Informovanost studentek středních škol o antikoncepci

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKÁŘSKA FAKULTA KATEDRA PORODNÍ ASISTENCE Informovanost studentek středních škol o antikoncepci Bakalářská práce Autor práce: Nikola Muzikářová Vedoucí práce: Mgr. Liana Greiffeneggová Brno, 2015

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod odborným vedením Mgr. Liany Greiffeneggové a všechny použité informační zdroje jsem uvedla v seznamu literatury. V Brně dne 23. dubna Nikola Muzikářová

3 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala Mgr. Lianě Greiffeneggové za odborné vedení bakalářské práce, poskytnutí cenných rad a za vstřícný a trpělivý přístup. Dále děkuji své rodině za velkou podporu v průběhu celého studia. V neposlední řadě děkuji všem dívkám, které se zúčastnily mého dotazníkového šetření.

4 ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá informovaností studentek středních škol o antikoncepci. Teoretická část obsahuje stručnou fyziologii a anatomii mužských a ženských pohlavních orgánů, v krátkosti se zabývá historií antikoncepce a následně shrnuje přehled jednotlivých antikoncepčních metod, včetně jejich stručné charakteristiky, výhod, nevýhod a spolehlivosti. Dále popisuje výuku sexuální výchovy v českých školách. Praktická část má za úkol zjistit míru informovanosti studentek středních škol o antikoncepci, což je zároveň cíl práce. Dalším cílem je porovnat výsledky bakalářské práce s výsledky předchozích průzkumů. Tato bakalářská práce je také využitelná jako informační materiál pro studentky středních škol. Klíčová slova: antikoncepce, kontracepce, antikoncepční metody, sexuální výchova

5 ABSTRACT This bachelor thesis is focused on awareness of students of contraception. The theoretical part contains a brief physiology and anatomy of the male and female sex organs, covers the history of contraception and then summarizes various contraceptive methods, including their characteristics, advantages, disadvantages and reliability. It also describes the teaching of sex education in Czech schools. The practical part analyses awareness of high school students of contraception, which is also the aim of the work. Another aim is to compare the results of this bachelor thesis with the results of previous researches. This thesis can also be used as educational material for high school students. Keywords: contraception, contraceptive methods, sex education

6 OBSAH 1 ÚVOD CÍLE PRÁCE TEORETICKÁ ČAST Stručná anatomie a fyziologie Mužské pohlavní orgány Ženské pohlavní orgány Menstruační (děložní) cyklus a jeho hormonální regulace Ovariální cyklus a jeho hormonální regulace Historie antikoncepce Hodnocení spolehlivosti antikoncepce Metody antikoncepce Přirozené metody antikoncepce Bariérové metody antikoncepce - mechanické Bariérové metody antikoncepce - chemické Nitroděložní antikoncepce Kombinovaná hormonální antikoncepce Gestagenní antikoncepce Intercepce Sterilizace Sexuální výchova v českých školách PRAKTICKÁ ČÁST Cíle praktické části práce Metodika práce Výsledky dotazníkového šetření a jejich interpretace DISKUZE ZÁVĚR... 57

7 7 SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ SEZNAM ZKRATEK SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM PŘÍLOH... 63

8 1 ÚVOD Často se na porodním sále setkávám s nezletilými těhotnými dívkami, které mají v anamnéze dokonce několik předchozích těhotenství. Důvodů, proč k tomu dochází, může být spousta. Z vlastní zkušenosti ale vím, že je téma antikoncepce nedostatečně probíráno, a to nejen ve školách, ale i v rodinách. Potřebné informace se pak mladí lidé dozvídají například od kamarádů nebo z médií. Přitom považuji za velmi důležité informovat dospívající dívky a chlapce o možnostech ochrany před nechtěným otěhotněním a o prevenci pohlavně přenosných chorob. Totéž vyplývá i z výzkumu prováděného od roku 1993 do roku Podle něj je role rodiny a školy jako zdroje informací o sexualitě pouze sekundární. Tyto instituce plní svoji roli nedostatečně. Převládají tak zdroje méně spolehlivé, jako jsou kamarádi a známí [1]. Dále se často setkávám s negativními názory na hormonální antikoncepci, a proto je mým cílem seznámit studentky, které tuto metodu odmítají, i s dalšími možnostmi antikoncepce. Z výzkumů vyplývá, že se průměrný věk prvního pohlavního styku v České republice dlouhodobě pohybuje kolem 18. roku života, a to u mužů i žen [1]. Proto se tato bakalářská práce zaměřuje na studentky středních škol, které se nacházejí právě ve věkovém rozmezí od 15 do 19 let a tudíž je pro ně téma antikoncepce velmi aktuální. 8

9 2 CÍLE PRÁCE 1. V teoretické části zpracovat téma dnes dostupných metod antikoncepce, včetně krátkého historického přehledu. 2. Zjistit, jak je v rámcových a školních vzdělávacích programech zapracováno téma sexuální výchovy. 3. V praktické části zjistit míru informovanosti studentek středních škol o možnostech antikoncepce. 4. Provést srovnání mých výsledků s podobnými předchozími průzkumy. 5. Navrhnout informační materiál pro studentky středních škol s tématikou antikoncepce. 9

10 3 TEORETICKÁ ČAST 3.1 Stručná anatomie a fyziologie Pohlavní soustava zabezpečuje reprodukci druhu. Její základní funkcí je tvorba vajíček, spermií a hormonů. Z morfologického hlediska se mužské a ženské pohlavní ústrojí liší, i když na počátku vývoje mají společný základ [2]. Pro správné pochopení podstaty jednotlivých antikoncepčních metod je nutné nejprve pochopit anatomii a fyziologii mužských a ženských pohlavních orgánů Mužské pohlavní orgány Mužské pohlavní ústrojí se dělí na vnější a vnitřní. Mezi vnější pohlavní orgány patří pyj (penis) a šourek (scrotum), mezi vnitřní pak varle (testis), nadvarle (epididymis), chámovod (ductus deferens), semenný provazec (funiculus spermaticus), semenné váčky (vesiculae seminales), předstojná žláza (prostata), močová trubice (urethra) [2]. Ve varlatech jsou semenotvorné kanálky vystlané zárodečným epitelem, které přecházejí do kanálků nadvarlete. Z buněk zárodečného epitelu se vyvíjejí mužské pohlavní buňky spermie. Tyto buňky se skládají z hlavičky, krčku a bičíku, jsou dlouhé asi 50 µm a pohybují se rychlostí 3-4 mm/hod. 1 ml ejakulátu obsahuje asi spermií [2]. Penis je mužský kopulační orgán o délce cm. Jeho podkladem jsou tři topořivá tělesa (párová a nepárové), která se skládají ze systému dutinek, do nichž ústí přívodné tepénky. Při erekci se dutinky plní krví a penis se zvětšuje dochází k ztopoření [2]. Tento proces umožňuje ejakulaci, což je spinální reflex, který se skládá z emise (transportu ejakulátu do močové trubice) a vlastní ejakulace (výron ejakulátu z močové trubice při orgasmu) [3] Ženské pohlavní orgány Ženské pohlavní ústrojí se dělí na vnější a vnitřní. Mezi vnější pohlavní orgány patří pochva (vagina), velké stydké pysky (labia majora pudendi), malé stydké pysky (labia minora pudendi), poštěváček (clitoris), mezi vnitřní pak vaječník (ovarium), vejcovod (tuba uterina), děloha (uterus) a pochva (vagina). V kůře vaječníku dozrávají ženské pohlavní buňky vajíčka. Nezralá vajíčka jsou uložena ve folikulech. U novorozence je jich asi Do puberty se jejich počet redukuje na a dozrává jich jen 400 [2]. 10

11 Vajíčka jsou transportovány do dutiny děložní prostřednictvím vejcovodů, vystlaných řasinkovým epitelem. Zároveň dochází uvnitř vejcovodu k oplození vajíčka, které je pak řasinkami a peristaltickými pohyby svaloviny vejcovodu dopraveno do dělohy [2]. Děloha je dutý svalový orgán, který se během těhotenství asi 10 x zvětšuje. Slouží k přijetí oplozeného vajíčka, k výživě a ochraně plodu. Děložní stěna sestává ze 3 vrstev. Sliznice (endometrium) je tvořena jednovrstevným cylindrickým epitelem, slizničním vazivem a četnými tubulózními žlázami. Svalová vrstva (myoemetrium) představuje nejsilnější vrstvu děložní stěny. Je tvořena pruhy hladké svaloviny, které jsou prostoupeny vazivem. Serózní vrstva (perimetrium) je vlastně viscerální peritoneum pevně spojené se svalovou vrstvou [2][4] Menstruační (děložní) cyklus a jeho hormonální regulace Jak uvádí Seidlová: Menstruační cyklus je opakující se sled změn, kterým se ženské pohlavní ústrojí periodicky připravuje na otěhotnění [5]. Délka menstruačního cyklu (tzn. doba od začátku jednoho krvácení do začátku příštího krvácení) bývá průměrně 28 dnů. Není tedy u všech žen stejná a pohybuje se v rozmezí 24 až 36 dnů. Toto rozmezí považujeme za fyziologické [6]. Normální menstruační cyklus je charakterizován již zmíněnou délkou menstruačního cyklu, dále pak délkou krvácení (2 až 8 dní), krevní ztrátou nepřesahující 80 ml a ovulací, která nastává 10 až 14 dnů před menstruací a je následovaná normální funkcí žlutého tělíska [7]. Hlavními hormony, které mají na menstruační cyklus vliv, jsou: - gonadotropin releasing hormon (GnRH), vylučovaný z hypotalamu - folikulostimulační hormon (FSH) a luteinizační hormon (LH), uvolňované z předního laloku hypofýzy, - estrogen a progesteron, produkované ovariem [8]. Cyklus má čtyři fáze, a to menstruační, proliferační, sekreční a ischemickou [9]. Za počátek cyklu se považuje první den menstruačního krvácení [5]. V menstruační fázi (1. až 4. den) nastává odlučování děložní sliznice, která odchází spolu s krví z těla ven [9]. V proliferační fázi (5. až 12. den) roste nová děložní sliznice pod vlivem estrogenů produkovaných Graafovým folikulem [9]. Buňky endometria se intenzivně dělí. Tloušťka sliznice se zvětšuje, narůstají cévy, žlázky a povrchový epitel [5]. 11

12 V sekreční fázi (13. až 27. den) pokračuje růst děložní sliznice a krevních kapilár pod vlivem progesteronu produkovaného žlutým tělískem [9]. Rozšiřují se dna endometriálních žlázek [5] a ty začínají produkovat čirou tekutinu [3]. V ischemické fázi (28. den) dochází po poklesu sekrece progesteronu ke konstrikci cév zásobujících děložní sliznici, která se poté začíná odlučovat [9] Ovariální cyklus a jeho hormonální regulace Ovariální cyklus začíná 1. až 4. den zráním několika primárních folikulů s oocyty pod vlivem FSH. Zrající folikuly produkují estrogen. 7. až 8. den cyklu se jeden z primárních folikulů přemění na Graafův folikul a potlačí tak zrání ostatních. 14. den cyklu významně vzroste sekrece LH, Graafův folikul praská a nastává ovulace. Ta je provázena zvýšením bazální teploty o 0,5 až 0,7 C. Zralý oocyt putuje do peritoneální dutiny a je zachycen vejcovodem, kde může případně dojít k jeho oplození. Z prasklého Graafova folikulu se vytváří žluté tělísko, které produkuje 10 až 12 dní progesteron. Nedojde-li k oplození oocytu, žluté tělísko zaniká, tvorba progesteronu se zastavuje a celý cyklus se opakuje [9]. 3.2 Historie antikoncepce Různými metodami antikoncepce se lidstvo zabývalo už od doby, kdy odhalilo souvislost mezi pohlavním stykem a těhotenstvím. Různými prostředky se snažili buď zabránit otěhotnění, nebo v některých případech vyvolat potrat. Prameny uvádějí legendu o biblickém Ónanovi. Ten měl poměr s vdovou po svém starším bratrovi. Aby zabránil otěhotnění, vypouštěl sperma na zem [10]. Jedná se tak o jednu z prvních písemných zmínek o nejprostší antikoncepční metodě přerušované souloži. Tato praktika byla ale dlouhou dobu považována za škodlivou. Zmiňovaný Ónan byl za provozování této činnosti Hospodinem usmrcen a ještě i v 19. století převládal názor, že přerušovaná soulož způsobuje zdravotní komplikace, jako např. infarkt dělohy nebo neplodnost [11]. V Indii se snažili potlačit plodnost žen zaříkáváním. Staří Egypťané radili před pohlavním stykem zavádět do pochvy pesary vyrobené z medu, krokodýlího nebo sloního trusu, dále také volskou žluč, stromovou smůlu nebo zelí. Další metodou bylo vykuřování pochvy, ke kterému existovalo dokonce speciální zařízení [11]. Staří Arabové zase doporučovali antikoncepční čípek vyrobený z pravého varlete vlka obaleného bavlnou nasáklou olivovým olejem. Ve starověké Číně měly ženy spolknout 24 živých pulců chycených v předjaří, což mělo zajistit ochranu před otěhotněním na celých 5 let. 12

13 Ve 13. století tuto metodu na pařížské univerzitě upravil filozof Albert, který za spolehlivější považovat spolknutí živých včel [10]. Ve 2. století n. l. doporučoval řecký lékař Soranos ženám vyhnout se orgasmu. Domníval se, že takto nedojde k postupu spermatu do dělohy. Žena měla tedy pohlavní styk předčasně ukončit, zakašlat a vypít chladný nápoj [5]. Ve středověku se objevily dvě antikoncepční metody, a to pás cudnosti a návlek na penis (jako ochrana před syfilidou) [11]. Tyto první kondomy se vyráběly ze střívek, rybích měchýřů, případně hedvábí [5]. Roku 1938 se objevil první popis pesaru od Wildeho. Později tento vynález zpropagoval německý lékař Mensinga, který časem získal mnoho stoupenců. Zlom v historii antikoncepce však nastal ve 20. letech 20. století. V této době začaly vznikat první antikoncepční poradny. Ty měly k dispozici kromě kondomu a pesaru ještě lokální vaginální pěnotvorné prostředky, poševní hubky a tampony a dočasnou sterilizaci zářením. V této době bylo v Německu vynalezeno už i nitroděložní tělísko, které bylo však pro riziko zánětlivých komplikací veřejností odsouzeno [11]. V Rakousku také začínají první pokusy s hormonální antikoncepcí, když si rakouský doktor Haberlandt všiml, že vaječníky těhotných zvířat obsahují látky, které se dají použít jako antikoncepce, protože blokují uvolnění vajíček z vaječníků [10]. V 50. letech se podařilo americkým vědcům syntetizovat ženské pohlavní hormony a roku 1960 byla zahájena výroba první antikoncepční tabletky s názvem Enovid. V polovině 60. let přišel na trh i první tuzemský antikoncepční přípravek Antigest a také gestagenní antikoncepce Depo-Provera. V roce 1967 bylo na trh uvedeno také původní české nitroděložní tělísko DANA (Dobrá A Neškodná Antikoncepce) [11]. 3.3 Hodnocení spolehlivosti antikoncepce Jak uvádí Roztočil [12]: Spolehlivost antikoncepčních metod se uvádí jako Pearlův index, což je počet otěhotnění na 100 žen během jednoho roku pravidelného sexuálního života, které danou antikoncepční metodu používají jako jedinou. Můžeme tedy říci, že čím je toto číslo vyšší, tím méně je daná metoda spolehlivá. Je však nutno rozlišovat mezi teoretickou spolehlivostí metody, která předpokládá její perfektní použití a praktickou, která bere v úvahu běžného uživatele se všemi jeho chybami. Praktická spolehlivost zahrnuje dva základní faktory selhání, a to selhání ze strany metody a selhání ze strany uživatele [5]. Proto je nutné brát Pearlův index pouze jako orientační hodnocení spolehlivosti antikoncepce. Obecně ale platí, že klesá s věkem 13

14 (snižuje se plodnost ženy a počet pohlavních styků) a nezávisle na věku klesá s délkou používání dané antikoncepční metody (ubývá chyb v užívání metody) [12]. 3.4 Metody antikoncepce Vokurka [13] tvrdí, že: Antikoncepce (kontracepce) je opatření k zabránění oplodnění. Má zabránit setkání (a spojení) vajíčka se spermií vnikající do pohlavního ústrojí ženy při souloži. Antikoncepční metody lze rozdělit nehormonální a hormonální. Mezi nehormonální patří přirozené metody, bariérové metody mechanické a chemické, nitroděložní nehormonální antikoncepce a sterilizace. Mezi hormonální řadíme kombinované preparáty, gestagenní preparáty, nitroděložní hormonální antikoncepci a postkoitální antikoncepci neboli intercepci [12] Přirozené metody antikoncepce a) Kojení Princip: Kojení jako antikoncepční metoda využívá laktační amenorey, která souvisí s laktační hyperprolaktinemií. Důraz je kladen především na frekvenci, nikoli celkovou dobu kojení. Je ale nutno splnit následující podmínky: doba uplynulá od porodu nepřesáhla 6 měsíců, žena dosud po porodu nemenstruovala, interval mezi kojením nepřekračuje 4 hodiny ve dne a 6 hodin v noci. Výhody: dostupnost, cena, příznivý vliv kojení na dítě, prevence karcinomu prsu, ovaria a endometria, rychlejší návrat hmotnosti na původní úroveň Nevýhody: nutnost častého kojení, časové omezení (6 měsíců po porodu), riziko mastitis, osteoporózy, atrofické vaginitis, sexuální dysfunkce [14] Pearlův index: 3-5 [12] b) Periodická abstinence Princip: Tato metoda souvisí s následujícími fakty. Během menstruačního cyklu probíhá pouze jedna ovulace. Vajíčko je poté schopné oplodnění nejvýše 48 hodin. Spermie přežívají v ženském pohlavním ústrojí maximálně 7 dní. Oplodnění je možné pouze v 7 dnech cyklu, zbývajících 21 dní je neplodných. Metody periodické antikoncepce se tedy sledováním různých fyziologických změn v organismu ženy snaží rozpoznat plodné a neplodné dny menstruačního cyklu. Metoda kalendářová (Ogino-Knausova) K určení plodných a neplodných dnů se používá následující výpočet, ke kterému je nutné znát délku posledních 12 cyklů. 14

15 Od nejkratšího cyklu se odečte 18, výsledkem je první plodný den. Od nejdelšího cyklu se odečte 11, výsledkem je poslední plodný den. Tato metoda je však vysoce nespolehlivá. Metoda teplotní Vychází z faktu, že po ovulaci dochází vlivem progesteronu k vzestupu bazální teploty, která se měří v pochvě nebo konečníku, ideálně mezi 3. a 6. hodinou ráno. Neplodné dny, dle pravidel této metody, začínají večer třetího dne po vzestupu bazální teploty. Metoda hlenová (Billingsova) Jedná se o posuzování kvality hlenu, tvořeného žlázkami hrdla děložního. Po menstruaci je hlen hustý a je ho malé množství. Před ovulací se stává naopak řídkým a tažným a dosahuje tzv. hlenového vrcholu. Neplodné dny pak začínají tři dny po tomto vrcholu. Metoda cervikální Využívá změn děložního čípku během menstruačního cyklu. Po menstruaci je čípek tvrdý a branka je uzavřená. Před ovulací čípek měkne, posunuje se vzhůru a branka se mírně otevírá. Po ovulaci čípek opět tvrdne, sestupuje dolů a branka se uzavírá. Krystalizace slin Souvisí s účinky estrogenů a progesteronu na sliny. Před ovulací se objevují stromečkovité nebo kapraďovité struktury. V ostatních fázích cyklu je struktura slin amorfní. K posouzení je třeba speciální lupy a sklíčka. Metoda symptotermální Jde o kombinaci výše uvedených metod, a to minimálně metody hlenové a teplotní. Lze přidat i další ukazatele, jako například napětí prsů, ovulační bolest, psychické změny atd. Platí pravidlo, že pokud alespoň jeden ukazatel svědčí pro to, že by mohl být daný den plodný, pak je nutné ho za plodný pokládat. Výhody: dostupnost, cena, přijatelnost pro katolickou církev, nepřítomnost vedlejších účinků Nevýhody: složitost, vysoká možnost pochybení [14] Pearlův index: 3-30 [12] c) Coitus interruptus a podobné techniky Princip: Základní myšlenka této metody spočívá v ukončení soulože před ejakulací, ke které dojde mimo rodidla ženy. Jedná se ale opět o metodu velmi nespolehlivou, z důvodu přítomnosti spermií v preejakulační tekutině a přežívání spermií ve Skeneho parauretrálních žlázkách, odkud mohou být při opakované souloži vyplaveny do pochvy. Mezi příbuzné metody patří pak coitus reservuatus, kdy vůbec nedojde k ejakulaci a soulož je přerušena po orgasmu ženy a coitus saxonicus, 15

16 při kterém před ejakulací žena stiskne penis, uzavře tak močovou trubici partnera a výsledkem je retrográdní ejakulace. Prameny zde uvádějí i coitus ante portas, kdy dochází k ejakulaci do vestibulum vaginae. Riziko otěhotnění zde ale není sníženo, a proto se nejedná o antikoncepci. Výhody: okamžitá dostupnost Nevýhody: nízká spolehlivost [14] Pearlův index: 4-20 [12] d) Úplná koitální abstinence Rozlišujeme úplnou sexuální abstinenci a pouze koitální abstinenci, kdy se pár věnuje nekoitálním sexuálním praktikám, jako je např. orogenitální styk a společná, nebo vzájemná onanie. Do této skupiny lze zařadit také coitus analis. Zde ale existuje vyšší riziko poranění a přenosu pohlavně přenosných chorob [12] Bariérové metody antikoncepce - mechanické a) Kondom Princip: Jedná se o většinou latexový návlek na penis, který slouží jako ochrana před otěhotněním a současně zabraňuje přenosu nemocní přenášených pohlavním stykem. Je ale nutno brát v potaz několik skutečností. Kondomy je třeba uchovávat na suchém a chladném místě. Je nutné vyvarovat se kontaktu s mastí, krémem, nebo pleťovým mlékem, které mohou narušovat latexovou stěnu kondomu. Kondom se nasazuje na penis před pohlavním stykem. Na špičce kondomu je rezervoár, ze kterého je nutné vymáčknout vzduch. Pokud nasazuje kondom partnerka, která má dlouhé nehty, měla by dbát zvýšené opatrnosti. Penis se zavádí do dobře zvlhčené pochvy. V případě nutnosti lze použít lubrikační gel. Po ejakulaci se musí muž přestat pohybovat, přidržet kondom a opatrně jej vytáhnout z pochvy. Před i po použití je dobré zkontrolovat neporušenost kondomu. Výhody: dostupnost, cena, ochrana proti pohlavně přenosným chorobám Nevýhody: riziko protržení, riziko sklouznutí, alergie na latex Pearlův index: 4-10 [12] b) Poševní pesar (diafragma) Princip: Jedná se o gumový klobouček o průměru 5-10,5 cm s kovovou pružinou po svém obvodu, který se umisťuje na děložní čípek a lze jej používat i opakovaně. Zavádí se před stykem a ponechává se do 24 hodin po styku. Doporučuje se tuto metodu kombinovat s chemickými vaginálními prostředky [14]. 16

17 c) Femidon Princip: Jde o ženský kondom z polyuretanu, který je vybaven lubrikanciem. Připomíná pánskou verzi, ale je větší, delší a na obou koncích vybavený flexibilními kroužky. Vnitřní kroužek se umisťuje na děložní čípek a zevní zůstává před rodidly. Na českém trhu se prodá ročně jen několik set kusů. Pearlův index: 1-2 [14] d) Cervikální klobouček = cervikální pesar Princip: Klobouček je vyroben z latexu, umělých hmot, gumy nebo kovu a má rozměry mm. Správný typ a velikost určuje gynekolog. Cervikální pesar se přisaje na děložní čípek a může být ponechán na místě maximálně 3 dny [14]. e) Vaginální houbička Princip: Kombinace mechanické a chemické bariéry - polyuretanová hubka kruhovitého tvaru napuštěná nonoxynolem-9. Zavádí se do pochvy, kde může být až 24 hodin. Odstraňuje se za 6 hodin po souloži [15]. Na českém trhu není k dostání Bariérové metody antikoncepce - chemické Vaginální spermicidy Princip: Chemické prostředky, které si žena před pohlavním stykem zavede do pochvy. Po uplynutí předepsaného času pak spermicidy různým mechanismem poškozují spermie. Účinek trvá přibližně 2 hodiny a po dobu 6 hodin po souloži se nesmí provádět výplachy pochvy. Existují v různých formách, a to jako krémy, pěny, čípky, tablety, želé a papírové filmy. Nejčastěji obsahují nonoxynol-9, nebo benzalkonium chlorid [14]. Na českém trhu jsou k dostání Pharmatex vaginální globule a Pharmatex vaginální krém. Výhody: dostupnost bez lékařského předpisu, inhibice množení některých bakterií Nevýhody: nutnost striktního dodržení času doporučeného výrobcem, pach, chuť, přítomnost v pochvě [14] Pearlův index: 3-10 [12] Nitroděložní antikoncepce a) Nitroděložní tělísko s kovem = IUD (intrauterine device) Princip: Nitroděložní tělísko se zavádí do dutiny děložní, je vyrobeno z plastické hmoty a má nejčastěji tvar písmene T. Většinou obsahuje drátek z mědi, zlata, stříbra nebo slitiny mědi a zinku a je opatřeno vláknem, které vyčnívá do pochvy 17

18 a slouží k extrakci tělíska. Zavádí ho gynekolog a ponechává se v dutině děložní přibližně 5 let. Mechanismus účinku spočívá v indukci sterilního zánětu endometria a následné invazi makrofágů, neutrofilů a monocytů do dutiny děložní. Společně s ionty kovu pak působí toxicky na spermie. Výhody: snížení rizika karcinomu endometria, jednoduchost užívání, vysoká spolehlivost, cena Nevýhody: zesílení a prodloužení menstruačního krvácení, méně vhodné pro nullipary Pearlův index: 0,2-0,3 [12] b) Nitroděložní systém s progesteronem nebo progestinem = IUS (intrauterine system) Princip: Jde o nitroděložní tělísko obsahující syntetický progestin levonogestrel (LNG-IUS) známé pod názvem Mirena. Má tvar písmene T a je opatřeno vláknem. Obsahuje 52 mg levonogestrelu. Denně se z něj uvolňuje 20 μg tohoto hormonu [12]. Kombinuje tedy účinek IUD a gestagenní antikoncepce. Zavádí se stejně jako IUD na 5 let [16]. Výhody: jednoduchost užívání, vysoká spolehlivost, hypomenorea až amenorea, snížení rizika karcinomu a hyperplazie endometria, snížení výskytu pánevní zánětlivé nemoci, zmenšení děložních myomů Nevýhody: méně vhodné pro nullipary Pearlův index: 0,02-0,05 [12] Kombinovaná hormonální antikoncepce V České republice užívá současné době hormonální antikoncepci téměř 50 % žen ve fertilním věku [16]. Mezi kombinovanou hormonální antikoncepci řadíme orální (COC) a injekční antikoncepci, antikoncepční náplast a vaginální systém [17]. Princip: Kombinovaná hormonální antikoncepce spočívá v užívání estrogenu a progestinu v různé denní dávce [17]. Mechanismus účinku spočívá primárně v inhibici ovulace prostřednictvím synteticky vyrobených pohlavních hormonů a jejich účinku na hypofýzu a ovaria [16]. Dalším účinkem je neprostupnost cervikálního hlenu pro spermie [14]. Nejčastěji se užívá v cyklickém režimu dní s 4-7 denní přestávkou, kdy dochází i k pravidelnému pseudomenstruačnímu krvácení (4-7 dní). Během ní je však antikoncepční účinek zachován. Může se podávat i s prodlouženým cyklem (3 měsíce) nebo kontinuálně. Kombinovaná orální antikoncepce se prodává ve 18

19 formě tablet a patří mezi nejrozšířenější typ hormonální antikoncepce [12]. Kombinovaná injekční hormonální antikoncepce není v ČR zatím dostupná. Její účinek spočívá v měsíční intramuskulární aplikaci hormonů, které se poté ze svalu konstantně uvolňují do krevního oběhu. Kombinovaná antikoncepční náplast uvolňuje hormony přes pokožku do krve po dobu jednoho týdne. Po aplikaci 3 náplastí probíhá týdenní pauza, kdy dochází k cyklickému krvácení. Kombinovaný vaginální systém existuje ve formě plastového kroužku, který se zavádí do pochvy. Zde se z něj uvolňují hormony vstřebávané poševní sliznici po dobu 3 týdnů. Následně se kroužek vyjme a nastává krvácení [17]. Výhody: spolehlivost, pravidelný pseudomenstruační cyklus, možnost posunovat krvácení dle potřeby, příznivé zdravotní účinky (např. snižuje riziko karcinomu endometria a ovaria, snižuje výskyt dysplazií a fibroadenomu prsu a funkčních ovariálních cyst, upravuje poruchy menstruačního cyklu, atd.) [12] Nevýhody: nutnost pravidelného užívání, riziko hluboké žilní trombózy, nejvíce zdravotních kontraindikací (kouření, hypertenze, akutní nebo anamnestická žilní trombóza, aktuální nebo anamnestická ischemická choroba srdeční, anamnéza cévní mozkové příhody, komplikované srdeční vady, migréna s aurou, karcinom prsu do 5 let po léčbě, aktivní virová hepatitis, cirhóza, šestinedělí, atd.) [14] Pearlův index: 0,1-0,5 [12] Gestagenní antikoncepce Do této skupiny řadíme orální antikoncepci (minipilulky), injekční antikoncepci a podkožní implantáty [18]. Princip: Tato metoda spočívá v kontinuálním užívání syntetického progesteronu = gestagenu (progestinu). Tím dochází ke změně konzistence cervikálního hlenu, který se stává vazkým, ztrácí tažnost a je neprostupný pro spermie [19]. Dalším účinkem je i inhibice ovulace, která ale není u většiny metod stabilní [12]. Gestagenní orální antikoncepce se užívá bez přerušení každý den ve stejnou dobu a je vhodnou volbou pro kojící ženy a prvních 6 měsíců po porodu. Gestagenní injekční antikoncepce (depotní medroxyprogesteronacetát) se aplikuje jednou za 3 měsíce a po poslední injekci dochází k návratu plodnosti za 14 týdnů až 18 měsíců. Podkožní implantáty se zavádí v lokální anestezii do podkoží paže a zajišťují antikoncepční účinek po dobu tří let [20]. Vyrábí se implantáty levonorgestrelové nebo etonogestrelové [17]. 19

20 Výhody: vysoká spolehlivost, nezávislost na chybě ženy, málo kontraindikací, absence nepříznivých vedlejších účinků kombinované hormonální antikoncepce, vhodné i pro ženy, které nemohou užívat kombinovanou hormonální antikoncepci (kojení, hluboká žilní trombóza, nemoci jater, migréna, hypertenze) [19] Nevýhody: poruchy menstruačního cyklu, absence příznivých účinků kombinované hormonální antikoncepce (pravidelné krvácení, vliv na mastnou pleť a akné) [19] Pearlův index: 0,1-0,5 [12] Intercepce Princip: Jedná se o postkoitální metodu antikoncepce, která by měla soužit spíše jako záchranná možnost v případě nechráněného pohlavního styku nebo selhání jiného druhu antikoncepce. Podává se vysoká dávka pohlavních steroidů nejpozději do 72 hodin po pohlavním styku. V praxi se dnes nejčastěji používá 1500 μg levonogestrelu v jedné dávce (Escapelle) nebo ve dvou dávkách po 12 hodinách (Postinor-2). Mechanismus účinku spočívá v zabránění ovulaci nebo nidaci oocytu [12]. Pokud žena přijde pozdě, nebo není-li z možné použít hormonální intercepci, lze také zavést nitroděložní tělísko s mědí nebo jiným kovem, a to do 120 hodin po souloži [21]. Výhody: možnost použití po pohlavním styku Nevýhody: nepravidelné krvácení, nauzea, zvracení, bolest hlavy Pearlův index: 1 [12] Sterilizace Princip: Sterilizace zahrnuje ireverzibilní metody antikoncepce. S ohledem na asistovanou reprodukci se jedná o metody antikoncepce, kde otěhotnění není možné bez lékařské asistence [12]. U žen se laparoskopicky přeruší vejcovody v istmické části. U mužů se provádí chirurgické přerušení chámovodů [22]. Výhody: vysoká spolehlivost Nevýhody: nevratnost, operační komplikace Pearlův index: 0,02 [12] 20

21 3.5 Sexuální výchova v českých školách Dle Světové zdravotnické organizace [23]: Podstatu a cíle sexuální výchovy tvoří vše, co přispívá k výchově celistvé osobnosti, schopné poznávat a chápat sociální, mravní, psychologické a fyziologické zvláštnosti jedinců podle pohlaví a díky tomu zformovat optimální mezilidské vztahy s lidmi svého i opačného pohlaví. V současné době stanovují pravidla pro výuku sexuální výchovy v českých školách tzv. rámcové vzdělávací programy (RVP) které určují závazné rámce pro předškolní, základní a střední vzdělávání. RVP je velmi obecný dokument a neklade důraz na konkrétní obsah, ale na kompetence, které by si žáci měli osvojit. Sexuální výchovu tedy mohou vyučující přizpůsobit žákům podle potřeby některým tématům se mohou věnovat více a jiná mohou naopak výrazně zredukovat. Pro školy jsou pak závazné tzv. očekávané výstupy definované v RVP (tj. to, co mají žáci umět), což je poté kontrolované Českou školní inspekcí [24]. RVP jsou rozčleněny do vzdělávacích oblastí a oborů. Sexuální výchova není samostatným oborem ani oblastí, ale jde o souborné označení různých témat a kompetencí, které jsou jejich součástí. Je zařazena hlavně do vzdělávacích oblastí Člověk a zdraví, Člověk a příroda a Člověk a jeho svět. Na podkladě RVP si jednotlivé školy připravují své školní vzdělávací programy (ŠVP). Ty jsou mnohem konkrétnější než RVP a obsahují postupy, jakými bude dosaženo očekávaných výstupů, které jsou pro školy závazné [24]. Školám je ponechána velká volnost ve volbě způsobu výuky. Sexuální výchova může být po částech probírána v různých předmětech (biologie, občanská výchova, atd.), může být přednesena souhrnně v rámci projektových dnů, nebo si může škola zajistit externí pracovníky z oblasti medicíny, lidských práv, kriminalistiky, či nevládní organizace, které nabízejí specializované programy zaměřené na sexuální výchovu. Mezi ty patří Společnost pro plánování rodiny a sexuální výchovu, která má tzv. peer programy (vzdělavateli jsou zde vyškolení vrstevníci) [24], IFMSA a jejich program Sexuální výchova pro pokročilé [25] nebo v Brně např. Lipka (Školské zařízení pro environmentální vzdělávání) a jejich výukové programy Sex je náš a Sex včera, dnes a zítra [26]. Dále se této problematice věnuje také firma MP Education, s.r.o. s mnoha naučnými programy zaměřenými na ochranu reprodukčního zdraví [27]. Škola by si měla ověřit, zda je jí zvolený specializovaný program poskytovaný nevládní organizací v souladu s RVP. Také by měla spolupracovat s rodiči a sdělit jim, jakou formou bude tato problematika probírána, aby se tak předcházelo zbytečným nedorozuměním a sporům [24]. 21

22 Aby mohly školy nachystat kvalitní ŠVP, je třeba dostatek kvalitních materiálů, a to nejen pro žáky, ale také didaktické a metodologické materiály pro vyučující. Roku 2009 vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) příručku Sexuální výchova vybraná témata, k níž měla poté výhrady Česká biskupská konference, ale tehdejší ministryně školství Miroslava Kopicová se za brožuru postavila s tím, že je třeba výuku sexuální výchovy ve školách zkvalitnit [24]. Mezi vybraná témata patří tato: sexuální výchova z pohledu etiky, RVP pro základní vzdělávání z pohledu sexuální výchovy, ochrana reprodukčního zdraví mladistvých, HIV/AIDS, nemoci přenosné pohlavním stykem, sexuální orientace, sexuální deviace a deviantní chování, sexuální dysfunkce, sexuální výchova a legislativa, sexualita a média bezpečný internet, genderové aspekty sexuální výchovy, syndrom CAN, sexuální výchova v rodině a ve škole, sexuální výchova žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, didaktické náměty a návrh učiva vzhledem k věkovým zvláštnostem žáků [28]. Roku 2010 byl zvolen nový ministr školství Josef Dobeš, kterého kontaktoval Výbor na obranu rodičovských práv (VORP), spolek ultrakonzervativních křesťanů s peticí pod heslem: Opravdu chcete, aby se vaše děti učily na základní škole souložit bez zábran a výčitek s kýmkoli, kdekoli a jakkoli?. Výsledkem jejich setkání bylo stáhnutí brožury z ministerského webu a samotný ministr se od příručky distancoval. VORP však žádal úplné zrušení povinné sexuální výchovy. Ministr Dobeš tedy uložil ředitelům škol povinnost informovat rodiče o podobě sexuální výchovy ve školy a v případě jejich nesouhlasu umožnit uvolnění žáků z výuky. Roku 2011 poté prohlásil, že sexuální výchova bude nepovinná a že dojde k přepracování RVP. Později odebral tuto kompetenci Výzkumnému ústavu pedagogickému a oznámil, že vytvoří vlastní tým odborníku, kteří se budou zabývat přepracováním RVP ve spolupráci s VORPem. K tomu ale nedošlo, protože Josef Dobeš podal roku 2012 demisi. Sexuální výchova se tedy v českých školách i nadále učí dle RVP [24]. Roku 2010 vydalo WHO dokument Standardy pro sexuální výchovu v Evropě. Rámec pro tvůrce plánů, výchovné a zdravotní orgány a specialisty. Cílem tohoto dokumentu je přispět k zavedení ucelené (holistické) sexuální výchovy přeměřené vždy věku dítěte či mladého člověka. Holistická sexuální výchova se snaží dát dětem a mladým lidem nepředpojaté, vědecky správně informace o všech aspektech sexuality, které jim umožní svobodně se rozhodnout o své sexualitě a svých vztazích v různých vývojových stupních. Podporuje je v tom, aby svědomitě žili svůj sexuální život a své vztahy naplňujícím a zodpovědným způsobem. Holistický přístup klade důraz na pozitivní přístup k sexualitě, 22

23 zahrnuje nejen oblast zdraví, ale i otázku osobního a sexuálního rozvoje či rovných práv, respektu a tolerance [24]. V České republice jsou jistě možnosti pro zdokonalení sexuální výchovy. Bylo by na místě např. oficiální přihlášení k standardům sexuální výchovy dle WHO, příp. vypracování vlastních národních standardů na jejich základě. Dále by bylo vhodné navýšit podporu škol a nevládních organizací nabídkou školení nebo grantů pro projekty zaměřené na sexuální výchovu, aby si každá škola mohla vybrat program, vhodný pro její podmínky. V neposlední řadě by měl být také medicínský přístup nahrazen přístupem holistickým [24]. 23

24 4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Cíle praktické části práce Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit míru informovanosti studentek středních škol o možnostech antikoncepce. Ten je rozpracován na několik cílů dílčích, od kterých se odvíjejí jednotlivé předpoklady. Vedle něj jsem si jako další cíl práce stanovila, že vytvořím jednoduchý informační materiál pro studentky středních škol s tematikou antikoncepce. Dílčí cíl č. 1 Zjistit míru informovanosti studentek středních škol o možnostech antikoncepce. Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, že většina studentek bude vědět, co to je antikoncepce a k čemu slouží. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, že nejvíce studentek bude znát bariérovou a hormonální antikoncepci. Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, že většina studentek bude vědět, která antikoncepční metoda chrání před přenosem pohlavně přenosných chorob. Dílčí cíl č. 2 Zjistit míru informovanosti studentek o hormonální antikoncepci. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, že většina studentek nebude mít informace o tom, na jakém principu hormonální antikoncepce funguje. Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládám, že většina studentek bude vědět minimálně jeden nežádoucí účinek a minimálně jeden příznivý účinek hormonální antikoncepce. Dílčí cíl č. 3 Zjistit, kde se studentky středních škol informují o antikoncepci a zda školy plní svou vzdělávací funkci v záležitosti sexuální výchovy. Očekávaný výsledek č. 6: Předpokládám, že hlavním zdrojem informací o antikoncepci bude pro studentky internet. Očekávaný výsledek č. 7: Předpokládám, že 80 % dívek bylo informováno o antikoncepci v rámci výuky na základních i středních školách. 24

25 Dílčí cíl č. 4 Zjistit, jaké mají studentky osobní zkušenosti s užíváním různých druhů antikoncepce. Očekávaný výsledek č. 8: Předpokládám, že hormonální antikoncepci bude užívat minimálně polovina dotazovaných dívek. Očekávaný výsledek č. 9: Předpokládám, že při prvním pohlavním styku použilo nejvíce studentek bariérovou antikoncepci. 4.2 Metodika práce Praktická část mé bakalářské práce obsahuje kvantitativní průzkum, pro který jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. Dotazník byl anonymní a obsahoval celkem 17 otázek. 5 otázek bylo uzavřených (dívky zde mohly vybrat pouze z nabízených odpovědí) a 12 polouzavřených (kromě stanovených odpovědí zde byla většinou i možnost napsat vlastní odpověď, nebo zvolenou možnost Ano vysvětlit). V dotazníku měly studentky vybrat jen jednu správnou možnost, nebo mohly označit více odpovědí, což bylo uvedeno v zadání otázky. Na začátku dotazník obsahuje 4 úvodní otázky zjišťující identifikační údaje respondentek (věk, typ střední školy, ročník střední školy a kraj). Dále obsahuje otázky 1-2, 9-10, které zjišťují, jaká je informovanost dívek o antikoncepci (cíl 1). Otázky zjišťují, jaké jsou znalosti dívek o hormonální antikoncepci (cíl 2). Otázky 3-8 se ptají, kde se studentky informují o antikoncepci a zda školy plní svou vzdělávací funkci v záležitosti sexuální výchovy (cíl 3). Otázky se zajímají o osobní zkušenosti dívek s různými druhy antikoncepce (cíl 4). Hotový dotazník jsem zveřejnila prostřednictvím webové stránky a následně rozeslala prostřednictvím u studentkám středních škol, nebo vložila na různé středoškolské stránky. Tímto jsem zajistila, aby dotazník vyplnily studentky z různých škol ze všech krajů České republiky. Sběr dat probíhal během února Celkem dívky vyplnily 126 dotazníků a z toho 2 dotazníky jsem vyřadila z důvodu špatného vyplnění. Celkem tedy můj průzkum zahrnoval 124 respondentek. Touto metodou jsem získala dostatečné množství dat, která lze kvantifikovat. Vyhodnocení otázek jsem provedla částečně pomocí webové stránky a částečně v počítači pomocí programu Microsoft Office Excel. Výsledky průzkumu jsem pro přehlednost vyjádřila v tabulkách a grafech. Respondentky tvořila skupina dívek ze středních škol ve věkovém rozpětí od 14 do 19 let. Věkové rozložení dívek charakterizuje následující tabulka. 25

26 Tabulka č. 1: Věk respondentek Věk Absolutní četnost Relativní četnost % % % % % % 40% 38% 35% 30% 25% 25% 20% 15% 10% 8% 11% 15% 5% 3% 0% Obrázek č. 1: Věk respondentek (relativní četnost) Dívky, které dotazník vyplňovaly, byly studentkami středních odborných škol, středních odborných učilišť, gymnázií a konzervatoře (viz tabulka č. 2). Tabulka č. 2: Typ střední školy, který respondentky navštěvovaly Typ střední školy Absolutní četnost Relativní četnost Střední odborná škola % Střední odborné učiliště 5 4 % Gymnázium % Konzervatoř 1 1 % 26

27 60% 50% 49% 46% 40% 30% 20% 10% 0% Střední odborná škola 4% Střední odborné učiliště Gymnázium 1% Konzervatoř Obrázek č. 2: Typ střední školy, který respondentky navštěvovaly (relativní četnost) V době vyplňování dotazníku navštěvovaly dívky ročník dané střední školy v následujícím poměru. Tabulka č. 3: Rozložení respondentek v ročnících střední školy Ročník střední školy Absolutní četnost Relativní četnost % % % % 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 45% 24% 19% 12% Obrázek č. 3: Rozložení respondentek v ročnících střední školy (relativní četnosti) 27

28 Respondentky pocházely ze všech krajů České republiky v následujícím poměru, přičemž nejvyšší zastoupení (viz tabulka č. 4) měly kraje Středočeský, hlavní město Praha a Jihomoravský. Tabulka č. 4: Rozložení respondentek v krajích Kraj Absolutní četnost Relativní četnost Hlavní město Praha % Středočeský kraj % Jihočeský kraj 5 4 % Plzeňský kraj 5 4 % Karlovarský kraj 1 1 % Ústecký kraj 7 6 % Liberecký kraj 4 3 % Královéhradecký kraj 2 2 % Pardubický kraj 4 3 % Olomoucký kraj 4 3 % Moravskoslezský kraj 6 5 % Jihomoravský kraj % Zlínský kraj 4 3 % Kraj Vysočina 3 2 % 25% 20% 15% 10% 5% 0% Obrázek č. 4: Rozložení respondentek v krajích (relativní četnosti) 28

29 4.3 Výsledky dotazníkového šetření a jejich interpretace Otázka 1: Víte, co je to antikoncepce? Otázka byla polouzavřená. Nabízené možnosti byly: a) Ano, je to, b) Ne. Tabulka č. 5: Víte, co je to antikoncepce? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Ano, je to % Ne 6 5 % 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 95% Ano 5% Ne Obrázek č. 5: Víte, co je to antikoncepce? (relativní četnost) U možnosti ano správně odpovědělo 95 % (118) respondentek. 5 % (6) studentek pak zvolilo možnost ne (viz obrázek č. 5). U kladné odpovědi většinou dívky udávaly odpovědi jako ochrana před otěhotněním, ochrana před početím, prostředek zabraňující početí. 29

30 Otázka 2: Jaké druhy antikoncepce znáte a máte o nich dostatek informací? Otázka byla polouzavřená, bylo možné vybrat více odpovědí, a to a) Přirozená (přerušovaná soulož, plodné dny, ), b) Hormonální (pilulky), c) Bariérová (kondom), d) Bariérová (pesar), e) Chemická (spermicidní krém, ), f) Nitroděložní (nitroděložní tělísko), g) Pohotovostní (Postinor, ), h) Chirurgická (sterilizace), i) Jiné:. Tabulka č. 6: Jaké druhy antikoncepce znáte a máte o nich dostatek informací? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Přirozená (přerušovaná soulož, ) % Hormonální (pilulky) % Bariérová (kondom) % Bariérová (pesar) % Chemická (spermicidní krém, ) % Nitroděložní (nitroděložní tělísko) % Pohotovostní (Postinor, ) % Chirurgická (sterilizace) % Jiné 0 0 % 120% 100% 80% 60% 40% 79% 98% 95% 39% 40% 68% 57% 50% 20% 0% 0% Obrázek č. 6: Jaké druhy antikoncepce znáte a máte o nich dostatek informací? (relativní četnost) 30

31 Hormonální antikoncepci zná 98 % (122) studentek středních škol, bariérovou (kondom) pak 95 % (118), přirozenou 79 % (98), nitroděložní 68 % (84), pohotovostní 57 % (71), chirurgickou 50 % (62), chemickou 40 % (50) a bariérovou (pesar) 39 % (48). Jinou možnost nikdo neuvedl (viz obrázek č. 6). Otázka 3: Odkud jste získala nejvíce informací o antikoncepci? Otázka byla polouzavřená, bylo možné vybrat více odpovědí, a to a) Škola, b) Rodiče, c) Kamarádi/kamarádky, d) Lékař/lékařka, e) Partner, f) Knihy a časopisy, g) Televize, h) Internet, i) Jiné:. Tabulka č. 7: Odkud jste získala nejvíce informací o antikoncepci? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Škola % Rodiče % Kamarádi/kamarádky % Lékař/lékařka % Partner 4 3 % Knihy a časopisy % Televize 2 2 % Internet % Jiné 0 0 % 31

32 35% 32% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 10% 13% 15% 15% 3% 10% 2% 0% Obrázek č. 7: Odkud jste získala nejvíce informací o antikoncepci? (relativní četnost) 32 % (40) studentek označilo možnost internet, 15 % (18) lékař/lékařka, 15 % (18) kamarádi/kamarádky, 13 % (16) rodiče, 10 % (13) škola, 10 % (13) knihy a časopisy, 3 % (4) partner a 2 % (2) televize. Jinou možnost nikdo neuvedl (viz obrázek č. 7). Otázka 4: Měli jste na ZŠ výuku, jejíž součástí byly informace o antikoncepci? Otázka byla uzavřená. Bylo možné vybrat více odpovědí, a to a) Ano (v rámci výuky občanské výchovy, rodinné výchovy, biologie, apod.), b) Ano (samostatná přednáška), c) Ne. Tabulka č. 8: Měli jste na ZŠ výuku, jejíž součástí byly informace o antikoncepci? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Ano (v rámci výuky občanské výchovy, rodinné výchovy, biologie, apod.) % Ano (samostatná přednáška) % Ne % 32

33 60% 55% 50% 40% 30% 27% 28% 20% 10% 0% Ano (v rámci výuky občanské Ano (samostatná přednáška) výchovy, rodinné výchovy, biologie, apod.) Ne Obrázek č. 8: Měli jste na ZŠ výuku, jejíž součástí byly informace o antikoncepci? (relativní četnost) 55 % (68) dívek uvedlo ano (v rámci výuky občanské výchovy, rodinné výchovy, biologie, apod.), 28 % (35) ne a 27 % (33) ano (samostatná přednáška) (viz obrázek č. 8). 12 dívek zde zvolilo obě možnosti jak informace v rámci výuky, tak i samostatnou přednášku. Otázka 5: Měli jste na SŠ výuku, jejíž součástí byly informace o antikoncepci? Otázka byla uzavřená. Bylo možné vybrat více odpovědí, a to a) Ano (v rámci výuky biologie, apod.), b) Ano (samostatná přednáška), c) Ne. Tabulka č. 9: Měli jste na SŠ výuku, jejíž součástí byly informace o antikoncepci? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Ano (v rámci výuky biologie, apod.) % Ano (samostatná přednáška) % Ne % 33

34 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 29% 30% Ano (v rámci výuky biologie, apod.) Ano (samostatná přednáška) 46% Ne Obrázek č. 9: Měli jste na SŠ výuku, jejíž součástí byly informace o antikoncepci? (relativní četnost) 46 % (57) dívek uvedlo ne, 30 % (37) ano (samostatná přednáška) a 29 % (36) ano (v rámci výuky biologie, apod.) (viz obrázek č. 9). 6 dívek zde zvolilo obě možnosti jak informace v rámci výuky, tak i samostatnou přednášku. Otázka 6: Ocenila byste na SŠ nějakou další přednášku na téma antikoncepce? Otázka byla uzavřená. Nabízené možnosti byly a) Ano, b) Ne, c) Nejsem si jistá (nevím). Tabulka č. 10: Ocenila byste na SŠ nějakou další přednášku na téma antikoncepce? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Ano % Ne % Nejsem si jistá (nevím) % 34

35 60% 50% 52% 40% 30% 20% 28% 20% 10% 0% Ano Ne Nejsem si jistá (nevím) Obrázek č. 10: Ocenila byste na SŠ nějakou další přednášku na téma antikoncepce? (relativní četnost) 52 % (64) vybralo možnost ano, 28 % (35) ne a 20 % (25) dívek si nebylo jistých nebo nevědělo (viz obrázek č. 10). Otázka 7: Myslíte si, že jsou vaše informace o antikoncepci dostatečné? Otázka byla uzavřená. Nabízené možnosti byly a) Ano, b) Ne, c) Neposoudím. Tabulka č. 11: Myslíte si, že jsou vaše informace o antikoncepci dostatečné? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Ano % Ne % Neposoudím % 35

36 80% 70% 74% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 11% 15% 0% Ano Ne Neposoudím Obrázek č. 11: Myslíte si, že jsou vaše informace o antikoncepci dostatečné? (relativní četnost) 74 % (91) studentek zvolilo možnost ano, 15 % (19) nedovedlo tuto otázku posoudit a 11 % (14) uvedlo možnost ne (viz obrázek č. 11). Otázka 8: Co nejvíce postrádáte ve vašich znalostech o antikoncepci? Otázka byla polouzavřená. Nabízené možnosti byly a) Informace ohledně jednotlivých druhů antikoncepce (jejich základních rozdílech), b) Informace ohledně spolehlivosti jednotlivých druhů antikoncepce, c) Informace o ochraně před pohlavně přenosnými chorobami, d) Jiné informace:, e) Nic. Tabulka č. 12: Co nejvíce postrádáte ve vašich znalostech o antikoncepci? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Informace ohledně jednotlivých druhů antikoncepce (jejich základních rozdílech) Informace ohledně spolehlivosti jednotlivých druhů antikoncepce Informace o ochraně před pohlavně přenosnými chorobami % % 9 7 % Jiné informace % Nic % 36

37 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 26% Informace ohledně jednotlivých druhů antikoncepce 21% Informace ohledně spolehlivosti jednotlivých druhů antikoncepce 7% Informace o ochraně před pohlavně přenosnými chorobami 10% Jiné informace 36% Nic Obrázek č. 12: Co nejvíce postrádáte ve vašich znalostech o antikoncepci? (relativní četnost) 36 % (45) dívek odpovědělo, že nic nepostrádá, 26 % (32) postrádá informace ohledně jednotlivých druhů antikoncepce, 21 % (26) informace ohledně spolehlivosti jednotlivých druhů antikoncepce, 10 % (12) jiné informace a 7 % (9) informace o ochraně před pohlavně přenosnými chorobami (viz obrázek č. 12). U odpovědi jiné informace byly nejčastěji uváděny informace o vlivu na zdraví, vedlejší účinky, nežádoucí účinky. Otázka 9: Která antikoncepce podle Vás patří mezi nejspolehlivější z hlediska ochrany před otěhotněním. Otázka byla uzavřená. Nabízené možnosti byly a) Přirozená, b) Hormonální, c) Bariérová, d) Chemická, e) Pohotovostní. Tabulka č. 13: Která antikoncepce podle Vás patří mezi nejspolehlivější z hlediska ochrany před otěhotněním? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Přirozená 8 6 % Hormonální % Bariérová % Chemická 5 4 % Pohotovostní 5 4 % 37

38 70% 64% 60% 50% 40% 30% 20% 22% 10% 6% 4% 4% 0% Přirozená Hormonální Bariérová Chemická Pohotovostní Obrázek č. 13: Která antikoncepce podle Vás patří mezi nejspolehlivější z hlediska ochrany před otěhotněním? (relativní četnost) 64 % (79) studentek označilo možnost hormonální, 22 % (27) bariérová, 6 % (8) přirozená, 4% (5) chemická a 4 % (5) pohotovostní (viz obrázek č. 13). Otázka 10: Které druhy antikoncepce podle Vás chrání před pohlavně přenosnými chorobami? Otázka byla polouzavřená. Bylo možné vybrat více odpovědí, a to a) Přirozená (přerušovaná soulož, plodné dny, ), b) Hormonální (pilulky), c) Bariérová (kondom), d) Bariérová (pesar), e) Chemická (spermicidní krém, ), f) Nitroděložní (nitroděložní tělísko), g) Pohotovostní (Postinor, ), h) Chirurgická (sterilizace), i) Jiné:. 38

39 Tabulka č. 14: Které druhy antikoncepce podle Vás chrání před pohlavně přenosnými chorobami? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Přirozená (přerušovaná soulož, ) 2 2 % Hormonální (pilulky) 2 2 % Bariérová (kondom) % Bariérová (pesar) % Chemická (spermicidní krém, ) 3 2 % Nitroděložní (nitroděložní tělísko) 2 2 % Pohotovostní (Postinor, ) 1 1 % Chirurgická (sterilizace) 2 2 % Jiné 0 0 % 120% 100% 96% 80% 60% 40% 20% 0% 2% 2% 16% 2% 2% 1% 2% 0% Obrázek č. 14: Které druhy antikoncepce podle Vás chrání před pohlavně přenosnými chorobami? (relativní četnost) 96 % (119) studentek zvolilo možnost bariérová (kondom), 16 % (20) bariérová (pesar), 2 % (3) chemická (spermicidní krém, ), 2 % (2) hormonální (pilulky), 2 % (2) nitroděložní (nitroděložní tělísko), 2 % (2) chirurgická (sterilizace), 2 % (1) přirozená (přerušovaná soulož, plodné dny, ) a 1 % (1) pohotovostní (Postinor, ). Jinou možnost nikdo neuvedl (viz obrázek č. 14). Otázka 11: Znáte nějaké nežádoucí účinky hormonální antikoncepce? Otázka byla polouzavřená. Nabízené možnosti byly a) Ano,, b) Ne. 39

40 Tabulka č. 15: Znáte nějaké nežádoucí účinky hormonální antikoncepce? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Ano % Ne % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 77% Ano 23% Ne Obrázek č. 15: Znáte nějaké nežádoucí účinky hormonální antikoncepce? (relativní četnost) 77 % (96) dívek označilo možnost ano a 23 % (28) ne (viz obrázek č. 15). Mezi nejčastěji uváděné odpovědi u možnosti ano patřily zvýšení hmotnosti, změny nálad, bolesti hlavy a břicha, zhoršení kvality pleti, nevolnost, riziko hluboké žilní trombózy, snížení libida, potíže s otěhotněním po vysazení antikoncepce. Otázka 12: Znáte nějaké příznivé účinky hormonální antikoncepce? Otázka byla polouzavřená. Nabízené možnosti byly a) Ano,, b) Ne. Tabulka č. 16: Znáte nějaké příznivé účinky hormonální antikoncepce? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Ano % Ne % 40

41 70% 60% 59% 50% 40% 41% 30% 20% 10% 0% Ano Ne Obrázek č. 16: Znáte nějaké příznivé účinky hormonální antikoncepce? (relativní četnost) 59 % (74) dívek označilo možnost ano a 41 % (50) dívek označilo možnost ne (viz obrázek č. 16). Mezi nejčastěji uváděné odpovědi u možnosti ano patřily pravidelná menstruace, zlepšení kvality pleti, snížení intenzity menstruačního krvácení, zmírnění menstruačních bolestí. Otázka 13: Víte, na jakém principu funguje hormonální antikoncepce? Otázka byla polouzavřená. Nabízené možnosti byly a) Ano,, b) Ne. Tabulka č. 17: Víte, na jakém principu funguje hormonální antikoncepce? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Ano % Ne % 41

42 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 20% Ano 80% Ne Obrázek č. 17: Víte, na jakém principu funguje hormonální antikoncepce? (relativní četnost) 80 % (99) studentek vybralo možnost ne a jen 20 % (24) označilo ano (viz obrázek č. 17). U možnosti ano dívky odpovídaly nejčastěji brání ovulaci, zabraňuje uvolnění vajíčka. Otázka 14: Které antikoncepční metody jste vyzkoušela? Otázka byla polouzavřená. Bylo možné vybrat více odpovědí, a to a) Žádnou, b) Přirozenou (přerušovaná soulož, plodné dny, ), c) Hormonální (pilulky), d) Bariérovou (kondom), e) Chemickou (spermicidní krém, ), f) Pohotovostní (Postinor, ), g) Jinou:. Tabulka č. 18:Které antikoncepční metody jste vyzkoušela? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Žádnou % Přirozenou (přerušovaná soulož, ) % Hormonální (pilulky) % Bariérovou (kondom) % Chemickou (spermicidní krém, ) 7 6% Pohotovostní (Postinor, ) % Jinou 2 2 % 42

43 80% 70% 67% 67% 60% 50% 40% 34% 30% 20% 10% 0% 22% 6% 16% 2% Obrázek č. 18:Které antikoncepční metody jste vyzkoušela? (relativní četnost) 67 % (83) dívek označilo možnost hormonální (pilulky), 67 % (83) bariérovou (kondom), 34 % (42) přirozenou (přerušovaná soulož, plodné dny, ), 22 % (27) nevyzkoušelo žádnou antikoncepční metodu, 16 % (20) vybralo možnost pohotovostní (Postinor, ), a 6 % (7) chemickou (spermicidní krém, ). 2 % (2) respondetek uvedlo jako jinou možnost nitroděložní antikoncepci (viz obrázek č. 18). Otázka 15: Kterou antikoncepční metodu používáte? Otázka byla polouzavřená. Bylo možné vybrat více odpovědí, a to a) Žádnou, b) Přirozenou (přerušovaná soulož, plodné dny, ), c) Hormonální (pilulky), d) Bariérovou (kondom), e) Chemickou (spermicidní krém, ), f) Pohotovostní (Postinor, ), g) Jinou:. 43

44 Tabulka č. 19: Kterou antikoncepční metodu používáte? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Žádnou % Přirozenou (přerušovaná soulož, ) % Hormonální (pilulky) % Bariérovou (kondom) % Chemickou (spermicidní krém, ) 1 1 % Pohotovostní (Postinor, ) 0 0 % Jinou 2 2 % 60% 50% 49% 40% 30% 20% 30% 17% 30% 10% 0% 1% 0% 2% Obrázek č. 19: Kterou antikoncepční metodu používáte? (relativní četnost) 49 % (61) dívek označilo možnost hormonální (pilulky), 30 % (37) bariérovou (kondom), 30 % (37) nepoužívá žádnou antikoncepční metodu, 17 % (21) vybralo možnost přirozenou (přerušovaná soulož, plodné dny, ) a 1 % (1) chemickou (spermicidní krém, ). 2 % (2) respondentek uvedlo jako jinou možnost nitroděložní tělísko. Nikdo neuvedl pohotovostní antikoncepci (viz obrázek č. 19). 44

45 Otázka 16: Kterou antikoncepční metodu jste použila při prvním pohlavním styku? Otázka byla polouzavřená. Bylo možné vybrat více odpovědí, a to a) Žádnou, b) Přirozenou (přerušovaná soulož, plodné dny, ), c) Hormonální (pilulky), d) Bariérovou (kondom), e) Chemickou (spermicidní krém, ), f) Pohotovostní (Postinor, ), g) Jinou:, h) Neměla jsem pohlavní styk. Tabulka č. 20: Kterou antikoncepční metodu jste použila při prvním pohlavním styku? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Žádnou % Přirozenou (přerušovaná soulož, ) 6 5 % Hormonální (pilulky) % Bariérovou (kondom) % Chemickou (spermicidní krém, ) 1 1 % Pohotovostní (Postinor, ) 2 2 % Jinou 0 0 % Neměla jsem pohlavní styk % 60% 50% 52% 40% 30% 20% 10% 0% 15% 5% 17% 1% 2% 0% 16% Obrázek č. 20: Kterou antikoncepční metodu jste použila při prvním pohlavním styku? (relativní četnost) 45

46 52 % (65) studentek zvolilo možnost bariérovou (kondom), 17 % (21) hormonální (pilulky), 16 % (20) respondentek uvedlo, že ještě nemělo pohlavní styk, 15 % (18) nepoužilo žádnou antikoncepční metodu, 5 % (6) vybralo možnost přirozenou (přerušovaná soulož, plodné dny, ), 2% (2) pohotovostní (Postinor, ) a 1 % (1) chemickou (spermicidní krém, ). Nikdo neuvedl jinou možnost (viz obrázek č. 20). Otázka 17: Proč jste začala používat některou antikoncepční metodu? Otázka byla polouzavřená. Bylo možné vybrat více odpovědí, a to a) Ochrana před otěhotněním, b) Nepravidelná menstruace, c) Akné, d) Jiné důvody:, e) Neužívám žádnou antikoncepci. Tabulka č. 21: Proč jste začala používat některou antikoncepční metodu? Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost Ochrana před otěhotněním % Nepravidelná menstruace % Akné % Jiné důvody 4 3 % Neužívám žádnou antikoncepci % 80% 70% 68% 60% 50% 40% 30% 20% 23% 14% 26% 10% 0% Ochrana před otěhotněním Nepravidelná menstruace 3% Akné Jiné Neužívám antikoncepci Obrázek č. 21: Proč jste začala používat některou antikoncepční metodu? (relativní četnost) 46

47 68 % (84) dívek označilo možnost ochrana před otěhotněním, 26 % (32) uvedlo, že neužívá žádnou antikoncepci, 23 % (29) studentek vybralo odpověď nepravidelná menstruace, 14 % (17) akné a 3 % (4) jiné důvody (viz obrázek č. 21). Jako jinou možnost dívky uvedly ochrana před pohlavně přenosnými chorobami, z důvodu cysty na vaječníku a kvůli prasklému kondomu. 47

48 5 DISKUZE V rámci svého průzkumu prostřednictvím dotazníkového šetření jsem chtěla zjistit, jak velká je míra informovanosti studentek středních škol o antikoncepci, zda znají jednotlivé druhy antikoncepce a které z nich upřednostňují. Získaná data porovnávám s výsledky průzkumu bakalářské práce Lenky Ptáčkové s názvem Informovanost a postoje studentů středních škol k antikoncepčním metodám [29] z roku 2008, která měla 443 respondentů, a bakalářské práce Lucie Šlajsové s názvem Informovanost středoškoláků o antikoncepci [30] z roku 2013, která měla 95 respondentů. Pomocí první otázky jsem zjišťovala, zda dívky ví, co je to antikoncepce. U odpovědí Ano měly za úkol vysvětlit svými slovy tento pojem. 96 dívek uvedlo správnou definici. Dalších 22 respondentek ale odpovědělo, že jde o hormonální způsob ochrany před otěhotněním, pilulku, prášek, atd. 6 dívek vybralo možnost Ne. Lze tedy říci, že téměř 20 % respondentek vidí pod pojmem antikoncepce pouze pilulky. Je to zřejmě dáno tím, že je tato metoda ochrany před otěhotněním v dnešní době velmi populární, což dokládají následující otázky. Druhá otázka měla za úkol zjistit, jaké druhy antikoncepce dívky znají a mají o nich dostatek informací. Studentky zde mohly označit i více odpovědí najednou. Při porovnání s bakalářskou prací Lenky Ptáčkové [29] mohu tvrdit, že míra informovanosti o hormonální antikoncepci a kondomu je v mé skupině respondentek nižší, ale pouze minimálně (v rámci 2-4 %). Dále je nižší informovanost o nitroděložní antikoncepci (o 19 %). Naopak větší je v mé skupině respondentek povědomí o ostatních antikoncepčních metodách, a to u pohotovostních a chirurgických metod až o 14 %, a v případě přirozených metod o 9 % a chemických prostředků o 4 % (viz tabulka č. 22). Tabulka č. 22: Jaké druhy antikoncepce znáte a máte o nich dostatek informací? - srovnání Odpověď Můj průzkum Srovnávaný průzkum Přirozená 79 % 70 % Hormonální 98 % 100 % Bariérová 95 % 99 % Chemická 40 % 36 % Nitroděložní 68 % 87 % Pohotovostní 57 % 43 % Chirurgická 50 % 36 % 48

49 120% 100% 80% 60% 40% 20% Můj průzkum Srovnávaný průzkum 0% Obrázek č. 22: Jaké druhy antikoncepce znáte a máte o nich dostatek informací? srovnání (relativní četnost) Třetí otázka se zabývala tím, z jakého zdroje mají studentky nejvíce informací o antikoncepci. Z výsledků vyplývá, že téměř třetina dívek si informace sama našla na internetu. Školu, jako největší zdroj informací o antikoncepci, uvedlo pouze 10 % studentek, což považuji za velmi špatný výsledek. Více informací by také dívky měly dostávat primárně od svých rodičů, kteří tento úkol splnili pouze u 13 % respondentek. Čtvrtá otázka se ptala, zda měly dívky na ZŠ výuku, jejíž součástí byly informace o antikoncepci. Opět bylo možné označit více odpovědí, a to v případě, že dívky měly jak samostatnou přednášku o antikoncepci, tak tyto informace obdržely v rámci výuky občanské výchovy, rodinné výchovy, biologie, apod. Skoro třetina dívek zde uvedla, že žádnou přednášku na dané téma na základní škole neměly. Při srovnání s bakalářskou prací Lucie Šlajsové [30] lze říci, že se v mé skupině respondentek nachází více než dvakrát větší počet dívek, které na ZŠ o antikoncepci informované nebyly (viz tabulka č. 23). Tímto se potvrzuje názor, že by se školy na vzdělávání dívek o antikoncepci měly více zaměřit. Tabulka č. 23: Měli jste na ZŠ výuku, jejíž součástí byly informace o antikoncepci? - srovnání Odpověď Můj průzkum Srovnávaný průzkum Ano (v rámci výuky občanské výchovy, ) Ano (samostatná přednáška) 55 % 47 % 27 % 41 % Ne 28 % 12 % 49

50 60% 50% 40% 30% 20% Můj průzkum Srovnávaný průzkum 10% 0% Ano (v rámci výuky obč. výchovy, ) Ano (samostatná přednáška) Ne Obrázek č. 23: Měli jste na ZŠ výuku, jejíž součástí byly informace o antikoncepci? srovnání (relativní četnost) Pátá otázka obsahovala to stejné, ale v rámci střední školy. Zde byla situace ještě horší a téměř 50 % dívek uvedlo, že žádnou přednášku na dané téma vůbec neměly, což považuji za nedostačující. Mezi dívkami, které opověděly záporně, bylo 30 % studentek 1. a 2. ročníku střední školy a 70 % navštěvovalo 3. nebo 4. ročník. Šestá otázka zjišťovala, zda by si dívky chtěly prohloubit své znalosti o antikoncepci a uvítaly by tedy na střední škole nějakou další přednášku na téma antikoncepce. Více než 50 % dívek uvedlo, že by o takovou přednášku zájem mělo. Z toho 36 % navštěvovalo 1. nebo 2. ročník a 64 % dívek studovalo 3. nebo 4. ročník. V porovnání s bakalářskou prací Lucie Šlajsové [30] je tedy v mé skupině respondentek vyšší zájem o tyto informace, a to o více než 10 % (viz tabulka č. 24). Tabulka č. 24: Ocenila byste na SŠ nějakou další přednášku na téma antikoncepce? - srovnání Odpověď Můj průzkum Srovnávaný průzkum Ano 52 % 41 % Ne 28 % 45 % Nejsem si jistá (nevím) 20 % 14 % 50

51 60% 50% 40% 30% 20% Můj průzkum Srovnávaný průzkum 10% 0% Ano Ne Nejsem si jistá (nevím) Obrázek č. 24: Ocenila byste na SŠ nějakou další přednášku na téma antikoncepce? srovnání (relativní četnost) V sedmé otázce studentky odpovídaly na dotaz, zda si myslí, že jsou jejich informace o antikoncepci dostatečné. I přes to, že více než 50 % dívek by ocenilo další informace na téma antikoncepce, jen přibližně 11 % dívek si myslí, že jsou jejich znalosti o antikoncepci nedostatečné. Mezi dívkami, které tuto otázku nedovedly posoudit, bylo 30 % studentek 1. ročníku střední školy a 70 % navštěvovalo 3. a 4. ročník. Osmá otázka se zabývala tím, co nejvíce postrádají dívky ve svých znalostech o antikoncepci. Nejvíce postrádají informace ohledně jednotlivých druhů antikoncepce a jejich základních rozdílech a informace ohledně spolehlivosti jednotlivých druhů antikoncepce. Devátá otázka se ptala, která antikoncepce patří mezi nejspolehlivější z hlediska ochrany před otěhotněním. Pouze 64 % dívek správně označilo hormonální antikoncepci. 22 % dívek uvedlo špatně odpověď bariérová antikoncepce. Jak je uvedeno výše, při porovnání Pearlova indexu kondomu (4-10) a kombinované hormonální antikoncepce (0,1-0,5) vidíme, že je rozdíl markantní. Proto považuji vědomosti respondentek v této oblasti za nedostatečné a domnívám se, že by bylo vhodné je doplnit, rozšířit. Desátá otázka měla za úkol zjistit, zda dívky ví, které druhy antikoncepce chrání před pohlavně přenosnými chorobami. 96 % dívek správně uvedlo, že kondom chrání před pohlavně přenosnými chorobami. Tento výsledek je, dle mého názoru, velmi dobrý. Podobný výsledek (95 %) byl také ve výše zmíněné bakalářské práci Lenky Ptáčkové [29]. Jedenáctá otázka se týkala hormonální antikoncepce a s ní spojených nežádoucích účinků. Zde uvedlo 77 % dívek minimálně 1 nežádoucí účinek. V bakalářské práci Lenky Ptáčkové [29] kladně odpovědělo na tuto otázku 62 % studentek. Lze tedy říci, že 51

52 povědomí v mé skupině respondentek o nežádoucích účincích hormonální antikoncepce je vyšší přibližně o 15 %. Dvanáctá otázka se zabývala naopak příznivými účinky hormonální antikoncepce. 59 % dívek uvedlo minimálně 1 příznivý účinek hormonální antikoncepce. Ve výše zmíněné bakalářské práci Lenky Ptáčkové [29] odpovědělo kladně 66 % dívek. Míra znalostí o pozitivním vlivu antikoncepce je tedy u mé skupiny respondentek o 7 % nižší. Domnívám se, že příčinou by mohlo být, že se v poslední době šíří prostřednictvím médií více zpráv o negativních účincích pilulek a příznivé nejsou tolik zmiňovány. Třináctá otázka zjišťovala, zda studentky ví, jak vlastně hormonální antikoncepce funguje. 20 % dívek odpovědělo ano a napsalo správnou odpověď. Celých 80 % dívek však uvedlo, že neví, nebo napsalo špatnou odpověď. Tento výsledek je velmi špatný s ohledem na to, že tuto metodu vyzkoušelo téměř 70 % a aktuálně jí užívá asi 50 % respondentek, jak vyplývá z následujících otázek. Myslím, že pokud dívky tuto antikoncepční metodu užívají, měly by alespoň vědět, na jakém principu funguje. Tuto informaci by si mohly doplnit i samy, a to z příbalového letáku, které by si před začátkem užívání hormonální antikoncepce měly přečíst. Čtrnáctá otázka se ptala, jaké antikoncepční metody středoškolačky vyzkoušely. Mohly zde vybrat jednu a více možností. Jak vyplývá z výsledků, mezi nejpopulárnější antikoncepční metody patří bariérová a hormonální antikoncepce. Při srovnání s bakalářskou prací Lenky Ptáčkové [29] můžeme sledovat, že je počet dívek, které danou antikoncepční metodu vyzkoušelo, vyšší v mé skupině respondentek. A to v některých případech až o cca 20 % (hormonální, bariérová, přirozená antikoncepce) (viz tabulka č. 25). Tabulka č. 25: Které antikoncepční metody jste vyzkoušela? - srovnání Odpověď Můj průzkum Srovnávaný průzkum Žádnou (+ neměla jsem pohlavní styk) 22 % 39 % Přirozenou 34 % 7 % Hormonální 67 % 48 % Bariérovou 67 % 47 % Chemickou 6 % 0 % Pohotovostní 16 % 4 % 52

53 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Můj průzkum Srovnávaný průzkum Obrázek č. 25: Které antikoncepční metody jste vyzkoušela? srovnání (relativní četnost) Patnáctá otázka měla za úkol zjistit, kterou antikoncepční metodu dívky aktuálně používají. Opět bylo možné označit jednu a více odpovědí. Nejužívanější antikoncepční metodou byla jednoznačně hormonální antikoncepce, kterou užívá téměř 50 % dívek. To, že 30 % dívek neužívá žádnou antikoncepci, je dáno tím, že 16 % z dotázaných ještě nemělo pohlavní styk, což vyplývá z následující otázky. Pomocí šestnácté otázky jsem zjišťovala, kterou antikoncepční metodu použily dívky při prvním pohlavním styku. Nejvíce dívek zvolilo pro tuto příležitost bariérovou antikoncepci (52 %). Při porovnání s bakalářskou prací Lenky Ptáčkové [29] lze vidět, že je množství dívek, které při prvním pohlavním styku nepoužily žádnou antikoncepci, vyšší v mé skupině respondentek až o 15 % (viz tabulka č. 26). Tento výsledek je velmi špatný a řešení vidím v rozšíření výuky sexuální výchovy na základních a středních školách. Pak by možná toto číslo mohlo opět klesnout blíže k nule. Tabulka č. 26: Kterou antikoncepční metodu jste použila při prvním pohlavním styku? - srovnání Odpověď Můj průzkum Srovnávaný průzkum Žádnou 15 % 1 % Přirozenou 5 % 4 % Hormonální 17 % 14 % Bariérovou 52 % 43 % Chemickou 1 % 0 % Pohotovostní 2 % 0 % Neměla jsem pohl. styk 16 % 42 % 53

54 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Můj průzkum Srovnávaný průzkum Obrázek č. 26: Kterou antikoncepční metodu jste použila při prvním pohlavním styku? srovnání (relativní četnost) Poslední otázka se ptala, proč studentky začaly používat některou antikoncepční metodu. Mezi odpověďmi zde převládala ochrana před otěhotněním. Při porovnání s výše zmíněnou bakalářskou prací Lenky Ptáčkové [29] z roku 2008 lze říci, že je počet dívek, užívajících antikoncepční prostředky ze zdravotních důvodů (akné a nepravidelná menstruace) vyšší v mé skupině respondentek, a to o více než 30 %. Můžeme tedy říci, že před šesti lety užívaly dívky antikoncepci převážně z důvodu ochrany před otěhotněním. Přibližně 3/5 studentek, které se účastnily mého průzkumu, užívají antikoncepci ze stejného důvodu, a 2/5 pak z důvodů zdravotních a kosmetických. Jak vyplynulo u otázek 6-8, nejsou znalosti dívek ani z jejich subjektivního pohledu ideální. Jen 36 % uvedlo, že žádné informace nepostrádá, zbývajících 64 % by zřejmě přiblížení této problematiky uvítalo. Dívky mají zájem se vzdělávat, ale tyto informace jim nejsou v dostatečné míře poskytnuty. Nemohu rozhodně říci, že by jejich informovanost byla špatná, ale určitě je co zlepšovat. Diskuze k dílčímu cíli č. 1 Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, že většina studentek bude vědět, co to je antikoncepce a k čemu slouží. Pro vyhodnocení tohoto očekávaného výsledku jsem použila otázku č. 1., kde 95 % respondentek uvedlo, že se jedná o ochranu před otěhotněním. Předpoklad se mi tedy potvrdil. 54

55 Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, že nejvíce studentek bude znát bariérovou a hormonální antikoncepci. K vyhodnocení tohoto očekávaného výsledku jsem využila otázku č. 2. Bariérovou antikoncepci uvedlo 95 % dotazovaných dívek, hormonální pak 98 %. Jednalo se tedy o dvě nejčastější odpovědi a můj předpoklad se mi potvrdil. Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, že většina studentek bude znát, která antikoncepce chrání před přenosem pohlavně přenosných chorob. K posouzení tohoto očekávaného výsledku jsem využila otázku č. 10. Většina, tedy 96 % studentek, zvolilo možnost bariérová antikoncepce (kondom). Předpoklad se mi tedy opět potvrdil. Diskuze k dílčímu cíli č. 2 Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, že většina studentek nebude mít informace o tom, na jakém principu hormonální antikoncepce funguje. Pro vyhodnocení tohoto očekávaného výsledku jsem použila otázku č % respondentek uvedlo, že neví, jak hormonální antikoncepce funguje, což lze považovat za většinu. Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládám, že většina studentek bude vědět minimálně jeden nežádoucí účinek a minimálně jeden příznivý účinek hormonální antikoncepce. K vyhodnocení tohoto očekávaného výsledku jsem použila otázky č. 11 a 12. Minimálně jeden nežádoucí účinek antikoncepce znalo 77 % dívek a minimálně jeden příznivý účinek pak 59 %. Můj předpoklad se mi tedy částečně potvrdil. Diskuze k dílčímu cíli č. 3 Očekávaný výsledek č. 6: Předpokládám, že hlavním zdrojem informací o antikoncepci bude pro studentky internet. Pro posouzení tohoto očekávaného výsledku jsem použila otázku č. 3. Nejčastější odpovědí na tuto otázku byla opravdu možnost internet. Avšak celkem tuto možnost zvolilo pouze 32 % respondentek. Jedná se tedy o hlavní zdroj, nikoliv však většinový. Očekávaný výsledek č. 7: Předpokládám, že 80 % dívek bylo informováno o antikoncepci v rámci výuky na základních i středních školách. 55

56 K vyhodnocení tohoto očekávaného výsledku jsem využila otázky č. 4 a 5. Informace o antikoncepci podle respondentek do výuky ZŠ zařadila pouze v 55 % a na SŠ v 29 %. Školy tedy tuto funkci neplní vůbec dobře a můj předpoklad se tudíž nepotvrdil. Diskuze k dílčímu cíli č. 4 Očekávaný výsledek č. 8: Předpokládám, že hormonální antikoncepci bude užívat minimálně polovina dotazovaných dívek. K vyhodnocení tohoto očekávaného výsledku jsem použila otázku č. 15. Zde uvedlo 49 % dotazovaných dívek, že užívá hormonální antikoncepci. Můj předpoklad se tedy nepotvrdil, ale byl velmi blízký. Očekávaný výsledek č. 9: Předpokládám, že při prvním pohlavním styku použilo nejvíce studentek bariérovou antikoncepci. K vyhodnocení tohoto očekávaného výsledku jsem použila otázku č % studentek, a tedy nejvíce, označilo, že při prvním pohlavním styku použilo bariérovou antikoncepci. Můj předpoklad se mi tedy potvrdil. 56

57 6 ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývá informovaností studentek středních škol o antikoncepci. Můj průzkum měl za úkol poukázat na případné nedostatky v jejich vědomostech a ve vzdělávání, které by jim tyto informace mělo poskytovat. Na začátku bakalářské práce bylo stanoveno pět základních cílů. Pro svůj průzkum jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. Mezi respondenty byly pouze dívky ve věku od 14 do 19 let. Celkem bylo vyhodnoceno 124 dotazníků. V teoretické části mé bakalářské práce je zpracováno téma dnes dostupných metod antikoncepce, včetně krátkého historického přehledu a výuky sexuální výchovy v České republice. Tím byly splněny první dva cíle mé bakalářské práce. Hlavním cílem bylo zjistit míru informovanosti studentek středních škol o možnostech antikoncepce. Zjistila jsem, že dívky mají určité rezervy, co se týče jejich znalostí o antikoncepčních metodách. Respondentky znaly základní informace o antikoncepci a přehled nejznámějších antikoncepčních metod, podrobnější znalosti některým ale chyběly. Rozhodně jim však nechybí zájem se vzdělávat. Proto by jim měly jak školy, tak např. rodiče na toto téma poskytnout více informací, než dosud poskytují. Výuka sexuální výchovy ve školách by se měla zkvalitnit a přizpůsobit standardům WHO. V praktické části jsou také srovnány některé výsledky mého průzkumu s podobnými předchozími průzkumy, což bylo dalším cílem. Posledním cílem bylo navrhnout informační materiál pro studenty středních škol s tematikou antikoncepce. Vytvořila jsem proto stručný leták velikosti A4, který obsahuje ty nejdůležitější informace o antikoncepci. Každá dívka si podle něj může udělat přehled o jednotlivých antikoncepčních metodách a zjistit, která je pro ni aktuálně nejvhodnější. To by mělo pomoci k ucelení informací, které dívky o antikoncepci již mají, a doplnění těch, které postrádají - např. o méně známých druzích antikoncepce (chemická, pohotovostní, ) nebo principu účinku hormonální antikoncepce. Informační leták se nachází mezi přílohami mé bakalářské práce. Všechny cíle bakalářské práce tedy byly splněny. Na základě výsledků mého průzkumu se domnívám, že by se dívky v této oblasti měly neustále vzdělávat, ať už samy, ze svého vlastního zájmu, tak by jim tyto informace měly být poskytnuty prostřednictvím základních a středních škol. V rámci mé bakalářské práce jsem se pokusila zjistit míru informovanosti studentek středních škol o antikoncepci a upozornit na nutnost jejich vzdělávání v této oblasti. 57

58 7 SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ [1] WEISS, Petr a Jaroslav ZVĚŘINA. Sexuální chování české populace. Urologie pro praxi. 2009, roč. 10, č. 3, s ISSN [2] HOLIBKOVÁ, Alžběta a Palackého UNIVERZITA. Přehled anatomie člověka. 4. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, Skripta. ISBN [3] GANONG, William F. Přehled lékařské fyziologie. 20. vyd. Praha: Galén, ISBN [4] ROZTOČIL, Aleš. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN [5] SEIDLOVÁ, Dana. Kontracepce pro praxi. Praha: MAXDORF-JESSENIUS, ISBN X. [6] CITTERBART, Karel. Gynekologie. 1. vyd. Praha: Galén, ISBN [7] KUDELA, Milan. Základy gynekologie a porodnictví: pro posluchače lékařské fakulty. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, ISBN [8] PILKA, Radovan a Palackého UNIVERZITA. Gynekologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Skripta. ISBN [9] WILHELM, Zdeněk. Stručný přehled fyziologie člověka pro bakalářské studijní programy. 4. vyd. Brno: Masarykova univerzita, ISBN [10] BARTÁK, Alexandr. Antikoncepce: druhy antikoncepce: hormony: když všechno selže. Vyd. 1. Praha: Grada, ISBN [11] ČEPICKÝ, Pavel. Historie antikoncepce. Moderní babictví : odborný časopis pro porodnictví a gynekologii. 2004, č. 3, s [12] ROZTOČIL, Aleš. Moderní gynekologie. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN [13] VOKURKA, Martin. Velký lékařský slovník / Martin Vokurka, Jan Hugo a kolektiv. 9., aktualiz. vyd. Praha: Maxdorf, ISBN [14] ČEPICKÝ, Pavel a Michael FANTA. Úvod do antikoncepce pro lékaře negynekology. 2. vyd. B.m.: Levret, ISBN [15] SZAREWSKI, Anne. Antikoncepce: praktická příručka. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, ISBN [16] KŘEPELKA, Petr. Význam hormonální antikoncepce pro plánované rodičovství. Moderní babictví : odborný časopis pro porodnictví a gynekologii. 2010, č. 19, s [17] KŘEPELKA, Petr a Services MEDICAL. Hormonální antikoncepce: zásady bezpečné praxe. Praha: Mladá fronta, Edice postgraduální medicíny. ISBN

59 [18] KUŽELOVÁ, Monika. Nové trendy v hormonální antikoncepci. Moderní babictví : odborný časopis pro porodnictví a gynekologii. 2004, č. 4, s [19] ČEPICKÝ, Pavel a Zuzana ČEPICKÁ LÍBALOVÁ. Gestagenní antikoncepce. Moderní babictví : odborný časopis pro porodnictví a gynekologii. 2008, č. 15, s [20] ČEPICKÝ, Pavel. Nitroděložní a gestagenní antikoncepce. Moderní babictví : odborný časopis pro porodnictví a gynekologii. 2003, č. 1, s [21] KUŽELOVÁ, Monika. Intercepce (postkoitální antikoncepce). Moderní babictví : odborný časopis pro porodnictví a gynekologii. 2006, č. 11, s [22] ČEPICKÝ, Pavel. Gynekologie a porodnictví v ordinaci praktického lékaře: postgraduální učebnice gynekologie a porodnictví pro praktické lékaře - příručka k atestaci - pomocník v běžné praxi praktického lékaře. 1. vyd. Praha: Karolinum, ISBN [23] JANIŠ, Kamil. Sexuální výchova včera, dnes a zítra. In: Moravský regionální kongres k sexuální výchově. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008, s ISBN [24] JARKOVSKÁ, Lucie, Zuzana CANDIGLIOTA, Kateřina ČERVENÁ, Ema HREŠANOVÁ, Kateřina JONÁŠOVÁ, Martina KŘÍŽKOVÁ, Petra SOVOVÁ a David ZAHUMENSKÝ. Sexuální výchova jako součást reprodukčních práv žena a mužů. In: Tělo v rukou společnosti. Praha: Gender studies, 2011, s ISBN [25] Sexuální výchova pro pokročilé IFMSA [online]. [vid. 23. prosinec 2014]. Dostupné z: [26] Kamenná - Pro školy - výukové programy, otevřená zahrada, poradenství a ekoškola, Brno LIPKA [online]. [vid. 23. prosinec 2014]. Dostupné z: [27] MP Education [online]. [vid. 23. prosinec 2014]. Dostupné z: [28] FIFKOVÁ, Hanka, Miroslav HRICZ, Lucie JARKOVSKÁ, Lenka KUBRICHTOVÁ, Jan MACHUTA, Vladimíra NEKLAPILOVÁ, Pavel PETRNOUŠEK, Václav PÍSECKÝ, Peter PORUBSKÝ, Ivo PROCHÁZKA, Monika SOPKOVÁ, Vít UNZEITIG, Radim UZEL a Michaela VESELÁ. Sexuální výchova - vybraná témata. Praha: MŠMT ve spolupráci s VÚP v Praze, ISBN [29] PTÁČKOVÁ, Lenka. Informovanost a postoje studentů středních škol k antikoncepčním metodám. Brno, Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jana Kohoutová. [30] ŠLAJSOVÁ, Lucie. Informovanost středoškoláků o antikoncepci. Plzeň, Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Kateřina Šámalová. 59

60 8 SEZNAM ZKRATEK AIDS CAN COC HIV IFMSA RVP SŠ ŠVP WHO ZŠ syndrom získaného selhání imunity syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte kombinovaná orální kontracepce lidský virus imunitní nedostatečnosti Mezinárodní federace asociací studentů medicíny rámcové vzdělávací programy střední škola školní vzdělávací programy Světová zdravotnická organizace základní škola 60

61 9 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Věk respondentek.. 26 Tabulka 2: Typ střední školy Tabulka 3: Ročník střední školy.. 27 Tabulka 4: Kraj 28 Tabulka 5: Víte, co je to antikoncepce?.. 29 Tabulka 6: Jaké druhy antikoncepce znáte a máte o nich dostatek informací? Tabulka 7: Odkud jste získala nejvíce informací o antikoncepci?.. 31 Tabulka 8: Měli jste na ZŠ výuku, jejíž součástí byly informace o antikoncepci?. 32 Tabulka 9: Měli jste na SŠ výuku, jejíž součástí byly informace o antikoncepci?. 33 Tabulka 10: Ocenila byste na SŠ nějakou další přednášku na téma antikoncepce?.. 34 Tabulka 11: Myslíte si, že jsou vaše informace o antikoncepci dostatečné?.35 Tabulka 12: Co nejvíce postrádáte ve vašich znalostech o antikoncepci? 36 Tabulka 13: Která antikoncepce podle Vás patří mezi nejspolehlivější z hlediska ochrany před otěhotněním?.. 37 Tabulka 14: Které druhy antikoncepce podle Vás chrání před pohlavně přenosnými chorobami?. 39 Tabulka 15: Znáte nějaké nežádoucí účinky hormonální antikoncepce?.. 40 Tabulka 16: Znáte nějaké příznivé účinky hormonální antikoncepce?. 40 Tabulka 17: Víte, na jakém principu funguje hormonální antikoncepce?. 41 Tabulka 18: Které antikoncepční metody jste vyzkoušela?.. 42 Tabulka 19: Kterou antikoncepční metodu používáte?. 44 Tabulka 20: Kterou antikoncepční metodu jste použila při prvním pohlavním styku?. 45 Tabulka 21: Proč jste začala používat některou antikoncepční metodu?.. 46 Tabulka 22: Jaké druhy antikoncepce znáte a máte o nich dostatek informací? srovnání. 48 Tabulka 23: Měli jste na ZŠ výuku, jejíž součástí byly informace o antikoncepci? - srovnání Tabulka 24: Ocenila byste na SŠ nějakou další přednášku na téma antikoncepce? - srovnání.. 50 Tabulka 25: Které antikoncepční metody jste vyzkoušela? - srovnání. 52 Tabulka 26: Kterou antikoncepční metodu jste použila při prvním pohlavním styku? - srovnání

62 10 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Věk respondentek.. 26 Obrázek 2: Typ střední školy Obrázek 3: Ročník střední školy.. 27 Obrázek 4: Kraj 28 Obrázek 5: Víte, co je to antikoncepce?.. 29 Obrázek 6: Jaké druhy antikoncepce znáte a máte o nich dostatek informací? Obrázek 7: Odkud jste získala nejvíce informací o antikoncepci?.. 32 Obrázek 8: Měli jste na ZŠ výuku, jejíž součástí byly informace o antikoncepci?. 33 Obrázek 9: Měli jste na SŠ výuku, jejíž součástí byly informace o antikoncepci?. 34 Obrázek 10: Ocenila byste na SŠ nějakou další přednášku na téma antikoncepce?.. 35 Obrázek 11: Myslíte si, že jsou vaše informace o antikoncepci dostatečné?.36 Obrázek 12: Co nejvíce postrádáte ve vašich znalostech o antikoncepci? 37 Obrázek 13: Která antikoncepce podle Vás patří mezi nejspolehlivější z hlediska ochrany před otěhotněním?.. 38 Obrázek 14: Které druhy antikoncepce podle Vás chrání před pohlavně přenosnými chorobami?. 39 Obrázek 15: Znáte nějaké nežádoucí účinky hormonální antikoncepce?.. 40 Obrázek 16: Znáte nějaké příznivé účinky hormonální antikoncepce?. 41 Obrázek 17: Víte, na jakém principu funguje hormonální antikoncepce?. 42 Obrázek 18: Které antikoncepční metody jste vyzkoušela?.. 43 Obrázek 19: Kterou antikoncepční metodu používáte?. 44 Obrázek 20: Kterou antikoncepční metodu jste použila při prvním pohlavním styku?. 45 Obrázek 21: Proč jste začala používat některou antikoncepční metodu?.. 46 Obrázek 22: Jaké druhy antikoncepce znáte a máte o nich dostatek informací? - srovnání. 49 Obrázek 23: Měli jste na ZŠ výuku, jejíž součástí byly informace o antikoncepci? - srovnání Obrázek 24: Ocenila byste na SŠ nějakou další přednášku na téma antikoncepce? - srovnání Obrázek 25: Které antikoncepční metody jste vyzkoušela? - srovnání. 53 Obrázek 26: Kterou antikoncepční metodu jste použila při prvním pohlavním styku? - srovnání

63 11 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1a-1d: Dotazník Příloha č. 2: Informační materiál 63

64 Příloha č. 1a Vážené studentky, jmenuji se Nikola Muzikářová a studuji obor Porodní asistentka na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Ráda bych Vás požádala o spolupráci na své bakalářské práci s názvem Informovanost studentek středních škol o antikoncepci. Tento dotazník je zcela anonymní a jeho vyplnění Vám zabere maximálně 5 minut. Pokud není uvedeno jinak, zakroužkujte prosím pouze jednu odpověď. Děkuji za Vaši spolupráci. Kolik Vám je let?:. Jakou střední školu studujete: Gymnázium SOŠ SOU Jiné:.. Ve kterém ročníku jste: Ve kterém kraji žijete?:.. 1. Víte, co je to antikoncepce? a) Ano, je to b) Ne 2. Jaké druhy antikoncepce znáte a máte o nich dostatek informací? (možno uvést více možností) a) Přirozená (přerušovaná soulož, plodné dny, ) b) Hormonální (pilulky) c) Bariérová (kondom) d) Bariérová (pesar) e) Chemická (spermicidní krém, ) f) Nitroděložní (nitroděložní tělísko) g) Pohotovostní (Postinor, ) h) Chirurgická (sterilizace) i) Jiné: 3. Odkud jste získala nejvíce informací o antikoncepci? a) Škola b) Rodiče c) Kamarádi/kamarádky d) Lékař/lékařka e) Partner f) Knihy a časopisy g) Televize h) Internet i) Jiné.

65 Příloha č. 1b 4. Měli jste na ZŠ výuku, jejíž součástí byly informace o antikoncepci? (možno uvést více možností) a) Ano (v rámci výuky občanské výchovy, rodinné výchovy, biologie, apod.) b) Ano (samostatná přednáška) c) Ne 5. Měli jste na SŠ výuku, jejíž součástí byly informace o antikoncepci? (možno uvést více možností) a) Ano (v rámci výuky biologie, apod.) b) Ano (samostatná přednáška) c) Ne 6. Ocenila byste na SŠ nějakou další přednášku na téma antikoncepce? a) Ano b) Ne c) Nejsem si jistá (nevím) 7. Myslíte si, že jsou vaše informace o antikoncepci dostatečné? a) Ano b) Ne c) Neposoudím 8. Co nejvíce postrádáte ve vašich znalostech o antikoncepci? a) Informace ohledně jednotlivých druhů antikoncepce (jejich základních rozdílech) b) Informace ohledně spolehlivosti jednotlivých druhů antikoncepce c) Informace o ochraně před pohlavně přenosnými chorobami d) Jiné informace: e) Nic 9. Která antikoncepce podle vás patří mezi nejspolehlivější z hlediska ochrany před otěhotněním? a) Přirozená b) Hormonální c) Bariérová d) Chemická e) Pohotovostní 10. Které druhy antikoncepce podle Vás chrání před pohlavně přenosnými chorobami? (možno uvést více možností) a) Přirozená (přerušovaná soulož, plodné dny, ) b) Hormonální (pilulky) c) Bariérová (kondom) d) Bariérová (pesar) e) Chemická (spermicidní krém, )

66 Příloha č. 1c f) Nitroděložní (nitroděložní tělísko) g) Pohotovostní (Postinor, ) h) Chirurgická (sterilizace) i) Jiné: 11. Znáte nějaké nežádoucí účinky hormonální antikoncepce? (uveďte, prosím, co nejvíce) a) Ano, b) Ne 12. Znáte nějaké příznivé účinky hormonální antikoncepce? (uveďte, prosím, co nejvíce) a) Ano, b) Ne 13. Víte, na jakém principu funguje hormonální antikoncepce? a) Ano, b) Ne 14. Které antikoncepční metody jste vyzkoušela. (možno uvést více možností) a) Žádnou b) Přirozenou (přerušovaná soulož, plodné dny, ) c) Hormonální (pilulky) d) Bariérovou (kondom) e) Chemickou (spermicidní krém) f) Pohotovostní (Postinor, ) g) Jinou: 15. Kterou antikoncepční metodu používáte? (možno uvést více možností) a) Žádnou b) Přirozenou (přerušovaná soulož, plodné dny, ) c) Hormonální (pilulky) d) Bariérovou (kondom) e) Chemickou (spermicidní krém) f) Pohotovostní (Postinor, ) g) Jinou: 16. Kterou antikoncepční metodu jste použila při prvním pohlavním styku? (možno uvést více možností) a) Žádnou b) Přirozenou (přerušovaná soulož, plodné dny, ) c) Hormonální (pilulky) d) Bariérovou (kondom) e) Chemickou (spermicidní krém)

67 Příloha č. 1d f) Pohotovostní (Postinor, ) g) Jinou: h) Neměla jsem pohlavní styk 17. Proč jste začala používat některou antikoncepční metodu? (možno uvést více možností) a) Ochrana před otěhotněním b) Nepravidelná menstruace c) Akné d) Jiné:. e) Neužívám žádnou antikoncepci

68 Příloha č. 2