VVP Libavá vodárna Velká Střelná Hodnocení zdravotních rizik uranu. Znalecký posudek

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VVP Libavá vodárna Velká Střelná Hodnocení zdravotních rizik uranu. Znalecký posudek"

Transkript

1 1/19 VVP Libavá vodárna Velká Střelná Hodnocení zdravotních rizik uranu z pitné vody Znalecký posudek Výtisk č. 1 Zadavatel posudku: Armádní Servisní, příspěvková organizace Podbabská 1589/ Praha 6 Posudek zpracoval: MUDr. Bohumil Havel, Větrná 9, Svitavy Tel.: , bohumil.havel@centrum.cz Soudní znalec v oboru zdravotnictví, odvětví hygiena se specializací: hygiena životního prostředí, hodnocení zdravotních rizik (jmenován krajským soudem v Hradci Králové dne pod č.j. Spr. 2706/2002) Držitel osvědčení o autorizaci k hodnocení zdravotních rizik expozice chemickým látkám v prostředí vydaného Státním zdravotním ústavem Praha pod č. 008/04. Svitavy, březen 2017

2 2/19 Obsah: I. Zadání a výchozí podklady znaleckého posudku... 2 II. Metodika a základní pojmy v hodnocení zdravotních rizik... 3 III. Hodnocení nebezpečnosti... 5 IV. Charakterizace nebezpečnosti vztah dávky a účinku IV. Hodnocení expozice VI. Charakterizace rizika VII. Analýza nejistot VIII. ZÁVĚR IX. Přehled použité a citované literatury Znalecká doložka I. Zadání a výchozí podklady znaleckého posudku Na základě objednávky příspěvkové organizace Armádní Servisní, Podbabská 1589/1, Praha 6 ze dne má být zpracováno hodnocení zdravotních rizik uranu z pitné vody z úpravny vody Velká Střelná ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá. Hodnocení zdravotních rizik má sloužit jako podklad k určení hygienického limitu obsahu uranu v pitné vodě z uvedeného zdroje vody podle zákona č. 258/2000 Sb. 1 Úkolem hodnocení rizik je tedy zodpovězení otázky, zda používáním vody z úpravny vody Velká Střelná může dojít k ohrožení veřejného zdraví ve smyslu citovaného zákona. Jako podklad k hodnocení rizika byly poskytnuty základní údaje o zdroji vody (provozní řád čerpací stanice Velká Střelná) a jeho využívání, přehled výsledků rozborů vzorků surové a upravené vody v ukazateli uran v roce 2016 a kopie protokolů rozborů vody, provedených akreditovanou laboratoří Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. Úpravna vody Velká Střelná zásobuje pitnou vodou výcvikový prostor Libavá a obec Město Libavá. Zdrojem vody je 163 m hluboká bývalá výdušní šachta dolu Ján na p.č. 148, k.ú. Velká Střelná. Surová čerpaná voda je podle provozního řádu čerpací stanice upravována za účelem snížení obsahu arsenu. Technologie úpravy vody je založena na oxidaci trojmocného arsenu vzdušným kyslíkem, chlorací chlornanem sodným a snížením ph na pětimocnou formu kyseliny arseničné, která je zachycena na filtru s náplní obsahující hydroxid železitý. Upravená voda natéká samospádem do akumulačního vodojemu 100 m 3. V současné době probíhá podle informace zadavatele zpracování PD na doplnění úpravny vody o technologii k odstraňování uranu a radonu. Pitnou vodou z úpravny vody Velká Střelná je podle poskytnutých údajů zásobováno cca 500 obyvatel obce Město Libavá a 700 vojáků. Podle poskytnutých výsledků rozborů kvalita vody ze zdroje Velká Střelná vyhovuje požadavkům vyhlášky č. 252/2004 Sb. 2. Limit pro obsah uranu, který tato vyhláška neobsahuje, byl v ČR na základě hodnocení rizika chemické toxicity stanoven podle pokynu Hlavního hygienika ČR v roce 2007 jako prozatímní limit 30 g/l, který byl od roku 2010 snížen na 15 g/l. Při překročení tohoto limitu 15 g/l má být postupováno pro každý vodovod individuálně. 1 Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 2 Vyhláška MZ č.252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů

3 3/19 Sledování obsahu uranu v surové a upravené vodě ze zdroje Velká Střelná bylo zahájeno až v roce Výsledky rozborů jsou uvedeny v tabulce č. 1. Tab. 1 Velká Střelná výsledky rozborů datum odběru SUROVÁ VODA obsah uranu (µg/l) , , , ,8 UPRAVENÁ VODA , , , , ,9 Hodnocení zdravotních rizik je zpracováno v souladu s obecnými metodickými postupy US EPA a WHO a autorizačním návody AN 14/03 verze 3 3 a AN 16/04 verze 4 4 Státního zdravotního ústavu Praha pro autorizované hodnocení zdravotních rizik dle zákona č. 258/2000 Sb. Problematika zdravotních rizik z pitné vody spadá do náplně oboru hygieny obecné a komunální. Zpracovatel znaleckého posudku má v tomto oboru nástavbovou atestaci, licenci ČLK k výkonu funkce odborného zástupce a pro poskytování poradenských služeb a více než třicetiletou praxi. Je spoluautorem výše zmíněných autorizačních návodů. II. Metodika a základní pojmy v hodnocení zdravotních rizik Kvalita pitné vody je jedním z nejvýznamnějších faktorů životního prostředí, působících bezprostředně na zdraví člověka. Zdravotní rizika z pitné vody jsou dlouho a poměrně dobře známá a také intenzivně vnímána spotřebitelskou veřejností. Kromě nejčastějšího rizika přenosu infekčních onemocnění se při používání pitné vody může jednat i o riziko toxického působení některých chemických látek, které se mohou ve vodě vyskytovat buď přirozeně v důsledku skladby horninového podloží a fyzikálně chemických vlastností vody nebo mohou vodu kontaminovat v důsledku činnosti člověka. Na rozdíl od rizika přenosu infekčních onemocnění, které lze z řady důvodů obtížně kvantifikovat, je většinou možné míru rizika nepříznivého působení chemických látek z pitné vody v konkrétních případech hodnotit a vyjádřit kvantitativně. 3 Autorizační návod AN/14/03 verze 3 Autorizující osobou doporučené zdroje informací pro hodnocení zdravotních rizik, SZÚ Praha 4 Autorizační návod AN 16/04 verze 4 Přehled základních údajů ke sjednocení postupu při hodnocení zdravotních rizik (HRA) v rámci žádostí o povolení užití vody nebo určení mírnějšího hygienického limitu dle 3 odst. 4 resp. 3a zákona č.258/00 Sb., v platném znění. Obsahuje doporučené referenční hodnoty a další výchozí data k hodnocení zdravotních rizik z pitné vody pro 18 nejčastějších látek včetně uranu. Aktualizovaná verze 4 byla vydána dne

4 4/19 Základní metodické postupy hodnocení zdravotních rizik byly vypracovány Americkou agenturou pro ochranu životního prostředí - US EPA 5 a Světovou zdravotnickou organizací - WHO 6. Jsou využívány ke zhodnocení závažnosti zdravotního rizika v konkrétních situacích a k následnému řízení rizika, tj. rozhodování o nápravných opatřeních a jejich prioritě. Mezi základní metodické podklady pro hodnocení zdravotních rizik v České republice patří Manuál prevence v lékařské praxi díl VIII. Základy hodnocení zdravotních rizik, vydaný v roce 2000 Státním zdravotním ústavem Praha a autorizační návody a literatura doporučená ke kurzu a zkoušce odborné způsobilosti v rámci autorizace k hodnocení zdravotních rizik. Hodnocení zdravotního rizika obecně zahrnuje čtyři základní kroky: Prvním krokem je identifikace nebezpečnosti, při které se zjišťuje, zda a za jakých podmínek může daná látka nepříznivě ovlivnit lidské zdraví. Zdrojem informací jsou toxikologické databáze a odborná literatura, obsahující údaje z epidemiologických studií, experimentů na pokusných zvířatech nebo laboratorních testů. Druhým krokem je hodnocení vztahu dávky a účinku, které má objasnit kvantitativní vztah mezi dávkou dané škodliviny a mírou jejího účinku, což je nezbytným předpokladem pro možnost odhadu míry rizika. U látek, které nejsou podezřelé z bezprahového genotoxického karcinogenního účinku, se předpokládá tzv. prahový účinek. Tento účinek, spočívající v poškození různých systémů v organismu, se projeví až po překročení kapacity fyziologických detoxikačních a reparačních obranných mechanismů v organismu. Lze tedy identifikovat dávku škodlivé látky, která je pro organismus člověka ještě bezpečná a za normálních okolností nevyvolá nepříznivý efekt. Při hodnocení rizika toxických účinků z pitné vody se jako bezpečná podprahová dávka hodnocené látky většinou používá hodnota akceptovatelného denního přívodu ADI 7, stanovená WHO, popř. obdobné referenční hodnoty jiných institucí. Odvozují se buď z výsledků epidemiologických studií známých účinků u člověka, nebo pomocí pokusů na laboratorních zvířatech s použitím faktorů nejistoty. V běžné praxi hodnocení zdravotních rizik jsou informace o nebezpečnosti a vztahu dávky a účinku většinou čerpány formou literární rešerše z uznávaných databází vědeckých institucí. Mohou být proto spojeny do jednoho společného kroku nazvaného hodnocení nebezpečnosti. Třetí etapou standardního postupu hodnocení zdravotních rizik je hodnocení expozice. Na základě znalosti dané situace se sestavuje expoziční scénář, tedy představa, jakými cestami a v jaké intenzitě a množství je konkrétní populace exponována dané látce a jaká je její dávka. Cílem je přitom postihnout nejen průměrného jedince z exponované populace, nýbrž i reálně možné případy osob s nejvyšší expozicí a obdrženou dávkou. Za tímto účelem se identifikují citlivé podskupiny populace, u kterých předpokládáme vyšší míru expozice nebo zvýšenou vnímavost vůči hodnocenému faktoru, popř. kombinaci obou příčin. Konečným krokem v odhadu rizika, který shrnuje všechny informace získané v předchozích etapách, je charakterizace rizika, kdy se snažíme dospět ke kvantitativnímu vyjádření míry reálného konkrétního zdravotního rizika za dané situace, která může sloužit jako podklad pro rozhodování o opatřeních, tedy pro řízení rizika. 5 US EPA United States Environmental Protection Agency 6 WHO World Health Organization 7 ADI - Acceptable Daily Intake (akceptovatelný denní přívod stanovený WHO pro člověkem úmyslně používané látky v potravinách nebo pitné vodě. Vyjadřuje denní dávku, kterou může člověk celoživotně požívat bez rizika nepříznivých zdravotních účinků. Je udáván v mg/kg/den. Jeho obdobou pro cizorodé látky je tolerovatelný denní přívod TDI)

5 5/19 U toxických nekarcinogenních látek je míra rizika většinou vyjádřena pomocí poměru konkrétní zjištěné expozice či dávky k expozici nebo dávce, považované za ještě bezpečnou. Tento poměr se nazývá kvocient nebezpečí nebo koeficient nebezpečnosti (Hazard Quotient HQ). Při hodnotě kvocientu nebezpečí 1 teoreticky hrozí riziko toxického účinku. Při důvodech ke konzervativnímu přístupu k hodnocení rizika doporučuje US EPA jako hraniční hodnotu HQ hodnotu 0,5. Avšak po přechodnou dobu ani mírné překročení hodnoty 1 nepředstavuje závažnou míru rizika Nezbytnou součástí hodnocení je analýza nejistot, se kterými je každé hodnocení rizika nevyhnutelně spojeno. Přehled a kritický rozbor nejistot zkvalitní pochopení a posouzení dané situace a je užitečné je zohlednit při řízení rizika, tedy rozhodování o významnosti rizika a o přijatých opatřeních. Postup hodnocení zdravotních rizik se používá u pitné vody již při návrhu limitních koncentrací, jako tomu bylo i v případe uranu. V některých případech je účelné hodnotit zdravotní riziko i v konkrétních situacích jednotlivých zdrojů a systémů zásobování pitnou vodou. Při překročení limitů se tímto postupem získají podklady o závažnosti situace užitečné při rozhodování o prioritách, termínech a nákladech na opatření, popř. možnosti dočasné výjimky, jako je v tomto případě. III. Hodnocení nebezpečnosti Uran, U, CAS No: Použití, chování a výskyt ve vodě Uran je radioaktivní těžký kov, který se vyskytuje ve všech složkách prostředí. Přírodní uran je směsí třech radionuklidů ( 238 U, 235 U a 234 U), které podléhají radioaktivnímu rozpadu, při kterém se vyzařují částice a v některých fázích rozpadu i záření a. Radioaktivní aktivita přírodního uranu závisí na poměru isotopů uranu, které se liší délkou poločasu rozpadu. Rozpadový řetězec uranu zahrnuje i plynný radon, konečným článkem je stabilní 206 Pb. Z hlediska chemických vlastností včetně toxicity jsou ovšem všechny izotopy uranu identické. Uran se může přirozeně vyskytovat v pěti oxidačních stavech, z nichž nejběžnější je +6. Hexavalentní uran je nejčastěji vyskytuje v oxidované formě jako uranylový iont UO2 2+, který je nejstabilnější rozpustnou formou uranu ve vodě 1. Uran se dostává do prostředí jak přirozeně zvětráváním a vyluhováním hornin, tak i jako důsledek činnosti člověka v souvislosti s jeho zpracováním a využitím jako jaderné palivo, používáním fosfátových hnojiv získávaných z hornin obsahujících uran, spalováním uhlí, používáním škváry při stavbě silnic, využitím ochuzeného uranu ve vojenské technice a munici. Mobilitu uranu v půdě i vodě významně ovlivňuje řada faktorů, jako je oxido-redukční potenciál, ph, sorpční vlastnosti a přítomnost organických i anorganických látek, se kterými může uran vytvářet rozpustné komplexy. V anaerobním prostředí půdy a sedimentů může docházet k redukci rozpustných šestimocných forem uranu na nerozpustné čtyřmocné. Oxidací naopak vnikají rozpustné formy, které mohou být vyluhovány do podzemních vod. Obsah uranu v podzemních vodách bývá vyšší nežli ve vodách povrchových a může dosahovat hodnot až stovek g/l. Průměrné koncentrace v pitné vodě se udávají z různých států v desetinách až jednotkách g/l.

6 6/19 V ČR mělo podle zprávy Monitoringu HS 8 v roce 2015 deset zásobovaných oblastí výjimku pro obsah uranu v pitné vodě převyšující limit 15 g/l. Povolené limitní hodnoty se pohybovaly do 30 µg/l 2. Příjem a chování v organismu Z požitého množství se v závislosti na rozpustnosti konkrétní sloučeniny vstřebává <0,1-6% uranu 3. Stupeň absorpce však závisí i dalších faktorech, vyšší je vstřebávání z vody ve srovnání s potravou, v pokusech u zvířat byla zjištěna 2x vyšší absorpce u mláďat. U uranu vázaného v organických komplexech při nízké expozici naznačují výsledky studií podstatně vyšší stupeň absorpce %. Významné jsou mezidruhové rozdíly. U primátů byla zjištěna absorpce 7 x vyšší, nežli u hlodavců, což může vést k podhodnocení toxicity u člověka, pokud se vychází z výsledků experimentů u potkanů 4. Rozpustné sloučeniny uranu mohou vstupovat do organismu i dermální cestou, což bylo prokázáno experimentálně u zvířat. Za normálních podmínek u neporaněné kůže a reálné době kontaktu a koncentraci uranu v pitné vodě se však tato expozice podle provedených experimentů jeví jako nevýznamná 5. Absorbovaný uran v krvi vytváří komplexy s bikarbonátem a citráty nebo je vázán na erytrocyty a proteiny plasmy. Z krve je rychle odstraňován a kumuluje se v ledvinách a kostech. Skelet je hlavní místem depozice uranu v organismu, uranylový iont zde nahrazuje kalcium v hydroxyapatitových komplexech. Uran snadno přechází přes placentu. Z organismu je vylučován močí a stolicí, celkový poločas eliminace uranu při normálním denním příjmu se u člověka odhaduje na dní. Vhodným indikátorem expozice uranu je jeho koncentrace v krvi a moči. Hlavní cestou příjmu uranu je potrava, případně pitná voda. Příjem uranu inhalací z ovzduší se považuje za zanedbatelný. Do potravního řetězce člověka vstupuje uran prostřednictvím rostlinných i živočišných produktů. Úroveň dietárního příjmu uranu odhaduje WHO na základě studií z různých zemí v rozmezí 1-4 g/den 1. Americká ATSDR 9 udává rozmezí 0,9-1,5 g/den 3. Evropský úřad pro bezpečnost potravin EFSA 10 odhaduje průměrnou dietární expozici uranu v evropských zemích v rozmezí 0,05 0,09 g/kg tělesné hmotnosti/den 6. Hlavní podíl tvoří brambory, zelenina, cereálie, mořské plody a vnitřnosti. Údaje o příjmu uranu rostlinami z půdy jsou různé, zřejmě závisí na řadě místních podmínek, může se uplatňovat i koncentrace uranu ve vodě k používané k zalévání. Všeobecně se však uvádí, že obsah uranu je nejvyšší ve vnější slupce kořenových plodů a tudíž očištěním a oloupáním se většina až celý obsah uranu v rostlině odstraní. Podíl pitné vody na celkovém příjmu uranu je uváděn v rozsahu %, závisí na obsahu uranu v pitné vodě, přičemž v oblastech s vysokou koncentrací je dominantní. Toxicita Nejcitlivějším orgánem toxického účinku uranu v akutních, subchronických i chronických studiích perorální expozice u pokusných zvířat jsou ledviny, kde dochází k poškození epitelu proximálních vinutých kanálků. 8 Monitoring hygienické služby - Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí, prováděný Státním zdravotním ústavem v Praze a pracovišti hygienické služby v ČR od roku Subystém 2 monitoringu se zabývá zdravotními důsledky a riziky znečištění pitné vody. 9 ATSDR (Agency for Toxic Substances and Disease Registry) - Agentura Ministerstva zdravotnictví USA, jejíž úlohou je ochrana veřejného zdraví před nebezpečnými látkami v prostředí. 10 EFSA European Food Safety Authority

7 7/19 V subchronickém experimentu u potkanů a králíků byly zjištěny degenerativní změny při nejnižší dávce LOAEL 11 0,06 a 0,05 mg/kg/den. Expozice uranu vyvolává u pokusných zvířat i účinky neurologické a příznaky reprodukční a vývojové toxicity, avšak až při cca 50x vyšších dávkách 3. Nefrotoxický účinek uranu při expozici z pitné vody byl popsán i v řadě epidemiologických studií u lidské populace. Starší kanadské studie (Moss et al., 1983; Mao et al. 1995; Zamorra et. al., 1998) nalezly u lidí exponovaných zvýšeným koncentracím uranu v pitné vodě subklinické známky narušení epitelu proximálních tubulů v podobě zvýšeného obsahu 2-mikroglobulinu, glukózy a některých enzymů v moči ( -glutamyl transferáza, alkalická fosfatáza), což indikuje poruchu resorpční funkce proximálního tubulu a cytotoxický účinek. Další poznatky přinesly novější finské studie (Kurttio et al, 2002, 2006). U 325 uživatelů studní s mediánem obsahem uranu ve vodě 28 µg/l byla nalezena pozitivní korelace mezi obsahem uranu v moči a zvýšeným vylučováním vápníku, fosforu a glukosy močí, indikující sníženou reabsorpci v proximálních ledvinných tubulech, avšak zjištěné hodnoty se pohybovaly v normálním fyziologickém rozmezí 7. V pokračující studii u též populace byla sledována skupina 95 mužů a 98 žen užívajících vodu s mediánem koncentrací uranu 25 µg/l (rozmezí 0, µg/l, 31% >100 µg/l, 55% >15 µg/l) po dobu průměrně 16 let a nebyly u nich zjištěny žádné známky poškození ledvinných funkcí. Expozice uranu byla pouze spojena s lehce zvýšeným krevním tlakem a se zvýšeným vylučováním glukózy močí. Závěrem této studie je konstatování, že dlouhodobý příjem uranu z pitné vody ani při relativně vysoké expozici nezpůsobil toxické poškození ledvinných buněk 8. V epidemiologické studii u populace v Irsku (McDermott et al, 2006), zásobované vodou s koncentrací uranu µg/l, nebyla zjištěna souvislost mezi expozicí uranu a příznaky ovlivnění ledvinných funkcí nebo onemocněním ledvin 9. K neurčitým závěrům dospěla švédská studie (Seldén et al, 2009) u 300 uživatelů studní se zvýšeným obsahem uranu ve vodě (průměrná koncentrace 25 µg/l, 5% > 100 µg/l). Nalezla silný vztah mezi obsahem uranu v moči a jeho koncentrací v pitné vodě, ale žádné známky nefrotoxicity ve srovnání s kontrolní skupinou. Avšak při použití obsahu uranu v moči jako indikátoru celkové expozice bez rozlišení exponované a kontrolní skupiny byl vztah k několika příznakům ovlivnění resorpční funkce ledvin včetně 2-mikroglobulinu zjištěn, přičemž autoři konstatují nejasný klinický význam tohoto zjištění 10. V roce 2009 byla publikována opakovaná kanadská studie (Zamora et al, 2009) u obyvatel menší komunity původních obyvatel v Quebecu s 15letou expozicí zvýšenému obsahu uranu až 845 µg/l v pitné vodě. Výsledky potvrdily již dříve zjištěné subklinické příznaky postižení funkce ledvin, zvýšený výskyt závažnějších onemocnění včetně nádorových zjištěn nebyl 11 V experimentech na zvířatech byl zjištěn účinek uranu na kostní metabolismus. V roce 2005 byla publikována studie studující tento účinek u uživatelů studní s vyšším obsahem uranu ve Finsku (Kurttio et al, 2005). U mužů byly zjištěny biochemické známky zvýšené přeměny kostní tkáně. U žen tento efekt zjištěn nebyl, což je možné vysvětlit překrytím silnějšími vlivy např. hormonální povahy. Tato studie naznačila, že kromě ledvin může být cílovým orgánem chemické toxicity uranu i kostní tkáň. Za pravděpodobný mechanismus tohoto účinku autoři považují přímý lokální účinek akumulovaného uranu v kostní tkáni, popsaný i v experimentech u zvířat LOAEL (Lowest Observed Adverse Effect Level) - Nejnižší dávka, při které je již pozorován nepříznivý zdravotní účinek na statisticky významné úrovni ve srovnání s kontrolní skupinou.

8 8/19 Klinický význam zjištěných příznaků ovlivnění funkce ledvin u lidí není jasný, i když se jedná pouze o funkční změny ještě v rámci fyziologického rozmezí, vykazují vztah závislosti dávky a účinku. Prahová dávka ani dávka, která by u člověka způsobovala klinické příznaky nefrotoxického poškození, též není známá. Mezi populaci se zvýšenou citlivostí k nefrotoxickému účinku uranu je třeba zařadit děti, zejména novorozence a kojence. U mláďat pokusných zvířat byla zjištěna zvýšená absorpce uranu, která se vysvětluje vyšší permeabilitou střevní sliznice, umožňující pasáž makromolekul z mateřského mléka, důležitých pro imunitu. Ve vazbě na transferin a další proteiny může uran snadno přecházet přes placentární barieru. Absorpce železa a dalších těžkých kovů se zvyšuje v období laktace. Existující výše uvedené studie sledovaly účinky uranu na funkci ledvin pouze u dospělé populace. Pro vyšší citlivost velmi malých dětí svědčí publikovaný případ rodin se 72 dospělými a 5 dětmi z venkovské oblasti Connecticutu v USA, užívajících vodu ze studní s obsahem uranu 866 a 1160 µg/l. Zvýšený obsah 2-mikroglobulinu v moči byl zjištěn pouze u nejmenšího 3letého dítěte 13. Genotoxicita 12 a karcinogenita Genototoxický a karcinogenní účinek uranu je převážně přisuzován jeho radioaktivitě. Byl prokázán v experimentech u zvířat, avšak nikoliv při perorální expozici. Uran emituje především alfa částice a jen malé množství gama záření. Zevní expozice proto není považována za významnou. K dosažení významné radiační dívky v kostní tkáni by vedla úroveň expozice uranu vysoce převyšující dávky vedoucí k poškození ledvin v důsledku chemické toxicity uranu. Epidemiologické studie u profesionálně exponovaných pracovníků prokázaly vztah k výskytu karcinomu plic, který je vysvětlován účinkem radonu a jeho dceřiných rozpadových prvků. WHO v současných podkladech ke směrnici pro kvalitu pitné vody uvádí kromě již zmíněné studie z Quebecu 3 studie, které nenalezly zvýšené riziko nádorových onemocnění u uživatelů studní se zvýšeným obsahem uranu ve Finsku, a v závěru konstatuje, že podle existujících poznatků přírodní uran v úrovni nacházené v pitné vodě nepředstavuje významně zvýšené karcinogenní riziko způsobené radiací 1. Podle stanoviska SZÚ Praha k limitní hodnotě uranu v pitné vodě z roku 2013 jiné studie včetně ekologické studie z Bavorska naopak pozitivní asociaci mezi obsahem uranu v podzemní vodě a výskytem některých nádorových onemocnění nalezly, přičemž za pravděpodobnou příčinu považuje zbytkovou radioaktivitu související s výskytem uranu ve vodě 14. Doporučený limit WHO pro pitnou vodu Původní doporučená limitní koncentrace uranu v pitné vodě 140 g/l z roku 1993 byla založena na radioaktivitě uranu. Na základě poznatků o chemické toxicitě uranu WHO v roce 1998 stanovila prozatímní doporučenou koncentraci 2 g/l. Podkladem byla hodnota tolerovatelného denního příjmu TDI 0,6 g/kg/den stanovená na základě dávky LOAEL 0,06 mg/kg/den ze subchronické studie Gilmana a kol. z roku Při odvození směrnicové koncentrace se počítalo s 10% čerpáním TDI z pitné vody a spotřebou 2 l vody denně u dospělé osoby o hmotnosti 60 kg. Ve 3. vydání směrnice pro kvalitu pitné vody v roce 2006 byla na základě zvýšení čerpání z pitné vody na 80% hodnota TDI zvýšena na 15 g/l s dovětkem, že s přihlédnutím k nejistotě klinického významu biochemických příznaků ovlivnění funkce ledvin, zjištěných 12 Genotoxický účinek poškození struktury deoxyribonukleové kyseliny (DNA), vedoucí ke změně genetické informace

9 9/19 v epidemiologických studiích, může představovat ochranu před nefrotoxickým účinkem uranu i vyšší limitní koncentrace v pitné vodě až do 30 g/l 15. V roce 2012 WHO vydala revizi odborných podkladů, ve kterých uvádí, že rozšiřující se databáze údajů ze studií u obyvatel exponovaných významně zvýšené koncentraci uranu v pitné vodě podporuje vyšší zdravotně zdůvodněnou limitní koncentraci. Ve studiích z Finska a Švédska, i když u relativně malého počtu respondentů, nebyly zjištěny nepříznivé zdravotní účinky ani při koncentraci uranu nad 100 g/l. Na základě finské studie (Kurttio et al, 2006) byl odvozena hodnota TDI 60 g//den a pro spotřebu 2l vody za den byla navržena nová doporučená směrnicová koncentrace uranu v pitné vodě 30 g/l. Alokace na pitnou vodu zde použita nebyla se zdůvodněním, že podkladem jsou studie expozice z pitné vody. Ačkoliv byly popsány malé biochemické změny ledvinných funkcí i při koncentraci nižší, nejsou dle WHO tyto nálezy v průřezu existujících studií konzistentní a neposkytují jasný důkaz a de facto nejsou důkazy jednoznačné ani pro mnohem vyšší expoziční koncentrace. Tato nová doporučená koncentrace zůstává prozatímní z důvodu obtížné identifikace prahové expoziční úrovně. WHO přitom považuje i tuto doporučenou koncentraci za pravděpodobně konzervativní, k čemuž doporučuje přihlédnout u malých systémů zásobování, kde nemusí být možné rychle najít mikrobiologicky bezpečnou náhradu [1]. Přijaté limity Vyhláška MZ č.252/2004 Sb. stejně jako Směrnice Rady č.98/83/es 13 limitní koncentraci pro uran z hlediska jeho chemické toxicity nestanoví. Vyhláška SÚJB č.307/2002 Sb., uvádí směrnou hodnotu celkové objemové aktivity alfa 0,2 Bq/l, která může teoreticky odpovídat obsahu přírodního uranu až 8 g/l. Teprve při překročení této směrné hodnoty se provádí stanovení jednotlivých radionuklidů (včetně 234 U a 238 U), pro které jsou stanoveny mezní hodnoty, při jejichž překročení se voda nesmí dodávat. Pro každý z radionuklidů uranu je stanovena mezní hodnota objemové aktivity (12 Bq/l), což znamená, že z radiologického hlediska lze tolerovat koncentrace uranu až 900 g/l (!). Citovaná vyhláška si je však tohoto rozporu vědoma a u tabulky s mezními hodnotami upozorňuje, že v tabulce uvedené mezní hodnoty nezohledňují chemickou toxicitu uranu, která musí být posouzena zvlášť. V praxi jsou v rámci kontrolních rozborů podle vyhlášky č.307/2002 Sb., zachyceny koncentrace uranu v pitné vodě veřejných vodovodů prakticky od cca 4 g/l, neboť na celkové koncentraci alfa 0,2 Bq/l se vedle uranu podílejí i další prvky včetně radonu. Konkrétně ve vodě z úpravny vody Velká Střelná byla radiologickým rozborem vzorku vody ze dne zjištěna celková objemová aktivita alfa 0,786 Bq/l. Pro chemickou toxicitu uranu z pitné vody byl v ČR na základě pokynu Hlavního hygienika ČR stanoven v roce 2007 prozatímní limit 30 g/l, který byl od roku 2010 snížen na 15 g/l. Tato hodnota by měla být podle hodnocení zdravotního rizika, provedeného SZÚ Praha již zcela bezpečná 16. Limit 15 g/l doporučil SZÚ Praha v roce 2013 zachovat i po vydání aktualizovaných podkladů WHO ke směrnici pro kvalitu pitné vody v roce Při překročení limitu 15 g/l má být postupováno pro každý vodovod individuálně, přičemž je třeba kromě koncentrace uranu zohlednit počet zásobovaných obyvatel včetně citlivých skupin populace, možnost přijetí nápravných opatření aj 14. Nové poznatky o chemické toxicitě uranu, projevující se při chronické expozici z pitné vody, se promítly do razantního snížení referenčních hodnot a limitů v řadě dalších zemí. 13 Směrnice Rady č.98/83/es - Směrnice Rady Evropského společenství z roku 1998 o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu.

10 10/19 V USA byla v roce 2000 přijata limitní koncentrace (MCL 14 ) uranu v pitné vodě 30 g/l. Důvodem přijetí vyšší hodnoty, nežli byl původní návrh 20 g/l, byly výsledky cost-benefit analýzy. Dle US EPA je tento limit ještě dostatečnou ochranou před postižením ledvin. Jako žádoucí cílová hodnota, která zaručuje adekvátní stupeň ochrany zdraví (MCLG 15 ), je pro uran v USA doporučena stejně jako u jiných látek podezřelých z karcinogenity (v důsledku radioaktivity uranu), nulová koncentrace 17. V Kanadě bylo na základě poznatků o chemické toxicitě uranu v roce 1999 navrženo snížení původního limitu 100 g/l na 10 g/l. Na základě vyhodnocení nákladů na zavedení a splnění tohoto limitu byla nakonec přijata prozatímní maximální koncentrace 20 g/l 18. V Německu byla jako bezpečná hodnota pro celoživotní příjem stanovena koncentrace uranu v pitné vodě 10 g/l. Překročení je možné do hodnoty 30 g/l na dobu nejvýše 10 let a takovou vodu nemohou pít kojenci a malé dětí do 2 let věku, pro které se považuje za bezpečnou hodnota 10 g/l. Hodnotou vyžadující okamžité opatření je koncentrace 30 g/l 14. IV. Charakterizace nebezpečnosti vztah dávky a účinku WHO tolerovatelný denní příjem TDI WHO stanovila v roce 2003 pro chemickou toxicitu uranu tolerovatelný denní příjem TDI 0,6 g/kg/den. Podkladem byla subchronické studie Gilmana a kol., , ve které byl potkanům po dobu 91 dní podáván uran v pitné vodě. Kritickým účinkem byly degenerativní změny proximálních tubulů ledvin při dávce LOAEL 0,06 mg/kg/den. Dávka NOAEL 16 v tomto experimentu zjištěna nebyla. Ke stanovení TDI z dávky LOAEL byl aplikován faktor nejistoty pro extrapolaci ze zvířete na člověka a pro rozdíly v citlivosti v rámci lidské populace. Nepoužití obvyklého faktoru nejistoty pro použití LOAEL místo NOAEL bylo odůvodněno minimální závažností zjištěného účinku. Pro subchronickou délku studie též nebyl použit faktor nejistoty s odůvodněním, že poločas vyloučení uranu v ledvinách je 15 dní a není důkaz o zvýšení závažnosti nefrotoxického účinku s délkou expozice 15. Jak již bylo uvedeno, v roce 2012 WHO tuto hodnotu nahradila novým TDI 60 g//den, který odpovídá při tělesné hmotnosti 60 kg hodnotě 1 g/kg/den. Podkladem byl spodní okraj spolehlivosti 95percentilu expozice 1094 g/den ( g/den) u respondentů epidemiologické studie z Finska (Kurttio et al, 2006), označených za skupinu NOAEL a byl použit faktor nejistoty 10 pro variabilitu citlivosti 1. Tento postup WHO se jak z hlediska použitého podkladu, tak i postupu odvození, setkal u některých odborníků s kritikou. Argumentují zejména účinky, zjištěnými u exponované populace v podkladové studii a možným rizikem pro citlivé skupiny populace, jako jsou kojenci a malé dětí, nebo lidé s predispozicí k hypertenzi a osteoporóze 14,20, MCL (Maximum Contaminant Level) - Nejvyšší přípustná koncentrace kontaminujících látek v pitné vodě. 15 MCLG (Maximum Contaminant Level Goal) Cílová žádoucí koncentrace kontaminujících látek v pitné vodě, zaručující adekvátní ochranu zdraví. U látek s podezřením na karcinogenní bezprahový účinek je vždy nulová. 16 NOAEL (No Observed Adverse Effect Level) Nejvyšší dávka, při které ještě není na statisticky významné úrovni ve srovnání s kontrolní skupinou pozorován žádný nepříznivý zdravotní účinek. 17 Faktor nejistoty, používaný při odvození referenčních hodnot. Většinou nabývá hodnot násobků deseti. Nejčastěji zohledňuje možné individuální rozdíly v citlivosti vůči dané látce v rámci lidské populace, nejistotu při extrapolaci dat z pokusů na zvířatech na člověka, vztažení výsledků krátkodobějších studií na celoživotní chronický účinek, použití hodnoty LOAEL místo NOAEL a popř. neúplnost dat o toxikologických vlastnostech dané látky.

11 11/19 ATSDR úroveň minimálního rizika pro orální příjem (MRL 18 ) Americká ATSDR vychází na rozdíl od WHO ze studií u pokusných zvířat. V roce 2013 stanovila pro rozpustné sole uranu akutní perorální MRL 2 g/kg/den na základě studie mateřské a vývojové toxicity u myší a subchronickou perorální MRL (pro expozici do 1 roku) 0,2 g/kg/den na základě subchronické studie Gilmana a kol. z roku N rozdíl od WHO přitom aplikuje faktor nejistoty 300 (3x pro použití LOAEL, 10x pro extrapolaci ze zvířete na člověka, 10x pro variabilitu v citlivosti v rámci lidské populace). Pro odvození chronické MRL nepovažuje ATSDR na rozdíl od WHO současné poznatky z epidemiologických studií za dostatečné, neboť tyto studie v mnoha případech nenalezly zjevné důkazy toxicity, biochemické známky ledvinové dysfunkce byly v rámci normálního rozmezí a rozmezí expozice bylo příliš široké [3]. Odvození chronické MRL na základě chronických studií u pokusných zvířat by dospělo k hodnotám vyšším, nežli je subchronická MRL. Výsledky těchto studií podle ATSDR ukazují, že při nízké expozici se epitel ledvinných kanálků regeneruje a kontinuální expozice nevede k vyššímu účinku. Naopak při vyšší expozici je regenerační kapacita překročena a dochází k atrofii. Subchronická MRL proto může být ochranou i pro chronickou expozici [3]. US EPA - referenční dávka pro orální expozici (RfDo 19 ) US EPA sice ještě v databázi IRIS 20 uvádí původní referenční orální dávku pro rozpustné soli uranu ve výši 0,003 mg/kg/den, avšak tato hodnota byla odvozena ze studie na pokusných zvířatech z roku 1949, kde byly použity vysoké dávky uranu 22. Výběr referenční hodnoty a zdůvodnění: Jako referenční hodnota pro kvantitativní hodnocení rizika toxických účinků uranu při expozici z pitné vody je použit původní TDI 0,6 g/kg/den odvozený WHO v roce Použití této referenční hodnoty k autorizovanému hodnocení zdravotních rizik uranu z pitné vody v ČR doporučuje SZÚ Praha v aktuální 4. verzi autorizačního návodu AN/04 z května Důvodem SZÚ, proč není doporučena nová hodnota TDI ze směrnice pro kvalitu pitné vody WHO, je předběžná opatrnost pramenící z rozlišnosti názorů na toxicitu uranu 23. Pro srovnání a případné využití k doporučení dočasných opatření je variantně proveden odhad rizika i s použitím nového TDI WHO z roku Populační skupiny se zvýšenou citlivostí: Za více citlivé populační skupiny je při perorálním příjmu uranu pitnou vodou třeba považovat v první řadě novorozence a kojence z důvodu vyšší prostupnosti střevní sliznice a snadného přechodu uranu v bílkovinném komplexu přes placentární barieru. Z tohoto důvodu jsou rizikovou skupinou i těhotné ženy. Z důvodu vyšší spotřeby vody představují specifickou skupinu dospělé populace kojící ženy. Děti je možné považovat za více exponovanou populační skupinu i z důvodu relativně vyššího příjmu vody vzhledem k tělesné hmotnosti. 18 MRL (Minimal risk Level) - Úroveň denní expozice hodnocené látce, která je pravděpodobně bez rizika nepříznivých zdravotních účinků pro člověka. Stanoví je ATSDR pro akutní, subakutní a chronickou expozici, týkají se pouze nekarcinogenních zdravotních účinků. Slouží jako pomůcka pro rychlou identifikaci rizika. 19 Referenční dávka pro orální příjem (RfDo) - Průměrná denní dávka dané látky, která pravděpodobně nevyvolá při dlouhodobém příjmu ani u citlivých populačních skupin nepříznivé zdravotní účinky. Přesnost odhadu této dávky je přibližně v rozsahu jednoho řádu. Je udávána v mg/kg/den. Je obdobou ADI nebo TDI WHO. 20 IRIS (Integrated Risk Information System) - Databáze US EPA obsahující referenční hodnoty pro toxický i karcinogenní účinek chemických látek, u kterých bylo dosaženo shody odborníků US EPA.

12 12/19 IV. Hodnocení expozice Expoziční scénář: celoroční používání vody z veřejného vodovodu obce Město Libavá Pro kvantitativní hodnocení expozice se v rámci zvoleného expozičního scénáře provádí výpočet průměrné denní dávky ADD (Average Daily Dose) pro látky s prahovým toxickým účinkem a průměrné celoživotní denní dávky LADD (Lifetime Average Daily Dose) pro látky s předpokládaným genotoxickým bezprahovým karcinogenním účinkem. U uranu se jednoznačně předpokládá, že genotoxický a karcinogenní účinek v důsledku radioaktivní aktivity je vyvolán podstatně vyšší úrovní expozice uranu, nežli jeho nefrotoxický účinek v důsledku chemické toxicity. Je proto hodnoceno pouze riziko prahových toxických účinků. Dermální cesta expozice při mytí není podle existujících podkladů za normálních podmínek u neporaněné kůže a reálné době kontaktu a koncentraci uranu v pitné vodě významná. Je proto hodnocena pouze perorální expozice. Při odhadu dávky z pitné vody se používá konzervativní přístup, neboť cílem není odhad rizika jen pro průměrného spotřebitele, nýbrž i pro reálné případy nejvíce ohrožených osob. Za více citlivé populační skupiny je možné z výše uvedených důvodů považovat kojence, malé děti a těhotné a kojící ženy. V rámci zásobování pitnou vodou obyvatel obce Město Libavá je třeba počítat se zastoupením všech těchto citlivých populačních skupin. Výpočet denní průměrné dávky je proto dále proveden pro tyto skupiny populace: a) kojenci ve věku do 3 měsíců věku pro hypotetický případ používání vodovodní vody k přípravě umělé kojenecké výživy b) starší kojenci ve věku 3-12 měsíců, kde je použití vodovodní vody již pravděpodobnější c) děti ve věku 1-3 roky se stále relativně vysokým příjmem vody d) starší děti k ověření případné horní hranice rizika e) těhotné ženy f) kojící ženy g) ostatní dospělá populace Pro výpočet denní dávky je použit klasický vzorec dle metodiky US EPA: ADDo = CW x IR x EF x ED / BW x AT CW (Concentration Water) - koncentrace látky ve vodě v mg/l IR (Intake Rate) - množství požité vody v l/den EF (Exposure Frequency) - frekvence expozice ve dnech za rok ED (Exposure Duration) - trvání expozice v letech BW (Body Weight) - tělesná hmotnost v kg AT (Averaging Time) doba ve dnech, na kterou expozici průměrujeme Potenciální riziko uranu z pitné vody, pro které je prováděné kvantitativní hodnocení, spočívá v chronickém nefrotoxickém účinku, ke kterému může dojít teprve delší expozicí. Hodnocení expozice by proto mělo vycházet z dlouhodobé průměrné koncentrace uranu v pitné vodě. Podle aktuálního autorizačního návodu AN 16/04 verze 4 je proto doporučeno provést hodnocení rizika chronických účinků jak pro maximální koncentraci do které je žádáno o výjimku z kvality vody, tak i pro průměrnou koncentraci za poslední 3 roky, pokud se od maximální koncentrace významně liší a časový vývoj koncentrace hodnoceného polutantu nemá rostoucí tendenci.

13 13/19 V daném případě jsou k dispozici výsledky rozborů za krátké období 4 měsíců roku 2016, které ukazují obsah uranu v rozmezí cca µg/l. Výpočet průměrné denní dávky z pitné vody je proveden pro zaokrouhlenou průměrnou koncentraci uranu 26 µg/l z 5 rozborů upravené vody a pro maximální koncentraci 30 µg/l, která by patrně byla uvažována v případné žádosti o určení vyššího limitu uranu v pitné vodě z hodnoceného zdroje. Doporučené hodnoty IR u různých věkových skupin populace uvádí autorizační návod SZÚ Praha 16/04 verze 4, přičemž jejichž podkladem byly materiály US EPA z roku 2004 a výsledky průzkumu individuální spotřeby potravin v ČR, provedené SZÚ Praha. U dětí ve věku 1-3 roky představují 95percentil zjištěné spotřeby vody, u ostatních skupin populace jde o 90percentil. US EPA vydala v roce 2011 novou příručku expozičních faktorů včetně hodnot příjmu vody a tělesných hmotností 24. Z tohoto novějšího podkladu jsou převzaty hodnoty spotřeby vody u kojenců (95percentil) a u kojících žen (90percentil), které jsou vyšší, nežli doposud doporučené a používané hodnoty. Průměrná tělesná hmotnost u dětí byla stanovena z výsledků posledního celostátního antropologického výzkumu dětí a mládeže v ČR 25. Byl použit aritmetický průměr zjištěných hodnot za dané věkové období a byly zprůměrovány hodnoty pro chlapce a dívky. Průměrná tělesná hmotnost u žen byla převzata ze zmíněných podkladů US EPA. Konkrétní expoziční parametry jsou uvedeny v tabulce č. 2, výsledné hodnoty průměrné denní dávky uranu z pitné vody jsou uvedeny v tabulce č. 3. Tab. 2 - Použité expoziční parametry: Průměrná koncentrace uranu ve vodě IR (množství požité vody) kojenec do 3 měsíců IR kojenec 3-12 měsíců IR dítě 1-3,99 roky IR dítě 4 10,99 let IR adolescenti 11 14,99 let IR adolescenti 15 17,99 let IR těhotné ženy IR kojící ženy IR ostatní dospělí BW (tělesná hmotnost) kojenec do 3 měsíců BW kojenec 3-12 měsíců BW dítě 1-3,99 roky BW dítě 4-6,99 roky BW dítě 7 10,99 let BW adolescenti 11 14,99 let BW adolescenti 15 17,99 let BW těhotné ženy BW kojící ženy BW - dospělí EF (frekvence expozice) 26 a 30 µg/l 1 l/den 1,1 l/den 0,95 l/den 1,2 l/den 1,4 l/den 1,7 l/den 2,3 l/den 3,0 l/den 2,0 l/den 4,6 kg 8,15 kg 13,75 kg 21 kg 31,8 kg 49,3 kg 62,6 kg 75 kg 67 kg 70 kg 350 dní/rok*

14 14/19 EF kojenci ED (trvání expozice) nekarcinogenní riziko 365 dní/rok 1 rok** AT doba, pro kterou se expozice průměruje 365 dní (365x1) * předpokládá se 15 denní pobyt v roce mimo bydliště ** počítá se momentální riziko pro populaci v daném věku, respektive pro období 1 rok Tab. 3 - Průměrná denní dávka uranu z pitné vody (µg/kg/den) Věková skupina CW 26 µg/l CW 30 µg/l Kojenci do 3 měsíců 5,65 6,52 Kojenci 3-12 měsíců 3,51 4,05 Děti 1-3,99 roky 1,72 1,99 Děti 4-6,99 let 1,42 1,64 Děti 7-10,99 let 0,94 1,09 Adolescenti 11-14,99 let 0,71 0,82 Adolescenti 15-17,99 let 0,68 0,78 Těhotné ženy 0,76 0,88 Kojící ženy 1,12 1,29 Dospělí 0,71 0,82 VI. Charakterizace rizika Ke kvantitativnímu vyjádření míry zdravotního rizika prahového účinku škodlivin se používá kvocient nebezpečí HQ (Hazard Quotient), získaný vydělením odhadované denní průměrné dávky ještě bezpečnou dávkou, která pravděpodobně ani při celoživotním příjmu nevyvolá nepříznivé zdravotní účinky. WHO tuto dávku stanovuje jako akceptovatelný denní přívod (ADI), US EPA jako referenční dávku (RfD). HQ = ADD / ADI (RfD) Pokud se HQ (popř. HI Hazard Index získaný součtem kvocientů nebezpečí jednotlivých látek u směsi látek s podobným systémovým účinkem, kdy předpokládáme aditivní působení) pohybuje v hodnotách 1, neočekává se riziko toxických účinků. Při důvodech ke konzervativnímu přístupu k hodnocení rizika doporučuje US EPA jako hraniční hodnotu HQ hodnotu 0,5. U expozice uranu z pitné vody se jedná o účinky, které nebyly zcela jednoznačně prokázané a jejichž klinický význam není jasný. Nejsou tedy další zvláštní důvody ke konzervativnímu přístupu při hodnocení rizika. Jako referenční hodnota pro výpočet kvocientu nebezpečí uranu je podle aktualizovaného autorizačního návodu SZÚ AN 16/04 verze 4 použit tolerovatelný denní příjem TDI 0,6 g/kg/den odvozený WHO v roce Pro srovnání a případné využití k doporučení dočasných opatření je variantně proveden výpočet HQ i s použitím nového TDI 1 g/kg/den, stanoveného WHO v aktualizovaných podkladech ke směrnici pro kvalitu pitné vody v roce Hodnoty kvocientu nebezpečí uranu z pitné vody z úpravny vody Velká Střelná vypočtené na základě TDI 0,6 g/kg/den jsou uvedeny v tabulce č. 4, HQ vypočtený na základě nového TDI WHO 1 g/kg/den, jsou uvedené v tabulce č. 5.

15 15/19 Tab. 4 HQ pro riziko toxických účinků uranu z pitné vody při použití TDI 0,6 µg/kg/den dle doporučení SZÚ Věková skupina CW 26 µg/l CW 30 µg/l Kojenci do 3 měsíců 9,4 10,9 Kojenci 3-12 měsíců 5,8 6,7 Děti 1-3,99 roky 2,9 3,3 Děti 4-6,99 let 2,4 2,7 Děti 7-10,99 let 1,6 1,8 Adolescenti 11-14,99 let 1,2 1,4 Adolescenti 15-17,99 let 1,1 1,3 Těhotné ženy 1,3 1,5 Kojící ženy 1,9 2,1 Dospělí 1,2 1,4 Tab. 5 HQ pro riziko toxických účinků uranu z pitné vody při použití TDI 1 µg/kg/den dle WHO 2012 Věková skupina CW 26 µg/l CW 30 µg/l Kojenci do 3 měsíců 5,7 6,5 Kojenci 3-12 měsíců 3,5 4,0 Děti 1-3,99 roky 1,7 2,0 Děti 4-6,99 let 1,4 1,6 Děti 7-10,99 let 0,9 1,1 Adolescenti 11-14,99 let 0,7 0,8 Adolescenti 15-17,99 let 0,7 0,8 Těhotné ženy 0,8 0,9 Kojící ženy 1,1 1,3 Dospělí 0,7 0,8 Vypočtené hodnoty HQ indikují riziko toxických účinků uranu z pitné vody především u kojenců a malých dětí. Při hodnocení na základě starší přísnější hodnoty TDI WHO z roku 2003, kterou v současné verzi autorizačního návodu k hodnocení zdravotního rizika expozice chemickým látkám v pitné vodě doporučuje SZÚ, však nelze toto riziko vyloučit ani u ostatní populace. Připravované řešení doplněním úpravny vody o technologii k odstraňování uranu je proto plně opodstatněné. Jako dočasné opatření do doby zprovoznění úpravy vody je podle výsledků hodnocení rizika indikováno nepoužívat pitnou vodu ze zdroje Velká Střelná k přípravě kojenecké stravy a omezit její spotřebu u malých dětí a těhotných a kojících žen. Pokud budeme u tohoto dočasného opatření vycházet z dosavadní průměrné koncentrace uranu v dodávané vodě 26 µg/l a benevolentnější nové hodnoty ADI WHO z roku 2012, platí doporučení k omezení spotřeby vody u dětí do věku 7 let, neboť podle výpočtu po jednotlivých letech věku je teprve od dovršení 8 let hodnota HQ 1.

16 16/19 VII. Analýza nejistot Každé hodnocení zdravotního rizika je nevyhnutelně spojeno s určitými nejistotami, danými použitými daty, expozičními faktory, odhady chování exponované populace apod. Proto je jednou z neopominutelných součástí odhadu rizika i popis a analýza nejistot, které jsou s hodnocením spojeny a kterých si je zpracovatel vědomý. V daném případě hodnocení rizika uranu z pitné vody je určitá míra nejistoty daná již výchozími daty o obsahu uranu ve vodě a expozici uživatelů vody. Zejména jsou však nejistotou zatíženy současné znalosti o skutečném zdravotním významu chemické toxicity uranu při expozici z pitné vody a stanovení adekvátní referenční hodnoty. Jde tedy zejména o tyto oblasti: 1. Použité expoziční parametry Obsah uranu ve vodě je dokladován rozbory za období pouhých 4 měsíců roku I když výsledky neindikují zásadní kolísání obsahu uranu, spolehlivým podkladem bude až delší řada výsledků pravidelných rozborů. Vzhledem k tomu, že riziko uranu z pitné vody spočívá v chronických účincích, ke kterým může dojít teprve po delší expozici, nemění případné ojedinělé nálezy vyšší koncentrace závěry hodnocení rizika při zachování hodnocené průměrné koncentrace. Hodnocení expozice bylo zaměřeno na rizikové skupiny populace. Použité expoziční parametry odpovídají standardnímu postupu při hodnocení expozice z pitné vody, kdy ovšem nevyhnutelným zdrojem nejistoty při odhadu expozice jsou údaje o skutečné spotřebě pitné vody z vodovodu. Byly zde použity hodnoty představující 90 až 95percentil pravděpodobného rozmezí u průměrné populace dané věkové skupiny. Skutečná spotřeba vody z vodovodu k pití je tedy v průměru nižší, je však třeba si uvědomit, že vyhodnocená míra rizika by měla zohledňovat reálně možný nejhorší případ, tedy osobu, která si nekupuje ve větší míře jiné nápoje a pro kterého je hlavním zdrojem tekutin tato voda. Použitý údaj o frekvenci expozice předpokládá pobyt pouze 15 dní v roce mimo bydliště, skutečnost může být vyšší. U tělesné hmotnosti byly použity průměrné hodnoty pro dané věkové skupiny. Vzhledem k tomu, že TDI vychází z expozice pitnou vodou, není hodnocen příspěvek příjmu z potravy, pro který v ČR ani nejsou podklady. 2. Použité referenční hodnoty Jako výchozí referenční hodnota byla při kvantitativní charakterizaci rizika v souladu s doporučením autorizačního návodu SZÚ použita starší a přísnější hodnota tolerovatelného denního příjmu uranu, stanovená WHO v roce Vůči novější a vyšší hodnotě TDI WHO z roku 2012 byla v odborném tisku jak z hlediska použitého podkladu, tak i postupu odvození, uplatněna některými odborníky kritika. Argumentují zejména účinky, zjištěnými u exponované populace v podkladové studii (zvýšení krevního tlaku a vylučování glukózy močí), existencí studií pouze u dospělé populace, zjištěným účinkem na kostní metabolismus a možným rizikem pro citlivé skupiny, jako jsou kojenci a malé dětí, nebo lidé s predispozicí k hypertenzi a osteoporóze. Tuto kritiku částečně podporuje i stanovisko americké ATSDR z roku 2013, která na rozdíl od WHO nepovažuje současné poznatky z epidemiologických studií za dostatečný podklad k odvození referenčních hodnot. Výsledek tohoto hodnocení potvrzuje opodstatněnost připravovaného řešení doplněním úpravny vody technologií ke snížení obsahu uranu v dodávané vodě. Nová hodnota TDI, stanovená WHO v roce 2012, byla použita pouze k upřesnění návrhu prozatímních opatření k omezení spotřeby vody u některých skupin zásobovaných obyvatel do doby zprovoznění technologie úpravy vody, kdy se jedná pouze o dočasnou expozici se sníženým rizikem případných chronických účinků.

17 17/19 VIII. ZÁVĚR Z provedeného hodnocení zdravotního rizika zvýšeného obsahu uranu ve vodě z úpravny vody Velká Střelná ve výcvikovém prostoru Libavá, provedeného v souladu s autorizačním návodem SZÚ AN 16/04 verze 4 a zohledňujícího současné poznatky o nebezpečnosti expozice uranu z pitné vody včetně jejich nejistot, vyplývají tyto hlavní závěry: 1. Zvýšený obsah uranu může představovat riziko nepříznivých zdravotních účinků při použití vody k přípravě umělé kojenecké stravy a při spotřebě této vody jako pitné u malých dětí a těhotných a kojících žen. 2. Možnost rizika nelze vyloučit při dlouhodobé expozici ani u ostatní populace. 3. Jako trvalé řešení je proto opodstatněné pokračovat v projektové přípravě doplnění úpravny vody o technologii k záchytu uranu. 4. Jako dočasné provizorní opatření doporučuji informovat zásobované obyvatele obce Města Libavá, že pitnou vodu z úpravny vody Velká Střelná nelze používat k přípravě kojenecké stravy a je doporučeno omezit její přímou spotřebu u dětí ve věku cca do 7 let a u těhotných a kojících žen. Uvedený závěr je platný za předpokladu platnosti poskytnutých výchozích podkladů. IX. Přehled použité a citované literatury 1. WHO: Uranium in Drinking-water, Background dokument for development of WHO Guidelines for Drinking-water Quality, WHO, SZÚ Praha: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí subsytém 2 Zdravotní důsledky a rizika znečištění pitné vody odborná zpráva za rok 2015, SZÚ ATSDR, Divison of Toxicology: Toxicological Profile for Uranium, University of New Mexico/New Mexico Environment Department: Recommendations for a Uranium Health-Based Ground Water Standard, Petitot F., Freon S., Moreels A.M., Clara M., Delissen O., Tourlonias E., Dhieux B., Mubert C., Paquet F.: Incorporation and distribution of uranium in rats after a contamination on intact or wounded skin, Health Phys (5): EFSA: Uranium in foodstuff, in particular mineral water, Scientific Opinion of the Panel on Contaminants in the Food chain, EFSA Journal (2009)1018, Kurttio P., Auvinen A., Salonen L., Saha H., Pekkanen J., et al.: Renal effects of uranium in drinking water, Environ Health Perspect 2002, 110: Kurttio P., Harmoinen H., Saha H., Salonen L., Karpas Z., Komulainen H., Auvinen A.: Kidney toxicity of ingested uranium from drinking water, Am J of Kidney Disease 2006, 47(6): McDermott R., Johnson H., Staines A., Boran G., Sayers G., Keogh B., Oherlihy B.: Uranium in drinking water: The Baltinglass Study, Epidemiology, 2006, 17(6):S Seldén A.I.,Lundholm C., Edmund B., Hӧgdahl C., Ek B.M., Bergstrӧm B.E., Ohlson C.G.:Nephrotoxicity of uranium in drinking water from private drilled wells, Environ Res 2009, 109(4): Zamora M.L.L., Zielinski J.M., Moodie G.B., Falcomer R.A.F., Hunt W.C., Capello K.: Uranium in drinking water: Renal effects on long-term ingestion by an aboriginal community, Archives of Environmental ond Occupational Health, 2009, 64(4):

Uran v pitné vodě aktuální toxikologické informace

Uran v pitné vodě aktuální toxikologické informace Uran v pitné vodě aktuální toxikologické informace MUDr. Hana Jeligová, Praha Konzultační den Hygieny životního prostředí Praha, SZÚ, 24.11.2009 Výskyt uranu ve vodách Mobilitu uranu v půdě i vodě ovlivňuje

Více

MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje 1 Selektivní herbicidy k eliminaci plevelů u mnoha plodin Zákaz v EU - alachlor 2008, acetochlor 2013 Přípravky obsahující S-metolachlor nebo metazachlor, preemergentní

Více

Skupinový vodovod Víceměřice

Skupinový vodovod Víceměřice 1/16 Skupinový vodovod Víceměřice Hodnocení zdravotních rizik uranu z pitné vody Znalecký posudek Zadavatel: MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s. Tovární 41 772 11 Olomouc Posudek zpracoval : MUDr.Bohumil Havel,

Více

Základy HRA, praxe v hodnocení rizik z pitné vody. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubice

Základy HRA, praxe v hodnocení rizik z pitné vody. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubice Základy HRA, praxe v hodnocení rizik z pitné vody MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubice Základní etapy procesu HRA Identifikace agens a jejich nebezpečnosti Vztah dávky a účinku (charakterizace nebezpečnosti)

Více

Požadavky na jakost pitné vody

Požadavky na jakost pitné vody Požadavky na jakost pitné vody Legislativní předpisy s požadavky na jakost pitné vody Směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví + Vyhláška

Více

VVP Libavá vodárna Velká Střelná Hodnocení zdravotních rizik arsenu. Znalecký posudek

VVP Libavá vodárna Velká Střelná Hodnocení zdravotních rizik arsenu. Znalecký posudek 1/23 VVP Libavá vodárna Velká Střelná Hodnocení zdravotních rizik arsenu z pitné vody Znalecký posudek Výtisk č. 1 Zadavatel posudku: Armádní Servisní, příspěvková organizace Podbabská 1589/1 160 00 Praha

Více

O P A T Ř E N Í. u r č u j e

O P A T Ř E N Í. u r č u j e KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE OLOMOUCKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OLOMOUCI V Olomouci dne 11.8.2014 Č.j.: KHSOC/16034/2014/OC/HOK Sp. značka : KHSOC/16034/2014 O P A T Ř E N Í Krajská hygienická stanice Olomouckého

Více

Vodovod Měšín. Znalecký posudek

Vodovod Měšín. Znalecký posudek 1/15 Vodovod Měšín Hodnocení zdravotních rizik nerelevantního metabolitu alachlor ESA z pitné vody Znalecký posudek Výtisk č. 1 Zadavatel posudku: Obec Měšín Měšín 33 586 01 Jihlava Posudek zpracoval:

Více

Kontaminace půdy pražské aglomerace

Kontaminace půdy pražské aglomerace Kontaminace půdy pražské aglomerace ING. ANNA CIDLINOVÁ (anna.cidlinova@szu.cz) Odběry půdních vzorků vareálech mateřských školek spolupráce SZU a ČGS monitoring půd součástí celoevropského projektu Urban

Více

Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik

Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik Liberec, 20. listopadu 2008 odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik e-mail: miroslav.suta@centrum.cz Historie I. 1556 - Agricola -postižení

Více

Uran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik

Uran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik Uran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik Bystřice n. P., 1. října 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Historie I 1556 - Agricola -postižení plic u horníků v Jáchymově

Více

Zjišťování toxicity látek

Zjišťování toxicity látek Zjišťování toxicity látek 1. Úvod 2. Literární údaje 3. Testy in vitro 4. Testy na zvířatech in vivo 5. Epidemiologické studie 6. Zjišťování úrovně expozice Úvod Je známo 2 10 7 chemických látek. Prostudování

Více

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší Jedním z faktorů ovlivňujících zdraví je stav životního prostředí. Nejvýznamnějším zdravotním rizikem z prostředí je podle mnoha výzkumů znečištění

Více

Charakterizace rizika. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Charakterizace rizika. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje Charakterizace rizika MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje Obsah charakterizace rizika Vyhodnocení a syntéza informací z předchozích kroků popis podstaty, významnosti a míry rizika Uvedení a zhodnocení

Více

P r a c o v n í n á v r h VYHLÁŠKA. č. /2008 Sb., o podrobnostech zjišťování a nápravy ekologické újmy na půdě

P r a c o v n í n á v r h VYHLÁŠKA. č. /2008 Sb., o podrobnostech zjišťování a nápravy ekologické újmy na půdě P r a c o v n í n á v r h VYHLÁŠKA č. /2008 Sb., ze dne o podrobnostech zjišťování a nápravy ekologické újmy na půdě Ministerstvo životního prostředí v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle

Více

Metody hodnocení zdravotních rizik stopových množství léčiv v pitné vodě

Metody hodnocení zdravotních rizik stopových množství léčiv v pitné vodě Metody hodnocení ch rizik stopových množství léčiv v pitné vodě F. Kožíšek 1,2, H. Jeligová 1, 1, Praha 2 3. lékařská fakulta UK, Praha Konference ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2011 Milovy, 5.10.2011 Nálezy

Více

Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola. Karel Pepperný Státní zdravotní ústav

Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola. Karel Pepperný Státní zdravotní ústav Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola Karel Pepperný Státní zdravotní ústav Rezidua pesticidů Účinné látky, jejich metabolity a reakční a rozkladné produkty,

Více

HODNOCENÍ DLOUHODOBÉ TOXICITY ÚČINNÝCH LÁTEK A PŘÍPRAVKŮ. Petr Skácel Státní zdravotní ústav

HODNOCENÍ DLOUHODOBÉ TOXICITY ÚČINNÝCH LÁTEK A PŘÍPRAVKŮ. Petr Skácel Státní zdravotní ústav HODNOCENÍ DLOUHODOBÉ TOXICITY ÚČINNÝCH LÁTEK A PŘÍPRAVKŮ Petr Skácel Státní zdravotní ústav Toxikologické studie studie absorpce, distribuce, vylučování a metabolismu studie akutní toxicity, kožní a oční

Více

Bezpečnost chemických výrob N Petr Zámostný místnost: A-72a tel.:

Bezpečnost chemických výrob N Petr Zámostný místnost: A-72a tel.: Bezpečnost chemických výrob N1111 Petr Zámostný místnost: A-72a tel.: 4222 e-mail: petr.zamostny@vscht.cz Rizika spojená s toxickými látkami Toxicita látek Zákonné limity pro práci s toxickými látkami

Více

Zjišťování toxicity. Toxikologie. Ing. Lucie Kochánková, Ph.D.

Zjišťování toxicity. Toxikologie. Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Zjišťování toxicity Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Zjišťování toxicity kdykoli se dostaneme do kontaktu s novou látkou, zjistíme si její toxicitu! 1) známá - již popsaná látka různé zdroje informací

Více

IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK

IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK Studijní opora IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK Prof. MUDr. Milena Černá, DrSc. Rozsah: 6 hod. přednášky, 13 hod. konzultace Úvod Tento předmět, který se vyučuje ve 3.r. studia, navazuje na předměty

Více

Bezpečnost chemických výrob N111001

Bezpečnost chemických výrob N111001 8.11.21 Bezpečnost chemických výrob N1111 Petr Zámostný místnost: A-72a tel.: 4222 e-mail: petr.zamostny@vscht.cz Rizika spojená s toxickými látkami Toxicita látek Zákonné limity pro práci s toxickými

Více

Statistické zpracování dat:

Statistické zpracování dat: Statistické zpracování dat: Chceme-li zjistit, jestli se liší dvě skupiny dat (třeba jestli je jedna lokalita více znečištěná než druhá), můžeme použit tzv. Studentův t-test. Tento test (v téhle variantě

Více

490/2000 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva zdravotnictví

490/2000 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva zdravotnictví 490/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 61/2003 Sb. VE ZNĚNÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 229/2007 Sb. A NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 23/2011 Sb. V UKAZATELI TRITIA

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 61/2003 Sb. VE ZNĚNÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 229/2007 Sb. A NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 23/2011 Sb. V UKAZATELI TRITIA E. Hanslík, D. Marešová, T. Mičaník, E. Juranová, B. Sedlářová NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 61/2003 Sb. VE ZNĚNÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 229/2007 Sb. A NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 23/2011 Sb. V UKAZATELI TRITIA Výzkumný ústav vodohospodářský

Více

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV Datum: 12.3.2013 Naše čís. jednací: Stanovisko Státního zdravotního ústavu Národního referenčního centra pro pitnou vodu k limitní hodnotě uranu v pitné vodě Na základě dopisu hlavního

Více

NUTRIMON Odhad přívodu minerálních látek u starších osob v ČR

NUTRIMON Odhad přívodu minerálních látek u starších osob v ČR NUTRIMON Odhad přívodu minerálních látek u starších osob v ČR Jitka Blahová, Marcela Dofková, Miroslava Krbůšková, Jana Řeháková, Jiří Ruprich Státní zdravotní ústav, Centrum zdraví, výživy a potravin

Více

Uran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik

Uran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik Uran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik Přibyslav, 14. listopadu 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Uran Hmotové číslo izotopu Podíl v přírodním uranu (%) Poločas

Více

Hodnocení zdravotních rizik při využívání odpadu. MUDr. M. Zimová, CSc. NRL pro hygienu půdy a odpadů mzimova@szu.cz

Hodnocení zdravotních rizik při využívání odpadu. MUDr. M. Zimová, CSc. NRL pro hygienu půdy a odpadů mzimova@szu.cz Hodnocení zdravotních rizik při využívání odpadu MUDr. M. Zimová, CSc. NRL pro hygienu půdy a odpadů mzimova@szu.cz SP/2f3/118/08 v roce 2010 Výzkum skutečných vlastností odpadů považovaných za vhodný

Více

Přednáška č. 10 Informační zdroje, regulační organizace, analýza rizika

Přednáška č. 10 Informační zdroje, regulační organizace, analýza rizika Přednáška č. 10 Informační zdroje, regulační organizace, analýza rizika Informační zdroje mezinárodní organizace (WHO, IARC, EFSA, DG Environment EK, apod.); výzkumné organizace (NIEHS, JRC); národní agentury

Více

Indikátory znečištění nový metodický pokyn MŽP

Indikátory znečištění nový metodický pokyn MŽP Indikátory znečištění nový metodický pokyn MŽP XV. Sanační technologie - Pardubice - 23. května 2012 Petr Kozubek, Jiří Tylčer, Daniel Svoboda, Ivana Vávrová Proč nový MP v ČR? Stávající MP datován 1996,

Více

Letní škola RADIOAKTIVNÍ LÁTKY a možnosti detoxikace

Letní škola RADIOAKTIVNÍ LÁTKY a možnosti detoxikace Letní škola 2008 RADIOAKTIVNÍ LÁTKY a možnosti detoxikace 1 Periodická tabulka prvků 2 Radioaktivita radioaktivita je schopnost některých atomových jader odštěpovat částice, neboli vysílat záření jádro

Více

Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha Využití rozptylových studií pro hodnocení zdravotních rizik MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha Obsah Hodnocení zdravotních rizik Expozice Popis imisní situace možnosti a problémy Rozptylové

Více

Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace

Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace Andrea Krsková Humánní biomonitoring současný stav a perspektivy SZÚ, 23. 11. 2011 Úvod v životním prostředí se vyskytuje

Více

Klasifikace směsí. Ing. Hana Krejsová. Tel.:

Klasifikace směsí. Ing. Hana Krejsová. Tel.: Klasifikace směsí Ing. Hana Krejsová Tel.: 724278705 H.krejsova@seznam.cz Klasifikace akutní toxicity Akutní toxicita nepříznivé účinky k nimž dojde po aplikaci jedné dávky nebo vícenásobné dávky látky

Více

Konzultační den Hygieny životního prostředí v SZÚ, Šrobárova 48, Praha 10

Konzultační den Hygieny životního prostředí v SZÚ, Šrobárova 48, Praha 10 STÁTNÍ ÚŘAD PRO JADERNOU BEZPEČNOST 110 00 Praha 1, Senovážné náměstí 9 Konzultační den Hygieny životního prostředí 24.11.2009 v SZÚ, Šrobárova 48, Praha 10 Uran ve vodě Ozáření z přírodních zdrojů Uvolňování

Více

Vztah dávky a účinku (charakterizace nebezpečnosti) MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Vztah dávky a účinku (charakterizace nebezpečnosti) MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje Vztah dávky a účinku (charakterizace nebezpečnosti) MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje Charakterizace kvantitativního vztahu expozice a účinku: Referenční dávka nebo referenční koncentrace pro

Více

Státní správa v ochraně veřejného zdraví (OVZ) Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví

Státní správa v ochraně veřejného zdraví (OVZ) Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví Státní správa v ochraně veřejného zdraví (OVZ) Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví Prezentace reflektuje stav v ČR, 2016. Situace v okolních zemích se může lišit, v prezentaci odkazujeme

Více

Kvalita pitné vody v ČR v roce 2015

Kvalita pitné vody v ČR v roce 2015 Kvalita pitné vody v ČR v roce 2015 F. Kožíšek a D. W. Gari Státní Praha Konference Zdraví a životní prostředí 4.-6. října 2016, Milovy Zásobování pitnou vodou v ČR: základní údaje 94,2 % obyvatel (= 9,93

Více

24.4.2013. Co je ES, jak byl tvořen a k čemu slouží

24.4.2013. Co je ES, jak byl tvořen a k čemu slouží Co je ES, jak byl tvořen a k čemu slouží ES má být nástrojem k řízení rizika expozice nebezpečných chemických látek a směsí na člověka a životní prostředí. Zahrnuje kroky, které se týkají celého životního

Více

Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy

Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy jednání zastupitelstva města Ostravy, 6.4.2011, Ostrava

Více

Nádražní 993 Bystřice nad Pernštejnem

Nádražní 993 Bystřice nad Pernštejnem Mgr. Petr Svoboda, posouzení bezpečnosti kosmetických prostředků Krkoškova 4, BRNO 613 00 DIČ: 290 7206113838 (činnost osvobozená od DPH) č: 1.20.2.2003 HODNOCENÍ BEZPEČNOSTI KOSMETICKÉHO PROSTŘEDKU PRO

Více

Úloha procesu EIA v preventivním dozoru oboru HOK. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje

Úloha procesu EIA v preventivním dozoru oboru HOK. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje Úloha procesu EIA v preventivním dozoru oboru HOK MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubického kraje Návaznost PD v HOK Koncepce strategie plány: Zadání např. spalovna PDO, průmyslová zóna, rychlostní silnice,

Více

Aktualizované pokyny v hodnocení rizik pro životní prostředí. Dana Studená

Aktualizované pokyny v hodnocení rizik pro životní prostředí. Dana Studená Aktualizované pokyny v hodnocení rizik pro životní prostředí Dana Studená 6. 7.3.2019 Základní pokyny EMA/CVMP/ERA/418282/2005-Rev.1-Corr Guideline on environmental impact assessment for veterinary medicinal

Více

K MOŽNOSTEM STANOVENÍ OLOVA

K MOŽNOSTEM STANOVENÍ OLOVA K MOŽNOSTEM STANOVENÍ OLOVA 210 Jaroslav Vlček Státní ústav radiační ochrany, Bartoškova 1450/28, 140 00 Praha 4 Radionuklid 210 Pb v přírodě vzniká postupnou přeměnou 28 U (obr. 1) a dále se mění přes

Více

Problematika radiologie při tvorbě provozních řádů a rizikové analýzy

Problematika radiologie při tvorbě provozních řádů a rizikové analýzy Problematika radiologie při tvorbě provozních řádů a rizikové analýzy Riziková analýza otázky a odpovědi II Konferenční centrum VŠCHT, Praha, 24.4.2019 Ing. Růžena Šináglová Státní úřad pro jadernou bezpečnost,

Více

Bezpečnost potravin ve vztahu k reziduím léčiv. nové aspekty hodnocení bezpečnosti farmakologicky účinných látek

Bezpečnost potravin ve vztahu k reziduím léčiv. nové aspekty hodnocení bezpečnosti farmakologicky účinných látek Bezpečnost potravin ve vztahu k reziduím léčiv nové aspekty hodnocení bezpečnosti farmakologicky účinných látek MVDr. Leona Nepejchalová, Ph.D. nepejchalova@uskvbl.cz Bezpečnost pro konzumenta (léčiva)

Více

Bezpečnost a ochrana zdraví; Zdravotní pojištění, zdravotní péče Normy:

Bezpečnost a ochrana zdraví; Zdravotní pojištění, zdravotní péče Normy: Název předpisu: Vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických

Více

Zátěž chemickými látkami

Zátěž chemickými látkami 5.6.10.2. Zátěž chemickými látkami http://www.guard7.cz/lexikon/lexikon-bozp/kategorizace-praci/zatezchemickymi-latkami Dle Vyhlášky č. 432/2003 Sb. zařazujeme do 4 kategorií. Podmínky ochrany zdraví při

Více

Hodnocení zdravotních rizik v procesu EIA. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubice

Hodnocení zdravotních rizik v procesu EIA. MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubice Hodnocení zdravotních rizik v procesu EIA MUDr. Bohumil Havel KHS Pardubice 1 EIA (Environmental Impact Assessment) Zákon č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů Záměry kategorie I a II Zjišťovací

Více

pro vybrané pracovníky radioterapeutických pracovišť č. dokumentu: VF A-9132-M0801T3 Jméno Funkce Podpis Datum

pro vybrané pracovníky radioterapeutických pracovišť č. dokumentu: VF A-9132-M0801T3 Jméno Funkce Podpis Datum Výukový program č. dokumentu: Jméno Funkce Podpis Datum Zpracoval Ing. Jiří Filip srpen 2008 Kontroloval Ing. Jan Binka SPDRO 13.2.2009 Schválil strana 1/7 Program je určen pro vybrané pracovníky připravované

Více

Expozice obyvatel chemickým látkám z pitné vody

Expozice obyvatel chemickým látkám z pitné vody Datum: říjen 2008 Expozice obyvatel chemickým látkám z pitné vody Indikátor Jméno: Expozice obyvatel chemickým látkám z pitné vody Definice: Expozice chemickým látkám z pitné vody, vyjádřená jako podíl

Více

Řasy a sinice ve vodárenství

Řasy a sinice ve vodárenství Řasy a sinice ve vodárenství Sinice a řasy ve vodárenské a hygienické praxi Přírodovědecká fakulta UK, 28.-29.3.2009 Petr Pumann, Rizikové faktory v pitné vodě Je dobré uvědomit, že sinice a řasy nejsou

Více

Ochrana životního prostředí Ochrana veřejného zdraví

Ochrana životního prostředí Ochrana veřejného zdraví Soubor 100 zkušebních otázek pro ústní část zkoušky odborné způsobilosti podle 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

MUDr. Růžena Kubínová Odbor hygieny životního prostředí

MUDr. Růžena Kubínová Odbor hygieny životního prostředí Systém monitorování zdravotních rizik ze znečištěného životního prostředí MUDr. Růžena Kubínová Odbor hygieny životního prostředí aústředí monitoringu, SZÚ Co je Systém monitorování koordinovaný systém

Více

Zákon č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů

Zákon č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů Zákon č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů Hlavní zásady zákona - komplexnost úpravy pro celou oblast managementu chemických látek (navazuje na předchozí

Více

Úřední věstník Evropské unie L 69/7

Úřední věstník Evropské unie L 69/7 16.3.2011 Úřední věstník Evropské unie L 69/7 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 253/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování

Více

Zákon č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů

Zákon č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů Zákon č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů Hlavní zásady zákona - komplexnost úpravy pro celou oblast managementu chemických látek (navazuje na předchozí

Více

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

Xenobiotika a jejich analýza v klinických laboratořích

Xenobiotika a jejich analýza v klinických laboratořích Xenobiotika a jejich analýza v klinických laboratořích BERÁNEK M., BORSKÁ L., KREMLÁČEK J., FIALA Z., MÁLKOVÁ A., VOŘÍŠEK V., PALIČKA V. Lékařská fakulta UK a FN Hradec Králové Finančně podporováno programy

Více

Seminář Běžný podnik: povinnosti a bezpečnost práce při nakládání s chem. látkami. 11. 4. 2013 - Praha

Seminář Běžný podnik: povinnosti a bezpečnost práce při nakládání s chem. látkami. 11. 4. 2013 - Praha www.envigroup.cz www.ekonoviny.cz Aktuální semináře EKOnovin naleznete na internetu www.ekonoviny.cz Seminář Běžný podnik: povinnosti a bezpečnost práce při nakládání s chem. látkami Hlavní témata semináře:

Více

Kategorizace prací. MUDr. Anežka Sixtová

Kategorizace prací. MUDr. Anežka Sixtová Kategorizace prací MUDr. Anežka Sixtová Kategorizace prací účelem kategorizace je primární prevence a motivace zaměstnavatelů ke zlepšování pracovních podmínek, tak aby byly škody na zdraví zaměstnanců

Více

Novela vyhlášky o radiační ochraně

Novela vyhlášky o radiační ochraně Novela vyhlášky o radiační ochraně Ing. Eva Bílková Státní úřad pro jadernou bezpečnost Senovážné náměstí 9, 110 00 Praha 1 Regionální centrum Hradec Králové Piletická 57, 500 03 Hradec Králové 3 Vyhláška

Více

6) Zátěž české populace POPs

6) Zátěž české populace POPs 6) Zátěž české populace POPs Polychlorované bifenyly (PCB) jsou směsí 209 kongenerů, z nichž u 36 byl popsán jejich výskyt v prostředí, asi 15 je detekováno v lidském organismu a 12 kongenerů odpovídá

Více

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 2. února 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz

Více

Postup při klasifikaci karcinogenů v Mezinárodní agentuře pro výzkum rakoviny

Postup při klasifikaci karcinogenů v Mezinárodní agentuře pro výzkum rakoviny Postup při klasifikaci karcinogenů v Mezinárodní agentuře pro výzkum rakoviny International Agency for Research on Cancer (IARC) Lyon, Francie Jaroslav Mráz Státní zdravotní ústav, Praha Centrum hygieny

Více

Technické normy pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody a související normy

Technické normy pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody a související normy Technické normy pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody a související normy Ing. Lenka Fremrová, HYDROPROJEKT CZ a.s Ing. Eduard Hanslík, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský, v.v.i. Technická

Více

Státní zdravotní ústav. Kvalita pitné vody v ČR a její zdravotní rizika

Státní zdravotní ústav. Kvalita pitné vody v ČR a její zdravotní rizika Kvalita pitné vody v ČR a její zdravotní rizika František Kožíšek, Petr Pumann, Hana Jeligová, seminář Pitná voda je a bude?, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 22.6.2018 Zásobování pitnou

Více

16792/13 hm 1 DG B 4B

16792/13 hm 1 DG B 4B RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 25. listopadu 2013 (25.11) (OR. en) 16792/13 DENLEG 136 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Evropská komise Datum přijetí: 21. listopadu 2013 Příjemce: Generální sekretariát Rady Č.

Více

Další vývoj mikroskopických ukazatelů v pitné vodě s ohledem na zavádění posouzení rizik

Další vývoj mikroskopických ukazatelů v pitné vodě s ohledem na zavádění posouzení rizik Další vývoj mikroskopických ukazatelů v pitné vodě s ohledem na zavádění posouzení rizik Petr Pumann Vodárenská biologie 2017 1. 2. 2. 2017, Praha Novelizace legislativy pro pitnou vodu Vyplývá z novely

Více

Znečištění životního prostředí radionuklidy po zničení jaderné elektrárny Fukushima 1. Připravil: Tomáš Valenta

Znečištění životního prostředí radionuklidy po zničení jaderné elektrárny Fukushima 1. Připravil: Tomáš Valenta Znečištění životního prostředí radionuklidy po zničení jaderné elektrárny Fukushima 1 Připravil: Tomáš Valenta Umělé (antropogenní) radionuklidy, které se mohou potencionálně uvolnit při nehodě jaderného

Více

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E PRTR

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E PRTR Benzo(g,h,i)pe rylen Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E PRTR H a P věty Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na

Více

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Brno, 11. ledna 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz Znečištění

Více

Prevence nehod a havárií

Prevence nehod a havárií Prevence nehod a havárií 1. díl: nebezpečné látky a materiály Tato publikace byla vydána v rámci řešení projektu č. 1H-PK2/35 Ověření modelu šíření a účinků ohrožujících událostí SPREAD, který byl realizován

Více

SCENIHR přijal toto stanovisko dne 26. srpna 2014 k veřejné konzultaci. Veřejná konzultace bude končit 16. listopadu 2014.

SCENIHR přijal toto stanovisko dne 26. srpna 2014 k veřejné konzultaci. Veřejná konzultace bude končit 16. listopadu 2014. Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika SCENIHR Předběžné stanovisko na Bezpečnost zubního amalgámu a alternativních zubních výplňových materiálů pro pacienty a uživatele SCENIHR

Více

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM Jana Badurová, Hana Hudcová, Radoslava Funková, Helena Mojžíšková, Jana Svobodová Toxikologická rizika spojená

Více

Odbor chemických a fyzikálních laboratoří v OPVZ. Státní zdravotní ústav

Odbor chemických a fyzikálních laboratoří v OPVZ. Státní zdravotní ústav Odbor chemických a fyzikálních laboratoří v OPVZ Státní zdravotní ústav SZÚ byl v roce 2008 zásadně reorganizován Od září 2008 zde existují dvě základní centra: COČ v OPVZ centrum odborných činností v

Více

Bezpečnost potravin z pohledu Ministerstva zdravotnictví. Eva Gottvaldová Praha, Ministerstvo zemědělství, 12. září 2017

Bezpečnost potravin z pohledu Ministerstva zdravotnictví. Eva Gottvaldová Praha, Ministerstvo zemědělství, 12. září 2017 Bezpečnost potravin z pohledu Ministerstva zdravotnictví Eva Gottvaldová Praha, Ministerstvo zemědělství, 12. září 2017 Ministerstvo zdravotnictví Dominantní zaměření činnosti rezortu zdravotnictví V systému

Více

VITAMIN D a jeho přívod u osob žijících na území ČR

VITAMIN D a jeho přívod u osob žijících na území ČR VITAMIN D a jeho přívod u osob žijících na území ČR S. Bischofová, R. Kavřík, J. Nevrlá, J. Blahová, M. Dofková, I. Řehůřková, J. Ruprich Centrum zdraví, výživy a potravin, Brno, SZÚ Obsah příspěvku 1.

Více

HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ U DĚTÍ PROJEKT PANCAKE

HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ U DĚTÍ PROJEKT PANCAKE HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ U DĚTÍ PROJEKT PANCAKE Marcela Dofková Zlata Kapounová Jitka Blahová Jiří Ruprich Státní zdravotní ústav, Centrum zdraví, výživy a potravin Palackého 3a, 612 42 Brno www.szu.cz,

Více

Rekapitulace cílů studie, očekávané a dosud získané výsledky

Rekapitulace cílů studie, očekávané a dosud získané výsledky Centrum zdraví, výživy a potravin Studie obsahu nutrientů v pokrmech ze školního stravování pracovní setkání k plnění Pokynu hlavního hygienika ČR Rekapitulace cílů studie, očekávané a dosud získané výsledky

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

DESET LET SLEDOVÁNÍ KVALITY VODY A SEDIMENTU PRAŽSKÉHO BOTIČE LUCIE VEČEŘOVÁ,DANA KOMÍNKOVÁ, JANA NÁBĚLKOVÁ, HANA HORÁKOVÁ

DESET LET SLEDOVÁNÍ KVALITY VODY A SEDIMENTU PRAŽSKÉHO BOTIČE LUCIE VEČEŘOVÁ,DANA KOMÍNKOVÁ, JANA NÁBĚLKOVÁ, HANA HORÁKOVÁ ČVUT Katedra zdravotního a ekologického inženýrství DESET LET SLEDOVÁNÍ KVALITY VODY A SEDIMENTU PRAŽSKÉHO BOTIČE LUCIE VEČEŘOVÁ,DANA KOMÍNKOVÁ, JANA NÁBĚLKOVÁ, HANA HORÁKOVÁ Obsah prezentace Úvod Popis

Více

Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg

Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg Klastr bioplyn, z.s.p.o. Hájecká 215 273 51 Červený Újezd tel : +420 732711998 e-mail: info@klastrbioplyn.cz Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg Popel ze spalování

Více

- 25 - ODŮVODNĚNÍ. Obecná část

- 25 - ODŮVODNĚNÍ. Obecná část - 25 - ODŮVODNĚNÍ Obecná část Ministerstvo zdravotnictví předkládá návrh vyhlášky, kterou se stanoví požadavky na pitnou a teplou vodu a rozsah a četnost kontroly pitné vody. Vyhláška je prováděcím předpisem

Více

Amoxicilin 200 mg Kyselina klavulanová 50 mg Prednisolon 10 mg. Amoxicilin 200 mg Kyselina klavulanová 50 mg Prednisolon 10 mg

Amoxicilin 200 mg Kyselina klavulanová 50 mg Prednisolon 10 mg. Amoxicilin 200 mg Kyselina klavulanová 50 mg Prednisolon 10 mg Příloha I Seznam názvů, lékových forem, síly veterinárního léčivého přípravku, živočišných druhů, cesty podání, ochranných lhůt, žadatelů a držitelů rozhodnutí o registraci v členských státech 1/9 Členský

Více

Hodnocení zdravotní zátěže zdravotníků manipulujících s cytotoxickými léčivy

Hodnocení zdravotní zátěže zdravotníků manipulujících s cytotoxickými léčivy Hodnocení zdravotní zátěže zdravotníků manipulujících s cytotoxickými léčivy Pavel Odráška Doležalová L., Gorná L., Prudilová M., Vejpustková R., Piler P., Kuta J., Oravec M., Bláha L. Masarykův onkologický

Více

Manganový zeolit MZ 10

Manganový zeolit MZ 10 Manganový zeolit MZ 10 SPECIFIKACE POPIS PRODUKTU PUROLITE MZ 10 je manganový zeolit, oxidační a filtrační prostředek, který je připraven z glaukonitu, přírodního produktu, lépe známého jako greensand.

Více

ALS Czech Republic, s.r.o., Laboratoř Česká Lípa RIGHT S O L U T I O N S RIGHT PARTNER

ALS Czech Republic, s.r.o., Laboratoř Česká Lípa RIGHT S O L U T I O N S RIGHT PARTNER POROVNÁNÍ VÝPOČTU INDIKATIVNÍ DÁVKY ZE STANOVENÉ HMOTNOSTNÍ KONCENTRACE URANU S VÝPOČTEM Z OBJEMOVÝCH AKTIVIT IZOTOPŮ 238 U A 234 U S OHLEDEM NA NOVOU RADIOLOGICKOU LEGISLATIVU PITNÝCH VOD Tomáš Bouda

Více

Atestační otázky z oboru hygiena a epidemiologie

Atestační otázky z oboru hygiena a epidemiologie Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) LF2 > Atestační otázky z oboru hygiena a epidemiologie Atestační otázky z oboru hygiena a epidemiologie Epidemiologie Obecná

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880. pracovní list. Hygiena a toxikologie. Experimentální toxikologie. Mgr. Alexandra Šlegrová

CZ.1.07/1.5.00/34.0880. pracovní list. Hygiena a toxikologie. Experimentální toxikologie. Mgr. Alexandra Šlegrová Název školy Číslo projektu STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Název projektu Klíčová aktivita Označení materiálu:

Více

ANALÝZA RIZIK. RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D. ENVIRONMENTÁLNÍ TOXIKOLOGIE

ANALÝZA RIZIK. RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D. ENVIRONMENTÁLNÍ TOXIKOLOGIE ENVIRONMENTÁLNÍ TOXIKOLOGIE ANALÝZA RIZIK RNDr. Klára Kobetičová, Ph.D. Laboratoř ekotoxikologie a LCA, Ústav chemie ochrany prostředí, Fakulta technologie ochrany prostředí, VŠCHT Praha OSNOVA Analýza

Více

Odhad vlivu expozice aerosolovým částicím na populační zdraví v Česku

Odhad vlivu expozice aerosolovým částicím na populační zdraví v Česku Odhad vlivu expozice aerosolovým částicím na populační zdraví v Česku RNDr. Michala Lustigová, Ph.D. 1,2 RNDr. Vladimíra Puklová 1 1 Státní zdravotní ústav 2 Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova

Více

NOVÝ ATOMOVÝ ZÁKON POVINNOSTI DODAVATELŮ PITNÉ VODY. Ing. Hana Procházková Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Oddělení přírodních zdrojů

NOVÝ ATOMOVÝ ZÁKON POVINNOSTI DODAVATELŮ PITNÉ VODY. Ing. Hana Procházková Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Oddělení přírodních zdrojů NOVÝ ATOMOVÝ ZÁKON POVINNOSTI DODAVATELŮ PITNÉ VODY Ing. Hana Procházková Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Oddělení přírodních zdrojů e-mail: hana.prochazkova@sujb.cz 1 Zákon č. 263/2016 Sb., atomový

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010. B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010. B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010 Ochrana ovzduší ve státní správě - Teorie a praxe VII. 8. aţ 10. 11. 2011 B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK 2 Riziko

Více

Technický návod je vytvořen tak, aby mohlo být provedeno posouzení shody také podle 5 (vazba na 10). číslo technického návodu

Technický návod je vytvořen tak, aby mohlo být provedeno posouzení shody také podle 5 (vazba na 10). číslo technického návodu Technický návod je vytvořen tak, aby mohlo být provedeno posouzení shody také podle 5 (vazba na 10). 1. Výrobková skupina (podskupina) Název: Výrobky pro protipožární ochranné nátěry, obklady a nástřiky

Více

AQUATEST a.s. Zkušební laboratoře. Co znamenají naměřené hodnoty v pitné vodě?

AQUATEST a.s. Zkušební laboratoře. Co znamenají naměřené hodnoty v pitné vodě? AQUATEST a.s. Zkušební laboratoře Co znamenají naměřené hodnoty v pitné vodě? Zkušební laboratoř č. 1243 - akreditovaná Českým institutem pro akreditaci dle ČSN EN ISO/IEC 17025: 2005 IČ/DIČ 44794843/CZ44794843

Více

SYSTEMATICKÉ MĚŘENÍ OBSAHU RADIONUKLIDŮ V PITNÉ VODĚ DODÁVANÉ DO VEŘEJNÝCH VODOVODŮ V ČR V ROCE 2016

SYSTEMATICKÉ MĚŘENÍ OBSAHU RADIONUKLIDŮ V PITNÉ VODĚ DODÁVANÉ DO VEŘEJNÝCH VODOVODŮ V ČR V ROCE 2016 SYSTEMATICKÉ MĚŘENÍ OBSAHU RADIONUKLIDŮ V PITNÉ VODĚ DODÁVANÉ DO VEŘEJNÝCH VODOVODŮ V ČR V ROCE 2016 Ing. Hana Procházková Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Oddělení přírodních zdrojů e-mail: hana.prochazkova@sujb.cz

Více