8 Dynamika soustav těles-metoda uvolňování

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "8 Dynamika soustav těles-metoda uvolňování"

Transkript

1 97 8 Dynk soustv těles-etod uvolňování Vyšetřování pohybu soustv těles vázných knetcký dvojce vyšetřování dynckých slových únků působících n jednotlvá těles soustv tvoří zákld dynky stojů echnsů. Úlohy jsou v podsttě dvojího typu : V úlohách vlstní dynky vyšetřujee pohyb soustvy těles n zákldě dných kních slových únků. Ptří se vyšetřování ozběhu doběhu stojů neovnoěnost chodu stojů etody snžování neovnoěnost chodu stojů. V úlohách knetosttky se zpvdl vychází ze zdného (poždovného pohybu. Vyšetřují se kní slové únky potřebné po dosžení popř. udžení zdného pohybu ekce v knetckých vzbách vntřní slové únky potřebné po denzování. Řešení pohybu soustv těles lze řešt v zásdě zákldní způsoby: / Uvolňování jednotlvých těles ze soustvy sestvení pohybových ovnc (ť jž Newtonový nebo D Alebetový způsobe po jednotlvá těles. Vzby ez tělesy se přto zohlední poocí příslušných knetckých vzthů. / Použtí věty o zěně knetcké enege zákonů zchování enege hybnost oentu hybnost tk jk byl zňovány po soustvu hotných bodů. / Použtí etod nlytcké echnky tj. plkcí pncpu vtuální páce etodou edukce hotových slových veln obecné ovnce dynky Lgngeových ovnc. pod. 8. Sestvování pohybových ovnc po ovnné soustvy s jední stupně volnost etod uvolňování převádí řešení dynckých úloh soustvy těles n řešení dynckých úloh jednotlvých uvolněných těles. Přto se vychází buď z. Newtonov zákon nebo z d Alebetov pncpu. Pncp etody uvolňování ůžee vyjádřt následující větou : Těleso uvolněné ze soustvy těles (ve kteé je uvolněné těleso vázáno s osttní tělesy knetcký dvojce se pohybuje jko těleso volné n kteé působí vnější (kní síly vzební (ekní síly od osttních těles (vetně áu. etodu uvolňování hlvně používáe v přípdě kdy nás zjíjí hodnoty ekcí (npř. jsou-l od těchto hodnot závslé psvní odpoy. Pohyb uvolněných těles je popsán souřdnce kteé závsí n pohybu jednotlvých těles. Nejstější přípde soustv jsou ovnné soustvy s jední stupně volnost. V toto přípdě pohyb soustvy je jednoznně uen jen jednou souřdncí. N zátku řešení úlohy vybeee jednu souřdnc jko zákldní (zobecněnou ozníe j q. Následně vyjádříe všechny souřdnce x y působšť kních sl F všechn pootoení φ kních působících oentů poocí těchto souřdnce tj. nleznee vzthy x (qt y (qt φ (qt. Podevování těchto závslostí podle su ůžee vypoítt ychlost zychlení xɺ ( q qɺ t ɺɺ x ( q qɺ qɺɺ t yɺ ( q qɺ qɺɺ t ɺɺ y ( q qɺ t ϕɺ ( q qɺ t ϕɺɺ ( q qɺ t (

2 98 Jestlže do pohybových ovnc kždého uvolněného těles dosdíe z všechny ychlost všechn zychlení příslušné závslost (8. vylouíe ekní slové únky dostnee vlstní pohybovou ovnc soustvy ve tvu dfeencální ovnce duhého řádu f ( F F q qɺ qɺɺ t 0 (8. x kde F F esp. z jsou souřdnce kních sl esp. kních oentů. x y y Ze složkových pohybových ovnc psných do sěu teny k tjekto pohybu středu hotnost popř. z oentových ovnc k ose otáení je ožné přío řešt pohyb bodů popř. těles těto pohybový ovncí budee dále říkt hlvní pohybové ovnce. Aby bylo ožné tyto hlvní ovnce hned získt je nutné vhodně zvolt použtý souřdný systé (npř. přozený souřdný systé s os ovnoběžný s tenou noálovou dáhy těžště. U soustv bez psvních odpoů pk jsou hlvní pohybové ovnce záoveň ovnce vlstní tj. neobshují ekce. Z tkové soustvy vlstních pohybových ovnc je jž pk poěně sndné zjstt poocí vzthů (8. vlstní pohybovou ovnc po celou soustvu. U vzeb s psvní odpoy hlvní pohybové ovnce obshují ekce kteé uují velkost psvních odpoů (npř. hodnotu noálové složky tlku u sykového tření. V toto přípdě z hlvních pohybových ovnc dostnee ovnce vlstní pokud všechny vzební síly se v nch vyskytující vyjádříe z osttních pohybových ovnc poocí sl kních. -98-

3 99 Příkld 8.. Vozdlo s příý pohone zdní hncí nápvy (ob.8. á kceleovt se zychlení. Vypoítejte hncí oent n hncí nápvě v závslost n zychlení xálně ožné zychlení př ozjezdu vozdl. Je dán hotnost kosée 900 kg hotnost nápv 50 kg oenty setvnost nápv geoetcké 5 kg velny 075 e e h 05. Psvní odpoy znedbejte. x R y T g R y R x R x R y α R y α T R x T R x N N S g h α T T P α N N e e e Ob.8.. Uvolnění vozdl s příý pohone zdní hncí nápvy. -99-

4 00 Řešení. Po tř uvolněná těles (vz. ob.8. lze plkcí d Alebetov pncpu sestvt devět podínek ovnováhy po neznáé složky vntřních ekcí R x R y R x R y v otních knetckých vzbách ez nápv koséí po složky vnějších ekcí N T N T ve vlvých knetckých vzbách hncí oent. Oezíe-l se n výpoet hncího oentu stí sestvt hlvní pohybové ovnce uvolněných těles tj. složkovou ovnc po těleso ve sěu pohybu R R ( x x 0 oentové ovnce po nápvy k pólů vlení α ( R 0 (b x ( R α 0. (c x Z zobecněnou souřdnc zvole x. Soustv á z předpokldu vlení kol (tj. po T < f0 N T < f0 N kde 0 α kol následující výz kde ϕ je úhel pootoení kol (pltí f je sountel dheze konstntní převod z něhož vyplývá po úhlové zychlení x ϕ α α (d ɺ x R x z hlvní pohybové ovnce (b poocí ( (c s ohlede n (d dostnee ɺ ϕ α. Vylouení ekce. (e Největšího ožného zychlení př ozjezdu se dosáhne př plné využtí dheze ez koly hncí nápvy vozovkou tj. př splnění podínky T f0 N Tx T (f kde f 0 je sountel dheze ez koly hncí nápvy vozovkou. Ze složkové ovnce nápvy ve sěu pohybu vozdl z ovnc ( (c vyplývá Rx. (g T Z oentové podínky ovnováhy po celou soustvu k pólu P kol (vz. ob.8. vypoítáe noálovou složku ekce g e h. (h e N Z podínky (f poto plyne výz po xální ožné zychlení vozdl -00-

5 0 x f0 g e. e e f0 h f 0 kde. Hncí oent odpovídjící touto zychlení je Po f je f0 g e. e e f0 h f 0 x x 6 s 5 N x. ( ( Příkld 8.. Vyšetřete pohyb těles uloženého n válcích jsou-l geoetcké hotnostní velny těles válců dány (ob.8.. x β T e N g T N N T R x R y g α -0- Ob.8.. Uvolnění jednotlvých těles př vyšetřování pohybu těles.

6 0 Řešení. Po tř uvolněná těles ůžee sestvt devět podínek dyncké ovnováhy po neznáé složky vntřních ekcí N T N T vnějších ekcí R x R y R x R y po zychlení posuvného pohybu těles po válcích. Složkové ovnce těles jí tv g sn β T T 0 N g cos β 0. N Složkové oentová ovnce k ose otáení válce : T g sn β R 0 x ( R y g cos β N 0 (b T N e α 0 složkové oentová ovnce ose otáení válce : T g sn β R 0 x R y g cos β N 0 (c Vzhlede k podínká oenty epového tření výzy T N e α 0. R y >> R x y R x R >> kteé pltí po lý úhel β poxujee f R 0 R ( y x f R 0 R. ( y x Soustv á konstntní převod (odvlování těles po válcích z něhož plyne (d α. (e Ze soustvy ovnc (b esp. (c vylouení složek ekcí tenou složku T esp. T vntřní ekce výz R x y R esp. R x R y plyne po T N ( e f f g ( cos β 0 sn β α (f 0 f T N ( e f f g ( cos β 0 sn β α. (g 0 f Doszení (f (g do pvní ovnce ( s uvážení vzthu (e obdžíe po zychlení těles následující výz g (( 0 f sn β ( e f cos β f g ( cos β 0 sn β ( 0 f. -0-

7 0 Řešení v uvedené tvu je spávné jen pokud je splněn podínk odvlování těles po válcích tj. pokud pltí T f0 N f0 N T kde f 0 je sountel dheze ez tělese válc. Příkld 8.. Sestvte pohybovou ovnc tyřkloubového echnsu využtí převodu devce převodu ez hnnou klkou hncí klkou (vz. ob.8.. N klku působí hncí oent n klku zátěžný oent. Hotnost těhlce znedbejte. * S. S ϕ π ϕ ϕ. ϕ ϕ ϕ L ϕ α α Ob 8.. K sestvení pohybové ovnce tyřkloubového echnsu. Řešení. Z nezávslou souřdnc zvole úhel ϕ ntoení hncí klky. Z geoetckých petů L vyplývá převod p ( ϕ devce převodu p ( ϕ α ( ( ϕ ω α p ϕ p. Úhlové zychlení hnné klky je podle (.. Př znedbání hotnost těhlce je jí přenášená osová síl S. Klky otují neovnoěně kole svých hlvních os setvnost. Hlvní pohybové ovnce uvolněných klk jí tv α S sn ( ϕ ϕ 0 sn ( ϕ ϕ α 0. S * V pohonech ůzných stojů bývá tyřkloubový echnsus vřzen ez hncí ást pohonu hnnou ást pohonu. Pokud v hnné nebo hncí ást pohonu nejsou vřzeny dlší převodové echnsy lze obě ást pohonu edukovt n příslušné klky. Znedbání hotnost těhlce je pk opodsttněné neboť oenty setvnost jsou velké. -0-

8 0 Vylouení osové síly S dostnee pohybovou ovnc echnsu ve tvu sn ( ϕ ϕ p ( ϕ α sn ( ϕ ϕ sn ( ϕ ϕ p ( ϕ ω sn ( ϕ ϕ sn ( ϕ ϕ sn ( ϕ ϕ ( ϕ přež využjee zdvhových závslostí ( ϕ ϕ ϕ tyřkloubového echnsu npř. etodou ozkldu v pólu eltvního pohybu výz p ( ϕ Pohybovou ovnc ůžee poto zpst též ve tvu sn ( ϕ ϕ sn ( ϕ ϕ. p ( ϕ ] α p ( ϕ p ( ϕ ω ( ϕ. [ p odvozených v knetce. Z knetckého řešení P vyplývá po převod p ϕ Pohybová ovnce není řeštelná v uzvřené tvu lze j řešt někteou z nueckých etod ntegce. V někteých přípdech (npř. př espektování někteých přípdů psvních odpoů nebo u soustv s poěnný převody je pohybová ovnce (8. nelneání. Její řešení je pk nutné (ž n specální přípdy povést nueckou ntegcí s uvážení příslušných poáteních podínek. Výsledke ntegce pohybové ovnce (8. jsou závslost q ( t qɺ ( t qɺ( ɺ t kteé popsují pohyb v souřdnc q. Vyšetření pohybu osttních lenů soustvy těles pk dostnee ze zdvhových závslostí x ( q y ( q ϕ ( q uvážení vzthů (8.. V úlohách kteé vedou k řešení nelneáních lgebckých ovnc s nelnetou způsobenou psvní odpoy ůžee plkovt tení etodu. Její pncp spoívá ve vyjádření psvních odpoů v pohybových ovncích ze znáých složek ekcí vypoítných v předcházející tení koku. Pvní koke je řešení př znedbání těch psvních odpoů jež vedou k nelnetě. Potože psvní odpoy jsou zpvdl eltvně lé tení etod ychle konveguje. Vzhlede k ychlé konvegenc tení etody k nepřesnéu vyjádření petů psvních odpoů v px zpvdl vyhovuje řešení v pvních dvou ž třech kocích. Vysvětlení etody uvolňování s uvážení nelneáních psvních odpoů s ukážee n následující příkldu 8.. ( -0-

9 05 Příkld 8. Zdvhcí echnsus je ozbíhán konstntní hncí oente. Převod je elzován ozubený koly s úhle ozubení β. Uvžujte tření v epech α R y α α R x N g β α N R y R x g α F F α F y 5 S 5 g S 5 g g Ob. 8.. Zdvhcí echnsus sestvení pohybových ovnc etodou uvolnění. -05-

10 06 ɺy Z nezávslou souřdnc zvole vetkální souřdnc y středu volné kldky zveďe jeho zychlení. Potože zdvhcí echnsus je echnse s konstntní převody úhlová zychlení uvolněných těles jsou typu α ( konkétně ' α α α. ( Aplkcí d Alebetov pncpu sestvíe pohybové ovnce uvolněných těles. Hotnost závěsného háku přto znedbáe. Př espektování oentů epových tření pohybové ovnce jí následující tv po těleso : R R y x N sn β 0 N cos β g 0 N cos β α 0 (b po těleso : po těleso : po těleso 5 : R N sn β 0 x R N cos β F g 0 y N cos β F α 0 ' F F S ( g ( F F α 0 0 (c (d S g 5 0 Jk je znáo ze sttky oenty epového tření jsou dány výzy (. (e f R R x y f R R x y (f f S kde f jsou sountele epových tření příslušné poloěy epů. Soustv ptnáct ovnc ( ž (f obshuje osnáct neznáých veln. Vlstní pohybová ovnce po přípd bez psvních odpoů (pvní kok řešení vyplývá z pět hlvních pohybových ovnc uvolněných těles á tv ( ' 5 ( g ' ' odkud plyne -06-

11 07 ( 5 g ' ' 5 ' '. (g Střed volné kldky se závží se tedy ozbíhá z předpokldu g > 0 > g 5 5 ' ' ovnoěně zychlený pohybe. Z výzů ( vyplývjí úhlová zychlení z pohybových ovnc (b ž (e po ekce vzeb. Př espektování oentů epového tření je soustv ovnc ( ž (f v důsledky f 0 pvních dvou ovnc v (f nelneání. Je poto nuecky výhodné vyjádřt složky ekcí v (f po výpoet oentů epového tření n zákldě řešení bez psvních odpoů z hlvních pohybových ovnc jednotlvých uvolněných těles vypoítt zychlení v duhé koku řešení g 5 ' ' ' ' 5 ' '. (h Z výzů ( vyplývjí úhlová zychlení z pohybových ovnc (b ž (e ekce vzeb v duhé koku řešení. U soustv s poěnný převode s výhodou využíváe převodových funkcí (převodů zjštěných poocí knetky p q d x d q ( esp. p d ϕ q d q ( kde x jsou souřdnce posuvného pohybu ϕ jsou úhlové výchylky otního pohybu těles. Devce podle nezávslé souřdnce q dostnee devce převodů d p ( q d x p d q d q d p ( q d q d ϕ d q ( q esp. p q (. Složky ychlostí zychlení posuvného pohybu těles esp. úhlové ychlost úhlová zychlení otního pohybu těles jsou dány vzoc v d x d q xɺ p ( q qɺ d q d t ɺ ɺɺ d p ( q d q d q ɺ d t d qɺ d t v x q p ( q p ( q q p ( q q ɺɺ ɺ (8. d x d q ɺ ϕ p ( q qɺ d q d t ω d p ( q α ɺ ω ɺɺ ϕ d q d q d t d qɺ qɺ p ( q d t p ( q qɺɺ p ( q qɺ. (8.b -07-

12 08 Knetosttcké řešení soustv v přípdě nelneáních převodů s ukážee n klkové echnsu Příkld 8.5. Uete slovou dvojc o oentu n klce po udžení konstntní úhlové ychlost ω klky výpoet ekcí ve vzbách. Předpokládejte dnou hncí sílu F ( ϕ působící n píst. Psvní odpoy tíhové síly znedbejte. e e A y x ω konst. T α C ϕ ϕ B F ( ϕ x e R Ay R Ax α R Ax R Ay - x T R By S F - y T R By R Bx R Cx F ( ϕ B R Bx - R Cy N Ob.8.5. Knetosttcké řešení klkového echnsu. -08-

13 09 Po uení setvných únků n jednotlvé leny budee zřejě potřebovt vyjádřt zychlení pístu složky zychlení x y středu hotnost ojnce její úhlové zychlení α (vzhlede k áu nebo pístu otce. Z nezávslou souřdnc zvole úhel ϕ ntoení klky z její hozontální polohy. Aplkcí vzoců z (8. po qɺ ωɺ 0 dostnee Z knetckého nlytckého řešení vyplývá tudíž po převody pltí p p p ( ϕ ω p ( ϕ ω α p ( ϕ ω p ( ϕ ω. x ϕ cosϕ cosϕ λ λ ( ϕ ( csn λ snϕ kde d ϕ λ cosϕ d ϕ ( λ snϕ d ϕ λ ( λ snϕ ( ϕ d ϕ ( ( λ snϕ ( d x d ϕ λ snϕ sn ϕ e λ ϕ ( λ snϕ p ( d x d ϕ cos ϕ λ sn cosϕ λ ( ( λ snϕ ϕ ϕ. Souřdnce středu hotnost S ojnce v souřdncové soustvě ( C x y jsou x ϕ cos e cos y ϕ ϕ sn e sn ϕ odkud po dvojí devc podle su dostnee výzy po složky zychlení středu hotnost ojnce ve tvu x ω cosϕ e ( ω cosϕ α snϕ y ω snϕ e ( ω snϕ α cosϕ. Po vyjádření setvných únků n ojnc ozložíe její obecný ovnný pohyb ve středu hotnost zákldní ozklde n unášvý posuvný pohyb eltvní otní pohyb. Poto plkcí d Alebetov pncpu sestvíe podínky ovnováhy uvolněných těles (ob.8.. Npíšee je ve tvu vhodné po příý výpoet ekcí těleso (klk : S RC x RA x F cosϕ -09-

14 0 S RC y RA y F snϕ ( R snϕ R cosϕ A x A y kde je setvná síl působící n klku je vzdálenost těžště T klky od osy otce (bod S F ω C je hotnost klky ω je úhlová ychlost otáení klky. těleso (ojnce : R R A x B x x R A y R B y y R B y R B x e snϕ e ( x snϕ e cosϕ y cosϕ α těleso (píst : R B x F ( ϕ N R B y. Z předcházejících ovnc je zřejé že ekce oent po udžení konstntní úhlové ychlost ω klky jsou závslé nejen n hncí síle F ( ϕ le explctně n úhlu ϕ pootoení klky. Algotus nueckého řešení spoívá v postupné výpotu veln ϕ p p p p ω α ϕ s jstý koke ϕ v dné ozshu ntoení klky. x y B x R ž po ůzné úhly Z hledsk zjednodušení lgotu nueckého řešení je úelné nhdt ojnc dvě hotný body v epech A B koekní oente setvnost B k (tj. oente setvnost těles složeného ze bodůvz ob. 8.5b. A F SA A R Ax R Ay k α R By R Bx B F SB Ob.8.5b Nhzení ojnce dvě hotný body koekní oente -0-

15 Setvné únky n ojnc jsou pk ekvvlentně nhzeny setvný sl působící n hotné body setvnou dvojcí příslušející koekníu oentu setvnost (vz. ob... Z podínek ovnováhy uvolněné ojnce pk vyplývá R R A x A y R F F cosϕ B x B y SB SA SA R F snϕ R B y ( R B x F SB e snϕ α e cosϕ k kde F SA A ω SB B F jsou setvné síly působící n hotné body A. Podínky ovnováhy po uvolněná těles zůstávjí nezěněné. Algotus řešení se všk zjednoduší tí že odpdne výpoet veln ω x y. 8. Použtí vět o pohybu hotných bodů V někteých pobléech řešení pohybu soustv těles je výhodné použít věty o zěně knetcké enege celkové echncké enege hybnost oentu hybnost o pohybu středu hotnost. 8.. Použtí věty o zěně echncké enege Z předpokldu působení potencálových sl byl po hotné body ntegcí pohybových ovnc odvozen zákon zchování echncké enege Podle něj pltí W E ( q ɺ E ( q E ( q ɺ E ( q (8. k p k 0 p 0 Podevování tohoto vzthu podle su ůžee tedy zse dojít k ovnc pohybové dw de k de p 0 f ( qqq ɺɺɺ (8.b dt dt dt V techncké px sto všechny pcovní síly (vetně sl potencálových všechny pcovní oenty závsí jen n polohových souřdncích. Je tou tk v přípdech kdy ůžee znedbt nebo defnovt pác psvních odpoů (v těchto přípdech působení psvních odpoů ůžee zhnout do sl pcovních. Pk je výhodná plkce věty o zěně knetcké enege. Zěnu knetcké enege běhe utého přeístění soustvy těles pk totž ůžee vyjádřt poocí páce sl slových dvojc působících n soustvu tj. pltí B B B A k k k j ϕ j A j A E E E F d d (8.5 B U soustv s jední stupně volnost zvedee zobecněnou souřdnc q jež popsuje polohu soustvy. Pk ůžee vyjádřt souřdnce všech bodů těles pootoení těles poocí závslostí x ( q y ( q ϕ ( q j vzthy ez ychlost bycho dostl podevování těchto vzthů. Vzth (8.5 pk vede obecně k dfeencální ovnc pvního řádu typu f ( F x F y j q q ɺ 0 (8.6 --

16 jejíž řešení je sndnější než řešení dfeencálních ovnc duhého řádu typu (8.. Výsledke řešení ovnce (8.6 je závslost qɺ ( q ychlost n poloze. Vyšetření ychlost osttních lenů soustvy těles pk vypoítáe poocí příslušných převodních vzthů. Zvlášť výhodná je plkce věty o zěně knetcké enege n soustvy s konstntní převody kdy tto ovnce á jednoduchý tv. Jko plkc uvedee výpoet závslost ychlost břeen (středu volné kldky n obecné souřdnc y př zdvhání břeen z kldu zdvhcí ústojí. Příkld 8.6 Uete závslost ychlost zdvíhání břeene z kldu po zdvíhcí echnsus dle ob Hncí oent př ozběhu uvžujte konstntní psvní odpoy znedbejte. α α R α y 5 G 5 g Ob.8.6. Zdvhcí echnsus plkce věty o zěně knetcké enege. --

17 -- Knetcká enege soustvy je dán výze 5 K y E ɺ ɺ ɺ ɺ ( ϕ ϕ ϕ ( kde ϕ jsou úhly ntoení jednotlvých lenů. Zdvhcí ústojí je soustvou s konstntní převody. Úhlové ychlost úhly ntoení hřídelů jsou y R v R ϕ ϕɺ y v ϕ ϕɺ y v ϕ ϕɺ. (b Vzth ( po knetckou eneg soustvy ůžee s využtí vzthů (b přepst do tvu 5 K v R E. (c Pcovní slový únky jsou oent tíh g 5 (. Podle věty o zěně knetcké enege dostnee y g v R 5 5 ( ϕ. Využtí zdvhové závslost ( y ϕ (vz. pvní ovnce ze soustvy (b v předcházející ovnc dostnee z předpokldu g R 0 g R 5 5 > > hlednou závslost ychlost břeen n obecné souřdnc y ve tvu 5 5 R y g R v (. 8.. Použtí zákonů zchování hybnost oentu hybnost Hybnost (oent hybnost k bodu nebo k ose soustvy těles je oven soutu hybností jednotlvých těles (oentů hybností k téuž bodu nebo k téže ose. Zěn hybnost (oentu hybnost k bodu nebo k ose z utou dobu je dán celkový pulse (pulsoente

18 k téuž bodu nebo k téže ose vnějších slových únků z uvedenou dobu. Aplkce vět o zěně hybnost nebo o zěně oentu hybnost je výhodná jen v přípdech kdy všechny vnější slové únky jsou funkcí su nebo jsou v utých sěech souřdných os konstntní. Výsledke řešení jsou závslost ychlostí těles n se. Věty o zěně hybnost jestlže jednotlvá těles konjí př sledovné děj posuvné pohyby věty o zěně oentu hybnost př otních pohybech lenů soustvy soustvy. Příkld 8.7. Uete závslost ozběhu pohonného ústojí s třecí spojkou (vz. ob.8.7. Předpokládejte ozběh konstntní hncí oente působící n kotou př konstntní zátěžné oentu n kotou. Poátení knetcké podínky v se t 0 n poátku sepnutí třecí spojky jsou ϕ ϕ 0 ɺ ϕ ω0 ɺ ϕ ω0 přež ω 0 > ω0. Dále uete dobu T potřebnou n vyovnání úhlových ychlostí obou kotouů spolené úhlové ychlost ω kotouů v okžku ukonení pokluzu třecí spojky ztcenou enege běhe ozběhu. TŘECÍ SPOJKA ϕ ϕ Ob.8.7. Schétcké znázonění pohonného ústojí s třecí spojkou. Po jednoduchost řešení uvžujee konstntní oent S přenášený spojkou běhe pokluzu. Předpokládeje že oenty splňují podínky > S >. Aplkcí věty o zěně oentu hybnost n uvolněné kotoue k spolené ose otce ez okžke sepnutí spojky ( t 0 ukonení pokluzu ( t T dostnee ovnce ( ω ω ( T 0 S 0 S ( ω ω ( T ( z nchž vypoítáe neznáé velny T ( ( ω0 ω0 S S S ω ω0 T ω0 T. (b Ztcenou eneg běhe ozběhu pohonného zřízení uíe z ozdílů knetckých enegí n poátku n konc děje tj. --

19 5 E ω ω 0 0 ZTR EK ω. (c Pozneneje že jednu z ovnc ( jse ohl nhdt ovncí ( ω ω ω ( T (d 0 0 kteá je vyjádření věty o zěně oentu hybnost celé soustvy. Z ovnce (d je hned zřejé že v přípdě spolená úhlová ychlost kotouů nezávsí n oentu přenášené třecí spojkou je ovn tkže ztcená enege poto je ω 0 0 ω ω E ZTR E K ω0 ω ω0 ω0 ω0 0 ω 0 ω 0 ( ω ω 0 0 ω 0. (c -5-

20 6 8.. Použtí věty o pohybu středu hotnost soustvy těles Větu o pohybu středu hotnost soustvy těles je výhodné plkovt v přípdech kdy výslednce vnějších sl v uté sěu je ovn nule. Příkld 8.8. Uete závslost pohybu neusěněného echnckého vbátou (vz. ob.8.8 volně položeného n hldkou vodoovnou desku. Poátení souřdnce celé soustvy x T je dán. V ustálené stvu předpokládejte ovnoěnou otc nevývžku úhlovou ychlostí ω. Řešení: Všechny vnější síly (tíhové g g ekce N N jí shodný vetkální sě tj. jejch složky v hozontální sěu x jsou nulové. Z defnce středu hotnost pk z předpokldu poátení kldové polohy po hozontální pohyby těžště T soustvy těles (á s otoe (otující nevývžek vyplývá x x ( x T kde x x jsou souřdnce těžště áu s otoe nevývžku. Z ob. 8.8 je zřejé že pltí x ω Po pohybu těžště desky vbátou tedy pltí kde je excentct nevývžku. x sn t. x xt snω t T T g N T N g x x T x Ob.8.8. echncký vbáto s excentcky uložený nevývžke. -6-

21 7 8. etod edukce slových hotových veln V přípdě velkého potu lenů je př etodě uvolňování velký poet sestvovných pohybových ovnc. Pokud nás nezjíjí hodnoty ekcí studovná soustv těles á jeden stupeň volnost zjíáe se jen o knetku někteého z lenů je vhodné použtí etody edukce. Pohyb soustvy s jední stupně volnost lze vyjádřt pohybe yšleného lenu kteý se pohybuje shodně se zvolený eálný lene soustvy. N tento zvolený len edukujee všechny hoty všechny pcovní slové únky. Těleso n kteé povádíe edukc ůže kont buď otní pohyb (ob.8.9 nebo posuvný pohyb (ob.8.0 příkldy konkétnáích stojních zřízení jsou n ob. 8. ob. 8.. Vycházíe přto z věty o zěně knetcké enege soustvy těles ve tvu d E d t kde P je výkon pcovních slových únků. K P P ed ed q ϕ F ed ed q x Ob.8.0. Redukce n len konjící tnslní pohyb Ob.8.9. Redukce n len konjící otní pohyb Rychlost všech těles echncké soustvy s jední stupně volnost lze vyjádřt ve tvu ɺ ( q qɺ kde q je polohová souřdnce lenu o jehož knetku se zjíáe tj. n kteý povádíe edukc. Knetcká enege soustvy těles pk ůže být vyjádřen př edukc n otující len ve tvu nebo př edukc n posouvjící len ve tvu E E ɺ ɺ k ( q q ed ( q q (8.7 ɺ ɺ k ( q q ed ( q q (8.8 kde ed ( q je edukovný oent setvnost soustvy př edukc n otující zákldní len nebo ( q edukovná hotnost soustvy př edukc n posouvjící len. Výkon všech pcovních slových únků lze př edukc n otující len vyjádřt ve tvu nebo př edukc n posouvjící len ve tvu q ed je P ( t q qɺ ( t q qɺ qɺ (8.9 P ed -7-

22 8 kde ( t q q P ( t q qɺ F ( t q qɺ qɺ (8.0 P ed ɺ je edukovný oent př edukc n otující len nebo ( t q q edukc n posouvjící len. ed F ed ɺ je edukovná síl př Potřebné edukovné velny uíe z ovnost knetckých enegí skutené edukovné soustvy [ E k ] skutená [ E k ] edukovná z ovnost výkonů skutené edukovné soustvy [ P ] [ P ] skutený (8. (8. edukovný ůžee tké použít ovnost ez vtuální pcí (vz kp. 9 skuteně působících sl vtuální páce edukovného slového únku tj. [ δ A ] [ δ A ] skutená (8.b edukovná V přípdech kdy všechny působící síly jsou konzevtvní lze ísto vzthů (8. vycházet z ovnost potencálních enegí skutené edukovné soustvy [ p ] [ E p ] skutená edukovná E. (8. Devcí knetcké enege ve tvu (8.7 esp. (8.8 dostnee esp. d E d t d E d t k k ɺɺɺ d ( q ɺ d q ed ed ( q q q q (8. ɺɺɺ d ( q ɺ d q ed ed ( q q q q. (8.5 Doszení (8.9 (8. esp. (8.0 (8.5 do ovnce (8.6 dostnee vlstní pohybovou ovnc soustvy př edukc n otující len ve tvu ed esp. př edukc n posouvjící len ve tvu ed d ed ( q ( q qɺ qɺ ed ( t q qɺ d q (8.6 d ed ( q ( q qɺ qɺ Fed ( t q qɺ d q. (8.7-8-

23 9 b F ( ϕ ed ed q ϕ x O e R S ϕ Ob.8.. Vkový echnsus ; b - edukce echnsu n otní len Pohybové ovnce (8.6 nebo (8.7 jsou nelneání dfeencální ovnce.řádu. Jsou tudíž ntegovtelné v uzvřené tvu jen ve specálních přípdech funkcí ed ed esp. F ed ed. V přípdě soustv těles s psvní odpoy jsou ez pcovní sl odpoové (třecí síly kteé jsou obecně funkcí ekcí. Příslušná pohybová ovnce by tedy nebyl vlstní pohybovou ovncí. Uvedenou potíž u soustv těles s psvní odpoy lze u někteých jednoduchých soustv odstnt jestlže se podří vyjádřt příslušnou ekc přío kní sl nebo přblžný vyjádření vlvu psvních únků npř. výkone psvních odpoů jko podílu výkonu hncích sl popř. poocí únností. K význéu zjednodušení vlstní pohybové ovnce po edukovný len dochází u soustv s konstntní převody u nchž ed esp. ed nezávsí n zobecněné souřdnc q. Pohybové ovnce (8.6 esp. (8.7 se pk zřejě zjednoduší do tvu esp. ed ed ɺɺ ϕ (8.8 ed qɺɺ F. (8.9 ed Aplkc etody edukce po přípd soustvy s konstntní převody s ukážee s ukážee n následující příkldě Příkld 8.8 Uete zychlení břeene u zdvhcího ústojí (vz. ob.8.. Řešení: Jko zákldní (edukní len s zvolíe posouvjící se břeeno

24 0 Knetcká enege soustvy je dán výze E K ɺ ɺ ɺ ϕ ɺ ϕ ϕ ( 5 y ( kde ϕ jsou úhly ntoení jednotlvých lenů. Zdvhcí ústojí je soustvou s konstntní převody. Úhlové ychlost úhly ntoení hřídelů jsou R R ϕɺ v ϕ y v y ϕɺ ϕ (b v y ϕɺ ϕ. Vzth ( po knetckou eneg soustvy ůžee s využtí vzthů (b přepst do tvu -0-

25 α α b R F ed ed qy α y 5 5 Ob.8.. Sché zdvhcího echnsu edukce n posouvjící len 5 - b R E v K 5 ed (c odkud po edukovnou hotnost ed plyne R konst.. (d ed 5 v Znedbáe-l psvní odpoy výkon pcovních slových únků ( g je dán vzthe 5 --

26 P 5 což využtí pvního výzu ze soustvy (b dává ϕɺ ( g v (e tudíž podle (8.0 pltí R P 5 ( g v (f R ( g. (g Fed 5 Doszení výzů (g (e do pohybové ovnce (8.9 dostnee pohybovou ovnc zdvhcího ústojí R R 5 ( 5 g. (h Z ní po konstntní hncí oent vyplývá konst. Rozběh zdvhcího ústojí je tedy po R ovnoěně zychlený pohybe. 5 ( 5 g > 0 > g (ch R Příkld 8.9. Vyšetřete dobu ozběhu předlohové převodovky (ob.8. kteá je poháněn konstntní hncí oente působící n vstupní hřídel z kldu n poždovné otáky n ( n. Výstupní hřídel je ztížen konstntní oente. Psvní odpoy neuvžujte. z ϕ z ϕ z z ϕ Ob.8.. Schétcké znázonění předlohové převodovky. --

27 Řešení. Z zákldní (edukní len vybeee vstupní hřídel kteý koná otní pohyb. Knetcká enege soustvy je dán výze Uvážíe-l že pltí E K ɺ ϕ ɺ ϕ ɺ ϕ. z ϕ ɺ ɺ ɺ ϕ ɺ ϕ ɺ ϕ z z z z ϕ z z z poto ůžee po knetckou eneg psát E z z z K ed z ϕ ϕ z z odkud po edukovný oent setvnost plyne ɺ z z z ed konst. z z z Znedbáe-l psvní odpoy kteé jsou závslé n ychlostních kceleních poěech echnsu je výkon pcovních slových únků (zde dvojc P P z z ɺ ϕ ɺ ϕ ɺ ϕ ɺ ed ϕ z z odkud vyplývá po edukovný oent výz z ed. z z z Potože převodové ústojí je soustvou s konstntní převody pohybová ovnce á tv (8.8. Z ní dostnee úhlové zychlení vstupního hřídele Z předpokldu z z α ɺɺ ϕ. ed z z ed z z z z z z z z > 0 > z z z z je ozběh ovnoěně zychlený potřebný s po dosžení otáek n je z z ɺ --

28 t R π n 0α π n 0 z z z z z z z z z z. Poznák. Př espektování psvních odpoů ozubených převodů vyjádřených únnost η η vyjdee z předstvy o toku výkonu. Setvné dvojce α α α působící n jednotlvé hřídele se pojevují jko vnější zátěžné dvojce. Znedbáe-l psvní odpoy ovnost výkonu přvedeného odvedeného lze zpst ve tvu ω α ω α ω ( α ω. Př espektování únností ozubených převodů je výkon hncího oentu zvětšen n α α ω ω ω α ω. ηη η Hncí oent potřebný po překonání zátěžného oentu setvných dvojc lze po vyjádření převodů zpst ve tvu z z α ηη z z η z ηη z z odkud vyplývá zpřesněný výz po úhlové zychlení α z z z ηη z z α. η z z z η η z z z z z Sestvení pohybové ovnce uvedenou etodou po přípd nekonstntního převodu s ukážee n příkldě vkového echnsu. Příkld 8.0. N vkový hřídel o oentu setvnost o k ose otce působí konstntní hncí oent o (ob.8.. Se zvedáke se posouvá těleso o celkové hotnost. Zvedák je ztížen slou F kteá závsí n úhlu pootoení hřídele. Řešení: Z zákldní (edukní len zvolíe vkový hřídel tj. povedee edukc n otní len (vz. ob.8.b. Zdvhová závslost x (ϕ ez zvedáke vkový hřídele je dán vzthe (vz. ob.8. x ( ϕ R e snϕ ( odkud po převod plyne --

29 5 d x ( ϕ p ( ϕ ecosϕ. (b d ϕ Knetcká enege soustvy je EK o ϕ x ɺ ɺ (c poto uvážíe-l že pltí d x ( ϕ d x ( ϕ d ϕ d x ( ϕ xɺ p ( ϕ ɺ ϕ eɺ ϕ cosϕ (d d t d ϕ d t d ϕ lze knetckou eneg soustvy psát ve tvu E K p ( ϕ ( ecosϕ ( ϕ ɺ ϕ O O ɺ ϕ ɺ ϕ ed ( ϕ ɺ ϕ. (e Redukovný oent setvnost (ϕ vkového echnsu tedy je ed o o ed ( ϕ p ( ϕ ( e cos ϕ. (f Znedbáe-l psvní odpoy kteé jsou závslé n ychlostních kceleních poěech echnsu výkon pcovních slových únků F ( ϕ g je P P ɺ ϕ ( g F ( ϕ xɺ (g což s využtí převodu p (ϕ dává P ( g F ( ϕ p ( ϕ ] ɺ ϕ ( ϕ ɺ ϕ (h P [ ed tkže edukovný oent ( ϕ všech pcovních slových únků tedy je ed ed ( ϕ ( g F ( ϕ p ( ϕ ( g F ( ϕ ecosϕ. (ch Doszení výzů (e (f do obecně pltné ovnce (8.6 dostnee vlstní pohybovou ovnc vkového echnsu ve tvu [ p ( ϕ ] ɺ ϕ p ( ϕ p ( ϕ ɺ ϕ ( g F ( ϕ p ( ϕ ( O kde devce převodu p ( ϕ je dán výze d p ( ϕ p ( ϕ e snϕ. (j d ϕ Řešení pohybové ovnce ( př dných poáteních podínkách t 0 ϕ ϕ0 ɺ ϕ ɺ ϕ 0 ω0 je závslost úhlu pootoení vkového hřídele n se tj. ϕ ϕ ( t. Pokud chcee vyjádřt závslost úhlové ychlost ω vkového hřídele n jeho úhlu otoení ϕ plkujee větu o zěně knetcké enege. Využjee přto vzthu (b. Dostnee -5-

30 6 ϕ ed ( ϕ ω ed ( ϕ0 ω0 ed ( ϕ d ϕ (k což po úpvě dává ϕ 0 ω ϕ ed ( ϕ0 ω0 ed ( ϕ d ϕ (l ( ϕ ( ϕ ed ed ϕ 0 k z edukovný oent ( ϕ všech pcovních slových únků dosdíe výz (e. ed Příkld 8.. Sestvte pohybovou ovnc po vku u vkového echnsu s vtnou pužnou o tuhost k (vz. ob.8.5. Předpětí S 0 pužny ve spodní úvt zvedáku hncí oent n vkové hřídel jsou dány. Vk á válcový tv o poloěu je excentcky uložen s excentctou e. Hotnost těles spojeného se zvedáke je. Psvní odpoy znedbejte. b ed ed q ϕ x O e T ϕ Ob.8.5 Vkový echnsus s pužnou - edukce echnsu n otní len -b. -6-

31 7 Řešení. Z zákldní (edukní len vybeee vkový hřídel kteý koná otní pohyb. Knetcká enege soustvy je dán výze E ( e ɺ ϕ xɺ ɺ ϕ xɺ K T O O kteý využtí zdvhové závslost x e snϕ xɺ eɺ ϕ cosϕ ( přepíšee do tvu E ( ecosϕ O K ɺ ϕ ed ( ϕ ɺ ϕ odkud po edukovný oent setvnost plyne ( ϕ ϕ ed O ( ecos. (b Výkon pcovních sl dvojc ɺ ϕ [ ( g S k e ( snϕ ] xɺ P 0 nbývá použtí zdvhové závslost tv P { [ ( g S k e ( snϕ ] ecosϕ } ϕ ɺ ϕ P odkud dostnee edukovný oent ed 0 ] 0 ɺ ed [ ( g S k e ( snϕ ecosϕ. (c Potože vkový echnsus á poěnný převod ez zvedáke vkou pohybová ovnce á tv (8.6. Doszení výzů (b (c do ovnce (8.6 dostnee pohybovou ovnc vkového echnsu ve tvu cosϕ snϕ [ ( g S 0 ɺɺ e ɺ ϕ O ( ecosϕ O ( ecosϕ ϕ k e ( snϕ ] ecosϕ. Pohybová ovnce je nelneání dfeencální ovncí duhého řádu. Její řešení v uzvřené tvu není ožné lze j řešt někteou z nueckých etod ntegce. -7-

32 8 Postup př sestvení pohybové ovnce poocí etody edukce př konstntních převodech: -Ověříe zd soustv á 0 volnost. - Do pcovního schétu zkeslíe všechny pcovní slové únky -Anlyzujee vzby není l někteá deální příslušný vzební slový únek zhnee do pcovních -Soustvou yšleně pohnee. Zkeslíe vektoy vtuálních přeístění δ j δϕ j v ístech působšť pcovních sl pcovních oentů 5- Pokud edukujee n -tý len soustvy kteý je tnslní pk jeho vtuální posunutí δ δ δ zvolíe jko zákldní. Všechn zbylá posunutí vyjádříe poocí tohoto ed zákldního tj. nleznee vzthy δ j f j (δ δϕ f ( δ j. Pokud edukujee n otní len pk jko zákldní beee pootoení tohoto lenu δϕ δϕed δϕ nleznee vzthy δ j f ( δϕ δϕ f ( δϕ j j j j. Přto používáe geoetcké souvslost ez souřdnce podínku vlení knetcké vzthy ez ychlost bodů nebo úhlový ychlost těles 6- Npíšee vzth po knetckou eneg celé soustvy (jednotlvé ychlost přto vyjádříe poocí ychlost edukovného lenu lenu edukovného. Z ovnost obou enegí tj. ze vzthu E E zjstíe hodnotu edukovné hotnost esp. edukovného oentu [ k ] skutená [ k ] edukovná setvnost 7- Npíšee vzth po vtuální všech pác všech pcovních sl pcovních oentů působících v ác dné soustvy přto se řídíe pvdly po sklání násobení vektoů sl vektoů vtuálních přeístění znázoněných n pcovní schétu. Z ovnost obou vtuálních pcí tj. ze vzthu [ δ A ] [ δ A ] skutená zjstíe edukovnou sílu esp. edukovný edukovná oent. Vzhlede k tou že u konstntních převodů jsou vzthy ez ychlost vtuální posunutí stejné ůžee edukovnou sílu esp. edukovný oent ut tké z ovnost P P výkonů tj. ze vzthu [ ] [ ] skutený edukovný 8- V přípdě edukce n tnslní len pk zjstíe zychlení lenu n kteý byl pováděn edukce ze vzthu -8-

33 9 Kontolní otázky Z eho vychází řešení soustv těles etodou uvolňování? Kdy je výhodné použtí zákon zchování enege kdy zákon zchování hybnost nebo oentu hybnost? Co je to vlstní pohybová ovnce Co je pncpe etody edukce jk zjšťujee edukovné hotnostní chktestky jk edukovné slové únky? 5 Kolk stupňů volnost usí ít soustv by bylo ožné použít etodu edukce? -9-

Hlavní body. Úvod do dynamiky. Dynamika translačních pohybů Dynamika rotačních pohybů

Hlavní body. Úvod do dynamiky. Dynamika translačních pohybů Dynamika rotačních pohybů Mechanka dynaka Hlavní body Úvod do dynaky. Dynaka tanslačních pohybů Dynaka otačních pohybů Úvod do dynaky Mechanka by byla neúplná, kdyby se nezabývala, důvody poč se tělesa dávají do pohybu, zychlují,

Více

metoda uvolňování metoda redukce G 1 G 2

metoda uvolňování metoda redukce G 1 G 2 Dynik echnisů Dynik echnisů pojednává o vzthu ezi sili, působícíi n soustvu těles - echnisus, pohybe echnisu, těito sili způsobené. Seznáíe se se dvě zákldníi etodi řešení dyniky echnisů. etod uvolňování

Více

Obsah přednášky : Dynamika mechanismů. dynamika mechanismů - metoda uvolňování, dynamika mechanismů - metoda redukce

Obsah přednášky : Dynamika mechanismů. dynamika mechanismů - metoda uvolňování, dynamika mechanismů - metoda redukce Obsh přednášky : Dynik echnisů dynik echnisů - etod uvolňování, dynik echnisů - etod edukce Dynik echnisů Dynik echnisů pojednává o vzthu ezi sili, působícíi n soustvu těles - echnisus, pohybe echnisu,

Více

Jízdní odpory. Téma 4 KVM. Teorie vozidel 1

Jízdní odpory. Téma 4 KVM. Teorie vozidel 1 Jízdní odpoy Téa 4 KVM Teoe vozdel Jízdní odpoy Jízda = překonávání odpoů Velkost jízdních odpoů podňuje paaety jízdy a její hospodánost Jízdní odpoy závsí na: Konstukčních vlastnostech vozdla Na okažté

Více

Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a rotační. Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb rotační pohyb geometrie hmot

Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a rotační. Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb rotační pohyb geometrie hmot Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a otační Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb otační pohyb geoetie hot Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a otační posuvný

Více

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa. .4. Obsh pláště otčního těles.4. Obsh pláště otčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí učitého integálu výpočtem obshu pláště otčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si postudovli

Více

Základní principy fyziky semestrální projekt. Studium dynamiky kladky, závaží a vozíku

Základní principy fyziky semestrální projekt. Studium dynamiky kladky, závaží a vozíku Zákldní principy fyziky seestrální projekt Studiu dyniky kldky, závží vozíku Petr Luzr I/4 008/009 Zákldní principy fyziky Seestrální projekt Projekt zdl: Projekt vyprcovl: prof. In. rntišek Schuer, DrSc.

Více

Dynamika mechanismů. dynamika mechanismů - metoda uvolňování, dynamika mechanismů - metoda redukce. asi 1,5 hodiny

Dynamika mechanismů. dynamika mechanismů - metoda uvolňování, dynamika mechanismů - metoda redukce. asi 1,5 hodiny Dynaika echanisů Dynaika I, 0. přednáška Obsah přednášky : dynaika echanisů - etoda uvolňování, dynaika echanisů - etoda edukce Doba studia : asi,5 hodiny Cíl přednášky : seznáit studenty se dvěa základníi

Více

F9 SOUSTAVA HMOTNÝCH BODŮ

F9 SOUSTAVA HMOTNÝCH BODŮ F9 SOUSTAVA HMOTNÝCH BODŮ Evopský sociální fon Ph & EU: Investujee o vší buoucnosti F9 SOUSTAVA HMOTNÝCH BODŮ Nyní se nučíe popisovt soustvu hotných boů Přepokláeje, že áe N hotných boů 1,,, N N násleující

Více

SMR 1. Pavel Padevět

SMR 1. Pavel Padevět MR 1 Pvel Pdevět PŘÍHRADOVÉ KONTRUKCE REAKCE A VNITŘNÍ ÍLY PŘÍHRADOVÉ KONTRUKCE jsou prutové soustvy s kloubovým vzbm. Příhrdová konstrukce je tvořen z přímých prutů nvzájem spojených ve styčnících kloubovým

Více

SMR 1. Pavel Padevět

SMR 1. Pavel Padevět SMR Pavel Padevět Oganzace předmětu Přednášející Pavel Padevět, K 3, D 09 e-mal: pavel.padevet@fsv.cvut.cz Infomace k předmětu: https://mech.fsv.cvut.cz/student SMR Heslo: odné číslo bez lomítka (případně

Více

Obecný rovinný pohyb. teorie současných pohybů, Coriolisovo zrychlení dynamika obecného rovinného pohybu,

Obecný rovinný pohyb. teorie současných pohybů, Coriolisovo zrychlení dynamika obecného rovinného pohybu, Obecný oinný pohyb ynik, 7. přednášk Obsh přednášky : teoie součsných pohybů, Coiolisoo zychlení dynik obecného oinného pohybu, ob studi : si 1,5 hodiny Cíl přednášky : seznáit studenty se zákldy teoie

Více

25 Měrný náboj elektronu

25 Měrný náboj elektronu 5 Měrný náboj elektronu ÚKOL Stnovte ěrný náboj elektronu e výsledek porovnejte s tbulkovou hodnotou. TEORIE Poěr náboje elektronu e hotnosti elektronu nzýváe ěrný náboj elektronu. Jednou z ožných etod

Více

třecí síla (tečná vazba podložky) F normálová reakce podložky výsledná reakce podložky Podmínky rovnováhy:

třecí síla (tečná vazba podložky) F normálová reakce podložky výsledná reakce podložky Podmínky rovnováhy: SPŠ VOŠ KLADO SAIKA - PASIVÍ ODPORY PASIVÍ ODPORY Při vzájemném pohybu těles vznikjí v reálných vzbách psivní odpory, jejichž práce se mění v teplo. Psivní odpory předstvují ztráty, které snižují účinnost

Více

3. Kvadratické rovnice

3. Kvadratické rovnice CZ..07/..08/0.0009. Kvdrtické rovnice se v tetice oznčuje lgebrická rovnice druhého stupně, tzn. rovnice o jedné neznáé, ve které neznáá vystupuje ve druhé ocnině (²). V zákldní tvru vypdá následovně:

Více

11. cvičení z Matematiky 2

11. cvičení z Matematiky 2 11. cvičení z Mateatiky. - 6. května 16 11.1 Vypočtěte 1 x + y + z dv, kde : x + y + z 1. Věta o substituci á analogický tva a podínky pouze zanedbatelné nožiny nyní zahnují i plochy, oviny atd.: f dv

Více

Dráhy planet. 28. července 2015

Dráhy planet. 28. července 2015 Dáhy plnet Pet Šlecht 28. čevence 205 Výpočet N střední škole se zpvidl učí, že dáhy plnet jsou elipsy se Sluncem v ohnisku. Tké se učí, že tento fkt je možné dokázt z Newtonov gvitčního zákon. Příslušný

Více

Statika soustavy těles v rovině

Statika soustavy těles v rovině Statka soustavy těles v rovně Zpracoval: Ing. Mroslav yrtus, Ph.. U mechancké soustavy s deálním knematckým dvojcem znázorněné na obrázku určete: počet stupňů volnost početně všechny reakce a moment M

Více

P P P S. P P P ix ix ix ix iy iy iy iy iz iz iz iz

P P P S. P P P ix ix ix ix iy iy iy iy iz iz iz iz 54 9 Sestvování pohybových rovnic metodmi nlyticé mechniy Obecná rovnice dynmiy Pro ždé těleso romě prcovních setrvčných sil uvážíme i prcovní setrvčné momenty s tím, že setrvčné síly umístíme do těžišť

Více

C Charakteristiky silničních motorových vozidel

C Charakteristiky silničních motorových vozidel C Chaaktetky lnčních otoových vozel Toto téa e zabývá záklaní etoa tanovení někteých povozních chaaktetk lnčních otoových vozel, kteé pak náleně louží k pouzování užtných vlatnotí těchto vozel. Stanovení

Více

Dynamika vozidla, přímá jízda, pohon a brzdění

Dynamika vozidla, přímá jízda, pohon a brzdění Dynik ozil, příá jíz, pohon bzění Dynik ozil, příá jíz, pohon bzění Dynik ozil, příá jíz, pohon bzění lk ntišk : Dynik otooých ozil 0, y 0, z 0 - pný souřný systé, y, z - tělsoý souřný systé s počátk těžišti

Více

Výslednice, rovnováha silové soustavy.

Výslednice, rovnováha silové soustavy. Výslednce, ovnováha slové soustavy. Základy mechanky, 2. přednáška Obsah přednášky : výslednce a ovnováha slové soustavy, ovnce ovnováhy, postoová slová soustava Doba studa : as 1,5 hodny Cíl přednášky

Více

Otáčení a posunutí. posunutí (translace) otočení (rotace) všechny body tělesa se pohybují po kružnicích okolo osy otáčení

Otáčení a posunutí. posunutí (translace) otočení (rotace) všechny body tělesa se pohybují po kružnicích okolo osy otáčení Otáčení a posunutí posunutí (translace) všechny body tělesa se pohybují po rovnoběžných trajektorích otočení (rotace) všechny body tělesa se pohybují po kružncích okolo osy otáčení Analoge otáčení a posunutí

Více

Gravitační pole. a nepřímo úměrná čtverci vzdáleností r. r r

Gravitační pole. a nepřímo úměrná čtverci vzdáleností r. r r Newtonův avitační zákon: Gavitační pole ezi dvěa tělesy o hotnostech 1 a, kteé jsou od sebe vzdáleny o, působí stejně velké síly vzájené přitažlivosti, jejichž velikost je přío úěná součinu hotností 1

Více

S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006

S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006 8. ELEKTRICKÉ STROJE TOČIVÉ rčeno pro posluchče bklářských studijních progrmů FS S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslv Stýskl, Ph.D., únor 6 Řešené příkldy Příkld 8. Mechnické chrkteristiky Stejnosměrný

Více

Soustava hmotných bodů

Soustava hmotných bodů Soustava hmotných bodů Těleso soustava hmotných bodů Tuhé těleso - pevný předmět jehož rozměr se nemění každé těleso se skládá z mnoha částc síla působící na -tou částc výsledná síla působící na předmět

Více

je nutná k tomu, aby byl odhad takto pořízený je potřebná k tomu, aby proměnné-instrumenty vysvětlující veličiny v rovnici je nahrazovaly co

je nutná k tomu, aby byl odhad takto pořízený je potřebná k tomu, aby proměnné-instrumenty vysvětlující veličiny v rovnici je nahrazovaly co Obecná etod nstruentálních proěnných (G)IV (Generl Instruentl Vrbles ethod) v soustvě sultánních regresních rovnc utor etody: J.D. Srgn [958] Metod nstruentálních proěnných je jstý zobecnění dvoustupňové

Více

Teoretický souhrn k 2. až 4. cvičení

Teoretický souhrn k 2. až 4. cvičení SYSTÉMOVÁ ANALÝZA A MODELOVÁNÍ Teoretcký souhrn k 2. ž 4. cvčení ZS 2009 / 200 . Vyezení zákldních poů.. Systé e Systé e účelově defnovná nožn prvků vze ez n, která spolu se svý vstupy výstupy vykzue ko

Více

= 2888,9 cm -1. Relativní atomové hmotnosti. leží stejný přechod pro molekulu H 37 Cl? Výsledek vyjádřete jako

= 2888,9 cm -1. Relativní atomové hmotnosti. leží stejný přechod pro molekulu H 37 Cl? Výsledek vyjádřete jako Přijímcí zkoušk n nvzující mgisterské studium - 018 Studijní progrm Fyzik - všechny obory kromě Učitelství fyziky-mtemtiky pro střední školy, Vrint A Příkld 1 Určete periodu periodického pohybu těles,

Více

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU ZDENĚK ŠIBRAVA 1. Obecné řešení lin. dif. rovnice 2.řádu s konstntními koeficienty 1.1. Vrice konstnt. Příkld 1.1. Njděme obecné řešení diferenciální rovnice (1) y

Více

Posouzení stability svahu

Posouzení stability svahu Verifikční nuál č. 3 Aktulizce 04/016 Posouzení stbility svhu Progr: Soubor: Stbilit svhu Deo_v_03.gst V toto verifikční nuálu je uveden ruční výpočet posouzení stbility svhu posouzení stbility svhu zbezpečeného

Více

VYNUCENÉ TORSNÍ KMITÁNÍ KLIKOVÝCH HŘÍDELŮ

VYNUCENÉ TORSNÍ KMITÁNÍ KLIKOVÝCH HŘÍDELŮ VYNUCENÉ TORSNÍ KITÁNÍ KLIKOVÝCH HŘÍDELŮ Vlstní torsní kmtání po čse vymí vlvem tlumení, není smo o sobě nebepečné. Perodcký proměnný kroutící moment v jednotlvých lomeních vybudí vynucené kmtání, které

Více

( ) 1.5.2 Mechanická práce II. Předpoklady: 1501

( ) 1.5.2 Mechanická práce II. Předpoklady: 1501 1.5. Mechnická práce II Předpokldy: 1501 Př. 1: Těleso o hmotnosti 10 kg bylo vytženo pomocí provzu do výšky m ; poprvé rovnoměrným přímočrým pohybem, podruhé pohybem rovnoměrně zrychleným se zrychlením

Více

x + F F x F (x, f(x)).

x + F F x F (x, f(x)). I. Funkce dvou více reálných proměnných 8. Implicitně dné funkce. Budeme se zbývt úlohou, kdy funkce není zdná přímo předpisem, který vyjdřuje závislost její hodnoty n hodnotách proměnných. Jeden z možných

Více

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ TUHÉ TĚLESO

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ TUHÉ TĚLESO DOPLŇKOÉ TXTY BB0 PAL SCHAUR INTRNÍ MATRIÁL FAST UT BRNĚ TUHÉ TĚLSO Tuhé těleso je těleso, o teé latí, že libovolná síla ůsobící na těleso nezůsobí jeho defoaci, ale ůže ít ouze ohybový účine. Libovolná

Více

rdr r 1 r 2 Spojky třecí lamelové Lamela Přítlačný kotouč Setrvačník

rdr r 1 r 2 Spojky třecí lamelové Lamela Přítlačný kotouč Setrvačník oment přenášený spojkou Lamela Přítlačný kotouč pojky třecí lamelové etvačník F d i - výpočtový (účinný) polomě spojky - počet třecích ploch - moment přenášený spojkou Základní ovnice : F t F. f třecí

Více

Kinematika tuhého tělesa

Kinematika tuhého tělesa Kinematika tuhého tělesa Pet Šidlof TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIERCI Fakulta mechatoniky, infomatiky a mezioboových studií Tento mateiál vznikl v ámci pojektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247 Reflexe požadavků

Více

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}? 1.3.8 Intervly Předpokldy: 010210, 010301, 010302, 010303 Problém Množinu A = { x Z;2 x 5} zpíšeme sndno i výčtem: { 2;3; 4;5} Jk zpst množinu B = { x R;2 x 5}? A =. Jde o nekonečně mnoho čísel (2, 5 všechno

Více

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2) 5.3 Řešené příkldy Příkld 1: U prutu kruhového průřezu o průměrech d d b, který je ztížen kroutícími momenty M k1 M k2 (M k2 = 2M k1 ), viz obr. 1, vypočítejte rekční účinek v uložení prutu, vyšetřete

Více

rovinná soustava sil (paprsky všech sil soustavy leží v jedné rovině) rovinný svazek sil rovinná soustava rovnoběžných sil

rovinná soustava sil (paprsky všech sil soustavy leží v jedné rovině) rovinný svazek sil rovinná soustava rovnoběžných sil 3.3 Obecé soustav sl soustava sl seskupeí sl působících a těleso vláští případ: svaek sl (papsk všech sl soustav se potíaí v edo bodě) soustava ovoběžých sl (papsk všech sl soustav sou aváe ovoběžé) ová

Více

Dynamika tuhého tělesa. Petr Šidlof

Dynamika tuhého tělesa. Petr Šidlof Dnaika tuhého tělesa Pet Šidlof Dnaika tuhého tělesa Pvní věta ipulsová F dp dt a t Zchlení těžiště Výslednice vnějších sil F A F B F C Celková hbnost soustav p p i Hotnost soustav i těžiště soustav se

Více

Napětí horninového masivu

Napětí horninového masivu Npětí honinového msivu pimání npjtostí sekundání npjtostí účinky n stbilitu podzemního díl Dále můžeme uvžovt * bobtnání honiny * teplotní stv honiny J. Pušk MH 6. přednášk 1 Pimání npjtost gvitční (vyvolán

Více

Pohybová energie pro translační pohyb

Pohybová energie pro translační pohyb ázev a adresa školy: třední škola průyslová a uělecká, Opava, příspěvková organzace, Praskova 399/8, Opava, 746 ázev operačního prograu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory.5 Regstrační

Více

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem Příkld 22 : Kpcit rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem Předpokládné znlosti: Elektrické pole mezi dvěm nbitými rovinmi Příkld 2 Kpcit kondenzátoru je

Více

Pružnost a plasticita II

Pružnost a plasticita II Pružnost plsticit II. ročník klářského studi doc. In. Mrtin Krejs, Ph.D. Ktedr stvení mechnik Řešení nosných stěn pomocí Airho funkce npětí inverzní metod Stěnová rovnice ΔΔ(, ) Stěnová rovnice, nzývná

Více

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4) KAPITOLA 13: Numerická integrce interpolce [MA1-18:P13.1] 13.1 Interpolce Obecně: K dné funkci f hledáme funkci ϕ z dné množiny funkcí M, pro kterou v dných bodech x 0 < x 1

Více

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby: .. Substituční metod pro určité integrály.. Substituční metod pro určité integrály Cíle Seznámíte se s použitím substituční metody při výpočtu určitých integrálů. Zákldní typy integrálů, které lze touto

Více

Druhé kvantování. Slaterův determinant = χ χ

Druhé kvantování. Slaterův determinant = χ χ Druhé kvntování Druhé kvntování žádná nová fyzk! jný formlsmus upltnění prncpu ntsymetre bez použtí Slterových determnntů. Antsymetrcké vlstnost vlnových funkcí jsou přeneseny n lgebrcké vlstnost dných

Více

9 Axonometrie ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. 9 Axonometrie

9 Axonometrie ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. 9 Axonometrie 9 Axonometrie Mongeov projekce má řdu předností: jednoduchost, sndná měřitelnost délek úhlů. Je všk poměrně nenázorná. Podsttnou část technických výkresů proto tvoří kromě půdorysu, nárysu event. bokorysu

Více

s N, r > s platí: Základní požadavek na krásu matematického pravidla: Musí být co nejobecnější s minimem a a = a = a. Nemohli bychom ho upravit tak,

s N, r > s platí: Základní požadavek na krásu matematického pravidla: Musí být co nejobecnější s minimem a a = a = a. Nemohli bychom ho upravit tak, .6. Mocniny celý ocnitele I Předpokldy: 6, 6 Př. : Kteé ze dvou pvidel je teticky hezčí? ) Po kždé R, N pltí: +. ) Po kždé R,, N, > pltí:. Zákldní poždvek n káu tetického pvidl: Muí ýt co nejoecnější inie

Více

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c ) INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ ) Pojem neurčitého integrálu Je dán funkce Pltí všk tké F tk, y pltilo F ( ) f ( ) Zřejmě F ( ), protože pltí, 5,, oecně c, kde c je liovolná kon- stnt f ( ) nším

Více

Doplňkové kapitoly. dynamika relativního pohybu základy teorie rázu reaktivní pohyb. asi 1 hodina

Doplňkové kapitoly. dynamika relativního pohybu základy teorie rázu reaktivní pohyb. asi 1 hodina Doplňkoé kpitoly Dynik I, 13. přednášk Obsh přednášky : dynik eltiního pohybu zákldy teoie ázu ektiní pohyb Dob studi : si 1 hodin Cíl přednášky : seznáit studenty se způsobe řešení dyniky eltiního pohybu,

Více

FYZIKA I. Newtonovy pohybové zákony

FYZIKA I. Newtonovy pohybové zákony VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA AKULTA STROJNÍ YZIKA I Newtoovy pohybové zákoy Prof. RNDr. Vlé Mádr, CSc. Prof. Ig. Lbor Hlváč, Ph.D. Doc. Ig. Ire Hlváčová, Ph.D. Mgr. Art. Dgr Mádrová

Více

Téma 5 Spojitý nosník

Téma 5 Spojitý nosník Stvení mechnik.očník kářského studi AST Tém 5 Spojitý nosník Zákdní vstnosti spojitého nosníku Řešení spojitého nosníku siovou metodou yužití symetie spojitého nosníku Kted stvení mechniky Fkut stvení

Více

GEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU

GEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU Integální počet funkcí jedné eálné poměnné - 4. - GEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU PŘÍKLAD Učete plochu pod gfem funkce f ( x) = sinx n intevlu,. Ploch pod gfem nezáponé funkce f(x) se n intevlu,

Více

OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL

OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL Zobecnění Newtonov nebo Riemnnov integrálu se definují různým způsobem dostnou se někdy různé, někdy stejné pojmy. V tomto textu bude postup volen jko zobecnění Newtonov integrálu,

Více

Komplexní čísla. Pojem komplexní číslo zavedeme při řešení rovnice: x 2 + 1 = 0

Komplexní čísla. Pojem komplexní číslo zavedeme při řešení rovnice: x 2 + 1 = 0 Komplexní čísl Pojem komplexní číslo zvedeme př řešení rovnce: x 0 x 0 x - x Odmocnn ze záporného čísl reálně neexstuje. Z toho důvodu se oor reálných čísel rozšíří o dlší číslo : Všechny dlší odmocnny

Více

Základy stavby výrobních strojů Tvářecí stroje I KLIKOVÉ MECHANISMY MECHANICKÝCH LISŮ

Základy stavby výrobních strojů Tvářecí stroje I KLIKOVÉ MECHANISMY MECHANICKÝCH LISŮ KLIKOVÉ MECHANISMY MECHANICKÝCH LISŮ URČEN ENÍ PRÁCE KLIKOVÉHO LISU URČEN ENÍ SETRVAČNÍKU KLIKOVÉHO LISU KLIKOVÉ MECHANISMY MECHANICKÝCH LISŮ KLIKOVÁ HŘÍDEL OJNICE KLIKOVÁ HŘÍDEL BERAN LOŽISKOVÁ TĚLESA

Více

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83 Vypočítejte moment síly P = 4500 N k osám x, y, z, je-li a = 0,25 m, b = 0, 03 m, R = 0,06 m, β = 60. Nositelka síly P svírá s tečnou ke kružnici o poloměru R úhel α = 20.. α β P y Uvolnění: # y β! x Rovnice

Více

Pro dvojkloubové a trojkloubové rámy se sklonem stojek menším než cca 15 (viz obrázek), lze pro vzpěrnou délku stojek použít tento přibližný vztah:

Pro dvojkloubové a trojkloubové rámy se sklonem stojek menším než cca 15 (viz obrázek), lze pro vzpěrnou délku stojek použít tento přibližný vztah: SOUPY PŘÍČE TROJOUBOVÁ H Vpěné él: Po vojloubové a tojloubové á se slone stoje enší než cca 5 (v obáe), le po vpěnou élu stoje použít tento přblžný vtah: l s h 4+ 3, + E e, s. h h Opovíající vpěná éla

Více

Spojky Třecí lamelová HdS HdM

Spojky Třecí lamelová HdS HdM Spojky Třecí lamelová HdS Hd Téma 5 KV Teoie vozidel 1 oment přenášený spojkou Lamela Přítlačný kotouč Setvačník F d 1 S i S - výpočtový (účinný) polomě spojky - počet třecích ploch - moment přenášený

Více

Dynamika soustavy hmotných bodů. Posuvný a rotační pohyb tělesa.

Dynamika soustavy hmotných bodů. Posuvný a rotační pohyb tělesa. ynaka soustavy hotných bodů. Posuvný a otační pohyb těesa. ynaka,. přednáška ynaka soustavy hotných bodů, -střed hotnost, - zákadní věty dynaky soustavy hotných bodů. Posuvný pohyb - kneatka a dynaka.

Více

2.9.14 Věty o logaritmech I

2.9.14 Věty o logaritmech I .9.1 Věty o itmech I Předpokldy: 910 Pedgogická poznámk: Tto náledující hodin e djí tihnout njednou, pokud oželíte počítání v tbulce někteé příkldy n konci příští hodiny. Přijde mi to tochu škod, nžím

Více

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C 52. ročník mtemtické olympiády Úlohy školní kluzurní části I. kol ktegorie 1. Odtrhneme-li od libovolného lespoň dvojmístného přirozeného čísl číslici n místě jednotek, dostneme číslo o jednu číslici krtší.

Více

Q N v místě r. Zobecnění Coulombova zákona Q 3 Q 4 Q 1 Q 2

Q N v místě r. Zobecnění Coulombova zákona Q 3 Q 4 Q 1 Q 2 Zobecnění Coulombova zákona Uvažme nyní, jaké elektostatcké pole vytvoří ne jeden centální) bodový náboj, ale více nábojů, tzv. soustava bodových) nábojů : echť je náboj v místě v místě.... v místě Pak

Více

ZÁKLADY GEOMETRIE KŘIVEK A PLOCH

ZÁKLADY GEOMETRIE KŘIVEK A PLOCH ZÁKLADY GEOMETRIE KŘIVEK A PLOCH Povzoní studní mateál - - Křvky v toozměném postou Úvod E - toozměný eukldovský posto s pevně zvolenou katézskou soustavou P e e V - eho zaměření D Nechť J R Zobazení X

Více

Pohyb tělesa. rovinný pohyb : Všechny body tělesa se pohybují v navzájem rovnoběžných rovinách. prostorový pohyb. posuvný pohyb. rotační.

Pohyb tělesa. rovinný pohyb : Všechny body tělesa se pohybují v navzájem rovnoběžných rovinách. prostorový pohyb. posuvný pohyb. rotační. Pohyb těesa posuvný pohyb otační pohyb obecný ovinný pohyb posuvný pohyb ovinný pohyb : Všechny body těesa se pohybují v navzáje ovnoběžných ovinách. postoový pohyb sféický pohyb šoubový pohyb obecný postoový

Více

2.1 Shrnutí základních poznatků

2.1 Shrnutí základních poznatků .1 Shnutí základních poznatků S plnostěnnými otujícími kotouči se setkáváme hlavně u paních a spalovacích tubín a tubokompesoů. Matematický model otujících kotoučů můžeme s úspěchem využít např. i při

Více

6. Setrvačný kmitový člen 2. řádu

6. Setrvačný kmitový člen 2. řádu 6. Setrvčný kmitový člen. řádu Nejprve uvedeme dynmické vlstnosti kmitvého členu neboli setrvčného členu. řádu. Předstviteli těchto členů jsou obvody nebo technická zřízení, která obshují dvě energetické

Více

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL INTEGRAE KOMPLEXNÍ FUNKE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL N konci kpitoly o derivci je uveden souvislost existence derivce s potenciálním polem. Existuje dlší chrkterizce potenciálného pole, která nebyl v kpitole o derivci

Více

Téma Přetvoření nosníků namáhaných ohybem

Téma Přetvoření nosníků namáhaných ohybem Pružnost plsticit,.ročník bklářského studi Tém Přetvoření nosníků nmáhných ohbem Zákldní vth předpokld řešení Přetvoření nosníků od nerovnoměrného oteplení etod přímé integrce diferenciální rovnice ohbové

Více

První výraz na pravé straně rovnice se označuje jako standardní reakční Gibbsova energie r G o. ν ln a

První výraz na pravé straně rovnice se označuje jako standardní reakční Gibbsova energie r G o. ν ln a Rekční ztem vnvážná knstnt Rekční ztem je vzth mez ekční Gbbsvu enegí slžením ekční směs ř zvlené teltě Tent vzth získáme dszením výzu chemcký tencál d vnce µ µ + RT ln G µ P becnu ekc G G µ L symblzuje

Více

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál VIII. Primitivní funkce Riemnnův integrál VIII.2. Riemnnův integrál opkování Vět. Nechť f je spojitá funkce n intervlu, b nechť c, b. Oznčíme-li F (x) = x (, b), pk F (x) = f(x) pro kždé x (, b). VIII.3.

Více

Až dosud jsme se zabývali většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrazeními s definičním

Až dosud jsme se zabývali většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrazeními s definičním Limit funkce. Zákldní pojmy Až dosud jsme se zbývli většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrzeními s definičním oborem N. Nyní obrátíme svou pozornost n širší třídu zobrzení. Definice.. Zobrzení f, jehož

Více

seznámit studenty se základními typy pohybu tělesa, s kinematikou a dynamikou posuvného a rotačního pohybu

seznámit studenty se základními typy pohybu tělesa, s kinematikou a dynamikou posuvného a rotačního pohybu Dynaika, 5. přednáška Obsah přednášky : typy pohybů těesa posuvný pohyb otační pohyb geoetie hot Doba studia : asi,5 hodiny Cí přednášky : seznáit studenty se zákadníi typy pohybu těesa, s kineatikou a

Více

Obr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou

Obr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou MĚŘENÍ PARAMETRŮ OPTICKÝCH SOUSTAV Zákldním prmetrem kždé zobrzovcí soustvy je především její ohnisková vzdálenost. Existuje několik metod k jejímu určení le téměř všechny jsou ztíženy určitou nepřesností

Více

Dynamika tuhého tělesa

Dynamika tuhého tělesa Dnaika tuhého tělesa Pet Šidlof ECHNCKÁ UNVERZA V LBERC Fakulta echatonik, infoatik a eioboových studií ento ateiál vnikl v áci pojektu ESF CZ..7/../7.47 Reflexe požadavků půslu na výuku v oblasti autoatického

Více

Posuvný a rotační pohyb tělesa.

Posuvný a rotační pohyb tělesa. Posuvný a otační pohyb těesa. Zákady echaniky, 4. přednáška Obsah přednášky : typy pohybů těesa posuvný pohyb otační pohyb geoetie hot Doba studia : asi,5 hodiny Cí přednášky : seznáit studenty se zákadníi

Více

Laboratorní práce č.8 Úloha č. 7. Měření parametrů zobrazovacích soustav:

Laboratorní práce č.8 Úloha č. 7. Měření parametrů zobrazovacích soustav: Truhlář Michl 7.. 005 Lbortorní práce č.8 Úloh č. 7 Měření prmetrů zobrzovcích soustv: T = ϕ = p = 3, C 7% 99,5kP Úkol: - Změřte ohniskovou vzdálenost tenké spojky přímou Besselovou metodou. - Změřte ohniskovou

Více

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně nvert Tomáše Bt ve Zlíně LBOTONÍ CČENÍ ELEKTOTECHNKY PŮMYSLOÉ ELEKTONKY Náev úlohy: Metody řešení stejnosměrných elektrckých ovodů v ustáleném stvu Zprcovl: Petr Lur, Josef Morvčík Skupn: T / Dtum měření:

Více

Posluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření.

Posluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření. Úloh č. 9 je sestven n zákldě odkzu n dv prmeny. Kždý z nich přistupuje k stejnému úkolu částečně odlišnými způsoby. Níže jsou uvedeny ob zdroje v plném znění. V kždém z nich jsou pro posluchče cenné inormce

Více

26. listopadu a 10.prosince 2016

26. listopadu a 10.prosince 2016 Integrální počet Přednášk 4 5 26. listopdu 10.prosince 2016 Obsh 1 Neurčitý integrál Tbulkové integrály Substituční metod Metod per-prtes 2 Určitý integrál Geometrické plikce Fyzikální plikce K čemu integrální

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt relizovný n PŠ Nové Město nd Metují s finnční podporou v Operční proru Vzdělávání pro konkurencescopnost Královérdeckéo krje Modul 03 - Tecnické předěty In. Jn Jeelík - nuk o rovnováze kplin jejic

Více

V soustavě N hmotných bodů působí síly. vnější. vnitřní jsou svázány principem akce a reakce

V soustavě N hmotných bodů působí síly. vnější. vnitřní jsou svázány principem akce a reakce 3.3. naka sousta hotnýh bodů (HB) Soustaa hotnýh bodů toří nejobenější těleso ehank. a odíl od tuhého tělesa se ůže taoě ěnt. V soustaě hotnýh bodů působí síl F nější (,,... ) ntřní jsou sáán pnpe ake

Více

Obsah dnešní přednášky : Obecný rovinný pohyb tělesa. Teorie současných pohybů, Coriolisovo zrychlení, dynamika obecného rovinného pohybu.

Obsah dnešní přednášky : Obecný rovinný pohyb tělesa. Teorie současných pohybů, Coriolisovo zrychlení, dynamika obecného rovinného pohybu. Obsh dnešní řednášky : Obecný oinný ohyb těles. eoie součsných ohybů, Coiolisoo zychlení, dynik obecného oinného ohybu. Obecný oinný ohyb zákldní ozkld. osu osu = A otce = A otce A A A A efeenční bod sueosice

Více

8 Mongeovo promítání

8 Mongeovo promítání 8 Mongeovo promítání Pomocí metod uvedených v kpitolách 3. 4., 3. 6. bychom mohli promítnout do roviny 3 libovolný útvr U E. V prxi všk většinou nestčí sestrojit jeden průmět. Z průmětu útvru U je většinou

Více

. Potom (2) B pro danou periodickou funkci f ( ) x se nazývá Fourierova analýza.

. Potom (2) B pro danou periodickou funkci f ( ) x se nazývá Fourierova analýza. Učební text k přednášce UFY Fourierov nlýz, Fourierov trnsforce nhronické periodické vlny Fourierov nlýz Fourierův teoré: Funkce f ( x ) s prostorovou periodou ůže být rozvinut do řdy hronických funkcí

Více

DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU

DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU DYNAMIKA HMOTNÉHO BODU Součást Newtonovské klasická mechanika (v

Více

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x. KMA/MAT Přednášk cvičení č. 4, Určitý integrál 6. 7. březn 17 1 Aplikce určitého integrálu 1.1 Počáteční úvhy o výpočtu obshu geometrických útvrů v rovině Úloh 1.1. Vypočtěte obsh obrzce ohrničeného prbolou

Více

4. cvičení z Matematiky 2

4. cvičení z Matematiky 2 4. cvičení z Mtemtiky 2 14.-18. březn 2016 4.1 Njděte ity (i (ii (iii (iv 2 +(y 1 2 +1 1 2 +(y 1 2 z 2 y 2 z yz 1 2 y 2 (,y (0,0 2 +y 2 2 y 2 (,y (0,0 2 +y 3 (i Pro funkci f(, y = 2 +(y 1 2 +1 1 2 +(y

Více

Staré mapy TEMAP - elearning

Staré mapy TEMAP - elearning Sté py TEMAP - elenng Modul 3 Geoefeencování Ing. Mkét Potůčková, Ph.D. 3 Příodovědecká fkult UK v Pze Kted plkovné geonfotky ktogfe Motvce Sté py nohdy neyly vyhotoveny v ktogfcké zození č je toto zození

Více

nazveme číselným vektorem. Čísla a Definice. Vektor, jehož všechny složky se rovnají nule, se nazývá nulový vektor o r = (0, 0, 0,, 0).

nazveme číselným vektorem. Čísla a Definice. Vektor, jehož všechny složky se rovnají nule, se nazývá nulový vektor o r = (0, 0, 0,, 0). ČÍSELNÉ VEKTORY Defce Uspořádou -tc čísel = (,,, ) zveme číselým vektoem Čísl,,, jsou složky ebol souřdce vektou Přozeé číslo zýváme ozměem ebo tké dmezí vektou Defce Vekto, jehož všechy složky se ovjí

Více

I. část - úvod. Iva Petríková

I. část - úvod. Iva Petríková Kmitání mechanických soustav I. část - úvod Iva Petríková Katedra mechaniky, pružnosti a pevnosti Osah Úvod, základní pojmy Počet stupňů volnosti Příklady kmitavého pohyu Periodický pohy Harmonický pohy,

Více

Teorie současných pohybů, Coriolisovo zrychlení, dynamika obecného rovinného pohybu.

Teorie současných pohybů, Coriolisovo zrychlení, dynamika obecného rovinného pohybu. Obsh dnešní řednášky : Alikoná echnik, 4. řednášk Obecný oinný ohyb těles. eoie součsných ohybů, Coiolisoo zychlení, dynik obecného oinného ohybu. Obecný oinný ohyb zákldní ozkld. Alikoná echnik, 4. řednášk

Více

17 Křivky v rovině a prostoru

17 Křivky v rovině a prostoru 17 Křivky v rovině prostoru Definice 17.1 (rovinné křivky souvisejících pojmů). 1. Nechť F (t) [ϕ(t), ψ(t)] je 2-funkce spojitá n, b. Rovinnou křivkou nzveme množinu : {F (t) : t, b } R 2. 2-funkce F [ϕ,

Více

a polohovými vektory r k

a polohovými vektory r k Mechania hmotných soustav Hmotná soustava (HS) je supina objetů, o teých je vhodné uvažovat jao o celu Pvy HS se pohybují účinem sil N a) vnitřních: Σ ( F + F + L+ F ) 0 i 1 i1 b) vnějších: síly od objetů,

Více

Regulace f v propojených soustavách

Regulace f v propojených soustavách Regulce f v propojených soustvách Zopkování principu primární sekundární regulce f v izolovné soustvě si ukážeme obr.,kde je znázorněn S Slovenské Republiky. Modře jsou vyznčeny bloky, které jsou zřzeny

Více

Odraz na kulové ploše Duté zrcadlo

Odraz na kulové ploše Duté zrcadlo Odz n kulové ploše Duté zcdlo o.. os zcdl V.. vchol zcdl S.. střed zcdl (kul. ploch).. polomě zcdl (kul. ploch) Ppsek vchází z odu A n ose zcdl po odzu n zcdle dopdá do nějkého odu B n ose. Podle oázku

Více

MECHANIKA I. Jaromír Švígler

MECHANIKA I. Jaromír Švígler MECHNIK I Jaomí Švígle OBSH Předmluva Rozdělení a základní pojm mechank 4 Statka Základní pojm a aom statk Síla Moment síl k bodu a k ose Slová dvojce Základní věta statk Páce a výkon síl a momentu 5 Slové

Více

Kinematika tuhého tělesa. Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb

Kinematika tuhého tělesa. Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb Kinematika tuhého tělesa Pohyb tělesa v rovině a v prostoru, posuvný a rotační pohyb Úvod Tuhé těleso - definice všechny body tělesa mají stálé vzájemné vzdálenosti těleso se nedeformuje, nemění tvar počet

Více