FORMAÈNÍ SERVIS OBCE ARCHITEKTÙ MARTIN RAJNIŠ: JAK STAVÌT DOMY "JINAK"

Transkript

1 11/12 FORMAÈNÍ SERVIS OBCE ARCHITEKTÙ è e r v e n MARTIN RAJNIŠ: JAK STAVÌT DOMY "JINAK" Tak lze symbolicky pøenést na papír myšlenkové motto jednoho z pøedních èeských architektù, deklarované obsahem souèasné výstavy v pražské Galerii Jaroslava Fragnera, která nese prostý název: Martin Rajniš. Prostá však svou náplní, døevìnými stavbami v podání samotného architekta a jeho kanceláøe e-mrak, rozhodnì není. Rajniš je, podobnì jako nìkteøí další souèasní architekti, velmi nespokojen s podobou vìtšiny v tuzemsku stavìných domù, pøedevším rodinných. Z deseti až patnácti tisíc domù, které se v ÈR roènì postaví, jich má jen zlomek architekta, vìtšina staveb vychází z unifikované katalogové nabídky, která není architekturou, jen smìsicí nesourodých stylù a prvkù, míní architekt. Nabízí ale jednoduché øešení. Dá se dìlat jedna vìc: nepøizpùsobovat se pokleslému vkusu, který tuhle velmoc architektury zahnal kamsi na úroveò Balkánu," øekl architekt. Na výstavì pøedstavujeme, jak stavìt domy, které se snad i líbí lidem a na kterých není nikde žádný oblouèek tam, kde nemá být, ani žádné zbyteèné ozdoby," uvedl své práce.

2 2. STRANA POROTA GPA 2008 IN 11-12/2008 o originální pojetí architektury a osobitou autorovu filosofii. Není to ani snadná ani lukrativní cesta, ale pøináší radost, impulsy a nové pohledy na architekturu. Není také sporu o tom, že tento styl je ryze èeský, nezávislý na internacionální scénì a mohl by znamenat jeden z mnoha impulsù vracející èeské zemì zpìt na mapu moderní architektury, kam bezesporu patøí. Místo konání: Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské námìstí 5a, Praha 1 Termín akce: do V posledních letech tvorba kanceláøe e-mrak totiž opustila koleje zavedených postupù architektonické tvorby i stavebních zvyklostí. Èasto tak vznikají díla, která jsou více artefakty než stavbami. Rajniš neváhá jít za hranice stavebního zákona, legálních postupù a hájí svobodu nezávislé tvorby. Do sporù s úøedníky se dostal kvùli nìkterým svým dílùm, jež jsou vyskládanými vìžemi ze schnoucího døeva, nemají základy, a tudíž podle nìj nepotøebují žádná úøední povolení. Takovou nechtìnou slávu má pøedevším stavba nazvaná Deponie døeva v Jizerských horách. Mediálnì známý je rovnìž projekt Èeské poštovny na vrcholu Snìžky, kterou postavil spolu s Patrikem Hoffmanem. Ke døevu Rajniš pøivonìl zejména v posledním desetiletí, kdy èasto cestoval do dalekých zemí (cesta kolem svìta 2004). A že jej uchvátilo, plnì dokumentuje soudobá architektonická tvorba tohoto autora. Vznikají stavby s nekoneènými jevovými variacemi z materiálu, který pojímá v jeho podstatných vlastnostech, jako elementární strukturu, a zároveò i jako živou hmotu. Tato konstruktérská a vitální povaha døeva je tématem, rozvinutým Rajnišem na øadì staveb. Mezi nimi vyniká experimentální vìž v Maxovì, syrová rafinovaná transparentní konstrukce z døevìných latí. V souèasnosti k ní pøibyla další "døevìná vìž" - ve tvaru trojbokého jehlanu vyšlechtìná rozhledna Bára v lesích u Chrudimi. Cestovatelský duch je úzce spjat i s obsahem expozice samotné. Fotografie z putování tvoøí tu èást výstavy, na níž se architekt snaží pøedstavovat východiska svého myšlení o architektuøe. Klade proto vedle sebe fotografie pøírodních útvarù a lidských architektonických výtvorù, zábìry z mikrosvìta a letecké zábìry mìst, a ukazuje tak jednotu èlovìka a pøírody, která je pro nìj hlavním východiskem. Zvolený smìr, kterým kráèí Martin Rajniš, se opírá POROTA GPA 2008 v kostce Ve dnech 13. až se v Praze sešla nezávislá odborná mezinárodní jury jubilejního 15. roèníku Grand Prix architektù 2008 Národní ceny za architekturu, aby posoudila jednotlivá díla prestižní soutìžní pøehlídky. Do letošního klání se nakonec pøihlásilo 116 projektù, a tak pìtice odborníkù mìla opìt znaènì zamotanou hlavu s rozdìlováním cen. Následující øádky vám prozradí trochu více o tìch, kteøí se podíleli na závìreèných výsledcích poøádané akce. Juliette Bekkering (pøedsedkynì poroty) Architektka Juliette Bekkering se narodila v roce 1963 v Holandsku. Po ukonèení vysoké školy prošla odbornou praxí pod vedením pøedních nizozemských architektù Koolhaase, Neutelingse a Riedijka, u kterých pracovala už jako studentka. Od roku 1997 má svou vlastní architektonickou kanceláø, která nese jméno Bekkering Adams

3 IN 11-12/2008 POROTA GPA STRANA Architecten. V roce 2005 se dalším partnerem stala Monica Adams (1964), která do té doby pracovala jako podílník v kanceláøi Ericka van Egeraata. Ve tvorbì Juliette Bekkering je ještì lehce viditelný vliv výše jmenovaných kolegù. Její tvorba "domu jako ikony" však již vykazuje vlastní originalitu, založenou na velmi peèlivé analýze úèelu, vlivu na veøejný prostor a mimoøádné schopnosti používat nejrùznìjší materiály a øešit jejich návaznosti zajímavými detaily. Karol Hoffman Narodil se v roce 1961 v Prešovì. Vystudoval Fakultu architektury na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavì, kterou ukonèil r Profesionální dráhu zahájil ve Stavoprojektu Bratislava ( ), po revoluci už se jeho praxe odvíjela pøedevším pod hlavièkou ateliéru Hoffman, v kooperaci s rùznými partnery (Peter Lorenz, Vamoš atd.). Od roku 1993 je Karol Hoffman autorizovaným architektem Slovenské komory architektù. Z realizovaných vìtších projektù se podepsal pod BMW centrum awt bavaria (1998) èi bytový dùm (1999), obojí Bratislava. Architekt Hoffman je rovnìž držitelem rùzných soutìžních ocenìní, namátkou 2. poøadí/3.cena za budovu Slovenské filharmonie v Bratislavì (1984) nebo 1. poøadí/2. cena za hlavní stanici a pøedstanièní prostor (1988) opìt v hlavním mìstì Slovenska. René van Zuuk Architekt René van Zuuk (1962, Doesburg, Holandsko) vystudoval Technische Universiteit v Eindhovenu ( , obor stavební technologie), kde také od roku 2003 pùsobí jako profesor. Praxi zaèal sbírat v londýnská a chicagská poboèka firmy S.O.M. Pøed ètrnácti lety založil v Almere vlastní studio s názvem René van Zuuk Architekten. To se soustøedí na moderní, organický styl projekce s maximálním využitím nových technologií a materiálù. Nejpozoruhodnìjším realizovaným projektem je bezesporu Architektonické centrum ARCAM v Amsterdamu ( ), za pozornost stojí i zajímavì øešená administrativní budova Zilverparkkade v Lelystadu ( ) èi Národní historické muzeum v Almere (2007). René van Zuuk byl v roce 2001 nominován na Cenu NAI a rok poté na Cenu Miese van der Rohe. José María Rodriguez-Pastrana Malagón Pochází z Kanárských ostrovù, kde se narodil v roce 1952 (Santa Cruz de Tenerife). V letech získal odborné vzdìlání na Univerzitì v Barcelonì (obor: výstavba mìst). Roku 1979 nastoupil jako architekt do státních služeb, pùsobil v Adeje na ostrovì Tenerife. Zlomový v jeho tvorbì byl rok 1981, kdy uzavøel spoleèný podnik s Felipem Artengo Rufinem. Vzniklo stu- dio AmP Arquitectos, které se brzy etablovalo a získalo ohlas pøesahující hranice Španìlska. Na ètyøi desítky projektù v rùzných podobách propojuje kreativita s tradicí vycházející z prostøedí Kanárských ostrovù. Do povìdomí se studio dostalo pøedevším stavbou vládní budovy na Kanárských ostrovech, zajímavý je i poslední projekt atletického stadionu v Santa Cruz de Tenerife. Není divu, že se José Pastrana bìhem témìø 30leté praxe architekta úspìšnì zapsal v nejedné soutìži, získal nejedno ocenìní a své zkušenosti zúroèil i na poli výstavním a publikaèním. Tomáš Vlèek Narodil se v lednu 1941 v Èeských Budìjovicích. Studoval na Univerzitì Karlovì, kterou dokonèil v roce 1969, aby se postupem èasu z nìho stal uznávaný èeský historik a teoretik umìní. Od roku 2001 pùsobí jako øeditel Sbírky moderního a souèasného umìní Národní galerie v Praze. Z titulu své funkce se podílí na mnoha významných akcích, které tento pøední kulturní èeský subjekt produkuje. Mimoto se profiluje jako lektor, napøíklad na Univerzitì J. E. Purkynì v Ústí nad Labem, èasto pøednáší i na pøedních školách v Evropì a USA. Úspìšnì se prosa-zuje také jako autor odborných publikací, respektive jako èlen rùzných kulturních a akademických institucí. Specialitou doc. Vlèka je tvorba Vojtìcha Preissiga, kterou se zabývá od 60. let minulého století. VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKÙ 15. ROÈNÍKU GPA 2008 Vážení èlenové OA, dovolte, abychom Vás pozvali na slavnostní vyhlášení jubilejního 15. roèníku Grand Prix architektù Národní ceny za architekturu. Pøedání vítìzných cen probìhne od 19:00 hodin v prostorách Slovanského domu na Pøíkopech. Pøed slavnostním vyhlášením výsledkù probìhne od 18:00 vernisáž výstavy.

4 4. STRANA VÝSTAVY IN 11-12/2008 Grand Prix architektù Národní cena za architekturu Místo konání: Veletržní palác, internetová kavárna, Dukelských hrdinù 47, Praha 7 Termín akce: Výstava u pøíležitosti letošního v poøadí již 15. roèníku stejnojmenné soutìžní pøehlídky nejlepších architektonických prací, poøádané Obcí architektù (OA) spoleènì s Èeskou komorou architektù (ÈKA). Letos jury vybírala ze 116 panelù, jejichž obsahy prùøezovì pøiblíží díla realizovaná na území Èeské republiky s termínem kolaudace mezi 1. lednem a 31. prosincem ITCA mezinárodní trienále souèasného umìní 2008 Místo konání: Národní galerie, Dukelských hrdinù 47, Praha 7 Termín akce: do Mezinárodní trienále souèasného umìní, poøádané Národní galerií v Praze, je rozsáhlý mezinárodní projekt, zamìøený na umìlecké tendence, které zùstávají stranou hlavního proudu souèasného výtvarného umìní, manipulovaného finanèní a politickou mocí a diktátem vládnoucích interpretací umìní. K dosažení tohoto cíle si poøadatelé letos zvolili téma: Re-reading the Future. V reprezentativní budovì Veletržního paláce na pøibližné ploše 9000 metrù ètvereèních se pøedstavují stovky dìl, hlavnì evropských souèasných umìlcù z oblastí výtvarného umìní, hudby, divadla, videa, filmu, literatury, fotografie a také architektury. Akce je výsledkem spolupráce Národní galerie s prestižním mezinárodním týmem kurátorù z Velké Británie, Finska, Èeské republiky, Nìmecka, Itálie, Francie, Portugalska, Bulharské republiky atd.. Projekt Mobility vytvoøí putující a satelitní výstavy v alternativních centrech a prostorech partnerských institucí v Art Academy in Helsinki (Finsko), Perve Galeria (Portugalsko), Turlei Galery (Polsko) a National Museum of Bulgarian Art (Bulharsko). Poøádáním ITCA 2008 Národní galerie v Praze odkazuje na Mezinárodní bienále souèasného umìní IBCA 2005 a rovnìž na První pražské bienále Projekt je spolufinancovaný Evropskou komisí z komunitárního programu CULTURE Podrobné informace naleznete na Biedermeier - Umìní a kultura v èeských zemích Místo konání: Jízdárna Pražského hradu, Praha 1 Termín akce: do Na Pražském hradì bìží ojedinìlá výstava o umìleckém životním stylu první poloviny 19. století s názvem Biedermeier - Umìní a kultura v èeských zemích Biedermeier navazoval na klasicistní ideál "ušlechtilé prostoty", šíøil se od nejbohatších vrstev postupnì do celé spoleènosti. Výstava ukazuje rozmanité druhy skla a porcelánu, ukázky grafik, obrazù, dobového ošacení, kobercù i napøíklad návrhy na pokojovou výmalbu. Velkou èást expozice tvoøí nábytek, napøíklad èalounìné židle, pohovky èi sekretáøe. Ukázka více než sedmi set exponátù v jednom prostoru je nejvìtší výstavou, která se od roku 1989 na Hradì poøádala. Zároveò jde o první souhrnnou prezentaci èeské a moravské tvorby biedermeieru. Evropská mìsta v grafice od 15. do 19. století Místo konání: Slezská galerie, Tìšínská 35, Ostrava Termín akce: do Expozièní procházka Evropou od Bosporu po Velkou Británii a od Iberského poloostrova po Skandinávii. Na 120 rytinách lze spatøit na 90 mìst, vyobrazených na panoramatických pohledech, plánech a leteckých pohledech od konce 15. do první poloviny 19. století. Nejmladší obrazy tìsnì pøedcházejí vlnì prudké industrializace, zcela mìnící vzhled pøevážné vìtšiny evropských mìst od druhé poloviny 19. století do dneška. S ohledem na místo konání byla výstava rozšíøena o nìkolik pohledù zachycujících podobu Moravské Ostravy v 19. století, kdy mìsto pohltila prudká industrializace a na to navazující urbanizace. Výstava byla pøipravena ze sbírek Muzea architektury ve Vratislavi. František Lýdie Gahura - Projekty, realizace a sochaøské dílo Místo konání: Špilberk západní køídlo, II. Patro, Brno Termín akce: do Široce koncipovaná retrospektivní pøehlídka s øadou pùvodních materiálù a modelù, doplnìná obsáhlou

5 IN 11-12/2008 VÝSTAVY + SOUTÌŽE 5. STRANA publikací s podrobným soupisem architektových prací. František Lýdie Gahura ( ) byl nepochybnì nejvýraznìjší osobností zlínské meziváleèné architektury. Svými urbanistickými plány významnì a trvale ovlivnil podobu meziváleèného Zlína. Byl blízkým spolupracovníkem Tomáše Bati a stál u zrodu a realizace specifického zlínského stavebního modulu i myšlenky vývozu celých satelitních jednotek firmy Ba a na èeskoslovenské území i do celého svìta. Jan Vanìk: Civilizované bydlení pro každého Místo konání: Špilberk západní køídlo, pøízemí, Brno Termín akce: do Expozice pøedstavuje Jana Vaòka - architekta, teoretika, publicistu a pedagoga, jenž žil v letech 1891 až Mìl velký vliv na koncepci moderního bydlení v èasech èeskoslovenské první republiky. Pùsobil pøedevším na Moravì, pøitom spolupracoval s øadou osobností (Bohuslav Fuchs, Adolf Loos, Le Corbusier, Ludwig Mies van der Rohe aj.). Výstava zahrnuje obrazovou a textovou dokumentaci i ukázky nábytku této mimoøádné osobnosti èeské, respektive èeskoslovenské kultury. Josef Hoffmann - Donald Judd: Hypotéza Místo konání: Muzeum Josefa Hoffmanna, námìstí Svobody 263, Brtnice u Jihlavy Termín akce: do Moravská galerie v Brnì a Muzeem užitého umìní ve Vídni (MAK) poøádají výstavu založenou na konfrontaci jednotlivých kusù nábytku a kresebných návrhù z dílen Josefa Hoffmanna ( ) a amerického umìlce Donalda Judda ( ). Oba umìlce spojuje dùsledný vývoj redukce formy v návrhu, hra s objemem a plochou. Rovnìž uplatnìní barvy a èistota odstínù hrají dùležitou roli v jejich umìlec-kém procesu, který uvádí umìní, architekturu a život v harmonickou shodu. PROBÍHAJÍCÍ SOUTÌŽE Bienále Brno mezinárodní pøehlídka grafického designu Místo konání: Brno Termín akce: do V jihomoravské metropoli probíhá již 23. roèník Bienále Brno, nejvìtší pøehlídky grafického designu v Èeské republice. Letos je bienále vìnováno grafickému designu, ilustracím a písmu v knihách, èasopisech, novinách a digitálních médiích. Celkem se do výbìru dostalo pøes 600 exponátù od 143 autorù z 26 zemí. Kromì soutìžní pøehlídky jsou souèástí bienále i další akce: mimo jiné výstava èlenù mezinárodní poroty, pøehlídka prací Stefana Sagmeistera, výstava souèasného slovinského grafického designu, retrospektiva Jiøího Rathouského. Tradièní souèástí Bienále je už nìkolik let i mezinárodní sympozium. Letos je tématem Grafický design pøíštì nové tendence v grafickém designu a vizuální kultuøe. Seznam úèastníkù bienále, detailní program sympozia a další informace najdete na Cena Petra Parléøe 2008 Veøejná anonymní jednokolová ideová architektonickourbanistická soutìž. Vyhlašovatel: Spoleènost Petra Parléøe, o.p.s., Zavadilova 5, Praha 6, zastoupen Dr. Allanem Gintelem místopøedseda Správní rady Sekretáø soutìže: Spoleènost Petra Parléøe, o.p.s., Helena Ciprysová, Zavadilova 5, Praha 6, tel , fax: , helena.ciprysova@cenapp.cz Pøedmìt soutìže: ideové architektonicko-urbanistické øešení veøejných prostranství a ideové architektonické øešení budov ve veøejné správì. Soutìžící má možnost øešit veøejná prostranství, budovy a interiéry dle vlastního výbìru z nabídky, zveøejnìné na nebo poskytnuté soutìžícím prostøednictvím sekretáøe soutìže. Úèel a poslání soutìže: jednak nacházet odpovídající architektonicko-urbanistické øešení zvolených veøejných prostranství, jednak navrhovat architektonická øešení rekonstrukcí budov a interiérù ve veøejné správì. Porota Nezávislí: Ing. arch. Pavel Hnilièka, Ing. arch. Ivan Hnízdil, Ing. arch. MgA. Alena Hýblová, Ing. arch. Milan Körner, Akad. Arch. Petr Kováø, Prof. Ing. arch. Miroslav Masák, Ing. arch. Jan Sedlák, Ing. arch. Jaroslav Wertig Závislí a náhradníci: PhDr. Allan Gintel, Ing. arch. Tomáš Hradeèný Pøedpokládané ceny a odmìny: Kè Termín odevzdání: do 14 hodin.

6 6. STRANA CHCEME PRAHU KULTURNÍ IN 11-12/2008 Architektonické, stavební a funkèní øešení objektù Hlávkovy nadace v Lužanech Veøejná anonymní ideová jednokolová architektonickourbanistická soutìž. Vyhlašovatel: ÈVUT v Praze, zastoupeno rektorem prof. Ing. Václavem Havlíèkem, CSc., Zikova 4, Praha 6, tel.: , rektor@cvut.cz Sekretáø soutìže: Mgr. Eva Šmídová - kancléøka ÈVUT, Zikova 4, Praha 6, tel.: , smidova@vc.cvut.cz Pøedmìt soutìže: návrh celkového øešení a komplexního využití areálu pøiléhajícího k zámku Lužany a nemovitostí patøících Nadání J., M. a Z. Hlávkových a návrhy na architektonické, stavebnì technické a funkèní øešení minimálnì na tøech, popø. více, z dále uvedených objektù Nadání J., M. a Z. Hlávkových. Porota Závislí: Prof. Ing. Jiøí Witzany, DrSc., Doc. Ing. arch. Zdenìk Zavøel Nezávislí: Doc. PhDr. Jiøí T. Kotalík, CSc., Prom. hist. Jiøí Ševèík, CSc., Ing. arch. Petr Domanický Náhradníci: Závislí: Prof. Ing. arch. Jiší Škabrada, CSc., Ing. arch. Jiøí Voves Nezávislý: Ing. arch. Jan Kozel Pøedpokládané ceny a odmìny: Kè Termín odevzdání: do 12 hodin. AKTUALITY NÁVRH OBÈANÙ K PROJEDNÁNÍ - CHCEME PRAHU KULTURNÍ Vážený pane primátore, vážené zastupitelky, vážení zastupitelé hlavního mìsta Prahy, vážený pane øediteli magistrátu, my, níže podepsaní obèané, s odvoláním na svá obèanská práva podílet se na správì vìcí veøejných a s ohledem na samostatnou pùsobnost hlavního mìsta Prahy, které v souladu s místními pøedpoklady a místními zvyklostmi peèuje o vytváøení podmínek pro uspokojování potøeb svých obèanù, viz 7 písm. c) zák. è. 131/2000 Sb., o hlavním mìstì Praze (projednání vìci zastupitelstvem pøi podpisu obèanù), se na Vás obracíme v obavách nad dalším celkovým kulturním rozvojem mìsta, ve kterém žijeme a pracujeme a kterému odvádíme danì, nebo se obáváme, že hrozí likvidace kulturního života nejen v centru Prahy. S vìdomím toho, že právì kulturní organizace jsou dùležitým, mìsto utváøejícím prvkem, Vám pøekládáme následující podnìty k projednání. Pro další celkový kulturní rozvoj hlavního mìsta Prahy požadujeme za bezpodmíneènì nutné: 1) odložit transformaci kulturních organizací, dokud není jasný právní rámec Kulturní politika HMP z roku 2006 øíká, že pro transformaci pøíspìvkových organizací mìsta dosud neexistuje optimální právní prostøedí, v ÈR chybí dostateèná právní úprava pro vznik právnické osoby veøejnoprávního typu, s výjimkou obecnì prospìšné spoleènosti, která nicménì nevytváøí optimální podmínky pro øízení kulturních organizací. Neexistuje tedy právní záruka, že správa mìstského majetku, kam patøí i intelektuální vlastnictví, bude provádìna øádným zpùsobem. 2) poskytnout veøejnou garanci, že nemovitosti v majetku mìsta, ve kterých sídlí mìstské kulturní organizace, nebudou pronajaty ke komerèním úèelùm nebo prodány Jde zejména o Karlínské divadlo, Vinohradské divadlo, Divadlo Na Zábradlí, Švandovo divadlo, Divadlo Pod Palmovkou, Divadlo Minor, Obecní dùm a další. 3) definovat sí veøejných kulturních organizací, které zajiš ují uchování, prezentaci i tvorbu kulturního dìdictví Podle platných dokumentù HMP cílem tzv. transformace není zajistit dostupnost veøejných kulturních služeb, ale vyšší míra ekonomické autonomie, vyšší pružnost pøi øízení, vìtší míra tvùrèí svobody a rovnocenné postavení se soukromými a nevládními neziskovými organizacemi. Mìsto se tak de facto zbavuje kulturních organizací. Aèkoli 3. etapa transformace mìla zaèít až po vyhodnocení tzv. 2 etapy zahrnující divadla Na Zábradlí, Pod Palmovkou, v Dlouhé, ABC, Rokoko, Švandova divadla na Smíchovì, Studio Ypsilon, Pražskou informaèní službu a Hvìzdárnu a planetárium HMP, mají být k transformovány i Muzeum hlavního mìsta Prahy, Galerie hlavního mìsta Prahy a Karlínské divadlo. 4) znovu zavést dotaèní systém pouze pro neziskové projekty kulturního významu Obecné evropské pravidlo, že dotace/granty jsou urèeny pouze na úhradu ztrátových nákladù projektu a nemohou být použity za úèelem dosažení tvorby zisku, loni Magistrát HMP svým rozhodnutím bezprecedentnì prolomil. V rámci grantového systému jsou tak peníze urèené na podporu kultury používány na zvýšení zisku soukromých podnikatelù a vypláceny bez úèelu, tedy bez závazku napø. snížit vstupné, nabízet slevy pro urèité skupiny apod. 5) ustavit poradní sbor pro kulturu s úkolem vyhodnotit kulturní politiku HMP a grantový systém za posledních 5 let Zastupitelé v nebývalé shodì sice v roce 2006 schválili dokumenty Kulturní politiky a Grantového systému, ale navzdory tomu nebyl po volbách uveden v èinnost žádný odborný orgán, který má praxi mìsta vyhodnocovat a mùže navrhovat zmìny. 6) oddìlit podporu neziskového sektoru a podporu podnikání v kultuøe Nejasnosti ohlednì podpory podnikání v kultuøe vyústily na jaøe loòského roku ve stížnost podnikatele Petra Kratochvíla k Evropské unii pro porušování hospodáøské soutìže a arbitráži vùèi Èeské republice, což se stalo dùvodem pro záøijové zastavení grantového systému a následné nìkolikamìsíèní prodlení v rozhodování o grantech. Poté, co byla arbitráž po dohodì obou stran zastavena, upozornil ministr financí na nutnost vìnovat pozornost striktnímu oddìlení a definice podmínek pro subjekty ziskového (obchodního) a neziskového charakteru. Návrhy øešení této problematiky nejsou dosud známy a vyvstává nebezpeèí dalších stížností. 7) dotace z rozpoètu Odboru kultury a památek HMP poskytovat pouze kulturním subjektùm, nikoli reklamním, modelingovým èi cestovním agenturám

7 IN 11-12/2008 CHCEME PRAHU KULTURNÍ 7. STRANA apod. V posledních letech jsou z kulturního rozpoètu podporovány projekty bez odborného posouzení jejich kulturního významu, respektive projekty firem, které úspìšnì podnikají v jiných oblastech než kulturních. Napø. místní poboèka celosvìtové agentury Elite Look dostala loni 1,5 milionu, nyní má návrh 1,9 milionu, provozovatel flotily vyhlídkových lodí na Vltavì obdržel v loòském roce 7 milionù. Dále jsou to Cestovní kanceláø turistika a hory nebo CK Alpy, jež se obì zabývají poøádáním alpských a himálajských výprav, èi firmy specializované na prezentaci a marketing firem v rámci sportovních, spoleèenských i kulturních akcí, napø. MVP Agency. To všechno vede k oprávnìným pochybám o úèelném využívání penìz daòových poplatníkù. 8) finanèní prostøedky urèené na kulturu udìlované prostøednictvím partnerství (døíve spolupoøadatelství) nevyplácet formou darù, ale dotací Již po nìkolik let Praha poskytuje dary na rùzné kulturní a volnoèasové aktivity obèanù; v roce 2007 to bylo témìø 70 milionù, ve volebním roce 2006 více než 82 milionù korun na desítky projektù. Vzhledem k charakteru darù, který nemùže pøedpokládat žádný konkrétní úèel takto poskytnutých finanèních prostøedkù, jakož i k neexistenci kritérií pro výbìr obdarovaných subjektù je tato praxe již delší dobu terèem kritiky. Pochybnosti se týkají nižší úèelnosti takto vynakládaných penìz i využívání veøejného rozpoètu k politickému marketingu. 9) zveøejòovat veškeré podkladové i hodnotící studie èi analýzy, které si MHMP nechává zpracovávat v souvislosti s provádìním kulturní politiky Magistrát si pro svá rozhodnutí nechává zpracovat rùzné studie a analýzy, které nejsou zveøejòovány a podrobeny veøejné diskuzi èi oponentuøe. Transparentní zpùsob provádìní kulturní politiky a rozhodování pøitom prokazatelnì pøispívá k lepším øešením. 10) upravit a dodržovat harmonogram grantového systému v návaznosti na obecnou praxi kulturních organizací a zamezit, aby se o podpoøe rozhodovalo až po zahájení projektù Pražské kulturní organizace již nìkolik let trpí pozdì pøijímaným rozhodnutím o rozdìlení dotací, ke kterému dochází i nìkolik mìsícù po zahájení projektù. Letos to bylo koncem bøezna, loni koncem února. I samotné uzavírání smluv a pøevedení dotací v mnoha pøípadech trvá další mìsíce, takže peníze se na úèet dotyèných žadatelù dostávají až v prùbìhu roku, pøièemž je jasné, že èím více je èasu na smluvní ujednání, tím je možné získat lepší podmínky, ušetøit èi získat kvalitnìjší zboží i služby. 11) zrušit tzv. dotace na vstupenky Ve stávajícím systému nelze rozlišit a oddìlit na jedné stranì umìlecké a kulturní, na druhé ryze zábavní èi turistické projekty. Dotace jsou rozpoèítávány na základì èestného prohlášení o skuteèných tržbách ze vstupného bez ohledu na to, zda žadatel akce poøádá èi je zprostøedkovává jako agentura, a co je vlastnì cílem tìchto akcí. Za souèasného stavu se zdá, že napø. muzeum voskových figurín èi noèní kluby s taneèními produkcemi o dotaci nepožádaly jen èirým nedopatøením. 12) pojmenovat manažerská pochybení Urèit, kdo má na svìdomí vynucené zmìny v skladbì programu øady kulturních organizací a narušení partnerské spolupráce. Na stížnosti podnikatele Kratochvíla ohlednì porušování hospodáøské soutìže a poškozování investic reagoval radní Milan Richter s nìkolikamìsíèním zpoždìním a navíc úplným pozastavením grantového systému pøesnì v dobì, kdy se obvykle vyhlašuje grantové øízení na následující rok. Dùsledkem bylo vážné zdržení projednávání žádostí o financování kulturních organizací a tedy poškození možností plánovat pro tento rok. Pozdì vyhlášený grantový systém navíc nebyl pøipraven transparentním zpùsobem. V rozporu s Kulturní politikou a Grantovým systémem HMP nebyly zohlednìny závìry a zkušenosti grantové komise z minulých let a rovnìž se nekonaly žádné konzultace s poradním sborem primátora pro kulturní politiku, pøestože pro konzultaci klíèových rozhodnutí v oblasti kulturní politiky byl v roce 2006 Zastupitelstvem urèen právì tento orgán. Novì zavedené nárokové dotace na vstupenku umožòující zvyšování zisku jsou zásadní zmìnou jdoucí nad rámec jakékoliv aktualizace grantového systému. Navíc tento systém novì strukturoval rozpoèet, a to bez jakékoliv analýzy závazkù a potøeb, v dùsledku èehož byl RHMP i ZHMP pøedložen ke schválení deficitní rozpoèet, a kulturní organizace byly klamavì vyzvány, aby podávaly své žádosti o víceleté granty, pro které nebyly vyèlenìny žádné peníze. Vážený pane primátore, vážené zastupitelky, vážení zastupitelé hlavního mìsta Prahy, vážený pane øediteli magistrátu, domníváme se, že dùsledná a transparentní realizace politiky, v níž by byly výše uvedené body zohlednìny, pøispìje nejen k lepšímu uspokojování potøeb obèanù a návštìvníkù Prahy, ale prospìje i samotnému sektoru kultury, v nìmž jsou vzájemnì provázány ziskové i neziskové aktivity spolu s èinností organizací státní správy a samosprávy. Podle loòské studie MPSV má Praha v sektoru kultury velký podíl na celorepublikové zamìstnanosti. V pražské kultuøe to v roce 2005 pøedstavovalo pøepoètených osob, což znamená 46 % celkové zamìstnanosti v kultuøe v celé ÈR. Navíc hlavní mìsto Praha má nejvyšší podíl (55,8 %) na tvorbì hrubé pøidané hodnoty celého sektoru kultury celé ÈR. V roce 2005 to konkrétnì pøedstavovalo èástku vyšší než 25 miliard Kè. Nehledì ale na svìt statistik je tøeba si také uvìdomit, že kultura pøedstavuje hodnoty, které jsou ekonomicky nevyèíslitelné. Ty spoèívají zejména ve vyhledávání, v ochranì a v péèi o kulturní dìdictví; v informaèní, výchovné a vzdìlávací èinnosti kulturních institucí (jako jsou napø. knihovny, muzea, galerie), ve vytváøení podmínek pro umìleckou tvorbu èi badatelskou èinnost a v celkovém kultivaèním pùsobení sektoru na spoleènost. Pøipomínáme, že hodnoty historické, symbolické, estetické i duchovní svým významem z hlediska souèasnosti i budoucnosti pøesahují charakteristiky dané pouhou tržebností èi návštìvností kulturních organizací. U vìdomí všeho, co bylo øeèeno výše, vás proto žádáme o øádnou správu kultury v hlavním mìstì Praze, kterou máte na základì výsledku voleb na starosti. V Praze, duben 2008

8 8. STRANA AKTUÁLNÌ IN 11-12/2008 Vznikla Unie profesionálních designérù ÈR Dne 5. kvìtna 2008 se v Praze na spoleèném setkání rozhodli èeští, moravští a slezští designéøi z rùzných oblastí designu založit vlastní neziskovou a nepolitickou organizaci s celostátní pùsobností. Organizace dostala název Unie profesionálních designérù ÈR, se statutem obèanské sdružení. Na shromáždìní byla zvolena Rada této organizace s úkolem vypracovat stanovy, etický kodex a další dokumenty pro její øádné fungování. Na prvním zasedání Rady byl zvolen prezident Ivan Dlabaè, šéfdesignér studia Divan Design a 3 viceprezidenti Veronika Loušová, Martin Tvarùžek a Jiøí Španihel, rovnìž profesionální designéøi. Vznik celostátní organizace profesionálních designérù vyplynul z potøeby mít vlastní orgán, který mùže mnohem úèinnìji obhajovat a prosazovat zájmy designérù než jsou toho schopni jednotliví designéøi nebo jejich studia. Tato organizace vzniká také z nezbytnosti poskytovat kvalifikované informace o designu vládním orgánùm, dalším organizacím ÈR, médiím i široké veøejnosti s cílem prosazovat lepší uplatòování designu v naší spoleènosti tak, jako je tomu ve všech zemích Evropské unie. V Bauerovì vile u Kolína bude Goèárovo muzeum Muzeum významného èeského architekta Josefa Goèára ( ) bude koncem èervna otevøeno v obnovené kubistické Bauerovì vile v Libodøicích u Kolína. Goèár ji pro tamního majitele velkostatku Adolfa Bauera postavil v letech 1912 až Vedle expozice o Goèárovì díle v budovì vznikne i galerie kubistického designu. Generální rekonstrukci vily podle návrhu Michala Sborwitze provedla v letech Nadace èeského kubismu, která objekt vlastní. Vila je kulturní památkou a je jedinou venkovskou kubistickou vilou v Èesku. Akce tvoøí souèást projektu Kubismus na venkovì, jenž je spolufinancován Evropskou unií a èeským státem. POZVÁNKA Rodinný dùm s obytným podkrovím Dne 19. èervna od 11 hodin se ve dvoranì Písecké brány uskuteèní slavnostní vyhlášení výsledkù 4. roèníku soutìže pro studenty støedních prùmyslových škol stavebních Rodinný dùm s obytným podkrovím. Vítìzné práce budou vystaveny v uvedených prostorách formou odborné výstavy. Soutìž již tradiènì poøádá spoleènost Velux ÈR, s.r.o. Akce probíhá pod patronací Obce architektù. Místo konání: Písecká brána, K Brusce 5/208, Praha 6 Termín výstavy: SPOLEÈENSKÁ RUBRIKA V èervenci 2008 oslaví své dny narození: 1.7. Ak.arch. BOCHÒÁK Miroslav, Praha 10, (50) 1.7. Ing.arch. JAKLOVÁ Šárka, Liberec, (55) 2.7. Ing.arch. REICHL Zdenìk, Bohdíkov-Raškov, (50) 2.7. Ing.arch. JUNGWIRTH Ludvík, Zlín, (65) 2.7. Ing.arch. KASL Josef, Dolní Lukavice 100, (75) 3.7. Ing.arch. TROSTEROVÁ Renata, Praha 4, (60) 3.7. Ing.arch. ROSE Bedøich, Havíøov, (65) 5.7. Ing.arch. GAJDUŠEK Petr, Ostrava, (55) 5.7. PHDr. VAØEKA Josef, CSc., Praha 6, (81) 7.7. Ing.arch. MATIOVSKÝ Miloš, Brno, (86) 8.7. Ing.arch. VAVØÍK Ivan, Praha 6, (50) 8.7. Ing.arch. HABR Lubomír, Vranov u Brna, (55) 8.7. Ing.arch. HANIŠ Luboš, Brno, (65) 9.7. Ing.arch. SEDLÁØ Oldøich, Praha 4, (55) 9.7. Ing.arch. JAROŠ Èeslav, Praha 4, (86) Ing.arch. SIEBERT Danilo, Praha 4, (65) Ing.arch. SUCHÝ Jan, Hradec Králové, (65) Ing.arch. BÁRTA Radim, Staré Hradištì, (50) Ing.arch. MLEJNEK Milan, Brno, (55) Ak.arch. BRZÁK Milan, Praha 2, (86) Ak.arch. HAVELKA Eugen, Praha 7, (75) Ing.arch. ŠTROS Ivan, Ostrov nad Ohøí, (55) Ing.arch. POSPÍŠIL Pavel, Olomouc, (55) Ing.arch. HOLL Aleš, Dìèín, (65) Ing.arch. PLŠEK Josef, Okna, (82) Ing.arch. SEDLÁK Jan, Jihlava, (75) Ing.arch. MALÁÈ Vlastimil, Brno, (80) Ing.arch. PROŠEK Eduard, CSc., Humpolec, (86) Ing.arch. DUFKOVÁ Marta, Brno, (70) Ing.arch. JANÙ Milan, Praha 2, (83) Ing.arch. PEŠTA Antonín, Praha 4, (80) Ing.arch. DRAHOZAL Josef, Praha 4, (82) Ing.arch. ŠIMÙNEK Augustin, Jablonec n/nisou,(93) Ing.arch. KOVÁØ Jan, Opava, (60) Ing.arch. FRANÌK Jaroslav, Ústí nad Labem, (65) Ak.arch. FRAJER Vladimír, Praha 5, (85) Ing.arch. HAVLÍK Zdenìk, Ústí nad Labem, (55) Ak.arch. REML Lubomír, Praha 3, (81) Prof. Ing. arch. LABAJ Osvald, CSc., Frýdek- Místek, (82) Ing.arch. LABONEK Petr, CSc., Praha 10, (55) Ing.arch. STÁHLÍK Zdenìk, Praha 4, (82) Ing.arch. BÍLEK Miloš, Štìtí, (85) Ing.arch. HOCHMAN Jan, Hradec Králové, (55) OZNÁMENÍ S lítostí oznamujeme, že 27. kvìtna 2008 zemøel ing. arch. Emil M. Miclík z Prahy. INformaèní servis Èlenský bulletin Obce architektù. Vychází 1x mìsíènì. Neprodejné. Redaktor: B. Kotora, graf. úprava + foto: A. M. Videmannová, boj.kot@seznam.cz, redakce@architekt.cz Adresa redakce: Revoluèní 23, Praha 1