Zvláštnosti zacházení s OZP v různých situacích. Jana Hrdá

Transkript

1 Zvláštnosti zacházení s OZP v různých situacích Jana Hrdá

2 Úvod

3 O čem budeme mluvit Dáte si trošinku historie? Slyšeli jste o NRZP ČR? Jaké jsou stereotypy v jednání s OZP? Jaká je správná terminologie ve vztahu k OZP (výhody, nebo kompenzace)? Jak zacházet s osobami s různými typy postižení?

4 Víte, nevíte, co si o tom myslíte Souvisí postižení nutně s inteligencí? Jaký vliv má postižení na charakter? Mají OZP jiné potřeby než ostatní lidé? Mohou a mají OZP mít děti? Mají OZP pracovat? Může být design for all užitečné i pro někoho jiného než pro OZP? Pro záchranáře je snazší poradit si se střevem, než s jeho držitelem, s člověkem. Tomáš Halík

5 Kdo je NRZP ČR NRZP ČR vznikla v roce 2000, sdružuje přes 100 členských organizací, zastupuje téměř OZP, je hlavním poradním orgánem Vládního výboru pro zdravotně postižené občany, je rovněž členem několika mezinárodních organizací, má celostátní působnost s krajskými organizačními jednotkami

6 Něco málo z historie Jaká skutečnost týkající se OZP vám utkvěla v paměti? Koho z významných osobností s postižením si vybavujete? V kterém období a kde byste se chtěli léčit, kdybyste měli postižení? 11/09/2012 6

7 Pravěk: Dolní Věstonice: trojhrob Venuše s křivou tváří mezi dvěma muži. Starověk: osobnosti: Homér, Héfaistós, Hermafroditos, Oidipús, Claudius, Caesar. Bible: Milosrdný Samaritán/ec (Lk 10). Raný středověk: Kněžna Ludmila: (921), hyperostosa lebky, hirsutismus

8 Středověk: Pověry: upíři, vklodlaci, skřítkové, divé ženy, děti divých žen, polednic a klekánic. Mýty: zlí jsou poznamenaní. A co ti slavní: Novověk: nařízení měst při morové epidemií v 17. stol. zavlečené Švédy za třicetileté války (tzv. protimorové spisy a morové řády, jejichž opatření měla mít preventivní účinek před dalším šířením moru)

9 Poprvé v říšském policejním řádu Ferdinanda I. (r. 1552) - péče pro chudé s domovským právem v obci (pastoušky, chudobince či tzv. ratejny). Svépomocné podpůrné spolky u horníků (tzv. bratrstva), pak i u řemeslných cechů. Za Marie Terezie dva penzijní normály. Za Josefa II Dvorské dekrety zřízení farních chudinských ústavů

10 Předválečná a válečná doba Chudinský zákon č. 59/1868 čs. z. z. Veřejná chudinská péče zákon č. 105/1883 ř. z. o domovském právu právo na pobyt v obci, nárok na chudinské zaopatření. Spolky, almužny v domácnostech. V době fašistické okupace

11 Poválečná doba Ústava 9. května z roku Systém chudinské péče fungoval až do roku 1956, kdy vstoupil v platnost zákon č. 55/1956 Sb. sociálním zabezpečení. Dále vykonává sociální péči výhradně stát, respektive jeho místní orgány - národní výbory

12 Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, jež byla přijata dne 13. prosince 2006 v New Yorku. Jménem České republiky byla Úmluva podepsána v New Yorku 30. března S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament ČR a prezident republiky Úmluvu ratifikoval. Úmluva vstoupila pro ČR v platnost na základě svého článku 45 odst. 2) dne 28. října Tyto zákony jsou nadřazené zákonům ČR, jsme povinni je respektovat a implementovat do našeho právního řádu

13 Stereotypy Jaké umělecké dílo týkající se OZP vás v životě ovlivnilo? Jaký převažující trend v mínění o OZP ve veřejnosti pozorujete? Co myslíte, že by ozdravilo obraz OZP v očích majority?

14 Polarita my-oni: proti sobě stojí tzv. zdravá společnost a OZP; subjektivní hodnocení: soukromý názor o OZP se bere jako fakt, životy OZP i jejich vztahy se považují za: nenormální, nezapadající do průměru, senzacechtivost, falešný soucit, extrémně pojímané skutečnosti (OZP jsou buď supermani či naopak chudinky);

15 zaměňuje se sociální situace OZP s jejich osobními vlastnostmi; považují se za automaticky závislé na pomoci druhých; jsou objektem charity společnosti (morální tlak na společnost); OZP se představují nikoliv jako subjekty, ale jako objekty, jako něco, s čím lze manipulovat, jako osoby a nízkou vlastní autonomií (musí se rozhodovat za ně);

16 Nebezpečné a u záchranářů nejčastější: domněnka, že jde-li o zdravotní postižení, záchranář potřebné informace zcela samozřejmě již získal a má je; domněnka, že OZP jsou jednotná skupina: ne/myslí a chovají se v podstatě stejně, nerozlišují se druhy zdravotního postižení: rozsah, dopad apod.;

17 s OZP se zachází podle zkreslených měřítek; konkrétní problém jedné konkrétní OZP a jeho řešení se generalizuje na všechny OZP (když jedné OZP vyhovuje záchranný postup, musí jej mít všechny OZP); záchranné postupy se používají: buď rutinně, nebo instinktivně, poučený postup ne vždy;

18 Převažující postoje veřejnosti k nositelům různých typů postižení : dle vztahu: tolerance, přijetí, partnerství přijetí partnerství tolerance dle druhu postižení: nejlépe: osoby se zrakovým postižením, s tělesným, s vnitřním; nejhůře: osoby s duševním postižením; obojetně: s mentálním, se sluchovým

19 Terminologie Od mrzáka k osobě s postižením Proč je důležité pojmenování, vždyť i růže zvána jinak voněla by stejně? Jaké názvy osob s postižením znáte? Navrhli byste nějaké výstižnější pojmy týkající se těchto lidí? 11/09/

20 Namísto úvodu Na úřadě je nápis: INVALIDNÍ VCHOD, ZVOŇTE V čempak asi je ten vchod invalidní? Nápis nepoukazuje na nedostatečnost vchodu, nýbrž na účel - je určen pro vcházení a vycházení invalidů. Jsme invalidé? 11/09/

21 Nejsme invalidé, jsme invalidé! 11/09/

22

23 Invalida V naší legislativě se drží dodnes: invalidní důchod, průkazka pro invalidy, kompenzačními pomůcky pro invalidy. Invalidus - v latině: nesilný, slabý, časem také neschopný a nemožný. Souhlasím, že můj důchod je invalidní. Nesouhlasím, že můj elektrický vozík je invalidní. 11/09/

24

25 Mrzák Spolek pro léčbu a výchovu mrzáčků v Čechách: prezident Tomáš Garrigue Masaryk. doktor Rudolf Jedlička. Obsah se někdy časem posouvá. 11/09/

26

27 Popisy a definice OZP Jde o popisy a vymezení zdravotního postižení i jeho nositelů: podle typů postižení, jeho dopadů na různé oblasti života, podle účelu, například zákonné normy atp. 11/09/

28

29 Postižení není nemoc Zdravotní postižení samo o sobě se bere jako zdravotní problém. NENÍ: neboť není léčitelné, mnohý nepotřebuje lékaře i několik let, Přináší sociální důsledky (každodenně se řeší potíže): s bariérami, bydlením, dopravou, vzděláváním, zaměstnáváním, sociálními službami atd. 11/09/

30

31 Světová zdravotnická organizace (World Health Organization - WHO) V roce 1980 Nemoc nebo také porucha (impairment) znamená ztrátu nebo abnormalitu psychické, tělesné nebo anatomické struktury. Zjednodušeně - léčitelná porucha orgánu nebo jeho funkce. 11/09/

32

33 Zdravotní postižení (disability) je neléčitelná porucha, nemoc či omezení, z nichž vyplývá neschopnost vykonávat kvůli poruše orgánu nebo jeho funkce činnost způsobem, který je považován pro člověka za běžný. 11/09/

34

35 Handicap je důsledek omezení plynoucí z nemoci nebo zdravotního postižení, které se projevuje v ne/způsobilosti zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti. Je to tedy vyloučení ze společnosti. Každý nemocný člověk nebo člověk s postižením nemusí trpět handicapem. Je-li začleněn, či dokonce zapojen do společnosti, není nutně handicapovaný. Možnost jeho integrace či inkluze je závislá na pomoci a podmínkách, v nichž žije, jakož i na jeho charakteru. 11/09/

36 J

37 Osoba s postižením Používá se nyní; Vyhýbat se slovu postižený, stojí-li samo o sobě, jinak je v nepořádku, že: v centru pozornosti není člověk jako svébytná bytost, ale bere se pouze z hlediska jeho postižení; Je nepřípustné vidět omezení jako hlavní charakteristiku jedince. 11/09/

38 Když se používá nesprávná terminologie, projevuje se tak smýšlení a má to vliv zpětně na mluvčího i na ostatní. Také člověk na vozíčku či třeba s potížemi se sluchem je člověk na prvním místě. Doporučuje se používat spojení člověk (osoba, občan, jedinec atp.) s postižením. Například: Občan s mentálním, smyslovým či tělesným postižením atd. To "s" je tam důležité. 11/09/

39 O

40 J

41 Symptomy neúcty v komunikaci Familiérní chování, nerespektuje se potřeba soukromí (stud), komunikuje se s doprovodem, OZP se cítí ve znevýhodněném postavení, OZP nechtějí vyvolávat nervozitu, či dokonce hněv, a proto to obvykle bez protestů strpí

42 příklady - co neříkat : a co je pánovi? má pán s sebou průkaz? ať se pán postaví! mám tady invalidu, co s tím? to je neštěstí! vy se máte nejlépe, o vás se všichni starají! to vás tady klidně nechali samotného? nic si z toho nedělejte, jsou na tom i hůř! to nic není, vy jste ještě mladý!

43 Typy OZP

44 Osoby s poruchou sluchu Nemluvíme s doprovodem ale s OZP. Snažíme se, aby nás nerušily jiné zvuky. Před komunikací navážeme zrakový kontakt. Zjistíme zda chce OZP mluvit, odezírat, psát či používat znakový jazyk a pokud to lze, vyhovíme. Nezvyšujeme hlas, nýbrž mluvíme zřetelně. Mluvíme přirozeně, jenom pomaleji. Využíváme výrazy obličeje a gesta, obrázky. Ověřujeme, zda OZP rozuměla (NE obecné otázky)

45 - s tlumočníkem OZP má právo mít s sebou tlumočníka i případné evakuaci. Tlumočník musí stát vedle mluvícího. I přestože nám rozumí především tlumočník, obracíme se důsledně na OZP. Vždy si ověřujeme, zda OZP rozuměla. Při odchodu můžeme dát OZP písemné sdělení o tom, co se dělo

46 11/09/

47 Osoby s poruchou zraku Zdravíme první a podáváme osobě ruku. Mluvíme s OZP a obracíme se na ni. Vodicí pes se musí vzít s sebou při případné evakuaci. Důsledně vysvětlujeme průběh zásahu, a to do detailu. Dveře musí být jen zcela zavřené či otevřené, věci se musí buď ponechat na stejném místě, nebo se musí na změny upozornit

48 - jak doprovázet Způsob doprovodu je lepší dohodnout. Průvodce jde vždy první o půl kroku před nevidomým. Průvodce dveře otvírá, nevidomý zavírá. Před schody zpomalíme a upozorníme. Stručně popíšeme místnost. Upozorníme na překážky. Před usednutím nevidomému jeho ruku dáme na opěradlo

49 11/09/

50 Osoby s hluchoslepotou Upozorníme na svou přítomnost lehkým dotykem na ruku či na rameno. Zjistíme, jak bude pacient komunikovat mívá buď zbytky sluchu nebo zraku a rozumí znakovému jazyku či zřetelné řeči, komunikujeme dle onoho postižení. Někdy je nutné použít dotykovou řeč (taktilní znakovka, Lormova abeceda). Upozorňujeme na změny prostředí (někdo přišel apod.)

51 11/09/

52 Osoby s mentálním postižením Mluvíme s OZP, ne o ní, dospělým vykáme. Jsme trpěliví (pokud nic nehrozí), OZP musí mít čas na odpověď a také na odpočinek. Udržujeme s ní stálý oční kontakt, i když něco vysvětlujeme doprovodu. Používáme jednoduché věty o konkrétních věcech, bez odborných výrazů. Využíváme obrázků a piktogramů

53 11/09/

54 Osoby s demencí Hovoříme s osobou, hledáme způsob komunikace, na nějž pozitivně reaguje. Aktivně chráníme důstojnost těchto osob. Mluvíme v krátkých větách, pomalu. Vyhýbáme se odborným výrazům a žargonu. Používáme přímá pojmenování. Využíváme doteků, mimiky

55

56 Osoby s pohybovým postižením - vozíčkáři Bavíme se přímo s OZP, a to z očí do očí, pokud to lze (nic nehrozí) PODOBNĚ I DÁLE: Umožňujeme OZP postavit se s vozíkem vhodně (volný pohyb, krytá záda). Je-li nutná manipulace s OZP, přesně popíšeme, co bude. Poskytujeme OZP podmínky pro spolupráci. OZP si má možnost sama určit místo evakuace, pokud je nutná

57 Tak jsem se té osobní asistence přece jen dočkal! - evakuace Domlouváme se s OZP, co potřebuje pro co největší soběstačnost. Dbáme na dosažitelnost pomůcek. Snažíme se umožnit, aby OZP setrvala jen po nezbytnou dobu. Kontrolujeme zda OZP je schopna se např. najíst, polohovat apod

58 Jak zacházet s vozíkem Jízda: dát pozor na vyklopení z vozíku, nevysunovat vozíčkáře do vozovky, na nerovnostech zpomalit, při zastavení zabrzdit vozík. Přesuny: pozor: většina vozíčkářů bere vozík jako své tělo nedrncat, neopírat se! zjistit, co je na vozíku pevné a co ne, větší nerovnosti - pozadu

59 11/09/

60 Škola zad Při pomoci druhým je důležité snažit se v první řadě neublížit sám sobě, čili: nepřetěžovat vlastní pohybový aparát, odpočívat, tzn. námahu střídat s relaxací používat též logické myšlení, nejen hrubou sílu, pravidelně korigovat své drženi těla, Co nedělat nikdy: nikdy nezvedat těžká břemena s propnutými koleny a ohnutou páteří, nepoužívat vlastní tělo jako madlo či jeřáb

61 Škola zad - pokračování Co naopak rozhodně neopomenout: o činnosti (přesun, úprava sedu etc.) se vždy navzájem domluvit, využít dostupných kompenzačních pomůcek, využít možnosti, které nabízí okolí, využít schopností OZP, optimalizovat vlastni pohyb (rozfázovat, námahu rozložit etc.)

62 Senioři Respektujeme seniorovu identitu oslovujeme ho jménem. Chráníme seniorovu důstojnost - nezdětinšťujeme ani jeho, ani sebe. Nevystavujeme ho časovému stresu, pokud to lze. Reagujeme na možné komunikační bariéry. Pomoc nabízíme, ale nevnucujeme. s

63 11/09/

64 Závěr

65 11/09/

66 Shrnutí Nikdy se nelze dost často ptát OZP na jejich názor či přání. Jen tak totiž může dojít k partnerskému porozumění. Jsou-li přání OZP mimo reálné možnosti, je třeba jim to vysvětlit

67 N 11/09/

68 Kontakty Projekt je realizován za podpory Evropské unie Za obsah sdělení odpovídá výlučně autor. Evropská komise nenese odpovědnost za použití těchto informací. Realizuje Připravili Přednáší L. Krhutová Jana Hrdá J. Michalík P. Nacher J. Vencl