CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Vyuţití dobrovolnictví jako jeden z nástrojů sociální inkluze lidí bez domova.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Vyuţití dobrovolnictví jako jeden z nástrojů sociální inkluze lidí bez domova."

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Vyuţití dobrovolnictví jako jeden z nástrojů sociální inkluze lidí bez domova. Vladimír Němec Olomouc 2013

2 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Vyuţití dobrovolnictví jako jeden z nástrojů sociální inkluze lidí bez domova. Téma práce: Vyuţití dobrovolnictví jako jeden z nástrojů sociální inkluze lidí bez domova. Vladimír Němec Vedoucí práce: ThLic. Michal Umlauf Olomouc 2013

3 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci zpracoval samostatně na základě pouţitých zdrojů a literatury, uvedené v bibliografickém seznamu. V Olomouci, dne 10. února 2013 Vladimír Němec

4 Tímto bych rád poděkoval panu ThLic. Michalu Umlaufovi, za odborné vedení diplomové práce, cenné rady a připomínky, které mi při zpracování práce poskytl, a také za čas, který mi věnoval.

5 Obsah: ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST KRÁTCE K HISTORII ČESKÉHO DOBROVOLNICTVÍ DOBROVOLNICTVÍ PO ROCE DOBROVOLNÍK A DOBROVOLNICKÁ SLUŢBA MOTIVY K DOBROVOLNICTVÍ FORMY DOBROVOLNICTVÍ PERSPEKTIVY DOBROVOLNICTVÍ FUNKCE A PRINCIPY DOBROVOLNICTVÍ PRÁVNÍ LEGISLATIVA DOBROVOLNICKÉ SLUŢBY DOBROVOLNICTVÍ Z HLEDISKA PROFESIONALIZACE A JEHO BARIERY Metodika práce s dobrovolníky Funkce koordinátora dobrovolníků VZNIK A DŮSLEDKY BEZDOMOVECTVÍ SOCIÁLNÍ SLUŢBY V ČR POSKYTOVANÉ LIDEM BEZ DOMOVA POSTOJ SPOLEČNOSTI K BEZDOMOVECTVÍ PŘÍNOS DOBROVOLNICKÉ SLUŢBY V SOCIÁLNÍ INKLUZI LIDÍ BEZ DOMOVA DOBROVOLNICTVÍ JAKO NÁSTROJ SOCIÁLNÍ INKLUZE V KONTEXTU EKOLOGICKÉ PERSPEKTIVY VYMEZENÍ STYČNÝCH PLOCH MOŢNOSTI ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI VE SLUŢBĚ DOBROVOLNICTVÍ U LIDÍ BEZ DOMOVA MOŢNOSTI ZAPOJENÍ LIDÍ BEZ DOMOVA VE SLUŢBĚ DOBROVOLNICTVÍ PRAKTICKÁ ČÁST ÚVOD K VÝZKUMU PŘÍPRAVNÁ FÁZE A VÝZKUMNÝ CÍL VÝZKUMU ZPŮSOB VÝZKUMU ANALYTICKÉ KROKY VÝZKUMU Výběr výzkumného vzorku Získávání dat pro výzkum Příprava dat pro analýzu Analýza dat dílčím postupem EMPIRICKÉ KROKY VÝZKUMU Výběr výzkumného vzorku Získávání dat pro výzkum Příprava dat pro analýzu Analýza dat dílčím postupem... 43

6 4.6 ZOBECNĚNÁ TVRZENÍ Z JEDNOTLIVÝCH "B - TRSŮ", (Z) Zobecněné tvrzení, (Za) Zobecněné tvrzení, (Zb) Zobecněné tvrzení, (Zc) Zobecněné tvrzení, (Zd) Zobecněné tvrzení, (Ze) Zobecněné tvrzení, (Zf) Zobecněné tvrzení, (Zg) Zobecněné tvrzení, (Zh) Zobecněné tvrzení, (Zi) Zobecněné tvrzení, (Zj) Zobecněné tvrzení, (Zk) Zobecněné tvrzení, (Zl) Zobecněné tvrzení, (Zm) Shrnutí nejdůleţitějších skutečností ze zobecněných tvrzení ZÁVĚR POUŢITÁ LITERATURA: POUŢITÉ INTERNETOVÉ ZDROJE: SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK PŘÍLOHY TABULKA Č TABULKA Č PŘEHLED SYSTÉMU KÓDOVÁNÍ PŘEHLED KORESPONDENCE SE ZAŘÍZENÍMI, (A - G) IKV - Bílá Voda, (A) DC Adorea - Vsetín, (B) Elim Vsetín, o.s., (C) Středisko Samaritán pro lidi bez domova, (D) Dům sv. Pavla v Českých Budějovicích, (E) Armáda Spásy v Šumperku, (F) Komunita Sant Egidio, (G) DOPLŇUJÍCÍ KORESPONDENCE, (DOP) MVČR - Oddělení preventivních programů a dobrovolnické sluţby, (DOP 1) Nábor dobrovolníků na ÚP v Šumperku, (DOP 2) Zpráva z Odboru prevence kriminality o veřejné a dobrovolnické sluţbě, (DOP 3) VYTVOŘENÍ "B - TRSŮ" Z ROZHOVORŮ S RESPONDENTY, (B) Styčné plochy bezdomovců, dobrovolníků a veřejnosti (činnosti, kde dochází k pomalejší či rychlejší sociální inkluzi lidí bez domova), (B1)... 17

7 7.6.2 Postoj respondentů vůči zapojení dobrovolníků z řad do dobrovolnické činnosti u lidí bez domova, (B2) Postoj respondentů vůči zapojení bezdomovců do dobrovolnické činnosti, (B3) Pozitivní zkušenosti sociální inkluze lidí bez domova, (B4) Negativní zkušenosti sociální inkluze lidí bez domova, (B5) Dobrovolnictví & Veřejná sluţba, (B6) Starost o dobrovolníky, (B7) Obecné zkušenosti s rekrutací dobrovolníků z řad bezdomovců, (B8) Důleţitost dohledu na práci dobrovolníka, (B9) Výběr a prověření dobrovolníka před přijetím, (B10) Spolupráce zařízení v rámci sociální inkluze lidí bez domova, (B11) Co přináší interakce ve styčných plochách, (B12) Co se zařízení snaţí dobrovolnictvím zprostředkovat lidem z ulice, (B13) UKÁZKA SMLOUVY O DOBROVOLNICKÉ SLUŢBĚ V IKV... 26

8 Úvod Název absolventské práce Dobrovolnictví, jako jeden z nástrojů sociální inkluze lidí bez domova, jsem zvolil záměrně ze dvou důvodů. První je mé zaměstnání v sociální sluţbě AD, noclehárny a NDC, určených pro muţe a ţeny bez přístřeší. Druhým důvodem byla absolvovaná praxe v komunitě IKV, kde mi byla umoţněno setkat se s vyuţitím dobrovolnické činnosti k resocializaci lidí, kteří do zařízení přicházeli z ulice, výkonu trestu, z léčeben různých závislostí apod. Setkal jsem se zkušenými profesionály, kteří se o lidi z ulice starali a nenásilným způsobem je směřovali k obnovení sociálních vazeb ve společnosti. Sociální inkluzi lidí bez domova se věnuje mnoho státních i nestátních organizací, ale téměř ţádná z nich k tomu vyuţívá dobrovolnickou činnost. V rámci výzkumu bylo osloveno sedm vybraných sociálních zařízení, která pracují nebo přicházejí do kontaktu s bezdomovci, a zároveň nabízejí vyuţití dobrovolnické činnosti lidem z řad široké veřejnosti u lidí bez domova nebo také samotným bezdomovcům. Z důvodu malého existujícího mnoţství respondentů byl k získání dat zvolen kvalitativní výzkum polostrukturovaného rozhovoru, který umoţňuje moţnost volného dotazování a získání velkého mnoţství dat. Cílem výzkumu je zachycení subjektivního pohledu zařízení na danou problematiku a současné zhodnocení odlišností nebo podobností s teoretickou částí. Samotná práce je rozdělena do dvou oddílů, teoretického a praktického. Základ teoretické části sestává z obecného vymezení dobrovolnictví, bezdomovectví a k nim se vztahující legislativy. Další informace se týkají motivů k dobrovolnické sluţbě, jakým způsobem jsou dobrovolníci do zařízení přijímání, jak jsou vedeni nebo v rámci jakých aktivit se uplatňují atd. Obdobným způsobem je představeno také bezdomovectví, tj. důvody jeho vzniku, jaké dopady má na člověka, jaká je bezdomovcům nabízena pomoc v rámci sociální práce a jak na tento problém nahlíţí široká veřejnost. Z vymezených informací o dobrovolnictví a bezdomovectví je vymezeno teoretické moţné vyuţití dobrovolnictví, jako nástroje k sociální inkluzi lidí bez domova. Zmíněny jsou dva moţné způsoby, tj. dobrovolníci z řad široké veřejnosti provádějící dobrovolnickou činnost u lidí bez domova a zapojení samotných bezdomovců do dobrovolnické sluţby. Daná problematika je nahlédnuta i optikou 8

9 ekologické perspektivy, která hovoří o ovlivnění ţivota jednotlivců, nebo celých skupin, díky vzájemné interakci. Praktický oddíl se skládá z analytické části, na kterou navazuje empirická část. Analytická část předkládá důvody ke zvolení postupu kvalitativního výzkumu, má ukotvení v odborné literatuře a je osnovou pro navazující tvorbu empirické části. Jak bylo zmíněno, výzkumná data byla získána od sedmi oslovených respondentů polostrukturovaným rozhovorem, v rámci ové korespondence. Jádro korespondence tvořila hlavní témata a pokud bylo nutné získat další informace, byla pouţita technika volného dotazování. Sesbíraná data od jednotlivých zařízení, byla podrobena analýze dílčím postupem, který umoţnil vytvoření tzv. trsů. Prakticky to znamenalo vyhledávání informativních podobností ze získaných odpovědích korespondence všech zařízení a vytváření trsů, které podávají určitou odpověď vzhledem k cíli výzkumu. Tyto trsy jsou v procesu výzkumu zobecňovány na tvrzení jednotlivých zařízení, z nichţ byl vytvořen závěr. Práce by měla inspirovat a oslovit všechny, kteří se podílí a bojují za sociální inkluzi marginalizované skupiny lidí bez domova. Jedná se tedy o moţnost náhledu, jak by dobrovolnická sluţba v oblasti bezdomovectví mohla být vyuţívána. 9

10 1 Teoretická část 1.1 Krátce k historii českého dobrovolnictví Pro pochopení postoje české společnosti k dobrovolnické sluţbě je nutné zajít zpět do historie utváření dobrovolnictví. Ze získaných informací bude zřetelnější proč je obtíţné, ale zároveň velmi důleţité vytrvat ve snaze zapojit dobrovolnickou sluţbu v oblasti bezdomovectví, např. jako nástroje sociální inkluze. Předkládám tedy jen krátký souhrn o historii dobrovolnictví od 19. stol. do roku Evropské dobrovolnictví je postaveno na bohaté tradici církevních charitativních organizací. Spolková činnost se rozvíjela nejvíce v 19. století, kdy vznikla řada vlasteneckých spolků na podporu umění, kultury, vědy a vzdělání. Po vzniku samostatného Československa se dobročinnost ještě více rozvinula. Vznikaly dobrovolné soukromé, obecní, náboţenské, národnostní organizace bohaté svým rozsahem a formami, např. v péči o mládeţ, Československý červený kříţ, Masarykova liga proti TBC. Úroveň dobrovolnictví v ČR před nástupem komunismu byl v podstatě shodný ve všech zemích západní Evropy a v USA (Tošner, J., Sozanská, O., 2002, s. 29). Vývoj byl přerušen německou okupací a následně vznikem nástupem socialistického reţimu. V roce 1948, však došlo k radikální změně v postoji k této sluţbě. Komunistická strana chtěla mít řízení spontánních dobrovolnických aktivit pod kontrolou, kvůli moţnému ohroţení její dominantní pozice ve státě a také potřebovala vyuţít tuto sílu k řešení nedostatkového socialistického hospodářství. Stát také zestátnil a podřídil přímé kontrole ty aktivity a spolky, které se zabývaly poskytováním veřejně prospěšných sluţeb a charitativní činnosti, zejména církevní organizace. Hlavní snahou reţimu byla centralizace a kontrola (Frič, P., Pospíšilová T. a kol., 2010, s ). Nadšení na začátku socialistického budování byla veliká a ovlivnila mnoho lidí. Zrodil se tak nový typ altruismu, kdy jedna část občanů věřila v nastavené ideály a přednosti komunismu, jeţ hraničila téměř s fanatickou obětavostí a druhá část neuznávala toto dobrovolnictví pro jeho falešnost a manipulaci ze strany státu. Přesto, ne všichni, kteří dobrovolně pracovali, byli zastánci reţimu. Takoví lidé jednoduše povaţovali za správné vytvářet společně hodnoty pro všechny. Byl to jejich zvnitřnělý 10

11 postoj a nálepku, kterou jejich aktivitám strana přisoudila a nijak neřešila. Neúčast na společných brigádách se hodnotila nejhůře, tj. jako nepřátelství vůči nastavené ideologii. Na takové občany byl vyvíjen tlak výhruţkami a vydíráním. Takto vytvořenému strachu podlehlo, a v zájmu přeţití začalo spolupracovat, značné mnoţství lidí. Slova dobrovolník a dobrovolná práce vzbuzovala odpor a nenávist, proto byla časem nahrazena slovy brigádník a brigáda. Časem reţim změnil taktiku a nabídl lidem obchod ve stylu, kdyţ se budete účastnit brigád, budete mít pokoj od kontrol a budete mít výhody, jako vlastní bydlení, moţnost studia pro děti atd. Stát se dobrovolníkem, bylo vnímáno, jako nutné zlo, které se musí snášet, pokud chci dosáhnout dobrého, pokojného ţivota (Frič, P. a kol., 2010, s ). Dobrovolnictví tedy v základě zrušeno nebylo, ale vláda jej nazvala činností v zásadě politickou, spadající pod vedení komunistické strany a slouţilo k rozvoji socialistickému celku společnosti. Z krátce uvedených informací o historii je důleţité si uvědomit, na jakých základech byl vztah společnosti k dobrovolné sluţbě postaven a proč je v dnešní době stále znatelný despekt k této činnosti (Frič, P., Pospíšilová, T. a kol., 2010, s. 48). 1.2 Dobrovolnictví po roce 1989 Po revoluci ztratilo socialistické soutěţení svůj smysl a nastala demokracie. Dobrovolnictví na pracovištích, v neziskových organizacích a dobrovolné aktivity ve prospěch státu zcela zanikly. S pádem komunismu se rozplynula vidina zabezpečení všeho a všech státem, na lidi začaly doléhat existenční problémy a nástup konzumní společnosti vytvořil nepříznivé podmínky dobrovolnictví. Velmi citelně byly ovlivněny výdaje na infrastrukturu - zaměstnání, dostupnost zdravotnické péče, úřadů atd., proto mnoho mladých lidí odchází z vesnic do měst a staří tak zůstávají odkázáni jeden na druhého. Právě proto se rozrůstá počet nestátních neziskových organizací, které zaplňují dříve chybějící welfare sluţby, sluţby ţivotního prostředí a humanitárních oblastí. Dochází k síťování potřebných sluţeb v občanském sektoru a organizace občanské společnosti (OOS) se staly plnohodnotným partnerem veřejné správy. Stoupá tak jejich profesionalita a jsou schopny získávat granty na své projekty. V tomto novém nastavení se prolínají západní vzorce s našimi a vznikají nové koncepce a postoje k dobrovolnictví, např. firemní dobrovolnictví (Frič, P. a kol., 2010, s ). 11

12 Z informací o historii dobrovolnictví je patrné, ţe lidé české společnosti byli formováni k pasivitě a dobrovolná aktivita byla spíše nastavená reţimem, nejednalo se tedy o dobrovolnou činnost vyvěrající z aktivity samotného člověka. Po roce 1989 nastala demokracie, ale zdá se, ţe na ni mnoho lidí nebylo připraveno a zůstali v pasivitě očekávání pomoci od státu. Situaci doplňuje otevření hranic, příchod uprchlíků a také propuštění velkého mnoţství vězňů při amnestii. Lidé, kteří byli zvyklí, ţe mají práci, domovy se ocitali bez pomoci neschopní si sami poradit a tak se zviditelnil fenomén bezdomovectví (Hradečtí, I. a V., 1996, s. 13). V tento čas začaly vznikající NNO reagovat na sociální problémy a angaţovaly se v mnoha oblastech. O dobrovolnickou sluţbu se od roku 1998 se nejvýrazněji zajímalo a sbíralo informace občanské sdruţení Hestia a byly vytvořeny programy dobrovolnictví akreditované MVČR, např. nejznámější Program 5P. V roce 1999 vzniklo první specializované pracoviště Národní dobrovolnické centrum, jeţ bylo zaloţeno z finanční podpory Open Society Institutu v New Yorku v rámci Programu rozvoje dobrovolnictví ve 14 zemích bývalého komunistického bloku. Z hlavních činností, které mělo centrum naplňovat, byla realizace rehabilitace občanských ctností, integrace dárcovství a dobrovolnictví do povědomí veřejnosti, vzdělávání a rozvoj dobrovolnických center v regionech ČR. Postupně vznikala další dobrovolnická centra, převáţně neziskového charakteru, jen několik jich působí s podporou zdravotnického zařízení. Další úspěšní zřizovatelé a podporovatelé jsou ADRA a Charita. V roce 2003 vstoupil v platnost zákon 198/2002 o dobrovolnické sluţbě a o změně některých zákonů, jeţ zavádí v Evropě běţné pojmy, jako proces akreditace, vysílající a přijímající organizace, ochranu proti rizikům, pojištění, odborné vedení koordinátorem nebo supervize. Koncem roku 2008 bylo umoţněno dobrovolníkům spolupracovat s profesionály v sociálních sluţbách v rámci zákona 108/2006 o sociálních sluţbách. Postupně se do zřizování dobrovolnických center angaţují města a obce, z nichţ první bylo DC Adorea ve Vsetíně a preventivní program 5P v Neratovicích. Je to posun ke komunitnímu dobrovolnictví, kdy se zlepšuje informovanost, participace a sociální integrace občanů, čímţ je vytvářena důleţitá sociální síť (Frič, P. a kol., 2010, s ). 12

13 1.3 Dobrovolník a dobrovolnická sluţba Vzhledem k historii ČR se hodnotám dobrovolnictví stále učíme. Na začátku této kapitoly vymezím obecný pojem dobrovolník a z jakých řad společnosti nejčastěji vychází. V dalších kapitolách přejdu ke specifičtějším souvislostem mezi dobrovolnictvím a bezdomovectvím. V literatuře existuje mnoho definic, kdo je dobrovolník, z nichţ jsem vybral jen některé. Dobrovolník je ten, kdo poskytuje bez nároku na finanční odměnu svůj čas, svůj altruismus a své schopnosti druhým. Dobrovolnictví má řadu charakteristik, přičemţ nejzákladnějším znakem je dobrovolná výpomoc. Příjemce této výpomoci by měl dobrovolníka vnímat jako svého pomocníka, na kterého je moţné se spolehnout. Přesto, ţe je důleţité, aby byli dobrovolníci organizačně profesionálně vedeni a školeni, měla by si tato sluţba zachovat specifickou neformálnost a spontánnost. (Tošner, J., Sozanská, O., 2002, s. 35). Kdyţ se vysloví pojem dobrovolnictví, napadnou nás podobná slova, jako dobročinnost, občanská výpomoc, sousedská výpomoc, formální a neformální dobrovolnictví a téma dobrovolnictví se tak můţe rozšířit o aspekt dobrodiní. Podle Slovníku spisovného jazyka českého je dobrovolníkem ten, kdo koná z vlastní vůle nějakou práci či povinnost, dobrodincem pak ten, kdo prokazuje dobrodiní, dělá milosrdné dobré skutky (Jirásek, I., Jirásková, M. (2011). Dobrovolník a dobrodinec: paralely sociálního pracovníka a poutníka. Sociální práce/sociálna práca, č. 4, s. 37). Dobrovolnictví je tedy spojováno s termínem filantropie neboli dobročinností, která má své kořeny v západní kultuře spojené s ţidovské a křesťanské morálce a je nazývána občanskou ctností. Dobročinnost je dělena na dvě formy dárcovství a dobrovolnictví. Dárcovství má jasný charakter, jedná se o darování peněţní či materiální pomoci ve prospěch druhých. Dobrovolná činnost zaměřená na rodinu, příbuzenstvo a sousedy se nazývá sousedská výpomoc, kdeţto pomoc v rámci komunity obce, farnosti apod. se jedná o dobrovolnictví vzájemně prospěšné. Dobrovolnictví NNO a dobrovolnických center spadá do dobrovolnictví veřejně prospěšného. Partnerem dobrovolníka bývá většinou NNO, která nabízí a vyhledává jednorázové i dlouhodobé dobrovolné činnosti. Všechny tři formy sousedská, vzájemná a veřejně prospěšná pomoc se často prolíná, např. v církevních organizacích, kdy není důleţité, zdali je příjemce sluţby členem církve či nikoli. Podle významu slov se rozděluje 13

14 dobrovolnictví na dobrovolnickou činnost, kde je hlavní aktivitou organizace dobrovolnictví a dobrovolnou činnost, jako vlastní výkon pomoci. Mezi představitele dobrovolnické činnosti patří, např. dobrovolnická centra a dobrovolná činnost zahrnuje různá hnutí DUHA, YMCA, Skaut a další, jejichţ konkrétní činnost stojí na dobrovolnících. Na dobrovolníka lze určitě pohlíţet, jako na nositele změn ve společnosti, který svobodně a dobrovolně zvolenou aktivitou otvírá nové pohledy a moţnosti v procesu spolupráce mezi státem, komerčním sektorem a NNO (Tošner, J., Sozanská, O., 2002, s ). Dobrovolníci přicházejí nejčastěji z řad studentů, kteří se díky praxi mohou lépe připravit na budoucí povolání. Velkou část také představují lidé nezaměstnaní nebo důchodci, kteří mají potřebu být nějak uţiteční a lidé, kteří jsou sice zaměstnaní, ale ve své práci postrádají kontakt s jinými lidmi (Matoušek, O., s. 61). Za zvlášť důleţité povaţuji Fričovo upozornění na tři společné a specifické znaky dobrovolnictví, na které by měl pamatovat dobrovolník, organizace i společnost. Dobrovolnictví by mělo být nepovinné, neplacené a vykonávané ve prospěch druhých (Frič, P. a kol., 2010, s. 9). 1.4 Motivy k dobrovolnictví Dobrovolnictví je činnost sama o sobě vykonávaná na základě svobodného rozhodnutí a nevede k dosahování nároku na odměny. Je ukotvena na spolupráci a konsensu mezi organizací a dobrovolníkem, přičemţ prospěch by neměl plynout pouze pro organizaci zprostředkující sluţbu, ale také dobrovolníkovi i osobám, které pomoc přijímají. Důleţité je vnímat, ţe dobrovolnická sluţba by měla být vykonávána vedle nějaké jiné činnosti, která je pro dobrovolníka hlavní. Pokud však bude dobrovolnicví vyuţíváno, jako nástroj sociální inkluze v nezaměstnanosti, pak by tato podmínka neplatila. Prakticky tedy dobrovolník neţádá peněţní mzdu, ale předpokládá, ţe přínos a efekt jeho snahy bude oceňován jinými způsoby. Krutina dokládá, ţe obecně dobrovolníci mají dvoje očekávání, co by jim mělo být nabídnuto ze strany organizace nabízející moţnost dobrovolnictví a jak by dobrovolnická sluţba měla ovlivnit jejich ţivot. Od organizace nabízející dobrovolnictví očekávají vstřícné přijetí, jednání na úrovni partnerství, vedení a reflexe jejich činnosti, moţnost získání a udrţení nových sociálních vztahů, moţnost širší spolupráce s organizací, např. v pracovněprávním vztahu nebo v doporučení dalších odborných kontaktů. Vůči svému ţivotu dobrovolník 14

15 očekává zvýšení pocitu vlastní důleţitosti, sebeúcty, uţitečnosti a získání nových praktických dovedností (Krutina, M., 2004, s. 4-5). Vzhledem k základním charakteristikám dobrovolnictví lze vymezit motivy dobrovolníka. Můţeme sem zařadit mravnostní povinnost, soucit, osamělost, zvědavost, pocit nenahraditelnosti či nedostatkem sebeúcty, kdeţto pro dobrodince by mělo být charakteristické jednání pramenící z jeho bytostného zájmu o druhé a ochoty podílet se na šíření dobra. K porozumění konání dobra ze svobodného rozhodnutí pouţil Jirásek vtipně metaforu poutě a poutníka, kdy kaţdý z nás je na cestě svého ţivota. Kaţdý dobrovolník bude přicházet do organizace pomáhat z určitého důvodu a samotná dobrovolnická sluţba je opravdovou cestou poznávání a pomoci. Je zde vymezeno pět motivů přistupování k dobrovolnictví. V prvním se jedná o turistu, který přichází hledat uvolnění a zábavu, druhý je cestovatel touţící uniknout z šedi všednosti, třetí je pozorovatelem a přichází ze zvědavosti, čtvrtý hledá své ukotvení a přichází na zkoušku, posledním je postoj poutníka, který hledá svým konáním smysl v ţivotě. Hraničními postoji jsou turista, který jde spíše po povrchu věcí a jakoby na zkoušku, a poutník, hledající jednotu s celkem, chce pochopit a porozumět. V zásadě zdravým přístupem k ţivotu je, ţe si člověk, jestli je toho schopen, řeší své problémy sám. Pokud je situace nezvladatelná, pomáhá rodina a nejbliţší. Teprve kdyţ selţe i tato moţnost, přichází na scénu sociální pracovníci a dobrovolníci. Vědomí dobrovolníka vnímá, ţe klient, který není při síle, nepotřebuje almuţnu, ale dar partnerství. Na cestu dobrovolnictví se lidé vydávají z různých pohnutek a pravdou je, ţe motivy se během výkonu dobrovolnické sluţby mohou měnit (Jirásek, I., Jirásková, M. (2011). Dobrovolník a dobrodinec: paralely sociálního pracovníka a poutníka. Sociální práce/sociálna práca, č. 4, s ). Dobrovolníci ze strany veřejnosti budou na začátku více zvědaví, ale proţitou zkušeností při práci s bezdomovci mohou dostat vhled k pochopení problematiky, mohou se stávat více poutníky. Tak i lidé bez domova zapojení v dobrovolnictví, budou zase vyhledávat sociální kontakt nebo smysl ţivota a časem se u nich můţe vytvořit větší sebedůvěra, odpovědnost a směřování k sociální inkluzi, mohou se stávat více partneři. Znamená to tedy, ţe dobrovolník poutník i turista jsou v průběhu dobrovolné sluţby vnitřně přetvářeni, coţ můţe přinášet značný posun v pohledu jednotlivců a společnosti na hodnotu dobrovolnictví i na různé sociální skupiny a můţe dojít ke zmírnění vzniklých barier. 15

16 1.5 Formy dobrovolnictví Z hlediska vývoje je nejstarší evropský model, tzv. komunitní dobrovolnictví, kde se na základě společných zájmů setkává skupina lidí ke společné činnosti, např. církevní organizace. Z některých komunit se mohou stát i dobrovolnická centra, orientovaná na určitou sociální skupinu v zachování komunitních přátelských vztahů. Vývojově mladším je americký model, tzv. manaţerský, kde je středem profesionální dobrovolnické centrum, které vyhledává dobrovolníky z řad společnosti a nabízí jim moţnost realizace altruismu v řadě organizací. Obecné rozlišení dobrovolnictví má také neformální a formální charakter. Neformální pomoc začíná u sousedské či rodinné výpomoci, směřuje k neformálnímu setkávání skupiny lidí a postupně vede k zaloţení registrované NNO. Formální způsob spočívá v zaloţení profesionální organizace, která spolupracuje s dobrovolníky (Tošner, J., Sozanská, O., 2002, s. 38). Participace společnosti v dobrovolnické sluţbě má v naší společnosti nezastupitelné místo a je posuzovaná dle důleţitosti morálního hodnocení celé společnosti. Velmi dobře organizované jsou organizace ochránců ţivotního prostředí. Humanitární organizace a organizace na ochranu lidských práv, které vznikaly převáţně po roce Nejpočetněji zastoupena sociální a zdravotní oblast, kde vyuţití práce dobrovolníků vyţaduje profesionální přístup ve vyškolení příchozích dobrovolníků, stálých zaměstnanců, včetně vedení koordinátora. Řada NNO, kde se angaţují tisíce dobrovolníků, se vztahuje ke kulturní oblasti, a sportovním i vzdělávacím činnostem. V neposlední řadě se jedná také o zahraniční dobrovolnou sluţbu v rámci letních workcampů i dlouhodobých pobytů, převáţně určenou na výuku jazyků. Na dobrovolnících můţe záviset celý chod organizace, kde s malou skupinou profesionálů naplňuje cíl organizace velké mnoţství dobrovolníků, coţ je viditelné, např. u humanitárních akcí, kampaní apod. Tyto akce jsou většinou jednorázové. V činnostech, kde je nutné zabezpečit sníţení finančních nákladů na chodu organizace je zase předpoklad, ţe dobrovolníci participují na činnostech, které by museli vykonávat profesionální pracovníci, např. při pomoci s účetnictvím, s úklidovými pracemi, s obstaráváním recepce, s roznosem letáků a jinými podobnými pracemi. Činnost dobrovolníků však nemusí být pro vlastní chod organizace stěţejní, zato můţe vhodně zkvalitnit sluţby nebo provoz sluţby. Jedná se o doplnění sluţeb, kam patří, např. fakultativní sluţby. Z hlediska času se jedná o dlouhodobé a pravidelné závazky 16

17 a organizace obvykle do dobrovolníka investuje počáteční přípravu, pojištění atd. (Tošner, J., Sozanská, O., 2002, s ). 1.6 Perspektivy dobrovolnictví Frič uvádí, ţe ve společnosti existují rozmanité oblasti působení dobrovolníků a proto je nelze obsáhnout jen jedním pohledem. Přiklání se k názoru, ţe perspektivy zkoumání dobrovolných aktivit je nejlépe vnímat ve třech základních kategoriích. První je nezisková perspektiva, která nahlíţí na dobrovolnictví jako na neplacenou práci převáţně ve veřejně prospěšných sluţbách. Stává se tak součástí neziskových organizací, která je umoţňuje nahradit a pokrýt poptávku občanů po veřejných nedostupných statcích ve společnosti. Druhým pohledem je, tzv. občanský aktivismus, který se týká komunitního ţivota, vzájemné prospěšnosti a rekrutace dobrovolníků v menších členských organizacích. Třetí kategorie ukazuje na volnočasové aktivity a dobrovolnictví je zde způsob trávení volného času (Frič, P. a kol., 2010, s. 13). Tyto tři perspektivy se překrývají a doplňují, zároveň však kaţdá z nich odhaluje osobitý pohled na dobrovolnictví. Stále neexistuje jednoznačně ucelený názor, co dobrovolnictví je a co uţ není. Současná doba se snaţí posunout pochopení práce dobrovolníků za rámec individuálního chování a směřuje k institucionálnímu charakteru. Dnešní dobrovolníci kladou větší důraz na naplnění jejich očekávání, tj. co z této činnosti budou mít, dále jsou více kvalifikovaní a práci, komu a kde pomohou, si vybírají. Spíše se tak lidé dnešní doby angaţují v konkrétních kauzách a ne jen proto, ţe mají mnoho volného času. Také se více rozvíjí efektivita občanských organizací díky profesionalizaci dobrovolnického managementu a firemní dobrovolnictví přispívá ke stmelování pracovního týmu a jeho morálky. Zájem lidí o dobrovolnictví, je úzce spojeno s tím, v jakém ţivotním úseku se zrovna nacházejí. Důleţitou roli hraje faktor času a tak dobrovolníci vyţadují od občanských organizací flexibilitu a přizpůsobení jejich časovým moţnostem. Z důvodu nejednotného pojetí dobrovolnictví a široké škále aktivit, můţe vzniknout mnoho nedorozumění mezi organizacemi a jednotlivci. Autor zvýrazňuje vhodnost zapojování do dobrovolnictví lidi ze všech sektorů společnosti, tj. i minority nebo marginalizované skupiny, do dobrovolnických programů. Flexibilita dostupnosti rekrutace a nové formy síťování dobrovolnictví jsou vidět v pouţití informační techniky, např. internetový on-line servis. Popis současných výše popsaných 17

18 trendů chce ukázat, ţe podílení se na dobrovolnictví je utvářeno sociální strukturou, organizací, morálkou a kulturou, čímţ se vytváří jeho aktuální specifičnost a význam ve společnosti (Frič, P. a kol., 2010, s ). 1.7 Funkce a principy dobrovolnictví Krutina vymezil prakticky a výstiţně funkčnost dobrovolnictví, které jsou jiţ patrné z jeho náhledu na motivy a očekávání dobrovolníků. Dobrovolnictví nabízí funkci sociálně integrační v okamţiku, kdy se dobrovolník stává členem nového sociálního prostředí, získává novou roli v určité skupině a v rámci určité nabídnuté činnosti. Z pohledu psychologické funkce se dobrovolníkovi zvýší sebevědomí, bude vnímat, ţe jeho práce je oceňována a je pro někoho uţitečný. Získáváním poznání, nových ţivotních a praktických zkušeností je dobrovolník vyučován, z čehoţ vyplývá edukační funkce dobrovolnictví. Není nutně dané, ţe by pokroky učení byly okamţitě rozpoznatelné. Obvykle tyto uţitečné zkušenosti dobrovolník vyuţije později, v rámci svého profesního rozvoje a uplatnění. Dobrovolnické iniciativy v komunitě se dotýkají veřejného dění, přičemţ dochází k uspokojení potřeb mezi dobrovolníkem i komunitou. Vlivem iniciativní funkcí se mění veřejné mínění a zeslabují se bariéry mezi komunitami a skupinami. Dobrovolník mnohdy přichází s novými neotřelými pohledy na sociální práci, kde jsou často ukotveny stereotypy profesionálů, tzn. ţe dobrovolnictví má i funkci inovační. Všechny zmíněné funkce jsou spojené s tvorbou ekonomických hodnot a dobrovolníci mohou splňovat přímý nebo nepřímý ekonomický kapitál pro organizaci, její cílové skupiny či společnost. Z tohoto pohledu je posledním vymezením funkce ekonomická (Krutina, M., 2004, s. 5-6). 1.8 Právní legislativa dobrovolnické sluţby V následující kapitole vymezím, jaký je přínos dobrovolné sluţby pro dobrovolníka, společnost a v jakých činnostech se uplatňuje. O uvedené problematice se můţeme informovat na a Dobrovolnictví vychází z občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. v platném znění a zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické sluţbě a o změně některých zákonů, kde jsou vymezeny práva a povinnosti smluvních stran, otázky odpovědnosti obou stran, uloţených sankcí při jejich nedodrţení atd. Důleţitým je, ţe zákon o dobrovolnické 18

19 sluţbě je odlišný od zákoníku práce. Z toho důvodu je nutné odlišit vztahy organizace s dobrovolníkem a pracovněprávními vztahy se zaměstnanci. Dalším neméně důleţitým aspektem je, ţe právní norma dobrovolnictví neupravuje jako takové, ale upravuje podmínky dobrovolnické činnosti v, tzv. akreditovaných organizacích. Akreditace uděluje MVČR na základě ţádostí od organizací, které s dobrovolníky chtějí pracovat a vyuţít výhody akreditovaných programů. Největší výhoda pro akreditovanou organizaci jsou bezesporu státní dotace na krytí některých finančních nákladů spojených s provozem, koordinací a pojištěním dobrovolníků. Organizace bez akreditace nemusí zabezpečovat právní jistotu pro dobrovolníka, ve smyslu zajištění odpovědnosti za škodu a za určitých podmínek také výhody v oblasti sociálního zabezpečení zdravotní, důchodového pojištění a podpory v nezaměstnanosti. Některé dobrovolnické kontrakty nepodléhají uvedené právní úpravě, převáţně proto, ţe organizace nejsou akreditovány, nicméně je nutné podotknout, ţe akreditace je známkou kvality vedení dobrovolníků (Krutina, M., 2004, s. 1 a 2) Podle znění zákona o dobrovolnické sluţbě, je dobrovolná činnost vykonávaná dobrovolníkem bez nároku na odměnu. Mezi hlavní činnosti patří pomoc nezaměstnaným, sociálně slabým, zdravotně postiţeným, seniorům, příslušníkům národnostních menšin, imigrantům, osobám po výkonu trestu odnětí svobody, osobám drogově závislým, osobám trpícím domácím násilím, jakoţ i pomoc při péči o děti, mládeţ a rodiny v jejich volném čase. Patří sem také pomoc při vzniklých přírodních a humanitárních katastrofách, např. při ničivých záplavách a jiných dalších charitativních akcí nebo rozvojových projektů a další. Dále musí být dodrţen věk dobrovolníka, jenţ je dle zákona 198/2002 fyzická osoba starší 15 let pro ČR, popř. 18 let pro zahraničí a smlouvu vytváří s vysílací organizací, která je krátkodobá nebo dlouhodobá nad tři měsíce. Ve smlouvě má být zaznamenáno místo, předmět a doba výkonu, podle povahy sluţby také nárok na ochranné pomůcky, pracovní pomůcky, kapesné, výpis rejstříku trestů a zdravotní stav dobrovolníka ne starší neţ tři měsíce. Dobrovolník má účast na důchodovém pojištění a při výkonu činnosti v průměru 20 hod/týden, můţe poţádat vysílací organizaci o placení důchodového pojištění. Vysílací organizace je právnickou osobou se sídlem v ČR, která dobrovolníky vybírá, eviduje a připravuje na výkon sluţby, přijímací organizace je osoba, pro kterou je sluţba vykonávána, přičemţ obě organizace musí být v kontaktu. Akreditaci vysílací organizaci uděluje MV ČR v platnosti vţdy na tři roky. (zákon 198/2002 Sb., o dobrovolnické sluţbě). 19

20 V zákoně č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v platném znění, je zmiňována důstojnost a ochrana člověka v Listině základních práv a svobod v čl. 30, odst. 2, kde je zdůrazněno, ţe kaţdý občan, který je v hmotné nouzi má právo na zajištění základních ţivotních podmínek i na ochranu zdraví (Hradečtí, I. a V., 1996, s. 13). Zákon o dobrovolnické sluţbě upravuje podmínky k jejímu výkonu citlivě, tak aby dobrovolníci nebyli sešněrováni pravidly. Spíše, aby měli moţnost vkládat do sluţby svou individualitu, nové postřehy a zmíněný zákon slouţil k ochraně jejich i vysílacích a přijímacích organizací (Slowík, J., 2011). Dobrovolnictví jako nepostradatelný nástroj podpory sociální inkluze. Sociální práce/sociálna práca č. 4, s. 47). 1.9 Dobrovolnictví z hlediska profesionalizace a jeho bariery Z hlediska profesionalizace rozlišujeme dobrovolnictví, jeţ vniká zdola nahoru, které je zaloţeno na neformální skupině přátel, které je zaloţeno na neformální skupině a postupem času a získávání zkušeností se z ní stane registrovaná nezisková organizace. Problém můţe vzniknout při profesionalizaci, která je nutná na určité úrovni organizace, protoţe přátelství se většinou brání formálnímu uspořádání. Po roce 1989 takto vzniklo mnoho neziskových aktivit, které si postupně udrţeli své místo v potřebnosti a stali se postupně profesionály nebo zůstali čistě na dobrovolnické úrovni. Další rozlišení působí zvenčí dovnitř, kde jde o strukturovanou organizaci profesionálů, kteří začínají s dobrovolníky spolupracovat nebo je lépe organizovat. Bariery k vykonávání dobrovolnictví můţe vznikat v počátečních vztazích mezi dobrovolníky a profesionálními zaměstnanci. Bez podloţených informací mohou mít zaměstnanci obavu, ţe s dobrovolníky bude mnoho práce navíc, popř. ţe nebudou spolehliví. Další neochota zaměstnance můţe pramenit ze strachu, aby ho dobrovolník postupně nenahradil v jeho práci (Tošner, J., Sozanská, O., 2002, s. 38). V odborném časopise Sociální sluţby je zdůrazněno, ţe dobrovolníci nejsou v sociální organizaci proto, aby zajišťovali činnosti, na kterých by byl chod sluţby závislý. Dobrovolníci pouze doplňují základní činnosti sociální sluţby, zkvalitňují ji a nemusí se jednat pouze o fakultativní činnosti (Hanuš, P., 2010, Mohou dobrovolníci nahradit zaměstnance?. Sociální sluţby, ročník 12, s. 39). Proto je v organizaci, která umoţňuje spolupráci s dobrovolníky, nutné poskytovat dostatečné mnoţství informací o dobrovolnictví a hlavně jeho pozitivním vlivu 20

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI

VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI . Tematická sekce NSZM VEŘEJNÁ SLUŽBA A DOBROVOLNICTVÍ V OBCI HESTIA Národní dobrovolnické centrum Praha, 16. května 2013 Akce je součástí projektu NSZM ČR Dobrovolnictví a veřejná služba v obci - jak

Více

Legislativní rámec dobrovolnické služby. Mgr. Radek Jiránek Ministerstvo vnitra ČR

Legislativní rámec dobrovolnické služby. Mgr. Radek Jiránek Ministerstvo vnitra ČR Legislativní rámec dobrovolnické služby Mgr. Radek Jiránek Ministerstvo vnitra ČR Legislativní rámec zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

Adorea dobrovolnické centrum Vsetín,o.s.

Adorea dobrovolnické centrum Vsetín,o.s. Adorea dobrovolnické centrum Vsetín,o.s. Naše činnost Medializace a propagace dobrovolnictví Vyhledávání dobrovolníků a jejich výcvik Koordinace dobrovolnictví Spolupráce s přijímajícími organizacemi Realizace

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 1 CO JE TO DOBROVOLNICTVÍ Moto: Dobrovolníkem se většinou stávají ti, kteří nejsou spokojeni se současným

Více

Zákon o dobrovolnické službě. Dobrovolnická služba (a)

Zákon o dobrovolnické službě. Dobrovolnická služba (a) Zákon o dobrovolnické službě číslo 198/2002 Jiři Pstružina PROSPECTUS M2.1.1 Zákon o dobrovolnické službě 1 Dobrovolnická služba (a) Činnost v sociální oblasti (nezaměstnaní, sociálně slabí, zdravotně

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že:

Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že: Chtějí lidé bez domova pracovat? Anebo jsou líní, jak to vidí většinová společnost? Z výzkumu Jako doma Zpátky ze dna: Zostřeno na ženy vyplynulo, že: 98 % žen bez domova touží po stabilní dlouhodobé práci

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Armáda spásy v České republice, z. s. Prevence bezdomovectví sociální bydlení

Armáda spásy v České republice, z. s. Prevence bezdomovectví sociální bydlení Armáda spásy v České republice, z. s. Prevence bezdomovectví sociální bydlení Co znamená Armáda spásy v ČR? Co znamená Armáda spásy v ČR? Komunitní centra poskytují jak registrované služby, tak volnočasové

Více

Sociální služby pro osoby bez přístřeší v organizaci Elim Vsetín, o. s.

Sociální služby pro osoby bez přístřeší v organizaci Elim Vsetín, o. s. Sociální služby pro osoby bez přístřeší v organizaci Elim Vsetín, o. s. 1 Elim Vsetín, o. s. Sdružení vykonává charitativní činnost, pomáhá potřebným, organizuje zájmovou a sportovní činnost dětí, mládeže

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace:Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu k

Více

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Obsah 1. Smysl dokumentu... 2 2. Seznámení zaměstnanců a klientů se Základním prohlášením... 2 3. Základní prohlášení Domova pro seniory Krč... 3 3.1. Poslání...

Více

Case management. Potřebují titíž lidé využívat více služeb najednou?

Case management. Potřebují titíž lidé využívat více služeb najednou? Case management Máte důvodné obavy, že sociální služby a další aktivity nejsou ve vaší obci/městě poskytovány jednotlivým klientům koordinovaně, dochází k jejich zdvojování, překrývají se služby různých

Více

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky

Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel České republiky Projekt Zvyšování finanční gramotnosti sociálně slabých obyvatel ČR Ekonomikcko-správní fakulta Masarykovy univerzity a Citi Foundation

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

Věznice Příbram. Ing. Mgr. Zdeněk KILIAN Věznice Příbram

Věznice Příbram. Ing. Mgr. Zdeněk KILIAN Věznice Příbram Věznice Příbram Terapeutické programy Specializované oddělení pro odsouzené s poruchou osobnosti a chování v důsledku d užíváníu psychotropních látek 40 odsouzených mužů umístěných ve věznici s ostrahou

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi

Priorita II. - Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi Opatření II. 1.: Podpora prostupného rozptýleného bydlení pro osoby v krizi V Mladé Boleslavi nyní chybí motivující systém nabídky prostupného bydlení. Systém prostupného bydlení lze rozdělit do tří stupňů:

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ pracovní skupina OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŢENÍM SLOŽENÍ PRACOVNÍ SKUPINY POSKYTOVATELÉ Centrum pro zdravotně postižené CSS Lidická Prostějov Český

Více

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA

INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA INFORMACE PRO ZÁJEMCE O SLUŽBU SOCIÁLNÍ REHABILITACE KOLLÁROVA OBSAH: POSLÁNÍ SLUŽBY KOMU JE SLUŽBA URČENA CÍLE SLUŽBY ZÁSADY PŘI POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY ROZSAH A KAPACITA POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY KDE A

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŢEB 2012 2016 V REGIONU KADAŇ KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ

KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŢEB 2012 2016 V REGIONU KADAŇ KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ Komunitní plán sociálních a souvisejících služeb 2012-2016 V regionu Kadaň Klášterec nad Ohří KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŢEB 2012 2016 V REGIONU KADAŇ KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ Tento projekt

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

NOCLEHÁRNA CHARITA VALAŠSKÉ MEZIŘIČÍ. Služby sociální prevence. Kde nás najdete

NOCLEHÁRNA CHARITA VALAŠSKÉ MEZIŘIČÍ. Služby sociální prevence. Kde nás najdete Kde nás najdete Budova noclehárny se nachází ve stejné budově jako denní centrum na ulici Zámecká v těsné blízkosti Mlékáren. Poblíž je Kaufland a vlakové nádraží. Vchází se k nám zelenou branou z vlnitého

Více

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520

Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Mateřská škola Kladno, Švýcarská 2520 272 01 Kladno, Švýcarská 2520 Č.j. : 239/09 Skartační znak: S 5 Spisový znak: A. 1. 6. Účinnost od : 15. 8. 2009 INFORMACE O MATEŘSKÉ ŠKOLE 1. Název a sídlo: MATEŘSKÁ

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

Pracovní skupina Děti, mládež, rodina - zápis

Pracovní skupina Děti, mládež, rodina - zápis název projektu: Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Znojemska číslo: CZ.1.04/3.1.03/45.00142 název akce: datum: místo: Pracovní skupina Děti, mládež, rodina - zápis 1. 2. 2011, od 14,00 do 15,45

Více

yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010

yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010 yourchance o.p.s. Výroční zpráva 2010 Obsah O yourchance o.p.s.... 3 Hodnoty společnosti yourchance o.p.s.... 3 Základní údaje o společnosti... 3 Organizační struktura společnosti... 3 Správní rada...

Více

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení

Více

Čtyřlístek centrum pro osoby se zdravotním postižením Ostrava je příspěvkovou organizací statutárního města Ostrava.

Čtyřlístek centrum pro osoby se zdravotním postižením Ostrava je příspěvkovou organizací statutárního města Ostrava. Čtyřlístek centrum pro osoby se zdravotním postižením Ostrava je příspěvkovou organizací statutárního města Ostrava. Poskytujeme sociální služby lidem ve věku od tří let se zdravotním postižením mentálním

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

Strategická část. stručná verze. k připomínkování

Strategická část. stručná verze. k připomínkování Strategická část stručná verze k připomínkování Vznik strategie, návaznost na ostatní dokumenty Strategická část Komunitního plánování sociálních služeb na území místní akční skupiny Chance in Nature Local

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Úvodní slovo. Informace o organizaci

Úvodní slovo. Informace o organizaci Výroční zpráva 2013 Vážení přátelé, Úvodní slovo dostává se Vám do rukou první výroční zpráva obecně prospěšné společnosti Elim Vsetín, o.p.s. Společnost byla založena v roce 2013 s cílem převzetí aktivit,

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Výroční zpráva. Občanské sdružení PROHANDICAP. Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte.

Výroční zpráva. Občanské sdružení PROHANDICAP. Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte. Výroční zpráva 2014 Hlavní smysl v tomto životě je pomáhat druhým. A pokud jim nemůžete pomoci, aspoň jim neubližujte. Dalajláma Občanské sdružení PROHANDICAP Telefon: 474 653 502 U Dubu 1562 431 11 Jirkov

Více

Charita sv. Anežky Otrokovice, Na Uličce 1617, 765 02 Otrokovice tel. 577 112 032, e-mail: otrokovice@caritas.cz DOTAZNÍK DOBROVOLNÍKA

Charita sv. Anežky Otrokovice, Na Uličce 1617, 765 02 Otrokovice tel. 577 112 032, e-mail: otrokovice@caritas.cz DOTAZNÍK DOBROVOLNÍKA Charita sv. Anežky Otrokovice, Na Uličce 1617, 765 02 Otrokovice tel. 577 112 032, e-mail: otrokovice@caritas.cz DOTAZNÍK DOBROVOLNÍKA Jméno: Příjmení: Kontaktní adresa: E-mail: PSČ: Kontaktní telefon:

Více

TERÉNNÍ PROGRAMY Nabídka činností

TERÉNNÍ PROGRAMY Nabídka činností TERÉNNÍ PROGRAMY Nabídka činností 1 Výsledná kompetence Osoba v nepříznivé sociální situaci přijímá službu Základní stabilizace Základní sociální poradenství Možnosti řešit nepříznivou sociální situaci

Více

Příloha č. 1. Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava

Příloha č. 1. Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve statutárním městě Opava 2016 ÚVOD Manuál pro vykazování ukazatelů v sociálních službách a souvisejících aktivitách ve

Více

Občanské sdružení Květina

Občanské sdružení Květina Občanské sdružení Květina Jeníkov 74, Oldřichov u Duchcova, 417 24 Tel.: +420 721 568 898,, IČO: 27038645 e-mail: oskvetina@centrum.cz, www.oskvetina.ic.cz Výroční zpráva za rok 2007 1/1 Obsah Výroční

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Pracovní skupina č. 1 Děti, mládež, rodina 1. Priorita: Slabá finanční gramotnost občanů Cíl:

Více

Sociální pracovník jako case manager. Pavel Nepustil, Ph.D.

Sociální pracovník jako case manager. Pavel Nepustil, Ph.D. Sociální pracovník jako case manager Pavel Nepustil, Ph.D. Osnova 1. Vyjasnění pojmu case management 2. Současná situace v ČR a ve světě 3. Jednotlivé úkoly a role case managera 4. Podmínky pro case management

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

DŮM NA PŮL CESTY HAVLÍČKŮV BROD

DŮM NA PŮL CESTY HAVLÍČKŮV BROD DŮM NA PŮL CESTY HAVLÍČKŮV BROD www.pestalozzi.cz Jaké je poslání Domu na půl cesty? Posláním pobytové služby Dům na půl cesty (dále jen DPC) Havlíčkův Brod je poskytovat odborným způsobem podporu mladým

Více

Křižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 1. 3. 2015

Křižovnická pečovatelská služba. Personální a organizační zajištění pečovatelské služby Platnost od 1. 3. 2015 STANDARD Č.9 Personální a organizační zajištění Platnost od 1. 3. 2015 Organizační struktura a počet pracovních míst Stanovení počtu a struktury zaměstnanců je v kompetenci ředitele KPS. Struktura zaměstnanců

Více

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách

Navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách PRIORITY PRO CÍLOVOU SKUPINU OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM, OSOBY V KRIZI, ETNICKÉ MENŠINY Priorita 1 Podpora ambulantních a terénních služeb pro osoby bez přístřeší Opatření 1.1. Zřízení centra

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Supervize a koučování v kontextu sociální práce Adéla Mojžíšová Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Cílem koučování

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Příloha č. 1 Základní informace o zařízení Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Telefon: 606 635 113 E-mail:

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo

Více

POSLÁNÍ A CÍLE POMOC V PRAVÝ ČAS. Vážení přátelé, kamarádi a příznivci.

POSLÁNÍ A CÍLE POMOC V PRAVÝ ČAS. Vážení přátelé, kamarádi a příznivci. Výroční zpráva 2012 Vážení přátelé, kamarádi a příznivci. Rok dvoutisící dvanáctý byl pro nás rokem zrodu. Zrození mnohdy předchází hlubší uvažování nad tím, jak nově zrozený bude svou existenci prožívat

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku Mgr. Tereza Ţílová Obsah prezentace Současná situace komunitní péče Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR 17. září 2014 Odbor ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012

Více

Hledáte něco a NEVÍTE CO?... možná TO najdete u nás. Tento materiál vznikl za finanční DOBROVOLNICTVÍ V PROJEKTU. Dobrovolníci SOS centra

Hledáte něco a NEVÍTE CO?... možná TO najdete u nás. Tento materiál vznikl za finanční DOBROVOLNICTVÍ V PROJEKTU. Dobrovolníci SOS centra DOBROVOLNICTVÍ V PROJEKTU Dobrovolníci SOS centra Hledáte něco a NEVÍTE CO?... možná TO najdete u nás. Tento materiál vznikl za finanční podpory Operačního programu Praha Adaptabilita, který je spolufinancován

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

Standardy kvality pro OSPOD

Standardy kvality pro OSPOD 1. Místní a časová dostupnost 1a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území své spádové oblasti. 1b Doba výkonu sociálně-právní

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí

Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí Zájmová diferenciace a soudržnost obyvatel obcí Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Mgr. Petra Koprajdová E-mail: info@rozvoj-obce.cz Tel.: +420 595 136 023 Výstup z projektu Zájmová diferenciace a soudržnost

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz

Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz LINKA DŮVĚRY ML. BOLESLAV S S 326 741 481 Mladá Boleslav, Václavkova 950 linka.duvery-mb@centrum.cz Naším hlavním úkolem je poskytování pomoci klientům, kteří se dostali do krizových stavů v souvislosti

Více

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha participace a spolupráce v rozvoji lokálním rozvoji Sociální faktory rozvoje regionů

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

Program Pět P. Marie Forgáčová. koordinátorka programu

Program Pět P. Marie Forgáčová. koordinátorka programu Program Pět P Marie Forgáčová koordinátorka programu Co je to dobrovolnictví? Dobrovolnictví je svobodně zvolená činnost, konaná ve prospěch druhých bez nároku na odměnu. Přirozený projev občanské zralosti.

Více