Agresivní chování ve školách z pohledu učitelů a žáků 2. stupně základních škol v ČR

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Agresivní chování ve školách z pohledu učitelů a žáků 2. stupně základních škol v ČR"

Transkript

1 Centrum výzkumu protidrogových služeb a veřejného zdraví, o.p.s. Agresivní chování ve školách z pohledu učitelů a žáků 2. stupně základních škol v ČR Výzkumný projekt realizovaný v letech za podpory Grantové agentury České republiky, grant č. p407/10/0928 PhDr. Ladislav Csémy, hlavní řešitel, PhDr. Tamara Hrachovinová, CSc., Mgr. et Mgr. Olga Starostová, Mgr. Petr Čáp

2 Zpráva z kvalitativní části výzkumu Mgr. et Mgr. Olga Starostová Kvalitativní část výzkumu proběhla formou deseti skupinových rozhovorů s 91 pedagogickými pracovníky na 10 školách v rámci České republiky s cílem analyzovat vývoj a projevy agresivního chování, jeho míru, realizovanou prevenci na jednotlivých školách a řešení s důrazem na zátěž pro pedagogické pracovníky a prevenci syndromu vyhoření. Skupinové rozhovory trvaly od 90 do 120 minut v polostrukturované formě. Velikost skupiny měla rozsah od 7 do 10 učitelů/učitelek. Ve většině případů se rozhovoru zúčastnil/a ředitel/ka školy nebo zástupce/zástupkyně. V devíti skupinách byl zastoupen vždy i učitel, skupiny byly převážně genderově smíšené s převahou žen učitelek, nebyly kromě jedné homogenní. Výběr škol byl řízen kritérii, která se vztahovala k jejich velikosti (menší a větší školy), přístupu k žákům (alternativní /konzervativní -tradiční), velikosti města a umístění školy v rámci města/obce (škola na okraji/sídlištní škola/tradiční škola) či významným charakterem školy (jazyková, církevní, romská). Spektrum škol není reprezentativní, výběr byl veden snahou po originálních vzdělávacích přístupech částečně rozvinutý o metodu sněhové koule, která směřovala k hledání typu problémové školy na základě dat z rozhovorů. Např. S3, str.1: nejsme sídlištní škola.., str. 7:..v porovnání třeba s jinými školami sídlištními vlastně ty naše problémy, které tady řešíme v rámci nějakých sezení s rodiči, nejsou vůbec tak závažné jako třeba na školách, které mají vysoké procento dětí ze sociálně slabých rodin., str. 7:..a když jsem poslouchala ty problémy metodiků z jiných škol, tak jsem si říkala, že jsem ráda, že jsem tady; V4, str. 25:... Oni už ani venkovské děti nejsou zvyklé pracovat doma a takové to plnění nějakých povinností, co dřív bylo, není smývají se rozdíly mezi venkovem a městem. Na venkově se žije městským způsobem ; B5, str. 2: Když to srovnáme s ostatními školami, tak tady těch problémů je skutečně málo.... Zde je třeba prozradit hned v úvodu, že školu, která by se honosila popisem jako opravdu hrozná a jedna z nejhorších v porovnání s jinými školami, jsem nenašla. Vždy to byly jenom lepší školy. Metodologicky v rámci rozhovoru docházelo k ustavování obrazu reality školy. Učitelé sestavovali prezentaci svojí školy, kde působí. Jistě chtěli působit dobře na výzkumníka, který přicházel zvenku. Z toho důvodu moderátorka nejdříve účastníky skupinového rozhovoru vyzvala, aby své působiště charakterizovali, tím byl sestaven model instituce hned na počátku, a k němu se vztahovali v průběhu rozhovoru všichni účastníci. Vzhledem k tomu, že výzkum je zacílen na žáky druhého stupně, byly z výzkumu vyloučeny malé školy na vesnicích, které mají pouze první stupeň: V8, str. 22: Jsme tady trošku blíž těm vesnickým, třeba na vesnických školách je to lepší, protože je tam i spousta společných aktivit mimo školu a znají se víc rodiče a učitelé a celá komunita,.. Do vzorku byly zahrnuty školy alternativní, zejména s ohledem na předpoklad jiného přístupu k žákům a k sociálnímu klimatu ve škole a třídě: v rozhovorech je zastoupena škola waldorfská, škola daltonská. Montessori školy v době výzkumu teprve sestavovaly koncepci výuky na druhém stupni, takže nebyly do výzkumu zařazeny. Dále škola církevní, výběrové školy jazykové (v pražské čtvrti a na předměstí), škola sídlištní, škola s vysokým podílem romských žáků, škola praktická a speciální. Ačkoliv se během rozhovorů často při srovnávání mluvilo o případech, které někdo slyšel od kolegů odjinud, škola s vážnými potížemi s agresivním chováním svých žáků nebyla ani jediná. V2, str.2 :...tady u nás ve škole nejsme skleníkové prostředí, takže vnímáme vnitřně, že jsou tady projevy dětí, které bychom mohli nazvat i jako agresivní, ale ve srovnání třeba se zkušenostmi jiných kolegů ředitelů musím říci, že je to všecko jako v jemnější podobě, takže zatím jsme nemuseli řešit nějaké zásadní velké problémy. Všechny školy měly svůj

3 nastavený řád, mechanismus prevence i způsoby, jak se s chováním překračujícím normy vyrovnávat a jak postupovat. Určitým omezením otevřenosti při rozhovorech je obava škol o vlastní existenci. Vzhledem k výraznému poklesu počtu žáků vedou školy o děti boj. Chtějí získat prestiž a dobrou pověst. Samy pak často zahlazují různé případy a nevycházejí s nimi na světlo. Společenská atmosféra existenčního ohrožení může mít i vliv na průběh rozhovorů a být důvodem opatrnosti jeho účastníků. Z rozhovorů v rámci odpovědí vyplývala profesionální otevřenost souběžně s vlastní prezentací. Na odpovědích je často patrné manažerské vedení ředitele nebo jeho zástupce. Pracovníci škol využili rozhovoru jako pracovní diskuse na téma, jak se dívají na agresivitu ve svých školách, tím byla legitimizována i přítomnost vedení školy. Věková hranice agresivního chování Pro dotazníkové šetření výzkumu jsme stanovili věk žáků druhého stupně (SAMHSA 2010), konkrétně sedmých, osmých a devátých tříd, především z důvodů porozumění dotazníku a možnosti srovnání se studiemi realizovanými v České republice (HBSC nebo ESPAD). Kvalitativní část studie ukázala, že výzkum by bylo vhodné realizovat i na prvním stupni základních škol, vzhledem k rozsahu dotazníku a schopnostem dětí, pravděpodobně v upravené formě. Skupinových rozhovorů se kromě učitelů druhého stupně účastnili též učitelé speciálních předmětů, např. jazyků, tělocviku, a v některých případech také učitelé prvního stupně. Obecně lze říci, že se na všech školách potvrdilo, že výskyt agresivity se mezi žáky prvního a druhého stupně nijak výrazně neliší, a to ani mezi pohlavími. Jak ukazuje výzkum, může se také jednat o proměnu charakteru agresivity: závěry prokazují, že u dětí na prvním stupni je více fyzické agresivity. S3, str. 8: Myslím, že dost roste na prvním stupni, kde je hodně nezralých dětí, sociálně nezralých v tom smyslu, že nezvládají emoce, nezvládají stresy, nezvládají neúspěch, a i ambicióznost rodičů je velmi vysoká, ta očekávání. Tam je fyzická agresivita, řekla bych, dokonce častější. ; V4, str. 28: setkávám se s tím třeba na výletě, přijedete do přírody, a i u malých dětí narůstá agresivita vůči všemu, co potkají v lese živého. Současně si nelze nevšimnout poznámek, které zmiňují, že se hranice, kdy se projevuje agresivní chování dětí, snižuje, přičemž případy jsou srovnatelné pro první i druhý stupeň. M1, str. 1: Takže ano, je tady agrese ve všech podobách, o kterých jsem mluvila. I na nižším stupni je, i na tom vyšším Myslím si, že bychom se s ní setkali i v mateřských školách, protože mateřské školy nám v podstatě dodávají, v uvozovkách, v dobrém slova smyslu, prvňáčky, a už u nich se setkáváme s určitými projevy agrese. ; M1, str. 2: v pondělí jsme řešili poměrně dost závažný případ, a týkal se i žáků čtvrtých tříd Zastoupeny jsou všechny projevy agresivity na prvním i na druhém stupni, ať jde o případy fyzické, slovní agresivity, ale i kyberšikany, a to nejen mezi chlapci, ale i mezi dívkami. B5, str. 6 : Začíná se to projevovat už od první třídy, protože jsou děti (doma) vedeny k diskuzi, rodiče vedou děti k tomu, aby diskutovaly s učitelem, a žáci si to přebírají trošku jinak, že vám řeknou třeba i sprosté slovo. Žákovi v první třídě, jemu nedojde, že by se tak k autoritě neměl chovat, protože rodiče mu doma vysvětlují: jsi rovný s každým, tak se tak chovej! A dítě pak nechápe, proč by vám to nemělo říct a proč by s vámi nemělo diskutovat ; V8, str. 4:... nezvládnutá agresivita byla opravdu spíš v nižších třídách, kdy dítěti bylo natolik nedobře, že útočilo na ty ostatní. Můžeme tedy shrnout mínění učitelů, že jedinci, kteří jsou agresivní na druhém stupni, jsou agresivní již ve školce a na prvním stupni základních škol. Agresivita se

4 projevuje bez ohledu na pohlaví, dívky přitom jednoznačně preferují šikanu vztahovou, chlapci na prvním stupni upřednostňují spíše fyzickou. Agresivita na školách M1, str. 1: Je to dneska už běžný projev dětí na základních školách. ; N7, str. 9: Je tady spousta dětí, které jsou na úrovni a s kterými se dobře jedná, ale ničí nás děti, asi taková třetina, které jsou agresivní nejrůznějšími způsoby... Někde jde jenom o používání sprostých slov, někde opravdu o hrubou fyzickou sílu ; B5, str. 4:...rozhodně se agresivita zvyšuje určitě k tomu přispívají média. ; SP6:...souvisí to i s nárůstem agresivity ve společnosti, ať je to v televizi, v politice. Společnost ji v současné době toleruje. Pokud jde o náplň televizních programů, filmů, co nám připadalo dřív brutální, tak jim už to nepřipadá. Oni to berou jako normální. Vývoj v jednotlivých školách je viděn z pohledu učitelů variabilně. Ve vzorku je jedna škola, kdy se situace spíše zlepšila, což je pravděpodobně způsobeno přerodem školy lokální na školu jazykovou výběrovou. S3, str. 6: Pokud jde o chování dětí a projevy agresivity, rozhodně ta situace je směrem k lepšímu než k horšímu. Já když jsem tady byla na začátku, před 13 lety, některé děti byly katastrofální. A že škola začala být výběrová, se hodně projevilo na skladbě dětí a i na chování. Určitě jsou tu projevy agresivity, sofistikovanější, ale rozhodně nemůžu říct, že je to horší. Obecné hodnocení agresivity účastníky rozhovorů: proměna či nárůst agresivního chování. Fyzické chování se projevuje agresivněji zasahováním a útočením na místa a údery do částí, kde může dojít k ublížení na zdraví, nejde často jen o poměřování sil. Vztahová agresivita využívá moderní technologie, jako je facebook či mobilní telefon. M1, str. 3:... ale s takovou klasickou šikanou a klasickou agresí bych řekla, že první počátky byl loňský školní rok, letošní školní rok už toho řešíme daleko víc a myslím, že do budoucna budeme řešit ještě daleko víc. Ve verbální agresivitě, která je nejrozšířenější, vede jednoznačně změna v tónu, jakým žáci s učitelem hovoří a v množství sprostých slov. Nejen ve vztahu k pedagogickému pracovníkovi, ale i mezi sebou navzájem, a to i v kamarádském oslovení, které bývá naplněno vulgarismy. Vztahová šikana a agresivita se dotýká častěji na nižším stupni dívek, také je preferována u dětí s vyšší inteligencí. Tam lze zařadit i kyberšikanu, kdy opakovaně uváděným případem je poškozování něčího rodiče na facebooku. Šikana i agresivita je také estetická, založená na vzhledu, atraktivitě a originalitě. Netýká se jenom dívek, s nimiž je spjata především. Sociální a architektonické klima školy Topos školy: sociální a lokální Podíváme-li se do historie, pravidelná školní docházka (pokud se nejednalo o klášterní školu) patřila převážně chudým dětem. Důvěru bohatších si školy získaly až na začátku dvacátého století, ale jednoznačně až po druhé světové válce. Hodnocení škol bylo na lokální úrovni, svázané s místem, a tudíž i obyvatelstvem a jeho úrovní. Zcela tomu odpovídá charakteristika jedné ze škol ještě spíše v tradičním lokálním duchu: B5, str. 2:...my jsme škola střední velikosti, jsme škola městská. Myslím, že jsme v takové části města, kde máme poměrně příznivou klientelu, to znamená, že nemáme žádné extrémní žáky ani extrémní rodiče, a myslím, že máme kolektiv vyvážený a připravený na problémy, ale myslím, že žádné extrémní problémy nemáme. Máme štěstí na složení místního obyvatelstva, že tam nemáme žádné problémové děti, nějak problémové skupiny.

5 Na druhou stranu i škola s potenciálně problémovou skupinou, pokud má výchovnou a pedagogickou tradici, mezigenerační vztahy (U9, str. 3: chodila jsem sem já i moje děti ) a komunitní vazby (U9, str. 4: Žijeme tu pohromadě ), může být úspěšná a bez extrémních problémů. Tento vztah k místu značně narušuje současná pracovní a edukační mobilita obyvatelstva. Nejenže rodiče dojíždějí do zaměstnání, ale často i děti dojíždějí do dobrých (výběrových dle neformálních referencí) či vhodných škol (pokud žák přejde z prospěchových důvodů na jinou školu). B5, str. 3: Tím, že jsme získali určité postavení a dobrou pověst, chodí k nám i žáci z jiných částí než jenom z té naší. ; S3, str. 2:...ta náročnost studia je asi obtížnější než třeba na jiných školách, takže tím vlastně máme děti, se kterými se snadněji pracuje, než na jiných školách Ono tohle taky místní trochu odrazuje, k nám dochází z druhé ruky, že se nás místní trošku bojí Tam, kde je předpoklad, že by děti nebyly ve škole moc úspěšné, řeknou si tohle je fakt těžká škola, tak si dobře rozmyslíme, jestli sem budeš chodit, nebo vedle na nějakou sídlištní, tam budeš mít lepší známky. Mobilita působí na segmentovanost trhu základních škol, vznikají školy opuštěné od potenciálních dobrých žáků. Nejen víceletá gymnázia odebírají školám třídní tahouny. Dojíždění do škol napomáhá neformálně vytvářet výběrové školy, aniž by byl zaveden systém internátních škol. Základem je však mobilita a určitá časová flexibilita rodičů. Mobilita rodičů je finanční i sociální výhodou žáků základních škol: N7, str. 20: Rodiče, kteří mají slušně placená místa, logicky dětem dopřávají dojíždění a různé kroužky. A ty děti z trošku sociálně slabších skupin zůstávají v místní škole, protože jednak nemají peníze, aby denně dojížděly, jednak jejich rodiče nemají ani čas je někde vyzvedávat Takže se stalo, že se značně zmenšil počet dětí a hodně se zhoršila kvalita té školy. Vytváří se tak výběrové školy pro nadané žáky na základě neformální pověsti škol, podepřené zejména dalšími studijními výsledky absolventů. Takové školy si mohou žáky vybírat, mohou nepohodlné a problémové žáky odesílat na jiné školy s příslibem snazšího prostředí a menší náročnosti. Na druhou stranu pracují s velmi ambiciózními motivovanými rodiči, kteří jsou někdy až nekritičtí. V4, str. 28: Je to hodně kvalitní škola, je žádaná a může si vybírat žáky. Dávají děti na církevní školu a vůbec nejsou věřící. Vůbec to nemá s náboženstvím co dělat, ale ta škola má takovou prestiž, že rodiče tam rádi děti dají a přistoupí na podmínky, co se týká oblékání nebo chování, ale ta škola je tak dobrá, že si to může dovolit. ; S3, str. 1: K nám chodí většinou, ale ne úplně stoprocentně, děti z převážně ambiciózních rodin, kde rodičům záleží na vzdělání, takže si myslím, že nejsme jasný vzorek společnosti, tím je naše škola specifická K nám chodí většinou děti výběrového typu, tím pádem agresivita tady opravdu není zdaleka taková. Velikost místa formálnost vztahů Dalším kritériem ovlivňujícím klima agresivity je velikost školy. Stále platí, že hůř se kope do někoho, koho znám (V8, str. 7). To platí převážně pro agresivitu fyzickou. N7, str. 2: A jestli je větší než jinde, těžko hledat nějaké důvody, spíš jde o pocit, my jsme velká škola. ; N7, str. 3: A záleží na vedlejších podmínkách. V malé škole, kde je větší přehlednost, to třeba nemusí být takový problém, protože mají jiné prostředky, jak to řešit, než my, když jsme mamutí škola. ; N7, str. 9: Tady je dobré, že děti jsou v pavilonech a co pavilon, to nějakých 250 dětí, takže je to vlastně jedna menší škola... Provázanost velikosti skupiny a prostoru s agresivitou se netýká jen přehuštěné populace měst, ale platí to také ve vztahu k velikosti školy. Anonymita je důsledek, který je součástí zhuštěného prostoru a napomáhá odstranění sociálních zábran: V, str. 25: Bavíme se o malém městě, patnáctitisícovém. Pořád

6 jsme si říkali, že tady je to dobré, ale jak to může být v Praze, v Brně, v Ostravě, prostě ve velkých městech. K tomu další názor: SP6, str. 4: Když jsem učil na malém městě, tam agresivita tolik nepropukala, protože tam nebylo tolik příležitostí jako tady v Praze tady mají ten nástřel agresivity daleko větší. Není tu kontrola, není tu taková ta rozšířená pomoc. To je anonymita velkého města. Klasický rozdíl mezi venkovskou a městskou školou založený na rozdílném trávení volného času dětí a mládeže se také stírá, protože dochází k unifikaci: V, str. 25: Venkovské děti taky už nejsou zvyklé pracovat doma, mít nějaké povinnosti, co dřív bylo. Smývá se rozdíl mezi venkovem a městem na venkově se žije městským způsobem. Bezesporu platí, že velká škola s sebou nese více anonymity a také více dětí, tedy i více případů, které je třeba řešit. Proto se zejména velké školy dovolávají svého psychologa, pokud ho nemají. Odhaduje se, že je to asi 100 škol, což jsou asi 2 % v republice. Školní psycholog je pracovník, který na většině škol není z finančních důvodů, ale je přáním všech pedagogických pracovníků. Jak zmiňují ředitelé, potíž je s financováním psychologa, možnost je buď z grantu, což je časově omezeno, anebo z peněz určených na platy a odměny pedagogických pracovníků. Využití je poměrně široké: mohl by sloužit jednak pro žáky, dále pro rodiče žáků, kteří mají potíže (často se snoubí s problémy doma), a konečně by mohl sloužit pro pedagogické pracovníky: V4, str. 24: školní psycholog by mohl fungovat i pro nás, že bychom za ním občas zašli i my ; V4, str. 15: Zákonem by to mělo být dané, jako jsou školní metody, výchovný poradce, tak i školní psycholog, když přijde problém, aby se dětem, např. v afektu, někdo věnoval a my jsme mohli učit. ; B5, str. 18: Potřebovali bychom ho (psychologa), ale nemáme. Architektura škol Architektura školy je velmi často zmiňována jako jeden z prvků, který napomáhá k udržení řádu, disciplíny a k zapojení průběžné kontroly: S3, str. 1: nejsme sídlištní škola, jsme na poměrně malém prostoru, takže docela dobře známe děti odmalička... Prostory určitě hrají roli, protože děti potkáváte, ať chcete nebo ne, odmala až do devítky. Pakliže tady setrvají, tak je v podstatě 3krát až 4 krát denně potkáte. Plus si myslím, že naše zvláštnost na rozdíl od mnoha jiných velkých škol je absence nebo minimální množství kabinetů, což vede k tomu, že se trvale stýkáme, trvale probíráme problémy dětí. Tam, kde jsou kabinetní vztahy, tohle prostě nefunguje. Kdežto tady to funguje napříč celou školou na obou stupních, což je unikum téhle školy. ; SP6, str. 4: nejsme nějaká rozlehlá budova, pořád de facto máme děti na očích. I o přestávkách. Takže i když se něco děje, tak se to dá velice rychle zachytit, učitelů je na chodbách pořád veliké množství. Na téma architektury školy a jejího vybavení se dostalo v rámci každého rozhovoru. Kromě jasného řádu a pravidel berou učitelé jako velice důležité prostředí, kde se výuka a dohled odehrává. S tím souvisí i téma vandalismu a ničení věcí, které bylo také často zmiňováno. Zde se lze obrátit k teorii rozbitého okna, kterou v 80. letech 20. století uvedl Malcom Gladwell (2006). Jednoduše řečeno: tolerancí malých nedostatků v prostředí vznikají velké. Školní budovy, v nichž v České republice výuka probíhá, jsou nejméně 30 let staré. Nejstarší jsou přeměněné klášterní budovy, pak jsou to neoklasicistní budovy z konce 19. Století. Jim předcházející jednotřídky se dochovaly jen jako muzea, např. v České Skalici. Nejmladší skupinou jsou let staré socialistické sídlištní budovy, stavěné pro silné ročníky sedmdesátých let, kdy se počítalo s žáky. Nové budovy, které by odpovídaly současným požadavkům, se téměř nestavějí ani neprobíhají odpovídající generální rekonstrukce. Vezmeme-li v úvahu, jak je dle pedagogů důležité prostředí pro udržení řádu a jako podnět projevů dětského chování, pak je architektura budov v naší zemi zcela zanedbaným tématem.

7 Rodiče Pedocentrismus, neboli vše pro dítě, je společenským přístupem, s nímž se potýkají rodiče i učitelé. Souvisí s obtížně vymezitelnými hranicemi provázanými spíše s partnerstvím než s rodičovstvím. Otevřenost rodiny k vlastním dětem ve všech směrech je výdobytkem posledních dvaceti let. Funkce saturované rodiny, která žije na relativně stabilizované ekonomické úrovni, je především citová a to hlavně ve vztahu rodič a dítě (Rýdl, Lenderová 2006). Dlouho však byla funkce jiná než citová: především ekonomická, obranná a sociálně-výchovná. Emoce hrály v rodině okrajovou roli, a to jak ve vztahu mezi manželi, tak ve vztahu rodiče a děti. Jak autoři zmiňují: snahou bylo vychovat bytost schopnou obstát v drsném světě. Na základě výpovědí učitelů lze konstatovat, že vazba rodič a dítě má v dnešní době významně konzumní charakter: rodiče na děti nemají čas, proto je zahrnují zbožím, dovolenými, technikou a kroužky. Těžko se také naplňuje citová funkce v rozpadlých či rozpadajících se rodinách. Jako náhrada za nedostatek kvalitního citu slouží kvalitní zábava a zboží, bez povinností a pravidel. Ta by závazností poškozovala i životní prostor samotných rodičů. Rodiče jsou zákonnými zástupci svých dětí, tedy žáků škol. Internátní školy na úrovni základních škol jsou v naší zemi pouze ojedinělé, a pokud se vyskytují, pak mají charakter víceletých gymnázií. Žáci tedy každý den vycházejí a vracejí se do svého domova, do své rodiny. M1, str. 2: (Agresivní chování) hlavně pramení z rodinného prostředí a potom z celkového stavu společnosti. Protože když děti vedeme, jak by se měly chovat, tak říkají: ale proč to tady máme dělat, když ve společnosti to projde Nukleární rodina je jednotka velice nestabilní a v současné době silně narušená. Mnoho dětí žije často ve spletenci artefaktů nukleárních rodin otce a artefaktů nukleárních rodin matky. Pokud je taková situace dobře řešená, považuje se za stabilní prostředí. Nicméně procesy přestavby těchto vztahů, rozchody a rozvody, jsou obdobím, které je pro děti obtížné, stejně jako adaptace na novou rodinnou jednotku. Problémové rodinné zázemí, ať již po stránce vztahové nebo sociální, je jednou z možných příčin vysvětlujících agresivního chování. Dle studie z Velké Británie je signifikantní sociální síla rodiny, problémy a agresivní chování se pojí s dětmi ze sociálně slabých rodin (SAMSHA 2010). S3, str. 7:...vlastně ty naše problémy, které řešíme v rámci sezení s rodiči, nejsou vůbec tak závažné jako na školách, které mají vysoké procento dětí ze sociálně slabých rodin. Jak už bylo zmíněno, výběrové školy mají ambicióznější rodiče, kteří jsou pro školy často větším oříškem než samotní žáci: M1, str. 5...větší problém možná bývá při spolupráci s rodiči než při spolupráci s dětmi, protože děti jsou už z jakéhokoliv důvodu vždycky schopné se nějakému režimu přizpůsobit, konec konců jim nic jiného nezbývá ; S3, str. 11:...s agresivním rodičem se tady člověk možná potká častěji než s agresivním dítětem.vyrostla garda rodičů, kteří si pletou asertivitu s nevychovaností a s dosažením cílů za každou cenu. A vlastně nechtějí svoje děti trestat za projevy agresivního chování, protože to považují za projev síly osobnosti a schopnosti přežít v této společnosti. Tady se jako by vracíme ke starému rodičovskému krédu: Vychovat děti dobře pro život, aby obstály, život se s nimi mazlit nebude. N7, str. 4: Mně připadá, že pro některé děti je agresivní chování norma. Nějaké to okopávání, věčné otloukání a útočení na někoho Vůbec nechápou, co se nám na tom nelíbí, a některé děti se jako by nedokážou chovat jinak. Společnost Rodina je součástí společnosti. Děti, které navštěvují alternativní, výběrové či jiné školy se pohybují v odlišných rodinách s rozdílným socio-ekonomickým zázemím, často v globálně unifikovaném vnějším prostředí, které je naplněné billboardy, reklamou, hlasitou hudbou, agresivním tónem komunikace, počítačovými hrami: V2, str. 15:... hodně agresivních vlivů, agresivní reklama, agresivní muzika a to všechno se do dětí hustí dělají se jakoby zábavy, hlavně aby se děti vydováděly a rozdováděly. Pokud

8 bychom to nějak zprůměrovali, globálně se zdá, že prostředí je agresivnější a těch agresivních vlivů je hodně. Vysoká politická kultura, normy a duchovní život, to jsou všechno mizející znaky naší společnosti. Rodiny se rozpadají a proměňují. Dětské vztahy se ze setkávání přesunuly na facebook. Sport Téma sportu je v rozhovoru poměrně časté. Jednak z důvodu, že některé zúčastněné školy mají své sportovní třídy, druhým důvodem je obecný předpoklad, že pohyb prospívá fyzickému i duševnímu rozvoji dítěte a konečně zatřetí je proměna sportu spojená s řadou zesilujících se agresivních projevů (rasismus, fyzická agrese, verbální agresivita a vulgární chování). Ačkoliv převládá domněnka, že sport dětem pomáhá, jedná se spíše o rekreační formu či obecně pohyb: V4, str. 11: dneska nesportují. Dřív tu energii ze sebe dostávaly pohybem. Já když jdu suplovat tělocvik, to je prostě katastrofa. Některé školy v zahraničí se snaží nedostatek pohybu a sportu nahradit celkovou koncepcí, která zahrnuje pohybovou a sociální harmonizaci, např. při cestě do školy lesem: Vystavěli si svoji školu uprostřed lesa, ale protože tam rodiče také vozí mrňousky do školy, závora je 10 minut (chůze) od školy. Rodiče je nemůžou dovézt až před školu, a děti se za těch 10 minut cesty přes les stačí vypovídat a vypohybovat. To mě mrzí, sice tady máme vesnickou školu, ale hodně dětí sem přijíždí auty (V8, str. 13). Nejde tedy primárně o sport, ale o nedostatek pohybu a nadbytek energie, mimo jiné i díky energeticky bohaté stravě a nápojům. Jakýkoliv sport zahrnující soupeření podporuje agresivitu mezi dětmi a jejich rodiči, trenéry i hráči navzájem. Všichni spolu komunikují často hrubě a vulgárně. Je jakousi pověrou, že aktivní sport slouží ke kultivovanosti a vybití agresivity: M1, str. 5: Ti sportovci jsou k agresivitě vedení, jak v tréninku, tak v zápasech. ; V4, str. 14:...ti, co se tady věnují fotbalu v rámci sportovní třídy a měli by se vybít a jednat fair-play, a jsou k tomu vedení, tak s nimi jsou také problémy. Protože dneska ve sportu to už není fair-play. Třeba na hokeji, prostě omlať ho o mantinel a podobně i rodiče často užívají při povzbuzení výkonu dětí hodně silný slovník a dokonce vybízejí děti k agresivitě. Učitelé u sportovců oceňují, že fyzickým bojem často sami vyřeší neshody, které se nepřetavují do vlekoucích se šikan. Poperou se a dost: M1, str. 6:...ti sportovci si daný problém mezi sebou vyřeší hned a za 5 minut jsou kamarádi. V nesportovních třídách je agrese schopná jako by se rozplynout a vzniká z toho šikana. Na druhou stranu je však způsob soupeření a boje v současnosti dost tvrdý a nebezpečný, nejedná se jako dříve o poměření sil, ale snahu ublížit. Pravidla a řád Prevence Způsob, jakým se škola snaží nastavit pracovní prostředí, které by umožnilo vzdělávat, nejen vychovávat, se jednoznačně projevuje v pravidlech, která má každá škola vypracovaná. Jedná se o školní řád (vychází např. z úmluvy o právech dítěte), který je obvykle k dispozici také na internetových stránkách školy. Rodiče i žáci jsou s ním seznámeni. Školní řád vychází ze školského zákona a současně implikuje specifika každé školy jako ojedinělého subjektu. Tato norma je na některých školách na počátku každého školního roku stvrzena podpisy žáka i rodiče. V některých školách zahrnuje kromě pravidel užívání mobilních telefonů také téma vzhledu a úpravy žáka, kdy je kladen důraz na přirozený a střídmě upravený vzhled a je např. zakázáno líčit se, barvit si vlasy či nehty. Například v Nizozemí mají na jedné partnerské škole pravidlo, že dívka nesmí mít více než jednu ozdobu.

9 Dále si obvykle každá třída vytváří vlastní důležitá pravidla (např. jakési desatero). Rozšířeným přístupem na školách je, že žáci si ve svých třídách za podpory učitele vytvářejí třídní pravidla či dohody o chování, které obsahují sdílená pravidla a povinnosti, která si žáci také obvykle podepisují svými značkami, otiskem rukou apod. Rogers doporučuje takové opatření provést hned na začátku školního roku, během prvního či prvních dvou týdnů školního roku (Rogers 2011). Významná je průběžná a permanentní kontrola a dohled. Učitel je stále v pozoru připraven vychovávat. Disciplína školního řádu a pravidel platí v celé budově školy a v rámci vyučování. Zásadní je princip řešit všechno od ztracené bačkory, přes zlámanou tužku, vyviklanou židličku po nepořádek ve třídě, a nic nepřehlédnout: nesmí se nad něčím mávnout rukou, je třeba zasáhnout okamžitě, nelenit a řešit! Když dítě řekne sprosté slovo, neexistuje, že by se dospělý nezastavil. ; S3,str. 1: Je tu málo lhostejných pedagogů, což znamená, že většinou když někdo něco vidí, tak si toho všimne. Žáci vědí, že se s tím bude něco dělat. Školy mají pravidelné třídnické hodiny, některé pořádají společné adaptační týdny s cílem vytvořit časový prostor pro společné popovídání si, bezprostřední řešení problémů a otázek. Někde jsou to třídnické hodiny, jinde se nazývají Pelíšky. Žáci se zde třeba učí za něco poděkovat nebo si zkušebně trénují nastupování do autobusu, které se jim nepovedlo, včetně hraní rolí (někdo je babička, jiný matka s dítětem). Učitelé si uvědomují, že děti potřebují prostor pro diskusi a popovídání si, aby se více vzájemně poznaly a měly prostor pro pokládání otázek a pochopení chování svého i druhých. Jinou možností, jak vytvořit prostor pro sdělování problémů a kladení otázek, je schránka důvěry. SP6, str. 3: My tady máme schránku důvěry. Vědí (žáci), že když budou mít problém a nebudou to chtít říct ani výchovnému poradci ani metodikovi prevence, je tady možnost schránky důvěry.. Hustá síť středních škol a jistota, že se na nějakou střední školu dostane každý žák bez přijímacích zkoušek, má za důsledek nižší motivaci a zájem o dobré studijní výsledky žáků. S tím souvisí i snížený zájem na dobrém prospěchu a dobrém chování. Tresty Mírnou formou trestu a součástí průběžného sledování mohou být kázeňské sešity, kam se zapisují přestupky všech žáků. Známky z chování jsou způsobem, který školy užívají, ale nepříliš často. Jednak slouží ke statistické evaluaci rozdělující školy na dobré a špatné. Učitelé a ředitelé mají navíc pocit, že v dnešní době velikého převisu středních a základních škol je to postup, který je pro školu ohrožující a nemá žádné důsledky pro další studium žáka jeho výchovný efekt je zanedbatelný: V4, str.2: nástroj, který my máme, jak už jsem říkal, je potom jedině napomenutí, důtka třídního učitele, ředitelská důtka, dvojka z chování, trojka z chování a ty děti, o kterých mluvím, si z těchto výchovných opatření nic nedělají. K tomu se přidává obava ze statistického hodnocení kvality školy podle počtu snížených známek z chování: V2, str. 18: A to je právě to, proč třeba nevhodné chování žáků na nějaké škole nepojmenují tak, aby mu dali dvojku, trojku z chování, protože když by nasekali dvojky z chování, tak hned je jejich škola ta špatná. Zastánkyně širšího významu trestu oponuje: M1, str. 10: Nejde o to psát dvojky a trojky z chování. Jde o to děti někam směřovat. Když to jenom trochu jde, snažíme se využívat alternativních trestů. Školy hledají a volí jiné způsoby, jak žáka efektivně napomenout a současně i potrestat. Jednou z metod jsou zmíněné alternativní tresty: M1, str. 4: My máme alternativní způsob výchovného trestu. Děti pomáhají paní hospodářce, odklízejí sníh, jdou vyplít růže, nanosí učebnice, posbírají sběr po škole,

Agresivní chování ve školách z pohledu učitelů a žáků 2. stupně základních škol v ČR

Agresivní chování ve školách z pohledu učitelů a žáků 2. stupně základních škol v ČR Centrum výzkumu protidrogových služeb a veřejného zdraví, o.p.s. Agresivní chování ve školách z pohledu učitelů a žáků 2. stupně základních škol v ČR Přehled hlavních výsledků výzkumného projektu realizovaného

Více

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová Monitorovací systém problémových projevů chování PhDr. Jana Zapletalová V průběhu každodenní práce se žáky a studenty se psychologové, speciální pedagogové, výchovní poradci i třídní učitelé ve školách

Více

Systémový přístup ke kázeňským problémům. PhDr. Helena Vrbková h.vrbkova@seznam.cz, tel.: 602 255 508

Systémový přístup ke kázeňským problémům. PhDr. Helena Vrbková h.vrbkova@seznam.cz, tel.: 602 255 508 Systémový přístup ke kázeňským problémům PhDr. Helena Vrbková h.vrbkova@seznam.cz, tel.: 602 255 508 Obsah prezentace Očekávání Mantinely možné práce s ne/kázní Možná cesta při řešení nekázně Možná cesta

Více

Základní škola Olomouc, příspěvková org. Gagarinova 19, Olomouc Droždín. Vyhodnocení dotazníku pro rodiče Listopad 2014

Základní škola Olomouc, příspěvková org. Gagarinova 19, Olomouc Droždín. Vyhodnocení dotazníku pro rodiče Listopad 2014 Základní škola Olomouc, příspěvková org. Gagarinova 19, Olomouc Droždín Vyhodnocení dotazníku pro rodiče Listopad 214 Rozdaných dotazníků: 76 Odevzdaných dotazníků: 7 Z toho: Počet odevzdaných dotazníků

Více

Preventivní program 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE. Školní rok: 2015/2016

Preventivní program 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE. Školní rok: 2015/2016 Školní rok: 2015/2016 Preventivní program 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Jméno a příjmení ředitele Telefon na ředitele 272738443 E-mail na ředitele Základní

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie Školní roky: 2013 2018 Základní škola Dolní Lhota příspěvková organizace Čs.tankistů 76 747 66 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Jméno a příjmení

Více

ŠKOLNÍ ROK 2009/2010

ŠKOLNÍ ROK 2009/2010 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU ŠKOLNÍ ROK 2009/ ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí závěrečná zpráva o plnění MPP ZŠ Linecká, Linecká ulice 43 381 01 Český

Více

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky.

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Lektor : Ing. Mgr. Marie Nováková Účinný výchovný styl pedagoga integrace žáků do kolektivu třídy Doporučeno: Pedagogický pracovník ZŠ, SŠ, vychovatel

Více

Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014

Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014 Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014 I. Úvod, zaměření plánu a hlavní cíl Minimální preventivní program školy

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. příloha Minimálního preventivního programu

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. příloha Minimálního preventivního programu PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ příloha Minimálního preventivního programu Zpracováno podle Metodického pokynu MŠMT k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení, č. j. 24 246/2008-6. Koordinace

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341, tel: 554 652 218, e-mail: zs-mstremesna@seznam.cz IČO: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341, tel: 554 652 218, e-mail: zs-mstremesna@seznam.cz IČO: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341, tel: 554 652 218, e-mail: zs-mstremesna@seznam.cz IČO: 00852538 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Prevence rizikových

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

Domácí vzdělávání Lukáš Matěna MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/14

Domácí vzdělávání Lukáš Matěna MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/14 Domácí vzdělávání Lukáš Matěna MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/14 Úvod Jednou z alternativ povinné školní docházky je domácí vzdělávání. Tento fenomén, historicky pocházející z potřeby rodičů zajistit svým

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Základní škola a mateřská škola Olbramice, příspěvková organizace Hlavní 25 742 83 Olbramice

Více

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte?

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? Téma preventivního programu (stručný nástin): a) Zdravý životní styl Aktivní se prosazování ve volném čase, hodnotová

Více

Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011

Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011 Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011 Vycházíme z teze Školního vzdělávacího programu Břežanská tvořivá škola respektovat individualitu jednotlivých žáků a vytvořit podmínky pro úspěšný

Více

Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí

Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí Koncepce rozvoje MŠ Kamarád Nové Veselí Tato koncepce vychází z analýzy současného stavu a jejím záměrem je nastínit profilaci školy, tedy specifický směr, kterým se bude MŠ ubírat. Profilace školy je

Více

Koncepční záměry školy na období

Koncepční záměry školy na období Základní škola Hýskov, okres Beroun Koncepční záměry školy na období 2014-2018 Škola pro děti, škola pro radost Vize školy: Vytvářet školu jako výchovně vzdělávací instituci s přátelskou a tvůrčí atmosférou.

Více

Minimální preventivní program školní rok 2013/2014

Minimální preventivní program školní rok 2013/2014 Minimální preventivní program školní rok 2013/2014 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Střední polytechnická, České Budějovice Nerudova 59, 370 04 České Budějovice Jméno a příjmení

Více

Primární prevence na škole

Primární prevence na škole Primární prevence na škole Preventivní tým: Školní metodik prevence: školní metodik prevence zástupkyně ředitele školy výchovná poradkyně Mgr. Ivona Gryčová Konzultační hodiny : pondělí: 13,30 14,30 Individuální

Více

ŠKOLNÍ ROK 2007/2008

ŠKOLNÍ ROK 2007/2008 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU ŠKOLNÍ ROK 2007/2008 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí závěrečná zpráva o plnění MPP Základní škola Český Krumlov, Za Nádražím

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

ZŘÍZENÍ TELEVIZNÍHO OKRUHU V PROSTORÁCH ŠKOLY A NÁMĚTY K PRÁCI SE ŽÁKY SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

ZŘÍZENÍ TELEVIZNÍHO OKRUHU V PROSTORÁCH ŠKOLY A NÁMĚTY K PRÁCI SE ŽÁKY SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI ZŘÍZENÍ TELEVIZNÍHO OKRUHU V PROSTORÁCH ŠKOLY A NÁMĚTY K PRÁCI SE ŽÁKY SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Příklad dobré praxe Mgr. Stanislav Horáček, speciální pedagog ZŠ Libčická, Praha 8 1. Úvod V

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ ZBRASLAVICE PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ PRO ŠKOLNÍ ROK 2012/2013 Zpracovala: Aneta Zdeňková OBSAH: Společné vzdělávání a supervize Užší realizační tým Zmapování situace a motivování pedagogů pro změnu

Více

Školní preventivní strategie rizikového chování pro období 2012 2017

Školní preventivní strategie rizikového chování pro období 2012 2017 Střední škola služeb a podnikání, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Školní preventivní strategie rizikového chování pro období 2012 2017 Vypracovali: školní metodikové prevence PhDr. Taťana Kubečková

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE Mgr. Zuzana Svobodová FAKTA K SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a to především oblasti Člověk a jeho svět Člověk

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLY

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLY MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLY Minimální preventivní program prevence rizikového chování u dětí a mládeže pro ZŠ a MŠ Lučina pro školní rok 2014/2015 ZŠ a MŠ Lučina, okres Frýdek-Místek, příspěvková

Více

ZÁVĚREČNÁ KONFERENCE Poslanecká sněmovna PČR Praha 28. 4. 2014 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ČR

ZÁVĚREČNÁ KONFERENCE Poslanecká sněmovna PČR Praha 28. 4. 2014 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ČR ZÁVĚREČNÁ KONFERENCE Poslanecká sněmovna PČR Praha 28. 4. 2014 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ČR 1. STUPEŇ ZÁKLADNÍ ŠKOLY dotazník obsahuje 8 + 1 otázek zkoumaná statistická veličina: četnost cílem šetření bylo zjistit:

Více

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY Základní škola, Trutnov, Komenského 399 Projekt Škola pro všechny, registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.2.21/01.0027 Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY PRAVIDELNÝ PROGRAM DOUČOVÁNÍ Doučování

Více

Organizační směrnice č. 10/2014/SŘ. Systém motivačního hodnocení žáků základní školy a žáků II. stupně základní školy ubytovaných na internátu

Organizační směrnice č. 10/2014/SŘ. Systém motivačního hodnocení žáků základní školy a žáků II. stupně základní školy ubytovaných na internátu Organizační směrnice č. 10/2014/SŘ Systém motivačního hodnocení žáků základní školy a žáků II. stupně základní školy ubytovaných na internátu Čj.: SŠNM/364/2014 Zpracoval: Mgr. Jaroslav Lainz, DiS., speciální

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Dr. Horáka Prostějov MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem nás.

Více

V rámci Školního primárního preventivního programu se uskutečnily přednášky na 1. a 2. stupni. Téma přednášek se mění každý rok dle potřeby školy.

V rámci Školního primárního preventivního programu se uskutečnily přednášky na 1. a 2. stupni. Téma přednášek se mění každý rok dle potřeby školy. Základní škola Ruda nad Moravou, Sportovní 300 Vyhodnocení MPP školní rok 2013/14 Minimální preventivní program pro šk. rok 2013/14 vycházel z celkové preventivní strategie školy a byl zpracován s návazností

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

SOŠ a SOU, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace DO ROKU 2018

SOŠ a SOU, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace DO ROKU 2018 NÁSTIN KONCEPCE ROZVOJE SOŠ a SOU, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace DO ROKU 2018 Předkládá: PaedDr. Milan Kubát, ředitel školy, jako podklad pro zřizovatele školy Projednáno se Školskou

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

Školní dotazník. 8. ročník. Ústav pro informace ve vzdělávání Oddělení mezinárodních výzkumů Senovážné náměstí 26, P. O. Box 1 110 06 Praha 1

Školní dotazník. 8. ročník. Ústav pro informace ve vzdělávání Oddělení mezinárodních výzkumů Senovážné náměstí 26, P. O. Box 1 110 06 Praha 1 Školní dotazník 8. ročník Ústav pro informace ve vzdělávání Oddělení mezinárodních výzkumů Senovážné náměstí 26, P. O. Box 1 110 06 Praha 1 International Association for the Evaluation of Educational Achievement

Více

Školní řád pro ZŠ při Dětské odborné léčebně Ch. G. Masarykové v Bukovanech

Školní řád pro ZŠ při Dětské odborné léčebně Ch. G. Masarykové v Bukovanech Odborné učiliště, Praktická škola, Základní škola a Mateřská škola Příbram IV, příspěvková organizace Školní řád pro ZŠ při Dětské odborné léčebně Ch. G. Masarykové v Bukovanech Na základě ustanovení zákona

Více

Jakou lásku chci prožívat?

Jakou lásku chci prožívat? Jakou lásku chci prožívat? Jak dosáhnout soudržnosti vztahu? Otázka Jakou lásku chci prožívat? úzce souvisí s myšlenkou, co je tím faktorem, který umožňuje udržet harmonický vztah. Možná máš v okruhu svých

Více

PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice

PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice Zpracováno podle Metodického pokynu MŠMT k řešení šikanování na školách a školských zařízeních č.j. MSMT-22294/2013-1. Metodickým doporučením k primární

Více

http://www.detipatridomu.cz/

http://www.detipatridomu.cz/ Hezký den rádi bychom Vás seznámili s jednou z forem náhradní rodinné péče, která je dle našeho názoru širokou veřejností poněkud opomíjená, a to především z důvodu malé informovanosti. Na úvod si dovolíme

Více

Třídnické hodiny VI.A Školní rok. 2012-2013 Třídní učitelka: Iva Ondrůšková

Třídnické hodiny VI.A Školní rok. 2012-2013 Třídní učitelka: Iva Ondrůšková Třídnické hodiny VI.A Třídní učitelka: Iva Ondrůšková září: říjen: listopad: prosinec: leden: únor: březen: duben: květen: červen: volba třídní samosprávy, školní řád, adaptační soustředění vztahy ve třídě

Více

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 Jediná celostátní edukačně-náborová kampaň zaměřená na pěstounskou péči POMOC OHROŽENÝM DĚTEM Nadační fond J&T pomáhá již od roku 2004 především ohroženým dětem a rodinám.

Více

MARGARET K. LEWIS SCHOOL 2012-2013. BAY DISTRICT SCHOOLS, PANAMA CITY FLORIDA BRITT SMITH, ředitel, LORI HAST administrativa

MARGARET K. LEWIS SCHOOL 2012-2013. BAY DISTRICT SCHOOLS, PANAMA CITY FLORIDA BRITT SMITH, ředitel, LORI HAST administrativa MARGARET K. LEWIS SCHOOL 2012-2013 BAY DISTRICT SCHOOLS, PANAMA CITY FLORIDA BRITT SMITH, ředitel, LORI HAST administrativa HISTORY 1968 ZŠ Oak Grove byla kvůli integraci uzavřena a přeměněna na školu

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014)

PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014) [PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU] 1 PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014) Realizovaný v rámci projektu Genderová politika - už víme jak na to! Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.4.04/88.00083 Realizátor

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2013/2014

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2013/2014 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2013/2014 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Základní škola a mateřská škola Olbramice, příspěvková organizace Hlavní 25 742 83 Olbramice

Více

SWOT analýza školy únor 2004

SWOT analýza školy únor 2004 SWOT analýza školy únor 2004 Analýza byla prováděna se záměrem zmapovat podmínky školy pro zavádění vznikajícího ŠVP ZV do práce školy. Tyto podmínky vyhodnocovali vedení školy, pedagogové, provozní zaměstnanci,

Více

Zájem o náhradní rodičovství na Mladoboleslavsku je malý - Boleslavs...

Zájem o náhradní rodičovství na Mladoboleslavsku je malý - Boleslavs... Přejít na obsah Přejít na hlavní navigaci Napište nám Vybrat deník Nastavit jako domácí stránku Hledání v rámci portálu Deníky.cz Hledej Výzva čtenářům: PTEJTE SE KAPITÁNA FOTBALISTŮ JANA RAJNOCHA skrýt

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více

Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče

Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče Zákonní zástupci žáků naší školy byli vyzváni k vyplnění anonymních dotazníků, týkajících se vztahů (v souvislosti se školou), výchovy a vzdělání,

Více

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Platná legislativa Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola, Moravský Krumlov, náměstí Klášterní 134, okres Znojmo, příspěvková organizace Minimální preventivní program Školní rok: 2014/2015 Vypracovala: Mgr. Lucie Krausová metodik prevence 1. VÝCHODISKA

Více

Dotazník pro rodiče. Mateřská škola Letovice. Třebětínská 28/19, okres Blansko, příspěvková organizace

Dotazník pro rodiče. Mateřská škola Letovice. Třebětínská 28/19, okres Blansko, příspěvková organizace Dotazník pro rodiče Vážení rodiče, zjistili jsme díky dotazníku Váš pohled a názor na úroveň naší školy. Vaše anonymní odpovědi jsou nám cenným vodítkem a inspirací ke zkvalitnění naší práce. Vrátilo se

Více

PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLNÍ ROK 2014/2015

PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 STŘEDNÍ ŠKOLA A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA CESTOVNÍHO RUCHU ČESKÉ BUDĚJOVICE MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Střední škola a

Více

AUTOEVALUACE. Gymnázium, Pardubice, Dašická 1083 2007-2008

AUTOEVALUACE. Gymnázium, Pardubice, Dašická 1083 2007-2008 AUTOEVALUACE Gymnázium, Pardubice, Dašická 1083 2007-2008 Hlavním cílem této autoevaluace bylo zhodnocení současného stavu školy, které bude sloužit jako zpětná vazby, prostřednictvím níž budou vyvozovány

Více

Z. Polášek, Mgr. Š. Honová Občanské sdružení ARIS Ostrava

Z. Polášek, Mgr. Š. Honová Občanské sdružení ARIS Ostrava Z. Polášek, Mgr. Š. Honová Občanské sdružení ARIS Ostrava Příspěvek se zabývá pohledem volnočasového pedagoga canisterapeutavobčanském sdružení ARIS a metodika primární prevence ve výchovném ústavu, namožnosti

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice I. Tento program vznikl na základě Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování

Více

Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v České republice

Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v České republice Sdružení pracovníků domů dětí (SP DDM) je nestátní neziskovou organizací, jejímž hlavním cílem je podporovat rozvoj středisek volného času (SVČ), respektive domů dětí a mládeže (DDM). SP DDM je nezávislá

Více

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY

VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY VNITŘNÍ ŘÁD ŠKOLNÍ DRUŽINY Vypracoval: Schválil: Mgr. Hana Pražanová, ředitelka školy Daria Hlaváčková, vychovatelka ŠD Mgr. Hana Pražanová, ředitelka školy Vnitřní řád ŠD nabývá platnosti dne: 25. 08.

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLY NA ROK 2010-2014

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLY NA ROK 2010-2014 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLY NA ROK 2010-2014 Ředitel: Mgr. Miroslav Dočkal Školní metodik prevence: Mgr. Aleš Mosler Datum: Září 2010 1 Obsah 1. Východiska realizace školní prevence...3 1. 1. Charakteristika

Více

Zákonné podmínky: 1. řešení šikany

Zákonné podmínky: 1. řešení šikany Řešení šikany Objevily se v některé ze škol ve vaší obci v poslední době případy šikany? Mezi dětmi a mladistvými je dnes celá řada potenciálních příčin neporozumění, napadání či psychického a fyzického

Více

Za porušení školního řádu lze žákovi udělit tato kázeňská opatření:

Za porušení školního řádu lze žákovi udělit tato kázeňská opatření: Základní škola Postřelmov, okres Šumperk, příspěvková organizace Školní 290, 789 69 Postřelmov Sankční řád Č.j.: M/014/14/2 Platnost od: 25. 8. 2014 Skartační znak: A 10 Účinnost od: 1. 9. 2014 Počet příloh:

Více

STRATEGIE ROZVOJE ŠKOLY VE ŠKOLNÍCH LETECH: 2014-15 2015-16

STRATEGIE ROZVOJE ŠKOLY VE ŠKOLNÍCH LETECH: 2014-15 2015-16 STRATEGIE ROZVOJE ŠKOLY VE ŠKOLNÍCH LETECH: 2014-15 2015-16 NAŠÍM CÍLEM JE ŠKOLA, KTERÁ. je naplněná spokojenými žáky a studenty formuje osobnost jako celek a respektuje jedinečnost poskytuje kvalitní

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání zpracovaný podle RVP ZV s názvem : Člověk přírodě - příroda člověku ZÁKLADNÍ ŠKOLA okres Praha-východ ODOLENA VODA, Školní 200 Příloha 2 1.1.1 Školní vzdělávací

Více

JAKÉ PŘEDSTAVY MAJÍ ZAMĚSTNANCI?

JAKÉ PŘEDSTAVY MAJÍ ZAMĚSTNANCI? Co můžete očekávat od outplacementu? Outplacement - podpora odcházejících zaměstnanců - se stal běžně dostupnou službou, kterou může zaměstnavatel využít pro zmírnění dopadů propouštění. Z pohledu firem-zaměstnavatelů

Více

MINIMÁLNÍ PROGRAM PREVENCE na školní rok 2015/2016. Vymezení základních dlouhodobých cílů a záměrů programu primární prevence ZŠ Velká Dlážka

MINIMÁLNÍ PROGRAM PREVENCE na školní rok 2015/2016. Vymezení základních dlouhodobých cílů a záměrů programu primární prevence ZŠ Velká Dlážka MINIMÁLNÍ PROGRAM PREVENCE na školní rok 2015/2016 Metodik prevence: Mgr. Alexandra Kožuchová Vymezení základních dlouhodobých cílů a záměrů programu primární prevence ZŠ Velká Dlážka rozvíjet a posilovat

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov

Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov 1. Úvod Zaujatost společnosti vůči handicapovaným osobám se vyskytuje hlavně kvůli segregovanému vzdělávání dětí s postižením, což zabraňuje kontaktu

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

Vyplňte svůj dotazník

Vyplňte svůj dotazník 1 z 9 22.10.2007 13:10 Ředitel >>> Vyplnění dotazníku Připomínky Odhlásit Vyplňte svůj dotazník Vyplnění dotazníku není časově omezeno. Dotazník vyjadřuje vaše názory, takže nemůžete odpovědět špatně.

Více

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ www.fnplzen.cz SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ Ing. Jaroslava Kunová 20. dubna 2010 Základní údaje samostatná příspěvková organizace přímo řízená MZ ČR provázanost s Lékařskou

Více

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Osnova prezentace Prevence z pohledu krajského úřadu Výskyt SPJ ve Zlínském kraji Předpoklady pro

Více

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Příloha č. 1 Základní informace o zařízení Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Telefon: 606 635 113 E-mail:

Více

STANOVISKO ÚMLUVA O PRÁVECH DÍTĚTE. Účastníci projektu se shodují, že výuka Úmluvy o právech dítěte je dnes na školách nedostačující nebo zcela chybí.

STANOVISKO ÚMLUVA O PRÁVECH DÍTĚTE. Účastníci projektu se shodují, že výuka Úmluvy o právech dítěte je dnes na školách nedostačující nebo zcela chybí. STANOVISKO V rámci projektu, Nenech sebou zametat!, proběhlo od listopadu 2012 do dubna 2013 šest besed s odborníky na problematiky spjaté s Úmluvou o právech dítěte, šikanou a kyberšikanou. Těchto besed

Více

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC PREZENTACE VÝSTUPŮ PROJEKTU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí I. Fáze analýzy vzdělávacích

Více

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 19 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 014

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

CELKOVÉ KLIMA VE ŠKOLÁCH

CELKOVÉ KLIMA VE ŠKOLÁCH CELKOVÉ KLIMA VE ŠKOLÁCH VELMI DOBRÉ OBČAS NAPJATÉ KOMENTÁŘ: Klima v norských školách je pohodové, učitelé vypadají odpočinutě a mile se usmívají. DOCHÁZKA ŽÁKŮ DO ŠKOLY NENUCENÁ NUCENÁ KOMENTÁŘ: Pokud

Více

Analýza výsledků zavádění evaluačních nástrojů do středních škol ve Zlínském kraji v roce 2010

Analýza výsledků zavádění evaluačních nástrojů do středních škol ve Zlínském kraji v roce 2010 Analýza výsledků zavádění evaluačních nástrojů do středních škol ve Zlínském kraji v roce 2010 Zlín 2011 Obsah 1. Vzorek dat 2. Výsledky analýzy 2.1. Efektivita učení 2.2. Rizikové jevy 1. Vzorek dat Doba

Více

Gymnázium Karla Sladkovského, Sladkovského náměstí 8 Praha 3. Klasifikační řád

Gymnázium Karla Sladkovského, Sladkovského náměstí 8 Praha 3. Klasifikační řád Gymnázium Karla Sladkovského, Sladkovského náměstí 8 Praha 3 Klasifikační řád Úvod Klasifikační řád popisuje hodnocení a klasifikaci prospěchu žáků a klasifikaci jejich chování. Vychází z vyhlášky č. 48/2005

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB

KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB Název školy: Základní škola, Liberec, Sokolovská 328, příspěvková organizace (dále jen ZŠ Sokolovská) Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68974639 I.

Více

Základní škola Rumburk, U Nemocnice 1132/5, okres Děčín

Základní škola Rumburk, U Nemocnice 1132/5, okres Děčín Základní škola Rumburk, U Nemocnice 1132/5, okres Děčín Minimálně preventivní program 2008/2009 Název: Minimalizace šikany Zpracovala: Mgr. Věra Ruttová metodička primární prevence 1. Popis současného

Více

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav skola@zs.knezmost.cz 326 784 166, 739 028 084 Školní vzdělávací program školního klubu Platnost: od 2. 9. 2013 Kontakty: Mgr. Michaela Černá

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok: 2014/ 2015 Základní škola praktická a základní škola speciální Ostrov Adresa školy: Krušnohorská 304, 363 01 OSTROV Telefon: 730 585 022, 730 329109, 730 329 108

Více

Alternativní nebo normální?

Alternativní nebo normální? Alternativní nebo normální? Koordinace nestandardních úvazků ve standardní organizaci Evropský Sociální Fond Cesta domů,2010 Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti OPPA- zastavení, reflexe, inspirace

Více

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Vyhodnocování potřeb dětí. Benešov, 19. 10. 2012 Alena Svobodová

Vyhodnocování potřeb dětí. Benešov, 19. 10. 2012 Alena Svobodová Vyhodnocování potřeb dětí Benešov, 19. 10. 2012 Alena Svobodová Principy vyhodnocování Vyhodnocování je založeno na informacích/znalostech - vývoj dítěte, teorie citové vazby, podpůrné faktory, rizikové

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/ 2015. Základní škola Dolní Beřkovice, Nádražní 250, 277 01 Dolní Beřkovice, okres Mělník.

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/ 2015. Základní škola Dolní Beřkovice, Nádražní 250, 277 01 Dolní Beřkovice, okres Mělník. MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ ROK 2014/ 2015 Základní škola Dolní Beřkovice, Nádražní 250, 277 01 Dolní Beřkovice, okres Mělník. Statutární zástupce: Mgr. Jana Basařová, ředitelka školy Výchovný

Více

Základní škola Brno, Milénova14 VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY

Základní škola Brno, Milénova14 VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY Základní škola Brno, Milénova14 VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLY Školní rok 2004/2005 Část I. Základní charakteristika školy Název školy, adresa : Základní škola Brno, Milénova 14 Milénova14, 638 00 Brno

Více

2011/2012. ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice, Obránců míru 369. ředitel školy: Mgr. Lumír Pospěch reditel@zsmilhor.cz

2011/2012. ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice, Obránců míru 369. ředitel školy: Mgr. Lumír Pospěch reditel@zsmilhor.cz ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice, Obránců míru 369 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2011/2012 ředitel školy: Mgr. Lumír Pospěch reditel@zsmilhor.cz školní metodik prevence: Mgr. Marcela Morysová prevence@zsmilhor.cz

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Prestiž povolání červen 2013 Technické parametry Výzkum:

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Minimální preventivní program ZŠ Židlochovice, Tyršova 611 školní rok 2013/14 Garant programu: Ing. Milena Rotterová, školní metodik prevence Při přípravě MPP vycházíme legislativy v účinném znění. Při

Více