Srovnávací a alternativní pedagogika, letní semestr (ZS 1)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Srovnávací a alternativní pedagogika, letní semestr 2010 2011 (ZS 1)"

Transkript

1 1 Srovnávací a alternativní pedagogika, letní semestr (ZS 1) Studijní text: Pedagogické alternativy Vladimír Václavík Výchova a vzdělávání jsou úzce spojeny s životem člověka a jeho vývojem na planetě Zemi. Záměrné a institucionální vzdělávání (tím je míněno například vzdělávání v nějaké instituci mající podobu školy) má své počátky ve starověku (Egypt, Persie, Řecko, Řím ). Způsob vyučování se postupně vyvíjel. Například po starém Řecku putovaly skupiny moudrých mužů (sofisté) a zámožní lidé se mohli účastnit jejich rozprav výuky. O filosofu Sokratovi (469 až 399 př. Kr.) se traduje, že vedl se svými žáky rozhovor a vhodně volenými otázkami se snažil dovést je k přemýšlení a k poznání pravdy. Tím dal základ tzv. metodě sokratovské, dodnes používané. Do období středověku (14. století) spadá vznik prvních univerzit. Scholastická filozofie se tehdy snažila rozumově podepřít církevní dogmata a školy té doby kladly mimořádný důraz na pamětní učení i schopnost vést dlouhé disputace. Renesance v 15. a 16. století přinesla nové názory na život a otevřela cestu pozdějším novým objevům, které vedly k pokroku v řadě oblastí. Vzdělání se stávalo stále více dostupným, při učení však stále sehrávala důležitou roli schopnost zapamatovat si spoustu věcí a tím se stát učeným. Zcela nové podmínky pro rozvoj vzdělanosti přinesl vynález knihtisku, který umožnil od konce 15. století šířit informace v podstatně větším rozsahu - v tištěné podobě. J. A. Komenský ve druhé polovině 17. století viděl ve vzdělávání poskytovaném všem lidem jednu z cest k nápravě lidstva a mimo jiné i k zabránění všemu zlu, s nímž se v temných dobách třicetileté války neustále setkával. Komenský poprvé systematicky zpracoval teorii vyučování didaktiku. Stanovil pravidla principy dobře vedeného vyučování (didaktické zásady, např. zásada přiměřenosti). Zabýval se i různými metodami například pro výuku cizího jazyka navrhoval metodu dramatizace (známá publikace Schola ludus škola hrou, nebo škola na jevišti. Péče o vzdělávání všeho obyvatelstva, která později vyústila v zavedení povinné školní docházky, se stala předmětem úvah panovníků nejen z důvodů rozšíření osvícenských myšlenek, ale i z důvodů ekonomických a vojenských. Školy pro všechny děti se začaly ve větší míře rozšiřovat od konce 18. století. (U nás 1774 zavedení všeobecné vyučovací povinnosti dekretem Marie Terezie, 1869 zavedení povinné školní docházky zákonem). Pokud jde o používané metody výuky, vyučování bylo založeno spíš na drilu, poslušnosti a různých formách donucování. V pedagogické teorii se od počátku 19. století uplatňovaly názory J. F. Herbarta ( ), zejména byl akceptován jeho požadavek tří základních úkolů výchovného a vzdělávacího procesu: Úkolem vedení (řízení) je zvládnout dítě tak aby bylo schopné a ochotné se podřídit učitelově vůli, to znamená učit se. Úkolem vyučování dítě naučit požadovaným znalostem a dovednostem. Úkolem výchovy je přimět žáka k dodržování morálních zásad, přimět ho ke kázni. Od poloviny 19. století měla výuka ve školách podobu, která tvoří základ tradičně pojatého (klasického) vyučování. Postupně se rozvinul a upevnil způsob frontálního vyučování ve třídě jsou tři řady lavic, vpředu je tabule a na stupínku stůl vyučujícího, všichni postupují jednotným způsobem. Žáci jsou rozděleni do tříd podle věku, učivo je rozděleno do vyučovacích předmětů a vyučovací doba je rozčleněna do vyučovacích hodin.

2 2 Dominantní úlohu má ve škole vyučující, pozornost se soustřeďuje k učivu a k jeho zvládnutí. Na těchto principech je založena činnost naprostá většiny škol. Současně s tímto hlavním proudem pedagogické teorie a praxe se šířily myšlenky a realizovaly pokusy přistupovat ke vzdělávání jinak. Už J. J. Rousseau ( ) vyslovil požadavek přirozené výchovy, tedy výchovy uskutečňované v souladu s přirozeným vývojem dítěte. Reakcí na nepřiměřený nátlak a přísnost ve školách byl i požadavek svobodné výchovy, který vyslovil L. N. Tolstoj ( ). Požadavky změnit tradiční školu přicházely i od některých učitelů, kteří se rozhodli změnit způsob svého vyučování. K těmto průkopníkům nové metody patří například J. H. Pestalozzi ( ). Nové metody vycházely ze snahy přinést změnu alternativu k tradiční škole. Jinak řečeno, vyjadřují zájem tradiční školu reformovat. Odtud se odvozují poměrně široké pedagogické pojmy - alternativní či reformní pedagogické koncepce (alternativní reformní pedagogika, alternativní reformní školy). Nové koncepce vycházejí z různých zdrojů, přinesly řadu nových pohledů na způsob vzdělávání a výchovy. Názory podnítily vznik škol, které pracují podle zásad formulovaných svými tvůrci. Důležitým mezníkem v názorech na způsoby vzdělávání byl přelom 19. a 20. století. Například u nás s kritikou stávající školní výuky vystoupil ve svých vysokoškolských přednáškách T. G. Masaryk (přednášky Některé problémy pedagogické a didaktické, 1899). Požadoval změnit obsah i metody vyučování. Bohužel, jeho myšlenky tehdy vývoj ve školách neovlivnily, a to ani po vzniku samostatného Československa v roce Se změnou letopočtu souvisela i výzva švédské spisovatelky Ellen Keyové ke zvláštnímu zaměření pozornosti k dítěti v novém století, k jeho výchově a vzdělávání. Jak uvádí ve své knize Století dítěte, děti by měly stát v centru pozornosti celé společnosti. Veškerá výchova by měla svébytnost dítěte respektovat, měla by vycházet z potřeb dítěte. Tím byl formulován nový pedagogický směr pedocentrismus, který je základem důležité reformní pedagogické koncepce. Ale nebyl to jen pedocentrismus, mezi odborníky i mezi mnohými učiteli se stále častěji objevovaly názory, že školu a školní vyučování je třeba reformovat, přizpůsobit novým požadavkům. Od myšlenek k jejich realizaci však vede často velmi dlouhá cesta. Reformní (alternativní) pedagogické koncepce se rozvinuly zejména ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Od té doby jsou součástí vzdělávacích systémů buď v čisté podobě (škola dodržuje principy původní koncepce), nebo jako zdroj inspirace pro didaktické inovace v hlavním proudu škol. K vlivu reformních pedagogických koncepcí ve vzdělávacím systému je třeba připomenout, že u nás nebylo možné v období 1948 až 1989 nic z principů reformní pedagogiky do práce škol přijmout. Přehled hlavních alternativ: Marie Montessori ( ) italská lékařka, pedagožka. Vytvořila ucelený systém vzdělávání. Původní zájem: děti s postižením, děti zanedbané. Později rozšíření a aplikace její metody, zejména v preprimárním a primárním vzdělávání. Východiska: Pedocentrismus - dětství je tajemné, dítě není malý dospělý. Dítě je středem pozornosti Normální učení: Dítě je připraveno a schopno svobodně přijímat podněty. Požadavek dítěte: Pomoz mi, abych to udělal sám (udělala sama)". Připravené prostředí: Montessori materiál je "klíč ke světu. Vlastní pomůcky. Cvičení denního života (sebeobsluha) Smyslový materiál: barvy, tvary, plochy (světlý...tmavý, těžký...lehký, drsný...hladký,) Práce s materiálem: Lekce tří stupňů: To je hladké / Najdi (ukaž) hladké / Jaké to je? /

3 3 postupné řazení podle vlastností, párování Dítě si vybírá hračky - pomůcky a pracuje s nimi (vykonává cvičení) Polarizace pozornosti: Fenomen Montessori - schopnost soustředění (zasouvání válečků) Senzitivní fáze vývoje: Dítě má v určité době zvláštní schopnosti přijímat podněty a učit se (nepromarnit příležitost!) Absorbující duch - dítě chce nasávat podněty Kosmická výchova Člověk je součást přírody, součást vesmíru, výchova k míru (dnes lze chápat určitou spojitost s environmentální výchovou) Školy pracující podle zásad M. M. nalezneme po celém světě, zejména v oblasti předškolní výchovy. U nás byly myšlenky M. Montessori známy v předmnichovské ČSR, některá předškolní a speciální zařízení se na tuto pedagogiku orientovala. Po roce 1948 byly z ideologických důvodů tyto názory odmítnuty (neslučitelnost s ideologií marxismuleninismu), pedagogický směr označen jako reakční. Po roce 1989 obnoven zájem o pedocentrismus, postupně vytvořen vzdělávací program Montessori, založeno sdružení Montessori, na přelomu tisíciletí vznik předškolních zařízení MM, školení pedagogů, rozvoj viz webové stránky Vytvářejí se předpoklady pro využití této koncepce od preprimární až po sekundární stupeň vzdělávání, tím se přibližujeme stavu běžnému v ostatních vyspělých zemích. Rudolf Steiner ( ), německý pedagog, zakladatel pedagogického směru a waldorfských škol. Princip: Dítě v úctě přijmout, v lásce vychovávat, ve svobodě propustit. Východisko: Nová věda o člověku" antroposofie (moudrost o člověku) Člověk: Bytost tělesná (fyzická), duševní (psychická), duchovní (transcendentální) odpovídá do určité míry náboženskému pojetí. Vzdělávání jako druh umění. Respektuje se rytmus dne, dodržují se rituály (např. podání ruky při příchodu do školy). Epocha ve školním vyučování: Vyučovací celek, respektují se mezipředmětové vztahy Eurytmie - pohybové umění (viditelná řeč, viditelný zpěv) WŠ - vývoj od 20. let, poskytují až střední vzdělání (maturita). Jednou z předností je úzká spolupracuje s rodiči (např. "měsíční" slavnosti ). Řízení školy - učitelé se podílejí. Důraz na rukodělné práce, práci s přírodním i materiály, uměleckou tvorbu, tvořivost. S waldorfskými školami jako s pedagogickou alternativou se setkáme ve vyspělých zemích zejména v Evropě, objevují se i v rozvojových zemích (od preprimárního stupně po sekundární stupeň. U nás byly v období předmnichovské ČSR názory R. Steinera v odborných kruzích známy. Školy nevznikly, okupace vývoj zastavila. Po roce 1948 názory R. Steinera odmítnuty jako reakční. Přesto myšlenky neupadly zcela v zapomnění a hned po roce 1989 se přednášky o waldorfské pedagogice setkaly na mnoha místech s živým ohlasem. Vytvořen vzdělávací program Waldorfská škola, zakládány třídy, ustaveno sdružení waldorfských škol a postupný rozvoj viz webové stránky V současné době je u nás waldorfská pedagogika základem výchovy ve waldorfských školách poskytujících vzdělávání od preprimárního stupně po sekundární stupeň (waldorfské lyceum). Peter Petersen ( ) německý pedagog, studoval pedagogiku, filosofii, teologii. Přitom měl praktický přístup k realitě (vliv z mládí měl převzít hospodářství). Působil na univerzitě v Jeně. Pro cvičnou školu vytvořil didaktickou koncepci - jenský plán. Systematicky propracovaná koncepce výchovy a vzdělávání. Novinky, odlišnosti: - vnější diferenciace potlačena, vytváří se školní společenství (vnitřně diferenciované) - místo tříd po ročnících tzv. kmenové skupiny (např. děti 1. až 3. třídy společně = kmenová skupina), - rozvrh hodin nahrazen týdenním programem pravidelný rytmus činností

4 4 - školní třída se mění ve školní obytný pokoj. - 4 formy vzdělávání: rozhovor (kruh), hra, práce, slavnost (na začátku a na konci týdne) - 4 druhy činnosti: jádrové vyučování v kmenové skupině (50% výuky, přesahuje vzdělávací obory - předměty), výuka v kursech (zvládnutí základů oboru, např. matem. - kurs základní, rozšiřující, volitelný), volná práce (vlastní volba činnosti, postup podle "týdenního plánu"), pracovní společenství (práce v dílnách, na zahradě apod.). Na co klade jenský plán důrazy: Škola: Výchovná škola, škola pro život, školní společenství. Žáci: Samostatnost, samostatná činnost, odpovědnost, vzájemná pomoc. Učitelé: Tvořivost (vlastní tvář školy), vzájemná kooperace, rozvoj vlastní osobnosti Školy pracující podle jenského plánu (jenské školy) jsou rozšířené zejména v Nizozemsku, setkáme se s nimi i v Německu (www.jenaplan.nl, Jenská pedagogika neměla u nás dostatek propagátorů. V souvislosti s hledáním nových podnětů pro školství po roce 1989 iniciovala například skupina rodičů v Poděbradech vznik občanského sdružení a byla vytvořena jenská třída. Projekt však nebyl úspěšný a tento reformní pedagogický směr není v našem školství využit. Přitom některé prvky této pedagogické koncepce se postupně začínají uplatňovat. Prvky jenského plánu jsou používány například při tzv. otevřeném vyučování. Celestin Freinet ( ) francouzský pedagog, učitel. Odmítl pedagogický dogmatismus a autoritativní metody (po zranění v 1. světové válce nemohl učit tradičními metodami (okřikování žáků apod.). Opustil klasické vyučování a do jisté míry opustil učebnu vyšel s žáky do přirozeného životního prostředí: "Na počátku každého pochopení nestojí abstraktní vědomosti, nýbrž zkušenost, cvičení a práce (Einstein v dětství: Tou šipkou něco hýbe. ) Vyučování je práce, smysluplná činnost. Některé principy a metody: - metoda tápavého experimentování ( osahávání ) - plánování v ranním kroužku - práce s textem (psaní volných textů), třídní noviny, korespondence s jinými třídami - školní (třídní) tiskárna - děti se učí číst vytvářením textů (skládání písmenek a tisk krátkých textů) - týdenní plán práce (obsahuje úkoly, které má žák během týdne splnit např. vypracování pracovních listů, shromáždění informaci apod.) - volná prace (v týdenním programu je vymezena doba, kdy děti pracují na úkolech podle vlastního výběru plní úkoly obsažené v týdenním plánu práce) - kartotéky úkolů - školní učebna (třída) jako atelier třída jako demokratická jednotka spolupráce s rodiči (Je možné využití v současné praxi moha škol, prvky převzaty také do didaktické koncepce otevřené vyučování. Na rozdíl od zemí západní a severní Evropy nemá u nás C. Freinet výrazné příznivce a propagátory.) Reformní přístupy ke vzdělávání v USA Vlivy: Bacon, Spencer Filosofie pragmatismu od 19. stol. v USA kladla důraz na užitečnost, účelnost, praktické důsledky činnosti (+ morálni aspekty jednání), důraz na demokratické myšlení a jednání Aplikace v pedagogice: pragmatická pedagogika John Dewey ( )

5 5 Základem učení je vlastní zkušenost. Učení je modifikace zkušenosti. Dítě chce získávat zkušenosti. Přihlíží se ke zkušenosti dětí a jejich potřebám (, vstřícný model kurikula). Důležitý je i zážitek obtíže. Learning by doing učit se "děláním", činností. Školní práce jako smysluplná činnost. Učení ve škole není jen přípravou na život, je životem samotným. Škola se musí zabývat problémy životní praxe: Pracovní škola, projektová metoda. Tyto pedagogické myšlenky byly chápány jako znak pokroku v pedagogice a vzdělávání odtud označení progresivismus (později byl tento směr kritizován, požadováno soustředění na tradiční hodnoty a způsoby vzdělávání esencialismus) vliv myšlenek progresivismu ve školství USA: Projektová metoda (W. H. Kilpatrick) Škola jako laboratoř (labour = práce) dítě si samostatně volí úkol. Projekt integruje předměty, výsledkem je určitý produkt. Převedení tradičně strukturované výuky do nové struktury: Při realizaci projektu probíhá množství různých činností, každá z těchto činností je podnětem pro učení. Příklady projektů: Školní pozemek, Cestovní kancelář, Lesní knížka - atlas stromů, Atlas zvířátek, Pravěk, Ptačí budka, šetříme energii, tříděný odpad... Daltonský plán (H. Parkhurstová) podnět pro rozvoj "daltonských škol. Realizace projektů, plánování práce smlouva mezi učitelem a žákem, kontrola postupných kroků při učení. Se školami pracujícími podle daltonského plánu se setkáme v Evropě především v Nizozemsku. Vliv pragmatické pedagogiky byl poměrně silný v předmnichovské v ČSR ve školách, které se hlásily k pedagogickému reformismu propagovanému V. Příhodou. Po roce 1948 byla pragmatická pedagogika odmítnuta jako reakční. Po roce 1989 se ve spolupráci s nizozemskými školami podařilo myšlenky daltonského plánu propagovat a několik škol (především na jižní Moravě) se na výuku podle principů daltonského plánu orientuje - viz webové stránky V našich školách se také stále více rozšiřuje projektová metoda, mající jeden ze svých kořenů v pragmatické pedagogice. Ve školních vzdělávacích programech se nyní setkáme s tím, že část výuky je pojata jako projektové vyučování. Principem projektové výuky je integrace výukových obsahů vztažená k určitému tématu, které je pro děti zajímavé a tím zaručuje silnou vnitřní motivaci. Průběh projektu: Záměr, plán, realizace, hodnocení. Výsledkem projektu by měl být nějaký produkt zhotovený předmět, uskutečněná akce, zveřejněná prezentace. Příklady projektů realizovaných již před 80 lety: Výroba ptačí budky, pěstování plodin na školním pozemku, zjišťování výnosů plodin na různě hnojených pozemcích aj. Celkové posouzení projektové výuky ve srovnání s tradičními postupy: Tradiční vyučování KLADY: systematické vzděláváni, jednoduchost, tradice (zvyk), vytvoření systému znalostí ZÁPORY: nutno hledat motivaci, nepropojuje znalosti, nerozvíjí sociální vztahy Projektové vyučování KLADY: projekt je motiv sám o sobě, logika životní reality, diferenciace, individualizace, demokratizace, učí spolupracovat, řešit problémy, tvořit, ZÁPORY: nesleduje vytváření systematických znalostí, náročné na přípravu i realizaci, forma

6 6 u nás stále nová. Příprava a realizace projektu vyžaduje kreativní přístup vyučujícího. O reformní pedagogice a inovacích ve školství poskytují velké množství informací a dalších odkazů webové stránky Některé myšlenkové proudy ovlivňující názory na vzdělávání: Esencialismus: Podstatné musí být naučeno, škola předává kulturní dědictví (reakce na progresivismus) Existencialismus (filosofie existencionalismu): Člověk jako jedinečně individuum, setkání dvou lidských bytostí: učitel - žák Pedagogický konstruktivismus: Dítě samo konstruuje svůj systém poznatků (opakem jsou transmisivní postupy) Antiautoritativní pedagogika: Snaha minimalizovat autoritativní výchovné zásahy Antipedagogika podporovat, ne vychovávat, edukace amikace, přátelství s dětmi Humanizace vzdělávání a výchovy (Maslow, Rogers), výchova jako podpora, učitel jako facilitátor. Akceptování potřeb dítěte Individualizace vzdělávání rozvoj jedince podle jeho vloh (Gardner 7 inteligencí) Náboženská pedagogika (křesťanská, konfesijní) Pedagogika vycházející z totalitní ideologie (nacistická, komunistická), výchova jako nástroj indoktrinace Pedagogika jako nástroj manipulace s člověkem (tzv. černá pedagogika výchova může vést až k poškození žáka) Descholarizace odškolštění, hledání zcela odlišného modelu vzdělávání bez tradiční instituce školy Psychoanalýza a pedagogika Sigmund Freud ( ) 3 vrstvy osobnosti Id Ego - Superego Děti si mohou ukládat špatné zážitky ze svého dětství a ze školy do podvědomí, což může vyvolávat nechuť k učení v pozdější době Učitelky a učitelé: Nebezpečí odreagovávání vlastních problémů a různých komplexů na dětech Česká tradice reformní pedagogiky Josef Úlehla (ovlivněn spisy Tolstého): volná výchova, samočinnost, samoučení T. G. Masaryk - kritika staré školy, požadavek školy moderní 1920: sjezd čs. učitelstva proměna školy je dlouhodobá záležitost Václav Příhoda (studoval v USA, ovlivněn pragmatismem). Reformní komise pod Příhodovým vedením: 1929: dokument Zásady reformního návrhu pro školskou reformu Jednotná vnitřně diferencovaná škola do 15 let 6-11 let obecná škola let komenium let atheneum Vznik pokusných škol (např. Praha, Humpolec, Zlín - ředitel a didaktik Stanislav Vrána) Základem pokusných škol byla podle Příhody idea pokroku: Základní ideou organizační jest jednotná škola, základní ideou učebnou jest pracovní škola. Základní ideou výchovnou jest společenská škola. Politickou ideou školské reformy jest skutečná demokracie.

7 7 Ze závěreční zprávy pokusné školy měšťanské ve Zlíně, 1933: Cílem vyučování nemá být hromadění poznatků, nýbrž samostatné myšleni. Těžší je naučit lidi samostatně myslit než je naučit poslouchat. Žáci mají vždy vědět, čemu se učí a proč se tomu učí. (...) Je třeba změniti metodu vyučování. Nejlepší metodou je skutečná práce. Práce konaná za určitým cílem, se zájmem a vytrvalostí. Mnohé a časté poučování velkého užitku nepřináší. Konec možnosti rozvíjet u nás alternativní pedagogické koncepce v návaznosti na vývoj ve vyspělých zemích: 1939: okupace ČSR, 2. světová válka: Přerušení vývoje, pozastavení reformních pokusů na 50 let! Reforma školy a způsobu vzdělávání mohla pokračovat až po roce Proč se reformní či alternativní pedagogika u nás nemohla rozvíjet: Socialistické školství ( ) bylo vytvářeno nejprve podle sovětského vzoru a v návaznosti na marxistickou socialistickou pedagogiku. Alternativa neexistovala, výchova v duchu marxismu leninismu vložena do Ústavy! Výchova pod plnou kontrolou Komunistické strany Československa. Základní úkoly školy: Příprava na povolání, ideologická indoktrinace, tedy výchova budovatelů socialismu vyznávající vědecký světový názor marxismus leninismus. Reforma školství v 70. letech: teorie rozvíjejícího vyučování zvyšování nároků na děti rozšiřováním obsahu vzdělávání, posílení komunistické výchovy. Kolektivní výchova a výchova ke kolektivismu: Kolektiv vytvořený ve školní třídě se stává pro učitele nástrojem výchovného působení. Nový vývoj společnosti a školství: převrat: postupná transformace vzdělávání a školství: demokratizace, humanizace, liberalizace Vnější školská reforma pokus proměnit školu cestou nařízení shora Vnitřní školská reforma změny ve výuce vycházející z práce jednotlivých učitelů Proměna výuky: pojetí transmisivní konstruktivistické Návrhy na transformaci vzdělávací soustavy: MŠMT, PeF, NEMES aj. Nebyla nalezena shoda v názorech na transformaci školství a vzdělávání. 90. léta minulého století: Dokumenty "Kvalita a odpovědnost" (záměry rozvoje vzdělávání v ČR), Standard základního vzdělávání (obsah učiva, který má být poskytnut). Zajímavost: Tento dokument byl vydán v roce 1995, dále se na něm nepracovalo a jakoby upadl v zapomnění. Až v roce 2010 se náhle zjistilo, že standard nutně potřebujeme. Příprava vzdělávacích programů Obecná škola, Základní škola, Národní škola + alternativní programy Možnost vzniku alternativních škol (soukromé, církevní) a možnost využití alternativních reformních pedagogických koncepcí (M. Montessori, waldorfská škola) 2000: Dokument Národní program rozvoje vzdělávání v ČR (Bílá kniha) Zdlouhavá příprava nového zákona o vzdělávání (školského zákona) Nový zákon platí od , mimo jiné přináší novou koncepci kurikulární politiky školy podle Rámcového vzdělávacího programu připravily svůj školní vzdělávací program. Tím byla potvrzena možnost vytvoření alternativních vzdělávacích programů (Montessori škola, waldorfská škola). Možnosti dalších inovací ŠVP běžných škol s využitím prvků reformních

8 8 pedagogických koncepcí. Problém: Je otázka, do jaké míry má veřejnost zájem na změně školy a způsobů vyučování např. názor rodičů: Proč nenecháte školu takovou jaká je a neustále pletete dětem hlavu hloupostmi? Změny v pojetí vzdělávání v průběhu 20. století (na co současné pokusy změnit tradiční školu navazují) Pedagogické inovace z konce 20. a počátku 21. století navazují na řadu starších myšlenek: Změna pojetí vzdělávání změna paradigmatu, například (v protikladu k tradici): - skupiny dětí různého věku (kmenová skupina, např. 2 až 3 ročníky pohromadě) - denní program, rytmické střídání práce a přestávek s ohledem na děti, ne jako předepsaný rozvrh hodin - volnější stanovení délky vyučovací hodiny, není nutné trvat na 45 minutách - integrace předmětů (1. stupeň prvouka, lze integrovat více, Čj + M, využívání projektového vyučování), průřezová témata - řady stolků (frontální uspořádání) se nahradí postavením stolků pro práci ve skupinkách - místnost pro výuku jako školní obytný pokoj. - volnější přístup k zahájení povinného vzdělávání postupná adaptace dítěte ve škole (např. Nizozemsko) Východiska pro kritiku tradičních způsobů výuky: Názory na vzdělávání se šířily, střetávaly a znovu se v pozměněné podobě vracely. Jiná jsou východiska z centrální Evropy (Německo - Herbart, Rakousko, Francie), jiná jsou z Anglosaského prostředí (např. Francis Bacon - senzualismus, důraz na empirii, induktivní postup (od jednotlivého k obecnému), přizpůsobit se žákově individualitě, to prosazoval i Komenský) Vybrané pedagogické koncepty podporující změnu školní práce (změnu výukových strategií): V prvé řadě to jsou hlavní reformní pedagogické koncepce a v jejich duchu vytvářené školy vycházející z pedagogických principů: - Montessori - Waldorfské školy - Daltonské školy - Jenské školy Dále se v ČR uplatnily následující pedagogické koncepce (jde o zahrnutí určitých pedagogických principů a názorů do školních vzdělávacích programů): Integrovaná tematická výuka (ITV - S. Kovaliková) Vychází se z výzkumů činnosti mozku (neurodidaktika, psychodidaktika). Při výuce je třeba respektovat tzv. mozkově kompatibilní složky výuky: 1. Nepřítomnost ohrožení 2. Smysluplný obsah 3. Možnost výběru (dle 7 typů inteligence H. Gardner) 4. Přiměřený čas 5. Obohacené prostředí 6. Spolupráce 7. Okamžitá zpětná vazba 8. Dokonalé zvládnutí

9 9 (propaguje dr. Nováčková, Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání (přednáška na You Tube ZDE) Otevřené vyučování Změna tradičního vztahu učitel (předavatel znalosti) žák (příjemce informací), "otevření" tohoto vztahu. Otevření školy mimoškolnímu prostředí. Základní znaky otevřeného vyučování: změna úpravy třídy (učebny), vybavení pro volnou práci nahrazení tradičního rozvrhu hodin rozvrhem činností denní program střídání činností (ne tradiční hodiny 45 minut) doplnění (nahrazení) tradičních předmětů novými činnostmi vytvoření velkého prostoru pro vzájemnou komunikaci (plánování činností aj.) zavedení týdenních plánů práce pro žáky zařazení nové organizační formy, tzv. volné práce (svobodně zvolená práce) převedení tradičních metod výuky na projektové vyučování používání nových způsobů hodnocení (slovní hodnocení) a sebehodnocení důraz na třídní společenství využívání široké spolupráce s rodiči Více informaci na Program Začít spolu Tento vzdělávací program se u nás rozvinul s podporou nadace Open Society Fund Praha v polovině 90. let minulého století (původní název programu Step by step). Více informací: Program využívá řadu inovací z reformních pedagogických koncepcí Zdůrazňuje individuální přístup k dítěti a partnerství školy, rodiny i širší společnosti v oblasti výchovy a vzdělávání. Základní východiska: - humanistické a demokratické principy ve vzdělávání (individualizace, inkluze, multikulturní výchova...) - konstruktivismus a další soudobé teorie vývoje a učení dítěte. Strategie programu Začít spolu: - tvorba školního a třídního kurikula, "cross" kurikulární přístupy, individuální vzdělávací programy, - organizace výuky - podnětné prostředí ( centra aktivity ), flexibilní čas výuky, individuální a skupinové formy práce, - metodické postupy (kooperativní učení, projektové vyučování, učení hrou), participace dětí, spolupráce s rodinou a širší komunitou, týmová spolupráce pedagogů, - hodnocení (průběžné, portfolio, evaluace vlastní práce). Program ZaS využily nejprve MŠ a později ZŠ, které měly zájem změnit své kurikulum. V současnosti zahrnula tyto principy do svého ŠVP řada škol. Program Škola podporující zdraví (Zdravá škola) Program vychází z filozofie podpory zdraví a předpokládá následující znaky školní práce a následující činnosti:

10 10 - škola jako autonomní subjekt, styl řízení je založen na spoluúčasti všech lidí, kteří ke škole patří, - škola poskytuje podmínky pro profesní rozvoj učitelů a osobní pohodu, - učitelé vytvářejí podporující vztah s každým žákem v komunikaci a dialogu, - složky vzdělávání (vyučování a výchovy) - postoje, dovednosti a znalosti - jsou v kurikulu školy a třídy zastoupeny ve vyrovnaném poměru, - škola vidí svou funkci nejen ve výuce, kterou jistě nezanedbává, ale také v poskytování hodnotného prostředí, demokraticky vedeného společenství a aktivit volného času, - vzdělávací program pro třídu za spoluúčasti žáků plánuje, řídí a jeho výsledky hodnotí učitel, jemuž je dána pedagogická autonomie a odpovědnost, - cíle a úkoly vzdělávání ve škole programově zabezpečují potřeby osobního rozvoje každého žáka: otevírají jeho vzdělávací možnosti a vytvářejí podmínky pro jeho seberealizaci, aby se stal tím, čím potenciálně je, k čemu má předpoklady a schopnosti a čím také může neopakovatelným způsobem přispět společnosti a světu, - obsah a metody výuky ve škole poskytují širokou nabídku životně důležitých aktivit přiměřených věku a individuálním předpokladům žáků tak, jak odpovídá poznatkům o zákonitostech vývoje člověka po stránce tělesné, duševní, sociální a mravní, - organizace výuky se řídí ohledem na individuální tempo práce každého žáka, na věkově podmíněnou frekvenci střídání pracovních činností různého druhu a motivací a na střídání činností pracovních s odpočinkovými a zájmovými, - motivace žáka je založena na jeho aktivní účasti ve vzdělávacích činnostech, radosti z poznání a na zážitku uznání - učitel se vyhýbá motivaci strachem z neúspěchu a soutěžením na žebříčku lepší-horší, - hodnocení žáka učitelem je orientováno na hodnocení jeho osobních pokroků, které jsou současně učitelem kompetentně rozpoznávány a s žákem a s jeho rodiči projednávány, - kritéria hodnocení kvality školy a pedagogické činnosti učitele vycházejí z programu, který si škola stanovila, - škola je otevřena rodičům, obci a veřejnosti. Tento program nalézá uplatnění v mnoha mateřských školách, v základních školách zejména na 1. stupni, je zahrnut ve školních vzdělávacích programech. ==================================== 2011: 1. Stále probíhá kurikulární reforma (změny po 237 letech) školy pracují podle školního vzdělávacího programu, který si připravily podle Rámcového vzdělávacího programu. 2. MŠMT chce připravit modelový školní vzdělávací program (pomoc slabým, nebo snaha po opětné unifikaci sjednocení??). 3. MŠMT připravilo v únoru 2011 Doporučené učební osnovy předmětů ČJL, AJ a M. 4. Příprava vzdělávacích standardů. 5. Příprava plošného testování žáků v 5. a 9. třídě.

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška Identifikace Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Adresa školy: Kpt. Jaroše 612, 432 01 Kadaň Ředitelka školy: Bc. Diana Roubová

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

agogika Tomáš Kasper Dana Kasperová

agogika Tomáš Kasper Dana Kasperová pe agogika Tomáš Kasper Dana Kasperová. ()bdobínovoveku a doba moderní Hlavní mezníky vývoje evropského školství Školství v evropské moderní společnosti Hlavní mezníky dejin výchovy Reformne pedagogické

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

Téma číslo 7 Alternativní a reformní školství ve světě a v ČR I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 7 Alternativní a reformní školství ve světě a v ČR I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 7 Alternativní a reformní školství ve světě a v ČR I Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Základy vývoje školské soustavy v českých zemích. Vývoj školské soustavy za Rakouska-Uherska. Vzdělávací

Více

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření Seminární práce studentů Vyberte si jedno z nabízených 63 témat. Pokud si někdo vybere knihu

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

Organizační formy vzdělávání mimořádně nadaných žáků, srovnání základních přístupů

Organizační formy vzdělávání mimořádně nadaných žáků, srovnání základních přístupů Organizační formy vzdělávání mimořádně nadaných žáků, srovnání základních přístupů PhDr. Jitka Fořtíková, Ph.D. www.centrumnadani.cz e-mail: jitka.fortikova@centrumnadani.cz tel.: 224 323 970 732 31 75

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie Pedagogické principy Montessori školy Každé dítě je jedinečnou osobností, má svůj vlastní tvůrčí potenciál, motivaci učit se a právo být respektováno jako osobnost. Jelikož jsou děti zásadně ovlivňovány

Více

Step by Step - Vzdělávací program Začít spolu. Původ a historie programu Step by Step. Step by Step (ZaS) je vzdělávací program zdůrazňující:

Step by Step - Vzdělávací program Začít spolu. Původ a historie programu Step by Step. Step by Step (ZaS) je vzdělávací program zdůrazňující: Step by Step - Vzdělávací program Začít spolu Alternativní pedagogika teze k tématu Duben 2006 Původ a historie programu Step by Step Původní inspirace vznikla jako reakce na komplikovanou situaci ve vzdělávání

Více

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al.

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al. KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY et al. 1 VÝCHODISKA ( AXIOMY ) REFORMY a) zvýšení vzdělávací autonomie škol umožnit školám svobodnější rozhodování, pokud jde především o volbu vzdělávacích

Více

Předmět: Logické hrátky

Předmět: Logické hrátky Předmět: Logické hrátky Charakteristika předmětu Logické hrátky Vyučovací předmět Logické hrátky je volitelným předmětem v 6. ročníku. Rozšiřuje a prohlubuje obsah předmětu Matematika vzdělávacího oboru

Více

Předmět: Řemeslná činnost

Předmět: Řemeslná činnost Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Nepovinné předměty Předmět: Řemeslná činnost Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Pedagogická komunikace

Pedagogická komunikace Pedagogická komunikace Organizační formy a vyučovací metody Mgr. Pavla Macháčková, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava 1. 4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost Datum zahájení

Více

Septima, oktáva. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 11. 1. 2014.

Septima, oktáva. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 11. 1. 2014. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: CZ.1.07/1.5.00/34.0690 VY_32_INOVACE_GFP_32_05_1.12 Význam pedagogické praxe pro úspěšné zvládnutí profese učitele

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ROZPOČTY STAVEB Název školního vzdělávacího programu: Kód a název oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Celkový počet hodin za studium: 3. ročník = 66 hodin/ročník

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně. PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Cyrilometodějské gymnázium a MŠ v Prostějově za podpory německé organizace Renovabis vybudovalo Centrum celoživotního učení církevních škol

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 MŠ ŠJ 388331127 388331418 IČO 47 258 365 E-mail: reditel@zshusinec.cz www.zshusinec.cz

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Program Škola podporující zdraví Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Historie a vývoj programu ŠPZ 1986 vytvořen a zahájen ve Skotsku 1992 přijat v ČR Cíl 13 programu Zdraví 21 Zdravé místní

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

UČEBNÍ PLÁN A ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ POZNÁMKY K VYUČOVACÍM PŘEDMĚTŮM ŠVP SYSTÉM VÝUKY. Učební plán

UČEBNÍ PLÁN A ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ POZNÁMKY K VYUČOVACÍM PŘEDMĚTŮM ŠVP SYSTÉM VÝUKY. Učební plán UČEBNÍ PLÁN A ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ SYSTÉM VÝUKY Výuka podle školního vzdělávacího programu probíhá v 1. 9. ročníku základní školy. Školní vzdělávací program rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Téma číslo 8 Alternativní a reformní školství ve světě a v ČR II. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 8 Alternativní a reformní školství ve světě a v ČR II. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 8 Alternativní a reformní školství ve světě a v ČR II Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Podmínky vzniku reformního hnutí. Učení J. F. Herbarta a jeho základní pedagogické myšlenky. Následovníci

Více

6) ŠKOLSKÁ POLITIKA ČR

6) ŠKOLSKÁ POLITIKA ČR 6) ŠKOLSKÁ POLITIKA ČR A) VZDĚLÁVACÍ POLITIKA ČR, JEJÍ PRINCIPY A FUNKCE, ORGANIZACE ŠKOLSKÉ SOUSTAVY V ČR VZDĚLÁVACÍ POLITIKA V ČR - Je souhrn konkrétních činností a opatření, kterými zejména stát, ale

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014 Školní vzdělávací program Mateřská škola Chotusice školní rok 2013/2014 Stránka 1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Čáslav, Sadová 1756, okres Kutná Hora. Sadová 1756, 286 01 Čáslav. Identifikátor: 650 058 135

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Čáslav, Sadová 1756, okres Kutná Hora. Sadová 1756, 286 01 Čáslav. Identifikátor: 650 058 135 Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Čáslav, Sadová 1756, okres Kutná Hora Sadová 1756, 286 01 Čáslav Identifikátor: 650 058 135 Termín konání inspekce: 16. - 18.

Více

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Střední škola pro tělesně postižené GEMINI, Brno, Vaculíkova 14 Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013 Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Vypracoval:

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Plánování ve školní TV. Zpracoval: Ondřej Šimko

Plánování ve školní TV. Zpracoval: Ondřej Šimko Plánování ve školní TV Zpracoval: Ondřej Šimko Plánování ve školní TV je záměrná a cílevědomá činnost učitele k stanovení co nejracionálnějšího způsobu realizace a postupu v plnění vytčených cílů PLÁNOVÁNÍ

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola Stachy. 384 73 Stachy 253. Identifikátor školy: 600 063 046

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola Stachy. 384 73 Stachy 253. Identifikátor školy: 600 063 046 Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola Stachy 384 73 Stachy 253 Identifikátor školy: 600 063 046 Termín konání inspekce: 11.

Více

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc

Do Přv 1.st. (4. ročník): Pokusy Přv- 1.st. (5.ročník): První pomoc 1.1.1. PRACOVNÍ VYUČOVÁNÍ I. ST. - ve znění dodatku č.33 - platný od 1.9.2011, č.25 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové

Více

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená.

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená. 6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 6.1. Hodnocení žáků 6.1.1. Obecné zásady hodnocení Hodnocení žáků se řídí legislativními normami (školský zákon 561/2004 Sb., vyhláška č. 48/2005 Sb., aj.) a na úrovni

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

MŠMT Strategie Vzdělávání 2020 www.vzdelavani2020.cz SOUČASNÁ SITUACE:

MŠMT Strategie Vzdělávání 2020 www.vzdelavani2020.cz SOUČASNÁ SITUACE: VZDĚLÁVÁNÍ POD LUPOU MAS Orlicko, Strategie 2014-2020 uvádí Mgr. Miroslava Bednářová Proč VZDĚLÁVÁNÍ? & Proč BESEDY? MŠMT Strategie Vzdělávání 2020 www.vzdelavani2020.cz SOUČASNÁ SITUACE: přes 20 aktuálněplatných

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 5 ZDRAVOTNÍ

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)

Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Studijní program Učitelství pro základní školy, Učitelství pro střední školy (navazující magisterské studium,

Více

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy Makovského 436, 592 31 Nové Město na Moravě mobil.: 774 696 160, e-mail: rama@inforama.cz WWW stránky: http://www.inforama.cz, https://www.evzdelavani.net/learning/ Současné možnosti ICT ve vzdělávání

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Metody a formy výuky

Metody a formy výuky Projekt: AUTOEVALUACE V LIBERECKÉM KRAJI Reg. č. CZ.1.07/1.1.22/02.0024 Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Metody a formy výuky Zpráva z evaluačního

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ. Název balíčku. Jméno autora/autorů

ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ. Název balíčku. Jméno autora/autorů ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Název balíčku Jméno autora/autorů Mgr. Alexandra Tomášová Raškovice, březen 2013 Ostravská

Více

Alternativní školy. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Alternativní školy. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Alternativní školy Alternativní školy jsou někdy nazývány jako školy hrou, protože jde o školy s jinými metodami a organizací výuky a obvykle se skutečně snaží o přiblížení učiva formou hry, diskuse, problémových

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda

Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Přírodověda Vzdělávací obsah předmětu Přírodověda je tvořen z tematických okruhů Rozmanitost

Více

Projektově orientované studium Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt. CIIV červenec 2013 odpovědný manažer: Petr Hynek

Projektově orientované studium Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt. CIIV červenec 2013 odpovědný manažer: Petr Hynek Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt Projektově orientované studium není nic nového Po celou historii je stále a znova voláno po praktické výuce Fantazie je důležitější než

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Občanská výchova Vyučovací předmět Občanská výchova je tvořen z obsahu vzdělávacího

Více

IV. Školní učební plán

IV. Školní učební plán IV. Školní učební plán a) Východiska: Rámcový učební plán, který stanoví vzdělávací oblasti, vzdělávací obory a jejich minimální časové dotace a zároveň stanoví povinnou časovou dotaci pro jednotlivé stupně

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: VÝTVARNÉ ČINNOSTI A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Volitelný předmět Výtvarné činnosti má časovou dotaci 2 hodiny v u. Výuka

Více

Studium pedagogiky pro učitele 2014

Studium pedagogiky pro učitele 2014 Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

Výchovné a vzdělávací strategie

Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie Klíčové kompetence Kompetence k učení Na úrovni 4.ročníku ZŠ Nemyčeves žák: se seznamuje s vhodnými způsoby, metodami a strategiemi učení, plánování a organizace vlastního

Více

5.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň

5.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň 5.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Vyučovací předmět Pracovní výchova vychází ze vzdělávacího oboru Člověk a svět práce, postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede

Více

5. 11. Pracovní činnosti

5. 11. Pracovní činnosti 5. 11. Pracovní činnosti Obsah stránka 5.11.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.11.2. Začlenění průřezových témat 2 5.11.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.11.4. Formy a metody práce 3 5.11.5.

Více

Riverside School Základní škola. Vzdělávací program

Riverside School Základní škola. Vzdělávací program Riverside School Základní škola Vzdělávací program Cíle vzdělávacího programu Prostřednictvím širokého a vyváženého učebního program rozvíjet a posilovat u každého žáka intelektuální, duchovní, sociální

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova Prosociální výchova je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova se pod názvem etická výchova vyučuje jako volitelný, ale povinný

Více

4.1 Učební plán pro 1.stupeň

4.1 Učební plán pro 1.stupeň 4. Učební plán Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9.ročníku. ŠVP rozlišuje tři vzdělávací období: 1.období zahrnuje 1.-3. ročník, 2.období 4.-5. ročník, 3. období 6.-9. ročník. ŠVP vymezuje závazné kompetence

Více

Metodický materiál k tématu

Metodický materiál k tématu Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s. nabízí projekt Výchova ke zdraví v pedagogické praxi (CZ.1.07/1.3.46/01.0016) Metodický materiál k tématu Filosofie programu ŠPZ v současnosti a historickém

Více

čtyřleté denní studium střední vzdělání s maturitní zkouškou

čtyřleté denní studium střední vzdělání s maturitní zkouškou 1. Učební plán Název ŠVP: Kód a název oboru: Délka a forma : Stupeň dosaženého vzdělání: Učitelství pro mateřské školy a vychovatelství RVP 75-31-M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika čtyřleté denní

Více

Mgr. Pavla Soukupová Katedra pedagogiky FPE ZČU Plzeň

Mgr. Pavla Soukupová Katedra pedagogiky FPE ZČU Plzeň Mgr. Pavla Soukupová Katedra pedagogiky FPE ZČU Plzeň CO JE VÝCHOVA? VÝCHOVA CO JE VÝCHOVA? Pravidla, normy VÝCHOVA CO JE VÝCHOVA? socializace Pravidla, normy zodpovědnost VÝCHOVA a další složky Položme

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

Oblasti k získávání údajů k hodnocení školní práce. v MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené, Riegrova l. České Budějovice

Oblasti k získávání údajů k hodnocení školní práce. v MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené, Riegrova l. České Budějovice Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, České Budějovice, Riegrova ul. Oblasti k získávání údajů k hodnocení školní práce v MŠ, ZŠ a SŠ pro sluchově postižené, Riegrova l České

Více

VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR HUDEBNÍ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT HUDEBNÍ VÝCHOVA

VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR HUDEBNÍ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT HUDEBNÍ VÝCHOVA VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR HUDEBNÍ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni ZŠ: Hudební výchova svým obsahem navazuje na vzdělávací

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Lidské zdroje na trhu práce

Lidské zdroje na trhu práce Lidské zdroje na trhu práce Vzdělávání a trh práce v ČR Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

DATUM VYTVOŘENÍ: 10.9. 2012

DATUM VYTVOŘENÍ: 10.9. 2012 VÝUKOVÝ MATERIÁL: JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.9. 2012 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: VY_32_INOVACE_ DUM - 6, S7 Bc. Blažena Nováková 1. ročník Studijního maturitního

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice

ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice ZŠ a MŠ Žirovnice Komenského 47 394 68 IČO: 70992614 ŠVP - ŠD při ZŠ a MŠ Žirovnice motto: Cesta práce na sobě je často klubíčkem velmi zamotaným a my nevíme, zda jsme ho začali rozmotávat ze správného

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro obor vzdělávání základní škola speciální

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro obor vzdělávání základní škola speciální ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro obor vzdělávání základní škola speciální zpracovaný podle RVP pro obor vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením Dětský domov a Základní škola Vizovice Masarykovo

Více

PROJEKT SPOLUPRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNEČNICE A MĚSTSKÉ KNIHOVNY V JIŘÍKOVĚ

PROJEKT SPOLUPRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNEČNICE A MĚSTSKÉ KNIHOVNY V JIŘÍKOVĚ PROJEKT SPOLUPRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNEČNICE A MĚSTSKÉ KNIHOVNY V JIŘÍKOVĚ KNIHA JE NÁŠ KAMARÁD TYP PROJEKTU: DLOUHODOBÝ, CELOROČNÍ 1. CÍL PROJEKTU 2. CÍLOVÁ SKUPINA 3. PŘÍNOS PRO DĚTI 4. DÍLČÍ CÍLE 5.

Více