Agresivní chování ve školách z pohledu učitelů a žáků 2. stupně základních škol v ČR

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Agresivní chování ve školách z pohledu učitelů a žáků 2. stupně základních škol v ČR"

Transkript

1 Centrum výzkumu protidrogových služeb a veřejného zdraví, o.p.s. Agresivní chování ve školách z pohledu učitelů a žáků 2. stupně základních škol v ČR Výzkumný projekt realizovaný v letech za podpory Grantové agentury České republiky, grant č. p407/10/0928 PhDr. Ladislav Csémy, hlavní řešitel, PhDr. Tamara Hrachovinová, CSc., Mgr. et Mgr. Olga Starostová, Mgr. Petr Čáp

2 Zpráva z kvalitativní části výzkumu Mgr. et Mgr. Olga Starostová Kvalitativní část výzkumu proběhla formou deseti skupinových rozhovorů s 91 pedagogickými pracovníky na 10 školách v rámci České republiky s cílem analyzovat vývoj a projevy agresivního chování, jeho míru, realizovanou prevenci na jednotlivých školách a řešení s důrazem na zátěž pro pedagogické pracovníky a prevenci syndromu vyhoření. Skupinové rozhovory trvaly od 90 do 120 minut v polostrukturované formě. Velikost skupiny měla rozsah od 7 do 10 učitelů/učitelek. Ve většině případů se rozhovoru zúčastnil/a ředitel/ka školy nebo zástupce/zástupkyně. V devíti skupinách byl zastoupen vždy i učitel, skupiny byly převážně genderově smíšené s převahou žen učitelek, nebyly kromě jedné homogenní. Výběr škol byl řízen kritérii, která se vztahovala k jejich velikosti (menší a větší školy), přístupu k žákům (alternativní /konzervativní -tradiční), velikosti města a umístění školy v rámci města/obce (škola na okraji/sídlištní škola/tradiční škola) či významným charakterem školy (jazyková, církevní, romská). Spektrum škol není reprezentativní, výběr byl veden snahou po originálních vzdělávacích přístupech částečně rozvinutý o metodu sněhové koule, která směřovala k hledání typu problémové školy na základě dat z rozhovorů. Např. S3, str.1: nejsme sídlištní škola.., str. 7:..v porovnání třeba s jinými školami sídlištními vlastně ty naše problémy, které tady řešíme v rámci nějakých sezení s rodiči, nejsou vůbec tak závažné jako třeba na školách, které mají vysoké procento dětí ze sociálně slabých rodin., str. 7:..a když jsem poslouchala ty problémy metodiků z jiných škol, tak jsem si říkala, že jsem ráda, že jsem tady; V4, str. 25:... Oni už ani venkovské děti nejsou zvyklé pracovat doma a takové to plnění nějakých povinností, co dřív bylo, není smývají se rozdíly mezi venkovem a městem. Na venkově se žije městským způsobem ; B5, str. 2: Když to srovnáme s ostatními školami, tak tady těch problémů je skutečně málo.... Zde je třeba prozradit hned v úvodu, že školu, která by se honosila popisem jako opravdu hrozná a jedna z nejhorších v porovnání s jinými školami, jsem nenašla. Vždy to byly jenom lepší školy. Metodologicky v rámci rozhovoru docházelo k ustavování obrazu reality školy. Učitelé sestavovali prezentaci svojí školy, kde působí. Jistě chtěli působit dobře na výzkumníka, který přicházel zvenku. Z toho důvodu moderátorka nejdříve účastníky skupinového rozhovoru vyzvala, aby své působiště charakterizovali, tím byl sestaven model instituce hned na počátku, a k němu se vztahovali v průběhu rozhovoru všichni účastníci. Vzhledem k tomu, že výzkum je zacílen na žáky druhého stupně, byly z výzkumu vyloučeny malé školy na vesnicích, které mají pouze první stupeň: V8, str. 22: Jsme tady trošku blíž těm vesnickým, třeba na vesnických školách je to lepší, protože je tam i spousta společných aktivit mimo školu a znají se víc rodiče a učitelé a celá komunita,.. Do vzorku byly zahrnuty školy alternativní, zejména s ohledem na předpoklad jiného přístupu k žákům a k sociálnímu klimatu ve škole a třídě: v rozhovorech je zastoupena škola waldorfská, škola daltonská. Montessori školy v době výzkumu teprve sestavovaly koncepci výuky na druhém stupni, takže nebyly do výzkumu zařazeny. Dále škola církevní, výběrové školy jazykové (v pražské čtvrti a na předměstí), škola sídlištní, škola s vysokým podílem romských žáků, škola praktická a speciální. Ačkoliv se během rozhovorů často při srovnávání mluvilo o případech, které někdo slyšel od kolegů odjinud, škola s vážnými potížemi s agresivním chováním svých žáků nebyla ani jediná. V2, str.2 :...tady u nás ve škole nejsme skleníkové prostředí, takže vnímáme vnitřně, že jsou tady projevy dětí, které bychom mohli nazvat i jako agresivní, ale ve srovnání třeba se zkušenostmi jiných kolegů ředitelů musím říci, že je to všecko jako v jemnější podobě, takže zatím jsme nemuseli řešit nějaké zásadní velké problémy. Všechny školy měly svůj

3 nastavený řád, mechanismus prevence i způsoby, jak se s chováním překračujícím normy vyrovnávat a jak postupovat. Určitým omezením otevřenosti při rozhovorech je obava škol o vlastní existenci. Vzhledem k výraznému poklesu počtu žáků vedou školy o děti boj. Chtějí získat prestiž a dobrou pověst. Samy pak často zahlazují různé případy a nevycházejí s nimi na světlo. Společenská atmosféra existenčního ohrožení může mít i vliv na průběh rozhovorů a být důvodem opatrnosti jeho účastníků. Z rozhovorů v rámci odpovědí vyplývala profesionální otevřenost souběžně s vlastní prezentací. Na odpovědích je často patrné manažerské vedení ředitele nebo jeho zástupce. Pracovníci škol využili rozhovoru jako pracovní diskuse na téma, jak se dívají na agresivitu ve svých školách, tím byla legitimizována i přítomnost vedení školy. Věková hranice agresivního chování Pro dotazníkové šetření výzkumu jsme stanovili věk žáků druhého stupně (SAMHSA 2010), konkrétně sedmých, osmých a devátých tříd, především z důvodů porozumění dotazníku a možnosti srovnání se studiemi realizovanými v České republice (HBSC nebo ESPAD). Kvalitativní část studie ukázala, že výzkum by bylo vhodné realizovat i na prvním stupni základních škol, vzhledem k rozsahu dotazníku a schopnostem dětí, pravděpodobně v upravené formě. Skupinových rozhovorů se kromě učitelů druhého stupně účastnili též učitelé speciálních předmětů, např. jazyků, tělocviku, a v některých případech také učitelé prvního stupně. Obecně lze říci, že se na všech školách potvrdilo, že výskyt agresivity se mezi žáky prvního a druhého stupně nijak výrazně neliší, a to ani mezi pohlavími. Jak ukazuje výzkum, může se také jednat o proměnu charakteru agresivity: závěry prokazují, že u dětí na prvním stupni je více fyzické agresivity. S3, str. 8: Myslím, že dost roste na prvním stupni, kde je hodně nezralých dětí, sociálně nezralých v tom smyslu, že nezvládají emoce, nezvládají stresy, nezvládají neúspěch, a i ambicióznost rodičů je velmi vysoká, ta očekávání. Tam je fyzická agresivita, řekla bych, dokonce častější. ; V4, str. 28: setkávám se s tím třeba na výletě, přijedete do přírody, a i u malých dětí narůstá agresivita vůči všemu, co potkají v lese živého. Současně si nelze nevšimnout poznámek, které zmiňují, že se hranice, kdy se projevuje agresivní chování dětí, snižuje, přičemž případy jsou srovnatelné pro první i druhý stupeň. M1, str. 1: Takže ano, je tady agrese ve všech podobách, o kterých jsem mluvila. I na nižším stupni je, i na tom vyšším Myslím si, že bychom se s ní setkali i v mateřských školách, protože mateřské školy nám v podstatě dodávají, v uvozovkách, v dobrém slova smyslu, prvňáčky, a už u nich se setkáváme s určitými projevy agrese. ; M1, str. 2: v pondělí jsme řešili poměrně dost závažný případ, a týkal se i žáků čtvrtých tříd Zastoupeny jsou všechny projevy agresivity na prvním i na druhém stupni, ať jde o případy fyzické, slovní agresivity, ale i kyberšikany, a to nejen mezi chlapci, ale i mezi dívkami. B5, str. 6 : Začíná se to projevovat už od první třídy, protože jsou děti (doma) vedeny k diskuzi, rodiče vedou děti k tomu, aby diskutovaly s učitelem, a žáci si to přebírají trošku jinak, že vám řeknou třeba i sprosté slovo. Žákovi v první třídě, jemu nedojde, že by se tak k autoritě neměl chovat, protože rodiče mu doma vysvětlují: jsi rovný s každým, tak se tak chovej! A dítě pak nechápe, proč by vám to nemělo říct a proč by s vámi nemělo diskutovat ; V8, str. 4:... nezvládnutá agresivita byla opravdu spíš v nižších třídách, kdy dítěti bylo natolik nedobře, že útočilo na ty ostatní. Můžeme tedy shrnout mínění učitelů, že jedinci, kteří jsou agresivní na druhém stupni, jsou agresivní již ve školce a na prvním stupni základních škol. Agresivita se

4 projevuje bez ohledu na pohlaví, dívky přitom jednoznačně preferují šikanu vztahovou, chlapci na prvním stupni upřednostňují spíše fyzickou. Agresivita na školách M1, str. 1: Je to dneska už běžný projev dětí na základních školách. ; N7, str. 9: Je tady spousta dětí, které jsou na úrovni a s kterými se dobře jedná, ale ničí nás děti, asi taková třetina, které jsou agresivní nejrůznějšími způsoby... Někde jde jenom o používání sprostých slov, někde opravdu o hrubou fyzickou sílu ; B5, str. 4:...rozhodně se agresivita zvyšuje určitě k tomu přispívají média. ; SP6:...souvisí to i s nárůstem agresivity ve společnosti, ať je to v televizi, v politice. Společnost ji v současné době toleruje. Pokud jde o náplň televizních programů, filmů, co nám připadalo dřív brutální, tak jim už to nepřipadá. Oni to berou jako normální. Vývoj v jednotlivých školách je viděn z pohledu učitelů variabilně. Ve vzorku je jedna škola, kdy se situace spíše zlepšila, což je pravděpodobně způsobeno přerodem školy lokální na školu jazykovou výběrovou. S3, str. 6: Pokud jde o chování dětí a projevy agresivity, rozhodně ta situace je směrem k lepšímu než k horšímu. Já když jsem tady byla na začátku, před 13 lety, některé děti byly katastrofální. A že škola začala být výběrová, se hodně projevilo na skladbě dětí a i na chování. Určitě jsou tu projevy agresivity, sofistikovanější, ale rozhodně nemůžu říct, že je to horší. Obecné hodnocení agresivity účastníky rozhovorů: proměna či nárůst agresivního chování. Fyzické chování se projevuje agresivněji zasahováním a útočením na místa a údery do částí, kde může dojít k ublížení na zdraví, nejde často jen o poměřování sil. Vztahová agresivita využívá moderní technologie, jako je facebook či mobilní telefon. M1, str. 3:... ale s takovou klasickou šikanou a klasickou agresí bych řekla, že první počátky byl loňský školní rok, letošní školní rok už toho řešíme daleko víc a myslím, že do budoucna budeme řešit ještě daleko víc. Ve verbální agresivitě, která je nejrozšířenější, vede jednoznačně změna v tónu, jakým žáci s učitelem hovoří a v množství sprostých slov. Nejen ve vztahu k pedagogickému pracovníkovi, ale i mezi sebou navzájem, a to i v kamarádském oslovení, které bývá naplněno vulgarismy. Vztahová šikana a agresivita se dotýká častěji na nižším stupni dívek, také je preferována u dětí s vyšší inteligencí. Tam lze zařadit i kyberšikanu, kdy opakovaně uváděným případem je poškozování něčího rodiče na facebooku. Šikana i agresivita je také estetická, založená na vzhledu, atraktivitě a originalitě. Netýká se jenom dívek, s nimiž je spjata především. Sociální a architektonické klima školy Topos školy: sociální a lokální Podíváme-li se do historie, pravidelná školní docházka (pokud se nejednalo o klášterní školu) patřila převážně chudým dětem. Důvěru bohatších si školy získaly až na začátku dvacátého století, ale jednoznačně až po druhé světové válce. Hodnocení škol bylo na lokální úrovni, svázané s místem, a tudíž i obyvatelstvem a jeho úrovní. Zcela tomu odpovídá charakteristika jedné ze škol ještě spíše v tradičním lokálním duchu: B5, str. 2:...my jsme škola střední velikosti, jsme škola městská. Myslím, že jsme v takové části města, kde máme poměrně příznivou klientelu, to znamená, že nemáme žádné extrémní žáky ani extrémní rodiče, a myslím, že máme kolektiv vyvážený a připravený na problémy, ale myslím, že žádné extrémní problémy nemáme. Máme štěstí na složení místního obyvatelstva, že tam nemáme žádné problémové děti, nějak problémové skupiny.

5 Na druhou stranu i škola s potenciálně problémovou skupinou, pokud má výchovnou a pedagogickou tradici, mezigenerační vztahy (U9, str. 3: chodila jsem sem já i moje děti ) a komunitní vazby (U9, str. 4: Žijeme tu pohromadě ), může být úspěšná a bez extrémních problémů. Tento vztah k místu značně narušuje současná pracovní a edukační mobilita obyvatelstva. Nejenže rodiče dojíždějí do zaměstnání, ale často i děti dojíždějí do dobrých (výběrových dle neformálních referencí) či vhodných škol (pokud žák přejde z prospěchových důvodů na jinou školu). B5, str. 3: Tím, že jsme získali určité postavení a dobrou pověst, chodí k nám i žáci z jiných částí než jenom z té naší. ; S3, str. 2:...ta náročnost studia je asi obtížnější než třeba na jiných školách, takže tím vlastně máme děti, se kterými se snadněji pracuje, než na jiných školách Ono tohle taky místní trochu odrazuje, k nám dochází z druhé ruky, že se nás místní trošku bojí Tam, kde je předpoklad, že by děti nebyly ve škole moc úspěšné, řeknou si tohle je fakt těžká škola, tak si dobře rozmyslíme, jestli sem budeš chodit, nebo vedle na nějakou sídlištní, tam budeš mít lepší známky. Mobilita působí na segmentovanost trhu základních škol, vznikají školy opuštěné od potenciálních dobrých žáků. Nejen víceletá gymnázia odebírají školám třídní tahouny. Dojíždění do škol napomáhá neformálně vytvářet výběrové školy, aniž by byl zaveden systém internátních škol. Základem je však mobilita a určitá časová flexibilita rodičů. Mobilita rodičů je finanční i sociální výhodou žáků základních škol: N7, str. 20: Rodiče, kteří mají slušně placená místa, logicky dětem dopřávají dojíždění a různé kroužky. A ty děti z trošku sociálně slabších skupin zůstávají v místní škole, protože jednak nemají peníze, aby denně dojížděly, jednak jejich rodiče nemají ani čas je někde vyzvedávat Takže se stalo, že se značně zmenšil počet dětí a hodně se zhoršila kvalita té školy. Vytváří se tak výběrové školy pro nadané žáky na základě neformální pověsti škol, podepřené zejména dalšími studijními výsledky absolventů. Takové školy si mohou žáky vybírat, mohou nepohodlné a problémové žáky odesílat na jiné školy s příslibem snazšího prostředí a menší náročnosti. Na druhou stranu pracují s velmi ambiciózními motivovanými rodiči, kteří jsou někdy až nekritičtí. V4, str. 28: Je to hodně kvalitní škola, je žádaná a může si vybírat žáky. Dávají děti na církevní školu a vůbec nejsou věřící. Vůbec to nemá s náboženstvím co dělat, ale ta škola má takovou prestiž, že rodiče tam rádi děti dají a přistoupí na podmínky, co se týká oblékání nebo chování, ale ta škola je tak dobrá, že si to může dovolit. ; S3, str. 1: K nám chodí většinou, ale ne úplně stoprocentně, děti z převážně ambiciózních rodin, kde rodičům záleží na vzdělání, takže si myslím, že nejsme jasný vzorek společnosti, tím je naše škola specifická K nám chodí většinou děti výběrového typu, tím pádem agresivita tady opravdu není zdaleka taková. Velikost místa formálnost vztahů Dalším kritériem ovlivňujícím klima agresivity je velikost školy. Stále platí, že hůř se kope do někoho, koho znám (V8, str. 7). To platí převážně pro agresivitu fyzickou. N7, str. 2: A jestli je větší než jinde, těžko hledat nějaké důvody, spíš jde o pocit, my jsme velká škola. ; N7, str. 3: A záleží na vedlejších podmínkách. V malé škole, kde je větší přehlednost, to třeba nemusí být takový problém, protože mají jiné prostředky, jak to řešit, než my, když jsme mamutí škola. ; N7, str. 9: Tady je dobré, že děti jsou v pavilonech a co pavilon, to nějakých 250 dětí, takže je to vlastně jedna menší škola... Provázanost velikosti skupiny a prostoru s agresivitou se netýká jen přehuštěné populace měst, ale platí to také ve vztahu k velikosti školy. Anonymita je důsledek, který je součástí zhuštěného prostoru a napomáhá odstranění sociálních zábran: V, str. 25: Bavíme se o malém městě, patnáctitisícovém. Pořád

6 jsme si říkali, že tady je to dobré, ale jak to může být v Praze, v Brně, v Ostravě, prostě ve velkých městech. K tomu další názor: SP6, str. 4: Když jsem učil na malém městě, tam agresivita tolik nepropukala, protože tam nebylo tolik příležitostí jako tady v Praze tady mají ten nástřel agresivity daleko větší. Není tu kontrola, není tu taková ta rozšířená pomoc. To je anonymita velkého města. Klasický rozdíl mezi venkovskou a městskou školou založený na rozdílném trávení volného času dětí a mládeže se také stírá, protože dochází k unifikaci: V, str. 25: Venkovské děti taky už nejsou zvyklé pracovat doma, mít nějaké povinnosti, co dřív bylo. Smývá se rozdíl mezi venkovem a městem na venkově se žije městským způsobem. Bezesporu platí, že velká škola s sebou nese více anonymity a také více dětí, tedy i více případů, které je třeba řešit. Proto se zejména velké školy dovolávají svého psychologa, pokud ho nemají. Odhaduje se, že je to asi 100 škol, což jsou asi 2 % v republice. Školní psycholog je pracovník, který na většině škol není z finančních důvodů, ale je přáním všech pedagogických pracovníků. Jak zmiňují ředitelé, potíž je s financováním psychologa, možnost je buď z grantu, což je časově omezeno, anebo z peněz určených na platy a odměny pedagogických pracovníků. Využití je poměrně široké: mohl by sloužit jednak pro žáky, dále pro rodiče žáků, kteří mají potíže (často se snoubí s problémy doma), a konečně by mohl sloužit pro pedagogické pracovníky: V4, str. 24: školní psycholog by mohl fungovat i pro nás, že bychom za ním občas zašli i my ; V4, str. 15: Zákonem by to mělo být dané, jako jsou školní metody, výchovný poradce, tak i školní psycholog, když přijde problém, aby se dětem, např. v afektu, někdo věnoval a my jsme mohli učit. ; B5, str. 18: Potřebovali bychom ho (psychologa), ale nemáme. Architektura škol Architektura školy je velmi často zmiňována jako jeden z prvků, který napomáhá k udržení řádu, disciplíny a k zapojení průběžné kontroly: S3, str. 1: nejsme sídlištní škola, jsme na poměrně malém prostoru, takže docela dobře známe děti odmalička... Prostory určitě hrají roli, protože děti potkáváte, ať chcete nebo ne, odmala až do devítky. Pakliže tady setrvají, tak je v podstatě 3krát až 4 krát denně potkáte. Plus si myslím, že naše zvláštnost na rozdíl od mnoha jiných velkých škol je absence nebo minimální množství kabinetů, což vede k tomu, že se trvale stýkáme, trvale probíráme problémy dětí. Tam, kde jsou kabinetní vztahy, tohle prostě nefunguje. Kdežto tady to funguje napříč celou školou na obou stupních, což je unikum téhle školy. ; SP6, str. 4: nejsme nějaká rozlehlá budova, pořád de facto máme děti na očích. I o přestávkách. Takže i když se něco děje, tak se to dá velice rychle zachytit, učitelů je na chodbách pořád veliké množství. Na téma architektury školy a jejího vybavení se dostalo v rámci každého rozhovoru. Kromě jasného řádu a pravidel berou učitelé jako velice důležité prostředí, kde se výuka a dohled odehrává. S tím souvisí i téma vandalismu a ničení věcí, které bylo také často zmiňováno. Zde se lze obrátit k teorii rozbitého okna, kterou v 80. letech 20. století uvedl Malcom Gladwell (2006). Jednoduše řečeno: tolerancí malých nedostatků v prostředí vznikají velké. Školní budovy, v nichž v České republice výuka probíhá, jsou nejméně 30 let staré. Nejstarší jsou přeměněné klášterní budovy, pak jsou to neoklasicistní budovy z konce 19. Století. Jim předcházející jednotřídky se dochovaly jen jako muzea, např. v České Skalici. Nejmladší skupinou jsou let staré socialistické sídlištní budovy, stavěné pro silné ročníky sedmdesátých let, kdy se počítalo s žáky. Nové budovy, které by odpovídaly současným požadavkům, se téměř nestavějí ani neprobíhají odpovídající generální rekonstrukce. Vezmeme-li v úvahu, jak je dle pedagogů důležité prostředí pro udržení řádu a jako podnět projevů dětského chování, pak je architektura budov v naší zemi zcela zanedbaným tématem.

7 Rodiče Pedocentrismus, neboli vše pro dítě, je společenským přístupem, s nímž se potýkají rodiče i učitelé. Souvisí s obtížně vymezitelnými hranicemi provázanými spíše s partnerstvím než s rodičovstvím. Otevřenost rodiny k vlastním dětem ve všech směrech je výdobytkem posledních dvaceti let. Funkce saturované rodiny, která žije na relativně stabilizované ekonomické úrovni, je především citová a to hlavně ve vztahu rodič a dítě (Rýdl, Lenderová 2006). Dlouho však byla funkce jiná než citová: především ekonomická, obranná a sociálně-výchovná. Emoce hrály v rodině okrajovou roli, a to jak ve vztahu mezi manželi, tak ve vztahu rodiče a děti. Jak autoři zmiňují: snahou bylo vychovat bytost schopnou obstát v drsném světě. Na základě výpovědí učitelů lze konstatovat, že vazba rodič a dítě má v dnešní době významně konzumní charakter: rodiče na děti nemají čas, proto je zahrnují zbožím, dovolenými, technikou a kroužky. Těžko se také naplňuje citová funkce v rozpadlých či rozpadajících se rodinách. Jako náhrada za nedostatek kvalitního citu slouží kvalitní zábava a zboží, bez povinností a pravidel. Ta by závazností poškozovala i životní prostor samotných rodičů. Rodiče jsou zákonnými zástupci svých dětí, tedy žáků škol. Internátní školy na úrovni základních škol jsou v naší zemi pouze ojedinělé, a pokud se vyskytují, pak mají charakter víceletých gymnázií. Žáci tedy každý den vycházejí a vracejí se do svého domova, do své rodiny. M1, str. 2: (Agresivní chování) hlavně pramení z rodinného prostředí a potom z celkového stavu společnosti. Protože když děti vedeme, jak by se měly chovat, tak říkají: ale proč to tady máme dělat, když ve společnosti to projde Nukleární rodina je jednotka velice nestabilní a v současné době silně narušená. Mnoho dětí žije často ve spletenci artefaktů nukleárních rodin otce a artefaktů nukleárních rodin matky. Pokud je taková situace dobře řešená, považuje se za stabilní prostředí. Nicméně procesy přestavby těchto vztahů, rozchody a rozvody, jsou obdobím, které je pro děti obtížné, stejně jako adaptace na novou rodinnou jednotku. Problémové rodinné zázemí, ať již po stránce vztahové nebo sociální, je jednou z možných příčin vysvětlujících agresivního chování. Dle studie z Velké Británie je signifikantní sociální síla rodiny, problémy a agresivní chování se pojí s dětmi ze sociálně slabých rodin (SAMSHA 2010). S3, str. 7:...vlastně ty naše problémy, které řešíme v rámci sezení s rodiči, nejsou vůbec tak závažné jako na školách, které mají vysoké procento dětí ze sociálně slabých rodin. Jak už bylo zmíněno, výběrové školy mají ambicióznější rodiče, kteří jsou pro školy často větším oříškem než samotní žáci: M1, str. 5...větší problém možná bývá při spolupráci s rodiči než při spolupráci s dětmi, protože děti jsou už z jakéhokoliv důvodu vždycky schopné se nějakému režimu přizpůsobit, konec konců jim nic jiného nezbývá ; S3, str. 11:...s agresivním rodičem se tady člověk možná potká častěji než s agresivním dítětem.vyrostla garda rodičů, kteří si pletou asertivitu s nevychovaností a s dosažením cílů za každou cenu. A vlastně nechtějí svoje děti trestat za projevy agresivního chování, protože to považují za projev síly osobnosti a schopnosti přežít v této společnosti. Tady se jako by vracíme ke starému rodičovskému krédu: Vychovat děti dobře pro život, aby obstály, život se s nimi mazlit nebude. N7, str. 4: Mně připadá, že pro některé děti je agresivní chování norma. Nějaké to okopávání, věčné otloukání a útočení na někoho Vůbec nechápou, co se nám na tom nelíbí, a některé děti se jako by nedokážou chovat jinak. Společnost Rodina je součástí společnosti. Děti, které navštěvují alternativní, výběrové či jiné školy se pohybují v odlišných rodinách s rozdílným socio-ekonomickým zázemím, často v globálně unifikovaném vnějším prostředí, které je naplněné billboardy, reklamou, hlasitou hudbou, agresivním tónem komunikace, počítačovými hrami: V2, str. 15:... hodně agresivních vlivů, agresivní reklama, agresivní muzika a to všechno se do dětí hustí dělají se jakoby zábavy, hlavně aby se děti vydováděly a rozdováděly. Pokud

8 bychom to nějak zprůměrovali, globálně se zdá, že prostředí je agresivnější a těch agresivních vlivů je hodně. Vysoká politická kultura, normy a duchovní život, to jsou všechno mizející znaky naší společnosti. Rodiny se rozpadají a proměňují. Dětské vztahy se ze setkávání přesunuly na facebook. Sport Téma sportu je v rozhovoru poměrně časté. Jednak z důvodu, že některé zúčastněné školy mají své sportovní třídy, druhým důvodem je obecný předpoklad, že pohyb prospívá fyzickému i duševnímu rozvoji dítěte a konečně zatřetí je proměna sportu spojená s řadou zesilujících se agresivních projevů (rasismus, fyzická agrese, verbální agresivita a vulgární chování). Ačkoliv převládá domněnka, že sport dětem pomáhá, jedná se spíše o rekreační formu či obecně pohyb: V4, str. 11: dneska nesportují. Dřív tu energii ze sebe dostávaly pohybem. Já když jdu suplovat tělocvik, to je prostě katastrofa. Některé školy v zahraničí se snaží nedostatek pohybu a sportu nahradit celkovou koncepcí, která zahrnuje pohybovou a sociální harmonizaci, např. při cestě do školy lesem: Vystavěli si svoji školu uprostřed lesa, ale protože tam rodiče také vozí mrňousky do školy, závora je 10 minut (chůze) od školy. Rodiče je nemůžou dovézt až před školu, a děti se za těch 10 minut cesty přes les stačí vypovídat a vypohybovat. To mě mrzí, sice tady máme vesnickou školu, ale hodně dětí sem přijíždí auty (V8, str. 13). Nejde tedy primárně o sport, ale o nedostatek pohybu a nadbytek energie, mimo jiné i díky energeticky bohaté stravě a nápojům. Jakýkoliv sport zahrnující soupeření podporuje agresivitu mezi dětmi a jejich rodiči, trenéry i hráči navzájem. Všichni spolu komunikují často hrubě a vulgárně. Je jakousi pověrou, že aktivní sport slouží ke kultivovanosti a vybití agresivity: M1, str. 5: Ti sportovci jsou k agresivitě vedení, jak v tréninku, tak v zápasech. ; V4, str. 14:...ti, co se tady věnují fotbalu v rámci sportovní třídy a měli by se vybít a jednat fair-play, a jsou k tomu vedení, tak s nimi jsou také problémy. Protože dneska ve sportu to už není fair-play. Třeba na hokeji, prostě omlať ho o mantinel a podobně i rodiče často užívají při povzbuzení výkonu dětí hodně silný slovník a dokonce vybízejí děti k agresivitě. Učitelé u sportovců oceňují, že fyzickým bojem často sami vyřeší neshody, které se nepřetavují do vlekoucích se šikan. Poperou se a dost: M1, str. 6:...ti sportovci si daný problém mezi sebou vyřeší hned a za 5 minut jsou kamarádi. V nesportovních třídách je agrese schopná jako by se rozplynout a vzniká z toho šikana. Na druhou stranu je však způsob soupeření a boje v současnosti dost tvrdý a nebezpečný, nejedná se jako dříve o poměření sil, ale snahu ublížit. Pravidla a řád Prevence Způsob, jakým se škola snaží nastavit pracovní prostředí, které by umožnilo vzdělávat, nejen vychovávat, se jednoznačně projevuje v pravidlech, která má každá škola vypracovaná. Jedná se o školní řád (vychází např. z úmluvy o právech dítěte), který je obvykle k dispozici také na internetových stránkách školy. Rodiče i žáci jsou s ním seznámeni. Školní řád vychází ze školského zákona a současně implikuje specifika každé školy jako ojedinělého subjektu. Tato norma je na některých školách na počátku každého školního roku stvrzena podpisy žáka i rodiče. V některých školách zahrnuje kromě pravidel užívání mobilních telefonů také téma vzhledu a úpravy žáka, kdy je kladen důraz na přirozený a střídmě upravený vzhled a je např. zakázáno líčit se, barvit si vlasy či nehty. Například v Nizozemí mají na jedné partnerské škole pravidlo, že dívka nesmí mít více než jednu ozdobu.

9 Dále si obvykle každá třída vytváří vlastní důležitá pravidla (např. jakési desatero). Rozšířeným přístupem na školách je, že žáci si ve svých třídách za podpory učitele vytvářejí třídní pravidla či dohody o chování, které obsahují sdílená pravidla a povinnosti, která si žáci také obvykle podepisují svými značkami, otiskem rukou apod. Rogers doporučuje takové opatření provést hned na začátku školního roku, během prvního či prvních dvou týdnů školního roku (Rogers 2011). Významná je průběžná a permanentní kontrola a dohled. Učitel je stále v pozoru připraven vychovávat. Disciplína školního řádu a pravidel platí v celé budově školy a v rámci vyučování. Zásadní je princip řešit všechno od ztracené bačkory, přes zlámanou tužku, vyviklanou židličku po nepořádek ve třídě, a nic nepřehlédnout: nesmí se nad něčím mávnout rukou, je třeba zasáhnout okamžitě, nelenit a řešit! Když dítě řekne sprosté slovo, neexistuje, že by se dospělý nezastavil. ; S3,str. 1: Je tu málo lhostejných pedagogů, což znamená, že většinou když někdo něco vidí, tak si toho všimne. Žáci vědí, že se s tím bude něco dělat. Školy mají pravidelné třídnické hodiny, některé pořádají společné adaptační týdny s cílem vytvořit časový prostor pro společné popovídání si, bezprostřední řešení problémů a otázek. Někde jsou to třídnické hodiny, jinde se nazývají Pelíšky. Žáci se zde třeba učí za něco poděkovat nebo si zkušebně trénují nastupování do autobusu, které se jim nepovedlo, včetně hraní rolí (někdo je babička, jiný matka s dítětem). Učitelé si uvědomují, že děti potřebují prostor pro diskusi a popovídání si, aby se více vzájemně poznaly a měly prostor pro pokládání otázek a pochopení chování svého i druhých. Jinou možností, jak vytvořit prostor pro sdělování problémů a kladení otázek, je schránka důvěry. SP6, str. 3: My tady máme schránku důvěry. Vědí (žáci), že když budou mít problém a nebudou to chtít říct ani výchovnému poradci ani metodikovi prevence, je tady možnost schránky důvěry.. Hustá síť středních škol a jistota, že se na nějakou střední školu dostane každý žák bez přijímacích zkoušek, má za důsledek nižší motivaci a zájem o dobré studijní výsledky žáků. S tím souvisí i snížený zájem na dobrém prospěchu a dobrém chování. Tresty Mírnou formou trestu a součástí průběžného sledování mohou být kázeňské sešity, kam se zapisují přestupky všech žáků. Známky z chování jsou způsobem, který školy užívají, ale nepříliš často. Jednak slouží ke statistické evaluaci rozdělující školy na dobré a špatné. Učitelé a ředitelé mají navíc pocit, že v dnešní době velikého převisu středních a základních škol je to postup, který je pro školu ohrožující a nemá žádné důsledky pro další studium žáka jeho výchovný efekt je zanedbatelný: V4, str.2: nástroj, který my máme, jak už jsem říkal, je potom jedině napomenutí, důtka třídního učitele, ředitelská důtka, dvojka z chování, trojka z chování a ty děti, o kterých mluvím, si z těchto výchovných opatření nic nedělají. K tomu se přidává obava ze statistického hodnocení kvality školy podle počtu snížených známek z chování: V2, str. 18: A to je právě to, proč třeba nevhodné chování žáků na nějaké škole nepojmenují tak, aby mu dali dvojku, trojku z chování, protože když by nasekali dvojky z chování, tak hned je jejich škola ta špatná. Zastánkyně širšího významu trestu oponuje: M1, str. 10: Nejde o to psát dvojky a trojky z chování. Jde o to děti někam směřovat. Když to jenom trochu jde, snažíme se využívat alternativních trestů. Školy hledají a volí jiné způsoby, jak žáka efektivně napomenout a současně i potrestat. Jednou z metod jsou zmíněné alternativní tresty: M1, str. 4: My máme alternativní způsob výchovného trestu. Děti pomáhají paní hospodářce, odklízejí sníh, jdou vyplít růže, nanosí učebnice, posbírají sběr po škole,

Agresivní chování ve školách z pohledu učitelů a žáků 2. stupně základních škol v ČR

Agresivní chování ve školách z pohledu učitelů a žáků 2. stupně základních škol v ČR Centrum výzkumu protidrogových služeb a veřejného zdraví, o.p.s. Agresivní chování ve školách z pohledu učitelů a žáků 2. stupně základních škol v ČR Přehled hlavních výsledků výzkumného projektu realizovaného

Více

Agresivní chování ve školách z pohledu učitelů a žáků 2. stupně základních škol v ČR

Agresivní chování ve školách z pohledu učitelů a žáků 2. stupně základních škol v ČR Centrum výzkumu protidrogových služeb a veřejného zdraví, o.p.s. Agresivní chování ve školách z pohledu učitelů a žáků 2. stupně základních škol v ČR Přehled hlavních výsledků výzkumného projektu realizovaného

Více

Pracovní zátěž KDV0152_sazba.indd 69 KDV0152_sazba.indd :11: :11:34

Pracovní zátěž KDV0152_sazba.indd 69 KDV0152_sazba.indd :11: :11:34 Pracovní zátěž 70 Pracovní zátěž Zátěž Pracovní vytížení pedagogů Pracovní zátěž v pedagogických profesích je různorodá. objekt zájmu (médií) Zde jen pro ukázku vybíráme dvě profesní skupiny: učitele a

Více

Výsledky zpětné vazby rodičů (červen 2016) aneb Jak jsme dopadli v očích rodičů našich stávajících žáků?

Výsledky zpětné vazby rodičů (červen 2016) aneb Jak jsme dopadli v očích rodičů našich stávajících žáků? Výsledky zpětné vazby rodičů (červen 2016) aneb Jak jsme dopadli v očích rodičů našich stávajících žáků? Výstupy z odpovědí na jednotlivé otázky Co nejvíce rodiče na ZŠNČP oceňují Podněty od rodičů Jak

Více

Základní škola Horní Jelení, příspěvková organizace Školní preventivní strategie

Základní škola Horní Jelení, příspěvková organizace Školní preventivní strategie Základní škola Horní Jelení, příspěvková organizace Školní preventivní strategie 2016-2020 Dne 30. 9. 2016 vypracoval Mgr. Jiří Daněk, školní metodik prevence Obsah 1 Základní údaje o škole... 3 Školní

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE Mgr. Zuzana Svobodová FAKTA K SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a to především oblasti Člověk a jeho svět Člověk

Více

Základní škola Olomouc, příspěvková org. Gagarinova 19, Olomouc Droždín. Vyhodnocení dotazníku pro rodiče Listopad 2014

Základní škola Olomouc, příspěvková org. Gagarinova 19, Olomouc Droždín. Vyhodnocení dotazníku pro rodiče Listopad 2014 Základní škola Olomouc, příspěvková org. Gagarinova 19, Olomouc Droždín Vyhodnocení dotazníku pro rodiče Listopad 214 Rozdaných dotazníků: 76 Odevzdaných dotazníků: 7 Z toho: Počet odevzdaných dotazníků

Více

Deváťáci volí školu podle zájmu a uplatnění. Rozhodnutí ještě zdaleka nejsou. Studie občanského sdružení Než zazvoní

Deváťáci volí školu podle zájmu a uplatnění. Rozhodnutí ještě zdaleka nejsou. Studie občanského sdružení Než zazvoní Deváťáci volí školu podle zájmu a uplatnění. Rozhodnutí ještě zdaleka nejsou Studie občanského sdružení Než zazvoní 25. září 2013 Studie o výběru školy Tento dokument je veřejnou součástí širší dlouhodobé

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Volba střední školy jak to vidí osmáci

Volba střední školy jak to vidí osmáci Volba střední školy jak to vidí osmáci Studie občanského sdružení Než zazvoní 2. června 2014 Studie o výběru školy Tento dokument je veřejnou součástí širší dlouhodobé studie občanského sdružení Než zazvoní,

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Seznam příloh. Příloha 1: Dotazník pro učitele. Příloha 2: Dotazník pro žáky

Seznam příloh. Příloha 1: Dotazník pro učitele. Příloha 2: Dotazník pro žáky Seznam příloh Příloha 1: Dotazník pro učitele Příloha 2: Dotazník pro žáky 1 Příloha 1: Dotazník pro učitele Milé kolegyně, milí kolegové, ráda bych Vás touto cestou požádala o vyplnění tohoto dotazníku.

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Systémový přístup ke kázeňským problémům. PhDr. Helena Vrbková h.vrbkova@seznam.cz, tel.: 602 255 508

Systémový přístup ke kázeňským problémům. PhDr. Helena Vrbková h.vrbkova@seznam.cz, tel.: 602 255 508 Systémový přístup ke kázeňským problémům PhDr. Helena Vrbková h.vrbkova@seznam.cz, tel.: 602 255 508 Obsah prezentace Očekávání Mantinely možné práce s ne/kázní Možná cesta při řešení nekázně Možná cesta

Více

UČITELSKÉ SBORY. Konference školského managementu, PhDr. Jan VODA, Ph.D.

UČITELSKÉ SBORY. Konference školského managementu, PhDr. Jan VODA, Ph.D. UČITELSKÉ SBORY Konference školského managementu, 7.6.2012 PhDr. Jan VODA, Ph.D. škola stojí na lidech bez fungujícího sboru by nebylo možné zajistit chod školy na kvalitě učitelského sboru jsou závislé

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

PŘÍLOHA Č. 1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI PEDAGOGY V MŠ SMRŢICE

PŘÍLOHA Č. 1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI PEDAGOGY V MŠ SMRŢICE PŘÍLOHA Č. 1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ MEZI PEDAGOGY V MŠ SMRŢICE Příloha č.1/2 1. Setkala jste se s šikanou mezi dětmi v mateřské škole? Na tuto otázku kladně odpovědělo 5 z 6 oslovených vychovatelek, tedy

Více

na některé otázky všichni neodpověděli Dotazník pro rodiče a) určitě ano 67,5 % b) spíše ano 30 % c) nevím, nedokážu posoudit 0 % d) spíše ne 2,5 %

na některé otázky všichni neodpověděli Dotazník pro rodiče a) určitě ano 67,5 % b) spíše ano 30 % c) nevím, nedokážu posoudit 0 % d) spíše ne 2,5 % Vyhodnocení dotazníků: rozdáno 100% dotazníků, vráceno 95% dotazníků na některé otázky všichni neodpověděli Dotazník pro rodiče Je atmosféra školy, když ji navštívíte, podle vás pozitivní? a) určitě ano

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

MEDIACE A PROBACE V PROSTŘEDÍ ŠKOLSKÝCH INSTITUCÍ

MEDIACE A PROBACE V PROSTŘEDÍ ŠKOLSKÝCH INSTITUCÍ MEDIACE A PROBACE V PROSTŘEDÍ ŠKOLSKÝCH INSTITUCÍ 1 Michal Slavík ŠKOLNÍ INTERVENČNÍ TÝM Tým pracuje jako poradní skupina, aby došlo ke konsensu mezi subjekty za aktivního nasazení pedagoga, nebo sám intervenuje

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Křižná 167, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Křižná 167, okres Vsetín, příspěvková organizace ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŽINA Základní škola Valašské Meziříčí, Křižná 167, okres Vsetín, příspěvková organizace MOTTO: PLNÉ ÚLY, SPOUSTA HER, DO DRUŽINY ZAVÍTEJ! IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Údaje o

Více

Anketa pro žáky soubor otázek

Anketa pro žáky soubor otázek Anketa pro žáky soubor otázek Nabídka všech otázek nástroje pro základní školu MOTIVACE: Co je pro Tebe ve škole důležité? Co by Ti měla škola pomoci dosáhnout? naučit se co jvíce připravit se na přijímací

Více

ŠKOLNÍ ROK 2007/2008

ŠKOLNÍ ROK 2007/2008 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU ŠKOLNÍ ROK 2007/2008 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí závěrečná zpráva o plnění MPP Základní škola Český Krumlov, Za Nádražím

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

PROGRAMY PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ 1. stupeň BEZPEČNÝ START DO ŠKOLNÍHO ŽIVOTA

PROGRAMY PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ 1. stupeň BEZPEČNÝ START DO ŠKOLNÍHO ŽIVOTA PROGRAMY PRIMÁRNÍ PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ 1. stupeň BEZPEČNÝ START DO ŠKOLNÍHO ŽIVOTA Pro koho je program určen? škol, primárně pro 1. třídy. Jaká je časová struktura programu? Beseda je realizována

Více

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Platná legislativa Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Střední škola, základní škola a mateřská škola pro sluchově postižené Olomouc, Kosmonautů 4 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE 2012-2016 Zpracoval: Mgr. Václav Voják, školní metodik prevence Datum: 31. 8. 2012

Více

Výsledky zpětné vazby rodičů červen 2015 zš nčp. Výstupy z odpovědí na jednotlivé otázky Co nejvíce rodiče na zš nčp oceňují Podněty od rodičů

Výsledky zpětné vazby rodičů červen 2015 zš nčp. Výstupy z odpovědí na jednotlivé otázky Co nejvíce rodiče na zš nčp oceňují Podněty od rodičů Výsledky zpětné vazby rodičů červen 2015 zš nčp Výstupy z odpovědí na jednotlivé otázky Co nejvíce rodiče na zš nčp oceňují Podněty od rodičů Jak číst zobrazené grafy Tmavě zelená = rozhodně ano Světle

Více

GJP OČIMA UČITELŮ POČET UČITELŮ: 18 MUŽI: 8 ŽENY: 8 NEURČENO: 2 SBĚR DAT: LEDEN, ÚNOR 2015

GJP OČIMA UČITELŮ POČET UČITELŮ: 18 MUŽI: 8 ŽENY: 8 NEURČENO: 2 SBĚR DAT: LEDEN, ÚNOR 2015 GJP OČIMA UČITELŮ POČET UČITELŮ: 18 MUŽI: 8 ŽENY: 8 NEURČENO: 2 SBĚR DAT: LEDEN, ÚNOR 2015 Z filmu Obecná škola Zpracovala: Mgr. Veronika Vitošková, Ph.D., školní psycholožka Celkové hodnocení školy Zdroj:

Více

Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, Třebíč

Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, Třebíč Střední průmyslová škola Třebíč Manželů Curieových 734, 674 01 Třebíč PROGRAM PORADENSKÝCH SLUŽEB pro školní rok 2016/2017 I. Základní legislativní rámec Poskytování poradenských služeb je uloženo zákonem

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Minimální preventivní program PLÁN Školní rok: 2014/2015 Ředitelka školy: Mgr. Ilona Vránková Školní metodik prevence sociálně patologických jevů: Mgr. Petra Nováková Termín seznámení pedagogických pracovníků

Více

Seznam příloh (výběr)

Seznam příloh (výběr) Seznam příloh (výběr) Příloha 1: Dotazník pro klienty TČM Příloha 2: Dotazník pro pacienty západní medicíny Příloha 3: Dotazník pro praktiky TČM Příloha 4: Dotazník pro lékaře Příloha 1 DOTAZNÍK pro KLIENTY

Více

Situace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012

Situace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012 1 Česká televize Situace v krajích Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Praha 1. dubna 2012 SC & C spol. s r.o. Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2009 Člen ESOMAR a Hospodářské

Více

PLÁN PRÁCE ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ NA ŠKOLNÍ ROK 2016/2017

PLÁN PRÁCE ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ NA ŠKOLNÍ ROK 2016/2017 PLÁN PRÁCE ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ NA ŠKOLNÍ ROK 2016/2017 Vedoucí školního poradenského pracoviště: Mgr. Jiřina Poláčková výchovný poradce Členové školního poradenského pracoviště: Mgr. Eva Fajtová

Více

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Milada Rabušicová Lenka Kamanová Kateřina Pevná Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy university, Brno Výzkumný projekt

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Výchovné a vzdělávací programy se zaměřením na prevence. Alžběta Černochová, David Holý

Výchovné a vzdělávací programy se zaměřením na prevence. Alžběta Černochová, David Holý Výchovné a vzdělávací programy se zaměřením na prevence Alžběta Černochová, David Holý Výchovné a vzdělávací programy Primární prevence (Adaptační výjezdy) Selektivní prevence Primární prevence pro MŠ

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Základní škola a mateřská škola Olbramice, příspěvková organizace Hlavní 25 742 83 Olbramice

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

Názory na důvody vstupu do politických stran

Názory na důvody vstupu do politických stran TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory na důvody vstupu do politických stran

Více

Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče

Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče Zákonní zástupci žáků naší školy byli vyzváni k vyplnění anonymních dotazníků, týkajících se vztahů (v souvislosti se školou), výchovy a vzdělání,

Více

Model SRS pro mateřská centra. Sympozion Praha Linda Pačesová

Model SRS pro mateřská centra. Sympozion Praha Linda Pačesová Model SRS pro mateřská centra Sympozion Praha 18. 5. 2015 Linda Pačesová Obsah prezentace Model SRS pro mateřská centra: Řetězec řešení Cílová skupina MC Jaké oblasti sociálních problémů řeší MC? Využití

Více

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická Brno, Olomoucká, příspěvková organizace Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01092016 Verze: 1.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument

Více

Klima školy - varianta pro rodiče

Klima školy - varianta pro rodiče Základní škola Doubrava, okres Karviná, příspěvková organizace Klima školy - varianta pro rodiče výsledek dotazníkového šetření Název dotazníku: Dotazník pro rodiče Datum: 28. 04. 2016 Graf 1: Celkový

Více

Obsah. Hlavní závěry z výzkumu Monitoring institucionální výchovy. Úvazky pracovníků pomáhajících profesí

Obsah. Hlavní závěry z výzkumu Monitoring institucionální výchovy. Úvazky pracovníků pomáhajících profesí Hlavní závěry z výzkumu Monitoring institucionální výchovy Obsah Úvazky pracovníků pomáhajících profesí A. Podíl úvazků jednotlivých pomáhajících profesí... 4 Kvalifikovanost a doplňování kvalifikace A.

Více

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění

Více

Postup při tvorbě SWOT analýzy

Postup při tvorbě SWOT analýzy Postup při tvorbě SWOT analýzy Na následujících stranách vidíte konkrétní příklad analýzy vnějších i vnitřních zdrojů školy a na jejím základě formulované silné a slabé stránky školy, rizika a příležitosti.

Více

MINIMÁLNÍ PROGRAM PREVENCE na školní rok 2015/2016. Vymezení základních dlouhodobých cílů a záměrů programu primární prevence ZŠ Velká Dlážka

MINIMÁLNÍ PROGRAM PREVENCE na školní rok 2015/2016. Vymezení základních dlouhodobých cílů a záměrů programu primární prevence ZŠ Velká Dlážka MINIMÁLNÍ PROGRAM PREVENCE na školní rok 2015/2016 Metodik prevence: Mgr. Alexandra Kožuchová Vymezení základních dlouhodobých cílů a záměrů programu primární prevence ZŠ Velká Dlážka rozvíjet a posilovat

Více

Investice do rozvoje vzdělávání. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. Školská legislativa

Investice do rozvoje vzdělávání. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. Školská legislativa Investice do rozvoje vzdělávání Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů Školská legislativa Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Více

Bezpečná supervize Lucie Myšková, Ph.D. Mgr. Pavel Dosoudil

Bezpečná supervize Lucie Myšková, Ph.D. Mgr. Pavel Dosoudil XI. ročník konference PPRCH (Ne)bezpečná škola! A pro koho? 18. 19.11.2014 Bezpečná supervize Lucie Myšková, Ph.D. Mgr. Pavel Dosoudil Supervize ve školství Statistiky nekompletní Odlišnosti mezi školou

Více

ORP Havlíčkův Brod. SWOT analýza Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita

ORP Havlíčkův Brod. SWOT analýza Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita ORP Havlíčkův Brod SWOT analýza Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita Dobrá spolupráce s rodiči Dobrá spolupráce s SPC Havl. Broda Jihlava Využití osvědčených metod Montessori program

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci:

RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ. Ekonomická situace v ČR se v porovnání se situací před 12 měsíci: INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 03/2005 RŮST ČESKÉ EKONOMIKY LIDÉ PŘÍLIŠ NEPOCIŤUJÍ Uváděné výsledky vycházejí z rozsáhlého reprezentativních výzkumu STEM uskutečněného ve dnech. 7. března 2005. Na otázky

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

ŠIKANA, EXTRÉMNÉ PROJEVY AGRESE, KYBERŠIKANA, STALKING A JINÉ OBTĚŽOVÁNÍ

ŠIKANA, EXTRÉMNÉ PROJEVY AGRESE, KYBERŠIKANA, STALKING A JINÉ OBTĚŽOVÁNÍ ŠIKANA, EXTRÉMNÉ PROJEVY AGRESE, KYBERŠIKANA, STALKING A JINÉ OBTĚŽOVÁNÍ Školní program proti šikaně 2015/2016 Metodický podklad Metodický pokyn k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže

Více

Dotazník pro rodiče. Mateřská škola Letovice. Třebětínská 28/19, okres Blansko, příspěvková organizace

Dotazník pro rodiče. Mateřská škola Letovice. Třebětínská 28/19, okres Blansko, příspěvková organizace Dotazník pro rodiče Vážení rodiče, zjistili jsme díky dotazníku Váš pohled a názor na úroveň naší školy. Vaše anonymní odpovědi jsou nám cenným vodítkem a inspirací ke zkvalitnění naší práce. Vrátilo se

Více

Návrhy možných témat závěrečných prací

Návrhy možných témat závěrečných prací Návrhy možných témat závěrečných prací PEDAGOGICKÉ STUDIUM UČITELŮ PV a OV, OV, VV, HV, ZDRAV, VYCH, PVČ Student je povinen si zvolit v rámci svého studia téma své závěrečné práce. K tomu má možnost využít

Více

ps Kvóty: 1/[20] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

ps Kvóty: 1/[20] Jilská 1, Praha 1 Tel.: ps1607 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +40 86 840 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Spokojenost se stavem ve vybraných oblastech

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování Záměr programu Program proti šikanování je speciální program, který se zaměřuje na specifickou primární a sekundární prevenci. Celoškolní přístup Základním předpokladem pro fungování

Více

SÓLO RODIČE A KOMBINACE

SÓLO RODIČE A KOMBINACE SÓLO RODIČE A KOMBINACE PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA Radka Dudová, Ph.D. Gender a sociologie Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. PODÍL JEDNORODIČOVSKÝCH RODIN NA VŠECH RODINÁCH SE ZÁVISLÝMI DĚTMI Zdroj:

Více

SOŠ a SOU, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace DO ROKU 2018

SOŠ a SOU, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace DO ROKU 2018 NÁSTIN KONCEPCE ROZVOJE SOŠ a SOU, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace DO ROKU 2018 Předkládá: PaedDr. Milan Kubát, ředitel školy, jako podklad pro zřizovatele školy Projednáno se Školskou

Více

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016 oe606 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 0 2 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí - 206 Technické parametry

Více

Středisko výchovné péče HELP Uherské Hradiště

Středisko výchovné péče HELP Uherské Hradiště Středisko výchovné péče HELP Uherské Hradiště Ředitel zařízení: Mgr. Lubomír Ševčík Vedoucí SVP Help: Mgr. Karel Opravil Chci Vás seznámit s intervenční prací s třídami a s tím, jakou úlohu mají v programu

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA

TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA V KONTEXTU KOMPLEXNÍ REHABILITACE ANEB JAK JSME SE TO UČILI Jan König Jan.Konig@ergoaktiv.cz Alice Dubnová Alice.Dubnova@ergoaktiv.cz OBSAH Co jsou ta tréninková místa Proč je

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

Venkovské komunitní školy nástroj celoživotního vzdělávání. RNDr. Zuzana Guthová Jarkovská, CSc.

Venkovské komunitní školy nástroj celoživotního vzdělávání. RNDr. Zuzana Guthová Jarkovská, CSc. Venkovské komunitní školy nástroj celoživotního vzdělávání RNDr. Zuzana Guthová Jarkovská, CSc. Vzdělávání dává mladým umírněnost, starým útěchu, bohatým ozdobu a chudým bohatství Diogenes Laertios Venkovské

Více

Středisko služeb školám a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Brno, příspěvková organizace

Středisko služeb školám a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Brno, příspěvková organizace Středisko služeb školám a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Brno, příspěvková organizace Hybešova 15, 602 00 Brno IČ: 60555980 DIČ: CZ60555980 Nabídka vzdělávacích programů pro SŠ

Více

a MSMT-1903/ _094 Aktivizační metody ve výuce (český jazyk a literatura)

a MSMT-1903/ _094 Aktivizační metody ve výuce (český jazyk a literatura) Středisko služeb školám a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Brno, příspěvková organizace Hybešova 15, 602 00 Brno IČ: 60555980 DIČ: CZ60555980 Nabídka vzdělávacích programů pro SŠ

Více

Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v České republice

Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v České republice Sdružení pracovníků domů dětí (SP DDM) je nestátní neziskovou organizací, jejímž hlavním cílem je podporovat rozvoj středisek volného času (SVČ), respektive domů dětí a mládeže (DDM). SP DDM je nezávislá

Více

Základní škola a Mateřská škola Ratíškovice

Základní škola a Mateřská škola Ratíškovice Základní škola a Mateřská škola Ratíškovice Vítězná 701, 696 02 Ratíškovice Minimální preventivní program v oblasti zneužívání návykových látek Škola bez drog 2014-2015 A. Organizace života školy B. Vzdělávání

Více

Klima školy - varianta pro rodiče

Klima školy - varianta pro rodiče Základní škola a Mateřská škola Neznašov Klima školy - varianta pro rodiče výsledek dotazníkového šetření Název dotazníku: Klima školy - 2015/2016 (červen) Datum: 26. 05. 2016 Graf 1: Celkový přehled školy

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2010

Více

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon v roce 2012 nepoužívaly pouze 4 % osob starších šestnácti V roce 2007, to bylo 14 procent české populace.

Více

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie Školní rok: 2009-2014 Základní škola a Mateřská škola Dětmarovice, příspěvková organizace Dětmarovice 1002 735 71 Předkladatel: Zodpovědná osoba: Mgr. Pavla Zelenková Mgr.

Více

Analýza výsledků zavádění evaluačních nástrojů do středních škol ve Zlínském kraji v roce 2011

Analýza výsledků zavádění evaluačních nástrojů do středních škol ve Zlínském kraji v roce 2011 Analýza výsledků zavádění evaluačních nástrojů do středních škol ve Zlínském kraji v roce 2011 Zlín 2012 Obsah 1. Vzorek dat 2. Výsledky analýzy 2.1. Efektivita učení 2.2. Rizikové jevy 1. Vzorek dat Doba

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve školním roce 26/7 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: PPP Opava 1. Úvod

Více

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení

Více

65 61,6 16,7 16,5. 3. 5. 6. 8. ročník

65 61,6 16,7 16,5. 3. 5. 6. 8. ročník Šikana a spokojenost žáků se vztahy vtřídním kolektivu v průběhu základní školní docházky (užší kritérium: šikana skoro každý den nebo týden) Pavel Letý Pedagogicko psychologická poradna Nový Jičín 28

Více

STRATEGIE ROZVOJE ŠKOLY VE ŠKOLNÍCH LETECH: 2014-15 2015-16

STRATEGIE ROZVOJE ŠKOLY VE ŠKOLNÍCH LETECH: 2014-15 2015-16 STRATEGIE ROZVOJE ŠKOLY VE ŠKOLNÍCH LETECH: 2014-15 2015-16 NAŠÍM CÍLEM JE ŠKOLA, KTERÁ. je naplněná spokojenými žáky a studenty formuje osobnost jako celek a respektuje jedinečnost poskytuje kvalitní

Více

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014 ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Příloha č. 2. Dotazník pro ředitele pro jazykovou gramotnost

Příloha č. 2. Dotazník pro ředitele pro jazykovou gramotnost Příloha č. 2 Základní údaje Kolik různých cizích jazyků ve Vaší škole v tomto školním roce reálně vyučujete? o 1 o 2 o 3 o více než 3 Z hlediska toho, kolik žáků do Vaší školy nastupuje, považujete Vaši

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická, Brno, Olomoucká 61 Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01022014 Verze: 2.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument v listinné podobě je

Více

Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě

Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE ŠKOLNÍ METODIK

Více

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí Soubor respondentů Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí senioři celkem lidi ženy muži celkem 300 214 86 % 100% 71% 29% V dotazování jsme vyhodnotili

Více

Zkušenosti s vývojem, formami a výsledky supervize v sociálních službách. Ing. Bc. Milan Svojanovský

Zkušenosti s vývojem, formami a výsledky supervize v sociálních službách. Ing. Bc. Milan Svojanovský Zkušenosti s vývojem, formami a výsledky supervize v sociálních službách Ing. Bc. Milan Svojanovský Centrum pro rodinu a sociální péči o. s. občanské sdružení vzniklo v Ostravě v roce 1993, sociální služby

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Školní rok:206/207 Minimální preventivní program. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE (metodika str. 6) Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Jméno a příjmení ředitele Telefon na ředitele 6047844 Základní

Více