Revue POTRAVINÁŘSKÁ 1/2012 ODBORNÝ ČASOPIS PRO VÝŽIVU, VÝROBU POTRAVIN A OBCHOD

Transkript

1 Revue POTRAVINÁŘSKÁ ODBORNÝ ČASOPIS PRO VÝŽIVU, VÝROBU POTRAVIN A OBCHOD 1/2012

2

3 e d i t o r i a l 3 Vážení naši čtenáři, v téměř každém loňském vydání časopisu Potravinářská Revue jsem se ve svém editorialu odvolával na obrazné spojitosti počasí s naší ekonomikou. Nynější mrazivé počasí však je tak výjimečné a lidsky nepříjemné, že by jakákoliv analogie na stav našeho hospodářského života s těmito dny příliš neseděla. Anebo jen velmi skeptickým pohledem a těch je v médiích více než přehršel a přidávají si jen papoušci, jímž nechci být ani trochu. Současný potravinářský mikrosvět na mráz příliš nehledí, přestože výrobci a tím i dodavatelé do obchodních systémů procházky růžovými sady zrovna neprožívají. Jednak se jim nedaří dosahovat potřebných marží u prodejů svých výrobků, ale i výhledy ekonomů do nejbližších budoucností nehýří nijakým optimizmem. Dost to i zaznělo na letošním Retail Summitu v posledních dnech měsíce ledna. A co víc, některé přednášejícími vyslovené prognózy o naší budoucí ekonomice, a zejména o Evropě, byly skoro na podnikatelskou i občanskou mašli. Naprosto s tím nesouhlasím. Kreativita našich lidí je nesmírná a skoro se nebojím říci, že nevyčerpatelná. O to víc to platí o potravinářích. Jen se podívejme pár let dozadu. Za totáče nebyli lidi, nebyly suroviny, chyběly obaly, pracovalo se dost často na starých a poruchových mašinách, ale spotřebitel musel ráno dostat rohlík, mléko a chutný salám vždycky. Pak po našem vstupu do Evropy musely být všechny výrobní jednotky vybaveny nejmodernějšími technologiemi, sociálním zázemím, kolikrát i zbytečnými certifikacemi a zase to náš potravinář zvládl. Proto nemám ani nyní strach o to, že by český, moravský a slezský potravinářský průmysl neprosperoval. Že to není snadné, je možná dobře. Pro slabé tento svět moc není a šikovní a schopní jsou tu od toho, aby svoje firmy vedli úspěšně. A i tento faktor měl velmi silně zaznít na uvedeném setkání. Nehodnotil jsem v předchozích řádcích ani trochu naši vrcholovou politiku. Tam bohužel to současné studené klima k analogii přímo navádí. Ale jsou i hezké a snadné věci, třeba si něco přečíst a hledat si v textu zajímavosti. Určitě je objevíte v našich článcích v tomto letošním prvním vydání našeho časopisu. Prostor v něm jsme dali řadě našich vrcholových osobností odborného života. A všechny vyjmenovat, ať už autory s názvy jejich článků či interviewované, včetně jejich funkcí, by bylo velmi obsáhlé. Proto jen příjmení, a co jméno, to osobnost. Posuďte sami a pak si jejich články najděte: Bohatec, Černoch, Juračka, Štěpánek, Vít, Duben, Mach, Dvořáková, Menšíková, Motyčka, Kolář, Kopáček, Buňka, Kotrba, Čejka, Horáková, Volek, Kopřiva. A pak i další články a informace. A ještě poslední jméno. Retro života jako profil osobnosti má v tomto čísle JUDr. Ing. Josef Mezera, CSc. Krásné počtení. A nezapomeňte! Sejdeme se na Salimě. Ing. František Kruntorád, CSc., vydavatel

4 4 s p o l e č n o s t Co mohou letos potravináři očekávat MVDr. PAVEL BOHATEC, vrchní ředitel, Sekce potravinářských výrob Úřad pro potraviny, MZe Strategie bezpečnosti potravin a výživy Úřad pro potraviny MZe ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví a dalšími resorty a organizacemi vyhodnotil v závěru loňského roku plnění úkolů jim uložených Strategií bezpečnosti potravin a výživy na období let 2010 až Vzniklá zpráva byla předložena k projednání vládě ČR, která s ní na svém jednání dne 18. ledna 2012 vyjádřila souhlas a současně uložila ministrům zemědělství a zdravotnictví předložit do navazující strategický materiál. Hodnotící zpráva konstatuje, že většina úkolů zadaných usnesením vlády ČR č. 61/2010 ke Strategii bezpečnosti potravin a výživy na období let je průběžně plněna. Většinou se však jedná o úkoly dlouhodobé či trvalé, jejichž splnění není možné během roku či dvou. Některé úkoly naopak již po dvou letech byly splněny jako např. vytvoření e-learningového kurzu pro školení inspektorů dozorových orgánů, revitalizace webových stránek Informačního centra bezpečnosti potravin či vytvoření metodiky výukového programu pro učitele druhého stupně základních škol Výživa ve výchově ke zdraví. Na druhou stranu, celá řada úkolů je plněna pouze částečně, především jako důsledek nedostatku finančních prostředků na jejich realizaci. Bohužel sem patří i úkoly vyplývající z mezinárodních závazků a aktivity související se zdravím obyvatel. Spolupráce s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin V roce 2012 oslaví Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) deset let své existence. Během této doby si vybudoval pozici nezávislého tělesa schopného dodat v krátké době Evropské komisi, Evropskému parlamentu a členským státům špičková vědecká stanoviska. Velice rád konstatuji, že spolupráce ČR s EFSA, ať oficiální zajišťovaná MZe, konkrétně Odborem bezpečnosti potravin, či expertní, je dlouhodobě na vysoké úrovni. Jsem také rád, že se do spolupráce s EFSA ke konci roku 2011 přímo zapojilo 18 českých organizací v rámci spolupráce podle čl. 36 (nařízení EP a Rady č. 178/2002) a 28 odborníků z ČR bylo zapsáno v Databázi expertů EFSA. Informační centrum bezpečnosti potravin Také Informační centrum bezpečnosti potravin (dále ICBP), které vzniklo v roce 2002, slaví letos své 10. výročí. Jeho cílem je nejen zlepšení vzájemné komunikace mezi organizacemi, které patří do systému zajištění bezpečnosti potravin, ale především to, aby široká veřejnost měla včas k dispozici přesné a srozumitelné informace, jak k tématům souvisejícím s bezpečností a kvalitou potravin, tak i k otázkám výživy a zdravého životního stylu. V roce 2012 bude pokračovat poskytování informací prostřednictvím internetových stránek a Dále předpokládáme rozšiřování aktivit souvisejících s výukovým programem pro pedagogy 2. stupně ZŠ Výživa ve výchově ke zdraví, který je volně dostupný na Na konci loňského roku přibyly k programu pracovní sešity určené žákům tříd základních škol a jejich nabídka by se v letošním roce měla rozšířit o sešity pro žáky mladší. ICBP dále nabízí vzdělávací programy pro děti předškolního věku a žáky prvního stupně základních škol a rovněž odborné přednášky pro dospělé spotřebitele, žáky 2. stupně základních škol a žáky středních odborných škol, dále poskytuje veřejnosti řadu propagačních materiálů, publikací a příruček. Kompletní informace o službách ICBP se nacházejí na webových stránkách Integrovaná prevence a omezování znečištění V procesu integrované prevence a omezování znečištění (IPPC) u výrobních podniků se neočekávají výrazné změny v legislativně-právní ani v odborné problematice. Minulý rok a letos byla ustanovena pracovní skupina složená z expertů na integrovanou prevenci, která připravuje implementaci evropské směrnice o průmyslových emisích v rámci přípravy nového zákona o integrované prevenci. Tento postup probíhá v současnosti obdobně na všech národních úrovních členských států EU 27 s tím, že do konce roku 2012 by měla být tato směrnice implementována do národních legislativ členských států EU 27 s platností od r Hlavní a zásadní změny budou projednávány u průmyslových podniků a velkých spalovacích zařízení. Nový zákon o integrované prevenci pro výrobní zařízení spadající pod gesci Ministerstva zemědělství v oblasti stávajících projektovaných kapacit a celkového odborného obsahu v porovnání se současným zákonem č. 76/2002 Sb., v platném znění, by neměl mít negativní dopad na ekonomiku podniků zapojených do IPPC, ani by neměl pro ně stanovovat případná přísnější kritéria při posuzování sledovaných parametrů znečišťování životního prostředí, ať už se jedná o odvětví potravinářství, jatky, krmivářský či mlékárenský průmysl, výrobu nápojů, o kafilerní a asanační výrobní činnosti nebo o intenzivní chovy drůbeže a prasat.

5 s p o l e č n o s t 5 O aktuálním stavu a vývoji procesu integrované prevence budeme průběžně odbornou veřejnost a resortní praxi v průběhu roku včas informovat. Novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích Jednou z priorit pro rok 2012 bude jednoznačně příprava novely zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Novela zákona by měla reflektovat zejména vývoj v oblasti potravinového práva na úrovni Evropské unie. Jedná se např. o nové nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací spotřebitelům o potravinách, nařízení (ES) č. 1331/2008, o povolovacích řízeních pro potravinářské přídatné látky, nařízení (ES) č. 1332/2008 o potravinářských enzymech, nařízení (ES) č. 1333/2008 o přídatných látkách, nařízení (ES) č. 1334/2008 o látkách určených k aromatizaci, nařízení č. 178/2002 o obecných zásadách a požadavcích potravinového práva atd. V legislativním procesu EU je dále např. návrh nařízení o režimech kvality zemědělských produktů a potravin, nařízení pro obchodní normy, nařízení pro potraviny pro kojeneckou výživu, potraviny pro malé děti a potraviny pro zvláštní lékařské účely. V kontextu zmíněných nařízení bude nutná úprava řady ustanovení týkající se zejména různých administrativních a procesních postupů, dále bude nutné vypuštění duplicitních ustanovení s přímo použitelnými předpisy EU a v neposlední řadě implementace zcela nového nařízení o označování potravin. Samozřejmě předmětem novely budou rovněž nové požadavky vyplývající z praxe jak provozovatelů potravinářských podniků, tak z kontrolní činnosti dozorových orgánů. V současné době již proběhlo prvotní oslovení zainteresovaných subjektů z celého potravinového řetězce a následně budou zahájeny odborné debaty s cílem předložení návrhu textu novely zákona o potravinách. Paralelně bude v kontextu již zmíněného nařízení o označování potravin probíhat revize vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobech označování potravin a tabákových výrobků, včetně úpravy příslušných právních norem týkajících se dozorových orgánů, např. zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci. V souvislosti s připravovanou novelou zákona o potravinách bude jedním z primárních požadavků zapracování a implementace nového nařízení na označování potravin. V listopadu loňského roku bylo ve Věstníku EU zveřejněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Nařízení sjednocuje a aktualizuje dvě oblasti právních předpisů týkajících se obecného označování a označování výživové hodnoty potravin. Je nezpochybnitelné, že přijaté změny se dotknou všech účastníků potravinového řetězce. Hlavními prvky nařízení je vyjasnění, který provozovatel potravinářského podniku v řetězci by měl být zodpovědný za poskytování informací na obale, dále vymezení seznamu povinných údajů deklarovaných na obale, zlepšení čitelnosti obalů stanovením povinné minimální velikosti písma nejméně na 1,2 mm právě pro povinné údaje a stanovení požadavku na zachování dostatečného kontrastu mezi tiskem a pozadím. Dále je v předpise vymezen způsob označování země původu nebo místa provenience, a to jak v případě povinného deklarování země původu, tak pro dobrovolné uvádění země původu. Zcela novým požadavkem je zavedení nové povinnosti označování výživové hodnoty u všech potravin, které bude muset obsahovat údaje o energetickém obsahu, množství tuku, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkovin a soli. Všechny tyto údaje budou muset být uvedeny na 100 g nebo na 100 ml a navíc budou moci být uvedeny i na jednu porci. Ke zpřesnění také došlo u označování látek vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost. Účinnost všech ustanovení je odložena o 3 roky, tj. od 13. prosince 2014, ustanovení o povinném nutričním označování je odloženo o 5 let, tj. od 13. prosince Regionální potravina Velice důležitou aktivitou resortu zemědělství je projekt Regionální potravina. Projekt značky Regionální potravina je specifický v tom smyslu, že je zdůrazňován zejména prvek specifiky místa, s důrazem na malé a střední podniky a podílem tradičních tuzemských surovin. Projekt je rovněž velkou šancí ke zviditelnění tradičních specialit lokálních výrobců, zároveň i určitou formou podpory místních zemědělců, potravinářů a cestovního ruchu. Projekt zároveň vychází vstříc sílícímu zájmu veřejnosti o kvalitní potraviny od tradičních regionálních výrobců. Soutěž o značku Regionální potravina se vyhlašuje v každém ze 13 krajů České republiky. Zemědělský nebo potravinářský výrobek, který je předmětem žádosti o udělení značky Regionální potravina, musí být vyroben v příslušném regionu ze surovin z daného regionu, případně, je-li to z objektivních důvodů nutné, z tuzemských surovin. Podíl těchto surovin musí tvořit minimálně 70 %. Hlavní surovina musí být ze 100 % tuzemského původu. Žadatelem o udělení značky Regionální potravina může být pouze provozovatel potravinářského podniku, který provádí všechny úkony výroby související zejména s přípravou, upravováním, opracováním, zpracováním surovin, včetně balení a dalších úprav za účelem uvádění do oběhu, nikoli zmocněný zástupce. V soutěži Ministerstva zemědělství Regionální potravina v roce 2011 vybrala hodnotitelská komise 99 výrobků, v roce 2010 to bylo 71, celkem tak doposud získalo právo užívat logo Regionální potravina 170 potravinářských výrobků. Výrobci a zemědělci mohli své produkty přihlásit do dvou kategorií masných a dvou kategorií mléčných výrobků, mezi pekařské či cukrářské výrobky, alkoholické a nealkoholické nápoje, ovoce a zeleninu a další produkty v kategorii ostatní. Dosavadní ohlasy dosvědčují velký zájem spotřebitelů. Samotní producenti regionálních potravin pak potvrzují, že projekt je správnou cestou podpory přímého prodeje a především menších výrobců, což jim nejlépe dokazuje zvýšená poptávka. S ohledem na tyto skutečnosti a ohlasy je nutné zdůraznit, že s projektem Regionální potravina počítá MZe i v letošním roce, kdy Hodnotitelské komise ocení další desítky výrobců, resp. výrobků, na které získají právo používat logo Regionální potravina. Výrobky v jednotlivých krajích oceněné, včetně dalších souvisejících informací, lze najít na www. regionalnipotravina.cz. KLASA Další významnou aktivitou v oblasti podpory kvalitních potraviny je projekt KLASA. Takto označené výrobky jsou specifické v tom, že musí prokázat nadstandardní kvalitativní znak. Oceňování značkou KLASA má již osmiletou historii, za tuto dobu si značka získala prestiž u výrobců i důvěru spotřebitelů. Český spotřebitel informace o potravinářském výrobku bedlivě sleduje, porovnává dostupné informace s údaji na obalu a sám si tak potraviny vybírá a třídí. Podle našich průzkumů potravináři u výrobku, který certifikát kvality KLASA získal, zaznamenávají až o třetinu vyšší odbyt. Značku vnímá pozitivně přes 80 procent spotřebitelů. Kromě vyššího zájmu

6 6 s p o l e č n o s t nakupujících si výrobci pochvalují i lepší přístup obchodních řetězců a to je také důvod, proč chce Ministerstvo zemědělství vzhledem k velmi dobrým výsledkům KLASY tento způsob oceňování potravin dále rozvíjet a podporovat. Dosud označení potravin KLASA, u kterých je rozhodující především kvalita a nadstandardní jakost, získalo k 1. lednu 2012 celkem produktů od 224 tuzemských výrobců. Počet oceněných výrobků se v posledních letech ustálil a s ohledem na množství obchodovatelných položek v tržní síti je to přiměřené množství výrobků nesoucích logo spojené s nadstandardními kvalitativními parametry. Kvalitní potravinářské výrobky mají potenciál se prosadit a stát se konkurenceschopnými v rámci celého evropského trhu. Netřeba proto zdůrazňovat, že Ministerstvo zemědělství bude v dosavadní podpoře a propagaci těchto kvalitních výrobků pokračovat. Dotační tituly V rámci podpory a modernizace potravinářských podniků Ministerstvo zemědělství již několik let realizuje národní dotační program 13 Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu. Dotace je zaměřena zejména na zvýšení kvality zpracování zemědělských produktů, zvýšení konkurenceschopnosti potravinářských podniků na evropském trhu, hlavně s ohledem na jakost, zdravotní nezávadnost a sledovatelnost u výrobků. Předmětem dotace je modernizace výrobních zařízení, zavádění nových technologií, zlepšení a racionalizace postupů zpracovávání zemědělských produktů, investice ke zlepšování a monitorování kvality potravinářských výrobků, zavádění technologií šetrných k životnímu prostředí. Národní dotační program 13 Podpora zpracování zemědělských produktů pro rok 2011 byl určen pouze pro potravinářské a krmivářské podniky, které splňují po dobu tří let podmínku počtu pracovníků mezi 250 až 750 osob nebo ročního obratu mezi 50 mil. až 200 mil. EUR a podmínku podílu tržeb z vlastní výroby potravin nebo prodeje krmiv vyšší než 50 %. Projekty předkládané žadateli musely mít minimální hodnotu nákladů 1 mil. Kč a maximální hodnotu nákladů 60 mil. Kč. Výše dotace byla stanovena na maximálně 25 % z uznatelných nákladů projektu, jak určují Pokyny Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007 až V roce 2009 bylo z dotačního programu 13 podpořeno 42 projektů v celkové hodnotě 157,5 mil. Kč. Pro rok 2010 zůstal tento dotační titul 13 nezměněn, částka 180 mil. Kč byla rozdělena na 44 projektů. Pro rok 2011 bylo cca 121 mil. Kč rozděleno na 31 schválených projektů. Dotační programy byly vyhodnoceny jako velmi potřebné, účelné a pro potravinářské podniky velmi efektivní. I z těchto důvodu Ministerstvo zemědělství pro rok 2012 opět počítá s vyhlášením národního dotačního programu s předpokládaným objemem finančních prostředků ve výši předchozích let. SALIMA 2012 Pro potravináře bude velmi významný letošní komplex Mezinárodních potravinářských veletrhů SALIMA (28. mezinárodní potravinářský veletrh) MBK (6. mezinárodní veletrh mlynářství, pekařství a cukrářství) INTECO (25. mezinárodní veletrh zařízení pro obchod hotely a veřejné stravování) VINEX (17. mezinárodní vinařský veletrh), který se koná ve dvouleté periodicitě (vždy v sudých letech) a letos se uskuteční ve dnech na Výstavišti Brno. V rámci souboru těchto veletrhů se prezentují přední výrobci a dodavatelé potravin a technologií pro potravinářské obory, mlynářství, pekařství, cukrářství, vinařství a zařízení pro obchod, hotely a veřejné stravování z celého světa. V rámci odborného programu veletrhu se mj. bude konat Mezinárodní konference FOOD FORUM na téma: Cesty k udržení produkce potravin, kvalita potravin a rozvoj místních a regionálních trhů. Partnery veletrhu jsou Ministerstvo zemědělství ČR, Státní zemědělský a intervenční fond a Potravinářská komora ČR. Právě prohloubení významu kvality a bezpečnosti potravin a podpora propagace kvalitních potravin vede k dalšímu aspektu naší práce. Společným jmenovatelem politiky resortu je rozvoj venkova. S tím je svázaný požadavek na vyšší míru zpracování zemědělské produkce tam, kde vzniká. Chceme podpořit strukturu obchodních mechanismů odpovídající vyspělým zemím. Výroba potravin především z domácích surovin je alfou a omegou stability zemědělství na českém, moravském a slezském venkově. Věřím, že se při prohlídce jednotlivých expozic sami přesvědčíte o kvalitě českých potravin. V rámci Sekce potravinářských výrob Úřadu pro potraviny bude řešena řada dalších aktivit týkajících se bezprostředně potravinářů. Jde např. o diskuse na půdě EU o revizi hygienického balíčku. V důsledku hodnotících zpráv probíhají nyní na půdě orgánů EU intenzivní diskuse nad možnostmi úpravy, flexibility a zjednodušení hygienického balíčku. Jedná se o souhrn nařízení k hygieně potravin. Rovněž se pokračuje v procesu registrace zaručených tradičních specialit. Dle režimu přímo použitelného předpisu EU, nařízení o zaručených tradičních specialitách, probíhá administrativní proces předložených žádostí subjektů z ČR. Aktuálně je jak na úrovni Evropské komise, tak s jednotlivými profesními svazy projednávána žádost na zápis zaručených tradičních specialit pro výrobek Pražská šunka, Marmeláda a Pomazánkové máslo. Významné debaty se povedou v rámci legislativního procesu nad návrhem zákona, kterým se ruší zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Požadavky z tohoto předpisu by měly být upraveny a zapracovány do zákona o ochraně hospodářské soutěže a zákona o cenách. Ministerstvo zemědělství podporuje legislativní zjednodušení, administrativně nenáročné a resortně neomezené řešení. Resort zemědělství rovněž vyhodnotil pozitivní body působení stávajícího zákona v rámci svých kompetencí a uvedl své priority, které chce zachovat při zvoleném způsobu legislativních úprav. V neposlední řadě je nutné zmínit ustavení v rámci Ministerstva zemědělství Gremia pro koncepční otázky a reformu Společné zemědělské a rybářské politiky. Předmětem činnosti tohoto orgánu je projednávání a předkládání návrhu řešení a doporučení ke strategickým tématům a materiálům, zejména k aspektům reformy SZP. V rámci tohoto grémia budou konkrétní témata týkající se zajištění otázek a témat lepšího fungování potravinového řetězce ve vazbě na SZP projednávána odborným týmem, tzv. pracovní skupinou pro potraviny. Členy této pracovní skupiny budou zástupci zejména nevládních organizací, profesních svazů, akademické obce a dozorových orgánů. Na závěr bych chtěl zmínit, že od začátku letošního roku platí na Ministerstvu zemědělství nové organizační schéma a Sekce potravinářských výrob Úřad pro potraviny přešla z Komoditního úseku pod Úsek pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku EU.

7

8 8 s p o l e č n o s t V 15. kole příjmu žádostí z Programu rozvoje venkova rozdělí Ministerstvo zemědělství téměř 1,5 miliardy korun Příjem žádostí o dotaci v 15. kole Programu rozvoje venkova proběhne ve dvou termínech. Na opatření Další odborné vzdělávání a informační činnost začne 22. února a skončí 28. února. Druhý termín bude ve dnech března, kdy se mohou hlásit zájemci o podporu na všechna ostatní opatření. Žádosti přijímají pracoviště Státního zemědělského intervenčního fondu. Zhruba 1,5 miliardy korun půjde na inovace v zemědělství, pozemkové úpravy, odborné vzdělávání a informovanost, obnovu kulturního dědictví venkova a na projekty podporující spolupráci mezi místními akčními skupinami. PRV je účinný nástroj pro podporu podnikání a na celkové zlepšení života na venkově, k zachování typického vzhledu venkova přispívá nemalou měrou i opatření na ochranu kulturního dědictví, o které mají obce čím dál tím větší zájem, řekl ministr zemědělství Petr Bendl. Příjem žádostí se bude týkat opatření: I Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v zemědělství I.1.4 Pozemkové úpravy I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie IV.2.1 Realizace projektů spolupráce včetně aktualizace Obecných podmínek Finanční objem, v němž budou po vyhodnocení schváleny projekty, je u jednotlivých opatření předběžně stanoven následovně: Opatření I I.1.4 I.3.1 III.2.2 IV.2.1 Alokace 213 mil. Kč 750 mil. Kč 41,8 mil. Kč 402 mil. Kč 56,6 mil. Kč Konečná částka bude upravena podle aktuálního kurzového přepočtu a může být navýšena o finanční prostředky ušetřené v předchozích kolech. Úplné znění Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR pro období pro 15. kolo příjmu, je k dispozici v elektronické podobě na internetové adrese Ministerstva zemědělství (subportál Dotace Program rozvoje venkova a příslušná osa/opatření) a rovněž na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu v sekci Program rozvoje venkova. Změny podmínek v opatřeních pro 15. kolo příjmu žádostí V podopatření I Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v zemědělství dochází zejména ke zvýšení míry poskytované dotace ze 40 na 50 % výdajů, ze kterých je stanovena dotace. Byla zrušena maximální hranice finančního rozpočtu pro předkládaný projekt a došlo k úpravě finančních limitů pro náklady na spolupráci. V rámci opatření I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost dochází ke snížení minimální hranice výdajů, na které může být poskytnuta dotace, u projektů týkajících se vzdělávání v oblasti lesního hospodářství z původních 200 tis. na 100 tis. Kč. Důležitou změnou Pravidel pro žadatele v rámci opatření III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova je vyhlášení pouze záměru b) obnova a zhodnocování kulturního dědictví venkova. Z tohoto důvodu dochází i ke zrušení regionálních kritérií, která by při vyhlášení jediného záměru pozbyla smyslu. Dále byly odstraněny výdaje na nákup staveb a pozemků. Nově budou podpořeny pouze ty objekty, které jsou evidovanou kulturní památkou nebo žadatel předložil vyjádření Národního památkového ústavu, že jde o památnou stavbu či objekt kulturně-historických hodnot. Dílčí změny byly také provedeny v rámci preferenčních kritérií. V rámci opatření IV.2.1 Realizace projektů spolupráce je v měřitelných indikátorech zdůrazněn vztah výstupu projektu při jeho realizaci k výstupům v době udržitelnosti projektu. U kulturního dědictví venkova a rozvoje drobné venkovské ekonomiky neproduktivními investicemi byla zrušena povinnost zaúčtovat vybavení jako investici. Dále byly provedeny změny v postupu při posuzování kritérií přijatelnosti a bodování projektů. Do obecných podmínek Pravidel byla doplněna podmínka týkající se zákazu personální a majetkové provázanosti uchazečů o zakázku. Dále bylo doplněno, že Žádost o dotaci musí být vygenerována a zaslána z účtu Portálu farmáře žadatele. Kateřina Böhmová, ředitelka Odboru komunikace MZe

9

10

11 s p o l e č n o s t 11 SZIF nyní zastřešuje nejen značku kvality KLASA, ale i Regionální potravinu Ing. OLDŘICH ČERNOCH, CSc., ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu V souvislosti se vstupem do Evropské unie jsou výrobci na místním trhu vystaveni novým konkurenčním tlakům. Musí být schopni odolávat i razantnímu nástupu silných zahraničních společností, spojenému s nákladnými propagačními akcemi. V rámci členství ČR v EU se jim na druhé straně více otevírají zahraniční trhy. Prodej potravin je tak více závislý na propagaci jejich kvality, při které jim pomáhá Oddělení podpory značky Klasa Státního zemědělského intervenčního fondu. Hlavní součástí podpory kvalitních potravin je pořádání akcí na podporu prodeje, včetně propagačních kampaní a spolupráce při prezentaci na domácích a zahraničních výstavách a veletrzích. Kromě toho oddělení poskytuje marketingové poradenství a služby, vzdělání v oblasti marketingu, propagace a komunikace, zprostředkovává a poskytuje informace o zahraniční legislativě (zejména EU), napomáhá při získávání finančních prostředků pro perspektivní projekty. Dobrá marketingová podpora odbytu kvalitních potravin přitom neovlivní pouze české zemědělství a potravinářství, ale celou ekonomiku a příjmy státního rozpočtu. Zvýšení výroby a prodeje potravin zabezpečí potřebu zemědělské produkce, vyšší zaměstnanost zejména ve venkovských regionech se svízelnou sociální situací vyvolá požadavky na zvýšení výroby dodavatelského průmyslu. Kvalita, jistota a tradice. To jsou hlavní atributy, které je potřeba komunikovat, a naučit tak spotřebitele upřednostňovat české potraviny s vyšší přidanou hodnotou. Spotřebitel vnímá rozdíly v kvalitě potravin, a tak hledá značku, která mu dá jistotu, že na přesyceném trhu potravin neudělá při svém nákupu chybné rozhodnutí. Národní značka kvality KLASA Česká republika, obdobně jako ostatní členské státy EU, má možnost využívat podpory ze společných fondů Unie k propagaci vlastních zemědělských výrobků. Jde o nenárokovou formu pomoci, kterou členské země mohou využít k propagaci svých agrárních produktů jak na společném trhu, tak i na trzích třetích zemí. Tyto propagační programy mají za cíl zlepšit marketing, resp. odbyt zemědělských a potravinářských produktů jednotlivých členských států. Státní zemědělský intervenční fond je akreditovanou platební agenturou pro provádění opatření Společné zemědělské politiky, který mimo jiné také spravuje a propaguje značku kvality KLASA a nově od roku 2012 také značku Regionální potravina. Hlavním úkolem Oddělení podpory značky Klasa Státního zemědělského intervenčního fondu je prosazovat v rámci Národního programu podpory potravin dobré jméno kvalitní zemědělské a potravinářské produkce na tuzemském trhu i v zahraničí a zabezpečit co největší podíl výrobků na celkovém prodeji potravin. Program na podporu kvalitních potravin KLASA spadá do režimu státních podpor v odvětví zemědělství a lesnictví. Značka KLASA je udělována kvalitním domácím potravinářským a zemědělským výrobkům ministrem zemědělství již od roku Tuto prestižní značku spravovalo od počátku roku 2004 Oddělení marketingu Státního zemědělského intervenčního fondu, od roku 2011 ji spravuje Oddělení podpory značky Klasa Státního zemědělského intervenčního fondu. Národní značka kvality KLASA slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci na trhu při identifikaci kvalitních potravinářských výrobků, prezentaci jejich nadstandardních kvalitativních parametrů v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její získání odebráno. Požadovanou kvalitu a složení výrobků posuzuje Hodnotitelská komise při MZe a po jejím udělení kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa ČR. Značka garantuje, že jsou nabízeny skutečně kvalitní a prověřené potraviny. Ocenění národní značkou KLASA již získalo produktů od 224 tuzemských výrobců. Nejoblíbenějším

12 12 s p o l e č n o s t a zároveň nejlépe ohodnoceným výrobkem za rok 2011 se stal Selský bílý jogurt značky Hollandia. Tato značka obsadila také třetí místo, a to s Bio selským bílým jogurtem. Druhý nejoblíbenější produkt označený značkou KLASA je podle spotřebitelů Míša od společnosti UNILEVER ČR. KLASA v roce 2012 Pro následující období let vypsal SZIF výběrové řízení na zajištění komunikační podpory značky KLASA, jehož výsledky budou známy v prvním čtvrtletí tohoto roku. Předmětem plnění veřejné zakázky je zpracování marketingové strategie a realizace komunikačních aktivit, směřující k dalšímu posunu komunikace značky blíže ke spotřebitelům tak, aby spotřebitelé brali nabízenou kvalitu KLASA za svou a upřednostňovali jen ty naše potraviny se zaručenou kvalitou. Hlavním cílem je i nadále zvýšit ve všech regionech České republiky spotřebitelskou preferenci a prodej potravin označených značkou KLASA, a upevňovat tak vybudovanou pozici značky. Projekty na podporu lokálních potravin a typických regionálních produktů běží v řadě evropských zemí. Tento trend spolu s dlouhodobým zaměřením na vysokou kvalitu a bezpečnost potravin přináší nezanedbatelné hospodářské efekty, ať už jde o zachování tradiční výroby, udržení a tvorbu nových pracovních míst, či obecně příliv finančních prostředků do regionů. V České republice existuje řada obdobných iniciativ, přičemž mezi nejvýznamnější patří projekt Regionální potravina. U jeho zrodu v roce 2009 stálo Ministerstvo zemědělství, které touto formou podporuje malé a střední zemědělce a producenty potravin. Zapojit se do něj mohou pouze podniky do 250 zaměstnanců, což jej odlišuje od programu KLASA. Od roku 2012 je administrací celého projektu pověřen Státní zemědělský intervenční fond. Administrace programů KLASA a Regionální potravina z jednoho místa umožní efektivní koordinaci podpory kvalitních, čerstvých a tradičních potravin. Nedílnou součástí projektu je značka Regionální potravina, kterou formou krajských soutěží získávají lokální výrobci potravin. Soutěž o značku Regionální potravina se vyhlašuje v každém ze 13 krajů České republiky s výjimkou hl. m. Prahy. Odborné poroty vybírají vždy jeden vítězný výrobek v 9 kategoriích. Oceněné výrobky, kterých je v současnosti již 170, získávají certifikát ministra zemědělství a právo užívat značku Regionální potravina daného kraje po dobu 4 let. Celý projekt sleduje několik nejdůležitějších cílů. Prvním z nich je snaha prosadit na našem trhu opravdu kvalitní, chutné, tradiční či speciální potraviny. V současnosti je náš trh zaplaven velkým množstvím levných potravin z celého světa, přičemž jejich kvalita bývá mnohdy až na posledním místě. Naopak potraviny vyráběné v našich domácích podmínkách mohou mít spotřebitelé i kontrolní inspekce mnohem lépe na očích a často mohou (pomyslně) vidět i do zákulisí jejich zrodu. Tím následně dochází k nepřímému tlaku na výrobce, aby udržovali kvalitu svých potravinových produktů na vysoké úrovni. Dalším důvodem pro preferenci regionálních potravin je neoddiskutovatelný fakt, že tyto potraviny jsou díky krátkým distribučním cestám mnohem čerstvější než potraviny, které k nám putují z velké dálky. Čerstvější regionální potraviny mívají proto zpravidla lepší chuť i cennější nutriční vlastnosti. Důležitá je rovněž skutečnost, že čím blíže jsou potraviny ke spotřebiteli, tím méně je zatíženo životní prostředí při jejich dopravě. Dalším velmi významným aspektem, proč dát přednost regionálním potravinám, je přímá podpora zaměstnanosti v daném regionu. Prosperující zemědělci, zpracovatelé i prodejci pak představují záruku udržení, nebo dokonce rozšíření počtu pracovních míst. Celý projekt vychází vstříc vzrůstajícímu zájmu spotřebitelů o čerstvé potraviny s jasným původem. Zvýšenou poptávku po regionálních potravinách dokazují i výsledky šetření mezi spotřebiteli, podle kterých preferuje tuzemské potraviny zhruba polovina populace. Z výzkumů zároveň vyplývá, že spotřebitelé věnují méně času podrobnému studování obalů a orientují se více na základní rozlišovací prvky, jakými jsou cena, značka a pečeť kvality. Z tohoto pohledu má projekt Regionální potravina do budoucna značný potenciál. Regionální potravina v roce 2012 V období mezi roky 2009 až 2011 byly marketingové a komunikační aktivity zaměřeny především na představení samotné značky a benefitů regionální produkce, přičemž slabá mediální podpora projektu v roce 2011 nedokázala

13 s p o l e č n o s t 13 v místě prodeje. V praxi to pak znamená, že pokud se spotřebitel např. v televizi dozví o výhodách regionálních potravin, musí mít možnost se s nimi setkat i v prodejní síti a být na ně upozorněn i účinnou formou přímo v prodejně. Zároveň je nezbytné zdůraznit i význam spolupráce s odbornou veřejností. Tu představují producenti regionálních potravin, prodejci a v neposlední řadě oborová sdružení, které hájí zájmy svých členů a přispívají k zvyšování jejich prosperity a tím i konkurenceschopnosti tuzemských potravin. Značky tuzemských potravin zajistit dostatečné povědomí o značce mezi spotřebiteli. Pro následující dva roky je tedy nezbytné prohloubit pozitivní vnímání značky samotné a především podpořit poptávku po lokálních potravinách. Projekt se také zaměří na aktivity, které mají přímý vliv na podporu prodeje regionálních potravin v jednotlivých krajích ČR. Obecně má spotřebitel omezené možnosti nákupu čerstvých potravin od místních pěstitelů a výrobců (projevuje se to zejména ve velkých městech), proto se jako ideální spojení jeví synergie s farmářskými trhy a lokálními sítěmi maloobchodních prodejen, případně vytvoření speciálních koutků regionálních potravin na čerpacích stanicích či v obchodních řetězcích. Vyjmenované aktivity podpoří intenzivní mediální kampaň, která byla doposud založena především na tiskových titulech se slabší podporou v ostatních médiích jako televize, rozhlas a internet. Bude navíc doplněna o speciální mediální projekty zaměřené primárně na televizní vysílání a rozšířena o outdoorovou komunikaci a indoorovou podporu Na našem obchodním trhu je plno udělených značek, které hodnotí výrobky a směřují spotřebitele k výběru potravin. Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2011 je právě spotřebitelská značka při rozhodování co nakoupit pro spotřebitele velmi důležitá. Z doposud provedených průzkumů vyplývá, že z osmi předních značek má jednoznačně největší důvěru u spotřebitelů značka kvality KLASA. Tuto značku zná téměř 80 % respondentů a zhruba polovina z nich se touto značkou řídí při nákupu výrobků. Na dalších místech se ve znalosti výrobků umístily značky Czech Made (zná ji 29 % respondentů), Bio produkt ekologického zemědělství (27 %) a Český výrobek (26 %). Nejnovější značku, a to Český výrobek garantováno Potravinářskou komorou, zná pětina respondentů. Zbývající tři značky (Regionální potravina, Fairtrade, Ekologické zemědělství) zná méně než desetina populace. Dvanáct procent oslovených dokonce nezná žádnou ze zmiňovaných značek. Je tedy důležité v následujícím období jednak udržet důvěru stávajících spotřebitelů ve značku KLASA a rovněž usilovně pracovat na komunikaci značky Regionální potravina společně s KLASOU tak, aby jejich znalost dosahovala ideální hodnoty 100 %. Spontánní znalost KlasA: 65% = stabilně výrazně nejznámější ze značek na trhu Znáte nějaké značky/ocenění, které upozorňují spotřebitele na kvalitní potravinářské výrobky? spontánní znalost

14 14 s p o l e č n o s t ROZHOVOR NA AKTUÁLNÍ TÉMA Na naše otázky odpovídá: Ing. Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky a předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev Vstupujeme do nového roku, a tak je na místě ohlédnutí za rokem minulým. Jak dopadl rok 2011 z pohledu maloobchodních tržeb, ale i chování spotřebitelů? Přes poměrně krizové předpovědi se dá rok 2011 hodnotit jako poměrně vyrovnaný z hlediska maloobchodních tržeb, dokonce by se dalo říci, že částečně překonal očekávání. Musím v úvodu upozornit, že pokud se bavím o maloobchodních tržbách, myslím tím maloobchodní obrat potravin a nealko nápojů tak, jak odpovídá členění ČSÚ. U těchto komodit došlo v uplynulém roce k několika zvratům, které jsou ovlivněny mnoha faktory působícími jak u nás v republice, tak ve světě. Podívejme se na tento fakt z titulu chování spotřebitelů. Je-li hůř, spotřebitel na to reaguje a vyhledává levnější nabídku zboží. A znovu se na veřejnosti objeví spor mezi výrobci a obchodníky, kdo může za to, že se prodávají více levnější, rozuměj méně hodnotné potraviny. Jako zástupce obchodu samozřejmě hájím stanovisko obchodníků s tím, že připouštím již existující nabídku levnějších potravin včetně těch méně kvalitních, pouze pokud je po nich poptávka, a zároveň mohu prokázat, že maloobchod nabízí takovou škálu nadstandardních výrobků, že plně uspokojí i zákazníka náročnějšího. Takže menší zájem spotřebitelů při nákupu nebyl až tak zřetelný ani v letech, které jsou označovány jako krizové roky ? Zase bych úvodem opakoval, že prognózy stanovené pro tato léta více či méně odpovídaly skutečnosti, nicméně bez očekávaných excesů. Žádný subjekt, pokud vím, nezmizel z trhu, nabídka obchodu se dále rozšiřovala, Ing. Zdeněk Juračka stál u zrodu největší nákupní aliance v České republice družstva COOP Centrum Praha. A od samotného založení tohoto významného obchodního seskupení v roce 1993 stojí v jejím čele, ve funkci předsedy představenstva. Od roku 2000 je také místopředsedou dozorčí rady COOP EURO, a. s., se sídlem v Bratislavě. V roce 2003 byl zvolen viceprezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky a od roku 2008 je prezidentem tohoto svazu. Prodejna Jednoty SD Jindřichův Hradec, Lomnice nad Lužnicí

15 s p o l e č n o s t 15 Na podzim minulého roku totiž bylo dosaženo určitého konsensu směřujícího k dalšímu vývoji této legislativy, a to k rozhodnutí, že část všeobecně uznávaných tzv. nešvarů trhu bude ze stávajícího platného zákona přenesena do tzv. legislativy obecné (obchodní zákoník, zákon o cenách) s tím, že následně bude tento zákon zrušen. Bohužel již díky popsaným vlivům došlo k opětovnému zvratu v neprospěch obchodu a celé znění bylo opětovně obráceno a zaměřeno výhradně vůči maloobchodu a velkoobchodu. Tento vývoj sám od sebe již nepotřebuje další komentáře. Nám nezbývá než vyčkat definitivního znění, které vzejde z jednání Parlamentu ČR. Prodejna Jednoty SD Hořovice, Břasy stavěly se nové prodejny, u některých řetězců naopak docházelo k redukci a změně formátů atd. Řekl bych normální přirozený vývoj. Tam, kde bylo potřeba, obchodníci většinou našli rezervy k pokrytí výpadku maloobchodního obratu a dá se říci, že se ctí a poměrně dobře se vyrovnali s výkyvy, které se v průběhu těchto let objevovaly. Domnívám se, že tento stav v mírnější podobě pokračoval i do roku 2011, protože pokud budu hodnotit rok 2011 z hlediska tržeb (přestože přesná čísla ještě neznám), mohu konstatovat, že díky nárůstu cen (u vybraných potravin v průměru o 4 8 %) se naplnil předpoklad maloobchodního obratu z hlediska finančního s tím, že došlo prokazatelně ke snížení prodeje z titulu objemu prodaného zboží. Pokud bychom k těmto číslům připočetli ještě inflaci, dalo by se konstatovat, že některým subjektům se nepodařil nárůst MO ani z titulu jejího pokrytí. Jaká je dle vašeho hodnocení úroveň naší obchodní sítě? Patříme do Evropy a každý máme určitou zkušenost v zemích našich sousedů. Většinou směrem na západ se nám zdá jejich obchodní svět dokonalejší a lepší. Jak to vidíte vy? Ani na tomto poli hodnocení bychom nenašli žádné mimořádné negace a výkyvy, a to včetně porovnání s Evropou. Nadále svou pozici posilují zahraniční obchodní řetězce, významně neztrácí ani český obchod reprezentovaný spotřebními družstvy a českými aliancemi. Změny na trhu a v tržních vztazích odpovídají tomuto vývoji. V čem vidím zásadní problém, je ve zhoršování vztahů mezi obchodem a výrobou, a to převážně vlivem v dnešní době působícího zákona o významné tržní síle a problému nazvaném regulace trhu, který Česká republika řeší v průběhu posledních 6 8 let. Svazu obchodu a cestovního ruchu se v těchto záležitostech nedaří vysvětlit svým partnerům, že tato nadměrná regulace je ke škodě věci a že stále platí zásada, že než regulace špatná, tak je lepší regulace žádná. Navíc v posledních týdnech vlivem změny ministrů, ale vlivem i dalších věcí došlo k opětovnému zvratu ve vývoji pro obchod nepříznivé situace. Do vaší kompetence prezidenta SOCR ČR patří také cestovní ruch v naší zemi. Jak to vypadá v této oblasti? V tomto oboru činnosti došlo k dlouho očekávanému oživení, nicméně stav stále není tak růžový, jak by si provozovatelé zařízení cestovního ruchu představovali. Došlo sice ke zvýšení využití lůžkové kapacity našich hotelů velký boom nastal o vánočních svátcích a Silvestru nicméně ceny za ubytování zejména v pražských hotelích jsou stlačeny na cenu, která jednak neodpovídá cenám evropským a již vůbec nedostačuje k pokrytí potřebných výnosů, z kterých se uhradí stále se zvyšující náklady. S netrpělivostí budeme očekávat vývoj v roce Zejména obchodní život vyžaduje stálé hledání nových aktivit, které oživují trh, ale tím i prosperitu obchodních organizací. Které akce z pohledu skupiny COOP, které proběhly v loňském roce, považujete za významné? A jaké očekáváte v roce 2012? Obchod a jeho vývoj si dnes nelze představit bez trvalé angažovanosti obchodních subjektů z titulu hledání stále nových aktivit, které by do našich prodejen přilákaly další zákazníky. Standardem u skupiny COOP se stal nově organizovaný systém celostátní reklamy, který se dá hodnotit, a hodnotí jej tak i zákazníci, jako úspěšný, zejména z titulu aplikace tzv. Supercen do sortimentní nabídky. Tento systém reklamy se osvědčil, bude proto nadále pokračovat a budou hledány cesty pro jeho rozšíření. Velmi dobrým počinem ze strany COOP byl fakt, že naše skupina převzala záštitu za soutěž Dobrý potravinářský výrobek Česká chuťovka Odezva ze strany odborných kruhů, výrobců a zákazníků byla zcela nadstandardní a v případě dalších možností se skupina COOP k takovýmto aktivitám opětovně připojí. V roce 2012 chceme v tomto trendu pokračovat a využít k tomu i skutečnost, že tento rok je vyhlášen mezinárodním rokem družstev. Připravujeme se na Salimu 2012, kde bychom rádi představili družstevní prodejnu budoucnosti vybavenou všemi prostředky, které zpříjemní našim zákazníkům život, zejména po stránce doplňkových služeb, jako jsou služby finanční, pojišťovací a další. Tyto aktivity chceme realizovat za pomoci našeho silného partnera, kterým je ČSOB, a pokud bude mít akce na Salimě úspěch, zopakujeme ji i na Zemi živitelce v srpnu t. r. v Českých Budějovicích. Dle možností se zapojíme ještě do dalších akcí dle příležitostí, které rok 2012 nabídne. Chceme nadále pracovat na tom, aby skupina COOP byla plně stabilizována na českém trhu, nadále rozšiřovala okruh svých zákazníků a v duchu našeho hesla Všechno dobré prokazovala čest českému obchodu. Věřím, že naši zákazníci a příznivci skupiny COOP tento náš trend ocení. Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.

16 16 s p o l e č n o s t Úkolem České obchodní inspekce je ochrana práv spotřebitelů Ing. JAN ŠTĚPÁNEK, ústřední ředitel České obchodní inspekce Jeho Milost císař Rudolf nerad viděl, jestliže kupci a různý trhovci ve snaze rychle zbohatnout okrádají občany, šidí je na váze a kvalitě mouky a chleba. Nejednou na pokyn císaře nastala práce jak pro konšele, tak pro staroměstského kata a jeho pacholky. Konšelé procházeli ulicemi, navštěvovali tržiště a kontrolovali prodejce. Nepravá závaží a všechny kratší míry kat naložil na vozík a pro zvýraznění potupy je podle stávajícího práva zakopal pod šibenicí. Navíc se mistr popravčí musel postarat o naplnění trestu. Vedle peněžité pokuty čekalo nepoctivé ničemy i ponoření v železném koši do chladné Vltavy. (z knihy Karla Štorkána o katu Mydlářovi) Dnes jsme o pár století dál, ale nepoctivci mezi podnikateli přežívají a praktiky šizení stále zdokonalují, takže novodobé kontrolní orgány, mezi nimi i Česká obchodní inspekce, určitě nemají méně práce než středověcí konšelé a kat. Pokuty zůstaly, jen máčení v koši a veřejné pranýře nahradil internet a sdělovací prostředky. I přesto stále dobře rozumíme tomu, proč císař Rudolf II. vyžadoval kontroly trhů zejména v zimních měsících... Vždyť i dnes by možná jeden ponor v koši do Vltavy napravil hříšníka účinněji než opakovaná pokuta. Právo a ochrana spotřebitele od novověku do současnosti Novověká ochrana spotřebitele se datuje od dob vlády císaře Františka Josefa I. Živnostenský řád platný od ledna 1860 upravoval základní povinnosti a práva osob provozujících živnost, např. stanovil povinnosti při označování provozoven, při oceňování výrobků či při zajištění hygieny. Živnostenský řád obsahoval i dozorčí právo s řadou donucovacích prostředků možnost zabavit zboží, právo zastavit práci strojů či uzavřít provozovnu. Byl převzat jako platná právní úprava i v roce 1918 Československým státem. Definitivně byl zrušen až k K zajištění postavení kupujících zásadní měrou přispěl také obsáhlý Všeobecný zákoník občanský z roku 1811, upravený za vlády Josefa II., kdy čítal 1502 paragrafů. Řešil mimo jiné okolnosti vzniku a trvání smlouvy směnné nebo smlouvy trhové či náhradu škody. Vycházel z římského i městského práva a na našem území platil s drobnými obměnami až do roku K ochraně práv spotřebitele přispělo dále stanovení podmínek při prodeji jednotlivých komodit a poskytování služeb, nahrazených po roce 1948 státními, podnikovými či oborovými normami. Jejich účinnost byla postupně rušena až novými zákony nebo jejich změnami po roce Od druhé poloviny 19. století byly postupně přijímány zákony upravující specifické obory podnikání a nežádoucí formy jednání, jako například podomní obchod, výprodeje, klamání v obchodě o jakosti a způsobu výroby zboží, nekalou soutěž. Jako nekalosoutěžní praktika byla již v počátku minulého století definována nekalá reklama, nesprávné označování původu zboží či zneužívání podnikových značek. Mnohé zákony a předpisy, které byly přijaty v rozmezí let s cílem ochrany zájmů a práv spotřebitelů (pracujících), už dávno neplatí, jiné byly upraveny nebo prošly výraznými změnami. Soukromoprávní ochranu zajišťoval občanský zákoník z roku 1964, platný s obměnami do současnosti. Státní obchodní inspekce, přímá předchůdkyně současné České obchodní inspekce, byla zřízena v roce 1952 jako součást ministerstva vnitřního obchodu. V roce 1962 vznikly dokonce inspekce tři zemědělská, potravinářská a obchodní. Rozdělení kompetencí je zřejmé již z názvu institucí a tento stav trval až do roku 1986, kdy došlo k ustavení pouze dvou inspekcí ČOI, dnes v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, a České nyní Státní zemědělské a potravinářské inspekce v působnosti Ministerstva zemědělství. V současnosti opravňuje kompetenční zákon Českou obchodní inspekci ke kontrole fyzických nebo právnických osob prodávajících výrobky nepotravinářského charakteru, nabízejících a poskytujících služby, spotřebitelský úvěr nebo provozujících jinou podobnou činnost na vnitřním trhu České republiky. Další zákony, zejména zákon o ochraně spotřebitele z roku 1992, zákon o technických požadavcích na výrobky z roku 1997, zákon o obecné bezpečnosti výrobků z roku 2001 a další vyhlášky a nařízení vlády, pak pravomoci ke kontrole konkretizují a stanoví povinnosti kontrolovaných osob. Zásadní změnu v orientaci kontrolní činnosti ČOI přinesl rok 1997, kdy kontrola potravin i dozor nad dodržováním hygienických předpisů v provozovnách veřejného stravování a dalších služeb přešla po změně zákonů do pravomoci jiných orgánů dozoru, a to Státní zemědělské a potravinářské inspekce, veterinární správy a orgánů ochrany veřejného zdraví hygieniků.

17 s p o l e č n o s t 17 Tabulka č. 1 Srovnání základních údajů o kontrolní činnosti ČOI v letech Počet kontrol celkem z toho: počet kontrol se zjištěnou závadou v % 31,5 % 28,4 % 31,6 % 31,8 % 33,1 % Počet pokut v právní moci v daném roce Hodnota pokut v právní moci v daném roce v Kč Systemizovaný počet zaměstnanců Inspektoři s výkonem činnosti vně sídla organizace Podíl těchto inspektorů k počtu zaměstnanců 61,4 % 60,9 % 61,8 % 62,6 % 60,9 % Průměrný počet kontrol na inspektora 178,9 151,4 171,7 166,1 180,7 Počet kontrol specializovaných na zákon 22/1997 Sb z toho: počet kontrol se zjištěnou závadou v % 7,1 % 11,1 % 14,1 % 13,9 % 15,9 % Hodnota pokut v právní moci v daném roce v Kč Počet kontrol specializovaných na zákon 102/2001 Sb z toho: počet kontrol se zjištěnou závadou v % 0,5 % 1,5 % 6,6 % 4,4 % 5,1 % Hodnota pokut v právní moci v daném roce v Kč Počet kontrol specializovaných na zákon 311/2006 Sb z toho: počet kontrol se zjištěnou závadou v % 12,0 % 11,7 % 7,4 % 12,4 % 6,1 % Hodnota pokut v právní moci v daném roce v Kč Počet kontrol specializovaných na zákon 477/2001 Sb z toho: počet kontrol se zjištěnou závadou v % 37,2 % 39,6 % 6,2 % 4,3 % 4,7 % Hodnota pokut v právní moci v daném roce v Kč Počet kontrol zaměřených i na zákon 353/2003 Sb z toho: počet kontrol se zjištěnou závadou v % 0,2 % 0,3 % 0,4 % 2,7 % 2,9 % Hodnota pokut v právní moci v daném roce v Kč Počet kontrol specializovaných na spotř. úvěr z toho: počet kontrol se zjištěnou závadou obecně v % 27,5 % 54,0 % 37,4 % 45,5 % 47,2 % Hodnota pokut v právní moci v daném roce v Kč bez blokových pokut Počet kontrol specializovaných na falzifikáty z toho: počet kontrol se zjištěnou závadou počet kontrol se zjištěnými falzifikáty v % 78,2 % 45,9 % 22,0 % 15,0 % 39,3 % Hodnota pokut v právní moci v daném roce v Kč bez blokových pokut Počet zajištěných kusů Hodnota originálu zajištěných kusů Počet ostatních kontrol, zejména na zákon 634/1992 Sb z toho: počet kontrol se zjištěnou závadou obecně v % 63,7 % 57,3 % 53,3 % 50,9 % 48,7 % Hodnota pokut v právní moci v daném roce v Kč Počet podání občanů řešených jednotlivými inspektoráty Rozbor některých podání v roce 2011: Počet Oprávněné Potraviny zpravidla řešeny jako dotaz nebo předány SZPI (i jiná problematika) Veřejné stravování Problematika reklamací (jen omezené kompetence ČOI) Problematika internetového obchodování

18 18 s p o l e č n o s t Česká obchodní inspekce moderní orgán dozoru pro ochranu spotřebitele a dozor nad trhem Česká obchodní inspekce prošla během posledních let změnami různého rozsahu, jejichž cílem je nejen zlepšení práce inspekce, zvýšení efektivity dozoru nad trhem, ale především zvýšení důvěry spotřebitelů a podnikajících subjektů v její činnost. Veřejným zájmem i cílem jejího vedení je moderní orgán dozoru, prosazující zásady volného pohybu zboží, cílenou ochranu spotřebitele a fungování služeb. Cílem České obchodní inspekce je primárně ochrana práv spotřebitele tam, kde se nemůže chránit sám, dále péče o čistotu trhu, dodržování stanovených pravidel podnikateli a také ochrana fiskálních zájmů státu. V neposlední řadě je to snaha o zvyšování právního vědomí spotřebitelů i podnikatelů pokud o to mají zájem. Česká obchodní inspekce tyto úkoly plní již druhým rokem. Po mém nástupu do funkce ústředního ředitele schválilo vedení ČOI nový model řízení, který lépe odpovídá náročným požadavkům kladeným na dozorový orgán vzhledem k evropskému konceptu regulace veřejného zájmu a také s ohledem na nezbytnou spolupráci evropských dozorových orgánů v rámci harmonizované i neharmonizované sféry. Při zabezpečování těchto úkolů jsou využívány principy zakotvené v modelu Společného hodnotícího rámce (CAF) systému řízení jakosti pro státní sektor. Výsledkem jeho uplatnění v praxi by mělo být zavedení projektových metod řízení, zjednodušení všech procesů a vyloučení duplicitních administrativních řešení, která vytvářejí věcnou i finanční zátěž podnikatelským subjektům i orgánu dozoru. Činnost České obchodní inspekce je zaměřena na dozor nad bezpečností výrobků nepotravinářského charakteru, informační povinnosti o prodávaných výrobcích a poskytovaných službách, jejich ceně v souladu s platnými cenovými předpisy a poctivost prodeje, kontrolu poskytovatelů a zprostředkovatelů spotřebitelských úvěrů, podmínky smluv uzavíraných na dálku a mimo prostory obvyklé k podnikání (tzv. předváděcí akce), sleduje a monitoruje jakost pohonných hmot, zaměřuje se na ochranu některých práv majitelů duševního vlastnictví, postihuje nekalé obchodní praktiky, diskriminaci spotřebitele, včetně diskriminace handicapovaných osob a šetří podání spotřebitelů. Těch se na e-podatelnu, její inspektoráty a poradenská a informační místa za loňský rok obrátilo více než V čele České obchodní inspekce stojí ústřední ředitel, 7 inspektorátů pak řídí jím jmenovaní ředitelé. V současnosti má tento dozorový orgán v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu celkem 432 pracovníků, z nich 262 výkonných inspektorů, kteří jsou každodenně v terénu. Monitorují a sledují situaci na trhu, kontrolují podnikatele, sepisují protokoly a vydávají zákazy prodeje atd. Pokuty pak ukládají v rámci svých pravomocí ředitelé jednotlivých inspektorátů. Ti musí vzít v úvahu závažnost porušení, dobu trvání, případně následky prohřešku. Faktorů, které ovlivňují výši uložené pokuty, je celá řada. Dozor nad trhem není one man show Česká obchodní inspekce velmi úzce spolupracuje s dalšími orgány státní správy a dozorovými orgány jak v rámci České republiky, tak i Evropské unie a při své činnosti se řídí přijatými právními předpisy i dohodami uzavřenými mezi orgány dozoru s ohledem na jednotný trh Evropské unie a společnou ochranu spotřebitele. Její odborní pracovníci poskytují průběžně poradenské a informační služby široké podnikatelské i spotřebitelské veřejnosti, a tím přispívají ke zvyšování právního vědomí spotřebitelů a ochraně jejich zájmů. Současně touto cestou získává ČOI i řadu cenných poznatků využitelných ke kontrolní činnosti. S řešením problémů s prodejci výrobků a služeb z ostatních členských států Evropské unie, Norska a Islandu pomáhá spotřebitelům významně také Evropské spotřebitelské centrum, začleněné do struktury ČOI. Zprávy o výsledcích dozorové činnosti a další informace, které jsou prezentovány prostřednictvím webových stránek České obchodní inspekce, jsou trvalým zdrojem informací pro spotřebitele, podnikatele i sdělovací prostředky tedy pro všechny, kdo o ně mají zájem. Jak již bylo řečeno, pro činnost České obchodní inspekce je nezbytná spolupráce s dalšími kontrolními orgány působícími na českém trhu, profesními asociacemi i spotřebitelskými sdruženími. Tato spolupráce spočívá rovněž v konzultaci metodických postupů, výměně informací a ve vzájemném využívání dozorových pravomocí pro vlastní výstupy z dozorové činnosti. Velmi úzká je spolupráce s Úřadem pro technickou normalizaci a státní zkušebnictví. Pravidelně ČOI spolupracuje s živnostenskými úřady, nejčastěji při společných kontrolách v případech, kdy se dozorové kompetence obou orgánů překrývají nebo se o ně dělí. To se týká především zákonů o ochraně spotřebitele, o spotřebních daních a také o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v nočních hodinách. Dalším dlouhodobým partnerem ČOI je Generální ředitelství cel, a to při koordinaci plánů kontrol, sjednocení aplikace právních norem a nastavení funkčního systému výměny informací primárně při potírání nabídky a prodeje výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví v příhraničních tržnicích. Trvale spolupracujícím úřadem je Český telekomunikační úřad, s nímž ČOI sdílí některé kontrolní oblasti, s nímž si vyměňuje oznámení na případná podezření na protiprávní jednání a řeší společná témata jedním z nich je uvádění na trh, distribuce, prodej a používání rádiových a telekomunikačních koncových zařízení. Také Česká inspekce životního prostředí patří k dlouhodobě spolupracujícím úřadům, zejména při akcích zaměřených na kontroly sběrných surovin, vrakovišť a plnění povinností výrobců a dovozců obalů. Společným cílem je mimo kontrolní činnost zejména prevence směřující k zamezení prodeje výrobků vyráběných z odpadu, např. alternativních paliv, stavebních materiálů ap., které nevyhovují platným předpisům. Nepostradatelná je pro obchodní inspekci součinnost s různými složkami policie. Kromě vzájemného využívání kontrolní pravomoci při společných kontrolách policie zajišťuje bezpečnost inspektorů při některých rizikových kontrolách a pomáhá při ověřování totožnosti kontrolovaných osob. ČOI policii naopak pomáhá při prokazování protiprávního jednání kontrolovaných osob, zejména využitím práva vstupu do skladových prostor provozoven a oprávnění ke kontrolním nákupům. Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie zase poskytuje ČOI na vyžádání potřebné údaje o podnikatelích-cizincích, kteří dlouhodobě pobývají na území České republiky a opakovaně porušují právní předpisy, případně maří výkon soudních nebo správních rozhodnutí. Na bázi vzájemné výměny informací o situaci na trhu a možných nebo již nastalých problémech, případně konzultacích o dalším postupu a opatřeních, je postavena spolupráce ČOI s profesními asociacemi a sdruženími spotřebitelů.

19 s p o l e č n o s t 19 V případě asociací je cílem zejména prevence protiprávního jednání podnikatelských subjektů a zvýšení ochrany oprávněných zájmů spotřebitele. Sdružení jsou pro ČOI také důležitým partnerem při zvyšování právního vědomí spotřebitelů a poskytování poradenství v případech, které lze řešit pouze právní cestou a jsou mimo dozorovou a sankční pravomoc orgánů dozoru. Zapojení ČOI v evropském systému ochrany spotřebitele Přijetí České republiky do Evropského společenství znamenalo i zapojení České obchodní inspekce do evropských systémů a struktur dozoru nad trhem a ochrany spotřebitele, na předním místě do rychlého výstražného mezinárodního systému o nebezpečných spotřebitelských výrobcích nepotravinářského charakteru RAPEX. Zajišťuje rychlou výměnu informací mezi členskými státy a Evropskou komisí o opatřeních, která členské státy přijaly, aby zabránily, omezily nebo podmínily uvádění na trh nebo používání výrobků, které představují přímé nebo nepřímé riziko ohrožení zdraví či bezpečnosti spotřebitelů v případě, že se s takovými výrobky dostali do styku. V rámci zapojení do systému RAPEX inspektoři ČOI ověřují, jestli se na vnitřním trhu nevyskytují výrobky nahlášené do systému jinými národními dozorovými orgány a svými hlášeními o rizikových výrobcích zjištěných na českém trhu také do tohoto systému každoročně přispívají. Nejčastěji se jednalo v minulosti o hračky, výrobky určené pro péči o děti, elektrospotřebiče nebo výrobky zaměnitelné s potravinami. O těchto zjištěních jsou v první řadě informováni čeští spotřebitelé a také podnikatelé, kteří mohou přijmout ohledně rizikových výrobků vlastní opatření a stáhnout je z trhu dříve, než jim to nařídí kontrolní orgán. ČOI je od roku 2004 také registrovaným členem několika pracovních skupin Evropské komise, které se zabývají problematikou jednotlivých sektorových směrnic, například směrnice pro nízkonapěťová zařízení, o elektromagnetické kompatibilitě, směrnice o bezpečnosti hraček, o všeobecné bezpečnosti výrobků a dalších. Spotřebitel bez informací nemá na trhu šanci Rizika, s nimiž se spotřebitel na trhu ať už v klasických prodejnách, provozovaných služeb nebo virtuálních e-shopech setkává, jsou stále stejná, mění se jen aktéři Naivní spotřebitel bez znalostí svých práv byl, je a bude vždycky snadný cíl nepoctivých obchodníků a poskytovatelů služeb. Musí se proto naučit to nejdůležitější číst důkladně informace, které jsou k dispozici, a když nejsou, ptát se. A jestli ani pak nedostane uspokojivé odpovědi na své dotazy, ať hledá jiného prodejce nebo poskytovatele služby. A to se týká koupě bot či auta, stejně jako výměny podlahy nebo zakázky na vestavěnou skříň. Nikdo by neměl podepisovat žádný závazek nebo smlouvu, s jejímiž podmínkami neměl možnost nebo dostatek času se seznámit. Spotřebitelé by měli vždy mít na paměti, že jen to, co je psáno, lze také snadněji prokázat a následně vymáhat. A také to, že Česká obchodní inspekce má sice řadu pravomocí, ale donutit prodejce vyměnit nejakostní zboží nebo vrátit peníze za nekvalitní službu není v jejích silách ani pravomoci. Tabulka č. 2 Přehled některých kontrolních akcí ČOI v roce 2011 Zaměření kontrol Počet kontrol Zjištěná porušení Zjištění v % Taxislužba ,7 % Předváděcí akce ,6 % Spotřebitelský úvěr ,5 % Kontrola dodržování zákona o odpadech ,0 % Zahradnictví, květinářství, prodej semen ,4 % Služby mimo veřejné stravování ,2 % Společenské a kulturní akce, poutě ,4 % Letní turistická sezona ,2 % Kontroly stánkového prodeje obecně ,2 % Diskriminace ,1 % Vánoční sortiment (trhy, kapři, stromky) ,2 % Monitorování PHM, LPG ,7 % Obaly ,2 % Padělky a nedovolené napodobeniny ,8 % Značení tabákových výrobků zákon o dani ,4 % Akční slevy, sezonní výprodeje ,2 % Provozovny veřejného stravování ,8 % Kontrola značení obuvi a textilu ,9 % Pozn. Některé kontroly se mohou tematicky překrývat, tj. být zařazeny i do více okruhů, např. kontroly stánkového prodeje s kontrolou na falza. Značení obuvi a textilu je určitou globální položkou zaškrtávanou např. i při kontrolách padělků a napodobenin. V tomto přehledu nejsou uvedeny výrobkové kontroly (zákon č. 22 a 102).

20 20 n a b í d k y / i n f o r m a c e TREND DNEŠNÍ DOBY: Výrobky bez přídatných látek VÁNOČKY ZÁVINY KOLÁČKY KOLÁČE SNÍDAŇOVÉ ROHLÍČKY BUCHTY S MAKOVOU NÁPLNÍ BĚŽNÉ PEČIVO CHLÉB Rádi se s vámi setkáme na pavilon P, stánek 021 Pfahnl Backmittel, spol. s r.o., Na lánech 764, Litomyšl, tel , pfahnl@pfahnl.cz,