CHOROBY ČLOVĚKA VYVOLANÉ BAKTÉRIEMI A JINÝMI PARAZITY OTRAVY HOUBAMI A JEDOVATÝMI ROSTLINAMI

Transkript

1 CHOROBY ČLOVĚKA VYVOLANÉ BAKTÉRIEMI A JINÝMI PARAZITY OTRAVY HOUBAMI A JEDOVATÝMI ROSTLINAMI

2 PROKARYONTA Dominují biosféře (biomasa předčí váhu eukaryot 10-násobně) Známo asi druhů Výskyt téměř ve všech prostředích Menšina způsobuje závažná onemocnění; většina je benigní či prospěšná (recyklace látek v ekosystémech; symbióza) Většina jednobuněčná, některé tvoří kolonie či se dočasně seskupuje

3 PROKARYONTA velikost 0,3-2,0 μm, délka 1-7 μm nukleoid - jedna kruhová molekula DNA (bakteriální chromozom) plazmidy z ostatních organel jen ribozomy 70S mezosomy pili, fimbrie, bičíky spory

4 ARCHEBAKTERIE buněčná stěna obsahuje pseudomurein (peptidoglykan obsahující L-aminokyseliny) u některých obal z vrstvy bílkovin metabolismus aerobní i anaerobní podobají se eukaryontním buňkám: geny složeny z exonů a intronů proteosyntéza začíná methioninem

5 metanové archebaktérie - žijí v anaerobním prostředí, produkují metan (horké prameny, na dně moří, sedimenty odpadních a stojatých vod)

6 extrémně halofilní -v prostředí s vysokým obsahem solí až 15 % NaCl (slaná jezera, mořská voda) termofilní - horké sirné prameny při teplotách až 100 C, produkují sirovodík

7 EUBAKTERIE buněčná stěna tvořená mureinem = peptidoglykan z kyseliny muramové a D- aminokyselin dělí se na 2 podříše: sinice (fotoautotrofní, chlorofyl a) bakterie (heterotrofní, autotrofní - bakteriochlorofyl)

8 EUBAKTERIE MORFOLOGIE tyčinky (bacily) sféroidy (koky) spirály (spirily)

9 GRAMPOZITIVNÍ BAKTÉRIE buněčná stěna silná asi 20 nm je tvořena mohutnou vrstvou mureinu obvykle neobsahuje lipidy a bílkoviny při barvení podle Grama jsou tmavě fialové až modročerné

10 GRAMNEGATIVNÍ BAKTÉRIE buněčná stěna je tenčí - asi 10 nm je méně hmotná, ale složitější stavby: tvořena tenkou vrstvou peptidoglykanu a nad ní je tzv. vnější membrána; k peptidoglykanu je kotvena molekulami lipoproteinu, zevní stranu tvoří lipopolysacharidy

11 SAPROFYTICKÉ BAKTÉRIE kůže ve vlhkých místech (vlasy, obličej, ucho, podpaží, ústí moč. cest, konečník, mezi prsty nohou) - zapáchající mastné kyseliny ústa - rozkladem cukrů kys. mléčná - tvorba zubního kazu dýchací cesty - v hlenu v nosohltanu a průduškách; v plicích nejsou baktérie tlusté střevo - E. coli kvasí cukry, produkce vitaminů skupiny B

12 PATOGENNÍ BAKTÉRIE vzdušná cesta - přes horní dýchací cesty (kapénky hlenu z nosu a hrtanu) alimentární cesta - vodou, potravinami znečištěnými stolicí, přenos mouchami a ostatním hmyzem přímý kontakt - drobným poraněním kůže pohlavním stykem - poraněním sliznic nepřímý kontakt -přenos znečištěnými předměty (nádobí, kapesníky, ručníky aj.)

13 CHOROBY ČLOVĚKA G- černý (dávivý) kašel - Bordetella pertussis - krátká aerobní tyčka, začíná jako chřipka, záchvaty kašle, očkování tularemie - Francisella tularensis - ohniskem hlodavci, přenos klíšťaty, infekce i vodou kontaminovanými výkaly či zdechlinami hlodavců kapavka - Neisseria gonorrhoeae - aerobní diplokok, zánět sliznice pohlav. orgánů, žlutavý výtok, neléčená vede ke sterilitě syfilis - Treponema pallidum - spirocheta, 1. tvrdý vřed, 2. za 10 týdnů mokvavé a suché vyrážky, asi 2 roky, 3. velké cévy, CNS, játra, kosti, kůže; infekce plodu od matky

14 G- BAKTÉRIE cholera - Vibrio cholerae - fakult. anaerob. tyčka, zvracení, vodnaté průjmy, dehydratace, selhání krev. oběhu, teplota 35,6 C tyfus, paratyfus - Salmonella typhi, S. paratyphi -zpočátku malátnost, bolesti hlavy, horečka, později krvavé průjmy, selhání krev. oběhu, častí bacilonosiči (ve žlučníku), paratyfus má lehčí průběh salmonelózy - S. typhimurium, S. enteritidis - enterokolitidy charakteru otravy z potravin, inkubace hodiny, horečky, zvracení, bolesti břicha a hlavy, průjem

15 G- BAKTÉRIE úplavice - Shigella dysenteriae - produkce toxinu, inkubace 2-3 dny, bolesti břicha, malátnost, zvýšená teplota, častá vodnatá stolice s příměsí hlenu, hnisu a krve, zdroj- špinavé ruce, bacilonosič mor - Yersinia pestis -omezen na endemické oblasti stepí a lesů v tropech i studeném pásmu, přenos ze zvířat krysí blechou, morová pneumonie se šíří kapénkovou infekcí mezi lidmi

16 G+ BAKTÉRIE Stapyhlococcus aureus různé hnisavé záněty v kůži (folikulitida, karbunkl, ranné infekce), mastitida kojící ženy, osteomyelitida, sekundární pneumonie, enterokolitida po léčbě širokospektrými antibiotiky (vodnatý průjem s hlenem, eroze překrvené sliznice, vysoká teplota, bolest břicha, dehydratace) enterotoxikóza - potraviny obsahující enterotoxin, inkubace 1-6 h, nevolnost, zvracení, bolest břicha, průjem trvá 3-6 h, obvykle bez teploty Streptococcus pyogenes - inf. respir. (angína, spála) v mírném pásu, kožní inf. (růže) v teplých oblastech S. pneumoniae - infekce respir. traktu při snížené obranyschopnosti, šíří se do plic, paranasálních dutin, středouší, na meningy, možné očkování

17 G+ sporulující tyčky antrax - Bacillus anthracis - aerobní tyčka, zoonóza, (kožní f. - vřed se začernalým středem, puchýřky; plicní f.; střevní f. - krvavé průjmy), septikémie končící náhlou smrtí z účinku toxinu botulismus - Clostridium botulinum - anaerobní tyčka, produkce botulotoxinu (neurotoxin), porucha vedení vzruchu na cholinergních synapsích, obrny svalů, zástava srdce a dýchání tetanus - Clostridium tetani - produkce tetanotoxinu, klonicko tonické křeče kosterního svalstva, inkubace týden, hlavně hluboké bodné a střelné rány či zhmožděniny, infekce sporami, očkování

18 Nepravidelné nesporulující aerobní b. záškrt - Corynebacterium diphtheriae -nejčastěji jako angína, šedý povlak na mandlích, v nose až do hrtanu tvorba pablán, které mohou vést k udušení, toxin postihuje myokard, periferní nervy, ledviny, očkování Acidoresistentní tyčky tuberkulóza - Mycobacterium tuberculosis - dlouhá inkubační doba 6-8 týdnů, postihuje nejčastěji plíce, i jiné orgány, nákaza kapénkami do dýchacích cest, vzácně alimentárně do zažívacího ústrojí (mléko nemocných krav), očkování

19 Chlamydie psitakóza, ornitóza - prachem kontaminovaným výkaly nemocných ptáků, přímý kontakt s ptákem, jeví se jako vleklá chřipka, atypická pneumonie, hepatitida, myokarditida, někdy nausea, zvracení, průjem, inkubace 7-14 dní trachom - endemická oblast (tropy, subtropy), zde nejčastější příčina slepoty za let od infekce (chronický zánět spojivek, kontrakcí jizev dojde k otočení víčka, při mrkání se řasami poškozuje rohovka), rezervoárem děti, přenos přímým kontaktem, mouchami

20 Rickettsie skvrnitý tyfus (R. prowazeki) - rezervoárem člověk, přenašečem veš šatní, horečky, bolesti hlavy, svalů, kloubů, nechutenství, vyrážka, komplikacemi jsou myokarditida či krvácení do mozku

21 PARAZITIČTÍ PRVOCI žijí v bezkyslíkatém prostředí nemají pulzující vakuoly, jsou v izotonickém prostředí hostitelských buněk parazité mezi: bičíkovci, kořenonožci, nálevníky (některé rournatky přisedají na povrch rostlin a vod. korýšů či hmyzu, chytají a vysávají jiné prvoky, naopak v symbióze žijí bachořci v žaludku přežvýkavců) výtrusovci jsou výhradně parazité

22 BIČÍKOVCI trypanozómy - v krvi, lymfě, likvoru obratlovců, v tropické Africe spavá nemoc - horečky, apatie, malátnost, bolesti hlavy, kloubů, anémie, úbytek váhy, přenášena mouchou tse-tse (Glosina) - v ní prodělává vývoj, zdrojem infekce člověk, rezervoárem antilopy, skot

23 BIČÍKOVCI bičenky (Trichomonas vaginalis) - trichomonóza v urogenitálním traktu, přenos pohl. stykem, u žen vaginitis s žlutozeleným výtokem, u mužů asymptomaticky

24 BIČÍKOVCI lamblie (L. intestinalis, Giardia intest.) - giardióza, přisává se k enterocytům tenkého střeva, průjmy s páchnoucí mastnou stolicí, nausea, závratě, břišní křeče, úbytek váhy, nejvíce děti, výskyt v jižní Evropě, na Balkáně, přenos vodou s cystami nebo fekálně kontaminovanými potravinami

25 KOŘENONOŽCI amébová úplavice - Entamoeba histolytica - žije v tlustém střevě, živí se baktériemi (forma minuta), může se změnit v invazivní formu (magna), proteolytickými enzymy natráví bb. střevního epitelu, hluboké ulcerace, nespecifické GIT potíže až průjmy s příměsí hlenu a krve, přenos alimentární cestou (voda, potraviny), cysty jsou velmi odolné

26 VÝTRUSOVCI toxoplazmóza - T. gondii infekční je odolná oocysta vylučovaná ze střeva nakažené kočky, ve střevě mezihostitele (teplokrev. obratlovci) se uvolňují sporozoity, napadají jiné orgány (oko, mozek, svaly), v tkáňové cystě mohou přežívat i celoživotně, pro dokončení vývoje parazita nutná infekce kočky, prvoinfekce u dětí - horečky, zvětšení uzlin, v těhotenství těžké poškození plodu

27 VÝTRUSOVCI kokcidiózy - se vyskytují u různých obratlovců (např. C. jaterní nebo C. střevní u králíků a zajíců), také u člověka - jsou vodnaté nekrvavé průjmy, často u lidí s AIDS, přenos hlavně vodou kontaminovanou cystami z jiných zvířat

28 VÝTRUSOVCI malárie - Plasmodium malariae -v bažinatých oblastech tropů a subtropů, vývoj v samicích komára Anopheles (pohlavní část cyklu), člověk mezihostitel (nepohlavní část: asymptomaticky v hepatocytech, infikují erytrocyty, uvolnění do krve provázeno horečkou, záchvaty trvají 2-6 h, přicházejí v intervalech h, anémie)

29 PLOŠTĚNCI trávicí trubice podobná láčce je slepá mezi pokožkou a trávicí trubicí je mezenchym - mezibuněčné prostory tvoří nepravou druhotnou tělní dutinu = schizocoel vylučovací soustava tvořená protonefridiemi - plaménkové buňky mají i funkci osmoregulační

30 MOTOLICE (TREMATODA) živí se krví a narušenými tkáněmi hostitele, mají břišní a ústní přísavky žábrohlísti - ektoparazité, 1 hostitel, sají krev ze žaber ryb endoparazité - mezihostiteli vodní i suchozemští plži, drobní členovci, vzácně i ryby, konečnými hostiteli ptáci a savci

31 MOTOLICE (TREMATODA) krevnička močová (Schistosoma heamatobium), vyvolává bilharziózu, cizopasí v žilním systému, vajíčka se hromadí v kapilárách urogenitál. traktu, mezihost. sladkovodní plži

32 MOTOLICE (TREMATODA) Motolice jaterní (Fasciola hepatika) mezistupeň je plž Bahnatka

33 TASEMNICE (CESTODA) nemají trávicí soustavu, potravu přijímají celým povrchem těla, mohou žít anaerobně mezihostiteli korýši (buchanka), ryby i teplokrevní obratlovci z vajíčka larva - proniká do krve, do svalů - boubel - ve střevě konečného hostitele z něho dospělá tasemnice

34 TASEMNICE (CESTODA) škulovec široký (Diphyllobothrium latum), 1. mezihost. buchanky, 2. ryby, žije v tenkém střevě člověka (také pes, kočka, medvěd), nákaza ze syrových ryb, někdy anémie z nedostatku vit. B 12 tasemnice bezbranná (Taenia saginata), specif. mezihost. skot, nákaza infikovaným hovězím masem (obsahuje boubel), žije v tenkém střevě, mírné GIT potíže tasemnice dlouhočlenná (T. solium) má kolem přísavek věnec háčků, mezihost. prase i člověk, boubel může být ve svalech, mozku, míše, oku, plicích, srdci, podkožně, dospělá tasemnice žije v tenkém střevě, nákaza vajíčky, vepř. masem

35 TASEMNICE (CESTODA) měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus), malá tasemnice 2-10 mm, dospělec ve střevě psovitých šelem, mezihostitelem různí býložravci i člověk - nákaza vajíčky (voda, potraviny kontamin. výkaly) uvolněné embryo proniká střevní stěnou do krve putuje do jater, plic, mozku, kostí, svalů, ledvin, sleziny, podkož. vaziva tvoří pomalu rostoucí cysty (15-20 cm), z cysty pučí dceřiné zárodky v těle mezihost. tvoří dceřin. cysty, v definit. host. dospělou tasemnici, klinické projevy - když cysta narušuje funkci postiž. orgánu, při prasknutí cysty možný anafylaktický šok a smrt

36 HLÍSTI mezi ektodermem a entodermem vzniká nepravá druhotná tělní dutina vyplněná tekutinou - pseudocoel mezenchymové vazivo je redukované parazité jsou hlavně mezi hlísticemi - na rostlinách - háďátko řepné, háďátko pšeničné, v tělních dutinách larev hmyzu - larvy strunic (pro biologický boj proti škůdcům)

37 HLÍSTICE (NEMATODA) háďátko střevní mm, zavrtáni do sliznice duodena a jejuna (člověk, pes, kočka, primáti), tropy a subtropy, střídá se parazit. a neparazit. generace - larvy pronikají pokožkou, migrují plícemi a dých. cestami do tráv. trubice měchovci (Ancylostoma duodenale) -1 cm, dospělec ve stěně duodena a jejuna, saje krev, střídá generace, infekč. larvy pronikají kůží, přes plíce, dých. cesty do zažívacího traktu roup dětský (Enterobius vermicularis) -1 cm, tlusté a slepé střevo člověka, zejména dětí, vajíčka klade do perianální oblasti, vyvolává svědění, snadná reinfekce

38 HLÍSTICE (NEMATODA) škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) cm, vajíčka velmi odolná, larva ze střeva proniká stěnou do krev. a lymf. oběhu, krví do srdce až do plic, vykašlávány a polykány do střeva, v tenkém střevě dospívají

39 HLÍSTICE (NEMATODA) filariózy - tropičtí a subtropičtí vlasovci (např. vlasovec mízní - Wuchereria bancrofti) žijí v lymfa- tických cestách, larvy cirkulují v krvi - přenos hmyzem (komáři), kde se vyvíjejí infekční larvy; při dalším sání hmyzu se dostanou do defin. host. a dospívají - lymfangitidy, horečka, elefantiáza z tropických nitkovců např. tenkohlavec lidský (Trichuris trichiura) - 5 cm, zavrtán do epitelu tlustého a slepého střeva, vývoj bez mezihostitelů, nákaza per os vajíčky

40 HLÍSTICE (NEMATODA) - pokrač. svalovec stočený (Trichinella spiralis) -někol. mm tenké střevo člověka, prasat, šelem, živé larvy pronikají přes stěnu střeva do krev. a lymf. oběhu - usídlí se a opouzdřují ve svalech, vývoj bez mezihost. a bez vnějšího prostředí, nákaza z tepel. neopracovaného vepř. masa, výskyt i v ČR

41 KROUŽKOVCI význam mají pouze pijavky (Hirudinea) ektoparazité vodních i suchozemských obratlovců sají krev, do rány vylučují hirudin v medicíně význam pijavka lékařská chobotnatka rybí na žábrách a kůži ryb, možný přenos chorob na ryby (jiné ch. na vodních ptácích) suchozemské pijavky - v tropických deštných pralesech spouštějí se na savce ze stromů a keřů

42 ČLENOVCI na člověku parazitují nebo přenášejí na něj různé choroby zástupci 2 skupin: pavoukovci (roztoči, klíšťáci, klíšťata) hmyz (vši, blechy, ploštice a dvoukřídlí - komáři, flebotomové, muchničky, ovádi, mouchy) ohrozit zejména děti mohou afričtí a jihoamer. štíři a někteří jedovatí pavouci (např. snovačka jedovatá, tzv. černá vdova)

43 PAVOUKOVCI klíšťák holubí - 7 mm, žijí na holubech, skrývají se v holubnících, odkud napadají hostitele jako štěnice, mohou napadnout i člověka klíště obecné - 3 mm, saje krev plazů, ptáků, savců - larva a nymfa 2-3 dny, samička až 2 týdny, vývoj trvá asi 3 roky, přenášejí virus klíšťové encefalitidy či boreliózu, rezervoárem jsou drobní hlodavci

44 PAVOUKOVCI zákožka svrabová - 0,3-0,5 mm, samičky ve stratum granulosum kůže vrtají chodbičky, příčinou svrabu (přenos mezilidským stykem) sametka zarděnková - její larvy 0,2 mm, červené se 3 páry nohou, v srpnu a září se přisávají na kůži teplokrev. obratlovců (1-2 dny, vývoj pokračuje v zemi) trudníci - 0,2-0,4 mm, žijí v luminu mazových žlázek a vlas. folikulů, asi u 20 % populace

45 HMYZ vši - sají krev denně, veš dětská pouze ve vlasech, veš šatní v oděvech, přenáší Ricketsie (skvrnitý tyfus) nebo Borrelie (epidem. návratná horečka), veš muňka v ochlupení zev. genitálu, přenos pohlav. stykem či prádlem štěnice domácí - v noci sají krev na obnažených místech až 2x týdně, nepřenášejí choroby blechy - sají krev několikrát denně, typicky lidská b. obecná, další b. psí, kočičí, slepičí, b. morová přenašečem moru (Y. pestis) a krysí skvrnivky (R. conori)

46 DVOUKŘÍDLÝ HMYZ živí se krví, sliny obsahují vazodilatační a antikoagulač. látky, bodnutí svědí, erytém, otoky komáři - samice saje za soumraku a v noci, přenášejí různé viry, malárii, filárie muchničky, ovádi létají ve dne, tiplíci za soumraku, krev sají samičky, mohou přenášet hlavně filárie bodalky, glossiny létají ve dne, krev sají obě pohlaví, glossiny rozšířeny v subsaharské oblasti Afriky, přenášejí trypanozómy larvy much způsobují tzv. myiáze (jsou kladeny do ran, tělních otvorů, aktivně vnikají do kůže), larvy střečků v podkoží sudokopytníků

47 HOUBY (FUNGI) heterotrofní, syntéza vitamínů, stavební polysacharid chitin, zásobní glykogen rozmnožování pohlavní (askospory, bazidiospory) i nepohlavní (pohyblivé zoospory, nepohyblivé vznikající ve sporangiích nebo se odškrcují z konců hyf - konidie) rozklad celulózy, ligninu, chitinu, keratinu, tvorba humusu, původci chorob rostlin, kožní a vnitřní choroby člověka a zvířat produkce mykotoxinů - kontaminace potravin, některé houby přímo jedovaté

48 VŘECKOVÝTRUSÉ HOUBY (FUNGI) kvasinky rodu Candida - dermatomykózy štětičkovec Penicillium pro výrobu antibiotik, kyseliny citronové kropidlák Aspergilus flavus produkuje aflatoxin - hepatotoxický a kancerogenní

49 HOUBY (FUNGI) VŘECKOVÝTRUSÉ ucháč obecný - jedovatý paličkovice nachová - v semeníku lipnicovitých - námel obsahuje jedovaté alkaloidy, např. kys. lysergovou pro LSD

50 STOPKOVÝTRUSÉ HOUBY (FUNGI) jedovaté houby houbové jedy vyvolávají hemolýzu, hemokoagulaci, poškozují sliznice GIT, nervovou soustavu (halucinace), játra a ledviny muchomůrka zelená obsahuje faloidiny, amanitiny a virotoxiny -velmi stabilní, smrtelná dávka 1/3 až 1/2 plodnice, otrava po h od jídla, 75 % smrtelná

51 ALKALOIDY deriváty pyrimidinu, pyrolu, chinolinu, glyoxalinu při vyšších teplotách se rozkládají u hub - námel, u nahosemenných taxin, efedrin nejvíce u liliovitých rostlin alkaloidní rostliny: blín, bolehlav, čemeřice, dřišťál, durman, dymnivka, kýchavice, lilek potměchuť, mák vlčí i setý, narcis, ocún, oměj, rulík, řebčík, tabák, tis červený, vlaštovičník, vlčí bob, zimostráz

52 GLYKOSIDY náprstníkové - digitoxin, vliv na srdce a krevní oběh čičorka pestrá, hlaváček, kokořík, konvalinka, krtičník, náprstník

53 GLYKOSIDY kyanovodíkové - HCN bez černý, len setý, mandloň, orlíček planý, střemcha hronovitá

54 GLYKOSIDY anthraglykosidy - anthrachinonový derivát - zvracení, průjem krušina olšová, řešetlák počistivý hořčičné - hořčičná silice -místně dráždivé, vysoké dávky poškozují ledviny rostliny z čeledi brukvovitých

55 SAPONINY podobné glykosidům - sapogenin -místně dráždivý (břečťan, prvosenka) jedovaté: cyklamin (brambořík), githagin (koukol), paridin (vraní oko) pokud se dostanou do krve - hemolýza SILICE etherické oleje - palčivá chuť, příjemná vůně, rozpustné v alkoholu dezinfekční účinek - cibule, česnek derivační léčba, odkašlávání - kmín, fenykl, máta, mateřídouška, dobromysl uvolnění hladké sval., léčba kolik a nadýmání - máta peprná, heřmánek, česnek, cibule (halucha vodní, jalovec chvojka, kopytník evropský, rojovník, routa vonná, šafrán, vratič obecný, zerav západní, zeravec východní)