SOUČASNA PAMÁTKOVÁ PECE

Transkript

1 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Seminář dějin umění Studium dějin umění se zaměřením na památkovou péči a ochranu kulturního dědictví BAKALÁRSKA PRACE SOUČASNA PAMÁTKOVÁ PECE V BRNĚ Zpracovala: Ing. arch. Petra Vobořilová Vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc. Brno 2005

2 Prohlašuji, že jsem pracovala samostatně a že jsem všechny použité informační zdroje uvedla v seznamu literatury. Ing. arch. Petra Voborilová 2

3 OBSAH A) ÚVOD 6 B) ORGANIZAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ PAMÁTKOVÉ PÉČE 7 B.1. Ministerstvo kultury České republiky, Odbor památkové péče 7 B.2. Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor kultury a památkové péče..8 B.3. Magistrát města Brna, Odbor památkové péče 8 B.4. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně 9 B.5. Památková inspekce 10 B.6. Hlavní a územní konzervátor 11 C) PRÁVNÍ NORMY a ODBORNÉ PODKLADY 12 C.1. Mezinárodní listiny 12 C.1.1. Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy 12 C.1.2. Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy 13 C.1.3. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO 13 C.1.4. Úmluva o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků 15 C.1.5. Úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a Protokol ktéto Úmluvě 15 C.1.6. Dokumenty ICOMOS o ochraně kulturního dědictví 15 C.2. Závazné právní předpisy 18 C.2.1. Zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, v platném znění C.2.2. Vyhláška č. 66/1988 Sb. v platném znění, kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb 19 C.2.3. Zákon č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění 19 C.2.4. Zákon č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, v platném znění 20 3

4 C.2.5. Zákon č. 71/1994 Sb. o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, v platném znění 20 C.2.6. Legislativa související s restaurováním kulturních památek 21 C.2.7. Zákon č. 71/1967 Sb. o správním řízení (správní řád), v platném znění 22 C.2.8. Nařízení vlády č. 54/1989 Sb. o prohlášení území historických jader měst za památkové rezervace 22 C.3. Jiné závazné podklady a odborné dokumentace 22 C.3.1. Ústřední seznam kulturních památek ČR 22 C.3.2. Usnesení vlády ČR o Koncepci účinnější péče o památkový fond v České republice do roku C.3.3. Usnesení vlády ČR o Koncepci účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice na léta C.3.4. Instrukce Ministerstva kultury č. 3084/97 24 C.3.5. Vyhláška Ministerstva kultury o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny 24 C.3.6. Rozhodnutí Magistrátu města Brna o určení ochranného pásma souboru nemovitých kulturních památek v Brně - Líšni 24 C.3.7. Rozhodnutí Národního výboru města Brna o určení ochranného pásma 25 C.3.6. Regulační plán Městské památkové rezervace Brno 25 C.3.7. Pasport drobných architektonických a výtvarných historických objektů 26 C.4. Programy Ministerstva kultury České republiky 26 C.4.1. Havarijní program 26 C.4.2. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón 27 C.4.3. Program záchrany architektonického dědictví 27 C.4.4. Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny 28 C.4.5. Program restaurování movitých kulturních památek 28 C.4.6. Program podpory záchranných archeologických výzkumů 29 4

5 D) KATEGORIE PAMÁTKOVÉ OCHRANY 30 D.1. Kulturní památky 31 D.2. Národní kulturní památky 32 D.3. Městská památková rezervace Brno 33 D.4. Památková zóna lidové architektury Tuřany - Brněnské Ivanovice 34 D.5. Ochranné pásmo souboru nemovitých kulturních památek v Brně-Líšni 35 D.6. Ochranné pásmo Městské památkové rezervace Brno 36 D.7. Významné archeologické památky na území Brna 37 E) NOVÁ KONCEPCE ÚZEMNÍ PAMÁTKOVÉ OCHRANY V BRNĚ 40 E.1. Kategorie památkové ochrany podle Koncepce územní památkové ochrany v Brně" 41 E.1.1. Městská památková rezervace Brno 41 E.1.2. Památkové zóny 41 E.1.3. Soubory nemovitých kulturních památek s ochrannými pásmy 42 E.1.4. Nové ochranné pásmo Městské památkové rezervace Brno 43 F) ZÁVĚR 45 G) SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 46 G.1. Odborná literatura 46 G.2. Legislativa a odborné podklady 46 G.3. Oficiální webové stránky 47 5

6 A) ÚVOD Město Brno se řadí k našim nejstarším historickým sídlům, která odvozují svoji identitu z tisíciletého kulturního vývoje českých zemí a Evropy. Jeho Městská památková rezervace s více než pěti sty objekty zapsanými v Seznamu nemovitých kulturních památek je jednou z nejrozsáhlejších v České republice. Představuje nejsložitější a nejvýznamnější území města, které se vyznačuje osobitou charakteristikou a které je v současnosti stále intenzivněji vnímáno a snad také doceňováno. Památkové hodnoty města jsou dány historickými ději jimiž Brno procházelo a spočívají převážně ve značné slohové různorodosti a mnohovrstevnatosti. Počínaje ranou gotikou, přes renesanci, baroko, pro Brno charakteristické historizující slohy 19. století, secesi a mimořádně výrazný funkcionalismus. Všechny tyto styly zde koexistují, doplňují se i kontrastují a vytvářejí neopakovatelný genius loci. Je nezbytné rozpoznat podstatu historické a kulturní hodnoty, zachovat a podporovat osobitost a identitu jednotlivých historických částí. Město ale musí být živou" aglomerací, nikoli skanzenem. Z odkazu předků se musíme poučit, zároveň však umožnit další rozvoj s přihlédnutím k potřebám a nárokům dnešního člověka. S citem a respektem k historickému dědictví ponechat prostor kvalitní současné architektuře. Nesnadným úkolem památkové péče je skloubit protichůdné tendence - konzervativní pokoru k minulosti s pragmatickými požadavky investorů, danými často pouhou snahou o co největší bezohledné komerční využití staveb. Pracovníci památkové péče by měli dbát na to, aby výsledek znamenal přirozené zachování architektonické a urbanistické struktury historického prostředí, zachovat podstatu památky, ale zároveň umožnit reakci na nové nároky a funkce. Záměrem této bakalářské práce je přiblížit současný model státní památkové péče a způsob jejího fungování v brněnské aglomeraci. Vysvětlit kategorie památkové ochrany, popsat instituce jež zde v této oblasti působí, zmapovat odborné podklady, dokumenty a právní normy, které mají pracovníci památkové péče při své práci k dispozici a na základě kterých rozhodují. Zároveň také nastínit problémy a otázky které brněnskou památkovou péči provázejí ve snaze o účinnou aplikaci výše uvedeného do praxe. 6

7 B) ORGANIZAČNÍ USPOŘÁDÁNÍ PAMÁTKOVÉ PÉČE Památkovou péči v České republice vykonávají orgány státní památkové péče, jimiž jsou Ministerstvo kultury, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. 1 Ministerstvu kultury je podřízena odborná organizace státní památkové péče, tedy Národní památkový ústav. Úkolem výkonných orgánů státní správy je především dbát o komplexní zajištění památkové péče v souladu s její dlouhodobou koncepcí. B.1. Ministerstvo kultury České republiky. Odbor památkové péče Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy v České republice ve věcech týkajících se kulturních památek; Odbor památkové péče (OPP) Ministerstva kultury je ústředním řídicím pracovištěm. Jeho základní úkoly vyplývají především ze zákona č. 20/87 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se zejména o zpracovávání celostátní koncepce a vytváření všestranných podmínek pro rozvoj památkové péče a obnovu kulturních památek. OPP také koordinuje vědeckovýzkumnou činnost, zabezpečuje mezinárodní spolupráci v tomto oboru, poskytuje dotace na obnovu kulturních památek a podporu záchranných archeologických výzkumů. Dalším z úkolů ministerstva kultury, respektive OPP, je naplňovat kulturní politiku vlády, jejímž cílem je trvale udržitelné užívání národního kulturního pokladu a jeho zachování pro budoucnost". 2 Z Usnesení vlády vyplývá, že záměrem státu je zvyšovat péči o naše kulturní dědictví; ministerstvo kultury v souvislosti s tím připravuje nový památkový zákon a prosazuje opatření v oblasti prodeje a vývozu starožitností s cílem omezit nekontrolovaný pohyb movitých kulturních hodnot. 3 Ve své činnosti se odbor památkové péče Ministerstva kultury opírá o odbornou pomoc stálých poradních útvarů - komisí, v nichž by měli být zastoupeni přední odborníci v oboru. Vrcholným poradním orgánem ve věcech památkové péče je Vědecká rada pro státní památkovou péči. 4 Jde-li o specializovanou odbornou činnost, Odbor památkové péče Ministerstva 1 Podle 25, odstavce 1, zákona č. 20/87 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 2 Usnesení vlády České republiky ze dne 7. dubna 2003, č. 344, o Prohlášení vlády o podpoře kultury 3 Jak vyplývá z přehledu hlavních úkolů Ministerstva kultury na úseku státní památkové péče do konce roku 2005 (podle usnesení vlády ze dne o Koncepci účinnější péče o památkový fond v České republice do roku 2005) 4 Zřizovaná podle 28, odstavce 2, zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 7

8 kultury využívá především odborné pomoci jež mu poskytuje Národní památkový ústav (NPÚ) - organizace zřizovaná Ministerstvem kultury. B.2. Krajsky úřad Jihomoravského kraje. Odbor kultury a památkové péče Odbor památkové péče úřadu Jihomoravského kraje plní jednak úkoly v přenesené působnosti, tedy úkoly dané státní správou, a také úkoly svěřené k rozhodování orgánům Jihomoravského kraje v samostatné působnosti. Hlavním úkolem úřadu je metodicky řídit výkon státní památkové péče v Jihomoravském kraji, dohlížet zde na dodržování zákona o státní památkové péči a vykonávat státní stavební dohled při obnově národních kulturních památek. 5 Kraj v samostatné působnosti schvaluje koncepci státní památkové péče 6 a programy na zachování, obnovu a využívání kulturních památek na svém území. Další úkoly jsou specifikovány především v organizačním řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje. 7 Patří mezi ně poskytování vyjádření k územně plánovací dokumentaci a územně plánovacím podkladům a spolupráci při jejich tvorbě a také vedení seznamu kulturních památek svého územního obvodu, včetně zapisování změn podle výpisů z Ústředního seznamu kulturních památek ČR vedeného NPÚ. Poradním orgánem v oblasti památkové péče je kulturní komise zřízená Radou Jihomoravského kraje. B.3. Magistrát města Brna. Odbor památkové péče Brno je statutárním městem, 8 funkci pověřeného obecního úřadu a obecního úřadu s rozšířenou působností zde proto plní Magistrát města Brna (MMB). Odbor památkové péče (OPP) MMB v přenesené působnosti tedy vykonává a organizuje státní památkovou péči v brněnském správním obvodě. Zejména vykonává státní správu na svěřeném úseku podle zákona č. 20/87 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů; zajišťuje Program regenerace Městské památkové rezervace Brno, Program záchrany architektonického dědictví a další státní programy v oblasti památkové péče; v odůvodněných případech poskytuje vlastníku kulturní památky finanční dotaci na náklady spojené s jejím zachováním; přijímá prohlášení o náhodných 5 Podle 28 zákona č. 20/87 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 6 Ta musí být v souladu s celostátní koncepcí a musí být projednána s Ministerstvem kultury 7 Organizační řád vychází ze zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o vnitřní předpis, který vydává ředitel Krajského úřadu Jihomoravského kraje. 8 Statut města Brna je dán obecně závaznou vyhláškou č. 8/2004 8

9 archeologických nálezech a předává je Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky, Moravskému zemskému muzeu, případně Muzeu města Brna; a především vydává správní rozhodnutí o obnově, ochraně nebo zachování kulturních památek a závazná stanoviska ke všem stupňům projektové dokumentace. 9 Tato činnost se prolíná se samostatnou působností OPP, v rámci které odbor vytváří a realizuje koncepci záchrany a obnovy kulturních památek, Městské památkové rezervace Brno a jejího ochranného pásma, vesnické památkové zóny lidové architektury Tuřany -Brněnské Ivanovice a ochranného pásma souboru nemovitých kulturních památek v Brně - Líšni. Pro zajištění svých úkolů OPP MMB spolupracuje s ostatními orgány státní správy i samosprávy, s pracovní skupinou Rady města Brna pro regeneraci Městské památkové rezervace Brno a s dalšími vědeckými, uměleckými a jinými odbornými organizacemi; například s Odborem územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna, Odborem kultury Magistrátu města Brna, Odborem památkové péče Jihomoravského kraje, Odborem územního plánování a stavebního řádu Jihomoravského kraje, Ústavem územního rozvoje, stavebními úřady příslušných městských částí, občanským sdružením pro staré Brno, a dalšími. Prioritou města v samostatné působnosti v oblasti kultury je podle Programového prohlášení Rady města Brna pro volební období zajištění rekonstrukce vily Tugendhat a podpora obnovy městské památkové rezervace a historických stavebních památek." V plnění tohoto prohlášení má být nápomocná pracovní komise pro kulturu ustanovená Radou města Brna. B.4. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně Národní památkový ústav (NPÚ) je odbornou organizací, podřízenou ministerstvu kultury. Jedná se o příspěvkovou organizaci s celostátní působností, zřízenou pro to, aby koordinovala veškeré odborné činnosti v oboru státní památkové péče a zabezpečovala jeho perspektivní rozvoj a jednotnost postupů. Pro zajištění této činnosti si NPÚ vytváří krajská pracoviště, případně i další územní odborná střediska. 10 K1. lednu 2003 bylo aktualizovaným statutem NPÚ ustanoveno mimo jiné Územní odborné pracoviště (ÚOP) v Brně a to s působností pro Jihomoravský kraj, Zlínský kraj a kraj Vysočina. 9 Podle 14, zákona 20/87 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 10 Se souhlasem Ministerstva kultury a po projednání s orgány příslušného kraje, dle 32, odstavce 3, zákona č. 20/87 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 9

10 Hlavní úkoly NPÚ jsou dány především zákonem 20/87 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a statutem NPÚ vydaným Ministerstvem kultury. 11 Jedná se zejména o zpracovávání rozborů stavu a vývoje památkové péče, tvorbu celostátní koncepce a metodologie památkové ochrany, zabezpečování odborného dohledu nad prováděním komplexní péče o kulturní památky a vzdělávání pracovníků v tomto oboru. NPÚ také připravuje odborné podklady pro Ministerstvo kultury při prohlašování věcí za kulturní památky, či rušení tohoto prohlášení, a vede Ústřední seznam kulturních památek České republiky. Pro obnovu památek v brněnské aglomeraci je mimo jiné podstatné, že NPÚ ÚOP v Brně (zejména Odbor památkové péče o Odbor specialistů) poskytuje vlastníku nebo projektantovi při projednávání projektové dokumentace potřebné podklady, informace a odbornou pomoc. V rámci řízení ve věci obnovy kulturní památky (nebo stavby či udržovacích pracích na objektu, který není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v jejich ochranném pásmu) pak vystavuje vyjádření pro Odbor památkové péče Magistrátu města Brna, který v těchto věcech vydává závazná stanoviska podle 14, zákona 20/87 Sb. ostatní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Podobně v případě, že se jedná o národní kulturní památku poskytuje NPÚ ÚOP v Brně písemné vyjádření Krajskému úřadu Jihomoravského kraje. Při plnění svých úkolů NPÚ ÚOP v Brně spolupracuje s Krajským úřadem Jihomoravského kraje, Magistrátem města Brna, s vysokými školami, pracovišti Akademie věd České republiky, muzei a galeriemi, ale též s církvemi a dalšími institucemi, jejichž činnost se váže k ochraně kulturního dědictví. B.5. Památková inspekce Památková inspekce je specializovaným kontrolním orgánem Ministerstva kultury v oboru státní památkové péče. 12 Jejím posláním je vykonávat ústřední dozor nad dodržováním zákona o státní památkové péči a souvisejících předpisů. 13 Provádí jednak kontrolu výkonu státní správy - prověřuje vydávaná rozhodnutí a dozírá, zda Národní památkový ústav a jeho územní pracoviště 11 Ministerstvo kultury vydává statut podle 26, odstavce 2, zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů 12 Podle 27 zákona č. 20/87 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Další úkoly památkové inspekce stanoví 20 vyhlášky Ministerstva kultury č. 66/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči 13 Při výkonu vnější kontroly památková inspekce postupuje podle zákona č. 552/1991 Sb. ostatní kontrole, ve znění pozdějších předpisů 10

11 poskytují úřadům potřebnou odbornou pomoc při rozhodování, ale také kontroluje, jak jsou rozhodnutí orgánů státní správy dodržována a jak vlastníci (případně správci, či uživatelé) kulturních památek plní stanovené povinnosti. Zaměřuje se zejména na využívání a zpřístupňování kulturních památek, na stav jejich evidence, ochrany a správy a na kvalitu a hospodárnost projektových, stavebních, či restaurátorských prací při obnově. Na základě získaných poznatků pak inspekce podává návrhy na zkvalitnění a prohloubení památkové péče, případně navrhuje opatření pro odstranění nedostatků či ukládá pokuty. B.6. Hlavní a územní konzervátor Konzervátor je dobrovolný pracovník (jedná se o čestnou funkci), jehož úkolem je soustavně sledovat stav kulturních památek, navrhovat opatření v péči o ně a napomáhat propagaci kulturních památek a celé památkové péče. Podle současného Statutu Národního památkového ústavu je hlavní konzervátor státní památkové péče zároveň vedoucím odborným náměstkem NPÚ. Koordinuje veškeré odborné činnosti ústředního pracoviště NPÚ, včetně metodologie a mezinárodní spolupráce. V každém územním pracovišti NPÚ pak zabezpečuje koordinaci, rozvoj a výkon veškerých odborných činností územní konzervátor. 14 Územního konzervátora pro brněnskou oblast jmenuje Odbor památkové péče Magistrátu města Brna, 15 který také řídí jeho činnost. Hlavní konzervátor řídí činnost Vědecké rady, což je vrcholně specializovaný poradní orgán NPÚ, který posuzuje nejsložitější odborné otázky státní památkové péče. Podobně územní konzervátor může po projednání s hlavním konzervátorem jmenovat Památkovou radu jako svůj poradní orgán pro posuzování složitějších odborných otázek. Dříve okresní konzervátor" ' Po vyjádření Národního památkového ústavu, v souladu s 31 zákona č. 20/87 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 11

12 C) PRÁVNÍ NORMY a ODBORNÉ PODKLADY Současná památková péče teoreticky vychází mimo jiné z platných mezinárodních deklarací, úmluv a dohod a pohybuje se v mantinelech schválených koncepcí. Jejím výkonným nástrojem jsou související zákony a ostatní závazné právní předpisy. C.1. Mezinárodní listiny Mezinárodní dohody a smlouvy k jejichž naplňování se Česká republika přihlásila jsou tím základním, co musí vykonavatelé státní památkové péče respektovat. Jejich obsah ovlivňuje výchozí principy ochrany památek v celé České republice, tedy i v Brně. C.1.1. Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy Byla uzavřena v Granadě a súčinností dnem je součástí právního řádu České republiky. 16 Členské státy Rady Evropy zde konstatují, že...architektonické dědictví je nenahraditelným výrazem bohatství a různorodosti kulturního dědictví Evropy, nedocenitelným svědectvím naší minulosti a společným dědictvím všech Evropanů,..."a zavazují se toto dědictví udržovat a chránit. Architektonické dědictví úmluva definuje jako nemovitosti, nebo architektonické soubory pozoruhodné svým historickým, archeologickým, uměleckým, vědeckým, společenským nebo technickým významem," případně kombinovaná díla člověka a přírody, jimiž jsou oblasti částečně zastavěné a dostatečně charakteristické a homogenní, aby byly topograficky vymezitelnými jednotkami, která jsou pozoruhodná svým historickým, archeologickým, uměleckým, vědeckým, společenským nebo technickým významem." 17 Pro praktickou aplikaci památkové péče je kromě jiných důležitý článek 10 předmětné úmluvy, který stanovuje ochranu architektonického dědictví jako základní cíl plánování územního rozvoje města a požaduje zohlednit tuto skutečnost již ve fázi přípravy plánů výstavby, tedy v rámci procesu tvorby a schvalování územních a regulačních plánů. 16 Podle ČI. 10 Ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb. a ústavního zákona č. 395/2001 Sb. 17 Podle článku 1 Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy 12

13 C.1.2. Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy Je rovněž súčinností dnem součástí právního řádu České republiky. 18 Cílem úmluvy je ochraňovat archeologické dědictví jako zdroj evropské kolektivní paměti a jako nástroj historického a vědeckého studia." Členské státy Rady Evropy zde uznávají, že evropské archeologické dědictví je vážně ohroženo (nárůstem velkých rozvojových projektů a především nedostatečnou informovaností veřejnosti o jeho důležitosti a nenahraditelnosti) a konstatují, že je nezbytné, aby ochrana archeologického dědictví byla zahrnuta v politice územního plánování a kulturního rozvoje. Úmluva mimo jiné smluvní strany zavazuje ke zvyšování veřejné informovanosti, k zabránění nezákonnému oběhu archeologických nálezů, ke shromažďování a šíření vědeckých poznatků a zejména ke skutečné, fyzické, ochraně archeologického dědictví. C.1.3. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO Úmluva byla podepsána v rámci Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization - UNESCO) v Paříži dne a v platnost vstoupila Tehdejší Česká a Slovenská federatívni republika přistoupila k Úmluvě s účinností dnem Hlavním posláním Úmluvy je zavázat smluvní státy k označení, ochraně, zachování a předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím. Toto musí stát činit při maximálním využití svých vlastních zdrojů, případně v rámci dobrovolné mezinárodní pomoci a spolupráce. 21 Podle článku 11 této Úmluvy je pod názvem Seznam světového dědictví" veden soupis takového vlastnictví jednotlivých států, jež tvoří součást kulturního a přírodního dědictví a které má výjimečnou světovou hodnotu. Tento seznam bývá minimálně každé dva roky aktualizován a rozesílán jednotlivým státům. Rovněž je veden Seznam světového dědictví v nebezpečí", v němž jsou uvedeny objekty zahrnuté v Seznamu světového dědictví", kterým hrozí závažné nebezpečí, či zmizení, a jejichž zachování si žádá zvýšené náklady a mezinárodní pomoc. 18 Podle ČI. 10 Ústavního zákona Č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb. a ústavního zákona č. 395/2001 Sb. 19 Podle článku 1 Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy 20 Text Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a oznámení o přístupu byly publikovány ve Sbírce zákonů ČR č. 159/1991 Sb. 21 Podle článku 4 Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO 13

14 V rámci Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví byl založen fond na ochranu světového kulturního a přírodního dědictví výjimečně světové hodnoty, nazývaný "Fond světového dědictví". 22 Do tohoto fondu vkládají jednotlivé státy příspěvky, které jsou pak spolu s dalšími prostředky využívány k podpoře projektů, jejichž cílem je zabezpečení ochrany, zachování, prezentování či obnova kulturního a přírodního dědictví. V prestižním seznamu světového kulturního a přírodního dědictví je v současné době zapsáno 812 památek ze 137 zemí, z toho 628 památek kulturního charakteru, 160 přírodního a 24 smíšeného charakteru. 23 Česká republika má v Seznamu světového dědictví zapsáno 12 významných kulturních památek a jejich souborů, čímž se řadí mezi nadprůměrně zastoupené země. Jedná se o historické jádro Prahy (zapsáno 1992), historické jádro Českého Krumlova (zapsáno 1992), historické jádro Telče (zapsáno1992), poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou (zapsán 1994), historické jádro Kutné Hory s kostelem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci (zapsáno 1995), Lednicko-valtický areál (zapsán 1996), Vesnice Holašovice (zapsána 1998), zámek a zahrady v Kroměříži (zapsáno 1998), zámek v Litomyšli (zapsán 1999), sloup Nejsvětější Trojice" v Olomouci (zapsán 2000), brněnská vila Tugendhat (zápis schválil Výbor pro světové dědictví na svém zasedání v prosinci 2001 v Helsinkách), Třebíč, židovská čtvrt' a basilika sv. Prokopa (zapsáno 2003). UNESCO je vládní organizací, proto jejími přímými partnery jsou vlády členských zemí. Spolupráci České republiky s touto organizací zajišťuje především Stálá mise ČR pro UNESCO". Poradním orgánem vlády ve věcech týkajících se UNESCO a vztahů České republiky k ní je Česká komise pro UNESCO". 24 Funkci Sekretariátu této komise plní referát UNESCO odboru OSN Ministerstva zahraničních věcí. Města a obce na jejichž katastrálním území se nachází objekty zapsané v Seznamu světového dědictví založily Sdružení měst a obcí České republiky, na jejichž území se nachází objekt zapsaný do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO". Účelem a cílem Sdružení je aktivně přispívat k vytvářeni podmínek a účinných nástrojů pro zachování nejcennějších statků kulturního a přírodního dědictví, které jsou zapsány na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, dále pro jeho propagaci a pro jeho trvale udržitelné využívání.,z5 Podle článku 15, odstavce 1, Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zdroj: Podle článku I. Statutu České komise pro Unesco ze dne Podle článku 4 Statutu tohoto Sdružení, schváleného dne v Telči 14

15 C.1.4. Úmluva popatřeních kzákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků Tato Úmluva, 26 iniciovaná organizací UNESCO, je jediným světově platným dokumentem, který upravuje nelegální obchod s kulturním dědictvím. Smlouva konstatuje, že...nedovolený vývoz, dovoz a převod vlastnictví kulturních statků je jednou z hlavních příčin ochuzování kulturního dědictví zemí původu těchto statků a že mezinárodní spolupráce představuje jeden z nejúčinnějších prostředků k ochraně kulturních statků každé země proti všem nebezpečím s tím spojeným." 27 Proto se členské státy zavazují, že budou takovému jednání čelit, odstraňovat jeho příčiny a napomáhat nápravě. V Mezinárodním výboru pro podporu návratu kulturních statků do země jejich původu zastupuje Českou republiku Ministerstvo kultury. C.1.5. Úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a Protokol k této Úmluvě Tato Úmluva, 28 rovněž iniciovaná organizací UNESCO, konstatuje, že poškození kulturních statků kteréhokoliv národa představuje ztrátu kulturního dědictví celého lidstva. Úmluva zavazuje smluvní strany šetřit kulturní a historické památky jak na vlastním území, tak i v teritoriu jiných států. Ukládá povinnost zakázat a zabránit rozkrádání, loupení kulturních statků, zamezit projevům vandalismu, neprovádět žádná odvetná opatření, a podobně. Bohužel se v rámci textu Úmluvy nepodařilo prosadit ustanovení o odpovědnosti za neplnění nebo porušení přijatých závazků v případě ozbrojeného konfliktu - chybějí tedy trestní sankce za porušení Úmluvy. Při provádění této Úmluvy je pro Ministerstvo kultury partnerem Ministerstvo obrany, kterého se týkají ze smlouvy vyplývající závazky pro ozbrojené síly a civilní obranu. C.1.6. Dokumenty ICOMOS o ochraně kulturního dědictví ICOMOS (International Council on Monuments and Sites) - Mezinárodní rada pro památky a sídla je nevládní organizací UNESCO. Jedná se o mezinárodní organizaci, která podporuje bádání, ochranu, regeneraci a prezentaci nemovitých kulturních památek. Na svých generálních Přijata 1970 v Paříži; text Úmluvy o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků byl publikován ve Sbírce zákonů ČR č. 15/1990 Sb. Článek 2, odstavec 1, Úmluvy o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků Přijata 1954 v Haagu; text Úmluvy na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu byl vyhlášen ve Sbírce zákonů ČR č. 94/158 Sb. 15

16 shromážděních přijímá mezinárodní dokumenty týkající se odborné památkové péče a ochrany kulturního dědictví. Tyto dokumenty nejsou závazné, ale tvoří základ pro praxi v každé z členských zemí, jejíž národní komitét ICOMOS je schválil. Mezinárodní rada vydala celou řadu dokumentů, rezolucí, doporučení a usnesení; mezi nejdůležitější patří: Mezinárodní charta o zachování a restaurování památek a sídel Byla přijata v Benátkách v roce 1964 na mezinárodním kongresu architektů a techniků historických památek. Snahou charty je objasnit principy, jimiž se mají řídit konzervace a restaurování památek, přičemž každému národu má být ponechán prostor pro vlastní kulturu a tradice. Zajímavý je článek 12 tohoto textu, který konstatuje, že Prvky, určené k tomu, aby nahradily chybějící části se musí včlenit do celku harmonicky, ale zároveň se i odlišovat od původních částí tak, aby restaurování nefalsifikovalo dokument umění a historie." Diskuse na podobné téma probíhaly i v Brně při nedávné rekonstrukci Národní kulturní památky - hradu Špilberk. Zejména byly nastoleny otázky týkající se prostoru pro architektovu invenci při rekonstrukci a obnově historického objektu. V mnohem dramatičtější podobě pak vyvstal podobný problém v Berlíně, při prosazování výstavby duplikátu berlínského zámku, a to přesně podle dochovaných plánů a za použití dobových řemeslných technik. 29 Mezinárodní charta pro záchranu historických měst Tato charta byla sepsána ve Washingtonu v roce 1987 a doplňuje Benátskou chartu na poli ochrany malých měst, historických center nebo čtvrtí. Jejich hodnoty jsou ohroženy postupující degradací a průmyslovou urbanizací a je nutné je účinně chránit. V textu charty jsou specifikovány principy, metody a nástroje, které napomáhají ochraně těchto tradičních a historických souborů, přičemž je kladen důraz na zachování a uplatnění jejich kvality v současném životě. Mezinárodní charta o řízení archeologického dědictví Text byl sepsán v Lausanne v roce Konstatuje, že archeologické dědictví je křehké a neobnovitelné a jeho ochrana je morální povinností každé lidské bytosti. Charta uvádí hlavní globální principy ochrany a vzhledem k faktu, že nepřihlíží k možnostem jednotlivých regionů, navrhuje doplnit tyto zásady na národní a regionální úrovni dalšími podrobnějšími pravidly. Bečková, K., Mimozemšťané v Berlíně? K záměru znovupostavení berlínského zámku", Zprávy památkové péče 64/2004, s

17 Mezinárodní charta o lidovém stavebním dědictví Tato charta doplňuje benátskou chartu v oblasti údržby a ochrany lidového stavebního dědictví. Uvádí, že v důsledku uniformity kultury a působením globalizace jsou lidové stavby v celém světě velmi zranitelné. Navíc klesá zájem o jejich ochranu před důsledky stárnutí i o jejich integraci do současného života. Charta označuje lidové stavební dědictví za...charakteristický a malebný projev společenského tvoření. Projevuje se neformálním způsobem, a přesto nese znaky organizovanosti. Je užitečné, a přitom vzbuzuje zájem a vyvolává potěšení z krásy." V dalším textu jsou pak uvedeny principy ochrany a konzervace lidových staveb, důraz je kladen i na výzkum, informovanost a výchovné programy. Mezinárodní charta o historických zahradách Byla vypracována Mezinárodním výborem pro historické lokality ve Florencii v roce 1981 a v roce 1982 ji registroval ICOMOS, aby na tomto specifickém úseku doplnila Benátskou chartu. V textu charty se uvádí, že historická zahrada je architektonická a vegetační kompozice, která musí být chráněna v intencích Benátské charty. Veškerá činnost související s údržbou, konzervací nebo restaurováním historické zahrady musí být kontinuální, s nutností přihlížet současně ke všem prvkům prostoru, včetně architektonických a sochařských. Dokument o autenticitě Tento dokument byl zpracován týmem expertů na konferenci o péči o kulturní dědictví v japonském městě Nara, v listopadu Text je koncipován v duchu Benátské charty z roku Schvaluje a vítá, že Výbor pro světové dědictví prohlásil, že chce při posuzování dokumentace předkládané k návrhům na zařazení do Světového seznamu dědictví uplatňovat koncepci autentičnosti respektující kulturní a společenské hodnoty každé jednotlivé země. Pojem autentičnost" není v textu definován, naopak se zde konstatuje, že jeho posuzování... se může lišit od jedné kultury k druhé, a dokonce i v rámci jedné kultury. Je proto vyloučené, aby posuzování hodnoty a autentičnosti bylo založeno na jednotných kritériích. Naopak, respektování těchto kultur vyžaduje, aby každé dílo bylo posuzováno a hodnoceno s ohledem na hlediska charakterizující příslušný kulturní kontext." Poznání míry autentičnosti díla je podle tohoto dokumentu vázáno na různorodost a pravdivost informačních zdrojů, jež sledujeme. Tyto zdroje by měly zahrnovat...koncepci a formu, materiály a hmoty, použití a funkci, tradici a techniku, polohu a umístění, duch a dojem, původní stav a historický vývoj. Tyto zdroje buď patří k dílu nebo existuji mimo ně. Použiti těchto pramenů umožňuje popsat kulturní památku 17

18 s přihlédnutím k jeho specifickým dimenzím po umělecké, technické, historické a společenské stránce." C.2. Závazné právní předpisy C.2.1. Zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, v platném znění Základním nástrojem pro výkon státní památkové péče v České republice je zákon č. 20 schválený (vydaný) Českou národní radou , s účinností od Od té doby samozřejmě prošel řadou novelizací, poslední v lednu tohoto roku. 31 Účelem této právní normy je vytvořit závazné podmínky pro péči o kulturní památky, jejich zachování a vhodné využívání. Stát chce chránit památky jako...nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životného prostředí a nenahraditelné bohatství státu.,32 Zákon definuje státní památkovou péči jako činnost státních orgánů a odborných organizací, která směřuje k zachování, ochraně a vhodnému uplatnění kulturních památek, a to v souladu se společenskými potřebami. Kulturní památka je pak definována jako věc movitá či nemovitá, kterou za kulturní památku prohlásí Ministerstvo kultury České republiky. Prohlašovány jsou věci které...které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické,...", nebo věci, které...mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. " 33 Mezi oblasti upravované tímto zákonem patří mimo jiné prohlašování a rušení prohlášení věci za kulturní památku, evidence kulturních památek, nebo kategorizace památkové ochrany. V části věnující se přímo péči o kulturní památky pak zákon řeší ochranu, obnovu a využívání památek, případné přemístění památek, povinnosti úřadů a právnických i fyzických osob ve vztahu ke kulturním památkám, povolení k restaurování památek, či možnost udělení státních příspěvků na zachování a obnovu kulturní památky. Zákon rovněž řeší vztah kulturních památek k zahraničí, jejich využívání pro vědecký výzkum nebo výstavní účel a upravuje činnosti týkající se archeologických výzkumů a nálezů. 30 Uveřejněno v č.6/1987 Sbírky zákonů 31 Změna č. 240/2005 Sb. 32 Podle 1, odstavce 1, zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 33 Podle 2, odstavce la) a lb), zákona č. 20/1987 Sb. ostatní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 18

19 V rámci části věnující se opatřením při porušení povinností jsou upraveny pokuty a sankce, které mohou uložit jednotlivé orgány státní památkové péče osobám, jež neplní povinnosti vyplývající z tohoto zákona. Jedná se především o poškozování kulturních památek, špatnou ochranu před jejich znehodnocením či odcizením, zahájení stavebních aktivit bez příslušného závazného stanoviska, nedodržování podmínek uvedených v tomto závazném stanovisku, nebo provádění neoprávněných výkopů na územích s archeologickými nálezy. 34 C.2.2. Vyhláška č. 66/1988 Sb. v platném znění, kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb. Jde o vyhlášku Ministerstva kultury České socialistické republiky, schválenou (vydanou) , súčinností od Text vyhlášky konkrétně upravuje, zpřesňuje a vysvětluje některé části zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. Zabývá se prohlašováním a rušením prohlášení věci za kulturní památky, evidencí kulturních památek, obnovou a ochranou památek a rovněž státními finančními příspěvky na tuto obnovu a ochranu. Vyhláška také konkretizuje podmínky pro poskytování odměn a náhrad nálezci archeologického nálezu, specifikuje úkoly a oprávnění památkové inspekce a konzervátora státní památkové péče. C.2.3. Zákon č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění Neboli stavební zákon, který byl schválen súčinností od Významně souvisí s účinným prováděním památkové péče, neboť řeší otázky územního plánování - stanovuje limity využití území, reguluje funkční a prostorové uspořádání prostorů a řeší umístění staveb včetně urbanistických a architektonických zásad. Jedním ze závazných podkladů pro stavební úřad, který vydává územní rozhodnutí či stavební povolení (případně nemá námitky k ohlášení), je závazné Ukládání opatření při porušení povinností a především jejich vymáhání podle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči je v praxi velmi složité. Investor často úmyslně volí sankci s tím, že je pro něj přijatelnější než přehodnocení stavebního záměru. Je proto otázkou, zda v případě vážného ohrožování a poškozování kulturních památek nepostupovat také podle 258 trestního zákona (zákon č. 140/1961 Sb. v platném znění), který řeší problematiku zneužití vlastnictví a konstatuje, že Kdo poškodí důležitý kulturní nebo jiný důležitý obecný zájem tím, že zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnou nebo zašantročí vlastní věc, která požívá ochrany podle zvláštních předpisů, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. " Hrozba záznamu v rejstříku trestů, či dokonce odnětí svobody, by zřejmě zvýšila pádnost argumentů pracovníků státní památkové péče. Uveřejněno v č. 12/1988 Sbírky zákonů Uveřejněno v č. 9/1976 Sbírky zákonů 19

20 stanovisko příslušného obecního úřadu - v Brně Odboru památkové péče Magistrátu města Brna, jako dotčeného orgánu státní správy. 37 C.2.4. Zákon č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, v platném znění Tento zákon byl schválen (vydán) s účinností od Stanovují se jím podmínky pro ochranu sbírek uchovávaných v muzeích a galeriích, způsob vedení evidence sbírek muzejní povahy, práva a povinnosti vlastníků těchto sbírek a také sankce za porušení uvedených povinností. Sbírku muzejní povahy zákon definuje jako sbírku, která...je ve své celistvosti významná pro prehistorii, historii, umění, literaturu, techniku, přírodní nebo společenské vědy a tvoří ji soubor sbírkových předmětů shromážděných lidskou činností..." 39 Sbírkovým předmětem pak zákon rozumí věc movitou či nemovitou, přírodninu nebo lidský výtvor. Zákon rovněž upravuje způsob inventarizace sbírek a podmínky jejich vývozu do zahraničí. Tímto zákonem byly částečně změněny a upraveny některé další související zákony (například určité pasáže zákona o státní památkové péči, nebo zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty) a byl jím zrušen zákon č 54/1959 Sb. o muzeích a galeriích. K provedení zákona 122/2000 Sb. byla Ministerstvem kultury ČR vydána vyhláška, 40 která upřesňuje režim trvalého uchovávání sbírek a poskytuje vzory tiskopisů potřebných pro evidenci, inventarizaci a vývoz sbírek do zahraničí. C.2.5. Zákon č. 71/1994 Sb. o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, v platném znění Text byl schválen s účinností od Zákon především uvádí, že předměty kulturní hodnoty je možné z České republiky vyvážet pouze s osvědčením, které dokládá, že věc není prohlášena za kulturní památku. V doplňujícím opatření Ministerstva kultury ČR 42 jsou pak určeny organizace pověřené vydáváním tohoto osvědčení. Podle 37 (Podklady územního rozhodnutí) a 66 (Stavební povolení), zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu 38 Uveřejněno v č. 36/2000 Sbírky zákonů 39 Podle 2, odstavce 1, zákona č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů 40 Vydána dne pod číslem 275/2000 Sb. 41 Uveřejněno v č. 22/1994 Sbírky zákonů 42 Ze dne , č. OP08/94, v souladu s 2, odstavcem 2, zákona č. 71/1994 Sb. o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty 20

21 Předměty kulturní hodnoty zákon definuje jako... přírodniny nebo lidské výtvory nebo jejich soubory, které jsou významné pro historii, literaturu, umění nebo vědu...' AZ Podrobný seznam takových předmětů je pak v příloze zákona konkrétně uveden. Zákon se nevztahuje na kulturní památky a národní kulturní památky (tuto problematiku upravuje zákon č. 20/87 Sb. o státní památkové péči, v platném znění), ani na sbírkové předměty a archiválie (tuto oblast řeší zákon č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, v platném znění a zákon č. 97/1974 Sb. o archivnictví, v platném znění) a nevztahuje se také na předměty, které jsou originály děl výtvarného umění žijících autorů. C.2.6. Legislativa související s restaurováním kulturních památek Restaurování je souhrn náročných specifických výtvarných, uměleckořemeslných a technických činností, které směřují k obnově originálu výtvarného díla a přitom respektují jeho technickou i výtvarnou strukturu. Legislativa týkající se restaurování doznala po roce 1989 řady změn, často docházelo k rozporu mezi platnými právními předpisy a požadavky praxe. Od nabyla účinnosti novela živnostenského zákona, 44 která zařadila restaurování kulturních památek (nebo jejich částí, jež jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi) mezi činnosti, které nejsou živností. Tímto bylo restaurování vyčleněno z režimu živnostenského zákona. Rovněž od je v platnosti novela, 45 která do zákona o státní památkové péči vložila nový paragraf 14a, jímž se stanovují podmínky za kterých bude žadateli uděleno povolení k restaurování památek. V současné době tedy problematiku restaurování kulturních památek upravuje zákon č. 20/1987 Sb. ostatní památkové péči, podle nějž mohou restaurovat kulturní památky fyzické osoby, které jsou bezúhonné, způsobilé k právním úkonům, a které prokážou odbornou způsobilost pro restaurování v příslušné specializaci. Odborná způsobilost se prokazuje splněním kvalifikačních předpokladů a prokázáním odborných schopností. Ministerstvo kultury pak uděluje povolení k restaurování, kde stanoví specializaci činnosti a dobu na kterou je povolení uděleno, případně další podmínky. Podle 1 zákona č. 71/1994 Sb. o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty Novela 356/1999 Sb. živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. v platném znění Novela č. 361/1999 Sb. zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči v platném znění 21

22 C.2.7. Zákon č. 71/1967 Sb. o správním řízení (správní řád). v platném znění Správní řád se památkové péče také úzce dotýká, protože obecně upravuje veškeré správní řízení, tedy i postup výkonných orgánů státní správy na poli památkové péče. Udává například okruh účastníků řízení, režim opravných prostředků, určuje lhůty řízení a podobně. Správní rozhodování je velmi složité a je prakticky nemožné upravit je jedním procesním předpisem, proto souběžně působí řada dalších zákonů, které jej modifikují a doplňují pro jednotlivé obory a činnosti. V některých případech jsou tedy ustanovení správního řádu nahrazeny postupy vyplývajícími zvýše popsaného zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči a jeho prováděcího předpisu. Od 1. ledna 2006 má nabýt účinnosti zákon č. 500/2004 Sb. - nový, aktualizovaný správní řád. C.2.8. Nařízení vlády č. 54/1989 Sb. o prohlášení území historických jader měst za památkové rezervace Jedná se o nařízení vlády České socialistické republiky ze dne , súčinností , kterým bylo území historických jader měst Brna, Plzně, Kolína, Lipníku nad Bečvou a Příboru prohlášeno památkovými rezervacemi. Hranice těchto území jsou vyznačeny v plánech a vymezeny v příloze nařízení. Pro zabezpečení ochrany předmětných památkových rezervací jsou stanoveny podmínky týkající se pořizování územně plánovací dokumentace, funkčního využití staveb, úpravy městských prostor, terénních úprav, nové výstavby i úprav stávajících nemovitých kulturních památek a jejich souborů. C.3. Jiné závazné podklady a odborné dokumentace C.3.1. Ústřední seznam kulturních památek ČR Jedná se o evidenci všech částí památkového fondu vedenou podle obecně závazných předpisů 46 a také podle Pokynu hlavního konzervátora Národního památkového ústavu pro vedení Ústředního seznamu kulturních památek ČR a souvisejících evidencí památkového fondu ČR". 47 Seznam je neustále doplňovaný soubor údajů a dokumentů, kterými je památkový fond identifikován, je jimi určována památková hodnota a podmínky jeho zachování a užívání. Ústřední seznam kulturních památek ČR vede Ústřední pracoviště 7 a 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a 3, 5 a 6 vyhlášky č. 66/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů Tento pokyn nabyl účinnosti

23 Národního památkového ústavu (NPÚ). Příslušná územní pracoviště NPÚ, krajské úřady a pověřené obecní úřady (v Brně Odbor památkové péče Magistrátu) vedou seznamy kulturních památek svých územních obvodů, do nichž provádějí zápisy podle ústředního seznamu. Ústřední seznam se skládá ze seznamu kulturních památek, seznamu památek světového dědictví na území ČR, seznamu národních kulturních památek, seznamu památkových rezervací, seznamu památkových zón a seznamu ochranných pásem. C.3.2. Usnesení vlády ČR o Koncepci účinnější péče o památkový fond v České republice do roku 2005 Podle tohoto usnesení vlády 48 patří mezi hlavní aktuální úkoly státní památkové péče (respektive Ministerstva kultury ČR), uchování a prezentace památkového fondu - například posílením významu českých památek i ve světovém měřítku, mimo jiné přípravou dalších nominací vybraných kulturních památek pro zápis na Seznam světového dědictví, nebo vybudováním ochranných zařízení pro případy ozbrojeného konfliktu ve smyslu Úmluvy o opatřeních k ochraně kulturního dědictví v případě ozbrojeného konfliktu. Text koncepce také ukládá postupné rušení památkové ochrany věcí a objektů, které byly v minulosti zapsány do státních seznamů výlučně z ideologických důvodů, anebo u kterých došlo k takovým devastacím a změnám, v jejichž důsledku byla již nenávratně zničena jejich památková hodnota. Dalšími důležitými cíly jsou diferenciace památkové ochrany v památkových územích, dokončení identifikace území s archeologickými nálezy v ČR a vybudování jejich specializovaného seznamu, decentralizace a zjednodušení výkonu státní správy, finanční podpora vlastníků památek, zapojení občanských iniciativ do péče o památkový fond, a také zpracování nového památkového zákona a jeho prováděcího předpisu. C.3.3. Usnesení vlády ČR o Koncepci účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice na léta Jedná se o koncepci rozvoje muzejnictví, která byla přijata V textu usnesení vláda konstatuje, že movité kulturní dědictví je významnou součástí materiálního i duchovního bohatství České republiky, jehož prostřednictvím...se z generace na generaci přenášejí materiální i duchovní hodnoty, vytvořené za celou existenci lidstva, je zdrojem vzdělanosti a kultivovanosti občanů, napomáhá vytváření jejich sounáležitosti s obcemi, regiony i státem, spoluvytváří pozitivní obraz České republiky v zahraničí." Nejrozsáhlejší veřejně přístupná část movitého kulturního dědictví je uložena v muzeích a galeriích. Usnesení vlády č. 278 ze dne

24 Cílem koncepce je mimo jiné zajištění účinnější ochrany sbírek před následky mimořádných situací (živelných pohrom, válečných konfliktů, apod.), zvýšení kvality a dostupnosti informací o movitém kulturním dědictví pro odbornou i laickou veřejnost, nebo podpora prezentace dějin českých zemí ve 20. století. C.3.4. Instrukce Ministerstva kultury č. 3084/97 Jedná se o instrukci z , kterou se upravuje postup státních orgánů při výkonu památkové péče na území památkových rezervací a památkových zón s dochovanými soubory lidové architektury. Instrukce především nabádá k tomu, aby při vydávání rozhodnutí podle 14, zákona 20/1987 Sb. ostatní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, úřady zohlednily výsledky stavebně historických, urbanistických, archeologických a památkových průzkumů a rozborů, a aby na chráněném území byly přednostně užívány tradiční, v místě obvyklé stavební materiály. C.3.5. Vyhláška Ministerstva kultury o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny Touto vyhláškou 49 ze dne byla prohlášena celá řada významných území v ČR za památkové zóny. Mezi nimi také historické jádro obce Tuřany - Brněnské Ivanovice, tehdy v okrese Brno-město. C.3.6. Rozhodnutí Magistrátu města Brna o určení ochranného pásma souboru nemovitých kulturních památek v Brně - Líšni Rozhodnutí bylo vydáno Odborem památkové péče Magistrátu města Brna dne , 50 a to z podnětu navrhovatele, kterým byla Městské část Brno - Líšeň. Ve výroku rozhodnutí je vymezen rozsah ochranného pásma souboru nemovitých kulturních památek v Brně - Líšni a jsou zde stanoveny podmínky ochrany. Ty se týkají zejména ochrany půdorysné a výškové konfigurace zástavby, terénních a pohledových vazeb na kulturní památky při nové výstavbě a zásahů do stávajícího terénu. Vydána pod čislem 249/1995 Sb., v souladu s 6 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů Pod číslem jednacím: OPP/625/96 24

25 C.3.7. Rozhodnutí Národního výboru města Brna o určení ochranného pásma Rozhodnutí bylo vydáno Odborem kultury Národního výboru města Brna Ve výroku rozhodnutí - části A, je vymezeno ochranné pásmo Městské památkové rezervace Brno, v části B jsou stanoveny podmínky ochrany, které je třeba při jakýchkoli stavebních aktivitách na předmětném území dodržovat. C.3.6. Regulační plán Městské památkové rezervace Brno Regulační plán Městské památkové rezervace (MPR) Brno 52 (příloha č.1) byl schválen Zastupitelstvem města Brna dne Jeho závazné části byly zveřejněny vyhláškou Magistrátu města Brna, 53 která nabyla účinnosti dnem Od tohoto data je Regulační plán MPR Brno zákonným podkladem pro veškeré územně plánovací a stavební řízení na předmětném území. Závazný výklad tohoto dokumentu je oprávněn podávat Odbor územního plánovaní a rozvoje Magistrátu města Brna a Odbor územního plánování a rozvoje Úřadu městské části Brno - střed. Dokumentace (obsahuje grafickou a textovou část) reguluje územně plánovací a stavební činnost v MPR ve dvou stupních - závazném a směrném - a stanovuje aktivity a funkční využití, které jsou na území MPR Brno přípustné, výjimečně přípustné a nepřípustné. Mezi nepřípustné činnosti patří takové změny účelu a využití památkově chráněných objektů, které by ohrožovaly jejich památkovou podstatu. Výjimečně přípustné jsou přestavby historických objektů, ovšem za podmínek stanovených orgány státní památkové péče. V kapitole Regulace veřejných prostorů" jsou pak jako nepřípustné" označena velkoplošná reklamní zařízení (mimo jednorázové politicko-reprezentační akce), asfaltové povrchy vozovek (mimo komunikace historické Okružní třídy) a parkování bez dopravní regulace. Regulační plán také pojmenovává hlavní negativní tendence a střety zájmů na území MPR Brno. Jedná se především o úbytek bytového fondu a obyvatelstva, umrtvování obchodního parteru vzhledem k růstu administrativněbankovního sektoru, nebo živelné parkování spojené s hlukem a degradací městského prostředí. Text dokumentu obsahuje také doporučení k revizi rozsahu a režimu ochranného pásma MPR Brno. 51 Pod číslem jednacím: kult. 402/90/sev. 52 Jeho pořizovatelem byl Útvar hlavního architekta Magistrátu města Brna, zpracovatelem architektonické studio IN AD spol. s r.o. Brno (Ing.arch. Jiří Mikšík a Ing.arch. Josef Němec, CSc.) 53 Vydanou pod číslem 13/

26 C.3.7. Pasport drobných architektonických a výtvarných historických objektů Tento pasport byl zpracován Odborem památkové péče Magistrátu města Brna vletech 1998 a 1999 pro každou brněnskou městskou část. Jedná se o soupis drobných objektů (kaplí, božích muk, atp.), které mají kulturně historickou hodnotu, ale nejsou evidované v Ústředním seznamu kulturních památek. Pasport obsahuje popis předmětného objektu, zákres jeho umístění do katastrální mapy a fotodokumentaci. C.4. Programy Ministerstva kultury České republiky Poskytování finančních příspěvků na zachování a obnovu kulturních památek vyplývá z ustanovení zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 54 Magistrát města Brna může podle těchto ustanovení ve zvláštních případech poskytnout vlastníku kulturní památky finanční příspěvek na zvýšené náklady na její zachování a obnovu. V případě mimořádného společenského zájmu na zachování kulturní památky může finanční příspěvek na její obnovu poskytnout také Ministerstvo kultury ze státního rozpočtu. Tento zájem se ministerstvo snaží řešit prostřednictvím některého z níže uvedených programů. C.4.1. Havarijní program Dříve též nazývaný Havarijní střešní program". Z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky pro zabezpečení nejnaléhavějších oprav nemovitých kulturních památek, zejména na jejich statické a celkové stavební zajištění a na opravy krovů a střech (včetně opravy nebo provedení klempířských a zámečnických prací, komínů a hlavní římsy budovy). Příspěvek z Havarijního programu nelze poskytnout na obnovu kulturní památky, která je ve vlastnictví České republiky a se kterou je příslušná hospodařit některá státní organizace, ani na akci obnovy, kde špatný stav kulturní památky byl způsoben vlastníkem, který úmyslně zanedbal její pravidelnou údržbu. Postup a zásady poskytování financí z Havarijního programu jsou uvedeny v dokumentu Zásady pro užití neinvestičních prostředků z rozpočtu Ministerstva kultury stanovených pro Havarijní program". 55 Podle 16 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a 15 a 16 vyhlášky č. 66/1988 Sb, kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb. Vydán Ministerstvem kultury ČR dne , pod C.j /

27 C.4.2. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Tento program 56 je nástrojem k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny. Jeho cílem je podpora měst při jejich regeneraci a pomoc při přípravě, zpracování a realizaci městských programů regenerace. Finanční příspěvky z něho mohou být poskytovány pouze tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se zároveň finančně podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky. Městský program regenerace zpracovává, případně pořizuje, město jako součást širšího programu rozvoje svého území; schvaluje jej městské zastupitelstvo. Charakteristika a zásady přípravy, zpracování a realizace městských programů regenerace jsou uvedeny v příloze č. 2 Usnesení vlády ČR z Úplné znění těchto zásad je pak uvedeno v dokumentu Zásady Ministerstva kultury České republiky pro užití a alokaci státní finanční podpory v Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón". 57 C.4.3. Program záchrany architektonického dědictví Tímto programem 58 je podporována obnova kulturních památek tvořících nejcennější součást našeho architektonického dědictví, jako jsou hrady, zámky, kláštery, paláce včetně historických zahrad a parků, kostely, radnice, obranné městské a pevnostní systémy a jiné objekty, které byly prohlášeny světovými památkami UNESCO, národními kulturními památkami nebo kulturními památkami. Zamýšlené práce přitom musejí směřovat k záchraně kulturní památky nebo záchraně těch jejich částí, které tvoří podstatu kulturní památky. K žádosti o zařazení do Programu se přikládá zvláštní druh dokumentace, tzv. projekt záchrany kulturní památky. Účast státu spočívá v odborné bezplatné pomoci při přípravě těchto projektů záchrany a v poskytování finančního Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón byl schválen Usnesením vlády ČR č. 209 Zásady Ministerstva kultury České republiky pro užití a alokaci státní finanční podpory v Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón byly vyhlášeny dne , pod č.j /2003; dále byla vydána Opatření jimiž se mění a doplňují tyto zásady, a to dne , pod č.j /2000, dne , pod č.j /2002, dne , pod č.j /2004 a dne , pod č.j /2004 Program záchrany architektonického dědictví byl schválen Usnesením vlády ČR č

28 příspěvku při jejich realizaci. Příspěvek je poskytován jako účelová dotace ze státního rozpočtu, bez ohledu na vlastnictví památky. Charakteristika a cíle programu, včetně jeho organizačního zajištění, jsou popsány v textu Zásady poskytování příspěvku z Programu záchrany architektonického dědictví", jež tvoří přílohu usnesení vlády, kterým byl program schválen. C.4.4. Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny Program se zaměřuje na podporu obnovy a zachování nemovitých kulturních památek, zejména památek lidové architektury (jakými jsou například zemědělské usedlosti, chalupy, kapličky, boží muka), ale i na obnovu venkovských kostelů, zámečků, tvrzí, technických děl, soch a pomníků, zahrad apod., které se nacházejí na území vesnických památkových rezervací a zón a krajinných památkových zón. Do Programu nelze zařadit akci, kde špatný technický stav kulturní památky byl způsoben vlastníkem úmyslným zanedbáním péče. Zásady a postupy při rozdělování prostředků z tohoto programu jsou stanoveny v textu Pokyn Ministerstva kultury pro užití a alokaci státní finanční podpory v Programu péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny." 59 C.4.5. Program restaurování movitých kulturních památek Z tohoto programu 60 jsou poskytovány finanční příspěvky na náklady spojené s obnovou (restaurováním) movitých kulturních památek, zejména takových, které jsou významnými díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi a jsou umístěny v budovách zpřístupněných veřejnosti pro kulturní, výchovně-vzdělávací nebo náboženské účely. Jedná se zejména o soubory uměleckých děl sochařských a malířských a předmětů výtvarného a užitého umění, které jsou (anebo mohou být) prezentovány veřejnosti na zpřístupněných hradech a zámcích, a dále např. oltáře včetně oltářních obrazů, závěsné obrazy, sochařská díla, kostelní lavice, varhany nebo kazatelny, které jsou umístěny v církevních objektech a které jsou obvykle dosud užívány ke svému původnímu účelu. Ministerstvo kultury vyhlašuje tento program ve spolupráci s územně příslušnými výkonými a odbornými složkami státní památkové péče a prostřednictvím denního tisku. Ministerstvo může při vyhlášení zároveň stanovit téma jako prioritu v odborném zaměření programu na příslušný kalendářní rok. Vydaného dne , pod č.j /2002 Program restaurování movitých kulturních památek byl schválen Usnesením vlády č

29 Zásady programu, včetně stanovení obsahu a formy žádosti o finanční příspěvek, jsou stanoveny v textu Program restaurování movitých kulturních památek", který tvoří přílohu Usnesení vlády jímž byl program schválen. C.4.6. Program podpory záchranných archeologických výzkumů Program poskytuje příspěvky na terénní archeologické výzkumy a jejich zpracování, v případě, že jsou zajišťované organizacemi oprávněnými provádět archeologické výzkumy a jsou zaměřeny na poznání a dokumentaci ohrožených archeologických pramenů. Jedná se o výzkumy vyvolané zamýšlenou stavební činností a hrazené organizací provádějící archeologický výzkum ve smyslu 22 zákona č.20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o státní památkové péči. Návrh na zařazení do programu předkládá oprávněná organizace (ve spolupráci s vlastníkem dotčené nemovitosti) Ministerstvu kultury prostřednictvím příslušného Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu. Ten má v programu koordinační úlohu jako zřizovatel krajských archeologických komisí a pro ministerstvo kultury připravuje podklady a doporučení. 29

30 D) KATEGORIE PAMÁTKOVÉ OCHRANY Pojem památka" je mnohoznačný a obtížně definovatelný. Všeobecná encyklopedie Diderot 61 se sice snaží vysvětlit památkovou péči", případně památník", ale heslu památka" se vyhýbá. Oldřich Blažíček ve Slovníku památkové péče definuje kulturní památku jako... historický jev, který je určen svým útvarem, hmotou, způsobem jejího zpracování, místem a dobou vzniku, ale také změnami vhledu a funkce, nastalými během jeho trvání, hmotný výtvor lidské ruky dokládající nejen původcovu myšlenku, ale zrcadlící zároveň technickou vyspělost, společenské zřízení i myšlenkový řád své doby. Památka je tedy dílo, které pro svůj význam kulturního dokumentu zasluhuje, aby bylo zachováno.,62 Zcela jednoznačný výklad tohoto pojmu nenajdeme ani u teoretiků památkové péče. Jsou památkou věci mající Rieglovu hodnotu stáří", nebo věci s hodnotou umělecko-estetickou, která je věčná a v čase neměnná? Ale jaká autorita je schopna tuto relativní estetickou hodnotu posoudit? Jsou snad tedy památkami věci umělecko-historické, jejichž dostatečnou uměleckosť prověřil čas? A co pak památky záměrné"? můžeme je nazývat památkami, když byly realizovány pro vzpomínku či připomenutí minulých dějů a událostí, ale historickou hodnotu v podstatě nemají? Tomáš Hájek v knize Zánik a vznik památkových péčí, filozofie památkové péče" volá po teoretické jednotě pojmu památka a ptá se Co zaručuje, že čas garantuje, posvěcuje, opravdu velké dílo? Čas přece posvěcuje i sběratelské rarity, čímž jim přidává na ekonomické hodnotě, ale nikoli na hodnotě umělecko - estetické.,ß3 Tyto otázky zůstávají dlouhodobě otevřené a snaha o jejich zodpovězení není ambicí této práce. Pro výkon památkové péče v praxi je podstatné jak památky a jejich ochranu definuje stát, respektive předpisy, které stát vydává. V této kapitole se proto na konkrétním případě města Brna pokusím vysvětlit, co všechno může znamenat často užívaný, ovšem vágní pojem památkově chráněná stavba". Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích, Diderot, Praha, 1999 Blažíček, O.J., Slovník památkové péče, Praha, 1962, s. 151 Hájek, T., Zánik a vznik památkových péčí, filozofie památkové péče, Praha, 2005, s

31 D.1. Kulturní památky Stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životného prostředí a nenahraditelné bohatství státu.' Kulturní památky prohlašuje Ministerstvo kultury (MK) České republiky v případě, že se jedná o movité či nemovité věci, nebo jejich soubory, jež jsou...významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti, od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické...", případně o věci, které...mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.' 65 Důležité je, že podle citovaného zákona není památkou vše co splňuje výše uvedené předpoklady, ale pouze to, co MK za kulturní památku prohlásí. 66 Způsob prohlašování věcí za kulturní památky upravuje zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Mimo jiné uvádí, že MK je povinno si před prohlášením věci vyžádat vyjádření krajského úřadu a obecního úřadu (v Brně Odboru památkové péče Magistrátu města Brna); v případě prohlašování archeologického nálezu postupuje MK na návrh archeologického ústavu Akademie věd ČR. O prohlášení či neprohlášení věci za kulturní památku, pak MK informuje krajský úřad, obecní úřad, Národní památkový ústav a pokud se jednalo o archeologický nález též Akademii věd ČR. Z mimořádně závažných důvodů může MK zrušit prohlášení věci za kulturní památku. Toto zrušení prohlášení může být vázáno na splnění určitých podmínek, přičemž náklady související se splněním těchto podmínek nese vlastník památky, nebo ten v jehož zájmu ke zrušení prohlášení došlo. Může se například jednat o zpracování zaměření stávajícího stavu kulturní památky, zpracování fotodokumentace, provedení stavebně-historických, nebo archeologických průzkumů, přemístění vybraných prvků památky, úprava vzniklého prostoru, atp. Důvodem ke zrušení prohlášení věci za kulturní památku není odcizení, nebo ztráta věci. Naopak zápis v Ústředním seznamu Podle 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů podle 2 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů Podle dříve platného zákona 22/1958 Sb. bylo kulturní památkou vše, co...je dokladem historického vývoje společnosti, jejího umění, techniky, vědy a jiných oborů lidské práce a života, nebo dochované historické prostředí sídlištních celků a architektonických souborů, anebo věc, která má vztah k význačným osobám a událostem dějin a kultury." Památkou tedy bylo i to, co nebylo jako kulturní památka speciálně prohlášeno a evidováno. Posouzení takovéto věci pak bylo značně subjektivní záležitostí. 31

32 kulturních památek může být v takovém případě významným argumentem při žádání o navrácení odcizené věci z území jiného státu. Podrobnosti o prohlašování kulturních památek, i o rušení prohlášení, stanovuje prováděcí vyhláška 66/1998 Sb. k zákonu 20/1987 Sb.ve znění pozdějších předpisů. Evidenci kulturních památek vede Národní památkový ústav (NPÚ) v Ústředním seznamu kulturních památek (viz kapitola C.3.1), seznam památek pro Brno - město vede NPÚ, územní odborné pracoviště v Brně a podle něj i Odbor památkové péče Magistrátu města Brna. V současné době je na území města Brna prohlášeno 1078 kulturních památek, 67 z toho 7 národních kulturních památek. D.2. Národní kulturní památky Takové kulturní památky, které...tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa", 68 může vláda České republiky nařízením prohlásit za národní kulturní památky. V tomto vládním nařízení jsou uvedeny také obecné podmínky zabezpečování památkové péče o prohlášené národní kulturní památky. Zrušení prohlášení věci za národní kulturní památku podle zákona č. 20/1987 Sb., ostatní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, není možné, zákon umožňuje pouze zrušení prohlášení kulturní památky. Na území města Brna bylo dosud prohlášeno 7 národních kulturních památek. Je to hrad a pevnost Špilberk (prohlášen roku Národní kulturní památku tvoří hrad, systém hradního opevnění, gloriet s orientačním stolem, pomník italských karbonářů, pomník Raduita de Souches, socha Pavla Křížkovského, soch sv. Jana Nepomuckého, památník ďelverta a sady na Špilberku. Hrad je původně gotický, přemyslovský z 2. třetiny 13. století. Ve středověku byl markraběcí rezidencí, v roce 1578 vyhořel a byl obnoven jako vojenská pevnost. Od roku 1673 se stal trvale také vězením, později obávaným mezi kriminálními a politickými vězni z celé monarchie); katedrální kostel sv. Petra a Pavla (prohlášen v roce Součástí národní kulturní památky je kostel, kapitulní děkanství č.o. 1, budova konsistoře č.o. 2, dům choralistů a varhaníka č.o. 3, kanovnické residence č.o. 4, 5, 6 a 7, biskupská konsistoř č.o. 8, fara č.o. 9, městské hradby, brána se sochami sv. Petra a Pavla, socha sv. Jana Nepomuckého. Jedná se o významný Zdroj: Podle 4 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 32

33 urbanistický celek, který prošel různými architektonickými podobami. Při archeologickém průzkumu byly odkryty zbytky románské krypty. Po rozsáhlé barokní obnově v polovině 18. století byl na konci 19. a začátku 20. století regotizován. Tehdy vznikla dvojice věží podle vzoru francouzských katedrál, která se stala symbolem Brna. V interiéru bylo regotizováno kněžiště, chrámové lodi byla ponechána barokní úprava); kostel sv. Jakuba Většího (prohlášen v roce 1995 jako pozdně gotická stavba se staršími architektonickými prvky v presbytáři - klenebními žebry a chrliči); vila Tuqendhat (prohlášena roku 1995 jako jedno ze základních děl moderní světové architektury. Stavba německého architekta Ludwiga Wiese van der Rohe z roku je příkladem nového prostorového pojetí, jak v celkové dispozici, tak v interiéru jednoprostorového bezchodbového domu. Ústřední prostor vily je dělen pouze náznakově, volnými kulisovitými stěnami); Kounicovy vysokoškolské koleje s památníkem Vítězství nad fašismem (prohlášeny roku Jsou jedním z nejvýznamnějších památných míst boje proti fašismu v České republice. V době II. světové války se staly místem soustřeďování protifašistických bojovníků všech národů, určených k deportaci do koncentračních táborů. Na popravišti na nádvoří koleje bylo popraveno přes 1350 bojovníků proti fašismu); Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově (prohlášeno roku Toto pietni území tvoří samostatný celek v jižní části Ústředního hřbitova, dominuje mu kolumbárium s urnami s popelem 283 důstojníků Rudé armády. Celkem je zde pohřbeno sovětských vojáků padlých v Brně a jeho okolí. Zároveň je to jediné pohřebiště rumunských vojáků padlých při osvobození (1 501 osob) a více než 100 příslušníků domácího odboje); Moravské zemské desky (prohlášeny roku 1998, dokladují zemskou stavovskou suverenitu, práva, svobody a majetkové držby). D.3. Městská památková rezervace Brno Vláda ČR může nařízením prohlásit takové Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě 69 archeologických nálezů,..." jako celek za památkovou rezervaci. V předmětném nařízení vláda stanoví podmínky ochrany, které se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na objekty na území rezervace, které nejsou kulturními památkami. Území historického jádra města Brna bylo ustavenou Městskou památkovou rezervací vládním nařízením č. 54/1989 Sb. o prohlášení území Podle 5 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 33

34 historických jader měst za památkové rezervace dne , súčinností (viz kapitola C.2.8.). Její výměra je 158,3 ha. Hranice území je vyznačena v příloze č. 2 - vede na severu města vnější uliční čarou zástavby v ulicích Gorkého, Veveří, Žerotínova a Moravského náměstí, na východě po vnitřní uliční čáře Koliště, Dornychu, Uhelné a Hybešovy ulice, přechází na vnější hranici zástavby ulic Kopečná, Anenská a Pekařská a ulicí Hlinky přes severní stranu Mendlova náměstí pokračuje do ulice Pivovarské, odkud se otáčí k severu a po západní straně Úvozu se vrací k výchozímu bodu. Obecné podmínky ochrany městské památkové rezervace Brno vychází zvýše uvedeného vládního nařízení. Zde se mimo jiné konstatuje, že...při pořizování územně plánovací dokumentace musí být posílen význam rezervace ve funkční a prostorové struktuře města a chráněny její panoramatické hodnoty; přitom musí být v rezervaci respektován a zhodnocován historický půdorys a jemu odpovídající urbanistická skladba,...v rezervaci smějí být využívány stavby, městské prostoru a plochy jen v souladu s jejich kapacitními možnostmi a památkovou hodnotou rezervace,...úpravy nemovitých kulturních památek v rezervaci... musí být projektovány a prováděny se zřetelem k trvalému zabezpečení jejich existence a hmotné podstaty i k přiměřenému společenskému využití a dalšímu zhodnocování jejich výtvarných a dokumentárních funkcí,... při nové výstavbě v rezervaci se musí brát zřetel na architektonické vztahy ke kulturním památkám a jejich souborům, navazovat na jejich objemovou a prostorovou skladbu i prostředí a dotvářet jejich celky přiměřenými prostředky současné architektonické tvorby,...", 70 a další požadavky. Konkrétní regulace a podmínky a ochrany jsou pak podrobně stanoveny v Regulačním plánu Městské památkové rezervace Brno (viz kapitola C.3.6., příloha č. 1). D.4. Památková zóna lidové architektury Tuřanv - Brněnské Ivanovice Památkové zóny prohlašuje Ministerstvo kultury ČR vyhláškou, a to po projednání s příslušným krajským úřadem. Činí tak v případech, kdy se jedná o Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty,...". 71 V Brně existuje Památková zóna lidové architektury Tuřany - Brněnské Ivanovice, zřízená vyhláškou Ministerstva kultury o prohlášení území 70 Nařízení vlády České socialistické republiky o prohlášení území historických jader měst za památkové rezervace ze dne , s účinností Podle 6 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 34

35 historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny ze dne (viz kapitola C.3.5.). Rozsah chráněného území je vymezen hranicí, která začíná na severu obce na křižovatce ulic Kaštanová a Ivanovické náměstí na nároží p.c. 1163, vede podél komunikace k p.c. 972, na severu pokračuje podél p.c. 975, 977, 979, 981, 983, 985, 987, 988/2, 988/1, na východě přechází Pastevní ulici, pokračuje podél p.c. 1002, 998, 1006/1, 1008/1, přechází hlavní komunikaci a pokračuje podél p.c. 1029, 1034, 1036, 1038, 10440, 1042, 1044, přechází Saidovu ulici, na jihu obíhá p.c a 1055, překračuje opět ulici Saidovu a pokračuje podél p.c a 1113, na západě vede podél p.c až ke Kaštanové ulici, kde končí u výchozího bodu (příloha č. 3). Stáří tohoto sídla sahá do prehistorie (je významnou archeologickou lokalitou), jeho současná struktura se odvíjí již od 13. století. Dodnes se zachovala základní půdorysná a hmotová struktura jádra obce, důležité jsou i některé objekty lidové architektury s dochovanými průjezdnými stodolami a celkové utváření prostoru Ivanovického náměstí. Podmínky ochrany tohoto území a postup Magistrátu města Brna při výkonu státní správy ve věcech památkové péče upravuje Instrukce Ministerstva kultury č. 3084/97 ze dne (viz kapitola C.3.4.). Zejména stanovuje požadavek na ochranu a zachování...dochovaného historického půdorysu a jemu odpovídající urbanistické skladby sídla a historických staveb,...dochované historické siluety a panoramat sídla v krajině a charakteristické výškové úrovně historické zástavby,...archeologických a dalších kulturně cenných nálezů,...dochovaných hodnotných umeleckoremeslných prvků, jakož i tradičních stavebních konstrukcí a materiálů.". Konkrétní podmínky ochrany a regulace území jsou stanoveny v příslušných územně plánovacích podkladech a dokumentaci. D.5. Ochranné pásmo souboru nemovitých kulturních památek v Brně-Líšni Vymezení ochranného pásma nemovitých kulturních památek je v kompetenci obecního úřadu obce s rozšířenou působností (v Brně Odboru památkové péče Magistrátu města Brna), po vyjádření odborné organizace státní památkové péče, tedy Národního památkového ústavu, územního pracoviště v Brně. Ochranné pásmo je vymezováno Vyžaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky nebo jejího prostředí,... "J 2 Ochranné pásmo v Brně - Líšni (příloha č. 4) bylo vyhlášeno rozhodnutím Magistrátu města Brna o určení ochranného pásma souboru nemovitých Podle 17, odstavce 1, zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 35

36 kulturních památek v Brně - Líšni ze dne , a to na návrh Městské části Líšeň (viz kapitola C.3.6.). Rozsah tohoto ochranného pásma je dán hranicí detailně vymezenou (seznamem dotčených parcel) v části B výroku rozhodnutí. V odůvodnění předmětného rozhodnutí se uvádí, že Původní zástavba se vyznačuje znaky vesnického lidového stavitelství na hranici lokálního typu slováckého a hanáckého....v ochranném pásmu se nacházejí objekty, vypovídající o sociálním rozvrstvení této obce v minulosti, domky, v nichž bydleli řemeslníci a trhovci, jejichž činnost byla nejen pro Líšeň, ale i pro město Brno příznačná. Zachováním a ochranou souboru staveb a urbanistického řešení obce Líšeň v jejím historickém jádru bude dosaženo navázání na neopakovatelný celek v současné a budoucí koncepci této lokality." Líšeň byla dříve samostatné městečko s bohatým stavebně-historickým vývojem již od 12. století. Historické jádro má rostlý, nepravidelný půdorys, nachází se zde řada významných památek (kostel sv. Jiljí, zámek s parkem, klášter Milosrdných sester a další). Území je také významnou archeologickou lokalitou (Staré zámky). Podmínky ochrany se týkají zejména zachování půdorysné a výškové konfigurace zástavby, terénních a pohledových vazeb na kulturní památky při nové výstavbě a zásahů do stávajícího terénu. Zapovězeno je umisťování staveb, které by svým provozem narušovaly prostředí památek (především vodohospodářské stavby, lomy, nadzemní vedení, stavby produkující hluk, vibrace, zápach, hromadění odpadků, atp.). Veškeré stavební aktivity zasahující do stávajícího terénu jsou podmíněny provedením záchranného archeologického výzkumu, jehož konkrétní rozsah a forma je předmětem posouzení Odboru památkové péče Magistrátu města Brna. D.6. Ochranné pásmo Městské památkové rezervace Brno Vyhlášení ochranného pásma památkové rezervace (stejně jako ochranného pásma nemovité národní kulturní památky nebo památkové zóny a jejich prostředí) je rovněž v kompetenci obecního úřadu obce s rozšířenou působností, a to na návrh krajského úřadu, po vyjádření odborné organizace státní památkové péče. 73 Ochranné pásmo Městské památkové rezervace (MPR) Brno (příloha č. 5) bylo vyhlášeno rozhodnutím Odboru kultury Národního výboru města Brna (viz kapitola C.3.7.). Je charakterizováno jako...část zastavěného území města po obvodu historického jádra (bývalá předměstí), pocházející Podle 17, odstavce 3, zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů Pod číslem jednacím: kult.402/90/sev. 36

37 převážně z období průmyslového rozmachu v 19. a počátkem 20. století..." Jeho zřízením se sledovala...zvýšená ochrana prostředí městské památkové rezervace před případnými nepříznivými vlivy z nejbližšího okolí a před rušivými zásahy, zvláště při stavebních změnách..." 76 Toto ochranné pásmo je velmi rozsáhlé, zahrnuje ha. Jeho hranice v zásadě vede po tzv. velkém městském silničním okruhu - na severu území od křižovatky ulic Dobrovského a Hradecké (do roku 1991 Leningradské), po okružní komunikaci kolem Králova Pole v návaznosti na tzv. Svitavskou radiálu směrem k jihu a dále k východu ulicemi Dobrovského, Veleslavínovou, dále na ulici Sládkovu, přechází Merhautovu ulici a vede ulicí Kohoutovou, Provazníkovou, Svatoplukovou, Gajdošovou, Otakara Ševčíka, přechází dálniční přivaděč, železniční trať a ulici Olomouckou, vede do Starých Černovic, dále pokračuje ulicí Mírovou, Černovickou, Studniční, přechází řeku Svratku a železniční těleso až k silničnímu přivaděči na Thalmannově ulici, dále vede ulicí Jihlavskou, Rybnickou, Veslařskou (zahrnuje i parcely situované při západní straně této ulice), znovu překračuje řeku Svratku a vede ulicí Kamenomlýnskou přes sídliště Žabovřesky až k výchozímu bodu na křižovatce Dobrovského - Hradecká. V rozhodnutí jsou stanoveny podmínky ochrany, které je na území ochranného pásma MPR Brno dodržovat - není dovoleno provádět jakékoli stavební zásahy, které by narušily nebo ohrozily hodnoty MPR. Zejména je tímto míněno, že je nutné...dbát na to, aby nebyla změnami půdorysné, hmotové a výškové konfigurace zástavby a přírodních prvků v území ochranného pásma oslabena nebo porušena historická urbanistická skladba, měřítko a silueta MPR..." 77 V ochranném pásmu je zakázáno umísťovat takové stavby, které by svou funkcí a provozem znamenaly narušení životního prostředí a stavebního fondu MPR (znečištěním, hlukem, vibracemi, hromaděním odpadů, atp.) a je nutné sledovat výškové uplatnění objektů ve vztahu k MPR a k horizontu města. D.7. Významné archeologické památky na území Brna Celé území města Brna je územím archeologického zájmu 1. stupně, tj. územím s archeologickými nálezy ve smyslu 22, odstavce 2, zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Archeologické památky nemají podle tohoto zákona zvláštní kategorii památkové ochrany Odůvodnění rozhodnutí Odboru kultury Národního výboru města Brna č.j. kult.402/90/sev. Ibidem Část B výroku rozhodnutí Odboru kultury Národního výboru města Brna č.j. kult.402/90/sev. 37

38 (bývají prohlášeny kulturními památkami, národními kulturními památkami, nebo památkovou zónou, případně bývá vyhlášeno jejich ochranné pásmo), jsou ale při výkonu památkové péče neopominutelne a navíc specifické. Proto jsou na závěr této kapitoly významné brněnské archeologické lokality samostatně uvedeny. Brno-město. V podstatě celé území dané plochou Městské památkové rezervace Brno, tedy historické jádro města uvnitř bývalých středověkých hradeb, je archeologickým nalezištěm. Objevují se doklady mladšího středověkého osídlení od poloviny 12. století, nejstarší místní nálezy pocházejí z doby bronzové. Staré Brno. Především areál kláštera cisterciaček s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a Mendlovo náměstí. Nachází se zde nejstarší známá kamenná stavba na území Brna, rotunda z konce 10. či počátku 11. století. Je to prostor nejstaršího jádra brněnského osídlení, pozdější trhové osady a městečka Starého Brna (území mezi úpatím hradu Špilberk a přechodem přes řeku Svratku). Původní osídlení těchto míst pochází z raného středověku a středověku od přelomu 10. a 11. století. Archeologicky zachycené je valové opevnění (mezi ulicemi Křížová a Křídlovická, dnes pošta U modrého Iva") a bývalý kostel sv. Václava na protilehlé straně řeky (ulice Vídeňská), přičemž osídleno bylo rozsáhlé okolí těchto staveb. Z pramenů je pak známý areál bývalého špitálu sv. Ducha a kostela Všech svatých na ulici Pekařské. Jeho okolí bylo osídleno ve středověku, od počátku 13. století. Bosonohý. Dříve se jednalo o samostatné hradisko v zalesněné poloze, obtékané Lískoveckým potokem. Jeho valové opevnění pochází pravděpodobně již z eneolitu. Bystrc. Na území této městské části je významnou archeologickou lokalitou areál hradu Veveří s kostelem Panny Marie a ohradní zdí. Tato zalesněná oblast Brněnské vrchoviny byla osídlena již ve středověku, od 12. století. Komárov. Především okolí kostela sv. Jiljí, při bývalém benediktýnském probošství Na luhu" a Kostelní náměstí. Objevuje se zde raně středověké a středověké osídlení. Kaple sv. Benedikta je zmiňována od 11. století, probošství od počátku 12. století, kostel sv. Jiljí byl vystavěn koncem 12. století. Královo pole. Areál Kartuziánskeho kláštera s kostelem Nejsvětější Trojice a Božetěchova ulice. Osídlení se zde objevuje od založení kláštera moravským markrabětem Janem Jindřichem roku Líšeň. Hradisko Staré zámky" leží na protáhlé slepencové ostrožně trojúhelníkového tvaru, s příkrými svahy do údolí krasového potoka Říčky a do boční rokle s pramenem. Toto Území bylo pravděpodobně osídleno již v neolitu, eneolitu a pozdní době bronzové. Nálezy pochází i z raného středověku století (kamenná hradba, valy, sídlištní nálezy). Další samostatné hradisko v této lokalitě - Chochola" - leží na pravém břehu potoka Říčky, 2,5 km severně 38

39 od Starých zámků". Nálezy keramiky dokládají, že osídleno bylo zřejmě v období pozdního halštatu. Obrany. Dříve hradisko na ostrohu zvaném Hradisko", nad pravým břehem Svitavy. Leží ve výhodné strategické poloze - ze tří stran je obtékáno řekou a chráněno asi 100 m vysokými svahy. Patří k největším pravěkým hradiskům na našem území, jeho osídlení pochází z pozdní doby bronzové. Zábrdovice. Významnou archeologickou lokalitou je areál premonstrátského kláštera s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a bývalým kostelem sv. Kunhuty a také Klimentova a Lazaretní ulice. Osídlení této oblasti počalo ve středověku, od založení kláštera v roce Židenice. V této části města se nachází Stránská skála - výrazný vápencový útvar, dlouhý asi 1,5 km a široký asi 400 m. Je zde možné nalézt osídlení již ze starší doby kamenné (750 tisíc let před naším letopočtem), které patří k nejstarším v českých zemích a mladší osídlení doby eneolitu. 39

40 E) NOVÁ KONCEPCE ÚZEMNÍ PAMÁTKOVÉ OCHRANY V BRNĚ Památková péče je dlouhodobý proces. Je logické, že v průběhu let se objevují nové poznatky a skutečnosti, které zpřesňují a upravují původní úkoly památkové péče. Koncepce ochrany kulturních památek by proto měla být stále konfrontována s přítomnou realitou, měla by být doplňována a aktualizována. Odbor památkové péče Magistrátu města Brna v souladu s těmito požadavky zpracoval v roce 2002 dokument Koncepce územní památkové ochrany ve městě Brně". 78 Tato koncepce je založena na upřesnění a novém situačním vymezení urbanistických památkových hodnot. Tyto jsou charakterizovány jako...řada hodnotných historických předměstí a souborů i dříve samostatná historická sídla, integrovaná urbanizačním procesem do brněnské městské aglomerace. Přitom se jedná také o dochované a svébytné celky s vlastním kulturně-historickým potenciálem a identitou i osobitým image." 79 Nároky na zvláštní ochranu těchto specifických území byly dosud opomíjeny. Nedošlo kjejich urbanisticko-památkovému zhodnocení, ani k vyhlášení jejich vlastní územní památkové ochrany ve smyslu zákona 20/87 Sb. o státní památkové péči tak, jak se stalo v ostatních největších městských aglomeracích v ČR.' 60 Předmětné hodnotné soubory se sice většinou nacházejí na území ochranného pásma Městské památkové rezervace Brno, to však zdaleka nestačí k zajištění konkrétní diferencované ochrany jednotlivých urbanisticky a stavebně odlišných území (viz podmínky ochrany v ochranném pásmu MPR Brno, kapitola D.6.). Jejich památkovou ochranu je nutné posílit vymezením nových památkových zón a souborů nemovitých kulturních památek na území stávajícího ochranného pásma MPR. Poté koncepce počítá se zmenšením tohoto ochranného pásma MPR tak, aby bylo upuštěno od dozoru nad vzdálenějším územím, jehož stavební aktivity nemůžou nijak ohrožovat nebo narušovat památkové hodnoty vlastní Městské památkové rezervace. Praktické uplatnění nové památkové koncepce by znamenalo posílení a větší soustředění památkové péče na skutečné kulturní hodnoty a umožnilo by diferencované stanovování podmínek pro stavební činnost na chráněném území. Pořizovatel dokumentace: Magistrát města Brna, Odbor památkové péče, Zpracoval: Němec, J., Spolupráce: Knoppová, J., Kulíškova, L, Vobořilová, P. Kapitola 1 Koncepce územní památkové ochrany ve městě Brně Ibidem 40

41 E.1. Kategorie památkové ochrany podle Koncepce územní památkové ochrany v Brně" Základní charakteristika kategorií územní památkové ochrany v intencích Koncepce" je následující: E.1.1. Městská památková rezervace Brno Stávající, blíže popsaná v kapitole D.3. Její kulturně památková podstata je charakterizována jako Neobyčejná slohová různorodost a mnohovrstevnatost, dokládající nepřetržitý tisíciletý kulturní vývoj města. Urbanistická osnova tří historických částí a velkorysé okružní třídy z 19. století.' 8^ E.1.2. Památkové zóny Mimo stávající památkovou zónu lidové architektury Tuřany - Brněnské Ivanovice (popsanou v kapitole D.4.) jsou navrženy další památkové zóny: Brněnské výstaviště, o výměře 46,5 ha, jako...významný a světově uznávaný nejucelenější soubor české moderní architektury 20. století, jehož jádro tvoří funkcionalistické objekty, vybudované pro Výstavu soudobé kultury ČSR, Je také dokladem brzkého rozchodu české architektury s estetikou tzv. socialistického realismu. K jeho charakteristice se řadí i uplatňování nových konstrukčních principů v architektonické tvorbě.,ň2 Veveří, o rozloze 98 ha, s několika velmi hodnotnými památkovými soubory - Tivoli (Konečného náměstí), Jiráskova a Veveří ulice, Janáčkovo náměstí, areál historických budov VUT - doplněnými veřejnou zelení (Tyršův sad, Bjornsonův sad, Botanický zahrada Masarykovy univerzity). Území tvoří...svébytnou a representativní městskou čtvď, budovanou v blokové zástavbě od 2. poloviny 19. století. Bohaté novorenesanční tvarosloví, přecházející později přes secesi až k funkcionalismu 20. století.,e3 Lužánky, zóna s výměrou 71,5 ha, situovaná v přímém sousedství MPR a navrhované památkové zóny Veveří. Nejpodstatnějším akcentem této plochy je vila Tugendhat, památka zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO, dalším důležitým prvkem je park Lužánky - první veřejný park v českých zemích. Stavební jádro navrhované zóny tvoří velkorysá urbanistická kompozice jednotně koncipovaných honosných objektů obytných a školských, dokládající rozmach města ve 2. polovině 19. století.' 64 1 Kapitola 3.1. Koncepce územní památkové ochrany ve městě Brně 2 Kapitola 3.2. Koncepce územní památkové ochrany ve městě Brně 3 Ibidem 4 Ibidem 41

42 Královo Pole, území 62,3 ha. Významnými akcenty zóny jsou kulturní centrum Semilasso, Slovanské náměstí, Palackého třída a areál bývalého kláštera s kostelem Nejsvatější trojice. Kulturně památková podstata území vychází z dvou částí - historické s dochovanou půdorysnou osnovou dvou náměstí a rozsáhlým areálem bývalého kláštera kartuziánu a nové s pravoúhlou osnovou a velkým centrálním náměstím. E.1.3. Soubory nemovitých kulturních památek s ochrannými pásmy Je navrhováno, aby v na území města bylo celkem 10 ochranných pásem souborů nemovitých kulturních památek. Ochranné pásmo v Brně - Líšni je již vyhlášeno, následovat by měla Masarykova čtvrt'. Rezidenční čtvď tzv. čistého, převážně rodinného bydlení, budovaná v průběhu celého 20. století, s velkým počtem individuálních až experimentálních architektonických děl.'* 5 Hrozí poškozování těchto hodnot v souvislosti s často žádanými modernizacemi domů a půdními vestavbami. Hlinky, historická radiála, která těsně sousedí s navrhovanou památkovou zónou Brněnské výstaviště. Objekty mají převážně rezidenční charakter, řada jich je památkově chráněných. Celkově příznivý, až velmi representační účin ulice podtržen průběhem dvouřadové kaštanové aleje. Proporčně přiměřená podnož Žlutého kopce a architektonický kontrapunkt k moderně brněnského výstaviště.'* 6 Pisárky-Veslařská. Mělo by se jednat o část údolí řeky Svratky se zástavbou ve svahu Juranova kopce, včetně parku kolem pavilonu Anthropos a souboru vodárenských objektů. Součástí území je řada honosných vil a zámečků z konce 19. století v historizujícím slohu. Ponava - Tábor. V této lokalitě hrozí nebezpečí poškození i zániku památkových hodnot v souvislosti s často žádanými stavebními renovacemi. Jde o rozsáhlejší území zastavěné především v meziválečném období, především v intencích funkcionalismu. Situována je zde řada škol a administrativních objektů. Černá Pole. Západní část městské části Černá Pole byla vybudována v 1. polovině 20. století, převážně z rodinných domů. Charakter výstavby je secesní, neoklasicistní (Mendlova zemědělská a lesnická univerzita) a především funkcionalistický. Husovice, náměstí Republiky. Celkový slohový výraz tohoto území je převážně novorenesanční a secesní, nejvýznamnější dominantou je zajímavý Kapitola 3.3. Koncepce územní památkové ochrany ve městě Brně Ibidem 42

43 secesní objekt kostela Božského srdce Ježíšova. Náměstí si dosud zachovalo původní pravoúhlou urbanistickou osnovu. Areál Státního hradu Veveří. Je členitě rozložen na vysokém ostrohu nad brněnskou přehradou, s mimořádnou panoramatickou účinností. Součástí areálu je velké předhradí s alejí a kostelem nanebevzetí panny Marie.,ß7 Stavební vývoj hradu se datuje od doby románské až po 19. století. Ústřední hřbitov. Řada objektů na ústředním hřbitově je evidována v Ústředním seznamu kulturních památek, Čestné pohřebiště je dokonce národní kulturní památkou. Problémem však zůstává ochrana důstojného pietního prostředí hřbitova a jeho okolí. Židovsky hřbitov. Hřbitov byl založen v roce 1852 a na jeho ploše byly postupně shromážděny náhrobní kameny ze starších zrušených židovských hřbitovů v Brně. Kulturní památkou je prohlášena celá stará část hřbitova s památníkem brněnských obětí nacistické perzekuce. Navrhované ochranné pásmo má výměru asi 8ha. E.1.4. Nové ochranné pásmo Městské památkové rezervace Brno Navrhované ochranné pásmo má celkovou výměru ha (stávající rozloha je ha). Ke zmenšení dochází na severu, kde je pro Královo Pole navržena památková zóna a také ve východní a jižní části. Nové ochranné pásmo je na severu vymezeno ulicemi Tábor, Domažlická, Reissigova, Staňkova a severní stranou arboreta MZLU; na východě třídou Generála píky, Lesnickou, Jugoslávskou, Přadláckou, Francouzskou, Hvězdovou, Soudní, Radlasem, ulicí Špitálka, Podnásepní a Masnou; na jihu pásmo určuje Zvonařka, Opuštěná, souběh železničních drah, Opavská, Gallašova, Vídeňská, Vinohrady, Kamenná kolonie, Červený kopec a hranice městské části Brno - střed; na západě dále hranice městské části Brno - střed a ulicemi Foustkova, Březinova, Králova, Tolstého a Mučednická, odkud hraníce pokračuje k výchozímu bodu - ulici Tábor. Na takto vymezeném území se mají nacházet 3 nové památkové zóny (Brněnské výstaviště, Veveří a Lužánky) a 5 nových ochranných pásem souborů nemovitých kulturních památek (Masarykova čtvrť, Hlinky, Pisárky - Veslařská, Ponava - Tábor a Černá Pole). Každý z těchto plošně chráněných celků má mít vlastní podmínky ochrany a současně spadat do parametrů vyplývajících z prekryvu ochranným pásmem MPR. Podmínky ochrany v ochranném pásmu MPR jsou pak odvozeny, tak jako ve stávajícím případě, od zájmů Městské památkové rezervace Brno. Ibidem 43

44 Závěrem uveďme, že požadavek na diferenciaci památkové ochrany v památkových územích zaznívá již v Usnesení vlády ČR o Koncepci účinnější péče o památkový fond v České republice do roku 2005 (viz kapitola C.3.2.) a požadavek na zmenšení stávajícího naddimenzovaného ochranného pásma je uveden mimo jiné v Regulačním plánu Městské památkové rezervace Brno. 88 Praktické provedení tohoto úkolu však naráží na mnohé legislativní překážky, téměř se zdá, že nepřekonatelné. Na žádost o stanovisko k možnostem zmenšení ochranného pásma MPR Brno 89 zaslanou Odborem památkové péče Ministerstvu kultury ČR bylo sděleno následující: Ochranné pásmo... se vymezuje správním rozhodnutím. Tím je také limitována možná změna tohoto rozhodnutí, které je v případě nabytí právní moci přezkoumatelné pouze prostřednictvím mimořádných opravných prostředků. Po uplynutí prekluzívních lhůt, stanovených správním řádem, tedy změna takového pravomocného rozhodnutí vůbec nepřichází v úvahu a k jeho zrušení, resp. změně, by zřejmě bylo zapotřebí předpisu v síle zákona. Vedle toho ust. 41 stavebního zákona sice umožňuje změnu územního rozhodnutí... nicméně lze považovat za sporné, zda vůbec bylo úmyslem zákonodárce zmocnit stavební úřad ke změně pravomocného rozhodnutí, vydaného jiným orgánem...proto zastáváme názor, že tento postup není pro změnu ochranného pásma podle ust. 17 zák. č. 20/1987 Sb. přijatelný a z hlediska ust. 27 odst. 4 cit. zákona by byl patrně klasifikován jako nedostatek.' 90 Případné budoucí naplnění nové Koncepce územní památkové ochrany ve městě Brně je tedy závislé na dlouhodobém legislativním procesu, se zatím nejistými právními výstupy. 88 Kapitola 3.5 Regulačního plánu MPR Brno Doporučení postupu pro revizi rozsahu a režimu ochranného pásma MPR" 89 Dopis ze dne , značka: OPP 10/2002/Mar. 90 Dopis Ministerstva kultury ČR ze dne , značka: 2782/2002-PI 44

45 F) ZÁVĚR Předchozí text možná naznačil, jak nesmírně komplikovaným procesem je ochrana památek. Pracovníci státní památkové péče musí skloubit pochopení památkové podstaty věci a snahu o co největší možné zachování této hodnoty s nároky současného dravého" kapitalismu, jehož cílem je především ekonomický zisk. Jejich odborný názor musí vycházet z důkladné znalosti konkrétní problematiky viděné v širších souvislostech a do praxe musí být uváděn výhradně v souladu s platnými právními předpisy - požadavky nad rámec zákona by byly v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, listinou základních práv a svobod. 91 Zároveň je nutné provádět osvětu a popularizaci této náročné práce, protože bez pochopení a zájmu veřejnosti nemůže být ochrana památek v praxi dlouhodobě úspěšná. Profesor Kroupa v úvaze o publikačních strategiích ovlivňujících vztah veřejnosti k památkové péči uvádí, že Památková hodnota musí být před veřejností vždy znovu a znovu obhajována, aby zejména ona měla zájem o její další uchování.,82 Závěrem chci uvést slova Josefa Švehly, 93 který již v roce 1924 konstatoval stále živou pravdu: Žádný příkaz, žádný zákon, žádný trest a byť nejlépe a nejostřeji byl k veřejnosti pronesen, nemůže ochrániti ani stébla trávy v pažitu, není-li především v lidech samých oněch citů, jež působí, že člověk v úctě zastaví svou hrabivost a své osobní zájmy u pomníků minulosti. ' S4 Jakým způsobem podnítit dnes tak málo patrnou úctu a pokoru k historii a jejím památkách je však již tématem pro jinou práci. 91 Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. - Listina základních práv a svobod, hlava první, článek 2 uvádí, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. " 92 Kroupa, J., Památková péče a veřejnost (brněnský příklad), in: Památková péče na Moravě, Státní památkový ústav v Brně, Řídící učitel a amatérský archeolog, vykopal zříceninu Kozí hrádek u Sezimova Ústí 94 Štoncner, P., Příspěvky k dějinám památkové péče v Československé republice v letech ", Zprávy památkové péče 65/2005, s

46 G) SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY G.1. Odborná literatura autorský kolektiv za redakce Dřímal, J., Peša, V., Dějiny města Brna, díl 1 a 2, nakladatelství Blok, Brno, 1968 Bečková, K., Mimozemšťané v Berlíně? K záměru znovupostavení Berlínského zámku, Zprávy památkové péče 64/2004 Blažíček, O., J., Slovník památkové péče, terminologie, morfologie, organizace, Sportovní a turistické nakladatelství, Praha 1962 Hájek, T., Zánik a vznik památkových péčí, filozofie památkové péče, nakladatelství Epocha, Praha, 2005 Halová - Jahodová, C, Brno, stavební a umělecký vývoj města, nakladatelství V. Poláčka, Praha, 1974 Němec, J., Historické inspirace, pozvánka k procházce historickým Brno, in: Duše Brna, nakladatelství Vutium, Brno, 1998 Památková péče na Moravě, sborník příspěvků, vydal Státní památkový ústav v Brně, 2002 Richter, V., Umění a svět, studie z teorie a dějin umění, nakladatelství Academia, Praha, 2001 G.2. Legislativa a odborné podklady Zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, v platném znění Vyhláška č. 66/1988 Sb. v platném znění, kterou se provádí zákon č. 20/1987 Sb. Zákon č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění Zákon č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, v platném znění Zákon č. 71/1994 Sb. o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, v platném znění Zákon č. 71/1967 Sb. o správním řízení (správní řád), v platném znění Nařízení vlády č. 54/1989 Sb. o prohlášení území historických jader měst za památkové rezervace 46

47 Usnesení vlády ČR o Koncepci účinnější péče o památkový fond v České republice do roku 2005 Usnesení vlády ČR o Koncepci účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice na léta Instrukce Ministerstva kultury č. 3084/97 Vyhláška Ministerstva kultury o prohlášení území historických jader vybraných obcí a jejich částí za památkové zóny Rozhodnutí Magistrátu města Brna o určení ochranného pásma souboru nemovitých kulturních památek v Brně - Líšni Rozhodnutí Národního výboru města Brna o určení ochranného pásma Regulační plán Městské památkové rezervace Brno Koncepce územní památkové ochrany ve městě Brně Ústřední seznam kulturních památek ČR Pasport drobných architektonických a výtvarných historických objektů G.3. Oficiální webové stránky Města Brna: Jihomoravského kraje: Ministerstva kultury ČR: Národního památkového ústavu: Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO): Mezinárodní rady pro památky a sídla (ICOMOS): 47

48 GRAFICKÉ PŘÍLOHY 1 - Regulační plán Městské památkové rezervace Brno 2 - Městská památková rezervace Brno 3 - Ochranné pásmo Městské památkové rezervace Brno 4 - Památková zóna lidové architektury Tuřany - Brněnské Ivanovice 5 - Ochranné pásmo souboru nemovitých kulturních památek Brno - Líšeň 48

49 / REGULAČNÍ PLAN w w Městské památkové rezervace Brno Urbanistická koncepce Zjednodušený výkres Základní kategorizace objektů uniové funkce É Ä Objekty národních kulturních památek =í Kolejová MHD povrchová WĚ Návrh národních kulturních památek í u j Kolejová MHD podpovrcbová «Hradební zdí - pomátkově chráněné S i Objekty památkově chráněné dle státního seznamu # Hlavní cyklistické stezka Cyklistické terminály WĚ Objekty nechráněné dle státního seznamu Prostorové regulativy WS Objekty nově navrhované EÍ*J Kompoziční o prostorové vztahy (průhledy, osy) ÍJTJ Objekty výstupy z podzemní MHD íp Historické dominanty Q O Určeno k sanoci E*S] Výhledové stanoviště Základní kategorizace ploch EO-B Očíslování bloků MPR J Pěší zóny a komunikace pro pěší J Komunikace 3 Pěší komunikace v zelených zónách - parcích H Plochy zeleně Školní hřiště ^Vodní plochy, bazény, košny Podmínky prostorové regulace 55 Podloubí E D Vnitřní galerie (obchod, služby) EE3 Návrh opravy plášťů budov M«? Veřejné pasáže o průchody objekty a bloky CZJ Nadzemní garáže H l Podzemní garáže ; T : Stavební hranice podzemních staveb *? Pohyblivé schody ~ j Lávky pro pěší-nadchody Ochranné režimy 3 Hranice Městské památkové rezervace L i u Výtvarné prvky městského interiéru, památkově chráněné S Plochy zeleně památkově chráněné dle zák, č. 20/87 ^ Památné stromy stávající chráněné dle zák. č 114/92 % Památné stromy navržené k ochraně dle zák. ř. 114/92 Ostatní stromy včetně navrhovaných

50 >* [.'CHARAKTERISTICKÉ OBJEKTV j VYŠŠÍ VEREINE VYBAVENOST 4 Ní;vj-;én - wtbtm) S. Sísrfi» ft í i.ui-n! Boťníř) v. Mořivá:; uměé mmm H' :» flsj^ Kitófia Géws sése$to&) íí *! /kj í,:.!;!':! (t!si.iíífv ; v-ttóŕri-.iw kiítor«! ii-.'itrasi; i>. Úhň mhtáá ŕ-feá onio-stej 5 ŕ.ítiíjáiiautomu v. íisáíidí.veh iíinřití 22 MüiSfli l5ťítb.x-í ií? í! & A«í*,;,;; i k / i i á s MĽ6.B. SíaMJf n i s i? klíatr J kfeí^kfemim i >»>; -' BätBÍ luí^ja* Sííffi.%! N.-^s'.R-äíí4,-v j ; i c \ ; f e 4 ( v i í í h ^ i í 5í. D i w & : H I S Í M fravm&ü H Sssou pe(ägpgwši baäisss» 6 tohtnw» fcaaswsa (kfereabi&m to pa& J 'is. iim'-äíjiíi'.b íí'iiľ.ciii'-i M/A í ívw. i ľ i i u & f i ; Mí-iiliiiKi htírsď,mi.ijf um saštfa BJTWJ " ľ1«mi»i J Ijpie 3'-i sivŕí ÍÍÍÍB íl.wis L i a a t t f t i W b fissfeiľíim SÍS MfCiífCRrô i í i :*:; ávrá ú&\<j:<s píslíviíhi-íh-i«írfnkhíti ;u isiitesí: 41. vefiľj!\i iyóftufioii íňriíííi'ibfctšisísíi: I I C y \ I :... i.... * ' : : ; : i t* (É ía V7Á N P^1^.. ""^t-... j>*ť' ^/" v X./W t -ju?' ř ť- ŕ - too: ~ ;>2OÍÍ 3(iöffl j ^ ý'é^^ýíjif:i~fa^~'! X / T, I II f.// ' x>v x. ^ V ľ~j//w // v / i J; ' ', ' /; >4Í ^ /MM žq " </\ " -r-w «;m f 7 ŕl.

51 CO LU QĹ % >- LU >LO O o LU ) M O a: < < LU 1