MUDr.Helena Kazmarová

Transkript

1 Aerosol - Salzburg 2007 MUDr.Helena Kazmarová Odborná skupina hygieny ovzduší Centrum hygieny životního prostřed edí Státn tní zdravotní ústav h.kazmarova@szu.cz szu.cz/chzp/ovzdusi/index. /index.htm

2 Širokospektrálně zaměř ěřená odborná akce, která zahrnuje i inter oborové problematiky zdroje aerosolů studium fyzikáln lně-chemických procesů vzniku aerosolů, sekundárn rní částice složen ení aerosolů,, jejich fyzikáln lní,, elektrické a optické vlastnosti technické aspekty měřm ěření včetně definice frakcí suspendovaných částic klimatické a meteorologické procesy v atmosféře aerosoly ve specifických prostřed edích ch (vnitřní prostřed edí, městské aerosoly, bioaerosoly, vliv Saharského ho prachu, průmyslov myslové a radioaktivní aerosoly) Matematické modelování rozptylu a koncentrací aerosolů nanočástice vlivy aerosolu na zdraví a využití aerosolů v medicíně

3 Z přednesených sdělen lení lze vyzdvihnout: útlum měřm ěření hrubých (coarse( > 2,5 µm) částic vzrůstaj stají zájem o měřm ěření a sledování ultrajemných částic (nano( nanočástic menší ších než 1 µm) rozvoj metod detailně studujících ch složen ení aerosolů včetně rozvoje odpovídaj dajících ch odběrových postupů akcentování optických metod při p i měřm ěření rozdělen lení částic významné pokroky při p i identifikaci zdrojů částic

4 spalování biomasy, zejména dřeva d pátrání po příčinp inách překrap ekračování limitů PM10 Příspěvek individuáln lního vytápění Dřevo + nízkn zké CO 2 - zátěž PM a org.. látkami l Vhodné tracery pro kvantifikaci spalování dřeva (vysoký emisní poměr r mg/g OC, stabilita, jedinečnost nost jako produkt tepelné degradace celulosy) sacharidy (levoglukosan( levoglukosan, mannosan, galaksotosan) reten (tracer pro měkkm kké dřevo) Poměr r mezi levoglukosanem a mannosanem

5 spalování biomasy, zejména dřevad Měření 1 rok ve 3 rakouských městech, m městskm stská, městská obytná a pozaďov ová stanice, podobně v Německu N - Augsburg Příspěvek spalování dříví k PM 10 v létěl 0, v zimě 20%, ke koncentracím m PAU v létěl 50% v zimě 80%

6 Aerosol z dopravy Emise ze spalování paliva 60% Přímé primární částice Nepřímé NOx, VOC Ostatní emise 40% V Německu 5% aut způsobuje 40% emisí superpolluters Návrh zahrnout do požadavků na emise i limit pro počet částic

7 Aerosol z dopravy Měření na dálnici u Bonu vozů/den, 28% TNV 2 stanoviště návětrná a závětrná strana Koncentrace aerosolu v µg g /m 3 na návětrné a závětrné straně a rozdíl jako příspěvek dálnice PM10 15,2 19,7 4,5 PM1 8,6 11,6 2,9 PM1-10 6,5 8,1 1,6

8 Aerosol z dopravy Složení aerosolu a zdroje Cd, Zn - pneumatiky Sb, Cu, Fe brzdy Al, Ca vozovka Na, Cl - resuspenze

9 Aerosol z pneumatik a z povrchu vozovky Kruhový simulátor Různý povrch, různr zné pneumatiky, různr zná rychlost Asfalt s žulovým štěrkem - o 70% vyšší emise PM 10 než asfalt s křemencovým k štěrkem stejné velikosti Pneu s hřeby h - 10x vyšší emise než zimní pneu, letní jen minimáln lní emise Emise na 1km ujetý autem s pneu s hřeby h rychlostí 70km/hod je1g, maximum částic 20-40nm, složen ením m jde o plnidla a změkčovac ovací oleje

10 Efektivita čištění ulic pro redukci PM 10 Duseldorf,, 4-proudý4 uliční kaňon, vozů/den Čištění tlakovou vodou 1x týdně brzy ránor Ve dnech, kdy se čistilo byly konc.. o 0,6 aža 5,8 µg/m 3 nižší ší,, v průměru ru o 1,8 µg g /m 3 Pro dny bez srážek byl rozdíl l 2,9 µg g /m 3 Pro roční koncentrace byl spočítán n rozdíl l 0,3 µg g /m 3 při čištění 1x týdně a 0,5 µg g /m 3 při čištění 2x týdně Snížen ení dnů s překrop ekročením m limitu o 6% Využit ití čištění při i předpovp edpovědi di vysokých koncentrací

11 Vnitřní prostřed edí Dopravní prostředky metro Budapešť 1 mil lidí/den, prům.10minut PM µg/m 3 72% částic ve frakci PM 10 -PM 2,0 Fe, Mn,, Ni Cu Cr 5x aža 20x vyšší než outdoor Zdroje:koleje, kola, brzdy,el.vedení, resuspenze Fe 40-46% 46% částic Fe 50-70% částic měření v metru v Soulu Londýn PM µg/m 3 PM 10

12 Vnitřní prostřed edí Dopravní prostředky vlaky Anglie Vagóny s klimatizací PM µg/m 3 PM2, µg/m 3 Vagóny bez klimatizace PM10 aža 95µg/m 3 PM2, µg/m 3

13 Vnitřní prostřed edí Švédsko-různé typy vnitřního prostřed edí 7 dní měření a popis aktivit Průměrn rná konc.. PM 2,5 Škola 39µg/m 3 Supermarket 20µg/m 3 PM 1 ve škole odpovídalo dalo venkovní koncentraci (nejsou vnitřní zdroje)

14 Vnitřní prostřed edí ČR studentský klub před p a po zákazu z kouřen ení Denní varabilita koncentrací stejná,, závislz vislá na přítomnosti p návštěvnn vníků klubu Koncentrace PM10 klesly o 25% PM2,5 o více v než 50% Velikostní distribuce částic Před zákazem z bimodáln lní 0,6µm m a 6µm6 Po zákazu z kazu monomodáln lní 6µm

15 Prostorová varabilita PM 10 a typy lokalit 9 velkých německých n městských m aglomerací 2 stanice v každém m typu lokality (regionáln lní, venkovská,, městskm stské pozadí,, dopravní, průmyslov myslová) Týdenní variabilita, srovnání týdenních průměrů v jednotlivých typech Příspěvek dopravy k PM10 víkend/pracovnv kend/pracovní den - 22/28µg/m 3

16 vlivy na zdraví riap.org,www. Rozdílnost v toxicitě částic v Evropě Chemické složen ení částic hraje významnou roli Toxické efekty hrubé i jemné částice alergická odpověď ěď,, bronchiáln lní hyperrekativita Fyzikáln lně-chemické vlastnosti lépe l predikují účinky než hmotnostní koncentrace Jak zahrnout do HRA, rozhodování a mangementu

17 vlivy na zdraví Podobnosti a rozdílnosti v expozici a zdrav.efektech v Evropě COST 633 Heterogenita účinků i zdrojů, lokální spalovací zdroje Fyzikálně chemické vlastnosti důležité, ale! Další vlivy: teplota, umístění měření, genetické dispozice, exp.vzorce chování, výživa-antioxidanty, výživové doplňky, socioekonomické vlivy, Porozumění rozdílnostem vyžaduje lepší prostorovou a fyz.chem.charakterizaci expozice částicím, lepší popis chování activity patterns, genetické a soc.ekonomické podmínky a zahrnutí markerů nemocí Dostatečný expoziční gradient staniční měření vyhovuje pro hodnocení krátkodobých účinků Pro dlouhodobé účinky- kombinace měření a modelů

18 vlivy na zdraví Genetický polymorfismus může modifikovat odpověď na oxidativní stres a na zánětlivou odpověď. Umíme případnou informaci použít? Soc.ekonom.faktory Mohou ovlivnit expozici (bydlení, vybavení..) Mohou ovlivnit živ.styl (kouření, výživa..) Preklinické markery nemocí a markery vývoje nemocí důležití pro odlišěení pat.fyz.změn, přispívajících k chron. Onem. A reversibilních změn které spouštějí akutní účinky

19 gaef.de/eac2007 Děkuji Vám za pozornost