STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Transkript

1 Pöyry Environment a.s. květen 2007 STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE 3. NÁVRH POSTUPU ŘEŠENÍ NA OCHRANU PŘED POVODNĚMI Objednatel: Jihomoravský kraj Žerotínovo nám. 3/ Brno

2 3. NÁVRH POSTUPU ŘEŠENÍ NA OCHRANU PŘED POVODNĚMI (NÁVRH VARIANT MOŽNÉHO ŘEŠENÍ) CÍLE OCHRANY PŘED NEGATIVNÍMI ÚČINKY POVODNÍ Povodně Prevence před povodněmi Zásady strategie ochrany před povodněmi v České republice Předpovědní a hlásná povodňová služba Ovlivňování průběhu a rozsahu povodní Omezení ohrožení obyvatel a potenciálních škod Povodňové plány Náklady na opatření na ochranu před povodněmi Programy prevence před povodněmi Realizace programů prevence před povodněmi OPATŘENÍ NA OCHRANU ÚZEMÍ PŘED POVODNĚMI Kapacity koryt vodních toků Záplavová území Území určená k rozlivům Návrhy opatření na omezení negativních účinků povodní a ke splnění cílů ochrany před povodněmi Území Blanenska Území Brněnska Řeka Svratka Řeka Svitava Ostatní toky na území města Brna Další lokality na území Brněnska Území Břeclavska Území Pohořelicka Území Hodonínska Řeka Morava Řeka Velička Další lokality na území Hodonínska Území Vyškovska Území Znojemska Řeka Dyje Další lokality na území Znojemska ÚZEMÍ CHRÁNĚNÁ PŘED POVODNĚMI TABELÁRNÍ A GRAFICKÉ PŘÍLOHY MAPOVÉ PŘÍLOHY _zprava_JM_1.doc strana 1

3 3. NÁVRH POSTUPU ŘEŠENÍ NA OCHRANU PŘED POVODNĚMI (NÁVRH VARIANT MOŽNÉHO ŘEŠENÍ) Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a mohou být příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel v postižených územích, přičemž dochází k rozsáhlé devastaci kulturní krajiny včetně ekologických škod. Proto je ochrana před povodněmi aktuální a jedná se o stěžejní vodohospodářský problém, spadající do širšího kontextu vodohospodářské politiky státu. Ochrana před povodněmi představuje soubor opatření k předcházení a zamezení ohrožení zdraví, životů a majetku občanů, společnosti a životního prostředí při povodních. K protipovodňovým opatřením patří především systematická prevence, zvyšování retenčních schopnosti povodí a ovlivňování průběhu povodní. 3.1 Cíle ochrany před negativními účinky povodní Povodně Povodně jako extrémní projev srážko-odtokového procesu jsou přirozenou součástí přírodního prostředí a krajiny, na jejímž vytváření se významně podílejí. Podle ČSN je povodeň z hlediska hydrologie fáze hydrologického režimu vodního toku, která se může vícekrát opakovat v různých ročních obdobích. Vyznačuje se obvykle náhlým krátkodobým zvýšením vodních stavů a zvětšením průtoků. Je vyvolána dešti, táním sněhu, pohybem či odchodem ledu nebo jejich kombinací. Povodeň je přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Povodně vznikají z několika důvodů : z přívalových dešťů (dešťová povodeň), které neumíme v čase a v prostoru přesněji předpovídat a které způsobují lokální katastrofy s krátkým a strmým průběhem (mnohdy se jedná o desítky minut). Často se z přívalových dešťů u malých vodotečí stanou odtokové cesty, kdy vodní živel ničí vše, co mu stojí v cestě. Dochází přitom spíše k tzv. blátivým záplavám, k lokálním sesuvům, vznikají štěrkové kužely, erozní rýhy, jinde nánosy. Proti těmto přírodním jevům jsou jen omezené možnosti ochrany. K opatřením proti nim patří především udržování drobné odtokové sítě v řádném stavu včetně dostatečně dimenzovaných a kvalitních objektů na toku (propustků, mostků) a vhodné umístění objektů podél potoků (plotů, terénních úprav, kůlen, rodinných domů, sjezdů, nájezdů apod.), které bude respektovat požadavky samotného průchodu povodňových vod a umožňovat jejich údržbu. 3_zprava_JM_1.doc strana 2

4 z regionálních dešťů (dešťová povodeň), trvajících naproti tomu po dobu desítek hodin až několika dnů, což bývá příčinou rozsáhlých povodní. Příkladem je červencová povodeň 1997 především na Moravě. Opatření proti nim jsou předmětem koncepce. z ledových jevů (ledová povodeň), způsobených pohybem a nahromaděním ledové kaše a tříště (tzv. nápěch) nebo ledových ker (tzv. ledová zácpa) v korytě vodního toku, které významně zmenšuje jeho průtočný profil a způsobuje vzdutí vody poruchou vodního díla ( zvláštní povodeň), která vzniká v důsledku narušení vodního díla během výstavby nebo při jeho provozu a může vést až k jeho havárii (protržení). Z hlediska příčin vzniku lze povodně rozdělit na: a) přirozené dle ČSN se jedná o povodně způsobené přírodními jevy, tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území nebo situace, označené předpovědní povodňovou službou nebo povodňovými orgány zejména při dosažení směrodatného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci, déletrvajících dešťových srážkách, případně prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání sněhové nebo ledové pokrývky, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů. Přirozené povodně jsou známy jako: zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami. Tyto povodně se nejvíce vyskytují na podhorských tocích a propagují se dále i v nížinných úsecích velkých toků; letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích; letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (často i pres 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území. Mohou se vyskytovat kdekoliv na malých vodních tocích, katastrofální důsledky mají zejména na sklonitých vějířovitých povodích; zimní povodňové situace způsobené ledovými jevy i při relativně menších průtocích. Vyskytují se v úsecích toku náchylných ke vzniku ledových nápěchů a ledových zácp. b) zvláštní dle ČSN se jedná o povodeň způsobenou umělými vlivy, což jsou situace, jež mohou nastat při stavbě nebo provozu vodních děl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu zejména při narušení tělesa vzdouvacího vodního díla, poruše hradících konstrukcí výpustných zařízení vodních děl nebo nouzovém řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodního díla. Aby k těmto povodním nedocházelo, jsou vlastníci (uživatelé) nebo správci vodních děl povinni zajišťovat na nich odborný technicko-bezpečnostní dohled, jehož účelem je průběžné zjišťování technického stavu vodního díla z hlediska jeho stability, bezpečnosti a možných poruch i navrhování vhodných opatření k nápravě. 3_zprava_JM_1.doc strana 3

5 Při povodních jsou sledovány charakteristiky povodně jako je průběh hladin a průtoků, doba zaplavení, rychlosti proudění v zaplaveném území apod., a rozsah potenciálně ohrožených území, které je nutné znát pro strategické rozhodování jednotlivých subjektů o realizaci a rozsahu opatření k ochraně před povodněmi. Velikost povodně je charakterizována tzv. N letým průtokem. Dle ČSN tento průtok je kulminační průtok, který je v uvažovaném profilu dosažen nebo překročen průměrně jednou za N-let. Jde o statistickou charakteristiku, nikoli predikční. Tudíž neplatí, že v případě výskytu 100-letého průtoku se další povodeň této velikosti či vyšší vyskytne až za 100 let. Povodeň mimořádné velikosti a dlouhé doby opakování, obvykle způsobující oběti a hospodářské škody, se nazývá katastrofální povodeň, významná povodeň známá z historických pramenů se označuje jako historická povodeň. K důležitým pojmům týkajícím se především odtoku vody v korytě patří pojem M-denní průtok. Je to průměrný denní průtok, dosažený nebo překročený po dobu M dní ve zvoleném období Prevence před povodněmi Stěžejním dokumentem v oblasti prevence před povodněmi v České republice je Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky, schválená Usnesením vlády ČR č. 382 ze dne 19. dubna 2000 a zahrnující poučení, která byla získána analýzou průběhu ničivých povodní v letech 1997 a 1998 a osvědčena při povodni v r Jde o dokument, který na základě zkušeností z průběhů povodní a s ohledem na stav technických a právních norem a organizačních předpisů formuluje další postup ke snížení jejich ničivých účinků. Strategie vytváří rámec pro definování konkrétních postupů a preventivních opatření ke zvýšení systémové ochrany před povodněmi v České republice. Jejím cílem je rovněž vytvořit základ pro rozhodování veřejné správy jak při výběru konkrétní realizace opatření pro ochranu před povodněmi, tak i pro usměrňování rozvoje území. Dle 63 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách ochrana před povodněmi jsou opatření k předcházení a zamezení škod při povodních na životech a majetku občanů, společnosti a na životním prostředí prováděná především systematickou prevencí, zvyšováním retenčních schopností povodí a ovlivňováním průběhu povodní. Ochrana před povodněmi je zabezpečována podle povodňových plánů Zásady strategie ochrany před povodněmi v České republice Na základě provedených analýz povodňových situací v České republice i zahraničních zkušeností vychází Strategie ochrany před povodněmi v České republice z těchto zásad: preventivní opatření pro ochranu před povodněmi jsou nejefektivnější formou ochrany; na zabezpečení realizace preventivních opatření ke snížení škodlivých účinku povodní se musí podílet vlastníci a správci nemovitostí, což mohou být rovněž organizace na úrovni regionu, obcí anebo občané; efektivní preventivní opatření je nutné uplatňovat systémově v ucelených (hydrologických) povodích a s ohledem na provázání vlivu jednotlivých opatření podél vodních toků; pro efektivní ochranu před povodněmi je třeba nalézt vhodnou kombinaci opatření v krajině, která zvyšují přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatření k ovlivnění povodňových průtoků; 3_zprava_JM_1.doc strana 4

6 pro návrhy k ochraně před povodněmi je třeba využívat kvalitní informace o geomorfologii území, rostlinném pokryvu, složení půdy a moderní informační technologie, které umožňují modelování povodní ke zpřesnění rozsahu a průběhu povodní a zároveň dovolují posuzovat účinnost zvolených opatření podél celého vodního toku; pro řízení opatření k ochraně lidí a majetku v zaplavovaných územích je třeba zkvalitnit informační systém při povodních a přípravu povodňových plánů; s ohledem na charakter území a geografickou polohu České republiky je nezbytné řešit ochranu před povodněmi v mezinárodním kontextu, zejména v rámci stávajících mezistátních dohod o spolupráci v povodích řek přesahujících hranice státu; vzhledem k finanční náročnosti je zabezpečení účinné ochrany před povodněmi víceletý proces, kdy prioritou státního zájmu je podpora prevence oproti úhradě nákladů za škody způsobované povodněmi. strategie je dokument s dlouhodobou platností, otevřený pro doplňující návrhy, které budou reagovat na vývoj poznání a rovněž plnění navrhovaných opatření Předpovědní a hlásná povodňová služba Pro zlepšení ochrany před povodněmi a snížení povodňových škod jsou jednou ze základních podmínek včasné, kvalitní a aktuální informace. Možnosti předpovídání průběhu povodní jsou omezeny dobou doběhu povodňových průtoků. Teoretický předstih předpovědi na velkých tocích je omezen na 1 2 dny, na malých tocích s předpovědí nelze reálně uvažovat, neboť doba doběhu se v našich podmínkách pohybuje v hodinách. Předpovědní povodňovou službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci vodohospodářsky významných vodních toků. Ve smyslu 73 zákona č.254/2001 Sb. o vodách předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmi, o možnosti vzniku povodně a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcí a obcí s rozšířenou působností a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi, zejména správci vodních toků a provozovatelé vodních děl. Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně a v místech ležících níže na vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. Systém hlásné služby je decentralizovaný, založený na aktivitách všech účastníků ochrany před povodněmi, přizpůsobený místním podmínkám a využívající všechny dostupné sdělovací a výstražné prostředky. Hlásná služba musí být provázána s povodňovými plány. Vlastníci vodních děl vzdouvajících vodu, oznamují nebezpečí zvláštní povodně příslušným povodňovým orgánům, Hasičskému záchrannému sboru ČR a v případě nebezpečí z prodlení varují bezprostředně ohrožené fyzické a právnické osoby. Obce mohou v případě potřeby budovat lokální automatické výstražné systémy pro případ náhlých povodní s velmi rychlým průběhem a katastrofálními následky. Tyto systémy zahrnují automatické stanice pro měření a vyhodnocování intenzity a množství srážek a výšky vodní hladiny v toku nebo nádrži. Při dosažení nebo překročení prahových hodnot systém varuje pomocí SMS zpráv na mobilní telefony vybrané uživatele. Instalace těchto systémů by měla probíhat pod odborným 3_zprava_JM_1.doc strana 5

7 dohledem ČHMÚ. Lokální výstražné systémy mají význam hlavně na menších horských a podhorských tocích. Zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby se provádí podle Metodického pokynu č.15 odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby Ovlivňování průběhu a rozsahu povodní K efektivnímu ovlivnění průběhu a rozsahu povodní je nezbytné využít systémové kombinace opatření v krajině a technických opatření. Opatření v krajině Je nutné usilovat o rovnováhu mezi urbanizací území a hospodářským rozvojem na straně jedné a nutností zpomalení odtoku a akumulací vody na straně druhé. Veškerá opatření na ochranu před povodněmi musí sledovat dopad na životní prostředí. K opatřením v krajině patří především změny využití pozemků a změny rostlinného pokryvu, zatravňování břehů a přirozených inundací, vytváření protierozních mezí, zasakovacích pásů, remízků, záchytných příkopů, nové uspořádání cestní sítě apod. Tato opatření směřují ke zvýšení retenční schopnosti půdy a tvoří významnou část preventivních opatření. Kulminační průtoky zejména na malých a středních tocích lze částečně omezit pomocí opatření sloužících k zachování, resp. obnově přirozené retenční a akumulační schopnosti krajiny, vodních toků a údolních niv. Je rovněž nutné zachovat a vhodným způsobem využívat přirozená inundační území, která by v případě povodní byla zaplavena. Opatření v krajině tvoří významnou část preventivních opatření, ale na druhou stranu nemůže být jejich účinek hlavně při extrémních povodňových situacích přeceňován. Těmito opatřeními lze snížit velikost průtoku velkých povodní řádově v procentech. Při realizaci uvedených opatření je možné využívat stávající programy ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí, určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek, ale mezi hlavní nástroje pro jejich realizaci patří komplexní pozemkové úpravy (KPÚ), které se provádí podle zák. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Řízení o KPÚ přísluší ministerstvu zemědělství příslušným pozemkových úřadům, které podle zákona mohou zahájit pozemkové úpravy vždy, pokud o ně požádají vlastníci nadpoloviční výměry zemědělské půdy v katastru, nebo z vlastního podnětu na základě posouzení důvodů, naléhavosti a účelnosti KPÚ. Posouzení musí být provedeno multikriteriálně (z hlediska degradace krajiny, potenciální erozní ohroženosti, možnosti ochrany povrchových a podzemních vod, atd.) a zpravidla ve vztazích širších, než je jen obvod pozemkových úprav. Je proto vhodné, aby pozemkové úřady před vlastním zadáním KPÚ po jednotlivých katastrech nechaly zpracovat podklady (studie) postihující širší území některých povodí, která jsou z hlediska vodních poměrů zvláště exponovaná. 3_zprava_JM_1.doc strana 6

8 Tab. č. 1: Přehled KPÚ na území Jihomoravského kraje Okres Pozemkový úřad Ukončená vým. vl. práv Zapsané v KN Zahájené (rozpracované) počet [ha] počet [ha] počet [ha] Blansko Blansko Brno město Brno město Brno venkov Brno venkov Břeclav Břeclav Hodonín Hodonín Vyškov Vyškov Znojmo Znojmo Celkem * Zpracováno z podkladů Ústředního pozemkového úřadu Přehled KPÚ na území Jihomoravského kraje (zpracované ukončené, rozpracované a zahájené KPÚ) je graficky zpracován do mapové přílohy M.3.8. Přehledy komplexních pozemkových úprav v rámci jednotlivých okresů na území Jihomoravského kraje jsou tabelárně zpracovány v tabulkových přílohách T.3.1 T.3.7. K opatřením v ploše povodí lze řadit i tzv. revitalizace vodních toků, které lze rozdělit na stavební a přirozené. Pod stavebními revitalizacemi rozumíme vytváření umělých tůní a nánosů, změn ve vedení trasy a diverzifikaci jejich příčného a podélného profilu stavebními pracemi. Revitalizace přirozené vznikají důsledkem působení přirozené erozní a akumulační činnosti toku, které je pak nutno citlivě a komplexně vyhodnocovat při respektování příslušných ustanovení zákonů. V poslední době jsou preferovány tendence vracet řekám území, která byla historicky zaplavována a tak přirozeně tlumit povodně. Technická opatření Úkolem technických opatření je především zmírnit účinky povodně zachycením části jejího objemu a tím snížit kulminační průtoky a zabránit nebo snížit rozlivy. Mezi systémová opatření, která zpomalují odtok a akumulují vodu v povodí a která zajišťuje stát, patří vodní nádrže s retenčním účinkem a poldry. S ohledem na vysoké náklady na jejich realizaci je při jejich návrhu nutné vyhodnotit nejen jejich účinnost, ale i efektivitu vložených prostředků s ohledem na chráněné hodnoty a vždy provést posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Záměry výstavby technických prvků musí být součástí schválené územně plánovací dokumentace, která je projednávána s veřejností a veřejnou správou. Malé vodní nádrže mají většinou méně významnou retenční schopnost a slouží k zachycení především malých povodní. Nicméně pomáhají alespoň v lokálním měřítku získat čas k aktivizaci ochrany lidí a majetku níže na toku. Mimo vodní nádrže jsou hlavním zařízením, které slouží k ochraně před povodněmi, úpravy koryt vodních toků, říční objekty, inundační hráze, odlehčovací ramena, hrazení bystřin. Při návrhu zařízení je podstatným aspektem volba stupně povodňové ochrany, který je stanovován na základě ekonomického i mimoekonomického hodnocení užitků z toho, že se povodňovým škodám zabrání, a nákladů, které je nutno k dosažení ochrany vynaložit. Problémem hodnocení většinou je, že efekt ze zajištění ochrany před povodněmi je doprovázen řadou užitků (např. z hlediska sociálních, psychologických příp. politických aspektů), které nelze dosti dobře ekonomicky kvantifikovat. 3_zprava_JM_1.doc strana 7

9 Při návrhu stupně povodňové ochrany je nejčastěji využívána norma TNV , která dle charakteru chráněného území doporučuje zajistit protipovodňovou ochranu na návrhový průtok, uvedený v tabulce : Tab. č. 2: Návrhový průtok dle TNV Charakter chráněného území návrhový průtok Historická centra měst, historická zástavba Q 100 Souvislá zástavba, průmyslový areál, významné liniové stavby a objekty Q 50 Rozptýlená bytová a průmyslová zástavba a souvislá chatová zástavba Q 20 Při výběru oblastí, kde je vhodná ochrana před padesátiletou vodou a stoletou vodou je nutné vycházet z uvedené TNV s přihlédnutím k: počtu obyvatel zaplavovaného území ohrožení obyvatelstva, hodnotě majetku v tomto území a možné výše škod při povodní, umístění důležitých infrastrukturních a jiných staveb, jejichž chod je důležitý pro širší území (dálnice, železnice, rozvodny, ), hloubce záplavy a rychlosti proudění. Mezi další kritéria výběru oblastí, kde je vhodná ochrana před padesátiletou vodou a stoletou vodou, především patří: otázka, jak velká část obce je velkou vodou postihována; rozdíl, jaký je ve finančních nákladech mezi doporučeným stupněm povodňové ochrany a stupněm ochrany nejblíže vyšším; skutečnost, zda vybřežená velká voda neohrožuje pouze jednu obec, ale hlavní proud vody, tekoucí odděleně od koryta, napadá další níže po toku; okolnosti, kdy požadovaného stupně povodňové ochrany nelze vzhledem k uspořádání technické a stavební infrastruktury kolem koryta toku reálně dosáhnout a proto musí být zvolena ochrana na stupeň nižší, než by si situace ve smyslu doporučení normy zasluhovala; fakt, kdy obec není ohrožována ani tak vlastním zaplavením, ale hloubkovou nebo boční erozí koryta; nebezpečí ohrožení významných vodních zdrojů při zaplavení oblasti. Před rozhodnutím o způsobu ochrany a volbě varianty ochrany před povodněmi, která vyplyne z posouzení její účinnosti na základě využití matematických simulačních modelů, se provede riziková analýza pro zjištění efektivnosti navržených opatření a posouzení jejich vlivu na dané území a životní prostředí. 3_zprava_JM_1.doc strana 8

10 Omezení ohrožení obyvatel a potenciálních škod V územích ohrožených povodněmi stoupá vlivem pokračující urbanizace a hospodářského růstu počet ohrožených obyvatel a objem škod. Aby ohrožení a škody byly výrazně omezeny nebo eliminovány, je nutné uvedená území, případně území ohrožená zvláštními povodněmi, vymezit jako území záplavová a jejich využívání přiměřeně regulovat. Stanovení záplavových území Stanovování záplavových území upravuje vyhláška MŽP č.236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území. Zákon o vodách 254/2001 Sb. ve svém 66 definuje záplavová území jako administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou, jejichž rozsah je na návrh správce vodního toku povinen stanovit vodoprávní úřad. V záplavových územích se vztahují na novou výstavbu určitá omezení a stavební aktivity zde podléhají souhlasu vodoprávního úřadu podle 17 zákona o vodách. Stanovení záplavových území následně ovlivňuje i tvorbu územních plánů obcí. V případě zvláštních povodní je nejdříve nutné určit oblasti, kde se bude průběh zvláštní povodně posuzovat, a stanovit harmonogram vymezování ohrožených území včetně postupu hodnocení průběhu této povodně s využitím matematických technologií. Pro strategické rozhodování jednotlivých subjektů o realizaci a rozsahu protipovodňových opatření je nutné znát nejen rozsah potenciálně ohroženého území, ale i průběh povodně ( průběh hladin a průtoků, dobu zaplavení, rychlosti proudění v zaplaveném území apod.) a to pro případ přirozených i zvláštních povodní. Teprve na základě těchto charakteristik je možné identifikovat stupeň ohrožení a potenciál možných škod, rozhodovat o využití jednotlivých částí ohroženého území, provádět rizikové analýzy, které jsou nezbytné pro zodpovědné sestavování povodňových plánů a přijímání krátkodobých i dlouhodobých opatření v oblasti ochrany před povodněmi. Na znalost záplavových území navazují studie odtokových poměrů. Ty řeší návrhy, jak dosavadní úroveň zabezpečenosti před povodněmi v tom kterém území zlepšit, prezentují bližší návrhy těchto řešení a jsou základním východiskem pro sestavení koncepcí a programů opatření pro příští časová období. Výsledky studií jsou rovněž základním dokumentem pro tvorbu investičních záměrů na jednotlivé akce a promítají se do vyjadřovací praxe správce povodí k jakékoliv výstavbě v blízkosti koryt vodních toků a v povodí. Regulace využívání záplavových území Základním trendem uplatňovaným v současnosti v ochraně před povodněmi v zahraničí je omezovat ekonomické aktivity v záplavových územích namísto snah chránit tato území před povodněmi za každou cenu. V našich podmínkách prvním krokem k prosazování tohoto trendu je stanovení omezení v záplavových územích dle 67 zákona o vodách. V aktivních zónách záplavového území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, dále staveb pro jímání vod, odvádění odpadních a srážkových vod a nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury. Zemědělské pozemky je nutno v záplavových územích užívat tak, aby byla zachována jímací schopnost půdy pro vodu, tj. aby půda nebyla zhutňována těžkými mechanismy, aby nevznikala eroze půdy, svahy byly obhospodařovány po vrstevnici, zemědělské komunikace byly navrhovány 3_zprava_JM_1.doc strana 9

11 s přihlédnutím k ekologickým požadavkům. Při výstavbě záplavových poldrů zajistit jejich využití jako louky a pastviny, resp. obnovit lužní lesy tam, kde je to vhodné. Pro zmírnění účinků povodní může vodoprávní úřad rozhodnutím vymezit území určená k rozlivům povodní, ve kterém je omezeno právo užívání pozemků a staveb Povodňové plány Povodňové plány jsou základní dokumenty, podle nichž se postupuje při ochraně před povodněmi a které obsahují ve smyslu 71 zák. č. 254/2001 Sb. o vodách způsob zajištění včasných a spolehlivých informací o vývoji povodně, možnosti ovlivnění odtokového režimu, organizaci a přípravu zabezpečovacích prací. Dále obsahují způsob zajištění včasné aktivizace povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby a ochrany objektů, přípravy a organizace záchranných prací, zajištění povodní narušených základních funkcí v území a stanovují směrodatné limity stupňů povodňové aktivity. Povodňovými plány územních celků jsou: povodňové plány obcí, které zpracovávají obce, v jejichž územních obvodech může dojít k povodni povodňové plány správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které zpracovávají obce s rozšířenou působností povodňové plány správních obvodů krajů, které zpracovávají příslušné orgány krajů v přenesené působnosti ve spolupráci se správci povodí Povodňový plán České republiky, který zpracovává Ministerstvo životního prostředí Náklady na opatření na ochranu před povodněmi Náklady na opatření, která jsou vymezena v Plánu hlavních povodí ČR, hradí stát. Pokud jsou součástí takových opatření technická zařízení, hradí stát také jejich provoz. Náklady na opatření, která vymezí programy opatření vycházející z plánů oblastí povodí, budou hradit kraje, stát může na tato opatření přispět. Jednotlivé obce mohou činit opatření k přímé ochraně majetku na svém území. Stát a kraje mohou na tato opatření přispět. Obce mohou požádat vlastníky majetku, který je těmito opatřeními chráněn, aby přispěli na tuto výstavbu. Právnické a fyzické osoby nesou náklady, které jim vzniknou opatřeními k ochraně jejich majetku před povodněmi. Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích hradí jejich správci. Vlastníci vodních děl hradí náklady na zabezpečovací práce na těchto dílech. 3_zprava_JM_1.doc strana 10

12 3.1.3 Programy prevence před povodněmi Systémová opatření pro ochranu před povodněmi jsou řízena prostřednictvím programů, které byly navrženy k dosažení cílů Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky, schválené Usnesením vlády ČR č. 382 ze dne 19. dubna 2000 a zahrnující poučení, která byla získána analýzou průběhu ničivých povodní v letech 1997 a 1998 a osvědčena při povodni v r Programy jsou orientovány na moderní pojetí ochrany před povodněmi, uplatňované postupně v Evropě, v rámci kterého se uplatňují jednak preventivní opatření, jednak simulační modelové prostředky. Prostřednictvím programů se realizují systémová opatření, která jsou buď neinvestiční povahy a jejich účelem je vyhodnocování rizik spojených s účinky povodní, zmapování ohrožených území a posílení informovanosti veřejné správy a občanů, nebo investiční povahy, jejichž cílem je zlepšit preventivní ochranu před povodněmi nejen lokálně, ale s účinkem v celém povodí. Programy jsou v gesci tří ministerstev: Ministerstva zemědělství Ministerstva životního prostředí Ministerstva dopravy Tab. č. 3: Přehled programů Prevence před povodněmi č. Název programu Gestor 1. Program prevence před povodněmi Ministerstvo zemědělství 2. Program Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží 3. Program podpory prevence v územích ohrožených nepříznivými klimatickými vlivy Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí 4. Program Protipovodňové zajištění dopravních objektů Ministerstvo dopravy 3_zprava_JM_1.doc strana 11

13 Realizace programů prevence před povodněmi Ministerstvo zemědělství Tab. č. 4: Struktura programů č. ISPROFIN Název programu / podprogramu Prevence před povodněmi Výstavba a obnova poldrů, nádrží a hrází Zvyšování průtočné kapacity vodních toků Stanovování záplavových území Studie odtokových poměrů Vymezení rozsahu území ohrožených zvláštními povodněmi Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží Obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží Odstranění škod na rybnících a vodních nádržích po povodních v srpnu 2002 Program Prevence před povodněmi, jehož cílem je zlepšení úrovně povodňové ochrany prostřednictvím realizace konkrétních opatření v nejohroženějších oblastech, umožňuje realizaci těchto opatření: výstavbu a obnovu poldrů (suchých nádrží) a nádrží ke zvýšení akumulační kapacity povodí výstavbu ochranných hrází v intravilánech měst a obcí zvyšování průtočné kapacity koryt vodních toků vypracování návrhů správců vodních toků na stanovení dosud chybějících záplavových území na všech významných vodních tocích V souladu se Strategií ochrany před povodněmi pro území ČR je záměrem zvýšit úroveň ochrany v souvisle zastavěných ohrožených územích z Q 20 na min, Q 50. Základem ochrany území je zajištění nových retenčních prostorů v povodích, které umožní transformaci povodňové vlny. Intravilány budou chráněny výstavbou ochranných hrází a zvětšením průtočné kapacity vodních toků.program je věcně rozčleněn na tyto podprogramy: Podprogram Výstavba a obnova poldrů, nádrží a hrází obsahuje výstavbu, rekonstrukce, modernizace a opravy vodohospodářských staveb sloužících k nakládání s vodami. Jedná se především o vodní nádrže, poldry a řízené inundace (rozlivová území), na bystřinách přehrážky pro zachycení splavenin, ochranné hráze zajišťující ochranu měst a obcí ležících v inundačním území. 3_zprava_JM_1.doc strana 12

14 Podprogram Zvyšování průtočné kapacity koryt vodních toků zahrnuje opatření vedoucí ke zkapacitnění či zvýšení odolnosti koryt vodních toků s cílem zlepšit a regulovat odtok povodňových průtoků. Jedná se o zajištění stability břehů opevněním, zpevnění dna koryt výstavbou prahů a stupňů, a zvětšení kapacity koryt. V podprogramu Stanovování záplavových území jsou zařazeny činnosti vedoucí k vymezení záplavových území na všech vodohospodářsky významných vodních tocích. Cílem je identifikace rozsahu záplav s následným vynesením do mapových podkladů. Vymezená záplavová území jsou nezbytným podkladem pro kvalitní zpracování návrhů systémového řešení protipovodňové prevence a vyhodnocování jejich účinnosti i pro rozhodování o výběru konkrétních efektivních opatření. Na základě návrhů správců vodních toků jsou následně záplavová území stanovována vodoprávními úřady. Podprogram Studie odtokových poměrů zahrnuje mapování a hodnocení stavu odtokových poměrů v povodí a návazně na to zpracování koncepčních návrhů variant řešení ochrany před povodněmi včetně posouzení povodňových rizik, to znamená určení hloubek a rychlostí proudění v záplavových územích. Výstupem podprogramu Vymezení rozsahu území ohrožených zvláštními povodněmi je vymezení rozsahu území ohrožených zvláštními povodněmi, které vznikají v důsledku poruchy nebo protržení hráze vodního díla akumulujícího nebo vzdouvajícího povrchovou vodu. Součástí je výpočet šíření zvláštní povodně údolní nivou s využitím poznatků matematického modelování. Program byl v roce 2002 schválen Ministerstvem financí na období , nyní je prodloužen do r Celkové náklady programu jsou schváleny ve výši 4,150 mld.kč. Na léta je Ministerstvem zemědělství připravována II.etapa programu Prevence před povodněmi. Jsou navrženy akce o celkových nákladech 10,5 mld.kč s tím, že na základě expertního posouzení budou k realizaci vybrána nejefektivnější opatření s nejvýraznějším účinkem v ochraně osob a majetku. Program obnova, odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží Cílem tohoto programu je zlepšení rybničního fondu ČR a posílení jeho vodohospodářských a mimoprodukčních funkcí s důrazem na jejich protipovodňový význam. Toho je dosahováno obnovou a rekonstrukcí těles hrází a jejich funkčních objektů a obnovou retenčních prostorů nádrží odtěžením sedimentů. Po povodni v srpnu 2002 byl MZe založen podprogram Odstranění škod na rybnících a vodních nádržích po povodních v srpnu Program Obnova,odbahnění a rekonstrukce rybníků a vodních nádrží byl schválen Ministerstvem financí pro roky s celkovými náklady 3,3 mld.kč, následně byl prodloužen do r _zprava_JM_1.doc strana 13

15 Pro doplnění uvádíme, že ze souborů programů prevence před povodněmi byl Usnesením vlády č.335/2003 vypuštěn program protierozní ochrany půdy (i když protierozní ochrana má v protipovodňové prevenci nezastupitelnou úlohu), neboť opatření v něm obsažená jsou realizována v gesci Ministerstva zemědělství v rámci mimoprodukčních funkcí zemědělství a podpory znevýhodněných oblastí venkova. Dle nařízení vlády č.242/2004 Sb. o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství se poskytují podpory na agroenvironmentální opatření, spočívající v ošetřování travních porostů, v zatravňování orné půdy, tvorbě travnatých pásů, biopásů a ošetření podmáčených a rašelinných luk. Dle nařízení vlády č.505/2000 Sb., kterým se stanoví program pomoci k podpoře méně příznivých oblastí se poskytují podpory v rámci jednak programu pomoci k podpoře méně příznivých oblastí, jednak podpůrných programů k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, kam patří zatravnění, údržba travních porostů pastvou hospodářských zvířat, založení prvků územního systému ekologické stability, založení porostů rychle rostoucích dřevin a první zalesnění zemědělské půdy. Nařízením vlády č.308/2004 Sb. o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy se poskytují dotace na zalesnění. Ministerstvo životního prostředí Po katastrofálních povodních roku 2002 byl zpracován Program podpory prevence v územích ohrožených nepříznivými klimatickými vlivy s několika podprogramy: Tab. č. 5: Přehled podprogramů č.isprofin Název programu / podprogramu Podpora prevence v územích ohrožených nepříznivými klimatickými vlivy Hlásný systém povodňové ochrany Pořízení dokumentace záplavových území Řešení nestabilit svahů v ČR Vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu Dokumentace a vyhodnocení mimořádné povodňové situace Podprogram Hlásný systém povodňové ochrany Cílem tohoto podprogramu, který byl založen na základě povodní v r.1997,1998 a 2002, bylo přijmout vhodná opatření ke zlepšení funkce hlásného povodňového systému. Ve spolupráci krajských úřadů, podniků Povodí a ČHMÚ byla provedena revize hlásných profilů A a B a prověřeny ve vazbě na povodňové plány směrodatné limity pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity. Dále byla dokončena automatizace vodoměrných stanic v hlásných profilech kategorie A a pokračováno v automatizaci hlásných profilů kategorie B, bylo podpořeno vybudování 4 lokálních výstražných systémů s hlásnými profily kategorie C, byl zlepšen systém hydrologických předpovědí a rozšířena prezentace informací hlásné a předpovědní povodňové služby na internetu. 3_zprava_JM_1.doc strana 14

16 Podprogram Pořízení dokumentace záplavových území byl zřízen na základě povinnosti zabezpečit celkovou dokumentaci zpracovaných záplavových území ve smyslu 66 zákona o vodách č. 254/2001 Sb. Forma dokumentace je určena usnesením vlády č.382/2000. Evidence záplavových území, stanovených vodoprávními úřady, je shromažďována prostřednictvím Ministerstva životního prostředí na Výzkumném ústavu vodohospodářském T.G.Masaryka. Evidence je součástí Informačního systému veřejné správy VODA a je dostupná na adrese Podprogram Řešení nestabilit svahů v ČR má vymezit riziková území, která jsou náchylná ke svahovým pohybům a skalnímu zřícení a kde je tak ohrožen zákonem chráněný zájem, tj. životy, zdraví a majetek a infrastruktura sídel. Podprogram Dokumentace a vyhodnocení mimořádné povodňové situace bude aktivován v případě vzniku extrémní povodňové situace, jejíž význam a rozsah přesáhne území jednoho kraje, na základě rozhodnutí Ústřední povodňové komise. Ministerstvo dopravy Tab. č. 6: Struktura programu č.isprofin Název programu / podprogramu Protipovodňové zajištění dopravních objektů Doplnění pohotovostních rezerv v silniční dopravě Protipovodňová prevence mostů a dopravních objektů Podpora protipovodňové ochrany veřejných přístavů a plavidel Cílem programu je zajištění materiálních a stavebně technických opatření v rámci připravenosti na řešení krizových situací, protipovodňové prevence a minimalizace možných škod způsobených povodněmi na silniční a železniční síti v majetku České republiky. V roce 2005 bylo započato s realizací podprogramu vývojem a výrobou funkčního vzoru skládacího ocelového silničního mostu. V roce 2007 se počítá se zahájením podprogramu _zprava_JM_1.doc strana 15

17 3.2 Opatření na ochranu území před povodněmi Kapacity koryt vodních toků Údaje o kapacitě koryt byly shromážděny pro intravilány jednotlivých obcí řešených v rámci této studie. Podklady pro zpracování přehledu o kapacitě koryt na území Jihomoravského kraje byly poskytnuty Povodím Moravy, s. p. studie odtokových poměrů v povodí Moravy a Dyje. Kapacity koryt vodních toků na území Jihomoravského kraje jsou přehledně uvedeny v tabulce T.3.8 viz tabelární přílohy Záplavová území Záplavová území jsou podle 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů administrativně určená území, která mohou být při výskytu povodně zaplavena vodou. Území přilehlé k vodnímu toku, které může být zaplaveno při povodních, a to při průtocích přesahujících kapacitu koryta toku. Vymezení záplavových území pomůže předcházet a snižovat škody způsobené povodněmi. Cílem stanovení záplavových území je vytvoření územního limitu pro zástavbu v oblastech s nejvyšším ohrožením lidských životů a majetku. Záplavová území stanoví vyhlášením veřejnou vyhláškou na návrh správce vodního toku příslušný vodoprávní úřad. Na rozdíl od předchozí právní úpravy je v současné době v naší legislativě zakotvena povinnost vodoprávního úřadu stanovit, na návrh správce vodního toku, záplavová území. Vodoprávní úřad může též příslušnému správci vodního toku uložit povinnost zpracovat a předložit mu návrh záplavového území jím spravovaného vodního toku nebo jeho úseku, pokud tato povinnost vyplývá z Plánu hlavních povodí ČR nebo z plánů oblastí povodí. Aktivní zóna - je nový pojem zavedený do naší vodohospodářské praxe až novým vodním zákonem (zákon č. 254/2001 Sb.). Jedná se o tu část zaplaveného území, kterou je při povodni odváděna rozhodující část povodňového průtoku. Podle 67 zákona o vodách, který uvádí příslušná omezení platná ve stanovených záplavových územích a především pak v aktivních zónách, je v aktivních zónách vyloučena stavební činnost, kromě možnosti zde provádět vodní stavby a nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury. Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit (viz výše zmiňovaný zákon) omezující podmínky. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena. Správce povodí u nich také navrhuje, aby v územích mimo aktivní zónu nebyly umisťovány stavby, jako jsou zdravotní zařízení, sociální ústavy, školní zařízení, veřejné stavby a objekty nakládající s nebezpečnými látkami. Ostatní stavby lze v těchto územích připustit pouze na riziko jejich majitelů. Seznam záplavových území vodních toků Jihomoravského kraje je zpracován v tabulce T.3.9 viz tabelární přílohy. 3_zprava_JM_1.doc strana 16

18 3.2.3 Území určená k rozlivům Území určená k rozlivům vod při povodních jsou ve smyslu 68 zákona č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů (vodní zákon) ty části záplavových území, které může vodoprávní úřad jako preventivní opatření místo jiných opatření na ochranu před povodněmi rozhodnutím vymezit. V rozhodnutí je potom po projednání s dotčenými úřady státní správy omezeno právo užívání pozemků a staveb v tomto území. Za omezení užívání pozemků a staveb náleží jejich vlastníkům náhrada. V případě potřeby může vodoprávní úřad podat ve veřejném zájmu návrh na vyvlastnění dotčených pozemků a staveb, případně může podat stavebnímu úřadu návrh na vyhlášení stavební uzávěry. Z výše uvedeného textu vyplývá, že území určené k rozlivům povodní je součástí záplavového území s jakýmsi přísnějším režimem, kde se využívání pozemků a staveb podřizuje převádění alespoň částí povodňových průtoků. V žádném případě však takovéto území nemůže plnit funkci jako opatření na ochranu před povodněmi, pokud se tedy nejedná o natolik významné uvolnění záplavového území, které by přispělo k transformaci povodňové vlny. Nemůže se rovněž jednat například o boční poldr nebo převod vody, protože takováto zařízení jsou vodními díly ve smyslu 55 výše uvedeného zákona. Výkladem této části a tvorbou metodiky na zpracování nejen této kapitoly, ale celé části D přílohy č. 2 vyhlášky č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, se zabývá VÚV TGM, který ji měl předložit Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu životního prostředí k projednání do K rozlivům povodní jsou v dnešní době určená jednak území podél neohrázovaných vodních toků velkých, středních, ale i menších tam, kde koryto přirozeným způsobem meandruje na lučních a polních pozemcích nebo v lužních lesích, kde je jeho břehová kapacita v rozmezí průtoků Q1 až Q5 a větší vody vybřežují většinou na oba břehy do úzkých či širokých inundačních území, většinou bez přilehlé zástavby. Rovněž jsou určená k rozlivům většinou úzká území podél již ohrázovaných vodních toků tam, kde jsou vybudovány tzv. podélné ochranné hráze přisazené ke korytu, ale i odsazené od vlastního koryta. Rozlivy jsou tedy ohraničeny do určitého návrhového průtoku v průtočném profilu mezi stávajícími ochrannými hrázemi na obou březích, resp. od koryta vodního toku po ochrannou hráz na příslušném levém, či pravém břehu. Stupeň protipovodňové ochrany území za hrázemi je dán výškou ochranné hráze, tedy návrhovým průtokem, který byl zvolen pro vyprojektování dané ochranné hráze v daném území. V mnoha případech se předpokládalo, že původní hráze chrání zástavbu za nimi až na stoletý průtok. Po povodních 1997 však byly přepočítávány kapacity koryt a kapacity ohrázovaných průtočných profilů mezi hrázemi a rovněž došlo k přehodnocení hydrologických údajů a někdy i ke zvýšení hodnot kulminačních průtoků (N letých průtoků, takže se zjistila menší ochrana okolní zástavby snížil se tedy stupeň protipovodňové ochrany. Je nutno však si uvědomit, že v mnoha případech jsou stávající hráze kolem konkrétní lokality vysoké a předpokládá se poměrně vysoký stupeň protipovodňové ochrany přilehlé zástavby, ale při extrémních povodních může dojít k přelití nižší hráze nebo nižšího břehu u jiné obce výše proti toku nebo i níže po toku a k nátoku těchto odlehčených vod do již ohrázovaného území s vyšší hrází. Těchto případů bylo registrováno při povodních v letech 1997 až 2006 několik a bylo konstatováno, že v ohrázovaném korytě podél obce byla hladina vody hluboko pod korunou vysoké hráze a voda přišla z jiné strany, tj. z polních pozemků od inundačního území z úseku výše proti toku. 3_zprava_JM_1.doc strana 17

19 Na mnoha tocích i na území Jihomoravského kraje, především na řece Moravě v úseku pod Uherským Ostrohem, nad Hodonínem a rovněž pod Hodonínem, ale i na řece Svratce a Svitavě pod Brnem, případně i na řece Dyji v upraveném úseku pod Anenským dvorem až po VD Nové Mlýny a na dalších vodních tocích i menších, se nacházejí za stávajícími ochrannými hrázemi, přisazenými i více odsazenými, další rozsáhlá území v údolní nivě, která jsou dnes prakticky chráněná vodoprávně zkolaudovanými ochrannými hrázemi na nějaký vyšší N letý průtok, většinou nad průtok Q20 a někdy i na Q100. Tato území s polními pozemky a často i se zástavbou obcí a osad za stávajícími podélnými hrázemi jsou však nevyužita a není zde prakticky dovoleno bez vodoprávního povolení odlehčování povodňových vod při nižších N letých průtocích. V dnešní době tedy nelze tato území využít k převádění částí povodňových průtoků, pokud nepřijdou vyšší povodně a nepřelije se ochranná hráz v nějakém sníženém nebo porušeném místě. Právě zlepšení odtokových poměrů na tocích a zvýšení stupně protipovodňové ochrany v těchto úsecích a rovněž níže po toku by mělo vést ke změně stávající koncepce s tím, že by se měla využít pokud možno stávající poměrně velká kapacita koryt, ale měla by se využít rovněž další kapacita tzv. bočních průtočných inundačních území za tzv. primárními ochrannými hrázemi pro částečné převádění odlehčených povodňových průtoků, např. nad hodnotou průtoků Q20. Tímto řešením by se měly snížit hladiny kulminačních průtoků ve vlastních korytech a ztransformovat povodňové vlny v údolních nivách řek. Předpokládá se však odsouhlasení této koncepce jak orgány státní správy, tak především vlastníky dotčených pozemků za stávajícími ochrannými hrázemi. Pro ochranu zástavby v těchto bočních průtočných inundačních územích by bylo třeba vybudovat tzv. sekundární ochranné hráze kolem doposud nechráněných obcí a osad za primárními hrázemi. S přijetím této koncepce na co největší využití retenční schopnosti údolní nivy a snižující kulminační průtoky na tocích a zvyšující stupně protipovodňové ochrany podél toků i níže po toku by bylo vhodné postupně realizovat změnu způsobu obhospodařování častěji zaplavovaných polních pozemků i za ochrannými hrázemi. Předpokládá to však přijetí lepší dotační politiky pro zajištění úhrad za ušlý zisk ze ztrát zemědělské výroby, apod. Větší využití transformačních efektů pro transformaci povodňových vln v tzv. bočních průtočných inundacích, tedy za stávajícími poměrně vysokými ochrannými hrázemi, se uvažuje prakticky na celém toku řeky Moravy, tedy už výše proti toku na území Olomouckého kraje, především v úseku tzv. Mohelnické brázdy, v Litovelském Pomoraví nad Olomoucí a rovněž v úseku pod Olomoucí až ke Kroměříži. Tato koncepce se samozřejmě provozuje a zohledňuje na řece Moravě i na území Zlínského kraje, tj. pod Kroměříží až po Otrokovice a dále v úseku pod Otrokovicemi až po Napajedla. Pod Napajedly se využívá k převádění vyšších povodňových průtoků (nad hodnotou Q20) levobřežního inundačního území za ochrannou hrází až po Březnici, od Březnice pak naopak rozsáhlé pravobřežní inundační území mezi Uherským Hradištěm a Starým Městem tak, že inundované vody se vrací do vlastního koryta řeky Moravy až pod silnicí spojující obě města. Obdobně i pod Uherským Hradištěm a Starým Městem se opět využívají boční inundační území za stávajícími hrázemi, tedy na levém břehu pod Uherským Hradištěm v lesních pozemcích tzv. Kunovského lesa a pod Olšavou v tzv. poldru Zápověď nad zaústěním Bobrovce, kde se pak inundované vody vrací zpět do koryta Moravy. Nad Uherským Ostrohem se opět odlehčují průtoky cca nad Q20 do širokého a rozsáhlého území za pravobřežní hrází Odlehčovacího ramene Moravy (Nové Moravy) ve směru k Moravskému Písku. V území mezi Veselím nad Moravou a Moravským Pískem inundované vody překonávají příčné liniové stavby (silniční komunikace a železnici) a vrací se zpět do koryta Moravy pod jezem Vnorovy nad zaústěním Syrovinky. Tímto příkladem jsme chtěli informovat obce a města na území Jihomoravského kraje, že i na horních a středních úsecích i velkých toků se využívá a měla by se nadále využívat poměrně velká část průtočných profilů v polních a lesních pozemcích za stávajícími ochrannými hrázemi pro zmírnění odtoku vod a pro snížení kulminačních průtoků tak, aby se i ve spodní části toku zlepšily odtokové poměry a zvýšil se stupeň protipovodňové ochrany na území 3_zprava_JM_1.doc strana 18

20 Jihomoravského kraje. Obdobně se tak děje i na řece Bečvě a na dalších přítocích nad Bečvou a pod Bečvou, kde se plánují a na několika místech i budují tzv. suché poldry, které by rovněž měly přispět ke zlepšení stavu velkých vod níže po toku. Rovněž na drobných vodních tocích se uvažuje řada nových záchytných nádrží (poldrů a rybníků). Stejným způsobem se předpokládá převádění částí vyšších povodňových průtoků pravobřežním inundačním územím na řece Moravě pod Hodonínem, tj. mezi řekou Moravou a prakticky mezi řekou Kyjovkou až po soutok s řekou Dyjí. V těchto bočních inundačních územích je nutno případně ochránit stávající rozsáhlejší zástavbu obcí a měst pomocí tzv. sekundárních ochranných hrází. Bohužel však doposud nebyl Slovenskou stranou odsouhlasen původní návrh s odlehčováním vyšších průtoků z řeky Moravy (nad hodnotou Q = 850 m3/s) na území Slovenska tak, jak to bylo navrhováno v rámci zpracovávání tzv. GENERELU protipovodňových opatření na toku Moravy v roce 1998, tj. po katastrofálních povodních v 07/1997. Využívání inundačních území k převádění částí povodňových průtoků se předpokládá nadále i na dalších větších tocích na území Jihomoravského kraje (na řece Dyji, Jihlavě, Svratce, Svitavě a rovněž na dalších vodních tocích větších i menších). O využívání inundačních území i za stávajícími ochrannými hrázemi se uvažuje stejně jako na řece Moravě také na upravené řece Dyji v úseku nad i pod lokalitou Anenský Dvůr, kde by se měly vybudovat kolem ohrožovaných obcí sekundární ochranné hráze (Oleksovičky, Hrádek, Dyjákovice, Hevlín, Hrušovany nad Jevišovkou, Jevišovka, Novosedly). Takto se využívají i rozsáhlé pozemky nad Břeclaví a pod Břeclaví v kdysi navržených velkých poldrech. Obdobně by se měly využívat území za hrázemi Svratky a Svitavy nad Brnem i pod Brnem - viz samostatný popis řeky Svratky a Svitavy. Rovněž jsou velice efektivní inundační území podél řeky Jihlavy. Obdobně i další toky by měly být využívány tímto způsobem. Velice by napomohly ke transformaci povodňových vln suché poldry nebo rybníky s většími retenčními prostory na menších a drobných vodních tocích. 3_zprava_JM_1.doc strana 19