Maršálkovský. Dolnoslezského vojvodství

Transkript

1 Vydání této publikace bylo spolufi nancováno Evropskou unií z prost edk Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci projektu Integrovaného opera ního programu regionálního rozvoje Propagace zna kových turistických produkt Dolního Slezska. Maršálkovský ú ad Dolnoslezského vojvodství

2

3 Obsah 2. Dolní Slezsko úvod 4. Jak se dostanete do Dolního Slezska? 7. Praktické informace 11. Dolnoslezská metropole Vratislav 13. Praktické informace o Vratislavi 20. Sport a rekreace 22. Ve erní Vratislav 23. Co musíte vid t ve Vratislavi 28. Kulturní a sportovní akce ve Vratislavi 32. Dolnoslezské hrady a zámky 35. Cisterciácké kláštery a mariánská sanktuária 39. Dolnoslezská podzemí a fortifikace Dolnoslezské lázn Krkonoše a aktivní turistika v Dolním Slezsku 58. Agroturistika a ekoturistika 65. Dolnoslezská p íroda 73. Dolnoslezská zima 79. Zajímavá místa v Dolním Slezsku 89. Dolnoslezské historické památky na Seznamu sv tového kulturního d dictví UNESCO 91. Dolnoslezské události 100. Turistické informace v Dolním Slezsku

4 DOLNÍ SLEZSKO Dolní Slezsko (Dolny l sk) leží v jihozápadním Polsku a je jedním z nejkrásn jších a nejatraktivn jších region Polska i Evropy. Jeho p ední postavení vyplývá z jinde nevídané pestrosti, po ínaje reliéfem i velkým bohatstvím p írodních krás a kulturou a ekonomikou kon e. Fenoménem Dolního Slezska, který sv d í o jeho výjime ném postavení v této ásti Evropy, je prolínání kultur a tradic mnoha národ v pr b hu staletí. Region, jehož sou- ástí je Slezská nížina (Nizina l ska), Slezsko-lužická nížina (Nizina l sko- u ycka), Krkonošsko-jesenická (sudetská) subprovincie (Sudety) a její severní p edh - í (Przedgórze Sudeckie), už celá staletí p itahuje a láká svými krásami a tajemným p vabem: rozlehlými horskými pásmy a malebnými kotlinami, které oživují prudké horské byst iny, jež se pak v nížinných oblastech zm ní v poklidné romantické potoky. Tato krajina se m že pochlubit místy, kde je p íroda nedot ena lidskou rukou, etnými vzácnými rostlinnými a živo išnými druhy, ale i krásnými m sty a skv lými historickými památkami. Po tem a hodnotou historických památek se Dolní Slezsko liší od ostatních region Polska. Co najdete v Dolním Slezsku? Turistické trasy vedoucí p es hrady dynastie Piastovc a cisterciácké kláštery; trasu zapomenutých emesel; sít podzemních turistických tras; pohrani ní hrady a mohutné zámky; prastaré rybníky v okolí Milicze a Przemkowa; národní parky a p írodní rezervace; skalní bludišt a p írodní lezecké skály; architektonické a pr myslové památky; církevní památky ze seznamu UNESCO; nejv tší po et lázní v Polsku; lyža ské trat ; fi nan n p ístupné agroturistické farmy i luxusní hotely; velké opery; p es sto vratislavských most ; ložiska drahokam a polodrahokam a dokonce i zlata Jak vyplývá už z názvu, Dolní Slezsko leží p evážn v nížinné ásti Slezska staré historické krajiny. Je jihozápadním pohrani ním regionem Polska, na západ hrani í podél Lužické Nisy s N meckem, na jihu s eskou republikou. Hranice s eskou republikou je z v tší ásti horská a vede vrcholy Krkonošsko-jesenické horské soustavy. Severní hranici Dolní-

5 ho Slezska vyzna ují rozlehlé nížiny Dolnoslezských bor (Bory Dolno l skie), malebné morénové kopce (tzv. Wa Trzebnicki) a údolí eky Barycz (Dolina Baryczy). Slezská nížina se táhne od východu na západ od Opole na východ k m st m ary a Zahá ( aga ) na západ. Osu této nížiny tvo í eka Odra, druhá nejdelší eka Polska. Od Horního Slezska je Odra splavná až do svého ústí do Št tínského zálivu (Zalew Szczeci ski). Dominující úlohu v dolnoslezské krajin však mají hory pat ící ke Krkonošsko-jesenické subprovincii, jež se v Polsku nazývá Sudety, která zasahuje do jižní ásti regionu a táhne se od jihovýchodu na severozápad v délce tém 300 km. Jednotlivá horská pásma charakterizuje rozmanitost a bohatství krajiny a také r znorodá geologická stavba. Nejvyšším horským pásmem jsou Krkonoše s nejvyšší horou Sn žkou (1603 m n. m.). Spolu se svým severním p edh ím jsou tato horstva tou nejzajímav jší a turisty nejnavšt vovan jší ástí Dolního Slezska. ást p edh í na jih a na jihozápad od Vratislavi tvo í žulové kopce u m ste ka Strzelin (Wzgórza Strzeli skie), kde jsou nejv tší žulové lomy v Evrop, a masiv hory l a horské skupiny, která se tajupln vypíná mezi nezalesn nými rovinami Slezské nížiny, s horou l a viditelnou ze vzdálenosti n kolika desítek kilometr. Klima Slezské nížiny je mírné, p edevším u eky Odry; je zde nejdelší léto a nejkratší zima v Polsku. Zima v horských oblastech za íná oproti tomu už v íjnu a trvá ob as až do dubna. Rozloha Dolního Slezska iní ,2 km 2. Po et obyvatel Hlavním m stem vojvodství je Wroc aw (Vratislav), tvrté nejv tší m sto Polska. V Dolním Slezsku je dvanáct krajinných park, dva národní parky a mnoho p írodních rezervací. Dolní Slezsko je rovn ž oázou zdraví najdete zde jedenáct lázní, které díky své malebné poloze, mikroklimatu a kouzlu láze ských park lákají etné hosty. O bohaté minulosti regionu sv d í dolnoslezská m sta plná historických staveb, nádherné chrámy, hrady a šlechtická sídla. Najdete zde také etné technické památky bývalé doly, štoly, p ehrady a pevnosti. V pr b hu staletí m nilo Dolní Slezsko n kolikrát svou státní p íslušnost. Vládla zde polská knížata z dynastie Piastovc, eští a pruští králové, rakouští a n me tí císa i. Stejn tak se m nilo i zdejší obyvatelstvo. P i výzkumech narazili v dci na stopy lidí z období paleolitu. Zna nou ást Dolního Slezska obývali až do za átk našeho letopo tu Keltové, byli zde i Vandalové a Silingové a v 7. století sem pronikly slovanské kmeny. Již v období vlády polských Piastovc za al proces n meckého osidlování. Po 2. sv tové válce muselo n mecké obyvatelstvo opustit Dolní Slezsko. Místo n j sem p esídlili Poláci z r zných ásti Polska, hlavn z východních oblastí, které p ipadly Sov tskému svazu. Hranice sou asného Dolnoslezského vojvodství zhruba odpovídají historickým hranicím Dolního Slezska.

6 Jak se dostanete do Dolního Slezska od centra. Z letišt jezdí m stský autobus. 406, kterým se m žete dostat na hlavní vlakové nádraží Wroc aw G ówny a na autobusové nádraží PKS (cca 25 min). tel tel Oficiální stránky letišt M. Koperníka ve Vratislavi: LETADLEM Vratislavské letišt M. Koperníka (Port Lotniczy im. Miko aja Kopernika) má prost ednictvím Varšavy, Frankfurtu nad Mohanem a Mnichova spojení se všemi nejd ležit jšími letišti sv ta. V sou asnosti je v provozu 12 spoj do Varšavy. Letadlo tam letí necelou hodinu. V tšinu let do Varšavy zajiš ují letadla typu ATR a Embraer. Vratislavské letišt provozuje pravidelné p ímé mezinárodní spoje do Frankfurtu, Mnichova, Dortmundu, Dublinu, Kodan, Bruselu, Barcelony, Londýna a n kolika dalších destinací ve Velké Británii. Letišt obsluhuje rovn ž mnoho mezinárodních charterových linek. Letišt Strachowice leží zhruba 12 km jihozápadn VLAKEM Železni ní sí je v Dolním Slezsku velmi hustá. Bohužel však byly na mnoha místních tratích zrušeny osobní vlaky a po et železni ních spoj se každoro n zmenšuje. N které velmi atraktivní vyhlídkové trasy se využívají p íležitostn pro turistické projíž ky. Na vratislavské hlavní nádraží p ijížd jí p ímé vlaky z tém všech v tších polských m st a také z Berlína a Hamburku. Vratislav, Legnica, Boles awiec a Zgorzelec mají rovn ž vlakové spojení s Görlitzem (vlaky Schmidt a Kowalski). Vlak Intercity z Vratislavi do Varšavy jede 4 hodiny a 30 min. V sou asnosti fungují ve Vratislavi dv velká nádraží, dálkové spoje obsluhuje hlavní nádraží (Wroc aw G ówny). Nádraží Wroc aw Nadodrze plní úlohu stanice pro 4

7 cestující na trase sm rem do/z Varšavy a Lodže. Z vratislavského vlakového nádraží se snadno dostanete i do jiných m st Dolnoslezského vojvodství: Valb ichu (Wa brzych), Jelení Hory (Jelenia Góra), Legnice, Kladska (K odzko). Z Vratislavi (a také z Varšavy) se m žete dostat p ímo do dolnoslezských láze ských m ste ek v Kladsku (Kotlina K odzka): Polanica, Duszniki a Kudowa Zdrój a také do srdce Krkonoš Szklarské Por by. Vlakové informace: Wroc aw tel , Jelenia Góra tel Legnica tel Jízdní ády: rozklad.pkp.pl, Evropy). Tyto autobusy zastavují tém ve všech v tších m stech Dolního Slezska. Autobusové informace: AUTOBUSEM Ve Vratislavi najdete autobusové nádraží (Dworzec Centralny PKS) v centru m sta v p ímé blízkosti vlakového hlavního nádraží (Dworzec G ówny) v ul. Sucha. Jezdí odtud autobusy do všech v tších m st v regionu a dálkové autobusové spoje do/z mnohých v tších m st v Polsku. Ve Vratislavi a dalších v tších m stech existuje velké množství soukromých dopravc, kte í obsluhují lokální spoje (autobusy a mikrobusy). Autobusová nádraží bývají v tšinou v sousedství vlakových nádraží. Sí autobusových spoj do turistických m st v Krkonoších, Kladsku i do oblasti hory l a je dost kvalitní, i když o víkendu v tšina spoj nefunguje, hlavn v odpoledních a ve erních hodinách mohou nastat problémy s návratem dom. D ti mají nárok na 50 % slevy. Jízdenky lze koupit v pokladnách na autobusových nádražích nebo, podle množství volných míst, u idi e. Na hlavním autobusovém nádraží ve Vratislavi najdete i autobusová stanovišt mezinárodních spoj (do západní AUTEM P es Dolní Slezsko vede n kolik mezinárodních pozemních komunikací v etn dálnice A4. Hlavní m sto regionu Vratislav (Wroc aw) spojují se státem následující hlavní komunikace: dálnice A4 vedoucí k hrani nímu p echodu s N meckem Olszyna/Forst (od m sta Krzywa u Boleslawce jako silnice. 18), resp. do Katovic, Krakova (260 km) a dále do Lvova, silnice. 8 na severovýchod do Varšavy (340 km), resp. do K odzka a m sta Kudowa (115 km), a dále na jih do eské republiky, silnice. 5 do Poznan (180 km), resp. do Strzegomi, Kamienné Góry, a dále na jih do eské republiky, silnice. 94 do Legnice a Opole, s ilnice. 35 do m st widnica a Walbrzych. Ze zahrani í se do Dolního Slezska pohodln dostanete: Z N mecka: z Lipska a Dráž an po dálnici A4, z Berlína a Cottbusu po dálnici. 15 na hranici ve Forstu. 5

8 P íklady ceny benzinu a nafty: oktanové íslo PLN, oktanové íslo PLN, ON 4.00 PLN. Aktuální ceny: Vzdálenosti z Vratislavi: do Berlína 330 km do Londýna 1480 km do Vídn 550 km do Moskvy 1590 km do Prahy 270 km Z eské republiky: po rychlostní komunikaci. 10 z Prahy a dále po silnici E65 z Liberce nebo silnicí E67 z Hradce Králové. Nejvyšší povolené rychlosti pro osobní vozidla v Polsku: v obci 50 km/hod., mimo obec 90 km/hod., na rychlostních silnicích 100 km/hod., na dálnicích 130 km/hod. Za p ekro ení rychlosti m žete zaplatit pokutu až 500 PLN. Povolený obsah alkoholu v krvi idi e: 0,2 promile. P i jízd musí mít idi zapnutá potkávací sv tla po celý rok i p es den. Zap j ení auta: Auto si m žete zap j it na vratislavském letišti, n kolik autop j oven je i v samotné Vratislavi a ve v tších m stech v regionu VODNÍ CESTOU Do Dolního Slezska se m žete dostat i po vod. eka Odra je splavná v úseku od Ratibo e (Racibórz) v Horním Slezsku po její ústí do Št tínského zálivu a do Baltského mo e. Kanálem Odra Havola (Odra Hawela) se m žete dostat do Berlína a dále kanály do Rotterdamu ležícího u Severního mo e. Po Od e mohou jezdit í ní osobní lod a sportovní lod. Moderní marína p ístav pro turistické a sportovní lod vzniká v okolí mostu Uniwersytecki v centru Vratislavi. erpací stanice s prodejem plynu jsou ozna eny: LPG- GAZ nebo Auto-GAZ. V tšina erpacích stanic (na hlavních trasách ve v tších m stech) má nep etržitý provoz. Ve v tších m stech je t eba za parkování auta v centru b hem dne (8 18 hod.) uhradit parkovné. V p ípad autonehody je t eba uv domit místní policii (tel. 997), pro získání event. odškodn ní je nezbytný policejní protokol. 6

9 Praktické informace KLIMA Dolní Slezsko je nejteplejším polským regionem. Zdejší zimy jsou mírné a léta nejsou p íliš horká, i když se ob as teplota v lét vyšplhá na 30 stup a v zim klesne pod -20 stup Celsia. Je zde z etelný vliv vzdáleného Atlantského oceánu. Hlavní v try vanou od západu, ob as p ichází teplý vzduch od St edozemního mo e a Azorských ostrov. Vegeta ní období trvá 225 dn, je tedy nejdelší v Polsku. Už v b eznu zde kvetou žluté zlatice zvané zlatý déš... Charakteristické jsou asté p íchody tlakových níží, které s sebou p inášejí n kolikadenní deštivá období se zataženou oblohou. Na území Slezské nížiny v okolí Vratislavi dosahuje pr m rná teplota v ervenci tém 19ºC, v nejstuden jším m síci lednu iní -1,1ºC. Klima v horských oblastech a v podh í je chladn jší než v nížinách a závisí na nadmo ské výšce a na reliéfu horských pásem. Vysoko v Krkonoších, ve výškách p es 1000 m n. m., nep esahuje pr m rná ro ní teplota 1ºC. Nejintenzivn jší deš ové srážky jsou v ervenci a jejich ro ní úhrn dosahuje 600 mm. Na horách dosahuje úhrn srážek 1300 mm. Zimy bývají v nížin nej ast ji bez sn hu, avšak v nejvyšších polohách hor sn hová pokrývka leží 200 dn v roce a udrží se ob as i do dubna. Nejlepším obdobím pro návšt vu Dolního Slezska je jaro po ínaje polovinou dubna, celé léto a raný podzim do poloviny íjna. V zim p ijížd jí do hor milovníci lyžování a snowboardu. KAM ZA JÍDLEM Ve v tších m stech a turistických st ediscích najdete bezpo et restaurací. Mnohé z nich se specializují na mezinárodní kuchyni. Obsluha ovládá v tšinou angli tinu nebo n m inu, rovn ž jídelní lístky jsou v t chto jazycích. P i placení se p edpokládá zhruba 10% spropitné. Nejlevn jší stravování najdete v tzv. mlé ných barech (bar mleczny). LÉKÁRNY A ZDRAVOTNICKÉ SLUŽBY Vybavení lékáren je dobré. Léka skou radu získáte ve ve ejných poliklinikách (polsky przychodnia, ozna eno 7

10 NFZ Národní zdravotní fond) a nemocnicích (szpital), v nichž musíte ukázat evropský pr kaz pojišt nce. Existuje také velké množství dob e vybavených soukromých klinik a léka ských ordinací. Záchranka (pogotowie ratunkowe) tel. 999, tel. 112 (mobilní sít ) Záchranka, první pomoc: Wroc aw, ul. Traugutta 112, Jelenia Góra, ul. Wojska Polskiego 21, Legnica, ul. Bracka 11, Wa brzych, ul. Chrobrego 39 HENDIKEPOVANÍ Mnoho ve ejných budov a v tšina hotel disponuje vybavením pro hendikepované osoby, nap. bezbariérovými vstupy pro vozí ká e. Ve v tších m stech je m stská doprava (autobusy) p izp sobena pot ebám zdravotn postižených (vozí ká ), takové autobusy jsou ozna eny v jízdním ádu. Na území Dolního Slezska p sobí rovn ž n kolik fi rem zabývajících se zajiš ováním dopravy pro osoby se zdravotním postižením. TISK, ROZHLAS A TELEVIZE Zprávy z regionu p ináší místní tisk. Ve Vratislavi je to Polska Gazeta Wroc awska. Celostátní deník Gazeta Wyborcza má své lokální mutace. V Jelení Go e zprávy z regionu p ináší mj. týdeník Nowiny Jeleniogórskie, ve Wa brzychu Tygodnik Wa brzyski, Nowe Wiadomo ci Wa brzyskie a 30 Minut, v Legnici týdeník Konkrety, Gazeta Piastowska, Express Legnicki. Vratislav a v tší m sta, nap. Jelení Góra, Wa brzych a Legnica, mají rovn ž sv j místní rozhlas. Lokální dolnoslezský rozhlas Polskie Radio Wroc aw vysílá na kmito tu 102,3 MHz, další vratislavský rozhlas Radio RAM na kmito tu 89,8 MHz. Lokální vysílání vratislavské televize m žete vid t v odpoledních a ve erních hodinách na spole ném regionálním kanálu TVP 3. Informa ní po ad p inášející informace z regionu, p edpov po así a aktuální informace se jmenuje Fakty jeho hlavní vydání m žete vid t v 18 hodin. Lokální rozhlasová stanice v Jelení Gó e Muzyczne Radio vysílá na kmito tu 105,8 MHz, v Legnici na kmito tu 102,6 MHz vysílá Radio Plus a ve Walbrzychu si m žete poslechnout lokální informace v rádiu Z ote Przeboje na 91,8 MHz a RMF Max na 101,1 MHz. Lokální televizní stanice ve Wa brzychu jsou: Telewizja Wa brzych, Telewizja Podgórze a DAMI. V Jelení Go e p sobí lokální televizní stanice Odra. Ve m stech existují sít kabelové televize, které nabízejí i vysílání mnoha zahrani ních stanic. Tém všechny hotely jsou vybaveny satelitní televizí. 8

11 Zahrani ní tisk je dostupný ve velkých knihkupectvích sít EMPIK, v n kterých trafi kách, ve Vratislavi na letišti, hlavním vlakovém nádraží a v mnoha hotelích. NÁKUPY Ve velkých m stech najdete velké supermarkety (rovn ž známé mezinárodní et zce). Bývají v provozu od 7 do 22 hod., n které dokonce nep etržit! Malé obchody jsou otev eny do 18 hod., v tší do 20 hod. V sobotu je provozní doba obchod kratší potraviny do 13 až 15 hod. Ovoce a zeleninu m žete koupit i na krytých a otev ených tržištích a také ve stáncích na ulicích. N které obchody a restaurace akceptují platby v eurech, vrací ale ve zlotých. M STSKÁ A MÍSTNÍ DOPRAVA, TAXISLUŽBA Ve v tších m stech zajiš ují m stskou dopravu autobusy. Pouze ve Vratislavi jezdí také tramvaje (23 linek). Každé m sto má vlastní ceník dopravních služeb. Ve v tších m stech existuje rovn ž n kolik fi rem poskytujících taxislužbu. Taxíky ekají na zákazníky na stanovištích, nap. p ed hotelem, nádražím apod. Tís ová volání (bezplatná): Policie 997 Hasi i (stra po arna) 998 Záchranná služba (pogotowie ratunkowe) 999 Odtahová služba (pomoc drogowa) 981 M stská policie 986 Tís ové volání z mobilních síti (policie, hasi i, záchranka) 112 M stské informace o telefonních íslech 9491 Nejlevn jší je však telefonické zavolání. ísla na lokální taxislužbu m žete najít v místním tisku, fi rmy sdružující taxíky mají tato ísla rovn ž na svých autech. V ned li, o svátcích a také v no ních hodinách (22 6 hod.) jsou tarify dražší. TELEFONY Z každé telefonické budky se m žete spojit s celým sv tem. Automaty fungují na kartu, která m že mít 25, 50 nebo 100 impulz. Kartu koupíte na pošt, v trafi ce, na erpací stanici. Existuje rovn ž n kolik systém telefonních karet umož ujících levn jší volání do zahrani í jsou to tzv. p edplacené karty, nap. Tele2, Grosik. Celé území Dolního Slezska má pokrytí mobilními sít mi, m žete používat mobilní telefony libovolných zahrani ních operátor. V letní sezon jsou k dispozici pro zahrani ní turisty tís ová telefonní ísla: a SM NÁRNY (polsky: kantor) Polskou m nou je zlotý (z oty, z., PLN). 1 PLN = 100 groš (grosz). Peníze m žete m nit v bankách a sm nárnách. Sm nárny najdete i v n kterých v tších hotelích a velkých obchodních centrech. V tšina sm náren je v ned li a o svátcích mimo provoz. Banky bývají otev eny do 18 hod., m žete v nich vym nit peníze i pomocí kreditní karty. Ve v tších m stech najdete sít bankomat, které komunikují i v n m in a angli tin. Zlotý je sm nitelná m na, jeho kurz m že kolísat. POŠTA Poštovní ú ady mají provozní hodiny zpravidla od 8 do 20 hod. Ve Vratislavi má nep etržitou 24hodinovou službu pošta na hlavním nám stí (Rynek 28). 9

12 TOALETY V malých m stech a vesnicích nenajdete žádné ve ejné záchody, krom t ch na vlakových a autobusových nádražích. Budete proto nuceni používat toalety v restaura ních za ízeních, v tšinou za poplatek 1 2 PLN. Toalety bývají krom nápisu ozna eny i symboly trojúhelníkem pro muže a kole kem pro ženy. UBYTOVÁNÍ Nejlepší ubytovací kapacity mají tradi ní turistická centra. Nejhustší sí ubytovacích za ízení najdete v Krkonoších, v Kladsku (Kotlina K odzka) a samoz ejm ve Vratislavi. V t chto místech byste nem li narazit na problémy s nalezením noclehu, i když si ho dop edu nerezervujete. V období svátk o Vánocích, na Silvestra, o Velikonocích a b hem tzv. prodloužených víkend, které jsou v Polsku velmi populární (2 3krát do roka se nashromáždí státní nebo církevní svátky s ned lemi a výsledkem je n kolikadenní víkend) je nutné ubytování rezervovat, a to s velkým asovým p edstihem. Problémy s nalezením ubytování se mohou objevit i ve Vratislavi b hem v tších akcí. V horských a podhorských oblastech se rychle rozvíjí sí agroturistických farem jejich nabídka je zajímavá hlavn pro celé rodiny s d tmi, které plánují delší pobyty. Ubytování m žete rezervovat telefonicky nebo prost ednictvím internetu Pobyty v historických budovách, hradech a zámcích: Kempy: Ubytovny: Agroturistika: 10

13 Dolnoslezská metropole Vratislav (Wroc aw) Vratislav je tvrtým nejv tším m stem v Polsku, hlavním m stem historické ásti Polska Dolního Slezska, správním, kulturním a pr myslovým centrem a také významným univerzitním m stem; leží v centru Slezské nížiny, na Vratislavské rovin (Równina Wroc awska); leží na ece Od e, do které v katastru m sta vtékají další ty i velké eky O awa, l za, Bystrzyca a Widawa a mnoho menších í ek a potok ; mírné klima teplá léta (pr m rná teplota v ervenci dosahuje 18 C), krátké zimy nej ast ji bez sn hu (pr m rná teplota v lednu -1 C); 640 tisíc obyvatel; rozloha tém 300 km 2 ; rozhlasové a televizní stanice; vratislavské deníky: Gazeta Wroc awska a vratislavská mutace deníku Gazeta Wyborcza; dv velká vlaková nádraží a 20 menších vlakových stanic; letišt a í ní p ístav na Od e; strojírenský pr mysl (lokomotivy, auta, domácí elektrospot ebi e, obráb cí automaty), elektrotechnický a elektronický pr mysl (elektrické generátory, elektronická za ízení, televizory), chemický pr mysl (barvy a laky), farmaceutický pr mysl, slévárna neželezných kov, í ní lod nice. Vratislav je významným dopravním uzlem; prochází tudy n kolik hlavních pozemních komunikací v etn mezinárodních E40, E67 a E261. Dálnice A4 (E40) vede od západní hranice státu ve Zho elci (z Dráž an) a Olszyn (z Berlína), probíhá jižním okrajem m sta dále do Krakova a ke státní hranici s Ukrajinou. Od výjezdu z dálnice je to do centra m sta tém 8 km. V sou asnosti tranzitní trasy do Varšavy, Poznan, Zelené Hory (Zielona Góra) vedou centrem m sta. Historické jádro m sta (Stare Miasto) obepíná silni ní obchvat, který je také sou ástí tranzitní trasy do Varšavy, Poznan, Zelené Hory a Krakova. Hlavní nám stí (Rynek) s p ilehlým menším nám stím (Plac Solny) a ulicemi Ruskou, w. Miko aja, Odrza skou, Ku niczou, Szewskou, O awskou a widnickou tvo í historické a obchodní centrum m sta. Hlavní nám stí, ulice O awska, ást ulic widnické a Szewské jsou uzav eny pro automobilový provoz. Velmi rušnou komunikací je ulice Marsza ka Pi sudskiego, u které se nachází hlavní vlakové nádraží (Dworzec G ówny), kancelá polské letecké spo- 640 tisíc obyvatel, rozloha tém 300 km 2, rozhlasové a televizní stanice, vratislavské deníky: Gazeta Wroc awska a vratislavská mutace deníku Gazeta Wyborcza 11

14 le nosti LOT, mnoho hotel, obchod, restaurací a institucí a také Hudební divadlo (Teatr Muzyczny) a fi lharmonie. VRATISLAV MÁ TISÍCILETOU HISTORII Vratislav byla pravd podobn jedním z patnácti hradiš slovanského kmene Slezan popisovaným v roce 843 franckým písa em v tzv. Bavorském geografu. P ibližn od r. 990 byla Vratislav sou ástí polského státu. V roce 1000 byl význam m sta díky snahám Boleslava Chrabrého upevn n z ízením biskupství jednoho z prvních v Polsku po Krakovu a Ko obrzegu. M sto vzniklo na k ižovatce obchodních cest vedoucích z jihu na sever a z východu na západ, nedaleko pohodlného p echodu p es Odru v okolí dnešních ostrov Píse ného a Tumského (Wyspa Piaskowa a Ostrów Tumski), aby se pak rychle rozr stalo na levém b ehu eky. Ve 14. stol. pat ilo vedle Prahy k nejv tším m st m st ední Evropy. Slovanský kmen Slezan zde m l své obranné hradišt. Od konce 10. stol. pat ila Vratislav, ležící ve výhodné poloze na k ižovatce obchodních cest, ke státu prvního polského vládce M ška I. V roce 1335 byla Vratislav spolu se Slezskem p ipojena k eskému státu, a v roce 1526 se tak dostala pod svrchovanost rakouských Habsburk. Po prohrané rakousko-pruské válce roku 1741 se dostala na období tém 200 let pod pruskou a n meckou vládu. Ke konci 2. sv tové války bylo m sto vyhlášeno pevností (Festung Breslau) a b hem obléhání Rudou armádou trvajícího 2,5 m síce bylo ze 75% zni ené. Od 6. kv tna roku 1945 je Vratislav zase sou ástí polského státu. 12

15 Praktické informace o Vratislavi VLAKOVÁ NÁDRAŽÍ P es Vratislav vede dev t železni ních tratí. V katastru m sta jsou v provozu dv velká nádraží: Hlavní nádraží (Wroc aw G ówny) a Wroc aw Nadodrze a p es dvacet menších stanic a zastávek. Hlavní nádraží obsluhuje spoje se všemi polskými m sty: p ímé do Krakova (4 hodiny), Poznan (2 hodiny), Varšavy (4,5 hodiny), Gdyn (8 hodin), Št tína (7 hodin), Olštýna (7 hodin) a Zakopaného (9 hodin) a také p ímé mezinárodní spojení s Prahou (5 hodin), Hamburkem (9 hodin) a Berlínem (6 hodin). Z Vratislavi jezdí rovn ž vlaky do pohrani ního Görlitzu (vlaky Schmidt a Kowalski). Hlavní vlakové nádraží leží v ulici Pi sudskiego, jedné z nejd ležit jších ulic m sta, ve které je n kolik hotel a skoro naproti nádraží je ubytovna pro mládež. Zadní východy z nádraží (tunely) vedou do ulice Sucha, ve které leží Hlavní autobusové nádraží (Dworzec Centralny PKS). Po obou stranách nádraží najdete stanovišt taxislužby a také autobusové a tramvajové zastávky. V noci je zde místo rozjezdu všech no ních autobusových linek. Budova Hlavního vlakového nádraží byla postavena v 19. stol. a za átkem 20. stol. byla p estav na. Svým stylem navazuje na anglické hrady. Nádraží má 200 metr dlouhou hlavní halu a p t nástupiš. V nádražní hale najdete krom restaurací, bar a obchod i knihkupectví, kade nictví, lékárnu a sm nárnu. Nádraží Wroc aw Nadodrze leží v severovýchodní ásti m sta, u nám stí Powsta ców Wielkopolskich (Velkopolských povstalc ). Obsluhuje hlavn lokální spoje sm rem na Ole nici, Kluczbork a Ostrów Wielkopolski. Zastavují zde i rychlíky a expresní vlaky z Varšavy, Lodže a Kielc. Vlakové informace: tel , tel Ceny jízdenek: tel Telefonická rezervace jízdenek: tel AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ PKS Autobusové nádraží (Dworzec Centralny PKS) najdete v ulici Sucha 1 11, v p ímé blízkosti Hlavního vlakového nádraží. Z tunelu vlakového nádraží, který spojuje jednotlivá nástupišt, se na autobusové nádraží m žete dostat po p echodu dosti rušné ulice Sucha. Jezdí odsud všechny dálkové autobusy a také celá ada p ím stských autobus sm ujících do m ste ek a obcí v okolí Vratislavi. Najdete zde i stanovišt mezinárodních autobusových linek (do západní Evropy). Autobusové informace PKS:

16 Londýna a n kolika dalších destinací ve Velké Británii. Letišt obsluhuje rovn ž mnoho mezinárodních charterových linek. Letišt Strachowice leží zhruba 12 km jihozápadn od centra. Z letišt jezdí m stský autobus. 406, kterým se m žete dostat na hlavní vlakové nádraží Wroc aw G ówny a na autobusové nádraží PKS (cca 25 min). Autobus jezdí každých 30 minut. Jízdenky (2 PLN) m žete zakoupit v trafi ce. www. airport.wroclaw.pl Kancelá e polské letecké spole nosti LOT najdete v centru m sta, v ulici Marsza ka Pi sudskiego 36, tel Letišt Wroc aw, ul. Skar y skiego 36 tel LETIŠT WROC AW Vratislavské letišt M. Koperníka (Port Lotniczy im. Miko aja Kopernika) má prost ednictvím Varšavy, Frankfurtu nad Mohanem a Mnichova spojení se všemi nejd ležit jšími letišti sv ta. V sou asnosti je v provozu dvanáct spoj do Varšavy, kam letí letadlo necelou hodinu. V tšinu let do Varšavy zajiš ují letadla typu ATR a Embraer. Vratislavské letišt provozuje pravidelné p ímé mezinárodní spojení do Frankfurtu, Mnichova, Dortmundu, Dublinu, Kodan, Bruselu, Barcelony, M STSKÁ DOPRAVA Vratislavské tramvaje mají 23 linek, autobusy 53 linek denních a 13 no ních. Jízdné stojí 2 PLN. Jízdenky lze zakoupit v trafi kách, v prodejnách na kone ných zastávkách a b hem dn pracovního volna i u idi. Na mnoha zastávkách se nacházejí jízdenkové automaty. Jízdenka platí na celou trasu linky bez ohledu na as jízdy. Ihned po nastoupení do tramvaje (autobusu) je t eba jízdenku orazit. Jízdenka je nep estupná, p i každém p estupu je t eba použít novou jízdenku. Autobusové linky jsou ozna eny íslicemi za ínajícími od 100. Autobusové jízdenky pro cestu v oblasti m sta stojí 2 PLN, v mimom stské zón 2,60 PLN. Autobusy s ísly nad 300 jezdí jenom b hem dopravní špi ky. ísly nad 400 jsou ozna eny zrychlené autobusy, které nezastavují na všech zastávkách. Mimo m sto jezdí spoje ozna ené ísly nad 600 a 900 (zónové autobusy). Rychlé autobusové linky jsou ozna ené písmeny od A do N, jízdné stojí 2,80 PLN. No ní autobusy jsou ozna ené 14

17 ísly nad 200 a jízdné stojí také 2,80 PLN. Na zastávkách (mnoho z nich má sv j název) najdete jízdní ády a také (ale ne na všech) schematické mapy tras m stské dopravy. Poplatek za dopravu zavazadel nebo zví ete iní 1 PLN za kus. TURISTICKÉ JÍZDENKY M stský dopravní podnik (MPK) prodává jedno-, p ti- a desetidenní jízdenky platné na všech b žných linkách ( ili ne pro rychlé autobusové linky) v oblasti m sta. Tyto jízdenky stojí 9 PLN (jednodenní), 23 PLN (5denní) a 40 PLN (10denní). Lze koupit i jízdenky s platností 30, 60 a 90 dn. Jízdenky m žete zakoupit v trafi kách, ve specializovaných prodejnách a v jízdenkových automatech na zastávkách. tahy s výjimkou dálnice A4 (E40), která vede od západní státní hranice a dále p es Opole, Krakov k východní hranici a která se Vratislavi vyhýbá na jihu vedou p es m sto. Historické jádro m sta (Stare Miasto) obepíná starom stský obchvat, který je sou ástí tras do Varšavy, Krakova, Poznan a Zelené Hory (Zielona Góra). Zprovozn ny byly i úseky st edního m stského okruhu, který obepíná m sto od západu a jihu. V sou asnosti probíhají práce na modernizaci mnohých komunikací, proto je pr jezd m stem asto komplikovaný a ne vždy se m žete držet p vodn naplánované trasy. Zvolit správnou cestu vám pom že poslouchání místního rozhlasu, nap. vratislavského rádia RAM 89,8 FM. Informace o stavu státních silnic: Informace: TAXISLUŽBA Taxík je nejlepší a nejlevn jší objednat telefonicky. P íjezd k zákazníkovi je bezplatný. Ve Vratislavi existuje p es deset spole ností poskytujících taxislužbu. Taxík m žete také jednoduše chytit na ulici, v blízkosti nádraží, hotel, na letišti a na ulicích v nejnavšt vovan jších místech najdete stanovišt taxi, na nichž auta o ekávají potenciální klienty. Stanovišt jsou ozna ena modrou zna kou s bílým nápisem taxi. N která telefonní ísla: 96 21, 96 22, 96 23, 96 27, 96 28, 96 61, 96 62, AUTEM PO VRATISLAVI P es Vratislav vede n kolik hlavních komunika ních tah, nap. n které mezinárodní trasy. Všechny komunika ní 15

18 PARKOVÁNÍ Ve všední dny od 9 do 18 hod. a v sobotu od 9 do 14 hod. je parkování ve st edu m sta možné pouze za poplatek. Základní formou výb ru poplatk jsou parkovací automaty platit lze v hotovosti, mincemi od 5 groš do 5 zlotých anebo pomocí elektronické parkovací karty. Automaty nevracejí peníze. Parkování auta v nepovolených místech je spojeno s rizikem získání boti ky od m stské policie (Stra Miejska), resp. odvezení auta na speciální odtahové parkovišt na kraji m sta. Poplatky za tyto služby bývají zna n bolestivé. V centru m sta najdete také n kolik hlídaných parkoviš, patrová i podzemní parkovišt. PARKOVIŠT V CENTRU Patrová parkovišt : v ul. Szewska (u starom stského obchvatu), v obchodním dom Galeria Dominika ska (nám. Plac Dominika ski). Podzemní parkovišt : kino Helios (ul. w. Antoniego), hotel Sofitel (ul. Rze nicza), hotel Radisson (ul. Purkyniego), hotel Art (ul. Kie ba nicza). Další parkovišt v centru: u Opery (ul. widnicka/ul. Modrzejewskiej), ul. Ruska/Grabarska, u hotelu Wroc aw (ul. Powsta ców l skich), ul. Zieli skiego (u železni ního náspu), ul. Pi sudskiego (naproti sídlu organizace NOT). DOPRAVNÍ POLICIE Wydzia Ruchu Drogowego, ul. Hubska 29, tel ODTAHOVÁ SLUŽBA tel POŠTA Provozní hodiny poštovních ú ad : 8 až 20 hod. V m stské ásti Staré M sto (Stare Miasto) najdete poštu otev enou nep etržit, i v ned li Rynek 28 (nároží s ul. widnickou). TELEFONY P ed íslí do Vratislavi 071 Ze zahrani í do Vratislavi nebo Informace o telefonních íslech

19 M stské informace (rezervace vstupenek na koncerty, jízdní ády, rezervace stol v restauraci rovn ž v angli tin a n m in ). BANKY VÝM NA PEN Z V tšina bank má své sídlo v centru m sta. Banky a sm nárny bývají otev eny ve všední dny od 8 do 18 hod. V tší hotely mají vlastní sm nárny, což bývá užite né nap. o svátcích, kdy ostatní sm nárny a banky jsou zav ené. V centru m sta najdete etné bankomaty (na ulicích, v obchodních domech, v sídlech bank). Bankomaty najdete rovn ž ve všech obchodních centrech. NÁKUPY VE VRATISLAVI Obchody jsou otev eny v tšinou od 10 do 18 hod. Potraviny bývají otevírány už d íve v 7 hod. a n které dokonce o hodinu d íve. V centru m sta najdete n kolik obchod s potravinami otev ených nonstop, i v ned li. V ned li jsou otev eny rovn ž velké supermarkety v centru to jsou Galeria Dominika ska, Pasa Grunwaldzki, Arkady Wroc awskie, mimo centrum Tesco, Leclerc, Carrefour, Magnolia Park a velká obchodní centra na okrajích m sta (nap. Bielany a Korona). Dostanete se tam z centra bezplatnými autobusy, jejichž zastávky najdete mj. na Hlavním autobusovém nádraží (Dworzec Centralny PKS). OBCHODNÍ CENTRA A DOMY FENIKS, Rynek 31 PODWALE, ul. Podwale 37/38, ul. widnicka GALERIA DOMINIKA SKA, pl. Dominika ski EPI MARKET, potravinové centrum, ul. Komandorska 21 CH BOREK, ul. Hallera 52 LECLERC, ul. Trzebnicka TESCO, ul. D uga ARKADY WROC AWSKIE, ul. Powsta ców l skich PASA GRUNWALDZKI, pl. Grunwaldzki HALA TARGOWA, ul. Piaskowa 15 (ovoce a zelenina) MAGNOLIA PARK, ul. Legnicka 58 OBCHODNÍ CENTRA NA OKRAJÍCH M STA CENTRUM KORONA ul. Krzywoustego (výjezdová trasa na Varšavu) CENTRUM BIELANY ul. Czekoladowa (sm r dálnice na Jelení Góru) TISK Nejv tším vratislavským deníkem je Polska Gazeta Wroc awska. Informace z Vratislavi podává rovn ž dolnoslezská mutace celostátního deníku Gazeta Wyborcza. ZAHRANI NÍ TISK Zakoupit m žete v centru ve velkých knihkupectvích EMPIK (Rynek a pl. Ko ciuszki), v trafi kách, v supermarketech a v n kterých velkých trafi kách, tzv. tiskových salonech. ROZHLAS Ve ejnoprávní vratislavský rozhlas (Radio Wroc aw) disponuje dv ma kmito ty. Pro vysílání m stské 89,8 MHz a pro regionální 102,3 MHz. Ve Vratislavi p sobí i n kolik komer ních rádií. TELEVIZE Ve m st existují dv lokální televizní stanice. Ve ejnoprávní Televize Vratislav (Telewizja Wroc aw) vysílá po ady v odpoledních a ve erních hodinách na regionálním kanálu TVP 3. Informa ní po ad Fakty p inášející informace z regionu, p edpov po así a aktuální zprávy se vysílá n kolikrát denn. Hlavní vydání po adu Fakty m žete vid t v 18 hod. Druhá lokální televizní stanice Dolnoslezská televize (Telewizja Dolno l ska) je komer ní. Ve m st existují dv lokální televizní stanice. Ve ejnoprávní Televize Vratislav vysílá po ady v odpoledních a ve erních hodinách na regionálním kanálu TVP 3. Informa ní po ad Fakty p inášející informace z regionu, p edpov po así a aktuální zprávy se vysílá n kolikrát denn. Hlavní vydání po adu Fakty m žete vid t v 18 hod. Druhá lokální televizní stanice Dolnoslezská televize je komer ní. 17

20 KDE VE VRATISLAVI M ŽETE P ESPAT Ve Vratislavi existuje tém 60 hotel, t i ubytovny pro mládež a dva kempy. V tšina ubytovacích za ízení se nachází v centru m sta, to jsou v tšinou hotely s nejvyšším standardem, i když je zde také n kolik levn jších hotýlk a hotel. N kolik z nich se nachází nedaleko dálnice a tras do Kudowy, Krakova a Jelení Hory (Jelenia Góra), a také u výjezd na Zelenou Horu (Zielona Góra), Pozna a Varšavu. Šest hotel r zných kategorií najdete v blízkosti hlavního vlakového nádraží Wroc aw G ówny. Ve Vratislavi nejsou penziony. V lét zde funguje n kolik studentských hostel na kolejích v tu dobu prázdných. Z t ech ubytoven pro mládež se jedna nachází v historickém jádru m sta na Sladovém ostrov (Wyspa S odowa) a druhá skoro naproti hlavnímu vlakovému nádraží. Velký kemp najdete na tzv. Martov poli u Olympijského stadionu. Hotelového pr vodce s aktuálními cenami vydává Dolnoslezská turistická organizace DOT. M žete ho získat zdarma v Centru turistických informací CIT anebo požádat o zaslání. RESTAURACE, PUBY, DISKOTÉKY V historickém centru m sta (m stská ást Staré M sto Staré Miasto) jsou desítky restaurací, bar a pub, v etn nejvážen jší a nejstarší pivnice ve m st umíst né v radni ním podzemí. Mnoho restaurací va í speciality sv tových kuchyní. V lét je zde rušno pozd do noci. Tém všechny restaurace mají své zahrádky velmi oblíbené se nacházejí p ímo na nám stí (Rynek). Místní a turisté sedící u sklenky piva mohou odsud pozorovat eku lidí proudící nám stím, vystoupení mim a kejklí a také si poslechnout kapely. Ty hrají host m zahrádek bez ohledu na jejich zájem a vyžadují po nich p ísp vky do klobouku. Na nám stí se m žete podívat do dvou obzvlášt známých a významných pivnic Svídnických 18

21 sklep (Piwnica widnicka) a Spíže (Spi ). Svídnické sklepy byly známy už ve 14. stol.! Staré M sto je také plné diskoték a hudebních klub jejich adresy m žete najít v informa ních pr vodcích Aktivist a The Visitor (k dostání v turistických informacích). ZDRAVÍ V centru m sta jsou nonstop otev ené lékárny: pl. Jana Paw a II 7a, tel , ul. Pu askiego 49a, tel , ul. Sienkiewicza 54/56, tel , ul. Traugutta 105, tel Záchranná služba (Pogotowie Ratunkowe), tel Chirurgická a traumatologická ordinace (Ambulatorium chirurgiczno-urazowe) ul. Traugutta 112, tel Zubní pohotovost (Dy ur stomatologiczny), ul. Inowroc awska 2, tel , denn 19 až 8 hod., soboty a ned le nep etržit. Seznam nemocnic a lékáren, které mají službu, najdete ve vratislavském tisku v rubrice m stské informace. VE EJNÉ TOALETY V samotném centru jsou ve ejná WC v podzemí pod Solni ním nám stím (Plac Solny), druhá, rovn ž podzemní, jsou v ul. Wita Stwosza, nedaleko hlavního nám stí. N které toalety nap. v ul. Podwale nedaleko budovy soudu anebo poblíž Japonské zahrady jsou umíst ny v památkových a malebných stavbi kách, které byly postaveny k tomuto ú elu na za átku 20. stol. Na velmi populárním a asto navšt vovaném Tumském ostrov najdete toalety 150 m napravo od hlavního vchodu do katedrály. Za použití toalety se platí, v tšinou 1 PLN. 19

22 Sport a rekreace KOUPALIŠT Tato venkovní koupališt jsou ve velkých parkových komplexech: MOSiR Západ ul. Wejherowska 2, na kraji Západního parku, bazény, travnatá pláž, skluzavka, tel Glinianki ul. Kosmonautów, v západní ásti m sta, dva rybní ky v bývalém hliništi a zelené plochy, p j ovna vodáckého vybavení, možnost ryba ení, kemp, tel Morskie Oko ul. Chopina 27, nedaleko Szczytnického parku, tel K okoczce ul. K okoczycka 2, v m stské tvrti Psie Pole, severovýchodní ást m sta, tel Z krytých bazén jsou nejpopulárn jší: Zak ady K pielowe, v centru, ul. Teatralna 10, tel Komplex bazén na Olympijském stadionu, al. Paderewskiego 35, tel , www. plywalnia.awf.wroc.pl Klub AZS ul. Baudouina de Courtenay 16, tel Wroc awski Park Wodny (Vratislavský vodní park), ul. Borowska, na úpatí kopce Wzgórze Andersa.Bazény s vyh ívanou vodou, rekrea ní a sportovní bazény, letní pláž, sauny, solária, šest skluzavek, brouzdališt pro d ti, bazény s mo skou vodou, fi tness, provozní hodiny 8 až 22 hod., 20

23 VRATISLAVSKÉ DOSTIHOVÉ ZÁVODIŠT Wroc aw-partynice (nedaleko dálnice), ul. Zwyci ska 2, tel , je zde i jezdecká škola. TENISOVÉ KURTY KRYTÉ KURTY: Hala Sportwerk se nachází v západní ásti m sta, ul. Kozanowska 69, tel , je zde i posilovna a jiná za ízení. Sportovní hala v ul. Baudouina de Courtenay 16, tel , v klidné vilové tvrti, nedaleko vycházkových tras u Odry. Olympijský stadion Al. Paderewskiego 35, tel STADIONY Nejv tší vratislavský stadion Olympijský je velký sportovní areál se dv ma stadiony, bazény, tenisovými kurty, plochou dráhou a dráhou pro vodní sporty na nedalekém oderském kanálu, al. Paderewskiego 35. Známý vratislavský sportovní klub WKS l sk má sv j stadion v ul. Oporowska 62, tel Stadion sportovního klubu Polonia ul. Na Niskich kach 8, tel OTEV ENÉ KURTY: ul. Gwarna 10, tel , ul. Lubi ska 53, tel , ul. T czowa 60a, tel , ul. Lotnicza 72, tel KLUZIŠT Orbita ul. Wejherowska 2, tel Spiska, ul. Spiska 1, tel

24 Ve erní Vratislav DIVADLA Divadlo Teatr Polski se nachází v centru m sta v rekonstruované budov s moderním technickým za ízením. Ambiciózní repertoár divadla tvo í p edevším polská a sv tová klasická díla. Velká scéna, ul. Zapolskiej 3, tel Scéna Na wiebodzkim, pl. Orl t Lwowskich 20c, tel , v budov bývalého wiebodského nádraží. Komorní scéna (Scena Kameralna), ul. widnicka 28, tel , Sou asné divadlo (Teatr Wspó czesny), ul. Rze nicza 12, tel Vratislavské loutkové divadlo (Wroc awski Teatr Lalek), pl. Teatralny 4, tel , nejen inscenace pro d ti, ale i p edstavení pro dosp lé. Divadlo komedie (Teatr Komedia), pl. Teatralny 4 (budova loutkového divadla), tel KINA Helios, ul. Kazimierza Wielkiego 19a-21 (centrum Staré M sto), tel , komplex kinosál. Helios, ul. Legnicka 58, (Obchodní centrum Magnolia Park), tel Cinema City v Obchodním centru Korona v ul. Krzywoustego 126 (výjezdová trasa na Varšavu), dev t kinosál, tel Multikino Pasa Grunwaldzki pl. Grunwaldzki 22, tel Multikino Arkady Wroc awskie ul. Powsta ców l skich 2 4, tel DALŠÍ KINA V CENTRU: Warszawa, ul. Pi sudskiego 64, tel , dva kinosály. Lwów, al. Gen. Hallera 15, tel Atom, ul. Pi sudskiego 74, tel Hudební divadlo (Teatr Muzyczny) Capitol ul. Pi sudskiego 72, tel Lalka, ul. Prusa 32, tel

25 Co musíte vid t ve Vratislavi AULA LEOPOLDINA Je považována za nejkrásn jší vratislavský interiér. Jedná se o slavnostní sál Vratislavské univerzity, v n mž se konají univerzitní slavnosti, inaugurace ostatních vratislavských vysokých škol, v decké konference, státní slavnosti a také koncerty komorní hudby. Aula dokon ená v roce 1732 vd í za své jméno rakouskému císa i Leopoldu I., který v roce 1702 založil první vratislavskou vysokou školu zvanou Leopoldinská akademie. Barokní vybavení auly je dílem významných dobových um lc. V ásti zvané podium stojí za pozornost mohutná socha císa e Leopolda na tr nu, s alegoriemi Moudrosti a Hospodárnosti po stranách a Sváru a Hlouposti u nohou. Postavy ve vn jším okruhu fresek nad auditoriem v novaným glorifi kaci Boží moudrosti symbolizují svobodné v dy a um ní. Místo: Staré M sto, hlavní budova Vratislavské univerzity, Plac Uniwersytecki 1, tel , Provozní hodiny: po, út, t až hod., pá ne 11 až 17 hod., ve st edu zav eno, stejn jako v pr b hu slavností a koncert. RACLAWICKÉ PANORÁMA Monumentální malba o rozm rech 120 x 15 m vznikla v roce 1894 ve Lvov u p íležitosti stého výro í bitvy u Raclawic (Bitwa pod Rac awicami). Na plátn je zobrazena vít zná bitva polských povstalc vedených národním hrdinou Tadeuszem Ko ciuszkem proti ruským vojsk m u vsi Rac awice nedaleko Krakova v roce Od roku 1985 je dílo vystavováno ve Vratislavi ve speciáln postavené rotund. Návšt vníci mohou obdivovat malbu z pódia umíst ného ve st edu rotundy. Mezi pódiem a obrazem je vytvo ena scenerie, která vytvá í dojem trojrozm rnosti. Místo: na kraji Starého M sta, rotunda leží ve starém parku založeném v míst zasypaného m stského p íkopu, ul. Purkyniego 11, tel Vstup každou hodinu, na vyžádání návšt vníci obdrží sluchátka s cizojazy ným výkladem. Vstupenky do rotundy oprav ují i k návšt v Národního muzea (Muzeum Narodowe), které leží v blízkosti Panoramatu. HALA STOLETÍ Byla postavena v letech ke stému výro í vít zné bitvy nad Napoleonem v roce 1813, proto je nazývána Halou století (Hala Stulecia). Na svou dobu velmi odvážná, první modernistická stavba ze železobetonu na sv t. Její kopule má pr m r 67 metr a je 42 metry vysoká. Konstrukci tvo í 32 žebrových 23

26 neomítnutých podp r spojených ty mi vodorovnými prstenci. Osv tlení interiéru denním sv tlem zajiš uje 2400 oken. V hale se konají velké kulturní a sportovní akce, p edstavení a veletrhy, vejde se do ní až 10 tisíc osob. Stavba se nachází ve veletržním areálu na okraji nejv tšího vratislavského parku zvaného Szczytnický. V p ímém sousedství haly stojí Pavilon ty kopulí (Pawilon Czterech Kopu ), rovn ž výstavní objekt z let P ed halou stojí 96 metr vysoká Iglica, monument ve tvaru štíhlé v že postavený v roce 1948 u p íležitosti Výstavy znovuzískaných zemí (Wystawa Ziem Odzyskanych). Takto se íkalo zemím, které Polsko získalo po 2. sv tové válce náhradou za východní provincie p ipojené k Sov tskému svazu. V roce 2006 byla hala zapsána do Seznamu sv tového kulturního d dictví UNESCO. Místo: v severovýchodní ásti Vratislavi, v m stské ásti Szczytniki, ul. Wystawowa 1, tel , Otev eno: denn od 8 do 18 hod. RADNICE Vratislavská radnice je ve Slezsku jedinou sv tskou budovou z gotického období, s pozd jšími renesan ními prvky. Nejkrásn jší je východní pr elí s keramickým štítem s fi álami a astronomickými hodinami z roku 1580 a také jižní pr elí, už v renesan ním duchu. Má délku 50 metr a je bohat zdobeno kamennými plastikami a ornamenty. V gotických sálech radni ních sklep, jimž se íká Svídnické sklepy (Piwnica widnicka), se ve st edov ku pilo skv lé, v celé Evrop proslulé pivo z nedalekého m sta Svídnice ( widnica). Toto pivo tady už dnes nenajdete, ale vstoupit do sklep je tém povinností! Muzeum m š anského um ní (Muzeum Sztuki Mieszcza skiej), tel NÁM STÍ Vratislavské hlavní nám stí (Rynek) je jedním z nejv tších v Evrop (zaujímá skoro 4 hektary), bylo vyty eno ve 13. stol., když Vratislav získala m stská práva. Dochoval se p dorys nám stí a šachovnicové uspo ádání jedenácti ulic, které z n j vybíhají. Vzhled dnešních m š anských dom je výsledkem rozmanitých p estaveb, které se udály v 19. a 20. stol. Na západní stran nám stí se dochovaly m š anské domy ze 16. a 17. stol. Nejstarší d m (Rynek 2), jemuž se íká U Gryf ( Pod Gryfami ), byl p estav n koncem 16. stol. ve stylu nizozemské renesance; jeho široký a vysoký štít zdobí postavy gryf, pelikán, orl a lv. Vratislavské nám stí žije intenzivním životem. Je to z etelné hlavn v letní sezon. Ve více než osmdesáti okolních restauracích a klubech a také na etných pivních zahrádkách, které bývají otev eny, dokud neodejde poslední host, což v praxi znamená do rána, se setkávají obyvatelé m sta a turisté. Vždy zde narazíte na n jakou pouli ní kapelu, na p íležitostné malí e, hudebníky, mimy, fi akry a drožká e. Tady na nám stí se konají mnohé akce pod širým nebem: koncerty známých hv zd, pout, slavnosti a výstavy a v zim také silvestrovské oslavy. KOSTEL SV. MA Í MAGDALÉNY Nedaleko východní strany hlavního nám stí stojí kostel sv. Ma í Magdalény ( w. Marii Magdaleny). Jedná se o trojlodní baziliku postavenou ve 14. stol., má dv v že (v sou asnosti bez helmic) propojené tzv. m stkem arod jnic prý se tam o p lnoci objevují duchové nepokorných žen. Na kostelních zdech spat íte etné renesan ní a barokní epitafy vratislavských m š an, do 24

27 jižního pr elí je zazd n románský pískovcový portál z 12. stol. KOSTEL SV. ALŽB TY Kostel sv. Alžb ty ( w. El biety) stojí na severozápad od hlavního nám stí. Je to gotická trojlodní bazilika z stol., jeden z nejv tších vratislavských kostel. V sou asnosti slouží jako armádní kostel. Kostelní v ž, která byla postavena v letech do výšky 130 m, byla nejvyšší ve Slezsku, v roce 1529 se však b hem vich ice z ítila. Nešt stí si nevyžádalo krom zabité ko ky žádné další škody a ob ti, a proto se bohabojní obyvatelé m sta domnívali, že jde o zázrak a že padající konstrukci podrželi and lé. Tato legenda je znázorn na na reliéfu na východní zdi v že. SOLNI NÍ NÁM STÍ Solni ní nám stí (Plac Solny) je menší nám stí, které p iléhá od jihozápadu k hlavnímu vratislavskému nám stí. Bylo postaveno jako dopl kové tržišt. Obklopují je kouzelné m š anské domy a uprost ed stojí zajímavý obelisk ve tvaru jehlanu a fontána. Pod ješt mladými lipami mají své stánky vratislavské kv tiná ky. Ale ve st edov ku se zde obchodovalo se solí odtud pochází i název. UNIVERZITA Budova univerzity, bývalé jezuitské akademie, vznikla v 18. stol. Je to nejv tší barokní stavba ve Vratislavi, její pr elí obrácené k Od e je dlouhé 171 metr. V ž univerzity, jíž se íká Matematická nebo Astronomická, protože kdysi zde byla astronomická observato, zdobí ty i sochy alegorie fakult: Práva, Teologie, Medicíny a Filozofi e. Na v ži se nachází vyhlídková terasa. Práv tady se v 1. pat e nachází nejkrásn jší vratislavský interiér barokní Leopoldinská aula. Plac Uniwersytecki 1, www. muzeum.uni.wroc.pl TUMSKÝ OSTROV Tumský ostrov (Ostrów Tumski) je nejstarší ástí m sta. Do 19. stol, kdy bylo zasypáno rameno Odry z východní strany, to byl ostrov na Od e. Už v 7. stol. se zde nacházelo opevn né slovanské hradišt. Ze západní strany je Tumský ostrov propojen s dalším ostrovem zvaným Pískový (Wyspa Piaskowa), a to pomocí ocelového nýtovaného Tumského mostu (Most Tumski) s pískovcovými plastikami sv. Hedviky a sv. Jana K titele na p edmostí. P es oba ostrovy vedou malebné oderské promenády. 25

28 V míst bývalého hradišt stojí kostelík sv. Martina z 15. stol. ( w. Marcina) s poz statky bývalé hradní kaple. V sou asnosti je Tumský ostrov církevním areálem s katedrálou sv. Jana K titele a kostelem sv. K íže (katedra w. Jana Chrzciciela, ko ció w. Krzy a). KATEDRÁLA NA TUMSKÉM OSTROV Se stavbou katedrály bylo zapo ato ve 13. stol.; stavba v ží byla ukon ena v 16. stol. St echy v ží byly n kolikrát zni eny požáry a válkami, ty sou- asné pocházejí z roku 1991 a jsou zhotoveny podle gotických vzor z 15. stol. Katedrálu obklopuje v nec kaplí, nádherná gotická Mariánská kaple (kaplica Mariacka) a barokní kaple sv. Alžb ty ( w. El biety) a Kurfi tská (Kaplica Elektorska) na východ. Na severní v ži katedrály se ve výšce 60 metr nachází vyhlídková terasa, na kterou se dostanete výtahem a ze které m žete obdivovat krásné panoráma m sta. KOSTEL SV. K ÍŽE Kostel sv. K íže (ko ció w. Krzy a) pat í k nejkrásn jším gotickým kostel m ve Slezsku. Jeho stavba byla zahájena koncem 13. stol. P ed kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. na soklu je reliéf zobrazující výjevy ze života sv tce. PARKY A ZAHRADY Velké vratislavské parky získaly názvy podle sv tových stran Jižní, Západní, Východní (Po udniowy, Zachodni, Wschodni). Avšak nejv tším parkem, který leží v severovýchodní ásti m sta, je Szczytnický park (podle názvu m stské ásti Szczytniki). Vznikl v 19. stol. v anglickém stylu s etnými alejemi, loukami, studánkami a potoky. V sou asnosti má rozlohu p es 100 ha. Roste zde kolem 60 druh místních a cizokrajných strom. Na kraji parku v ulici Mickiewicza se nachází tzv. Japonská zahrada (Ogród Japo ski), založena v roce 1913, s japonským rostlinstvem a zahradní architekturou. Místo: v jihozápadní ásti Szczytnického parku, nedaleko Haly století, tel až 12, Otev eno od dubna do konce íjna od 9 do 19 hod. P es sto let starý Jižní park (Park Po udniowy) je astým cílem vratislavských obyvatel. Nachází se v m stské ásti Krzyki. Jeho krajinné p ednosti zd raz ují rozlehlé louky, velký rybník s ostrovy, um lý kopec, velké skály a zajímavá stromoví. KOSTEL NEJSV T JŠÍ PANNY MARIE NA PIASKU Tento kostel (ko ció Naj wi tszej Marii Panny) leží na ostrov Piasek, který sousedí s Tumským ostrovem. Má halovou konstrukci s obnovenou hv zdicovou klenbou v hlavní lodi. Byl postaven na míst p vodní románské baziliky, z níž se zachoval románský tympanon z 12. stol. v jižní zdi. V oknech sou asné apsidy m žete obdivovat novodobé vitráže pocházející z roku