Vývoj počtu pracovních sil v Plzeňském kraji

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vývoj počtu pracovních sil v Plzeňském kraji"

Transkript

1 číslo 7 březen 2008 č t v r t l e t n í k o l i d e c h a p r á c i v P l z e ň s k é m k r a j i Vývoj počtu pracovních sil v Plzeňském kraji Přechod absolventů středních škol v Plzeňském kraji na vysoké školy Trh práce v Plzeňském kraji v roce 2007 Spolufinancováno z Evropského sociálního fondu.

2 Slovo závěrem? Vážené čtenářky, vážení čtenáři, projekt Monitoring rozvoje lidských zdrojů je u konce a tak mi dovolte, abych Vám jménem pracovníků Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje v úvodníku, zatím posledního čísla časopisu MONITOR, poděkoval za Váš zájem o publikované výsledky. Právě to bylo naším cílem zprostředkovat Vám zajímavé a dosud nepublikované informace z oblasti vzdělávání, demografie a trhu práce. Vycházeli jsme z předpokladu, že se tyto oblasti vzájemně ovlivňují, a při sledování jejich souvislostí je možné nalézt zajímavé podněty a podklady pro rozhodování. Ze zkušeností vím, že jakékoli pozitivní změny vyžadují čas, a především informace, a ty jsme se Vám snažili v našem časopise nabízet. Vydávání časopisu MONITOR, se kterým jste se setkávali po dobu dvou let, nám bylo umožněno díky podpoře Evropského sociálního fondu, respektive grantového schématu Plzeňského kraje. Programy podpory rozvoje vzdělávání bude Plzeňský kraj zprostředkovávat vzdělávacím institucím i nadále. Finanční podpora těchto programů, z větší části zajišťována z prostředků strukturálních fondů EU, je využitelná na základě předložených návrhů projektů. Věřím, že obsah časopisu MONITOR, který včetně podrobnějších rozborů zůstane i nadále k dispozici na www stránkách projektu, Vám může být dobrým pomocníkem při formulaci projektů. Významným impulsem pro růst kvality lidských zdrojů v prostředí Plzeňského kraje nejsou jen podpůrné programy. Očekávané populační úbytky u mladších věkových skupin či změny ve věkové struktuře obyvatelstva v důsledku jeho stárnutí, patří ke zřetelným a obecně akceptovaným závěrům publikovaných analýz. Jak plyne z našich rozhovorů s Vámi, sami odhadujete, jaké konkrétní důsledky tyto změny na kapacitách občanské vybavenosti vyvolají. V průběhu uplynulých dvou let, kdy časopis MONITOR vycházel, jsme byli svědky dalšího ekonomického růstu Plzeňského kraje. Ten se mimo jiné projevil rozvojem přímých investic, s narůstajícími požadavky na pracovní sílu. Míra nezaměstnanosti se dostala na dlouhodobé minimum a nedostatek pracovní síly se stal jedním z důvodů rychle narůstajícího počtu zahraničních pracovníků. Hodnoty migrace ze zahraničí v Plzeňském kraji patří v rámci ČR k nejvyšším a jsou zvláště v poslední době předmětem zájmu médií. Potřeby cizinců mohou vytvářet zajímavý prostor pro nabídku vzdělávání. Vzdělání jistě patří v lidském životě k nejvyšším hodnotám. Zájem o informace z této oblasti projevují jak poskytovatelé vzdělávání, tak jejich klienti nebo zaměstnavatelé. Závěrečná konference projektu, která proběhla , to jen potvrdila. Snad se nám v časopisu MONITOR podařilo nabídku těchto informací užitečně doplnit. Děkuji kolegům a členům redakční rady za pečlivou práci a Vám čtenářům za projevený zájem. Přál bych si, aby časopis Monitor a případné navazující projekty byly pro Vás vždy přínosem, a pro nás autory příležitostí pro zajímavou práci. Ing. Filip Uhlík Ředitel Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje

3 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji Z obsahu: demografie Vývoj počtu pracovních sil v Plzeňském kraji (Ing. Pavel Beneš)... strana 2 vzdělávání Přechod absolventů středních škol v Plzeňském kraji na vysoké školy (Ing. Pavel Beneš)... strana 6 trh práce Trh práce v Plzeňském kraji v roce 2007 (Mgr. Michal Vozobule)... strana 10 monitor OBSAH ČÍSEL ČASOPISU MONITOR - REKAPITULACE... strana 13 Webové stránky časopis Monitor: WEBOVÉ STRÁNKY ČASOPISU MONITOR čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji Sedmé číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, Plzeň, Tel.: , info@rra-pk.cz. Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu. / 1

4 demografie Vývoj počtu pracovních sil v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji, podobně jako v celé ČR, v současné době prochází dynamickým vývojem. Působí na něj řada nových faktorů, které ovlivňují počet a strukturu pracovních sil. Do důchodu odcházejí silné poválečné ročníky, mezi ekonomicky aktivní se zařazují slabé ročníky let devadesátých, avšak téměř všichni mladí pokračují ve studiu i po 15. roku věku, čímž se prodlužuje průměrná délka vzdělávání. Při rostoucí ekonomice a nových investicích řeší nedostatek tuzemských pracovních sil jen sílící proud pracovníků ze zahraničí. Změny v zahraniční migraci jsou v současné době nejhůře odhadnutelným faktorem budoucího vývoje pracovních sil v Plzeňském kraji. Stavu a vývoji cizinců na trhu práce se věnoval článek ve 3. čísle časopisu Monitor. V 6. čísle se tématu týkal článek o aktuálním vývoji počtu pracovních míst v Plzeňském kraji. Pro doplnění okruhu informací se tedy tento článek zaměřuje na strukturu populace Plzeňského kraje z hlediska ekonomické aktivity a na hlavní trendy vývoje pracovních sil. K tomu byly použity jednak údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z roku 2001 a výsledky výběrových šetření pracovních sil (VŠPS). Grafy 1: Skupiny obyvatel podle pohlaví a ekonomické aktivity - Plzeňský kraj, SLDB 2001 Struktura populace podle ekonomické aktivity Nejpodrobnější informace o složení obyvatelstva podle ekonomické aktivity přináší SLDB prováděné s desetiletou periodicitou. I když od posledního censu v roce 2001 uplynula poměrně dlouhá doba, tato data jsou svou podrobností nenahraditelná. Srovnání populace Plzeňského kraje podle pohlaví a ekonomické aktivity ilustruje graf 1, který rozděluje podle ekonomické aktivity muže do sedmi skupin a ženy do osmi (+ mateřská dovolená). Padesátiprocentního podílu pracujících na celkovém počtu obyvatel dosáhli v roce 2001 muži i ženy přibližně ve 20 letech, poté se však vývoj obou skupin výrazně liší. Zatímco u mužů s věkem trvale rostl podíl pracujících a maxima, tj. 91 %, dosáhl v 29 letech, u žen do téhož věku kolísal kolem 60 %. Důvodů je několik. Podobně jako u mužů měly na tom svůj podíl dále studující, k nim přibyly ženy na mateřské dovolené (28 nebo 37 týdnů) a ostatní ženy s vlastním zdrojem příjmů, kam patří i ženy na další mateřské dovolené, a v pozdějším věku i ženy v domácnosti, tj. závislé. V roce 2001 podíl pracujících klesl pod polovinu u mužů v 60 letech, u žen v 55. Křivky nepracujících důchodců prozrazují, že u mužů dochází ke zlomu v průměru v 57 letech (16 %). Do tohoto věku je tvoří invalidní důchodci a také muži odcházející do předčasného důchodu. U žen je tato hranice zase o pět let nižší a v 52 letech tvoří nepracující důchodkyně 9 %. Podobný byl také průběh podílu pracujících důchodců v závislosti na věku s maximem v 63, resp. 58 letech. Z průběhu podílu nezaměstnaných v roce 2001 vyplývá vyšší podíl nezaměstnaných mužů na počátku ekonomické aktivity (13 %) než je tomu u žen (9 %), ale také obtíže žen při návratu z mateřské dovolené do zaměstnání mezi 30. a 35. rokem. Lze předpokládat, že oproti roku 2001 jsou naznačené procesy již posunuté do vyššího věku. A to jak na počátku, tak na konci ekonomické aktivity. Prodlužuje se průměrná délka vzdělávání, především rozšířením možností studia na vysokých školách, takže nadpoloviční podíl pracujících je jistě ve starší věkové skupině než 20 let. Aktuálně stoupá počet narozených dětí i věk matek, pravděpodobně se tedy prodloužil věk nižšího podílu pracujících žen už nad 30 let. Posun věkové hranice odchodu do důchodu zvýšil věk u mužů i u žen, kdy klesá podíl pracujících pod 50 %, a také mohl ovlivnit podíl pracujících důchodců. Naznačenými trendy se v horizontu téměř 15 let zabývá následující kapitola. Na výsledky srovnatelné podrobnosti si však budeme muset počkat až po SLDB / 2 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

5 demografie Grafy 1 pracovaly pouze s relativními hodnotami v roce Velice zajímavé je však srovnání absolutních hodnot, a to už nultého roku věku obyvatel Plzeňského kraje, které dává také představu o síle jednotlivých ročníků při jejich průchodu obdobím ekonomické aktivity v následujících desetiletích (viz graf 2). Pokles narozených ve druhé polovině 90. let způsobil bezprecedentní zářez ve stromu života, a ani aktuálně vyšší počet narozených není návratem na dříve obvyklé hodnoty. Přibližně 6 tisíc narozených ročně v současné době je na úrovni poloviny 90. let. Přitom v následujících letech lze očekávat stagnaci, popř. pokles počtu narozených. Z uvedeného vyplývá, že posun této nejmladší generace do věku ekonomicky aktivních povede v dalších letech k úbytku ekonomicky aktivních tuzemců. Graf 2: Populace podle pohlaví a ekonomické aktivity - Plzeňský kraj, SLDB 2001 Vývoj struktury populace podle ekonomické aktivity Jakkoliv komplexní informace o ekonomické aktivitě obyvatel Plzeňského kraje poskytuje SLDB, v období změn je účelné zabývat se také vývojem jednotlivých složek. K tomu je možné využít dat z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které provádí ČSÚ čtvrtletně. Pro postižení vývojových změn byla použita průměrná data z let 1993 až 2006 a nejčerstvější dostupné údaje za třetí čtvrtletí Tento poslední údaj je nutno brát s rezervou, neboť se jedná o okamžitou hodnotu, může však naznačit trend dalšího vývoje. Rok 2001, kterým se detailně zabývala předchozí kapitola, je tedy na počátku druhé poloviny sledovaného období. Hodnoceno je opět pouze obyvatelstvo starší čtrnácti let rozdělené na tři patnáctileté skupiny a obyvatele šedesátileté a starší. Graf 3 uvádí muže i ženy souhrnně rozdělené dle věkových skupin a skupin, které tvoří pracovní sílu, tedy zaměstnané (odstíny modré) a nezaměstnané (odstíny červené), a dále ekonomicky neaktivní (odstíny zelené a žluté). Všechny tyto skupiny dohromady reprezentují počet obyvatel starších 14 let. Po celé sledované období počet těchto obyvatel v Plzeňském kraji stoupal. Počet zaměstnaných kolísal v rozpětí 263 až 280 tisíc. Maxima bylo dosaženo v roce 1996, minima v letech 2003 a Aktuální hodnota je 274 tisíc zaměstnaných. Kolísání způsobuje přechod různě velkých ročníků do další věkové skupiny, což je patrné na změnách jejich vzájemného poměru. Na poklesu nejmladší skupiny zaměstnaných ze 77 tisíc až na 54 tisíc obyvatel v letech 1995 až 2007 (III. čtvrtletí) se podílel jednak přechod silných ročníků poloviny 70. let do vyšší věkové skupiny (viz graf 2) a také rostoucí průměrná délka vzdělávání. Odchod silných ročníků snížil populaci Plzeňského kraje ve věku 15 až 29 let ve stejném období ze 127 tisíc na 113 tisíc. Prodloužení délky vzdělávání vedlo ke zvýšení počtu ekonomicky neaktivních ve věkové skupině 15 až 29 let ze 45 tisíc na aktuálních 55 tisíc. Graf 3: Vývoj populace podle ekonomické aktivity - Plzeňský kraj, čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 3

6 demografie Počet nezaměstnaných tvoří sice absolutně nejmenší skupinu, ale kolísaní její velikosti se pohybuje ve stejném řádu jako u ostatních skupin. Nejméně nezaměstnaných bylo v roce 1996 (8 tisíc). Maxima byla dvě, 19 tisíc v roce 1999 a 16 tisíc v roce Největší podíl na nezaměstnaných měla zpravidla nejmladší skupina, ale v současné době, kdy je velký nedostatek pracovních sil, se podíl nezaměstnaných ve všech třech patnáctiletých věkových skupinách produktivního věku sblížil na 3% podílu z celkového počtu obyvatel daného věku. Již graf 1 naznačil, že v ekonomické aktivitě podle pohlaví byly při SLDB v roce 2001 rozdíly. Zvláštní pozornost proto byla věnována vývoji pracovních sil podle pohlaví a věkových skupin do 60 let (graf 4). Porovnáván byl podíl pracovních sil na populaci dané věkové skupiny, neboť vývoj absolutních hodnot je značně ovlivněn různou velikostí příslušných ročníků. Obě starší věkové skupiny u mužů prošly jako jediné poklidným vývojem bez větších výkyvů či změn trendu. Naopak nejmladší mužská skupina zaznamenala ze všech nejprudší pokles podílu pracovních sil na populaci. Od roku 2001 klesl podíl ze 72 na 56 %! Pokles podílu pracovních sil u žen v této věkové skupině byl mnohem pomalejší. Od roku 1994 klesl jen o 8 %. Za zmínku stojí rozdílný vývoj dvou starších věkových skupin žen. Zatímco ve věkové skupině 30 až 44 let podíl pracovních sil plynule klesal (s výkyvem v roce 2006), celkově o 10 %, v nejstarší sledované skupině docházelo k výkyvům při celkově rostoucím trendu podílu pracovních sil na populaci. V prvním případě je příčinou pravděpodobně růst narozených, a tedy i matek na mateřské dovolené po roce 2000, popř. prodloužení doby, po kterou zůstávají s dětmi doma. V případě ekonomicky silnějších rodin to může být i nárůst žen v domácnosti, jak vyplývá i z grafu 2. Tuto hypotézu do jisté míry potvrzuje i růst podílu pracovních sil ve věkové skupině 45 až 59 let. Zde je důvodem vyšší ekonomická aktivita starších žen vyvolaná či alespoň podpořená nedostatkem pracovních sil v důsledku příznivého ekonomického vývoje, investic a růstu mezd v Plzeňském kraji. Dotkli jsme se tedy možných příčin některých změn v počtech pracovních sil. Tyto hypotézy se pokusíme potvrdit podrobnějším pohledem na důvody ekonomické neaktivity. Použijeme opět data Graf 5: Vývoj vybraných skupin neaktivních - Plzeňský kraj, (2007) Graf 4: Vývoj podílu pracovních sil dle věkových skupin - Plzeňský kraj, z VŠPS, tentokrát však za období 1993 až 2005, kdy ČSÚ data o důvodech neaktivity a postavení neaktivních obyvatel publikoval v podrobnější podobě než je tomu v současné době. Soustředíme se pouze na ty důvody neaktivity, u kterých je velká šance, že pominou, tj. studium na středních a vysokých školách, a dále u žen na kategorie pečují o rodinu, jsou v domácnosti a rodičovská dovolená. Poslední dvě skupiny nelze od roku 2006 oddělit od obecněji pojatých kategorií. Podrobněji se nezabýváme starobními a invalidními důchodci, neaktivními ze zdravotních důvodů a dalšími, méně konkrétními důvody neaktivity. Nevěnujeme se ani vývoji počtu žáků základních škol starších patnácti let, přestože i jejich počty rostou. V roce 1993 jich bylo v Plzeňském kraji 1 tisíc a na konci roku 2005 již 5 tisíc. V kumulovaných datech od roku 2006 je již nelze odlišit od kategorie ostatní. ČSÚ data nepublikuje podle věku, a i když některé skupiny neaktivních lze vztáhnout k převažující věkové skupině, srovnávali jsme jen absolutní počty (viz graf 5). Není tedy eliminován vliv počtu obyvatel v jednotlivých ročnících. Studující jsou uvedeni i v letech 2006 a 2007 (III. kvartál). Graf 5 jednoznačně potvrzuje nárůst vysokoškoláků. Od roku 1993 do roku 2007 se jejich počet v Plzeňském kraji více než zčtyřnásobil (ze 3,9 tisíc na 15,9 tisíc)! To způsobilo pokles ekonomicky aktivních o 12 tisíc, převážně v nejmladší věkové skupině 15 až 29 let. Pokles v roce 2001 je spojen s prodloužením délky docházky na základních školách na devět let. Také počet mužů studujících střední školu rostl (o 4 tisíce ve sledovaném období), čímž se chlapci v absolutních počtech dotáhli na dívky. Vývoj počtu dívek na středních školách nebyl tak jednoznačný. Ze studujících se do něj nejvíce promítly změny věkového složení (viz graf 2). U žen na rodičovské dovolené (v absolutních číslech) došlo po roce 2000 zatím jen k menšímu růstu (o 1,5 tisíce). Jedinou z vybraných skupin ekonomicky neaktivních, jejíž velikost klesá od roku 1998 (s výjimkou v roce 2001), jsou ženy v domácnosti. Jejich počet se snížil z 11,1 tisíc na 4,8 tisíce, což podstatně přispělo ke zvýšení podílu pracovních sil, převážně ve věkové skupině 30 až 44 let (viz graf 4). Na pokles působil zřejmě soubor faktorů demografických (např. odkládání mateřství), sociálních (např. zvyšování ekonomické nezávislosti žen) či ekonomických (zadlužování rodin, změny legislativy vztahující se k trhu práce apod.). / 4 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

7 demografie Souhrn Z výsledků Sčítání lidu, domu a bytů vyplývá, že v roce 2001 v Plzeňském kraji: muži i ženy od 20. roku života až do 55. roku u žen resp. do 60. roku u mužů byli převážně pracující, podíl pracujících žen udržovaly mateřské povinnosti na 60 % až téměř do 30. roku, na počátku období své ekonomické aktivity měli větší problémy s pracovním uplatněním muži než ženy, ženy měly podobné problémy při návratu do zaměstnání po mateřské dovolené (mezi 30 a 35. rokem) nejvyšší podíl pracujících důchodců byl u žen ve věku 58 let a u mužů v 63 letech (přibližně 15 %), absolutní velikost skupin obyvatel podle ekonomické aktivity podstatně ovlivňuje velikost jednotlivých ročníků (viz graf 2), což bude mít dopady v dalších letech. Výběrové šetření pracovních sil v Plzeňské kraji v období (III. kvartál) ukazuje, že: poslední období (od roku 2004) se vyznačuje růstem počtu zaměstnaných, sblížil se podíl nezaměstnaných ve všech třech patnáctiletých věkových skupinách aktivního věku na 3 % jako projev dostatku pracovních příležitostí až nedostatku pracovních sil, rostl podíl pracovních sil na populaci ve věkové skupině 45 až 59 let, u žen rychleji, v letech naopak klesl počet zaměstnaných ve věku 19 až 29 let ze 77 na 54 tisíc v důsledku odchodu silných ročníků do starší skupiny a prodlužování průměrné délky vzdělávání, počet studujících vysokou školu se za celé sledované období zvýšil více než čtyřnásobně. Zdroje dat: Český statistický úřad Sčítání lidu, domů a bytů 2001, Plzeňský kraj. Český statistický úřad Trh práce v ČR (Kód: ) Český statistický úřad Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil 3. čtvrtletí 2007 (Kód: ) Ing. Pavel Beneš benes@rra-pk.cz čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 5

8 vzdělávání Přechod absolventů středních škol v Plzeňském kraji na vysoké školy V České republice dosud není zaveden systém monitorování pohybu studentů mezi jednotlivými stupni vzdělávání v regionálním členění. Nejde o to kdo, ale kolik, odkud a kam postupuje v rámci svého počátečního vzdělávání. Smysl a využití takových informací je velmi široký a na mnoha úrovních. V době rozšiřující se nabídky středního i vysokého školství, ale také očekávaného poklesu počtu potenciálních uchazečů, je pro správná rozhodnutí navýsost důležité znát vývoj preferencí studentů a jejich rodičů stejně jako současné a budoucí potřeby zaměstnavatelů. Přechod studentů mezi středními a vysokými školami byl analyzován na základě dat Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Data postihují hlavní charakteristiky přijímacího řízení na jednotlivé fakulty všech vysokých škol (VŠ) v ČR buď podle fyzických osob (přihlášení, přijatí, zapsaní) nebo podle žádostí (přihlášky, přijetí, zápisy). Soustředili jsme se jen na uchazeče z Plzeňského kraje, a to podle bydliště. V tabulkách jsou uváděny jen veřejné vysoké školy, neboť z hlediska zájmu uchazečů stále představují více než 90 %. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR Pro srovnání zájmu a výsledků uchazečů z Plzeňského kraje na jednotlivých fakultách VŠ v ČR je nejprve nutné zmínit, jaký je podíl kraje na celkových výsledcích v ČR, resp. jak se vyvíjel ve sledovaném období Tyto informace shrnuje graf 1. Graf 1: Podíl Plzeňského kraje na ČR v přijímací řízení na VŠ Po celé sledované období je patrný menší zájem o studium VŠ ze strany absolventů středních škol bydlících v Plzeňském kraji, než by odpovídalo počtu absolventů středních škol v daném roce (4,85 5,01 %). Podíl přihlášek z kraje na ČR je o 10 % nižší než podíl absolventů středních škol. Přitom podíl kraje na obyvatelstvu ČR je 5,4 %, a i když zohledníme horší věkovou strukturu, je podíl absolventů SŠ i uchazečů o VŠ nižší než by kraji příslušelo (podíl 19letých na ČR 5,2 %). To vše ukazuje na menší chuť absolventů středních škol v Plzeňském kraji dále studovat. Republikový průměr je však výrazně ovlivněn Prahou. Úspěšnost uchazečů z Plzeňského kraje při přijímacím řízení na VŠ je až na jednu výjimku (přijatí 2004) naopak vyšší než je republikový průměr, jak vyplývá z porovnání podílu kraje na přihláškách a na přijetí, resp. přijatých. Podíl Plzeňského kraje na zapsaných byl nejvyšší v roce 2003 (4,6 %) a nejnižší v roce 2004 (4,3 %). Zájem uchazečů z Plzeňského kraje o vysoké školy V roce 2006 bylo v ČR 25 veřejných vysokých škol se 137 fakultami. Nabídku doplňovalo 38 soukromých VŠ. Celkem bylo v témže roce podáno na vysoké školy v ČR přihlášek, z Plzeňského kraje , z toho téměř 13 tisíc na veřejné VŠ. K výraznému navýšení počtu došlo mezi roky 2003 a Směřování uchazečů ovlivňuje řada subjektivních i objektivních faktorů. Mezi ty podstatné objektivní vlivy jistě patří dostupnost VŠ a to minimálně ve smyslu fyzické dostupnosti i šance na přijetí. To ostatně potvrzuje tabulka 1, která ilustruje rozložení zájmu o studium na veřejných VŠ, a to podle jejich podílu na celkovém počtu přihlášek z Plzeňského kraje. Školy jsou řazeny podle podílu na zájmu v roce Tabulka 1: Rozdělení přihlášek z Plzeňského kraje dle VŠ (%) Celkový počet přihlášek ZU v Plzni 53,6 58,5 57,4 57,1 2. UK v Praze 15,3 13,2 12,9 12,8 3. JU v Č. Budějovicích 6,5 6,5 6,3 7,0 4. VŠE v Praze 3,2 2,6 3,5 3,1 5. ČZU v Praze 4,3 3,6 3,1 2,9 6. ČVUT v Praze 3,0 2,6 3,0 2,8 7. MU v Brně 2,8 2,9 2,8 2,4 Uvedeny jsou pouze ty školy, u nichž zájem z Plzeňského kraje v období vždy přesáhl 1 %. Jedná se celkem o 7 VŠ. Dominuje Západočeská univerzita v Plzni, která svůj podíl v roce 2004 ještě navýšila v souvislosti s otevřením Ústavu umění a designu. Ve stejném roce klesl podíl druhého nejvýznamnějšího cíle našich absolventů SŠ, UK v Praze. V Praze sídlí i další tři vysoké školy preferované uchazeči z Plzeňského kraje. Z nich Česká zemědělská univerzita nabízí to, co v kraji chybí. Celkový zájem o další neuvedené VŠ v Praze nedosahuje 2 %. Po UK v Praze směřuje nejvíce přihlášek na Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích. Významný podíl zájmu z kraje stále ještě přitahuje Masarykova univerzita v Brně. Také o další VŠ v tomto městě je v Plzeňském kraji zájem, i když klesl souhrnně z 2,3 % v roce 2003 na 1,3 % v roce Výsledky potvrzuje i prvních dvacet fakult seřazených podle podílu na zájmu z Plzeňského kraje v roce 2006 (viz tabulka 2). Prvních sedm míst obsadily fakulty ZU v Plzni. Celoškolské pracoviště na 17. místě je již zmiňovaný Ústav umění a designu. Lékařská fakulta Plzeň UK v Praze je na 10. místě. Ve dvacítce je dále šest fakult UK v Praze, z nichž Fakulta sociálních věd a zvláště Přírodovědecká fakulta v Plzeňském kraji chybí. Stejně je tomu i v případě Fakulty stavební ČVUT a Provozně ekonomické fakulty ČZU. V tomto zúženém přehledu jsou dále tři fakulty JU v Českých Budějovicích. U dvou z nich došlo k výraznému navýšení zájmu až v roce Uvedené fakulty tvoří dosti oborově širokou nabídku vysokoškolského studia. Poměrně komplexní nabídku v Plzni tedy doplňuje Praha a České Budějovice. / 6 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

9 vzdělávání Tabulka 2: Rozdělení přihlášek z Plzeňského kraje dle fakult (%) Fakulta pedagogická ZU v Plzni 15,8 16,9 14,0 14,3 2. Fakulta ekonomická ZU v Plzni 7,1 8,4 9,2 9,5 3. Fakulta filozofická ZU v Plzni 8,6 7,7 8,8 9,0 4. Fakulta právnická ZU v Plzni 7,0 7,6 7,1 7,0 5. Fakulta elektrotechnická ZU v Plzni 3,5 5,6 5,7 5,9 6. Fakulta aplikovaných věd ZU v Plzni 5,4 7,0 6,3 5,8 7. Fakulta strojní ZU v Plzni 6,1 4,2 5,0 4,5 8. Filozofická fakulta UK v Praze 2,9 2,6 2,8 2,8 9. Pedagogická fakulta JU v Č. Budějovicích 0,2 0,1 0,1 2,3 10. Lékařská fakulta Plzeň UK v Praze 3,1 1,9 1,8 2,1 11. Zemědělská fakulta JU v Č. Budějovicích 0,4 0,4 0,4 2,0 12. Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze 2,5 1,7 1,6 1,4 13. Fakulta zdravotně sociální JU v Č. Budějovicích 1,0 1,3 1,4 1,3 14. Fakulta stavební ČVUT v Praze 1,3 1,1 1,2 1,2 15. Právnická fakulta UK v Praze 1,4 1,6 1,4 1,1 16. Pedagogická fakulta UK v Praze 1,3 1,1 1,0 1,1 17. Celoškolské pracoviště ZU v Plzni 1,0 1,4 1,1 18. Fakulta sociálních věd UK v Praze 0,6 0,9 1,0 1, lékařská fakulta UK v Praze 0,9 0,9 1,0 1,0 20. Přírodovědecká fakulta UK v Praze 1,7 1,2 1,0 0,9 Rozložení zájmu uchazečů podmiňuje i nabídka jednotlivých fakult. Např. v roce 2006 měla nejvyšší počet přijetí Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně (3561), nejnižší Fakulta restaurování Univerzity Pardubice (14). Proto je účelné provést zhodnocení zájmu o jednotlivé fakulty také podle podílu kraje na celkovém zájmu z ČR. Tento pohled do jisté míry eliminuje vliv různé velikosti fakult na počet podaných přihlášek, jak dokládá tabulka 3. Mezi školy s relativně vyšším podílem zájmu z Plzeňského kraje se dostaly i malé, umělecky zaměřené školy AVU, AMU a VŠUP v Praze. Jinak bylo potvrzeno směřování uchazečů z kraje do Českých Budějovic a do Prahy. Hlavním poznatkem je však rostoucí podíl na zájmu o ZU v Plzni ze strany uchazečů z Plzeňského kraje, který v roce 2006 přesáhl 40 %. Tabulka 3: Podíl přihlášek z Plzeňského kraje dle VŠ (%) ZU v Plzni 34,2 35,8 38,8 40,7 2. JU v Č. Budějovicích 7,4 7,9 7,6 8,0 3. VŠCHT v Praze 3,4 4,3 4,5 4,4 4. UK v Praze 4,2 3,9 3,7 4,0 5. AVU v Praze 2,4 2,3 4,5 3,7 6. AMU v Praze 2,8 3,4 2,5 3,3 7. ČVUT v Praze 2,6 2,8 3,3 3,3 8. ČZU v Praze 4,8 4,0 3,3 3,3 9. VŠUP v Praze 2,8 2,7 4,3 3,1 10. VŠE v Praze 3,0 3,1 2,9 3,0 úspěšnost z Plzeňského kraje byla o 1 % vyšší a podobně tomu bylo i za celé sledované období (viz tabulka 4). Školy jsou seřazeny podle úspěšnosti uchazečů z kraje v roce Do tabulky bylo zařazeno prvních 17 škol, až k UK v Praze, kam směřoval druhý největší počet přihlášek z kraje (viz tabulka 1). Pro srovnání je v tabulce uvedena i odchylka výsledku uchazečů z kraje vůči uchazečům z celé ČR. Pro větší přehlednost jsou větší odchylky (+/- 3 %) vyznačeny barevně. Tabulka 4: Úspěšnost uchazečů z Plzeňského kraje dle VŠ (%) Plzeňský kraj odchylka Plzeňského kraje od průměru ČR Celkový počet přijetí průměr 41,4 39,0 42,5 43,7 2,3 0,8 2,5 1,0 1. VŠCHT v Praze 83,1 86,7 72,6 80,0 10,5 1,9-4,0-1,1 2. ČVUT v Praze 61,0 58,8 64,5 69,2-5,8-7,2-5,2-4,6 3. VŠB-TU Ostrava 48,8 72,4 51,5 67,7-14,4 3,7-14,6-6,0 4. MZLU v Brně 41,5 33,3 56,8 59,4-5,3-11,4 14,1 7,5 5. ČZU v Praze 55,0 52,1 53,9 59,2 4,6 1,0 0,4 1,0 6. VUT v Brně 44,0 46,7 51,0 58,0-10,2-7,3-4,3 6,1 7. U Pardubice 33,0 37,5 50,9 57,1-9,0-4,4 6,0 6,8 8. OU v Ostravě 22,2 0,0 20,0 52,9-10,6-31,2-11,0 22,3 9. UJEP v Ústí n/l 39,2 37,9 40,9 50,0-4,1-3,4-5,4 0,2 10. TU v Liberci 36,4 43,1 44,8 45,5-11,6-4,1-0,9-8,1 11. ZU v Plzni 44,2 40,0 44,8 44,4 6,4 4,7 6,5 4,0 12. JU v Č. Budějovicích 38,6 37,5 38,8 41,3 0,6-1,0-1,8-2,0 13. VFU Brno 37,5 26,8 36,8 36,0 5,1-2,2 3,1-0,8 14. VŠE v Praze 34,0 38,1 29,8 33,6-1,5-1,3-3,2-2,0 15. VŠP v Jihlavě 100,0 30,0 46,1-13,1 16. AVU v Praze 0,0 30,0 10,5 28,6-7,9 21,6-0,3 15,4 17. UK v Praze 26,7 24,5 26,4 27,9 1,1-2,5-0,8 0,5 ZU v Plzni je podle zvoleného kritéria na 11. místě z 25 veřejných vysokých škol. Uchazeči z Plzeňského kraje zde ve sledovaných letech dosáhli vždy mírně vyšší úspěšnosti (o 3 až 4 %body) než celkově za všechny VŠ. Na ZU v Plzni zároveň uchazeči z kraje dosahovali v letech trvale vyšší úspěšnosti než uchazeči z celé ČR souhrnně, a to o 4,0 až 6,5 %. Tento výsledek také příznivě ovlivňuje celkovou úspěšnost uchazečů z Plzeňského kraje, a to i při větším počtu horších výsledků na ostatních VŠ. Jistě potěšitelná je vysoká úspěšnost kraje na VŠCHT, ČVUT a ČZU v Praze, ale ve srovnání s republikou jsou např. výsledky na ČVUT horší. Všechny ostatní VŠ s vyšší úspěšností než ZU v Plzni jsou z Plzně hůře dostupné. Z významných cílů uchazečů z Plzeňského kraje se JU v Českých Budějovicích umístila na 12. místě, tj. hned za ZU v Plzni a UK v Praze jako 17. V obou případech výsledky kraje odpovídají republikovému průměru. Úspěšnost uchazečů z Plzeňského kraje Úspěšnost při přijímacím řízení je hlavním faktorem, který určuje výsledky rozmístění uchazečů o studium vysokých škol. Úspěšnost je hodnocena na základě podílu přijetí ku přihláškám, tedy nikoliv podle fyzických osob. Tento způsob umožňuje výsledky sčítat i v případě několikanásobných přihlášek a přijetí a navazuje na hodnocení zájmu v předchozí kapitole. V roce 2006 byl počet přijetí na VŠ v ČR , což představuje při podaných přihláškách úspěšnost 42,7 %. Průměrná čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 7

10 vzdělávání Úspěšnost uchazečů z Plzeňského kraje na vybraných fakultách veřejných VŠ dokládá tabulka 5. Výběr byl proveden podle úspěšnosti při přijímacím řízení v roce 2006 s důrazem na fakulty se sídlem v Plzni. Do tabulky byly zařazeny jen fakulty s více než 500 přijetími s podobnou úspěšností uchazečů z Plzeňského kraje jako plzeňské fakulty. V prvním sloupci je uvedeno pořadí podle úspěšnosti našich uchazečů ze všech 137 fakult. V pravé části tabulky je opět barevně zvýrazněna odchylka úspěšnosti uchazečů z Plzeňského kraje od republikového průměru. Ze srovnání s pořadím v předchozí tabulce je patrné, že lékařská fakulta a filozofická fakulta v Plzni jsou v pořadí podle úspěšnosti domácích uchazečů výše než je tomu za všechny fakulty daného zaměření. Také levá část tabulky potvrzuje převážně vyšší úspěšnost uchazečů z Plzeňského kraje na plzeňských fakultách. Tabulka 5: Úspěšnost uchazečů z Plzeňského kraje na vybraných fakultách VŠ (%) Plzeňský kraj odchylka Plzeňského kraje od průměru ČR Fakulta strojní ČVUT v Praze 84,5 60,5 83,1 100,0 8,0-9,4-1,6 0,2 3. Hornicko-geologická fakulta VŠB-TU Ostrava 0,0 75,0 33,3 100,0-76,2-5,7-34,6 11,9 12. Fakulta potrav. a biochem. tech. VŠCHT v Praze 69,0 84,8 69,0 85,5-3,7-1,2-7,0-1,2 15. Fakulta aplikovaných věd ZU v Plzni 63,1 73,1 77,2 81,6 8,9 12,5 11,4 8,9 16. Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze 58,5 74,1 58,5 80,4-14,8-7,6-17,1 1,6 18. Fakulta strojní ZU v Plzni 72,7 72,8 76,6 79,6 0,2 0,4 2,3 0,4 20. Fakulta strojní TU v Liberci 80,0 50,0 0,0 75,0 7,1-19,7-75,9-23,0 58. Pedagogická fakulta MU v Brně 28,0 40,7 9,1 45,5-5,8 9,6-23,8 6,3 59. Fakulta pedagogická ZU v Plzni 37,2 32,5 44,9 44,4 3,7 2,1 3,1-1,7 60. Fakulta filozofická U Pardubice 28,1 34,4 36,0 43,6 2,2 2,5 5,8 6,4 61. Lékařská fakulta Plzeň UK v Praze 33,4 36,0 37,8 41,5 6,5 8,3 13,1 10,1 62. Fakulta filozofická ZU v Plzni 38,3 36,6 43,1 41,2-1,4-3,9 2,4-1,0 Zapsaní uchazeči z Plzeňského kraje na VŠ Rozložení uchazečů z Plzeňského kraje na vysoké školy je z hlediska přechodu mezi sekundárním a terciárním vzděláním nejpodstatnějším výsledkem přijímacího řízení. Promítá se tu zájem uchazečů, jejich úspěšnost a nakonec i serióznost zájmu, tj. podíl zapsaných ku přijatým. Tabulka 6 ukazuje výsledek přijímacího řízení Přírodovědecká fakulta Filozofická fakulta Fakulta právnická Fakulta sociálních věd UP v Olomouci UK v Praze ZU v Plzni UK v Praze 29,4 15,1 11,9 23,4 20,0 20,9 13,6 10,8 41,7 19,4 16,8 11,5 35,3 18,2 15,6 15,3-18,2 0,6 1,7 5,3-32,0-1,5 3,7-5,6-17,9-3,2 3,3-4,0-25,4-4,4 1,6-1,7 z hlediska rozložení nově zapsaných studentů na VŠ. ZU v Plzni měla Tabulka 7: Podíl zapsaných z Plzeňského kraje dle VŠ (%) každoročně alespoň mírně vyšší podíl na zapsaných z Plzeňského kraje, než tomu bylo podle zájmu (srovnej s tabulkou 1), tj. podíl 1. ZU v Plzni , , , ,8 na zapsaných se pohyboval kolem 60 %. Znamená to, že v případě 2. VŠUP v Praze 2,7 1,6 0,0 8,2 vícenásobných přijetí preferovali jako místo studia Plzeň. 3. AVU v Praze 0,0 8,3 4,3 8,2 UK v Praze a JU v Českých Budějovicích udržely svoje pořadí i při 4. JU v Č. Budějovicích 6,9 7,1 6,8 7,5 nižším podílu zapsaných než by odpovídalo zájmu. Výsledek vyplývá 5. UK v Praze 4,1 3,5 3,0 3,8 z nižší úspěšnosti (viz tabulka 4). Může ho ovlivnit i nižší tzv. serióznost zájmu, např. z důvodu nutného dojíždění VŠCHT v Praze ČZU v Praze 3,5 5,6 3,1 4,4 3,7 3,4 3,6 3,6 Tabulka 6: Rozdělení zapsaných z Plzeňského kraje dle VŠ (%) 8. ČVUT v Praze 2,5 2,7 3,1 3, VŠE v Praze 2,6 2,5 2,5 2,7 Celkový počet zapsaných VFU Brno 2,6 1,4 1,3 2,4 1. ZU v Plzni 60,4 59,8 63,0 58,7 11. AMU v Praze 1,2 2,5 4,5 2,1 2. UK v Praze 10,0 8,9 6,3 7,9 3. JU v Č. Budějovicích 5,0 5,8 5,1 5,9 4. ČVUT v Praze 4,7 4,5 5,1 4,9 5. ČZU v Praze 6,2 5,5 4,1 4,4 6. VŠE v Praze 2,7 2,7 2,3 2,1 Podíl zapsaných z Plzeňského kraje na všech zapsaných na jednotlivé vysoké školy dokládá tabulka 7. Byly zařazeny jen VŠ, kde podíl z kraje přesáhl 2 %, tj. 11 vysokých škol. Podíl zapsaných z kraje na ZU v Plzni ve sledovaném období přesahoval 40 %. Vyznačeny jsou tři školy, kde je celkový počet zapsaných velmi malý (menší než 200. Ve všech třech případech se jedná o umělecké školy v Praze. Oproti předchozí tabulce přibyly ještě VŠCHT v Praze a Veterinární a farmaceutická univerzita (VFU) v Brně. Na UK v Praze a dalších pražských školách je podíl zapsaných z Plzeňského kraje vesměs nižší než jejich podíl na všech zapsaných na VŠ v ČR (přibližně 4,5 %), přesto je poměrně významný v případě škol, které v Plzeňském kraji chybí (VŠCHT, ČZU). 70. Fakulta ekonomicko-správní MU v Brně 12,0 11,8 22,2 38,1-10,9-8,4-2,9 11,2 71. Fakulta elektrotechnická ZU v Plzni 60,6 34,7 39,9 37,9 11,5 1,3 3,6 0,2 72. Fakulta ekonomická ZU v Plzni 51,0 41,7 35,9 37,5 3,7 3,7 3,0-0,6 Tabulka 8 dokládá změny způsobené výsledky přijímacích řízení na úrovni fakult v podílu zapsaných oproti podílu zájmu (srovnej s tabulkou 2). Vesměs fakulty ZU v Plzni posílily svůj podíl, i když Ústav umění a designu (celoškolské pracoviště) klesl na 33. místo. Změnilo se pořadí některých fakult ZU. Postoupila Fakulta strojní, která zvýšila svůj podíl na zapsaných proti podílu na přihláškách více než dvojnásobně a splnila tak pravděpodobně roli pojistky pro některé uchazeče vysokoškolského studia. Také Fakulta filozofická ZU v Plzni postoupila o jedno místo. Naopak sestoupily fakulty ekonomická a právnická. Z mimoplzeňských fakult je pro Plzeňský kraj pozitivní posun Fakulty stavební ČVUT v Praze na 8. místo při dvojnásobném zvýšení podílu na zapsaných z Plzeňského kraje oproti přihláškám. Je to předpoklad dostatečného počtu vzdělaných odborníků pro stavebnictví. V konečné dvacítce je kromě konkurenčních fakult v Praze a Českých Budějovicích několik fakult zaměřených na zemědělství, popř. lesnictví. Tabulku uzavírá stavební fakulta v Brně a strojní a přírodovědecká fakulta v Praze. Z přehledu vypadly ve srovnání s tabulkou 2 některé / 8 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

11 trh vzdělávání práce přísně výběrové školy v Praze (právnická, 1. lékařská, zdravotně sociální), kde uchazeči z Plzeňského kraje neudrželi v průběhu přijímacího řízení svůj podíl na celkovém zájmu. Tabulka 8: Rozdělení zapsaných z Plzeňského kraje dle fakult (%) Fakulta pedagogická ZU v Plzni 15,7 15,1 17,0 16,0 2. Fakulta filozofická ZU v Plzni 8,5 8,8 11,2 9,8 3. Fakulta strojní ZU v Plzni 12,0 7,7 10,7 9,4 4. Fakulta ekonomická ZU v Plzni 9,6 10,6 8,4 9,4 5. Fakulta elektrotechnická ZU v Plzni 7,6 7,8 8,1 7,6 6. Fakulta aplikovaných věd ZU v Plzni 6,2 6,8 5,3 4,9 7. Fakulta právnická ZU v Plzni 2,7 3,6 3,8 3,1 8. Fakulta stavební ČVUT v Praze 2,7 2,3 2,6 2,4 9. Lékařská fakulta Plzeň UK v Praze 2,7 2,3 0,4 2,1 10. Zemědělská fakulta JU v Č. Budějovicích 0,8 0,6 0,6 2,0 11. Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze 3,5 1,7 1,2 1,8 12. Pedagogická fakulta JU v Č. Budějovicích 0,0 0,2 0,2 1,7 13. Filozofická fakulta UK v Praze 1,3 1,4 1,2 1,4 14. Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze 1,3 1,6 1,1 1,2 15. Agronomická fakulta ČZU v Praze 0,9 1,6 1,3 0,9 16. Fakulta zdravotně sociální JU v Č. Budějovicích 0,9 1,1 0,7 0,9 17. Fakulta mezinárodních vztahů VŠE v Praze 0,6 0,9 0,9 0,9 18. Přírodovědecká fakulta UK v Praze 1,3 0,9 0,8 0,8 19. Fakulta strojní ČVUT v Praze 1,1 0,6 0,9 0,7 20. Fakulta stavební VUT v Brně 0,8 0,6 0,7 0,7 Jiný pohled na konečné výsledky přijímacího řízení na vysoké školy v letech nabízí tabulka 9, která uvádí prvních dvacet fakult s nejvyšším podílem zapsaných z Plzeňského kraje na všech zapsaných. Podle tohoto podílu prvních devět míst obsadily fakulty (a celoškolské pracoviště) v Plzni. V roce 2006 se však výsledku posledního z nich, Ústavu umění a designu, přiblížila první mimoplzeňská fakulta, Biologická fakulta JU v Českých Budějovicích. Z plzeňských fakult mají nejvyšší podíl zapsaných z kraje pedagogická a ekonomická fakulta, kde to byla více než polovina všech zapsaných. Následují tři technicky zaměřené fakulty ZU, které se k této hranici také přibližují. U všech těchto fakult a ještě u Fakulty filozofické byl do roku 2006 patrný rostoucí podíl zapsaných z kraje. Dvacítku fakult s nejvyšším podílem zapsaných z Plzeňského kraje doplňují fakulty pouze z Českých Budějovic a z Prahy a až na jedinou výjimku (Pedagogická fakulta JU v Českých Budějovicích) jsou to fakulty se zaměřením, které v Plzni chybí. Tabulka 9: Podíl zapsaných z Plzeňského kraje dle fakult (%) Fakulta pedagogická ZU v Plzni 47,7 51,8 54,2 55,3 2. Fakulta ekonomická ZU v Plzni 49,1 45,1 48,2 50,4 3. Fakulta strojní ZU v Plzni 46,2 44,8 49,2 48,4 4. Fakulta aplikovaných věd ZU v Plzni 45,9 43,1 45,2 47,6 5. Fakulta elektrotechnická ZU v Plzni 39,8 40,0 45,3 44,8 6. Fakulta filozofická ZU v Plzni 33,1 34,1 42,5 39,0 7. Lékařská fakulta Plzeň UK v Praze 28,2 26,6 28,3 29,6 8. Fakulta právnická ZU v Plzni 24,6 30,2 31,0 26,0 9. Celoškolské pracoviště ZU v Plzni 35,1 29,1 19,2 10. Biologická fakulta JU v Č. Budějovicích 6,0 5,4 6,0 16,8 11. Fakulta teologická JU v Č. Budějovicích 14,7 14,2 8,9 11,0 12. Zemědělská fakulta JU v Č. Budějovicích 10,7 8,7 8,9 8,5 13. VŠUP v Praze VŠUP v Praze 2,7 1,6 0,0 8,2 14. AVU v Praze AVU v Praze 0,0 8,3 4,3 8,2 15. Fakulta stavební ČVUT v Praze 5,3 4,5 6,3 7,2 16. Fakulta životního prostředí ČZU v Praze 3,5 2,9 5,1 6,8 17. Fakulta zdravotně sociální JU v Č. Budějovicích 6,2 7,3 5,6 6,5 18. Pedagogická fakulta JU v Č. Budějovicích 2,2 9,8 8,4 5,8 19. Fakulta mezinárodních vztahů VŠE v Praze 2,7 4,4 4,7 5,6 20. Husitská teologická fakulta UK v Praze 4,8 3,6 3,8 5,2 Souhrn V letech byl zájem o studium vysokých škol z Plzeňského kraje nižší než republikový průměr jak podle podílu na obyvatelstvu, tak i ve srovnání s podílem na absolventech středních škol s maturitní zkouškou. Naopak úspěšnost uchazečů o studium VŠ z Plzeňského kraje byla vesměs vyšší než byl republikový průměr. Počet podaných přihlášek z Plzeňského kraje se v roce 2006 blížil 13,5 tisícům. Zájem uchazečů z Plzeňského kraje se podle počtu podaných přihlášek soustředil na Západočeskou univerzitu v Plzni (57 % v roce 2006), UK v Praze (13 %) a JU v Českých Budějovicích (7 %). Na úrovni fakult jsou na prvních místech všechny fakulty ZU v Plzni, z nichž vede Fakulta pedagogická (14 %). Z mimoplzeňských je největší zájem o Filozofickou fakultu UK v Praze (3 %) a Pedagogickou fakultu JU v Českých Budějovicích (2%). Pro potlačení vlivu velikosti školy na počet podaných přihlášek byl sledován také podíl uchazečů z Plzeňského kraje na všech podaných přihláškách. Také tento pohled potvrdil dominanci ZU v Plzni na zájmu z Plzeňského kraje (41 % v roce 2006). Následovala JU v Českých Budějovicích (8 %). Celkový počet přijetí uchazečů z Plzeňského kraje v roce 2006 byl 5,9 tisíce. Úspěšnost uchazečů z Plzeňského kraje v témže roce dosahovala 44 %, když ve sledovaném období převážně rostla a stále převyšovala republikový průměr. Nejvyšší úspěšnost měli uchazeči z Plzeňského kraje na VŠCHT a ČVUT v Praze, i když jsou to většinou horší výsledky než republikový průměr. Naopak po celé sledované období byly nadprůměrně úspěšní na ZU v Plzni a na ČZU v Praze. V roce 2006 se zapsalo 3,8 tisíce nových studentů VŠ z Plzeňského kraje. V období se vždy zapsal největší podíl z Plzeňského kraje na ZU v Plzni (59 % v roce 2006). Následuje UK v Praze (8 %) a JU v Českých Budějovicích (6 %). Také na úrovni fakult se potvrdila silná regionální vazba středního a vysokého školství v Plzeňském kraji. Podle podílu Plzeňského kraje na zapsaných se v letech na prvních místech seřadily vždy jen fakulty se sídlem v Plzni. Zdroje dat: Ústav pro informace ve vzdělávání databáze výsledků přijímacích řízení na vysoké školy v letech 2003 až Ing. Pavel Beneš benes@rra-pk.cz čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 9

12 Trh práce v Plzeňském kraji v roce 2007 trh práce Předkládaný článek navazuje na obdobné pojednání z předchozího roku (Trh práce v Plzeňském kraji v roce 2006, Monitor č. 3, březen 2007), které tak zároveň umožňuje podrobnější pohled na vývojové trendy na trhu práce v Plzeňském kraji a jeho okresech. Proto je zaměřen zejména na meziroční srovnání, které při porovnání s loňskou analýzou může nastínit aspekty dalšího roku vykazujícího pokračování pozitivního trendu na trhu práce v České republice i jednotlivých regionech. je to dokonce o deset míst. Klatovský pokles je obdobný o tři místa za poslední rok (49.), za dva roky pak o devět míst. Stabilní osmou pozici si drží okres Plzeň-jih, 11. je, stejně jako vloni, krajská metropole Plzeň. Obecně pozitivní trend potvrdil svým posunem ze 17. na 13. místo okres Rokycany. Kolem svého obvyklého postavení skončil okres Plzeň-sever (letos 15.). Propad ze svých pozic, který může ukázat celkové negativní trendy v okrese, zaznamenalo Domažlicko, které ze 13. místa sestoupilo až na 23., tj. šlo o největší propad ze všech regionů Plzeňského kraje. Aktuální nezaměstnanost Meziroční srovnání Konec roku 2007 byl ve znamení dalšího poklesu registrované míry nezaměstnanosti z hlediska meziročního srovnání. Prosincová hodnota dosáhla úrovně 4,4 % nezaměstnaných, přičemž meziroční pokles činil 1,2 procentního bodu. Tento pokles tak za poslední dva roky činil již 2,0 a za tři roky pak dokonce 3,2 procentního bodu. Plzeňský kraj tak mezi ostatními kraji ČR stabilně zaujímá celkem 3. místo za Prahou a Středočeským krajem. Tyto tři kraje v posledních letech také vykazují téměř stejné tempo poklesu zkoumaných hodnot. V míře nezaměstnanosti žen zaujal Plzeňský kraj opět 2. místo (znovu za Prahou) a v případě mužů si o jedno místo pohoršil, když je 4. (za Prahou, Středočeským a Jihočeským krajem). Tabulka 1: Nezaměstnanost v okresech Plzeňského kraje (prosinec 2007) Počet Míra nezaměstnanosti uchazečů Celkem Muži Ženy DO ,6 3,4 6,2 KT ,2 5,1 7,6 PM ,6 3,0 4,5 PJ ,3 2,6 4,1 PS ,0 3,2 5,0 RO ,8 2,9 5,0 TC ,4 5,7 7,3 PK ,4 3,6 5,5 ČR ,0 4,9 7,4 Pokud se podíváme na výsledky jednotlivých okresů, můžeme sledovat postupný propad hodnot okresů Tachov a Klatovy oproti celostátnímu průměru. Tento průměr překračují oba zmiňované okresy v případě míry nezaměstnanosti u mužů. V případě žen je nad tímto průměrem pouze okres Klatovy. Naopak velmi hluboko pod celostátním průměrem u mužů se nacházejí okresy Plzeň-jih, Rokycany a Plzeň-město, kde míra nezaměstnanosti této skupiny dosáhla 3 % a méně. Mírně se změnila i pozice jednotlivých okresů v rámci celé České republiky. Oproti prosinci roku 2006 výrazně oslabily již dva výše zmíněné okresy Tachov a Klatovy. Tachovsko se propadlo o další tři místa (na 52. místo) a za poslední dva roky Při pohledu na meziroční srovnání hodnot v jednotlivých okresech Plzeňského kraje lze opět zaznamenat poměrně významné rozdíly (viz Tabulka 2). Jako vůbec nejpozitivnější lze označit vývoj nezaměstnanosti v okrese Rokycany, a to u všech v danou chvíli zkoumaných skupin, tj. u celkového počtu nezaměstnaných, mužů a žen. Naopak nejméně klesala nezaměstnanost v těchto skupinách v okrese Domažlice. Pokles nezaměstnanosti je z hlediska mužů a žen v okresech Plzeňského kraje poměrně rovnoměrný. Výjimku tvoří okresy Plzeň-sever a zejména Rokycany. V případě Rokycanska došlo k poklesu míry nezaměstnanosti žen až o 2,6 procentního bodu, což se ukázalo jako vůbec nejzásadnější změna při obecném pohledu na trh práce v kraji. Důvodem může být rozvoj výstavby průmyslových zón v okolí dálnice D5, kde jsou posléze nabízeny vhodné typy práce právě pro ženy. Z Tabulky 2 je také patrné, že došlo k zásadnějšímu snížení míry nezaměstnanosti i okresech Klatovy a Tachov. Když se ovšem podíváme na jejich pořadí v rámci okresů České republiky (viz výše), ukazuje se, že i tak v pozitivním trendu přece jenom zaostávají, tzn. že klesají, ve srovnání s ostatními problematičtějšími okresy ČR, pomaleji. U okresu Plzeň-jih sice došlo ke snížení míry nezaměstnanosti pouze o 0,7 procentního bodu, avšak vzhledem k již tak nízkému počtu nezaměstnaných se jedná o velmi pozitivní vývoj. Zajímavostí je, že celková míra nezaměstnanosti klesla ve všech okresech a krajích České republiky bez výjimky. Celkově pak nejlepší výsledky v rámci meziročního srovnání, za pomoci indexu procentního podílu prosincové hodnoty roku 2007 a 2006, vykázaly okresy Rychnov nad Kněžnou, kde klesla hodnota míry nezaměstnanosti na méně než 2/3 hodnoty z prosince Dále pak se jedná o okresy Prostějov, Náchod, Rokycany, Mladá Boleslav a Nový Jičín. Z tohoto výčtu je vidět, že se nejedná o souvislé území, ale naopak o nejrůznější okresy z celé republiky, ve kterých k tomu přispěly vyjma celostátních faktorů zejména faktory lokální. Naopak nejslabší Tabulka 2: Meziroční srovnání míry nezaměstnanosti v okresech Plzeňského kraje Srovnání Index 2007/2006 (%) Území Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Domažlice 5,1 3,7 6,9 4,6 3,4 6,2-0,5-0,3-0,7 90,2 91,9 89,9 Klatovy 7,7 6,4 9,4 6,2 5,1 7,6-1,5-1,3-1,8 80,5 79,7 80,9 Plzeň-město 4,9 4,0 5,9 3,6 3,0 4,5-1,3-1,0-1,4 73,5 75,0 76,3 Plzeň-jih 4,0 3,3 4,9 3,3 2,6 4,1-0,7-0,7-0,8 82,5 78,8 83,7 Plzeň-sever 5,1 4,0 6,6 4,0 3,2 5,0-1,1-0,8-1,6 78,4 80,0 75,8 Rokycany 5,5 3,8 7,6 3,8 2,9 5,0-1,7-0,9-2,6 69,1 76,3 65,8 Tachov 8,0 7,2 8,9 6,4 5,7 7,3-1,6-1,5-1,6 80,0 79,2 82,0 Plzeňský kraj 5,6 4,6 6,9 4,4 3,6 5,5-1,2-1,0-1,4 78,6 78,3 79,7 ČR 7,7 6,4 9,3 6,0 4,9 7,4-1,7-1,5-1,9 77,9 76,6 79,6 / 10 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

13 trh práce pokles zaznamenaly již zmiňované okresy Česká Lípa (95 % hodnoty roku 2006) a Jablonec nad Nisou, dále pak Kolín a Domažlice. Projevil se tak nerovnoměrný vývoj v rámci Plzeňského kraje, který má zastoupení v obou těchto extrémních skupinách. Struktura nezaměstnanosti Nejprve se budeme věnovat porovnání věkové struktury nezaměstnaných s věkovou strukturou obyvatelstva Plzeňského kraje. Na základě tohoto porovnání lze dospět k závěru, že se obě zkoumané struktury opět velmi podobají (viz Graf 1). Přesto se vyskytují dvě menší diskrepance u skupin a let, kde nezaměstnaní o něco převyšují podíl obyvatelstva v této skupině. Nejedná se o nijak zásadní rozdíl, ovšem je nutné konstatovat, že oproti minulému roku lze zaznamenat negativní posun, když se obě hodnoty od sebe vzdalují. Tyto předdůchodové skupiny tak naznačují potenciální problém pro trh práce v Plzeňském kraji. Když se podíváme na evidované uchazeče o zaměstnání z hlediska jejich vzdělání, docházíme k dalším nepříliš překvapivým zjištěním. Lze Graf 1: Srovnání věkové struktury obyvatel a nezaměstnaných v Plzeňském kraji konstatovat, že v rámci celokrajských čísel došlo ke snížení absolutního počtu registrovaných nezaměstnaných ve všech vzdělanostních kategoriích. Pokud se podíváme do jednotlivých okresů, můžeme zde opět zaznamenat některé rozdíly. Například v okrese Tachov došlo ke zvýšení počtu nezaměstnaných s nejnižším vzděláním, což může ukazovat, v kontextu obecně se snižující nezaměstnanosti i v tomto okrese, na potřebu pracovníků s vyšší kvalifikací. Naopak se mírně zvýšil počet nezaměstnaných vysokoškoláků v okrese Plzeň-sever, kde pravděpodobně není dostatečný počet příležitostí pro vysokoškoláky a konkurence se v této kategorii projevuje i v blízké Plzni. S tím souvisí zjištěné výsledky při pohledu na vzdělanostní strukturu nezaměstnaných v jednotlivých okresech Plzeňského kraje (viz Tabulka 3). Je vidět, že právě v okrese Plzeň-město je největší podíl nezaměstnaných vysokoškoláků, a to až dvojnásobně oproti ostatním okresům. Navíc se za poslední rok o jeden procentní bod zvýšil, což ukazuje na obecný jev v Plzeňském kraji, který ukazuje zvýšení podílu absolventů VŠ ve vazbě na to, že v kraji jsou vytvářeny pracovní příležitosti spíše pro jiné vzdělanostní skupiny. To se může do budoucna stát problematickým aspektem trhu práce v regionu. V případě Plzně podobné tvrzení platí i o maturantech, kteří mají v tomto okrese nejvyšší podíl ze všech sedmi v Plzeňském kraji. Naopak Plzeň má nejnižší podíly nezaměstnaných lidí se střední školou bez maturity a těch, kteří mají nejvýše základní vzdělání. Opačným fenoménem v této oblasti je Tachov, kde naopak mají při srovnání s ostatními okresy výrazně nejnižší podíl vysokoškoláků, a naopak nejvyšší podíl lidí se základním vzdělání. Oboje má příčinu ve vzdělanostní struktuře obyvatel kraje. Relativně málo vysokoškoláků má i při nízké nabídce pracovních míst poměrně velkou šanci na získání zaměstnání. Tabulka 3: Vzdělanostní struktura nezaměstnaných v Plzeňském kraji 2007 nejvyšší zákl. střední bez mat. střední s mat. VOŠ Domažlice 32,9 43,0 21,2 0,5 2,4 Klatovy 27,4 46,0 22,4 0,4 3,8 Plzeň-město 26,4 34,6 30,2 0,6 8,2 Plzeň-jih 29,4 43,7 21,8 0,6 4,4 Plzeň-sever 29,1 46,4 21,3 0,2 3,0 Rokycany 31,0 44,5 20,6 0,4 3,5 Tachov 37,3 42,7 17,5 0,3 2,2 Plzeňský kraj 29,7 41,8 23,5 0,4 4,6 ČR 31,6 42,5 21,5 0,5 3,9 Třetím pohledem na strukturu nezaměstnanosti je délka evidence na úřadu práce, která částečně ukazuje možnosti jednotlivých okresů při umísťování nezaměstnaných. Obecně lze opět konstatovat, že ve všech sledovaných kategoriích směřuje vývoj pozitivním směrem (viz Tabulka 4). Kladné je zejména zjištění, že se daří poměrně výrazně snižovat počty osob, které jsou v evidenci kolem jednoho roku, popř. spadají do kategorie dlouhodobá nezaměstnanost, tj. jsou na úřadu práce hlášeni déle než 12 měsíců. Je otázkou, co značí mírné zvýšení v první kategorii v okresu Domažlice a stejná hodnota u Plzně. Stejně tak nepříliš velký pokles počtu nezaměstnaných registrovaných do šesti měsíců v okresech Tachov a Klatovy. Mohlo by se zdát, že v daných okresech se snížila možnost, resp. zastavila se dynamika růstu možností uplatnění absolventů a lidí, kteří využívají zejména sezónní práce, nebo v případě Plzně schopnost nově zaregistrovaných najít si znovu práci. To ukáže až vývoj v následujících měsících a letech. Tabulka 4: Index změny počtu nezaměstnaných podle délky evidence na ÚP Index 2007/2006 do 3 měsíců 3 6 měsíců 6 9 měsíců 9 12 měsíců dlouhodobá nez. VŠ celkem Domažlice 100,2 75,2 84,1 86,0 82,8 86,4 Klatovy 97,6 94,6 60,7 68,1 73,0 83,3 Plzeň-město 100,0 79,1 83,8 68,6 73,2 83,3 Plzeň-jih 72,0 65,3 57,3 78,1 64,5 67,4 Plzeň-sever 80,3 73,9 90,0 73,0 80,6 79,5 Rokycany 73,9 69,5 73,8 54,9 74,2 72,3 Tachov 92,3 90,1 77,8 90,2 74,4 83,3 Plzeňský kraj 91,2 80,0 76,0 73,1 74,7 80,8 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 11

14 trh práce V případě osob se zdravotním postižením se ve všech okresech Plzeňského kraje hodnota jejich podílu na nezaměstnaných zvýšila. Z jedné strany se to jeví jako logický vývoj, protože ve všeobecné pozitivní situaci na trhu práce se daří vytvářet nová pracovní místa, která jsou ovšem často přístupná pouze uchazečům bez zdravotních komplikací. Na druhou stranu je však otázkou, na kolik je tento trend dynamický a tudíž problematický. Celkový nárůst podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných se zastavil přibližně na 15 % (viz Tabulka 5). Toto číslo je prakticky totožné s republikovým průměrem, nejedná se tudíž o nějaký mimořádný jev týkající se pouze zkoumaného regionu. V rámci kraje pak už ale nacházíme okresy, jejichž dynamika nárůstu je v této kategorii výrazně vyšší. Například okresy Plzeň-jih a Plzeň-sever (24, resp. 33 %). V okrese Rokycany pak podíl zdravotně postižených již překročil hranici jedné čtvrtiny. Tabulka 5: Meziroční srovnání podílu nezaměstnaných osob se zdravotním postižením v Plzeňském kraji Území Index 2007/2006 (%) Domažlice 20,5 21,3 104,2 Klatovy 14,1 16,3 115,4 Plzeň-město 16,5 18,9 115,2 Plzeň-jih 17,1 21,2 124,4 Plzeň-sever 12,7 16,9 133,0 Rokycany 22,3 25,9 116,1 Tachov 21,3 24,0 112,8 Plzeňský kraj 17,1 19,8 115,7 ČR 15,9 18,4 115,6 Souhrn Plzeňský kraj v míře nezaměstnanosti setrval na třetím místě mezi kraji České republiky. Registrovaná míra nezaměstnanosti klesla v meziročním srovnání o 1,2 procentního bodu. Pokračoval tak pozitivní trend na trhu práce v Plzeňském kraji. V roce 2007 se mezi nezaměstnanými mírně navýšil podíl osob ve věku let. Pokud by tento trend i nadále pokračoval, mohlo by se jednat o závažný problém. Potenciálním problémem se jeví nárůst podílu vysokoškolsky vzdělaných nezaměstnaných na celkovém počtu osob bez práce v krajské metropoli. V tomto případě se jedná o přímou souvislost s typem nabídek pracovních příležitostí, které jsou zaměřeny spíše na méně kvalifikované práce. Pozitivním trendem je snižování dlouhodobé nezaměstnanosti ve všech okresech Plzeňského kraje. V případě osob se zdravotním postižením taktéž došlo k opětovnému navýšení jejich podílu na všech nezaměstnaných. V okrese Rokycany osoby se zdravotním postižením dokonce přesáhly hranici 1/4 lidí bez práce. Zdroj dat: MPSV ČR ČSÚ Mgr. Michal Vozobule vozobule@rra-pk.cz / 12 čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

15 monitor Obsah čísel časopisu Monitor rekapitulace: Nulté číslo červen Vývoj počtu obyvatel v Plzeňském kraji (Lucie Ženíšková) - Zájem o studium středních škol v Plzeňském kraji (Ing. Pavel Beneš) - Analýza trhu dalšího vzdělávání v Plzeňském kraji (Mgr. Michal Vozobule) - Struktura nezaměstnanosti v Plzeňském kraji v prvním čtvrtletí roku 2006 (Mgr. Michal Vozobule) Číslo 1 září Územní rozdíly v pohybu obyvatel Plzeňského kraje (Ing. Pavel Beneš) - Srovnávací studie rozvoje lidských zdrojů v městských regionech Linec, Lipsko a Plzeň (RNDr. Ondřej Bartušek) - Regionální rozdíly v nezaměstnanosti (Mgr. Michal Vozobule) Číslo 2 prosinec Cizinci v Plzeňském kraji (Lucie Ženíšková) - Výsledky přijímacího řízení na střední školy v Plzeňském kraji pro školní rok 2006/2007 (Ing. Pavel Beneš) - Výsledky přijímacího řízení pro akademický rok 2006/2007 na ZčU v Plzni (Ing. Pavel Beneš) - Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v okresech Plzeňského kraje (Mgr. Michal Vozobule) Číslo 3 březen Cizinci na trhu práce (Lucie Ženíšková) - Vysoké školství v ČR a v Plzni (Ing. Pavel Beneš) - Trh práce v Plzeňském kraji v roce 2006 (Mgr. Michal Vozobule) Číslo 4 červen Projekce demografického vývoje Plzeňského kraje (Ing. Pavel Beneš) - Vzdělávání cizinců (Lucie Ženíšková) - Spokojenost investorů s kvalitou lidských zdrojů v Plzeňském kraji (Mgr. Michal Vozobule) Číslo 5 říjen Stabilita sítě základních škol v Plzeňském kraji (Mgr. Eva Janouškovcová) - Zájem o střední školy v Plzeňském kraji (Ing. Pavel Beneš) - Kvalifikační potřeby zaměstnavatelů v Plzeňském kraji (Mgr. Michal Vozobule) - Regionální rozdíly v nezaměstnanosti v roce 2007 (Mgr. Michal Vozobule) Číslo 6 prosinec Výsledky přijímacího řízení na ZčU pro akademický rok 2006/2007 a v letech (Mgr. Eva Janouškovcová) - Nezaměstnanost absolventů středních škol v Plzeňském kraji (Mgr. Michal Vozobule) - Aktuální vývoj počtu pracovních míst v Plzeňském kraji (Ing. Pavel Beneš) Číslo 7 březen Vývoj počtu pracovních sil v Plzeňském kraji (Ing. Pavel Beneš) - Přechod absolventů středních škol v Plzeňském kraji na vysoké školy (Ing. Pavel Beneš) - Trh práce v Plzeňském kraji v roce 2007 (Mgr. Michal Vozobule) čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji / 13

16 Sedmé číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, Plzeň, Tel.: , Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu.

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 214, po úbytku v předchozím roce, opět zvýšil. Ve věkovém složení přibylo dětí a zejména seniorů. Populace dále

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia

Více

1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY

1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY 1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY Pracovní síla v hlavním městě dlouhodobě vzrůstá Graf č. 1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve věku 2 až 64 Pracovní síla vyjadřuje pracovní potenciál obyvatel v území. Zahrnuje

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2014/2015 činil 114 577, z toho do studia

Více

5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE

5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE 5. DOMÁCNOSTI NA TRHU PRÁCE Výběrové šetření pracovních sil je zdroj, který v době mezi sčítáními poskytuje základní informace o změnách ve struktuře hospodařících domácností (HD) založených na společném

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2016/2017 činil 111 044, z toho do studia

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Ekonomicky aktivní v kraji činili 139 871 osob. Počet ekonomicky aktivních obyvatel v Karlovarském kraji činil při

Více

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2.1. Sídelní struktura 2.1.1 Současná sídelní struktura Na základě ústavního zákona č. 347 platného od 1.1.2000 bylo vytvořeno na území

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost se jedním z negativních důsledků společenských, ekonomických a sociálních změn, ke kterým došlo v České republice po roce 1989. Postupem

Více

NEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI PODLE MPSV K

NEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI PODLE MPSV K NEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI PODLE MPSV K 31. 10. 2010 Míra registrované nezaměstnanosti v Plzeňském kraji v říjnu 2010 poklesla a k 31. 10. 2010 činila 7,13%. Oproti září 2010 došlo ke snížení o 0,17

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Obyvatelstvo České republiky se v průběhu roku rozrostlo o 15,6 tisíce osob. Přibylo dětí a zejména seniorů. Stárnutí populace České republiky se znovu projevilo

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Hlavním zdrojem dat o tématu lidské zdroje je Výběrové šetření pracovních sil Velikost pracovní síly ovlivňuje řada faktorů.. Počet obyvatel ve věku 15 a více let rostl, pracovní

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

Graf 3.1 Vývoj sezónně očištěné registrované a obecné míry nezaměstnanosti (v%) I.03 I.04 VII.04 VII.03

Graf 3.1 Vývoj sezónně očištěné registrované a obecné míry nezaměstnanosti (v%) I.03 I.04 VII.04 VII.03 3. Nezaměstnanost Česká statistika definuje nezaměstnaného dvojím způsobem. První definice, vycházející z evidence uchazečů o zaměstnání úřadů práce, vymezuje tzv. registrovanou nezaměstnanost. Druhé pojetí

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

1. Absolventi a jejich další uplatnění

1. Absolventi a jejich další uplatnění 1. Absolventi a jejich další uplatnění 1.1 Přehled podaných přihlášek k dalšímu studiu Druh/typ školy Počet absolventů celkem na VŠ na VOŠ na jiný typ školy Nepodali přihlášku na žádnou školu gymnázium

Více

2. Kvalita pracovní síly

2. Kvalita pracovní síly 2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem

Více

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva 196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

2015 Dostupný z

2015 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 21.12.2016 Průměrný věk pracujících se za dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová, Marta

Více

Česká republika. Přehled o nově přijímaných žácích

Česká republika. Přehled o nově přijímaných žácích Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2008/2009 činil 150 924, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 131 825

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Ekonomické postavení Karlovarského kraje se zhoršuje Zvyšuje se HDP na 1 zaměstnaného Důležitým faktorem situace na trhu práce (tj. využití lidských zdrojů) je celkový ekonomický

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva prosinec 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva prosinec 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva prosinec 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).

(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ). Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2006/2007 činil 160 841, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 140 564

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve Česká republika Celková míra v dubnu 2012 činila 8,4 %, což představuje 480 818 tzv. dosažitelných 1 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková míra v ČR klesala. Dopad ekonomické

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva listopad 2015

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva listopad 2015 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva listopad 2015 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva srpen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve Středočeském

Více

Údaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva, míře zaměstnanosti či nezaměstnanosti jsou získávány z Výběrového šetření pracovních sil 1 (VŠPS).

Údaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva, míře zaměstnanosti či nezaměstnanosti jsou získávány z Výběrového šetření pracovních sil 1 (VŠPS). tis. osob 2. Sociální vývoj Údaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva, míře zaměstnanosti či nezaměstnanosti jsou získávány z Výběrového šetření pracovních sil 1 (VŠPS). Počet nezaměstnaných se snížil.

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva prosinec 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve

Více

Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod

Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Tento příspěvek se zabývá cenami bytů a jejich dostupností, tedy dostupností vlastnictví bytů (vlastnického bydlení). Dostupnost bydlení je primárně závislá na

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 217 zvýšil o 31,2 tisíce. Přibylo seniorů ve věku 65 a více let a dětí mladších 15 let, naopak osob v produktivním

Více

Absolventi středních, vyšších a vysokých škol podle pohlaví. (Graf 15) Zdroj: MŠMT ČR

Absolventi středních, vyšších a vysokých škol podle pohlaví. (Graf 15) Zdroj: MŠMT ČR V tis. osob Absolventi středních, vyšších a vysokých škol podle pohlaví (Graf 15) U studentů středních škol bez maturity, odborných škol s maturitou a vyšších odborných škol se jedná o počty nových přijetí

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2018/2019 činil 109 783, z toho do studia

Více

Student and Career Institute

Student and Career Institute Nezaměstnanost v ČR listopad 2014 V listopadu celkový počet uchazečů o zaměstnání poklesl o 0,4 % na 517 508, počet hlášených volných pracovních míst vzrostl o 2,0 % na 59 397 a podíl nezaměstnaných osob

Více

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.

Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo. 5. Vysoké školy Vysoké školy představují nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Nabízejí akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva říjen 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva říjen 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva říjen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Graf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji

Graf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Údaje o ekonomické aktivitě populace jsou získány z Výběrového šetření pracovních sil Populaci osob starších 15 let tvoří osoby ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Všichni ti,

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva červen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost V roce 211 bylo zaznamenáno 18 673 živě narozených dětí. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval. Zatímco v letech 29-21 byl meziroční pokles 1,2 tisíce, v roce 211 se

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva květen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva duben 2015

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva duben 2015 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva duben 2015 Zpracovala: Ing. Veronika Považanová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva září 2015

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva září 2015 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva září 2015 Zpracovala: Ing. Veronika Považanová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Podrobný přehled šancí na přijetí

Podrobný přehled šancí na přijetí Podrobný přehled šancí na přijetí Podrobný přehled šancí na přijetí 10.1.2008 Jedná se o uchazeče s českým občanstvím, kteří se hlási do bakalářských a dlouhých magisterských programů. Uvedeny jsou pouze

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2017/2018 činil 109 980, z toho do studia

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva listopad 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva listopad 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva listopad 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva říjen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji

4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji 4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji Nezaměstnanost se ve statistice sleduje na základě evidence nezaměstnaných u úřadů práce a na základě Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které provádí ČSÚ. Rozdíly

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva leden 2016

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva leden 2016 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva leden 2016 Zpracovala: Ing. Veronika Považanová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků

Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků Projekt KOMPAS Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků Řídící výbor Teritoriálního paktu zaměstnanosti Plzeňského kraje

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Jihlavě. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Jihlavě. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Jihlavě Měsíční statistická zpráva prosinec 2018 Zpracoval: Pavel Literák, MSc. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/bulletin Informace o nezaměstnanosti

Více

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL

TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. (IWI-C) VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava- Poruba,

Více

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva 9/ Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva 9/ Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci Měsíční statistická zpráva 9/2019 Zprávu předkládá: Mgr. Jana Litvíková vedoucí Oddělení metodiky http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/olk Olomouc 2019 www.uradprace.cz

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla v kraji neustále roste Pracovní síla 2 v Plzeňském kraji dosáhla v posledních třech létech v průměru 2 tis. osob. Z retrospektivního pohledu to znamená nárůst o

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR ve Zlíně Měsíční statistická zpráva srpen 2016 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském kraji

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva prosinec 2014 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve

Více

Student and Career Institute

Student and Career Institute Nezaměstnanost v ČR prosinec 2014 V prosinci celkový počet uchazečů o zaměstnání poklesl o 4,7 % na 541 914, počet hlášených volných pracovních míst poklesl o 1,1 % na 58 739 a podíl nezaměstnaných osob

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva srpen 2016 Zpracovala: Ing. Veronika Považanová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva duben 2016 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Nepodali přihlášku na žádnou školu gymnázium 59 58 3 1 1 obchodní akademie. Podali přihlášku na VŠ. Podali přihlášku na VOŠ

Nepodali přihlášku na žádnou školu gymnázium 59 58 3 1 1 obchodní akademie. Podali přihlášku na VŠ. Podali přihlášku na VOŠ Přehled podaných přihlášek k dalšímu studiu Druh/typ školy Počet absolventů celkem na VŠ na VOŠ na jiný typ školy Nepodali přihlášku na žádnou školu gymnázium 59 58 3 1 1 obchodní akademie 30 19 6 2 6

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji i republice zvětšuje Pracovní síla 2 v Pardubickém kraji představuje v posledních ech v průměru 254 tisíc osob (27 29). Z dlouhodobého hlediska dochází

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Liberci. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Liberci. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Liberci Měsíční statistická zpráva červenec 2015 Zpracoval: Ing. Petr Malkovský https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop/liberec/statistiky Informace o nezaměstnanosti

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2009/2010 činil 147 957, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 127 806

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva srpen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva červenec 2015

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva červenec 2015 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva červenec 2015 Zpracovala: Ing. Veronika Považanová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva březen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Považanová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Z celkového počtu obyvatel kraje bylo 48,6 % ekonomicky aktivních. Z celkového počtu obyvatel Zlínského kraje bylo

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Liberci. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Liberci. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Liberci Měsíční statistická zpráva říjen 2015 Zpracoval: Ing. Petr Malkovský https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop/liberec/statistiky Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva únor 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva červenec 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva červen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci 4. Trh práce Ekonomická aktivita podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podíl ekonomicky aktivních osob byl v roce 2001 ve Zlínském kraji o 0,6 procentního bodu nižší než v České republice a v rámci

Více

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva březen Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva březen Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva březen 2019 Zprávu předkládá: Petr Šindelář analytik trhu práce ÚP ČR - krajské pobočky v Příbrami Příbram 2019 www.uradprace.cz 1 Informace

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva prosinec 2013 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva leden 2015

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva leden 2015 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva leden 2015 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

C. Analýza údajů informačního systému výzkumu a vývoje (IS VaV)

C. Analýza údajů informačního systému výzkumu a vývoje (IS VaV) 45 C. Analýza údajů informačního systému výzkumu a vývoje (IS VaV) Informační systém výzkumu a vývoje (IS VaV) je jedním z informačních systémů veřejné správy. Jeho správcem a provozovatelem je Rada pro

Více

Graf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem

Graf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem Vzdělání Sčítání lidu, domů a bytů je pro zjištění úrovně vzdělání obyvatelstva klíčové. Je totiž jediným zdrojem, kde lze tento údaj reprezentativně zjistit. Protože SLDB bývá vždy jednou za deset let,

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Liberci. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Liberci. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Liberci Měsíční statistická zpráva červen 2016 Zpracoval: Ing. Petr Malkovský https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop/liberec/statistiky Informace o nezaměstnanosti v Libereckém

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva září 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Jihlavě. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Jihlavě. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Jihlavě Měsíční statistická zpráva 2019 Zpracoval: Pavel Literák, MSc. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/vys/statisticke_prehledy/bulletin Informace o nezaměstnanosti v Kraji

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva leden 2017 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve Středočeském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva květen 2015

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva květen 2015 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva květen 2015 Zpracovala: Ing. Veronika Považanová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva červenec 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva duben 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR ve Zlíně Měsíční statistická zpráva říjen 2016 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském kraji

Více

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Plzeňském kraji 4,9 % 1 a celkový počet dosahoval 14 765 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více