Berlusconi dostal sedm let

Transkript

1 Zdeněk Velíšek EU postrádá kompas Evropské horizonty, strana 3 Evžen Tošenovský, Jaroslav Paška a Libor Rouček Vládní krize v ČR a trafiky Co na to europoslanci, strana 4 Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 SLOVO číslo 6 / 2013 ročník 10 cena ČR: 15 Kč; SR: 0,83 Berlusconi dostal sedm let Publicistika, strana 4 Příkladná republika ve hvězdách Tomáš Zídek, náměstek ministra financí Přestože škody na majetku způsobené nedávnými povodněmi zatím nebyly definitivně vyčísleny, považoval jsem za nutné zahájit přípravu žádosti o příspěvek z Fondu solidarity EU. Žádost musí být předložena vládou ČR Evropské komisi nejpozději 10 týdnů po prvním dni vzniku katastrofy (tj. do ). Fond solidarity byl založen v roce 2002 v reakci na katastrofální povodně ve střední Evropě. Česká republika z něj čerpala po povodních 2002 asi 4 mld. Kč, po povodních v roce 2010 v severních Čechách 268,290 mil. Kč a na Moravě 131,816 mil. Kč. Pomoc z Fondu je konstruována jako příspěvek veřejným rozpočtům, ze kterého mohou být hrazeny výdaje na odstranění bezprostředních následků povodní na nepojistitelném veřejném majetku, tedy např. úklidové práce a základní opravy infrastruktury, sítí a telekomunikací, přechodné ubytování, zajištění zdravotních a hygienických potřeb a záchranná opatření. Pomoc z Fondu může být poskytnuta pouze státům EU nebo kandidátským zemím zasaženým přírodní katastrofou, které splní jedno z definovaných kritérií pro získání prostředků. Tzv. hlavním kritériem je, že celkové přímé škody musí přesáhnout 3 mld. eur nebo 0,6 % HND (v případě ČR byl pro rok 2013 stanoven limit 871,618 mil. eur, tj. cca 22 mld. Kč). V takovém případě Fond poskytuje jako příspěvek 6 % uznatelných škod. V případě, že škody jsou nižší, je možné požádat o příspěvek z Fondu na základě tzv. regionálního kritéria nebo kritéria sousedící země. Za mimořádných okolností může získat pomoc geograficky koherentní region pokud byl postižen katastrofou, která zasáhla většinovou část obyvatelstva, měla závažné a trvalé následky pro životní podmínky a hospodářskou stabilitu regionu. O pomoc z Fondu může žádat také stát, který sousedí se zemí postiženou závažnou katastrofou, jejíž škody přesáhly limit pro hlavní kritérium. (pokračování na straně 3) Sedm let vězení a doživotní zákaz výkonu veřejných funkcí. Takový trest dostal někdejší mocný premiér Itálie Silvio Berlusconi. Odsouzen byl v rámci aféry Rubygate nazvané podle nezletilé tanečnice Ruby Mahrúgové, které měl Berlusconi platit za sex. Italský expremiér se proti rozsudku odvolal. Ani v případě pravomocného odsouzení ovšem není jisté, že by putoval za mříže. Italská justice umožňuje odsouzeným nad sedmdesát let i domání vězení. foto: REUTERS/Alessandro Garofalo S povodňovými škodami má pomoci i EU Katastrofa v podobě povodní není v posledních letech jen záležitostí České republiky. Naopak. Velmi často se velká voda týká celé střední Evropy a v řadě případů i dalších evropských zemí. I proto se Evropská unie v minulosti rozhodla, že bude přírodní pohromou stižené země podporovat ze svých zdrojů. Česká republika využila její pomoci už několikrát, a podle všeho by takovou možnost měla mít i tentokrát. Otázkou ale je, kdy pomoc dorazí. Sedmadvacítka totiž není v nejlepší finanční kondici. Na území Evropské unie nejsou povodně ničím výjimečným a patří k nejčastějším pohromám. Od roku 1980 jich nejvíc řádilo na území Francie, Itálie, Velké Británie, ale i v zemích střední Evropy. Největší ekonomické ztráty z povodní plynuly Německu a Itálii (11 miliard eur), následovány Španělskem a Velkou Británií (6 miliard eur). V malém měřítku se velká voda dostaví téměř každý rok. Vážné katastrofy pak přichází jednou za několik let. Největší škody na životech i majetku v nejnovější historii napáchala velká voda v letech 1997 a Při těchto katastrofách zemřelo jen v ČR dohromady 67 lidí a škody byly vyčísleny na více než 136 miliard korun. V roce 1997 pustošila velká voda především povodí řek Moravy a Odry. Záplavy tehdy zasáhly i řadu okolních zemí. Například v Polsku zemřelo kvůli rozvodnění Odry 55 lidí a škody se vyšplhaly na 3,5 miliardy eur. V roce 2002 se velká voda vrátila v plné síle. Šlo o nejvážnější povodeň v novodobé historii Evropy. Voda zaplavila část Česka, Slovenska, Chorvatska, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska či Rumunska a způsobila škody v řádech miliard eur (jen na Dunaji šlo o 3,1 miliardy eur). V České republice voda zasáhla řadu lokalit včetně hlavního města Prahy. Za- plavena byla část metra i některé čtvrti jako například Karlín. Celkově v letech 1998 až 2004 utrpěla Evropa podle údajů Evropské komise přes 100 velkých povodní včetně těch zmíněných. Tyto povodně způsobily přibližně 700 úmrtí a zhruba půl milionu osob přišlo o přístřeší a pojištěné hospodářské ztráty dosáhly přinejmenším 25 miliard eur. A s každým dalším rokem škody a počty obětí rostou. I letošní povodeň měla celoevropský dopad. Po vydatném dešti na konci května zasáhla totiž velká voda také Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko a Švýcarsko. (pokračování na straně 3) Slovensko Dunaju odolalo Povodňová vlna valiaca sa Dunajom zastihla Slovensko pripravené. Nové protipovodňové opatrenia, vybudované po posledných ničivých záplavách v roku 2002, obstáli a ochránili životy a majetok ľudí. Až na drobné výnimky. Na prelome mesiacov máj a jún zažívala stredná Európa, najmä Česká republika, Nemecko a Rakúsko krušné chvíle pripomínajúce rok 2002 a vtedajšiu veľkú povodeň. Povodňová vlna na Dunaji dorazila aj na Slovensko a dosahovala rekordnú výšku, v Bratislave tretiu najvyššiu v histórii meraní: cm. Najvyšší bol Dunaj v hlavnom meste pred 500 rokmi, kedy bol ešte o viac ako meter vyšší. Odvtedy sa však jeho tok menil a prispôsoboval prehlbovaním koryta, úpravou brehov či budovaním systému priehrad a zdrží, avšak nie vždy dokázali tieto prvky ochrániť obce a mestá v povodí veľtoku. Tento rok však áno. Ohrozená nebola len Bratislava a na záplavy navyknutý Devín, ale aj Komárno, Štúrovo a množstvo dedín a mestečiek pozdĺž Dunaja. V čase písania tohto článku ešte neboli škody vyčíslené. Podľa hovorcu Bratislavy Stanislava Ščepána ich postupne sumarizujú. Kompetentné osoby sa však zhodujú, že škody budú oveľa nižšie, ako boli pri posledných veľkých záplavách spred 11 rokov. Hoci tento rok boli hladiny slovenských riek ešte vyššie ako pri povodniach v roku 2002, škody spôsobené povodňami budú zrejme výrazne nižšie. Od roku 2000 sa do protipovodňovej ochrany na Slovensku investovalo takmer 600 mil. eur. Očakávame, že dopad povodní na HDP Slovenska bude tento rok zrejme zanedbateľný, uviedol pre agentúru SITA analytik Slovenskej sporiteľne Martin Baláž. POVODŇOVÁ TURISTIKA Ničivý vodný živel si v Bratislave obzerali tisíce ľudí. Magistrát vyzýval občanov, aby si uvedomili vážnosť situácie a nepraktikova- li povodňovú turistiku. Avšak vodný živel pôsobil ako magnet pre zvedavcov, a tak výzvy magistrátu ostali nevyslyšané. Polícia musela pre nedisciplinovanosť niektorých zvedavcov postupne uzatvárať nábrežie i Starý most. Niektorí ľudia sa prechádzali po protipovodňovom múriku, opierali sa o mobilné zátarasy, dokonca sa objavili informácie, že niektorí sa ich snažili rozmontovať a vziať si súčiastky na pamiatku. Konanie zberuchtivých občanov, ako ich nazval primátor Bratislavy Milan Ftáčnik, vyvolalo vlnu mediálnej kritiky voči spoločensky nezodpovedným ľuďom. (pokračovanie na strane 2) V prezidentských volbách, ve kterých porazil dosavadního vládce Elysejského paláce Sarkozyho, sliboval Françoise Hollande učinit z Francie příkladnou republiku. Jak se po roce zdá, nedaří se mu přitom tak, že by mu za to běžní Francouzi tleskali. Hollandova popularita klesla z 65 na 25 procent, po zavedení milionářské daně odcházejí ze země bohatí a nálada řadových obyvatel není právě ideální. Více se dočtete v článku Ilony Mádrové na straně 4. Publicistika, strana 12 Živelné pohromy na jihu Konec června se v centrální Evropě nese ve znamení velké vody. Své zkušenosti s rozmary přírody a počasí mají i na jihu starého kontinentu. Naše dopisovatelka z Pyrenejského poloostrova Dana Miháliková popisuje některé události, které postihly Španělsko a Portugalsko, a v historickém exkurzu se vrací i do roku 1959, kdy se protrhla vodní nádrž Vega de Tera. INZERCE

2 2 TÉMA MĚSÍCE EN č. 6 / 2013 Slovensko Dunaju odolalo (pokračovanie zo strany 1) Laikmi kritizovaný neestetický múr brániaci výhľadu na rieku na staromestskom nábreží obstál vo svojej prvej ostrej skúške. Aj Bratislavčania sa napokon zhodli, že lepšie mať funkčný múr na úkor jeho krásy. Protipovodňová ochrana ušetrila hlavné mesto Slovenska od množstva problémov. I keď bol krízový štáb v plnej pohotovosti, boli nasadené stovky hasičov a policajtov, nad mestom často krúžili vrtuľníky monitorujúce stav, Bratislave sa nič vážne nestalo. Na rozdiel od ničivých záplav, ktoré postihli región celej strednej Európy v roku 2002, kedy bola zatopená aj časť bratislavského centra a Petržalky, o 11 rokov neskôr boli pod vodou len tie územia, pri ktorých sa to aj očakávalo. Išlo o petržalské nábrežie do úrovne hrádzí či povodňového múrika a prístav. Prekvapením bolo, že voda presiakla cez pôdu pri Karloveskom ramene a zatopila budovy vodákov. V tejto oblasti bude potrebné doriešiť protipovodňovú ochranu, na čom sa zhodli kompetentné osoby. Devín, ležiaci pri sútoku Dunaja a Moravy, taktiež vydržal nápor vody. Problémom však bolo, že cesty spájajúce mestskú časť so zvyškom Bratislavy boli zatopené a neprejazdné. Dopravu z a do mesta tak zabezpečovala vojenská vetrieska, ktorá slúžila ako kyvadlová doprava. Približne 25 rodinných domov stojacích na Devínskej ceste však zatopilo, táto oblasť je totiž náplavovou zónou bez protipovodňovej ochrany, akou disponuje zvyšok mesta. Majitelia týchto domov však boli pri ich výstavbe upozornení na možné riziká. Reakcie ľudí boli rôzne od tých pohodových, kedy ľudia ponúkali pomoc a využili odrezanie od sveta na stretnutia so susedmi, až po neobjektívne nadávky, najmä od zaplavených ľudí, za to, že sme vypli elektrinu, že sme ich násilne evakuovali, že sme nekonali včas a nepomohli im, povedala o atmosfére starostka Devína Ľubica Kolková. Dodala, že najstresujúcejším okamihom pre ňu bolo, keď sa dozvedela, že voda v Devíne je nepitná. Nemáme verejný rozhlas a bola som absolútne bezmocná, čo sa týka okamžitého upovedomenia obyvateľov, že nemajú piť vodu. Našťastie sa táto správa nepotvrdila, týkalo sa to len časti Devínskej Novej Vsi, povedala Kolková. POMOCNÁ RUKA Po ničivých povodniach v Strednej Európe spred 11 rokov zriadila Európska únia Fond solidarity. Členské štáty smú čerpať finančnú pomoc pri náprave škôd spôsobených prírodnými katastrofami, vrátané povodní. Mechanizmus dovoľuje štátom požiadať o peniaze v prípade, že škody presiahli 3 miliardy eur alebo 0,6 % HDP krajiny. Podľa tabuliek Európskej komisie by pomoc cez Európsky sociálny fond mohla prísť v prípade, ak by záplavy na Slovensku spôsobili škody za cca 405 miliónov eur, vysvetľuje hovorca ministerstva životného prostredia Maroš Stano. Slovensko čerpalo peniaze z Fondu solidarity dvakrát. Prvý raz po veternej smršti, ktorá zasiahla Tatry v roku Víchrica spôsobila rozsiahle materiálne, no predovšetkým environmentálne škody. Z Únie sme dostali 5,7 milióna eur. Druhýkrát dostal štát 20,4 milióna eur na nápravu škôd po povodniach spred troch rokov, kedy Slovensko zasiahli rekordné zrážky, čo malo za následok záplavy takmer na celom území krajiny, najmä však na východe. Podľa Stana ministerstvo životného prostredia využíva v tomto roku cez Operačný program Životné prostredie 48 miliónov eur na boj proti povodniam. Z pripravovaného operačného programu pre životné prostredie na roky by SR chcela na protipovodňovú ochranu získať 400 miliónov eur, dodáva Stano. Tohtoročný vysoký Dunaj, aj napriek jeho rekordnej výške, zastihol Slovensko pripravené. Denník SME informoval o aktivite slovenskej europoslankyne Moniky Flašíkovej-Beňovej, ktorá napísala list eurokomisárovi Johannesovi Hahnovi. V ňom ho informuje o naliehavej situácii v Bratislave a priľahlých oblastiach, kde každú hodinu narastajú škody do obrovských výšok. Mnohé mestské časti museli byť evakuované. Odstránenie následkov škôd bude mnohonásobne prevyšovať možnosti rozpočtov celého regiónu a žiaľ, nakoľko ide o hlavné mesto Slovenskej republiky, nebudeme môcť využiť v žiadnom prípade ani štrukturálne fondy EÚ. Keď sa novinári europoslankyne následne pýtali, odkiaľ čerpala informácie, odpovedala podráždene. Neodpovedala, kde sa dočítala či dopočula o údajných obrovských škodách i rozsiahlej evakuácii. OCHRANA FUNGUJE Pozitívom je, že investícia presahujúca 30 miliónov eur do protipovodňovej ochrany hlavného mesta sa ukázala ako správna voľba. Múry vydržali a mesto ochránili, priesaky pri Karloveskom ramene sa vodohospodári pokúsia vyriešiť. Problematická je spojnica medzi Devínom a zvyškom mesta, ktorá býva pri vysokej hladine zaplavená a neprejazdná. Nábrežie medzi mostami SNP foto: Vladimír Sodoma a Lafranconi je vyvýšené, a tak chýbajúci špeciálny múrik či mobilné hradenie nebolo potrebné. Je skôr šťastím, že Dunaj nebol vyšší, nakoľko by pretekal v tejto oblasti cez starý okrasný múrik. Povodeň však neohrozovala len Bratislavu, ale aj ostatné mestá ležiace v blízkosti veľtoku. Napriek tomu, že vo väčšine z nich namerali rekordnú výšku hladiny, voda sa ani v jednom prípade nevyliala a nezaplavila mestá či iné územia. Potenciálnym problémom je, že v zaplavených územiach sa môžu premnožiť komáre. Obce už dostali od štátu prísľub, že im postreky preplatí. Ivan Belko POHLED DO ZAHRANIČÍ Pod kobercom je najlepšie Nebolo to tak dávno, čo slovenské médiá denne informovali o škandalóznom šafárení so štátnym majetkom členmi Vojenskej spravodajskej služby (VSS). Denníky o tom písali na prvých stranách, rozhlas i televízia správami o tejto kauze začínali svoje spravodajské relácie. Verejnosť sa tak dozvedela o tom, že počas prvej Ficovej vlády vtedajší šéfovia VSS skupovali nehnuteľnosti či autá za štátne peniaze, aby ich následne privatizovali medzi sebou. Minister obrany Martin Glváč prebral zodpovednosť za vyšetrovanie na seba. Štyri dni od medializácie kauzy ju však podľa portálu pluska.sk označil za nebezpečnú mediálnu kačicu a fiktívnu konštrukciu. Vláda si už azda aj myslela, že takýmto označením je celá kauza vyriešená. Tlak však vzrástol, ozval sa autor údajnej správy, podplukovník vo výslužbe Suchodolinský. Ten chcel byť zbavený mlčanlivosti a potvrdiť alebo vyvrátiť, či dokument, ktorý sa dostal na verejnosť, je pravdivý. Nič to však nemení na fakte, že Suchodolinský priznal, že podobný (a možno práve ten istý) dokument písal on sám kým bol ešte v službe a vyšetroval šafárenie s majetkom. Z toho môžeme usúdiť, že k trestnej činnosti zrejme skutočne došlo. To však už nehralo vládnym predstaviteľom do karát a práve vtedy prišlo vykúpenie v podobe povodní a mediálneho ošiaľu okolo hrozivo vysokého Dunaja. Médiá však predsa len ešte priniesli v tejto kauze čosi nové a rovnako poburujúce. Prehovorila totiž Katarína Svrčeková, bývalá poručíčka VSS a blízka priateľka bývalého šéfa spravodajcov Romana Mikulca. Ten počas krátko trvajúcej vlády Ivety Radičovej vyšetroval podozrivé nakladanie s majetkom. Mikulec však správu o takejto činnosti skartoval. Vo svojom vyhlásení uviedol, že tak spravil, aby zabránil nakladaniu s predmetným materiálom spôsobom, ktorý by zmaril využitie všetkých dôkazov vo vyšetrovaní celej kauzy kompetentnými orgánmi. Samotná poručíčka Svrčeková však pocítila zmenu vlády po voľbách na jar 2012 na vlastnej koži. Stala sa tŕňom v oku nového vedenia. VSS nie je výnimkou, i tam sa vedúce pozície dosadzujú na základe lojality k vláde. Keďže po voľbách nastupovala tá istá garnitúra, ktorá niekoľko rokov predtým tiež vládla a jej ľudia zrejme okradli štát o nemalé peniaze, bolo v ich záujme umlčať hocikoho, kto by mohol prehovoriť a povedať Slovákom pravdu. Práve preto podrobovali poručíčku bezpečnostnými pohovormi, pri ktorých ju častovali vulgárnymi výrazmi. Tvrdí, že ju šikanovali. Rozhodla sa podať sťažnosť, no dočkala sa len výsmechu. Požiadala o zrušenie svojej bezpečnostnej previerky, čím by ju museli vyhodiť z VSS. To sa aj stalo, lenže odchod do civilu sa nekonal. Keďže k spravodajcom sa dostala z armády, presne tam ju aj naspäť poslali. O svojich skúsenostiach prehovorila po boku Ľubomíra Galka na tlačovke. Galko je exministrom obrany za vlády Ivety Radičovej, počas jeho šéfovania sa vyšetrovali machinácie s majetkom ich predchodcov. Po tlačovke si cez médiá Galko i Glváč vymenili niekoľko odkazov, súčasný zástupca riaditeľa VSS Róbert Tibenský požiadal od poručíčky Svrčekovej ospravedlnenie, tá to však odmietla spraviť. Kauza tunelovania VSS nám ukázala už staré známe praktiky. Každý racionálne zmýšľajúci človek minimálne tuší, že niečo nie je v poriadku a čosi sa muselo naozaj u spravodajcov stať. Už len spôsoby, akými sa snažia vládni predstavitelia i súčasné vedenie tejto organizácie informácie popierať a zbagatelizovať indikujú čosi nekalé. A nielen to. Spôsob jednania s poručíčkou Svrčekovou len dokazuje aroganciu moci, ktorá sa snaží zahladiť stopy vedúce k vlastným prehreškom z minulosti. Podobne to bolo aj s kauzou Gorila, ktorá je doteraz nevyriešená a upadla do nezáujmu kompetentných i médií. Bizarne vyznieva, že jediný človek, ktorý stál pred súdom kvôli Gorile, bol demonštrant, ktorý údajne napadol počas jedného z protestov policajta, sám však skončil s krvavou tvárou na zemi. Súd však uznal obžalovaného za nevinného a sprostil ho všetkých obvinení. Každá senzácia trvá len tri dni. I keď Gorila trvala niekoľko mesiacov. VSS trvá niekoľko týždňov, no bolo by naivné si myslieť, že vydrží dlhšie. Minimálne do doby, kým sa neobjavia nové skutočnosti alebo neprehovoria ľudia, ktorí by opätovne narušili pokojnú atmosféru okolo kauzy a nezavarili tak kompetentným. Ivan Belko Prokuratúra by mohla mať šéfa. Po dvoch rokoch Dva roky je Slovensko bez generálneho prokurátora. Post zaručujúci rozsiahle právomoci v oblasti riadenia a kontroly všetkých prokuratúr, je neobsadený pre nečinnosť prezidenta. Ivan Gašparovič odmieta vyhlásiť právoplatne zvoleného kandidáta Jozefa Čentéša. Toho zvolil parlament po sérií kontroverzných volieb, pri ktorých hrozil aj rozpad vtedajšej pravicovej koalície. Aby sa vláda vtedy udržala pri moci a odhalila zradcov z vlastných radov, ktorý v predošlých voľbách nehlasovali za Čentéša (kandidáta pravice), novelizovali zákon o voľbe generálneho prokurátora. Tajná voľba sa tak zmenila na verejnú. Napokon sa podarilo zvoliť Jozefa Čentéša za nového generálneho prokurátora. Vymenovať do funkcie by ho však musel prezident, ten to však doteraz odmieta spraviť. Na jeseň 2011, pol roka od zvolenia, no nevymenovania do funckie, podal Čentéš ústavnú sťažnosť na Gašparoviča. Takmer po roku od sťažnosti sa Ústavný súd vyjadril, že prezident nemusí vymenovať parlamentom zvoleného kandidáta, pokiaľ bude mať na to relevantné dôvody. Začiatkom tohto roka Gašparovič prehovoril, Čentéša odmieta vymenovať, keďže jeho voľba bola kontroverzná a samotný kandidát sa morálne previnil, keď skartoval výpoveď Igora Matoviča o údajnej korupcii v parlamente. Čentéš tento čin najprv poprel, neskôr oľutoval. V nasledujúcich týždňoch obe strany napadli senáty Ústavného súdu, ktoré mali o sťažnosti rozhodovať. Týmto spôsobom napadli 12 z 13 sudcov, čím bol Ústavný súd zablokovaný a nemohol vo veci rozhodnúť. Ani novela zákona súdu nepomohla, samotní ústavní sudcovia ju pozastavili. Vtedy premiér Fico vyhlásil, že parlament bude voliť nového generálneho prokurátora. Jediným kandidátom bol Jaromír Čižnár, bývalý spolužiak Roberta Fica. Bratislavský prokurátor Čižnár sa však donedávna nechal počuť, že chce počkať, kým Ústavný súd rozhodne v Čentéšovej sťažnosti. Pred pár týždňami však zmenil názor, teraz už len čaká, či ho prezident vymenuje (v čase písania tohto článku tak ešte nespravil). Opozícia pravicových strán je názorovo roztrieštená, rok od parlamentných volieb sa vedela zhodnúť len na malom množstve návrhov či zákonov. Výnimkou je však nová voľba generálneho prokurátora, ktorá zjednotila pravicu. Tá označila tento krok za návrat k mečiarizmu. Pravičiari sa pýtajú, či je Slovensko ešte právnym štátom. Kontroverznú voľbu nového generálneho prokurátora si všimli aj poslanci europarlamentu. Ľudovci, ktorí tvoria najväčšiu poslaneckú skupinu a do ktorej patria aj slovenskí europoslanci zo strán, ktoré sú na Slovensku momentálne v opozícii, vyjadrili svoje znepokojenie. Chcú apelovať na prezidenta Ivana Gašparoviča, aby nevymenoval Čižnára novým generálnym prokurátorom dovtedy, kým Ústavný súd nepreverí sťažnosť Jozefa Čentéša. Či tak spraví alebo nie, je len na samotnom prezidentovi. Ivan Belko

3 EN č. č. 611 / 2013 / 2011 TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA 3 S Města povodňovými chtějí spolurozhodovat škodami má pomoci i EU o budoucnosti kohezní politiky (pokračování ze strany 1) A téma se tak dostalo opět do popředí zájmu evropských politiků. Povodně (pokračování ve ze střední strany 1) Evropě opět zabíjely, Jednou z takových vyžádaly iniciativ si evakuaci je například tisíc poměrně občanů nový a nástroj způsobi-ly názvem škody JESSICA. za miliardy V rámci eur, uvedl toho- desítek předseda to projektu Evropského je kombinováno parlamentskytování Martin Schulz, podpor který u programů také oce- na ponil rozvoj nespočet a obnovu záchranářů, měst s bankovními půjčkami uvízlým a studiemi občanům, odbor- kteří pomáhali opravovali níků z bank. hráze Na aktivitách a odčerpávali této vodu iniciativy ze sklepů. se kromě Komise podílí také Evropská investiční banka a POMOC Rozvojová SE banka MOŽNÁ Rady ZPOZDÍ Evropy. I když podpora rozvoje měst je Přes do jisté všechny míry obsažena důsledky ve lze většině už nyní operačních říci, že letošní programů, povodeň dotační nedosáhla podpora v přímo ničivosti na rozvojové na tu z roku projekty regeneraci, uvedla ředitelka Centra pro regionální rozvoj Markéta Reedová. Pokud mluvíme o měnící se tváři českých měst, toto je typickým příkladem. Z nevzhledných paneláků z dob komunismu se stávají modernizované bytové jednotky a image měst tím roste. To potvrzuje i Reedová. Cílem evropských dotací je pomoci městům zlepšovat prostředí a kvalitu života jak na panelákových sídlištích, tak ve staré zástavbě v historických centrech měst. Tím lze zabránit vzniku zanedbaných sociálních ghett v těchto rizikových né prioritní oblasti, jako je rozvoj infrastruktury veřejných služeb, dopravy, cestovního ruchu a další. V rámci ROPů je realizováno 26 integrovaných plánů rozvoje měst. Podle zprávy ministerstva činí alokace všech schválených plánů 12,7 miliardy korun. A příklady konkrétních projektů? Pokud se podíváme na dva průběžně nejúspěšnější regionální operační programy, Severovýchod a Jihovýchod, najdeme řadu menších i větších projektů celkem za stovky milionů. Masivní evropskou podporu čerpá náměstí europoslanec a předseda Svazu obcí a měst ČR Oldřich Vlasák. Aktuálním projektem je oprava Velkého náměstí ve Strakonicích. Hlavní fáze oprav trvala dva roky a skončila před třemi týdny. Náklady na přestavbu náměstí činily 82 miliony korun a město na ni získalo z evropských fondů více než polovinu. MĚSTA SE BOJÍ PŘÍŠTÍHO OBDOBÍ V souvislosti s pomalu končícím programovacím obdobím se stá- probíhá I když skrze byl region Integrovaný v mi Praha oblastech. byla tentokrát Ukázky takových na velkou pro- vodu připravena v této oblasti mnohem Brno. lépe V než srpnu při katastrofě zde le v živěji roce diskutuje o evropských nulých operační týdnech program postižen a pak také těžkými přes jektů je možné najít například skončila oprava důležité zdroj: Još-Jiřtovy fondech Sedláček i na / Wikimedia úrovni měst. Commons Pro ty regionální povodněmi, operační představují programy. jimi způsobené Samotný IOP, hospodářské který řídí ministerstvo zlomek pro místní škod způsobených rozvoj, cílí na škody jen povodněmi města hned roku v několika 2002, prioritních Rakousku, osách. Stěžejní České je republice ale prio- které v a ritní na Slovensku osa 5, která dosáhly se zabývá zhruba integrovanými miliard plány eur rozvoje (150 miliard měst. šesti Kč), Tedy komentoval konkrétními sčítání strategiemi, škod hlavní které obsahují analytik několik Erste Group obsahově pro i střední časově provázaných a východní Evropu projektů. Juraj Ty Kotian. mají dané Podobně město posunout to vidí i ostatnsažení analytici. cílů, které Například si v rámci největší IPRM k do- evropská stanoví. Důležitost pojišťovna nástroje Allianz zaplattegrovaných za povodňové plánů rozvoje škody před- měst in- v publikaci, kterou vydalo ministerstvo republika pro místní obdržela rozvoj a z která EFS Česká 145 popisuje milionů jednotlivé eur. projekty. O ty je přitom velký zájem. Dosud HLAVNĚ bylo v oblasti PLÁNY regenerace problémových VAROVNÉ sídlišť SYSTÉMY podáno téměř A 800 projektových žádostí v celkové záplavách hodnotě z téměř let ,5 a miliar- 2002, Po kdy korun. se ukázalo, Koncovým že jsou příjemcům opatření bylo proti zatím velké vyplaceno vodě zcela 1,2 miliardy. Díky přišla těmto s finančním velkými plány pro- nedostatečná, v středkům oblasti protipovodňové byly opraveny chodníky, i zrekonstruována Česká republika. náměstí Projek- prevencty nebo jdou revitalizovány ovšem pomalu, parky a proto například ulice, která stála 340 mi- sku lionů v korun. Písku, Moravském Od roku 2009 Krumlově, s pomocí Králíkách EU město nebo investovalo v Ústí nad už Labem. do opravy Z dalších centrální projektů části Brna lze jmenovat 747 milionů. například Lze říci, stavbu že centrální část poldru města nad Starčí a její u dopravní Třebíče suchého za infrastruktura zhruba 13 milionů je z korun velké nebo části opravu opravena poldru a já u mohu obce konstatovat, že program jsem hrdý podpořil na všechny částkou Cehnice, který 15 pracovníky, milionů korun. kteří po několik let Celá usilovali řada dotací o to, podporuje aby naše ochranu bylo před zase velkou krásné vodou a hezké, nepřímo. kon- město Jde statoval například primátor o pořizování Roman výbavy Onderka. hasiče Ovšem a záchranáře, nutno což říct, dota- že pro jsou totiž peníze z Evropské unie máhají přinejmenším předvídat stejně vznik živelných důležité katastrof jako pro kraje. a podílejí V současnosti se také na už meteorologických pomalu dobíhají poslední předpovědích. výzvy, Evropský které se na program rozvoj měst monitorování V Země některých nám dává regionálních důkladně ope- po- zaměřují. rozumět račních programech naší měnící už se dokonce planetě a žádné současně další výzvy umožňuje neplánují. provádět Velké obavy z opatření budoucnosti ke zlepšení má Svaz konkrétní kvality měst a života obcí. Ten občanů, má strach, komentoval budoucí před podoba časem kohezní přejmenování politiky aby programu odpovídala na potřebám Copernicus měst Antonikoliv Tajani, pouze místopředseda potřebám státu Evrop- nebo a niské dokonce komise Bruselu. a komisař Podle odpovědný Oldřicha běžně zdůrazňuje asi 350 ministerstvo milionů eur pro dnes stále v Brně, není Písku, velká Uherském část procemi i rozvojové podporují projekty, například to regionál- nejsou za Vlasáka průmysl je a důležité, podnikání. aby V města souskulionů (8,9 místní miliardy rozvoj: Právě korun), na příkladu což je opět IPRM asi je polovina možné velmi toho, dobře co v roce obhájit důležitost Pomoc postiženým a dosah kohezní při slíbily politiky nejen až k vlády příjemcům, jednotlivých respektive obyvatelům zemí, měst, ale i Evropská která si o členských unie. tuto Ta formu má k podpory dispozici zažádala, Fond solidarity, uvedl první který náměstek vznikl před ministra jedenácti pro místní lety právě rozvoj kvůli Daniel takovýmto Braun. situacím. Aby ČR mohla požádat IOP o ZLEPŠUJE pomoc z IMAGE tohoto MĚST fondu, musí škody přesáhnout 22 miliardy A jaké korun. typy Pomoc projektů ale jsou může z IOP být tipovodňových Hradišti a řadě opatření dalších hotová. Pokud S financováním bychom se měli pomáhá podívat EU měst. třeba na financování skrze OP Životní přímo IPRM, prostředí. tak Z těch celostátně je Integrovaným nejvýznamnějších operačním projektů programem lze podpořeno zmínit například 41. Na nový realizaci superpočítač svých plánů pro už získala Český hydrometeorologický města téměř 5 miliard ústav. korun. Díky němu došlo k zpřesnění předpovědí ROPY záplav. POMÁHAJÍ Meteorologové PARKŮM totiž dokáží I NÁMĚSTÍM přesněji zaměřit třeba to, kde se nachází bouřka. Celkové Ovšem náklady rozvojové projektu plány měst dosáhljsou není pouze operační velká programy. krajská Ty města. mnohdy Naopak. Většinu i na opravy investičních silnic poni- akcí přispívají čených za desítky povodněmi. milionů O korun tom najdeme u bývalých Liberecký okresních kraj, který měst. stále ví své hlavně odstraňuje Nejčastěji škody jde o za obnovy dvě miliardy a rekonstrukce po povodni z roku náměstí Reál- Tako- parků ně vým se toho příkladem zatím moc může neopravilo, být například to většinou oprava náměstí jen stavby v men- Hav- byly ších líčkově mostů, Brodě řekl na liberecký Vysočině hejtman nebo Martin třeba oprava Půta s tím, náměstí že letos v Lázních kraj některé Bohdaneč poničené v Pardubickém silnice opraví. kraji. Těší mě, když mohu přihlížet časnosti a obce měly se možnost zvažuje přesunutí mluvit do programu podoby evropských Copernicus, fondů který v příštích být letech plně a ideálně funkční se během i samy roku čás- by měl 2014, tečně do podílet Prahy. na Spojit rozhodování by se mohl o s struktuře centrem, investic. kterém Zároveň sídlí vyvíje- ale ný podle navigační europoslance systém v Galileo. pořádku, že Součástí se evropské GMES fondy je i více mezinárodní zacílí. Za projekt předpokladu EFAS (The odpovídajícího European Flood zacílení evropské System), fondy tedy umožňují Evropský Awareness systém zásadním včasného způsobem varování motivovat před povodněmi, a akcelerovat který výnosnost vyvíjí a Evropsktelnost unie ve územních spolupráci (regionálních) s národními využi- udělena podporovány? i v případě, Tak že pohroma například téměř podporovány 132,5 milionu pouze Integro- korun, COPERNICUS ukončení nějakého projektu, hydrologickými aktiv, řekl Vlasák a meteorologický- a dodal, že způsobí jde o revitalizace velké regionální problémových škody. Bohužel sídlišť. Tato se ozývají oblast i hlasy, podpory podle je kterých určena bude městům nutné na si revitalizaci na pomoc z veřejných tohoto fondu prostranství počkat. a Jsme vlastníkům zdrojů, bytových a platí domů i pro na Fond jejich bez dotace vaným z operačním OPŽP se vyšplhala programem, na 120 ale také milionů. regionálními Největší operačními počet projektů programy. realizují Finanční jednotlivá prostředky města z a nich obce. putují Jde především většinou o na investice městských do digitálních center nebo povodňových na vybra- rozvoj MOŽNÁ který zvelebuje V PRAZEinfrastrukturu v obcích a městech, protože vytváří častěji lepší prostředí se v souvislosti pro život, s po- Stále vodněmi tak jako skloňuje v Lázních i Bohdaneč, slovo prevence. řekl vloni Evropská u příležitosti unie otevření se této mi znalost organizacemi. skutečných Cílem rozvojových je vytvořit potřeb moderní země, platformu, jednotlivých která bude regionů a měst po celé je pro Evropě toto varovat zacílení schopná příslušné nutnou podmínkou. úřady o nebezpečí možných záplav až deset dní Filip předem. Appl solidarity EU, uvedl podle agentury plánů, varovných systémů nebo problematice věnuje už od konce V neposlední řadě bylo na konci DPA eurokomisař pro roz- do protipovodňových opatření, 80. let. Průběžně byla zaháje- května tohoto roku, tedy jen pár počet ZAHRANIČÍ EU Janusz Lewandowski. která jsou vstřícná k životnímu na celá řada výzkumných projektů, dní před povodněmi, otevřeno které už spolykaly desítky v Bruselu nové Centrum koor- V roce 2013 to jednoduše nebude možné. V minulosti už přity se obvykle pohybují v řádech milionů eur. Aktuálně skloňovadinace záchranných akcí při kri- prostředí. Dotace na tyto projektom Ekologické do České republiky pomoc jednotek chování milionů korun. Na vybudování na ným programem denním je třeba Coperzových pořádku situacích. To by mělo být z tohoto fondu putovala. Při povodních varovného systému nicus, dříve pojmenovaný GMES schopné vypořádat se z hlediska Na nedávném v roce summitu 2002 země G20 získalnomická uskutečněném a zpracování v Cannes digitálního byly plánu eko- (Globální monitoring životního koordinace až se třemi součas- přes 100 krize milionů eurozóny eur, a které alarmující získali situace dotaci životního z OPŽP prostředí například prostředí a bezpečnosti), který ně probíhajícími mimořádnými použila hlavními na tématy. odstranění Současný vzniklých stav ve biologové Zlíně, v Domažlicích, považují za ve začátek Dvoře sdružuje pozorovací satelity událostmi v různých časových škod. nového Další masivního pomoc přišla výhynu po jako povodních kdysi Králové před nad stovkami Labem, milionů v Osečné let. a pozemní snímače. Ty monito- pásmech po celé Evropě. Retrospektivní v roce pohled Celkem do minulosti už v Libereckém vyvolává obavy. kraji, na Litomyšlrují jednotlivé oblasti Země a po- Filip Appl Člověk dokázal přeměnit polovinu půdy na Zemi a tím závažně KOMENTÁŘE poškodil ekosystém. Ekonomický Fond a průmyslový solidarity rozvoj, EU rostoucí (dále jen počet obyvatel, byl zřízen nové jako stravovací odezva ná- na EUSF) obrovské vyky a požadavky povodně životních v roce 2002, podmínek bylo jsou možné příčinou čerpat narušeného pomoc aby v životního případě prostředí. přírodních Podle katastrof nedávno zveřejněných regionům. studií americ- postiženým EUSF kých vědců byl od je jeho vzniku živočišných použit v druhů 52 případech na pokraji přírodních vyhynutí. katastrokonce několik pomoc živočišných pro 23 státy a rost- do- Dosáhllinných 3,2 druhů mld. eur. ztrácí Členské svou původní velikost požádat a zmenšuje o pomoc se (polární nej- státy musejí později medvědi, do jeleni, 10 týdnů želvy, od ještěrky, začátku ropuchy...). katastrofy Lesní Způsobilé porost, nejsou tolik soukromé nepostradatelný osoby, pro ani ekosystém, dlouhodo- mizí před očima a více jak dva (pokračování miliony osob ze ročně strany umírá 1) na závažné škod nemoci v ČR způsobené by v tomto znečiš- pří- Výše padě těním nebyla ovzduší. rozhodující, Frekvence přírodních katastrof je, aby a bylo hrůzné prokázáno, následky zásadní že hovoří škody jasně: způsobila spotřebováváme stejná katastrofa více přírodních jako v Německu zdrojů než nebo nám Rakousku. planeta může Proto poskytnout. budeme s těmito Téměř zeměmi s pravidelností při přípravě zasáhne žádosti některý úzce z ničivých spolupracovat. živlů i půvabnou případě krajinu regionálního Francie. V roce krité- V 2009 čelila zuřivé vichřici Klaus, o rok později vichřici Xynthia a nyní se vzpamatovává z mohutných záplav opatření na jihu země. např. Podle obnova odhadů hosbpodářství škody představují nebo prevence. částku V 600 roce až miliard byly tři eur. okruhy: Nové nouzové obavy vyvolává zvyšování práce, obnova hladiny území Atlan- a a likvidační pomoc tického ústředním oceánu. Situace orgánům znepokojuje správy obyvatele Je definován kraje Gironde, min. veřejné rozsah kteří přihlíží škod, aby zmenšování byl možný pláží požadavek jeden až tři pro metry ČR jsou za to rok, 872 v mil. ně- o eur kterých (jsou místech možné výjimky) o šest až Pomoc deset činí metrů 2,5 za % rok. ze zjištěné škody, v případě Dnes velké patří pohromy Francie je k možný zemím nárůst s nejmenšími o 6 %. Nejedná emisemi se o skleníkových nástroj plynů. pomoci, Propagace celý vzoru pro- operativnces ekologického získání dotace chování z tohoto naučila Fondu obyvatele téměř automatickým ria ekologickým a kritéria gestům. sousedící Pravidelně země poskytuje třídí odpad, Fond šetrně solidarity hospodaří až 2,5 s vodou % uznatelných (podle Crédoc škod. - Středisko výzkumu solidarity pro studie je vhodným a pozo- Fond doplňkovým rování životních zdrojem podmínek pro financování celková spotřeba odstraňování vody domác- škod se způsobených ností snížila o na 3 veřejném % v období majetku, 1997 do přestože 2007), často nemůže nakupují být od chápán biopotraviny. jako rychlá Jsou uvědomělí pomoc za-saženým v otázce spotřeby regionům, elektřiny. k tomu Rok trvá min. několik měsíců. Uvolnění pomoci je vázáno na finální rozhodnutí Evropského parlamentu a od Rady, roku které se rozhodují Francie zúčastňuje o rozpočtu programu a jeho změnách. na podporu ČR čerpala životního již 3x, prostředí vždy v Earth souvislosti Hour. s povodněmi: přibližně v roce měst 129 mil. (Lyon, eur, Paříž, léto Letos se 2010 Strasbourg, ,9 Toulon ) mil. eur (kraje ocitlo Moravskoslezský, tmě po dobu jedné Olomoucký, hodiny. Zlín- Akce ve ský byla a Jihomoravský). spuštěna před Za Eiffelovou povodně v věží roce za 2002 přítomnosti bylo celkem ministryně 4 ekologie ,89 Nathalie Kč Kosciusko na pomoc vyčerpáno krajům, Morizet. obcím Ani a v ústředním otázce dopravy orgánům. nezůstává pozadu. Většina Francouzů využívá služeb veřejné slouží hromadné jiné dopravy. nástroje. Síť železnic Proto mohu a metra ujistit, je vysoce že ministerstvo rozvinutá a financí pokud právě udělá neprobíhá vše, aby mohlo stávka čerpat nebo sebevražda maximální bezdomovců částku na alespoň (velice časté částečné v zimních zmírnění měsících) patří k škod. velice spolehlivým. povodňových V rámci ekologického programu vláda započala několik modernizací dopravního systému. Nejvýznamnější z nich je automatizace linky č. 1 pařížského metra, která patří k nejstarším a nejfrekventovanějším (denně přepraví 725 tisíc osob). Do roku 2020 proběhne zdvojnásobení velikosti sítě vlaků TGV o km. V září letošního roku Miloš oslavily Petera, vlaky vysoké náměstek rychlosti hejtmana třícáté Středočeského výročí od svého kraje vzniku a místopředseda (1981) a Regionální přepravily přibližně rady regionu dvě soudržnosti miliardy osob. Střední Na seznamu je rovněž snížení Čechy hlučnosti letadel ohrožující obyvatele v blízkosti pařížských letišť Roissy Charles de Gaulle, Orly a Beauvais. Od března příštího roku budou zprovozněny nové dráhy nočních vzletů ze západní strany Roissy Charles de Gaulle, budou vyčleněny investice do zvukových izolací a zakáz používání nejhlučnějších letadel v noci (Airbus Tomáš A310). Zídek, náměstek Ilona ministra Mádrová financí EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA EU Bude postrádá mít EU kompas po dluhové krizi novou podobu? S Lidé odstupem v zemích Evropské času má unie, člověk a asi dnešní nejvíc lidé doby v zemích tendenci eurozóny, dívat otvírají na už někdejší hodně dlouho svět noviny rozděle- s úz- se ný kostí. na Totéž dva se bloky samozřejmě vyzbrojené týká i stejnou televize a odstrašující rozhlasu v časech silou zpravodajských zbraně, relací. Není jako nic příjemného na epo- jadernchu, utvrzovat kdy se se denně, po dlouhé že nelze roky čekat vlastně nic jiného než nemohlo škrty (abych nic ty stát. současné bylo perspektivy dáno vyjádřil vyrovnaný- co nej- Vše mi stručněji). silami Ve dvou svém supervelmocí. teď lidé Zahraniční v mnoha evropských politika zemích byla uvažování jsou pro hluboce všechny ponořeni ostatní do finanční jen kulisoblematiky, na jevišti, a to hlavně na kterém do té, kterou se pro- odehrávala dluhová krize a způsob poziční jejího válka řešení těch trápí přímo dvou. jejich Bez rodiny. epizod Snadno a dlouho nám i všem bez přitom vývoje. uniká, Dnes že jsme nemine vystaveni jediný netušeným možná rizikům ještě jediný i v jiné týden, rovině. aby Politické. nebylo Média zoufale už na ni znát, přecházejí, jak v jen dneš- my si měsíc, ním nevšímáme, světě jak překotných bohatá je jejich zvratů žeň, když i převratů na bojišti o záchranu Evropa eura bez a ekonomické kompasu jednotné stability EU zahraniční sbírají oběti: padlé politiky vlády. bloudí. V posledních Dva týdnech příklady a měsících z posledních mohla média se vší to pompou mohou pohřbít dokázat. vlády Nebo ve Slovinsku, mohou na pomoci Slovensku, k tomu v Řecku, se v se Itálii, Ev- ve týdnů ropa Španělsku; našla. na jaře v Portugalsku a v únoru v Irsku. Loni na zadluženost státu Sýrie: doplatila Je vláda nebo laboristů není ve záhodno Velké Británii. posílit A pro dodávkami úplnost: předchůdkyní zbraní povstání všech těch proti padlých despotovi, vlád v EU byla které vláda ztrácí na Islandu, dech? tedy Už v zemi, jsem která tu o v tom EU není, psal nechtěla před několika být, ale teď měsíci. už raději Ale chce. od Zatím té se doby celkem se devět situace evropských v Sýrii zemí octlo i kolem kvůli peněžní mění: krizi v politickém antiasádovská provizóriu. fronta Doufejme, ztratila že další převahu nepřibudou. v bojích. Ale když V po- už ní stále stojích jsem vyslovil EU slovo k dodávkám provizórium, zbraní rovnou do poukážu Sýrie na je to, o co to je větší asi ještě chaos. vážnější Před než třemi pád devíti týdny evropských zrušily vlád. státy Do provizória EU na dodávky vstupuje, jak zbraní se zdá, do také Sýrie Evropská embargo, a především ale jen její jakoby finančně-ekonomický omylem. Prostě pilíř, se eurozóna. neuměly Nejen dohodnout političtí lídři na Evrop- pro- unie dloužení ské unie, ale jeho i ekonomičtí platnosti! a finanční Ale právě experti tak volají nedosáhly po novém uspořádání jednomyslnosti poměrů o uvnitř účelnosti eurozóny. a Ta správnosti se má stát pevným zahájení jádrem těch Evropské dodávek! unie, s Rozhodnutí větší rozpočtovou o tom disciplinou prostě a hlavně nepadlo. s větší Ani koordinací Washington až uniformitou neprojevil národních zřetelné fiskálních známky politik. vůle Eurozónu k činům je třeba ve vyzbrojit chvíli, nástroji kdy už k uznával, účinné obraně že červená společné měny čára před chemické finančních války byla trhů, domnívají evidentně se experti. překročena. My ale bychom Největší měli evropští vědět, že změní-li přivrženci se eu- nápory podpory rozóna v takzvané bojovníků pevné proti jádro Unie, diktatuře změní se v tím Sýrii, automaticky Cameron situace a Hollande, těch zbylých stejně členských jako zemí Barack Evropské Obama unie. Tedy na i naši druhé země. straně Jak se změní? Atlantiku, K horšímu. nemohou Země, dnes které mít buď nechtějí žádnou vůbec, jistotu nebo o zatím tom, nechtějí že zbraně do eurozóny, dojdou se do octnou správných na okraji rukou evropské a struktury, že v nich mimo zůstanou. její pevné Vědí jádro,spolu to, a proto, s nováčky, mluví li kterým se dnes ta okrajová o záměru část Unie přistoupit snáz otevře. k Rozběhne-li vyzbrojování se v Evropské povstalců, unii ten upřesňují dnes tak naléhavě už takřka požadovaný proces zpevnění do těch eurozóny, správných, bude ho do zákonitě těch provázet pravých rozvolnění rukou. a Nebu- pokles automaticky: de významu ale snadné té hrstky oddělit států, které v Sýrii zůstanou zrno mimo od eurozónu. plev v situaci, Ta skupinka kdy bude povstání jednak dostalo početně méně podobu významná, občanské jednak války, ještě ke a všemu ani ta nesourodá. už není Vedle pouhou zemí, válkou které do občanů eurozóny proti nikdy nechtěly, despotické jako Velká moci, Británie ale spíš (ale nepřehlednou ta se umí o sebe postarat), změtí válek, v ní budou země na vyčkávající, syrském až území jak to vedou s eurem dopadne, vnější síly. i země, Libanonský které na vstup Hizballáh do eurozó- které dnes ny zatím bojuje nemají na přepoklady, straně Asáda i země, proti které budou rovněž postupně islamistickým do EU přijímány: Muslimským západního bratřím Balkánu. a dalším Nicolas Sarkozy militantním asi měl už skupinám tohle všecho islámského promyšleno, když radi- na země kalismu, začátku listopadu které řekl stojí v diskusi na druhé se studenty straně štrasburské fronty. Asáda, univerzity: despotu Nakonec spíš tu světského, budou dvě rychlosti. pomáhají Tou jednou pravděpodobně půjdeme k větší i integraci zbraněmi uvnitř eurozóny, svrhnout tou nábožensky druhou se půjde založené ke konfederaci monarchie, uvnitř Evropské Saúdská unie. Arábie Nemělo a by Katar, nám uniknout, nedotčené že s ideou mimochodem evropské konfederace, arabským jejíž jarem, založení by což uchránilo z nich Evropskou dělá podezřelé unii před spojence postkomunistickými povstalců adepty inspirovaných na členství, přišel právě už arabským Francois Mitterrand jarem. Přitom hned po v pádu posledních železné opony. dnech Předestřel se zdá, ji přímo že Západ v Praze (červen pokud 1991). si pod Neuspěl. tímto Zejména pojmem u Václava chceme Havla představovat a dalších Středoevropanů. Washington, Uspěje Londýn Nicolas a Sarkozy? Paříž U pomýšlejí Klause na a realizování u těch dalších, své co lpějí vojenské spíš na státní pomoci suverenitě syrskému než na evropské povstání integraci? právě Václava prostřednictvím To, co jsem tu dnes načrtl, Kataru. je jen Budou hypotetická mít představa pak ještě budoucnosti vůbec kontrolu Evropské nad unie účelem, a eurozóny. ke První, kterému co může budou zhatit její evropské uskutečnění, a americké je ztroskotání zbraně eura a použity? rozpad eurozóny. Ale možná buďme přeje (euro)optimisty: Sýrii po euro pádu se udrží Asáda a eurozóna jinou se budoucnost pak stane pevným než Katar politici jádrem EU. Západu. Buďme také Na druhé (euro)realisty: straně braňme té syrské se včas fronty marginalizaci, má své tedy zájmy česky, Teherán. vytěsnění na I ten okraj má evropské jiné struktury. představy Nejlépe o budoucnosti tím, že (Sarkozyho) Sýrie než ideu sami jakési Syřané. konfederace Libanon zmaříme je v do zárodku syrského zřetelnou konfliktu podporou přímo jednotné vtahován Evropy s jednotnou Hizballáhem. měnou. A cíle, které Hizballáh v Sýrii sleduje, zřejmě rovněž směřují dál než k odražení vzpoury proti Asádovi. Internacionalizaci zpočátku Eurofon domácího informuje konfliktu mezi občany a mocí už pocítily i mírové síly OSN na Golanských výšinách. Rakušané raději odtud své modré přilby stáhli. Ve střehu Co je, znamená samozřejmě, zkratka Izrael. IPRM? V sousední Sýrii se dnes houfují jeho úhlavní IPRM označuje nepřátelé. Integrované plány rozvoje měst. a Londýn, Jedná se samo o soubor o sobě vzájemně syr- Gesto, které zvažují Washington, Paříž ský gordický uzel nerozetne. Naopak provázaných může mít akcí, kontraproduktivní které jsou realizovány Kontraproduktivní na vymezeném území nebo v žádném v rámci důsledky, i když třeba Asád padne. případě nemůže být jiná strategie: vrhnout tématického veškeré přístupu síly ve a prostředky do humanitární pomoci syrským směřují uprchlíkům k dosažení a společného těm Syřanům, cíle či městech a kteří zůstali mezi frontami občanské cílů války, města, v obce níž už či lokality. tolika vnějším IPRM je silám nejde o syrské občany. Tito lidé jedním pomoc z nástrojů zoufale urbánní potřebují. politiky A a z jejich řad se jednou těžko budou rekrutovat projekty v něm džihádisté. obsažené mohou být Druhým příkladem je Turecko: Jako podporovány adept na z členství operačních v Evropské programů unii má Turecko svrchovaný zájem (OP) zůstat financovaných mimo sopečnou ze strukturálních krajinu, fondů. v Město kterou může se předložit proměňuje jeden svět nebo islámu. více IPRM. Poslední týdny jsou testem identity této země a západnímu světu musí záležet na tom, jaké V jakých bude operačních geopolitické programech zakotvení Turecka. se IPRM Konflikt uplatňují? turecké vlády, tíhnoucí Integrovaný k plán islamismu, rozvoje města s občanskou je koordinačním společností, mechanismem tíhnoucí zacíleným k hodnotátervence svobody v oblasti a demokracie, rozvoje měst v připomíná rámci regionálních Západu operačních a zejména programů Evropě, (ROP), jak na in- otevřená Integrovaného zůstává operačního dosud programu otázka, (IOP, zda oblast Turecko intervence má své 5.2 místo týkající v se Evropské problematiky unii nebo bydlení) aspoň a v doplňkově evropském v tématických prostoru. operačních Evropa programech. bude v příštích Mezi řešení týdnech prioritní oblasti, tak trochu na které spolurozhodovat se intervence v rámci o IPRM tom, zda zaměřují, současné patří ekonomický turecké jaro rozvoj, bude sociální mít integrace, stejný osud životní jako prostředí, to arabské přitažlivá (na města, jehož dostupnost horizontu a mobilita a správa dva a věcí půl veřejných. roku po jeho vypuknutí, režimy spočívající spíš na ná- jsou dnes, boženské disciplině než na demokraktických svobodách!), nebo zda turecké Jakých jaro, měst jako se IPRM jediná týká? z těch vzpour proti despocii ve světě islámu, prosadí 1) IPRM je občanské podmínkou svobody, pro města demokratická nad 50 tisíc obyvatel práva a a Mladou sociální Boleslav, jistoty. aby Turci mohla mají čerpat tu prostředky výhodu, v že rámci kvůli oblasti tomu podpory nemusejí ROP rozmetat zaměřené mocenskou na rozvoj daných měst (jedná ale že se představitele o města zařazená moci na seznam mohou nositelů přinutit IPRM dodržovat v rámci ROP). zása- strukturu, dy, 2) Pro které oblast navenek intervence proklamují. 5.2 IOP mohou Právě IPRM v tom předkládat jim může města Evropa nad 20 tisíc pomocivatel, Evropě bez jeho samotné předložení pak by pomůže, nemohly čerpat nestane-li prostředky se Turecko z této oblasti jednou intervence. z těch oby- zemí 3) Města světa do islámu, 50 tisíc kde obyvatel zcela mohou v rozporu čerpat s moderní prostředky dobou OP prostřednictvím probíhá jednak IPRM, nelítostný pokud pravidla vnitřní operačního boj radikálních programu umožňují. islamistů o výklad koránu, jednak džihád proti všem, kdo vyznávají Martina jiné učení. Finková, Eurofon

4 4 PUBLICISTIKA EN č. 6 / 2013 CO NA TO EUROPOSLANCI Poškozuje podle vás Českou republiku v zahraničí současná politická krize? Jsou podle vašeho názoru trafiky korupcí nebo standardním jednáním? Aj v najvyšších politických kruhoch civilizovanej demokratickej spoločnosti sa občas vyskytnú udalosti, ktoré oprávnene vyvolajú pochybnosti o dobrom fungovaní politického systému. Žiaden zo známych politických modelov nie je taký dokonalý, aby úplne eliminoval osobné zlyhania jednotlivcov pôsobiacich vo významných pozíciách verejnej správy. Preto bude pre partnerov Českej republiky významným signálom o kondícii a zdraví politického prostredia v Čechách spôsob, akým budú riešené dôsledky odhalených a objektivizovaných zistení vyšetrovateľov z komunikácie a neštandardných aktivít medzi vplyvnými podnikateľmi a verejnými činiteľmi, či vládnym aparátom. Je prirodzené, že každý z dotknutých politických subjektov ponúka vo svojich postojoch také východiská zo súčasnej politickej krízy, ktoré mu môže priniesť najvýznamnejší spoločenský profit. Pokiaľ však tento dialóg ostane v právnej, vecnej rovine, orientovanej na pragmatické a korektné hľadanie optimálneho východiska, Současná vládní krize pověst České republiky v zahraničí bohužel těžce poškodila. Jako důkaz si lze vzít novinové články či televizní zpravodajství o naší zemi, které se objevilo na všech světových kontinentech. Na rozdíl od jiných vládních krizí, kde důvody jsou obvykle čistě politické, pád Nečasovy vlády obsahuje příběhy korupce, zneužívání moci i vojenského zpravodajství. Objevují se v něm zprávy o policejním zatýkání v centru vládní moci, napojení politiky a organizovaného zločinu, nálezů velkého množství peněz a zlata, i milostném trojúhelníku odcházejícího premiéra. Náš stát tímto bohužel získal pověst banánové republiky, země, která se propadla do nejhlubšího mravního, politického a hospodářského bahna za celou dobu své existence. Změnit tento negativní obraz bude trvat dlouho a půjde těžce. Výsledkem je situace, kdy nám nevěří spojenci v NATO i EU, kdy bude velmi těžké získat pro naši ekonomiku větší zahraniční investice. bez pokusov o nekalé ovplyvňovanie činnosti oprávnených orgánov, alebo zneužívania mocenských pozícií, bude to signálom, že česká politická scéna dokáže riešiť krízové situácie obvyklými demokratickými postupmi. Je tiež dôležité, aby v tejto chvíli bola pre všetky relevantné politické subjekty najvyššou prioritou maximálna transparentnosť celého procesu konsolidácie vládnych štruktúr sprevádzaná spoločným úsilím o obnovenie dôvery verejnosti v existujúci politický systém a správu krajiny. Jaroslav Paška, poslanec Evropského parlamentu Poprvé od svého zvolení do Evropského parlamentu (v červnu 2009) se mě kolegové z EP ptali, co se to na naši politické scéně odehrává. Mimo jiné, i z toho důvodu jsem přesvědčen, že současná vnitropolitická situace Českou republiku velmi silně poškozuje. Všichni aktéři, kteří se podílejí na nynější vyhrocené situaci by si měli dobře uvědomovat, že svým konáním a chováním nepoškozují jen současný stav, ale snižují a ohrožují důvěru lidí v politiku obecně, a v existenci politické kultury a slušnosti. To považuji za zásadní. Je velmi podstatné rozlišit, kdy politik získá jakoukoli pozici na základě profesní erudice a dlouholetých zkušeností člověka a kdy jde pouze o účelový akt. Nejsem si však jist, že oprávněnost těchto rozhodnutí může posoudit policie. Tzv. trafiky, i když s tímto pejorativním označením nesouhlasím, provázely politiku vždy. Jde jen o to, najít tu správnou míru únosnosti, kdy a jakým způsobem takový postup používat. Politici si musí být vědomi citlivosti s jejím nakládáním. Samozřejmě za předpokladu, že jde o pozice v orgánech společností se státní účastí a se standardní odměnou za výkon funkce. Evžen Tošenovský, poslanec Evropského parlamentu Pokud jde o tzv. trafiky, obsazování politicky vlivných postů svými lidmi se děje na celém světě. Pro příklad se stačí podívat třeba do USA na obsazování míst velvyslanců po každých prezidentských volbách. Rozdíl v případě tzv. 3 rebelů ODS však je, zda pro jejich odejití nebyly použity způsoby korupce a vydírání. Odpověď na tuto otázku budeme znát však až po dokončeném policejním vyšetřování a případném soudním procesu. Libor Rouček, poslanec Evropského parlamentu Francie: Příkladná republika ve hvězdách Popularita francouzského prezidenta Françoise Hollanda za rok úřadu klesla z 65 % na 25 %. Příkladná republika, kterou Francouzům loni sliboval, zůstává v nedohlednu. Národ ho považuje nekompetentního a nešetří ostrou kritikou. Kdysi lákavá Francie dnes míří ke krachu. Předpovědi ekonomů byly skutečně pravdivé, a zpráva Insee (Národní institut statistiky a ekonomických studií) o ekonomické situaci země to jen potvrzuje: zadluženost, produktivita téměř nulová, špatná konkurenceschopnost a nezaměstnanost s rekordními 10,8 %. I když situace nevypadá pozitivně ani pro příští rok (nezaměstnanost má přesáhnout 11 %), prezident Hollande nepřestává doufat v tvorbu 150 tisíc pracovních míst. Aktuální ekonomický kontext se bohužel podepisuje na pracovních výsledcích Francouzů. Anketa Edenred-Ipsos odhalila, že přibližně 40 % z nich trpí v zaměstnání špatnou duševní kondicí a chodí do práce s nechutí. Na vině jsou platová frustrace, pesimismus kvůli nemožnému vývoji a chybějícímu uznání. Horkým bramborem je situace mladých Francouzů, čerstvě po studiích a s diplomem v ruce. Roky čelí složité integraci na trhu práce, ve většině případů jsou zneužívaní pro opakované a neplacené stáže, s nízkou šancí podepsat CDI (smlouva na dobu neurčitou). Proto odjíždí hledat pracovní zkušenost za hranice hexagonu, kde jejich talent a znalosti jsou vítány (Švýcarsko, Británie, USA). Podle registru ministerstva zahraničních věcí dnes žije v zahraničí 1,6 milionu Francouzů (z toho 270 tisíc věku 25 až 35 let). Jejich počet vzrost o 14 % za posledních pět let. Na vysokou nezaměstnanost v EU (22 miliony mladých lidí bez práce) reagovala německá kancléřka Merkelová výzvou zkusit štěstí a odejít za prací do jiné členské země EU. Ve spolupráci s prezidentem Hollandem zahájila tvorbu akčního plánu k protikrizovým opatřením a strukturálním reformám. Výsledek představí na zasedání evropského summitu ministrů práce zemí EU koncem tohoto měsíce a 3. července v Berlíně. BOHATÍ PRCHAJÍ Z reforem už běhá Francouzům mráz po zádech. Dokázaly nejen jejich rozdělení, ale také způsobují nepokoje v zemi. Tvorbou tzv. milionářské daně (75 %, 2 až 3 tisíce Francouzů), kterou uvalil na Francouze s příjmem přesahující milion eur za rok, způsobil jejich odchod nejčastěji do Švýcarska, Belgie nebo Británie. Situace je nebezpečná, jelikož zemi opustila řada bohatých lidí, zejména ředitelé, a majitelé velkých společností, vědci, umělci, ale i sportovci (nejbohatší Francouz Bernard Arnault majitel skupiny LVMH, Alain Afflelou, hudební mág Jean-Michel Jarre, herci Mathieu Kassovitz, Alain Delon a Gérard Depardieu, zpěvák Johnny Hallyday, sportovci Jo- Wilfried Tsonga, Marion Bartoli, Richard Gasquet, členové rodiny Meunier majitelé hypermarketů Carrefour, rodina Weirtheimer majitelé značky Chanel,..). Kde vláda vezme prostředky na snížení státního schodku, když nejbohatší prchají ze země? Rostoucí daně a zdražování přihrává korupčním aférám a fiskálním podvodům. Zatímco současná vláda slibovala svému lidu jít příkladem, rozpočtový ministr Jérom Cahuzac skrýval před daněmi na tajném kontě ve Švýcarsku a Singapuru miliony eur. K přiznání došlo i v případě Jeana-Jacques Augiera (správce pokladny prezidentské kampaně pro Françoise Hollanda v loňském roce), který investoval do Kajmanských ostrovů. ZNEUŽÍVANÝ SYSTÉM Úkolem současné vlády je najít 2,2 miliardy eur do roku 2016 k vyrovnání bilance sociální politiky. Francie je doposud jedinou zemí, která nejvíce utrácí za sociální solidaritu. Na seznam nejnákladnějších položek patří dávky nezaměstnanosti, hrazená zdravotnická péče (CMU-C, 750 tisíc osob), rodinné příspěvky, sociální dávky a příspěvky na bydlení. Francouzským paradoxem je zneužívání této štědrosti přistěhovalci na úkor Francouzů, kteří tuto pomoc skutečně potřebují. Byly dokonce odhaleny i případy uchazečů o zaměstnání, zaregistrovaných na místních úřadech práce (Pôle Emploi), kteří se odstěhovali do exotických destinací a žili pohodlě z vyplacených dávek. Na seznamu nejoblíbenějších destinací nezaměstnaných figuruje Thajsko, Vietnam, Brazílie, Kuba a Kambodža. Mnohem závažnějším problémem jsou přistěhovalci z Afriky (Tunisko, Alžírsko, Maroko, Senegal, Kongo, Pobřeží slonoviny,..). Mnozí na oko žijí ve Francii, a pro sociální dávky nebo dávky v nezaměstnanosti si jezdí ze své země původu. Dokázali i šikovně obejít zákon v rámci rodinného sjednocení. Kamenem úrazu jsou příspěvky na děti, na které má nárok rodina minimálně s dvěma dětmi (127 eur na dvě děti, 290 eur na tři děti, 163 eur na každé další dítě), a to dokonce narozených mimo Francii. Tento zákon je zranitelný zejména v případě polygamních mužů žijích ve Francii, za kterými se postupně stěhují manželky s dětmi z Afriky, a jakožto matky samoživitelky mají ve Francii nárok na sociální dávky. Ukázkovým příkladem, že sociální dávky můžou být dobrým byznysem, je aféra alžířana Hebbadji z roku Otec dvanácti dětí se čtyřmi manželkami nelegálně obral francouzskou pokladnu o 90 tisíc eur. O to víc bylo ránou pod pás snížení rodinného koeficientu, které povede ke zvýšení daní bohatých rodin. Bohužel s Hollandovou sociální politikou se Francouz ze střední třídy stane brzy bohatým. Rodinný koeficient (zaveden v roce 1945) slouží ke snížení daní z příjmu s ohledem na počet vychovávaných dětí. Původní koeficient eur (letos snížen na eur) bude příští rok snížen na eur. Rodiny s měsíčním příjmem převyšujícím eura a se zdroj: GB dvěma dětmi (se třemi dětmi eur) tak nebudou mít nárok na rodinné příspěvky. Toto opatření povede ke zvýšení daní bohatých rodin ( o 64 eura za měsíc) a umožní státu ročně získat miliardu eur. Reformě neuniknou ani důchodci. Prezident Hollande spustil novou reformu k letošnímu září, s cílem najít 20 miliard eur do roku Sliboval, že nepohne s věkem odchodu do důchodu (62 let), ale způsobí nárůst pracujících důchodců. Změnou bude délka kotizace důchodu na 44 let (dnes 41,75) a snížení důchodových penzí. ŠPATNÁ NÁLADA zdroj: GB Unavení Franouzi by si rádi odpočinuli, ale nemůžou se spolehnout ani na počasí. Letošní jaro je považované za vůbec nejchladnější od roku Zatažená obloha, chladno, teploty chaotické, déšť, ničivé bouřky s kroupami (17. červen) a záplavy se podepsaly na náladě Francouzů. Ne náhodou byly zveřejěny výsledky ankety Ipsos v deníku Le Monde o aktuálním stavu Francouzů. 87 % z nich volá po opravdém lídru, aby dal zemi do pořádku. Chtějí autoritu, mají odpor k muslimskému náboženství a politice, pociťují vyvlastnění z vlastní země, přestávají doufat v Evropu, a globalizaci považují za hrozbu. Podtrženo a sečteno, Francie prožívá kolektivní depresi a ztrátu identity. Takto nepříznivé klima je ornou půdou pro rasismus, krádeže, násilí a homofobii. Případů násilných přepadení jenom roste, a o krádežích ani nemluvě. Situace se doslova vymyká z rukou v Paříži a ohrožuje cestovní ruch. Bezpečnost v metropoli nad Seinou je velmi nízká, zejména v turisticky navštěvovaných místech (katedrála Notre-Dame, Louvre, historické obchodní domy Printemps a Galeries Lafayette na bulváru Haussmann, Opera, Montmartre, avenue Champs-Élysées, Champ-de-Mars a náměstí Trocadéro). Louvre byl v dubnu dokonce uzavřen na protest proti invazi kapsářů. Snímky okradeného Bila Clintona rumuskou kapsářkou při jeho poslední návštěvě na avenue Champs- Elysées nebo vykrádající zavazadlové prostory zaparkovaných autobusů na náměstí Trocadéro byly zveřejněny světovými médii. Protože mezi oběti krádeží patří nejvíce turisté a studenti z Číny, rozhořčená čínská ambasáda oficiálně vyzvala Paříž, ať si udělá pořádek ve své zemi a zajistí bezpečnost pro čínské obyvatele. Smutná realita začíná špinit pověst Francie Ilona Mádrová

5 NUTS II PRAHA EN č. 6 / Praha neví, kolik dostane z EU na likvidaci škod po povodni Červnová povodeň napáchala v Praze škodu za téměř dvě miliardy korun. Nejvíc škod způsobily záplavy na kanalizaci, poničily silnice i zoologickou zahradu. Celková výše škod ještě není stanovena, nicméně už teď Praha ví, že o peníze na opravy bude žádat i Evropskou unii. Pražské vodovody a kanalizace vyčíslily škodu na potrubí na miliardu korun, řekl primátor Tomáš Hudeček, jednotlivé městské části odhadly škody na 334 miliony korun. Pro ně Postup pražského magistrátu během povodní ocenil i americký velvyslanec Norman L. Eisen. schválili radní hlavního města dotaci ve výši sedmi milionů korun. Pražský magistrát také přijal státní dotaci 50 milionů korun na likvidaci povodňových škod. Vláda v prvních dnech povodně uvolnila pro postižená města a obce 300 milionů korun. Praha z tohoto balíku původně žádala 100 milionů, tolik jí ale stát nedal. V trojské zoologické zahradě voda napáchala škody za zhruba 160 milionů korun - zatopila spodní část zahrady a zvířata musela být evakuována. Podle Národního památkového ústavu nebyly v hlavním městě významně poškozeny národní kulturní památky. Škody na komunikacích ve správě Technické správy komunikací činí 230 milionů korun. Město bude chtít na opravy silnic získat dotace od státu i EU. EFS POMÁHÁ LIKVIDOVAT ŠKODY zdroj: hlavní město Praha Ministerstvo financí připravuje žádost o peníze z evropského Fondu solidarity, pošle ji do Bruselu teprve, až budou škody vyčísleny úplně. Fond solidarity funguje mimo běžný rozpočet EU, na výplatu náhrady škod se musí složit ostatní členské země poté, co žádost schválí Evropská komise, Evropský parlament a Rada EU. Výše škod v ČR by v tomto případě nebyla rozhodující, zásadní je, aby bylo prokázáno, že škody způsobila stejná katastrofa jako v Německu nebo Rakousku. Proto s těmito zeměmi při přípravě žádosti úzce spolupracujeme, řekl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Po povodních před 11 lety Česká republika získala z Fondu celkem 129 milionů eur. LETOŠNÍ POVODEŇ NIČILA MÉNĚ NEŽ PŘED 11 LETY Letošní povodeň začala v Praze první červnový víkend. Vltava zaplavila Modřany, Zbraslav, Lahovice a Lahovičky, na severu hlavního města potom část Troje a Císařského ostrova. Zaplavila více než šest desítek komunikací. Potíže nadělaly i menší toky, zejména potoky Botič, Rokytka a Šárecký potok. Zatím jsou škody v hlavním městě vyčísleny jen zčásti, a to na více než 1,7 miliardy, další ztráty v souvislosti s povodní budou upřesněny. Evropský fond solidarity vznikl v reakci na masivní záplavy v roce 2002, aby pomohl postiženým oblastem postavit se zpět na nohy. Škody v Praze tehdy dosáhly 27 miliard korun. Eva Potužníková KRÁTCE Pražští zastupitelé odsouhlasili přidělení evropských dotací z Operačních programů Praha Adaptabilita a Konkurenceschopnost. Více než 480 milionů korun bude vyhrazeno pro oblast vzdělávání, usnadnění vstupu na trh práce - peníze z OPPA podpoří rozvoj znalostní ekonomiky, usnadní vstup na trh práce jakkoliv znevýhodněným osobám, ale především umožní modernizaci počátečního vzdělávání. Jedním z 277 úspěšných žadatelů, který získá podporu z evropských fondů, je i Gymnázium Jana Nerudy, které vypracovalo návrh na modernizaci a zatraktivnění výuky přírodovědných předmětů. V rámci investičních programů pak necelých 320 milionů korun půjde prostřednictvím OPPK na revitalizaci a ochranu území vznikne např. Rekreační a kondiční areál v Praze 12 - a také na podporu ekologicky příznivé veřejné povrchové dopravy. Pražská radnice schválila financování projektů, předložených v rámci 6. výzvy OPPA. Zastupitelé tak ukončili výběrový proces, který začal 11. ledna Celkem byly schváleny 262 projekty, přičemž celková podpora z OPPA pro tyto projekty dosahuje 483 milionů korun. Byly přiděleny veškeré prostředky, které byly v rámci 6. výzvy k dispozici. Pro případ, že by některý z předkladatelů projektu, na který byla schválena podpora, přestal mít o realizaci projektu zájem, byly Zastupitelstvem hl. m. schváleny také tzv. zásobníky projektů. Celkem jsou v zásobnících 22 projekty, podpora pro ně dosahuje souhrnně 47 milionů korun. NUTS II STŘEDNÍ ČECHY Poničeným památkám pomáhá i ROP SČ Letošní velká voda se Středočeskému kraji nevyhnula. Ono se není čemu divit. Vzhledem ke své rozloze potká nějakou část kraje katastrofa v podobě záplav téměř každý rok. I proto kladou zodpovědné orgány důraz na protipovodňovou prevenci a snaží se využívat i pomoci Evropské unie. Ta v tomto případě obnáší možnost dotační podpory ze strukturálních fondů nebo finančního příspěvku na škody, který mohou získat obce i kraj z Fondu solidarity. Pravděpodobně největší přírodní katastrofa v novodobé historii regionu přišla v roce Velká voda tehdy zaplavila řadu obcí a zničila majetek za více než 14 miliard korun. Bohužel i letošní povodeň lze považovat za velmi vážnou. Podle hejtmana Josefa Řiháka se škody vyšplhají nejméně na 3,4 miliardy. V tom ovšem nejsou zahrnuty poškozené komunikace a silnice v majetku kraje. Podle hlášení na hasičský krizový štáb poškodila povodeň veřejný a soukromý majetek celkem ve 213 středočeských obcích, prohlásil hejtman s tím, že výše škod na krajském majetku dosahuje asi 355 milionů. Likvidace škod se stává nikdy nekončícím seriálem. Vždyť na řadě míst stále probíhá obnova po povodni z roku S některými opravami pomohla v minulosti Evropská unie. V době, kdy ještě Česká republika byla jen čekatelským státem, poslala sedmadvacítka pomoc z čerstvě vytvořeného Fondu solidarity EU. Na likvidaci škod po povodních před jedenácti lety šly do kraje stovky milionů z tohoto fondu. Největší část spolykala obnova území, peníze ale byly určeny i na bezprostřední nutné práce. Po letošní katastrofě bude ČR také žádat o pomoc z tohoto fondu. Spolupracovat na tom chce se dvěma spolkovými zeměmi Saskem a Bavorskem. PLÁNY I PROTIPOVODŇOVÉ STAVBY Kromě zmíněného fondu solidarity se lze obrátit samozřejmě i na operační programy, které zprostředkovávají dotace ze strukturálních fondů EU. Projekty jednotlivých měst, obcí a jejich svazků podporuje například OP Životní prostředí. Jde často o budování varovných systémů a pořizování či zdokonalování povodňových plánů. To je případ Kralup nad Vltavou, které byly letošní povodní zasaženy velmi citelně a na jejichž území pomáhali i hasiči z jiných krajů. Další projekty se v minulosti realizovaly například v Rožmitálu pod Třemšínem a v Březnici nebo v obcích Semice, Chvateruby a další. Neméně častými projekty jsou stavby protipovodňových opatření. Ty musí být v případě dotace z OP Životní prostředí vstřícné Voda napáchala škody i na zámku v Roztokách u Prahy. Na opravy přispěl ROP Střední Čechy. zdroj: k životnímu prostředí. Realizované projekty tohoto typu najdeme například v Poděbradech, Krchlebech, Horkách nad Jizerou a v řadě dalších měst a obcí. Nepřímou pomoc pak představují peníze, které jednotlivé samosprávy, často s pomocí Evropské unie, investují do vybavení hasičů a záchranářů. Peníze na takové projekty jdou nejčastěji z Integrovaného operačního programu. POD VODOU OPĚT VELTRUSY Mezi nejskloňovanější slova letošních povodní ve středních Čechách patří Veltrusy. Zámek, který voda poničila v roce 2002, prochází nákladnými opravami za desítky milionů. Zároveň je v areálu realizován projekt podpořený z IOP částkou 196 milionů korun, který se snaží o obnovu této památky a výstavbu nového vzdělávacího centra. Povodeň do opravovaného areálu vtrhla i letos. Díky již realizovaným opatřením a díky menší síle velké vody budou ale škody tentokrát podstatně nižší. Na opravy památek, které poškodily povodně, dává peníze Středočeský kraj. V loňském roce například probíhaly opravy zámku v Roztokách u Prahy, který poničila voda před jedenácti lety. Náklady na rekonstrukci dosáhly 85,5 milionu korun, většina peněz šla z ROP Střední Čechy. Chceme, aby zámek sloužil lidem, a to v co nejširším možném měřítku, proto jsme s jeho rekonstrukcí neváhali a jak můžete dnes vidět, zámek bude skutečně sloužit veřejnosti nejen jako historická památka, ale také jako kulturní, vzdělávací a zábavné centrum, uvedl při otevření stavby ředitel Krajského úřadu Středočeského kraje Zdeněk Štětina. Filip Appl KRÁTCE Hospodaření ROP Střední Čechy neobsahuje žádné chyby ani rizika, která by mohla mít negativní dopad na hospodaření. Takový závěr vyplynul z jednání hejtmana Josefa Řiháka s úředníky ministerstva financí a ředitelem ROP Střední Čechy Tomášem Novotným. Míra chybovosti podle závěrů nepřesahuje jedno procento. Jsem rád, že ministerstvo financí ocenilo bezchybné hospodaření tohoto úřadu, uvedl Josef Řihák. Středočeský kraj a hlavní město Praha uzavřely memorandum o vzájemné spolupráci při čerpání evropských peněz v příštím programovacím období. Společně chtějí usilovat o získání dotací hlavně na dopravu, školství, zdravotnictví a služby pro občany. Věřím, že společně dokážeme více, než když jsme do této chvíle jednali každý region samostatně, řekl k chystanému podpisu smlouvy hejtman Středočeského kraje Josef Řihák. ROP Střední Čechy podpořil částkou 8 milionů korun nově otevřený penzion Na kopečku v Nových Zámcích u Křince. U slavnostního otevření byl i Zdeněk Svěrák. Ten je zakladatelem nadace Paraple, která se zaměřuje na pomoc vozíčkářům. Penzion je totiž uzpůsoben právě pro lidi s tělesným postižením. Projekt tak umožňuje lidem chodícím, ale i nechodícím strávit příjemnou dovolenou v okrese Nymburk.

6 6 PREZENTACE EN č. 6 / 2013 Doprava v Pardubicích se zklidňuje Rozsáhlé modernizace silnic v centru města Pardubic mají jeden jediný cíl zlepšit komfort jízdy a zklidnit dopravu. Přesněji řečeno ztišit dopravu. Stavbaři tu totiž pokládají tzv. tiché kryty vozovky. Tyto gumoasfaltové směsi snižují hladinu akustického hluku při průjezdu komunikace. Frézování a následná pokládka vrchní vrstvy tichých krytů se týkala průtahu městem z centra až k napojení na hradubickou silnici, spojující dvě východočeské metropole. Kvůli rozsáhlosti prací byl projekt rozdělen do několika etap a stavbaři se tak i s technikou stěhovali z místa na místo. První práce začaly už v dubnu, po kompletně nových silnicích se mohou řidiči projet od 24. června. Tiché kryty v centru Práce na nejvytíženější komunikaci v Pardubicích, která spojuje město nejen s Hradcem Králové či Lázněmi Bohdaneč, ale je i spojnicí s obchodními zónami, začaly v druhé polovině dubna. Jako první tichý kryt okusil úsek mezi okružní křižovatkou u obchodní zóny Interspar a křižovatkou na Staré Hradiště, pak přišla na řadu část mezi hypermarkety Interspar a Globus. Nejrozsáhlejší pak byla červnová etapa za mostem Pavla Wonky, který je pro město jednou z klíčových cest na protější břeh Labe. A protože všechny tyto práce musely být prováděny za úplné dopravní uzávěry pro osobní dopravu, daly se očekávat dopravní komplikace. A ty taky přišly. Každá dopravní stavba a s ní spojená uzávěrka má své negativní dopady na řidiče. Ale jsou jen dočasné. Po nich přichází nová, kvalitní vozovka. Proto jsme již od prvopočátku řidiče prosili o shovívavost a pochopení, řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje Jaromír Dušek. A většina řidičů ji měla, přesto musela několikrát zasahovat i policie, která nezodpovědné řidiče trestala. Ohrožovali totiž nejen zdraví své, ale i životy zaměstnanců stavby. Současně s tímto úsekem byla rekonstruována i samotná okružní křižovatka u hypermarketu Globus. Ta dostala zcela nový povrch v polovině v června. Už jsem si jízdu po tichých krytech vyzkoušela a musím říct, že je to opravdu znát. Jízda je tišší a pohodlnější, potvrdila Pavla Luňáková, mladá řidička z Pardubic. diči krátkodobý problém i s cestou na Chrudim či do Přelouče. Rekonstrukce Teplého Pro urychlení prací a především kvůli co nejmenším komplikacím pro řidiče a obyvatele ulice Teplého a přilehlých lokalit je i tento projekt rozdělen do etap. Stavbaři se budou postupně posouvat ulicí od křižovatky s ulicí 17. listopadu až po nadjezd u Parama. Práce začnou už 8. července a skončit by měly do konce listopadu Na druhém konci města Investorem celé akce byl Pardubický kraj, kterému s financováním pomáhal Státní fond dopravní infrastruktury. Podobně rozsáhlý projekt teď na krajské úředníky čeká i na opačném konci města. Na Dukle zahájí společně s prázdninami i opravu ulice Teplého. Tyto práce jsou financovány z evropských fondů a potrvají až do podzimu. Ještě předtím ale Ředitelství silnic a dálnic ČR na krátký čas uzavře křižovatku U Trojice, a tak budou mít ři- INZERCE _INZ_NABIDKA_P_a_S_KN_276x204.indd :44

7 NUTS II JIHOZÁPAD EN č. 6 / Na jihozápadě Čech může pomoci Evropská unie Oblastem postiženým povodněmi, tedy i Plzeňskému a Jihočeskému kraji, může být poskytnuta pomoc z Evropské unie. Již v roce 2002 byl zřízen Fond solidarity Evropské unie, jehož úkolem je finanční pokrytí nejzávažnějších škod, jež byly způsobeny zejména přírodními katastrofami. Jednalo se o odezvu na rozsáhlé povodně v zemích střední Evropy, k nimž došlo v létě roku Od té doby fond poskytl pomoc při 52 katastrofách, k nim patřily záplavy, lesní požáry, zemětřesení, bouře i období katastrofálního sucha. Pomoc byla směřována do 23 různých evropských zemí a objem poskytnuté pomoci přesáhl 3,2 miliardy eur. Jak vysoká částka poputuje na obnovu Jihočeského a Plzeňského kraje se zatím neví. Škody v kraji, způsobené povodněmi, se zatím sčítají. Budou známy po 26. červnu 2013, až budou zpracovány podklady za kraj pro Strategický plán rozvoje, říká o současné situaci jihočeský hejtman Jiří Zimola. Předběžný odhad na prvotní neodkladné náklady za záchranné a likvidační práce k provedení nezbytných opatření je předběžně vyčíslen na cca 70 milionů Kč. Přesné číslo budeme znát až po vyúčtování skutečných nákladů postiženými obcemi a krajem, dodává hejtman. Také v Plzeňském kraji, kde byly zasaženy 154 obce, budou škody po povodních nemalé. Situace se zde zatím ještě zcela nevrátila do normálu a škody se také teprve sčítají. V kraji se však již nyní náklady na bezprostřední odstranění povodňových škod pohybují v řádu desítek milionů korun a lze předpokládat, že následná obnova poškozeného majetku bude ještě vyšší. Tyto informace průběžně komunikujeme s ministerstvem financí a budou jedním z podkladů pro podání žádosti do zmíněného Fondu solidarity. Z tohoto důvodu by vyřčení jakékoli částky bylo střílením od pasu, říká o situaci hejtman Milan Chovanec. Nicméně jistým vodítkem může být zkušenost s likvidací následků povodní v roce 2002, kdy následně Plzeňský kraj získal podporu ve výši 173 milionů Kč. Z této sumy byla zásadní většina ve výši 164 milionů Kč poslána postiženým obcím v našem kraji a zbytek získaly krajem zřizované organizace. To se týkalo hlavně vyplavených škol a oprav poničené silniční sítě, dodává hejtman. V rámci zmiňované pomoci získala kupříkladu Plzeň více než 53 miliony Kč na nápravu škod, které způsobily povodně, například na Doubraveckém nebo Úhlavském sběrači. Zhruba 41 milion Kč tehdy posloužil k proplacení nákladů na likvidaci škod ihned po povodni, jako bylo odklízení bahna z komunikací, odvoz a likvidace povodněmi zničených věcí apod. A zhruba 132 miliony Kč pak byly použity na následnou obnovu území, pod čímž si můžete představit třeba zasypání velkou vodou vymletých koryt nebo opravy místních komunikací. Také na jih Čech tehdy putovala nemalá částka. Jihočeskému kraji při Symbolem povodní v roce 2002 se stal písecký most, kde velká voda vzala jednoho z andělů. foto: Jana Bartošová povodních v roce 2002 vznikly rozsáhlé škody ve výši téměř 16 miliard Kč. Z Fondu solidarity Evropské unie čerpal prostřednictvím ministerstva financí více než 578 milionů Kč na pomoc kraji, jeho příspěvkovým organizacím a obcím. Konkrétně se jednalo o 41 milion Kč na záchranné a likvidační práce a 536 milionů Kč na obnovu území. Prostředky z tohoto fondu byly čerpány na proplácení nouzových opatření nutných k znovuobnovení základních funkcí majetku na území obcí. Jednalo se především o výdaje na nutné opravy a jiné zásahy nezbytné k zajištění fungování základní infrastruktury a zařízení v postižených územích. O peníze na nápravu škod nebudou žádat samotné kraje, ale vláda, přesněji ministerstvo financí, které Evropské unii předloží žádost na základě vyčíslených škod a Evropská unie následně rozhodne o přidělené částce. Ministerstvo financí pak rozhodne o částce pro jednotlivé kraje. Jihočeský kraj se samozřejmě bude snažit o maximální částku z pomoci, jejíž výše ještě není známa. Primárně samozřejmě na odstranění následků povodní, například opravu infrastruktury, uvádí Jiří Zimola. Jana Bartošová KRÁTCE Regionální operační program Jihozápad pravděpodobně získá k současným 17 miliardám Kč, které má rozdělit v Plzeňském a Jihočeském kraji, dalších 500 milionů korun z jiných operačních programů. Rozhodla o tom vláda, která schválila přesun celkem 7,3 miliardy korun z rizikových operačních programů, jež mají problém s čerpáním finančních prostředků, do nerizikových programů. Jedním z těchto nerizikových programů je také ROP Jihozápad. Blatná se dočkala nového venkovního bazénu. Celkové náklady na stavbu činí asi 60 milionů korun, město se podílelo 16 miliony, zbytek by měla uhradit dotace z ROP Jihozápad. Bazén je přihřívaný, o délce 25 metrů. Budou tam doprovodné vodní atrakce s dětským brouzdalištěm, které je umístěno vedle bazénu, i dětská hřiště s velkou travnatou plochou. Obec Mladý Smolivec dokončila novou cyklostezku. Na projekt s názvem Cyklostezka Formanská stezka Starý Smolivec - Dožice čeká finanční ukončení. Přislíbená dotace z ROP Jihozápad činí více než 12 milionů korun. V květnu se v Českém Krumlově konalo slavnostní otevření synagogy, jež byla revitalizována v rámci projektu Revitalizace objektů Synagogy a Ateliéru E. Schieleho v Českém Krumlově. Díky finanční podpoře z programu ROP Jihozápad byla po letech chátrání opravena jedinečná budova synagogy, jejíž architektura je inspirována secesí. Návštěvníci tu ve třetím podlaží mohou zhlédnout keramické objekty a bannery k letošním maturitním pracím ze všech studijních oborů uvedené školy. Nový sál je součástí projektu a dlouhodobého plánu zvyšování kvality předoperační, operační a pooperační péče o malé pacienty. Jeho realizací bylo pověřeno oddělní ARO ve spolupráci s dětským oddělením a specialisty řady dalších, vesměs chirurgických, oborů, uvedl primář Anesteziologicko resuscitačního oddělení (ARO) Nemocnice České Budějovice, a.s., MUDr. Bohuslav Kuta, MBA. Cílem projektu bylo zabezpečit pohodlí a komfort dětí, vhodnou premedikaci, odstranit transporty dětí po areálech nemocnice, zajistit dobře vybavený dětský operační sál, a to co v nejkratším možném dosahu dětského oddělení. Nový dětský sál bylo nejdříve nutné stavebně upravit, a pak vybavit speciální chirurgickou technikou. Tedy například operačním stolem, ohříváním, cirkulací vzduchu a mnoha dalšími přístroji. Součástí sálu je samozřejmě kompletní anesteziologické vybavení a veškerá další operační výbava, poznamenal prim. MUDr. Kuta. Významným krokem bylo zavedení anesteziologické ambulance fungující od pondělí do pátku. Zde rodiče předají lékařům informace o dítěti a od lékařů současně dostanou veškeré potřebné odpovědi na otázky týkající se zákroku. Dítě je zde také dovyšetřeno pro potřeby anestézie. Systém jednoho lůžka Výstava keramiky z Bechyně v budově krajského úřadu Výstavu prací studentů Střední uměleckoprůmyslové školy (SUPŠ) v Bechyni, která je nejstarší keramickou školou v České republice, zahájila vernisáž v pondělí 17. června 2013 v budově Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích. Tedy z keramiky, průmyslového designu, grafického designu a poprvé i z oboru multimediální tvorba. Výběr je doplněn dvěma pracemi z loňska. Zavedení nového systému, jehož je nový operační sál nedílnou součástí, lékaři pracovně označují jako systém jednoho lůžka. Malý pacient po přijetí do nemocnice dostane svoji postel, s ní odjede na operační sál, vrátí se s ní zpět na oddělení a z této postele po ukončení léčby odejde rovnou domů, aniž by musel absolvovat různé transporty sanitkami po jednotlivých odděleních nemocnice. Dříve bylo nutné děti převážet z dětského oddělení umístěného v horním areálu například kvůli ORL, či očním operacím až do dolního areálu nemocnice. To už je minulostí. V tomto chirurgickém sále se nám podařilo shromáždit prakticky téměř veškerou operativu dětského věku, a to v přímé návaznosti na naše oddělení. Pacienta po přijetí uložíme na jedno lůžko a z tohoto lůžka jej propustíme domů. Součástí celého systému je navíc snaha o maximální možnost přítomnosti rodičů u dětí, zdůraznil primář Dětského oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s., MUDr. Vladislav Smrčka. V létě evidují lékaři až trojnásobný počet dětských úrazů oproti běžnému průměru Blíží se letní prázdniny. Nepřipravují se na ně jen rodiče, ale také lékaři. O prázdninách totiž tradičně řeší dvojnásobně až trojnásobně více úrazů dětí, než v období školních měsíců. Mezi nejčastější příčiny úrazů Společně se studenty se na krajském úřadu prezentuje svou tvorbou i šest členů výtvarné skupiny Devět +. Ta se dala dohromady v prosinci 2012 a složena je z pedagogů SUPŠ Bechyně. Výstava se koná až do konce července V souvislosti s tím ukončila svou činnost stálá pracovní skupina Krizového štábu Jihočeského kraje (JčK). Oddělení krizového řízení JčK pracuje nyní v běžném režimu. Veškerá krizová opatření PREZENTACE Nový chirurgický sál zvýšil komfort i kvalitu péče o malé pacienty K dalšímu zvýšení kvality a komfortu péče o malé pacienty značně přispěje dokončení nového dětského operačního sálu v českobudějovické nemocnici. Moderní sál doplněný o nové vybavení je umístěn v prvním patře chirurgického pavilonu přímo spojeného s objektem dětského oddělení. Slouží jak pro akutní zákroky po úrazech, tak pro plánované operace. dětí patří pády z jízdních kol, in-line bruslí a z trampolín. Trampolíny jsou zcela novým fenoménem. Počet úrazů na nich trvale roste. Důsledkem pádů z nich jsou zlomeniny předloktí, pažních kostí, stehenních kostí, otřesy mozku, tržné rány. Úrazy z trampolín, které se staly nákupním hitem, předčily už loni co do počtu i úrazy z kol a jiných běžných letních aktivit. Před trampolínami, které jsou levně a lehce dostupné v kdejakém nákupním centru, bych chtěl rodiče varovat, uvedl primář Dětského oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s., MUDr. Vladislav Smrčka. Nárůst dětských úrazů zaznamenávají lékaři běžně už od května, vrcholem jsou pak prázdninové měsíce, tedy červenec a srpen, pomalý pokles nastává v září. Záleží na počasí. Jakmile se oteplí a objeví se slunce, všichni vyrazí do přírody a počet úrazů stoupá. Za pozitivní ale považuji skutečnost, že díky osvětovým akcím pediatrů i veřejných institucí, jako byl například projekt Jihočeského kraje Na kolo s přilbou, klesá počet těžkých úrazů hlavy, poznamenal prim. MUDr. Smrčka. Děti tvoří přibližně deset procent ošetřených pacientů českobudějovického Traumacentra. Lékaři zde ročně ošetří zhruba 50 tisíc dospělých a pět tisíc dětí. V letních měsících a o prázdninách se zvyšuje počet dětí, které denně projdou naší úrazovou ambulancí na dvoj až trojnásobek, řekl vedoucí lékař Centra dětské traumatologie Nemocnice České Budějovice, a.s. MUDr. Petr Toufar. Dětské oddělení, které je součástí Traumacentra českobudějovické nemocnice zaznamenává v průběhu letních prázdnin prudký nárůst úrazů dětí dlouhodobě. Zatímco běžně tvoří počet zraněných mezi všemi hospitalizovanými dětmi na oddělení v průměru 20 až 30 procent, v letních měsících a zejména o prázdninách až zhruba polovinu. Denně řešíme problémy dětí s těžkými úrazy, které vznikají jak při organizované, tak i neorganizované činnosti. A týká se to dětí všech věkových kategorií. Musím ovšem podotknout, že mluvíme jen o velmi závažných poraněních, která nelze léčit ambulantně. Další desítky lehčích dětských zranění ošetří každý den také lékaři ambulancí úrazové chirurgie, konstatoval prim. MUDr. Smrčka. Na jihu Čech skončil nouzový stav i stav nebezpečí Vláda České republiky zrušila o čtvrteční půlnoci 19. června 2013 nouzový stav na jihu Čech i stav nebezpečí, vyhlášený kvůli záplavám jihočeským hejtmanem Jiřím Zimolou. Na území kraje trval nouzový stav od 21. hodiny 2. června do 24. hodiny 19. června Nouzový stav je vyšší stupeň krizového stavu, který stav nebezpečí překrývá, vysvětlila Marta Spálenková, vedoucí oddělení Krizového řízení Krajského úřadu Jihočeského kraje. byla zrušena, dodala Spálenková. Z důvodu zrušení krizového stavu ukončila ve čtvrtek 20. června ve 12 hodin svou činnost také Zelená linka Jihočeského kraje. V provozu byla od 2. června a veřejnosti pomáhala zprostředkovávat informace ohledně povodní. Celkem jsme na ní zaznamenali 520 hovorů, uzavřela Spálenková. (jčk)

8 8 EN č. 6 / 2013 NUTS II SEVEROZÁPAD KRÁTCE Karlovarská radnice chystá opravy akumulačních nádrží pod Vřídelní kolonádou a také odvodů kysličníku uhličitého. Nádrže pod Vřídlem jsou dvě a schraňují vodu, kterou po městě rozvádí takzvané vřídlovody do více než dvacítky balneoprovozů. Vedení radnice na opravy původních technologií vyčlenilo v rozpočtu 2,65 milionu korun. Hned dvakrát uspěl v letošním ročníku ankety Stavba Karlovarského kraje pavilon akutní medicíny v Karlových Varech. Objekt dostal cenu od hejtmana Josefa Novotného a vyhrál také u odborné poroty. Hejtman Josef Novotný o pavilonu karlovarské nemocnice při té příležitiosti prohlásil, že je zatracovaný, ale současně obdivovaný. Chebu k likvidaci odpadu pomáhá aplikace ekologického projektu ZmapujTo. Díky ní mají zdejší úředníci přehled, kde skládky vznikají a mohou je tím pádem nechat včas odklidit. Cheb je v kraji zatím jediným městem, které se do programu zapojilo. V boji s černými skládkami může pomoci každý, a to buď prostřednictvím mobilního telefonu nebo speciální mobilní aplikace. Čeká se na celkovou výši škod, pomoc jistá není Kraje postižené povodněmi sčítají škody. Na jejich odstranění mohou země žádat také příspěvky z evropského Fondu solidarity. Už nyní je jasné, že škody v Ústeckém kraji jdou do miliard. Velmi hrubé odhady mluví asi o sedmi miliardách, řekl ústecký hejtman Oldřich Bubeníček. Přesná suma bude známa v prvním červencovém týdnu. Země zasažené povodněmi mají podle Evropské komise zhruba deset týdnů na to, aby určily celkový rozsah škod a požádaly Evropskou unii o pomoc. Tuto na návrh komise schvaluje také Evropský parlament. O tom, že peníze z evropského fondu mohou pomoci při likvidaci povodňových škod, se v Ústeckém kraji mohli přesvědčit už v roce Ústecký kraj byl tehdy v srpnu zasažen na velké ploše svého území povodněmi, které způsobily velmi značné škody i na silnicích II. a III. třídy. Ústecký kraj tehdy opravil silnici zničenou bleskovými povodněmi. Oprava komunikace III. třídy mezi Benešovem nad Ploučnicí a Fojtovicemi stála více než 82 miliony, kraj na ni získal dotaci 80 milionů korun právě z Fondu solidarity. Povodně se velmi nepříznivě podepsaly na stavu silnic na Děčínsku. Celkové škody narostly na 677 milionů korun, což je pro krajský rozpočet velká zátěž. Naštěstí se nám podařilo získat také dotaci z Fondu solidarity, díky které jsme mohli v plném rozsahu opět zprovoznit silnici, která napojuje řadu obcí na Benešov nad Ploučnicí a Děčín, řekl tehdy radní pro oblast dopravy Jiří Šulc. V rámci opravy 5,7 km dlouhého úseku se jednalo o sanace konstrukcí samotného krytu, vozovkového souvrství silnice, opěrných zdí a propustků, vykazujících po povodních ze srpna 2010 zcela nedostatečnou funkční popřípadě nosnou způsobilost. Jak to bude vypadat s požadavkem na pomoc z Fondu solidarity není zatím jasné. Nejprve je totiž třeba znát přesnou výši škod. Aby země mohly o pomoc z Fondu solidarity žádat, musí škody přesáhnout určitou hranici související v zásadě s jejich hrubým domácím produktem. V případě České republiky 22 miliardy korun. Pomoc ale může být udělena i v případě, že škody tento práh nepřesáhnou, ale pohroma způsobí velké regionální škody. POLITICI SLIBUJÍ POMOC Z FONDU Náhrada potom činí 2,5 procenta z celkových škod. Ústecký kraj by při takovém plnění mohl při hrubém odhadu sedmimiliardových škod z Fondu Povodňové škody sčítají také v postiženém Děčíně. obdržet kolem 170 milionů korun. A že se stát na Unii s žádostí o pomoc obrátí, je takřka jisté. Potvrdil to odstupujíící premiér Petr Nečas. A slibují to i další politici. Uděláme všechno proto, aby návrh o pomoci z tohoto fondu byl co nejrychleji schválen na půdě Rozpočtového výboru a plenárního zasedání Evropského parlamentu. Apelujeme na vládu České republiky, aby v této záležitosti jednala co nejrychleji v zájmu všech lidí postižených přírodní pohromou, řekl například vedoucí delegace ČSSD v Evropském parlamentu Richard Falbr. To je však v případě Ústeckého kraje jen teorie. Případná pomoc z Fondu ještě na programu Ústeckého kraje nebyla. Zatím na toto téma žádná jednání neproběhla. Nejprve musí být jasné, zdali bude dostatečná výše škod, uvedla mluvčí kraje Magdalena Hanáčková. Kraj navíc bude mít problémy i s čerpáním dalších dotací. Regionální operační program Severozápad má už rok pozastavené vyplácení dotací, a to se může projevit také při likvidaci napáchaných škod například při opravách poškozených silnic. Marek Turek zdroj: pocasi-decin.cz NUTS II JIHOVÝCHOD KRÁTCE Ministerstvo financí kontrolovalo hospodaření ROP Jihovýchod a výsledek potěšil: Nebyly totiž zjištěny žádné chyby a nedostatky. Ministerstvo kontrolovalo především účetnictví, čerpání rozpočtu a nakládání s finančními prostředky a majetkem. Fakt že nebyly nalezeny žádné chyby, podle vedení programu dokládá, že ROP JV patří mezi nejlépe čerpající programy v ČR a má kvalitní vedení. V Brně začala stavba CEITEC Science Parku. Areál nabídne technologickým firmám laboratoře pro vlastní výzkum a vývoj i blízkou spolupráci s brněnskými vědci. Celkové náklady jsou 383 miliony korun. Kraj si od toho slibuje nová pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou, další rozvoj technologického podnikání i vytvoření zajímavého prostředí pro kvalitní investice od zahraničních firem, řekl náměstek hejtmana Václav Božek. Kraj Vysočina hodlá zateplit diagnostický pavilon Nemocnice Jihlava. Zateplí se plášť a vymění střecha, okna i dveře. Náklady činí 15,5 milionu korun, téměř polovinu zaplatí dotace z Operačního programu Životní prostředí. Současný technický stav budovy brzdí naplňování úsporných opatření v oblasti tepelného hospodářství, uvedl náměstek hejtmana Libor Joukl. Díky projektu nemocnice ušetří přes polovinu nákladů na energie. EU přispívá na opatření i likvidaci škod Pomoc při katastrofách není stěžejním tématem evropské politiky. Neznamená to ovšem, že by nebylo možné ze strukturálních fondů a z jiných zdrojů získat dotační prostředky na prevenci nebo na odstraňování škod. Spíše než o velké investiční projekty (ty totiž zpravidla realizují jednotlivá Povodí s dotační pomocí státu) jde o menší akce nebo o investice nepřímé. Podpora hasičů, nákup nového vybavení či různé revitalizační projekty, to vše přispívá k větší bezpečnosti obyvatel. S velkou vodou se obyvatelé jižní Moravy a Vysočiny potýkali už mnohokrát. I zde je patrný trend, kdy se záplavy vrací stále častěji. Nejhorší situace na Moravě nastala v roce 1997, kdy záplava postihla hned několik evropských zemí. V Jihomoravském kraji byla tehdy pod vodou řada domů, hlavně na Hodonínsku, a ve všech moravských regionech tehdy zahynulo 49 lidí. Celková škoda na majetku se tehdy vyšplhala na neuvěřitelné 63 miliardy korun. Právě po roce 1997 se začalo se zkvalitňováním krizových plánů a principů vzájemné kooperace při takových situacích. Kromě roku 2002, kdy voda zaplavila hlavně velkou část Čech, lidé na jižní Moravě vzpomínají i na rok V kraji byla tehdy zatopena například část Znojma a celkové škody v celé zemi šly opět do miliard korun. Na Vysočině také mají své zkušenosti. Záplavy postihly část území v roce 2002, 2006, 2009 i Voda brala životy a škody, které napáchala, šly do stovek milionů korun. O to více si občané v NUTS II Jihovýchod oddychli letos, když se oběma těmto krajům katastrofa v podstatě vyhnula. I přesto byly všechny složky integrovaného záchranného systému Kraje Vysočina v pohotovosti, uvedl hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. PROJEKTY HLAVNĚ V OPŽP V oblasti ochrany a prevence před povodněmi se Evropská unie angažuje skrze strukturální fondy. Jde ovšem obvykle o méně nákladné projekty. Ty nejnáročnější stavby totiž zpravidla realizují jednotlivá Povodí s podporou státu. Ze strukturálních fondů EU lze čerpat především z OP Životní prostředí. Peníze z tohoto programu chodí na protipovodňová opatření, plány nebo varovné systémy. Důraz je kladen na vstřícnost k okolní krajině. Mezi projekty protipovodňových opatření patří například stavba suchého poldru (tedy jakéhosi rybníku bez vody) nad Starčí na Vysočině. Poldr je významný i pro nedalekou Třebíč, do které přivádí vodu právě Starečský potok. Výstavba poldru v trati Horní Louky probíhala od listopadu 2009 do dubna Na akci jsme získali dotaci ze Státního fondu životního prostředí v rámci Operačního programu Životní prostředí, sdělil starosta městyse Starče Čestmír Linhart. Náklady projektu překročily 15 milionů korun. Podobné projekty byly nebo budou realizovány i na dalších místech Kraje Vysočina. V loňském roce byl dokončen suchý poldr v Kejžlicích a v tom letošním by mělo dojít k výstavbě protipovodňových opatření v městysi Kamenice. V Jihomoravském kraji pak přibyly ochranné prvky například na Litavě. Suchý poldr ve Starči poblíž Starečského potoka. REGIONU POMOHL I FSEU Pomoc s likvidací škod po povodních nabízí Evropská unie také prostřednictvím Fondu solidarity. Prostředky jsou určeny na proplacení již vynaložených financí na nouzová opatření nutná k obnovení základních funkcí poškozeného majetku v místech, kde nefigurovala pomoc od státu nebo jiných zdrojů. Příspěvek z Fondu solidarity kryje až celý zdokumentovaný výdaj žadatele. Na území NUTS Jihovýchod šly peníze pouze jednou, a to po povodních z května a června Částka byla určena na likvidaci škod na území Moravskoslezského, Olomouckého, Zlínského a Jihomoravského kraje. V případě Jihomoravského kraje šlo o částku ve výši 6,5 milionu korun. K tomu poté přibylo dalších 1,5 milionu na proplacení výdajů vynaložených z rozpočtu kraje na pomoc městu Slavkov u Brna. Další dotace v řádech stovek tisíc pak dostaly jednotlivé obce. Filip Appl zdroj: Ria / Wikimedia Commons

9 EN č. 6 / 2013 PREZENTACE KRAJE VYSOČINA 9 Kraj letos začne za podpory EU s modernizací čtyř silnic Kraj Vysočina v první polovině letošního roku začne modernizaci čtyř svých klíčových silnic na páteřních komunikacích druhých tříd. V loňském roce požádal o jejich finanční podporu z Evropské unie v rámci Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod, kde uspěl. Na stavby v celkové předpokládané hodnotě 586 milionů korun by Evropská unie měla přispět částkou zhruba 432 milionů korun, zbývající část uhradí z vlastních zdrojů Kraj Vysočina. Zahájené modernizace s podporou ROP Jihovýchod s předpokladem dokončení v letošním roce: II405 Zašovice - Okříšky Rekonstrukce komunikace II/405 o délce 1,8 km mezi Zašovicemi a Okříškami. II/602 hr. kraje - Pelhřimov, 6. stavba Modernizace silnice II/602 spojující Jihlavu s Pelhřimovem v celkové délce 7,5 km. Součástí projektu je také rekonstrukce nepřehledné křižovatky silnic II/602 a II/406, která bude přebudována na okružní křižovatku. Zahájené modernizace s podporou ROP Jihovýchod s předpokladem dokončení v příštím roce: II/150 Havlíčkův Brod - Okrouhlice Přeložka komunikace II/150 o délce 1,6 km mezi místní částí Horní Chlístov a obcí Okrouhlice, spojující Havlíčkův Brod se Světlou nad Sázavou. II/353 D1 - Rytířsko - Jamné, 2. stavba Přeložka úseku komunikace II/353 v obchvatu obce Jamné o délce 1,7 km mezi Jihlavou a Žďárem nad Sázavou. Modernizací za pomoci dotací ROP Jihovýchod prošla před dvěma lety také část komunikace II/602 mezi Jihlavou a Pelhřimovem. Modernizace s podporou ROP Jihovýchod s předpokladem zahájení a dokončení v příštím roce: III/13035 Hořice - most ev. č Rekonstrukce mostního objektu v úseku mezi obcemi Hořice a Píšť v blízkosti exitu 75 dálnice D1. Stavba bude s ohledem na harmonogram modernizace dálnice D1 (v dotčeném úseku: od exitu Loket po km 75,000 dálnice D1) pravděpodobně zahájena až příští rok. Kraj vybral dodavatele zateplení diagnostického pavilonu Nemocnice Jihlava Rada Kraje Vysočina vybrala dodavatele pro realizaci zateplení třípodlažního diagnostického pavilonu Nemocnice Jihlava. Rekonstrukce zahrnuje zateplení obvodového pláště budovy včetně výměny stávající skladby střechy a kompletní výměny 266 kusů okenních a dveřních výplní. Celkové náklady činí 15,5 milionu korun, na 45 % nákladů získal Kraj Vysočina dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Podle výpočtů energetiků ušetří nemocnice díky těmto opatřením ročně cca 55 % nákladů na energie. Na zateplení diagnostického pavilonu začnou dělníci pracovat na jaře příštího roku. Do podzimu by pak měli být hotovi. Současný technický stav budovy brzdí naplňování úsporných opatření v oblasti tepelného hospodářství. Okna jsou původní a jejich technický stav odpovídá době používání, tedy jsou zkřížená a v některých případech netěsní. Pokud tudy uniká teplo, rostou náklady na topení. Instalace termoregulačních ventilů, která byla provedena v rámci opatření EPC není tedy stoprocentně účinná, dokud nedojde k výměně oken a zateplení pláště budovy, uvedl Libor Joukl, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast majetku. Třípodlažní diagnostický pavilon je jednou ze souboru budov, které se nachází v areálu Nemocnice Jihlava. V budově je umístěno oddělení mikrobiologie, hematologie, biochemie a RTG, dále telefonní ústředna a technická část (trafostanice, náhradní zdroj atd.) a další lékařská pracoviště, včetně sociálního zázemí pro personál, sociálních zařízení pro pacienty, komunikačních chodeb, výtahů apod. Diagnostický pavilon je spojovacím mostem propojen se sousední poliklinikou a chodbou s interním pavilonem, kratším krčkem pak s ozařovacím traktem. Nemocnice Jihlava je jednou z pěti nemocnic zřizovaných Krajem Vysočina. V minulých letech Kraj Vysočina zateplil v jihlavské nemocnici za podpory evropských fondů už interní a gynekologicko-porodnický pavilon. (vys) PREZENTACE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Krajské zastupitelstvo pomohlo obcím postiženým povodněmi Zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém zasedání 20. června 2013 schválilo poskytnutí peněžitého daru v celkové výši 1 milionu korun krajům postiženým letošními povodněmi. Částka korun je určena Ústeckému kraji, dalších korun směřuje do dvanácti konkrétních měst a obcí v Čechách (Drahoňův Újezd, Hostouň, Přívětice, Blovice, Hradešice, Zvíkovec, Bechyně, Týn nad Vltavou, Soběslav, Veltrusy, Zálezlice po korunách a Veselí nad Lužnicí korun). Současně zastupitelstvo schválilo dotace v celkové výši korun třem obcím na jižní Moravě, které byly postiženy bleskovou povodní v červnu letošního roku. České ručičky jsou přehlídkou vítězů učňovských soutěží odborných dovedností jednadvaceti vybraných oborů (od automechanika, přes cukrářku, číšníka, dřevorubce, instalatéra, klempíře, kosmetičku, kuchaře, pokrývače, tesaře až po zahradníka či zámečníka). Vítězům uvedených národních a mezinárodních soutěží, kteří jsou v daném školním roce nejlepšími juniory v oboru, se dostane pocty převzít zlatou plaketu Českých ručiček. Z 21 zlaté plakety letos v Jihomoravském kraji zůstávají 4, a to v oborech mechanik seřizovač, instalatér, mechanik plynových zařízení a servírka. Smyslem přehlídky je zejména podpora rozvoje řemesel a posílení postavení učňovského školství v očích veřejnosti. (jmk) Konkrétně se jedná o částku korun pro obec Černovice určenou na opravu a vyčištění místní kanalizace a zajištění hráze rybníka, korun pro obec Brumov na odklizení naplavenin a hrubé terénní úpravy a korun pro obec Běleč na opravu poničeného přívodu vody do požární zbrojnice, uvedl hejtman Michal Hašek. Zastupitelé rovněž schválili poskytnutí peněžitého daru ve výši 2,5 milionu korun Hasičskému záchrannému sboru JMK na rekonstrukci vozidla CAS 24 Tatra 815. Jedná se o generální rekonstrukci podvozku a motoru a komplexní výměny nástavby tohoto vozidla pro požární stanici Mikulov. Cisterna umožňuje provádět všechny typy zásahů v rozmanitém terénu hasebního obvodu požární stanice Mikulov, které jsou pro techniku na jiných podvozcích těžko dostupné, řekl hejtman Hašek. Krajské zastupitelstvo také schválilo uzavření memoranda o spolupráci mezi Jihomoravským krajem a městem Znojmo. Memorandum souvisí s účastí fotbalového klubu 1. SC Znojmo v nejvyšší fotbalové soutěži České republiky a zajištěním sportovní a technické podpory tohoto klubu. Kraj i město Znojmo chtějí na základě vzájemné součinnosti působit při zkvalitňování technického a sportovního zázemí fotbalového klubu 1. SC Znojmo a podporovat reprezentativní působení klubu v nejvyšší fotbalové soutěži ČR a podílet se tak na příkladné reprezentaci a propagaci jižní Moravy, města Znojma a celého znojemského regionu v ostatních částech republiky. Obě strany následně uzavřou zvláštní písemnou dohodu, ve které budou vymezeny podmínky, za nichž bude tato spolupráce realizována. (jmk) Vyhlášení výsledků soutěže České ručičky Náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Stanislav Juránek (na snímku uprostřed) a radní Jiří Janda se 19. června 2013 v brněnském divadle Reduta zúčastnili vyhlášení výsledků nejlepších žáků středních odborných škol a učilišť, kteří uspěli v 5. ročníku soutěže České ručičky. Krajští silničáři dostali přidáno na opravy silnic po letošní zimě Zastupitelstvo Jihomoravského kraje rovněž reagovalo na zvýšenou potřebu finančních prostředků na řešení kritického stavu silnic II. a III. třídy ve vlastnictví kraje a schválilo změny v rozpočtu kraje na letošní rok. Pro příspěvkovou organizaci Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje to znamená posílení rozpočtu o částku 25 milionů korun, další opatření chystáme na zářijové zastupitelstvo. Letos byla zima opravdu katastrofální, silničáři potřebují každou korunu, teď je to 25 milionů a v září očekávám další posílení rozpočtu jihomoravských silničářů, uvedl hejtman Hašek. Zastupitelstvo též schválilo dotaci Regionální agrární komoře Jihomoravského kraje ve výši půl milionu korun na podporu zemědělství v Jihomoravském kraji. Půjde zejména o realizaci Jihomoravských dožínek 2013, seminářů pro zemědělce, organizaci soutěže Zlatá chuť jižní Moravy 2013 a prezentaci na výstavě Země živitelka Vinařskému fondu schválilo krajské zastupitelstvo dotaci ve výši 5 milionů korun na realizaci akce Podpora a rozvoj vinařské turistiky na jižní Moravě. Zároveň zastupitelé schválili dotaci v celkové výši půl milionu korun na vinobraní ve Znojmě a Mikulově na obě akce směřuje částka 250 tisíc korun. (jmk)

10 10 PREZENTACE / INZERCE EN č. 6 / 2013 Podpora podnikání v českých rukách V českých rukách, to je projekt, jehož smyslem je podpora podnikání tradičních českých firem. V rámci něj se předseda SPOZ Zdeněk Štengl s místopředsedou zemanovců Radkem Augustinem vypravili do kopřivnické továrny Tatra Trucks, a.s. Tu před nedávnem ovládli nabytím akciových podílů čeští podnikatelé René Matera a Jaroslav Strnad. Nejstarší česká automobilka se zpět do rukou českých podnikatelů dostala ve druhé polovině dubna, kdy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil vlastnický vstup Reného Matery a Jaroslava Strnada do společnosti. Továrně přitom reálně hrozil zánik, podnik pod bývalým vlastníkem neprosperoval a dostal se do krize a exekuce. Vzhledem k tomu, že cílem projektu V českých rukách je upozornit veřejnost i média na firmy, které přispívají k prosperitě České republiky a poskytují stovkám či tisícům lidí práci, byla kopřivnická Tatra logickým cílem návštěvy Zdeňka Štengla. Zemanovci mají ve svém programu přednost investic před spotřebou. Pokud chceme usilovat o řešení problému nezaměstnanosti, podpořme investice, uvedl při setkání s vedením podniku. Tatra Kopřivnice prošla nelehkým obdobím, po letech se stabilizovala, vrátila se do rukou českých majitelů. Současný management má dlouhodobé a pozitivní vize. Vidím Tatru jako perspektivní a jsem rád, že její zaměstnanci nemusí být doma na šedesáti procentech platu. Lidé nepotřebují dávky v nezaměnstnanosti, potřebují práci. Štengl po jednání s vedením podniku prošel výrobní linku a dokonce se svezl ve voze zdejší výroby na zkušebním polygonu. Měli jsme možnost diskutovat o celé řadě problémů a o pohledech na další vývoj české ekonomiky, řekl po návštěvě spolumajitel Tatry René Matera. Osobně se ztotožňuji s názory, které vedou jednoznačně k podpoře investic a k podpoře růstu průmyslu v České republice. Zdeněk Štengl v této souvislosti zmínil takřka povinnost českého státu preferovat národní průmysl, v případě Tatry například podporou dodávek techniky Předseda SPOZ Štengl se spolumajitelem podniku René Materou. armádě, hasičům a dalším bezpečnostním složkám. Závěr kopřivnické cesty pak patřil prohlídce muzea značky Tatra a seznámením se s více než stošedesátiletou historií firmy. Ředitel muzea Lumír Kaválek, který se ujal role průvodce, tady od Zdeňka Štengla přijal symbolický šek na podporu činnosti muzea. (red) Od Zdeňka Štengla převzal ředitel muzea Tatry Lumír Kaválek symbolický šek. Prohlídka výrobní linky. Skládkování odpadů je technologie známá již od pravěku Pro konečné nakládání s odpady existují v současné době tři běžné a ověřené metody - skládkování, energetické využití odpadů a využití odpadů jako paliva pro cementárny. Nejstarším a nejrozšířenějším způsobem nakládání s odpady je jejich ukládání na skládky. Současné metody skládkování se však na rozdíl od minulosti řídí velmi přísnými pravidly. Produkce odpadů a potřeba jejich odstraňování je úzce spjata se sdružováním člověka do skupin. Již z pravěku jsou známy odpadní jámy, které člověku sloužily pro zbavování se odpadu, zejména organické povahy. Současná skládka je vlastně také odpadní jáma, i když funguje za úplně jiných pravidel. Princip skládkování je tedy znám již několik desítek tisíc let, říká Martin Lochovský, manažer pro druhotné suroviny společnosti EKO-KOM, a.s. Skládky odpadu se nacházejí i v Pardubickém kraji. Odpad je svážen například na skládku v Nasavrkách, ve Zdechovicích, Třebovicích, Českých Libchavách či v Bystrém. Pro výstavbu skládek platí celá řada předpisů a technických norem, které se snaží o zabezpečení minimalizace vlivu skládky na okolní životní prostředí. Skládky se budují v přirozených prohlubních, na rovině či v opuštěných lomech. Od okolního prostředí musí být izolované pomocí silné fólie, na které je nanesena drenážní vrstva. Ta má za úkol odvádět z tělesa skládky přebytečnou vodu. Teprve na tuto vrstvu, se naváží odpad. Každá skládka má svůj plán, podle kterého se jednotlivé odpady ukládají na konkrétní místa. Skládka se zaplňuje postupně, v tzv. kazetách. Odpady se po dosažení určité mocnosti překrývají inertním materiálem, škvárou nebo zeminou, aby se zabránilo úletům lehkých odpadů do okolí. Základními nevýhodami skládky je zábor půdy, ztráta využitelných surovin a vznik skládkového plynu, vysvětluje Martin Lochovský a dodává: Technika na skládce. Skládkový plyn vzniká rozkladem zejména bioodpadu, je silně hořlavý a většina skládek proto tento plyn jímá, spaluje v kogeneračních jednotkách a vyrábí elektrickou energii. Podle velikosti skládky se plyn může využívat i několik desítek let. Po ukončení životnosti skládky se těleso rekultivuje, tj. překrývá se vrstvou ornice, a vysévá se tráva, případně sází nízké dřeviny. Protože skládkování s sebou nese potenciální riziko kontaminace životního prostředí, je provozovatel skládku povinen po její rekultivaci a uzavření ještě 30 let monitorovat a garantovat její bezpečnost. Přesto se jedná o zařízení, které je v současné době pro nakládání s odpady nezbytné a při dodržování všech legislativních předpisů také bezpečné. Nezapomeňte, REDUCE, REUSE, RECYCLE není jenom heslo! RRA PK, zdroj: Partnerský projekt dalšího vzdělávání občanů Pardubického kraje v oblasti ekologie a odpadového hospodářství (CZ.1.07/3.1.00/ ) je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

11 NUTS II SEVEROVÝCHOD EN č. 6 / Libereckému kraji pomohl Fond solidarity Evropská unie se při řešení povodňové hrozby nebo jejích následků angažuje hned několika způsoby. Ve strukturálních fondech jsou vyčleněny prostředky jednak na konkrétní opatření protipovodňové prevence, tak i na projekty, které pomáhají nepřímo a týkají se třeba nákupu hasičské techniky. Zároveň před 11 lety vznikl Fond solidarity, ze kterého mohou poškozené země čerpat peníze na obnovu zničeného území. Kraje spadající pod Regionální operační program Severovýchod toho v minulosti využily. Všechny kraje v NUTS II Severovýchod mají s povodněmi své zkušenosti a do každého přišla ta nejvážnější pohroma v jiný rok. Mezi nejhorší záplavy na území Královéhradeckého kraje patří ta z roku Pod vodou byla tehdy velká část okresu Rychnov nad Kněžnou. Přímo při povodních v kraji zahynulo celkem šest lidí a voda napáchala škody za dvě miliardy. V roce 2000 zase postihla povodeň Pardubický kraj, když se rozvodnila Divoká Orlice. To vzpomínky obyvatel Libereckého kraje jsou čerstvější. V srpnu roku 2010 zaplavila voda desítky obcí. Smutná bilance čítala pět obětí a škody za osm miliard korun. Z letošních povodní na přelomu května a června vyšel nejlépe kraj Pardubický. Naopak v sousedním Královéhradeckém kraji bylo zasaženo přes 70 obcí a v Libereckém pak 45 obcí. Škody hlásí fyzické osoby, obce, kraj i zemědělci, kteří v některých případech přijdou až o třetinu úrody. Velkou vodou byly ohroženy i některé stavby, které byly v uplynulých letech postaveny za podpory strukturálních fondů Evropské unie. Voda zaplavila například část cyklostezky z Hradce Králové na Kuks, která byla otevřena v polovině května. Škody za desítky milionů jsou opět hlášeny na krajských silnicích. PENÍZE I Z FONDU SOLIDARITY Se škodami na silnicích má největší zkušenosti Liberecký kraj. Při záplavách v roce 2010 bylo poničeno mnoho i významných komunikací a hlavně desítky mostů. A ani letošních pětadvacet oprav mostních konstrukcí situaci zcela nevyřeší. I tak nám zůstane v kraji 56 mostů ve velmi špatném a havarijním stavu, uvedl krajský radní Vladimír Mastník. Celkově kraj plánuje letos investovat do rekonstrukcí silnic 500 milionů korun. 600 milionů by pak chtěl získat z různých dotačních programů. Zdrojů, ze kterých lze financovat opravy škod po povodních, je hned několik. Kromě státního příspěvku lze využít i evropské peníze. Liberecký kraj chystá například opravu silnice ve Svoru za 40 milionů nebo Velká voda dokáže napáchat stamilionové škody na silnicích. S obnovou pomáhají strukturální fondy EU. zdroj: opravu silnice Juliovka Krompach. Peníze chce získat z programu Cíl 3. Jedním ze zdrojů, ze kterých je možné některé opravy financovat, je i tzv. Fond solidarity Evropské unie. Příspěvek z tohoto fondu je koncipován jako příspěvek veřejným rozpočtům, který je určen na proplácení nouzových opatření nutných k obnovení základních funkcí poškozeného majetku. Pro Liberecký kraj bylo po povodni v roce 2010 vyčleněno až 260 milionů korun. Postupně se tyto peníze daří čerpat. V loňském roce to bylo bezmála 40 milionů, které šly například na opravu silnice Frýdlant Bílý potok nebo na opravu silnice v poničené Chrastavě. POMÁHÁ I OPŽP Peníze na protipovodňovou prevenci lze čerpat i z OP Životní prostředí. Program v minulosti využila celá řada měst a obcí ze tří krajů v rámci Severovýchodu. Nejčastějšími projekty bylo zpracování digitálního povodňového plánu a vybudování varovného systému. Náklady jdou obvykle do milionů korun. To je případ Chlumce nad Cidlinou, obce Osečná, Dvora Králové nad Labem nebo několika obcí v mikroregionu Litomyšlsko Desinka. Z části spadají pod protipovodňová opatření také projekty související s budováním kanalizačních systémů. Jeden z nejnákladnějších projektů tohoto typu VAK Pardubice. Akce za 863 miliony, kterou podpořila Evropská unie, byla dokončena v roce 2010 a vyřešila dlouhodobé problémy s odkanalizováním části města. Projekt pomohl mimo jiné vybudovat účinnější ochranu proti povodním v případě přívalových dešťů, řekl po dokončení projektu předseda představenstva společnosti Michal Koláček. Filip Appl KRÁTCE Převedení 250 milionů korun na dopravní projekty a přijetí 600 milionů z ROP Severozápad a z OP Technická pomoc schválili členové Monitorovacího výboru zřízeného při ROP Severovýchod. Hovořilo se i o již proplacených dotacích. Více než 600 projektů by bez ROP Severovýchod nevzniklo, a to je třeba vidět vedle problémů, které RR Severovýchod v současné době řeší, řekl pověřený ředitel Úřadu RR Severovýchod Zdeněk Vašák. Během dvou let pořídil Dopravní podnik města Hradec Králové celkem 31 nový trolejbus. Obnovu vozového parku trolejbusů dotoval 120 miliony korun ROP Severovýchod. Podle ředitele Dopravního podniku Miroslava Kulicha je hlavní výhodou nových vozů snížení spotřeby elektrické energie. Také náklady na údržbu se mnohonásobně snížily a už po několika měsících provozu se ukázalo, že se výrazně zlevnil provoz, řekl. Pardubická nemocnice staví nový multifunkční pavilon. Stavbu za 201 milion korun podpořil částkou 171 milionu ROP Severovýchod. Hotová by měla být příští rok. Do nové budovy přemístíme oddělení nemocí plicních a tuberkulózy, infekční oddělení, stomatochirurgii a také zubní pohotovost, uvedl ředitel pardubické nemocnice Tomáš Gottvald. Podle něj bude pavilon komfortní pro pacienty i personál. INZERCE _INZ_ODPADKY_KN_276x204_OK.indd :29

12 12 K TÉMATU - ZAHRANIČÍ EN č. 6 / 2013 Tohtoročnú úrodu v Navarre zničili rozsiahle záplavy Šéf Združenia poľnohospodárov a farmárov v severošpanielskej autonómii Navarra Félix Bariáin potvrdil, že škody spôsobené júnovými povodňami budú vyššie ako v januári. Situáciu v navarrskom poľnohospodárstve značne vyostrili tohtoročné klimatické podmienky. Nízke jarné teploty a nadmerná vlhkosť oddialili sejbu a paralyzovali zber krmovín. Niekoľkodňové prívalové dažde koncom mája a topiaci sa sneh v pyrenejskej oblasti spôsobili rozsiahle povodne, ktoré si vyžiadali evakuáciu obyvateľov a uzavretie niekoľkých cestných úsekov. Prvé odhady hovoria o tisícoch hektároch úplne zaplavených riekou Ebro a až do 11. júna v kraji platil najvyšší stupeň povodňovej pohotovosti. Po jeho odvolaní začala regionálna vláda vypracúvať predbežný plán vzniknutých škôd. O ďalšom postupe rokovala Yolanda Barcina, prezidentka Navarrského kraja, s ministrami vnútra a poľnohospodárstva a požiadala o vypracovanie dekrétu, ktorým bude ustanovená výška pomoci občanom postihnutých záplavami. POČÍTANIE ŠKÔD Prezidentka nezabudla zdôrazniť nevyhnutnosť skoordinovanej spolupráce centrálnej vlády s regionálnymi predstaviteľmi, navarrská vláda totiž momentálne pripravuje novelu zákona, podľa ktorej by mali byť všetky opravné práce uskutočnené v dôsledku záplav oslobodené od daní. Hoci zimné záplavy postihli viac hektárov pôdy, júnové ekonomické straty dosiahnu vyššie rozmery, pretože zničili všetku úrodu obilnín, papriky, paradajok, kukurice a ďalších plodín. Navarrskí poľnohospodári obviňujú Správu povodia rieky Ebro a od riaditeľa žiadajú odstúpenie z funkcie za nezvládnutie kritickej situácie. V januári opätovne upozornili na stav rieky a vyzvali kompetentných, aby zabezpečili vyčistenie najkritickejších miest, pretože aj v dôsledku znečisteného povodia dochádza k opakovaným rozsiahlym povodniam a región prichádza o značnú časť úrody. Len počas prvých mesiacov roka boli škody vyčíslené na 1,5 milióna eur na poistených a na 800 tisíc eur na ostatných pozemkoch. Začiatkom apríla starostovia niekoľkých navarrských obcí opäť naliehavo vyzývali k nevyhnutným opatreniam, ktoré by pomohli zmenšiť dôsledky pravidelne opakujúcich sa záplav. Po oslovení regionálnych politikov, viacerých stretnutiach pestovateľov s predstaviteľmi Úradu životného prostredia a ostro kritizovanej Správy povodia rieky Ebro záležitosť zamrzla v spletitom dialógu medzi jednotlivými úradmi. Vodohospodári navrhli dlhodobé riešenie spočívajúce vo výstavbe hrádzí a úprave toku, vláda sa priklonila k odstráneniu momentálnych škôd a prečisteniu kritických zón v povodí rieky. K uskutočneniu ani jedného riešenia nakoniec nedošlo a diskutujúcich úradníkov opäť predbehla príroda. Zdrvení navarrskí poľnohospodári nanovo spisujú novovzniknuté škody a kompetentní zatiaľ mlčia. Dana Miháliková Ribadelago: Nemá výčitka minulosti 9. január 1959 sa do povedomia obyvateľov španielskeho regiónu Sanabria zapísal ako deň, kedy sa odohral koniec sveta. Po pretrhnutí vodnej nádrže Vega de Tera bola pár minút po polnoci zmietnutá dedina Ribadelago. V priebehu niekoľkých minút sa voda prevalila horským kaňonom a takmer celú dedinu strhla do jazera Lago de Sanabria. Niekoľkí dedinčania stihli vybehnúť na okolité svahy a po dvadsiatich minútach, počas ktorých sa voda s hukotom valila do jazera, zostali stáť v nočných košeliach v desať stupňovom mraze. Zahynulo 144 obyvateľov a hoci členovia špeciálnej potápačskej jednotky niekoľko dní vyvíjali obrovské úsilie, väčšinu tiel nikdy nenašli. Šlo najmä o ženy a deti, muži migrovali za prácou, Sanabria hraničiaca s Portugalskom dodnes patrí k najbiednejším španielskym regiónom. Vzhľadom na podmienky prišla prvá pomoc v rekordnom čase. Prvé správy o nešťastí boli necenzurované, hoci po zverejnení na BBC vzal Francov režim informácie pod kontrolu. Do oblasti začali prúdiť dodávky jedla, šatstva a pitnej vody. Banco de Espaňa prispela sumou jeden milión pesiet, Španielska katolícka cirkev venovala 1,7 milióna, Real Madrid po odohraní benefičného zápasu s nemeckým klubom Fortuna Düsseldorf venoval milión, anonymní darcovia vyzbierali 12 miliónov pesiet, nefinančnú pomoc poskytli dobročinné spolky z Francúzska, Portugalska, Švajčiarska, Nemecka i USA. Patronát nad spustošenou dedinou prevzal sám Franco. Jednotlivé ministerstvá poveril vystavaním novej dediny, tentoraz mimo smrtonosného údolia, známej ako Ribadelago de Franco. Poznávacím znamením novej dediny je skromná radová výstavba kontrastujúca s drsným vysokohorským prostredím a pár ľudí, čo sa rozhodli neodísť, si postupne svojpomocne postavili vlastné obydlia. (NE)VYSPORIADANÁ KRIVDA Incident poukázal na odvrátenú tvár expresnej modernizácie. Skutočnosť, že výstavba hydroelektrární bola realizovaná narýchlo, Franco prehlušil silnou propagandou. Oficiálnu verziu o príčine incidentu orgány zaevidovali ako zlyhanie ľudského faktora skombinované s nepriaznivými klimatickými podmienkami, a to aj napriek znaleckému posudku poisťovne, v ktorej boli spomenuté nedostatky projektu ako celku. Súd prebehol v polovici marca 1963 v Zamore a hlavná stavebná firma Moncabril mala zaplatiť odškodné vo výške takmer dvadsať miliónov pesiet určených pre pozostalých obetí. Dôsledky nešťastia poukázali na katastrofálnu zaostalosť španielskeho vidieka, proces dokazovania totožnosti komplikovali chýbajúce administratívne zápisy, hoci všetko nakoniec rozlúštili logické dôsledky. Keďže zahynuli celé rodiny, väčšina pozostalých emigrovala a žalovaná spoločnosť bola nenápadne zlúčená, finančné vyrovnanie nenastalo. Riaditeľa firmy a dvoch inžinierov súd odsúdil na rok väzenia, a po odvolaní proti rozsudku boli všetci prepustení na slobodu. Po ďalších vinníkoch z radov politikov vyšetrovatelia nepátrali vôbec. Pre porovnanie, v roku 1963 bola v Španielsku stanovená minimálna mzda na pesiet mesačne a pozostalým vláda schválila odškodné - za nezvestného muža 90 tisíc, ženu 60 tisíc a dieťa 25 tisíc pesiet. Ako bolo spomenuté, žiadateľov bola hŕstka a k reálnemu vyplateniu odškodného zo strany štátu došlo až po dlhých mesiacoch. Dana Miháliková Portugalsko ďalšia obeť rozmarného počasia Na rozmary počasia dopláca i Portugalsko. Krajinu pravidelne sužujú požiare, povodne a jedna z posledných, ktorá sa odohrala koncom predošlého roka pri Santane, malom mestečku na Madeire, vyvolala smutné spomienky na február Pred tromi rokmi na Madeire prišlo o život päťdesiat ľudí. Búrka sprevádzaná silným vetrom a dažďom vtedy na juhu ostrova spôsobila mohutné záplavy a zosuvy pôdy. Meteorológovia tvrdili, že šlo o najhoršiu búrku od roku 1993, kedy zahynulo osem ľudí. Prácu záchranárov komplikovali zrútené mosty, zablokované cesty, vyradené zostalo tiež letisko v hlavnom meste Funchal. Európska komisia okamžite zareagovala vyhlásením, že je pripravená krajine poskytnúť prostriedky z Európskeho fondu solidarity určeného na pomoc regiónom postihnutým prírodnými katastrofami. Regionálna vláda vyčíslila škody na viac ako jednu miliardu eur a medzi najpostihnutejšie oblasti patrilo práve hlavné mesto. Dôsledky obrovskej tragédie podnietili kritiku pokrivkávajúcich noriem mestskej výstavby, ktoré majú za cieľ minimalizovať ničivé následky podobných incidentov. Podľa portugalskej Asociácie bezpečnostných technikov nie sú v tejto oblasti búrky podobnej intenzity výnimočné a dôkladná príprava mohla napomôcť k zmierneniu dôsledkov katastrofy. NIČIVÉ POŽIARE Krajinu každoročne sužujú rozsiahle požiare. Najtragickejšie sa vyníma leto 2003, kedy portugalské orgány označili požiare za národnú katastrofu a sto miliónov eur prerozdelili ľuďom, ktorí prišli o domovy alebo zamestnanie. Výška pomoci narazila na vlnu kritiky a bola označená ako nedostatočná, ale vláda, už vtedy bojujúca o zosúladenie štátneho rozpočtu s nariadeniami Bruselu uviedla, že viac finančných prostriedkov uvoľniť nezvláda. V požiaroch prišlo o život osemnásť ľudí, boli zničené obrovské plochy lesných porastov a okamžite boli rozbehnuté prípravy na využitie pomoci z Európskeho fondu solidarity. Pre krajinu bolo pôvodne navrhnutých 31,6 milióna, no po aktualizácii škôd bola pomoc navýšená na 48,5 milióna eur. V rovnakom roku fond poskytol pomoc Taliansku kvôli škodám spôsobenými erupciou Etny a zemetrasením v regióne Molisse a Španielsku za ekologickú katastrofu, kedy uniknutá ropa z havarovaného gréckeho tankera Prestige znečistila pobrežie Galície. Dana Miháliková Lorca dva roky po zemetrasení Začiatkom roka začala Lorca čerpať prostriedky z Európskeho fondu solidarity a po zemetrasení v roku 2011 mesto ďalej pokračuje v rekonštrukčných prácach. V novembri 2011 EÚ Španielom schválila 21 miliónov eur, ktoré budú postupne vyplatené prostredníctvom európskeho Fondu solidarity. Prostriedky sú určené na pokrytie nevyhnutných nákladov, ktoré boli spojené so záchrannými prácami, odstraňovaním škôd a realizovaním prvotných opráv. Ešte v januári bolo mestu poskytnutých prvých šesť miliónov eur. Prvá platba bola uhradená za faktúry za urgentné zreštaurovanie múru v mestskej štvrti, ktorého porušená statika ohrozovala verejnú cestu a tiež obytné domy. Približne polovicu zo spomenutých šiestich miliónov mesto určilo na zabezpečenie dvoch desiatok mestských projektov a päť z nich možno v súčasnosti pokladať za zrealizované. PLÁN LORCA O schválení pomoci pre Lorcu po nešťastí informoval Johannes Hahn, európsky komisár pre regionálnu politiku. Zemetrasenie si vyžiadalo desať obetí, tristo zranených a hmotné škody vo výške 1,2 miliardy eur. Desať tisíc obyvateľov bolo evakuovaných, sedem tisíc budov utrpelo škody, takmer bytov zostalo celkom zdevastovaných. Odklepnutie požadovaných 21 miliónov vtedy primátor Francisco Jódar pokladal za úspech, hoci spochybnil možnosť, že suma do mestskej pokladnice dôjde v uspokojivej výške, keďže centrálna vláda objem prostriedkov prerozdelí medzi územno-správne celky. V apríli štátna komisia, vytvorená na základe kráľovského dekrétu, schválila ekonomickú pomoc vo výške takmer dvoch miliárd eur určenú na rekonštrukciu bytov a ďalšie prostriedky na opravu verejných objektov a zároveň schválila 118 žiadostí týkajúcich sa opráv, výstavby alebo prenájmu nehnuteľnosti. Program nesie názov Plan Lorca, ide o verejné investície určené na ekonomické oživenie regiónu, v rámci ktorých budú až do roku 2020 prebiehať projekty určené pre výstavbu. Na jeseň 2011 mesto iniciovalo kampaň s cieľom oboznámiť občanov ako majú postupovať v stave ohrozenia prírodnými živlami. Kampaň prebiehala do konca marca 2013, o jej reprízovaní kompetentní zatiaľ neuvažujú. Dana Miháliková Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P 8, čp. 80, Pardubice Semtín. Centrální telefon a fax: , centrální GSM: , redakce@evropskevydavatelstvi.cz, IČ: Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace příspěvky označené (kp). Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., emh@emh.cz, IČ: Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje A.L.L. production spol. s r.o., F. V. Veselého 2635/15, Praha 9 tel: ( call centrum) Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, Bratislava 3, tel:02/ , 02/ , 02/ ;02/ , fax:02/ predplatne@abompkapa.sk. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: X. Ročník 10, číslo 6, vychází Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

13 NUTS II STŘEDNÍ MORAVA EN č. 6 / Desítkami milionů pomohl Fond solidarity Letos to prozatím vypadá, že velká voda nedá lidem v řadě českých a moravských regionů spát. Záplavy z přelomu května a června se Olomouckému a Zlínskému kraji vyhnuly, ale v minulosti patřily tyto kraje k těm, kde vodní živel opakovaně ukázal svou sílu. Evropská unie na stále častější hrozbu povodní reagovala mimo jiné i založením tzv. Fondu solidarity. Na území NUTS II Střední Morava šly v minulosti z tohoto Fondu desítky milionů korun. Nejtragičtější bilanci na území obou krajů na střední Moravě měly dozajista povodně v roce Na celé Moravě tehdy voda způsobila smrt 49 lidí a poničila majetek za 63 miliardy. V Olomouckém kraji patřilo mezi nejpostiženější přímo hlavní krajské město. V tom Zlínském se pak voda nevyhnula například Otrokovicím. Smutným symbolem katastrofy se stala obec Troubky, kterou téměř smetl velký příval z rozlité řeky Bečvy. Z bližší historie utkvěly v paměti především povodně z roku Z koryt se vylily řeky Olše, Odra, Bečva i Morava. Zaplaveny byly kromě řady obcí a měst znovu také Troubky. Jen ve Zlínském kraji ohrožovala voda před třemi lety 161 obci. Zničena byla kromě soukromého majetku i řada silnic a budov ve vlastnictví kraje a obcí. Po těchto zkušenostech se lidé v regionu strachují při každém deštivém období. Povodeň z přelomu května a června se naštěstí Olomouckého a Zlínského kraje dotkla jen okrajově. Bleskovou povodní jsme měli vytopených několik obcí v našem kraji. Proto budu navrhovat, abychom finančně vypomohli například Bílé Lhotě, kde se pod vodou ocitlo rovněž arboretum v majetku Olomouckého kraje, popsal hejtman Jiří Rozbořil jeden z mála vážnějších problémů, které musel kraj řešit. Z FSEU OPRAVENY SILNICE Přestože se hlavní vlna záplav regionu vyhnula, bleskové povodně řádily i v Olomouckém kraji. zdroj: Fond solidarity. Tak se jmenuje důležitý nástroj, který pomáhá poškozeným krajům s obnovou škod. Oba kraje střední Moravy mají s tímto fondem své zkušenosti. Čerpaly z něj totiž desítky milionů korun po povodni v roce Tehdy Evropská komise vyhradila pro Českou republiku (respektive moravské kraje) přes pět milionů eur. O peníze z tohoto fondu mohly kraj žádat přímo poškozené obce. Do Olomouckého kraje nakonec putovalo přes 14 milionů korun, které použily jednotlivé obce a také Správa silnic Olomouckého kraje. To Zlínský kraj získal dokonce více než 36 milionů. Za evropské peníze byl například sanován sesuv na silnici Velehrad Salaš nebo opraveny poničené silnice v Petrůvce Slavičíně, v Dušné a ve Valašské Bystřici. Velmi důležité jsou pro příjemce také strukturální fondy EU. Z vybraných operačních programů lze získat dotace nejen na opravy majetku, který velká voda poškodila (ať už jde o silnice nebo památky), ale i na protipovodňovou prevenci. Ty nejnákladnější projekty realizuje Povodí Moravy, které ale obvykle čerpá peníze z programu ministerstva zemědělství. NOVÝ VAROVNÝ SYSTÉM Přímé dotace z Evropské unie lze získat z několika programů. Patří mezi ně i ROP Střední Morava, který financoval opravy silnic i projekty zaměřené na zvyšování bezpečnosti. Cílem je ochrana obyvatelstva a modernizace krizového řízení při mimořádných událostech, uvedl ředitel Úřadu Regionální rady Ivan Matulík k projektům, které program podpořil částkou kolem 100 milionů korun. Nejvyšší dotaci, 82 miliony korun, získal přímo Zlínský kraj na zastřešující projekt vybudování komunikační infrastruktury a napojení měst na integrovaný varovný a výstražný systém. Prioritní osu zaměřenou na protipovodňovou prevenci má OPŽP. Program dotuje hlavně projekty varovných systémů a digitálních plánů. Projekt za necelých 12 milionů korun realizoval například Zlín. Podobné akce pak dokončili i v Hustopečích nad Bečvou, v Kateřinicích nebo v Ratiboři. S povodněmi nepřímo souvisí i podpora hasičům a záchranářům. Ve spolupráci s polskými partnery HZS Olomouckého kraje nakoupil nové moderní vybavení. Desetimilionový projekt byl podpořen z programu Cíl 3. Filip Appl KRÁTCE Z ROP Střední Morava byla vyhlášena v pořadí již třiačtyřicátá výzva. Tentokrát se zaměřuje na podporu inovačních voucherů v Olomouckém a Zlínském kraji. Doposud bylo z ROP Střední Morava na tento druh spolupráce uvolněno bezmála třináct milionů korun. Dalších deset milionů je pro kraje připraveno v aktuálně vyhlášené výzvě. První žádosti o inovační vouchery budou moci žadatelé předložit v listopadu. Celkem 69 obcí Olomouckého a Zlínského kraje bude mít nově opravené návsi a veřejná prostranství. Celkové náklady projektů se vyšplhají na 343 miliony korun. V Olomouckém kraji jsou to 42 obce, které budou realizovat projekty za 228 milionů korun. Ve Zlínském kraji pak dotaci získalo 27 obcí, které na revitalizaci veřejných prostranství získaly celkem 115 milionů korun. Mezi známé obce, které získají dotaci, patří i povodní poničené Troubky. Přes stovku vědců z dvanácti zemí světa pracuje v nově otevřeném Centru regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum v Olomouci. Výstavba komplexu stála přes 800 milionů korun, náklady pokryla dotace z fondů EU a státního rozpočtu. Centrum patří k nejmodernějším v Česku i Evropské unii a na jeho realizaci se podílí Univerzita Palackého, Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumný ústav rostlinné výroby. NUTS II MORAVSKOSLEZSKO Evropské peníze pomáhaly po záplavách v roce 2009 Letošní zápavy se moravskoslezskému regionu vyhnuly. Přesto má i tento kraj zkušenosti s tím, jak mohou evropské peníze pomoci regionu, přes který se přehnala velká voda. Bylo to po povodních v roce Jak si pomoci evropskými penězi při odstranění škod po povodních, ukázal rok 2009 v Moravskoslezském kraji. Voda tehdy řádila hlavně na Novojičínsku, řekl mluvčí Regionální rady Moravskoslezsko Michal Sobek. Dodal, že peníze z evropských fondů sice nebyly tím hlavním zdrojem financí pro postižené obce, ale pomohly, kde to bylo možné. Pomohly například s infrastrukturou při stavbě takzvaných domů velké vody, náhradního bydlení pro občany, kteří o něj během povodní přišli. Dotace také umožnily rekonstrukci a výstavbu mostů a lávek stržených velkou vodou. Z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko se pro tyto účely podařily investovat 32 miliony korun. Regionální rada Moravskoslezsko, která je za rozdělování peněz v kraji zodpovědná, přitom na minimum zjednodušila podmínky pro přípravu projektů a starostům tak odpadl velký kus administrativy. Nejvíce evropských peněz, přes 23 miliony korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko, pomohlo s výstavbou komunikací a inženýrských sítí u domů velké vody v Jeseníku nad Odrou, Kuníně a Životicích Z evropských peněz vznikla také poškozená lávka u kaple v Novém Jičíně. u Nového Jičína. Zatímco samotné domky byly hotovy ještě na podzim roku 2009, doprovodná infrastruktura se dodělávala ještě na jaře Obce peníze využily zejména na vybudování místních komunikací, dešťové kanalizace a veřejného osvětlení, ale i na zavedení vodovodního řádu, splaškové kanalizace, plynovodu a přívod nové větve elektrického vedení, vždy v návaznosti na povodňové domy Vzhledem k výjimečnosti situace dostaly tyto obce možnost ucházet se o evropské peníze v maximálně zjednodušeném režimu. Stačilo zpracovat elektronickou žádost a projektovou dokumentaci, nebylo potřeba se zabývat jako obvykle opodstatněním projektů a přínosy, říká zpětně David Sventek, ředitel Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko, kde hodnotí a proplácejí žádosti o evropské peníze. Po sečtení škod oslovila Regionální rada Moravskoslezsko dotčené obce, aby zjistila, co dalšího je možné z evropských peněz v souvislosti s povodněmi a dle podmínek ROP Moravskoslezsko financovat. Další podpora už ale nebyla tak objemná. Dostalo se na tři mosty a lávky v Novém Jičíně, stržené rozvodněnou Zrzávkou a Jičínkou. Jičínka úřadovala také ve Veřovicích, kde muselo dojít k výstavbě nového mostu. Evropská dotace umožnila také položení oblázkové dlažby a rekonstrukci příjezdové komunikace u zámku v Kuníně, které byly rovněž poškozené při povodních. Na tyto projekty stačilo dohromady necelých devět milionů korun z ROP Moravskoslezsko. ČÁSTKA NEBYLA ZÁSADNÍ, ALE POMOHLA Jednalo se o speciální podporu, vynucenou okolnostmi. Dva povodňové balíčky evropských peněz, které svým zaměřením spadaly do podporovaných aktivit, byly jen částečnou pomocí postiženým oblastem, obcím a lidem. Přesto jsem rád, že pomohly, uvedl Sventek. zdroj: RR Moravskoslezsko Částka uvolněná na pomoc postiženým obcím podle něj ale není ani v celkovém kontextu čerpání ROP Moravskoslezsko nijak zásadní. Z dvaceti miliard korun, které jsou na rozvoj kraje z evropských fondů na léta k dispozici, už bylo na projekty schváleno přes 17 miliard korun. Na podporu k dnešnímu dni dosáhlo přes 750 projektů. Marek Turek KRÁTCE Probíhající regeneraci Městských sadů v Opavě zaplatí z převážné části evropská dotace. Město pro tyto účely získá 21,5 milionu korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Sady budou přístupnější díky novým chodníkům a komunikacím, parkování a osvětlení. Evropský příspěvek schválila Regionální rada Moravskoslezsko. V Písečné na Frýdecko-Místecku otevřeli takzvané výletiště. Jde o nový objekt pro společenské akce, u kterého je krytý přístřešek, venkovní terasa a posezení. Veselo tam bylo poprvé v sobotu 22. června, kdy obec a místní sdružení rodičů uspořádaly dětské radovánky. Dotace na vznik výletiště je 6 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko. Devět lidí má nový domov v chráněném bydlení v Thomayerově ulici v Ostravě- Vítkovicích. Bydlení pro lidi s lehkým a středním mentálním a zdravotním postižením vzniklo rekonstrukcí a vybavením vily. Pro její obyvatele znamená nový start do života a možnost začlenit se do společnosti. Přispěla k tomu evropská dotace přes 8 milionů korun.

14 14 PREZENTACE EN č. 6 / 2013 Výsledky celostátní soutěže obcí O křišťálovou popelnici Na slavnostním večeru v Hradci Králové byly v rámci konference Odpady a obce oznámeny výsledky celostátní soutěže obcí O křišťálovou popelnici za rok Ceny předali zástupci autorizované obalové společnosti EKO-KOM, která je vyhlašovatelem soutěže. Do soutěže se letos zapojili 244 žáci z prvních až devátých ročníků základních škol. Porotě bylo doručeno šestadvacet projektů z devatenácti škol z Královéhradeckého kraje. Některé školy totiž podaly projekty hned dva. Školy mohly do soutěže přihlásit skupiny maximálně patnácti žáků, které měly tři úkoly vyrobit koláž, složit báseň a také vyplnit testové otázky na téma třídění a recyklování odpadů, přiblížila obsah soutěže Dana Vostřezová z Centra evropského projektování. Koláž měla ztvárňovat libovolné zvíře ze ZOO ve Dvoře Králové nad Labem za použití minimálně čtyř druhů odpadů a právě o tomto zvířeti měly děti také složit báseň o maximálně pěti slokách. Nejlépe si s těmito úkoly poradili školáci ze Základní a mateřské školy v Chlumci nad Cidlinou, která je absolutním vítězem soutěže. Téma jejich práce bylo Recyklovaná ZOO. Výše uvedená škola získává titul Čistá škola 2013 a soutěžní tým dvoudenní pobyt v zoologické zahradě, prozradila Dana Vostřezová. Těsně na druhém místě se se svým projektem Slon umístila Základní a mateřská škola z Ohnišova a třetí jsou s Ptáčkem Loreta soutěžící ze Základní školy K. J. Již čtrnáctým rokem se v Hradci Králové koná odborná konference Odpady a obce, která se pořádá v rámci cyklu odborných konferencí Odpadové dny. Také letos se na konferenci schází široká odborná veřejnost a odborníci, kteří se vyjadřují k aktuálním odpadovým tématům. V úvodu konference vystoupili mj. náměstek ministra pro životní prostředí Ing. Martin Frélich a senátor Ing. Petr Šilar. Konference Odpady a obce 2013 se koná pod záštitou Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Svazu měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR, Hospodářské komory ČR a města Hradec Králové. V letošním IX. ročníku soutěže se na prvním místě umístilo statutární město Olomouc, které si odneslo putovní Křišťálovou popelnici se svým jménem. Zástupcům města byl předán šek na 150 tisíc korun. Druhé místo získalo město Sedlčany, které obdrželo 100 tisíc korun, a třetí příčku obsadilo město Havlíčkův Brod. Šek pro ně měl hodnotu 70 tisíc korun. Obě města byla odměněna také menšími křišťálovými popelnicemi. V loňském roce získala prvenství obec Vimperk, na druhém místě byl Jeseník a jako třetí se umístilo město Sedlčany. Co se hodnotí V soutěži jsou obce hodnoceny podle dosažených výsledků v oblasti nakládání s komunálním odpadem, míra aktivity, ale i komplexnost hospodaření včetně informování občanů o způsobech nakládání s jednotlivými druhy odpadů. Hodnocení obcí se provádí především na základě údajů poskytovaných obcemi systému EKO-KOM v rámci jejich pravidelného výkaznictví a do soutěže jsou automaticky zařazeny všechny obce, které jsou do tohoto systému zapojeny. Soutěž Třídíme s Nikitou zná své vítěze Devatenáct základních škol z Královéhradeckého kraje se zapojilo v šestém ročníku soutěže Třídíme s Nikitou do bojů o titul Čistá škola. Soutěž, která byla vyhlášena v rámci projektu Čistá obec, čisté město, čistý kraj, měla rozvíjet nejen kreativitu a tvůrčí schopnost dětí, ale také zvýšit jejich zájem o problematiku třídění a recyklace odpadů. Maskotem soutěže je papoušek Nikita z královédvorské zoologické zahrady, kde se uskutečnilo slavnostní vyhlášení výsledků. V letošním roce se do finálového kola probojovala tato města: Hostivice, Vysoké Mýto, Třinec, Nové Město nad Metují, Olomouc, Vimperk, Sedlčany, Kunovice, Mikulov, Havlíčkův Brod, Nový Bor, Jeseník, Skalná a obec Zbůch. Erbena a Mateřské školy Korálka v Miletíně. První pětici škol doplnily ještě Základní a mateřská škola Lično s koláží Žirafy Ivušky, která se společně se Základní a Mateřskou školou Dolní Lánov dělí o čtvrté místo. Pětici uzavírá Základní škola Schulzovy sady ze Dvora Králové nad Labem s projektem Papoušek Ringo. Soutěž Třídíme s Nikitou slaví už šesté narozeniny a stále je o ni rostoucí zájem. To mne samozřejmě jako člověka odpovědného za životní prostředí v kraji těší. Nápad spojit zájem dětí o recyklaci odpadů s atraktivním prostředím zoologické zahrady je skvělý a držím palce, aby měl úspěch i nadále, uvedl Jan Tippner, radní Královéhradeckého kraje zodpovědný za životní prostředí a zemědělství. Soutěžní práce posuzovala šestičlenná komise, která udílením bodů hodnotila splnění zadání, nápad, kreativitu a zpracování koláže i básně a také správné odpovědi v testu. Za účast v soutěži Třídíme s Nikitou je školám připsáno 200 bodů do celorepublikového školního projektu Recyklohraní., jehož partnerem je mimo jiné i EKO-KOM, a.s. Recyklohraní, soutěž Třídíme s Nikitou i projekt s názvem Čistá obec, čisté město, čistý kraj jsou provázané aktivity, kterými chceme veřejnost, počínaje od dětí až po jejich rodiče a prarodiče, upozornit na důležitost třídění odpadů. Chceme jim ukázat, že i třídění může být zábava. Děkuji školám, které se do soutěže zapojily, a blahopřeji vítězům, řekl Jiří Záliš, regionální manažer EKO-KOM, a.s., pro Královéhradecký kraj. Recyklohraní je školní recyklační program pod záštitou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jehož cílem je prohloubit znalosti žáků v oblasti třídění a recyklace odpadů. Zvýšit informovanost obyvatel v této oblasti pak má komunikační kampaň projektu Čistá obec, čisté město, čistý kraj, jejímž realizátorem je společnost EKO-KOM, a.s., ve spolupráci s Královéhradeckým krajem, společností ASEKOL, s.r.o., ELEKTROWIN, a.s., a Centrem evropského projektování. Všechny projekty doručené do soutěže byly krásné a precizně zpracované. Bylo opravdu velmi těžké vybrat vítěze, ale bodové hodnocení rozhodlo. Ocenění by si však zasloužily všechny soutěžní týmy. Děkuji všem školákům, kteří se do soutěže zapojili a doufám, že se společně můžeme těšit na příští ročník, uzavřela Dana Vostřezová z Centra evropského projektování, příspěvkové organizace Královéhradeckého kraje. Více informací o soutěži a dalších projektech lze nalézt na: www. recyklohrani.cz, Děkujeme, že dáváte odpadům druhou šanci. IN_EKOKOM_HK_2011_PLAST_137x203.indd :54:56 IN_EKOKOM_PCE_2012_SKLO_137x203.indd :59:16

15 EN č. 6 / 2013 Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé 15 Zusammenfassung Beseitigung der Hochwasserschäden auch mit EU- Hilfe Katastrophen in Form von Hochwasser sind in den letzten Jahren nicht nur Sache der Tschechischen Republik. Auch deshalb hat die Europäische Union in der Vergangenheit beschlossen, die von der Naturkatastrophe heimgesuchten Länder aus eigenen Mitteln zu unterstützen. Die Tschechische Republik hat ihre Hilfe schon mehrfach in Anspruch genommen und dürfte diese Möglichkeit allem Anschein nach auch jetzt erhalten. Fraglich ist, wann die Hilfe eintrifft. Die EU-27 sind nämlich nicht gerade in bester finanzieller Kondition. Ungeachtet aller Konsequenzen ist schon jetzt festzustellen, dass das diesjährige Hochwasser nicht die gleiche Zerstörungskraft hatte wie Hilfe für die betroffenen Länder sagten nicht nur die Regierungen der einzelnen Mitgliedstaaten zu, sondern auch die Europäische Union. Sie hat einen Solidaritätsfonds zur Verfügung, der vor 11 Jahren wegen eben solcher Situationen entstanden ist. Um Unterstützung aus diesem Fonds zu erhalten, müssen die Schäden mehr als 22 Milliarden Kronen betragen. Hilfe kann aber auch dann gewährt werden, wenn eine Katastrophe große regionale Schäden anrichtet. Allerdings melden sich auch Stimmen, wonach die Hilfe aus diesem Fonds auf sich warten lässt. Wir haben kein Geld, und das gilt auch für den Solidaritätsfonds der EU, erklärte der Agentur DPA zufolge der Eurokommissar für den EU-Haushalt Janusz Lewandowski wird das einfach nicht möglich sein. In der Vergangenheit sind schon einmal Mittel aus diesem Fonds nach Tschechien geflossen. Beim Hochwasser 2002 erhielt das Land fast 100 Millionen Euro zur Behebung der entstandenen Schäden. Weitere Hilfe gab es nach dem Hochwasser Insgesamt hat die Tschechische Republik bereits 145 Millionen Euro aus dem EUSF erhalten. Nach dem Hochwasser 1997 und 2002, als sich zeigte, dass die Schutzmaßnahmen völlig unzureichend sind, hatte auch die Tschechische Republik große Präventionspläne. Die Projekte kommen aber nur langsam voran, weshalb auch heute ein Großteil der Hochwasserschutzmaßnahmen noch nicht fertig ist. Filip Appl Die Slowakei hat der Donau standgehalten Die über die Donau heranwälzende Hochwasserwelle traf die Slowakei gut vorbereitet. Nach dem letzten zerstörerischen Hochwasser 2002 errichtete Hochwasserschutzmaßnahmen hielten stand und schützten Menschenleben und Eigentum. Bis auf wenige Ausnahmen. Die Hochwasserwelle auf der Donau verschonte auch die Slowakei nicht und erreichte eine Rekordhöhe. In Bratislava wurde der dritthöchste Pegelstand in der Geschichte gemessen: 1034 cm. Obwohl die Pegel der slowakischen Flüsse in diesem Jahr noch höher waren als beim Hochwasser 2002, fallen die Schäden diesmal offenbar geringer aus. Seit 2000 wurden in der Slowakei fast 600 Mio. EUR in den Hochwasserschutz investiert. Die Auswirkung des Hochwassers auf das BIP der Slowakei wird in diesem Jahr vermutlich unerheblich sein, erklärte gegenüber der Agentur SITA Martin Baláž, Analyst von Slovenská sporiteľna. Nach dem verheerenden Hochwasser in Mitteleuropa vor 11 Jahren richtete die Europäische Union einen Solidaritätsfonds ein. Die Slowakei nahm zweimal Mittel aus dem Solidaritätsfonds in Anspruch. Das erste Mal nach dem Wirbelsturm 2004 in der Hohen Tatra, das zweite Mal erhielt der Staat 20,4 Millionen Euro zur Behebung der Hochwasserschäden vor drei Jahren. Laut Stano nutzt das Umweltministerium in diesem Jahr über das Operationelle Programm Umwelt 48 Millionen Euro zur Hochwasserbekämpfung. Aus dem vorbereiteten Operationellen Programm Umwelt für den Zeitraum möchte die Slowakische Republik 400 Millionen Euro für Hochwasserschutz erhalten, fügte Stano hinzu. Positiv ist, dass sich die Investition von über 30 Millionen Euro in die Hochwasserprävention der slowakischen Hauptstadt als richtig erwiesen hat. Die Mauern hielten stand und schützten die Stadt. Das eindringende Wasser bei Karloveské rameno versuchen Experten in den Griff zu bekommen. Das Hochwasser bedrohte aber nicht nur Bratislava, sondern auch die anderen Städte in der Nähe des Stroms. Wenngleich in den meisten von ihnen Rekordpegelstände gemessen wurden, ist keine einzige überflutet worden und blieben auch andere Gebiete verschont. Ivan Belko EU to help with flood damage The Czech Republic is not the only country stricken by catastrophic floods in recent years. Quite to the contrary. Flooding has been a common occurrence in all of Central Europe and often also in other European countries. This is one of the reasons why the European Union has resolved to use its funds to support countries suffering from natural disasters. The Czech Republic has repeatedly taken advantage of this assistance in the past and will probably have the same chance again. However, no one can be sure when help will arrive as the EU-27 is not in the best of financial conditions. Nonetheless, and in spite of all the consequences, it is now clear that this year s floods were not as disastrous as those in Although the region was stricken by heavy floods over the past few weeks, economic losses are marginal compared to the damage caused by the 2002 floods, which amounted to approximately six billion Euros (150 billion crowns) in Austria, the Czech Republic and Slovakia, noted Juraj Kotian, Erste Group chief analyst for Central and Eastern Europe. Assistance to those affected by the floods has been promised not Slovakia stood up to the Danube The flood wave pouring down the Danube found Slovakia prepared. The new flood-protection facilities built after the last disastrous floods in 2002 withstood the test and protected the lives and property of citizens. That said, there were a few minor exceptions. At the turn of May and June, Central Europe, and especially the Czech Republic, Germany and Austria experienced harsh conditions resembling the catastrophic floods of The flood wave on the Danube also reached Slovakia and raised the water level to record-breaking heights the third highest level in the history of measurements in Bratislava: 1034 cm. Bratislava, with its district of Devín, which is more accustomed to inundation, was not the only city in danger the floods also threatened Komárno, Štúrovo and a number of towns and villages along the Danube. Although the levels of Slovak rivers were higher this year than during the 2002 floods, the damage caused by the floods is apparently much lower. Almost EUR 600 million have been invested in flood protection in Slovakia since We expect that the impact of floods on the Slovak GDP will be marginal this year, says Tuto stránku pro vás přeložila: Orange Tree Specializovaná překladatelská agentura právo, ekonomie, dokumenty EU, tiskové zprávy, reklamní texty, webové prezentace, obchodní korespondence překlady a tlumočení, soudní ověření, jazykové korektury zkušení překladatelé, jasné a příznivé ceny, odbornost, rychlost a flexibilita zajistíme většinu světových jazyků only by the governments of the individual Member States, but also by the European Union. The EU can use the Solidarity Fund, created eleven years ago for just this kind of situation. The Czech Republic can apply for assistance from this fund only for damage exceeding 22 billion crowns. However, assistance can also be provided if the catastrophe causes major damage on a regional scale. Unfortunately some say that we will have to wait some time for help from this fund. DPA quotes the European Commissioner for the EU budget, Janusz Lewandowski: We lack resources, and this also applies to the EU Solidarity Fund. This will simply not be possible in The Czech Republic has already received assistance from this fund in the past. After the 2002 floods, the country was provided with over 100 million Euros to remedy the damage caused by the flooding. Further assistance arrived after the floods in In total the Czech Republic has already obtained EUR 145 million from the ESF. After the floods in 1997 and 2002, when it became obvious that the flood prevention measures were totally inadequate, the Czech Republic was one of the countries that came up with major plans for flood prevention. However, the projects are progressing slowly and many of the flood protection measures remain unfinished. The EU helps to finance these measures, for example, via the Operational Programme Environment. The most important nationwide projects include the new super-computer purchased for the Czech Hydrometeorological Institute. Individual cities and towns implement the greatest number of projects. These are mostly investments in digital flood plans, warning systems and environmentally sound flood-protection measures. Subsidies for these projects mostly are mostly worth millions of crowns. A number of subsidies provide indirect support for flood protection. This is true, for example, of acquisition of equipment for firemen and rescue workers, supported through subsidies from regional operational programmes. They often also contribute to repairing roads damaged by floods. This is well known particularly in the Liberec region, which is still remedying the two-billioncrown damage caused by the 2010 floods. Filip Appl Martin Baláž, of analyst of Slovenská sporiteľňa, for SITA. After the disastrous floods in Central Europe 11 years ago, the European Union established the Solidarity Fund. The Member States may draw financial assistance from the Fund to remedy damage caused by natural disasters, including floods. The mechanism allows individual countries to apply for money if the resultant damage exceeded EUR 3 billion or 0.6 % of the national GDP. Martin Stano, the spokesperson for the Ministry of the Environment explains: According to the tables used by the European Commission, assistance could be provided from the European Social Fund if the floods caused damage in Slovakia worth approximately 405 million Euros. Slovakia has already drawn money twice from the Solidarity Fund. The first time was after the strong winds that caused destruction in the Tatra Mts. in The windstorm caused great material and especially environmental damage. We received EUR 5.7 million from the Union at that time. In the second instance, the country was provided with EUR 20.4 million to remedy damage caused by rising rivers three years ago, when Slovakia experienced unprecedented downpours causing floods throughout the country and mainly in the east. According to Mr Stano, the Ministry of the Environment will use a total of EUR 48 million provided through the Operational Programme Environment this year for flood protection measures. Slovakia would like to receive EUR 400 million from the operational programme which is currently being prepared for the environmental sector for the period, adds Mr Stano. It is favourable that investment of over EUR 30 million in flood protection for the capital city has proven to be a good decision. The walls withstood the pressure and protected the city. Water management authorities will now try to deal with seepages at the Karloveské arm of the river. The connection between Devín and the rest of the city is a source of major problems as it tends to be flooded and impassable during high water levels. However, floods threatened not only Bratislava, but also other towns and cities close to the river. Although record-breaking levels were measured in most cases, the river did not flood a single city or other areas. Ivan Belko Orange Tree překladatelská agentura Španělská 1073/10, Praha 2 metro Muzeum A C Tel office@orangetree.cz RÉSUMÉ L UE doit elle aussi contribuer à la réparation des dommages liés aux inondations Ces dernières années, la République tchèque n est pas la seule à avoir subi des inondations catastrophiques. C est pourquoi l Union européenne a décidé par le passé d utiliser son budget pour venir en aide aux pays affectés par des catastrophes naturelles. La République tchèque a déjà bénéficié de son aide à plusieurs reprises et devrait selon toutes vraisemblances pouvoir solliciter à nouveau l UE cette fois-ci. Reste cependant à savoir quand l aide arrivera... L'union des 27 n est en effet pas au mieux financièrement. Malgré l importance des dégâts, l on peut d ores et déjà dire que les inondations de cette année n ont pas été aussi destructrices que celles de Les gouvernements des différents États membres mais aussi l Union européenne ont promis leur aide aux personnes touchées. L Union dispose d un Fonds de solidarité constitué il y a onze ans précisément en raison de telles situations. Pour que la République tchèque puisse solliciter l aide de ce fonds, les dommages doivent dépasser les 22 milliards de couronnes. Mais l aide peut aussi être accordée si la catastrophe entraîne d importants dommages au niveau régional. Certains disent malheureusement qu il faudra attendre avant de voir arriver l aide du fonds. «Nous n avons pas de moyens, et cela vaut aussi pour le Fonds de solidarité de l UE», a indiqué, d après l agence DPA, le commissaire européen au budget de l UE, Janusz Lewandowski. «En 2013, cela sera tout simplement impossible.» Ceci étant, la République tchèque a déjà bénéficié de l aide de ce fonds par le passé. Lors des inondations de 2002, le pays avait obtenu plus de 100 millions d euros qui avaient servi à réparer les dommages causes. Une autre aide avait également été allouée suite aux inondations de Au total, la République tchèque a déjà reçu 145 millions d euros du Fonds de solidarité de l UE. Suite aux inondations de 1997 et 2002, qui avaient montré que les mesures de lutte contre les crues étaient tout-à-fait insuffisantes, la République tchèque avait présenté des plans ambitieux pour la prévention des inondations. Mais les projets avancent doucement, et une grande partie des mesures anti-inondations n'ont donc toujours pas été mises en œuvre. Filip Appl La Slovaquie a résisté au Danube La vague d inondations sur le Danube a touché une Slovaquie bien préparée. Les nouvelles mesures anti-inondations mises en place suite aux dernières crues destructrices de 2002 ont tenu bon et protégé les vies et les biens de la population. À quelques petites exceptions près. La vague d inondations sur le Danube est arrivée jusqu en Slovaquie où elle a atteint une hauteur record, avec à Bratislava des mesures de niveau prenant la troisième place historique : 1034 cm. «Même si cette année les rivières slovaques sont montées encore plus haut que lors des inondations de 2002, les dommages occasionnés par les eaux seront probablement significativement moins importants. Depuis 2000, près de 600 millions d euros ont été investi dans la protection contre les inondations en Slovaquie. Nous pensons que l impact des inondations sur le PIB slovaque sera probablement négligeable cette année», a indiqué à l agence SITA l analyste de la caisse d épargne slovaque (Slovenská sporiteľňa) Martin Baláž. Après les inondations destructrices en Europe centrale il y a 11 ans, l Union européenne a créé le Fonds de solidarité. La Slovaquie a bénéficié deux fois des moyens du Fonds. La première fois suite à la forte tempête qui avait frappé les Tatras en La deuxième fois, l État avait reçu 20,4 millions d euros pour réparer les dommages causés suite aux inondations trois années plus tôt. D après M. Stano du ministère de l Environnement, il bénéficie cette année, par le biais du Programme opérationnel Environnement, de 48 millions d euros pour lutter contre les inondations. «La Slovaquie aimerait obtenir 400 millions d euros du programme opérationnel Environnement préparé pour les années pour la protection contre les inondations», ajoute M. Stano. Le point positif est que les investissements de plus de 30 millions effectués pour la protection contre les inondations pour la capitale se sont avérés judicieux. Les murs ont résisté et protégé la ville, et les gestionnaires des eaux s'efforcent de trouver une solution aux fuites survenues au niveau de Karloveské rameno. Les inondations, si elles ont certes menacé Bratislava, ont aussi menacé les autres villes situées à proximité du fleuve. Même si, dans la plupart des endroits, des niveaux record ont été enregistrés, l eau n a dans aucun cas débordé pour inonder les villes ou les territoires. Ivan Belko

16 16 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ EN č. 6 / 2013 MMR ČR vyhlásilo první dotace na pomoc při odstraňování následků povodní Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vyhlásilo výzvy k podávání žádostí o dotace v rámci programu Podpora bydlení při živelní pohromě. Cílem podpory je zajištění dočasného náhradního ubytování, odstranění staveb bytového nebo rodinného domu, jeho části nebo zbytků stavby nebo stavební suti a poskytování příspěvku na opravu bytu. V současné době MMR připravuje Strategii obnovy území, kterou dle příslušného zákona předloží vládě ke schválení do 20 dnů po ukončení krizového stavu. Vládou schválený program se skládá ze dvou podprogramů podle typu vyhlášeného povodňového nebezpečí. Každý podprogram obsahuje 3 dotační tituly. Dotační titul č. 1 - Náhradní ubytování: Podpora je určena k pořízení a vybudování ubytovací jednotky sloužící k dočasnému náhradnímu bydlení pro osoby, které v důsledku povodně přišly o bydlení. Výzva k podávání žádostí začala běžet dne 17. června 2013 a končí posledním dnem 2 měsíce po ukončení nouzového stavu, stavu nebezpečí nebo odvoláním 3. stavu povodňové aktivity. Jak na veřejné zakázky při povodních Dotační titul č. 2 - Odstranění stavby: Dotace je poskytována k úhradě nákladů spojených s odstraněním nenávratně poškozených staveb pro bydlení v důsledku povodně. Výzva k předkládání žádostí začala běžet dne 17. června 2013 a bude ukončena za 2 roky po ukončení nouzového stavu, stavu nebezpečí nebo odvolání 3. stupně povodňové aktivity. Dotační titul č. 3 - Příspěvek 30 tis. Kč na opravu bytu: Příspěvek slouží k úhradě části nákladů na opravu bytu poškozeného povodní. Výzva k podávání žádostí o dotaci počíná dnem 17. června 2013 a končí posledním dnem 4 měsíce po ukončení nouzového stavu, stavu nebezpečí nebo odvolání 3. stupně povodňové aktivity. Přehled programů na pomoc při odstraňování následků povodní Dokument Účel Výše dotace Příjemce Poskytovatel Dotační titul č. 1 Dotace pro obce na zajištění náhradního ubytování pro osoby, které byly připraveny o možnost užívat byt v důsledku povodní. Obec, na jejímž území byl vyhlášen nouzový stav. 90 % ceny u bytovací jednotky, max Kč Jedná se o investiční podporu na nákup a instalaci ubytovacích jednotek s minimálním standardem (WC, rozvody elektřiny a vody). Dotační titul č. 2 Dotace obcím na úhradu nákladů na odstranění stavby části stavby nebo suti po stavbě, zničené v důsledku povodně. Dotace se poskytuje 117D0206 Podprogram v plné výši úhrady nákladů, musí však být provedeno max. za cenu Do výše nákladů odstranění nenávratně poškozené stavby (maxi- Obec, na jejímž území byl vyhlá- Podpora bydlení v místě odvyklém a čase obvyklou. Obec může použít dotaci na úhradu nákladů málně za cenu v místě a čase obvyklou). šen nouzový stav. - krizový stav spojených s odstraněním stavby pro bydlení, kterou má ve vlastnictví nebo s odstraněním stavby jiného vlastníka v případě jeho nečinnosti. Dotační titul č. 3 Dotace obcím na poskytování příspěvku pro osoby, jejichž byt byl poškozen v důsledku povodně. Jedná se o neinvestiční podporu na úhradu části nákladů na opravu bytu určeného k trvalému bydlení poškozeného povodní. Ve schválené dokumentaci je stanoven příspěvek ve Kč / poškozený byt Obec, na jejímž území byl vyhlášen nouzový stav - dále poskytuje občanům formou příspěvku. výši 30 tis. Kč na jeden poškozený byt. Dotační titul č. 1 Dotace pro obce na zajištění náhradního ubytování pro osoby, které byly připraveny o možnost užívat byt v důsledku povodní. Obec s vyhlášeným 3. stupněm 90 % ceny ubytovací jednotky, max Kč Jedná se o investiční podporu na nákup a instalaci ubytovacích jednotek povodňové aktivity. MMR s minimálním standardem (WC, rozvody elektřiny a vody). Dotační titul č. 2 Dotace obcím na úhradu nákladů na odstranění stavby, části stavby nebo suti po stavbě, zničené v důsledku povodně. Dotace se poskytuje v plné výši úhrady nákladů, musí však být provedeno max. za cenu Do výše nákladů odstranění nenávratně poškozené stavby (maxi- Obec s vyhlášeným 3. stupněm 117D0206 Podprogram Podpora bydlení v místě odvyklém a čase obvyklou. Obec může použít dotaci na úhradu nákladů spojených s odstraněním stavby pro bydlení, kterou má ve vlastnictví málně za cenu v místě a čase obvyklou). povodňové aktivity stupeň povodňové aktivity nebo s odstraněním stavby jiného vlastníka vpřípadě jeho nečinnosti. Dotační titul č. 3 Dotace obcím na poskytování příspěvku pro osoby, jejichž byt byl poškozen v důsledku povodně. Jedná se o neinvestiční podporu na úhradu části nákladů na opravu bytu určeného k trvalému bydlení poškozeného povodní. Ve schválené dokumentaci je stanoven příspěvek ve Kč / poškozený byt Obec s vyhlášeným 3. stupněm povodňové aktivity - dále poskytuje občanm formou příspěvku. výši 30 tis. Kč na jeden poškozený byt Kč / na výstavbu 1 bytu. která je zkolaudována do 6 měsíců od data vyhlášení krizového stavu nebo 3. stupně povodňového vodněmi, nebo obec, která nebyla Obec, která byla postižena po- 117D516 Podpora výstavby obecních nájem- za trvale obydlený byt, na který bylo v důsledku povodní vydáno pravo- Investiční dotace obcím na pořízení nového nájemního bydlení, náhradou nebezpečí, Kč / na výstavbu 1 bytu v případě, že byla zkolaudována po 6 měsících. V případě nutnosti vybudovat technickou a do- poskytnutí nájemního bydlení oso- postižena povodněmi a nabídne ních bytů pro občany postižené živelní pohromou vodněmi zničen anebo v rámci záchranných prací odstraněn. mocné rozhodnutí o odstranění stavby nebo který byl v souvislosti s popravní infrastrukturu se dotace zvyšuje o Kč na 1 byt. bám z obcí postižených povodněmi. Nařízení vlády Obec a jejich prostřednictvím vlastníci (PO a FO) bytového fondu. Zvýhodněný úvěr pro obce na opravy bytů poškozených povodní. Sazba 1 % p. a.; splatnost 10 let. č. 396/2001 Sb. SFRB Nařízení vlády Fyzické osoby, jejichž byt byl poškozen povodněmi. Zvýhodněný úvěr pro fyzické osoby na opravy bytů poškozených povodní. Sazba 2 % p. a.; splatnost 10 let, max Kč. č. 28/2006 Sb. SFRB Nařízení vlády Zvýhodněný úvěr pro fyzickou osobu, která v důsledku povodně přišla Fyzická osoba - vlastník odstraněného nebo zničeného bytu. Sazba 2 % p. a.; splatnost 20 let, max Kč / byt. č. 396/2002 Sb. o byt, na výstavbu bytu do jejícho vlastnictví. SFRB Finanční příspěvek osobám, které byly postiženy povodněmi a sesuvy Krajský úřad - MMR Nařízení vlády Osoba, která v důsledku povodně půdy v důsledku nadměrných srážek a jejich nemovitost byla nenávratně Kč na zaniklou bytovou jednotku. refunduje kraji vyplacené prostředky č. 394/2002 Sb. přišla o bydlení. zničena anebo na ní byl vydán demoliční výměr. Krajský úřad - MMR Nařízení vlády Finanční příspěvek na odstranění stavby pro bydlení poškozené povodní, Příspěvek do výše nákladů odstranění stavby. Fyzická osoba nebo obec. refunduje kraji vyplacené č. 395/2002 Sb její části nebo suti po povodni. prostředky MMR ČR v souvislosti s povodněmi, které postihly Českou republiku, upozorňuje na možné způsoby řešení akutních povodňových škod prostřednictvím veřejných zakázek. Tato informace se vztahuje pro případy, kdy poškozeným subjektem je zadavatel dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon ). zákona postupovat v některém ze zadávacích řízení, která upravuje zákon. Zadavatel může veřejnou zakázku zadat neformalizovaným způsobem, pouze za 1. Veřejné zakázky malého rozsahu dodržení základních zásad, tj. zásady (dodávky a služby do 1 mil. Kč, stavební práce do 3 mil. Kč) minace, zásady rovného zacházení. transparentnosti, zásady zákazu diskri- V případě, že se bude předpokládanou hodnotou jednat o veřejnou Dotační zakázku titul č Jednací řízení bez uveřejnění malého rozsahu, tedy u veřejných Dotace pro zakázek na služby a dodávky do osoby, 1 mil. Kč které bez byly vané připraveny veřejné zakázky o možnost překročí limity užívat ve-byt DPH, u veřejných zakázek v důsledku na stavební povodní. řejných Jedná zakázek se o malého investiční rozsahu, podporu může na obcepokud na zajištění předpokládaná náhradního hodnota ubytování poptá-pro práce do 3 mil. Kč bez DPH, nákup nemusí a zadavatel na základě výjimky dle standardem 18 odst. 5 (WC, bez rozvody uveřejnění. elektřiny a instalaci zadavatel ubytovacích postupovat jednotek v jednacím s minimálním řízení vody). obyvatelstvu. Musí se jednat o dodávky, služby či stavební práce, které je nutné zajistit okamžitě a při prodlení by hrozilo riziko dalších škod na majetku, zdraví či životech, případně nemožnost zajištění základních funkcí zadavatele. V této souvislosti upozorňujeme, že jednací řízení musí být zahájeno bezprostředně po vzniku situace, kterou má plnění veřejné zakázky řešit. Bude Pro případy živelných katastrof a potřeby jejich okamžitého řešení umožňuje zákon speciální postup v jednacím řízení bez uveřejnění. Musí jít o veřejnou zakázku, kterou lze zadat tímto způsobem za splnění všech následujících podmínek: 1) veřejnou zakázku je nutné zadat v krajně naléhavém případě, 2) který zadavatel sám svým jednáním ne- Přehled programů na pomoc při odstraňování následků povodní způsobil 3) a ani jej nemohl předvídat tak možné např. zadat stavbu provizorního mostu v řádu jednotek dní po Dokument Účel Výše dotace Příjemce Poskytovatel 4) a z časových důvodů není možné zadat ji v jiném druhu zadávacího řízení. povodni; v rozporu se zákonem by bylo zahájení jednacího řízení bez uveřejnění, pokud by byla předmětem veřejné Obec, na jejímž Typicky 90% ceny se bude ubytovací jednat jednotky, o situace, kdy území byl vyhlášen povodeň naruší max. 200 infrastrukturu 000 Kč v obci, zakázky stavba trvalého mostu a zadávací řízení by bylo zahájeno několik nouzový stav přeruší dodávku pitné vody či bude potřeba zajistit podporu evakuovanému měsíců po povodni. 3. Postup mimo režim zákona Zákon umožňuje postupovat i bez zadávacího řízení v případě, že jsou veřejné zakázky zadávány v rámci zvláštních bezpečnostních opatření. To se však vztahuje pouze na případy, kdy zadavatel postupuje podle jiných předpisů (jde zejména o zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon, zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy). Tato výjimka se ale vztahuje pouze na postup podle jiných předpisů, nelze ji aplikovat obecně. V případě dotazů se můžete obracet na speciální ovou adresu zřízenou ministerstvem pro místní rozvoj (povodne@mmr.cz). 117D0250 Dotační titul č. 2 Dotace obcím na úhradu nákladů na odstranění stavby, části stavby nebo suti po stavbě, zničené v důsledku povodně. Dotace se poskytuje v plné výši úhrady nákladů, Do výše nákladů odstranění nenávratně poškozené stavby Obec, na jejímž