Antoine de Saint-ExupÈry Kameny chr mu

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Antoine de Saint-ExupÈry Kameny chr mu"

Sabina Konečná
před 6 lety
Počet zobrazení:

2 Antoine de Saint-ExupÈry Kameny chr mu u

4 Antoine de Saint-ExupÈry KAMENY CHR MU V bïr z Citadely Vyöehrad 2008

5 Translation PhDr. VÏra Dvo kov, 2008 Illustrations Jaroslav RÛna, 2008 ISBN

6 (59) Proto kdyû tvoji bozi pohasnou, nejsi uû ochoten zem Ìt. Nebudeö vöak ani ûìt. Nejde tu totiû o dvï opaënè vïci. éivot a smrt jsou sice slova navz jem sv rliv, ale p esto je pravda, ûe m ûeö ûìt jen z toho, pro co je moûnè i zem Ìt. A kdo odmìt smrt, odmìt tìm i ûivot. MÃL JSEM HO R D, a proto jsem se sv m voln m krokem k nïmu odebral. ÑP Ìteli geomet e, budu se za tebe modlit k Bohu.ì On vöak byl zemdlen, neboù mnoho vytrpïl. ÑS m m tïlem si starost nedïlej. M m mrtvou jednu nohu a jednu ruku a stojìm tu jako star strom. Nech d evorubce pracovatöì ÑCoû niëeho nelitujeö, geomet e?ì ÑA Ëeho bych mïl litovat? Pamatuji se, ûe jsem mìval zdravou ruku a zdravou nohu. éivot je vöak neust lè zrozenì.»lovïk se p izp sobì tomu, k m je.

7 (60) Litoval jsi snad nïkdy svèho ranèho dïtstvì, sv ch patn cti let nebo zralèho vïku? Takov lìtost je lìtostì öpatnèho b snìka. NenÌ tu Ëeho litovat, zb v jen sladk tesknota. A ta uû nebolì, ta uû je pouze v nì v n dobï, ze kterè vyprchal likèr. Kdyû ztratìö oko, je samoz ejmè, ûe ten den na Ìk ö, neboù kaûd promïna je bolestn. Ale kdyû nïkdo proch zì ûivotem jen s jednìm okem, nenì na tom nic tragickèho. VidÏl jsem dokonce i slepce, jak se smïjì.ì Ñ»lovÏk si m ûe vzpomìnat, jak b val öùastn Öì ÑA proë by na tom mïlo b t nïco bolestnèho? Ano, vidïl jsem ËlovÏka trpït, kdyû ho opustila milovan ûena, kter mu byla smyslem dn, hodin a vïcì. To se zhroutil jeho chr m. Ale nikdy jsem nevidïl, ûe by trpïl ËlovÏk, kter ztratil pramen sv ch radostì, kdyû zprvu ho el l skou a potom milovat p estal. Anebo ËlovÏk, kterèho b seú p vodnï dojìmala a teô ho nudì. VidÌö snad, ûe by trpïl? Jeho duch spì a ËlovÏk p est v existovat.

8 (61) Neboù pocit pr zdnoty je nïco jinèho neû lìtost. LÌtost po l sce je po d jeötï l skaö a kdyû uû l sky nenì, neexistuje uû ani lìtost po tè l sce. Nach zìö uû jen pr zdno, a to je z roviny vïcì, neboù vïci ti nemajì co d t. Anebo kdyû se stavebnì hmota mèho ûivota zhroutì z roveú s klenbov m svornìkem a je to bolest promïny, jak bych to mohl poznat? Teprve nynì se mi totiû uk zal prav klenbov svornìk a prav v znam vöeho a vöechno m teô vìc smyslu, neû mïlo kdy p edtìm. Jak bych mohl pocìtit pr zdno, kdyû je bazilika vybudov na, hotov a m m oëìm koneënï jasn?ì ÑCo mi tu pravìö, geomet e! Kdyû matce zem e dìtï, bude p ece pro nï na Ìkat.ì ÑAno, v tu chvìli, kdy dìtï odejde. Neboù vïci ztratì pro matku smysl. Stoup v nì mlèko a dìtï tu nenì. Kdyû odejde milovan ûena, tìûì tï nïûn slova pro ni uchystan. A kdyû je tvè panstvì prod no a rozpt leno, co si m ö poëìt s l skou k panstvì? Je to hodina promïny, a ta je vûdycky bolestn. Slova

9 (62) vöak ËlovÏka matou, a ty se m lìö. P ijde hodina, a starè vïci zase nabudou smyslu, a sice toho, ûe tï vedly k uskuteënïnì. P ijde hodina, a ty se budeö cìtit obohacen tìm, ûes kdysi miloval. A to je tesknota, a ta je sladk. P ijde hodina, a tv zest rlè matky zìsk na jìmavosti a v srdci jì bude vöe jasnïjöì, i kdyû se neodv ûì p iznat ñ neboù i ona se bude lekat slov ñ, ûe je jì vzpomìnka na dìtï sladk. Slyöel jsi nïkdy nïjakou matku Ìci, ûe by to dìtï radïji byla nikdy nemïla, nikdy nekojila a neh Ëkala?ì Geometr se nadlouho odmlëel a potom dodal: ÑI m j ûivot, p i zpïtnèm pohledu teô pïknï uspo dan, je pro mne uû jen vzpomìnkouöì ÑAch geomet e, p Ìteli, prozraô mi onu pravdu, kter tvè duöi dod v ten klidn jasöì ÑPoznat nïjakou pravdu, to moûn znamen pouze ji v tichu vidït. Poznat pravdu, to moûn znamen mìt koneënï pr vo na vïënè ticho. Obvykle Ìk m, ûe pravdiv je strom, neboù je urëit m vztahem

11 (65) mezi sv mi jednotliv mi Ë stmi. A potom les, neboù je urëit m vztahem mezi stromy. A potom panstvì, neboù je urëit m vztahem mezi stromy a pl nïmi a dalöì stavebnì hmotou panstvì. A potom Ìöe, neboù je urëit m vztahem mezi panstvìm a mïsty a dalöì stavebnì hmotou Ìöe. A potom B h, neboù je dokonal m vztahem mezi Ìöemi a vöìm ostatnìm na svïtï. B h je pravdiv stejnï jako strom, jenom je mnohem tïûöì ho poznat. Potom uû pro mne neexistujì ot zky.ì Zamyslel se. Ñ Jinou pravdu nezn m. Zn m pouze struktury, pomocì kter ch lze sn ze Ëi obtìûnïji hovo it o svïtï. AËkoliÖì Tentokr t se odmlëel nadlouho a j se ho neodvaûoval vyruöit. ÑAËkoli nïkdy se mi zd lo, jako by se Ëemusi podobalyöì ÑCo tìm myslìö?ì

12 (66) ÑKdyû hled m, znamen to, ûe jsem uû nalezl, neboù duch touûì jen po tom, co uû m. NajÌt znamen vidït. A jak bych mohl hledat nïco, co pro mne dosud nenabylo smyslu? Jak jsem ti Ìkal, lìtost po l sce je po d jeötï l ska. Nikdo nem ûe trpït touhou po nïëem, co dosud nepojal. Ale ve mnï jako by byl p esto jak si stesk po nïëem, co dosud nemïlo smysl. Jak bych byl jinak mohl smï- ovat k pravd m, kterè jsem jeötï nebyl schopen pojmout? K nezn m m studn m jsem kr Ëel docela p Ìmo, jako bych se k nim vracel. Tak jako cìtily tvè slepè housenky slunce, cìtil jsem j svè struktury. A kdyû ty budujeö chr m, a kdyû je ten chr m kr sn, Ëemu se podob? A kdyû vytyëìö pro lidsk ob ad z kony, a kdyû ten ob ad, podoben ohni, kter zah Ìv slepce, probouzì potom v lidech nadöenì, Ëemu se podob? Nejsou totiû vöechny chr my kr snè, a kaûd ob ad takè neprobouzì nadöenì.

13 (67) Housenky svè slunce neznajì, slepci neznajì sv j oheú, a ty s m takè nezn ö onu tv, kterè se nakonec podob chr m, kdyû ho vystavìö tak, ûe pohne lidsk srdce k nadöenì. Byla tu pro mne jak si tv, k nìû jsem se musel st le ot Ëet, neboù mne osvïcovala z urëitè strany a z druhè ne. Ale dosud ji nezn möì A v tom okamûiku se mèmu geometru uk zal B h. JEDIN POSTUP, kter m smysl, ale ned se vyj d it slovy, neboù jde o Ëirou tvorbu nebo ozvuk, je ten, jenû tï vede od Boha k vïcem ñ kterè sv j smysl, barvu a pohyb majì od NÏho.

14 Antoine de Saint-ExupÈry KAMENY CHR MU V bïr z Citadely Edice Harmonie, svazek sedmn ct Z francouzskèho origin lu La Citadelle p eloûila a v bïr sestavila VÏra Dvo kov. Ilustrace Jaroslav RÛna. Typografie ZdenÏk Ziegler. Vydalo nakladatelstvì Vyöehrad, spol. s r. o., roku 2008 jako svou 818. publikaci. OdpovÏdn redaktor Filip Outrata. Vyd nì prvnì. AA 0,79. Stran 80. Vytiskla tisk rna Centa, spol. s r. o. DoporuËen cena 168 KË. NakladatelstvÌ Vyöehrad, spol. s r. o. Praha 3, VÌta NejedlÈho 15 info@ivysehrad.cz ISBN

Podobné dokumenty

á č é ů é ž Á é áří í á í Š á š í í í í í ů ě ů á í á í ů ě č é ů ů á ř í í á ž áň č řá úč í á ě řá ě ěš á ě á ý ý á ž ů á é ů ě Žá é ř í ů ří á é ř á

á č é ů é ž Á é áří í á í Š á š í í í í í ů ě ů á í á í ů ě č é ů ů á ř í í á ž áň č řá úč í á ě řá ě ěš á ě á ý ý á ž ů á é ů ě Žá é ř í ů ří á é ř á é é ž Á é í í í Š š í í í í í ě í í ě é í í ž Ň ú í ě ě ěš ě ž é ě Ž é í í é š é í í ší ě Ů í í Č ž Č ž é Č í ž í ú ě í í í ě Č ž í í Ž í í í Č ě í í ě š í ě í Ž í ž ě ě í Č ě í ě í š í ě í é ú í é í é