Srovnávací a alternativní pedagogika, letní semestr (ZS 1)

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Srovnávací a alternativní pedagogika, letní semestr 2010 2011 (ZS 1)"

Transkript

1 1 Srovnávací a alternativní pedagogika, letní semestr (ZS 1) Studijní text: Pedagogické alternativy Vladimír Václavík Výchova a vzdělávání jsou úzce spojeny s životem člověka a jeho vývojem na planetě Zemi. Záměrné a institucionální vzdělávání (tím je míněno například vzdělávání v nějaké instituci mající podobu školy) má své počátky ve starověku (Egypt, Persie, Řecko, Řím ). Způsob vyučování se postupně vyvíjel. Například po starém Řecku putovaly skupiny moudrých mužů (sofisté) a zámožní lidé se mohli účastnit jejich rozprav výuky. O filosofu Sokratovi (469 až 399 př. Kr.) se traduje, že vedl se svými žáky rozhovor a vhodně volenými otázkami se snažil dovést je k přemýšlení a k poznání pravdy. Tím dal základ tzv. metodě sokratovské, dodnes používané. Do období středověku (14. století) spadá vznik prvních univerzit. Scholastická filozofie se tehdy snažila rozumově podepřít církevní dogmata a školy té doby kladly mimořádný důraz na pamětní učení i schopnost vést dlouhé disputace. Renesance v 15. a 16. století přinesla nové názory na život a otevřela cestu pozdějším novým objevům, které vedly k pokroku v řadě oblastí. Vzdělání se stávalo stále více dostupným, při učení však stále sehrávala důležitou roli schopnost zapamatovat si spoustu věcí a tím se stát učeným. Zcela nové podmínky pro rozvoj vzdělanosti přinesl vynález knihtisku, který umožnil od konce 15. století šířit informace v podstatně větším rozsahu - v tištěné podobě. J. A. Komenský ve druhé polovině 17. století viděl ve vzdělávání poskytovaném všem lidem jednu z cest k nápravě lidstva a mimo jiné i k zabránění všemu zlu, s nímž se v temných dobách třicetileté války neustále setkával. Komenský poprvé systematicky zpracoval teorii vyučování didaktiku. Stanovil pravidla principy dobře vedeného vyučování (didaktické zásady, např. zásada přiměřenosti). Zabýval se i různými metodami například pro výuku cizího jazyka navrhoval metodu dramatizace (známá publikace Schola ludus škola hrou, nebo škola na jevišti. Péče o vzdělávání všeho obyvatelstva, která později vyústila v zavedení povinné školní docházky, se stala předmětem úvah panovníků nejen z důvodů rozšíření osvícenských myšlenek, ale i z důvodů ekonomických a vojenských. Školy pro všechny děti se začaly ve větší míře rozšiřovat od konce 18. století. (U nás 1774 zavedení všeobecné vyučovací povinnosti dekretem Marie Terezie, 1869 zavedení povinné školní docházky zákonem). Pokud jde o používané metody výuky, vyučování bylo založeno spíš na drilu, poslušnosti a různých formách donucování. V pedagogické teorii se od počátku 19. století uplatňovaly názory J. F. Herbarta ( ), zejména byl akceptován jeho požadavek tří základních úkolů výchovného a vzdělávacího procesu: Úkolem vedení (řízení) je zvládnout dítě tak aby bylo schopné a ochotné se podřídit učitelově vůli, to znamená učit se. Úkolem vyučování dítě naučit požadovaným znalostem a dovednostem. Úkolem výchovy je přimět žáka k dodržování morálních zásad, přimět ho ke kázni. Od poloviny 19. století měla výuka ve školách podobu, která tvoří základ tradičně pojatého (klasického) vyučování. Postupně se rozvinul a upevnil způsob frontálního vyučování ve třídě jsou tři řady lavic, vpředu je tabule a na stupínku stůl vyučujícího, všichni postupují jednotným způsobem. Žáci jsou rozděleni do tříd podle věku, učivo je rozděleno do vyučovacích předmětů a vyučovací doba je rozčleněna do vyučovacích hodin.

2 2 Dominantní úlohu má ve škole vyučující, pozornost se soustřeďuje k učivu a k jeho zvládnutí. Na těchto principech je založena činnost naprostá většiny škol. Současně s tímto hlavním proudem pedagogické teorie a praxe se šířily myšlenky a realizovaly pokusy přistupovat ke vzdělávání jinak. Už J. J. Rousseau ( ) vyslovil požadavek přirozené výchovy, tedy výchovy uskutečňované v souladu s přirozeným vývojem dítěte. Reakcí na nepřiměřený nátlak a přísnost ve školách byl i požadavek svobodné výchovy, který vyslovil L. N. Tolstoj ( ). Požadavky změnit tradiční školu přicházely i od některých učitelů, kteří se rozhodli změnit způsob svého vyučování. K těmto průkopníkům nové metody patří například J. H. Pestalozzi ( ). Nové metody vycházely ze snahy přinést změnu alternativu k tradiční škole. Jinak řečeno, vyjadřují zájem tradiční školu reformovat. Odtud se odvozují poměrně široké pedagogické pojmy - alternativní či reformní pedagogické koncepce (alternativní reformní pedagogika, alternativní reformní školy). Nové koncepce vycházejí z různých zdrojů, přinesly řadu nových pohledů na způsob vzdělávání a výchovy. Názory podnítily vznik škol, které pracují podle zásad formulovaných svými tvůrci. Důležitým mezníkem v názorech na způsoby vzdělávání byl přelom 19. a 20. století. Například u nás s kritikou stávající školní výuky vystoupil ve svých vysokoškolských přednáškách T. G. Masaryk (přednášky Některé problémy pedagogické a didaktické, 1899). Požadoval změnit obsah i metody vyučování. Bohužel, jeho myšlenky tehdy vývoj ve školách neovlivnily, a to ani po vzniku samostatného Československa v roce Se změnou letopočtu souvisela i výzva švédské spisovatelky Ellen Keyové ke zvláštnímu zaměření pozornosti k dítěti v novém století, k jeho výchově a vzdělávání. Jak uvádí ve své knize Století dítěte, děti by měly stát v centru pozornosti celé společnosti. Veškerá výchova by měla svébytnost dítěte respektovat, měla by vycházet z potřeb dítěte. Tím byl formulován nový pedagogický směr pedocentrismus, který je základem důležité reformní pedagogické koncepce. Ale nebyl to jen pedocentrismus, mezi odborníky i mezi mnohými učiteli se stále častěji objevovaly názory, že školu a školní vyučování je třeba reformovat, přizpůsobit novým požadavkům. Od myšlenek k jejich realizaci však vede často velmi dlouhá cesta. Reformní (alternativní) pedagogické koncepce se rozvinuly zejména ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Od té doby jsou součástí vzdělávacích systémů buď v čisté podobě (škola dodržuje principy původní koncepce), nebo jako zdroj inspirace pro didaktické inovace v hlavním proudu škol. K vlivu reformních pedagogických koncepcí ve vzdělávacím systému je třeba připomenout, že u nás nebylo možné v období 1948 až 1989 nic z principů reformní pedagogiky do práce škol přijmout. Přehled hlavních alternativ: Marie Montessori ( ) italská lékařka, pedagožka. Vytvořila ucelený systém vzdělávání. Původní zájem: děti s postižením, děti zanedbané. Později rozšíření a aplikace její metody, zejména v preprimárním a primárním vzdělávání. Východiska: Pedocentrismus - dětství je tajemné, dítě není malý dospělý. Dítě je středem pozornosti Normální učení: Dítě je připraveno a schopno svobodně přijímat podněty. Požadavek dítěte: Pomoz mi, abych to udělal sám (udělala sama)". Připravené prostředí: Montessori materiál je "klíč ke světu. Vlastní pomůcky. Cvičení denního života (sebeobsluha) Smyslový materiál: barvy, tvary, plochy (světlý...tmavý, těžký...lehký, drsný...hladký,) Práce s materiálem: Lekce tří stupňů: To je hladké / Najdi (ukaž) hladké / Jaké to je? /

3 3 postupné řazení podle vlastností, párování Dítě si vybírá hračky - pomůcky a pracuje s nimi (vykonává cvičení) Polarizace pozornosti: Fenomen Montessori - schopnost soustředění (zasouvání válečků) Senzitivní fáze vývoje: Dítě má v určité době zvláštní schopnosti přijímat podněty a učit se (nepromarnit příležitost!) Absorbující duch - dítě chce nasávat podněty Kosmická výchova Člověk je součást přírody, součást vesmíru, výchova k míru (dnes lze chápat určitou spojitost s environmentální výchovou) Školy pracující podle zásad M. M. nalezneme po celém světě, zejména v oblasti předškolní výchovy. U nás byly myšlenky M. Montessori známy v předmnichovské ČSR, některá předškolní a speciální zařízení se na tuto pedagogiku orientovala. Po roce 1948 byly z ideologických důvodů tyto názory odmítnuty (neslučitelnost s ideologií marxismuleninismu), pedagogický směr označen jako reakční. Po roce 1989 obnoven zájem o pedocentrismus, postupně vytvořen vzdělávací program Montessori, založeno sdružení Montessori, na přelomu tisíciletí vznik předškolních zařízení MM, školení pedagogů, rozvoj viz webové stránky Vytvářejí se předpoklady pro využití této koncepce od preprimární až po sekundární stupeň vzdělávání, tím se přibližujeme stavu běžnému v ostatních vyspělých zemích. Rudolf Steiner ( ), německý pedagog, zakladatel pedagogického směru a waldorfských škol. Princip: Dítě v úctě přijmout, v lásce vychovávat, ve svobodě propustit. Východisko: Nová věda o člověku" antroposofie (moudrost o člověku) Člověk: Bytost tělesná (fyzická), duševní (psychická), duchovní (transcendentální) odpovídá do určité míry náboženskému pojetí. Vzdělávání jako druh umění. Respektuje se rytmus dne, dodržují se rituály (např. podání ruky při příchodu do školy). Epocha ve školním vyučování: Vyučovací celek, respektují se mezipředmětové vztahy Eurytmie - pohybové umění (viditelná řeč, viditelný zpěv) WŠ - vývoj od 20. let, poskytují až střední vzdělání (maturita). Jednou z předností je úzká spolupracuje s rodiči (např. "měsíční" slavnosti ). Řízení školy - učitelé se podílejí. Důraz na rukodělné práce, práci s přírodním i materiály, uměleckou tvorbu, tvořivost. S waldorfskými školami jako s pedagogickou alternativou se setkáme ve vyspělých zemích zejména v Evropě, objevují se i v rozvojových zemích (od preprimárního stupně po sekundární stupeň. U nás byly v období předmnichovské ČSR názory R. Steinera v odborných kruzích známy. Školy nevznikly, okupace vývoj zastavila. Po roce 1948 názory R. Steinera odmítnuty jako reakční. Přesto myšlenky neupadly zcela v zapomnění a hned po roce 1989 se přednášky o waldorfské pedagogice setkaly na mnoha místech s živým ohlasem. Vytvořen vzdělávací program Waldorfská škola, zakládány třídy, ustaveno sdružení waldorfských škol a postupný rozvoj viz webové stránky V současné době je u nás waldorfská pedagogika základem výchovy ve waldorfských školách poskytujících vzdělávání od preprimárního stupně po sekundární stupeň (waldorfské lyceum). Peter Petersen ( ) německý pedagog, studoval pedagogiku, filosofii, teologii. Přitom měl praktický přístup k realitě (vliv z mládí měl převzít hospodářství). Působil na univerzitě v Jeně. Pro cvičnou školu vytvořil didaktickou koncepci - jenský plán. Systematicky propracovaná koncepce výchovy a vzdělávání. Novinky, odlišnosti: - vnější diferenciace potlačena, vytváří se školní společenství (vnitřně diferenciované) - místo tříd po ročnících tzv. kmenové skupiny (např. děti 1. až 3. třídy společně = kmenová skupina), - rozvrh hodin nahrazen týdenním programem pravidelný rytmus činností

4 4 - školní třída se mění ve školní obytný pokoj. - 4 formy vzdělávání: rozhovor (kruh), hra, práce, slavnost (na začátku a na konci týdne) - 4 druhy činnosti: jádrové vyučování v kmenové skupině (50% výuky, přesahuje vzdělávací obory - předměty), výuka v kursech (zvládnutí základů oboru, např. matem. - kurs základní, rozšiřující, volitelný), volná práce (vlastní volba činnosti, postup podle "týdenního plánu"), pracovní společenství (práce v dílnách, na zahradě apod.). Na co klade jenský plán důrazy: Škola: Výchovná škola, škola pro život, školní společenství. Žáci: Samostatnost, samostatná činnost, odpovědnost, vzájemná pomoc. Učitelé: Tvořivost (vlastní tvář školy), vzájemná kooperace, rozvoj vlastní osobnosti Školy pracující podle jenského plánu (jenské školy) jsou rozšířené zejména v Nizozemsku, setkáme se s nimi i v Německu ( Jenská pedagogika neměla u nás dostatek propagátorů. V souvislosti s hledáním nových podnětů pro školství po roce 1989 iniciovala například skupina rodičů v Poděbradech vznik občanského sdružení a byla vytvořena jenská třída. Projekt však nebyl úspěšný a tento reformní pedagogický směr není v našem školství využit. Přitom některé prvky této pedagogické koncepce se postupně začínají uplatňovat. Prvky jenského plánu jsou používány například při tzv. otevřeném vyučování. Celestin Freinet ( ) francouzský pedagog, učitel. Odmítl pedagogický dogmatismus a autoritativní metody (po zranění v 1. světové válce nemohl učit tradičními metodami (okřikování žáků apod.). Opustil klasické vyučování a do jisté míry opustil učebnu vyšel s žáky do přirozeného životního prostředí: "Na počátku každého pochopení nestojí abstraktní vědomosti, nýbrž zkušenost, cvičení a práce (Einstein v dětství: Tou šipkou něco hýbe. ) Vyučování je práce, smysluplná činnost. Některé principy a metody: - metoda tápavého experimentování ( osahávání ) - plánování v ranním kroužku - práce s textem (psaní volných textů), třídní noviny, korespondence s jinými třídami - školní (třídní) tiskárna - děti se učí číst vytvářením textů (skládání písmenek a tisk krátkých textů) - týdenní plán práce (obsahuje úkoly, které má žák během týdne splnit např. vypracování pracovních listů, shromáždění informaci apod.) - volná prace (v týdenním programu je vymezena doba, kdy děti pracují na úkolech podle vlastního výběru plní úkoly obsažené v týdenním plánu práce) - kartotéky úkolů - školní učebna (třída) jako atelier třída jako demokratická jednotka spolupráce s rodiči (Je možné využití v současné praxi moha škol, prvky převzaty také do didaktické koncepce otevřené vyučování. Na rozdíl od zemí západní a severní Evropy nemá u nás C. Freinet výrazné příznivce a propagátory.) Reformní přístupy ke vzdělávání v USA Vlivy: Bacon, Spencer Filosofie pragmatismu od 19. stol. v USA kladla důraz na užitečnost, účelnost, praktické důsledky činnosti (+ morálni aspekty jednání), důraz na demokratické myšlení a jednání Aplikace v pedagogice: pragmatická pedagogika John Dewey ( )

5 5 Základem učení je vlastní zkušenost. Učení je modifikace zkušenosti. Dítě chce získávat zkušenosti. Přihlíží se ke zkušenosti dětí a jejich potřebám (, vstřícný model kurikula). Důležitý je i zážitek obtíže. Learning by doing učit se "děláním", činností. Školní práce jako smysluplná činnost. Učení ve škole není jen přípravou na život, je životem samotným. Škola se musí zabývat problémy životní praxe: Pracovní škola, projektová metoda. Tyto pedagogické myšlenky byly chápány jako znak pokroku v pedagogice a vzdělávání odtud označení progresivismus (později byl tento směr kritizován, požadováno soustředění na tradiční hodnoty a způsoby vzdělávání esencialismus) vliv myšlenek progresivismu ve školství USA: Projektová metoda (W. H. Kilpatrick) Škola jako laboratoř (labour = práce) dítě si samostatně volí úkol. Projekt integruje předměty, výsledkem je určitý produkt. Převedení tradičně strukturované výuky do nové struktury: Při realizaci projektu probíhá množství různých činností, každá z těchto činností je podnětem pro učení. Příklady projektů: Školní pozemek, Cestovní kancelář, Lesní knížka - atlas stromů, Atlas zvířátek, Pravěk, Ptačí budka, šetříme energii, tříděný odpad... Daltonský plán (H. Parkhurstová) podnět pro rozvoj "daltonských škol. Realizace projektů, plánování práce smlouva mezi učitelem a žákem, kontrola postupných kroků při učení. Se školami pracujícími podle daltonského plánu se setkáme v Evropě především v Nizozemsku. Vliv pragmatické pedagogiky byl poměrně silný v předmnichovské v ČSR ve školách, které se hlásily k pedagogickému reformismu propagovanému V. Příhodou. Po roce 1948 byla pragmatická pedagogika odmítnuta jako reakční. Po roce 1989 se ve spolupráci s nizozemskými školami podařilo myšlenky daltonského plánu propagovat a několik škol (především na jižní Moravě) se na výuku podle principů daltonského plánu orientuje - viz webové stránky V našich školách se také stále více rozšiřuje projektová metoda, mající jeden ze svých kořenů v pragmatické pedagogice. Ve školních vzdělávacích programech se nyní setkáme s tím, že část výuky je pojata jako projektové vyučování. Principem projektové výuky je integrace výukových obsahů vztažená k určitému tématu, které je pro děti zajímavé a tím zaručuje silnou vnitřní motivaci. Průběh projektu: Záměr, plán, realizace, hodnocení. Výsledkem projektu by měl být nějaký produkt zhotovený předmět, uskutečněná akce, zveřejněná prezentace. Příklady projektů realizovaných již před 80 lety: Výroba ptačí budky, pěstování plodin na školním pozemku, zjišťování výnosů plodin na různě hnojených pozemcích aj. Celkové posouzení projektové výuky ve srovnání s tradičními postupy: Tradiční vyučování KLADY: systematické vzděláváni, jednoduchost, tradice (zvyk), vytvoření systému znalostí ZÁPORY: nutno hledat motivaci, nepropojuje znalosti, nerozvíjí sociální vztahy Projektové vyučování KLADY: projekt je motiv sám o sobě, logika životní reality, diferenciace, individualizace, demokratizace, učí spolupracovat, řešit problémy, tvořit, ZÁPORY: nesleduje vytváření systematických znalostí, náročné na přípravu i realizaci, forma

6 6 u nás stále nová. Příprava a realizace projektu vyžaduje kreativní přístup vyučujícího. O reformní pedagogice a inovacích ve školství poskytují velké množství informací a dalších odkazů webové stránky Některé myšlenkové proudy ovlivňující názory na vzdělávání: Esencialismus: Podstatné musí být naučeno, škola předává kulturní dědictví (reakce na progresivismus) Existencialismus (filosofie existencionalismu): Člověk jako jedinečně individuum, setkání dvou lidských bytostí: učitel - žák Pedagogický konstruktivismus: Dítě samo konstruuje svůj systém poznatků (opakem jsou transmisivní postupy) Antiautoritativní pedagogika: Snaha minimalizovat autoritativní výchovné zásahy Antipedagogika podporovat, ne vychovávat, edukace amikace, přátelství s dětmi Humanizace vzdělávání a výchovy (Maslow, Rogers), výchova jako podpora, učitel jako facilitátor. Akceptování potřeb dítěte Individualizace vzdělávání rozvoj jedince podle jeho vloh (Gardner 7 inteligencí) Náboženská pedagogika (křesťanská, konfesijní) Pedagogika vycházející z totalitní ideologie (nacistická, komunistická), výchova jako nástroj indoktrinace Pedagogika jako nástroj manipulace s člověkem (tzv. černá pedagogika výchova může vést až k poškození žáka) Descholarizace odškolštění, hledání zcela odlišného modelu vzdělávání bez tradiční instituce školy Psychoanalýza a pedagogika Sigmund Freud ( ) 3 vrstvy osobnosti Id Ego - Superego Děti si mohou ukládat špatné zážitky ze svého dětství a ze školy do podvědomí, což může vyvolávat nechuť k učení v pozdější době Učitelky a učitelé: Nebezpečí odreagovávání vlastních problémů a různých komplexů na dětech Česká tradice reformní pedagogiky Josef Úlehla (ovlivněn spisy Tolstého): volná výchova, samočinnost, samoučení T. G. Masaryk - kritika staré školy, požadavek školy moderní 1920: sjezd čs. učitelstva proměna školy je dlouhodobá záležitost Václav Příhoda (studoval v USA, ovlivněn pragmatismem). Reformní komise pod Příhodovým vedením: 1929: dokument Zásady reformního návrhu pro školskou reformu Jednotná vnitřně diferencovaná škola do 15 let 6-11 let obecná škola let komenium let atheneum Vznik pokusných škol (např. Praha, Humpolec, Zlín - ředitel a didaktik Stanislav Vrána) Základem pokusných škol byla podle Příhody idea pokroku: Základní ideou organizační jest jednotná škola, základní ideou učebnou jest pracovní škola. Základní ideou výchovnou jest společenská škola. Politickou ideou školské reformy jest skutečná demokracie.

7 7 Ze závěreční zprávy pokusné školy měšťanské ve Zlíně, 1933: Cílem vyučování nemá být hromadění poznatků, nýbrž samostatné myšleni. Těžší je naučit lidi samostatně myslit než je naučit poslouchat. Žáci mají vždy vědět, čemu se učí a proč se tomu učí. (...) Je třeba změniti metodu vyučování. Nejlepší metodou je skutečná práce. Práce konaná za určitým cílem, se zájmem a vytrvalostí. Mnohé a časté poučování velkého užitku nepřináší. Konec možnosti rozvíjet u nás alternativní pedagogické koncepce v návaznosti na vývoj ve vyspělých zemích: 1939: okupace ČSR, 2. světová válka: Přerušení vývoje, pozastavení reformních pokusů na 50 let! Reforma školy a způsobu vzdělávání mohla pokračovat až po roce Proč se reformní či alternativní pedagogika u nás nemohla rozvíjet: Socialistické školství ( ) bylo vytvářeno nejprve podle sovětského vzoru a v návaznosti na marxistickou socialistickou pedagogiku. Alternativa neexistovala, výchova v duchu marxismu leninismu vložena do Ústavy! Výchova pod plnou kontrolou Komunistické strany Československa. Základní úkoly školy: Příprava na povolání, ideologická indoktrinace, tedy výchova budovatelů socialismu vyznávající vědecký světový názor marxismus leninismus. Reforma školství v 70. letech: teorie rozvíjejícího vyučování zvyšování nároků na děti rozšiřováním obsahu vzdělávání, posílení komunistické výchovy. Kolektivní výchova a výchova ke kolektivismu: Kolektiv vytvořený ve školní třídě se stává pro učitele nástrojem výchovného působení. Nový vývoj společnosti a školství: převrat: postupná transformace vzdělávání a školství: demokratizace, humanizace, liberalizace Vnější školská reforma pokus proměnit školu cestou nařízení shora Vnitřní školská reforma změny ve výuce vycházející z práce jednotlivých učitelů Proměna výuky: pojetí transmisivní konstruktivistické Návrhy na transformaci vzdělávací soustavy: MŠMT, PeF, NEMES aj. Nebyla nalezena shoda v názorech na transformaci školství a vzdělávání. 90. léta minulého století: Dokumenty "Kvalita a odpovědnost" (záměry rozvoje vzdělávání v ČR), Standard základního vzdělávání (obsah učiva, který má být poskytnut). Zajímavost: Tento dokument byl vydán v roce 1995, dále se na něm nepracovalo a jakoby upadl v zapomnění. Až v roce 2010 se náhle zjistilo, že standard nutně potřebujeme. Příprava vzdělávacích programů Obecná škola, Základní škola, Národní škola + alternativní programy Možnost vzniku alternativních škol (soukromé, církevní) a možnost využití alternativních reformních pedagogických koncepcí (M. Montessori, waldorfská škola) 2000: Dokument Národní program rozvoje vzdělávání v ČR (Bílá kniha) Zdlouhavá příprava nového zákona o vzdělávání (školského zákona) Nový zákon platí od , mimo jiné přináší novou koncepci kurikulární politiky školy podle Rámcového vzdělávacího programu připravily svůj školní vzdělávací program. Tím byla potvrzena možnost vytvoření alternativních vzdělávacích programů (Montessori škola, waldorfská škola). Možnosti dalších inovací ŠVP běžných škol s využitím prvků reformních

8 8 pedagogických koncepcí. Problém: Je otázka, do jaké míry má veřejnost zájem na změně školy a způsobů vyučování např. názor rodičů: Proč nenecháte školu takovou jaká je a neustále pletete dětem hlavu hloupostmi? Změny v pojetí vzdělávání v průběhu 20. století (na co současné pokusy změnit tradiční školu navazují) Pedagogické inovace z konce 20. a počátku 21. století navazují na řadu starších myšlenek: Změna pojetí vzdělávání změna paradigmatu, například (v protikladu k tradici): - skupiny dětí různého věku (kmenová skupina, např. 2 až 3 ročníky pohromadě) - denní program, rytmické střídání práce a přestávek s ohledem na děti, ne jako předepsaný rozvrh hodin - volnější stanovení délky vyučovací hodiny, není nutné trvat na 45 minutách - integrace předmětů (1. stupeň prvouka, lze integrovat více, Čj + M, využívání projektového vyučování), průřezová témata - řady stolků (frontální uspořádání) se nahradí postavením stolků pro práci ve skupinkách - místnost pro výuku jako školní obytný pokoj. - volnější přístup k zahájení povinného vzdělávání postupná adaptace dítěte ve škole (např. Nizozemsko) Východiska pro kritiku tradičních způsobů výuky: Názory na vzdělávání se šířily, střetávaly a znovu se v pozměněné podobě vracely. Jiná jsou východiska z centrální Evropy (Německo - Herbart, Rakousko, Francie), jiná jsou z Anglosaského prostředí (např. Francis Bacon - senzualismus, důraz na empirii, induktivní postup (od jednotlivého k obecnému), přizpůsobit se žákově individualitě, to prosazoval i Komenský) Vybrané pedagogické koncepty podporující změnu školní práce (změnu výukových strategií): V prvé řadě to jsou hlavní reformní pedagogické koncepce a v jejich duchu vytvářené školy vycházející z pedagogických principů: - Montessori - Waldorfské školy - Daltonské školy - Jenské školy Dále se v ČR uplatnily následující pedagogické koncepce (jde o zahrnutí určitých pedagogických principů a názorů do školních vzdělávacích programů): Integrovaná tematická výuka (ITV - S. Kovaliková) Vychází se z výzkumů činnosti mozku (neurodidaktika, psychodidaktika). Při výuce je třeba respektovat tzv. mozkově kompatibilní složky výuky: 1. Nepřítomnost ohrožení 2. Smysluplný obsah 3. Možnost výběru (dle 7 typů inteligence H. Gardner) 4. Přiměřený čas 5. Obohacené prostředí 6. Spolupráce 7. Okamžitá zpětná vazba 8. Dokonalé zvládnutí

9 9 (propaguje dr. Nováčková, Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání (přednáška na You Tube ZDE) Otevřené vyučování Změna tradičního vztahu učitel (předavatel znalosti) žák (příjemce informací), "otevření" tohoto vztahu. Otevření školy mimoškolnímu prostředí. Základní znaky otevřeného vyučování: změna úpravy třídy (učebny), vybavení pro volnou práci nahrazení tradičního rozvrhu hodin rozvrhem činností denní program střídání činností (ne tradiční hodiny 45 minut) doplnění (nahrazení) tradičních předmětů novými činnostmi vytvoření velkého prostoru pro vzájemnou komunikaci (plánování činností aj.) zavedení týdenních plánů práce pro žáky zařazení nové organizační formy, tzv. volné práce (svobodně zvolená práce) převedení tradičních metod výuky na projektové vyučování používání nových způsobů hodnocení (slovní hodnocení) a sebehodnocení důraz na třídní společenství využívání široké spolupráce s rodiči Více informaci na Program Začít spolu Tento vzdělávací program se u nás rozvinul s podporou nadace Open Society Fund Praha v polovině 90. let minulého století (původní název programu Step by step). Více informací: Program využívá řadu inovací z reformních pedagogických koncepcí Zdůrazňuje individuální přístup k dítěti a partnerství školy, rodiny i širší společnosti v oblasti výchovy a vzdělávání. Základní východiska: - humanistické a demokratické principy ve vzdělávání (individualizace, inkluze, multikulturní výchova...) - konstruktivismus a další soudobé teorie vývoje a učení dítěte. Strategie programu Začít spolu: - tvorba školního a třídního kurikula, "cross" kurikulární přístupy, individuální vzdělávací programy, - organizace výuky - podnětné prostředí ( centra aktivity ), flexibilní čas výuky, individuální a skupinové formy práce, - metodické postupy (kooperativní učení, projektové vyučování, učení hrou), participace dětí, spolupráce s rodinou a širší komunitou, týmová spolupráce pedagogů, - hodnocení (průběžné, portfolio, evaluace vlastní práce). Program ZaS využily nejprve MŠ a později ZŠ, které měly zájem změnit své kurikulum. V současnosti zahrnula tyto principy do svého ŠVP řada škol. Program Škola podporující zdraví (Zdravá škola) Program vychází z filozofie podpory zdraví a předpokládá následující znaky školní práce a následující činnosti:

10 10 - škola jako autonomní subjekt, styl řízení je založen na spoluúčasti všech lidí, kteří ke škole patří, - škola poskytuje podmínky pro profesní rozvoj učitelů a osobní pohodu, - učitelé vytvářejí podporující vztah s každým žákem v komunikaci a dialogu, - složky vzdělávání (vyučování a výchovy) - postoje, dovednosti a znalosti - jsou v kurikulu školy a třídy zastoupeny ve vyrovnaném poměru, - škola vidí svou funkci nejen ve výuce, kterou jistě nezanedbává, ale také v poskytování hodnotného prostředí, demokraticky vedeného společenství a aktivit volného času, - vzdělávací program pro třídu za spoluúčasti žáků plánuje, řídí a jeho výsledky hodnotí učitel, jemuž je dána pedagogická autonomie a odpovědnost, - cíle a úkoly vzdělávání ve škole programově zabezpečují potřeby osobního rozvoje každého žáka: otevírají jeho vzdělávací možnosti a vytvářejí podmínky pro jeho seberealizaci, aby se stal tím, čím potenciálně je, k čemu má předpoklady a schopnosti a čím také může neopakovatelným způsobem přispět společnosti a světu, - obsah a metody výuky ve škole poskytují širokou nabídku životně důležitých aktivit přiměřených věku a individuálním předpokladům žáků tak, jak odpovídá poznatkům o zákonitostech vývoje člověka po stránce tělesné, duševní, sociální a mravní, - organizace výuky se řídí ohledem na individuální tempo práce každého žáka, na věkově podmíněnou frekvenci střídání pracovních činností různého druhu a motivací a na střídání činností pracovních s odpočinkovými a zájmovými, - motivace žáka je založena na jeho aktivní účasti ve vzdělávacích činnostech, radosti z poznání a na zážitku uznání - učitel se vyhýbá motivaci strachem z neúspěchu a soutěžením na žebříčku lepší-horší, - hodnocení žáka učitelem je orientováno na hodnocení jeho osobních pokroků, které jsou současně učitelem kompetentně rozpoznávány a s žákem a s jeho rodiči projednávány, - kritéria hodnocení kvality školy a pedagogické činnosti učitele vycházejí z programu, který si škola stanovila, - škola je otevřena rodičům, obci a veřejnosti. Tento program nalézá uplatnění v mnoha mateřských školách, v základních školách zejména na 1. stupni, je zahrnut ve školních vzdělávacích programech. ==================================== 2011: 1. Stále probíhá kurikulární reforma (změny po 237 letech) školy pracují podle školního vzdělávacího programu, který si připravily podle Rámcového vzdělávacího programu. 2. MŠMT chce připravit modelový školní vzdělávací program (pomoc slabým, nebo snaha po opětné unifikaci sjednocení??). 3. MŠMT připravilo v únoru 2011 Doporučené učební osnovy předmětů ČJL, AJ a M. 4. Příprava vzdělávacích standardů. 5. Příprava plošného testování žáků v 5. a 9. třídě.

Téma číslo 7 Alternativní a reformní školství ve světě a v ČR I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 7 Alternativní a reformní školství ve světě a v ČR I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 7 Alternativní a reformní školství ve světě a v ČR I Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Základy vývoje školské soustavy v českých zemích. Vývoj školské soustavy za Rakouska-Uherska. Vzdělávací

Více

6) ŠKOLSKÁ POLITIKA ČR

6) ŠKOLSKÁ POLITIKA ČR 6) ŠKOLSKÁ POLITIKA ČR A) VZDĚLÁVACÍ POLITIKA ČR, JEJÍ PRINCIPY A FUNKCE, ORGANIZACE ŠKOLSKÉ SOUSTAVY V ČR VZDĚLÁVACÍ POLITIKA V ČR - Je souhrn konkrétních činností a opatření, kterými zejména stát, ale

Více

agogika Tomáš Kasper Dana Kasperová

agogika Tomáš Kasper Dana Kasperová pe agogika Tomáš Kasper Dana Kasperová. ()bdobínovoveku a doba moderní Hlavní mezníky vývoje evropského školství Školství v evropské moderní společnosti Hlavní mezníky dejin výchovy Reformne pedagogické

Více

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie Pedagogické principy Montessori školy Každé dítě je jedinečnou osobností, má svůj vlastní tvůrčí potenciál, motivaci učit se a právo být respektováno jako osobnost. Jelikož jsou děti zásadně ovlivňovány

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

Mgr. Pavla Soukupová Katedra pedagogiky FPE ZČU Plzeň

Mgr. Pavla Soukupová Katedra pedagogiky FPE ZČU Plzeň Mgr. Pavla Soukupová Katedra pedagogiky FPE ZČU Plzeň CO JE VÝCHOVA? VÝCHOVA CO JE VÝCHOVA? Pravidla, normy VÝCHOVA CO JE VÝCHOVA? socializace Pravidla, normy zodpovědnost VÝCHOVA a další složky Položme

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Riverside School Základní škola. Vzdělávací program

Riverside School Základní škola. Vzdělávací program Riverside School Základní škola Vzdělávací program Cíle vzdělávacího programu Prostřednictvím širokého a vyváženého učebního program rozvíjet a posilovat u každého žáka intelektuální, duchovní, sociální

Více

Alternativní školy. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Alternativní školy. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Alternativní školy Alternativní školy jsou někdy nazývány jako školy hrou, protože jde o školy s jinými metodami a organizací výuky a obvykle se skutečně snaží o přiblížení učiva formou hry, diskuse, problémových

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola, Praha 5-Zličín, Nedašovská 328. Nedašovská 328, 155 21 Praha 5-Zličín

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola, Praha 5-Zličín, Nedašovská 328. Nedašovská 328, 155 21 Praha 5-Zličín Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola, Praha 5-Zličín, Nedašovská 328 Nedašovská 328, 155 21 Praha 5-Zličín Identifikátor školy: 600 038 530 Termín

Více

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKT ZŠ ZLATÉ HORY UČÍME SE MODERNĚ, UČÍME SE PRO ŽIVOT! CZ.1.07/1.1.26/02.0020 VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKTOVÉ VÝUKY PROBLEMATIKA PROJEKTOVÉ VÝUKY Mgr. Michal Sedláček, Ph.D. Vhled do problematiky

Více

Septima, oktáva. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 11. 1. 2014.

Septima, oktáva. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 11. 1. 2014. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: CZ.1.07/1.5.00/34.0690 VY_32_INOVACE_GFP_32_05_1.12 Význam pedagogické praxe pro úspěšné zvládnutí profese učitele

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška Identifikace Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Adresa školy: Kpt. Jaroše 612, 432 01 Kadaň Ředitelka školy: Bc. Diana Roubová

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Jihlava Inspekční zpráva Mateřská škola Juliánka Jihlava, Erbenova 37 Erbenova 37, 586 04 Jihlava Identifikátor zařízení: 600 116 417 Zřizovatel: Městský úřad,

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS

UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Modernizace výuky v rámci odborných a všeobecných předmětů střední školy. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0021 UČEBNÍ OSNOVY NA HOLOCAUST NELZE ZAPOMÍNAT DĚJEPIS Tento metodický list je spolufinancován

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1977. Uverejnené: 23.11.1977 Účinnosť od: 01.01.1978

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1977. Uverejnené: 23.11.1977 Účinnosť od: 01.01.1978 ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1977 Uverejnené: 23.11.1977 Účinnosť od: 01.01.1978 79 V Y H L Á Š K A Ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 26. října 1977 o jednotném

Více

Pro rozvoj zájmů, dovedností a využití volného času zajišťuje škola dlouhodobě pestrou nabídku zájmových činností v rámci nepovinných

Pro rozvoj zájmů, dovedností a využití volného času zajišťuje škola dlouhodobě pestrou nabídku zájmových činností v rámci nepovinných 3. CHARAKTERISTIKA ŠVP ZV 3.1. Cíle a zaměření školy 3.1.1. Východiska ŠVP ZV Objektivní faktory, které mají pozitivní vliv na kvalitu školy: 1. poloha školy v parkové části města Liberce - Lidových sadech,

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

ZŠ a MŠ Brno, Blažkova 9

ZŠ a MŠ Brno, Blažkova 9 ZŠ a MŠ Brno, Blažkova 9 EU PENÍZE ŠKOLÁM Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Individualizace

Více

Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí

Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí Tato koncepce vychází z analýzy současného stavu a jejím záměrem je nastínit profilaci školy, tedy specifický směr, kterým se bude MŠ ubírat. Profilace školy je

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Soudobé výchovně vzdělávací koncepce

Soudobé výchovně vzdělávací koncepce LF UK Hradec Králov lové, Ústav sociáln lního lékal kařství OBECNÁ PEDAGOGIKA, téma t 4 Soudobé výchovně vzdělávací koncepce OBSAH: Připomenutí předchozího učiva, výchovně vzdělávací koncepce počátku 20.

Více

ŠVP Škola poznání a pohody

ŠVP Škola poznání a pohody ŠVP Škola poznání a pohody Základní škola a Mateřská škola Velká Jesenice, okres Náchod Charakteristika školy Základní údaje o škole Adresa: Základní škola a Mateřská škola Velká Jesenice, okres Náchod

Více

Metodický materiál k tématu

Metodický materiál k tématu Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s. nabízí projekt Výchova ke zdraví v pedagogické praxi (CZ.1.07/1.3.46/01.0016) Metodický materiál k tématu Filosofie programu ŠPZ v současnosti a historickém

Více

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04. Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al.

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al. KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY et al. 1 VÝCHODISKA ( AXIOMY ) REFORMY a) zvýšení vzdělávací autonomie škol umožnit školám svobodnější rozhodování, pokud jde především o volbu vzdělávacích

Více

Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov

Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov 1. Úvod Zaujatost společnosti vůči handicapovaným osobám se vyskytuje hlavně kvůli segregovanému vzdělávání dětí s postižením, což zabraňuje kontaktu

Více

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku Charakteristika vyučovacího předmětu Výuka ve volitelném předmětu D pro studenty ve 4. ročníku navazuje a rozšiřuje učivo dějepisu v 1. až 3. ročníku. Je určena pro

Více

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav skola@zs.knezmost.cz 326 784 166, 739 028 084 Školní vzdělávací program školního klubu Platnost: od 2. 9. 2013 Kontakty: Mgr. Michaela Černá

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

Plán rozvoje školy na období 2012-2017

Plán rozvoje školy na období 2012-2017 ZÁKLADNÍ ŠKOLA ŠUMPERK, SLUNEČ NÍ 38 Sluneční 38 E-mail: skola@iv-zs-sumperk.cz 787 01 Šumperk WWW: http://www.iv-zs-sumperk.cz tel. 583250402 fax : 583250401 IČ O: 00852864 DIČ :CZ00852864 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Koncepce rozvoje ZŠ a MŠ Andělská Hora Mgr. Jan Vavřík

Koncepce rozvoje ZŠ a MŠ Andělská Hora Mgr. Jan Vavřík Koncepce rozvoje ZŠ a MŠ Andělská Hora Mgr. Jan Vavřík 1 z 5 2013 Naše škola by dlouhodobě chtěla dosáhnout cílů stanovených v programu projektu Zdravá škola přizpůsobeným našim podmínkám. Nosnými pilíři

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Organizační formy vzdělávání mimořádně nadaných žáků, srovnání základních přístupů

Organizační formy vzdělávání mimořádně nadaných žáků, srovnání základních přístupů Organizační formy vzdělávání mimořádně nadaných žáků, srovnání základních přístupů PhDr. Jitka Fořtíková, Ph.D. www.centrumnadani.cz e-mail: jitka.fortikova@centrumnadani.cz tel.: 224 323 970 732 31 75

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk ANGLICKÝ JAZYK Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí 1. Kompetence k učení žák dlouhodobě

Více

IV. Školní učební plán

IV. Školní učební plán IV. Školní učební plán a) Východiska: Rámcový učební plán, který stanoví vzdělávací oblasti, vzdělávací obory a jejich minimální časové dotace a zároveň stanoví povinnou časovou dotaci pro jednotlivé stupně

Více

15 otáz. k waldorfské škole

15 otáz. k waldorfské škole 15 15 otázek otáz k waldorfské škole 1. Jaké děti jsou přijímány na waldorfskou školu? Waldorfské školy jsou zásadně otevřeny pro všechny děti nezávisle na jejich víře, barvě pleti, pohlaví a výši příjmu

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa 7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů v různých společnostech,

Více

1. Učební plán vzdělávacího programu NÁRODNÍ ŠKOLA, čj. 15724/97-20, s platností od 1.9.1997, 1. stupeň. Nadstavbová část umožňuje:

1. Učební plán vzdělávacího programu NÁRODNÍ ŠKOLA, čj. 15724/97-20, s platností od 1.9.1997, 1. stupeň. Nadstavbová část umožňuje: 1. Učební plán vzdělávacího programu NÁRODNÍ ŠKOLA, čj. 15724/97-20, s platností od 1.9.1997, 1. stupeň Rozvrh hodin v týdnu není chápán jako dogma. Je na učiteli, jak si rozvrhne denní program výuky,

Více

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků V Karlových Varech 29. srpna 2012 Mgr. Jana Hynková ředitelka školy 1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve škole při zdravotnických zařízeních

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Škola má deset ročníků, 1.stupeň tvoří 1. až 6., 2.stupeň 7. až 10.ročník. V charakteristice

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Koncepce školy. Dvě úrovně koncepce 1. základní vize 2. sledované oblasti. Období: 2012 2016

Koncepce školy. Dvě úrovně koncepce 1. základní vize 2. sledované oblasti. Období: 2012 2016 Základní škola a Praktická škola, Český Brod, Žitomířská 1359 www.zszitomirska.wz. cz zsaprsceskybrod@seznam.cz IČO : 70829489 REDIZO : 600021670 Ředitelka školy : Mgr. Marie Šnajdrová Zřizovatel : Středočeský

Více

4. Učební plán a organizace vzdělávání

4. Učební plán a organizace vzdělávání 4. Učební plán a organizace vzdělávání 4.1. Systém výuky a učební plány Výuka podle ŠVP probíhá v 1.- 9. postupném ročníku ZŠ. Školní vzdělávací program (dle RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1.období

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1028/08-04. okres Tachov, příspěvková organizace Adresa:

Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. čj. ČŠI-1028/08-04. okres Tachov, příspěvková organizace Adresa: Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA čj. ČŠI-1028/08-04 Název školy: Základní škola a mateřská škola Chodová Planá, okres Tachov, příspěvková organizace Adresa: Pohraniční stráže

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Černošice, okres Praha - západ. Pod Školou 447, 252 28 Černošice. Identifikátor školy: 600 053 377

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Černošice, okres Praha - západ. Pod Školou 447, 252 28 Černošice. Identifikátor školy: 600 053 377 Česká školní inspekce Středočeský inspektorát Učňovská 1/100, Praha 9 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Černošice, okres Praha - západ Pod Školou 447, 252 28 Černošice Identifikátor školy: 600 053 377 Termín

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Koncepce rozvoje příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Radostice, okr. Brno - venkov

Koncepce rozvoje příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Radostice, okr. Brno - venkov Koncepce rozvoje příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Radostice, okr. Brno - venkov 2014 2017 Učit se bez přemýšlení je zbytečné. Přemýšlet bez učení je nebezpečné. Každá chyba je příležitostí

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika Vyučovací předmět Informatika je realizován v rámci ŠVP na 1. stupni ZŠ (5. ročník) s časovou týdenní dotací 1 hodina. Na 2. stupni ZŠ je realizována

Více

1.1.4.eTwinning CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ETWINNING ANGLICKÝ JAZYK

1.1.4.eTwinning CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ETWINNING ANGLICKÝ JAZYK Příloha č. 4 1.1.4.eTwinning CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU ETWINNING ANGLICKÝ JAZYK OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Vyučovací předmět anglický jazyk etwinning se vyučuje jako volitelný předmět

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01

Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01 Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01 (podle 51-53 zákona č. 561/2004 Sb. ( Školský zákon ) a podle 17 20 Vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb.) Zásady hodnocení průběhu

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava 1. 4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost Datum zahájení

Více

Strategie rozvoje školy na období 2012-2018

Strategie rozvoje školy na období 2012-2018 Základní škola Český Brod, Tyršova 68, okres Kolín IČO: 46383514 tel.: 321622446, 602373396 www.2zscbrod.cz 2zscbrod@iol.cz Strategie rozvoje školy na období 2012-2018 Sledované oblasti, v nichž se budou

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 5 ZDRAVOTNÍ

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU PŘI ZÁKLADNÍ ŠKOLE HROZNĚTÍN

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU PŘI ZÁKLADNÍ ŠKOLE HROZNĚTÍN ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU PŘI ZÁKLADNÍ ŠKOLE HROZNĚTÍN Školní vzdělávací program pro školní družinu Hroznětín, Školní 333, 362 33 Hroznětín 1. Identifikační údaje Název vzdělávacího

Více

Základní škola, Praha 10 Hostivař Hornoměcholupská 873 Školní vzdělávací program školní družina

Základní škola, Praha 10 Hostivař Hornoměcholupská 873 Školní vzdělávací program školní družina Základní škola, Praha 10 Hostivař Hornoměcholupská 873 Školní vzdělávací program školní družina Charakteristika školní družiny Školní družina je důležitý výchovný partner rodiny a školy, který plní vzdělávací

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Čáslav, Sadová 1756, okres Kutná Hora. Sadová 1756, 286 01 Čáslav. Identifikátor: 650 058 135

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Čáslav, Sadová 1756, okres Kutná Hora. Sadová 1756, 286 01 Čáslav. Identifikátor: 650 058 135 Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Čáslav, Sadová 1756, okres Kutná Hora Sadová 1756, 286 01 Čáslav Identifikátor: 650 058 135 Termín konání inspekce: 16. - 18.

Více

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY ( DISPONABILNÍ HODINY) DRAMATICKÁ VÝCHOVA. Blok předmětů: Název předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu

VOLITELNÉ PŘEDMĚTY ( DISPONABILNÍ HODINY) DRAMATICKÁ VÝCHOVA. Blok předmětů: Název předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu Blok předmětů: VOLITELNÉ PŘEDMĚTY ( DISPONABILNÍ HODINY) Název předmětu: DRAMATICKÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Dramatická výchova Hlavním cílem vyučovacího předmětu

Více

Koncepce rozvoje Základní školy a Mateřské školy Brumovice, okres Břeclav, příspěvkové organizace 2012-2016

Koncepce rozvoje Základní školy a Mateřské školy Brumovice, okres Břeclav, příspěvkové organizace 2012-2016 Koncepce rozvoje Základní školy a Mateřské školy Brumovice, okres Břeclav, příspěvkové organizace 2012-2016 I. Cíle a poslání školy 1. Poskytovat výchovu, základní vzdělávání v rámci povinné školní docházky.

Více

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 Základní škola a Mateřská škola Verneřice Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 e-mail: zsvernerice@volny.cz Číslo účtu:925864329/0800 Platnost od 1. 9. 2012 Platnost

Více

Vzdělávací program Komunitní škola

Vzdělávací program Komunitní škola Vzdělávací program Komunitní škola Vzdělávací program Komunitní škola je určen pedagogickým pracovníkům základních a středních škol. Jediným předpokladem pro přijetí je vůle a ochota pracovat na principech

Více

Pedagogické principy. - existuje několik pojetí a dělení pedagogických principů. - základní pedagogické principy (Jůva) - 1 -

Pedagogické principy. - existuje několik pojetí a dělení pedagogických principů. - základní pedagogické principy (Jůva) - 1 - Pedagogické principy - pedagogické principy obecně - nejobecnější požadavky, normy, pravidla vyplívající ze zákonitostí výchovně vzdělávacího procesu a optimalizující výchovně-vzdělávací činnost; výchovně-vzdělávací

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Školní vzdělávací program Domu dětí a mládeže Hradec Králové

Školní vzdělávací program Domu dětí a mládeže Hradec Králové Školní vzdělávací program Domu dětí a mládeže Hradec Králové 1 Obsah: 1. Identifikační údaje a. Základní údaje organizace b. Charakteristika organizace 2. Cíle zájmového vzdělávání 3. Délka a časový plán

Více

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Kulatý stůl Centrum školského managementu PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Struktura sdělení Informace o práci střediska ped.praxí na PedfUK Systém fakultních škol a fakultních

Více

Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE

Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE Název programu : POZNÁVÁME SVĚT KOLEM NÁS Jedna, dva, tři, čtyři, pět, poznáváme ten náš svět, postavíme z kostek hrady, najdeme si kamarády, zpívání

Více

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač

Dodatek č. 1. ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013. Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Střední škola pro tělesně postižené GEMINI, Brno, Vaculíkova 14 Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu Prodavač a výrobce lahůdek platnost od 1. 9. 2013 Kód a název oboru: 66 51 H/01 Prodavač Vypracoval:

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

6.24 Literární seminář volitelný předmět

6.24 Literární seminář volitelný předmět VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 6.24 Literární seminář volitelný předmět CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Literární seminář je jako

Více

Školní vzdělávací program pro Školní družinu

Školní vzdělávací program pro Školní družinu Školní vzdělávací program pro Školní družinu Motto: Hrou za poznáním. Celý rok s úsměvem Obsah 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika školní družiny 3. Cíle zájmového vzdělávání 4. Formy vzdělávání

Více

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Pedagogická fakulta KONCEPCE VYUČOVÁNÍ. Renata Šikulová

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Pedagogická fakulta KONCEPCE VYUČOVÁNÍ. Renata Šikulová Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Pedagogická fakulta KONCEPCE VYUČOVÁNÍ Renata Šikulová Vyučování jako celistvý proces a koncepce vyučování 1. Vymezení pojmu pojetí vyučování Vyučování

Více

Školní vzdělávací program pro školní klub

Školní vzdělávací program pro školní klub Školní vzdělávací program pro školní klub Ředitel : Mgr. Miloš Sobotka Zástupce ředitele : Mgr. Dana Černíková Vychovatelka školního klubu : Mgr. Petra Plšková Charakteristika, umístění a vybavení školního

Více