UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Rodinná škola, její historie, vývoj a budoucnost v České republice očima jejích absolventek

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Ktedr genderových studií Bc. Petr Hylová Rodinná škol, její historie, vývoj budoucnost v České republice očim jejích bsolventek Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Hn Hvelková, Ph.D. Prh 9

2 Prohlášení Prohlšuji, že jsem předkládnou práci zprcovl smosttně použil jen uvedené prmeny literturu. Součsně dávám svolení k tomu, by tto práce byl zpřístupněn v příslušné knihovně UK prostřednictvím elektronické dtbáze vysokoškolských kvlifikčních prcí v repozitáři Univerzity Krlovy používán ke studijním účelům v souldu s utorským právem. V Prze dne. únor 9 Petr Hylová

3 Abstrkt Témtem mé diplomové práce je Rodinná škol, její historie, vývoj budoucnost v České republice očim bsolventek studi. V této práci se zbývám Rodinnou školou tké jko institucí, zejmén pk její historií, úlohou zčleněním do systému školství. N zákldě dostupných mteriálů porovnávám učební osnovy plány jednotlivých oborů v různém čsovém období. Ve své práci jsem se kromě ukotvení oboru Rodinná škol ve školském systému nší republiky změřil n bsolventky oboru Rodinná škol mým cílem bylo získt výpovědi bsolventek, které dný obor bsolvovly v různých obdobích minulého století. Zjíml mě především jejich motivce ke studiu tohoto oboru, jejich očekávání následně komprce tohoto očekávání s relitou. Zjímvým výsledkem se jeví obrz oboru ve společnosti, jk se s ním ve své prxi setkly bsolventky při hledání upltnění n trhu práce. K tomu účelu sloužil osobní setkání rozhovory s těmito bsolventkmi. Jko jedn z bsolventek tohoto oboru jsem porovnl vlstní zkušenosti se zkušenostmi respondentek výzkumu pro zhodnocení podoby tmosféry studi jsem využil vlstní genderové citlivosti. Abstrct The topic of my thesis is the Household school, its history, development nd its future in the Czech Republic s seen through the eyes of grdutes. In this thesis I exmine the Household school lso s n institution, especilly its history, function nd its integrtion into the system of eduction. Using vilble mterils, I compre the curricul nd plns of individul progrmmes over vrious periods of time. Beyond the integrtion of the Household school into the Czech Republic s eduction system, I focused on the Household school s lumne, who studied this field in vrious periods of the lst century, nd my trget ws to obtin their sttement. I ws interested minly in their motivtion to the study of this field, their expecttion nd then, consequently, comprison of these expecttions with the relity. As n interesting result seems the view of this field in the society which the lumne met with while the looking for job on the mrket. For this purpose, I orgnised personl meetings nd interviews with these lumne. As one of the lumne of this progrmme, I compred my own experience with the experience of the reserch s prticipnts nd for the evlution of the form nd tmosphere I used my own gender sensitivity.

4 Poděkování Děkuji PhDr. Hně Hvelkové, Ph.D. z její odbornou pomoc při vedení mé diplomové práce tktéž všem svým spolužčkám dlším dámám, které se zúčstnily mého výzkumu odpovídly n mé otázky. Nemohu opomenout ni pomoc všech orgnizcí, které svou rdou pomocí přispěly k finální verzi. Bez nich by tto práce nemohl vzniknout.

5 ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Gender společnost Gender ve školství Gender, volb povolání, prcovní trh související změny Genderové stereotypy Ideový diskurs konceptu škol pro tzv. ženská povolání PREHISTORIE RODINNÝCH ŠKOL: VZDĚLÁVÁNÍ DÍVEK PRO TZV. ŽENSKÁ POVOLÁNÍ PŘED ROKEM ŠKOLY PRO TZV. ŽENSKÁ POVOLÁNÍ PO ROCE Legisltivní úprv orgnizce chrkter tzv. škol pro ženská povolání Komprce jednotlivých typů oborů pro tzv. ženská povolání v letech Skldb studijních předmětů...37 Hodinová dotce jednotlivých předmětů...38 Profil bsolvent oboru...39 Čtyřleté obory v porovnání s osttními...4 Cílové skupiny studentů studentek...41 Shrnutí z komprce oborů Počet žáků žákyň podle oborů středoškolského odborného vzdělávání obor Rodinná škol, Provoz služeb pro domácnost, Prktická škol Upltnění bsolventů/bsolventek oboru Rodinná škol n trhu práce SHRNUTÍ PRÁCE S PEDAGOGICKÝMI MATERIÁLY EMPIRICKÁ ČÁST Metodologie Výzkumná metod...53 Výběr vzorku...54 Popis vzorku...55 Průběh rozhovorů...56 Interpretce dt Osobní reflexe Anlýz rozhovorů Genderové spekty výběru oboru...68 Očekávání versus relit...7 Klmvá reklm Rodinných škol...7 Pohled bsolventek předchozích genercí...74 Souhrn získných odpovědí...76 Rozhovor s ředitelkou oboru Rodinná škol Reflexe rozhovoru s ředitelkou oboru Rodinná škol...8

6 ZÁVĚR LITERATURA A POUŽITÉ ZDROJE SEZNAM PŘÍLOH... 94

7 ÚVOD Rodinná škol je oborem, který ptří v minulosti ptřil mezi nše trdiční obory má vskutku mimořádný genderový chrkter. Ve své práci jsem se změřil n Rodinnou školu jko instituci. Zjíml mě zejmén historie Rodinné školy jk, kdy proč vznikl, z j k ýc h m i n u l ýc h o b o r ů v yc h á z e l, j k á b yl j e j í ú l o h p r v o t n í c í l. Z b ýv l j s e m s e t k é j e j í m z č l e n ě n í m d o s ys t é m u š k o l s t v í, otázkou, jk se změnil její koncepce. Důvodem, proč jsem si vybrl právě toto tém pro svou závěrečnou práci, je skutečnost, že jsem tento obor sm v ystudovl n Integrovné střední škole v Děčíně ž v rámci studi genderu jsem si uvědomil, jk význmnou roli Rodinná škol jko instituce hrje jk se podílí n utváření genderové polrity strukturálních nerovností v rámci nší společnosti. M ým c í l e m b y l o n l é z t o d p o v ě d i n o t á z k y, v e k t e r ýc h l e t e c h došlo k rozmchu Rodinné školy jejímu rozvoji, co bylo pro dné období chrkteristické z pohledu genderu, z d byl tento obor rekcí n celospolečenské změny zd se n něm odrzil růst feministického hnutí první počátky feminismu. V neposlední řdě se z m ě ř u j i n v ýv o j o b o r u, c í l e o b s h v z d ě l á v á n í v e v z b ě n genderový řád soudobé společnosti n součsnou situci tohoto studijního oboru. Pro mou práci je stěžejní zejmén empirická část, ve které jsem se zbývl pohledem studentek Rodinné školy n tento obor tké pohledem mě smotné. M ým cílem bylo zjistit prostřednictvím r o z h o v o r ů o d p o v ě d i n o t á z k y t ýk j í c í s e m o t i v c e k e s t u d i u t o h o t o oboru, očekávání, obrzu oboru v rámci společnosti, výhod nevýhod studi jeho upltnění n trhu práce dopdů pro soukromý život b s o l v e n t e k. P ř i n l ýz e j s e m p o z o r n o s t s o u s t ř e d i l n g e n d e r o v ý rozměr názorů zkušeností respondentek, především n ovlivnění g e n d e r o v ým i s t e r e o t y p y v m o t i v c i k e s t u d i u, v p ř e d s t v ě b u d o u c í h o u p l t n ě n í v j e h o n á s l e d n é r e l i z c i. M ý m c í l e m b yl o z j i s t i t, p r o č s e 1

8 respondentky m ého v ýzkumu rozhodly tento obor studovt, jk se v jejich rozhodnutích p rojevily genderové stereotyp y, v čem viděly své budoucí prcovní upltnění, jkým způsobem docházelo k trdiční segregci n trhu práce jkou v ýhodu či nevýhodu mělo studium tohoto oboru v soukromém prcovním životě, respektive jký vliv mělo studium n očekávání ze strny společnosti. D ů l e ž i t ým s v ě d e c t v í m v r á m c i p o h l e d u d o h i s t o r i e p r o m n e b yl t k é r o z h o v o r s b ývlou ředitelkou Rodinné školy v Děčíně, která měl vedení o b o r u n s t r o s t i n d ě č í n s k é š k o l e. V j e j í v ýp o v ě d i j s e m s e s n ž i l v yh l e d t z e j m é n g e n d e r o v ě s t e r e o t y p n í v n í m á n í f e m i n i n i t y. M ů j v ýz k u m s e v z t h u j e k v ýv o j i p o r o c e , k t e r ý s k o n č i l z r u š e n í m r o d i n n ýc h š k o l v r á m c i s t á t n í c h i n s t i t u c í v r o c e Pro zprcování témtu jsem pk v yužil zákldních metod kvlittivního v ýzkumu jko jsou rozhovor studium dokumentů, k t e r é m j í v z t h k h i s t o r i i o b o r u R o d i n n á š k o l. P ř i s v é m v ýz k u m u j s e m v yc h á z e l z p ř í s t u p u t z v. z k o t v e n é t e o r i e. N j e d n é s t r n ě j s e m studovl relevntní literturu k tomuto témtu n strně druhé jsem vedl zstupovly rozhovory různé s bsolventkmi věkové spektrum Rodinné též školy, rozličnou které skldbu v ys t u d o v n ý c h o b o r ů. C e l k e m j s e m u s k u t e č n i l r o z h o v o r ů j i ž p o několik prvních jsem zjistil, že se odpovědi názory respondentek z č í n j í o p k o v t, r e s p. o b j e v o v l y s e s t e j n é ú d j e, n á z o r y, p o s t ř e h y. Získné rozhovory jsem přepsl formou otevřeného kódování jsem se pokusil text témticky roztřídit rozkrýt. Předem jsem měl stnoven témt, k t e r ýc h jsem se v průběhu rozhovoru s b s o l v e n t k m i d o t k l, p r o t o b yl o z á v ě r e č n é z p r c o v á n í j e d n o d u š š í. Vzhledem k velikosti vzorku nelze ovšem získné výsledky zcel z o b e c ň o v t n c e l o u p o p u l c i b s o l v e n t ů r o d i n n é š k o l y.

9 1. TEORETICKÁ ČÁST N úvod si dovolím přiblížit pouze několik relevntních termínů z oblsti genderových studií v závislosti k mé práci. Protože se změřuji n školy pro tzv. ženská povolání hlouběji pk n Rodinnou školu jko obor, soustředil jsem se pouze n vzby žen mužů k rodině, společnosti, změstnání, škole v souvislosti s těmito t é m t y p ř e ž í v j í c í m i m ýt y v r á m c i n š í s p o l e č n o s t i. M á p r á c e n e n í změřen n popis problému genderu ve škole, společnosti ni n trhu p r á c e o b e c n ě, m ým z á m ě r e m j e p o u z e s e o k r j o v ě d o t k n o u t k ž d é h o z nich poukázt n konkrétní vzby ve vzthu k tzv. žen s k ým povoláním. 1.1 Gender společnost Zřejmě si ni neuvědomujeme, jk důležitou roli hrje v nšem životě pohlví. Kžd ý z nás se s určitým pohlvím nrodí podle toho, zd je pohlví mužské nebo ženské, se mu utomticky připisují určité vlstnosti, schopnosti též očekávání, tedy gender mskulinní nebo feminní. Hovoříme o dvou odlišných ktegoriích pohlví g e n d e r u. P o h l v í j e k t e g o r i e d n á b i o l o g i c k y, z t í m c o g e n d e r j e ktegorií sociálně konstruovnou, která utomticky předpokládá u nší osoby určité konkrétní vlstnosti, schopnosti dovednosti, určitou t ypickou roli. Jedná se o: komplex vlstností chování, které jsou v určité společnosti spojovány s obrzem ženy nebo s obrzem muže (Smetáčková, 5:18). Sdělení, zd jsem muž nebo žen, může v yv o l á v t různé p ř e d s t v y, n p ř í k l d : U ž e n s e o č e k á v á p o v h o v á p s i v i t, z á v i s l o s t c i t o v á z l o ž e n o s t, p e č o v t e l s k ý p ř í s t u p, s m ys l p r o r o m n t i k u, p é č e o vlstní zevnějšek nepříliš velká technická zdtnost. U mužů pk utomticky očekáváme nezávislost, umění ovládání vlstních citů, mbice, soupeřivost, Pochopitelně muže zujetí vlstním povžujeme 3 z studiem, ty prcí technicky pod. zdtné.

10 (Currn/Renzetti, 3:) Obdobnou chrkteristiku njdeme tké u Bourdieuho, který ve své knize zkoumá struktury vzthů mezi ženmi muži též způsoby jejich reprodukce. Hovoří o fktu, že mužské pohlví je historicky povžováno z normu ženské z nedokonlost, muže vidíme jko ktivní, ženy psivní. Veřejný prostor je určen mužům ženám ptří sfér soukromá. (Bourdieu, ) Biologické pohlví tedy stojí v centru nšeho zájmu. N zákldě biologického esencilismu se pk snžíme osprvedlnit rozdíly, které jsme si v nší společnosti vytvořili které vedou k neustálému prohlubování sociálních nerovností mezi oběm pohlvími. Tkové pk povžujeme z pltné, neměnné zdjí se nám přirozené. Pochopitelně le njdeme rozdíly v pojetí toho, co je ženská co mužská role to nejen mezi jednotlivým i kulturmi, le tké v rámci čsu. Kždá společnost, kždá dob si vytváří vlstní obrz ženství s p o l e č e n s k ýc h mužství norem. souhrn (Vldrová, očekávání, 4:1) předsudků Tkové normy pk existují v rámci kždé společnosti jko určitý pohlvně-genderový s ys t é m, k t e r ý s e p r o j e v u j e v h o s p o d á ř s t v í, p o l i t i c e, n á b o ž e n s t v í i v z d ě l á v c í m s y s t é m u. ( O k l e yo v á, ) M y s e t e d y n z á k l d ě v l s t n í h o b i o l o g i c k é h o p o h l v í z ř d í m e d o u r č i t é s k u p i n y. V r á m c i smotného procesu socilizce se nám pk dostává informcí my jsme jimi neustále formováni utvářeni. Tkový druh socilizce v nás posiluje chování, které je žádoucí, nopk se snží o odstrnění chování nežádoucího. Femininit mskulinit předstvují jkousi identitu, orientci vnímání svět, který nás obklopuje, tedy určitou s t e r e o t yp n í předstvu společnosti o nás smých. Hovoříme tedy o mužství ženství, které jsou ve vzájemném protikldu. Opět se nejedná o biologické dnosti, něco, co je tzv. přirozené v ychází npříkld z přírody, le ve své podsttě se jedná o určitá společenská očekávání. Femininit mskulinit předstvují určité předpokládné r ys y, chrkteristiky, osobnostní dispozice, kvlity vlstnosti, které jsou reltivně trvlé neměnné pro jedno či druhé pohlví. Jsou to d o s l o v i d e á l y m u ž e ž e n y v y t v o ř e n é s p o l e č n o s t í, k t e r ý m s e m á 4

11 j edinec přizpůsobovt ob pk působí jko normtivní koncepty. Femininit je pk zcel normální pro ženy nikoliv součsně pro muže, obráceně mskulinit je přípustná pro muže, le nikoliv pro ž e n y. P ř i t o m s m o t n é c h r k t e r i s t i k y o d p o v í d j í c í f e m i n i n i t ě n e b o mskulinitě se u kždého člověk v y s k yt u j í zcel nezávisle n b i o l o g i c k é m p o h l v í. ( O k l e yo v á, ) Struktur nší společnosti je pk orgnizován tk, že v ní muži z u j í m j í n d ř z e n é m í s t o ž e n y j s o u v p o z i c i p o d ř í z e n ýc h. T k o v é uspořádání společnosti je stejně jko v minulosti, tk i v dnešní době bráno jko zcel smozřejmé díky upevňování v rámci institucí nám může připdt jko zcel přirozené. Dochází tedy k v yu ž í v á n í b i o l o g i c k ýc h o d l i š n o s t í o b o u p o h l v í, k t e r é p k d ě l j í d o j e m, j k o b y t o b yl y o n y s m y, k t e r é v y t v á ř e j í t o t o d ě l e n í v r á m c i s p o l e č n o s t i. Otázkou zůstává, nkolik hrjí biologické odlišnosti svou roli, nebo jsou spíše smy produktem genderovného svět. Pierre Bourdieu temtizuje problém nturlizce říká: Není to vůbec tk, že by se symbolické uspořádání dělby práce podle pohlví s ním pk i celý sociální i přirozený řád řídily nutnostmi biologické reprodukce, le nopk rbitrární konstrukce biologického, zvláště pk mužského ženského těl, jeho funkcí způsobů užívání jmenovitě po stránce biologické reprodukce slouží z zdánlivě přirozený zákld jk rozdělení pohlvní ktivity, tk dělení práce, odtud pk celého kosmu, v duchu ndrocentrismu. Neobyčejná síl mužského pojetí sociálního svět prmení z toho, že se v něm kumulují koncentrují dvě operce: že totiž legitimuje vzth ndvlády tím, že z něho činí součást logické přirozenosti, jež sm je přitom nturlizovnou sociální konstrukcí. (Bourdieu : 4) Rozdíly schémt mezi pohlvími fungujících v rámci vnímáme tedy společnosti, n která zákldě jsou určitýc h sm jejím produktem, která povžujeme z zcel přirozená, biologicky dná. V yp l ý v á t o p ř e d e v š í m z d ů v o d u, ž e j i n á s c h é m t p r k t i c k y n e m á m e k dispozici. Ženská poddnost je spontánní zároveň vynucená je součástí kždodennosti. (Bourdieu :37) To, že je v dnešní době mocenské postvení v rámci společnosti, z něhož profitují zejmén m u ž i, n e u d r ž i t e l n é, t e m t i z u j í n p ř í k l d B e c k o v i, k t e ř í s e z b ýv j í otázkou individulizce společnosti, která sebou nese rozpory v tom, co je dobré pro společnost pro individuum zároveň. Role dnešních žen je v mnohém jiná než v minulosti, důvodem jsou společenské, le tké kulturní z m ě n y, do hry vstupuje pochopitelně tké vliv emncipce žen. Ženy touží po budování 5

12 vlstní kriéry mteřství zároveň, vstupují do politiky, vidíme ženy ve vědě pod. V rámci vzdělávání b ychom se tedy m ěli změřit ne n muže nebo ženu (chlpce, dívku), le n univerzálního člověk. Mohou dnešní ženy uspět n poli profesní kriéry zároveň pečovt o rodinný krb? Otázk je tedy nsndě - jk je možné sldit práci rodinu součsně? Mohou skloubit lásku, rodinu osobní svobodu? Jsou poždvky, jež jsou n ženy kldeny z e strny změstnání, rodiny p rtnerského život neslučitelné? B yl o b y p ro prcovní trh n e j l e p š í, k d yb y b y l k ž d ý z n á s z c e l u t o n o m n í b y t o s t í, k t e r á j e nezávislá nemá žádné dlší zájmy či cíle kromě těch, které přicházejí od změstnvtele? Je pochopitelné, že ženská práce tedy její práce ve veřejné sféře by měl b ýt tkovou, která nezshuje do domácích povinností. Ob prtneři se snží uspět n prcovním trhu, le součsně tké dosáhnout mximálního uspokojení v prtnerskýc h r o d i n n ýc h vztzích, což je le možné pouze z předpokldu, že v rámci rodiny usiluje o budování kriéry pouze jeden. Ve své podsttě tedy lze říci, ž e s p o l e č n o s t t k t o v yt v á ř í j s n o u n e r o v n o s t m e z i m u ž i ž e n m i. P odíváme-li se n trdiční měšťnský model rodiny, nlézáme zde ženu muže, přičemž je zcel utomtické, že muž se věnuje vlstní kriéře žen je v roli podřízené osoby, která obětovl svou kriéru rodině péči o domácnost. Industriální společnost je zložen n námezdní práci, ke které je zpotřebí, by v rámci rodiny fungovl určitá specifická dělb práce dná pohlvím jednotlivých členů domácnosti. Dochází tk tedy k prolínání poždvků trhu r o d i n y, k d y j e t ř e b, b y s e j e d e n z p r t n e r ů o b ě t o v l o d v á d ě l s v o u p r á c i b e z n á r o k u n m z d u v r á m c i r o d i n y s t l s e t k z c e l z á v i s l ým n d r u h é m, l e n d r u h o u s t r n u j e v yb í z e n s m o t n ý m t r h e m p r á c e k tomu, b y b yl V přípdě, že soutěživý bojovl z vlstní individulizci. dojde k situci, kdy je důležité udělt určitý kompromis, pk se utomticky očekává, že jej udělá žen. (Beck, 1995) Prvdou je, že dnešní postvení žen n trhu práce tudíž i v r á m c i r o d i n y v ýk o n u d o m á c í c h p r c í s e z m ě n i l o, v m n o h é m j e určitě lepší než dříve, le toto sebou nese určitá rizik. Ženy ve své 6

13 podsttě působí n dvou polích zároveň odvádějí práci ve veřejné i domácí sféře. Aby obstály, musí dokázt, že jsou schopny z vládnout o b o j í. T o t o l e m ů ž e v é s t v e v ýs l e d k u k t o m u, ž e s e d o s t á v j í d o konfliktů s muži, kterým ubírjí n jejich postvení v rámci společnosti. 1. Gender ve školství Vzdělání člověku umožňuje uvědomit si své postvení ve společnosti tím mu tké dává moc toto postvení změnit. má v e l k o u m o c i v t o m, j k d o k á ž e l i d i v j e j i c h s p o l e č e n s k ýc h p o z i c í c h nopk fixovt. Školám je oficiálně svěřován odpovědnost z to, by žáci nbývli znlostí dovedností k plnění nejrůznějších s p o l e č e n s k ýc h r o l í. ( C u r r n / R e n z e t t i, 3 : 1 4 ) Š k o l j k o i n s t i t u c e s k l í č o v ým v ý z n m e m n e j e n p r o ž i v o t jednotlivce, le též pro život společnosti, která si jejím p r o s t ř e d n i c t v í m z j i š ť u j e v l s t n í k o n t i n u i t u v yc h o v á v á g e n e r c e ž á k ů ž á k yň, k t e r é u č í s t n d r d n í m n o r m á m h o d n o t á m d n é s p o l e č n o s t i. P ů s o b í n n á s p r o s t ř e d n i c t v í m u r č i t ýc h m e c h n i s m ů (povinnost školní docházky, mturitní zkoušky pod.) připrvuje nás n budoucí život ve společnosti. Ovlivňuje náš osobní sociální v ýv o j hrje velmi v ýznmnou roli v utváření nší genderové i d e n t i t y, n e b o ť s e j e d n á o i n s t i t u c i, k t e r á j e z n č n ě g e n d e r o v n á. Hlvním nástrojem utváření genderové socilizce ve škole je formální neformální kurikulum. Přesto, že v nší zemi pltí rovný přístup pro dívky chlpce ke vzdělání, tento fkt neznmená, že nedochází k určitému genderovému t ypizování vzdělávcích prcovních pozic, které nám říkjí, komu je dný obor či změstnání určen jestli je spíše pro dívky či chlpce. Velký vliv hrje tké přístup učitelů učitelek k chlpcům děvčtům během studi učební pomůcky (nedosttečná reprezentce žen v rámci studijních mteriálů), jež mjí žáci žákyně k dispozici. (Smetáčková, 5:73) 7

14 V rámci oboru Rodinná škol pk může slůvko rodinná evokovt doj em, že je tento obor primárně změřen n v ýchovu vzdělávání dívek, jimž je přirozeně přisouzen role budoucích hospodyněk. Studentk tkového oboru je viděn jko budoucí mtk, p e č o v t e l k, s l u ž k, v yc h o v t e l k j e t o u, k t e r é j e d n o z n č n ě, d í k y tomuto oboru více než pochopitelně, náleží místo v domácí sféře. Zde j e p t r n é, j k m ů ž e j e d i n c e z v o l e n ý o b o r f i x o v t d o j e m u v ym e z e n é oblsti. Ve své podsttě jde znovu pouze o reprodukci udržování genderového řádu ve společnosti o znovupotvrzování trdičního pojetí chápání femininity mskulinity. Otázkou pochopitelně není, zd tento profil připrvovli tvůrci zstánci oboru Rodinná škol, nebo ti, kteří bojovli z její návrt tké ti, kteří ji udržují n soukromých školách dodnes, le zd se rozhodli s tím něco udělt n pomoc bsolventům bsolventkám tohoto oboru připrví koncepci, která je po ukončení studi nebude stvět jen do pozice potenciálních supermtek, mnželek nejvýše sekretářek nebo žen prcujících z peníze v cizí domácnosti. S ndr Hrding hovoří o tzv. s ymbolickém universu. Tento k o n c e p t s e s k l á d á z i n d i v i d u á l n í r o v i n y, d ě l b y p r á c e s ym b o l i c k é r o v i n y. I n d i v i d u á l n í r o v i n s e t ýk á p r o ž í v á n í g e n d e r u, d ě l b p r á c e pk přirozeného dělení práce (v rámci soukromé, le též veřejné s f é r y) n ž e n s k o u m u ž s k o u. P r o f e s e, k t e r é s e h o d í s p í š e p r o m u ž e jiné pouze pro ženy pod. Do symbolické roviny p k ptří npříkld j z y k ( p o u ž í v á n í s e x i s t i c k é h o j z yk, g e n e r i c k é m s k u l i n u m p o d. ), kultur, hodnot y, v ýz n my (utomtické m yšlení, přiřzov ání nebo p o u ž í v á n í u r č i t ýc h s l o v s p j t ý c h s p o h l v í m ), s p o l e č e n s k é i n s t i t u c e pod. (Hrding, 1986) Z uvedeného v yp l ý v á, že pohlví jedince zde hrje opět jednoznčnou roli. Ženy jsou ovlivněny společností, proto se tké č s t ě j i u c h yl u j í k v ýb ě r u s t u d i p o z d ě j i p o v o l á n í, k t e r é j e s p j t o s v ýkonem tkzvných ženských povolání, tj. povolání, jež jsou vhodná spíše pro ženy než pro muže. Sem mohu zřdit npříkld c e l k o v o u o b l s t s l u ž e b, v ýk o n d m i n i s t r t i v n í c h č i n n o s t í, p o v o l á n í s nižší kvlifikcí pod. Škol je tedy institucí, která hrje klíčovou 8

15 roli v životech kždého z nás pro budoucí fungování společnosti. Škol nám prostřednictvím učiv předává společensky uznávné sttus quo. 1.3 Gender, volb povolání, prcovní trh související změny Postvení proměnlivé. žen Stejně mužů tk v se rámci mění společnosti příslušnost je jedince historicky k určité společenské vrstvě jeho role. V rámci feudální společnosti byl tto p ř í s l u š n o s t u r č e n j i ž p ř i n r o z e n í j e d i n c e. V t u d o b u s i b yl i m u ž i ž e n y (nevolníci) ekonomicky rovni v yp l ývá to z fktu, že jejich p r á c e n e b yl r o z d ě l e n n v í c e č i m é n ě d ů l e ž i t o u n i v y s l o v e n ě n mužskou ženskou. Obě pohlví prcovl společně společně tké pečovl o dům jeho okolí. Děti zbezpečovly povětšinou bbičky nebo strší děti. V nejvyšších vrstvách se postvení (ekonomické i politické) mužů žen tké příliš nelišilo. Rozdíly njdeme pouze mezi stvy. V rámci moderní společnosti se tto oblst znčně změnil. (Hvelková, 4) Měšťnský model rodiny vznikl n přelomu století p ř i n e s l s e b o u j s n ě d e f i n o v n é r o l e p r o m u ž e ž e n y. M u ž b yl postven do role živitele žen do role pečovtelky hospodyně. (Frevert, 1986) Největší změny pk přinesl tehdejší legisltiv, ve které b yl zkotven rovnoprávnost mezi stvy. Prvdou le b ylo, že díky rodové příslušnosti došlo k tomu, že muž se stl právopltným občnem neobčnky s o b č n s k ým i bez právy j k ýc h k o l i v žen občnských b yl práv. postven do (Hvelková, role 4) T h e o d o r v o n H i p p e l p e l o v l n t o, b y b yl ž e n á m p o s k y t n u t s t e j n á práv jko mužům, to lidská i občnská by zkrátk to, co si muži nárokují pro sebe, dostly tktéž ženy. Hippel svou prcí poukázl n rozdílné postvení mezi muži ženmi, to n dvou odlišných polích d o m á c n o s t i ( v yh r z e n é p r o p r á c i ž e n ) s t á t u ( v y h r z e n é p r o m u ž e ). V této době le lidé n tkto rdikální text ještě plně připrveni 9

16 n e b yl i. P ř í r o d n á m p r ý j s n ě s t n o v i l, k č e m u j s m e p ř e d u r č e n i c o se od nás očekává. (Frevert, 1986) K tomu, že muži ženy zujímjí rozdílné postvení přispěly tké peníze, které jsně určily, čí práce je p r o s p o l e č n o s t d ů l e ž i t á. Ž e n y s e t k s t l y z á v i s l ým i n m u ž í c h postupem čsu též izolovnějšími bez možnosti prticipce n veřejném životě. Stávjí se vizitkou muže, jeho ozdobou plní jeho p ř í k z y t é ž v r á m c i p é č e s t r o s t i o r o d i n u v ýc h o v u d ě t í. T e h d e j š í zákonodárství pmtovlo pouze n měšťnskou vrstvu, nikoliv n n i ž š í v r s t v y. Ž e n y v t é d o b ě n e m o h l y z í s k t n i c e r t i f i k á t o p r o f e s i b yl jim určen pouze 4 prcovní míst dělnice v továrně, p r o s t i t u t k, k o j n á n e b o s l u ž k. J e t e d y p t r n é, j k b yl y r o l e n z á k l d ě p o h l v í r o z d ě l e n y p r o k o h o b y l t t o d o b v ýh o d n ě j š í. (Hvelková, 4) S m o t n á v o l b p o v o l á n í j e o v l i v n ě n m n o h f k t o r y. S m e t á č k o v á u v á d í o b d o b n é d ě l e n í j k o H r d i n g v yc h á z í p ř i t o m z e 3 z á k l d n í c h ktegorií individuální, sociální kulturní vlivy. V zásdě se dá říci, že kromě vloh, schopností zájmů vlstností jedince je bráno v úvhu dále působení ktuálního okolí jedince v neposlední řdě pk působení hodnot, norem kulturních vzorců dné společnosti. Součástí všech skupin těchto vlivů jsou pk společenské stereotyp y, v č e t n ě g e n d e r o v ýc h s t e r e o t y p ů. J e d i n e c n e m á š n c i s e r o z h o d n o u t svobodně n zákldě vlstní vůle, rozhoduje se pod tlkem společnosti. Ne všechny vlivy přitom můžeme povžovt z pozitivní. Š k o l z d e h r j e o p ě t d ů l e ž i t o u r o l i. N z á k l d ě š k o l n í c h v ýs l e d k ů t k é z á j m ů ž á k / ž á k yn ě j e m o ž n é o d h d n o u t t e n d e n c i p r o b u d o u c í p r c o v n í u p l t n ě n í. V r á m c i v z d ě l á v c í h o s ys t é m u j s o u u r č i t é s t u d i j n í obory povžovány z dívčí některé z chlpecké. Do hry vstupuje tké prcovní trh jeho uspořádání dělení prcovních pozic povolání n vhodné pro ženy vhodné pro muže. (Smetáčková, 5:8-3) Z pohledu historie b yl prcovní sfér doménou m užů domácí sfér pk doménou žen. Smotnou účst žen mužů n prcovním trhu ovlivňují npříkld změny ve v ýrobě, demogrfické změny pod. T yto změny jsou ovlivňovány 1 převžujícími genderovými

17 i d e o l o g i e m i o v h o d n o s t i u r č i t ýc h p r c o v n í c h r o l í p r o m u ž e j i n ý c h p r o ž e n y. ( C u r r n / R e n z e t t i, 3 : 6 7 ) V m i n u l o s t i b yl z v ýr o b n í j e d n o t k u p o v ž o v á n r o d i n, c o ž s e změnilo s příchodem kpitlismu, kdy se prcovní trh otevřel ženám i mužům součsně oddělil tk domov prcoviště. Genderová dělb p r á c e - m u ž i ž e n y v yk o n á v j í j i n é p r á c e, k t e r é j s o u p o v ž o v á n y z různě důležité z hledisk fungování společnosti které jsou tké r ů z n ě o h o d n o c e n y. S m o t n é h o d n o c e n í m u ž ů ž e n l e n e v yp l ý v á z objektivních ukztelů. (Pvlík, 5:3) V rámci společnosti existují určité t yp y prcovních možností d o s t u p n ýc h ž e n á m m u ž ů m v y p l á c e n á o d m ě n z d n o u p r á c i j e závislá n předstvách určitých ženské kulturně p ř e d e p s n ýc h práce jejich mužské než n u t u ž o v n ýc h tlentu. V prxi se pk hodnot práce odměn z ni váže k vlstnostem, jež j s o u p r c o v n í s í l e p ř i p s á n y. S e m p t ř í n p ř í k l d r s o v á e t n i c k á příslušnost /nebo pohlví. (Currn/Renzetti, 3:66) Tong temtizuje domácnosti nebude fkt, nikdy že ženská povžován práce z v yk o n á v n á skutečnou v rámci práci, tedy lespoň do doby, k d y z ni ženy nebudou pobírt žádnou mzdu. Fkt, že ženám je umožněn rovný přístup n trh práce nic neřeší. Pro ženu se v zásdě nic nezměnilo, i ndále je povžován z tu, u které se utomticky předpokládá, že si odvede své v změstnání poté i dom. (Tong, 1998) Tkováto segregce n zákldě pohlví vede k tomu, že ženy nemjí tkovou možnost se v rámci prcovního trhu upltnit n prcovních pozicích, které jsou pro ně n e t yp i c k é z pohledu s p o l e č n o s t i d í k y p n u j í c í m s t e r e o t yp ů m m u s í v yh l e d á v t p r c o v n í pozice pro ně typické. K rovným šncím v oblsti prcovních p ř í l e ž i t o s t í o d m ě ň o v á n í z v yk o n n o u p r á c i m ů ž e p ř i s p ě t z e j m é n změn nší legisltivy přístup jednotlivých změstnvtelů. S m o z ř e j m o s t í j e p k z m ě n u o b yv t e l s m o t n ý c h, n e b o ť s e j e d n á o tolik diskutovnou změnu ve vnímání chápání lidí obecně. Mužskou dominnci n poli prcovního trhu sexulizci dělby práce temtizuje též Bourdieu. Ať už tto dominnce plyne z v yššího 11

18 mzdového společenského ohodnocení mužské práce nebo chápání p r á c e v yk o n á v n é ž e n m i j k o b n á l n í, b ě ž n é p o d. M u ž s k á n d v l á d tk, jk ji předstvuje Bourdieu ství ženu do pozice bytosti, jež je viděn odsouzen vidět sebe smu skrze dominntní, to jest mužské, ktegorie. (Bourdieu, :63) Udržování smotného ndrocentrického řádu v minulosti zjišťovly následující instituce rodin, církev škol. K těmto se později přidl stát, který převedl ptrirchát ze soukromé sféry též do sféry veřejné. (Bourdieu, ) Prvdou je, že změn politického systému, ke které došlo v nší z e m i m á z n á s l e d e k u r č i t o u p o d o b u v o l b y- n e v o l b y ž e n m u ž ů v rámci jejich upltnění v soukromé veřejné sféře. Ženy mjí možnost zvolit kriéru, by dosáhly určitého společenského postvení, le n druhé strně tk ztrtí možnost pečovt o rodinu n 1 %. Prvdou je, že n dnešním společenském žebříčku už rodin prestiž, kterou si v minulosti rodiny dr ž e l y, nehrje tkovou roli. (Hvelková, 199) O feminizci soukromé sféry se můžeme přesvědčit i dnes. Nechci t v r d i t, ž e m u ž ů m b yl m o ž n o s t s p o l u p r á c e n p é č i o d o m á c n o s t odpírán nebo je jim odpírán i dnes, le prvdou zůstává, že je to s t á l e v í c e d o m é n ž e n m n o h é s e d o k o n c e s t yd í z t o, k d y ž j i m m u ž i pomáhjí, někde se k tomu veřejně přiznjí. Zůstává tedy otázkou, zd není dobře, že i ndále existuje obor Rodinná škol, který bsolventky připrví n jejich roli budoucích mtek, pečovtelek o zhrdu, rodinu, pod. 1.4 Genderové stereotypy V nší společnosti existuje mnoho druhů stereotypů. Stejně tk sem můžeme zřdit stereotyp y genderové, km ptří npříkld různé druhy předsudků o mužích ženách jcí b y měli být, jk by s e m ěli chovt, jké role by měli zstávt. (Jrkovská, 4) Smotné g e n d e r o v é r o l e t e d y v yp l ý v j í z p ř e d s t v s p o l e č n o s t i l i š í s e p o d l e kultury, d o b y pod. Společnost požduje od s v ých členů členek, že se přizpůsobí své roli přijmou ji z svoji, zkrátk, budou se chovt 1

19 přesně tk, jk se od nich očekává. Tkové role jsou právě oněmy s t e r e o t yp y, k t e r é u t v á ř í s p o l e č e n s k o u h i e r r c h i i p ř i s u z u j í s v ý m členům členkám určitý prostor, chování, specifické funkce, vzhled, v ýk o n u r č i t ý c h č i n n o s t í v n e p o s l e d n í ř d ě t k é z á j m ů. D o d r ž o v á n í nebo porušování smotné genderové role sebou nese snkce ( to jk pozitivní, tk negtivní). Výkonu správné role, která je vhodná právě pro nás se učíme prostřednictvím procesu socilizce. Od nrození jsme tedy vhozeni do určité šktulky podle nšeho pohlví je s n á m i n k l á d á n o. K ž d ý, v č e t n ě r o d i č ů j e p k o v l i v n ě n p r á v ě n š í m pohlvím podle něho se k nám tké chová. (Ffejt, 4) Svou genderovou roli poté utváříme neustále potvrzujeme během vlstního život. U r č i t ý m t yp e m g e n d e r o v é h o s t e r e o t y p u j e p k t k é p o u ž í v á n í s m o t n é h o t e r m í n u m u ž. F r n c o u z s k ý j z yk n á s p ř e s v ě d č í o t o m, ž e muž hrje z historického pohledu důležitější roli než žen. Dokzuje to skutečnost, že dnes, stejně jko v minulosti oznčuje muže č l o v ě k j e d n í m s l o v e m h o m m e. A b yc h o m r o z l i š i l i, j e - l i n á m t o v určitých textech dopřáno, zd je tím m yšlen člověk jko tkový nebo pouze muž, b ývjí rozezntelní podle velkého mlého písmene. (Bdinter, 1:17) Toto jen dokládá podřdnou roli pozici ženy jko ženského druhého pohlví, o které hovoří npříkld Simone de Beuvoir, podle níž žijí ženy v tzv. imnenci (režimu obnovování zákldních životních funkcí) muži v trnscedenci (řádu tvoření, přeshování, budující trvlé dílo). Vinu n tom, že ženy smy sebe povžují z ty druhé pk nese společenský řád. Ženy se s tímto řádem dobrovolně ztotožňují chovjí se podle něho. (Beuvoir, 1966) Do kritiky zmiňovného pojetí, které ženám přisoudili muži ( ž e n y j s o u v i d ě n y j k o k ř e h k é b yt o s t i n e s c h o p n é r o z h o d o v á n í, v e l e n í, rcionálního uvžování zcel bez intelektu, použitelné pouze v mnželství pro otázky úkoly spojené s plozením dětí, jejich v ýc h o v o u péčí o domácnost) se pustil npříkld Mry Wollstonecrft v Obhjobě ženských práv. Výchov žen je podřízen roli budoucí mtky m n ž e l k y, 13 nikoliv příprvě n povolání,

20 budování chrkteru, pevné vůle, odvhy pod. Wollstonecrft doslov hovoří o tkzvné legální prostituci, ke které celý tento proces přirovnává instituci mnželství vidí jko obchod se ženmi, k d y ženy jsou v pozicích otrokyní. (Otes-Indruchová, 1998) Zřejmě nejsilnější ve společnosti nejdéle přežívjící je pk s p o j e n í n š e h o p o h l v í s u r č i t o u ú l o h o u, k t e r o u b yc h o m m ě l i v r á m c i společnosti zujmout. U žen je to tedy převážně sfér soukromá s p é č í o d o m á c n o s t d ě t i, v ýk o n s t n d r d n í h o p o v o l á n í o d p o v í d j í c í nšemu pohlví (sekretářk, kuchřk, dělnice v továrně, učitelk, kdeřnice pod.) pro muže sfér veřejná, přičemž u mužů je s p o d i v e m, k d yž s e c h t ě j í v ě n o v t p é č i o r o d i n u, v ý k o n u d o m á c í c h prcí nebo se ucházejí o práci, která je zcel mimo společenská očekávání. Velkou vzácností je v nší společnosti stále ještě muž n rodičovské dovolené. K posilování utužování těchto rolí, předstv v ýkonu s m o t n ý c h ú l o h p ř i s p í v á p o c h o p i t e l n ě n á š s p o l e č e n s k ý ř á d s ys t é m, k t e r ý n e b yl ž d o s u d k ž e n á m p ř í l i š v l í d n ý j e š t ě s t á l e v m n o h o h l e d e c h u t u ž u j e v ý š e z m í n ě n é m y š l e n k y p ř e d p o k l d y. Š k o l v ýb ě r s m o t n é h o p o v o l á n í j e p r o k ž d é h o z n á s v e l m i d ů l e ž i t ým životním krokem určuje nše budoucí společenské postvení. Oblst škol pro tzv. ženská povolání v čele se školou rodinnou pk tento s t e r e o t yp j s n ě p o t v r z u j e. N i k d o p o c h o p i t e l n ě n e ř í k á, ž e š k o l j e primárně určen dívkám jejich příprvě n mteřství péči o rodinu, le n druhou strnu čísl, která ukzují, kolik chlpců tento o b o r v ys t u d o v l o z u p l yn u l á l é t j e j s n ým d ů k z e m t o h o, ž e p r o chlpce jko studenty tento obor přitžlivý není. Společnost tk tedy o p ě t n ú l o h u p é č i o r o d i n u d o m á c n o s t p ř i p r v u j e p r i m á r n ě d í v k y. Škol tk tedy jednoznčně potvrzuje genderové stereotyp y v rámci společnosti. 14

21 1.5 Ideový diskurs konceptu škol pro tzv. ženská povolání S velmi zjímvou zcel ojedinělou publikcí k tomuto témtu přišel v roce 1916 J osef Kfk. Knih nese název 35 ženských povolání má podtitul příručk nezbytná pro rodiče, jejich z á s t u p c e, v yc h o v t e l e, r á d c e m l á d e ž e d í v č í, d í v k y i ž e n y v š e c h t ř í d, jež připrvují se k mnželství hledjí povolání výdělek Josef K f k b yl k u s t o d M u z e K r á l o v s t v í č e s k é h o, u t o r p u b l i k c e D o m á c í vševěd redktor čsopisu Šťstný domov. Kfk hovoří o dvou h l v n í c h p o d n ě t e c h, k t e r é p ř i s p í v j í k t o m u, ž e ž e n y v yh l e d á v j í vlstní smosttné postvení v kulturních evropských státech (mezi v ýj i m k y ř d í n p ř í k l d P o l s k o, Ř e c k o, S r b s k o K v k z ) b y l v ž d y větší počet žen než mužů že z mužů velmi znčný počet nezkládl n e b o n e m o h l z l o ž i t s m o s t t n o u d o m á c n o s t. D l š í m f k t e m b yl p k pochopitelně válk, která společnost přinutí zbývt se více vzděláváním odbornou průprvou žen též: K tomu již před r přistupovl třetí okolnost, která ženu i v domácnosti rodině z o p t ř e n o u n u t i l, b y v yh l e d á v l v e d l e j š í p o v o l á n í v ý d ě l e k. B ylo to stálé zhoršování podmínek životních se součsným vzestupem poždvků b l h o b yt n ý c h. (Kfk, 1916:5) Ve své kpitole v ýd ě l e č n ý c h p o v o l á n í d o m á c í c h u v á d í : Mnoho žen shání se po vedlejším výdělku, by rozhojnily příjmy domácnosti. Málo kdy při tom počítjí, co jim v domácnosti ujde, jk při tom znedbávjí děti i sebe. Správnou zásdou by mělo býti: Žen buď dokonlou mtkou dokonlou hospodyní, by právě tímto svým dvojím působením nejvíce pro rodinu domácnost vyzískl, jk vskutku tké nejvíce vyzískti může. Má-li při tom dosti čsu oddti se nějkému povolání vedlejšímu, rozvžuj vždy, jestli domácnost tím netrpí újmy jestli výdělek z něho stojí z to, by jiné zájmy domácí byly poškozeny, poskytuje-li tento výdělek víc, nežli plnou náhrdu z tuto újmu. Čsto se ukáže, že je lépe, můželi žen nebo dcer podepříti mnžel nebo otce v jeho povolání, nežli by vyhledávl výdělek ve šptně plcené práci. Čsto se ukáže, že je lépe, když si žen zřídí smosttné povolání (živnost) vedle svého povolání mtky hospodyně, stčují-li n to její síly, její duševní i hmotné prostředky, místo by vyhledávl jen tkovou vedlejší výdělečnou práci, čsto jen diletntskou. V následujícím uveden buďtež jen vedlejší výdělečná povolání domácí, tj. tková, pro něž se nevyžduje veřejně určité kvlifikce není zpotřebí úředního povolení, živnostenského listu pod. Není tím řečeno, že by žen neměl dle povhy tkového výdělku řádně pro něj býti vyškolen, 15

22 nopk dlužno hned ujistiti, že většinou je žen pro tkové práce dosud šptně vyškolen, že diletntské změstnání nepřináší žádoucího úspěchu že není pro ženu při této práci žádné zákonné ochrny, tkže je nezřídk vykořisťován, čkoli v některých oborech domácího průmyslu je změstnáno žen nejméně tolik jko mužů v jiných i dvkrát víckrát tolik. (Kfk, 1916:73-74) Mohlo by se sice zdát, že Kfk je k ženám velmi nepřátelský jsně ukzuje n místo, které by měly ve společnosti zstt tedy z ů s t t d o m v ě n o v t s e v ýh r d n ě r o d i n ě, l e n d r u h o u s t r n u z s e nbízí pohled rodinném, n dom, činnosti, z peníze. jež může Nbízí žen tk v yk o n á v t pohled n v kruhu celkem 355 činností, jimiž může žen obohtit rodinný rozpočet. Mezi povolání, jež Kfk ve své knize jmenuje ptří npříkld btikování, česání, hrčkářství, krjkářství, chov domácích pletřství, zvířt, ochrn košikářství, zvířt rostlin, kosmetik, šití štů, překldtelství, šití bílého prádl, vyšívání, vlásenkářství, žehlířství mnoho dlších. (Kfk, 1916) N této knize prcovl Kfk, jk sám uvádí, déle než 1 let. (Kfk, 1916:41) Fktem zůstává, že se v jeho slovech jsně odráží m yšlení tehdejší společnosti, která b yl striktně ptrirchální. Povolání, která ženám vymezuje jsou tková, která mjí ženy udržet v určitém specifickém postvení (nesmějí vybočovt z řdy), by neohrožovly genderovou strukturu společnosti hlvně postvení tehdejších mužů. Jeho publikce zcel potvrzuje tezi z knihy Dcery Eviny od Kri Utrio: Tková žen, dokonlá mnželk mtk, b yl v ýt v o r e m m u ž s k é f n t z i e. B y l u z p ů s o b e n á k t o m u, b y s e h o d i l d o d o m o v, v yb u d o v n é h o m u ž e m, m ě l u d r ž o v t o h e ň v k r b u, který zpltil muž, topit uhlím, které obstrl muž, vést děti, které počl muž, řídit služebnictvo, které pltil muž. Dokonlá žen neznmenl bez muže vůbec nic, tuto prvdu si musel osvojit už jko mlá holčičk. (Utrio, 1994:143) Z článků, které jsem nlezl v dobovém tisku z 9. let do jejichž kritiky se nebudu pouštět v rámci své práce (neboť by se n n i c h d l p o s t v i t p r á c e c e l á ), v y p l ý v á j e d n o z n č n é p o t v r z e n í v ýš e z m í n ě n ýc h m y š l e n e k t e o r i í, k t e r é s e v á ž í k o č e k á v á n í m s p o l e č n o s t i od žen ženské role vůbec. Jk uvedl Pvel Kčer, ide návrtu 16

23 s m o t n ý c h R o d i n n ý c h š k o l b yl v á z á n n e j e n n v e l k ý p o č e t d í v e k n e d o s t t k u o b o r ů j i m p ř í s t u p n ýc h, l e t k é v d ů s l e d k u s n i ž u j í c í c h s e v yh l í d e k n u p l t n ě n í b s o l v e n t ů ř d y o d b o r n ýc h u č i l i š ť, k t e r á t í m pádem omezují počet přijímných žáků je tedy t řeb hledt pro ně náhrdní formy Středního vzdělání odborného (Kčer, učiliště 199) Ev Rodinné Fetková, školy ředitelk v Prze pk v rozhovoru uvedl, že nmísto pnující pseudoemncipce je třeb vrátit ženám jejich původní důstojnost i se všemi povinnostmi, které k ní náleží. (Kčer, 199) Z u v e d e n é h o l z e u s o u d i t, ž e R o d i n n á š k o l m ě l v yp l n i t m e z e r u c h yb ě j í c í c h vzdělávcích progrmů pro dívky zároveň měl npomoci změnit nše součsné chápání rodiny jejího postvení v rámci společnosti. Hn Primusová ve svém článku v Učitelských n o v i n á c h u v á d í : E x i s t u j e t o t i ž z á s t u p č t r n á c t i ž p t n á c t i l e t ýc h děvčt, která prostě nevědí, co dělt dál. Školní v ýsledky neslibují zrovn pronikvé úspěchy ve studiu. Dále pk hovoří o tom, jk se z m ě n i l o č e k á v á n í o d d í v e k o d d o b y, k d y b yl t e n t o o b o r v m i n u l o s t i v yu č o v á n : o d d í v k y u ž s e n e o č e k á v á, ž e s i d o m n ž e l s t v í p ř i n e s e věnem tucet košil s háčkovným lemem ručníky s vlstnoručně v yš i t ý m n á p i s e m : K d e č i s t o t p ř e b ýv á, t m n e m o c i u b ý v á. J e d n o s e všk od nich (nebo spíš je) očekává určitě že totiž dospějí do společnosti, která ženě zse vrátí její v ýsostné jedinečné poslání strt se o rodinu. (Primusová, 1994) Předpokládlo se tedy, ž e d í k y tomuto oboru dojde ke znovuzrození upevnění ženského postvení v rámci rodiny společnosti. J á s m, s t e j n ě j k o v ě t š i n m n o u o s l o v e n ýc h b s o l v e n t e k t o h o t o oboru tktéž ředitelk rodinné školy z Děčín, jsem chápl tento obor jeho koncepci spíše jko prestižní. Důvodem byl fkt, že se k jeho studiu zpočátku hlásily skutečně žákyně s velmi dobrým prospěchem. Tto skutečnost se změnil později, kdy se ukázlo, že pro upltnění dívek není dosttek prostoru že je tento obor veřejností přijímán velmi negtivně. To tké rozhovoru s ředitelkou Rodinné školy v Děčíně. 17 v yp l y n u l o z mého

24 Vzdělání získné studiem tohoto oboru nedávlo jsně njevo, č í m j s o u b s o l v e n t k y v y u č e n y, j e j i c h z n l o s t i d o v e d n o s t i b yl y posuzovány pouze podle slov Rodinná. Dokáži si předstvit, že v období znovuotevření tohoto oboru (tedy jen krátce po revoluci) b yl p ř e d s t v ž e n v y s t u d o v n ý c h v t o m t o o b o r u j k o ž e n / m n ž e l e k p o d n i k t e l ů č i ž i v n o s t n í k ů, k t e r é j s o u s c h o p n y s v ým m n ž e l ů m z s t t oblst účetnictví, propgce, reprezentce zároveň být dobrými m n ž e l k m i m t k m i v d o m á c n o s t i. D r u h o u m o ž n o s t í m o h l b ýt tké volb v ýkonu služeb v domácnosti jiných žen, které se věnovly budování kriéry n péči o domácnost jim nezbývl dosttek čsu. Antonín Frnk uvádí: Počítáme s tím, že společnost se v pojímání rodiny vrátí k předkomunistickým trdicím. V ýchově dětí se musí dostt tkového ocenění, jké si zslouží. Proto se soustřeďujeme n to, bychom pro život připrvili budoucí dobré mnželky, mminky v yc h o v t e l k y. ( F r n e k / S t u d e n á, ) O s o b n ě s e d o m n í v á m, t t o s k u t e č n o s t v yp l ý v á i z m é h o v ýz k u m u, ž e s t u d e n t k y p ř i s t u p o v l y k e s t u d i u o b o r u R o d i n n á š k o l s e z c e l o d l i š n ý m z á m ě r e m. V ýc h o v j i c h s m ý c h p o u z e k ú č e l u p é č i o r o d i n u d o m á c n o s t n e b yl j e j i c h primárním cílem. 18

25 . PREHISTORIE DÍVEK PRO RODINNÝCH TZV. ŠKOL: ŽENSKÁ VZDĚLÁVÁNÍ POVOLÁNÍ PŘED ROKEM 193 Vzdělání je pro kždého z nás velmi důležité hrje význmnou roli v nšem životě. Konkrétně n tém vzdělávání žen dívek bylo n p s á n o j i ž m n o h o p u b l i k c í t e x t ů. P r o t o ž e s e v e s v é p r á c i z b ýv á m p o u z e o b o r e m R o d i n n á š k o l ( p ř í b u z n ým i o b o r y ), n e n í m ý m c í l e m popst hist orii vzdělávání v nší zemi, m ým záměrem je soustředit se pouze n tento obor. Protože se domnívám, že není od věci předložit zcel jednoduchý chronologický přehled nejdůležitějších událostí, jež v z d ě l á v á n í ( z á k l d n í, s t ř e d n í, v ys o k o š k o l s k é ) d í v e k ž e n v n š í z e m i ovlivnily uprvily, umístil jsem do přílohy č. 5 celkový přehled v ýz n m n ý c h u d á l o s t í v p o d o b ě, v e k t e r é j e j v e s v é p u b l i k c i u v e d l Mrkét Pánková. (Pánková, 6:-7) Do přílohy č. 6 jsem pk umístil tké schém vzdělávání dívek ve. polovině 19. n zčátku. století ze stejného zdroje. (Pánková 6:31) Dlší (v mnoh přípdech se též opkující) informce přehled dívčího vzdělávání z nší historie pk uvádí npříkld Jirková, 198; Vomáčk, 1994 Efmertová, V nší historii se objevily osobnosti svou roli sehrály tké s p o l k y, k t e r é s v o u č i n n o s t í p ř i s p ě l y k t o m u, ž e ž e n y d í v k y m o h o u d n e s j i ž b ě ž n ě s t u d o v t n g ym n á z i í c h u n i v e r z i t á c h. M ým c í l e m j e v yz d v i h n o u t u r č i t é v ý z n m n é s p o l k y o s o b y s p o l u s j e j i c h č i n y ktivitmi, které vedly či npomohly ke změně stvu dívčího vzdělávání postvení žen v rámci nší společnosti. V kždé publikci, kterou jsem otevřel při příprvě této diplomové práce, b yl y zmíněny ktivity ž enských spolků hnutí tké jedno jméno - Mgdlen Dobromil Rettigová (Lenderová, 1999; Mlínská, 5; Pánková, 6; Hvelková, 199; Rettigová, 1986; Směřičková, 1998; Bhenská 5, Ledvink/Pešek, 1996; Šolcová, 1984; Lněničková, 1999). Známe ji pochopitelně především j k o u t o r k u D o m á c í k u c h ř k y, l e R e t t i g o v á s e n e v ě n o v l p o u z e 19

26 vření, změřil se tké n osvětovou činnost pro ženy dívky. F o r m o u r ů z n ýc h b e s í d e k v y b í z e l ž e n y d í v k y k e v z d ě l á n í s m v rámci vlstní domácnosti provozovl vedl pro ně soukromé š k o l y. V ě n o v l s e v ý u c e d o m á c í c h r u č n í c h p r c í ( k t e r é b y l y v yu č o v á n y j i ž v m i n u l o s t i ), p o d n ě c o v l k č e t b ě č e s k ýc h u t o r ů t é ž k zájmu o věci veřejné (což povžuji z znčný pokrok). M. D. R e t t i g o v á b yl z á r o v e ň z k l d t e l k o u n d c e p r o s t u d i u m c h u d ýc h dívek v Litomyšli. (Nečesný/Králíková/Spěváček, 1977) Mezi dlší osobnosti pk můžeme zřdit Krolínu Světlou, Elišku Krásnohorskou dlší. Nezůstlo le pouze u žen, které měly snhu něco změnit, b yli tu tké muži jko npříkld Tomáš Grrigue M s r yk, k t e r ý s e z s l o u ž i l o u m o ž n ě n í s t u d i ž e n n f k u l t á c h v ys o k ý c h š k o l z r u č e n í v o l e b n í h o p r á v ž e n á m. V ý z n m n é v t o m t o s m ě r u b yl y n p ř í k l d : P r ž s k ý S p o l e k s v. L u d m i l y, j e n ž b y l z l o ž e n r o k u Č e s k ý v ýr o b n í s p o l e k v P r z e, z l o ž e n r o k u , k t e r ý v r o c e z l o ž i l p r v n í d í v č í o d b o r n o u š k o l u v P r z e, k t e r á b yl určen dívkám z nižších vrstev měl jk prktické, tk umělecké změření. Vyu č o v l y s e z d e předměty jko npříkld účetnictví, šití prádl, štů, psní n stroji, kreslířství pod. A s i t í m n e j v ý z n m n ě j š í m s p o l k e m b yl Ž e n s k ý v ý r o b n í s p o l e k v P r z e, k t e r ý b yl z l o ž e n v r o c e v j e h o ž č e l e s t á l K r o l í n S v ě t l á. D í v k y, k t e r é b yl y v e v ě k u l e t p ř á l y s i p o k r č o v t d á l e ve vlstním studiu, neměly v té době příliš mnoho možností. Musely nvštěvovt školu německého v ýr o b n í h o spolku nebo soukromé n ě m e c k é š k o l y. M n o h o z n i c h n i n e m l u v i l o n ě m e c k y. Č e s k á ž e n s k á hnutí usilovl o zpřístupnění výu k y v mteřském jzyce. V r o c e b y l o t e v ř e n o b c h o d n í p r ů m ys l o v á š k o l p r o d í v k y k u r z y p r o v yc h o v t e l k y o š e t ř o v t e l k y, k t e r á v r o c e z í s k l p r á v o v e ř e j n o s t i, c o ž z n m e n l o, ž e b yl d o t o v á n č á s t e č n ě z e m s k ým i státními institucemi její bsolventky získly po ukončení studi licenci, která jim umožňovl provozování živnosti. Později následovl zbezpečovl Ženský vyšší dívčí výrobní průmyslová spolek, p o z d ě j š í c h s t ř e d n í c h o d b o r n ýc h š k o l. tk škol. V ýuk, odpovídl již úrovni

27 C í l e m s p o l k u b yl o p o s t r t s e t é ž o t i s í c e o s i ř e l ýc h d í v e k, v d o v dlších žen bez živitele po rkousko-pruské válce, dát těmto ženám práci n tuto práci je připrvit právě dosttečným vzděláním. Tento spolek se le strl tké o prktické upltnění žen, zejmén zřízením zprostředkovtelny práce dále tím, že sám změstnávl cc 5 švdlen dále prodávl jejich v ýrobky. Spolek se věnovl též chrittivní činnosti. Proti tomuto spolku stál Frntišek Ldislv Rieger (člen pržské městské rdy), který Krolíně Světlé zmítl nejednu žádost o subvenci odmítl tké její žádost o podporu projektu n zložení prvního dívčího gymnázi ukončeného mturitou (tuto žádost později podpořil Frntišek Prusík, ředitel chlpeckého kdemického g ym n á z i z á s t u p c e z e m s k é š k o l n í r d y i n s p e k t o r P v l í č e k, t k ž e k jeho otevření skutečně došlo). Obdobnou úlohu zstávl n Morvě s p o l e k V e s n, j e n ž b yl z l o ž e n v r o c e o d r b y l trnsformovný n vzdělávcí jednotu. (Pánková, 6:11, Mlínská, 5:3-3) Nesehnutí uvádí dlší spolky školy jko npříkld Budeč, Americký klub dm nebo Minerv. (Nesehnutí, 5) Rodinná škol tk, jk ji znám já sm není oborem, který by se zjevil jen tk z nendání, le měl své předchůdce nebo, řekněme spíše, kořeny v jiných oborech, jež existovly již v minulosti npříkld pod jiným názvem nebo v jiné skldbě délce pod. Jko t k o v ým i z č á t e č n í k y v t o m t o o b o r u s i d o v o l í m j m e n o v t n p ř í k l d tzv. industriální dívčí školy nebo hospodyňské prktické školy p ř e d c h ů d k yn ě t z v. š k o l p r o ž e n s k á p o v o l á n í. Dívčím školám, které b yl y z řizovány ve městech, b ylo nřízeno, b y v y u č o v l y t k é ž e n s k ým r u č n í m p r c í m j k o p o v i n n é m u p ř e d m ě t u toto stnovil ministerský v ýnos ze dne. ledn 1851 č. 517, který tkto orientovné školy nzvl industriálními školmi. (Šfránek, : 7 3 ) V y u č o v á n y z d e b yl y t k é r ů z n é d r u h y k u r z ů, j k o n p ř í k l d kurz pro učitelky ženských prcí (podmínkou b yl o předchozí ukončené předběžné vzdělání dosžení věku nejméně 17-ti let) nebo kurz pro vzdělání pěstounek (věk nejméně 16 let, osttní podmínky stejné jko u kurzu pro učitelky ženských prcí). Hospodyňské školy 1

28 b yl y p o s t u p n ě z ř í z e n y v l e t e c h v e m ě s t e c h - C h r u d i m, Lou n y, Německý Brod, Stěžery dále hospodyňské kurzy při zimních hospodářských školách v Benešově, Hlinsku, Hořovicích, Chrudimi, Li t o m yš l i, Opočně, Přelouči, R o k yc n e c h, Roudnici, Sedlčnech, Slném Táboře (Šfránek, 1918:399) N p ř e l o m u s t o l e t í b yl y p o s t u p n ě z ř i z o v á n y d í v č í p r ů m ys l o v é školy i v menších městech. Školy b yl y -3 leté s o u s t ř e d i l y s e z e j m é n n v ýu k u p ř e d m ě t ů š i t í p r á d l š t ů, č s t o b yl v ýu k r o z š i ř o v á n o p ř e d m ě t y j k o n p ř í k l d p s n í n s t r o j i těsnopis. Mezi ty nejznámější ptřil škol pržská, zložená roku 1884 n podnět pržského strosty dr. Tomáše Černého. V roce 1884 měl 75 žček, v roce 1891 to b ylo 81 žček v roce 1898 již 554 žček. (Englová, 3) V následující části prfrázuji používám úryvky z textu Englové, 3. Příkldem konkrétní školy z devtenáctého století je p k P r ů m ys l o v á o b c h o d n í d í v č í š k o l, k t e r o u z l o ž i l v e d l Ž e n s k ý v ýr o b n í s p o l e k č e s k ý v P r z e. I n f o r m c e, k t e r é m á m k d i s p o z i c i s e t ýkjí školního roku Cílem této školy b yl o podt dospívjícím dívkám z levnou náhrdu v poměrně krátkém čse vědomosti z oblsti obchodu průmyslu, které měly npomoci dívkám se o sebe smé postrt získt změstnání. V yučujícím j z y k e m z d e b yl č e š t i n. V y u č o v á n í p r o b í h l o n n ě k o l i k ú r o v n í c h, já se změřím pouze n tkovou, která má úzkou vzbu s Rodinnou š k o l o u n e b o s e o b o r u p o d o b á s k l d b o u s v ýc h p ř e d m ě t ů. Mezi tzv. odbory n Průmyslové škole ptřily odbor kreslicí, r yt e c k ý o d b o r ž e n s k ýc h p r c í, k d e s e v t z v. 1. o d d ě l e n í v y u č o v l o : drobným prcím, jko npříkld pletení, háčkování, kroužení, síťkování, znmenání prádl, frivolitky td. šití bílého prádl, sprvování prádl, v yšívání jmen rozličných vzorků, plikce. V yu č o v á n í z d e p r o b í h l o c e l o d e n n ě š k o l n é b yl o z l t k y z m ě s í c. přistřihování prádl V yu č o v á n í p r o b í h l o d e n n ě v d o b ě o d 9 d o 1 h o d i n d o p o l e d n e školné z hodinu bylo 1 krejcrů.

29 šití pletení n stroji Š k o l n é b yl o 1 z l t k z 1 h o d i n. květinářství V yu č o v á n í p r o b í h l o d e n n ě o d 4 d o 5 h o d i n o d p o l e d n e š k o l n é n e b yl o ž á d n é, p ř i n á s t u p u d o o b o r u b y l ú h r d 1 z l t k. V t k z v n é m d r u h é m o d d ě l e n í b yl o v y u č o v á n o : šití štů dle míry kreslení střihů přistřihování štů V yu č o v á n í p r o b í h l o c e l o d e n n ě ž á k y n ě m u s e l y b ý t z d t n é v š i t í p r á d l. Š k o l n é z d e b yl y 3 z l t k y m ě s í č n ě. N škole se dále v yučovlo npříkld doplňovcímu vyučování určenému pro dívky ve věku od 14. nebo 16. roku, km byl y tktéž zřzeny ženské práce, které byl y v yučovány n zákldě přání rodičů. N O b c h o d n í š k o l e ž á d n é ž e n s k é r u č n í p r á c e v yu č o v á n y n e b y l y. D á l e z d e b yl y n p ř í k l d t z v. v o l n é p ř e d n á š k y z l i t e r t u r y, u m ě n í, h i s t o r i e t d. Z á j e m k yn ě m o h l y v y u ž í t t k é s t u d i c i z í c h j z y k ů n ě m e c k é h o, frncouzského, ruského nebo nglického jko mimořádnému oboru z d e b y l o v yu č o v á n o ú p r v ě v l s ů. V r á m c i t ě c h t o k u r z ů d l š í c h oborů se pltilo školné v rozmezí od 1 zltky měsíčně po 3 zltky měsíčně. Od plcení školného byly z určitých s p e c i f i c k ýc h podmínek osvobozeny dívky z venkov nebo Prhy nejbližšího okolí. Absolventkám s v yz n m e n á n í m b yl o následně zbezpečeno prcovní místo. (Englová, 3: ) Přelom 19.. století b yl pro vznik Rodinnéí školy z ásdní. Ze vznikjících dívčích škol převzl instituce Rodinná škol zejmén předměty pro oblst všeobecného jzykového vzdělání nebo npříkld ruční práce. Ve své podsttě probíhl probíhá v ýuk tohoto studijního oboru v podobném duchu, z čehož v yp l ývá, že j e d n o z n č n ě n e d o š l o k p ř í l i š n é r e f l e x i s p o l e č e n s k ýc h h i s t o r i c k ýc h změn. 3

30 3. ŠKOLY PRO TZV. ŽENSKÁ POVOLÁNÍ PO ROCE 193 V této kpitole se budu věnovt zčlenění oboru Rodinná škol ( jeho příbuzných oborů) jeho ukotvení v rámci nšich institucí km ptří, kdo je sprvuje jk tomu b ylo v minulosti. Čerpt budu z e j m é n z e s e k u n d á r n í l i t e r t u r y, b yc h m o h l p ř e d l o ž i t n ě k t e r é z á k l d n í p o j m y, d t č í s l. D l e m ý c h d o s v d n í c h z j i š t ě n í n e b yl konkrétně n tém Rodinných škol dosud v yprcován žádný podrobný v ýz k u m n e b yl v y d á n n i ž á d n á k o n k r é t n í l i t e r t u r, k t e r á b y t u t o problemtiku komentovl či řešil ze stejného pohledu, jkým se t í m t o o b o r e m s m z b ýv á m. V rámci této sekce se budu věnovt popisu zákldních spektů, jko jsou úprv školství jko s ystému v rámci nší republiky, Z á k o n u u p r v u j í c í m u o r g n i z c i o d b o r n ýc h š k o l p r o ž e n s k á p o v o l á n í právní poměry učitelstv těchto škol v Československu tktéž dtům n i n t e r n e t o v ýc h vzdělávání, Českého stránkách sttistického Národního úřdu ústvu dlších odborného zdrojů, jko npříkld Ústvu pro informce ve vzdělávání, které mi poskytl y dlší detily ohledně oboru Rodinná škol o jeho minulém součsném stvu L e g i s l t i v n í ú p r v o r g n i z c e c h r k t e r t z v. š ko l pro ženská povolání Rodinné školy (jednoleté, dvouleté tříleté) ptřily mezi Odborné školy pro ženská povolání jejich provoz chrkter b yl uprven zákonem ze dne 17. únor 19, č. 75 Sb. Jeho úplné znění v č e t n ě p r o v á d ě j í c í c h p ř e d p i s ů p ř e d k l á d á m v p ř í l o z e č. 4. V yd á n í tohoto zákon předcházel v roce 191 návrh č. 1476, kterým se kolektiv poslnců tedy již o rok dříve pokoušel o úprvu orgnizce d í v č í c h o d b o r n ýc h š k o l p r á v n í c h p o m ě r ů u č i t e l s t v t ě c h t o š k o l 4

31 v rámci československé republiky. Tento návrh se příliš neliší od později vydného zákon v roce 19. Přílohou tohoto návrhu je pk p o č e t d í v č í c h š k o l o d b o r n ýc h v r e p u b l i c e, k t e r á č í t l v r o c e ú s t v y p r o d í v č í š k o l y o d b o r n é, 4 d í v č í c h š k o l o d b o r n ý c h č e s k ýc h, 1 5 d í v č í c h š k o l o d b o r n ýc h n ě m e c k ýc h n S l o v e n s k u ( d l e d t d o s u d z n á m ýc h ) c e l k e m 4 d í v č í o d b o r n é š k o l y. C e l k e m t e d y v r o c e e x i s t o v l o 6 1 d í v č í c h o d b o r n ýc h š k o l. ( N á v r h Z á k o n / ) Plná verze tohoto návrhu je umístěn v příloze č. 3. Účelem tohoto oboru bylo poskytnout dívkám ženám (nejednlo se tedy o obor přístupný zástupcům mužského pohlví) jk vzdělávání pro domácnost rodinu, tk i zprostředkovt vyučení v živnostech p ř í s t u p n ýc h ž e n á m. Z ř i z o v t e l e m b y l o m i n i s t e r s t v o š k o l s t v í n á r o d n í o s v ě t y. M i m o r o d i n n é š k o l y ( j e d n o l e t é, d v o u l e t é t ř í l e t é ) s e m p t ř i l y j e š t ě ž i v n o s t e n s k é h o s p o d yň s k é š k o l y v yš š í š k o l y p r o ž e n s k á hospodářská povolání službu sociální. Dál e sem b yl y z řzeny j eště podle potřeby odborné školy živnostenské pro učednice tktéž denní, večerní, rodinné lidové kursy pro nejširší vrstvy o b yvtelstv jiná zřízení ku vzdělání podpoře ženského dorostu. Jk je uvedeno v pozdější novele tohoto zákon z roku 193: tkové t yp y š kol pro ženská povolání jsou všeobecně příznivě uznávány, protože nejlepším možným způsobem řeší dvojí úkol dívčího vzdělání jednk příprvu pro přirozené povolání ženy jko h o s p o d y n ě, ž e n y m t k y, n e b o p o k u d t o t o s e l ž e, o p t ř e n í ž e n s k é h o životního postvení. Opět se zde setkáváme s předstvou, že ženy mjí primárně pečovt o rodinu v přípdě, že by se dostly do svízelné životní situce, se dokázly o sebe postrt prostřednictvím výkonu povolání, které jsně spdá do oblsti služeb. Udržování genderového řádu je tedy zcel zřejmé, stejně tk jko trdiční pojetí femininity mskulinity. Zákon rozhodl tké o tom, že dosvdní dívčí odborné školy ( r o d i n n é ž i v n o s t e n s k é ) v yš š í š k o l y p r o ž e n s k á h o s p o d á ř s k á povolání měly být postátněny do let účinnosti tohoto zákon z p o d m í n e k, ž e o r g á n y, r e s p e k t i v e k o r p o r c e, k t e r é j e v y d r ž o v l y s tímto souhlsí. 5

32 Odborné škol y pro ženská povolání b yl y z řizovány n zákldě zákon ze dne. prosince 193 č. 5 Sb. b yl y to školy veřejné soukromé ptřily sem tkové ústvy, které se věnovly z ejmén učení šití, úprvě prádl, ž e n s k ýc h i dětských štů, vření znlostem dovednostem pro vedení domácnosti. Veřejné školy byly hrzeny státem nebo ve spolupráci s dlšími subjekty b yl y z ř i z o v á n y n z á k l d ě p o v o l e n í m i n i s t e r s t v š k o l s t v í n á r o d n í o s v ě t y. Účelem o d b o r n ýc h prktické škol vzdělávání pro ženská v ýc h o v povolání dívek b yl o odrostlých teoretické škole podle poždvků, jež byly kldeny n ženu jko hospodyni, mtku občnku. Dlším cílem b ylo prohlubování o d b o r n ýc h znlostí pozdvihnutí ženského vzdělání. Posledním účelem odborných škol pro ženská povolání byl pk jejich příprv k smosttné činnosti těchto p o v o l á n í. M e z i z á k l d n í d r u h y d e n n í c h o d b o r n ýc h š k o l p r o ž e n s k á povolání ptřily: - Dvouletá ženská odborná škol, která v sobě zhrnovl dále školy s p e c i á l n í, ž i v n o s t e n s k é p r c o v n y, š k o l y p r o v y c h o v t e l k y, š k o l y pro vzdělání ústvních správkyň, odborná škol modistská - Roční škol rodinná, která zhrnovl dále roční rodinnou školu p r o b i t u r i e n t k y, p ě t i m ě s í č n í š e s t i m ě s í č n í š k o l u p r o v e d e n í domácnosti, školu kuchřskou roční školu kuchřskou školy pro pěstounky v domácnosti - Učitelské ústvy pro odborné školy ženských povolání Mezi zákldní druhy kurzů odborných škol pro ženská povolání p t ř i l y: - Lidové ženské školy pokrčovcí - Školy pro pomocnice v domácnosti (roční nebo dvouleté) - Kursy lidové (šití prádl, šití štů, modistství, vření, prní, ž e h l e n í, p é č e o d í t ě, v ýc h o v d ě t í, v e d e n í d o m á c n o s t i j i n é k u r z y dle potřeby) speciální, jež poskytovly podrobnější znlosti d n é h o o b o r u ( k u r z y o d ě v n i c k é h o n e b o h o s p o d yň s k é h o o b o r u ). Správ těchto škol b yl prováděn řediteli nebo správci z s o u č i n n o s t i k u r t o r i d o z o r u M i n i s t e r s t v š k o l s t v í n á r o d n í o s v ě t y. V yu č o v á n í p r o b í h l o p o c h o p i t e l n ě d l e p l t n é h o r o z v r h u p ř e d m ě t ů 6

33 ( s t n o v e n é h o n p o l o l e t í ) b yl y z d e z ř z e n y p ř e d m ě t y p o v i n n é i n e p o v i n n é, k t e r é b y l y v z á j e m n ě v yv á ž e n y d o c e l é h o š k o l n í h o t ý d n e. V yu č o v c í h o d i n m ě l 5 m i n u t d v o u h o d i n p l n ýc h 1 5 m i n u t. (Plcht/Hvelk, 1934:116) Sdružení pokrokových žen Vlst ve V yškově otevřelo ve školním roce 191/19 první ročník dvouleté rodinné školy, která měl připrvit dívky n budoucí práci v smosttných živnostenských povoláních, učitelství domácích nuk nebo učitelství n p r ů m ys l o v ý c h h o s p o d y ň s k ýc h š k o l á c h. P ř e d m ě t y, v e k t e r ý c h b y l y dívky vzdělávány b yl y J z yk český, Dějiny vzdělnosti, V yc h o v t e l s t v í, Z d r v o v ě d p é č e o d í t ě, O b č n s k á n u k, P o č t y účtování, Nuk o látkách, Nuk o domácím hospodářství, Nuk o p o t r v i n á c h, Ž i v n o s t e n s k é p í s e m n o s t i z á k o n y, Ž i v n o s t e n s k é p o č t y ú č e t n i c t v í, N u k o k r o j i v k u s u. O r o k p o z d ě j i b yl z ř í z e n k u c h yn ě b yl y o t e v ř e n y o d b o r n é k u r z y. O d r o k u s e š k o l z č l v ě n o v t v e ř e j n ým k u r z ů m š i t í v ř e n í o t e v ř e l s e t k š i r o k é v e ř e j n o s t i. Škol nebyl určen pouze mjetným, le díky podpoře mnoh s d r u ž e n í o r g n i z c í d l š n c i k e s t u d i u t k é c h u d ým n e m j e t n ým d í v k á m. V e š k o l n í m r o c e / b yl p ů v o d n í n á z e v š k o l y z m ě n ě n n titul - Odborná škol pro ženská povolání. Škol nbízel n á s l e d u j í c í o b o r y k u r z y: dvouletá ženská odborná škol (bývlá rodinná škol) živnostenská prcovn pro šití štů pětiměsíční kurzy šití štů šití prádl tříměsíční kuchřský kurz šestinedělní lidové kurzy šití štů, šití prádl vření speciální šestinedělní kurzy moderního pletení háčkování speciální kurzy jemného vření stolničení, zeleninových jídel, b r m b o r o v ýc h jídel, studené kuchyně, medového pečiv, vánočních cukrovinek, zvřování ovoce nkládání zeleniny kurzy vření pro muže (od roku 1934) v oddělení studentském, skutském turistickém V roce 195 se tto škol stl zdrvotnickou školou. (Škvírová, 4) 7

34 Ve školním roce 196/197 b yl celkový p očet škol pro ženská p o v o l á n í 1 6 č e s k ý c h š k o l, 1 p o l s k á, 3 7 n ě m e c k ýc h 1 m ď r s k á, celkem tedy 145 škol pro ženská povolání. Rodinnou školu jko původně obrzné jméno pro v ýchovu v rodině, ve dvcátém století j k o t yp d v o u l e t é o d b o r n é š k o l y p r o ž e n s k á p o v o l á n í, d ř í v e ž e n s k é š k o l y p r ů m ys l o v é. P ř i j í m c í p o d m í n k y n t e n t o o b o r b yl y 3 t ř í d y m ě š ť n s k é š k o l y n e b o 4 t ř í d y s t ř e d n í š k o l y, v ě k n e j m é n ě 1 4 l e t. K těmto školám se připojovl zprvidl třetí rok tkzvné živnostenské prcovny popřípdě osttní školy jednoleté: kuchřská, pro vedení d o m á c n o s t i, p r c o v n p r á d l š t ů, š k o l p r o v yc h o v t e l k y, p r o ž e n s k é r u č n í p r á c e, p r o s l u ž k y, p r o m o d i s t k y, v ř e n í, v y š í v á n í j i n é. P o d l e s t t i s t i k y z r o k u b y l o v Č S R v š e c h o d b o r n ýc h š k o l pro ženská povolání 97 č e s k ýc h, 34 německých 1 polská hospodyňská škol. Dlší údj je potom ze školního roku 1939/194 p o d l e s t v u k 1. b ř e z n u b yl o z ř í z e n o 9 1 š k o l, v n i c h ž s t u d o v l o c e l k e m ž á k y ň n v š t ě v o v l o k u r s y. ( O t t o v e n c yk l o p e d i e v š e o b e c n ýc h v ě d o m o s t í, 3 ) Pánková uvádí ve své publikci následující dělení ženských povolání: Povolání ženě přírodou předurčená (mnželk, mtk, hospodyně vlstní domácnosti, kuchřk vlstního krbu); Povolání m n ž e l k y, mtky hospodyně; V ýdělečná povolání; Povolání hospodyňské mimo rodinu dům ; Povolání hospodářská; Povolání p r ů m ys l o v á ř e m e s l n á ; P o v o l á n í o b c h o d n í ; P o v o l á n í v o b o r u d o p r v y poštovnictví; učitelská; Povolání Povolání kncelářská; v oboru sociální Povolání péče; v yc h o v t e l s k á Povolání umělecká; Povolání technická; Povolání kdemická (Pánková, 6:) Dne 19. prosince 194 b yl o stnoveno prodloužení lhůty k postátnění škol pro ženská povolání, to do konce roku 194. ( V l á d n í n ř í z e n í 5 6 / ) Z á k o n u p r v u j í c í o r g n i z c i o d b o r n ýc h škol pro ženská povolání právní poměry učitelstv těchto škol b yl později zrušen nhrzen Zákonem č. 95/1948 Sb. ze dne 1. dubn 1948 o zákldní úprvě jednotného školství (školský zákon). Tento zákon dnes njdeme pod číslem 561/4 Sb. jedná se o zákon o předškolním, zákldním, středním, 8 v yš š í m odborném jiném

35 vzdělávání (školský zákon), který se blíže věnuje podmínkám, které uprvují celkový s ystém vzdělávání v ýchovy v nší zemi. Předpis j s n ě d e f i n u j e p r á v p o v i n n o s t i o s o b ( f y z i c k ýc h i p r á v n i c k ý c h ) p ř i vzdělávání působnost orgánů, jež v yk o n á v j í státní správu smosprávu ve školství. Zákon vybízí k pochopení upltňování principu rovnosti žen mužů ve společnosti klde důrz n jeho respektování npříkld z hledisk rozdílnosti pohlví, národnosti, n á b o ž e n s t v í, r s y, b r v y p l e t i, j z yk, e t n i c k é h o s o c i á l n í h o p ů v o d u, rodu, zdrvotního z nejdůležitějších stvu či informcí jiného postvení z hledisk mé občn. práce je Jednou smotný cíl vzdělávcí průprvy student pro jeho pozdější upltnění v prcovní sféře, který zhrnující soukromý zhrnuje oblst hned mrvní, několik duchovní i profesní život, demokrcie, lidských práv získání oblstí sociální smotného svobod, rozvoj osobnosti způsobilosti vzdělání, pochopení pro zásdy upltňování principu rovnosti žen mužů ve společnosti dále pk přístup k životnímu prostředí, utváření vědomí národní státní příslušnosti p o z n á n í s v ě t o v ýc h e v r o p s k ý c h k u l t u r n í c h h o d n o t t r d i c. ( Z á k o n 561/4) V roce 1971 byl n zákldě rozhodnutí Ministerstv školství ČSR ze dne. srpn 1971 čj. 816/71/1 s účinností od 1. září 1971 otevřen zcel nový chrkterizován obor jko - Dívčí v ýběrová odborná škol určená škol. Obor b yl především pro ptnáctileté dívky, které po dokončení povinné školní docházky n e b yl y r o z h o d n u t y p r o u r č i t é p o v o l á n í, n e v ě n o v l y s e s t u d i u n j i n é v ýb ě r o v é škole v učebním nebo poměru příprvě v tu k dosžení dobu ještě dělnické nehodlly klsifikce nstoupit do prcovního poměru. Cíle tohoto studijního oboru v ypovídjí o své době, nejsou tedy z m ě ř e n y p o u z e n f o r m á l n í v ýc h o v u j k o t k o v o u, l e b yl y t é ž o r i e n t o v á n y p o l i t i c k y. C í l e m b y l o d í v k y v z d ě l á v t, v y c h o v á v t připrvit ve vzdělné, politicky uvědomělé, morálně tělesně zdtné o b č n k y, k t e r é n l e z n o u u s p o k o j e n í v p r o s p ě š n é p r á c i p r o c e l e k, d á l e v uvědomělé budovtele obránce 9 socilistické společnosti,

36 prodchnuté idejemi socilistického vlstenectví interncionlismu též k ktivní účsti n politickém, kulturním dlším veřejném životě. Cílem byl o umožnit prktické profesionální upltnění n r ů z n ýc h p r c o v n í c h ú s e c í c h v h o d n ý c h p r o ž e n y z e j m é n v o b l s t i služeb, ekonomiky péče o člověk. Tento obor měl žákyním poskytnout vedle všestrnného rozvoje jejich osobnosti dále: - střední odborné vzdělání podle změření ve volitelném odborném předmětu pro v ýkon některých provozních, popřípdě d m i n i s t r t i v n í c h f u n k c í r ů z n ýc h p r c o v n í c h č i n n o s t í, p ř e d e v š í m n úseku služeb sociálních sociálně zdrvotních jkož i dlší profesionální orientci vůbec - zákldní vědomosti dovednosti nezbytné pro kvlifikovnou v ýc h o v u d ě t í v e d e n í m o d e r n í d o m á c n o s t i. Předměty měly stndrdní skldbu povinné (společenskovědní jz ykové, mtemticko-přírodovědné zákldní odborné, odborné tělesnou volitelný brnnou odborný v ýc h o v u ). předmět Dále - pk sociálně nepovinné zdrvotní předměty péče, zákldy skldového hospodářství, sttistik nebo technické kreslení, jejichž součástí b yl z v o l i t e l n ýc h změření tké prktická předmětů studi. Volb cvičení. v ybrt měl jeden, b ýt Studentk který v tomto si určovl přípdě v pk měl konkrétní souldu s potřebmi konkrétního krje s rozhodnutím odboru školství (školské s p r á v y) příslušného KNV. Zákldní odborné předměty měly studujícím poskytnout především vědomosti dovednosti pro výchovu d ě t í v e d e n í d o m á c n o s t i b yl y n v r ž e n y t k, b y u s p o k o j i l y n e j e n soukromé v yu ž i t í potřeby s m o t n ýc h v profesionální prxi. bsolventek, Studium le b yl o tktéž pro koncipováno jejich jko d v o u l e t é d í v k y m o h l y, n z á k l d ě z í s k n ýc h z n l o s t í, p o j e h o u k o n č e n í s t u d o v t d á l e v e v yš š í c h r o č n í c í c h v ý b ě r o v ý c h š k o l n e b o v učebním poměru. Dlší detily k oboru jsou uvedeny v příloze číslo 7. Z V ýn o s u M i n i s t e r s t v š k o l s t v í Č S R z e d n e 9. č e r v e n c e , čj /74-1, jímž se uprvují nomenkltury skupin oborů změření středních studi n v y s o k ýc h školách, 3 konzervtořích,

37 o d b o r n ýc h o d b o r n ý c h š k o l á c h, k d e b y l o b o r v r o c e j e š t ě u v e d e n v yp l ý v á, ž e d o t o h o t o r o k u e x i s t o v l. ( V ě s t n í k M Š M K 1974:139) Ve sttistické ročence z roku 1975 je u oboru Dívčí odborná škol ( ) v 1. ročníku žáků, ve. ročníku 15 žáků. Z tohoto usuzuji, že se nějkým záshem obor přestl v yučovt. V dlší ktulizci nomenkltury oborů z roku 1979 již obor není uveden. (Věstník MŠ MK, 1979) S t t i s t i c k é r o č e n k y š k o l s t v í v y d n é Ú s t v e m š k o l s k ýc h i n f o r m c í uvádějí v letech detily k dívčím odborným školám t ý k j í c í c h s e p o č t u o t e v ř e n ýc h š k o l, t ř í d ž á k y ň ( s t u d o v l y z d e p o u z e d í v k y). Z u v e d e n é t b u l k y v y p l ýv á, ž e d í v č í o d b o r n é š k o l y jko instituce fungovly celá lét (po válce se le poprvé objevily v záznmech ž ve školním roce 1968/1969), největší boom pk zžily v letech , kdy n těchto školách studovlo nejvíce ž á k yň. ( S t t i s t i c k é r o č e n k y š k o l s t v í, ) T b u l k j e u v e d e n v příloze č.. Obdob oboru se pk vrátil znovu ž v roce 199, kdy MŠMT ČR z pomoci Výzkumného ústvu odborného školství v Prze v yb r n ýc h s p o l u p r c o v n í k ů z ř d o d b o r n é v e ř e j n o s t i p ř i p r v i l i n o v o u k o n c e p c i s t u d i R o d i n n é š k o l y j k o n o v é h o d r u h u s t ř e d n í š k o l y. D o finlizce studijního plánu učebních osnov oboru byly zpojeny dlší instituce odborníci, kteří obdrželi dokument k připomínkování, který b yl v červnu 199 uprven. Obor b yl chrkterizován jko p o s k yt u j í c í střední vzdělání dívkám, které chtějí získt důkldnější vědomosti dovednosti v yu ž i t e l n é při mnohostrnných činnostech v rodinném životě v yt v o ř i t s i t k z á k l d p r o s p r á v n é s p l n ě n í f u n k c e m t k y ž e n y v rodině. B yl rovněž vhodný pro d í v k y, které dosud nemjí v yh r n ě n o u p ř e d s t v u v o l b y p r o f e s n í p ř í p r v y. O t o m, ž e b y b y l obor vhodný pro chlpce se nezmiňují. Tkové vzdělání mělo zároveň umožnit přímé upltnění při výkonu specifických činností v r o z l i č n ý c h o d v ě t v í c h. O b s h s m o t n é h o s t u d i b yl r o z d ě l e n d o č t yř e c h zákldních předměty zhrnující složek, psní km n ptřily stroji 31 cizí všeobecně j z yk, vzdělávcí druhá složk

38 zhrnovl předměty změřené n průprvu pro rodinný život ( v yužitelné též mimo rodinný ž ivot), ve třetí složce byl y volitelné předměty, zhrnovl o jejichž předměty v ýb ě r u rozhodovl npomáhjící škol bsolventkám čtvrtá upltnit složk se při v ýk o n u z á k l d n í c h č i n n o s t í v e v yb r n ýc h o d v ě t v í c h. S t u d i u m b y l o d v o u l e t é ž t ř í l e t é ( z k o n č e n é z á v ě r e č n o u z k o u š k o u ) b yl o u r č e n o v ýh r d n ě p r o d í v k y. J k o m o ž n o s t i u p l t n ě n í v r á m c i p r c o v n í s f é r y b yl y z m í n ě n y n p ř í k l d d ě t s k á k o l e k t i v n í z ř í z e n í, i n d i v i d u á l n í p é č e o děti, oblst sociálních nebo komunálních služeb, zemědělství pod. (Klábová, ) V září 1991 se pk zrodil obor Rodinná škol trdice škol pro t z v. ž e n s k á p o v o l á n í s e v r á t i l z p ě t d o s ys t é m u š k o l s t v í. S p l t n o s t í o d t o h o t o d t b yl t e n t o o b o r o t e v ř e n h n e d v n ě k o l i k f o r m á c h, n e j e n j k o s t ř e d n í š k o l s m t u r i t o u ( č t yř l e t á ), l e t k é j k o u č e b n í o b o r. T e n t o u č e b n í o b o r b yl k o n c i p o v á n j k o d v o u l e t ý n e b o t ř í l e t ý, b yl zde upltněn obsh učiv klsické Rodinné školy, který b yl převeden do formy učebního oboru. Konkrétním příkldem tkového učebního oboru je Provoz služeb pro domácnost. T e n t o u č e b n í o b o r b yl u s p o ř á d á n s t u p ň o v i t ě b yl z m ě ř e n n š i r š í p r o f e s n í p ř í p r v u s t u d e n t ů. Ž á c i ž á k yn ě ( o b o r b yl k o n c i p o v á n pro dívky i chlpce) díky tomuto vzdělání získli vědomosti dovednosti v yu ž i t e l n é v rodinném životě též zákldy určené k v ýk o n u s p e c i f i c k ý c h p o v o l á n í o r i e n t o v n ý c h z e j m é n n s l u ž b y p r o domácnost. Stupňovitost smotného oboru b yl dán volbou dvouletého či tříletého studi, přičemž první stupeň oboru byl tedy d v o u l e t ý d r u h ý s t u p e ň j e d n o l e t ý. D o t ř e t í h o r o č n í k u s t u d i m o h l i nstoupit bsolventi bsolventky druhého ročníku studi, kteří splnili poždvky pro postup do vyššího stupně studi stnovené ř e d i t e l e m k o n k r é t n í š k o l y. S t u d i u m b yl o t e d y v r i b i l n í n j e h o p o č á t k u n e b yl o r o z h o d n u t o o t o m, z d ž á k / ž á k yn ě v y s t u d u j e d v o u l e t ý či tříletý obor. Obsh vzdělávání b yl rozdělen n 3 zákldní složky v p r v n í s l o ž c e b yl y p ř e d m ě t y r o z š i ř u j í c í v š e o b e c n é v z d ě l á n í b yl z á k l d e m s t ř e d n í h o v z d ě l á n í, d r u h o u s l o ž k u t v o ř i l s o u b o r o d b o r n ýc h předmětů odborný v ýcvik, který b yl zákldem profesní příprvy, 3

39 ž á c i ž á k yn ě v n ě m z í s k l i p r o f e s n í d o v e d n o s t i. O d b o r n é p ř e d m ě t y b yl y v tomto přípdě domácnost. Poslední změřeny n rodinný s l o ž k o u b yl y v o l i t e l n é život služby předměty, o pro jejichž v ýb ě r u r o z h o d o v l o S t ř e d n í O d b o r n é U č i l i š t ě. ( J í r, / ) V roce 199 b yl v publikci Rodin škol zveřejněn seznm R o d i n n ýc h š k o l v r á m c i c e l é Č e s k é r e p u b l i k y, z n ě h o ž v yp l ý v á, ž e tento obor byl v yučován v rámci následujících ústvů - SOU 154 přípdů, SzeŠ 15 přípdů, Obchodní kdemie p ř í p d y. Po jednom přípdě tké v rámci SPŠ, Zákldní školy (Chlumec nd C i d l i n o u ), j e d e n k r á t n g ym n á z i u v T ř i n c i v p ě t i p ř í p d e c h n e n í název školy přímo specifikován. V r á m c i r e p u b l i k y b y l y p k š k o l y r o z d ě l e n y: Střední Čechy - 7 škol Jižní Čechy celkem - 15 škol Zápdní Čechy celkem - 14 škol Severní Čechy celkem - škol V ýc h o d n í Č e c h y c e l k e m - 3 š k o l Jižní Morv celkem - 41 škol Severní Morv celkem - 8 škol C e l k o v ý p o č e t R o d i n n ýc h š k o l o t e v ř e n ýc h v r á m c i Č e s k é r e p u b l i k y v r o c e b yl ( R o d i n š k o l, ) V r o c e v y d l o M i n i s t e r s t v o š k o l s t v í, m l á d e ž e t ě l o v ýc h o v y Č R n o v é n ř í z e n í s n í m n o v o u k o n c e p c i R o d i n n ýc h š k o l p l t n o u o d září Uprveny z řzeny sem b yl y R odinná škol (dvouleté s t u d i u m ), R o d i n n á š k o l ( č t yř l e t é s t u d i u m ) z m ě ř e n á n S o c i á l n í s l u ž b y; E k o n o m i c k o - d m i n i s t r t i v n í s l u ž b y V e ř e j n o s p r á v n í s l u ž b y. Č t yř l e t á R o d i n n á š k o l b y l k o n c i p o v á n j k o s t ř e d n í o d b o r n á š k o l s u r č i t ý m s p e c i f i c k ý m z m ě ř e n í m, j e ž b yl o o d v i s l é o d p o ž d v k ů potřeb školy konkrétního regionu. Obsh předmětů byl rozdělen n všeobecně vzdělávcí zhrnující předměty potřebné pro dosžení středoškolské úrovně vzdělání, odborné zákldní změřené n rodinný život, kde studenti získli v ě d o m o s t i d o v e d n o s t i v yu ž i t e l n é v r á m c i v l s t n í p r o f e s n í p ř í p r v y odborné profilující, které b yl y změřené 33 n profesní příprvu

40 žáků/žákyň dle jejich změření. Absolventi bsolventky 4. ročníku oboru mohli získt dlší kvlifikci formou studi v jkémkoliv pomturitním oboru, pouze bsolventům Rodinné školy se změřením n ekonomické předměty b yl o určeno studium konkrétního jednoletého oboru Veřejně správní dministrtivní činnost. D v o u l e t á R o d i n n á š k o l b yl c h r k t e r i z o v á n j k o s t ř e d n í š k o l n e p r o f e s n í h o t y p u v h o d n á p r o b s o l v e n t y/ b s o l v e n t k y z á k l d n í š k o l y, k t e ř í m j í z á j e m z í s k t v ě d o m o s t i z n l o s t i v yu ž i t e l n é v r o d i n n é m i prktickém životě, chtějí si rozšířit prohloubit všeobecné vzdělání o d d á l i t r o z h o d n u t í o p r o f e s n í p ř í p r v ě. S k l d b p ř e d m ě t ů b yl rozdělen n všeobecně vzdělávcí předměty změřené n rozšíření prohloubení znlostí ze zákldní školy v ytvoření předpokldů pro dlší studium předměty zákldní změřené n odborné příprvu předměty zhrnující pro rodinný volitelné prktický život. S t u d i u m t o h o t o o b o r u z h r n o v l o t é ž v ýu k u c i z í h o j z y k, p s n í strojem práci n PC. Absolventi bsolventky studi získli studiem tohoto oboru střední odborné vzdělání mohli se dále ucházet o přijetí n střední školu k získání mturity nebo do učebního oboru s uprvenou délkou studi. (Česká škol, 1995) V roce 1997 b yl n zákldě rozhodnutí ministr školství, mládeže tělovýchovy České republiky obor Rodinná škol n státních školách ukončen. (Věstník MŠMT ČR, 1997) V součsné době je obor Rodinná škol ve formě dvouletého č t yř l e t é h o s t u d i p r o v o z o v á n p o u z e n š k o l á c h s o u k r o m ýc h. O b o r Rodinná škol je zřzen do skupiny oborů s číslem 78 Obecně odborná příprv, kmenový obor Chrkter oboru zůstává s t e j n ý - d v o u l e t á R o d i n n á š k o l j e s t ř e d n í š k o l o u n e p r o f e s n í h o t yp u v h o d n o u p r o b s o l v e n t y b s o l v e n t k y z á k l d n í š k o l y, k t e ř í c h t ě j í z í s k t v ě d o m o s t i d o v e d n o s t i v yu ž i t e l n é v r o d i n n é m i p r k t i c k é m životě, chtějí si rozšířit prohloubit všeobecné vzdělání oddálit rozhodnutí o profesní příprvě. Čtyřletá Rodinná Škol je střední odborná škol změřená n sociální, ekonomicko-dministrtivní veřejnosprávní služby blíže specifikovné dle poždvků potřeb regionu školy. Obsh vzdělávání 34 tvoří všeobecně vzdělávcí

41 předměty, odborné předměty z ákldní odborné předměty profilující. Absolventi bsolventky č t yřletého oboru jsou po úspěšném z k o n č e n í s t u d i p ř i p r v e n i p r o v ýk o n s p e c i f i c k ýc h č i n n o s t í v o b l s t i veřejnosprávních služeb, nebo se mohou ucházet o studium n v ysoké škole nebo pomturitního studi. Ve školním roce 8/9 je tento o b o r v yu č o v á n v n á s l e d u j í c í c h š k o l s k ý c h z ř í z e n í c h : Soukromá SŠ J.A.Komenského s.r.o., Prh obor Rodinná škol - ekonomicko-dministrtivní služby Soukromá SŠ J.A.Komenského s.r.o., Prh Rodinná škol - veřejnosprávní služby Soukromá SŠ J.A.Komenského s.r.o., Prh Rodinná škol - sociální služby Soukromá SŠ J.A.Komenského s.r.o., Prh Rodinná škol Střední odborná škol s.r.o., Velvry Rodinná škol SOŠ SOU HEUREKA s.r.o., Tábor Rodinná škol - ekonomicko-dministrtivní služby SOŠ SOU HEUREKA s.r.o., Tábor Rodinná škol - sociální služby SOŠ SOU HEUREKA s.r.o., Tábor Rodinná škol SOŠ SOU HEUREKA s.r.o., Tábor Rodinná škol - veřejnosprávní služby Církevní střední odborná škol, Spálené Poříčí Rodinná škol - ekonomicko-dministrtivní služby Střední odborná škol, Libochovice Rodinná škol SOŠ, příspěvková orgnizce, Ústí nd Lbem Rodinná škol - veřejnosprávní služby SOŠ, příspěvková orgnizce, Ústí nd Lbem Rodinná škol - sociální služby SOŠ, příspěvková orgnizce, Ústí nd Lbem Rodinná škol - ekonomicko-dministrtivní služby 35

42 SOŠ Morv o.p.s., Brno Rodinná škol - ekonomicko-dministrtivní služby SOŠ Morv o.p.s., Brno Rodinná škol SOŠ Morv o.p.s., Brno Rodinná škol - sociální služby SOŠ Morv o.p.s., Brno Rodinná škol - veřejnosprávní služby Střední škol pro tělesně postiž. GEMINI, Brno Rodinná škol Jedličkův ústv MŠ, ZŠ Střední škol, Prh Rodinná škol Integrovná střední škol, Jesenice Rodinná škol - ekonomicko-dministrtivní služby SŠ sociál. zdrvot.služeb Vesn, o.p.s., Brno Rodinná škol - sociální služby N o s t t n í c h š k o l á c h ( v t o m t o p ř í p d ě s t á t n í c h ), n k t e r ý c h b yl v m i n u l o s t i t e n t o o b o r v yu č o v á n, b y l o b o r z r u š e n n e b o n h r z e n j i n ým oborem. (NUOV, 8) 3. Komprce jednotlivých typů oborů pro tzv. ženská povolání v letech N zákldě učebních osnov oborů Dívčí odborná škol (1971) Rodinná škol včetně oboru Provoz služeb pro domácnost (1991, 1995, 8) jsem se pokusil o porovnní učebních osnov jednotlivých oborů. Sledovl jsem skldbu studijních předmětů, h o d i n o v o u d o t c i p ř e d m ě t ů p r o f i l b s o l v e n t ů j e d n o t l i v ýc h o b o r ů. Pro přesnost uvádím, že jsem sem záměrně vložil obor Provoz služeb pro domácnost, jež b yl koncipován jko odnož studijního oboru Rodinná škol ve formě učebního oboru. Záměrně jsem se z b ýv l všemi těmito obory, neboť b s o l v e n t k y k ž d é h o z n i c h j s o u z s t o u p e n y v m é v ýz k u m n é p r á c i. 36

43 D l š í m d ů v o d e m j e p k s k u t e č n o s t, ž e t yt o s t u d i j n í o b o r y p t ř í d o skupiny škol pro tzv. ženská povolání Skldb studijních předmětů V rámci d v o u l e t ýc h t ř í l e t ýc h oborů je skldb studijních předmětů vzájemně velmi podobná, v rámci všeobecně vzdělávcích p ř e d m ě t ů s e o b j e v u j í s t n d r d n í v yu č o v c í p ř e d m ě t y j k o č e s k ý j z y k litertur, občnská nuk, z ákldy společenských věd, dějepis ( n e b yl z h r n u t d o v ý u k y D í v č í o d b o r n é š k o l y), e s t e t i c k á v ýc h o v ( n Dívčí odborné škole zhrnut mezi zákldní odborné předměty), mtemtik, odborná f yzik škol, u b yl nopk osttních zřzen oborů se pouze v rámci v oboru Dívčí Učebních plánů n e v ys k yt u j e. V r á m c i o b o r u D í v č í o d b o r n á š k o l b yl m e z i p o v i n n é p ř e d m ě t y z ř z e n r u s k ý j z yk, v o b o r u P r o v o z s l u ž e b p r o d o m á c n o s t b yl c i z í j z yk v o l i t e l n ým p ř e d m ě t e m v e s t u d i u R o d i n n é š k o l y b y l o j e ( r o k 8 ) s t u d i u m c i z í h o j z yk t k t é ž p o v i n n é. V r á m c i D í v č í odborné školy chybí předměty jko npříkld přírodověd, zeměpis nvíc se v rámci této sekce objevuje chemie biologie. Smozřejmostí n všech studijních oborech je pk tělesná v ýchov (v rámci oboru Rodinná škol pk njdeme ještě speciální předmět Zdrvotní tělesná výchov). M e z i o d b o r n ým i p ř e d m ě t y p k n j d e m e s h o d n ě h y g i e n u p é č i o dítě/zdrvotní rodinnou v ýchovu, odívání, vedení domácnosti v ýž i v u / v ý ž i v u / v ýž i v u p ř í p r v u p o k r m ů. D l š í v y u č o v c í p ř e d m ě t y už se liší, n Dívčí odborné škole byly do této sekce zřzeny ještě zákldy ekonomiky technik dministrtivy, v rámci Provozu služeb pro domácnost sem ptří účetnictví, ekonomik orgnizce, technické práce, zemědělství odborný výcvik obor Rodinná škol přidává psní strojem práci s PC. V rámci volitelnýc h předmětů je pk v přípdě oboru Rodinná škol (RŠ) uveden poznámk, že jejich specifikci stnoví ředitel š k o l y. D í v č í o d b o r n á š k o l ( D O Š ) u v á d í s o c i á l n ě z d r v o t n í p é č i, 37

44 zákldy skldového hospodářství, sttistiku technické kreslení m e z i n e p o v i n n é p ř e d m ě t y d á l e ř d í d l š í ž i v ý j z yk, v yb r n é s t t ě z v o l i t e l n é h o o d b o r n é h o p ř e d m ě t u, s p o r t o v n í h r y, h u d e b n í v ýc h o v u ozdobné techniky v odívání. Obor Provoz služeb pro domácnost (PS) pk mezi volitelné předměty řdí cizí jzyk, psní n stroji, sociální zdrvotní péči, chov drobného hospodářského zvířectv, z h r d n i c t v í, t e x t i l n í t e c h n i k u, v ýt v r n o u v ý c h o v u, h u d e b n í v ý c h o v u, technické kreslení řízení motorovýc h vozidel. Tké v tomto přípdě má ředitel prvomoc rozhodnout, jké předměty budou do učiv žáků z ř z e n y, n e p o v i n n é p ř e d m ě t y u v e d e n y n e j s o u. Z učebních osnov je ptrné, že jk v rámci DOŠ, RŠ PS převžují předměty změřené n působení ve sféře domácnosti ve sféře soukromé. Menší část předmětů je pk věnováno učivu, které b u d e u p l t n ě n o v e s f é ř e v e ř e j n é. Z u v e d e n é h o v yp l ý v á, ž e b u d o u c í oblst působení bsolventek bsolventů studi je oblst domácnosti, tedy oblst soukromá (tk, jk ji chápe npříkld Bourdieu, ). 3.. Hodinová dotce jednotlivých předmětů Hodinová dotce jednotlivých předmětů se od sebe vzájemně liší jen neptrně, v přípdě DOŠ RŠ byl klden větší důrz n studium č e s k é h o j z yk l i t e r t u r y o 1 h o d i n u t ý d n ě v í c e n e ž v p ř í p d ě P S. D l š í o d c h yl k y j s o u u c i z í h o j z y k D O Š v r á m c i p o v i n n é h o p ř e d m ě t u h o d i n y t ý d n ě, n p r o t i t o m u R Š 3 h o d i n y t ý d n ě, u P S b yl tento předmět zřzen jko volitelný. Ve v ýuce mtemtiky b yl o h o d i n u v yš š í d o t c e u D O Š o p r o t i R Š P S. Z d r v o t n í r o d i n n á v ýc h o v b yl v p ř í p d ě o b o r ů R Š P S v yu č o v á n o d p r v n í h o r o č n í k u, v p ř í p d ě D O Š ž v r o č n í k u d r u h é m. P ř e d m ě t v ýž i v p ř í p r v pokrmů, respektive vedení domácnosti v ýž i v v DOŠ b yl v yu č o v á n v d o t c i 5 h o d i n n D O Š, 3 v yu č o v c í c h h o d i n u R Š pouze hodin u PS. Dlší rozdíl je npříkld u předmětu odívání, kde b yl u D O Š R Š v y u č o v á n 3 h o d i n y t ý d n ě u P S p o u z e h o d i n y t ýdně. Osttní předměty se od sebe vzájemně neliší, pouze jejich 38

45 d o t c e s e m ě n í d l e p r o f i l u s t u d i. V d l š í c h r o č n í c í c h p k u b ýv á p o č t u v yu č o v n ýc h h o d i n n p ř í k l d u č e s k é h o j z yk l i t e r t u r y, psní n stroji pod. Z komprce v yplývá, že nejvyšší hodinovou dotci mjí předměty, které jsou spojeny s chodem domácnosti péčí o ni. Předměty, které mjí studenty studentky p řiprvit n vstup n pcovní trh (jko npříkld ekonomik, psní n stroji, účetnictví pod.) mjí oproti tomu hodinové dotce velmi nízké. Npříkld účetnictví se podle mého názoru není možné nučit při dotci hodin t ýdně, respektive 66 hodin z celé studium. Opět se tedy potvrzuje, ž e v š e c h n y o b o r y t o h o t o c h r k t e r u b yl y p r i m á r n ě z m ě ř e n y n v ýc h o v u p é č i v r á m c i d o m á c n o s t i. Pro lepší orientci jsem do přílohy č. 7 umístil přehlednou t b u l k u s p ř e h l e d e m v yu č o v n ýc h p ř e d m ě t ů j e j i c h h o d i n o v o u d o t c í pro obory DOŠ, PS RŠ ( letý obor) Profil bsolvent oboru Profil bsolvent oboru je pk chrkterizován s ohledem n z í s k n é v ě d o m o s t i d o v e d n o s t i v z h l e d e m k v ys t u d o v n ý m p ř e d m ě t ů m u DŠ, PS i oboru RŘ. P S nvíc uvádí, kde mohou njít po vystudování o b o r u u p l t n ě n í z v l á š ť d í v k y c h l p c i. P r o d í v k y j e v ym e z e n o b l s t společenského strvování, zemědělství, zhrdnictví, služby pro domácnost, individuální péče o stré lidi nebo děti, hospodyně v cizích domácnostech nebo hotelové hospodyně. Chlpcům jsou pk doporučeny různé činnosti v zemědělství, zhrdnictví, městských sdech, službách pro domácnost, stvebnictví v rámci dokončovcích p r c í v b yt e c h, o b l s t ú d r ž b y š k o l s t v í. Je pochopitelné, že konkrétní oblst, ve které bude studentk v yu č e n, o d p o v í d á z m ě ř e n í d n é h o o b o r u. V p ř í p d ě P S č i D Š změřené npříkld n oblst s t t i s t i k y/ s k l d o v é h o hospodářství ( k t e r é v ys t u d o v l n p ř í k l d m á n e v l s t n í m t k ) R Š s k o n k r é t n í m změřením sociální služby nebo obchod služby je změření 39

46 v í c e m é n ě d á n o n á z v e m s m o t n é h o o b o r u, z č e h o ž v yp l ý v á i b u d o u c í upltnění bsolvent/tky studi Čtyřleté obory v porovnání s osttními S k l d b č t yř l e t ýc h o b o r ů s e v p o r o v n á n í s t ě m i d v o u l e t ým i t ř í l e t ým i p ř í l i š n e l i š í, j e n s v ý m p o n ě k u d k o n k r é t n ě j š í m z m ě ř e n í m oboru student/studentky. Učební osnovy, které mám k dispozici v yc h á z e j í z e s t e j n é h o u s t n o v e n í M Š M T Č R, p r o t o n e n í t ř e b m e z i n i m i h l e d t r o z d í l y, j s o u z c e l t o t o ž n é ( v ý u k o d r o k u v ýu k pro rok 8), pouze ktlogové číselné oznčení oborů bylo z m ě n ě n o, j e j i c h o b s h v š k z ů s t l i n d á l e s t e j n ý. V přípdě změření Sociální služby jsou pk v rámci všeobecně v z d ě l á v c í c h p ř e d m ě t ů u v e d e n y č e s k ý j z yk l i t e r t u r, c i z í j z y k, zákldy společenských věd, dějepis, mtemtik, zákldy přírodních v ě d, e s t e t i c k á v ýc h o v t ě l e s n á v ý c h o v. M e z i z á k l d n í o d b o r n é p ř e d m ě t y j e p k z ř z e n z d r v o t n í r o d i n n á v ý c h o v, v ýž i v příprvu pokrmů, odívání, technik dministrtivy v ýp o č e t n í technik. Profilující odborné předměty se pk již změřují konkrétně n v yb r n ý o b o r j s o u z d e p e d g o g i k, s o m t o l o g i e, z d r v o t n í t ě l e s n á v ýc h o v, z á k l d y p e č o v t e l s t v í, z á k l d y p r á v, p s y c h o l o g i e, sociální péče prxe. U změření Ekonomicko-dministrtivní služby jsou všeobecně vzdělávcí tké zákldní odborné předměty stejné jko v přípdě předchozího oboru. Liší se pk u profilujících, kde jsou ekonomik, účetnictví, podnikání mrketing, hospodářská korespondence, zákldy práv ekonomická cvičení. U posledního oboru v rámci Rodinné školy Veřejnosprávní služby jsou pk opět všeobecně vzdělávcí tké zákldní odborné předměty stejné jko v obou uvedených přípdech mezi profilující jsou zřzeny ekonomik, finnce účetnictví, zákldy práv, p s ychologie, veřejná správ, demogrfie sttistik jko poslední p ř e d m ě t k u l t u r o s o b n í h o p r o j e v u. V o l b k o n k r é t n í c h v o l i t e l n ýc h, 4

47 v ýb ě r o v ý c h n e p o v i n n ý c h p ř e d m ě t ů p r o j e d n o t l i v é o b o r y j e o p ě t z c e l v k o m p e t e n c i ř e d i t e l e š k o l y. H o d i n o v á d o t c e j e d n o t l i v ý c h předmětů zůstl v obou přípdech stejná. Profil bsolvent bsolventky studi je tké v přípdě č t yř l e t é h o o b o r u c h r k t e r i z o v á n s o h l e d e m n z í s k n é v ě d o m o s t i d o v e d n o s t i v z h l e d e m k v ys t u d o v n ý m p ř e d m ě t ů m z í s k n é v o b l s t i všeobecného vzdělání, zákldního odborného vzdělání, profilujícího odborného vzdělání jsou doplněny o poždvky n bezpečnost ochrnu zdrví při bsolvent/bsolvetnky práci již s v ým h ygienu názvem práce. v yp o v í d á Změření o budoucím možném profesionálním upltnění umístění n prcovním trhu. Z učebních dokumentů MŠMT je ptrné, že kromě všeobecného vzdělání by bsolvent bsolventk měli získt tké zákldní o d b o r n é v z d ě l á n í, k t e r é j e v p r v n í ř d ě v ýh r d n ě z m ě ř e n o n p é č i o domácnost n rodinný život. Až teprve poté je v dokumentu u v e d e n o p r o f i l u j í c í v z d ě l á n í, k t e r é m á ž á k y ž á k yn ě p ř i p r v i t n jejich budoucí profesní dráhu. Profilující předměty pk mjí zprvidl stejnou, někdy i menší, hodinovou dotci než předměty zákldního odborného vzdělání. Z uvedeného lze soudit, že v rámci profilujícího odborného vzdělání m j í z í s k t b s o l v e n t k y b s o l v e n t i p o u z e j k ýs i n á h l e d d o o b l s t i jejich budoucího profesního změření, nicméně primární důrz je o p ě t k l d e n ( d í k y m n o h d y v yš š í m h o d i n o v ý m d o t c í m ) n z á k l d n í odborné vzdělání změřené n rodinný život vedení domácnosti Cílové skupiny studentů studentek Rodinná škol se jko studijní obor nezměřovl pouze n s k u p i n u ž á k ů ž á k y ň z á k l d n í c h š k o l, l e b yl p ř i p r v e n t k é f o r m v ýu k y p r o b s o l v e n t y b s o l v e n t k y z v l á š t n í c h s p e c i á l n í c h š k o l, která byl zřizován n zákldě rozhodnutí MŠMT od školního roku / T e n t o o b o r b yl z p ř í s t u p n ě n t ě l e s n ě, s m ys l o v ě z d r v o t n ě postižené mládeži. Studium smotné 41 probíhlo n speciálních

48 r o d i n n ýc h školách pro smyslově, tělesně, zdrvotně mentálně p o s t i ž e n é. C í l e m p k b yl o p ř i p r v i t ž á k y ž á k yn ě p r o r o d i n n ý ž i v o t o d p o v ě d n o u v ýc h o v u d ě t í. Š k o l y b yl y r o z d ě l e n y d o d v o u v r i n t A, které b yl y určeny pro bsolventy bsolventky speciálních z á k l d n í c h š k o l p r o t ě l e s n ě s m ys l o v ě p o s t i ž e n é z á k l d n í c h š k o l z e ZPS B, která byl určen bsolventům bsolventkám zvláštních škol žákům s nedokončeným vzděláním n zákldní škole. V tomto s m ě r u m ě l R o d i n n á š k o l p o m o c i ž á k ů m ž á k yn í m p ř i d o k o n č e n í zákldního vzdělání, příprvu n přijetí do učebního oboru nebo příprvu pro jednoduchá povolání. (Albrecht, 1991/199) Po dvou letech byl pk n zákldě zkušeností s touto formou v ýu k y o b o r u R o d i n n á š k o l k o n c i p o v á n n o v á p o d o b f o r m o b o r u pod názvem Prktická rodinná škol, v tomto přípdě dvouletá. U č e b n í p l á n o s n o v y t o h o t o o b o r y b yl y s c h v á l e n y M Š M T Č R d n e , č.j /93-4, s účinností od 1. září 1993, počínje prvním ročníkem. Š k o l b yl p r o f i l o v á n j k o š k o l n e p r o f e s n í h o t y p u v h o d n á zejmén pro bsolventy bsolventky zvláštních škol, speciálních zákldních škol, nejúspěšnější bsolventky bsolventky pomocných škol, přípdně tké zákldních škol, kteří nedosáhli zákldního v z d ě l á n í n e b yl i z e z d r v o t n í c h, p r o s p ě c h o v ý c h n e b o j i n ý c h d ů v o d ů p ř i j t i d o s p e c i á l n í c h r o d i n n ýc h š k o l, o d b o r n ý c h u č i l i š ť, s t ř e d n í c h š k o l p r o s m y s l o v ě č i t ě l e s n ě p o s t i ž e n o u m l á d e ž n e b o j i n ý c h v h o d n ýc h vzdělávcích zřízení. Těžištěm smotného studi pk b ylo upevňování prohlubování vědomostí p r k t i c k ýc h dovedností žáků ž á k yň příprv především pro rodinný život výchovu dětí nebo v ýkon dlších j e d n o d u c h ýc h p r c o v n í c h č i n n o s t í. V ý u k p k b yl r o z d ě l e n d o d v o u skupin povinné všeobecně vzdělávcí odborně prktické předměty druhou skupinu pk tvořily předměty volitelné. Mezi všeobecně vzdělávcí ptřily stndrdní předměty jko č e s k ý j z yk l i t e r t u r, v ý c h o v k o b č n s t v í, m t e m t i k, v ýt v r n á v ýc h o v, h u d e b n í t ě l e s n á v ý c h o v. O d b o r n ě p r k t i c k é p ř e d m ě t y změřené n příprvu pro rodinný 4 život zhrnovly rodinnou

49 v ýc h o v u, r u č n í p r á c e p ř í p r v u p o k r m ů. M e z i v o l i t e l n é p ř e d m ě t y ptřily pěstitelství, chovtelství, zdrvotní výchov péče o nemocné d r o b n á ú d r ž b ( p ř í p d n ě d l š í ). P o v o l e n o b yl o t k é v yu č o v á n í předmětů nepovinných. V ýběrem jednotlivých volitelných předmětů (n zákldě možností kždé š k o l y) se Prktická rodinná škol profilovl. Upltnění bsolventů bsolventek studi tohoto oboru b yl o p ř e d e v š í m p ř i v e d e n í v l s t n í d o m á c n o s t i. D á l e s e b s o l v e n t i bsolventky mohli upltnit jko pomocní prcovníci prcovnice ve z d r v o t n i c k ýc h zřízeních, dignostických ústvech, pomocní prcovníci prcovnice v zřízeních sociální péče, strvovcích zřízeních, v zemědělství to jk v rámci soukromého, tk státního sektoru. (Keblová/Švrcová, 1993) Nřízením vlády č. 689/4 Sb. ze dne. prosince 4 o s o u s t v ě o b o r ů v z d ě l á n í v z á k l d n í m, s t ř e d n í m v yš š í m o d b o r n é m v z d ě l á v á n í b yl y v ý u k o b o r u P r k t i c k á š k o l s t ř í l e t o u p ř í p r v o u u k o n č e n. V p l t n o s t i z ů s t l o b o r s d é l k o u v ýu k y n j e d e n d v roky. (Nřízení vlády 689/4) 3. 3 S h r n u t í z ko m p r c e o b o r ů V rámci své komprce jsem se pokusil o porovnání oborů Dívčí odborná škol, Rodinná škol oboru Provoz služeb pro domácnost. Šlo mi zejmén o srovnání shod rozdílů mezi skldbou studijních předmětů, hodinovou dotcí předmětů profil bsolventů jednotlivých oborů. Jsem s i vědom fktu, ž e smotné porovnání v textu se může zdát nepřehledné může si v yžádt v yšší pozornost ze s t r n y č t e n á ř ů č t e n á ř e k, p ř í p d n ě p ř í p r v u u r č i t ýc h p o z n á m e k v rámci smotné četby. Proto jsem do příloh své práce umístil učební osnovy kždého oboru pro možné pozdější použití porovnání. Po prostudování veškerých mteriálů jsem došl k závěru, že všechny mnou porovnávné obory se soustředí zejmén n vzdělávání pro oblst vedení domácnosti, čímž ve své podsttě připrvují budoucí bsolventy bsolventky oboru primárně pro působení v této 43

50 o b l s t i. D í k y s k u t e č n o s t i, ž e t yt o o b o r y s t u d u j í p ř e v á ž n ě ( t é m ě ř v ýh r d n ě ) d í v k y, p o s i l u j e t o t o v z d ě l á n í t r d i č n í f e m i n i n n í r o l i podílí se tk n udržení stávjícího genderového řádu strukturálních nerovností ve společnosti. P r o t o ž e j s e m n e m ě l k d i s p o z i c i k o n k r é t n í o b s h j e d n o t l i v ýc h předmětů, nemohu zcel jsně posoudit, zd se skutečně lišily více obshem než vlstním názvem předmětu. Obávám se, že profilce jednotlivých škol nejsných nekoncepčních n e b yl j s n ým záměrem, záměrů, le spíš s k u p i n o v ýc h v ýs l e d k e m zájmů tké p o l i t i c k o - s p o l e č e n s k ýc h s p e k t ů ( z d e m á m n m y s l i z e j m é n m ě n í c í s e o d p o v ě d n é o s o b y p ř í s l u š n ýc h s t á t n í c h o r g á n ů i n s t i t u c í, j e ž m ě l y n funkci životnost oborů vliv). Smotné hledisko před/po p ř e v r t u v t o m t o p ř í p d ě, m ys l í m, n e h r j e p ř í l i š v e l k o u r o l i, p r o t o ž e smotná budoucí role bsolventů u v e d e n ýc h oborů je i ndále nejsná, respektive nejsně definovná. Hledisko před/po převrtu hrje roli v smotném obnovení škol. Díky emncipce, komunistickému politická změn režimu sebou došlo přinesl ke zprofnování tké vlnu trdičně konzervtivních hodnot, kdy mu ž b yl viděn jko podniktel živitel rodiny žen jko pečovtelk o rodinný krb domácnost. Domnívám odborně se, že podložený zjištěné záměr, rozdíly le spíše neprezentují přirozenou dlouhodobý, tendenci, jež reflektuje potřeby součsné konzumní společnosti. Ze sttistických č í s e l d á l e v y p l ý v á, ž e p o p t á v k p o b s o l v e n t e c h p o r o v n á v n ýc h oborů je v dnešní době velmi nízká, což může smo o sobě v budoucnu vést k postupnému znikání oborů n nšich školách. 3.4 Počet žáků žákyň podle oborů středoškolského o d b o r n é h o v z d ě l á v á n í o b o r R o d i n n á š ko l, P r o v o z služeb pro domácnost, Prktická škol Z e s t t i s t i c k ýc h r o č e n e k ( d t z n i c h u v á d í m v p ř í l o z e č. 3 5) jsem získl přehled o počtu 44 žáků/žákyň dle dosženého

51 středoškolského odborného vzdělání ve studijních oborech Rodinná škol (1997 8), Provoz služeb pro domácnost (1997-4) Prktická škol (1997 8). Jedná se mturitní nemturitní obory. V rámci nemturitních oborů u Rodinné školy je v ývojový trend s p í š e k o l í s v ý, p ř i č e m ž n e j v yš š í n á r ů s t n o v ý c h ž á k ů / ž á k y ň b y l v e š k o l n í m r o c e T o h o t o p o č t u j i ž v d l š í c h l e t e c h n e b yl o nikdy dosženo. U mturitních oborů je trend spíše klesjící, přičemž n e j v í c e ž á k ů / ž á k y ň b y l o p o d l e d o s t u p n ýc h t b u l e k p ř i j t o v e š k o l n í m r o c e O b o r R o d i n n á š k o l b yl v r o c e v r á m c i státních institucí zrušen zůstl pouze jko studijní obor n s o u k r o m ýc h i n s t i t u c í c h. N e j v ě t š í h o p o č t u s t u d e n t ů / s t u d e n t e k o b o r u b yl o d o s ž e n o č t yř i r o k y z p ě t, k d y p o č e t n o v ě p ř i j t ýc h ž á k ů / ž á k yň přeshovl hrnici pěti tisíc. Z u v e d e n é h o s o u d í m, ž e v z h l e d e m k d l š í m u v ýv o j i š k o l s t v í v ČR to v té době ptřil tento studijní obor mezi tehdejší nbízené o b o r y z m ě ř e n é n o b l s t s l u ž e b. V e š k o l n í m r o c e b yl n e j v ě t š í p o č e t s t u d e n t ů / s t u d e n t e k n o b o r u R o d i n n á š k o l, d r u h ým n e j v ýz n m n ě j š í m b yl obor Rodinná škol - ekonomické d m i n i s t r t i v n í s l u ž b y. T t o s k u t e č n o s t s e m ě n í ž v e š k o l n í m r o c e 1999, kdy je nejvíce studentů/studentek n ekonomickém o b o r u. P o r o c e j e n j e d n o t l i v ý c h o b o r e c h v ýr z n ě s e s t u p n á t e n d e n c e v p o č t u b s o l v e n t ů, t o t o m o h l o b ýt d á n o z m ě n o u s t r u k t u r y č e s k é h o š k o l s t v í m á m n m ys l i, ž e p o k u d s i s t u d e n t / s t u d e n t k mohli v yb r t studium školy s konkrétnějším změřením, dli tkovému studiu přednost. Celkový pokles zájmu ze strny uchzečů/uchzeček o studium tohoto oboru mohl b ýt způsoben postupnou změnou postvení žen ve společnosti emncipčními postupnému rozhodnutí o tendencemi, zrušení oboru n což mohlo státem vést k z ř i z o v n ýc h v ýc h o v n ě v z d ě l á v c í c h i n s t i t u c í c h. S v o u r o l i s e h r á l o u r č i t ě t k é prvděpodobně horší (méně sndné) upltnění bsolventů bsolventek oboru n prcovním trhu. Tento názor osttně potvrzují mnou oslovené bsolventky tohoto studijního oboru. 45

52 V r á m c i o b o r u P r o v o z s l u ž e b p r o d o m á c n o s t j e n e j v yš š í t e n d e n c e v roce Vzhledem ke skutečnosti, že zde nemám k dispozici přehled o počtech studentů/studentek v roce, kdy b yl poprvé otevřen, mohl by nárůst žáků/žákyň souviset s tehdejší širokou nbídkou studijních oborů. Rozdíl v počtu studentů/studentek je v tomto roce nejvyšší z celé studijní období. V r á m c i P r k t i c k é š k o l y b yl n e j v ě t š í z á j e m u c h z e č ů / u c h z e č e k o studium tříletého oboru, kde b yl o tké nejvíce bsolventů/bsolventek, konkrétně ve školním roce 1. Po tomto roce v ykzuje zájem o studium tohoto oboru již sestupnou t e n d e n c i. V r o c e 4 b yl s t u d i j n í o b o r s t ř í l e t o u v ý u k o u u k o n č e n v nbídce zůstl pouze obor jedno dvouletý. Sttistické ročenky ČSFR, respektive ČR uvádějí dlší detily k d í v č í m š k o l á m r o d i n n ým š k o l á m. V z á v o r c e j s o u u v e d e n č í s l z Č R. Z č í s e l v yp l ý v á, ž e n d í v č í, r e s p e k t i v e r o d i n n é š k o l e s t u d o v l i t é ž m u ž i. J e d n á s e s i c e o m l o u č á s t v p o r o v n á n í s c e l k o v ým p o č t e m d í v e k, l e p r o m ů j v ýz k u m j e t t o i n f o r m c e v e l m i d ů l e ž i t á. T t o čísl jsně dokzují, že n rodinné škole studovli tké chlpci. N e j v ě t š í r o z m c h p k p o d l e u v e d e n ýc h č í s e l z ž i l r o d i n n á š k o l j k o instituce obor ve školním roce Ve stejném školním r o c e b y l n v í c o t e v ř e n t k é p r o z á j e m c e z á j e m k yn ě j k o s t u d i u m při změstnání. (Sttistické ročenky ČSFR, ČR, ) 46

53 Tbulk č. 1 - vzdělávání: úplné střední n SOŠ (s mturitní zkouškou) školní rok 1 Rok 199/91 dívčí Počet škol - zřízené při jiných školách 1991/9 dívčí (1) + 1 (138) škol zřízených při jiných školách Počet tříd 4 (18) 3leté 34 (18) 4leté 8 () 435 (94) neuveden neuveden 199/1993 rodinné denní s /94 rodinné denní s /95 rodinné denní s při změstnání /96 rodinné denní s při změstnání 3 *SO = střední odborné, ÚSO = úplné střední odborné Celkem 1159 (465) dívky 1158 (465) 153 (8146) SO* 18 (7933) ÚSO* 515 (13) 1516 (8139) 11 (796) 515 (13) Zdroj: Sttistické ročenky školství, 1 - S t t i s t i c k á r o č e n k š k o l s t v í v yd n á Ú s t v e m p r o i n f o r m c e v e vzdělávání uvádí ve školním roce dlší doplňující údje k o b o r u R o d i n n á š k o l t o k o n k r é t n ě o p o č t u š k o l, n k t e r ýc h s e tento obor vyučovl počtu studentů/studentek. (Sttistická ročenk školství, ) Tbulk č. počet škol, tříd žáků celkem obor Rodinná škol školní rok Rok 1996/97 rodinná š rodinná š Počet škol 6 16 Počet tříd x x Žáků celkem Zdroj: Sttistická ročenk školství, U p l t n ě n í b s o l v e n t ů / b s o l v e n t e k o b o r u R o d i n n á š ko l n trhu práce NUOV poskytuje informci ohledně upltnění bsolventů bsolventek jednotlivých oborů n trhu práce z posledních 6 let. V d u b n u 7 b yl m í r n e z m ě s t n n o s t i b s o l v e n t ů b s o l v e n t e k kmenového oboru Rodinná péče 47 17,6 % (počet bsolventů

54 b s o l v e n t e k b yl 7 4, n e z m ě s t n n ý c h 1 3 ) ; v d u b n u 6 b yl m í r n e z m ě s t n n o s t i 1 6 % ( p o č e t b s o l v e n t ů b s o l v e n t e k b yl 1, nezměstnných 16); v dubnu 5 byl mír nezměstnnosti 14,5 % (počet bsolventů bsolventek b yl 117, nezměstnných 17); z roky - 4 je uveden průměrná hodnot nezměstnnosti, která je v přípdě tohoto oboru 3,5 %. Pohled n prcovní síly jejich strukturu dle vzdělání n podíl m u ž ů ž e n d l e r ů z n ýc h ú r o v n í s t u d i v e š k o l n í m r o c e / předkládá konkrétní pohled n obor Rodinná škol, jež b yl publikován v Sociální politice, 1997 Ročník 3, č. 5:9 (tbulk č. 1 ) Tbulk č. 3 prcovní síly jejich struktur dle vzdělání podzim

55 Tbulk č. 4 podíly mužů žen dle různých úrovní studi školní rok Zdroj: Sociální politik, 1997 Z č í s e l v yp l ý v á, ž e o b o r R o d i n n á š k o l, k t e r ý j e z ř z e n v t b u l c e číslo jedn mezi obory střední odborné s mturitou v ystudovlo ve školním roce pochopitelně 1995/1996 v porovnání celkem 183 s celkovým znedbtelné. (Sociální politik, 1997) 49 mužů. počtem Výsledn ý počet studentek je oboru

56 4. SHRNUTÍ PRÁCE S PEDAGOGICKÝMI MATERIÁLY Rodinná škol jko instituce měl bezesporu své místo v rámci s ys t é m u školství v tehdejším Československu později v České republice. Své upltnění nšly rodinné školy v době s v ých počátků především u žen, které měly jejich prostřednictvím možnost získt u r č i t é v z d ě l á n í, m o ž n o s t z p o j i t s e d o s p o l e č n o s t i n e j e n j k o m t k y, m n ž e l k y, j k l e v yp l y n u l o z n l ý z y p e d g o g i c k ý c h d o k u m e n t ů, k o n c e p c e o b o r ů n o p k t yt o t r d i č n í r o l e p o s i l o v l u p e v ň o v l. S t e j n ě j k o v p ř í p d ě o s t t n í c h v z d ě l á v c í c h p r o g r m ů k t i v i t, b yl t k é v ýv o j r o d i n n ý c h š k o l p ř e r u š e n d r u h o u s v ě t o v o u v á l k o u. P o v á l c e s e v e s t u d i u n r o d i n n ýc h š k o l á c h p o k r č o v l o, l e m o ž n o s t s t u d o v t tento obor neměl dlouhého trvání. Priority společnosti směřovly především do oblsti dělnických profesí čsto jsme ženy mohly n j í t n t k o v ýc h p r c o v n í c h m í s t e c h, j k o b y l n p ř í k l d o b r á b ě č k kovů, jeřábnice pod. Určitá renesnce oboru Rodinná škol přišl ž po roce 1989, k d y b yl t e n t o o b o r z n o v u z ř z e n d o n š e h o v z d ě l á v c í h o s y s t é m u. Koncepce oboru se změnil, obor byl připrven nejen jko učební, le též jko střední škol měl dívky připrvit jk n zvládání chodu domácnosti tk tké n konkrétní oblst změstnání. Dle mého úsudku se měl Rodinná škol stát prestižním oborem, kde měly své u p l t n ě n í n j í t z e j m é n d í v k y s v e l m i d o b r ým v z d ě l á n í m z e z á k l d n í š k o l y. Obor tk měl zplnit mezeru chybějících vzdělávcích progrmů pro dívky zároveň nvrátit ženě tím rovněž instituci r o d i n y j e j í v ýs o s t n é p o s t v e n í, k t e r é v m i n u l o s t i z s t á v l. Díky nedosttečné klsifikci oboru též komunikci v rámci společnosti došlo ke skutečnosti, že dosžené vzdělání bsolventů b s o l v e n t e k p o v ys t u d o v á n í o b o r u n e b yl o c h á p á n o j k o d o s t t e č n é stížilo jim jejich snhu o upltnění n trhu práce. Opět zde hrjí roli genderové stereotypy předsudky, neboť bsolventi bsolventky j s o u u t o m t i c k y ř z e n i d í k y s v é m u v z d ě l á n í n e j v ýš e d o s f é r y v ý k o n u 5

57 služeb jejich upltnění v jiném okruhu prkticky nepřichází v úvhu. Ke konci dvcátého století tk došlo k rozhodnutí MŠMT ČR o postupném uzvření tohoto oboru ve státních školských zřízeních. V dnešní době tento obor přežívá n několik soukromých školách, přičemž se jeho minulá koncepce nezměnil obor je v yučován ve zcel stejné formě. 51

58 5. EMPIRICKÁ ČÁST 5.1 Metodologie Důležité je pro mne jko pro výzkumník vědět, co budu z k o u m t, j k ý j e m ů j c í l, p ř e d m ě t v ý z k u m u, v ýb ě r v h o d n é m e t o d y nástroje jk pro zkoumání smotného problému, tk empirickou část pro jeho závěrečnou interpretci. Při v ýb ě r u konkrétní metody pro jsem od počátku uvžovl o užití kvlittivní metody při jejím výběru jsem n e j v í c e č e r p l z t e x t ů L e t h e r b y, 3 R e i n h r z, T yt o publikce blíže popisují kvlittivní v ýz k u m v rámci provádění f e m i n i s t i c k ýc h v ý z k u m ů t é ž p o u ž i t e l n é m e t o d y. F e m i n i s t i c k ý v ý z k u m v yc h á z í z e ž i v o t n í z k u š e n o s t i ž e n k l d e si z cíl pochopit, nejen interpretovt sociální relitu vzthy, do kterých ženy ve svém kždodenním živote vstupují. Specifikum f e m i n i s t i c k é h o v ýz k u m u s p o č í v á v e v ý b ě r u p r o b l é m u z á k l d n í c h c í l ů, j e h o d l š í m u r č u j í c í m r ys e m j e d ů r z n s u b j e k t i v i t u o s o b n í zkušenost (Reinhrz 199: 3). Dále jsem čerpl npříkld z díl Dismn, Hendl, Miovského Struss/Corbin. Kvlittivní výzkum je nenumerické šetření interpretce sociální relity. Cílem je pk v yt v á ř e n í n o v ýc h h yp o t é z, n o v é h o p o r o z u m ě n í s m o t n é z k o u m n é p r o b l e m t i k y. (Dismn, ) Obdobný popis pk nlezneme u osttních výše zmiňovných utorů. Hlvní přednosti kvlittivního v ýzkumu jsou npříkld získání podrobného popisu vhledu při zkoumání určité události, fenoménu či jedince; zkoumání fenoménu v přirozeném prostředí; studium procesů; návrh teorií hledání lokálních příčinnýc h souvislostí. N e v ýh o d m i j s o u p o t o m n p ř í k l d k v n t i t t i v n ě o m e z e n ý r o z s h, který problemtizuje možnost generlizovt získná dt n širší p o p u l c i t k é c e l k o v á č s o v á n á r o č n o s t n l ýz y d t i j e j i c h s b ě r. (Hendl, 5) 5

59 Při své práci jsem se nechl inspirovt tzv. zkotvenou teorií, respektive metodou pro nlýzu dt o t e v ř e n ým kódováním. (Miovský, 6) Vedením rozhovoru podle návodu jsem získl i n f o r m c e p r o n á s l e d n o u k v l i t t i v n í n l ýz u d t o d b s o l v e n t e k oboru Rodinná škol či příbuzného oboru. Studiem textů dokumentů vzthujících se k smotnému témtu jsem získl dlší cenné informce k tomuto témtu. Dt, která jsem získl, mi umožnil definovt podsttné otázky nlýz o u sesbírných dt pk n ně získt vlidní odpovědi, či n á z o r y Výzkumná metod Jk už jsem nznčil, rozhodl jsem se pro tkzvný rozhovor podle návodu, jk jej popisuje Hendl. Návod v tomto přípdě předstvuje určitý seznm otázek nebo témt, jež je nutné v rámci interview probrt zjišťuje, že se skutečně dostne n všechn zjímvá témt. (Hendl, 5:174) Předem stnovený okruh otázek pk znmená určité sndnější porovnání jednotlivých informcí získných prostřednictvím rozhovorů. Kvlittivní v ýzkum, v mém přípdě tedy v podobě rozhovoru podle návodu, se mi jevil jko vhodnější metod než použití d o t z n í k o v é h o š e t ř e n í, p ř i j e h o ž p o u ž i t í b yc h m o h l p ř i j í t o v e l m i cenné informce, ztrtil tk šnci zjistit to, co mi nbízí přímá interkce s respondentkmi (v přípdě mého výzkumu šlo pouze o ž e n y). Při v ýb ě r u této metody jsem měl možnost hovořit s d o t z o v n o u o s o b o u t v á ř í v t v á ř, b yl y j s m e v p ř í m é m k o n t k t u. Původně jsem plánovl sejít se s respondentkmi vícekrát, le u p u s t i l j s e m o d t o h o, n e b o ť n e b yl d o s t t e k č s u j á j s e m p r o v á d ě l poměrně velký počet rozhovorů. Poté měly možnost mi ztelefonovt n e b o z s l t e - m i l, k d yž j e p o z d ě j i n p d l o n ě c o d ů l e ž i t é h o č i u ž i t e č n é h o. T é t o m o ž n o s t i n ě k o l i k r e s p o n d e n t e k v ýz k u m u s k u t e č n ě v yu ž i l o. Z h l e d i s k f e m i n i s t i c k é h o p o h l e d u j s o u r o z h o v o r y v e l m i důležité, neb lépe postihují ženskou zkušenost, dávjí nám možnost 53

60 v yj e v i t u d á l o s t i s k u t e č n o s t i, k t e r é b y l y d o p o s u d n e z n á m é, n b í z e j í odlišný pohled od mužského. Otázky k rozhovorům jsem rozdělil do následujících bloků: Motivce ke studiu oboru Rodinná škol/dívčí odborná škol v n ě j š í v l i v y z k u š e n o s t i z n á m ýc h, p ř í b u z n ýc h p o d., vnitřní vlivy vlstní očekávání, snh dosáhnout určitého cíle prostřednictvím tohoto oboru Očekávání versus relit c o s e s p l n i l o, c o n e b yl o n p l n ě n o p o d. P o j e t í t o h o t o o b o r u / t yp u š k o l y u b s o l v e n t ů v e ř e j n o s t i o b e c n ě rekce nejbližšího okolí - známí, přátelé, rodin n zvolený typ š k o l y/ s t u d i j n í h o o b o r u, k o n k r é t n í p ř í k l d y Profesní soukromý život v ýh o d y / n e v ýh o d y n byt ých vědomostí znlostí, mbice, profesní kriér, sldění soukromého profesního život Rodinná škol jko instituce v rámci systému školství v ČR její místo, v yb v e n í studentů pro budoucnost, oblíbené/neoblíbené předměty, užitečnost/neužitečnost určitých předmětů. Při kompletci těchto okruhů otázek jsem spoluprcovl se s v o u b ýv l o u s p o l u ž č k o u z e t ř í d y, s e k t e r o u j s e m m ě l m o ž n o s t s i r o z h o v o r n n e č i s t o v yz k o u š e t d o p l n i t j e j p o t é o d l š í o t á z k y t k, b y b yl o b r z m n o u p o ž d o v n ý k o m p l e t n í j e d n l o s e t e d y o j k ýs i pilotní rozhovor. V rámci rozhovorů jsem tké zjišťovl zákldní sociodemogrfická dt, která mi umožnil později hlouběji prcovt s e z í s k n ým i i n f o r m c e m i p ř e d s t v i t t k b l í ž e v ýz k u m n ý v z o r e k. Pro bližší předstvu přikládám do přílohy č. 6 přehled zákldních otázek, které jsem respondentkám během nšeho rozhovoru položil Výběr vzorku V ý b ě r r e s p o n d e n t e k p r o v ýz k u m n e b yl p r o m ě o s o b n ě p ř í l i š s l o ž i t ý. J k j s e m j i ž n z n č i l, o b o r j s e m s m v ys t u d o v l, t k ž e 54

61 j s e m h o d n ě č e r p l p ř e d e v š í m z k o n t k t ů n s v é b ý v l é s p o l u ž č k y. Pro širší záběr jsem kontktovl své přátele známé tk získl d l š í r e s p o n d e n t k y p r o s v ů j v ý s l e d n ý v ýz k u m. J e d n l o s e t e d y o metodu sněhové koule. (Miovský, 6) Oslovil jsem celkem 33 b s o l v e n t e k o b o r u. M ým c í l e m b yl o z í s k t p r o r o z h o v o r l e s p o ň bsolventek oboru, čehož jsem dosáhl. Bohužel se mi nepodřilo z í s k t n i j e d n o h o z á s t u p c e m u ž s k é h o p o h l v í. Z j k o u s i p o m ys l n o u t ř e š i n k u n d o r t u p o v ž u j i r o z h o v o r s b ýv l o u ř e d i t e l k o u o b o r u Rodinná škol v Děčíně, kde jsem sm studovl Popis vzorku Respondenty lze chrkterizovt n zákldě věku, rodinného stvu, v ystudovného oboru, počtu studijních let oboru, profese bsolventky, mtky, otce, míst studi oboru. Celkový počet respondentek průzkumu byl dvcetdv, věkové rozložení po jedné z á s t u p k yn i v ě k u 5, 8, 5 1, l e t v ě k u, d á l e p k š e s t respondentek ve věku 9 let, dvě ve věku 31 let devět ve věku 3 let. S bsolventkmi ve věku 51, 5 76 prcuji v kpitole jejich v ýpovědi mi pomohly ukázt kontrst mezi v ýpověďmi bsolventek mldší této generce. Převážná většin respondentek spdá do jedné skupiny/generce. Ú m y s l n ě j s e m d o s v é h o v ýz k u m u z ř d i l t ř i, k t e r é s e v ě k o v ě o d osttních velmi celkový pohled liší. n Jejich dný prostřednictvím se snžím obor. J ejich v ýpovědím jsem dokreslit věnovl speciální kpitolu v této sekci. N z á k l d ě s t v u r e s p o n d e n t e k v ýz k u m u j e m o h u r o z d ě l i t n 1 v d n ýc h, 7 s v o b o d n ýc h 3 r o z v e d e n é ž e n y. Z r e s p o n d e n t e k j e s e d m v součsné době n mteřské či rodičovské dovolené, dvě jsou již v d ů c h o d u ( č á s t e č n ý i n v l i d n í n e b o p l n ý d ů c h o d ) o s t t n í v yk o n á v j í práci dministrtivního chrkteru, z nichž je 5 ve vedoucí funkci v rámci orgnizce. Prcovní zřzení obou rodičů bylo převážně dělnického chrkteru, v sedmi přípdech se jednlo o podniktele, jedntele či zástupce ředitele nebo účetní. 55

62 M í s t e m b yd l i š t ě v d o b ě s t u d i b y l o v ě t š i n o u m ě s t o, p o u z e v s e d m i p ř í p d e c h s e j e d n l o o v e s n i c i. T ř i r e s p o n d e n t k y v ys t u d o v l y o b o r p o d n á z v e m D í v č í o d b o r n á š k o l, v r á m c i v ýz k u m u b y l j e d n z á s t u p k yn ě p o d n á z v e m S t ř e d n í o d b o r n é u č i l i š t ě p r o v o z s l u ž e b p r o domácnost, ve čtyřech přípdech se jednlo o název oboru Rodinná škol ve zbývjících čtrnácti přípdech šlo o studium oboru Integrovná střední škol s konkrétním změřením. Místem studi oboru b ylo pk po jednom z přípdů Kldno, Klášterec nd Ohří Tábor dále ve 3 přípdech Btelov v osttních šestnácti se jednlo o město Děčín. Převážná většin respondentek výzkumu studovl tedy n stejné škole jko já sm. Počet roků studi jednotlivých bsolventek - tři jsou bsolventkmi dvouletého studi, dlší dvě bsolventkmi tříletého s t u d i d á l e j e z d e s e d m n á c t b s o l v e n t e k č t yř l e t é h o s t u d i, z n i c h ž jedn nedokončil studium mturitou: Studijní lét tohoto oboru dvnáct respondentek studovlo d n ý o b o r v l e t e c h , d á l e s e m é h o v ýz k u m u ú č s t n i l o p o jedné respondentce oboru v letech , , , , , tři respondentky studovly v letech dvě v letech Po dokončení bsolventek studi mturitní oboru Rodinná v ys v ě d č e n í, pět škol obdrželo získlo šestnáct v ysvědčení o závěrečné zkoušce 1 výuční list Průběh rozhovorů Rozhovory jsem uskutečnil většinou v domácím prostředí r e s p o n d e n t e k, c o ž p ř i s p ě l o k n v o z e n í d ů v ě r n ě j š í t m o s f é r y. F k t e m je, že jsme nehovořily o ničem zvláště intimním, tkže nedocházelo k návlu emocí pod. Rozhovory jsem provedl v průběhu měsíců b ř e z n ž k v ě t n 8. D í k y z p ů s o b u, j k ým j s e m r o z h o v o r v e d l trvl kždá schůzk cc jednu ž 1,5 hodiny, přičemž jsem si v průběhu rozhovoru psl poznámky se svolením respondentek 56

63 zznmenávl náš vzájemný rozhovor n diktfon. Později jsem v š e c h n y r o z h o v o r y v ys l e c h l v k l i d u p r o v e d l d o s l o v n ý p ř e p i s d o formy dokumentu Interpretce dt Pro závěrečné zprcování rozhovorů jsem zvolil metodu o t e v ř e n é h o k ó d o v á n í, k t e r á s l o u ž í k r o z k r yt í d t s m ě r e m k j e j i c h interpretci, konceptulizci nové integrci. (Hendl, 5:46) O t e v ř e n é k ó d o v á n í s e z b ýv á o z n č o v á n í m k t e g o r i z c í p o j m ů pomocí pečlivého studi údjů je nezbytné pro dlší zprcování k o m u n i k c i v ýs l e d k ů. P o m o c í r o z b o r u s m o t n é h o t e x t u j e m o ž n é p o r o v n t n l é z t p o d o b n o s t i r o z d í l y m e z i j e d n o t l i v ým i ú d j i dochází ke zkoumání zvžování nšich vlstních, le též cizích domněnek o dném jevu, což n konci vede k novým objevům. (Strus-Corbin, 1999) Zjednodušeně by se dlo říci, že prozkoumáváme jednotlivé části s e s b í r n é h o m t e r i á l u s h o d n é ú s e k y o z n č u j e m e v ýs t i ž n ý m i p o p i s y (kódy). Může jít o celé věty nebo odstvce nebo pouze o krtičký v ýr o k. S n ž i l j s e m s e t e d y p r c o v t s e z í s k n ý m i d t y n j í t m e z i nimi souvislosti ty ukotvit do určitých ktegorií dále je zprcovt. 5. Osobní reflexe V d o b ě, k d y j s e m s e r o z h o d o v l, č í m b y c h s i p ř á l b ýt, m i b y l o 14 let, stejně jko bsolventky, se kterým i jsem děll rozhovory p r o t u t o p r á c i, j s e m n e m ě l v ů b e c t u š e n í, c o b yc h s i p ř á l v ž i v o t ě d ě l t v j k é o b l s t i b yc h s e c h t ě l u p l t n i t. Z t o h o v yp l ýv á, ž e j s e m jednou z nich. V ystudovl jsem obor Rodinná škol pro svou mgisterskou práci jsem se rozhodl zprcovt komplexní pohled n tento studijní obor, který by zhrnovl názor více strn. 57

64 P o c h o p i t e l n ě j s e m s i o d p o č á t k u b y l v ě d o m m o ž n ýc h ú s k l í díky vlstní zkušenosti jsem měl možnost ovlivnit respondentky v ýz k u m u m ů j p o s t o j t k n e b yl z c e l n e u t r á l n í. S n ž i l j s e m s e l e t k o v ým v ě c e m v y h n o u t p r o r o z h o v o r y j s e m s i p ř i p r v i l o t á z k y, v n i c h ž j s e m u s i l o v l o t o, b y n e b y l y ž á d n ým z p ů s o b e m c i t o v ě z b r v e n y n e v y b í z e l y k j s n ým t yp ů m s o u d ů č i o d p o v ě d í. M n o u v ys t u d o v n ý o b o r s e j m e n o v l R o d i n n á š k o l b yl o d d r u h é h o r o č n í k u s t u d i z m ě ř e n n o b c h o d s l u ž b y. P r v n í r o č n í k b yl o b e c n ý pro všechny studentky ve druhém ročníku došlo k jejich rozdělení do dvou tříd n zákldě změření buď obchod služby nebo pro druhou větev sociálně zdrvotní péče. Studovl jsem n Rodinné škole v Děčíně, jež se ve školním roce 1994/1995 trnsformovl n Integrovnou střední školu v Děčíně. Pro dokreslení v ys t u d o v l celkového přikládám obrzu v příloze č. oboru, 19 který přehled jsem sm b s o l v o v n ýc h p ř e d m ě t ů v j e d n o t l i v ýc h r o č n í c í c h. V r á m c i t ř e t í h o r o č n í k u s t u d i jsme bsolvovly studijního průměru tzv. do závěrečné 1,8 po z k o u š k y, dokončení přičemž třetího při roku dosžení studi úspěšném složení závěrečných zkoušek jsme mohly pokrčovt dál do č t v r t é h o r o č n í k u. T o t o n ř í z e n í b yl o n z á k l d ě r o z h o d n u t í ř e d i t e l k y Rodinné školy, nepltilo utomticky n všech oborech v rámci ČR. Škol si přál připrvit k mturitě jen t y nejlepší studentky. Původní informce, kterou jsme získly n zčátku studi b yl, že po bsolvování tohoto ročníku nám bude v ydán regulérní V ýuční list, t o t o s e l e n e s t l o z í s k l y j s m e p o u z e V ys v ě d č e n í o z á v ě r e č n é zkoušce. Mně osobně se studium tohoto oboru velmi líbilo, bylo velmi dobře orgnizovné. Vedle stndrdních předmětů zde byly předměty o d b o r n é, d í k y n i m ž j s e m s e n u č i l m n o h o u ž i t e č n ýc h p r k t i c k ýc h z n l o s t í d o v e d n o s t í p r o b u d o u c í ž i v o t. V d o b ě s t u d i j s e m b yl hrdá, že jsem si v ybrl právě tento obor. Ze všech strn jsme s l ýc h l y, ž e j s m e e l i t š k o l y, ž e m ů ž e m e b ý t n s v é v z d ě l á n í h r d é ž e v ž i v o t ě n ě c o d o k á ž e m e. Z u j l o m ě s p o j e n í s t n d r d n í v ýu k y s prktickou, kdy jsme měly šnci si tké odpočinout od biflování 58

65 m o h l y s i v yc h u t n t v ř e n í n e b o o d í v á n í, k t e r é m n ě o s o b n ě v e l m i pomohlo v budoucím životě. Nučil jsem se ušít si sukni, šty, k l h o t y, u p l é s t s v e t r, u h á č k o v t p o n o ž k y p r o d í t ě č i d o s p ě l é h o částečně i vřit (opomenu-li dobu, kdy jsme měli učitelku vegetriánku, která b yl později, k nší velké rdosti, nhrzen n o v o u n e v e g e t r i á n s k o u v yu č u j í c í ). Relit přišl později, když jsem se snžil upltnit n trhu práce. Nikdy bych nevěřil, že budu tohoto oboru litovt, le stlo se. B yl jsem zklmná, nikdo nechápl, ž e jsme se neučily p ouze vřit šít, le že jsem n zákldě změření studi připrven pro v ýk o n d m i n i s t r t i v n í c h č i n n o s t í. T o, s č í m j s e m s e v r e l i t ě p o d o k o n č e n í s t u d i s e t k l, b yl p r o m ě o s o b n ě v á ž n ě s t u d e n á s p r c h. Pořád mi v uších znělo to slůvko elit. B yl jsem elit, kterou nechtěli nikde změstnt. Až po téměř dvou letech se mi podřilo obstrt si změstnání v knceláři, o kterém jsem se domnívl, že odpovídá mým d o s ž e n ým z n l o s t e m. P o z d ě j i j s e m s e r o z h o d l s i d o d ě l t v y s o k o u školu (obor Sociální politik, sociální práce), bych už nikde n e m u s e l u v á d ě t, j k ý o b o r j s e m v ys t u d o v l n s t ř e d n í š k o l e. P o dokončení bklářského studi jsem se rozhodl pro pokrčování n m g i s t e r s k é m v y b r l j s e m s i o b o r g e n e r o v ýc h s t u d i í, k t e r ý m ě přivedl k tvorbě této práce. 5.3 Anlýz rozhovorů J k j s e m j i ž u v e d l, p r o z á v ě r e č n o u n l ýz u r o z h o v o r ů j s e m zvolil metodu otevřeného kódování, jež je jednou z metod nl ýz y v rámci vědecké metody zkotvené teorie. Po pečlivém prostudování všech nshromážděních dt se mi v yn o ř i l y následující o p k o v l y. Zákldní provedené rozhovory jevy, které ktegorie se v rámci otevřeného s respondentkmi 59 rozhovorů kódování, nejvíce nejvíce které mnou v ys t i h u j í jsou:

66 motivce ke studiu, očekávání, prktické upltnění Rodinná škol ve 1. století. Motivce ke studiu Z r o z h o v o r ů v yp l y n u l o, ž e k ž d á z d í v e k o č e k á v l o d s t u d i oboru něco jiného pro kždou b yl tedy motiv pro v ýběr tohoto o b o r u j i n ý. N ě k t e r é s i j e j v yb r l y n z á k l d ě p ř e d e m z j i š t ě n ýc h informcí o skldbě předmětů, jiné měly informce od kmrádek n e b o p ř í b u z n ý c h, k t e r é m ě l y j i ž v m i n u l o s t i s o b o r e m ( s t e j n ým č i obdobným) vlstní zkušenost některé zkrátk nevěděly, co očekávt n i ž á d n á v e l k á o č e k á v á n í n e m ě l y. M o t i v e m p r o v ýb ě r s t u d i b y l o pro kždou dívku tedy něco jiného. Z těch nejpoužívnějších nejčstěji zmíněných v rámci nšich rozhovorů jsem vybrl: Studijní prospěch Prospěch je jistě jeden z fktorů, který udává, n jkou životní dráhu se dáme, jkým směrem se budeme ubírt v rámci své budoucí profese nebo zpočátku lespoň při v ýběru vzdělání, jehož chceme d o s á h n o u t. A n i b s o l v e n t k y o b o r u R o d i n n á š k o l n e b yl y v ýj i m k o u tké ony s e v e s v ých čtrnácti/ptnácti letech rozhodovly, km dál po ukončení zákldní š k o l y. Z jejich v ýpovědí v yp l ý v á zjímvý prdox. Některé volily obor Rodinná škol z důvodu v ynikjícího p r o s p ě c h u d l š í p k z c e l o b r á c e n ě p r o t o, ž e j e j i c h p r o s p ě c h n e b yl příliš dobrý věděly, že b y se npříkld n obor, který si původně v yb r l y, nedostly. Respondentk s číslem 7 uvedl: vzhledem k dobrému prospěchu n zákldní škole mi byl tento obor přímo doporučen třídím učitelem n tehdejší ZŠ (R7) obdobně n tom byl y i dlší. Opkem pk je třeb zkušenost R17, která mi sdělil: rozhodující bylo umístění školy menší prospěchové nároky n přijetí oproti osttním středním školám v místě mého tehdejšího bydliště. (R17) 6

67 Selhání v rámci přijímcích zkoušek n jiný obor U j i n ý c h d í v e k b y l d ů v o d v ýb ě r u t o h o t o s t u d i j n í h o o b o r u f k t, ž e se nedostly n obor, n který se původně hlásily nebo nechtěly strávit rok čekáním v deváté třídě. Jejich původní přání bylo npříkld studium oboru kdeřnice (R3), veterinární školy (R5), střední ekonomické školy (R11), hudební konzervtoře (R17), o b c h o d n í k d e m i e ( R 1 8 ) n e b o g ym n á z i ( R ). Doporučení ze strny rodičů, změstnnců školy Pochopitelně, že v určitých přípdech p ř i v ýběru oboru hrál o roli doporučení ze strny rodičů nebo změstnnců š k o l y. V osmi přípdech sehráli roli rodiče nebo pouze mtk v pěti přípdech změstnnci pordci zákldní školy možnost svobodně se rozhodnout pro studium tohoto oboru mělo devět respondentek. Získání mturity Zřejmě se shodneme, že pnuje všeobecný názor, že bsolventi b s o l v e n t k y s m t u r i t n í m v ys v ě d č e n í m s e v ž i v o t ě u p l t n í l é p e sndněji než bsolventi bsolventky s v ýučním listem pod. Úplné středoškolské vzdělání mělo má stále svou váhu tk není divu, že t k é m n o h é z m ý c h r e s p o n d e n t e k, k t e r é s i v yb r l y s t u d i u m o b o r u Rodinná škol, jej zvolily právě proto, ž e věděly, ž e po ukončení oboru budou bsolventkmi s mturitou! V přípdě, že výběr n e b yl n nich smotných, b yli tu rodiče či školní pordci pod., kteří jim obor d o p o r u č i l i v ys v ě t l i l i, ž e s m t u r i t o u b u d e j e j i c h p r c o v n í u p l t n ě n í skutečně sndnější. Nikdo se už le nezmínil o tom, že Rodinné škole se ve své době (boomu, který jsem zžil i já sm) zdlek nedostávlo tkové prestiže, kterou jí přisuzovli ředitelé učitelé š k o l, p o r d c i, r o d i č e p o d. t k é ž e f i n á l n í p r o f i l b s o l v e n t e k n e b yl tk zcel popsán specifikován. 61

68 R7 uvedl: rodičům bylo jedno, co budu studovt, jen chtěli, bych měl mturitu jednou i práci. (R7), rodiče souhlsili s tím, bych šl n tuto školu, viděli v tom pozitivní věc; chtěli, bych si uděll mturitu, protože budu mít vyšší nději n lépe plcenou práci. (R16) N ě k t e r ým z dívek nvíc možnost získt mturitu formou studi právě tohoto oboru přišl výhodnější než studiem n jiné střední škole, povžovly tento obor z snzší. Některé již v rámci studi plánovly cestu do zhrničí věděly, že mturit jim pomůže otevřít ty správné dveře. Odešly tedy prcovt do zhrničí jko u-pir doplnily s i znlosti cizího jzyk. Jedn z bsolventek dokonce uvedl, že zprostředkovtelské gentury m t u r i t y v yž d o v l y. Z í s k á n í m t u r i t y b yl o t e d y p r o r e s p o n d e n t k y k l í č o v ým f k t o r e m p r o v ý b ě r t o h o t o o b o r u. Očekávání V rámci rozhovorů jsme se dotkly společně s bsolventkmi t k é t é m t u o č e k á v á n í, j e t e d y p o c h o p i t e l n é, ž e v yp l y n u l o j k o j e d n ze stěžejních ktegorií. V tomto přípdě jsme uvžovly zejmén o znlostech dovednostech, které měly po v ystudování tohoto oboru získt, co jim studium oboru mělo/mohlo poskytnout pod. Respondent ky smotné měly n m ys l i většinou očekávání ve formě pozdějšího upltnění získných znlostí dovedností v rámci prktického život to jk pro veřejnou, tk soukromou sféru. D ů v o d e m p r o t u t o m y š l e n k u b yl t k é z n č n á v r i b i l i t s t u d i j n í c h předmětů, který obor smotný nbízel. Příprv do život Z v ýpovědí respondentek zznělo npříkld: R9: z vyprávění bbičky, která ji v dávných letech tké studovl, jsem si myslel, že to je kvlitní škol, která mě dobře připrví pro budoucí povolání život (R9), si to nebylo úplně rozhodující, le určitě n tom něco bylo, že se mi thle škol bude hodit pro budoucí prktický život, 6

69 (R16) budu schopn postrt se o rodinu, zázemí že budu připrven kompetentně n život. ) (R) Sndné upltnění n trhu práce díky vribilitě předmětů Mnohé z dívek se těšily n studium tohoto oboru z důvodu znčné vribility široké nbídky p ředmětů. Až později dle s v ých s l o v z j i s t i l y, ž e p ř e d m ě t ů b yl o s i c e o p r v d u š i r o k é s p e k t r u m, l e dotce hodin n jednotlivé předměty n ebyl y dle jejich názoru tkové, b y s e b yl y schopny nučit dost tečné množství informcí by se jejich znlosti dovednosti v dné oblsti npříkld ekonomice, nebo odívání dly srovnávt s bsolventy oborů změřených pouze n tuto oblst (dámské krejčové, bsolventi s ekonomickým vzděláním pod.): rozhodující pro mne byly obory jko ekonomik účetnictví, osttní jsem brl jko tkové zpestření něco nvíc (R19), zpětně hodnotím svou předstvu jko nivní, všechno o ekonomii, dministrtivě, personlistice, počítčích, mrketingu reklmě. (R6) Jk se tedy ukzuje, je širší změření oboru možné brát jko určitou v ýhodu, le může se tké stát určitým břemenem, pokud není j s n ě s t n o v e n o, c o b s o l v e n t k y o b o r u v ys t u d o v l y j k é j e j e j i c h finální změření po jeho dokončení. Prktické upltnění P ř e d s t v y, bsolventkmi očekávání oboru liší, to motivy je se mezi pochopitelné. Ale j e d n o t l i v ým i všechny jej studovly s tím, že chtěly nlézt později upltnění v prxi. V rámci této skupiny se dá hovořit hned o několik témtech deziluzi, v ýs m ě c h u nebo zlehčování ze strny odborné veřejnosti změstnvtelů tké o skutečnosti, zd si některé z bsolventek (ť už dobrovolně nebo po přinucení ze strny z městnvtele, rodiny, okolností) později rozšířily své vzdělání, neboť nenšly upltnění v prxi. 63

70 Deziluze Pokud jsem v předchozí sekci hovořil o rozmnitosti širokém spektru předmětů, které obor Rodinná škol nbízel, že tto skutečnost sehrál při volbě studi tohoto oboru důležitou roli, je n u t n é z m í n i t s e o t o m, ž e v ý s l e d e k s m o t n ý n e b yl z c e l v s o u l d u s očekáváním bsolventek. Po prvdě řečeno žily v určité iluzi, ž v p r x i v y s t ř í z l i v ě l y, z j i s t i l y t o t i ž, ž e j s o u b r á n y j k o b s o l v e n t k y s nedosttečnou kvlifikcí že umějí od kždého trochu, le pořádně vlstně nic. Mnohé z nich přiznávjí, že brly studium tohoto oboru jko v ýh o d u, j k o p ř í p r v u n b u d o u c í ž i v o t, t o j k v r á m c i v e ř e j n é t k tké soukromé sféry: vření, šití, péče o domov zhrdu n druhé strně práce s počítčem, ekonomie, účetnictví, mrketing, jzyk pod. o svou budoucnost jsem se nebál. (R5) Stejná žen le později zžil obrovské zklmání po ukončení oboru smotného, nikde ji nechtěli přijmout. Z n l o s t i d o v e d n o s t i, k t e r é z í s k l y, b yl y v r á m c i u p l t n ě n í n p r c o v n í m t r h u n e d o s t t e č n é. P o c h o p i t e l n ě, ž e j i n á b yl s i t u c e, k d y studovly, t o jim připdlo, ž e měly n d b ytek informcí, ž e se musely hodně učit že jsou n budoucí život připrvené budou moci okmžitě po ukončení studi vše upltnit v prxi. Bohužel se le ukázlo, že relit b yl odlišná jk říká: od kždého něco, le přitom žádná kvlitní specilizce.. (R6) R18 uvedl: znlosti hodnotím pozitivně v důležitých oborech pro zvedení do prxe, npříkld technik dministrtivy, ekonomické znlosti, přehled o ekonomických pojmech; nopk nesplnilo mé očekávání studium výpočetní techniky, kde probírná látk nešl v souldu s dobou bez počítčových kurzů, které jsem mimo školu bsolvovl ještě v době studi bych nebyl schopn upltnit v prxi žádnou část. (R18) Zkušenost dívek se mění pochopitelně tké s ohledem n místo rok, v němž obor bsolvovly nebo tké s ohledem n skutečnost, v jkém roce se dostly n prcovní trh. Některé odešly ihned po 64

71 studiu n mteřskou dovolenou, tkže jejich střet s relitou nstl ž později: umím od kždého něco, le pořádně vlstně nic. (R9) Obor v očích veřejnosti Pokud se škol jko instituce snžil předstvit obor smotný jko skutečně elitní s kvlitní rozsáhlou příprvou pro studenty studentky, pk se při střetu s relitou zdálo, že o této skutečnosti nemá veřejnost vůbec ponětí. Při snze obstrt si změstnání se mnoho bsolventek studi setklo s názorem veřejnosti, že je tento obor nepřiprvil n nic jiného, než n péči o rodinu domácnost. Mnohé mi pověděly o tom, jk to velmi šptně nesly jen velmi těžko se s touto skutečností životní zkušeností srovnávly. R11 uvedl: tuto školu neuznávli, bylo mi řečeno, že je to škol, jk se stát dobrou mnželkou v domácnosti. (R11) A těchto přípdů jsem p ř i s v é m v ýz k u m u s l y š e l m n o h o. S v ýsměchem ze strny veřejnosti k bsolvovnému oboru se setklo dvnáct bsolventek oboru, osm bsolventek oboru se nopk s v ýsměchem nesetklo dvě se nedokázly přímo vyjádřit. Studentky zkrátk tuto zkušenost mjí tu už jim nikdo nevezme, je n n ě n z í r á n o j k o n t k o v é, k t e r é s e h o d í p o u z e p r o v ýk o n p r c í s p o j e n ýc h s c h o d e m d o m á c n o s t i p é č í o d ě t i j e j i c h v z d ě l á n í j i m p o u z e p o m o h l o s e n r o l i m n ž e l k y, m t k y v y c h o v t e l k y d ě t í l é p e připrvit. Rozšíření kvlifikce Kždý z nás by si jistě přál studovt tkový obor, který by nás připrvil pro budoucí prcovní upltnění tkovým způsobem, b yc h o m p o n á s t u p u d o z m ě s t n á n í m o h l i z í s k n é z n l o s t i p o u z e prohlubovt rozšiřovt si vlstní obzory. Většin respondentek m é h o v ýz k u m u b yl y s h o d n é h o n á z o r u. N š l y s e l e n p ř í k l d t k o v é, které si přály po dokončení oboru studovt dál npříkld n v yšší o d b o r n é š k o l e n e b o p ř í m o n š k o l e v ys o k é : t h l e š k o l s e m i 65

72 zmlouvl tím, že n ní bylo od kždého učiv kousek všechno se m i h o d i l o p r o p ř í p d n é d l š í s t u d i u m. ( R 1 5 ) N ě k t e r ým s e t e n t o p o s t u p p o d ř i l v y s t u d o v l y v yš š í o d b o r n o u š k o l u n e b o v ys o k o u školu. Jiné le uvedly, že právě studium oboru Rodinná škol z p ř í č i n i l o, ž e n e b yl y k d l š í m u s t u d i u d o s t t e č n ě p ř i p r v e n y z toho důvodu to předem vzdly. Výkon domácích prcí Rodinná škol již s v ým názvem probouzí v lidech pocit, že díky studiu tohoto oboru získjí bsolventky bsolventi oboru znlosti dovednosti zejmén z oblsti péče strosti o rodinu. Nejčstěji pk člověk npdne vření, šití, strost o děti jejich výchovu, úklid domácnosti, péče o mnžel pod. Ne kždého pk npdne nebo si u v ě d o m í, ž e v ý š e u v e d e n é č i n n o s t i n e m u s í b ýt j e d i n o u č á s t í s t u d i ž e existuje tké profilové změření, které udává směr, kterým b y s e měli bsolventi bsolventky po ukončení oboru ubírt v rámci profesní sféry. P o d o b n ě s e t e d y i r e s p o n d e n t k y m é h o v ýz k u m u s e t k l y s t o u t o p ř e d s t v o u b yl y p o s t v e n y p ř e d h o t o v o u v ě c b y l y t o o n y, k t e r é s e měly strt o domácnost, zbezpečit strvu, poklidit, pečovt o děti, něco si n sebe sem tm ušít usmívt se v době, kdy rodiče nebo mnžel přišli domů z práce to právě díky dosženému vzdělání. D o k l á d j í t o n á s l e d u j í c í v ýp o v ě d i : s t u d i u m n t é t o š k o l e m i n i j k zvlášť nepomohlo v mém soukromém prcovním životě, le umožnilo mi, že jsem si část oblečení n svou dceru dokázl sm ušít či přešít. Zároveň le ode mne bylo utomticky očekáváno, že si v domácnosti dokážu s mnoh věcmi pordit úplně sm, n což mě tto škol buď nepřiprvil vůbec nebo jen částečně právě vření nebo péče o dítě. (R9) Pochopitelně le záleží n období, o kterém mluvíme. Jink se žilo v době, kdy studovly nše bbičky později mminky obor Dívčí odborná škol nebo Rodinná škol, jink se žije dnes. Změnil se též role rodiny, pokrok jde dopředu s ním 66

73 došlo dochází neustále k nějkým změnám co b ylo obvyklé před p d e s á t i l e t y, n e n í o b v yk l é d n e s. Nemluvím le pouze o v ýkonu stndrdních činností v rámci domácnosti, leccos se dlo dá ušetřit tké formou vlstního přičinění pěstování ovoce či zeleniny n zhrádce, šití nebo pletení, kde je jsným cílem úspor rodinných finncí, pokud ovšem t y t o č i n n o s t i č l o v ě k n e v yk o n á v á p r o z á b v u. N e k ž d á r e s p o n d e n t k s e s e t k l s v ý š e u v e d e n ým p ř í s t u p e m. Od některých nikdo utomticky tkové věci neočekávl ni je od n i c h n e v y ž d o v l. V r á m c i v ýz k u m u j e d n r e s p o n d e n t k u v e d l, ž e j e v rámci vlstní rodiny žádán o úprvy oprvy oblečení, ušití n ě č e h o p o d., l e ž e t yt o ú k o n y v y k o n á v á p r o s v é r o d i n n é p ř í s l u š n í k y s láskou, tkže to nechápe nijk šptně. Dlší npříkld uvedl, že dnes už jsou ceny látek tk drhé, tkže se nevypltí něco pro někoho nebo pro sebe šít je levnější si věci prostě koupit. Rodinná škol v 1. století Společně s kždou respondentkou v ýzkumu jsme n závěr o t e v ř e l y t é m, z d m á R o d i n n á š k o l j k o o b o r v r á m c i s ys t é m u školství i v dnešní době své místo. Dvnáct bsolventek oboru se domnívá, že ne, osm se přiklání k názoru, že nopk své místo má d v ě z ů s t l y v e s v é o d p o v ě d i n e u t r á l n í. R e k c e n t o t o t é m n ě k t e r ýc h z r e s p o n d e n t e k b yl y n á s l e d u j í c í : R o d i n n á š k o l č t y ř l e t á s m o ž n o s t í dlšího vzdělávání no, tříleté učební obory podle mého názoru ne (R4), pro některé méně náročné dívky, které nemjí moc velké mbice v profesním životě je tto škol postčující (R9), myslím, že spíše ne, dívky pk nemjí upltnění, sm jsem si to vyzkoušel (R14) Respondentky mého v ýzkumu se shodují v tom, že tto škol b u d o u c n o s t v d n e š n í m s ys t é m u š k o l s t v í j i ž n e m á, s t e j n ě t k n i v dnešní době. Dnes jsou n ženu kldeny z cel jiné nároky, změnil se společnost, funkce rodiny. Pokud b y m ěl své místo nlézt, b ylo by nutné zcel přeformulovt název oboru, který je velmi zvádějící, 67

74 dále strukturu skldbu předmětů dotci jednotlivých hodin (péče o rodinu domácnost by měl b ýt cc jednou třetinou studi z b ýv j í c í d v ě t ř e t i n y b y m ě l y b ýt z m ě ř e n y n e k o n o m i c k o u o b l s t ). bylo by dobré zřdit předměty k výchově člověk, jko třeb sociologii, psychologii, filozofii. (R5) Filozofií školy smotné by pk mělo b ýt jk to udělt, by člověk ne pouze žen, le tké muž zvládl péči o rodinu zároveň nšel své místo tké n prcovním trhu. (R14) Studium by m ělo b ýt lákvé nejen pro dívky, l e t k é p r o c h l p c e. Z m ě n y v r á m c i s m o t n é k o n c e p c e m u s í b ýt v souldu s dobou: není možné jen něco jednorázově změnit čekt, že to bude zse použitelné příštích pdesát let, je nutné revidovt obor jko tkový prvidelně, prostě ruku v ruce se změnmi ve společnosti. (R4) Závěrem zřejmě nikoho nepřekvpí, že pro studium tohoto oboru by se dnes rozhodlo pouze pět studentek. Šestnáct by jej znovu bsolvovt už nechtělo jedn 1 zůstl ve své odpovědi neutrální Genderové spekty výběru oboru Z v ýb ě r ů r e s p o n d e n t e k j s o u p t r n é g e n d e r o v é s p e k t y v ý b ě r u š k o l y. M n o h o d í v e k z v o l i l o s t u d i u m t o h o t o o b o r u p r á v ě p r o t o, ž e j e vhodný p ro dívky, v čemž b yl y u tvrzovány z e strny rodiny, tk i ze strny vyučujících zákldní š k o l y. Z tohoto je ptrná snh o reprodukci genderového řádu reprodukci strukturálních nerovností. R e s p o n d e n t k y m i m o j i n é v y p o v ě d ě l y: z v y p r á v ě n í m é b b i č k y, která ji v dávných letech tké studovl, jsem si myslel, že to je kvlitní škol, která mě dobře připrví pro budoucí povolání život; nvíc byl v té době znovu obnoven (R9), si proto, že to byl nový studijní obor, který mě oslovil už jen proto slůvko rodinná (R), vzhledem k dobrému prospěchu n zákldní škole mi byl tento obor přímo doporučen třídním učitelem n tehdejší ZŠ (R7), obdobně tké rozhodl jsem se pro studium tohoto oboru n doporučení třídní učitelky n zákldní škole (R8), byl jsem k tomu víceméně 68

75 donucen (nsměrován) sociální prcovnicí nší zákldní školy (R14), vzhledem k tomu, že jsem zrovn ročník tzv.,,silný ročník, kdy nás bylo mnoho všude byly návly kvůli nám se zřizovly otevírly nové obory, bychom vůbec měly možnost někde studovt; pro holky moc oborů škol, které by mohly studovt fkt není! (R15), v ptnácti letech jsem oprvdu nevěděl, co bych chtěl v životě dělt dl jsem n rdu své mtky. (R19) Některé se n tuto školu přihlásily z důvodu, že nebudou muset v yv i n o u t ž á d n é z v l á š t n í ú s i l í p r o j e j í v ys t u d o v á n í, n e b o ť v yc h á z e l y z předpokldu, že v rámci v ýu k y půjde více méně o opkování stndrních činností znlostí spojených s chodem domácnosti. byl to zřejmě v té době dle mého mínění jediná škol, kde bylo možné díky mojí lenosti zkončení mturitou (R6), obor jsem si vybírl sm, protože jsem předpokládl, že tkovou školu zvládnu bez problémů. (R) N ě k t e r é z r e s p o n d e n t e k v ýz k u m u s e d o m n í v l y, ž e j e s t u d i u m oboru připrví n budoucí povolání život, přičemž prvděpodobně p ř e d p o k l á d l y, ž e j e j i c h b u d o u c í u p l t n ě n í b u d e o d p o v í d t t r d i č n í m u z m ě ř e n í ž e n, t e d y p r o v ýk o n p o v o l á n í p e č o v t e l k y, v yc h o v t e l k y, sekretářky či jiné dministrtivní prcovnice. Respondentky tk nevědomě přijímjí trdiční segregci změstnání n trhu práce smy usilují o získání dovedností, které jim v budoucnu umožní získání trdičně femininního povolání. Příprvu pro život zřejmě smy cháply jko příprvu n roli ženy v domácnosti. vření, šití, péče o domov zhrdu n druhé strně práce s počítčem, ekonomie, účetnictví, mrketing, jzyk pod. o svou budoucnost jsem se nebál (R5), Moje předstv byl si tková, že budu schopn postrt se o rodinu, zázemí že budu připrven kompetentně n život (R), znlosti jsem chtěl upltnit jko sekretářk, děll jsem různé firemní konkurzy, npříkld do jedné firmy v Děčíně, pk tké do Divdl tk, nkonec jsem skončil ve sportovních potřebách jko prodvčk, kde jsem se vyprcovl n vedoucí prodejny; veškeré fktury, dodcí listy, objednávky, práce s počítčem mám n strosti osobně, tkže ty znlosti dovednosti ze 69

76 školy využívám i tdy; v prvním druhém ročníku jsme měli zdrvotní výchovu, to mě bvilo, tk jsem si později uděll rekvlifikci n dobrovolnou zdrvotní sestru, jink jezdím n různá školení ohledně sportovních potřeb jko lyže, boty, textilní mteriály tk, což potřebuji ke své práci (R8), chtěl jsem prcovt se strými lidmi v domově důchodců, nebo s mentálně postiženými..(r17) N e v š e c h n y r e s p o n d e n t k y v ýz k u m u s i z v o l i l y s t u d i u m t o h o t o oboru z důvodu příprvy n povolání trdičně femininní, některé z n i c h o c e ň o v l y v ý u k u e k o n o m i k y, ú č e t n i c t v í, m r k e t i n g u j e j i c h p r v o t n í c í l b yl u p l t n ě n í s e n p o l i p o d n i k t e l s k é s f é r y. r o z h o d u j í c í bylo studium změřené n ekonomiku, mrketing pod., v tomto oboru jsem se chtěl relizovt po dokončení studi (R18), rozhodující pro mne byly obory jko ekonomik účetnictví, osttní jsem brl jko tkové zpestření něco nvíc. (R19) 5.3. Očekávání versus relit J k á b yl o č e k á v á n í p ř i s t ř e t u s e s m o t n o u r e l i t o u? I t o b y l otázk, kterou jsem bsolventkám položil v rámci nšeho rozhovoru. A o d p o v ě ď b yl u m n o h z n i c h z k l m á n í. V yp l ý v á t o z p o z d ě j š í snhy bsolventek oboru o upltnění n trhu práce s relitou, se kterou se tváří v tvář osobně setkly. Je zřejmě pochopitelné, že po v ýč t u veškerých zklmání příkoří, kterých se díky předstvě společnosti o oboru Rodinná škol bsolventkám v reálném životě d o s t l o, b u d e t e n t o v ýr o k o č e k á v á n z c e l u t o m t i c k y b y l o b y překvpením, kdyb y nezzněl od cc 5 % dotzovnýc h. U většiny z n i c h m ů ž e m e t e n t o f k t n z ý v t j k o o m yl n e b o d á s e ř í c t p o d v o d n n i c h s p á c h n ý, t k t o t o n ě k t e r é z n i c h v n í m j í d n e s s m y s l o v o m yl p o d v o d p o u ž í v j í. Š k o l n e b o o b o r j k o t k o v ý l e o ž á d n ý podvod usilovt nemusel, toto je vnímání bsolventek oboru, které souvisí s jejich pozdější snhou o upltnění n trhu práce rekcí veřejnosti n jejich dokončení vzdělání. 7

77 Předstv propgce oboru se neshodovl se skutečností pozdější prxí po jeho dokončení. Z všechny zklmné jistě postčí tento komentář: myslím si, že se v té době úroveň této školy znčně zveličovl mldým dívkám se hodně tvrdily věci, které se nezkládly n prvdě, npříkld, že nás přijmou rději než dívku z ekonomické školy, protože budou mít jistotu, že umíme uvřit kfe; mé očekávání bylo mnohem větší, než co mi studium n této škole nkonec dlo umožnilo, následně jsem se o tom přesvědčil i ve svém životě, musel jsem si doplnit vzdělání doplňujícími kurzy tk; mnohý změstnvtel dá rději přednost bsolventkám školy, které mjí určité změření, ekonomk, kuchřk tk ne bsolventce Rodinné školy, kde se všechno učí dohromdy tudíž jen povrchně; pokud se ve školách, kde se tento obor i dnes vyučuje nezměnilo pojetí této školy nedošlo k nějké výrzné změně v koncepci, pk by se mělo rodičům děvčt zvčsu prvdivě srozumitelně říci, n co všechno je tto škol skutečně připrví nučí v čem jsou mezery, by si rodiče dívky, které chtějí tuto školu studovt mohly zvčsu zvážit veškeré důsledky neměly pocit, že ztrtily několik let n škole, která je zbytečná nenplnil jejich předstvy. (R9) Některé dávjí vinu s v ým rodičům nebo své nezrlosti, nedočkvosti touze opustit domov rodiče postvit se n vlstní n o h y. V d n e š n í d o b ě b y b s o l v e n t k y o b o r u u v í t l y v r á m c i s t u d i hlvně v ýu k u cizích j z yk ů, hlubší orientci n prktickou o d b o r n o u č á s t s m o t n é v ýu k y : d n e s k b y c h n š k o l e u v í t l v í c e personlistiky, více jzyků, více informcí k počítčovým progrmům, mnžerství reklmě tk (R6), dnesk bych si přál vědět více o tkových těch lidských mnžerských dovednostech tk (R7), dnesk bych si přál npříkld mít možnost prcovt více s počítčem, třeb i v prxi, mít možnost se seznámit se skutečným prcovním životem otrkt se, by člověk věděl, co ho pk čeká (R8), tenkrát jsem při studiu nic nepostrádl, dnes bych doplnil studium o mngement lidských zdrojů tk. (R17) Kvůli šptné životní zkušenosti po v ystudování tohoto oboru l i t o v l o j e h o b s o l v o v á n í d e s e t z r e s p o n d e n t e k m é h o v ýz k u m u, t ř i 71

78 z nich se nemohly pro konkrétní odpověď rozhodnout devět v žádném přípdě studi nelituje bsolventky by se jej rozhodly studovt znovu, ť už pro získné dovednosti znlosti, které jim škol dl nebo kvůli kontktům, které díky studiu postupem let nsbírly čerpjí z nich dodnes: od dob studi jsem stále změstnná, nikdy jsem nemusel hledt práci. (R18) Klmvá reklm Rodinných škol Z e s l o v m n o h b s o l v e n t e k o b o r u v yp l ý v á, ž e t t o š k o l v e s v ýc h počátcích slibovl studentkám po jejím bsolvování jk v ýuční list z konkrétních předmětů, ze kterýc h skládly ve třetím ročníku závěrečné zkoušky, tk tké mturitu při ukončení čtvrtého ročníku m t u r i t n í z k o u š k o u. M n o h é s e p o z d ě j i c í t i l y p o d v e d e n y, n e b o ť ž á d n ý v ýu č n í l i s t n e z í s k l y. P o s l o ž e n í z á v ě r e č n ý c h z k o u š e k o b d r ž e l y p o u z e v ys v ě d č e n í o z á v ě r e č n é z k o u š c e. T y z n i c h, k t e r é d á l e n e p o k r č o v l y do čtvrtého ročníku, povžovly tento druh dokldu právem z nedosttečný později měly potíže s upltněním n trhu práce. Tuto s k u t e č n o s t p o t v r z u j e t k é ř e d i t e l k R o d i n n é š k o l y, s e k t e r o u j s e m děll rozhovor. T b yl později mnohokrát žádán, b y potvrdil bsolventkám oboru hodinovou dotci u jednotlivýc h o d b o r n ýc h předmětů, by mohly dokázt, že nešlo pouze o okrjovou výuku. B ě h e m s t u d i s l ýc h l y, ž e j s o u e l i t š k o l y, c o ž s e t e d y v r á m c i pozdějších prcovních pohovorů nepotvrdilo bsolventky oboru Rodinná škol bsolvovné neměly vždy právě n pohovory nedopdly pokždé růžích podle ustláno jejich jimi předstv. Mnohdy se setkly npříkld s tímto v ýrokem: když jsem děll nějký konkurz, setkl jsem se s podivem ve tváři Co je to prosím Vás z školu? A co vůbec umíte? Vřit knedlíky? v tyto momenty jsem litovl, že jsem tuto školu vystudovl. (R8) Většin z bsolventek měl přitom předstvu, že změstnání díky mturitě konkrétnímu změření studi získjí bez potíží okmžitě. Skutečnost byl le jiná. Některé b yl y bez práce několik měsíců 7

79 některé postupem čsu rezignovly vzly tkovou práci, která jim b yl n b í d n u t : p r á c i j s e m s i s e h n l p o u z e j k o p r o d v č k o d té doby jsem n mteřské dovolené; bsolvovl jsem mnoho rekvlifikčních kurzů v rámci rodičovské dovolené pořádných ve spolupráci s Evropskou unií, nebyl to moje inicitiv, spíše doporučeno úřdem práce, uvidíme, zd je po návrtu do prcovního procesu upltním. (R11) Práce, npříkld prodvčky v textilu nebo v pekárně či s p o r t o v n í c h p o t ř e b á c h, z ř e j m ě n e p t ř í m e z i t k o v é, p o k t e r ýc h b y bsolventk ekonomicky změřeného studi prhl, toužil. Většině z nich se později podřilo obstrt si změstnání jiné odpovídjící dle jejich vlstního názoru, jejich kvlifikci. Jiné le zůstly tm, kde zčínly ke změně se nedonutily. Ty šťstnější měly zjištěné z m ě s t n á n í p r o s t ř e d n i c t v í m v l s t n í c h r o d i č ů, p ř á t e l č i p ř í b u z n ýc h tkové se o svou budoucnost nebály. M e z i r e s p o n d e n t k m i b yl y t k é p ř í p d y, k d y p ř i u c h á z e n í s e o změstnání dívky uprvovly tjily konkrétní z o n č o v l y. název Zkrátk oboru se s t yd ě l y všelijk přiznt, jej jký k o n k r é t n í o b o r v y s t u d o v l y, n e b o ť s e b á l y, ž e b y n e b y l y n p r c o v n í m í s t o p ř i j t y. R e k c í b y l o m n o h o, i j á s m d o d n e š n í h o d n e n e r d uvádím, že jsem studovl Rodinnou školu; výsměchy ptřily bez výjimky předstvě, že po ukončení studi budu umět pouze vřit šít. (R18) Název bsolvovného oboru tedy hrje při výběru změstnnců u změstnvtelů velkou roli. Rodinnou školu nebrli jko střední školu, le jko učební obor hodně lidí, změstnvtelů, si myslelo, že jsme se učily jen vřit šít. (R16) Jk uvedlo mnoho dlších, Rodinná škol je u většiny lidí povžován z něco podřdného téměř nikdo neměl předstvu o tom, jké předměty se v r á m c i t o h o t o o b o r u v y u č o v l y. Š o k o v l o m ě t o ; h l á s i l j s e m s e npříkld do větších firem bylo mi řečeno, že žádné místo v kuchyni nemjí, tk ť to zkusím z pár měsíců; já měl mturitu nbízeli mi práci v kuchyni! Kždý měl zkrátk o tomto oboru své předstvy. (R5) 73

80 N ě k t e r é z r e s p o n d e n t e k b y d l e s v ýc h s l o v p r o t o d n e s v o l i l o z c e l j i n ý, s v ým změřením poněkud konkrétnější obor. Určitě bych si vybrl něco více konkrétního jko třeb, ekonomku, zdrvotní školu, krejčovou, kuchřku/číšnici, kdeřnici, cukrářku tk, nšlo by se si více oborů; nestudovl bych tento obor znovu, vybrl bych si tkový, po jehož zkončení by bylo jsné, co vlstně jsem. (R16) Studentky krtší verze oboru by dly přednost jeho komplexnější verzi, nejlépe se zkončením mturitní zkouškou Pohled bsolventek předchozích genercí K o n t r s t e m k v ýp o v ě d í m b s o l v e n t e k, j e ž s t u d o v l y t e n t o o b o r po pádu totlitního režimu v Československu, jsou v ýp o v ě d i b s o l v e n t e k p ř e d c h o z í c h g e n e r c í. V r á m c i s v é h o v ýz k u m u j s e m s e setkl celkem se třemi, které by mohly reprezentovt bbičky m m i n k y m ý c h z b ý v j í c í c h r e s p o n d e n t e k v ýz k u m u. J e j i c h v ýp o v ě d i j s e m s e r o z h o d l d á t d o s m o s t t n é s e k c e, n e b o ť s e j e j i c h v ýp o v ě d i neshodují s osttními. Dovolím si uvést jen nejdůležitější fkt jko odpovědi n stěžejní otázky v ýzkumu. Motivce bsolventek studi - jiná vhodná škol pro děvče z venkov tehdy nebyl. Mtk byl konzervtivní tk chtěl, bych se hlvně dokázl postrt o rodinu uměl vřit, šít, hospodřit td. (R1), zprvé jsem chtěl mít všeobecné vzdělání zdruhé, že rodiče řekli, že buď roky školy pk mnželství vzth jko tkový nebo nic, zkrátk dokud budu studovt, nemůžu mít žádný vzth, nejdřív dostudovt pk si někoho můžu njít (R1), v době, kdy jsem se rozhodovl o budoucím studiu, chtěl jsem jít n kdeřnici, le nevyšlo to, bylo hodně přihlášek, proto jsem se rozhodl jít n tento obor. (R3) Rozhodující pro výběr tohoto oboru b yl npříkld tlk n ženu ze strny společnosti: v té době bylo normální, že žen musel zstt veškerou práci v domácnosti hospodářství, tkže se tyto dovednosti znlosti hodily. (R1) U osttních dvou to b yl snh o získání 74

81 v š e o b e c n ýc h z n l o s t í e k o n o m i c k é z á k l d n y p r o b u d o u c í u p l t n ě n í v knceláři. O č e k á v á n í b s o l v e n t e k s t u d i b yl o z e j m é n u p l t n ě n í z í s k n ý c h znlostí dovedností v prxi to jk v domácnosti, tk tké v rámci veřejné s f é r y. Se získnými znlostmi byly všechny spokojené. Dvě z nich studi oboru nelitují, zástupkyně nejstrší generce no: litovl, protože mě tm nučili hodně domácích prcí, které jsem pk musel dělt šít, plést tk. (R1) V prktickém životě pk ocenily zejmén možnost v yužití získných znlostí dovedností v rámci domov šití, pletení, vření, péči o dítě. N druhou strnu se le setkly tké s tím, že po n i c h b yl o v y ž d o v á n o, b y s i s e m t m n ě c o s m y u p l e t l y, u š i l y ž e b u d o u v yk o n á v t d o m á c í p r á c e p ř e v á ž n ě s m y. Otázku možnosti nebo potřeby dlšího studi k o m e n t o v l y: vždycky jsem v životě chtěl něco jiného než jsem děll, později jsem se k jinému studiu už nedostl, měl jsem dvě děti tk to již nebylo možné; vždy jsem litovl, že mě nši nedli studovt jinou školu (R1), později jsem díky své profesi blíže přičichl k cukrářství vystudovl jsem ještě učební obor cukrářk, le to bylo ž hodně pozdě, někdy kolem roku 199, pk jsme si s mnželem otevřeli cukrárnu, kterou máme do dnešk (R1), po dokončení školy jsem si už vzdělání nedoplnil, v posledních letech toho velmi lituji, škol byl krátká dnes se člověk už nechytá. (R3) S v ýsměchem k vystudovnému oboru při pozdější snze o obstrání změstnání se setkl pouze jedn z bsolventek. Jejich n á z o r n t o, z d m á t e n t o o b o r v d n e š n í d o b ě m í s t o v r á m c i s ys t é m u školství ČR odpověděly dvě, že určitě ne jedn byl opčného názoru: myslím si, že no, dnešní děvčt jsou hodně moderní, určitě by potřebovl více se změřit n rodinu připrvit se n domácnost tk, dnes více nkupují než by si ty věci dělly smy; délk mého studi mi připdl dosttečná, delší dobu bych si v tu dobu studovt nechtěl. (R1) Domnívám se, že je pochopitelné, že se názory těchto respondentek v ýzkumu v porovnání s bsolventkmi pozdějšího oboru 75

82 l i š í. T yt o p o c h á z e l y z e z c e l j i n é d o b y s t u d o v l y o b o r v o d l i š n ýc h s p o l e č e n s k ýc h p o d m í n k á c h. P ř e s t o z d e n j d e m e o b d o b n é n á z o r y j k o n p ř í k l d, ž e j e t o š k o l v h o d n á p r o d í v k y n e b o, ž e b yl p o v ž o v á n z knedlíkárnu pod. Výuk n škole jko tkové všk zžil určitý posun, podle v ýpovědi nejstrší bsolventky oboru při příprvě jídl slepice n pprice musely nejdříve vyběhnout n dvůr, zbít slepici, oškubt ji pokrčovt v příprvě chodu. (R1) Dnes se už touto metodou studenti studentky oboru příprvu tohoto pokrmu neučí. V ýpovědi obou skupin bsolventek (mldší této generce) se pk nopk shodují npříkld v oblsti motivu pro výběr studi opět zde v některých přípdech sehráli roli příbuzní. Výběr tohoto o b o r u b yl o v l i v n ě n t k é c h á p á n í m r o l e ž e n y v t e h d e j š í s p o l e č n o s t i místu, které by měl žen zstávt. Stejně jko bsolventky pozdější formy oboru se tké jedn z bsolventek z této skupiny setkl s v ýsměchem při snze o upltnění se n trhu práce. Opět zde m ů ž e m e h o v o ř i t o z c e l z ř e t e l n ýc h g e n d e r o v ý c h s t e r e o t y p e c h, o v ýc h o v ě h o s p o d y n ě k b u d o u c í c h s e k r e t á ř e k. T k o v ýc h ž e n, k t e r é s e budou strt převážně o rodinu díky dokončenému vzdělání, které jsně nedefinuje jejich potenciální prcovní upltnění jim společnost přisoudí místo v oblsti služeb Souhrn získných odpovědí Z p r o v e d e n ýc h r o z h o v o r ů v y p l y n u l y n e j m é n ě d v m o t i v y, k t e r é vedly ke studiu oboru. Zprvé to byl vlstní prospěch n zákldní škole ť už výborný nebo nopk, kdy se pro studium oboru rozhodly t y, které neměly žádné velké mbice jejich prospěch n ZŠ ptřil spíše k n e v yp r o f i l o v n o s t p r ů m ě r n ým uchzeček o horším. studium Tto mohl různorodost sm přispět k nízkému kreditu celého oboru. D l š í m s p e k t e m, n n ě j ž j s e m s e z m ě ř i l, b yl o d e f i n o v á n í n e b o řekněme zjištění očekávání, s nímž studentky do studi vstupovly. 76

83 Objevil se doporučení strší generce prrodiče, rgumenty ke s t u d i u v yp o v í d l y o v yš š í m k r e d i t u t o h o t o o b o r u v e s v é d o b ě, k t e r ý odpovídl společenské poptávce c e l k o v ým podmínkám ve společnosti. Nproti tomu po revoluci nebo spíš po roce 1989 v součsné době roztříštěnost široké spektrum předmětů, které osnovy oboru n b í z e l y, nemohlo nbídnout širší hlubší poznání problemtiky jednotlivých okruhů. Některé předměty se prlelně v yu č o v l y n s p e c i l i z o v n ýc h s t ř e d n í c h š k o l á c h u č e b n í c h o b o r e c h. K nejednoznčnému postvení oboru ve školském s ys t é m u v rámci České republiky přispěl bezesporu nejsný v ýsledek. Mám n m y s l i k o n k r é t n í f o r m u v p o d o b ě z í s k á n í v ýu č n í h o l i s t u v k o m b i n c i s mturitní zkoušku po bsolvování 4. ročníku, kdy s libovný v ýuční l i s t b yl p o t é n h r z e n v y s v ě d č e n í m o z á v ě r e č n é z k o u š c e. Nejednoznčné změření oboru, jeho profilce, směr ekonomický nebo nopk oblst sociální sféry - příprv n rodinný život schopnost vést domácnost se setkávl s problémy při smotném hledání bsolventek upltnění v prxi povrchní znlosti z o d b o r n ýc h p ř e d m ě t ů s e u k á z l o j k o n e g t i v u m. Z t o h o v y p l y n u l y p r o bsolventky problémy při hledání změstnání, v rámci veřejnosti pnovlo velmi nízké povědomí o změření oboru, v neposlední řdě uvedly získání n e d o s t t e č n ýc h t e o r e t i c k ýc h zákldů. To vedlo k tomu, že mnoho bsolventek nšlo své prcovní upltnění v oboru, k t e r ý b yl z c e l m i m o v y s t u d o v n ý o b o r. Z n o v u o b n o v e n á t r d i c e R o d i n n ýc h š k o l p o d l e m é h o n á z o r u pouze reprodukuje nereflektuje rovin je změny pk trdiční pojetí v součsné důležitější než žen moderní reálná = mtk společnosti. slůvko nprosto S ymbolická rodinná ství bsolventky tohoto studijního oboru do pozice hospodyněk, žen bez řádného vzdělání, přesto, že ony smy se domnívjí, že studium b ylo ve své podsttě kvlitní, le název smotného studijního oboru byl ze strny veřejnosti nesprávně pochopen. 77

84 5.4 Rozhovor s ředitelkou oboru Rodinná škol Důvodem, proč jsem do své práce zřdil tké rozhovor s ředitelkou oboru Rodinná škol v Děčíně je snh o přiblížení pohledu předstvitele Rodinné školy jko instituce. M ým cílem b ylo z j i s t i t v n í m á n í p o h l e d n t e n t o o b o r z d r u h é s t r n y. Z p o m o c i j e j í v ýp o v ě d i j s e m s e s n ž i l p o r o v n t o č e k á v á n í s t u d e n t e k n b í d k u z e s t r n y š k o l y s m o t n é. O č e k á v l j s e m, ž e v yj á d ř e n í s t u d e n t e k b u d o u l e s p o ň č á s t e č n ým o d r z e m j e j í v ý p o v ě d i. Úvodem si dovolím nejprve předstvit osobu, se kterou jsem vedl tento rozhovor. Jedná se Annu H., věk 61 let, která prcovl n učilišti/škole v Děčíně v době od do 3.6.6, v součsné době je již ve strobním důchodu. Tto žen zžil n škole dv příbuzné obory Dívčí odbornou školu dále Rodinnou školu, přičemž zde prcovl částečně jko ředitelk Rodinné školy t é ž v e f u n k c i z á s t u p k yn ě ř e d i t e l e u č i l i š t ě j k o s t n d r d n í v y u č u j í c í, k d y v yu č o v l p ř e d m ě t y j k o n p ř í k l d c h e m i i, s t o l n i č e n í d l š í. Ve kterém roce byl otevřen obor Dívčí odborná škol co mi k němu můžete říci? obor Dívčí odborná škol byl otevřen poprvé v roce 1971, byl dvouletý byl určen pro dívky s průměrným studijním prospěchem, tk,; v té době bylo vynloženo mnoho finnčních prostředků n zřízení různých učeben, těch prktických jko npříkld písárn pro výuku psní strojem, díln n šití tké obývcí pokoj, kde se děvčt učil stndrdnímu uklízení domácnosti; oboru se vyučovlo zhrub 6 let, už si to zcel přesně nepmtuju, le si tk nějk M o h l b ys t e s t e j n ý m z p ů s o b e m p o p s t t k é R o d i n n o u š k o l u? J k ý b y l mezi těmito obory podle Vás rozdíl? 78

85 Rodinná škol byl otevřen v roce 1991, byl to mturitní obor, který byl určen dívkám s velmi dobrým prospěchem, nejhorší prospěch mohl být do celé; vzpomínám si, že po otevření oboru byl zájem uchzeček dvojnásobný, tkže jsme si mohli oprvdu vybírt; důvod pro otevření tohoto oboru byl velmi jednoduchý hodně dívek bsence oborů vhodných pro dívky, zájem n otevření školy měl i smotný krj, obory dostupné dívkám v tu dobu byly jen kdeřnice, obchodní kdemie, prostě minimum; tou dobou se nbrl spoust kntorů, kteří po uzvření oboru Rodinná škol museli odejít, to bylo si v roce 1998, byl to hrozná škod, dodnes to těžce nesu Jká b yl Vše předstv o tom, jké b y mě l y dívky z ískt znlosti dovednosti studiem tohoto oboru? n škole se vyučovly dv různé obory, konkrétní změření oboru pk bylo ptrné z jeho názvu, buď děvčt studovl sociální péči nebo obchod služby, v obou přípdech byl velmi důležitá t mturit, která zručovl kvlitu dného oboru; zjedno měly být dívky tímto oborem připrveny n chod domácnosti, já osobně jsem je viděl jko mnželky podniktelů, nebo spíše živnostníků, kteří nepotřebují njmout hodně lidí, le jejich mnželk všechny ty činnosti spojené s účetnictvím tk prostě zstne díky svým znlostem práce s počítčem, účetnictví, cizímu jzyku v té druhé větvi to byl péče o domácnost ty jsem viděl jko vychovtelky v rodinách nebo společnosti pro stré v rámci nějkého soukromého domu, tkové, které by zbezpečily tu běžnou péči nebo pečovtelské domy tk; studium tohoto oboru jsem brl jko výhodu, dívky se nučily to, co nebylo nikdo jinde možné J k h o d n o t í t e s v é k o n k r é t n í ž á k yn ě o b o r u R o d i n n á š k o l? byly báječné, hrozně rád n toto období vzpomínám, byl jsem n ně tk hrdá, mnoho z nich se později velmi dobře upltnilo dodnes se s nimi setkávám n různých úřdech tk; protože byly vesměs 79

86 všechny z blízké loklity, plánovly jsme pořádly společně mnoho kcí jezdily jsme n různé soutěže, bylo to vážně fjn, doptovly jsme třeb nějká zvířt v děčínské ZOO Svěřily se Vám někdy bsolventky oboru, že pro ně b ylo těžké sehnt si po dokončení studi změstnání? no, myslím si, že to bylo dáno hlvně tím, že Rodinná škol jko obor nebyl zřzen do nomenkltury oborů, tkže kždý pořádně vážně nevěděl, co jsou t děvčt po vystudování zč; mnohé z nich pk chodily do mé knceláře žádly mě o výpis dotce hodin u jednotlivých vyučovných předmětů, by mohly doložit budoucím změstnvtelům, že měly oprvdu tento předmět jko hlvní, psávl jsem to velmi čsto, protože ze strny veřejnosti pnovl velká nedůvěr, pokud by tento obor existovl i dále, věřím, že by se to určitě zlomilo; žádná se mi nikdy nesvěřil s tím, že by studi oboru skutečně litovl, mám pocit, že jsme to vždycky nějk vyřešily Říkáte, že by se to zlomilo, znmená to, že pokud byste dostl šnci obor dnes znovu otevřít, šl byste do toho? určitě no, škol měl vážně vysokou úroveň, nšim dívkám jsem vždycky říkl, že jsou elit školy, byly to perly mezi osttními obory, mturitní ročník, tkový obor, kde se měly nučit co nejvíc J k ý b yl n á z o r r o d i č ů n t e n t o o b o r, m ě l j s t e m o ž n o s t s i s n i m i pohovořit změnil se nějk v průběhu studi? no, mnohokrát jsem s nimi hovořil, rodiče byli spokojeni, zejmén tedy s úrovní školy studi kntorů vůbec, vše bylo dobře vymyšleno; ti, kteří n počátku pochybovli se pk utvrdili v tom, že děláme pro dívky to nejlepší; později n tento obor nstupovl spoust děvčt tk nějk z nouze, nebyly přijty n jiný obor tk, tkže jsme to dlouze diskutovli oni byli pk klidnější 8

87 Setkl jste se Vy osobně někdy s v ýsměchem či j k ým k o l i v h n l i v ým k o m e n t á ř e m t o h o t o o b o r u? no, jko si i děvčt, le největší rán pro mě bylo zrušení tohoto oboru smotného Ivnem Pilipem, Rodinná škol v Děčíně byl spíše oborem, kde kždý z kntorů rád učil n svou práci se vážně těšil, to byl pro mě si největší výsměch; pmtuju si, že tenkrát jsme dokonce sepsli dopis poslli jej přímo pnu Pilipovi, le žádné odezvy jsme se nedočkli Kde jste viděl konkrétní upltnění děvčt po ukončení studi povžovl jste jejich vzdělání z dosttečné nebo jste jim doporučovl pokrčování formou rekvlifikčních kurzů, dlších n á s t v b o v ý c h s t u d i í n e b o f o r m o u v y s o k é š k o l y? u oboru Dívčí odborná škol to bylo jsné, v té době nebylo tolik firem nových zhrničních společností, byl zkrátk jiná dob, tm jsme je připrvili pro budoucí změstnání npříkld n poště, nebo jsme je viděli jko vedoucí školních strvoven, různých úřdech tk; u rodinky to pk byl npříkld dvokcie jko práce zpisovtelky, n městském úřdě, nebo třeb jko fyzioterpeutky, pečovtelky nebo jk jsem už zmínil ty mnželky živnostníků; u oboru sociální péče měly dívky ještě možnosti při práci s dětmi, v nemocnicích tk, připrvovli jsme pro ně různé druhy prktické výuky třeb v Brtníkách v ústvu pro mentálně postižené děti nebo n Nové Olešce, České Kmenici tk; u dlšího vzdělávání pk záleželo dost n tom, co chtěly dělt, podle toho jsem jim pk doporučovl, km by měly jít dál, jkou zvolit vysokou školu nebo právě nástvbu, pomturitní studium, hodně z nich se dlo studovt v blízkosti Děčín, třeb v Mostě, Ústí nd Lbem, Teplicích tk, byly tu kurzy pro fyzioterpeutky nebo třeb i porodní sistentky 81

88 Jk vidíte tento obor dnes, m yslíte si, že má své místo v systému školství ČR? pokud by to bylo v tom pojetí jko jsme měli my dříve n Ruské, jko čtyřletá škol s nějkým určitým změřením mturitou, pk no, i když se dá říct, že je to poněkud filozofická otázk, protože úloh rodiny se podle mého názoru dost změnil dnes je hlvní funkcí rodiny t ekonomická trochu pk t výchovná, le mnoho z osttních funkcí přebrly jiné orgány, tk vážně nevím Reflexe rozhovoru s ředitelkou oboru Rodinná škol Z r o z h o v o r u j e p t r n é, ž e ř e d i t e l k j e z s t á n k yn í t r d i č n í h o rozdělení g e n d e r o v ýc h znovuzvedení trdičního této vnímání rolí školy n se femininity zákldě v podsttě jko pohlví. snžil ktegorie Usilováním o spojené o reprodukci s péčí o d o m á c n o s t r o d i n u. P o d l e j e j í c h s l o v b yl r o d i n n á š k o l j e d i n o u z mál vhodných vzdělávcích institucí pro dívky (dále t o podle ní b yl y n p ř í k l d o b o r y k d e ř n i c e o b c h o d n í k d e m i e ). K t e g o r i c k y tk odmítá možnost dívek studovt tké obory trdičně vnímné jko m s k u l i n n í ( n p ř í k l d p r ů m y s l o v á š k o l, g ym n á z i u m p o d. ) J k s m uvádí, studium mělo dívky připrvit n roli hospodyně, mtky m n ž e l k y, k t e r á p o b o k u s v é h o m n ž e l p o d n i k t e l e v y k o n á v á o p ě t trdičně femininní činnosti, jko npříkld sekretářské činnosti účetnictví. Je ptrné, že pokud už ženy mjí vstupovt n trh práce, pk by měly vyhledávt změstnání, jehož náplň v podsttě kopíruje činnosti v ykonávné v domácnosti výchov v rodinách, péče o stré l i d i, d o m á c n o s t p o d. A č k o l i v u v á d í, ž e n ě k t e r é d í v k y m o h o u b ýt z m ě s t n á n y n p o š t ě č i ú ř d e c h, c o ž n e n í p r á c e s p j t á s v ýk o n e m č i n n o s t í t yp i c k ýc h p r o d o m á c n o s t, p ř e s t o s e j e d n á o z m ě s t n á n í t r d i č n ě f e m i n i n n í. A l e i z í s k á n í t k o v é h o z m ě s t n á n í n e b yl o v ž d y z c e l j e d n o d u c h é. M n o h o r e s p o n d e n t e k, s e p o d l e s l o v ř e d i t e l k y, setklo s nedůvěrou ze strny změstnvtelů přicházelo s prosbou 8

89 o potvrzení hodinové dotce u odborných předmětů. Z uvedeného v yp l ý v á, ž e s p o l e č n o s t c h á p l t e n t o o b o r j k o p r i m á r n ě z m ě ř e n ý n rodinu. Ředitelk by dle s v ých slov znovu usilovl o otevření oboru, z čehož je ptrné, že v podsttě nereflektuje měnící se postvení žen ve společnosti neuvědomuje si, že trdiční koncepce rodinné školy genderové nerovnosti, jk v yp l ynulo z rozhovoru, spíše posiluje. V přípdě, že by tk učinil, uvědomil by si nutnost změny celkové s k l d b y p ř e d m ě t ů ( n v ý š i t p o č e t p ř e d m ě t ů z m ě ř e n ýc h n o b c h o d, p o d n i k á n í, v e ř e j n o u p o l i t i k u p o d. ) t k é z m ě n y v h o d i n o v ýc h d o t c í c h p ř e d m ě t ů. S m o z ř e j m o s t í b y p k p o c h o p i t e l n ě m u s e l b ýt tké změn názvu smotného oboru. Při teoretickém srovnání si nelze nepovšimnout, že z v ýpovědí r e s p o n d e n t e k v yp l ý v á s t e j n á z k u š e n o s t v e s m ys l u v n í m á n í s p o l e č n o s t í dného oboru, tedy povžování dného oboru z orientování spíše n rodinu tedy pro-femininně zloženou. Vzhledem k době zložení oboru rodinná škol n trhu se jednlo spíše o fázi hledání testování zd by bylo možné v dné době zujmout dekvátní místo ve společnosti, které by se postupem čsu buď potvrdilo, či vyvrátilo. N e k r i t i c k ý p o h l e d ř e d i t e l k y š k o l y v š k o p o m í j í v ýv o j s p o l e č n o s t i jko tkové, tedy posunutí role žen, přípdně jejich eventuální m b i c e b ýt ú š p ě š n o u v m o d e r n í s p o l e č n o s t i. Z ř e j m ě v y c h á z e l z e zkušeností svého dosvdního život, které se všk s dobou po revoluci roku 1989 podsttně liší. 83

90 ZÁVĚR V e s v é p r á c i j s e m s e z m ě ř i l z e j m é n n v ýp o v ě d i b s o l v e n t e k o b o r u R o d i n n á š k o l p ř í b u z n ýc h o b o r ů. C í l e m m é p r á c e b y l o z j i s t i t, jk bsolventky vnímjí obor Rodinná škol, který smy v minulosti v ys t u d o v l y. V o b l s t i m o t i v c e m ě z j í m l o z e j m é n, c o n e b o k d o j e motivovl ke studiu tohoto oboru, proč se tk rozhodly, zd měly v rámci rodiny nějké předcházející zkušenosti s tímto oborem, jk cháply znlosti dovednosti, které oborem získjí/později získly to, zd se pro tento obor rozhodly npříkld z důvodu šptného nebo n o p k v ýb o r n é h o s t u d i j n í h o p r o s p ě c h u n z á k l d n í š k o l e. Dlší oblstí b yl očekávání jké byl y jejich předstvy o tom, co oborem získjí jk hodnotí získné znlosti dovednosti dnes, z d b yl o o b t í ž n é o b s t r t s i p o d o k o n č e n í s t u d i z m ě s t n á n í, z d někdy l itovly studi tohoto oboru pokud by si mohly dnes v ybrt, zd by jej volily znovu. Dlší sekcí bylo vnímání pojetí tohoto oboru v rámci rodiny přátel bsolventek smých tktéž široké veřejnosti obecně, npříkld při hledání vhodného změstnání (rekce n v ys t u d o v n ý o b o r u c h z e č k y o p r á c i ) p o d. Z hledisk propojení profesního soukromého život mne nejvíce zjímlo, zd bsolventkám pomohlo studium tohoto oboru v prktickém životě (uměly plést, háčkovt, vřit, šít, měly zákld v péči o děti rodinu, rodinný rozpočet pod.) zd tím někdy n e b yl y z n e v ýh o d n ě n y ( n p ř í k l d k d yž s i c h t ě l y k o u p i t n ě c o n s e b e, zd jim nebylo řečeno, že si to mohou ušít smy ušetřit tk nějké p e n í z e, z d b yl y j e d i n é o d p o v ě d n é z v ř e n í ú k l i d d o m á c n o s t i mjí n to přece školu pod.) Důležité pro mne b ylo tké, zd se postupně nerozhodly či n e b yl y donuceny okolnostmi k dlšímu studiu ť už rekvlifikčním kurzům či vysoké škole pod. Poslední oblstí byl pohled n Rodinnou školu jko n instituci j e j í m í s t o v r á m c i s ys t é m u š k o l s t v í, b u d o u c n o s t t é ž n o b l í b e n é neoblíbené, užitečné neužitečné bsolventek studi. 84 předměty u j ednotlivých

91 Mezi hlvní motivy pro v ýběr oboru Rodinná škol o s l o v e n ýc h bsolventek ptřil zejmén široká škál u mnou studijních předmětů, určitá v ýbv pro budoucí upltnění v rámci soukromé s f é r y v n e p o s l e d n í ř d ě z í s k á n í m t u r i t y. J e d n í m z d l š í c h m o t i v ů b yl y v y h l í d k y n l e p š í u p l t n ě n í b s o l v e n t ů o b o r u v p r x i, c o ž s e ovšem v prktickém životě příliš nepotvrdilo. Absolventky se setkávly s pejortivním obrzem tohoto oboru, rději při hledání změstnání uváděly jiný název oboru, který přizpůsobovly dle nbízeného míst. M o t i v y b yl y t k é g e n d e r o v é p o d m í n ě n é, d í v k y s i v yb í r l y o b o r pro jeho jednoduchost pro možné v yužití znlostí dovedností v budoucím životě. Z v ýs l e d k ů m é h o v ý z k u m n é h o š e t ř e n í n v í c v y p l ý v á, ž e c h á p á n í o b o r u, s e k t e r ý m s e v r á m c i s p o l e č n o s t i s e t k l y, j e z c e l v s o u l d u s názvem oboru. Společnost zkrátk vníml i ndále vnímá tento o b o r j k o š k o l u p r o d o m á c í h o s p o d yň k y b e z j k ý c h k o l i v m b i c í, k t e r é žijí s předstvou, že se dobře vdjí. I smotní příbuzní mnohdy očekávli, že dívky budou tyto činnosti v ykonávt v ýhrdně s m o s t t n ě. N v í c s e d o m n í v á, ž e d í v k y, p ř e s t o, ž e v y s t u d o v l y o b o r změřený npříkld n oblst ekonomie či sociálních služeb jsou schopny pouze vřit, uklízet, prát, šít pečovt o dítě. V ý s l e d k e m b s o l u t o r i t o h o t o o b o r u p k b yl y u r č i t é r o z p k y jednotlivých bsolventek při střetu s relitou v oblsti prcovního t r h u, k d y j e z n ě k t e r ýc h v ý p o v ě d í p t r n é, ž e n e n š l y u p l t n ě n í p r á v ě díky svému středoškolskému vzdělání, le pro své osobnostní schopnosti, své vlstní vůli pod. Studentky se pk cítily podvedeny zklmány, neboť očekávly, ž e budou společností vnímány l épe než bsolventky úzce změřeného studi, že si změstnání optří bez j k ýc h k o l i v p o t í ž í. I p ř e s t o j e v š k p t r n é, ž e s e n t r h u p r á c e s n ž i l y nlézt upltnění ve výhrdně femininních oborech. Odmítání Rodinné školy jko oboru ze strny veřejnosti nelze p o d l e m é h o n á z o r u v n í m t j k o s n h u o n r u š o v á n í g e n d e r o v ýc h s t e r e o t yp ů, l e n o p k s e m i z d á j k o d ů k z, ž e n d r o c e n t r i s m u s mrginlizce femininity jsou stále pltné. Jedná se spíš o posun 85

92 v ýv o j s p o l e č n o s t i v č s e, p ř e m ě n u p r t n e r s t v í r e f o r m c i r o l í u v n i t ř společnosti. Snh o nlézání rovnoprávnosti. Je všk prvdou, že moderní společnost je orientován více n kriéru muže, nehledí přiliš n prvidl pro ženy, což je do jisté míry diskriminující. Studijní reflektovt osnovy poždvky s v ým rozshem společnosti, která změřením sm prošl nedokázly rdikální z m ě n o u s ys t é m u. P r o f i l b s o l v e n t ů p k n e o d p o v í d l p o ž d v k ů m p r c o v n í h o t r h u, c o ž s e v ýz n m n ě p r o j e v i l o p ř i h l e d á n í u p l t n ě n í b s o l v e n t e k n t r h u p r á c e. Z v ýp o v ě d í r e s p o n d e n t e k v y p l ý v á, ž e koncepce oboru místo, by podporovl zpětně odrážel změnu postvení ženy ve společnosti, nopk posilovl trdiční vnímání f e m i n i n n í r o l e j k o r o l e m n ž e l k y, m t k y h o s p o d y n ě, p ř í p d n ě dministrtivní prcovnice nebo úřednice. Z hledisk součsných poždvků n bsolventy středních škol lze tedy konsttovt, že Rodinná škol ve své původní podobě nenšl zcel oprávněně své pevné místo ve školské soustvě ČR. 86

93 LITERATURA A POUŽITÉ ZDROJE Litertur: Albrecht, M. 1991/199. Nárys koncepce speciálních středních škol odborných učilišť. Speciální pedgogik Mimořádné číslo 8-31 Bdinterová, Elizbeth. 1. XY. O mužské identitě. Prh: Nkldtelství Ldislv Horáček - Psek Bhenská, Mrie. 5. Počátky emncipce žen v Čechách. Prh: Libri Brtošek, Miroslv Cest trnsformce učňovského školství. Školství 35:5 Beuvoir, Simone de Druhé pohlví. Prh: Orbis Beck, Ulrich, Elizbeth Beck-Gernsheim The Norml Chos of Love. Cmbridge: Polity Press Bourdieu, Pierre.. Ndvlád mužů. Prh: Krolinum Coffey, Amnd Jne, Pul A Atkinson Mking Sense of Qulittive Dt: Complementry Reserch Strtegies. Sge Publictions, Inc Česká škol Nová koncepce rodinných škol. Česká škol Roč. 1, 1, příloh 1-4 Dismn, Miroslv.. Jk se vyrábí sociologická znlost. Prh: Krolinum Efmertová, Mrcel C České země v letech Prh: Libri Englová, Jn. 3. Žen devtenáctého století v dokumentech. Ústí nd Lbem: Univerzit J.E. Purkyně 87

94 Ffejt, Mrtin. 4. Úvod do sociologie pohlví sexulity. Prh: Nkldtelství Jn Piszkiewicz Frnek, Antonín, Zuzn Studená Rodink s mturitou. Kde učení bví i průměrné. Český deník Roč., 168:4 Frevert, Ute: Lidská práv povinnosti žen n konci 18. století: Měšťnský projekt Hrding, Sndr The Science Question in Feminism. Ithc. Cornell University Press Hvelková, Hn Člověk jeho práv I.: Lidská práv, ženy společnost. Evropské středisko UNESCO pro výchovu k lidským právům Hvelková Hn. 4. První druhá vln feminismu: podobnosti rozdíly. In ABC feminismu. Brno: Nesehnutí, Hejnová, Jiřin, Vldimír Kurdzielová Soukromá rodinná škol s výukou i prxí podnikání. Svobodné slovo 87: 1 Hendl, Jn. 5. Kvlittivní výzkum. Zákldní metody plikce. Prh: Portál Jrkovská, Lucie. 4. Prohlédněme genderové stereotypy. In ABC feminismu. Brno: Nesehnutí, 19-7 Jirková, Mrie Vzdělání emncipce ženy. Prh: Státní pedgogické nkldtelství Jír, Luboš. 1991/199. Nový učební obor: rodinná škol. Informční zprvodj IPM 4:9-31 Kčer, Pvel Rodinná škol. Lidová demokrcie Roč. 46, 193:3 Klábová, Mrie. 199/1991. Rodinná škol. Odborná výchov Roč. 41, 1:

95 Ledvink, Václv, Jiří Pešek Žen v dějinách Prhy: sborník příspěvků z konference Archivu hl. m. Prhy Ndce pro gender studies. Prh: Skriptorium Lenderová, Milen K hříchu i k modlitbě: žen v minulém století. Prh: Mldá front Lenderová, Milen.. Ev nejen v ráji: Žen v Čechách od středověku do 19. století. Prh: Krolinum Lenderová, Milen, Jn Stráníková, Kteřin Čdková. 6. Dějiny žen, neb, Evropská žen od středověku do poloviny. století v zjetí historiogrfie. Prdubice: Univerzit Prdubice Letherby, G. 3. Feminist Reserch in Theory nd Prctice. Phildeplphi, PA: Open University Press Lněničková, L České země v době předbřeznové Prh: Libri Mlínská, Jn. 5. Do politiky prý žen nesmí proč? Vzdělání postvení žen v české společnosti v 19. n počátku. století. Prh: SLON Miovský, Michl. 6. Kvlittivní přístup metody v psychologickém výzkumu. Prh: Grd Publishing Nečesný, Josef, Mrie Králíková, Václv Spěváček Nástin vývoje všeobecného vzdělávání v českých zemích. Prh: Státní pedgogické nkldtelství Okleyová, Ann.. Pohlví, gender společnost. Prh: Portál Otes-Indruchová, L Dívčí válk s ideologií. Prh: Sociologické nkldtelství Pánková, Mrkét. 6. Vzdělávání dívek v Čechách. Prh: Pedgogické muzeum J.A. Komenského 89

96 Plcht, O., F. Hvelk Příručk školské osvětové správy pro potřebu služby školských osvětových úřdů orgánů. Prh: Kolektiv utorů Primusová, Hn Rodinky se vrcejí. Učitelské noviny Roč. 94, 3: 6 Prošková, Mrcel Knedlíky informtik. Teprve prxe ukáže, do jké míry splní rodinné školy očekávání veřejnosti. Práce 1. březn 1993 Ročník 49, 57:5 Reinhrz, Sulmit Feminist Methods in Socil Reserch. New York: Oxford University Press Renzetti, Clire M., Dniel J. Currn. 3. Ženy, muži společnost. Prh: Krolinum Rettigová, Mgdlen D Domácí kuchřk: spolu s ukázkmi z beletristického díl M.D. Rettigové čtením o její osobnosti. Prh: Odeon Rodin škol Síť rodinných škol v České republice. Rodin škol Roč. 39, 1:3 Rodin škol Síť rodinných škol v České republice. Dokončení. Rodin škol Roč. 39, :3 Pvlík, Petr. 5. Gender trh práce. In: Gender ve škole. Prh: Otevřená společnost, o.p.s., 3-37 Smetáčková, Iren. 5. Gender osobnost člověk. In: Gender ve škole. Prh: Otevřená společnost, o.p.s., 18-5 Smetáčková, Iren. 5. Gender školství. In: Gender ve škole. Prh: Otevřená společnost, o.p.s., Smetáčková, Iren. 5. Gender volb povolání. In: Gender ve škole. Prh: Otevřená společnost, o.p.s.,

97 Směřičková, Helen kolektiv První české dívčí gymnázium : Sborník ke 1. výroční zložení. Prh: Ústřední ústv pro vzdělávání pedgogických prcovníků v Prze Minerv, spolek pro ženské studium Městský výbor Českého svzu žen v Prze Smolk, Rdovn Aktuální problémy rodinných škol. Alf Revue Roč. 4, 3:59-6 Sociální politik Prcovní síly jejich struktur dle vzdělání. Sociální politik Roč. 3, 5:9, tbulk č. 1 Sociální politik Podíly mužů žen dle různých úrovní studi. Sociální politik Roč. 3, 5:9, tbulk č. Struss, Anselm L., J. Corbin Zákldy kvlittivního výzkumu: postupy techniky metody zkotvené teorie. Boskovice: Albert Šfránek, J Školy české. Obrz jejich vývoje osudů. II. svzek. Prh: Mtice česká Škvírová, Michel. 4. Činnost veřejné odborné školy pro ženská povolání ve Vyškově. Nepublikovná seminární práce. Brno: MU FF Šolcová, M Postvení ženy v socilistické společnosti. Morvský Krumlov Tong, R. Putnm Feminist Thought. A More Comprehensive Introduction. Boulder: Westview Press. Utrio, Kri Dcery Eviny, historie evropské ženy. Hvlíčkův Brod: Hejkl Vomáčk, Jiří Děvčt chlpci: k pedgogické problemtice jejich intersexuálních zvláštností. Ústí nd Lbem: Univerzit J.E. Purkyně Vldrová, Jn. 4. Ženská mužská role v jzyce. In: ABC feminismu. Brno: NESEHNUTÍ,

98 Webové stránky: Národní ústv odborného vzdělávání. [online]. [cit. 9..8] Dostupné z < Ministerstvo školství, mládeže tělovýchovy. [online]. [cit ] Dostupné z < Český sttistický úřd. [online]. [cit. 9..8] Dostupné z < Prlment České republiky Poslnecká sněmovn, Společná česko-slovenská digitální prlmentní knihovn. [online]. [cit..5.7] Dostupné z < Ústv pro informce ve vzdělávání, [online]. [cit..5.7] Dostupné z < Nesehnutí Brno. 5. Historie feminismu [online]. Brno: Nesehnutí Brno [cit..5.7] Dostupné z < Seznm, Encyklopedie. [online]. [cit. 9..8] Dostupné z < Občnská společnost, o.p.s. 5. Gender ve škole [online]. Prh: Občnská společnost [cit..5.7] Dostupné z < Zákony: Návrh zákon č. 1476, by uprven byl orgnisce dívčích škol odborných právní poměry učitelstv těchto škol v republice Československé, rok 191 Zákon číslo 75/19 Sb. ze dne 17. únor 19, č. 75 Sb. uprvující orgnisci odborných škol pro ženská povolání právní poměry učitelstv těchto škol v republice Československé Zákon číslo 5/193 sb. ze dne. prosince 193, jímž se mění doplňují některá ustnovení zákon ze dne 17. únor 19, č. 75 Sb. z. n., uprvujícího orgnisci odborných škol pro ženská povolání právní poměry učitelstv těchto škol v republice Československé Vládní nřízení číslo 56/1941 Sb. ze dne 19. prosince 194, jímž se opětně prodlužuje lhůt k postátnění obdobných škol pro ženská povolání. 9

99 Zákon číslo 95/1948Sb. ze dne 1. dubn 1948 o zákldní úprvě jednotného školství (školský zákon) Zákon číslo 561/4 o předškolním, zákldním, středním, vyšším odborném jiném vzdělávání Osttní zdroje: Sttistické ročenky Pedgogické dokumenty Věstníky MŠMT 93

100 SEZNAM PŘÍLOH Příloh č.1. P r o g r m p r ů m ys l o v é o b c h o d n í š k o l y ž e n s k é h o v ýr o b n í h o s p o l k u č e s k é h o v P r z e v l e t e c h Příloh č.. Chrkteristik ženského p r ů m ys l o v é v ýrobního spolku obchodní českého školy v Prze v letech Příloh č.3. Návrh č. 1476, by uprven b yl orgnisce dívčích škol odborných právní poměry učitelstv těchto škol v republice Československé Příloh č.4. Zákon číslo 75/19 Sb. ze dne 17. únor 19, č. 75 Sb. uprvující orgnisci odborných škol pro ženská povolání právní poměry učitelstv těchto škol v republice Československé Příloh č.5. V ýv o j v z d ě l á v á n í ž e n d í v e k v n š í h i s t o r i i Příloh č.6. Schém vzdělávání dívek ve. polovině 19. n zčátku. století Příloh č.7. Dívčí odborná škol v roce 1971 Příloh č.8. Rodinná škol Lidová demokrcie Příloh č.9. Rodinná škol Odborná výchov Příloh č.1. Nový učební obor rodinná škol - IPM Příloh č.11. S í ť R o d i n n ýc h š k o l v Č e s k é r e p u b l i c e v r o c e Rodin škol Příloh č.1. Rodink s mturitou. Kde učení bví i průměrné Český deník Příloh č.13. Knedlíky informtik - Práce Příloh č.14. Cest trnsformce učňovského školství Týdenník školství Příloh č.15. A k t u á l n í p r o b l é m y r o d i n n ýc h š k o l A l f R e v u e Příloh č.16. Rodinky se vrcejí Učitelské noviny Příloh č.17. S o u k r o m á r o d i n n á š k o l s v ýu k o u i p r x í p o d n i k á n í Příloh č.18. N o v á k o n c e p c e R o d i n n ýc h š k o l Č e s k á š k o l 94

101 Příloh č.19. P ř e h l e d m n o u b s o l v o v n ýc h s t u d i j n í c h p ř e d m ě t ů oboru Rodinná škol obchod služby v letech , Děčín Příloh č.. Rozhodnutí MŠMT ČR o optření souvisejících s útlumem studijního oboru Rodinná škol (čtyřleté studium) ve státních školách Příloh č.1. Rodinná škol v roce 8 NUOV Příloh č.. P ř e h l e d p o č t u o t e v ř e n ý c h š k o l, t ř í d ž á k yň d í v č í odborné školy Příloh č.3. P ř e h l e d o p o č t e c h ž á k ů / ž á k yň p o d l e o b o r ů středoškolského odborného vzdělávání obor Rodinná škol Příloh č.4. P ř e h l e d o p o č t e c h ž á k ů / ž á k yň p o d l e o b o r ů středoškolského odborného vzdělávání obor Provoz služeb pro domácnost Příloh č.5. P ř e h l e d o p o č t e c h ž á k ů / ž á k yň p o d l e o b o r ů středoškolského odborného vzdělávání obor Prktická škol Příloh č.6. Rozhovor podle návodu otázky k rozhovoru s bsolventkmi oboru Příloh č.7. K o m p r c e v y u č o v n ýc h p ř e d m ě t ů h o d i n o v ýc h dotcí v rámci oborů DOŠ, PS RŠ (letý obor) 95

102 Příloh č. 1 Progrm průmyslové obchodní školy ženského výrobního spolku českého v Prze v letech PROGRAM PRŮMYSLOVÉ A OBCHODNÍ DÍVČÍ ŠKOLY Převzto: Ženské listy II (1874), č. 1, , s. 11 S. 11: K žádosti některých pánů rodičů n venkově uveřejňujeme ještě jednou: Progrm průmyslové obchodní dívčí školy ženského výrobního spolku českého v Prze. Školní rok 1874/75 Účel: Podti dospívjícím dívkám z levnou náhrdu v čse poměrně krátkém vědomosti v oboru obchodu p r ů m ys l u, směřující ku s m o s t t n é v ýž i v ě. V yu č o v c í ř e č : č e s k á. Učební plán. A) Vyučování doplňovcí. Oddělení I. pro dívky od 14. roku. U č e b n í p ř e d m ě t y: Č e s k ý j z yk, p o č t y, z e m ě d ě j e p i s 1, d o m á c í hospodářství 1, krsopis 1, kreslení 3 zpěv 1 hod. t ýdně. Ženské práce (hodiny dle přání rodičů)oddělení II. pro dívky od 16. roku. U č e b n í p ř e d m ě t y : V yc h o v t e l s t v í, z d r v o t n i c t v í, č e s k ý j z yk, účetnictví, domácí hospodářství 1, krsopis 1, kreslení 3 zpěv 1 hod. t ýdně. Ženské práce (hodiny dle přání rodičů).

103 Školné 1 zl. měsíčně. B) Škol obchodní. O odděleních. Oddělení I. má ročníky. Oddělení II. má 1 ročník. I. oddělení pro dívky 14 leté, které si byl y obecnou školu odbyl y. I. ročník. Učební předměty: Kupecké počty 3, účetnictví jednoduché 3, č e s k ý j z y k 3, n ě m e c k ý j z yk 3, s m ě n k á ř s t v í 1, z e m ě p i s, n u k o zboží 1 krsopis hod. týdně. II. ročník. Učební předměty: Kupecké počty 3, účetnictví složité (do dubn) 3, účetnictví jednoduché německé (od dubn) 3, kupecký sloh český, kupecký sloh německý, obchodní zákony 1, národní hospodářství 1, nuk o zboží, obchodní zeměpis krsopis 1 hod. t ýd n ě. Školné zl. měsíčně. II. oddělení o 1 ročníku. H l á s í c í s e ž á k yn ě m u s e j í m í t i n e j m é n ě 1 5 l e t U č e b n í p ř e d m ě t y: Č e s k ý j z yk, č e s k ý k u p e c k ý s l o h, n ě m e c k ý jz yk k upecký sloh 3, kupecké počty 3, účetnictví jednoduché složité 3, obchodní zákonodárství, národní hospodářství 1, obchodní z e m ě p i s, n u k o z b o ž í k r s o p i s h o d t ýd n ě Školné 3 zl. měsíčně. C) škol průmyslová I. Odbor kreslicí. U č e b n í p ř e d m ě t y: K r e s l e n í o d r u k y ( d l e p ř e d l o ž e k, m o d e l ů p ř í r o d y) 1 8 h o d i n, n u k o g e o m e t r i c k ý c h f o r m á c h p e r s p e k t i v hodiny t ýdně. Návod k mlbě n dřevě, kůži. Návod k retušování td. V yu č o v á n í d o p o l e d n e.

104 Školné zl. měsíčně. II. Odbor r yt e c k ý. Pro obor ten žádá se co předprv zručnosť v kreslení. U č e b n í p ř e d m ě t y: D ř e v o r y t b 1 h o d. t ýd n ě. V yu č o v á n í o d p o l e d n e, b y m o h l y ž á k y n ě v h o d i n á c h d o p o l e d n í c h pokrčovti v kreslení. Školné žádné, jelikož p. Bártel, mjetník dřevoryteckého ústvu v yu č u j e z o c h o t y. I I I. O d b o r ž e n s k ýc h p r c í. V o d d ě l e n í 1. v yu č u j e s e : ) Drobným prácem (pletení, háčkování, kroužení, sit kování, znmenání prádl, frivolitky td.). b) Šití bílého prádl, sprvování prádl, v yšívání jmen rozličnýc h vzorků, plikce. V yu č o v á n í c e l o d e n n ě. Školné zl. měsíčně. c) Přistřihování prádl. Denně od 9-1 hodin dopoledne. Školné z hodinu 1 kr. d) Šití pletení n stroji. Z 1 hodin pltí se 1 zl. e) Květinářství. Denně od 4-5 hodin odpoledne. Š k o l n é ž á d n é. P ř i n s t o u p e n í z p l t í ž á k yn ě j e d n o u p r o v ž d y 1 z l. n á h r d y z l á t k y, j e ž p ř i u č e n í z k z í. V o d d ě l e n í. v yu č u j e s e : Šití štů dle míry kreslení střihů. Přistřihování štů. V yu č o v á n í c e l o d e n n ě. J e s t ž á d o u c n o, b y ž á k yn ě d o t o h o t o o d d ě l e n í s e h l á s í c í z n l y s e dobře v šití prádl. Školné 3 zl. měsíčně. D) Vyučování jzykům totiž nglickému, frncouzskému, německému ruskému.

105 Kždý jest rozdělen n oddělení (oddělení zčátečnic oddělení p o k r o č i l e j š í c h ) p o 3 h o d i n á c h t ýd n ě. Školné z jednotlivou řeč 1 zl. měsíčně. E) Mimořádně s e v yu č u j e t é ž ú p r v ě v l s ů, p l t z 8 h o d i n 1 z l. P ř i b é ř e - l i s i ř á d n á ž á k yn ě n ě k t e r é h o o b o r u j e d e n n e b v í c e p ř e d m ě t ů m i m o o b o r s v ů j, pltí z kždý pouze polovinu určeného školného. R o z v r h h o d i n j e s t t k s e s t v e n, ž e m ů ž e ž á k yn ě t o h o k t e r é h o o d b o r u č i t i s e j e š t ě d v ě m j z yk ů m ž á k yn ě o b c h o d n í š k o l y i ž e n s k ým prcem. Pro dospělé žákyně celého ústvu jsou jednou týdně Volné přednášky z o b o r u l i t e r t u r y, u m ě n í, h i s t o r i e t d., j i c h ž s e m o h o u i č l e n o v é spolku súčstniti. Školné žádné. Školní rok trvá od. říjn do 1. srpn. Prázdniny jsou kromě neděle svátků vždy ve středu odpoledne. Zápis jest 8., září. Přihlášení předběžně přijímjí se stále v písárně spolkové (Spálená ulice, číslo 18, nové 14, ve stré škole u sv. Trojice). Tm se též o c h o t n ě p o d á v j í b l i ž š í o s p o l k u z p r á v y. Osvobozeny od školného jsou: dívky z venkov, odporučené sběrtelkmi, kteréž v okresu svém získly pro spolek náš 3 členův. D í v k y z P r h y z n e j b l i ž š í h o o k o l í, j i c h ž r o d i n y v e s t í s n ě n ýc h poměrech jsou, které se mohou v yk á z t i řádným v ysvědčením nemjetnosti. Počet jich řídí se dle rozpočtu školného. Dívkám, které v tom kterém odboru řádně s vyznmenáním se v yučí, optří se poptvárnou spolkovou míst všeho druhu.

106 Emilie Priknerová řídící učitelk Bbet Lmblov Krolin Světlá řídící učitelk I. prcovny t.č. strostk Převzto: Englová 3:

107 Příloh č. Chrkteristik průmyslové obchodní školy ženského výrobního spolku českého v Prze v letech CHARAKTERISTIKA OBCHODNÍ A PRŮMYSLOVÉ DÍVČÍ ŠKOLY Převzto: Krásnohorská, Elišk: Ženský výrobní spolek český v Prze. In: Klendář pní dívek Českých n rok 1888, s S :... jméno nšeho spolku [Ženský výrobní spolek] stlo se t é m ě ř t o t o ž n ým s e j m é n e m j e h o o b c h o d n í p r ů m y s l o v é d í v č í š k o l y. N u ž e j k á j e s t t t o š k o l? Z b yt e č n á o t á z k! Š k o l u t u z n á k ž d ý otec, kždá mtk v Čechách, tisícové tisícové obrcejí se k ní co k bezpečnému útulku. Kždý ví, že se zde dcer jeho v ycvičiti může jz ykem mteřským neocenitelnou v nukách podporou, též obchodních v jzycích cizích tím se státi pro rodině obchod nejdůležitějších: ruštině, frnčině němčině; že pěstováno tu kreslení k ú č e l ů m p r k t i c k ým, z e j m é n k p o d p o ř e ú h l e d n o s t i ž e n s k ýc h r u č n í c h prcí, kterým ž věnovány rozsáhlé učebny, hostící rok co rok mnoho set p i l n ýc h ž á k y ň. U č í s e t u d l e p ř e s n é m e t h o d y d o k o n l é m u, s m o s t t n é m u z h o t o v o v á n í p r á d l, š t s t v p r o d á m y i d ě t i, p k r ů z n ýc h p ř e d m ě t ů o z d o b n ě p l e t e n ýc h, h á č k o v n ý c h, v y š í v n ýc h t d. Ú s t v t e n t o b y l p r v n í školou, kteráž před dvěm roky j i ž z vedl provádění překrásných prcí d l e v z o r ů v yš í v á n í n á r o d n í h o, č e s k o m o r v s k é h o j i h o s l o v n s k é h o. A b y všk duch ž á k yň při s t á l ýc h ručních prcích nezůstl nevzdělán, zvedeno pro ně vyučování doplňovcí, kdež se ve zvláštních hodinách nejdůležitější nuky (jko jzyk m t e ř s k ý, p o č t y, krsopis, v yc h o v t e l s t v í t d. ) j i m v š t ě p u j í ; t k é z p ě v u h ř e n p i n o v ú s t v ě smém přiučiti se mohou. Loni zřízen mimořádný kurs nemálo tké d ů l e ž i t ý: t o t i ž p r o d í v k y c h t ě j í c í s e č e s k ý m j z yk e m p ř i p r v i t i n z k o u š k y z f r n č i n y, k t e r ým i b y s e k v l i f i k o v l y z u č i t e l k y t o h o t o

108 jz yk pro školy měšťnské; ž do té doby neměly Č e š k y k ursu českého! Letos pk zřízen telier pro mlbu kresbu umělecko p r ů m ys l o v o u. A š k o l t t o, v z d ě l á v j í c í r o k c o r o k k š e s t i s t ů m ž á k yň, j i m ž t o v učebnách doslovně přeplněných věnuje neúnvnou svou péčí 3 ž 6 u č i t e l e k u č i t e l ů, š k o l t v yž d u j í c í k ž d ý m r o k e m 1 6. z l t ýc h nákldu, vydržován jest ženským členstvem, od něhož nežádáno více než po 1 zl. ročního příspěvku. Ač jest členů přes půl třetího tisíce, kterk přec možno, že škol z té hřivny existuje? Žádá se snd n ž á k yn í c h s m ý c h t k v ys o k é š k o l n é, ž e o b n o s j e h o n h r z u j e c h y b ě j í c í tisíce? Ústv jest lidumilný; dvě stě žákyň rok co rok osvobozeno od školného úplně, osttních většin polovičně, úhrn školného neobnáší více než ročně ke 3. zl. Kdež tedy jest onen hlvní prmen zisku? Podporuje školu vydtně snd stát, země, obec? Stát ovšem přispívá 1.3 zl. ročně, země 1.5 zl., - příspěvek obce Pržské doshovl druhdy v ýše 4.5 zl., - pk náhle v ypovězen docel! Až zse letos přispěl královská Prh 1. zl. ústvu tomu podivuhodnému. Co tedy jest hlvním prmenem hmotného jeho život, co jest zákldem jeho ex istence? Jest to neúnvná snživosť ženská, ženská hospodárnost ženská skromnost. Neunvuje se přes dvě stě sběrtelek v Čechách i n Morvě, b i v Uhrách, ve Vídni, n Rusi jinde s mrvenčí šetrností snášeti skrovnou zltku ke zltce, sm správ spolku v jejíž vedeni uvázl se po obětvé, žel že ochurvělo pní Světlé nástupkyně jejímu dílu celou duši oddná, v ysoce zsloužil pní Emilie Bártová tktéž neopomíjí těžiti jko pilná včel po mlých krůpějkách n prospěch mileného střediště, neváhjíc prositi o sebe menší podporu, kdekoli jen věc dobrá n l é z t i m ů ž e o h l s u, p o ř á d j í c k o n c e r t y, l o t e r i e s b í r k y, k u ž i t k u s v é h o ú s t v u, t o u t o p ř i č i n l i v o s t í n e j e n v ym o ž e n o d o s u d v ž d y d o s t i přispění, by se ústv udržel, le nhospodřeno i slušné, mlé jmění, obnášející k 18. zl. n hotovosti kromě zásoby krámského zboží ( l n ě n ýc h b v l n ě n ý c h l á t e k, h o t o v é h o p r á d l ), k t e r é ž v e z v l á š t n í m

109 skldě spolkovém (Spálená ulice č. 35) se prodává. Závod ten zložen b yl k ú č e l u, b y b s o l v o v n é ž á k yn ě o b c h o d n í š k o l y s p o l k o v é m ě l y k d e prkticky se cvičiti v mnipulcích prodeje i koupě, vedení knih ú č t o v á n í, d á l e b y p r c o v n i c í m p o s k y t o v á n o b yl o t r v l é z m ě s t n á n í. N e p r c u j í p r o s k l d t e n s n d ž á k yn ě, j k č s e m n ě k d o z o b e c e n s t v s e d o m n í v á, n ýb r ž p r c o v n i c e d o k o n l é j i c h ž z m ě s t n á n o s t á l e 5 Převzto: Englová 3:

110 Příloh č. 3 Návrh č. 1476, by uprven byl orgnisce dívčích škol odborných právní poměry učitelstv těchto škol v republice Československé. Poslnecká sněmovn N. S. R. Č I. volební období.. zsedání Návrh posl. Lndové-Š t ychové, Zeminové, Pechmnové, Sldkého, Slvíčk, Sjdl spol., b y u p r v e n b yl o r g n i s c e d í v č í c h š k o l o d b o r n ýc h p r á v n í p o m ě r y učitelstv těchto škol v republice Československé. Slvné Národní shromáždění rčiž se usnésti n této osnově zákon: ZÁKON ze dne , u p r v u j í c í o r g n i s c i d í v č í c h š k o l o d b o r n ýc h p r á v n í p o m ě r y učitelstv těchto škol v republice Československé. 1. Dívčí odborné školy průmyslové-rodinné jsou smosttné veřejné ústvy s vlstní správou, vlstním učitelstvem, vlstním inventářem, umístěné pokud možno ve zvláštní smosttné budově, jichž účelem je poskytnouti dívkám ženám jk vzdělání pro domácnost rodinu, tk i s p r o s t ř e d k o v t i v y u č e n í v ž i v n o s t e c h ž e n á m p ř í s t u p n ýc h..

111 D í v č í o d b o r n é š k o l y p r ů m y s l o v é - r o d i n n é v yd r ž u j í s e n á k l d e m s t á t n í m z ř i z u j í s e r o z h o d n u t í m m i n i s t e r s t v š k o l s t v í n á r o d n í o s v ě t y, k t e r é při tom přihlížejí jk k poměrům místním, tk i k tomu, by síť ženského školství odborného byl v republice souměrně rozložen. Činitelům místním (okresům, obcím, spolkům), o zřízení školy se ucházejícím, jest zvázti se optřiti potřebné místnosti, přípdně zvláštní budovu pro školu, dlší nákld zřizovcí i vydržovcí (osobní i v ě c n ý) p ř e v e z m e v p ř í p d ě z ř í z e n í š k o l y s t á t 3. T yp y d í v č í c h o d b o r n ý c h š k o l p r ů m ys l o v ý c h r o d i n n ýc h j s o u : 1. R o d i n n é š k o l y ( j e d n o - d v o u - t ř í l e t é ) p r ů m y s l o v é i h o s p o d yň s k é.. Odborné školy pro různá odvětví živnostenská (šití prádl, štů, v yšívčství, modistství, krjkářství, kdeřnictví, rukvičkářství, p r ým k ářství, umělé květinářství, pletřství, knihřství, košikářství), d r o b n ý u m ě l e c k ý p r ů m ys l, k u c h ř s t v í, c u k r á ř s t v í p o d. 3. V yš š í š k o l y p r o ž e n s k á h o s p o d á ř s k á p o v o l á n í s l u ž b u s o c i á l n í. Ke všem typům škol přičleněny jsou dle potřeby jk odborné školy ž i v n o s t e n s k é p r o u č e d n i c e d o t č e n ýc h n e b p ř í b u z n ýc h ž i v n o s t í n š k o l e pěstovných, tk i denní, večerní, rodinné lidové kursy pro nejširší v r s t v y o b y v t e l s t v, b e s í d k y, ú t u l k y, z ř í z e n í s o c i á l n í k e v z d ě l á n í podpoře ženského dorostu. Podrobné osnovy orgnisční učebné všech škol vydá ministerstvo š k o l s t v í n á r o d n í o s v ě t y. 4. Dosvdní dívčí školy odborné (průmyslové, kuchřské, hospodyňské, v yš š í š k o l y p r o ž e n s k á h o s p o d á ř s k á p o v o l á n í ) b u ď t e ž d o l e t o d účinnosti tohoto zákon postátněny. Převzetí jeji ch jk po stránce osobní (jejich učitelstv), tk i věcné (veškerého inventáře) provede

112 ministerstvo školství národní osvěty po dohodě s dosvdními v y d r ž o v t e l i š k o l ( s p o l k y, m ě s t y, k u r t o r i í ). Nákld n postátnění uvedených škol řdí se částečně do státního rozpočtu pro rok 19 polovinou celkového nákldu dlší potřebný celkový nákld zřdí se do příštích rozpočtů. 5. U č i t e l s t v o s t á t n í c h d í v č í c h o d b o r n ýc h š k o l p r ů m ys l o v ý c h - r o d i n n ýc h ženské jko mužské je n roveň postveno s učitelstvem státních m u ž s k ýc h s k o l o d b o r n ý c h p l t í p r o j e h o p o ž i t k y p r á v n í p o m ě r y předpisy říšských zákonů ze dne 4. únor 197, ř. z. č. 55 zákon ze dne 8. července 1917, ř. z. č. 319, sb. z. n. č. 75 (služební prgmtik) zákonů čsl. republiky ze dne 3. květn 1919, č. 7 sb. z. n. ze dne 7. říjn 1919 č. 541 sb. z. n. 6. Odborné učitelky prxe (bsolventky ústvů učitelských pro ženské š k o l y o d b o r n é ) n d í v č í c h š k o l á c h o d b o r n ýc h z ř z u j í s e d o X. h o d n. třídy skupiny B) státního úřednictv, dle níž postupují v příjmech s v ý c h. U č i t e l s t v o ( v ě d e c k ý c h i p r k t i c k ýc h p ř e d m ě t ů ) z ř z u j e s e p r o čsový postup do té skupiny státních úředníků, do níž náleží podle svého předběžného vzdělání. 7. S p r á v k yn ě ( d o s v d n í s p r á v c o v é ) d í v č í c h š k o l o d b o r n ý c h j m e n u j í s e v VIII. hodn. třídě. Ředitelky ( dosvdní ředitelé) státních dívčích škol odborných j m e n u j í s e v V I L h o d n. t ř í d ě m o h o u b ýt i p o v ýš e n i d o V I. h o d n. t ř í d y. Č i n o v n í p ř í d v k y j e j i c h j s o u s t e j n é v ý š e j k o n m u ž s k ýc h s t á t n í c h školách odborných. 8.

113 P ř i p ř e v z e t í d o s v d n í c h d í v č í c h š k o l o d b o r n ý c h ( p r ů m ys l o v ýc h, k u c h ř s k ý c h h o s p o d yň s k ýc h, v yš š í c h š k o l p r o ž e n s k á h o s p o d á ř s k á povolání) zřdí ministerstvo školství národní osvěty převzté, definitivně ustnovené odborné učitelky prxe (ť bsolventky ústvu u č i t e l s k ýc h, j k o ž i t y, k t e r é, n e j s o u c e b s o l v e n t k m i ú s t v ů t ě c h, b y l y ve školní službě již 31. prosince 1913) do skupiny B) stát. úřednictv. U č i t e l s t v o v ě d e c k ý c h i p r k t i c k ýc h p ř e d m ě t ů p ř e v z t ýc h š k o l z ř d í s e pro čsový postup do té skupiny stát. úřednictv, do níž. náležejí dle svého předběžného vzdělání. Profesorky učitelky (příp. profesoři u č i t e l é ) n p ř e v z t ý c h š k o l á c h, p ů s o b i v š í s o u č s n ě n j i n ýc h s t á t n í c h č i v e ř e j n ýc h ú s t v e c h p ř i p ř e v z e t í s l u ž b o u p ř i k á z á n i j e n s t á t n í ž e n s k é š k o l e o d b o r n é d o t ě c h s k u p i n, v n i c h ž z ř z e n i b yl i n š k o l á c h dřívějšího působení. 9. N státem převztých školách menšího rozshu (s jedním odvětvím t ypem) jmenují se převzté správkyně v VIII. třídě hodnostní. N š k o l á c h v ě t š í h o r o z s h u s e d v ě m i v í c e o d b o r y ( t yp y ), š k o l á c h v yš š í c h j m e n u j í s e p ř e v z t é s p r á v k y n ě v V I I. h o d n. t ř., p o p ř í p d ě v V I. hodn. třídě. 1. P ř e v z t é m u u č i t e l s t v u d o s v d n í c h d í v č í c h š k o l o d b o r n ýc h, n yn í postátněných, zpočtou se dřívější služební lét n školách těch ztrávená (po příp. služební lét n jiných veřejných učelištích) do postupu i pense dle let tk zpočtených přeřdí se státem převzté ředitelky (v přechodné době ředitelé), profesorky učitelky do p ř í s l u š n ýc h h o d n o s t n í c h t ř í d s t u p ň ů. 11. P ř e v z t ým s i l á m k n c e l á ř s k ým p ř e v z t é m u s l u ž e b n í m u p e r s o n á l u n dívčích školách postátněných zpočtou se dřívější služební lét do s l u ž b y, p o s t u p u p e n s e v ym ě ř í s e j i m p o t é s l u ž e b n í p o ž i t k y d l e z á k o n n ýc h p ř e d p i s ů o s t á t n í m z ř í z e n e c t v u.

114 1. P o s t u p z p ů s o b p ř e v z e t í d o s v d n í c h d í v č í c h š k o l o d b o r n ýc h s t á t e m určen bude ministerstvem školství národní osvěty (při čemž buď p ř e d e m p ř i h l í ž e n o k e š k o l á m, v y d r ž o v n ý m s p o l k y, j i c h ž v y d r ž o v á n í působí nyní největší obtíže). 13. Z á k o n t e n t o n b ýv á ú č i n n o s t i d n e m v y h l á š e n í. 14. Provedením jeho pověřuje se ministerstvo školství národní osvěty ministerstvo finncí. DŮVODOVÁ ZPRÁVA. Moderní dob, ve které žijeme, zshuje do všech odvětví lidské práce v yž d u j e v š u d e z v ý š e n ýc h z n l o s t í š i r š í h o r o z h l e d u. A t u n u t n o otevřeně si doznt, že tento poždvek nové doby nezůstl stát před d v e ř m i s o u k r o m ýc h d o m á c n o s t í t í m m é n ě p ř e d d í l n m i ž i v n o s t í, k t e r é jsou většinou v rukou žen. Mnoho se mluví píše o nutnosti mrvního obrození národ, které hlvně je podmíněno jeho úrovní zdrvotní jeho znlostí zákldních p o ž d v k ů h y g i e n i c k é ž i v o t o s p r á v y. A l e v š e c h n y t y u š l e c h t i l é s n h y, směřující k zvýšení zdrvotní, mrvní kulturní úrovně nšeho lidu, v yzní tkřk n plno, nebude-li zde odborně vzdělných žen, které uskuteční všechny ty zákldní podmínky všeobecné obrody ť už jko smosttné hospodářsky tím i mrvně upevněné prcovní jednotky buď v p r ů m ys l u n e b o j k o v e d o u c í č i v ýp o m o c n é s í l y v d o m á c n o s t e c h, s o u k r o m ý c h n e b o v e ř e j n ýc h ú s t v e c h, l i d o v ý c h k u c h y n í c h p o d. N e b o ť všude, ve všech oborech práce lidské je dnes první podmínkou zdru d o k o n l á o d b o r n á z n l o s t. P r o t o t k é z ř ď u j e m e d o t yp u d í v č í c h o d b o r n ýc h š k o l p r ů m ys l o v ý c h t é ž š k o l y r o d i n n é - p r ů m y s l o v é i h o s p o d y ň s k é. M t k s t e j n ě j k o j e j í s i s t e n t k v d o m á c n o s t i, m u s í b ýt i d o k o n l e. o b e z n á m e n y n e j e n s p r x í, l e i t h e o r i í s v ýc h p r c í. J e t o j e n

115 v z á j m u c e l k u, k d y ž v ý z n m m t e ř s k ý c h h o s p o d yň s k ý c h p o v i n n o s t í bude odborně pozvednut oceněn, oslvné básně prósy nám ve všedním shonu život nepomohly prnic, domácí práce ženská nese ž dosud všechny trudné znky práce podceňovné. Vedení domácnosti závisí většinou jen n nhodilých znlostech mtek, hospodyň služebných dívek, odtud to podcenění odtud tké ten c h o s v e, v ýc h o v ě r o d i n n é. D ě t i j s o u p r v n í m i o b ě t m i t o h o t o c h o s u. Umírjí houfně nejen z bídy, le velmi čsto zbytečně jen následkem nevědomosti těch, kdož je ošetřují. Mnohé děti nesou si do život zárodky vleklé choroby jen proto, že neměly řádné životosprávy od útlého dětství. I dospělí trpí mnohdy z b ytečně jedině proto, že tm, kde b ydlí nebe se strvují, ť už dom nebo ve veřejné jídelně, není o d b o r n ě v y š k o l e n é s í l y, k t e r á b y d b l v š e c h t ě c h o p r á v n ě n ýc h p o ž d v k ů h y g i e n i c k é k u c h yn ě. T r p í t u č l o v ě k, ť m l ý n e b o d o s p ě l ý, j k v e s v é d o m á c n o s t i, t k v e v e ř e j n ýc h j í d e l n á c h, ú s t v e c h p o d., z k r á t k v š u d e. Cizin má v tomto směru znčný předskok. N př. Amerik poskytuje s l u ž e b n ým s i l á m m o ž n o s t i t k o v é h o o d b o r n é h o v z d ě l á n í, ž e t m n e l z e v ů b e c m l u v i t i 1 s l u ž e b n ýc h v t o m p o n i ž u j í c í m s l o v s m y s l u, j k s e t o dosud děje 11 nás. Netřeb tu dokzovti, že úroveň merických d o m á c n o s t í s t e j n ě j k o v e ř e j n ýc h j í d e l e n j e z e j m é n p o s t r á n c e zdrvotní nesporné vyšší než u nás. S t e j n ě z á v i d ě n í h o d n o u j e h o s p o d á ř s k á s i t u c e m e r i c k ýc h ž e n v ů b e c, k t e r á j e č i n í m r v n ě i i n t e l e k t u e l n ě n e o d v i s l ým i t í m. z v y š u j e n á r o d n í bohtství upevňuje vysokou mrvní úroveň merického lidu. Hospodářsky zbezpečená neodvislá žen stává se tvořivou, sebevědomou jednotkou národ nikdy se nesníží k prostituci. Proto t k é u p ř í m n ý z á j e m z d á r n ý v ý v o j n š í r e p u b l i k y n á m v e l í, b yc h o m dbli, by ženský dorost republiky b yl co nejdokonleji Vzdělán odborně kvlifikován pro existenční záps, který v [nynějším období poválečném je dleko krutější pro nezámožné dívky než pro mldé muže. Máme tu hrozivý počet proletářské dívčí inteligence s

116 jednostrnnou kncelářskou kvlifikcí n strně jedné, ztím co n d r u h é s t r n ě j e n p r o s t ý n e d o s t t e k o d b o r n ě š k o l e n ý c h ž e n s k ýc h s i l n e j e n v d o m á c n o s t e c h ú s t v e c h, l e i v r ů z n ýc h o b o r e c h p r ů m y s l u, který nejlépe odpovídá ženskému orgnismu. N e m á m e t yt o o d b o r n ě š k o l e n é ž e n s k é s í l y h l v n ě p r o t o, ž e t u n e n í d o s t t e k o d b o r n ýc h ž e n s k ý c h š k o l t y, k t e r é t u j s o u z á v i s í t é m ě ř ú p l n ě n soukromé dobročinnosti, ztím co mužské odborné školství bylo už z Rkousk vybudováno nákldem státním už tehdy b ylo chloubou rkouského státu. Že Rkousko podceňovlo ženy všechny potřeby p o ž d v k y ž e n s k é h o o d b o r n é h o š k o l s t v í s e t ýk j í c í, j e f k t e m, k t e r é m u se při známém zpátečnictví typické zostlosti rkouských vlád netřeb divit. Avšk nelze připustit, by se strá rkouská zujtost jednostrnnost proti ženskému odbornému školství ujl i v nší r e p u b l i c e, n j e j í m ž v yt v o ř e n í m j í ž e n y č e s k o s l o v e n s k é, j k z hrnicemi, tk i zdejší nesporně veliký podíl. Nše ústv zručuje ženám rovnoprávnost občnskou zásd tto musí proto dojíti náležitého upltnění všude, kde toho zájem ženské ndpoloviny o b yvtelstv republiky v yžduje. V e d l e j i n ýc h s t v í m e t u d o p o p ř e d í k r j n ě n l é h v o u n u t n o s t s e s t á t n ě n í ženských odbornýc h škol. Nelze říci, že by v min. školství nebyl o dosttek porozumění k této kci. Ministerstvo školství, uznávjíc velikou důležitost ženského odborného školství průmyslového, hospodyňského i vyšších škol pro hospod povolání to zejmén pro nemjetné ženské vrstvy pokusilo se v souhlse s návrhem posl. Zeminové, podném v revolučním Národním shromáždění 15. července , p o s t á t n i t i l e s p o ň p e r s o n á l ž e n s k ýc h o d b o r n ý c h š k o l. N t u t o kci určilo do rozpočtu n rok 19 obnos 5. Kč. Obnos celkem neptrný, vzhledem k tomu, že měl býti určen téměř pro 5 osob, v yu č u j í c í c h n 6 1 ú s t v e c h, t k ž e n á k l d n s e s t á t n ě n í t o h o t o p e r s o n á l u b y v yždovl dnes přes 4 1/ milionu Kč. Avšk ni tento nprosto n e d o s t t e č n ý o b n o s n e d o š e l s c h v á l e n í m i n. f i n n c í, b yv t e h d y zredukován n 5. Kč, z nichž. Kč bylo určeno n zřízení d v o u ž e n s k ý c h o d b o r n ý c h s k o l n S l o v e n s k u. Z b yl o t e d y 5. K č n

117 s e s t á t n ě n í p e r s o n á l u, h o t o v ý t o v ýs m ě c h p r o t i p o t ř e b n ý m m i l i o n ů m. A kolik úsilí čsu bylo třeb, by lespoň tohoto obnosu bylo dosženo! Nelze se proto diviti, že z řd učitelstv dívčích odb. škol ozvly se p r o j e v y z o u f l s t v í, b e z n d ě j e ž e i v o s t t n í c h v r s t v á c h ž e n s k ýc h b yl o rozhořčeně protestováno poukzováno n to, že vlád republiky míní setrvti, pokud se týče ženského odb. školství, při zpátečnických směrnicích vlád rkouských. V rozpočtu n rok 191 byl obnos zvýšen. Ovšem že vzhledem k poměrům neznmená toto zvýšení mnoho. Vzhledem k potřebě rozvoje ž e n s k é h o o d b. š k o l s t v í z ů s t á v á o b n o s t e n n d á l e k r u t ý m v ýs m ě c h e m nejen nšim snhám, le i zásdě občnské rovnoprávnosti. Stčí jen, b yc h o m p o r o v n l i p o l o ž k y v r o z p o č t u v ě n o v n é n o d b o r n é š k o l s t v í, které ž dosud je vyhrněně mužské mjíc ž n neptrné výjimky téměř v ýhrdně nejen mužské učitelstvo, le i posluchčstvo. Z položky 4 5, K č v ě n o v á n o t e d y p o u h ýc h K č n s e s t á t n ě n í p e r s o n á l u ž e n s k ýc h o d b o r n ý c h š k o l. P ř i k l á d á m s t t i s t i k u, k t e r á j e přesvědčujícím dokldem, že v tomto podceňování ženského odb. školství se pokrčovti nemže, nemá-li být školství toto ochromeno n celá desetiletí. (Viz sttistik příl. A.) Netřeb dokládti, že nelze sestátňovcí kci ženského odborného školství rozvrhnouti n delší období než dvou let. Neboť věcné nákldy tu nehrjí tk znčnou úlohu, jko nákldy osobní. A tu nutno zdůrzniti, že učitelstvo ženských odborných škol má z své veliké služby prokázné republice tím, že obětvě konlo dosud svou velikou povinnost, tké právo n snesitelnou zbezpečenou existenci. Je nutno d b á t i t k é p r á v o d b o r n ýc h u č i t e l e k p r k t i c k ýc h p ř e d m ě t ů, n e b o ť o n y d o s h u j í 7 l e t ým p ř í p r v n ý m v z d ě l á n í m p ř í s n o u z k o u š k o u m t u r i t n í k v l i f i k c e, k t e r á J e r o v n o p r á v n o u k v l i f i k c i u č i t e l e k t h e o r e t i c k ýc h předmětů. Zde nutno uvážiti, že odborná škol průmyslová tvoří celek teprve sloučením prxe theorie že hlvně zásluhou odborných u č i t e l e k p r k t i c k ýc h p ř e d m ě t ů v y v i n u l o s e o d b o r n é š k o l s t v í p r ů m ys l o v é p ř e s v š e c k y o b t í ž e n e d o c e n ě n í n t e n s t u p e ň, k d e n l é z á s e n yn í. M i m o t o h o n o v á d o b ž á d á k t e g o r i c k y, b y m n u e l n í p r á c e b yl

118 rovnocennou práci duševní tto nová morálk práce musí se v prvé řdě ujmouti v odborných školách tím, že odborné učitelstvo prxe bude nejen svou průprvou, le tké hodnocením svých odborných znlostí p o s t v e n o n r o v e ň u č i t e l s t v u p ř e d m ě t ů t h e o r e t i c k ýc h. Všechny t yto důvody zde uvedené osvětlují nléhvou nutnost p o s t á t n ě n í ž e n s k ýc h o d b o r n ý c h š k o l v d o b ě c o n e j k r t š í, n e j m é n ě d o dvou let. Nutnou úhrdu dle 41. úst 1. jest optřiti zřděním příslušné položky d o r o z p o č t u p r o r o k 1 9, v j e h o ž r á m c i b yl b y k r yt z v ý š e n ým v ý n o s e m p ř í m ýc h d n í. N á v r h b u d i ž p ř i k á z á n v ýb o r u k u l t u r n í m u r o z p o č t o v é m u. V Prze dne 4. únor 191. L n d o v á - Š t y c h o v á, Z e m i n o v á, P e c h m n o v á, S l d k ý, S l v í č e k, S j d l, H r u š o v s k ý, Š p t n ý, T r n o b r n s k ý, d r. B r t o š e k, L n g r, N e t o l i c k ý, d r. Uhlíř, Pelikán, Drxl, Drobný, Tučný, dr. Vrbenský, dr. Frnke, Stříbrný, Lube. PŘÍLOHA. Sttistik. P o č e t d í v č í c h š k o l o d b o r n ýc h v r e p u b l i c e : Ústvy pro dívčí školy odborné dívčích škol odborných českých 4 d í v č í c h š k o l o d b o r n ý c h n ě m e c k ýc h 1 5 N S l o v e n s k u d l e d t d o s u d z n á m ýc h 4 Úhrnem 61 K l á š t e r n í š k o l y n e p o č í t á n y.

119 Počet učitelstv: Interních Ředitelůředitelek odb. V ýp o m o c n ý c h u č i t e l e k - s i l u č i t e l s k ýc h učitelů N č e s k ýc h slovenských školách N německých školách Celkem v republice 61 Nákld přibližný n dívčí školy odborné v republice: Roztřídění všech škol v republice I. mlé n jednu Osobní Věcný Celkový nákld nákld nákld K 45., K 5., K 7., II. prostřední n jednu K 95., K 55., K 15.,

120 III. velké n K jednu 15., I. m l ýc h K 31 II. prostředních 1 I I I. v e l k ýc h 9 Úhrnem K 8., K K 3., K 1,395., 775.,,17., K K K 1,995., 1,155., 3,15., K K K 1,35., 7.,,7., K K K 4,74.,,65., 7,39., Převzto: Návrh Zákon 1476/191

121 Příloh č. 4 Zákon 75 Sb. ze dne 17. únor 19, č. 75 Sb. uprvující orgnisci odborných škol pro ženská povolání právní poměry učitelstv těchto škol v republice Československé 75/19 Sb. Zákon ze dne 17. únor 19 uprvující orgnisci odborných škol pro ženská povolání právní poměry učitelstv těchto škol v republice Československé. Národní shromáždění republiky Československé usneslo se n tomto zákoně: 1. Odborné školy pro ženská povolání jsou smosttné veřejné ústvy s vlstní správou, vlstním učitelstvem, vlstním inventářem, umístěné pokud možno ve zvláštní smosttné budově, jichž účelem je poskytnouti dívkám ženám jk vzdělání pro domácnost rodinu, tk i zprostředkovti vyučení v živnostech ženám přístupných.. Odborné školy pro ženská povolání zřizují se rozhodnutí ministerstv školství národní osvěty. Činitelům místním o zřízení školy se ucházejícím jest zvázti se, že optří potřebné místnosti, přípdně zvláštní budovu pro školu. Nákld osobní převezme v přípdě zřízení školy stát. Věcný správní nákld přísluší hrditi kurtoriu pro školy zřízenému z příjmů školy. Zřízení kurtorií vymezení jejich prvomoci přísluší ministerstvu školství národní osvěty. 3. Typy odborných škol pro ženská povolání jsou:

122 1. rodinné školy (jednoleté, dvouleté tříleté), živnostenské hospodyňské,. vyšší školy pro ženská hospodářská povolání službu sociální. K těmto školám přičleněny jsou podle potřeby jk odborné školy živnostenské pro učednice, tk i denní, večerní, rodinné lidové kursy pro nejširší vrstvy obyvtelstv jiná zřízení ku vzdělání podpoře ženského dorostu. Podrobné osnovy orgnisční učebné všech škol vydává ministerstvo školství národní osvěty. 4. Dosvdní dívčí odborné školy (rodinné živnostenské) vyšší školy pro ženská hospodářská povolání buďtež do let od účinnosti tohoto zákon postátněny, pokud orgány, resp. korporce, jimž přísluší jejich vydržování, projeví s tím souhls. Převzetí jejich učitelstv veškerého inventáře provede ministerstvo školství národní osvěty po dohodě s dosvdními vydržovteli škol. 5. Učitelstvo státních odborných škol pro ženská povolání (rodinných živnostenských) je n roveň postveno s učitelstvem osttních státních škol odborných pltí pro jeho požitky právní poměry předpisy říšských zákonů ze dne 19. září 1898, č. 175 ř. z., z 4. únor 197, č. 55 ř. z., zákon ze dne 8. července 1917, č. 319 ř. z. (služební učitelská prgmtik) zákon Československé republiky ze dne 7. říjn 1919, č. 541 Sb. z. n. 6. Převztému učitelstvu dosvdních dívčích odborných škol (rodinných živnostenských), nyní postátněných, zpočtou se dřívější služební lét n školách těch ztrávená (po přípdě služební lét n jiných učilištích) nebo v příslušné prksi, podle norem pltných pro učitelstvo státních odborných škol do postupu i pense. 7. Pokud by ministerstvo školství národní osvěty převzlo potřebné síly kncelářské služební personál n dívčích odborných školách nyní postátněných, zpočtou se jim dřívější

123 služební lét do služby, postupu i pense, podle pltných norem pro příslušnou ktegorii státních změstnnců. 8. Postup způsob převzetí dosvdních dívčích odborných škol státem určen bude ministerstvem školství národní osvěty. 9. Zákon tento nbývá účinnosti dnem vyhlášení. 1. Provedením jeho pověřuje se ministr školství národní osvěty ministr finncí. T. G. Msryk v. r. Dr. Beneš v. r. A. Novák v. r. Stněk v. r., Převzto: Zákon 75/19

124 Příloh č. 5 Vývoj vzdělávání žen dívek v nší historii 1774 Císřovnou českou královnou Mrií Terezií b yl v ydán V š e o b e c n ý š k o l n í ř á d v yz ý v j í c í r o d i č e b y s v ýc h d ě t í o d 6 d o 1 l e t do školy posílli. Dikce školního řádu nedělá rozdílu mezi chlpci dívkmi. 178 V několik městech vznikjí první dívčí školy. Do tohoto roku dívky prkticky do školy nechodily Všeobecný občnský zákoník stnovil, že Mnželk je i v d o m á c n o s t i p o u z e v y k o n v t e l k o u m n ž e l o v ýc h p ř í k z ů. T o m u t o pojetí postvení ženy ve společnosti odpovídly i předstvy o zbytečnosti jejího vyššího vzdělání B yl y zřízeny p ovinné opkovcí nedělní školy p ro odrostlejší mládež strší 15 let. Do těchto škol, zdůrzňujících především p r k t i c k o u p ř í p r v u n ž i v o t, c h o d i l y i d í v k y P r v n í v y d á n í D o m á c í k u c h ř k y M. D. R e t t i g o v é v ýz n m n ě ovlivnilo, stejně jko prktické lekce, které dívkám v místech svého p ů s o b e n í p o s k yt o v l, v z d ě l á v á n í ž e n. 184 V Amerlingově Budči českém soukromém dívčím ústvu orgnizuje řídí (ž do svého sňtku s F. L. Čelkovským odchodem s chotěm do Vrtislvi) vzdělávání dívek orgnizátork učitelk Bohuslv Rjská M l o s t r n s k á d í v č í t r i v i á l n í š k o l b yl p o v ý š e n n š k o l u hlvní. Součsně b yl při škole zřízen preprnd pro příprvu učitelek V P r z e b y l z l o ž e n S p o l e k s v. L u d m i l y, p r v n í s p o l e k v ě n u j í c í pozornost vzdělávání žen. 186 Vojt Náprstek zhjuje veřejné přednášky p r o ž en y, p ř i k t e r ých předstvuje technické novinky ulehčující práci v domácnosti Zložen Český výrobní spolek, usilující o rozvoj dívčího školství.

125 1863 Zložen Vyšší dívčí škol královského hlvního měst Prhy, jejímž ředitelem byl jmenován PhDr. Vilém Gbler Z okruhu kolem Vojty Náprstk spisovtelky Krolíny Světlé neformálně vzniká Americký klub dm, který změřil činnost žen n svépomoc, chritu vzdělávání V yš š í d í v č í š k o l e k r á l o v s k é h o h l v n í h o m ě s t P r h y b y l předán moderní budov ve Vodičkově ulici v Prze 1. V budově dnes sídlí zákldní škol změřená n výtvrnou výchovu, fkultní škol Pedgogické fkulty Univerzity Krlovy První neúspěšný pokus tří profesorů (G. Blžek, P. Jehličk, F. Č u p r ) z l o ž i t v P r z e d í v č í g ym n á z i u m Zákonem stnoven povinná, již osmiletá školní docházk bez rozdílu pro chlpce dívky. Součsně zákon stnovil, by se učitelé v z d ě l á v l i n č t yř l e t ýc h ú s t v e c h o d d ě l e n ý c h p r o m u ž e p r o ž e n y. P ř i ž e n s k ýc h ú s t v e c h m ě l b ýt z ř í z e n i c v i č n á d ě t s k á z h r á d k ( d ě t s k á optrovn) V Prze b yl zřízen první ženský čt yř l e t ý učitelský ústv v nšich zemích V P r z e b yl z l o ž e n p r v n í m t e ř s k á š k o l. P r v n í d v ě u č i t e l k y prošly desetiměsíčním kurzem v Příži. 187 Zložen ženský spolek Vesn n Morvě s chrittivní vzdělávcí činností Zložen Ženský v ýrobní spolek v Prze V P r z e p r o d í v k y z l o ž e n p r v n í o b c h o d n í p r ů m ys l o v á š k o l, t o Ž e n s k ý m v ý r o b n í m s p o l k e m v P r z e. P o d l e j e j í h o v z o r u b yl y zkládán obdobné školy i v dlších městech M i n i s t e r s k ý m v ýn o s e m j e d o p o r u č e n r o z v o j m t e ř s k ý c h š k o l npomáhjících tělesnému duševnímu rozvoji dětí. Součsně z d ů r z n i l, ž e v m t e ř s k ý c h š k o l á c h v e š k e r é v yu č o v á n í v e z p ů s o b u š k o l n í m s e n p r o s t o v yl u č u j e Při ženském učitelském ústvu v Prze byl zřízen roční kurz pro p ě s t o u n k y v m t e ř s k ýc h š k o l á c h V Prze n Mlé Strn vzniká první smosttná dívčí měšťnská škol.

126 N s v ě t o v é v ýs t v ě v e V í d n i b yl j k o v ýz n m n á n o v i n k v ys t v o v á n i š k o l n í p r c o v n p r o d í v č í r u č n í p r á c e N o v ý o r g n i z č n í s t t u t v ý u k o v á o s n o v u č i t e l s k ýc h ú s t v ů věnovly v smosttných prgrfech pozornost i vzdělávání pěstounek pro mteřské školy N o v e l p l t o v ýc h p ř e d p i s ů z r o v n o p r á v n i l v e š k o l á c h p l t y literárních učitelek s plty učitelů. Do této doby pobírly učitelky z stejnou práci pouze 8 % pltu mužů. Zrovnoprávnění odměny z práci m e z i m u ž i ž e n m i b yl o v t é d o b ě z c e l u n i k á t n í. V j i n ý c h o b l s t e c h s e o podobném kroku ještě vůbec neuvžovlo. Součsně všk b yl literárním učitelkám nřízen celibát (netýkl se tedy učitelek dívčích ručních prcí). K zvedení celibátu byly úřdy uvedeny snhou, by se i učitelky mjící již stejný plt jko učitelé mohly plně věnovt svému provolání bez všelikého překážejícího změstnání vedlejšího, j k t o v yž d o v l p r g r f 5 5 ř í š s k é h o z á k o n z r o k u První Češky doktorkmi lékřství. N univerzitě v Bernu promovly Ann B yerová Bohuslv Kečková Z p o d n ě t u p r ž s k é h o s t r o s t y d r. Č e r n é h o b yl z l o ž e n d v o u ž tříletá dívčí průmyslová škol, připrvující dívky n konkrétní povolání Podle zákon o polepšovcích ústvech b yl zřízen polepšovn pro mrvně zpustlé dívky v Kostomltech u Litoměřic Ž á k yn í m o b c h o d n ě - p r ů m y s l o v é š k o l y v P r z e b y l o u m o ž n ě n o získávt živnostenské listy oprvňující k zkládání smosttných podniků. 189 Zložen Spolek pro ženské studium Minerv, usilující o zřízení d í v č í h o g ym n á z i. 189 V Prze bylo zloženo, především zásluhou nezměrného úsilí spisovtelky Elišky Krásnohorské nvzdory početným nesouhlsným hlsům (mj. i politik F. L. Rieger), první plnohodnotné dívčí g ym n á z i u m M i n e r v v e s t ř e d n í E v r o p ě Úspěch Jubilejní v ýstvy v Prze, n které vystvovl i řd u č i t e l ů š k o l, p o d n í t i l v ě t š í z á j e m o d í v č í š k o l y v ýu k u d í v č í c h ručních prcí.

127 T. G. M s r y k z č l v yd á v t č s o p i s N o v á d o b, v n ě m ž v y c h á z í č l á n k y o ž e n s k é m h n u t í. Z t í m c o d ř í v e s e t o u t o p r o b l e m t i k o u z b ýv l y pouze specilizovné ženské čsopisy, Nová dob posunuje otázku ženské emncipce vzdělávání do polohy politické společenské P r v n í m t u r i t y s t u d e n t e k g ym n á z i M i n e r v. P r o t o ž e g ym n á z i u m jko soukromá škol studentky mturovt nemělo n ještě státním tzv. právo chlpeckém veřejnosti, g ym n á z i u. musely Mturovly p r o t o n n e j s t r š í m v ýr z n ě p r e s t i ž n í m A k d e m i c k é m g y m n á z i u. Z 5 4 s t u d e n t e k z p s n ýc h v r o c e j i c h m t u r o v l o V Rkousko-Uhersku je sice oficiálně uznáno vzdělávání ženlékřek získné v cizině, jejich prktické upltnění je všk stále spojeno s řdou potíží překážek B yl umožněn zápis žen n filozofickou fkultu české univerzity v P r z e. Z p s l o s e c e l k e m 6 s t u d e n t e k ( 1 ř á d n ý c h, 1 6 m i m o ř á d n ýc h ). 19 První nstoupily po bsolventky složených studií státních n pržské zkouškách filozofické jko fkultě středoškolské p r o f e s o r k y n g ym n á z i u m M i n e r v. B y l y t o J. H r b ě t o v á ( m t e m t i k, f yz i k ) B. J i r á n k o v á ( č e s k ý j z yk, n ě m e c k ý j z y k ). 19/191 V tomto školním roce působilo již v osmnáctičlenném p e d g o g i c k é m s b o r u g ym n á z i M i n e r v š e s t ž e n. 1 9 B y l v yd á n p r o v i z o r n í s t t u t n o v é h o t y p u š k o l y p r o d í v k y š e s t i l e t é h o d í v č í h o l yc e. 191 První promoce ženy n české univerzitě v Prze. Studium zoologie ukončil Mrie Zdeňk Bborová, bsolventk gymnázi Minerv. 19 První promoce n české lékřské fkultě v Prze. Promovl Ann Honzáková, bsolventk gymnázi Minerv. 193 Učitelk Frntišk Plmínková orgnizuje hnutí z zrušení celibátu učitelek V P r z e j e z l o ž e n Ž e n s k ý k l u b č e s k ý, o r i e n t o v n ý n d o s ž e n í větší rovnoprávnosti nejen ve vzdělávání, le i v prcovní politické oblsti O t e v ř e n o d r u h é p l n o h o d n o t n é d í v č í g ym n á z i u m v e V l š s k é m Meziříčí. (Vznik iniciovl Frntišek Drtin).

128 198 Tzv. Mrchetov reform zlomil monopol klsických gymnázií v p ř í p r v ě n v ys o k o š k o l s k é s t u d i u m u s n d n i l p ř í s t u p n v y s o k é š k o l y b s o l v e n t ů m g y m n á z i í r e á l n ýc h r e f o r m n í c h r e á l n ý c h. 198 Zložen Spolek kdemicky vzdělných žen. 199 Vzájemnou dohodou spolku Minerv, Ženského v ýr o b n í h o spolku dlších přidružených spolků se mění Minerv z klsického g ym n á z i n g ym n á z i u m r e á l n é Od tohoto roku pořádá škol v Hořicích Kočovné kurzy vření v Podkrkonoší V důsledku povolávání učitelů n vojnu dochází k v ýrzné feminizci pedgogických sborů. V řdě přípdů jsou všk plně kvlifikovní učitelé nhrzováni učitelkmi s nižší kvlifikcí G ym n á z i u m M i n e r v j e o f i c i á l n ě p ř e j m e n o v á n o n M ě s t s k é d í v č í r e á l n é g ym n á z i u m K r á s n o h o r s k á Profesorský sbor právnické fkulty rozhodl o tom, že od školního roku 1918/1919 se mohou i ženy stát řádnými studentkmi práv Teprve v smosttném československém státu získly ženy volební právo zkoušky Zrušen celibát učitelské literárních způsobilosti učitelek. (tedy do -3 Učitelky let po bez složené bsolvování u č i t e l s k é h o ú s t v u ) m u s e l y m í t k e s ň t k u s v o l e n í o k r e s n í š k o l n í r d y. 19 Tzv. mlý školský zákon umožňuje koedukci n všech stupních škol, uznává rovnost učitelů učitelek před zákonem. Součsně mezi n o v ým i p ř e d m ě t y z v á d í i n u k u o d o m á c í m h o s p o d á ř s t v í p r o d í v k y. 19 V Prze promovl první doktork práv (Anděl Kozáková). 1 9 Z l o ž e n o S d r u ž e n í v ys o k o š k o l s k y v z d ě l n ý c h ž e n v R e p u b l i c e Československé. 195 Úřední rozhodnutí, že ženy-právničky mohou zstávt míst notářů. První žen se le stl notářkou ž v roce V Československu dochází k obecnému zrušení všech předpisů omezujících volnost sňtku. 198 První hbilitce ženy v právních vědách (Jrmil Veselá trestní právo).

129 193 Jmenovány první ženy soudkyně N o v ě b yl y k p ř í p r v ě u č i t e l ů z ř í z e n y j e d n o r o č n í k o e d u k o v n é pedgogické kdemie pro mturnty středních škol Historičk Mild Pulová byl jko první žen n Univerzitě Krlově jmenován mimořádnou profesorkou (promovl v roce 1918). Převzto: Pánková, 6:-7

130 Příloh č. 6 Schém vzdělávání dívek ve. polovině 19. n zčátku. století Zá kldní vzdělání dívky získávly v rámci obecných, měšťnských i pokrčovcích škol tké v rámci soukromých církevních inicitiv, to do r. 1869, poté byl zhájen osmiletá povinná školní docházk. Po získání vzdělání se vzdělávt: Obecné vzdělání pro dívky: obchodní průmyslové školy (od r. 187) kurzy řízené při ženském učitelském ústvu pro pěstounky v mteřských školách (od r. 1873) tohoto zákldního dívky mohly dále Střední vzdělání pro dívky bylo umožněno n těchto školách: ženský učitelský ústv (od r. 1869) gymnázium minerv v Prze (od r. 189) dívčí lyce (od r. 19) gymnázium ve Vlšském Meziříčí (od r. 197) Vysokoškolské vzdělání (pouze pro minimální počet dívek) filozofická fkult (od r. 1897) lékřská fkult (od r. 19) právnická fkult (od r. 1918) Převzto: Pánková, 6:31

131 Příloh č. 7 Dívčí odborná škol v roce 1971 Ministerstvo školství České socilistické republiky Dívčí odborná škol V yd l o M Š Č S R d n e. s r p n č j. 8 l 6 / 7 l - l s ú č i n n o s t í o d 1. září 1971 počínjíc prvním ročníkem Dívčí odborná škol je v ýb ě r o v o u školou určenou především pro p t n á c t i l e t é d í v k y, k t e r é s e p o ú s p ě š n é m u k o n č e n í p o v i n n é š k o l n í docházky ještě nerozhodly pro určité povolání, nevěnují se studiu ne j i n é v ýb ě r o v é š k o l e n e b o p ř í p r v ě k d o s ž e n í d ě l n i c k é k l s i f i k c e v učebním poměru ni nehodljí vstoupit přímo do prcovního poměru. Cílem dívčí odborné školy j e t yto dívky d éle vzdělávt, v ychovávt připrvit ve vzdělné; politicky uvědomělé, morálně tělesně zdtné o b č n y, n l é z j í c í u s p o k o j e n í v p r o s p ě š n é p r á c i p r o c e l e k, v uvědomělé prodchnuté budovtele idejemi obránce socilistické socilistického společnosti, vlstenectví interncionlismu k ktivní účsti n politickém kulturním dlším veřejném životě, k ktivní účsti z zlepšování životního prostředí, k p r k t i c k é m u p r o f e s i o n á l n í m u u p l t n ě n í n r ů z n ýc h p r c o v n í c h ú s e c í c h v h o d n ýc h p r o ž e n y z e j m é n v o b l s t i s l u ž e b, e k o n o m i k y péče o člověk. Dívčí odborná škol poskytuje žákyním vedle všestrnného rozvoje jejich osobnosti

132 ) střední odborné vzdělání podle změření ve volitelném odborném p ř e d m ě t u p r o v ýk o n n ě k t e r ý c h p r o v o z n í c h, p o p ř í p d ě d m i n i s t r t i v n í c h funkcí různých prcovních činností, především n úseku služeb sociálních sociálně zdrvotních jkož i dlší profesionální orientci vůbec, b) zákldní vědomosti dovednosti nezbytné pro kvlifikovnou v ýc h o v u d ě t í v e d e n í m o d e r n í d o m á c n o s t i. Soustv povinných společenskovědní v yučovcích j z yk o v é, předmětů se člení n předměty mtemticko-přírodovědné, zákldní odborné, odborné, tělesnou brnnou výchovu. S l o ž k v š e o b e c n é h o v z d ě l á n í j e z j i š ť o v á n p ř e d m ě t y j z yk č e s k ý l i t e r t u r, j z yk r u s k ý, o b č n s k á v ýc h o v, m t e m t i k, f y z i k, c h e m i e, b i o l o g i e t ě l e s n á b r n n á v ýc h o v s i v r o z s h u u č i v o b v y k l é m n d v o u l e t ýc h o d b o r n ýc h školách. Střední odborné vzdělání je zbezpečováno zákldními odbornými předměty (h ygien péče o dítě, v e d e n í d o m á c n o s t i v ýž i v, o d í v á n í, z á k l d y e k o n o m i k y t e c h n i k d m i n i s t r t i v y) v o l i t e l n ým o d b o r n ý m p ř e d m ě t e m ( s o c i á l n ě z d r v o t n í péče nebo technické zákldy kreslení), skldového jejichž hospodářství součástí jsou i nebo sttistik prktická nebo cvičení. Z v o l i t e l n ýc h o d b o r n ý c h p ř e d m ě t ů s i s t u d u j í c í z v o l í j e d e n, k t e r ý u r č í j e h o z m ě ř e n í. V o l b m u s í b ýt v s o u l d u s p o t ř e b m i k r j e s r o z h o d n u t í m odboru školství (školské správy) příslušného KNV. Zákldní odborné předměty poskytující především vědomosti dovednosti pro výchovu dětí vedení domácnosti, jsou koncipovány nejen ve vzthu k soukromým potřebám bsolventek, n ýb r ž i k v yu ž í v á n í t ě c h t o z n l o s t í p r o f e s i o n á l n ě. N e p o v i n n é v y u č o v c í p ř e d m ě t y ( d l š í ž i v ý j z yk, v y b r n é s t t ě z o d b o r n é h o p ř e d m ě t u, s p o r t o v n í h r y, h u d e b n í v ý c h o v o z d o b n é t e c h n i k y v odívání) respektují rozvíjejí individuální zájmy předpokldy

133 m l d ýc h d í v e k ; p ř e d m ě t v y b r n é s t t ě z o d b o r n é h o p ř e d m ě t u r o z š i ř u j e prohlubuje odborné vzdělání. V ýc h o v n ě v z d ě l á v c í o b s h š k o l y t v o ř í d v o u l e t ý u c e l e n ý c yk l u s s t u d i. Ž á k yn ě j s o u p o d o b u s t u d i v e d e n y t k, b y v p ř í p d ě p o t ř e b y r o z š í ř i t si kvlifikci, ji mohly z ískt studiem ve v yšších ročnících osttních v ýb ě r o v ý c h š k o l ( t o i s t u d i e m p ř i z m ě s t n á n í ) n e b o v u č e b n í m poměru. V souldu s cíli školy tvoří profil bsolventky zejmén tyto vědomosti, dovednosti vlstnosti: z n l o s t m l u v n i c e p r v o p i s u j z yk č e s k é h o, n u t n á p r o p ř e s n é správné ústní písemné vyjdřování ve styku s lidmi, z n l o s t n e j v ýz n m n ě j š í c h l i t e r á r n í c h s m ě r ů, d ě l o s o b n o s t í č e s k é s l o v e n s k é l i t e r t u r y, r o z š i ř u j í c í j e d n k v š e o b e c n é v z d ě l á n í j e d n k p o s k y t u j í c í z n l o s t i p o u ž i t e l n é p ř i v ýc h o v ě d ě t í, znlost j z yk běžných ruského, situcích nutná pro p o s k yt u j í c í porozumění zákld pro rozhovoru přípdné o d1ší studium, z á k l d y v ě d o m o s t í z o b č n s k é v ýc h o v y, v e d o u c í k u v ě d o m ě l é m u j e d n á n í v s o u l d u s v ě d e c k ý m s v ě t o v ým n á z o r e m p o m á h j í c í chápt společenské jevy zákonitosti v širších hlediscích, zákldy společenského chování tktního jednání s lidmi, zákldní pozntky o způsobech dlšího sebevzdělávání, účelného kulturního využívání volného čsu z á k l d n í v ě d o m o s t i o h o s p o d á ř s k ýc h j e v e c h p r o c e s e c h, n e z b yt n é pro účelné efektivní hospodření se uzvřenými hodnotmi v domácnosti n prcovišti znlosti z vzdělání, pomáhjící m yš l e n k y, m t e m t i k y, rozšiřující umožňující její plikci v yt v á ř e t n á v yk přesně předchozí v mtemtické o d b o r n ýc h předmětech jednoznčně formulovt

134 vědomosti z chemie biologie, sloužící jko teoretický zákld pro p l i k c i c h e m i c k ýc h b i o l o g i c k ý c h p o z n t k ů v u č i v u o v ýž i v ě, p ř í p r v ě s t r v y, h y g i e n ě p é č i o z d r v í, z á k l d n í v ě d o m o s t i z u ž i t é e s t e t i k y, p l i k o v n é v d o v e d n o s t e c h v yt v á ř e t e s t e t i c k y h o d n o t n é p r o s t ř e d í v o l i t v k u s n é s p o t ř e b n í p ř e d m ě t y, z á k l d n í p o z n t k y o l i d s k é m t ě l e j e h o v ýv o j i v d ě t s k é m v ě k u, j k o ž i d o v e d n o s t i p e č o v t v s o u l d u s e z á s d m i h yg i e n y o s v o j e zdrví zdrví členů rodiny, vědomosti o správné v ýživě dovednosti připrvovt zdrvé p e s t r é p o k r m y s p r á v n ě j e z ř z o v t d o d l o u h o d o b ýc h j í d e l n í č k ů, dovednost používt různé prostředky pomůcky při vedení domácnosti, dovednosti smosttně zhotovovt udržovt zákldní druhy vkusných oděvů jejich součásti, odborné pozntky dovednosti z oboru činnosti, jež je předmětem profesionálního změření studi s schopnost smosttně je upltňovt v prxi při výkonu budoucího povolání. V e d l e u v e d e n ýc h v ě d o m o s t í d o v e d n o s t í j e p r o b u d o u c í p r k t i c k o u č i n n o s t b s o l v e n t e k v ýz n m n é i r o z v í j e n í j e j i c h p o v h o v ýc h v o l n í c h vlstností, zejmén pokud jde o, schopnost smosttného, tvořivého l o g i c k é h o m yš l e n í o p e č l i v ý, c í l e v ě d o m ý d ů s l e d n ý s t y l p r á c e. Podmínky pro přijití do dívčí odborné školy jsou stejné jko n o s t t n í c h v ý b ě r o v ý c h š k o l á c h I I. c yk l u. Z t o h o t o p o j e t í s t u d i v yc h á z í p o j e t í o b s h j e d n o t l i v ý c h v yu č o v c í c h předmětů jejich soustvy, v yjádřené učebním plánem učebními osnovmi. Učební plán Dívčí odborná škol

135 Poř. číslo Vyučovcí předměty Počet týdenních vyučovcích hodin 1.. CELKEM Znčk osnovy 1. Společenskovědné jzyky 1.1 Český jzyk litertur 3 5 Č-DOŠ 1. Ruský jzyk 4 R-DOŠ 1.3 Občnská nuk 1 1. Mtemticko-přírodovědné.1 Mtemtik 3 5 M-DOŠ. Fyzik - F-DOŠ.3 Chemie - Ch-DOŠ.4 Biologie - DOŠ-1 3. Zá kldní odborné 3.1 Estetická výchov 4 DOŠ- 3. Hygien péče o dítě - DOŠ Vedení domácnosti výživ DOŠ Odívání DOŠ Zákldy ekonomiky - DOŠ Technik dministrtivy DOŠ-7 4. Volitelné odborné x) 4.1 Sociálně zdrvotní péče DOŠ-8 4. Zákldy skldového hospodářství DOŠ Sttistik DOŠ Technické kreslení DOŠ Tělesná výchov brnná D-TBV D-Ž j (n) 1 příprv Počet hodin v týdnu 6. Nepovinné vyučovcí předměty xx) 6.1 Dlší živý jzyk Vybrné sttě z volitelného 6. odborného předmětu - DOŠ Sportovní hry 4 D-TBV Hudební výchov - DOŠ Ozdobné techniky v odívání 4 DOŠ-13

136 x) Volitelný odborný předmět stnoví škole KNV podle místních potřeb podmínek školy. x x ) S t n o v í ř e d i t e l š k o l y p o d l e z á j m u ž á k y ň m o ž n o s t í š k o l y. P o č t y v yu č o v c í c h h o d i n u v e d e n é v u č e b n í m p l á n u j s o u z á v z n é. U č i v o j e r o z v r ž e n o v e š k o l n í m r o c e d o 3 4 t ýd n ů. P o č t y v yu č o v c í c h h o d i n u v á d ě n é v u č e b n í c h o s n o v á c h j s o u p o j t y j k o směrná čísl včetně čsu pro opkování učiv. V yd l o m i n i s t e r s t v o š k o l s t v í České socilistické červn 1971, čj. 15 6/71-1. Převzto: Pedgogické dokumenty, 1971 republiky dne 9.

137 Příloh č. 8 Rodinná škol Lidová demokrcie Převzto: Kčer, 199

138 Příloh č. 9 Rodinná škol Odborná výchov

139 Převzto: Odborná výchov, 199/1991

140 Příloh č. 1 Nový učební obor rodinná škol - IPM M o ž n o s t v yu č o v t o b s h r o d i n n é š k o l y i v S O U j k o u č e b n í o b o r j e čstou otázkou ze strn učilišť. Pro informci Vám sdělujeme, že MŠMT ČR v ydlo pod č.j /91 1 s pltnosti od 1. září 1991 počínje 1. ročníkem pedgogické dokumenty učebního oboru provoz služeb pro domácnost Zároveň Vám nbízíme učební plán tohoto oboru sdělujeme, že učební osnovy je možné získt u Nkldtelství FORTUNA, Jungmnov 7, Prh 1, tel pí. Voleská, nebo přímo zkoupit v prodejně zmíněného nkldtelství v Prze, Mikulndská 3 z 55, Kčs. Luboš Jír, Prh (tel /393) UČEBNÍ PLÁN Učební obor: Provoz služeb pro domácnost Denní studium bsolventů zákldní školy Vyučovcí předměty Počet týdenních vyučovcích hodin Znčk CELKEM Český jzyk litertur 6 CJL Občnská nuk OBV Dějepis DEJ Estetická výchov () - - () ESV Mtemtik (1) (1) 6() MAT Přírodověd 3(1) (1) - 5() PŘI Zeměpis ZEM Informtik - - (1) (1) INF Tělesná výchov 6 TEV předmětů A. Povinné 1. Všeobecně vzdělávcí předměty

141 . Odborné předměty Zdrvotní rodinná výchov - 4 ZRV Účetnictví - - ÚČE Ekonomik org. - - EKO Výživ +) 6 VYZ Odívání +) 6 ODI Techn. práce +) 6 TEP Zemědělství +) 6 Odborný výcvik B. Volitelné CELKEM B. Volitelné C i z í j z yk Textilní technik Psní n stroji V ýt v r n á v ý c h o v Sociální zdrvotní péče H u d e b n í v ýc h o v Chov drobného hosp.zvířectv Technické kresleni Zhrdnictví Řízení mot. vozidel C. N e p o v i n n é v yu č o v c í p ř e d m ě t y P o z n á m k y: 1. Ředitel školy má možnost provést úprvy hodinové dotce jednotlivých předmětů ž do 1 % celkového počtu t ýdenních hodin u r č e n é h o u č e b n í m p l á n e m S t í m, ž e z u č e b n í h o p l á n u n e b u d e v yp u š t ě n žádný povinný v yu č o v c í předmět stnovený celkový počet v yu č o v c í c h h o d i n n e b u d e p ř e k r o č e n.. Obsh učiv se může uprvit ž do 3 % jeho rozshu k zřzení n o v ýc h p o z n t k ů v y p l ýv j í c í c h z r o z v o j e v ě d y t e c h n i k y, z k t u á l n í c h otázek přechodu k tržní ekonomice k lepšímu přizpůsobení učiv specifickým potřebám. 3. P o č e t h o d i n t ě l e s n é v ýc h o v y l z e p o d l e p o d m í n e k S O U z v ý š i t o jednu hodinu s tím, že tto hodin nebude povžován z dlší rozšiřování počtu hodin v učebním plánu. 4. Ž á k s t u d u j e d v z o d b o r n ý c h p ř e d m ě t ů o z n č e n ýc h v u č e b n í m p l á n u + ) b s o l v u j e n n ě n v z u j í c í o d b o r n ý v ýc v i k. S O U v š k n e m u s í

142 zvádět všechny uvedené předměty. Jejich výběr záleží n možnostech SOU zbezpečit odborné prcoviště odborné prcovníky, je proto v plné kompetenci ředitele SOU. 5. Struktur volitelných v yučovcích předmětů je v plné kompetenci ředitele SOU. Seznm volitelných předmětů lze rozšířit podle zájmu žáků, personálních podmínek SOU regionálních potřeb. Nově zprcovný volitelný předmět předloží ředitel SOU MŠMT ČR ke schválení. 6. S t r u k t u r n e p o v i n n ýc h p ř e d m ě t ů j e v p l n é k o m p e t e n c i ř e d i t e l e SOU, který schvluje osnovy předmětů. 7. Čsový prostor, který v ym e z u j e učební plán pro volitelné p ř e d m ě t y, m ů ž e ř e d i t e l š k o l y v yu ž í t k p o s í l e n í p ř e d m ě t ů p o v i n n ýc h. 8. Škol má možnost orgnizovt individuální prxi žáků ročníků ž do rozshu t ýdnů z školní rok provozní prxi žáků. 3. r o č n í k ů ž d o r o z s h u t ýd n ů z š k o l n í r o k. Převzto: Informční zprvodj IPM, 1991/199

143 Příloh č. 11 Síť Rodinných škol v České republice v roce 199 Rodin škol Střední Čechy Prh 5 SOU MH Prh 9 - SOU Jílové u Prhy SOU potrvinářské Beroun 3 Závodí SOU zemědělské Rkovník SOU stvební Jesenice SOU stvební Slný SOU zemědělské Kldno SOU stvební Kldno 1 SOU obchodní Stochov - SOU Kutná Hor SOU oděvní Sázv SOU sklářské Čáslv SzeŠ Sedlčny SOU zemědělské Příbrm SOU Březnice SzeŠ Dobříš SOU rukvičkářské Příbrm Obchodní kdemie Benešov u Prhy SOU strojírenské Benešov u Prhy SzeŠ Mělník - Pšovk SOU MH Nertovice Kolín SOU obchodní Český Brod-Liblice SzeŠ Městec Králové SOU zemědělské Poděbrdy SzeŠ Poděbrdy SOU Střední Čechy celkem = 7 škol s oborem Rodinná škol

144 Jižní Čechy České Budějovice SOU Nové Hrdy SzeŠ České Budějovice SOU obchodní Tábor SOU potrvinářské Stádlec SOU zemědělské Písek SOU Písek SOU textilní Veselíčko u Milevsk SOU zemědělské V o l yn ě S O U Jindřichův Hrdec SOU textilní Dčice SOU zemědělské Větřní SOU Humpolec SOU obchodní Kmnice nd Lipou SOU zemědělské Prchtice SOU zemědělské Jižní Čechy celkem = 15 škol s oborem Rodinná škol Zápdní Čechy H o r š o v s k ý T ýn S O U z e m ě d ě l s k é Cheb - SOU zemědělské Aš SOU textilní Krlovy Vry Nejdek SOU Kšperské Hory SOU Železná rud SOU společenského strvování Plzeň SOU Plzeň SOU obchodní Plzeň Křivice - SZeŠ Cítice SOU obchodní K yn š p e r k n d O h ř í S O U P l n á u M r i á n s k ýc h l á z n í S O U R o k yc n y - S O U z e m ě d ě l s k é

145 Zápdní Čechy celkem = 14 škol s oborem Rodinná škol Severní Čechy Most SOU Hmr u Litvínov SOU Liberec SOU F r ýdlnt v Čechách SOU Liberec 7 SOU textilní Vrnsdorf SOU textilní Děčín IV SOU Šluknov SOU zemědělské Teplice SOU společenského strvování Jblonec nd Nisou SOU bižuterní Tnvld SOU textilní Kdň SOU MH Udlice SOU zemědělské Litoměřice SOU Lovosice SOU zemědělské Roudnice nd Lbem SOU stvební Žtec SOU Podbořny - SOU zemědělské Česká Líp SzeŠ Doksy SOU Česká Líp SOU doprvní Trmice - SOU zemědělské Severní Čechy celkem = škol s oborem Rodinná škol Východní Čechy Morvská Třebová SzeŠ Poličk - SOU zemědělské Kostelec nd Ohří Obchodní kdemie Opočno - SOU zemědělské Opočno SOU potrvinářské Hvlíčkův Brod SOU

146 Světlá nd Sázvou - SOU zemědělské Hvlíčkův Brod SzeŠ Nsvrky - SOU zemědělské Chrudim IV SOU společenského strvování Hořice v Podkrkonoší SOU obchodní Nová Pk SOU místního hospodářství Lázně Bělohrd - SOU zemědělské Police nd Metují - SOU zemědělské Nové Město nd Metují SOU elektrotechnické Broumov SOU obchodní V ys o k é n d J i z e r o u S O U z e m ě d ě l s k é Turnov SOU obchodní Lomnice nd Popelkou SOU potrvinářské Úpice SOU Trutnov SPŠ V ys o k é M ý t o - S O U z e m ě d ě l s k é Choceň SOU obchodní Lnškroun SOU elektrotechnické Ústí nd Orlicí SOU textilní Prdubice - Polbiny SOU chemické Kldruby SOU zemědělské Prdubice SOU obchodní Hrdec Králové obchodní Hrdec Králové SzeŠ Hrdec Králové Chlumec nd Cidlinou zákldní škol Východní Čechy celkem = 3 škol s oborem Rodinná škol Jižní Morv Znojmo SOU Morvský Krumlov SOU zemědělské Znojmo - SOU zemědělské Zlín SOU Otrokovice SOU gumárenské, plstikářské

147 Luhčovice SOU knihkupecké Vizovice SOU MH Slvičín SOU strojírenské Velká Bíteš - SOU zemědělské Žďár nd Sázvou SOU obchodní Velké Meziříčí - SOU zemědělské Nové Město n Morvě SOU elektrotechnické Stážnice - SOU zemědělské Strážnice SOU oděvní Bzenec - SOU zemědělské Hodonín SOU potrvinářské Tišnov - SOU zemědělské Ivnčice u Brn SzeŠ Želešice SOU Brno SOU Brno SOU Brno SOU obchodní Brno SOU elektrotechnické Lomnice u Tišnov SOU společenského strvování Jihlv SOU Btelov Zámek SOU společenského strvování Telč Uherský Brod - SOU zemědělské Uherské Hrdiště SzeŠ Uherské Hrdiště SOU Kroměříž SOU potrvinářské K o r yč n y S O U Kroměříž - SOU zemědělské Třebíč SOU Morvské Budějovice - SOU zemědělské Slvkov u Brn - SOU zemědělské Prostějov - SOU zemědělské Velké Optovice SOU Letovice SOU

148 Lednice - SOU zemědělské Klobouky u Brny SzeŠ Jižní Morv celkem = 41 škol s oborem Rodinná škol Severní Morv F r ýdek - Místek S O U T ř i n e c g ym n á z i u m Hvířov - Suchá SOU Krviná SOU hornické Český Těšín SOU Bohumín SOU Ostrv 4 SOU hornické Ostrv 3 - Vítkovice SOU společenského strvování Ostrv - Michálkovice SOU Ostrv - Hrbůvk SOU strojírenské Opv SOU Vítkov - Podhrdí SOU Bruntál SOU Krnov SOU textilní Jeseník SOU Zábřeh n Morvě SOU zhrdnické Šumperk SOU Nový Jičín SOU Kopřivnice SOU strojírenské Frenštát pod Rdhoštěm SOU Rožnov pod Rdhoštěm SzeŠ Vlšské meziříčí SOU zemědělské Vsetín SOU obchodní Kojetín - SOU zemědělské Přerov SOU Hrnice SOU strojírenské Olomouc SOU Uničov - SOU zemědělské Severní Morv celkem = 8 škol s oborem Rodinná škol

149 Celkový počet Rodinných škol otevřených v rámci České republiky v roce 199 = 179 Převzto: Rodin škol, 199

150 Příloh č. 1 Rodink s mturitou. Kde učení bví i průměrné Český deník Převzto: Český deník, 199

151 Příloh č. 13 Knedlíky informtik - Práce Převzto: Práce, 1993

152 Příloh č. 14 Cest trnsformce učňovského školství - Týdenník školství Převzto: Školství, 1994

153 Příloh č. 15 Aktuální problémy rodinných škol Alf Revue

154 Převzto: Alf Revue, 1994

155 Příloh č. 16 Rodinky se vrcejí Učitelské noviny Převzto: Učitelské noviny, 1994

156 Příloh č. 17 Soukromá rodinná škol s výukou i prxí podnikání Svobodné slovo Převzto: Svobodné slovo, 1995