto jednání může vést k narušení světové potravinové bezpečnosti (Cotula a kol. 2008). Menší podíl na záborech půdy má zablokování tisíců hektarů půdy pro průzkumy nových nalezišť ropy, uhlí nebo plynu. Místním obyvatelům je odepřen přístup na tato území, přestože není využíváno. Například v Súdánu je blokováno 1,1 milionu km² převážně státními podniky z Číny nebo Indie (Global Witness 2009). Z á b o r y p ů d y h r o z b a, a l e i p ř í l e ž i t o s t 3

4 I zájem o ochranu přírody má svůj podíl na záborech půdy. Soukromé osoby, firmy, mezinárodní finanční instituce nebo neziskové organizace zabývající se ochranou přírody skupují území, aby z něj vytvořily chráněná území. Bohužel tyto snahy mají i odvrácenou stranu. Příkladem může být zalesňování národního parku Mount Elgon v Ugandě. Z pozemků byly vyhnány stovky rodin vesničanů. Během vystěhování byly napadeny a mučeny ostrahou národního parku a jejich úroda byla zničena (Smith, 2007). Aby vlády přilákaly vyšší příliv investic do své země, provádějí politické reformy. Snaží se upevnit pozici investorů tím, že upravují legislativu tak, aby byla výhodná pro investory. Tím ale zároveň oslabují práva svých občanů. Investorům jsou nabízena daňová zvýhodnění, nižší cena za pronájem půdy a tak dále. Nově objevujícím se důvodem je také rozšiřující se turismus, a to především v přímořských oblastech. Například na Kostarice je 80 % všech pláží vlastněno zahraničními investory (Honey, 1999). Pozitivní a negativní dopady land grabbingu A co mohou místní obyvatelé získat? Lepší přístup na trh, import nových technologii a know-how, vybudování nové infrastruktury a tvorbu nových, dobře placených pracovních míst. Následně by všechny tyto faktory měly vést k celkovému rozvoji venkova, zlepšení životní úrovně obyvatel a v konečném důsledku k růstu HDP země. Na druhou stranu ale obyvatelé mohou přijít o hodně. V první řadě se jedná o ztrátu přístupu k přírodním zdrojům (půda, vodní zdroje, pastviny a lesy). Prvním paradoxem je, že si investoři vybírají místa, kde je již infrastruktura vybudovaná. Pokud je produkce určená na export, investor nemá žádnou motivaci pro budování lepšího přístupu na trh. Se slibovanými pracovními místy je to také složité, protože nabídka je omezená. Tedy ne každý, kdo přišel o půdu, získá práci. I když práci získá, plat je často nižší, než investor přislíbil, a zaměstnanec není schopen pokrýt své životní náklady. Tato situace nejvíce ohrožuje ženy. Nejen že mají horší přístup k vlastnickým právům k půdě, ale jejich živobytí je více závislé na vypěstování dostatečného množství plodin, převážně z polí vlastněných manželem nebo mužským příbuzným. Placená práce je určená především mužům, a pokud už je žena zaměstnána, často dostává nižší plat než muž. Všechny tyto faktory vedou k prohloubení chudoby. Protože je půda zabírána i na více než 50 let, dopady se dotknou více generací. Tradiční zemědělství se přeměňuje v intenzivní zemědělství s rozsáhlými monokulturami. Dochází k znečištění životního prostředí prostřednictvím neodborného nadužívání hnojiv a pesticidů, což dále vede k úbytku biodiverzity, nižší rezistenci ekosystému, znečištění vodních toků a následnému ohrožení lidského zdraví. Často dochází k záměrnému přečerpávání vodních zdrojů a půdy. Investoři často nemají zájem o dlouhodobou udržitelnost, a to celé vede k degradaci půdy, nižší produktivitě a rozšíření desertifikace. Po odchodu nájemců je půda vyčerpaná a takřka bezcenná. Jedním z nejzávažnějších negativních dopadů, který doléhá na obyvatele, je nucené vystěhování nebo dokonce vyvlastnění půdy. Nucené vystěhování probíhá často násilně, během noci či v brzkých ranních hodinách, za asistence policie, vojenských složek nebo soukromých ozbrojených sil, přestože mnohde účast soukromých složek zákon zakazuje. Ztráta půdy s sebou přináší konkurenční boj o nezabranou půdu. Zvyšuje se tlak mezi komunitami a objevují se nové konflikty mezi vesnicemi, zemědělci a pastevci. Z á b o r y p ů d y h r o z b a, a l e i p ř í l e ž i t o s t 4

5 Problém land grabbingu v Kambodži V Kambodži pracuje 70 % populace v zemědělském sektoru. Pokud tedy ztratí půdu, znamená to pro ně i ztrátu živobytí. Mezi lety 1988 až 2006 bylo zabráno kolem hektarů. Jen v hlavním městě Phnom Penhu mezi lety mezi lety bylo vystěhováno rodin, mezi to bylo rodin a mezi se už jednalo o rodin (Land and Housing Working Group, 2009). V celkovém součtu se jedná o lidí a přibližně dalších žije pod hrozbou vystěhování. Téměř 56 % dostupné orné půdy je využíváno soukromými společnostmi (Saracini, 2011). V roce 2001 byl schválen zákon zaručující právo vlastnit půdu. Podle zákona existují dvě kategorie vlastnického práva k půdě. Státem vlastněná půda, která je klasifikována buď jako státní veřejný majetek (např. les) ten má být chráněn před komerčním využitím, a státní soukromý majetek, ten je určený pro ekonomické a sociální záměry. 3 Druhou kategorii je soukromý majetek, který může být vlastněn individuálními osobami nebo komunitou. Maximální rozloha pozemku pro ekonomické účely, kterou je možné získat, je hektarů. Tento limit se vztahuje na jednotlivé osoby, ale také na společnosti (Saracini, 2011). Každá rodina, aby mohla získat vlastnický titul, musí prokázat, že na pozemku žije více než 5 let. Získat registraci je velmi komplikované, proces je zdlouhavý, netransparentní, obtěžkán byrokracií a korupcí. Přesto, že rodina vlastní všechny potřebné dokumenty, není jisté, že práva obdrží včas. 4 Častým problém je i neinformovanost komunitního vůdce, který obyvatelům podá nesprávné informace. Tak se stalo i v následujícím příkladě, kdy místní obyvatelé byli ujištěni, že není nutná registrace jejich půdy, o kterou ovšem posléze přišli. Hořkosladká příchuť cukru z Kambodži V Kambodži najdeme mnoho příkladů land grabbingu, pro ilustraci můžeme uvést příklad z provincie Koh Kong. V roce 2006 byly uzavřeny dvě koncese (9 700 a hektarů) na pěstování cukrové třtiny za účelem vývozu do zemí Evropské Unie společnostmi Kong Sugar Industry Co. a Koh Kong Plantation Co. spoluvlastněné senátorem Ly Yong Phat a zahraničními partnery v Thajsku a Taiwanu. Ale jelikož u obou společností je stejný spoluvlastník, v našem případě senátor Ly Yong Phat, je porušen zákon. Ten stanovuje maximální možnou rozlohu pro jednotlivce na hektarů (CHRAC, 2010). Nejméně 459 rodin ztratilo kolem hektarů půdy, přestože na půdě hospodařily více než 5 let, a tím pádem dle zákona o půdě z roku 2001 měly na tuto půdu právo. Přes protesty místních obyvatel byly rodiny za asistence z půdy násilně vystěhovány. Během policejní akce byla postřelena jedna žena a zničená úroda a obydlí. Stížnosti vesničanů příslušným organům byly naprosto ignorovány. Celá akce měla tyto dopady: snížila se potravinová bezpečnost (farmáři ztratili kvalitní půdu, přístup na pastviny a do lesa), mnoho rodin bylo nuceno prodat svůj dobytek, protože neměly půdu pro jejich pasení. Chemické odpady z plantáží znečistily místní vodní zdroj a zahubily ryby. Děti z chudších rodin byly nucené opustit školu a začaly vydělávat peníze pro svoji rodinu. Někteří obyvatelé, kteří přišli o svá pole, se rozhodli nastoupit do práce na cukrových plantážích, avšak před tím museli souhlasit s nižším odškodněním. Mnohé rodiny přiznaly, že se propadly do větší chudoby, než ve které se dosud nacházely. Rodinám bývá nabídnuto odškodnění, které ale není adekvátní, neodpovídá skutečné ceně půdy na trhu a je placeno se zpožděním (Saracini, 2011). 3 Pro využívání půdy si musí jednotlivci či investoři obstarat ekonomické či sociální pozemkové koncese, ty se vztahují ale pouze pro půdu ve státním soukromém vlastnictví. 4 To ale není dodržované např. čínská společnost The Green Rich Co Ltd. má pronajato v Koh Kong distriktu hektarů (Üllenberg, 2009) Z á b o r y p ů d y h r o z b a, a l e i p ř í l e ž i t o s t 5

6 Land grabbing má stinné i světlé stránky. Je jen otázkou, jak se podaří dotčeným zemím eliminovat negativní dopady a zároveň využít všech výhod, které přicházejí se zahraničními investicemi. V každém případě je nutné této problematice věnovat větší pozornost, aby se zamezilo dalšímu porušování základních lidských práv. Doporučená řešení na úrovni občanské společnosti v postižených zemích Šíření povědomí o existujících právech na vlastnění půdy základem může být školení, kdy se cílová skupina dozví, jaká práva má a jak se jich může domáhat. Podpora participace obyvatel při jednání o udělení koncesí investorům. Posilování schopnosti místních komunit organizovat se a vytvoření sítě pro vzájemnou podporu společných práv (například školení, pravidelné setkávání napříč komunitou). Monitoring případů, kde jsou porušována práva místního obyvatelstva. Zajištění anonymity obyvatel při poskytování informací. Vytváření a posilování již existujících národních sítí a sdružení mezi místními komunitami. Podpora obyvatel při uplatňování svých práv a při komunikaci s úřady například při vymáhání odškodnění, poskytování právního poradenství pro postižené rodiny nebo asistence při registraci půdy pro jak jednotlivé rodiny, tak i pro celé komunity. Školení pro lokální vůdce, kteří budou schopni adekvátně zastupovat zájmy své komunity ve vyjednávání s vládou a investory. Doporučení pro účastníky rozhodovacího procesu v Česku Podpora projektů na budování kapacit a odborného poradenství v soukromém sektoru a občanské společnosti. Působení prostřednictvím členství v EU a dalších multilaterálních organizacích při jednání s jednotlivými vládami postižených zemích na prosazování zemědělské politiky respektující práva obyvatel k půdě. Podporovat zájem Evropské unie, dalších multilaterálních organizací a vlád cílových zemí na tvorbě legislativy, která by stanovila minimální úroveň požadavků na investory týkající se výstavby infrastruktury, tvorby nových pracovních míst, benefitů pro místní komunitu a ochrany životního prostředí. Podpořit transformaci Dobrovolné směrnice o zodpovědném investování do zemědělství vytvořené FAO na závaznou. (Voluntary guidelines on the responsible governance of tenure o fland, fisheries and forests in the context of national fd security and agriculture organization of the united nationas) Zajistit, aby každý investiční návrh obsahoval zhodnocení ekonomických, sociálních a ekologických dopadů z pohledu dlouhodobé udržitelnosti. Z á b o r y p ů d y h r o z b a, a l e i p ř í l e ž i t o s t 6

7 Seznam zkratek EU Fao hdp TIAA-CREF evropská unie organizace pro výživu a zemědělství hrubý domácí produkt Teachers Insurance and Annuity Association and College Retirement Equities Fund Použité zdroje: IFAD. [online]. Rural poverty report 2011, [cit. 2 června 2012]. Dostupné na Unit National Department of Economic and Social Affairs. [online]. Foreign land purchases for agriculture: what impact on sustainable development?, [cit. 24 června 2012]. Dostupné na Glopolis. [online]. Investice do zemědělství v Africe, 2012 [cit. 3 července 2012]. Dostupné na glopolis.org/cs/potravinova-bezpecnost Prášková. D [online]. Zábory půdy v Africe, Hrozba pro potravinovou bezpečnost, 2011 [cit. 10. července 2012]. Dostupné na glopolis.org/cs/potravinova-bezpecnost Merian Research, CRBM [online]. The Vultures of Land Grabbing, nedatováno [cit. 10. července 2012]. Dostupné na Saracini, N. [online]. Stolen land, stolen future a report on land grabbing in Cambodia, 2011[cit. 5. června 2012]. Dostupné na Oxfam. [online]. Land and power, 2011[cit. 26. června 2012]. Dostupné na Willy, L. [online]. The tragedy of public lands: The fate of the commons under global commercial pressure, 2011 [cit. 11. června 2012]. Dostupné na Cotula, L. [online]. The outlk on farmland acquisitions, 2011 [cit. 10. července 2012]. Dostupné na Deininger, K. Byerlee. D. a kol. [online]. Rising Global Interest in Farmland. Can It Yield Sustainable and Equitable Benefits?, 2011 [cit. 14. července 2012]. Dostupné na Ravanera, R. Gorra, V. [online]. Commercial pressures on land in Asia:An overview, 2011 [cit. 26. června 2012]. Dostupné na Cotula, L. Dyer, N. Vermeulen, S. [online]. Fuelling exclusion? The biofuels bm and pr people s access to land, 2008 [cit. 4. července 2012]. Dostupné na Global Witness. [online]. Fuelling Mistru, 2009 [cit. 17. července 2012]. Dostupné na Carbon Trade Watch. [online]. Carbon trading, REDD+ and the push for pricing forests, 2012 [cit. 24. června 2012] Dostupné na Vidal, J. Provost, C. [online]. US universities in Africa land grab, 2011 [cit. 11. června 2012] Dostupné na Smith, K. [online]. The Carbon Neutral Myth, Offset Indulgences for your Climate Sins 2007 [cit. 18. července 2012] Dostupné na Üllenberg, A.[online]. Foreign Direct Investment (FDI) in Land in Cambodia, 2009 [cit. 17. července 2012] Dostupné na CHRAC.[online]. Still Losing Ground, 2010 [cit. 15. června 2012] Dostupné na GRAIN.[online]. Land grabbing and the global fd crisis, 2011 [cit. 6. června 2012] Dostupné na Honey, M.[online]. Ecotourism and Sustainable Development: Who owns paradise? 1999 [cit. 13. června 2012] Dostupné na o o Land and Housing Working Group.[online]. Land and housing rights in Cambodia, Parallel Report [cit. 17. června 2012] Dostupné na Z á b o r y p ů d y h r o z b a, a l e i p ř í l e ž i t o s t 7

8 Projekt V4 Aid byl podpořen z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničích věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR a z fondů Evropské komise.

Potraviny v širších souvislostech

Potraviny v širších souvislostech Potraviny v širších souvislostech Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org Širší souvislosti konzumace lokálních potravin Kopřivnice, 17. 5. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext Počet lidí trpících podvýživou

Více

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR PŮDA A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH PŮDA JAKO VÝROBNÍ PROSTŘEDEK JEDINEČNÝ EKOSYSTÉM 13. dubna 2010, Praha ZEMĚDĚLSKÝ

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě T Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 Chudoba ve světě Klimatické změny a chudoba Jedna z největších výzev 21. století

Více

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010

Energetická bezpečnost. Petr Binhack 30.1.2010 Energetická bezpečnost Petr Binhack 30.1.2010 Bezpečnost a jistota dodávek ropy závisí pouze a jedině na rozmanitosti zdrojů. 2 Energetická bezpečnost: nové paradigma Studená válka dominuje vojensko-politické

Více

Spojené arabské emiráty. Charakteristika trhu, kulturní odlišnosti, praktické obchodní zkušenosti

Spojené arabské emiráty. Charakteristika trhu, kulturní odlišnosti, praktické obchodní zkušenosti Spojené arabské emiráty Charakteristika trhu, kulturní odlišnosti, praktické obchodní zkušenosti 1 Základní ekonomická data HDP - přepodkládaný růst 3,9% - 4,4 % (2012 est.) HDP na hlavu (PPP) $49,800

Více

Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy. aktuální informace z FAO

Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy. aktuální informace z FAO Mezinárodní rok půdy 2015 Světový den výživy aktuální informace z FAO Fakta Půda je základem pro produkci potravin i krmiv, paliv a technických plodin Zdravá půda je základem pro produkci zdravých potravin

Více

NADACE PRO PŮDU Jiný pohled na vlastnictví a přístup k půdě

NADACE PRO PŮDU Jiný pohled na vlastnictví a přístup k půdě NADACE PRO PŮDU Jiný pohled na vlastnictví a přístup k půdě CO JE PRO NÁS PŮDA? Dar nikoliv komodita (stejně jako voda, vzduch, slunce a život sám) Neobnovitelný (množstvím omezený) zdroj obživy základ,

Více

AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH

AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH AKTUÁLNÍ VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH Globální ekonomika Doc. RNDr. Petr Budinský, CSc. Praha, 2016 Aktuální vývoj na finančních trzích Globální ekonomika Dluhopisy a měny Akcie a komodity Globální ekonomika

Více

OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

OECD-FAO Agricultural Outlook 2009. Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009. Stručný výhled. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce OECD-FAO Agricultural Outlook 2009 Summary in Czech Zemědělství Výhled OECD-FAO na rok 2009 Přehled v českém jazyce Stručný výhled Makroekonomická situace, z níž tento střednědobý výhled vychází, na základě

Více

Česká exportní banka Česká banka pro český export. JAR, EGYPT, MAROKO, SAE a IZRAEL Slibné exportní trhy , MSV Brno

Česká exportní banka Česká banka pro český export. JAR, EGYPT, MAROKO, SAE a IZRAEL Slibné exportní trhy , MSV Brno Česká exportní banka Česká banka pro český export JAR, EGYPT, MAROKO, SAE a IZRAEL Slibné exportní trhy 16.9.2015, MSV Brno MAROKO Rozloha - 446 550 km² Počet obyvatel - 33.01 miliónů 3 MAROKO Poptávané

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ROZVOJOVÝCH STUDIÍ

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ROZVOJOVÝCH STUDIÍ UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ROZVOJOVÝCH STUDIÍ Ludmila BOSÁKOVÁ Dopady investic do zemědělství na domácnosti v Kambodži a Etiopii. Diplomová práce Vedoucí práce: Doc.

Více

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost.

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. ANALÝZA KAKAO LONG Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30.6. 2015 Shrnutí Kakao je ve vědeckém světě známé

Více

Přírodní zdroje. Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie Neobnovitelné Nerostné suroviny

Přírodní zdroje. Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie Neobnovitelné Nerostné suroviny Přírodní zdroje Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie Neobnovitelné Nerostné suroviny Energetické zdroje (primární) 1. Ropa 38,1% 2004: 83,0 mil. barelů denně 2. Uhlí 24,0% 3. Zemní plyn 23,6%

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády Čeho chceme tedy strategií dosáhnout? Udržení tempa

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

JAK SE UPLATNIT V ÁZERBÁJDŽÁNU ANEB CO BY MĚL ČESKÝ PODNIKATEL ZNÁT PŘED VSTUPEM NA ÁZERBÁJDŽÁNSKÝ TRH

JAK SE UPLATNIT V ÁZERBÁJDŽÁNU ANEB CO BY MĚL ČESKÝ PODNIKATEL ZNÁT PŘED VSTUPEM NA ÁZERBÁJDŽÁNSKÝ TRH Obchodní styky České republiky s Ázerbájdžánem Ing. Jiří Lukáš, vedoucí ZK CzechTrade v Ázerbájdžánu 30. 9. 2014 JAK SE UPLATNIT V ÁZERBÁJDŽÁNU ANEB CO BY MĚL ČESKÝ PODNIKATEL ZNÁT PŘED VSTUPEM NA ÁZERBÁJDŽÁNSKÝ

Více

JAK SE UPLATNIT V ÁZERBÁJDŽÁNU ANEB CO BY MĚL ČESKÝ PODNIKATEL ZNÁT PŘED VSTUPEM NA ÁZERBÁJDŽÁNSKÝ TRH

JAK SE UPLATNIT V ÁZERBÁJDŽÁNU ANEB CO BY MĚL ČESKÝ PODNIKATEL ZNÁT PŘED VSTUPEM NA ÁZERBÁJDŽÁNSKÝ TRH Obchodní styky České republiky s Ázerbájdžánem Ing. Jiří Lukáš, vedoucí ZK CzechTrade v Ázerbájdžánu 23. 2. 2016 JAK SE UPLATNIT V ÁZERBÁJDŽÁNU ANEB CO BY MĚL ČESKÝ PODNIKATEL ZNÁT PŘED VSTUPEM NA ÁZERBÁJDŽÁNSKÝ

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Kulatý stůl životní prostředí a udržitelné rozvojové cíle v projektech rozvojové spolupráce

Kulatý stůl životní prostředí a udržitelné rozvojové cíle v projektech rozvojové spolupráce FoRS České fórum pro rozvojovou spolupráci Kulatý stůl životní prostředí a udržitelné rozvojové cíle v projektech rozvojové spolupráce Daniel Svoboda člen Správní rady FoRS Development Worldwide, spolek

Více

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ing. Jan Gallas ředitel odboru Ministerstvo

Více

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Jindřich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Role zemědělského pojištění v risk managementu zdroj: Swiss

Více

Komoditní zajištěný fond. Odvažte se s minimálním rizikem.

Komoditní zajištěný fond. Odvažte se s minimálním rizikem. Komoditní zajištěný fond Odvažte se s minimálním rizikem. 4 DŮVODY PROČ INVESTOVAT do Komoditního zajištěného fondu 1 Jistota návratnost 105 % vložené investice Podstupujete minimální riziko - fond způsobem

Více

Cesta k novým trhům. Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků

Cesta k novým trhům. Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků Cesta k novým trhům Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků Vládní program na podporu exportu České republiky MPO EGAP ČEB CzechTrade MZV hájí obchodní zájmy České republiky v

Více

Tematické okruhy. ke státní zkoušce pro magisterský studijní obor. Mezinárodní rozvojová studia

Tematické okruhy. ke státní zkoušce pro magisterský studijní obor. Mezinárodní rozvojová studia Tematické okruhy ke státní zkoušce pro magisterský studijní obor Mezinárodní rozvojová studia 2008 1 Geografie a regionální rozvoj (KGG/SZZRR) 1. Hydrologické podmínky a faktory rozvoje (zásoby vody na

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Více

PRACOVNÍ LIST K VÝUCE PROBLEMATIKY ZEMÍ BRICS

PRACOVNÍ LIST K VÝUCE PROBLEMATIKY ZEMÍ BRICS 1. část integrace a mezinárodní uskupení ve světě Vyjmenujte stádia ekonomické integrace od nejnižší po nejvyšší úroveň. 1) oblast volného obchodu 2) celní unie 3) společný trh 4) vnitřní trh 5) hospodářská

Více

Spojené arabské emiráty

Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty Roman Míšek ZK Dubaj roman.misek@czechtrade.cz 15. 9. 2015 www.czechtrade.cz Spojené arabské emiráty země Perského zálivu Charakteristika trhu, kulturní odlišnosti, praktické obchodní

Více

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Globální rizika Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Global Risk Report ročenka analyzující globální rizika vydává Světové ekonomické fórum

Více

a.horalek@seznam.cz TERCIÉR Mgr. Adam Horálek Geografie Číny 12.3.2009

a.horalek@seznam.cz TERCIÉR Mgr. Adam Horálek Geografie Číny 12.3.2009 Geografie Číny TERCIÉR 12.3.2009 Mgr. Adam Horálek a.horalek@seznam.cz Makroekonomická charakteristika Čína dosáhla hrubého domácího produktu 21 bilionů RMB, tj. cca. 3 bil. USD Je druhou největší ekonomikou

Více

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU.

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. Hrabánková M. Jihočeská Univerzita Strukturální fondy v ČR Celkový rozpočet 2004-2006 - 1,45 mld. EUR Fondy: ERDF, ESF, EAGGF, FIFG 5

Více

Lekce Koupíme místní jablko? strana 1/2 Příloha 1 pracovní list Zaznamenejte do pracovního listu, odkud pocházejí jablka, která se prodávají v obchodě, do kterého chodíte s rodiči nakupovat. odrůda země

Více

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143

Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Gymnázium Globe, s.r.o. Dějepisně geografický seminář CZ.1.07/1.1.00/14.0143 KOLONIÁLN LNÍ MOCNOSTI A KOLONIE PO 2. SVĚTOV TOVÉ VÁLCE Dekolonizace v 40. letech Rok stát kolonizátor 1946 FILIPÍNY USA 1946

Více

Jihoafrická republika

Jihoafrická republika Jihoafrická republika Situace a příležitosti Mezinárodní strojírenský veletrh Brno Ing. Vladimír Jeništa 16. 9. 2015 www.czechtrade.cz Srovnání JAR x ČR Rozloha: Jižní Afrika - 1 219 090 km 2 (15x) Česká

Více

Komentář k vývoji na globálních akciových trzích

Komentář k vývoji na globálních akciových trzích Komentář k vývoji na globálních akciových trzích Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 16. května 2016 Agenda dnešního online semináře Vývoj na globálních akciových trzích: 1. Aktuální

Více

Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014

Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014 Mexiko - možnosti obchodní a technologické spolupráce pro české firmy 20. března 2014 Česká exportní banka Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních zákazníků Vládní program na podporu exportu

Více

Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven?

Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

PŘÍLOHA. Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV

PŘÍLOHA. Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV CS PŘÍLOHA Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV Druhy regionů a dodatečné prostředky 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Celkem Ustanovení čl. 59 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013

Více

Migrace VY_32_INOVACE_Z.1.11. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla 4.ročník vyššího gymnázia

Migrace VY_32_INOVACE_Z.1.11. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla 4.ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2009/2157(INI) 17. 12. 2009. o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Zpravodaj: Stéphane Le Foll EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 17. 12. 2009 2009/2157(INI) NÁVRH ZPRÁVY o zemědělství EU a změně klimatu (2009/2157(INI)) Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Zpravodaj:

Více

Podpora českých firem při obchodování s Vietnamem

Podpora českých firem při obchodování s Vietnamem s Vietnamem s Vietnamem 1 Všeobecné údaje Vietnamská socialistická republika rozloha 331.221 km 2 počet obyvatel 89,7 milionů (2013) 53% obyvatel je mladších 25 let 29% městských obyvatel 71% venkovských

Více

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Zemědělská politika a její dopady Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Osnova prezentace Situace v zemědělské výrobě ČR Reforma SZP Aktuální stav českého zem. Po vstupu do EÚ v r 2004 díky dotacím

Více

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny Základní charakteristika Doněcké a Luganské oblasti Doněcká oblast: Poloha: Plocha: Obyvatelstvo : jihovýchodní část Ukrajiny, hraničí s Ruskou federací 26,5 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny Počet:

Více

CS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0360/37. Pozměňovací návrh

CS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0360/37. Pozměňovací návrh 27.4.2015 B8-0360/37 37 Expo 2015 v Miláně: Potrava pro planetu, energie pro život Bod odůvodnění A A. vzhledem k tomu, že tématem výstavy Expo 2015 v Miláně je Potrava pro planetu, energie pro život a

Více

CS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0360/1. Pozměňovací návrh. Paolo De Castro, Ulrike Rodust, Isabelle Thomas za skupinu S&D

CS Jednotná v rozmanitosti CS B8-0360/1. Pozměňovací návrh. Paolo De Castro, Ulrike Rodust, Isabelle Thomas za skupinu S&D 27.4.2015 B8-0360/1 1 Bod odůvodnění C a (nový) Ca. vzhledem k tomu, že téma milánského Expa 2015, které je zaměřeno především na potraviny, zahrnuje rovněž rybolov, jenž stejně jako zemědělství s problematikou

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AFRIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 2. Hospodářsky nevýznamnější státy bohaté, vyspělé, rychle se rozvíjející podle celkového hrubého domácího produktu (mil. US dolarů) 2008 podle Světové banky (WB)

Více

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Místní Akční Skupina Lašsko Strategie MAS 2014-2020 veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Co je místní akční skupina? MAS je neziskovou organizací nezávislou na politickém rozhodování PARTNERSTVÍ veřejného

Více

VY_32_INOVACE_Z.2.08 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia

VY_32_INOVACE_Z.2.08 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

HLAD VE SVĚTĚ BLAHOBYTU

HLAD VE SVĚTĚ BLAHOBYTU Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Globální problémy světa III. ročník HLAD VE SVĚTĚ BLAHOBYTU Petra Dukátová 3.B 5.10.2015 Hlad ve světě blahobytu 1. Úvod Hlad a zároveň chudoba se stali jedním z

Více

#Cesko2016. Česko : Jak jsme na tom?

#Cesko2016. Česko : Jak jsme na tom? Česko : Jak jsme na tom? 10. 11. 2016 EKONOMICKÝ POTENCIÁL Garant: David Vávra ROSTEME POMALU Index 2006 = 100 135 125 115 Produkce na zaměstnance Produkce na hodinu práce 105 95 85 75 65 55 1993 1994

Více

IV. NÁSTROJE OBCHODNÍ POLITIKY

IV. NÁSTROJE OBCHODNÍ POLITIKY IV. NÁSTROJE OBCHODNÍ POLITIKY 1 Druhy nástrojů obchodní politiky Nástroje obchodní politiky Omezení obchodu Rozšíření obchodu Cena Množství Cena Množství Dovozní clo Vývozní clo Dovozní kvóta Dobrovolná

Více

Kritéria udržitelnosti výroby biopaliv

Kritéria udržitelnosti výroby biopaliv Kritéria udržitelnosti výroby biopaliv Autor: Soňa Hykyšová TÜV SÜD Czech s.r.o., Novodvorská 994/138, 142 21 Praha 4, e-mail: sona.hykysova@tuvsud.cz Úvod Diskuse kolem biopaliv a jejich ekologického,

Více

VIETNAM. Exportní konference. Petr Angelis Gabriela Kostková Komerční banka, a.s. Praha, 13.2.2014

VIETNAM. Exportní konference. Petr Angelis Gabriela Kostková Komerční banka, a.s. Praha, 13.2.2014 VIETNAM Exportní konference Petr Angelis Gabriela Kostková Komerční banka, a.s. Praha, 13.2.2014 Prioritní země pro export Exportní strategie ČR pro období 2012-2020 13. nejlidnatější země světa Trh Nízký

Více

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Finanční nástroje

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Finanční nástroje Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova spolufinancované ze zdrojů Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova jsou udržitelným a efektivním způsobem

Více

Svět se dá vybarvit Toto jsou omalovánky o fair trade

Svět se dá vybarvit Toto jsou omalovánky o fair trade Svět se dá vybarvit Toto jsou omalovánky o fair trade Kresby: Dalibor Krch Toto je kakaovník! Plodit začíná po 4 letech a dorůstá až 10 metrů výšky. Najdete ho v Indonésii i Latinské Americe, většina ho

Více

Český fond půdy. Fond kvalifikovaných investorů

Český fond půdy. Fond kvalifikovaných investorů Český fond půdy Fond kvalifikovaných investorů 2016 I. Krátké představení Strategie Investice do vysoce kvalitní české zemědělské půdy za účelem kapitálového zhodnocení a nájmu. Obhospodařování a administrace

Více

Výzkum a vývoj, spolupráce škol a podniků a konkurenceschopnost

Výzkum a vývoj, spolupráce škol a podniků a konkurenceschopnost Výzkum a vývoj, spolupráce škol a podniků a konkurenceschopnost Diskusní fórum, ŠkodaAuto Vysoká škola 14/12/05 Martin Jahn Místopředseda vlády pro ekonomiku Úřad vlády ČR Osnova 1. Makroekonomický vývoj

Více

ENERGIE Z POLE - PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN. Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 6. květen 2010, Hustopeče

ENERGIE Z POLE - PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN. Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 6. květen 2010, Hustopeče ENERGIE Z POLE - PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ ENERGETICKÝCH PLODIN Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 6. květen 2010, Hustopeče AKTUÁLNÍ STAV SEKTORU Nízké cenové ohodnocení produkce, problémy s odbytem prakticky

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

16. Geografie Číny TERCIÉR. 2011 Mgr. Adam Horálek a.horalek@seznam.cz

16. Geografie Číny TERCIÉR. 2011 Mgr. Adam Horálek a.horalek@seznam.cz 16. Geografie Číny TERCIÉR 2011 Mgr. Adam Horálek a.horalek@seznam.cz Makroekonomická charakteristika Čína dosáhla hrubého domácího produktu 21 bilionů RMB, tj. cca. 3 bil. USD Je druhou největší ekonomikou

Více

Nové výzvy mimounijních trhů

Nové výzvy mimounijních trhů Nové výzvy mimounijních trhů odborný seminář Ministerstva zemědělství ČR a Potravinářské komory ČR Praha, 14. listopadu 2014 Česká exportní banka Klíčový partner českých exportérů a jejich zahraničních

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ RADY o poskytování státní podpory orgány Polské republiky na nákup zemědělské půdy

Více

OBCHODNÍ A INVESTIČNÍ A SPECIFICKÉ AKTIVITY MEZI ČR A ČÍNOU

OBCHODNÍ A INVESTIČNÍ A SPECIFICKÉ AKTIVITY MEZI ČR A ČÍNOU ANALÝZA AMSP ČR OBCHODNÍ A INVESTIČNÍ A SPECIFICKÉ AKTIVITY MEZI ČR A ČÍNOU 29. 3. 2016, Praha Zpracoval řešitelský tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Obsah: Export a import zboží

Více

Společná zemědělská politika v období 2014-2020 a její dopad na ČR. Jan Březina, europoslanec

Společná zemědělská politika v období 2014-2020 a její dopad na ČR. Jan Březina, europoslanec Společná zemědělská politika v období 2014-2020 a její dopad na ČR Jan Březina, europoslanec Chronologie vývoje nové SZP v období 2014-2020 4-6/2010: veřejná konzultace k budoucí podobě a cílům SZP 11/2010:

Více

Kritéria udržitelné produkce biomasy

Kritéria udržitelné produkce biomasy Kritéria udržitelné produkce biomasy Ing. Soňa Hykyšová 26.11.2013, ČZU Praha Konference BIOMASA & ENERGETIKA 2013 TÜV SÜD Czech: 26/11/2013 Konference BIOMASA & ENERGETIKA 2013 Snímek 1 TÜV SÜD v číslech:

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny

Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny Bulletin pro obchodní partnery Pojišťovny České spořitelny FLEXI životní pojištění Pozn.: Data uvedená v Bulletinu lze využít i pro potřeby produktů FLEXI INVEST 2008 a H-FIX, zejména pro případ mimořádných

Více

Nejméně rozvinuté země světa. Vyčleněno OSN na základě HDP, zdravotních, k výživě se vztahujících, vzdělanostních apod. charakteristik.

Nejméně rozvinuté země světa. Vyčleněno OSN na základě HDP, zdravotních, k výživě se vztahujících, vzdělanostních apod. charakteristik. 1 HDP, HNP 1. února 2011 12:38 HDP (GDP) = hrubý domácí produkt o Celková peněžní hodnota zboží a služeb vytvořená za dané období (rok) na určitém území bez ohledu na původ obchodu o Nejsou zahrnuty např.

Více

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství Zápis z I. jednání Pracovní skupiny Zemědělství Spálené Poříčí, 9.6. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na setkání identifikovali a potvrdili jako potřeby/problémy zemědělských podnikatelů na území působnosti

Více

Bulharsko? Přemýšlejte o něm

Bulharsko? Přemýšlejte o něm Bulharsko? Přemýšlejte o něm Martin Vacek ředitel pobočky PETERKA & PARTNERS v Sofii www.peterkapartners.com Pár ekonomických dat za 2. čtvrtletí roku 2008 Růst HDP ve výši 7,1 % Růst domácí poptávky ve

Více

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod

Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Globální stav a perspektivy kalového hospodářství čistíren odpadních vod Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí Paradoxy čistírenských kalů I Kaly obsahují řadu polutantů, které mohou

Více

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič VYUŽIT ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY Pavel Noskievič Zelená kniha Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii COM (2006) 105, 8.března 2006 Tři i

Více

Společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika Důvody vzniku SZP 1. Zajištění potravinové soběstačnosti členů ES 2. Nutnost zvládnout migrační proud obyvatelstva z venkova do měst 3. Politické důvody zemědělci významnou

Více

STÁTY A JEJICH HRANICE

STÁTY A JEJICH HRANICE STÁTY A JEJICH HRANICE STÁT politické uspořádání společnosti vytváří si vlastní mezinárodní vztahy s jinými státy, zajišťuje bezpečnost a obranu svého území podmínkou pro existenci státu je jeho uznání

Více

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem

prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem prof. Michal Mejstřík Financování mezinárodního obchodu Přístup k financím české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem Konference konaná v hotelu DAP dne 4. 11. 2014 O ICC ICC - International

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Hospodářská krize v Rakousku-Uhersku 1873 a její paralely k současné situaci. Martin Polívka

Hospodářská krize v Rakousku-Uhersku 1873 a její paralely k současné situaci. Martin Polívka Hospodářská krize v Rakousku-Uhersku 1873 a její paralely k současné situaci Martin Polívka Základní fakta Existuje minimum kvantitativních ukazatelů, nicméně je zřejmé že: se jednalo o první cyklickou

Více

OBCHODNÍ A INVESTIČNÍ AKTIVITY MEZI ČR A JIŽNÍ KOREOU

OBCHODNÍ A INVESTIČNÍ AKTIVITY MEZI ČR A JIŽNÍ KOREOU ANALÝZA AMSP ČR OBCHODNÍ A INVESTIČNÍ AKTIVITY MEZI ČR A JIŽNÍ KOREOU 29. 11. 2015, Praha Zpracoval řešitelský tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Obsah: Porovnání jihokorejských investic

Více

PŘÍLOHA. Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV

PŘÍLOHA. Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV CS PŘÍLOHA Část I 1. Tabulka uvádějící roční příspěvky z EZFRV Druhy regionů a dodatečné prostředky Ustanovení čl. 59 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013 méně rozvinuté regiony Ustanovení čl. 59

Více

Kulatý stůl transfer technologií v projektech zahraniční rozvojové spolupráce

Kulatý stůl transfer technologií v projektech zahraniční rozvojové spolupráce FoRS České fórum pro rozvojovou spolupráci Kulatý stůl transfer technologií v projektech zahraniční rozvojové spolupráce Daniel Svoboda člen SR FoRS Development Worldwide, spolek svoboda@dww.cz 1 FoRS

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě (cvičení z ekonomické geografie) 2005/2006 Pavel Břichnáč 1.roč. Ge-Ka Zadání: Zhodnoťte vývoj a regionální rozdíly

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Registrace nových vozidel v ČR

Registrace nových vozidel v ČR www..cz Registrace nových vozidel v ČR 4. října Jak se jednotlivé třídy podílejí na celkovém růstu registrací Růst registrací ve srovnání / Celkové registrace v roce Třída Q1 Q2 VII-VIII I-VIII Nižší střední

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ VE VYBRANÝCH STÁTECH OBCHOD S BIOPRODUKCÍ V ČR. Ing. Karel Beneš, KZV ZF JU v ČB

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ VE VYBRANÝCH STÁTECH OBCHOD S BIOPRODUKCÍ V ČR. Ing. Karel Beneš, KZV ZF JU v ČB EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ VE VYBRANÝCH STÁTECH OBCHOD S BIOPRODUKCÍ V ČR Ing. Karel Beneš, KZV ZF JU v ČB Pár faktů Pár faktů cca 120 zemí 31 000 000+ ha 634 000+ farem 1,6 mil. producentů (80 % rozvoj. země)

Více

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AUSTRÁLIE A OCEÁNIE. 10. přednáška Nový Zéland

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AUSTRÁLIE A OCEÁNIE. 10. přednáška Nový Zéland REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AUSTRÁLIE A OCEÁNIE 10. přednáška Nový Zéland Nový Zéland obecně podobná historie, hospodářská specializace i problémy jako Austrálie periferní poloha 2000 km od Austrálie původní

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Národní hospodářství Ing.Vlasáková 1 Makroekonomické

Více

Vysoká cena základních práv

Vysoká cena základních práv POTRAVINOVÁ BEZPEČNOST Vysoká cena základních práv Úplná tabulka na: www.socialwatch.org/statistics2008 Odkazy (nejnovější dostupné údaje) Lepší situace Nad průměrem Pod průměrem Horší situace Nedostatečné

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

ASOCIAČNÍ DOHODA MEZI EU A STŘEDNÍ AMERIKOU A JEJÍ VÝHODY. Matyáš Pelant vedoucí oddělení Amerik

ASOCIAČNÍ DOHODA MEZI EU A STŘEDNÍ AMERIKOU A JEJÍ VÝHODY. Matyáš Pelant vedoucí oddělení Amerik ASOCIAČNÍ DOHODA MEZI EU A STŘEDNÍ AMERIKOU A JEJÍ VÝHODY Asociační dohoda mezi EU a Střední Amerikou Podepsána 29. června 2012 v Hondurasu 3 pilíře: Obchod (snížení cel, odstranění netarifních překážek,

Více

1. Legislativa zákon o bankách, zákon o ČNB Bankovní soustava ČR

1. Legislativa zákon o bankách, zákon o ČNB Bankovní soustava ČR 1. Legislativa zákon o bankách, zákon o ČNB Bankovní soustava ČR Mezi základní normy upravující oblast bankovnictví patří: 1) zákon č. 6/13 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších novel 2) zákon č. 21/12 Sb.,

Více

OBCHODNÍ PŘÍLEŽITOSTI V SENEGALU

OBCHODNÍ PŘÍLEŽITOSTI V SENEGALU Velvyslanectví v Senegalu OBCHODNÍ PŘÍLEŽITOSTI V SENEGALU 21. 11. 2016 Mgr. Pavel Zástěra, ekonomický diplomat, ZÚ Dakar Základní informace o Senegalu Makroekonomika 2. největší ekonomika Západoafrické

Více