APLIKACE SYSTÉMU M. MONTESSORIOVÉ V MATEŘSKÉ ŠKOLE

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "APLIKACE SYSTÉMU M. MONTESSORIOVÉ V MATEŘSKÉ ŠKOLE"

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta stavební, Kabinet humanitních věd Závěrečná práce Doplňujícího pedagogického studia APLIKACE SYSTÉMU M. MONTESSORIOVÉ V MATEŘSKÉ ŠKOLE

2

3

4 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta stavební, Kabinet humanitních věd Závěrečná práce Doplňujícího pedagogického studia APLIKACE SYSTÉMU M. MONTESSORIOVÉ V MATEŘSKÉ ŠKOLE

5 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem celou závěrečnou práci včetně příloh vypracoval samostatně, a že jsem uvedl všechny použité podklady a literaturu. V Brně, dne Podpis: Bc. Kamil Novák

6 Poděkování: Mé poděkování patří především Mgr. Janu Krásovi, Ph.D., vedoucímu závěrečné práce, který mi poskytl příkladné vedení, cenné odborné rady a připomínky ke zpracování závěrečné práce, dále Mgr. Zuzaně Fedákové, ředitelce MŠ Sluníčko (Brno Lesná) a přítelkyni Ing. Kateřině Sobotkové, která mi byla oporou při průzkumu a vyhotovení práce. V Brně, dne Podpis: Bc. Kamil Novák

7 OBSAH: 1 ÚVOD... 9 I. TEORETICKÁ ČÁST TRADIČNÍ ŠKOLSTVÍ Stručná historie Kritika starého školství Alternativní školství Vlastnosti a funkce alternativní pedagogiky Typy alternativních škol Klasické reformní školy Církevní školy Moderní alternativní školy MONTESSORI PEDAGOGIKA Život a dílo Marie Montessoriové Hlavní myšlenky Marie Montessoriové Senzitivní fáze vývoje Charakteristika senzitivních fází Odraz senzitivních fází ve výchově Polarizace pozornosti Úloha rodičů v pedagogice Učitel v pedagogice Marie Montessoriové Připravené prostředí Didaktické principy Materiál Marie Montessori Didaktická funkce pomůcek v oborech Montessori pedagogiky Školní úspěšnost Montessori žáků a žáků klasických škol II. PRAKTICKÁ ČÁST Průzkum na MŠ Sluníčko Formulace výzkumného problému Cíl výzkumu Omezení Popis výzkumu... 38

8 Škola Třída Popis dne Osobní závěr Stanovení hypotéz Získané výsledky a vyhodnocení hypotéz ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: ABSTRAKT: SEZNAM PŘÍLOH... 58

9 ÚVOD Výchova a vzdělání jsou jedny z nejdůležitějších faktorů rozvoje osobnosti a provází lidskou společnost od nepaměti. Přirozeným důsledkem v minulosti byla především stabilizace školství - zavedení povinné školní docházky ( Marie Terezie) s výchovně vzdělávacími standardy, s povinnými zkouškami a jim odpovídajícími kvalifikačními stupni. Zanedlouho po tomto zavedení se ukazuje, že každé dítě je jiné a vyžaduje jinou pozornost, přístup, toleranci. Dostáváme se tak k pojmům jako alternativní, svobodná vůle, pomoc, aj. Práce je rozdělena na dvě základní části, a to teoretickou a praktickou. V teoretické části sleduji, především pedagogiku Marie Montessoriové. Zaměřil jsem se na popis základních myšlenek a jejich aplikaci. Popisuji důkladně roli didaktických materiálů, roli učitele nebo rodiče v životě dítěte a doplňuji text příklady z běžného života. V praktické části se zaměřuji na průzkum toho, jak jsou hlavní myšlenky M.M. aplikovány. Často vyslovuji svoje názory k dané problematice, kterou jsem zjistil. Praktická část obsahuje sestavené hypotézy, které jsem díky odpovědím pedagogů, ankety a rozhovoru s dětmi mohl kvantifikovat a vyhodnotit. Vzdělávání by už nemělo být pouze předáváním vědomostí. Mělo by se ubírat novými cestami a hledat způsob, jak uvolnit lidský potenciál. Maria Montessori 9

10 I. TEORETICKÁ ČÁST V teoretické části stručně shrnuji přesun od tradiční školy k alternativní. Z alternativních škol se snažím vybrat ty nejzákladnější, neznámější. Pozornost věnuji škole Marii Montessoriové, kterou se snažím zevrubně popsat. Na teoretickou část se snažím navázat částí praktickou. 1. TRADIČNÍ ŠKOLSTVÍ 1.1 Stručná historie Od středověku měla na vzdělávání hlavní zásluhy církev. V dobách, kdy se většina obyvatelstva živila zemědělstvím, vzdělání nebylo žádoucí. Literární díla starověku se tísnila mezi policemi v klášterech a hlavním úkolem kleriků byla jejich archivace pro budoucí generace. Zásadní rok pro vznik nového školství je rok 1773, kdy papež zrušil problematický jezuitský řád. To pro habsburskou monarchii znamenalo snadný příděl financí ze zkonfiskovaného majetku a horečné zakládání státních škol. Nejviditelnější změnou se staly houfně zakládané triviální (dnešní základní) školy. Obr. 1 Ukázka venkovské školy [8] 10

11 1.2 Kritika starého školství Obr. 1 zobrazuje scénu z tradiční triviální školy. Třída je přeplněná. Děti se mačkají v nehostinné zašlé třídě. Většinu dětí výklad nezajímá. Dívkám není umožněno sedět za lavicí. Sedí po straně, dál od chlapců. Počátkem 90 let. 19. století vzniká pod vlivem podobných scén ze školního života tzv. kritika dosavadního školství. Tradičnímu školství se vytýká [3]: a) malý zřetel k estetickým, tělovýchovným a zdravotním aspektům výchovy b) jednostranná orientace na učení a podcenění rozvoje tvůrčích schopností c) malá citlivost učitele vůči dítěti, jednostranná autoritativní výchova založená na poslušnosti d) izolace školy od života, od rodiny i od kulturních institucí Inovační záměry vedoucí ke vzniku alternativních škol [3]: a) nahradit dosavadní školu učení novou školou tvůrčí b) posílit pracovní aspekty školy (uskutečnit školu činnou, pracovní, aktivní apod.) c) zvýšenou pozornost věnovat aspektům estetickým (umělecké kreativitě), tělovýchovným a zdravotním d) prohloubit kontakty školy se životem, se společností, s rodinou i s přírodou (rozvíjet životem pro život, zapojit rodinu a kulturní instituce do spolupráce se školou, vrátit školu do přírody) e) posílit úlohu hry v rozvoji jedince vedle učení a práce f) překonat strohé tradiční členění žáků podle věku a pohlaví a vytvářet přirozené životní skupiny dětí g) navodit nový partnerský vztah učitelů a žáků a pozitivně změnit celkovou atmosféru školy Ostrá kritika vede různé pedagogy k zrealizování něčeho nového - jiné školy, alternativní! 11

12 2. Alternativní školství Pojem alternativní má svůj počátek z latinského alter, což znamená jiný, opačný, odlišný, nestandardní, nebo také volbu z více možností. Alternativní škola je obecný termín pokrývající všechny druhy škol (soukromé i státní, resp. veřejné), které mají jeden podstatný rys: odlišují se od hlavního proudu standardních škol určité vzdělávací soustavy. Pojem alternativní škola nelze tedy vztahovat pouze k soukromým školám, resp. k typu zřizovatele školy, protože nestandardní mohou být i některé školy státní. [7] 2.1 Vlastnosti a funkce alternativní pedagogiky Z inovačních záměrů, řečených v kapitole 1.2 se postupem času vyvinuly základní funkce a vlastnosti alternativního školství. Moderní pojetí těchto charakteristik předkládá Průcha [2] podle Tab. 1 a Tab. 2. Tab. 1 Vlastnosti alternativní školy [2] Vlastnost Pedocentrická Aktivní Komplexně vychovávající Spolupracující Z života pro život Popis Zaměření na individualitu dítěte Práce s více způsoby vyučovacích forem Dítě se rozvíjí intelektuálně, emočně a sociálně Komunikace s žáky a rodiči Zapojuje žáka do kontaktu se skutečným životem Tab. 2 Funkce alternativní školy [2] Funkce Kompenzační Diverzifikační Inovační Popis Kompenzuje nedostatky standardních škol (nedostatek pomůcek, nedostatečná individuální pedagogická péče apod.) Umožňují variabilitu výběru vzdělávacích institucí Obnovují nové techniky pro zkvalitnění výuky a výchovy 12

13 2.2 Typy alternativních škol Ve světě se vyvinulo množství alternativních škol, které preferují různé přístupy k dětem. Díky jejich množství a rozdílnostem se mezi nimi dá obtížně orientovat. Podle [2] lze alternativní školy rozdělit na: a) klasické reformní školy b) církevní školy c) moderní alternativní školy Tab. 3 Rozdělení alternativních škol alternativní školy nestátní státní nebo soukromé klasické reformní waldorfská, montessoriovská, jenská, daltonská, freinetova církevní katolické, protestanstské, židovské moderní alternativní školy s otevřeným vyučováním, volnou architekturou, bez ročníků Podle [3] lze alternativní školy rozdělit také podle směru na: a) školy, které rozvíjí jedince, jeho aktivní a tvůrčí individuality b) školy, které kladou zvýšený důraz na sociální aspekt výchovy jedince k solidaritě a spolupráci Tyto dva směry se nevylučují. Ve většině případů jsou se sebou provázány. 13

14 2.1.1 Klasické reformní školy Waldorfské školy Maximalizuje rozvoj aktivity žáků. Klade důraz na estetickovýchovné předměty, na pracovní výchovu i na výchovu jazykovou. Respektuje náboženství. Ruší se tradiční vyučovací hodiny, vzdělávání se uskutečňuje v časových blocích - epochách. Osnovy neexistují, o obsahu vyučování svobodně rozhoduje učitel spolu se svými žáky. Známkování je nahrazeno charakteristikami žáků s doporučením pro další rozvoj. Silným výchovným činitelem je celková pozitivní atmosféra školy a učitelova osobnost. [3] Daltonské školy V Daltonské škole odpadá rozdělení do tříd podle věku, pro jednotlivé předměty se zřizují odborné pracovny a laboratoře vybavené pomůckami a knihovnou. Celoroční látka se rozděluje na měsíční úkoly, které žáci plní podle vlastního programu a vlastním tempem (tzv. daltonský plán). Veškerá práce žáků je zaznamenána do tzv. portfolia a slouží k následnému procvičování látky. [3], [7] Freinetovské školy Základním principem Freinetovy pedagogiky je pracovní aktivnost. Práce má uspokojovat přirozené potřeby žáků vyjadřovat se, komunikovat a tvořit. Má-li být výchova svobodná, musí mít žák možnost práci si zvolit. Zvolenou činnost pak uskutečňuje podle vlastních záměrů, vlastním postupem a vlastním tempem. Celá výchova má probíhat v radostné a tvůrčí atmosféře. Škola má být místem uspokojení z práce a z jejích výsledků. Činnost děti je individualizována, ale má vést ke kooperaci a k tvorbě školního společenství.[3] Názory C. Freineta (zakladatele školy) na svobodnou výchovu se shodují s Marií Montessoriovou. 14

15 Jenské školy Jádrem není třída, ale přirozená skupina na základě dobrovolného a svobodného sdružování žáků. Výuka se uskutečňuje v povinných a volitelných kurzech, hodnocení je prováděno formou "charakteristiky". Prostředí školy má odpovídat jejímu pracovnímu charakteru, má umožňovat volný pohyb žáků, různé formy skupinového a individuálního vyučování i další aktivity. [3] Učitel má organizovat a podněcovat činnosti žáků a vytvářet pro ně vhodné podmínky, nemá však vlastní aktivitou tlumit aktivitu žáků. Humanistická a tvůrčí učitelova osobnost je pro Petersena centrem úspěšného výchovného působení. [3] Církevní školy Církevní školy jsou nestátní a mají ve světě dlouholetou tradici. Vyučují se předměty, které jsou většinou na tradičních školách jako nepovinné, např. náboženství či latina. Jsou i odlišné svými principy křesťanství, křesťanské etiky, kulturními tradicemi a křesťanského životního postoje. Některé školy jsou alternativní i v přípravě absolventů na obory, které neobsahují standardní školy, například přípravy na charitativní, zdravotní a náboženskou činnosti a další. [3] Moderní alternativní školy Podle [3] termínem moderní alternativní školy se označují souhrnně všechny současné typy alternativních škol (tj. mimo klasických škol a škol církevních). Zřizování škol je nejčastěji snahou rodičů a učitelů, kteří jsou nespokojeni s charakterem vzdělávání dětí v tradičních institucích a chtějí utvářet školu podle vlastních představ. Školy se především vyznačují značným zapojením rodičů do výchovy, častým využíváním mimoškolního prostředí, flexibilitou a dynamičností. Příkladem českých alternativních škol je například Škola hrou, Integrované učení, Zdravá škola, Projetkové vyučování, Angažované učení atd. 15

16 Závěrečná práce 3. MONTESSORI PEDAGOGIKA 3.1. Život a dílo Marie Montessoriové Maria Montessoriová, se narodila 31. srpna 1870 v Chiaravelle, v Itálii. Velkou oporou jí byla její matka Renilde Montessori a otec Alessandro Montessori. Právě díky matce se dá říci, že mladá Marie získala hluboké sociální cítění, které později rozvíjela při svých studiích. Jako malá, byla Marie s maminkou v kuchyni a neustále se dožadovala jídla. Ačkoliv jí maminka několikrát vysvětlila, že jídlo teprve připravuje, Maria nepřestávala. Maminka vytáhla z šuplíku suchý chléb a dala ho Marii s tím, že pokud neumí počkat, může zkusit alternativu Po absolvování přírodovědecké - technické školy v Římě byla se souhlasem papeže přijata na lékařskou fakultu a v roce 1986 byla promována jako první žena v Itálii doktorkou medicíny. Obr. 2 Maria Montessori jako vedoucí při práci s dětmi [12] 16

17 Po studiu začala pracovat jako asistentka na Univerzitní psychiatrické klinice v Římě. Zde se zaměřila na výzkum problému vzdělávání mentálně postižených dětí. Studovala odborné práce psychiatrů a speciálních pedagogů. Specifické metody určené k výchově a vzdělání duševně postižených dětí uplatňovala Montessori v tzv. Modelové škole. Škola byla určena pro 22 dětí a byla spojena s lékařkopedagogickým institutem pro vzdělávání učitelů, kteří pracovali s postiženými dětmi. Marie Montessoriová tuto školu řídila a dle potřeby dětí upravovala a experimentálně prověřovala didaktický materiál. Současně s vedením Modelové školy prováděla také praxi dětské lékařky v Římě. Své vzdělání rozšířila také o studium pedagogiky, experimentální psychologie a antroposofie na univerzitě v Římě. Mentální postižení je problémem pedagogickým, nikoliv lékařským. M.M. Bohaté zkušenosti a metody práce s postiženými dětmi ji přivedly k nabídce ředitele Římské společnosti pro účelné stavebnictví, Eduarda Talama, aby zřídila dětské útulky. Montessoriová se domnívala, že její metody práce s postiženými dětmi by měly ještě větší úspěch i u zdravých dětí a tak nabídku přijala. Převážná část těchto zařízení byla zřizována v římské chudinské čtvrti San Lorenzo. Jednalo se o útulky pro opuštěné a chudé děti předškolního věku. Roku 1907 byla otevřena první škola zvaná Casa dei bambini (Dům dětí). Učitelé, kteří zde působili, poskytovali rodičům cenné rady týkající se výchovy jejich dětí a rodiče se tak mohli v klidu věnovat svému zaměstnání. Montessori zde mohla aplikovat své zkušenosti týkající se podnětného prostředí a poprvé začala rozvíjet a používat materiál pro smyslovou výchovu, vytvořený původně pro mentálně postižené děti. K dispozici byl také materiál pro nácvik čtení, psaní a počítání. Materiál a různé předměty byly volně rozmístěny ve velké místnosti a byly k dispozici pro děti ve věku od tří do sedmi let. Děti se dokázaly při práci koncentrovat a kromě práce s materiálem a pomůckami byly zaměstnávány také praktickými činnosti, jako např. utíráním prachu, zametáním. Domy dětí plnily jak funkci sociální, tak funkci pedagogickou. 17

18 Po roce 1908 se Montessori vzdala práce na psychiatrické klinice, katedrách římské univerzity i práce praktické lékařky a věnovala se spisovatelské a přednáškové činnosti. Během nárůstu fašismu v Itálii byla nucena se svým synem Mariem opustit zemi. Montessori hnutí mělo své zázemí i v Indii, kam se Montessori v pokročilém věku vydala vzdělávat další učitele. Školící kurzy vedla také na Ceylonu nebo Pákistánu. V roce 1950 se natrvalo vrátila zpět do Evropy a naposledy navštívila svou rodnou vlast. Kromě vzdělávacích kurzů pro učitele a vychovatele byla také organizátorkou mezinárodních Montessori - kongresů. Za svoji celoživotní usilovnou práci byla v roce 1949, 1950, 1951 nominována na Nobelovu cenu míru. Nikdy ji však nezískala. Marie Montessoriová zemřela 6. května 1952 ve městě Nordwijk-aan-Zee v Holandsku. Podle svého přání byla pochována na tamním katolickém hřbitově. Zpracováno podle [1], [4], [13], [12] Hlavní myšlenky Marie Montessoriové a) Dítě je tvůrcem sebe sama M. M. věřila, že ačkoliv se dítě vyvíjí v kontaktu s prostředím, z něhož čerpá podněty a ovlivňují ho lidé v blízkém okolí, tak pouze ono samo má rozhodující vliv na svůj vývoj. b) Pomoz mi, abych to dokázal sám... M. M. ve svých spisech tvrdí, že úkolem dospělých není formovat dítě, odstraňovat mu z cesty překážky, nebo jím dokonce manipulovat. Dospělý by měl však dělat vše pro to, aby dítě vlastními silami a svým tempem získávalo nové vědomosti a dovednosti a tím vyrůstalo do světa, který ho obklopuje. 18

19 c) Ruka je nástrojem ducha. Práce rukou je základem pro pochopení věcí a jevů, rozvoj myšlení a řeči V Montessori pedagogice se prosazuje zapojení více smyslů. Převážně pak zapojení hmatu, který dopomáhá k snadnějšímu získávání nových poznatků. d) Respektování senzitivních období Dítě prochází během raného života několika obdobími (podle M. M senzitivními). V této době je nutné dítě maximálně pozorovat a objevovat jeho zájmy a v těch jej nenásilnou formou (např. připraveného prostředí) rozvíjet. Více viz kap.3.3. e) Svobodná volba práce Dítě se samo rozhoduje co, jak dlouho, s kým, a na jakém místě bude pracovat. f) Připravené prostředí Pracovní místo, pomůcky, předměty k manipulaci je nutné uspořádat tak, aby umožňovaly osvojení nových poznatků samostatně, bez vnější pomoci. g) Polarizace pozornosti Dítě je schopno soustředit se intenzivně a dlouhodobě na práci, která ho zaujme. Polarizace pozornosti je základem učení. Více viz kap h) Celostní učení Podle Montessori se člověk od ostatních živých tvorů liší tzv. duševním životem. Duševní život znamená chtění, cítění, myšlení, jednání. Spojením tělesné (správná chůze, běh) a duševní aktivity se musí promítat i do procesu učení. 19

20 3.3. Senzitivní fáze vývoje Marie Montessori převzala od holandského biologa H. de Vries myšlenku tzv. senzitivních fázích vývoje. Jedná se o fáze, které trvají dočasně a umožňují dítěti získání určitých schopností. Vyznačují se citlivostí, vnímavostí, připraveností pro podněty různého charakteru. Senzitivní fáze trvají jen určitou dobu, ať už jsou využity nebo ne. Po určité době vymizí. [1] V rámci senzitivní fáze je možné dosáhnout nejvyšší možné úrovně osvojených dovedností a to s minimální námahou. Po odeznění senzitivní fáze to již v takové míře není možné a člověk se už jisté věci tak jednoduše nenaučí.[4] Dospělý nemůže z vnějšku na tato citlivá období zapůsobit, nemůže je ani ovlivnit. Může jen dítě pozorovat a dát mu v připraveném prostředí to, co v toto fázi potřebuje. M.M. Tab. 4 Rozdělení senzitivních fází vývoje Senzitivní fáze vývoje 0-6 let 7-12 let let 0-3 let 3-6 let let let 20

21 Charakteristika senzitivních fází a) 0-6 let První fáze období je charakterizováno jako tvořivé a konstruktivní. Má základní význam pro budování základů osobnosti a pro vývoj inteligence. Senzitivními oblastmi tohoto období je pohyb (rozvoj pohybu, manuální zručnosti, zvládání chůze a běhu - nevědomí proces), řád (nikoliv řád ve smyslu úklidu a pořádku) a řeč (základy si dítě osvojuje neuvědoměle). Pozdější fáze je charakterizováno jako přechod "od nevědomého k vědomému" Základním rozdílem mezi první fází je, že dítě svět nejenom vstřebává, ale dokonce ho analyzuje. Dítě v této pozdní fázi začíná vnímat smysl skupiny a osvojuje si společenské chování. b) 7-12 let V této fázi dominuje morální senzitivita. Dítě rozlišuje dobré a zlé nejen ve svém jednání, ale i v jednáních druhých. Zatímco dříve dítěti stačil malý ohraničený prostor, nyní dítě vyhledává široké sociální zkušenosti. Ohraničení, omezování prostoru i sociálních vztahů jsou brzdou dalšího vývoje. Poznáváním přírody a společnosti se objevují otázky, na které dítě hledá odpověď manipulací s předměty, listováním v knihách apod Samostatně zodpovězené otázky vedou k hlubšímu a trvalejšímu poznání skutečnosti. Dítě se nemusí obracet o pomoc k dospělým. Samostatnost v poznávání světa přispívá ke zvyšování sebevědomí, utváření vlastního názoru a také podporuje zájem o delší objevování. c) Období je formálně opět rozděleno na dvě období a let. Projevuje se silná sociální citlivost, nezávislost, samostatnost. Dochází k výrazným fyzickým i psychickým změnám. 21

22 Podle M.M. nelze mladistvé vnímat jako děti. Toto období je nenávratně pryč. Je lepší chovat se k nim tak, jako by jejich dovednosti byly lepší, než skutečně jsou. Zásluhy mladistvých nelze zlehčovat, neboť tím riskujeme zranění jejich důstojnosti Odraz senzitivních fází ve výchově V první senzitivní fázi vývoje, tedy do tří let věku dítěte, je možné pouze nepřímé výchovné ovlivňování. Je nutná přítomnost vychovatele ve vhodně upraveném prostředí. Ve fázi od tří do šesti let je úloha vychovatele rozšířena na přípravu a používání materiálu. Druhá fáze je charakteristická poznáváním předmětů, skrze jejich manipulaci, vnímání detailů a celistvé chápání světa. Ve třetí fázi převládá poznávání světa praktickou činností, přemýšlením či meditací. Pro dítě je důležité, aby nabídka a podněty odpovídaly stupni jeho vývoje. Z vlastní aktivity se posléze věnuje činnosti, která odpovídá jeho potřebám. Cílem výchovy Montessori pedagogiky není dosahování krátkodobých cílů. Vzdělání je zde úzce spojeno se sociálním životem dětí. Cílem je tedy osvojení takových kvalit, které člověku pomohou v jeho životní cestě Polarizace pozornosti Tento pojem zahrnuje vysokou míru koncentrace všech duševních sil, které vedou k hlubokému ponoření se do nějaké činnosti. [1] Tento jev vysvětlila Montessori na pozorování dítěte, které si hrálo s dřevěnými válečky. Ty začalo nejdříve vysunovat a následně zasunovat od otvorů dřevěného bloku. Činnost opakovalo i přes rušivé vnější vlivy celkem 44 krát. Když došlo k nasycení vnitřní potřeby po činnosti, dítě se s uspokojením rozhlédlo kolem sebe. Hluboké soustředění skončilo [1] Polarizace pozornosti se objevuje náhle v návaznosti na předměty, které dítě oslovují. Dítě se odpoutá od okolí a veškerou aktivitu zaměří na jeden předmět, jednu činnost. [1] 22

23 3.5. Úloha rodičů v pedagogice Marie Montessoriová si všimla, že dospělí nerespektují práva dítěte na svobodný vývoj. Vnucují mu své názory. Mají vytvořenou představu o životě a drží se svých představ. Nejzávažnějším prohřeškem je představa, že nejvyšší účinnosti výchovy lze dosáhnout napomínáním, trestáním, přísností a důsledným odstraněním všeho negativního. Matka se snaží připravit dceru do života, a tak opravuje, poučuje a vysvětluje. Mnohé dívky příliš intenzivní kritiku a poučování dlouho nevydrží - dochází ke konfliktu, po kterém se do kuchyně nerady vracení. Vhodné by bylo pomoci, aby to dokázala sama, i když hůř než matka, s menší obratností, ale s radostí ze samostatné vykonané práce. [1] M.M. Podle Montessori nelze dítě vnímat jen jako závislého tvora. Je to budoucí samostatná bytost. Nelze si ho podmanit tak, jak si člověk podmaňuje přírodu a nelze jej ovládnout. Je nutné dítě stále více poznávat. Nedůvěra a podezřívání nevedou k porozumění. [1] Odzbrojení: M. Montessoriovou byl vytvořen nový pojem, tzv. odzbrojení. Tímto termínem chtěla M.M. vyslovit svůj nesouhlas s výše zmíněnými charakteristikami dospělých a v celém průběhu svého života poukazovala na to, aby se k dítěti přistupovalo individuálně a aby se vnitřně cítilo svobodné. Základní úloha rodiče podle [1]: a) rodič je pro dítě strážce, nikoliv jeho stavitel b) dítě je schopno sebevýchovy samo, rodič je pouze v roli pomocníka c) je důležité aby rodič a škola spolupracovaly, ne však v otázce trestání, nýbrž v podporování individuality dítěte. 23

24 3.6. Učitel v pedagogice Marie Montessoriové Montessori dává přednost označení vedoucí před pojmenováním učitel nebo vychovatel a dodává, že úkolem pedagoga není předávat dítěti co nejvíce informací, ale připravit dítěti vhodné podnětné prostředí a nabídnout mu pomoc a podporu v jeho vlastní aktivitě. Vedoucí je podle [1]: a) pasivní pozorovatel vývoje dítěte. b) je součástí prostředí, v němž se dítě vyvíjí, jako předmět, který dítě vnímá. c) je spojovacím článkem mezi dítětem a předměty v jeho okolí. Úkoly vedoucího jsou podle [1]: a) udržovat pořádek, pečovat o prostředí, dbát na to, aby materiál byl dětem lehce dostupný b) výborná znalost pomůcek, jasná a zřetelná interpretace jejich používání c) být aktivní tehdy, když dítě seznamuje s prostředím a pasivní, když je v pozici pouhého pozorovatele d) respektovat dítě, nevyrušovat ho při práci, neupozorňovat ho na jeho chyby, nechat ho odpočívat i přihlížet na práci ostatních, nenutit ho do práce e) dohlížet, aby se děti navzájem při práci nevyrušovaly nebo nezpůsobily škodu f) neúnavně nabízet materiál a předměty dítěti, které je již jednou odmítlo g) dohlížet, aby se materiál používal k účelu, ke kterému je určen h) nevhodné chování netrestat ale poskytnou pomoc i) snaží se eliminovat konkurenci mezi dětmi 24

25 Ctnosti předškolního učitele jsou podle [4]: Tab. 5 Koloběh ctností učitele vyrovnanost laskavost přátelskost sebevědomí poctivost věrnost upřímnost odvaha ohleduplnost trpělivost odhodlání disciplína Vzdělávání Montessori učitele v dnešní době: Vedoucí, kteří chtějí pracovat v institucích s Montessori pedagogikou musí absolvovat speciální vzdělávací kurz. Ten je pod záštitou střediska Montessori. Tento kurz poskytuje seznámení s hlavními zásadami Montessori pedagogiky, získání praktických dovedností didaktického a metodického charakteru, potřebných pro vedení a řízení učebních a výchovných procesů. Absolventi musí být schopni nejen využívat a šířit ideje Montessori pedagogiky dále, ale i podle ní prakticky s dětmi pracovat. Teprve po absolvování tohoto kurzu a úspěšném složení závěrečných zkoušek je od mezinárodní asociace udělen absolventovi diplom, který jej opravňuje k působení v montessori zařízeních. Závěrečné zkoušky obsahují obhajobu závěrečné práce, ústní pohovor a praktickou ukázku znalosti práce s didaktickým materiálem. Další informace o vzdělávání pedagogů lze najít na 25

26 3.7. Připravené prostředí Škola je místem, kde by dítě mohlo volně žít a zároveň se sociálně vyvíjet a vzrůstat do sociálních struktur. Výuka je převážně individuální a staví na svobodné volbě dítěte. Nezbytným předpokladem jsou architektonické úpravy, umožňující společný život a práci. [4] M.M. se domnívá, že optimální počet dětí ve třídě je 30-40, popř. i více. Záleží na schopnostech učitele. Klesá-li počet dětí pod 25, snižuje se úroveň. Při 8 dětech je obtížné dosáhnout dobrých výsledků. Podle Marie Montessoriové tvoří prostředí nabídku odpovídající senzitivním obdobím dítěte. Prostředí, které povzbuzuje a podněcuje dítě k aktivitě, lze považovat za připravené. M.M. se intenzivně zabývala studiem optimálních podmínek podněcujících děti k činnosti. Z jejich závěrů je sestavena tato podkapitola. Posouzení prostředí: a) prostředí respektuje didaktické principy b) prostředí jako místo v organizaci, kde vládne přátelství a spolupráci 3.8. Didaktické principy a) respektování vývojových period Úkolem učitele je maximální snaha o přípravu vhodného prostředí, které respektuje senzitivní vývoj dítěte b) progresivita zájmů Uspořádané prostředí by mělo v přiměřeném měřítku předbíhat vývoj dítěte. Předměty, které dítě obklopují, jej musí neustále podněcovat k posouvání kupředu, musí podporovat proces učení. 26

27 c) tvoření jednoduchých struktur Prostředí nesmí na dítě působit chaoticky. Příliš mnoho podnětů ztěžuje dítěti orientaci. Všechny úkoly je potřebné uspořádat tak, aby je dítě mohlo splnit samo. Potom není nutné, aby učitel vysvětloval a učil. Nechá dítě dojít samostatně k cíli. d) bohatá nabídka Připravené prostředí musí dítěti nabídnout bohatou nabídku předmětů. Předměty musejí být uspořádány tak, aby povzbuzovaly aktivitu dítěte a podněcovaly jeho zájem a zvědavost. Cíl činnosti musí být pro dítě viditelný a pochopitelný a musí respektovat bod c). e) samostatná volba a volnost pohybu Aktivita musí vycházet od dítěte, jakmile je příliš usměrňována dospělým, ztrácí dítě zájem. Potřebuje totiž objevovat samo svým vlastním tempem. Optimální prostředí musí umožňovat i podněcovat samostatnou volbu činnosti a volnost pohybu. Bez nich si dítě nemůže vybrat to, co ho oslovuje. Vychovatel dává dítěti volnost a nebrání mu ve spontánní práci, je mu pouze průvodce a rádce. f) věková přiměřenost Množství, velikost a váha pomůcek a materiálu musí být v souladu s věkem dítěte. Tento požadavek musí současně splňovat bod c) a d). 27

28 3.9. Materiál Marie Montessori Systém pomůcek a materiálu užívaného v Montessori pedagogice je součásti připraveného prostředí. Pomůcky a materiál mají svůj přesný účel (cíl). Jsou pro dítě pomocníkem a prostředkem jeho růstu. Montessori materiál v porovnání s běžnými hračkami a pomůckami vypadá obyčejně a vkusně. Pomůcky odráží nejrůznější vlastnosti prostředí, např. tvar, barvu, velikost, zvuk, materiál. Skrze pohybovou a smyslovou činnost pak děti poznávají známé i neznámé předměty a zlepšují svůj intelekt. [4] Didaktická funkce pomůcek v oborech Montessori pedagogiky Pro přehlednější dělení a snadnější orientaci je provedeno tabulkové rozdělení s přidruženým dělením jednotlivých oborů. V dalším textu následuje výběr jednolivých pomůcek Tab. 6 Dělení didaktických oborů podle M. Montessori Didaktické obory Cvičení praktického života Smyslový materiál Řeč Matematika Kosmická výchova a) péče o vlastní osobu b) péče o okolí a prostředí c) cvičení zaměřené na jednání s lidmi a) zrakové vnímání b) hmatové vnímání c) sluchové vnímání d) smysl pro vnímání váhy e) smysl pro vnímání teploty a) první stupeň b) druhý + třetí stupeň c) čtvrtý + pátý stupeň a) biologie b) zeměpis c) dějepis d) fyzika e) chemie f) smysl pro čichové vnímání 28

29 Cvičení praktického života a) Péče o vlastní osobu Tato cvičení zahrnují základy sebeobsluhy - mytí rukou, čištění nehtů, zubů, česání vlasů. Dítě se učí zapínat / rozepínat knoflíky, rozvazovat / zavazovat tkaničky, čistit obuv, věšet a skládat prádlo, žehlit Materiál: Popis: Rámy s různými druhy zapínání Jedná se o dřevěné čtvercové rámy mající dva díly látky. Na jejich vnitřní straně jsou různé druhy uzávěrů. Dítě musí dva kusy látky pevně spojit - sepnout, zavázat, atd. Cíl: Věková kategorie: Přibližně 3 roky Obr. 3 Rám s tkaničkami [10] Osvojení různých způsobů zavazování, zapínání, rozvíjení motoriky, koordinace, samostatnost b) péče o okolí a prostředky Dítě si osvojí dovednosti, které uplatňuje ve škole i v domácnosti. Jedná se o každodenní aktivity, kterými jsou např. prostírání, utírání prachu, zalévání květin, umývání hraček, starost o zvířata, čištění akvária, terária atd. Materiál: Přírodní materiál - květiny, předměty denní potřeby - vysavač, nádobí, zrcadlo. c) Cvičení zaměřená na jednání s lidmi U těchto cvičení se nepoužívají žádné speciální Montessori pomůcky, jedná se o nácvik situací a to herní formou. Slouží k lepší adaptaci dítěte v kolektivu a bezkonfliktnímu soužití s druhými lidmi. Učí se jak pozdravit, poprosit, omluvit se, poblahopřát, naslouchat druhým a mít úctu ke starším lidem. Jsou zde zahrnuty i relaxační chvilky ticha. 29

30 Smyslový materiál a) Zrakové vnímání Cvičení jsou určena pro poznávání barev a jejich odstínů. Dítě stejné barvy přiřazuje k sobě a navzájem je porovnává. Jednotlivé barvy v sadě pomůcek mají být označeny jazykovým symbolem. Materiál: Popis: Růžová věž Věž je tvořena deseti krychlemi různých velikostí. Dítě hmatem a zrakem poznává velikost krychlí, řadí je podle velikosti. Cíl: Obr. 4 Růžová věž [10] Osvojení pojmu malý-velký, utváření uspořádaných struktur Věková kategorie: Od 3 let b) Hmatové vnímání Děti mají velmi citlivé konečky prstů a smysl pro rozeznávání plocha a tvarů hmatem, je důležité v předškolním věku tuto citlivost pomocí cviků rozvíjet. Materiál: Popis: Krabice s látkami Pomůcka obsahuje různé druhy látky (samet, hedvábí, juta, bavlna). Dítě se zavázanýma očima vnímá skrze špičky prstů povrch a strukturu látky jednu po druhé. Cíl: Rozvoj hmatu, rozvoj jemné motoriky Obr. 5 Krabice s látkami [10] Věková kategorie: 3,5 až 4 roky 30

31 c) Sluchová vnímání Cvičení a pomůcky slouží především pro rozlišení jemných zvuků. Montessori zavedla tzv. princip ticha a klidu a za tímto účelem i hru na ticho. Příkladem takové hry může být např., když učitel z malé vzdálenosti volá děti šeptem jejich jmény. Dítě se musí zcela koncentrovat a po zaslechnutí svého jména tiše a bez sebemenšího hluku dojde k učiteli. Dalším příkladem může být např., když učitel s dětmi sedí v elipse (popsáno na str. 42) a za absolutního ticha si předávají zvoneček z rukou do rukou, tak by nezazvonil. Materiál: Popis: Zvukové válečky Dítě si vytahuje z jedné i z druhé krabice, v různém pořadí, zvukové válečky. Válečky třese u ucha a snaží se rozlišit intenzitu hluku, který vydávají válečky při třesení. Válečky musí následně sestavit podle intenzity hluku. Obr. 6 Zvukové válečky [10] Cíl: Trénink sluchu, probuzení akustické pozornosti, příprava na prožívání hudby a vnímání ticha, hluku Věková kategorie: 3-5 let 31

32 d) Smysl pro vnímání váhy Dítě se učí základní dělení věcí podle váhy je to těžké, lehké. K velikosti objektu přiřazuje váhu - auto je velké, proto je těžké. Materiál: Popis: Váhy Dítě klade na misky vah závaží různé velikosti, sleduje pohyb misek. Příkladným cvičením může být snaha o vyrovnání váhy pomocí stejné hmotnosti na miskách. Cíl: Naučení pojmu těžký - lehký, rovnováha Obr. 7 Váhy [10] Věková kategorie: 3-5 let e) Smysl pro vnímání teploty Dítě je velmi citlivé na změnu teploty. Nicméně samo zpočátku neumí rozeznat pojem studený - teplý nebo chladný - horký. Díky tomu může docházet u malých dětí k lehkým popáleninám u rukou (dítě sáhne na rozpálenou plotýnku u sporáku). Materiál: Popis: Teplotní destičky Krabice obsahuje materiálové destičky - korek, sklo, ocel, hliník, dřevo, kamenina. Každá destička vede jiným způsobem teplo. Cíl: Naučení pojmu těžký - lehký Obr. 8 Teplotní destičky [10] Věková kategorie: 3-5 let 32

33 f) Smysl pro čichové vnímání Dítě se učí rozpoznávat jednotlivé vůně kolem sebe. Dózy jsou většinou naplněny takovými přísadami, aby co nejvíce připomínaly vůně z kuchyně, pokojíku, hygieny atd. Materiál: Popis: Čichové dózy Dózy vylučují vůni připomínající vůni domova čaje, papriky, pudru, aj. Dítě se učí vůně rozpoznat a přiřadit jim nejen název ale i vlastnost. Obr. 9 Čichové dózy [11] Cíl: Dítě umí pojmenovat vůně smrdí, voní, hezky voní, atd Věková kategorie: 3-5 let Řeč Pomůcky jsou zaměřeny na osvojení slovní zásoby, vytváření soustavy pojmů, na přípravu pro psaný projev (rozvoj jemné motoriky, cvičení pro uvolnění ruky), držení psacích pomůcek, seznámení se s abecedou, samohláskami, souhláskami. Materiál: Popis: Písmena ze smirkového papíru Písmena ze smirkového papíru jsou nalepená na dřevěné podložce. Cílem je přejíždět prstem dítěte po písmeni a zafixovat si tak jeho tvar. Postup se opakuje několikrát za sebou a totéž posléze provede i dítě. Cíl: Věková kategorie: 3,5 let Obr. 10 Písmenka ze smirkového papíru [10] Rozvoj koordinace zraku, hmatu, sluchu, osvojení symbolu pro učitnou hlásku 33

34 Matematika a) Matematický materiál první stupeň Dítě se naučí čísla, která jsou nutná pro počítání v desítkové soustavě. Zjišťuje také fakt, že pomocí čísel 0-9 lze vyjádřit jakékoliv vyšší číslo. Materiál Popis: Červenomodré tyče Jedná se o deset červeno-modrých tyčí. Jednotlivé deseticentimetrové úseky jsou barevně odlišeny. Dítě musí spolupracovat s učitelem a říkat mu např. počty barevných úseků na tyči. Obr. 11 Červenomodré tyče [10] Cíl: Dítě si hmatem i vizuálně učí kvantitu, chápe pojem Věková kategorie: 4 roky b) Matematický materiál druhé a třetí skupiny Vede k pochopení desítkového systému, kdy je dodržen postup od konkrétního pochopení k abstraktnímu myšlení. Základem je perlový materiál. Materiál: Popis: Perlový materiál - perlové řetězy Dítě se zaměřuje na tzv. lineární počítání, kdy může počítat v číselné řadě perel. Dítě vidí v jedné řadě např. 100 perliček. Obr. 12 Perlové řetězy[11] Cíl: Osvojení si čísel a práce s nimi Věková kategorie: 4,5-5 let 34

35 c) Matematický materiál čtvrté a páté skupiny Slouží k procvičování jednotkové kombinace, malé násobilky pomocí čtyř početních úkonů - sčítání, odčítání, násobení, dělení. Cílem je naučit se je nazpaměť. Každý z početních úkonů je označen určitou barvou - sčítání modrou, odčítání zelenou, násobení žlutou a dělení modrou. Kosmická výchova V dnešní době se kosmická výchova realizuje formou jednotlivých vzdělávacích předmětů - biologie, zeměpis, dějepis, fyzika, chemie atd. Pro tyto předměty je k dispozici celá řada pomůcek a materiálu. Pro biologii jsou typické modelové vývoje života různých živočichů. V zeměpise puzzle jednotlivých světadílů i celého světa, kdy děti vizuálně porovnávají rozlohu jednotlivých států, jejich tvar, učí se jejich názvy. Materiál (biologie): Puzzle - kůň a jeho kostra Popis: Čtvercová tabule obsahuje vzájemně rozložitelný obraz koně a jeho kosterní soustavy. Dítě se snaží obraz poskládat nebo rozebrat a odhalit tak, jak vypadá kosterní soustava koně Cíl: Rozvoj praktických znalostí Obr. 13 Puzzle - kůň a jeho kostra [10] Věková kategorie: 5 let Byl proveden pouhý částečný průřez materiálem a pomůckami, využívající se při výuce. 35

36 3.10. Školní úspěšnost Montessori žáků a žáků klasických škol (průzkum na základní škole) Nejčastějšími otázkami rodičů při rozhodování, kam svoji ratolest umístit, bývají, zda dítě dosáhne kvalitního vzdělání. Zda je Montessori systém natolik kvalitativní, že z mého dítěte vychová nenásilnou formou dítě, které bude stejné nebo dokonce lepší než dítě z klasické třídy. O roku 1990 do dnešního dne bylo v ČR založeno 15 Montessori institucí. Doposud však nebyl proveden efektivní výzkum, který by stoprocentně zodpověděl možné otázky rodiče. Přiložen je výzkum z roku Popis průzkumu: V roce 2010 byl proveden test Srovnání školní úspěšnosti žáků Montessori třídy a žáků třídy klasické [6]. Test byl proveden v předmětech českého jazyka, matematiky a prvouky u žáků třetích ročníků, přičemž se jednalo o dvě třídy tradiční a jednu třídu Montessori. V zastoupení třídy se nevyskytovala (významně) žádná národností menšina. Klasické třídy však z větší části navštěvovali děti z blízkého okolí. Montessori třídy naopak děti, které dojížděli. Složení jednotlivých tříd dokumentuje Tab. 7. Ekonomické zázemí rodin nebylo zdokumentováno. Tab. 7 Složení jednotlivých tříd Typ třídy Počet dětí Chlapci Dívky Klasická Montessori Výsledek: Žáci Montessori třídy dosáhli v testu z českého jazyka signifikantně lepších výsledků než žáci klasických tříd. Naproti tomu v testech z matematiky a prvouky žádné signifikantní rozdíly mezi žáky nebyly zaznamenány [6] 36

37 II. PRAKTICKÁ ČÁST 4. Průzkum na MŠ Sluníčko 4.1. Formulace výzkumného problému Praktická část závěrečné práce se zaměřuje na výzkum současného stavu Montessori zařízení konkrétně MŠ. Těch se v České Republice vyskytuje několik desítek. Každé by mělo splňovat alespoň základní principy, které rozvíjela M.M. Mezi nejzákladnější patří připravené prostředí rozdělené podle senzitivních fází dětí, jednoduchost a skromnost materiálu, kvalifikovaní učitelé. Ani jeden pojem nesmí chybět, neboť by se pak již nejednalo o Montessori pedagogiku Cíl výzkumu Cílem výzkumu je posoudit, zda uvedené pojmy, tak jak je viděla M. M. a které jsou uvedeny v teoretické části podrobněji, jsou dodržovány i dnes, případně jak se odklonili od metod, které vytvořila a prosazovala Maria Montessori Omezení Dítě předškolního věku není (obvykle) dostatečně zralé pro kvalitativní výzkum formou dotazníku. Bylo potřeba výzkum realizovat na co největším množství respondentů (ať dětí, tak vychovatelů). Pozoruji pouze jednu MŠ v Brně. Tato školka patří do organizace MŠ Sluníčko, která má dlouhodobou tradici Montessori pedagogiky na území JMK. Nepozoruji žádné další MŠ na území JMK ani ČR, ty pouze oslovuji formou anonymního dotazníku. Neprošel jsem žádným kurzem Montessori pedagogiky. 37

38 4.4. Popis výzkumu Škola Viz. Obr. 14. Výzkum byl proveden v soukromé MŠ Sluníčko na ulici Šrámkova 14 v Brně Lesná. Obr. 14 Budova mateřské školy Prioritou MŠ je vytváření oázy klidu a pohody pro děti. Svým rodinným charakterem a nízkým počtem dětí ve třídě zajišťuje každému dítěti individuální přístup, který je sledován individuálními plány výchovně-vzdělávací péče. Na jejich tvorbě se mohou podílet rodiče společně s třídní učitelkou a dětským školním psychologem. [9] Mateřskou školu navštěvují děti ve věku 2,5-7 let. Pro předškolní děti je vytvořena speciální příprava na základní školu pod vedením odborného pedagoga. [9] Školné je 2990,- měsíčně v české třídě, 4990,- měsíčně v anglické třídě. Rodič přispívá na pomůcky jednou ročně ve výši 1500,-. 38

39 Třída Svůj průzkum jsem provedl v české třídě. Jedná se o třídu, kde se mluví výhradně českým jazykem. Ve třídě bývá obvykle 25 dětí. V době mého průzkumu jich bylo přítomno 18. Ve třídě na děti dohlížely 3 vychovatelky a jedna asistentka, která se o problematiku Montessori také zajímá. Každá osoba má za sebou nespočet seminářů a školení o Montessori pedagogice, bez nichž nesmí učit! Podle kroniky školky, která mi byla zapůjčena k prohlédnutí, mají vychovatelky mnohaleté zkušenosti. Třída byla rozdělena na tři části (A,B,C). Schematicky toto rozdělení naznačuje náčrt viz Obr. 15. Obr. 15 Schématické rozdělení třídy Část A nezveme Společenská. Děti se v ní poprvé vidí ráno s učitelem, svačí, obědvají a u stolečků se učí malovat, modelovat z plastelíny a využívají pomůcek praktického života (přesívání mouky, přebírání luštěnin atd.). Tyto pomůcky mají seřazeny v poličkách. Jednotlivé pomůcky z této části nesmí být přenášeny do zbylých dvou částí. Pomůcky praktického života jsou seřazeny podle obtížnosti zleva doprava a z vrchu dolů. Je zde dodržena zásada od jednoduššího po složitější. Důsledek těchto zásad je v pokročilém věku, kdy dítě např. pochopí, že se píše zleva doprava 39

40 Část B nezveme částí Domácí. Dítě zde odpočívá, má možnost si hrát s hračkami (nikoliv pomůckami), které má i doma. Hračky netvoří autíčka, panenky. Jedná se o dětské knihy, skládačky, stavebnice, jednoduché puzzle, které dítě rozvíjejí. Tato část třídy není součástí žádného Montessori principu, ale přikláním se k názoru, že dítěti pomůže překonat přechod mezi domovem a školkou. Část C je částí Montessori. V této části se nachází značné množství pomůcek (nikoliv úplně všechny), které jsou rozděleny podle zásad Montessori pedagogiky (smysly, český jazyk, matematika, kosmická výchova). Děti mají 2x týdně den, kdy je cílené užívání těchto pomůcek. Učitelé se v těchto dnech zaměřují především na děti předškolního věku. V této části se také nachází Elipsa, jejíž princip popisuji níže. Uvádím, že třídu jsem si pečlivě prošel. Prostředí mi přišlo útulné, vždy řádně připravené a srovnané. Nikde jsem si nevšiml smítka prachu, nečistoty. Pracovníci v tomto směru odvádějí opravdu solidní kus práce a musím potvrdit, že bych se nebál jako rodič, dát do třídy dítě trpící alergií nebo astmatem. 40

41 Popis dne Ranní příchod dětí Do MŠ přicházím v 7:30hod ráno. Po krátkém pozdravení s učiteli se nejprve usazuji na židličku a pozoruji přicházející děti. Všímám si, že rodič (střídavě otec i matka) zaklepou na dveře třídy, pozdraví a dítě mírným popostrčením vsunou do třídy. Dítě stojí chvíli na místě, rozhlíží se, je nesvé, jakoby se neorientovalo. Učitel zde zasahuje. Pozdraví dítě a vyzívá jej k nějaké činnosti. Nabízí např. vymalování a slepení dnešní pomůcky papírového hrocha. Setkávám se zde poprvé s tím, že se chování učitelů liší od zásad, které hájila Marie Montessori že by se dítě tímto způsobem oslovovat nemělo. Hroch zde působí jako pomůcka vytvořená dětmi, kterou budou využívat na Elipse. Děti tuto možnost mohou odmítnout. Některé odmítají, jiné se naopak úkolu ujmou. Zajímavé je, že většina dětí, které se činnosti věnuje, jsou dívky. Kluci si většinou vybírají puzzle, skládačky, aj. Když počet dětí vzrůstá, sem tam se objevuje dítě, které je hlučné, pomůcky využívá neopatrně, nemá trpělivost. Učitel opět musí zasáhnout (ač by podle M.M. neměl). Třída obsahuje 25 dětí, z toho 3 tzv. integrované. Tyto děti jsou extrémně náchylné na jakékoliv vnější nepříznivé vlivy a rády se nechávají strhnout. Obracejí svojí pozornost k hlučnému dítěti a mohou se k němu kdykoliv připojit. To je pro třídu, která by podle nových hledisek měla mít dané mantinely (Montessoriová nedefinuje), nepřípustné. Učitel hyperaktivní dítě osloví jménem. Požádá ho, aby odložil a uklidil stávající hračku a donesl libovolnou pomůcku z praktického života. Dítě si donese tácek s hrníčkem mouky, mističkou a sítkem. Učitel v tichosti ukáže princip. Neříká: Dělej toto. Dítě chápe ukázku a pomůcka jej dokáže zabavit a zklidnit. Tento způsob hodnotím v souladu s Montessori pedagogikou jako výborný. 41

42 Dopolední svačinka Před jídlem si děti sednou na svoje místa (mají vlastní popsané židličky s fotkou). Právě nyní je možnost dětem ukázat změnu času v kalendáři, zazpívat si, protáhnout se, atp. Následuje pozvolné a tiché zvedání dětí, které si jdou pro svoje jídlo. Dopolední svačinku děti nemají připravenou. Mají pouze přichystanou konvičku s čajem, pomazánku v misce a chléb. Děti si musí čaj nalít, chléb namazat. Překvapilo mě, že malé děti (2,5 let) všechny tyto pravidla znají. Pokud zazmatkují, pomůže jim starší spolužák. Obr. 16 Chlapec (3 roky) při nalévání čaje. Elipsa: Cvičení na Elipse se v MŠ aplikuje 1x do týdne. Na každý měsíc jsou pečlivě vychovateli stanovena témata, které se s dětmi budou na elipse cvičit. Cvičení na elipse začíná tehdy, když je prostředí připravené. Učitel pouští hudbu. Děti jsou již naučeny, že při dané hudbě se mají seskupit kolem elipsy na koberci uprostřed místnosti (aplikace behaviorismu). Hudba děti uklidňuje, jsou okamžitě klidné a v místnosti by byl slyšet padající špendlík 42

43 Připravená elipsa obsahuje mapu světa, (maximalizovány jsou kontinenty), provaz, nejlepší výrobky hrochů z rána. Děti se kolem elipsy seskupí, zazpívají si písničku, ukloní se, protáhnou a sednou si po obvodu elipsy. Začíná série aplikací Montessori principů. 1. První dítě je vyzváno, aby v tichosti vstalo, vzalo pomůcku, obešlo elipsu a pomůcku předalo dalšímu spolužákovi. Cvičí tichost. 2. Přes elipsu a mapu světa je natažen provaz (představuje rovník). Děti jsou vyzvány, aby po provazu přešli. Cvičí rovnováhu. 3. Děti debatují o zvířátkách, které jsou v Africe a kamarádí s hrochem. Přiřazují jim tvar, barvu. 4. Zvířátka jsou dána do neprůhledného pytle. Dítě musí strčit ruce do pytle a osahat si libovolné zvíře, vyslovit jeho jméno a vytáhnout. Cvičí se hmat. K úplnému závěru si žáci s učitelem opět zazpívají, vzájemně ukloní a rozloučí. Obr. 17 Děti sedící kolem elipsy 43

44 Elipsa se ve školce nachází 3x, a to v české třídě, anglické třídě a společenské místnosti. Elipsa neslouží jenom k cvičení popsanému výše. Je to symbol sjednocení a rovnováhy. Děti se kolem ní seskupují při každé významné akci školy. Takovou akcí můžou být například narozeniny některého s dětí viz. Obr. 18. Obr. 18 Oslavenec dne [9] Pobyt venku Po skončení elipsy se děti mají možnost využít WC a seskupit se u šaten před východem ze školky. Pozoruji, že děti, jsou samostatné v oblékání. Některým dětem, převážně mladším (2,5-3,5), oblékání trvá o něco déle. Učitelé zůstávají v klidu, dítě pouze pozorují, neříkají mu ani Přidej, Dělej. Jakmile všechny děti zvládnou tuto základní věc, může se jít ven. Děti venku tráví (většinou v radostné náladě) přibližně 45 minut. Po této době se navracení pozvolna na oběd do budovy. 44

45 Oběd Učitel pouští hudbu. Děti již vědí, že si musí důkladně umýt ruce a dokonce si připraveným hadříkem a vodou umyjí svoje místo židličku a část stolečku. Oběd děti mají ve stejném duchu jako svačinu. Je zde vidět, že na některé děti (převážně menší) je den již dlouhý. Polední spánek a odchod dětí domů Po obědě se některé děti odebírají do části B Domácí. Zde již mají předem připravené podložky. Děti si podložky sami musí povléknout. Činnost zvládají. Oblékají se do pyžama, věci si přímo učebnicově skládají v pořadí, v jakém se budou opět oblékat. Tyto postřehy získává dítě právě z cvičení praktického života. vyzvedávat. Některé děti spát nešly. Čekaly na své rodiče, kteří si je po obědě začali pozvolna Pozoroval jsem, že pokud děti šly s vychovateli ven, neměly sebemenší problém se sami obléknout. Nikdo na ně netlačil a vychovatelé zde nezasahovali. Úloha rodiče při vyzvednutí byla zcela opačná. Rodič spěchal. Nechtěl dítě nechat obléknout se samo a v rychlosti a stresu ho oblékl. Tento fakt potvrdila i vychovatelka, které jsem se na to zeptal. Dítě poté přichází v úplně jiné náladě v jiném očekávání, než na konci dne odchází. Je zde vidět, že i když rodiče musejí projít seminářem před umístěním dítěte do školy, často nechápou hlavní principy Montessori pedagogiky. Svůj průzkum ukončuji v odpoledních hodinách, kdy se ve třídě nachází už jen pár dětí. 45

46 Osobní závěr MŠ je na vysoké úrovni v oblasti rozvoje dětí. Školka se může pyšnit vybaveným prostředím, které považuji (vzhledem k článkům, fotografiím z jiných MŠ) za výborné. Školka se dále snaží rodiče zapojit do výuky. Rodiče jsou povinni navštívit Montessori kurz před umístěním dítěte do školky. To jim poskytuje zásadní informace jak si dítěte všímat, jak k němu přistupovat a jak jej dále rozvíjet (bez ohledu na to, zda to rodiče později dodržují). Zamyšlení je v přístupu učitelů k dítěti. Marie Montessori nikde a nikdy nedefinovala žádné hranice pro děti. Dítě je podle ní individualita, která by měla mít neomezené hranice. Mělo by se chovat dle své vlastní nálady. Ale uvažme, zda dítěti můžeme dovolit ničit majetek, křičet a jen jej v této činnosti pozorovat nebo dokonce podporovat. Určitě ne. Dnešní doba je úplně jiná než ta, ve které žila Maria a vyvozovala své důsledky, a vyžaduje změny. Proto se přikláním k tvrzení, že nelze metody Marie Montessori chápat jako DOGMA. Přístup učitelů k dětem chápu, respektuji a tvrdím, že byl po profesionální stránce velmi dobrý, nikoliv bezchybný. Za nedostatky považuji u některých učitelů komunikaci někdy ironické poznámky, někdy zvýšení hlasu, chování k dítěti padla výhružka, že dítě nedostane jídlo, pokud bude zlobit, aj. 46

47 4.5. Stanovení hypotéz Pro výzkum bylo stanoveno pět hypotéz. Hypotéza č.1: H 1. Vychovatel dětem neodstraňuje z cesty překážky, pouze je motivuje Hypotéza č.2 H 2. Rodič spolupracuje se školou v oblasti rozvoje dítěte Hypotéza č.3 H 3. Vychovatel je tvůrčí osobností a nezávislý pozorovatel pro děti Hypotéza č.4 H 4. Všechny pomůcky jsou využívány rovnoměrně Hypotéza č.5 H 5. Montessori zařízení disponují bohatou výbavou připraveného prostředí 47

48 4.6. Získané výsledky a vyhodnocení hypotéz Protože jsem provedl výzkum pouze v jedné MŠ, celkový počet vychovatelů by byl pro vyhodnocení hypotéz příliš nízký (8 členů), oslovil jsem pomocí ové korespondence i ostatní MŠ na území ČR. Pro tyto školy jsem vytvořil internetový dotazník / anketu, kde každý mohl hlasovat pouze 1x. jsem poslal ředitelům / zřizovatelům škol s dodatečnou prosbou o rozposlání mezi zaměstnance. byl rozposlán 13 školám, jmenovitě: Zlínský kraj: Pardubický kraj: Liberecký kraj: Montessori školka Zlín, MŠ Klubíčko Pardubice MŠ Montessori Liberec Praha: Montessori školka Hříbeček, Montessori centrum 4medvědi, Montessori školička Hvězdička, Montessori školka Jonáš, Miniškolka U Spiritky, HVĚZDA Montessori školka, Mateřeská školka U vrbiček, Olomoucký kraj: MŠ Sluníčko Olomouc, MŠ Jílová, Monte školka. Návratnost byla v podobě 18 odpovědí. Tedy z každého zařízení se průzkumu účastnil jeden nebo dva pedagogové (případně i více, někde např. nikdo). Během vykonané praxe mi odpovědělo na dotazník 8 vychovatelů. Dohromady se tedy ankety účastnilo 26 lidí bez ohledu na pohlaví, věk, zkušenosti. Vytvořená internetová anketa je k nahlédnutí v Příloze č

49 H 1. Vychovatel dětem neodstraňuje z cesty překážky, pouze je motivuje Cíl: Potvrdit tvrzení na str. 23 v Úkolech vychovatele. Vychovatel by neměl dítěti říkat co má a nemá dělat, případně jakým způsobem, pouze jej motivovat např. nějakou činností. Grafy: Špatně zapojujícím dětem Méně šikovným (zručným) dětem: 69% 0% 92% 31% a) pomáhám b) motivuje je c) ignoruji je a) pomáhám b) motivuji je c) ignoruji je 0% 8% Vyhodnocení: Prví graf ukazuje, že z větší části (69%) se pedagogové přiklání ke stanovené hypotéze. Z menší části (31%) jsou pedagogové přesvědčeni, že dítě občas potřebuje pomoc a tvrdí, že dítěti pomáhají. Na druhou otázku pedagogové odpověděli v převážné části (92%) správně podle stanovené hypotézy. Pomoc dětem poskytuje pouze 8% pedagogů Podle praxe, kterou jsem strávil na mateřské škole tvrdím, že dítěti je opravdu nutné v některých situacích pomoci. Takovou situací může být například ranní příchod dítěte, kdy dítě je nesvé. Učitel zde dítě často volá, a doslova jej vybízí k činnosti. Druhou situací může být to, kdy se dítě záměrně snaží s hračkou / pomůckou zacházet neopatrně. Na základě vyhodnocení kvantitativního průzkumu a praxe strávené v MŠ hypotézu potvrzuji. 49

50 H 2. Rodič spolupracuje se školou v oblasti rozvoje dítěte Cíl: Potvrdit informace shrnuté na str. 23 v Základní úloha rodiče. Rodič by měl spolupracovat se školou v oblasti rozvoje dítěte. Měl by navštěvovat semináře, podporovat školu finančně, dítěte si maximálně všímat a informovat pedagogy o možných změnách v senzitivním vývoji. Grafy: Rodič ve vztahu k pomůckám a materiálu se: 62% 23% 15% Rodiče ve vztahu k informovanosti: 0% 65% 35% a) podílí aktivně na nákupu nebo výrobě pomůcek b) podílejí se sponzorským darem c) nepodílejí se spolufinancováním a) pravidelně navštěvují semináře, informují se o metodách, principech b) nepravidelně se snaží udržet kontakt se školou c) nejeví zájem Vyhodnocení: Na první otázku odpověděli pedagogové, že pouze 15% rodičů se podílí AKTIVNĚ na nákupu nebo výrobě pomůcek. Větší část (62%) tvoří rodiče, kteří se podílejí pouze sponzorským darem a 23% tvoří rodiče, kteří se nepodílejí vůbec na spolufinancování. Z druhého grafu je patrné, že 35% pedagogů odpovědělo, že se rodiče PRAVIDELNĚ informují o metodách a principech. Větší část 65% pedagogů tvrdí, že se rodiče snaží nepravidelně udržet kontakt se školou. Třetí možnost výběru zůstala bez hodnocení. Podle praxe a rozhovoru pedagogů jsem se dozvěděl, že rodič většinou musí platit roční poplatek na nákup pomůcek. Nikoliv, že by chtěl z vlastní vůle, ale proto, že to přikazuje řád školy. Podle pedagogů se rodiče bohužel o vývoj dítěte nezajímají. Často rodič porušuje veškeré úsilí pedagogů např. rychlé oblékání při odchodu ze školy, kdy rodič ve spěchu a z netrpělivosti dítě obleče místo toho, aby to dítě zvládlo samo. Na základě vyhodnocení kvantitativního průzkumu a praxe strávené v MŠ hypotézu nepotvrzuji. 50

51 H 3. Vychovatel je tvůrčí osobností a nezávislý pozorovatel pro děti Cíl: Podle str. 24 Úkoly vedoucího je pedagog osoba, která se se má maximálně starat o připravené prostředí a jistým způsobem (podle M.M.) toto prostředí obohacovat z vlastní iniciativy. Cílem je potvrdit, že si učitelé pomůcky i vyrábějí sami a že hry, které s dětmi hrají, jsou často obměňovány. Grafy: Pomůcky a materiál: Hry s dětmi: 91% 85% 15% 0% 4% 5% a) převážně nakupujeme b) převážně vyrábíme c) kombinujeme obě možnosti a) vymýšlíme nové b) obměňujeme c) neměníme Vyhodnocení: Na první otázku odpovědělo 91% pedagogů, že v zařízení kombinují tvorbu pomůcek s nákupem. Menší zastoupení (5%) odpovědělo, že pomůcky převážně i nakupují a pouze 4% odpovědělo, že pomůcky převážně vyrábějí. Na druhou otázku odpovědělo 85% pedagogů, že hry s dětmi (například na elipse) obměňují. Pouhých 15% pedagogů odpovědělo, že vymýšlí hry nové. Na třetí možnost nepřipadl žádný hlas. Díky praxi musím říci, že každý den se pedagog snaží dětem poskytnout jinou motivaci - pomůcku, která je po zbytek dne minimálně 1x využita. Tyto pomůcky mohou být vyrobeny dětmi z papíru, ze dřeva, z plastelíny. Hry s dětmi se ve školce mění podle předem naplánovaného rozvrhu. Pedagogové uskutečňují sezení, na kterém jsou hry s dětmi (samostatně pro anglickou třídu, samostatně pro českou) navrženy a následně i schváleny. Na základě vyhodnocení kvantitativního průzkumu a praxe strávené v MŠ hypotézu potvrzuji. 51

52 H 4. Všechny pomůcky jsou využívány rovnoměrně Cíl: Potvrdit, že pomůcky jsou dětmi využívány rovnoměrně. Dítě podle M. M. nesmí dát přednost barvě či lesku. Pomůcky by měly být co nejjednodušší a převážně ze stejného materiálu (dřevo, smirek, papír). Grafy: Dítě vyžívá převážně pomůcky Dítě dává přednost 68% 27% 68% 32% 0% 5% 0% a) praktického života b) smyslového vnímání c) rozvíjející řeč a písmo d) matematické e) kosmické výuky f) do všech jednotlivých oborů rovnoměrně a) barevnosti nebo lesklosti pomůcky b) důmyslnosti pomůcky c) využívá všech pomůcek rovnoměrně Vyhodnocení: Na první otázku odpovědělo 68% pedagogů, že děti využívají pomůcek do všech oborů rovnoměrně. Menší zastoupení (27%) měla odpověď, že děti využívají pomůcek do praktického života. Jako poslední (5%) byla odpověď, že děti využívají pomůcek do kosmické výuky. Na druhou otázku odpovědělo 68% pedagogů, že dítě využívá všech pomůcek rovnoměrně a nedává přednost nějakým specifickým vlastnostem. Menší zastoupení (32%) měla odpověď, že dítě dává přednost důmyslnosti. S nulovým výstupem byla odpověď, že dítě dává přednost barevnosti či lesku. Během praxe jsem mluvil téměř se všemi dětmi ve třídě a ptal se:. S jakou hračkou / pomůckou si hraješ nejraději. Děti často odpovídali: Nevím, Rád si maluji, Se všemi. Většinou děti nevydrželi u pomůcky déle než 20 minut a pomůcky v rychlém tempu střídaly. Na základě vyhodnocení kvantitativního průzkumu a praxe strávené v MŠ hypotézu potvrzuji. 52

53 H 5. Montessori zařízení disponují bohatou výbavou připraveného prostředí Cíl: Potvrdit, že třídy disponují bohatou výbavou připraveného prostředí. Tedy, že jsou ve třídě obsaženy pomůcky z různých oborů (matematika, smyslová výuka) a dítě má možnost sáhnout po kterékoliv pomůcce bez ohledu na to, že by na danou pomůcku muselo čekat, nebo se pomůcky dokonce dožadovat. V návaznosti poté říci, že bez připraveného prostředí by systém M. M. nemohl existovat. Grafy: Vybavení v Montessori zařízení je: Pomůcky a materiál připraveného prostředí jsou: 65% 35% 77% 23% 0% a) na výborné úrovni b) uspokojivé c) nedostačující 0% a) vysoce důležité b) důležité c) méně důležité d) nepodstatné Vyhodnocení: Z průzkumu vyplývá, že 65% učitelů / vychovatelů považuje vybavení ve svém zařízení na výborné úrovni. Menší část (35%) odpověděla, že vybavení je u nich uspokojivé. Nikdo z dotazovaných neodpověděl, že je nedostačující. Většina vychovatelů odpověděla (77%), že pomůcky jsou vysoce důležité, 23% uvedla že jsou důležité. Nikdo z dotazovaných neodpověděl, že jsou méně důležité nebo dokonce nepodstatné. Podle českého dodavatele [10] se ve školce nachází téměř vše, co se nabízí na českém trhu. Podle světového dodavatele [11] má zařízení stále velké rezervy. Pokud se však omezíme na tuzemského dodavatele, považuji, že vybavení v Montessori zařízení je na výborné úrovní. Na základě vyhodnocení kvantitativního průzkumu a praxe strávené v MŠ hypotézu potvrzuji. 53

54 5. ZÁVĚR V této závěrečné práci jsem se snažil popsat systém Marie Montessoriové a jeho aplikaci v mateřské škole z důvodu velkého množství pomůcek a řádně připraveného prostředí. Práce je pojata teoreticky i prakticky výzkumem v MŠ Sluníčko, Brno Lesná. Zde jsem mohl srovnat styl výuky a porovnat jej s teorií. Musím konstatovat, že: Připravené prostředí bylo na vysoké úrovni. Pedagogové se snažili děti neustále motivovat. Ukazovali jim postupy, předávali své vědomosti. To vše nenásilnou a hravou formou. Zapojena byla téměř celá třída. Učitelé podle zjištění správně aplikovali systém Marie Montessoriové. Na dítě nekřičeli, neodtrhávali jej od ostatních, když bylo hlučné ani jiným způsobem jej neomezovali. Práce asistentů byla vzorová, klidná, obětavá pro děti. Rodiče se však vzorově nechovali. Dítě často nenechali dělat věci, které by mělo udělat samo. Často dítě bylo napomenuto, ať si pospíší, že není moc času. V šatně pro děti rodič často nevydržel pomalost oblékání a obouvání a dítě pokáral nebo jej do bundy oblékl v rychlosti sám. Podle ředitelky jsou rodiče takový, že i když chodí na kurzy Montessori pedagogiky, často nechápou pravý princip. Rodičů, kteří by aktivně spolupracovali se školou a byly jednotní se školními vzdělávacími plány je, podle paní ředitelky, opravdu málo. Děti ve školce byly velmi klidné. Příliš nehlučeli. Občas zacházeli s pomůckou příliš neobratně, až se zdálo, jakoby ji schválně ničili. Zde pedagog zasáhl. Často mně děti udivovali svým klidným a rozhodným chováním. Věděli, že si mají před jídlem uklidit, umýt ruce, utřít stoleček. Věděli jak si nalít čaj, namazat pečivo. Tím jsem mohl vidět, že metody z praktického života jsou správně aplikovány. Výzkum v mateřské škole byl zásadní a pomohl mi pochopit pravou podstatu dnešní Montessori pedagogiky. 54

55 6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: Odborné publikace: [1] ZELINKOVÁ, O: Pomoz mi, abych to dokázal. Praha : Portál, str ISBN [2] PRŮHA, J: Alternativní školy. Praha : Portál, str ISBN [3] SVOBODOVÁ, J. a JŮVA, V: Alternativní školy. Brno : Paido, str. 78. ISBN [4] HUBEŇÁKOVÁ, Z: Didaktická funkce pomůcek Montessori pedagogiky, Bakalářská práce, Masarykova Univerzita, [5] ŠTEFÁČKOVÁ, H: Vybavené prostředí a didaktický materiál v pedagogice, Závěrečná práce, Karlova Univerzita, 2009 [6] DOSTÁLOVÁ, H: Srovnání školní úspěšnosti žáků Montessori třídy a žáků třídy klasické, Bakalářská práce, Masarykova Univerzita, [7] SOBOTKOVÁ, K: Daltonská výuka motivace a řízení učení, Závěrečná práce, VUT FAST, 2011 Literatura faktu: [8] Živá historie, historický magazín, říjen 2011 Internetové odkazy: [9] KOMPLEXNÍ VZDĚLÁVACÍ CENTRUM: [10] MONTESSORI POMŮCKY A HRAČKY [11] SVĚTOVÝ VÝROBCE POMŮCEK A NÁBYTKU [12] SPOLEČNOST MONTESSORI 55

56 Mediální odkaz: [13] MARIA TAVARELLI, G: Maria Montessoriová (překl. CZ), Drama (TV film), Itálie 2007, 2x100min 56

57 7. ABSTRAKT: Abstrakt v českém jazyce Závěrečná práce je zaměřena na aplikaci systému M. Montessoriové v mateřské škole. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Teoretická část pojednává stručně o historii přechodu klasického školství k alternativnímu, charakterizuje jednotlivé alternativní školy a podrobněji se věnuje systému Marie Montessoriové. Praktická část se zabývá výzkumem v Mateřské škole Sluníčko. Abstrakt v anglickém jazyce The thesis is focused on the application of Montessori s system in the kindergarten. The thesis is divided into two parts, theoretical and practical part. The theoretical part discusses briefly of the history of transition from classical to alternative school system, characterized each of alternative schools and describes Maria Montessori system. The practical part deals research in the kindergarten Slunicko (Sun). Klíčová slova v českém jazyce alternativní škola, mateřská škola, škola Montessori, připravené prostředí, pomoz mi, abych to dokázal, samostatnost, svoboda Klíčová slova v anglickém jazyce alternative school, kindergarten, Montessori school, prepared environment, help me do it myself, independence, freedom 57

58 8. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Dotazník Internetová anketa / dotazník (ve fázi vyplňování) 58

59 PŘÍLOHY 59

60 Příloha č. 1 Dotazník 60

61 Příloha č. 2 Internetová anketa / dotazník (ve fázi vyplňování) 61

Septima, oktáva. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 11. 1. 2014.

Septima, oktáva. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 11. 1. 2014. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: CZ.1.07/1.5.00/34.0690 VY_32_INOVACE_GFP_32_05_1.13 Význam pedagogické praxe pro úspěšné zvládnutí profese učitele

Více

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie Pedagogické principy Montessori školy Každé dítě je jedinečnou osobností, má svůj vlastní tvůrčí potenciál, motivaci učit se a právo být respektováno jako osobnost. Jelikož jsou děti zásadně ovlivňovány

Více

Škola Montessori. Eliška Popelková, Lenka Kadlecová, Jiří Kadlec

Škola Montessori. Eliška Popelková, Lenka Kadlecová, Jiří Kadlec Škola Montessori Eliška Popelková, Lenka Kadlecová, Jiří Kadlec MARIE MONTESSORI ( 1870 1952 ) Všestranně nadaná pedagožka, lékařka, filozofka a vědkyně Věnuje se výchově mentálně postižených dětí (od

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

MARIA MONTESSORI PŘIPRAVENÉ PROSTŘEDÍ

MARIA MONTESSORI PŘIPRAVENÉ PROSTŘEDÍ MARIA MONTESSORI Narodila se v roce 1870 v Itálii. V roce 1896 po ukončení studia medicíny se stala první italskou lékařkou. Pozorování v její klinické praxi ji přivedla k analýze učení dětí. Svoji pozornost

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU PŘI ZÁKLADNÍ ŠKOLE HROZNĚTÍN

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU PŘI ZÁKLADNÍ ŠKOLE HROZNĚTÍN ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU PŘI ZÁKLADNÍ ŠKOLE HROZNĚTÍN Školní vzdělávací program pro školní družinu Hroznětín, Školní 333, 362 33 Hroznětín 1. Identifikační údaje Název vzdělávacího

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Základní škola Ilji Hurníka, Opava, Ochranova 6 příspěvková organizace. Školní vzdělávací program Školního klubu

Základní škola Ilji Hurníka, Opava, Ochranova 6 příspěvková organizace. Školní vzdělávací program Školního klubu Základní škola Ilji Hurníka, Opava, Ochranova 6 příspěvková organizace Školní vzdělávací program Školního klubu Platnost: od 1. září 2013 Obsah Základní charakteristika školy... 3 Konkrétní cíle vzdělávání...

Více

Výzdoba tříd a přilehlých prostor je velkou měrou zastoupena výtvarnými pracemi dětí.

Výzdoba tříd a přilehlých prostor je velkou měrou zastoupena výtvarnými pracemi dětí. II. PODMÍNKY PRO VZDĚLÁVÁNÍ 1. Vybavení a vnitřní prostory MŠ Vnitřní prostory a vybavení nábytkem Vnitřní prostory jsou vhodně členěny a uspořádány tak, aby bylo možno rozvíjet hlavně kreativitu a osobní

Více

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Předmět evaluace Cíle evaluace Podmínky vzdělávání: Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského nábytku 2. Struktura v prostoru pro děti s PAS 3. Materiální

Více

Pilíře pedagogiky Marie Montessori

Pilíře pedagogiky Marie Montessori Pilíře pedagogiky Marie Montessori Pedagogika Marie Montessori umožňuje dítěti vzdělávat se a využívat svůj potenciál radostně a beze stresu. Učí vážit si sebe i druhých, pečovat o své okolí. Učí svobodnému

Více

Týdenní počet hodin 42 hod z toho 1.stupeň 18 hod 2.stupeň 24 hod

Týdenní počet hodin 42 hod z toho 1.stupeň 18 hod 2.stupeň 24 hod Vzdělávací oblast ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Týdenní počet hodin 42 hod z toho 1.stupeň 18 hod 2.stupeň 24 hod Vyučovací předmět Pracovní vyučování Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v této vzdělávací

Více

3. Charakteristika vzdělávacího programu přípravné třídy

3. Charakteristika vzdělávacího programu přípravné třídy 2. Základní údaje o přípravné třídě V základní škole a mateřské škole Petra Strozziho je od školního roku 2012/2013 nově zřízen přípravný ročník. Je určen pro děti v posledním roce před zahájením povinné

Více

Téma číslo 7 Alternativní a reformní školství ve světě a v ČR I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 7 Alternativní a reformní školství ve světě a v ČR I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 7 Alternativní a reformní školství ve světě a v ČR I Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Základy vývoje školské soustavy v českých zemích. Vývoj školské soustavy za Rakouska-Uherska. Vzdělávací

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

ŠVP Škola poznání a pohody

ŠVP Škola poznání a pohody ŠVP Škola poznání a pohody Základní škola a Mateřská škola Velká Jesenice, okres Náchod Charakteristika školy Základní údaje o škole Adresa: Základní škola a Mateřská škola Velká Jesenice, okres Náchod

Více

Kurz práce s informacemi

Kurz práce s informacemi Kurz práce s informacemi Hra - vyučovací metoda Vypracoval: Jakub Doležal (362999) Obsah Hra - vyučovací metoda...4 Didaktická hra...4 Druhy didaktických her...4 Výběr her...6 Rozhodovací hra...7 Paměťová

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu ve všech ročnících 1. stupně v časové dotaci 1 vyučovací hodiny týdně. PRACOVNÍ ČINNOSTI Charakteristika vyučovacího předmětu Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v

Více

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika Vyučovací předmět Informatika je realizován v rámci ŠVP na 1. stupni ZŠ (5. ročník) s časovou týdenní dotací 1 hodina. Na 2. stupni ZŠ je realizována

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro přípravnou třídu

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro přípravnou třídu ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro přípravnou třídu Základní škola Cheb, Kostel.nám.14, příspěvková organizace Identifikační údaje Název vzdělávacího programu: ŠVP podle RVP ZŠ pro přípravnou třídu Adresa školy:

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav skola@zs.knezmost.cz 326 784 166, 739 028 084 Školní vzdělávací program školního klubu Platnost: od 2. 9. 2013 Kontakty: Mgr. Michaela Černá

Více

5.2 ANGLICKÝ JAZYK 5.2.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

5.2 ANGLICKÝ JAZYK 5.2.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 5.2 ANGLICKÝ JAZYK 5.2.1 CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Obsah předmětu Anglický jazyk je dán obsahem vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace,

Více

Školní vzdělávací program pro školní družinu Základní škola a mateřská škola Zlatníky-Hodkovice

Školní vzdělávací program pro školní družinu Základní škola a mateřská škola Zlatníky-Hodkovice Školní vzdělávací program pro školní družinu Základní škola a mateřská škola Zlatníky-Hodkovice 1 Obsah 1. Identifikace ŠD 3 2. Charakteristika ŠD 4 3. Materiální, ekonomické a personální podmínky 4 1.

Více

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH 4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH 1 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH Projednáno pedagogickou radou dne: 26. 8. 2010 Schválila ředitelka školy: 26. 8. 2010 Platnost od: 1. 9. 2010 Podpis

Více

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04. Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a

Více

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast je v našem vzdělávání zastoupena jedním předmětem matematikou, od 1. do 9. ročníku. Podle vývoje dětské psychiky a zejména

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ELPIS

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ELPIS ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ELPIS Obsah 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika školy 2. 1. Úplnost a velikost školy 2. 2. Vybavení školy 2. 3. Charakteristika pedagogického sboru 2. 4. Dlouhodobé projekty,

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Školní družina při Základní škole Na rovině. Školní vzdělávací program ODPOLEDNE JAKO DOMA

Školní družina při Základní škole Na rovině. Školní vzdělávací program ODPOLEDNE JAKO DOMA Školní družina při Základní škole Na rovině Školní vzdělávací program ODPOLEDNE JAKO DOMA Identifikační údaje školní družiny Název: Školní družina při ZŠ Na rovině Adresa: Masarykovo nám. 110, Lázně Bohdaneč

Více

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Jeden za všechny, všichni za jednoho Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

1. Učební plán vzdělávacího programu NÁRODNÍ ŠKOLA, čj. 15724/97-20, s platností od 1.9.1997, 1. stupeň. Nadstavbová část umožňuje:

1. Učební plán vzdělávacího programu NÁRODNÍ ŠKOLA, čj. 15724/97-20, s platností od 1.9.1997, 1. stupeň. Nadstavbová část umožňuje: 1. Učební plán vzdělávacího programu NÁRODNÍ ŠKOLA, čj. 15724/97-20, s platností od 1.9.1997, 1. stupeň Rozvrh hodin v týdnu není chápán jako dogma. Je na učiteli, jak si rozvrhne denní program výuky,

Více

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

2. INTEGROVANÝ BLOK. Školní rok 2014/2015 SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI. Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ

2. INTEGROVANÝ BLOK. Školní rok 2014/2015 SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI. Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ Školní rok 2014/2015 2. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: POZNÁVÁM SVÉ TĚLO, SVÉ SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR - Rozvíjení a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé

Více

Školní vzdělávací program pro školní družinu. na školní rok 2013/2014. Barevný domeček poznání, zábavy a odpočinku.

Školní vzdělávací program pro školní družinu. na školní rok 2013/2014. Barevný domeček poznání, zábavy a odpočinku. Školní vzdělávací program pro školní družinu na školní rok 2013/2014 Barevný domeček poznání, zábavy a odpočinku. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU ZÁKLADNÍ ŠKOLA Hájová 98, Mokré Lazce 747

Více

PŘIHLÁŠKA. ZŠ A MŠ SDRUŽENÍ, MONTESSORI TŘÍDY ŠKOLNÍ ROK 201 /201 (doplňte) PŘIHLAŠUJI DÍTĚ DO DO MONTESSORI TŘÍDY ZŠ A MŠ SDRUŽENÍ:

PŘIHLÁŠKA. ZŠ A MŠ SDRUŽENÍ, MONTESSORI TŘÍDY ŠKOLNÍ ROK 201 /201 (doplňte) PŘIHLAŠUJI DÍTĚ DO DO MONTESSORI TŘÍDY ZŠ A MŠ SDRUŽENÍ: PŘIHLÁŠKA ZŠ A MŠ SDRUŽENÍ, MONTESSORI TŘÍDY ŠKOLNÍ ROK 201 /201 (doplňte) Jméno dítěte: Datum narození: Bydliště: Zdravotní pojišťovna: Jméno zákonného zástupce: Tel. kontakt: Tel. kontakt 2: (2. kontaktní

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

4.1 Učební plán pro 1.stupeň

4.1 Učební plán pro 1.stupeň 4. Učební plán Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9.ročníku. ŠVP rozlišuje tři vzdělávací období: 1.období zahrnuje 1.-3. ročník, 2.období 4.-5. ročník, 3. období 6.-9. ročník. ŠVP vymezuje závazné kompetence

Více

Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIP-14/13-P

Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIP-14/13-P Česká školní inspekce Plzeňský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIP-14/13-P Název právnické osoby Mateřská škola Montessori Plzeň vykonávající činnost školy: Sídlo: Kopeckého sady 12, 301 00 Plzeň IČO:

Více

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie:

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie: Vyučovací předmět: ZEMĚPISNÁ PRAKTIKA Učební osnovy 2. stupně 5.3.2. ná praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Německý jazyk Období: 2. období, 3. období Počet hodin ročník: 0 66 66 66 Učební texty: 2. období A)

Více

Koncepce. Základní školy Jana Wericha 2013 2017. Základní škola Jana Wericha

Koncepce. Základní školy Jana Wericha 2013 2017. Základní škola Jana Wericha Základní škola Jana Wericha 163 00 Praha Řepy, Španielova 19/1111, tel. 235 314 162, tel./fax. 235 314 362 Koncepce Základní školy Jana Wericha 2013 2017 Aby se holky smály a školy se nebály a kluci jakbysmet.

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok: 2014/ 2015 Základní škola praktická a základní škola speciální Ostrov Adresa školy: Krušnohorská 304, 363 01 OSTROV Telefon: 730 585 022, 730 329109, 730 329 108

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Jihlava Inspekční zpráva Mateřská škola Juliánka Jihlava, Erbenova 37 Erbenova 37, 586 04 Jihlava Identifikátor zařízení: 600 116 417 Zřizovatel: Městský úřad,

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka. pátek 13. února 2015 14,00 18,00. Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte)

Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka. pátek 13. února 2015 14,00 18,00. Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte) Zápis do 1. třídy ZŠ Slovanka pátek 13. února 2015 14,00 18,00 Individuální termín lze dohodnou tel. 774 3056 75 ( např. při nemoci dítěte) Den otevřených dveří pátek 16.1. 2015 8,00 - prohlídka školy

Více

Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí

Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí Tato koncepce vychází z analýzy současného stavu a jejím záměrem je nastínit profilaci školy, tedy specifický směr, kterým se bude MŠ ubírat. Profilace školy je

Více

Základní škola a Mateřská škola Brno, Pastviny 70, p. o.

Základní škola a Mateřská škola Brno, Pastviny 70, p. o. Základní škola a Mateřská škola Brno, Pastviny 70, p. o. VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Č. J.: 1/9/2014 Vypracoval: Vydal: Ing. Petra Hanzalová, vychovatelka pověřená vedením ŠD Mgr. Jarmila Líčeníková, ředitelka

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY

ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) upravuje

Více

KDO SI HRAJE NEZLOBÍ ANEB NA VĚKU NEZÁLEŽÍ

KDO SI HRAJE NEZLOBÍ ANEB NA VĚKU NEZÁLEŽÍ Mateřská škola Jiříkov, Filipovská 686,okres Děčín, příspěvková organizace MŠ Slunečnice PROJEKT SPOLUPRÁCE MATEŘSKÉ ŠKOLY SLUNEČNICE A DOMOVA SRDCE V DLANÍCH VE FILIPOVĚ S NÁZVEM KDO SI HRAJE NEZLOBÍ

Více

Klasifikační řád pravidla pro hodnocení žáků

Klasifikační řád pravidla pro hodnocení žáků Základní škola a Mateřská škola Bolatice, příspěvková organizace Klasifikační řád pravidla pro hodnocení žáků I. Získání podkladů pro klasifikaci 1. Metody získávání podkladů soustavná diagnostická pozorování

Více

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009

Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Výtvarná výchova úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je část vzdělávací oblasti Umění a kultura.

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Školní vzdělávací program:

Školní vzdělávací program: Mateřská škola Louny, Fügnerova 1371, příspěvková organizace Školní vzdělávací program: Hop a skok po celý rok, s krtkem naším kamarádem, svět kolem nás poznáváme. Vzdělávací obsah: Rozvíjení dítěte a

Více

Školní vzdělávací program Zdravá škola

Školní vzdělávací program Zdravá škola Školní vzdělávací program Zdravá škola (Plné znění ŠVP je přístupné veřejnosti ve vestibulu školy.) Název ŠVP Zdravá škola je odvozen od zaměření školy na holistické chápání podpory zdraví, tj. rozvoj

Více

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk ANGLICKÝ JAZYK Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí 1. Kompetence k učení žák dlouhodobě

Více

Modul: 4. modul - MŠ s alternativními metodami výuky - Montessori metoda)

Modul: 4. modul - MŠ s alternativními metodami výuky - Montessori metoda) ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Země: Velká Británie Město: Londýn Zařízení: Montessori Dulwich Oaks Modul: 4. modul - MŠ s alternativními metodami výuky - Montessori metoda) Termín: 1. - 6. 3. 2015 Jmenuji se Lenka

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je realizován ve vyučovacím předmětu Prvouka. Předmět Prvouka je vyučován v 1.a 2. ročníku

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy směřovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je určený pro děti 1. stupně. Školní družina při FZŠ Brdičkova

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

KONCEPCE DOMÁCÍ PŘÍPRAVY

KONCEPCE DOMÁCÍ PŘÍPRAVY Základní škola Liberec, Švermova 403/40, příspěvková organizace KONCEPCE DOMÁCÍ PŘÍPRAVY Sídlo: Švermova 403/40, Liberec 10 Schválila: Vypracovala: Mgr. Jarmila Hegrová, ředitel školy Mgr. Jarmila Hegrová,

Více

Pojetí vyučovacího předmětu

Pojetí vyučovacího předmětu Učební osnova předmětu ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY studijního oboru 26-41-M/01 ELEKTROTECHNIKA Pojetí vyučovacího předmětu Učivo vyučovacího předmětu základy elektrotechniky poskytuje žákům na přiměřené úrovni

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška Identifikace Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Adresa školy: Kpt. Jaroše 612, 432 01 Kadaň Ředitelka školy: Bc. Diana Roubová

Více

Představení. Mateřské školy Zlín, Milíčova867, příspěvková organizace. Dana Bařinová ředitelka mateřské školy

Představení. Mateřské školy Zlín, Milíčova867, příspěvková organizace. Dana Bařinová ředitelka mateřské školy Představení Mateřské školy Zlín, Milíčova867, příspěvková organizace Dana Bařinová ředitelka mateřské školy Základní údaje Právní forma školy: příspěvková organizace samostatný právní subjekt Zřizovatel:

Více

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období Tematický plán třídy 2. B Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které

Více

Školní vzdělávací program pro školní družinu

Školní vzdělávací program pro školní družinu Základní škola, Brno, Gajdošova 3 DOKUMENTACE ŠKOLY Školní vzdělávací program pro školní družinu Číslo dokumentu: 01.62 01092013 Platnost: 01.09.2013 Počet stran: 8 Počet příloh: 0 Školní vzdělávací program

Více

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod

Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vzdělávací oblast ČLOVĚK A JEHO SVĚT Týdenní počet hodin 12 hod z toho 1.stupeň 12 hod 2.stupeň 0 hod Vyučovací předměty Prvouka Vlastivěda Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávaní v této vzdělávací

Více

Mateřská školka Září ŠKOLKA, KDE SPOLEČNĚ ROSTEME.

Mateřská školka Září ŠKOLKA, KDE SPOLEČNĚ ROSTEME. Mateřská školka Září ŠKOLKA, KDE SPOLEČNĚ ROSTEME. Témata I. Osobnost učitele II. Potřeby dětí III. Partnerský přístup IV. Emoce a jak na ně V. O nás VI. Kobereček VII. Průvodníček VIII. Měsíční témata

Více

Informace o činnosti mateřské školy

Informace o činnosti mateřské školy Praha 8 Ďáblice, U Parkánu 17, 182 00 IČO: 709 307 16 Informace o činnosti mateřské školy 2013 2014 Č. j.: 930/2014 V Praze dne 12. října 2014 A) Informace o činnosti mateřské školy ve školním roce 2013/2014

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

KONTAKT: Mgr. ČEJKOVÁ HANA, TELEFON: 317 740 135

KONTAKT: Mgr. ČEJKOVÁ HANA, TELEFON: 317 740 135 TLOSKOV KONTAKT: Mgr. ČEJKOVÁ HANA, TELEFON: 317 740 135 1. Kde je služba poskytována, vybavení místnosti, pomůcky Služba je poskytována v 1. patře hlavní budovy - Zámek (přístup výtahem). Učebna má 2

Více

6) ŠKOLSKÁ POLITIKA ČR

6) ŠKOLSKÁ POLITIKA ČR 6) ŠKOLSKÁ POLITIKA ČR A) VZDĚLÁVACÍ POLITIKA ČR, JEJÍ PRINCIPY A FUNKCE, ORGANIZACE ŠKOLSKÉ SOUSTAVY V ČR VZDĚLÁVACÍ POLITIKA V ČR - Je souhrn konkrétních činností a opatření, kterými zejména stát, ale

Více

Matematika a její aplikace Matematika 1. období 3. ročník

Matematika a její aplikace Matematika 1. období 3. ročník Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Období ročník : Matematika a její aplikace Matematika 1. období 3. ročník Počet hodin : 165 Učební texty : H. Staudková : Matematika č. 7 (Alter) R. Blažková : Matematika

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 5 ZDRAVOTNÍ

Více

Kompetence sociální a personální cílem je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých.

Kompetence sociální a personální cílem je rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat, pracovat v týmu, respektovat a hodnotit práci vlastní i druhých. 5.8. Vyučovací oblast: Člověk a zdraví 5.8.2. Tělesná výchova pro 1. stupeň Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Hlavním

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

ŠKOLNÍ ŘÁD mateřské školy

ŠKOLNÍ ŘÁD mateřské školy 1 ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA Radostín nad Oslavou, příspěvková organizace ŠKOLNÍ ŘÁD mateřské školy Vydává: Mgr. Jiří Slouka, ředitel školy Vypracovala: Ivana Fabíková, vedoucí učitelka Účinnost od 10.

Více

Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče

Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče Zákonní zástupci žáků naší školy byli vyzváni k vyplnění anonymních dotazníků, týkajících se vztahů (v souvislosti se školou), výchovy a vzdělání,

Více

Práce s laboratorní technikou 6.ročník

Práce s laboratorní technikou 6.ročník Práce s laboratorní technikou 6.ročník vztahy, průřezová témata vybere a prakticky využívá vhodné postupy, přístroje, zařízení a pomůcky pro konání konkrétních pozorování, měření a experimentů OSV - Rozvoj

Více

Základní škola Josefa Václava Myslbeka a Mateřská škola Ostrov Školní vzdělávací program OBRÁZKOVÁ ABECEDA

Základní škola Josefa Václava Myslbeka a Mateřská škola Ostrov Školní vzdělávací program OBRÁZKOVÁ ABECEDA OBRÁZKOVÁ ABECEDA přípravných tříd ZŠ Tento školní vzdělávací program je součástí Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání Každý žák je úspěšný ze dne 1. září 2005, č. j. 464/05 podpis ředitele

Více

KONCEPCE ROZVOJE ŠKOLY

KONCEPCE ROZVOJE ŠKOLY Základní škola Tvarožná Lhota, příspěvková organizace, Tvarožná Lhota 275, 696 62 Strážnice KONCEPCE ROZVOJE ŠKOLY Obsah: Úvod- poslání školy 1. Oblast výchovně-vzdělávací 2. Oblast materiálně-technická

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy II. stupeň VOLITELNÝ PŘEDMĚT KAPITOLA 33. - KREATIVITA Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Doplňující vzdělávací obor volitelný předmět Kreativita

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

Předmět anglický jazyk je vyučován ve 3. 4. a 5. ročníku 3 hodiny týdně. V 1. a ve 2. třídě je anglický jazyk nabízen jako nepovinný předmět.

Předmět anglický jazyk je vyučován ve 3. 4. a 5. ročníku 3 hodiny týdně. V 1. a ve 2. třídě je anglický jazyk nabízen jako nepovinný předmět. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace / Cizí jazyk Vyučovací předmět: Anglický jazyk, I. stupeň 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Vyučovací předmět Anglický jazyk je

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 4 ZDRAVOTNÍ

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vyučovací předmět: Základy administrativy Období: 3. období Počet hodin ročník: 0 33 33 33 Učební texty: 1 3. období

Více

ŠKOLNÍ KURIKULUM PODPORY ZDRAVÍ

ŠKOLNÍ KURIKULUM PODPORY ZDRAVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍVZDĚLÁVÁNÍ na období od 1. 3. 2013 do 31. 8. 2013 Mateřská škola Karviná Ráj U Mateřské školy 2/360 ŠKOLNÍ KURIKULUM PODPORY ZDRAVÍ,, Každý den trochu zpívej, tancuj

Více

VLASTIVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu

VLASTIVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu VLASTIVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové,časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Vlastivěda se vyučuje jako samostatný předmět ve 4. a 5. ročníku 1 hodinu týdně. Předmět Vlastivěda

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více