Sborník z konference. Obsah

Transkript

1 Sborník z konference Obsah Osvěta a její vliv na třídění bioodpadů...2 Východisko pro osvětu v oblasti bioodpadů...2 Vyhodnocení osvětové kampaně...3 Novela zákona o odpadech v návaznosti na aktuální legislativu EU...8 Úvod...8 Připravovaná legislativa...8 Zkušenosti ze zahraničí...8 Současné kapacity pro zpracování BRKO...9 Prognóza budoucího vývoje...10 VaV SL/7/48/05 Nakládání s BRO a zvyšování jejich materiálového a energetického využití...10 Pokuty za neplnění povinnosti...10 Podpora bioplynových stanic a výroby hnojiv pro zemědělské podnikatele v rámci Programu rozvoje venkova.11 Možnosti financování projektů pro kompostování z OPŽP...12 Legislativní podmínky uvádění kompostu na trh...14 Co je kompost?...14 Legislativní základ...14 Použití kompostu na zemědělské půdě...14 Použití kompostu na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech...15 Uvádění kompostu do oběhu prodejem nebo jiným způsobem...15 Proces registrace kompostů...16 Jak se stát oprávněnou osobou pro nakládání s odpady...18 Žádost pro zařízení zpracovávající BRO musí kromě základních identifikačních údajů žadatele dále obsahovat:...18 Při přejímce provozovatel zajistí:...19 Prezentace bioplynové stanice Kněžice...22 Prezentace kompostárny a systému sběru bioodpadů / 23

2 Osvěta a její vliv na třídění bioodpadů Tomáš Hodek, občanské sdružení Ekodomov Občanské sdružení Ekodomov v roce 2008 a zejména pak v roce 2009 realizovalo osvětovou kampaň Dejte šanci bioodpadu! Kampaň vycházela z empirických znalostí a výzkumů veřejného mínění. Důležitým podkladem byl výzkum společnosti Dema, který byl realizován pro hl.m. Prahu ve kterém se občané vyjadřovali k jednotlivým tématům životního prostředí. Z výzkumu vyplynulo, že občané se zajímají o zdraví, čistotu vzduchu a vody, ale odpady jsou na pokraji zájmu. Téma odpady zajímalo 7% obyvatel. Pokud však bylo zkoumáno, jak lidé mohou přispět ke zlepšení životního prostředí, v 77% uvádějí osobní příklad a třídění odpadů. Z výše popsaného vyplývá, že obecné povědomí o prospěšnosti třídění odpadů je vysoké, ale je velmi nízká potřeba se o toto téma zajímat. Možné zdůvodnění stavu: Chybí participace občanů na tvorbě systému nakládání s odpady. Systém třídění odpadů je nastaven městem/obcí a občan v drtivě většině případů o jeho nastavení nerozhoduje. Občan tak necítí spoluodpovědnost za fungování systému. Ve skutečnosti je však celý systém na kvalitě jeho práce závislý. Odpady jsou pro občany levné Platba za odpady je tak malá položka rodinného rozpočtu, že se nevyplatí tomuto tématu blíže věnovat. Východisko pro osvětu v oblasti bioodpadů Bioodpady mají mezi odpady zvláštní postavení, neboť se jedná o jediný druh odpadu, který nemusí být závislý na odpadovém systému obce/města a s jeho zpracováním občan vedle finanční úspory za svoz odpadů získává kvalitní hnojivo kompost. Prioritou Ekodomova proto bylo na téma bioodpadů veřejnost upozornit. Cílem kampaně bylo Zvýšení zájmu o třídění a oddělený sběr bioodpadů a podporu individuálního kompostování. Pomoci městům a obcím s informovaností obyvatel při zavádění systémů odděleného sběru bioodpadů Přispět k plnění skládkové směrnice Indikátor: Nárůst odpovědi ANO na otázku Třídíte bioodpady? o 10%. Součásti kamapně: TV spot čajový sáček a TV spot jablko (ČT1, ČT2, ČT 24) PR rozhlas (ČRO) Rámečky ve vagonech vlaků Samolepící reklamy na vozech MHD v krajských městech Plochy City light (Praha, Ústecký kraj) Inzerce (Odborové časopisy a internet) Soutěž Miss kompost Výstava Miss kompost, Nulový odpad Infostan / 23

3 V rámci kampaně byly realizovány dva reprezentativní výzkumy (leden 2009 a leden 2010), které zkoumaly, zda občané třídí bioodpad a pokud ne, co je hlavní příčinou, že tak nečiní. Při prvním výzkumu v lednu 2009 jsme odhalili, že na otázku Třídíte bioodpad? občané nedokážou odpovědět správně, neboť pojem bioodpad je doposud málo známý. Lidé při takto položené otázce odpovídali ve skutečnosti na otázku: Třídíte odpad?. Otázka proto musela být přeformulována a výzkum opakován. Nová otázka zněla: Dáváte na stranu, to jest třídíte ve Vaší domácnosti kuchyňské a rostlinné zbytky pro jejich další využití? V tomto materiálu budu pro jednoduchost používat otázku Třídíte bioodpad? Vyhodnocení osvětové kampaně Osvětová kampaň pracující s postoji obyvatel musí mít dlouhodobý charakter a její hodnocení po jednom roce je zatíženo vlivy, které mohou významně zkreslit výsledky i jejich interpretaci. Díky velmi nízkému zájmu veřejnosti o problematiku odpadů a krátké době působení kampaně se dá předpokládat, že v tomto případě na změny chování měla větší vliv politika odpadového hospodářství v jednotlivých obcích než samotná kampaň. Srovnání výsledků výzkumu v roce 2009 a 2010 proto nevypovídá jen o samotné kampani, ale i o politice odpadového hospodářství v ČR a jednotlivých regionech. graf č.1 48,0% 47,0% Třídíte bioodpad? odpověď "ANO" 47,5% 46,0% 45,0% 44,0% 44,2% 43,0% 42,0% graf č.2 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% Třídění bioodpdu podle regionu odpovědi "ANO" 49,7% 51,1% 45,5% 45,5% 34,4% 26,5% 20,0% 10,0% 0,0% Praha Čechy Morava / 23

4 Z grafu 1 vyplývá, že v průběhu roku 2009 došlo v celé ČR k nárůstu třídění bioodpadů o 3,3%. Zajímavé je rozložení třídění bioodpadů podle regionu viz graf č.2, kde region Čechy i Morava zaznamenává vzestup cca o 4% a třídění bioodpadů v Praze téměř o 8% klesá. Proč v Praze klesá oddlělený sběr bioodpadů? Pražské služby v hl.m. Praze v roce 2009 zahájily svoz bioodpadů ze zahrad. Jedná se o placenou službu, která je poskytována od jara do podzimu a jejím cílem je poskytnout občanům možnost zbavit se spadaného listí a posekané trávy, aby tento materiál nekončil ve směsném odpadu. Úzké zaměření této služby, kombinováné s její sezónností ve výsledku není pro oddělený sběr bioodpadů z domácností přínosem. Občané se díky Pražským službám zaměřili pouze na materiál ze zahrady, který nyní nekompostují, ale nechají si ho odvážet. Protože na zahradě již nemají kompost a nemají v průběhu zimního období kam ukládat natě, ohryzky, slupky apod., tak všechen tento hodnotný materiál nyní končí ve směsném odpadu. Dále podstatný vliv bude mít zpřesnění pojmu bioodpad a skutečnost, že občané ve druhém výzkumu odpovídali přesněji na položenou otázku. 70,0% 60,0% Třídění bioodpadu podle velikosti sídla 66,2% 59,7% odpovědi "ANO" 50,0% 40,0% 40,3% 37,6% 35,3% 30,0% 25,2% 20,0% 10,0% 0,0% a více graf č. 3Graf č.3 ukazuje, že situace, která postihla Prahu, se zdaleka netýká všech měst nad obyvatel, neboť v celorepublikovém průměru třídění v těchto městech vzrostlo téměř o 10%. Započítáme-li významný negativní vliv Prahy na celkové hodnocení, jsou výsledky alespoň v některých městech více než povzbudivé. Pokles zaznamenaný u měst od 5 do 100 tis obyvatel bude pravděpodobně analogický s problémy v Praze. Dalším zajímavé výsledky ukazují tabulky č. 4, 5 a 6. V těchto tabulkách se odráží rozbor situace u odpovědí osob, které při otázce na třídění bioodpadů v domácnosti odpověděly negativně. Výzkum se snažil odhalit hlavní příčiny, proč lidé v domácnostech bioodpady netřídí. Graf č. 4 názorně ukazuje, že kombinace faktorů neznalosti (nevím proč bioodpad třídit a nevím co s bioodpadem udělat) a nedostatku příležitostí (nemám kde kompostovat) odvádí od třídění bioodpadů téměř 81% obyvatel. 4 / 23

5 graf č.4 Z jakého důvodu netřídíte bioodpady (2010) Nevím, co s bioodpadem udělat 34,19% Nevím, proč bioodpad třídit 25,53% Kompostovat nechci 8,01% Nemám kde kompostovat 21,19% Neví, neodpověděl(a) 3,18% Jiné 3,57% Kompostování je komplikované 4,33% Tento graf ukazuje, že občané potřebují především dostatek informací a dostupný prostor, kde mohou kompostovat nebo kam mohou bioodpady odkládat. Třídění bioodpadů se pak může stát velmi rychle realitou. Nastavení systému bude vždy v rukou měst a obcí. Ekodomov se proto zaměřil ve výzkumu na identifikaci cílových skupin, na které je třeba zaměřit osvětu a informační kampaně. Předpokládáme, že u odpovědí Nevím co s bioodpadem udělat může tato odpověď obsahovat i sdělení Nevím jak a kde kompostovat, což se překrývá s odpovědí Nemám kde kompostovat. Rozhodli jsme se proto pro eliminaci chyby tyto odpovědi spojit, neboť odpověď Nemám kde kompostovat může také znamenat, že by se místo pro kompostování nalezlo, pokud by občan byl informován například o možnosti komunitního kompostování apod. graf č.5 graf č.6 Proč NETŘÍDÍM bioodpad Proč NETŘÍDÍM bioodpad obyvatelé od 60 let obyvatele ve věku let 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 62,2% 48,2% 37,6% 18,3% ,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 51,6% 46,3% 36,9% 29,0% Nevím, proč bioodpad třídit Nevím co / nemám kde Nevím, proč bioodpad třídit Nevím co / nemám kde 5 / 23

6 Pro porovnání jsme vybrali hodnoty u cílových skupin, které vykazovaly největší odchylky od průměru. V grafech 5 a 6 se odráží možný vliv osvětové reklamy a další vnější vlivy, jako je rušení zahrádkářských kolonií ve městech apod. Graf č.5 ukazuje, že u osob nad 60 let se výrazně zvýšilo povědomí proč bioodpad třídit o 19,3%, ale zároveň se o 14% zvýšil počet odpovědí, že neví co s bioodpadem dělat a že nemá kde kompostovat. Můžeme předpokládat, že v tomto případě mediální reklama připomněla této věkové skupině, že bioodpad znají a vědí, co se s ním dá dělat, ale zároveň si uvědomili, že nevědí, jak a kde ho zpracovat. Svoji roli zde může sehrát i zabírání zahrádkářských kolonií pro bytovou výstavbu a liniové stavby. Graf č.6 ukazuje, že u cílové skupiny let došlo v průběhu roku 2009 k nárůstu osob, které se vyjadřují, že nevědí, proč bioodpad třídit o 7,9% a zároveň k poklesu odpovědí, že neví jak třídit a nemá kde kompostovat o 5,3%. I zde můžeme předpokládat, že osvětová kampaň zvýšila povědomí občanů, že bioodpady existují. Dopad na tuto cílovou skupinu byl však opačný neboť reklamní kampaň ve 30 sekundovém spotu pouze poukázala na skutečnost, že bioodpad existuje a již zde nebylo vysvětleno proč vůbec se bioodpady zabývat. Došlo tak k přesunu odpovědí na z Jak? a Kde? na otázku Proč? Závěr: Přesto, že je kampaň byla vedena tak, aby nebyla závislá na systémech odděleného sběru bioodpadů měst a obcí, nemohla se ve skutečnosti od systémových otázek zcela oddělit. Stanovené cíle splněny nebyly, byly však identifikovány nezbytné kroky, které je třeba udělat, aby komunikace s občany byla převedena do jejich aktivity a participace. Z výzkumu vyplývá, že pro efektivní spolupráci s občany samotná informační kampaň nestačí a je nutné aby byly splněny všechny tři části interaktivního trojúhelníku. POSTOJE ZNALOSTI Jsem ochoten participovat = Mám povědomí, že to co dělám je smysluplné a správné a něco mi to přináší. partcipující OBČAN PODMÍNKY OBCE / MĚSTA Jsem schopen participovat = Mám dostatek informací jak a kde oddělený sběr a případné kompostování realizovat Moje participace je akceptována = Systém nastavený obcí podporuje ochotu občana a stará se aby byl občan kvalitně informován Ekodomov se v kampani soustředil především na ochotu občanů participovat prostřednictvím spolupráce s médii. Při pokračování kamapně se nyní Ekodomov zaměří na znalosti 6 / 23

7 prostřednictvím spolupráce se školami a na podmínky prostřednictvím osvětové práce ve městech a obcích ve spolupráci s dalšími odbornými subjekty. 7 / 23

8 Novela zákona o odpadech v návaznosti na aktuální legislativu EU Bc. Jan Tomek, odbor odpadů, Ministerstvo životního prostředí, jan.tomek@mzp.cz Současný stav a připravované kroky k zajištění plnění cílů Směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů, týkajících se odklonu biologicky rozložitelných odpadů ze skládek Úvod Z hodnocení vývoje ukládání biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen BRKO ) na skládky vyplývá, že hrozí neplnění cílů stanovených ve Směrnici 1999/31/EC o skládkách odpadů a pokuta České republice ze strany Evropské Komise. Cíle Směrnice 1999/31/EC o skládkách odpadů a jejich plnění Na skládky odpadů je ukládáno větší množství BRKO, než je požadováno v cílovém roce, a toto množství navíc posledních pět let stoupá. Tento stav je způsoben zejména tím, že je stále dostatek levných skládkovacích kapacit a nedostatek dostupných alternativních kapacit (tj. bioplynových stanic, kompostáren, zařízení na mechanicko-biologickou úpravu (MBÚ) a spaloven) pro zpracování směsných komunálních odpadů (SKO) a biologicky rozložitelných komunálních odpadů v nich obsažených (cca 50%). Z tohoto důvodu je třeba přijmout přímá legislativní opatření pro odklon těchto odpadů od skládkování a rozšiřuje se finanční podpora pro budování nových kapacit pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady z OPŽP. Snahy o snížení emisí skleníkových plynů stály u stanovení požadavku Směrnice Rady 1999/31/EC o skládkách odpadů na snížení množství BRKO ukládaného na skládky ve srovnání s celkovou hmotností v referenčním roce 1995, a to následovně: na 75% celkové hmotnosti do roku 2010, na 50 % celkové hmotnosti do r na 35% celkové hmotnosti do r Pozn: termíny jsou platné pro Českou republiku, která využila možnosti odložení cílových roků o 4 roky. Podle evidencí zaslaných z obcí s rozšířenou působností bylo v roce 2003 uloženo na skládkách celkem 1,239 mil. t BRKO, v roce ,311 mil. t BRKO, v roce ,363 mil. t BRKO, v roce ,425 mil.t. a v roce 2007 pak došlo k dalšímu zvýšení na 1, 471 mil.t, což představuje 127 % množství, které by mělo být uloženo v prvním cílovém roce V roce 2007 bylo na skládky ukládáno o tun BRKO více, než je požadováno evropskou směrnicí. Připravovaná legislativa Připravovaný návrh věcného záměru zákona o odpadech předpokládá novou povinnost všech obcí pro zajištění odděleného sběru biologicky rozložitelného odpadu rostlinného původu. Věcný návrh zákona by měl rovněž obsahovat zvýšení poplatků za odpad ukládaný na skládky, nově zavést poplatky za spalování odpadu a stanovit nižší poplatky za energetické využití ve spalovnách komunálních odpadů. Měl by tím motivovat původce k dodržování platné hierarchie nakládání s odpady, tedy přednostně odpady materiálově případně energeticky využívat před jejich odstraněním. Zkušenosti ze zahraničí Podle zkušeností států EU, které již stanovených cílů Směrnice 1999/31/ES o skládkování vhodnou kombinací ekonomických, administrativních i dobrovolných nástrojů dosáhli, lze shrnout: v řadě těchto států (BE, DE, AT) platí zákaz sládkovat biologicky rozložitelné a 8 / 23

9 ostatní předem neupravené odpady. Některé státy problematiku řeší vysokými poplatky za skládkování. V dalších státech jsou zavedeny unikátní systémy (v BE občan platí za vyprodukovaný nevytříděný zbytkový odpad podle množství, které vyprodukuje, v UK zavedli systém obchodovatelných povolení pro skládkování na regionální úrovni). Většina těchto států zavedla rovněž povinnost tříděného sběru biodegradabilního odpadu. Tento proces se neobešel bez výstavby nových kapacit: zejména kompostáren, bioplynových stanic, zařízení MBÚ a spaloven. Současné kapacity pro zpracování BRKO Do roku 2010 je dle posledních dat třeba odklonit cca 320 tis. t. BRKO od skládkování, do roku 2013 dalších cca 400 tis. t a do r dalších cca 230 tis. t. Celkem tedy do roku 2020 je potřeba kapacita na zpracování BRKO cca 950 tis. t. (tento předpoklad platí pro stagnující trend produkce komunálních odpadů) Celkovou využitelnou kapacitu pro zpracování BRKO v bioplynových stanicích lze odhadnout v současnou chvíli na pouhých cca t. Kompostárny a bioplynové stanice mohou zpracovat vytříděný BRKO, jejich využití při odklonu biologicky rozložitelných odpadů obsažených v směsném komunálním odpadu (SKO) od skládkování je tedy podmíněno účinným odděleným sběrem BRKO. Nicméně i při vysoké míře třídění bude SKO obsahovat určitý podíl složek biologicky rozložitelného odpadu, které stále bude potřeba odklonit od skládkování. V tabulce č. 1 jsou uvedeny kapacity kompostáren pro zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Na těchto zařízeních jsou kromě komunálních bioodpadů využívány také kaly z ČOV, zemědělský odpad apod. Z tabulky vyplývá, že v současné době existuje nevyužitá kapacita kompostáren na cca 700 tis. t. Nicméně je třeba zmínit, že většina těchto kompostáren není dostatečně technologicky vybavena. Tab. 1: Kapacity kompostáren v provozu v roce 2006, 2008 Kraj Projektovaná kapacita [t/rok] Množství zpracovávaného bioodpadu [t/rok] Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královehradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský + Praha Vysočina Ústecký Zlínský Celkem Zdroj: Studie Trh s komposty, agentura Zera, / 23

10 Prognóza budoucího vývoje Odbor odpadů zadal ke zpracování dvě studie pro vypracování prognózy potřebných kapacit pro zpracování zbytkového směsného komunálního odpadu (SKO) jinde než na skládkách odpadů (tedy v zařízeních MBÚ či ve spalovnách). Výsledky obou studií jsou uvedeny v tabulkách 2 a 3. Tab. 2. Množství potřebných kapacit na zpracování SKO v jednotlivých cílových letech (tis.t.) Rok 2010 Rok 2013 Rok 2020 Pesimistická varianta Optimistická varianta Kompromisní varianta VaV SL/7/48/05 Nakládání s BRO a zvyšování jejich materiálového a energetického využití Tab. 3 Doporučená množství budování nových kapacit úpravy odpadů v jednotlivých scénářích (tis. t) Rok 2010 Rok 2013 Rok 2020 Scénář A Scénář B Scénář C Studie Prognóza potřebných kapacit na zpracování bioodpadu a odbytových kapacit pro zpracování BRKO pro roky 2010, 2013 a Pokuty za neplnění povinnosti Pokuty ze strany EU za nedodržení povinnosti vyplývající ze směrnice o skládkování nejsou jasně stanoveny. Odhad je založen na pokutách za nedodržení jiných cílů. Podle ECN (Evropského kompostářského svazu) je možné očekávat pokutu cca EUR za tunu uloženého BRKO nad rámec stanoveného cíle. Za současného stavu, kdy je na skládky odpadů ukládáno o cca 324 tis. t více, než je požadováno v cílovém roce 2010, by to znamenalo, že České republice hrozí pokuta ve výši 11,4-13 mil. EUR ročně / 23

11 Podpora bioplynových stanic a výroby hnojiv pro zemědělské podnikatele v rámci Programu rozvoje venkova Ing. Anna Hrdličková, odbor Řídící orgán Programu rozvoje venkova, anna.hrdlickova@mze.cz Zpracování biomasy patří mezi jednu z priorit Programu rozvoje venkova ČR na období a její podpora je určena především zemědělským podnikatelům. Mezi hlavní cíle podpory patří zejména bioplynové stanice, na jejichž výstavbu a modernizaci je možné získat dotaci ve výši 30 % způsobilých výdajů. Maximální způsobilé výdaje pak představují Kč. Bioplynové stanice jsou podporovány ve dvou opatřeních. Prvním je opatření III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy pro podniky větší než mikropodniky, druhým je opatření III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje určené naopak mikropodnikům (mikropodnik je definován jako podnik, který zaměstnává méně než 10 zaměstnanců a jehož roční obrat a/nebo roční účetní rozvaha nepřekračují 2 mil. ). Novinkou od loňského roku je v souvislosti s bioplynovými stanicemi i podpora vybudování technologie čištění bioplynu za účelem použití pro pohon motorových vozidel a veřejné plnící stanice, na které je možné získat dotaci až ve výši 60 % způsobilých výdajů. V rámci opatření III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy je pro zemědělské podnikatele možná i podpora činností v oblasti výroby hnojiv. Tyto typy projektů je ovšem možné realizovat pouze v obcích do 2000 obyvatel. Maximální míra dotace je stanovena dle mapy regionální podpory, závisí tedy na velikosti podniku a místě realizace projektu. Může činit až 60 % pro malé podniky, 50 % pro střední podniky a 40 % pro podniky velké (sazba je však snížena pro region Jihozápad). Maximální způsobilé výdaje na jeden projekt činí Kč. Podpořitelné jsou veškeré stavební výdaje související s vybudováním či modernizací podnikatelské provozovny, pořízení technologií, nezbytné výpočetní techniky, nákup nemovitosti, apod. Veškeré podmínky pro poskytnutí dotace jsou obsaženy v Pravidlech, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova (dále jen Pravidla ). Pravidla a všechny další dokumenty včetně kontaktů jsou k dispozici na nebo na Podpora na výše uvedené investice je poskytována formou přímé nenávratné dotace. Před zahájením prací na projektu je vždy nezbytné nejprve podat žádost o dotaci. Žádosti se předkládají v termínu vyhlášeného kola příjmu žádostí (vyhlašováno zpravidla jednou ročně) na příslušném regionálním odboru Státního zemědělského intervenčního fondu. Žádost obsahuje projekt (osnova projektu je součástí Pravidel) a její součástí jsou dále povinné přílohy. Z těch je nejzásadnější zejména stavební povolení - je-li pro realizaci projektu potřeba, musí být již k žádosti o dotaci pravomocné a platné. Projekty jsou posouzeny z hlediska splnění podmínek přijatelnosti a následně ohodnoceny podle tzv. preferenčních kritérií, která jsou vždy specifikována v Pravidlech, a žadatelům tedy dopředu známa. Podle dosaženého počtu bodů jsou projekty seřazeny a podle dostupných finančních prostředků schváleny či neschváleny ke spolufinancování. Dotace je vždy proplácena zpětně po zrealizování a uhrazení projektu žadatelem. Dosud bylo z Programu rozvoje venkova schváleno 79 projektů na bioplynové stanice (byly podpořeny všechny projekty, které splnily kritéria přijatelnosti a další podmínky) s dotací 1,6 mld. Kč a skutečně proplaceno již 26 BPS s dotací 530 mil. Kč. Dotační titul, jehož součástí je výroba hnojiv, zatím ve všech letech ( ) uspokojil žádosti všech žadatelů. Nejbližší příjem žádostí na tyto dotační tituly proběhne v termínu , další se předpokládá přibližně za rok / 23

12 Operační program Životní prostředí a bioodpady Mgr. Lenka Melounová, Státní fond životního prostředí, lenka.melounova@sfzp.cz Operační program Životní prostředí nabízí v letech z evropských fondů pro ČR přes 5 miliard euro. Objemem financí - 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR - se jedná o druhý největší český operační program. Cílem operačního programu je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. 776,5 mil EUR z operačního programu je určeno pro prioritní osu 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. Cílem oblasti podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady je i mimo jiné snížení produkce odpadů a zvýšení podílu využívaných odpadů. Podporovatelnými projekty v rámci této oblasti podpory jsou mj. i projekty využití bioodpadů, například: systémy pro separaci a svoz bioodpadů, kompostárny, bioplynové a biofermentační stanice pro zpracování bioodpadů, zařízení mechanicko-biologické úpravy odpadů. Možnosti financování projektů pro kompostování z OPŽP Přijatelní příjemci podpory jsou podrobně uvedeni v Implementačním dokumentu pro každý typ projektu. Výše podpory maximální výše podpory je stanovena pro příspěvek společenství - Fondu soudržnosti na 85 % a pro příspěvek SFŽP na max. 5 % z celkových způsobilých výdajů projektu. Spoluúčast příjemce podpory je min. 10 %. Minimální způsobilé výdaje na projekt jsou stanoveny na 0,5 mil. Kč. Projekty kompostáren pro podnikatelské subjekty a v případech, kde je kompost předáván k využití na zemědělské půdě, spadají pod pravidla veřejné podpory (použití pravidla de minimis ). V režimu de minimis je možno financovat projekty až do výše 90 % způsobilých výdajů při zachování maximální možné výše podpory ( Euro na osobu žadatele za tři roky). Způsobilé výdaje jsou uvedeny v kapitole Způsobilé výdaje v Implementačním dokumentu OPŽP na Způsobilé jsou výdaje bezprostředně související a nutné k realizaci projektu. Způsobilým výdajem pro projekty kompostování je výstavba areálu kompostárny spolu s pořízením technologie pro kompostování či fermentaci a nákup potřebné manipulační techniky. Projekty jsou mj. hodnoceny a porovnávány z hlediska výše měrných finančních nákladů na projekt vzhledem ke kapacitě zařízení. Aktuální nabídka podpory plánovaná výzva pro projekty nakládání z odpady na přelom srpen /září Aktuální informace budou zveřejněny v Harmonogramu výzev pro rok 2010 na stránkách OPŽP. Projektový cyklus: dvouměsíční výzva pro předkládání žádostí posuzování přijatelnosti projektu akceptace projektu (po akceptaci je možné vyhlásit zadávací řízení na realizaci) hodnocení projektu z hlediska ekologické relavance a technické kvality 12 / 23

13 schválení projektu a vydání Registračního listu s rámcovými podmínkami poskytnutí podpory do 12 měsíců od vydání RL předložení podkladů pro vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace a uzavření smlouvy s Fondem příjemcem podpory (předložení všech smluv o dílo s dodavateli, stanovení konečné max.výše podpory) realizace, financování předložení podkladů pro závěrečné vyhodnocení akce, závěrečné vyhodnocení. Pro úspěšné získání dotace je nutná znalost základních pravidel programu. Projektové záměry je možné konzultovat již v počátcích na bezplatné zelené lince nebo na Regionálních poradenských a informačních místech pro OPŽP, v pokročilém stadiu přípravy žádosti je možno se obrátit přímo na pracovníky oddělení odpadů na SFŽP ČR. U projektů nakládání s odpady je nutné jasně popsat materiálový tok odpadů od jeho vzniku, přes jeho úpravu, až po zajištění odbytu výsledného produktu viz struktura Analýzy potenciálu produkce odpadů, Závazné pokyny pro žadatele příjemce podpory v OPŽP na / 23

14 Legislativní podmínky uvádění kompostu na trh Ing. Veronika Večeřová, Ústřední zkušební a kontrolní ústav zemědělský, veronika.vecerova@ukzuz.cz Rozhodnu se podnikat (podnikám) v recyklaci biologicky rozložitelného odpadu, mám řádně schválenou kompostárnu a vyrobil jsem kompost. Kam s ním? Co dělat a co dodržovat, pokud chci použít kompost na vlastní pozemek? Podle jakých právních předpisů mám postupovat? Jak postupovat, pokud chci kompost uvádět do oběhu prodejem nebo jiným způsobem? Tyto a často kladené otázky jsou zodpovězeny v následujícím stručném návodu. Co je kompost? Kompost je organické hnojivo vyrobené z biologicky rozložitelných materiálů (nebo surovin) procesem kompostování. Podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb. je kompost dále hnojivo s pomalu uvolnitelným dusíkem, které má poměr C/N roven nebo vyšší než 10 (stejně jako hnůj). Legislativní základ Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 274/1998 Sb., o sladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení EP a Rady č. 1774/2002, o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, ve znění pozdějších předpisů. Použití kompostu na zemědělské půdě Je zakázáno použití hnojiv, jimiž by mohly být vneseny do půdy rizikové prvky nebo látky v množství větším, než stanoví vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů. Požadavek chrání před kontaminací půdu a tím i potravní řetězec. Při hnojení musí být zajištěno rovnoměrné pokrytí pozemku, neplatí v případě diferencovaného hnojení. Hnojiva musí být použity tak, aby nevznikla škoda na zemědělské půdě, lesním pozemku nebo na pozemcích sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí. Je zakázáno hnojení na půdu, která je zaplavená, přesycená vodou, pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, nebo promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá. Musí být vedena evidence o hnojivech (záznam do 1 měsíce od ukončení použití). Nesmí dojít k přímému vniknutí hnojiva do povrchových vod a na sousední pozemky. Kompost - zapravení do půdy do 48 hodin / 23

15 Použití kompostu na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech musí se dodržet období zákazu hnojení omezení aplikace hnojiv s ohledem na půdní a klimatické podmínky maximální limit organického hnojení 170 kgn/ha omezení aplikace hnojiv na svažitých půdách omezení aplikace hnojiv v blízkosti vodních toků, rybníků a nádrží omezení aplikace hnojiv na podmáčených, zaplavených, promrzlých a sněhem pokrytých půdách Uvádění kompostu do oběhu prodejem nebo jiným způsobem Registrace kompostů komposty určené pro vlastní potřebu nemusí se registrovat komposty uváděné do oběhu musí být registrovány Do oběhu se smí uvést kompost, který: je registrován podle zákona o hnojivech (vykonává ÚKZÚZ) neohrožuje úrodnost půdy ani zdraví lidí nebo zvířat nepoškozuje životní prostředí splňuje požadavky na označování, balení a skladování a není znehodnocen Do oběhu je nepřípustné uvést kompost, který: je neoznačený (příbalový leták) je označený nepravdivými nebo klamavými údaji u něhož obsah rizikových prvků je vyšší, než stanovuje vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů Tab.: Limity rizikových prvků v organických a statkových hnojivech se sušinou nad 13 % mg/kg sušiny Cd Pb Hg As Cr Cu Mo Ni Zn , Maximální aplikační dávka 20 tun sušiny na jeden hektar v průběhu tří let / 23

16 Proces registrace kompostů Registrace hnojiv je správní řízení podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o hnojivech ), které vykonává podle 4 zákona o hnojivech ÚKZÚZ. Zahájení registračního řízení Žadatelem o registraci je výrobce, dovozce nebo dodavatel hnojiva. Žadatel má možnost získat formulář žádosti o registraci buď na internetové adrese ÚKZÚZ - Hnojiva a půda - Registrace hnojiv - Žádost o registraci nebo přímo na pracovišti ÚKZÚZ Praha. Pokud žadatel nemá zkušenosti se správním řízením, má právo na poskytnutí konzultace. Řádně vyplněná žádost o registraci opatřená kolkem v hodnotě Kč a s požadovanou dokumentací může být podána prostřednictvím České pošty nebo osobně na ÚKZÚZ Praha. Na co nezapomenout při podání žádosti o registraci kompostu Údaje musí být přesné, doložené a nesmí si vzájemně odporovat. Uvést obchodní jméno/jméno, příjmení, titulu, sídla/bydliště a statutárního orgánu ve shodě s předloženým výpisem z obchodního rejstříku nebo živnostenským listem. V případě, že žadatel zmocňuje k jednání s ÚKZÚZ jinou osobu, je nutné předložit plnou moc a uvést adresu, je-li odlišná od adresy žadatele. Pokud žadatel neurčí osobu zmocněnou k jednání s ÚKZÚZ, všechny povinnosti ve správním řízení přechází na osobu uvedenou na 1. místě v seznamu statutárních orgánů. Údaje o výrobci není třeba uvádět v případě, že je žadatel současně i výrobcem, v ostatních případech se tato část formuláře musí vyplnit a to i případě, že žadatel je i výrobcem, ale konkrétní výrobek se vyrábí v jiné provozovně stejného výrobce. Typ hnojiva v případě kompostu se jedná o netypové organické hnojivo. Musí být čitelně uvedeno jméno a podpis musí odpovídat zmocnění podle výpisu z obchodního rejstříku. K žádosti musí být přiložena veškerá požadovaná dokumentace, která je popsána v příloze žádosti o registraci hnojiva, nezbytnost předložení daných příloh určí pracovník ÚKZÚZ u každé konkrétní žádosti v případě kompostu se jedná hlavně o podnikovou (technickou) normu a příbalový leták. Pokud žadatel použije ČSN Průmyslové komposty (toto uvede v dokumentaci např. v Provozním řádu), tato povinnost odpadá. Žadatel je povinen poskytnout ústavu potřebné vzorky hnojiva či umožnit jejich odběr. Další informace potřebné při registraci kompostů Musí být doložen rozsah a způsob použití hnojiva, podmínky jeho skladování, dávkování, druh plodiny a způsob aplikace - dokládá se návodem na použití v příbalovém letáku (nebo alespoň jeho návrh). Za účelem ověření, zda jsou vytvořeny předpoklady pro trvalé dodržování deklarované jakosti výroby, provádí ÚKZÚZ prověrku/návštěvu kompostárny. Žadatel musí mít řešen režim vzorkování, tak aby odběr vzorku v rámci odborného dozoru byl totožný s odběrem vzorku v rámci vlastní výstupní kontroly / 23

17 Při registraci se vyžaduje doložit stávající platný provozní řád v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, i s rozhodnutím příslušných orgánů o jeho době platnosti a dalších náležitostech. Pokud kompostárna zpracovává vedlejší živočišné produkty, spadá pod Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 a musí plnit podmínky v něm stanovené, jako je např. hygienizace suroviny (pasterizace, vysokoteplotní hygienizace). V tomto případě požaduje ÚKZÚZ při registraci platné schválení příslušnou Krajskou veterinární správou (bývá také uvedeno v platném Provozním řádu). Doplňující informace Protože se jedná o netypové hnojivo, jsou povinni pracovníci ÚKZÚZ rozhodnout o žádosti nejpozději do 6ti měsíců ode dne, kdy jim byla žádost o registraci doručena, pokud se provádí pouze posouzení. Rozhodnutí o registraci platí 5 let, pokud není doba jeho platnosti zkrácena. ÚKZÚZ vydává rozhodnutí o registraci s platností v rozmezí 4 až 5 let (vždy s datem platnosti do konce roku, takže rozhodnutí vydaná v lednu mají dobu platnosti 5 let, zatímco rozhodnutí vydaná v prosinci jen 4 roky). ÚKZÚZ vede registr hnojiv, do kterého se zapisují registrovaná hnojiva. Seznam registrovaných hnojiv zveřejňuje ÚKZÚZ ve Věstníku ústavu, který je v tištěné podobě a elektronicky je zveřejněn na internetových stránkách ÚKZÚZ Hnojiva a půda Věstníky. ÚKZÚZ vede také elektronický registr hnojiv na Hnojiva a půda Registrace hnojiv Registr hnojiv. V programu se dá vyhledávat podle názvu HNOJIVA nebo podle ŽADATELE, VÝROBCE. V tomto elektronickém registru jsou také schválené etikety/příbalové letáky pod hlavičkou ETIKETA. Na internetových stánkách ÚKZÚZ je uveřejňována také veškerá platná legislativa na úseku hnojiv v posledním, aktualizovaném znění / 23

18 Jak se stát oprávněnou osobou pro nakládání s odpady Ing. Tomáš Nosek,Magistrát hl. m. Prahy, odbor ochrany prostředí,odd. integrovaného povolování a odpadového hospodářství, tomas.nosek@cityofprague.cz Každá právnická osoba a osoba samostatně výdělečně činná, která má živnostenské oprávnění k nakládání s odpady podle živnostenského zákona a chce tuto činnost vykonávat, musí být tzv. oprávněnou osobou dle 14 odst. 1 zákona o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech). Výše uvedený paragraf nám říká, že provozovat zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů lze pouze na základě rozhodnutí příslušného krajského úřadu, kterým je udělen souhlas k provozování tohoto zařízení, včetně odsouhlasení jeho provozního řádu. Výjimku představují pouze tzv. malá zařízení dle 33b odst. a) zákona o odpadech, které zpracovávají využitelný bioodpad a pro jednu zakládku nepřekračují množství 10 tun/rok a nebo celkové množství zpracovávaného biologicky rozložitelného odpadu (BRO) nepřesahuje 150 tun/rok. Prvním krokem k získání statutu oprávněné osoby je podání žádosti dle 14 odst. 1 zákona o odpadech. Jednotlivé obsahové náležitosti žádosti udává 14 odst. 4 až 6 zákona o odpadech a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Po doručení žádosti, příslušný úřad vyzve žadatele usnesením o zaplacení správního poplatku podle 5 odst. 2 zákona č. 634/2004 SB. o správních poplatcích, a to v částce 500 Kč podle sazebníku správních poplatků. Žádost pro zařízení zpracovávající BRO musí kromě základních identifikačních údajů žadatele dále obsahovat : 1. kopii podnikatelského oprávnění (živnostenský list) nebo kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo kopii zřizovací listiny žadatele, 2. název, účel a technický popis zařízení včetně všech zařízení souvisejících, popis technologického postupu nakládání s odpadem v zařízení, 3. seznam druhů odpadů podle Katalogu odpadů, se kterými bude v zařízení nakládáno, 4. popis přístupových tras k zařízení ve vztahu k jednotlivým druhům dopravy odpadů do zařízení, 5. způsob skladování odpadů v zařízení, 6. návrh sledování (monitoringu) vlivu provozu zařízení na okolní životní prostředí a zdraví lidí odpovídající typu zařízení a druhům odpadů, 7. plán odborného vzdělávání pracovníků zařízení, 8. pokud je souhlas k provozování zařízení vydáván k již existujícímu zařízení, doklad o souladu zařízení se zvláštními právními předpisy tzn. kolaudační rozhodnutí, příp. vyjádření dotčeného orgánu k souladu předpokládané činnosti s územně plánovací dokumentací platnou pro danou lokalitu, 9. vyjádření orgánů ochrany veřejného zdraví k provoznímu řádu dle 75 písm. d) 10. Návrh provozního řádu a provozního deníku 18 / 23

19 Obsah provozního řádu k využívání bioodpadů je uveden v příloze č. 1 k vyhlášce č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady v zařízeních skupiny B a C a dále pak v příloze č. 4 k výše uvedené vyhlášce č. 341/2008 Sb. Základní údaje o zařízení: název, identifikace vlastníka, identifikace provozovatele zařízení včetně údajů o statutárních zástupcích a telefonní spojení na ně, jména vedoucích pracovníků zařízení, důležitá telefonní čísla (hasiči, orgány ochrany veřejného zdraví, lékařská záchranná služba, policie..), údaje o sídlech příslušných dohlížecích orgánech (ČIŽP, obecní úřad, krajský úřad), adresa a údaje o pozemcích, na kterých je zařízení umístěno, údaj o ukončení stavby kolaudační rozhodnutí, základní kapacitní údaje, údaj o časovém omezení platnosti provozního řádu Charakter a účel zařízení: přehled druhů odpadů, pro něž je zařízení určeno, účel, k němuž je zařízení určeno Stručný popis zařízení: popis technického a technologického vybavení (skladovací prostředky, manipulační prostředky, způsob ochrany horninového prostředí v místech nakládání s odpady, zařízení určené pro přejímku odpadů-váha, laboratoř apod.) Technologie a obsluha zařízení: povinnosti obsluhy zařízení při všech operacích v zařízení, další nakládání s odpadem-způsob značení, balení odpadů, umisťování do zařízení apod. a přejímka odpadů administrativní a praktický postup dle přílohy č. 2 vyhl. č.383/2001 Sb.: Při přejímce provozovatel zajistí: o kontrolu dokumentace odpadu o vizuální kontrolu každé dodávky odpadu o namátkovou kontrolu odpadu k ověření shody odpadu s popisem uvedeným v předložených dokumentech o záznam množství a charakteristiky přijatého odpadu: kód druhu odpadu, kategorii odpadu, hmotnost odpadu, původ odpadu, datum dodávky odpadu, totožnost původce odpadu, vlastníka (dodavatele) odpadu, údaj o nebezpečných vlastnostech u nebezpečného odpadu, vydání písemného potvrzení o každé dodávce přijatého odpadu Dodavatel (vlastník) odpadu musí provozovateli zařízení poskytnout při jednorázové dodávce nebo první z řady v jednom kalendářním roce následující: identifikační údaje původce odpadu (název, adresa, IČ) identifikační údaje dodavatele odpadu (název, adresa, IČ) kód odpadu, kategorie a popis jeho vzniku protokol o odběru vzorku protokol o vlastnostech odpadu (výsledky zkoušek) ne starší než 1 rok předpokládané množství odpadu v dodávce předpokládaná četnost dodávek odpadu shodných vlastností a předpokládané množství za rok 19 / 23

20 Návrh na zavedení provozního deníku zařízení sloužícího k dokumentování jeho provozu. Návrh obsahuje popis způsobu vedení provozního deníku, odpovědnosti za vedení jednotlivých záznamů a přehled údajů a informací, které budou do provozního deníku zaznamenávány. Obsah provozního deníku zařízení k nakládání s odpady musí být veden denně minimálně v následujícím rozsahu: všechny skutečnosti, charakteristické pro provoz zařízení - např. jména obsluhy, vybrané údaje o sledování provozu zařízení - např. spotřeba energií, vody, množství přijatých odpadů, teplota zakládky při kompostování, záznamy o směru a síle větru, o množství srážek, další údaje z monitorování provozu zařízení včetně výsledků monitorování provozu zařízení ve zkušebním i trvalém provozu, záznamy o školení pracovníků zařízení, o kontrolách v zařízení apod. Stanovení postupu ohlášení orgánu kraje pro případ, že odpad nebyl do zařízení přijat. Ustanovení o uchovávání dokumentů dokladujících kvalitu přijatých odpadů po dobu 5 let. Monitorování provozu zařízení: výběr ukazatelů předpokládaných vlivů provozu zařízení na okolí a způsob a četnost jejich sledování a dokumentování (např. spotřeba energie, spotřeba vody, měření hlukových emisí, sledování množství a kvality emisí do ovzduší, sledování množství a kvality odpadních, podzemních a povrchových vod.). Organizační zajištění provozu zařízení Vedení evidence odpadů přijímaných do zařízení i v zařízení produkovaných Opatření k omezení negativních vlivů zařízení a opatření pro případ havárie Bezpečnost provozu a ochrana životního prostředí a zdraví lidí Podrobná kvalitativní charakteristika odpadů umožňující jejich přijetí do zařízení Suroviny využívané v zařízení (mimo přijímané odpady) Využitelné materiály nebo energie získávané v zařízení z odpadů a jejich množství ve vztahu k přijímaným odpadům (např. kw/t odpadu) Energetická náročnost zařízení v přepočtu na hmotnostní jednotku přijímaných odpadů Odpady, odpadní vody a emise do ovzduší vystupující ze zařízení a jejich skutečné vlastnosti včetně popisu způsobů jejich řízení Hmotnostní podíl odpadů vystupujících ze zařízení včetně hmotnostního toku emisí do ovzduší a objemu vypouštěných odpadních vod ve vztahu k hmotnosti přijímaných odpadů Předpokládaný způsob využití výstupu ze zařízení Opatření pro splnění požadavků na ochranu zdraví a životního prostředí v souladu s jinými právními předpisy (zákon č. 258/200 Sb., o ochraně veřejného zdraví, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů a změna přílohy VI a VII uvedeného nařízení, nařízením 20 / 23

21 Komise (ES) č. 208/2006, kde jsou uvedeny normy pro zařízení na výrobu bioplynu a kompostování, včetně požadavků na hnůj). Opatření k provádění kontroly emisí pachů Zásady plánu vzorkování výstupů ze zařízení a rozsah sledovaných ukazatelů stanovených pro hodnocení výstupů ze zařízení včetně četnosti jejich kontrol podle přílohy č. 5, 7 a 8 vyhlášky č. 341/2008. Případné další podmínky pro příjem bioodpadů, navržené provozovatelem podle typu provozované technologie V některých případech uvedené náležitosti mohou být jak v žádosti, tak i v návrhu provozního řádu identické. Podle zákona o odpadech se tyto duplicitní náležitosti v žádosti uvedou pouze formou odkazu na příslušná ustanovení provozního řádu. Tento přehled náležitostí potřebný pro úspěšné podání žádosti pro využívání BRO nemusí být konečný. Jednotlivé krajské úřady mohou použít 78 odst. 2 písm. a) zákona o odpadech a udělení souhlasu mohou vázat na podmínky, které se mohou týkat pouze určitého zařízení. Při vypracovávání žádosti bychom měli brát v úvahu jednotlivé charakteristiky daných zařízení a žádost jim obsahově přizpůsobit. V praxi to znamená, že obsah provozních řádů kompostáren se bude do určité míry lišit od provozních řádů bioplynových stanic. Účelem provozních řádů je zpracování metodiky pro provoz daného zařízení, která má charakterizovat zařízení, chránit zdraví a životní prostředí a být nápomocna při řešení jak každodenních, tak i mimořádných situacích a zároveň může sloužit jako podkladový materiál kontrolním orgánům při případných kontrolách / 23

22 Prezentace bioplynové stanice Kněžice Milan Kazda, starosta obce Kněžice, Projekt Energeticky soběstačná obec, jehož součástí je i bioplynová stanice, byl v Kněžicích realizován v průběhu roku Stavbě ale předcházelo několik let příprav, během kterých se utříbila dnešní podoba a funkce BPS. V dnešní době naše zařízení zajišťuje vytápění obce, výrobu elektřiny, náhradu ČOV, kanalizace a funguje rovněž jako projekt zpracovávající různé biologicky rozložitelné odpady. Ty můžeme rozdělit do dvou kategorií, a to jsou odpady rizikové a nerizikové. Nejprve bych zmínil odpady nerizikové. Jsou to např.: prasečí kejda (legislativně je to v případě předání dalšímu zpracovateli odpad), posečená tráva, spadané listí, zbytky rostlinné výroby zemědělské produkce, odpady z potravinářské výroby a v podstatě jakýkoli biologicky rozložitelný materiál, s dobou rozkladu do padesáti dnů. To je doba zdržení ve fermentoru, jelikož v naší BPS je v provozu fermentace jednostupňová. Mezi rizikové, tzv. vedlejší živočišné produkty, patří např.: tukové lapoly, čistírenské kaly, obsahy žump, odpady z restaurací a jídelen dále také krev z jatek. Tyto odpady je nutné před energetickým využitím rozdrtit na částice do průměru 12 mm a potom provést hygienizaci, což znamená ohřátí minimálně na 70 st.c a zdržení minimálně 1 hodinu při této teplotě. Tento postup vyplývá z nařízení EP 1774/2002 a týká se zpracování všech tří kategorií VŽP. Proto je patrně dost složité tyto odpady zpracovávat na kompostárně. Vyfermentovaný materiál je tekutý kal, tzv. digestát, o sušině cca 5 až 7%. Pro možnost jeho využití jako hnojiva je nutné mít tento kal ocertifikovaný. O digestát v našem případě mají zemědělci velký zájem, při jeho aplikaci se samozřejmě dosahuje úspory průmyslových hnojiv. V neposlední řadě je třeba vyzdvihnout význam BPS jako náhrady kanalizace a ČOV, jejichž pořízení by bylo velkou a zejména těžko návratnou investicí pro naši obec. Osobně si myslím, že by se podobná zařízení nechala vybudovat i v jiných obcích, například ve spolupráci obce a zemědělské společnosti, nebo více obcí dohromady. Výhodu má toto řešení především pro obce s více místními částmi, kde žije malé množství obyvatel a kanalizace nepřichází ekonomicky v úvahu. Bioplynová stanice se tak, jak jsem ji popsal, může jevit jako zařízení celkem bezproblémové, navíc s dobrou ekonomickou návratností. To však není jednoznačná pravda. Jedná se o nepřetržitý, řízený a složitý biochemický proces, který může provozovatele překvapit svou svéhlavostí, při níž může nastat i totální kolaps v procesu fermentace. Minimalizovat toto riziko v nejvyšší míře lze nejen technologickou kázní, ale také naprostým pořádkem a především souhrou obsluhujícího kolektivu, do něhož v případě Kněžic zapadají i vnější činitelé, mezi které náleží výzkumná a vývojová péče VÚZT Praha-Řepy, vysoce erudované práce diplomantů vysokých škol a zejména kontinuální péče vývojového oddělení dodavatele díla fy Skanska c.z. V takových podmínkách lze systém kontrolovaně řídit a ekonomicky provozovat. Při jistotě dodržení těchto zásad, lze doporučovat další rozšiřování bioplynových stanic / 23

23 Prezentace kompostárny a systému sběru bioodpadů Ing. Roman Farion, EKOSO Trhový Štěpánov, s.r.o, ekoso.odpady@tiscali.cz Společnost EKOSO Trhový Štěpánov, s.r.o., (IČ ) se výhradně zabývá aktivitami spojenými s nakládáním s odpady. Provozuje skládku odpadů, mezisklad nebezpečných odpadů, kompostárnu a vlastní svoz nebezpečných a ostatních odpadů. Využitím bioodpadů a jeho zpracováním se zabývá od r V roce 2004 jsme vystavěli vlastními prostředky kompostárnu o ploše 1500 m 2. Postupně byly nakoupeny prostředky pro provoz kompostárny: traktor, drtič bioodpadů, překopávač kompostu, prosívací zařízení, velkoobjemové kontejnery (9 m 3 ) na shromažďování a svoz bioodpadů 11 kusů. V současnosti jsme pořídili z dotací EU (zatím probíhá) svozové vozidlo s hydraulickou nástavbou, přestřešili jsme část kompostárny, pořídili nový drtič a překopávač a další kontejnery na bioodpad v počtu 10 kusů. Povolená kapacita kompostárny je 2000 t bioodpadů za rok. Sběr a svoz bioodpadů je realizován z prostoru vymezeného městy Vlašim Zruč nad Sázavou Ledeč nad Sázavou. Z počátku byl sběr realizován prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů umístěných volně v obcích, případně byly kontejnery poskytnuté podnikatelským subjektům (nárazově). Později byly vytvořeny podmínky pro sběr a svoz bioodpadů v Městech Vlašim a Zruč nad Sázavou, který se realizuje pomocí 120 nebo 240 l nádob na bioodpad svážených v pravidelných intervalech svozovým vozidlem. V roce 2009 bylo ke zpracování dopraveno do kompostárny celkem 1616 t bioodpadu. V předchozích letech do r.2009 to bylo vždy jen okolo 900 t. Z části bioodpadů byla vyrobena štěpka v množství 50 t. Předpokládané množství vyrobeného kompostu se pohybuje okolo t. Ceny za příjem bioodpadů jsou u obcí a měst od 120 Kč (tráva, listí) do 480 Kč (větve, papír, dřevo). U podnikatelských subjektů od 240 Kč až 600 Kč dle druhu odpadu. Kompost prodáváme volně ložený. Cena je 1000 Kč za 1 tunu při odběru do 1 tuny a 900 Kč za 1 tunu při odběru nad l tunu. Kompost prodáváme i balený po 20 kg za cenu 54 Kč/balení. Pozitivní zkušenosti: v průběhu let se kvalita přijímaného odpadu velmi zlepšila. O kompost začíná být zájem. Je však nutná reklama a osvěta. Negativní zkušenosti: jistá nedůvěra zákazníků k tomu, že je možné z bioodpadu vyrobit kvalitní hnojivo. Nedůslednost či naschvály původců, když do bioodpadu hodí pytel s PET lahvemi nebo betonovou kostku. Při přípravě zařízení ke zpracování bioodpadů je nutno počítat s množstvím administrace, tj. získat souhlas k nakládání s odpady od příslušného úřadu, mít zpracovaný provozní řád, řádně stavebně povolenou kompostárnu, vést zákonnou evidenci o příjmu bioodpadů a evidenci o výstupech. V případě registrovaného hnojiva k tomu přistupuje proces registrace, odběry vzorků a následné pravidelné vzorkování vstupní suroviny. Dále pak měření pachových látek / 23