1. OZNÁMENÍ O PRÁVNÍCH PŘEDPISECH

Transkript

1 1. OZNÁMENÍ O PRÁVNÍCH PŘEDPISECH Sbírka zák. ročník 2002 Zákon Název zákona, případně stručná charakteristika Částka 1 1 Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Částka 2 Částka 3 Částka 4 Částka 5 2 Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), a některé další zákony. 3 Zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech). 4 Usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech) přijatému Poslaneckou sněmovnou dne 27. listopadu 2001 a vrácenému prezidentem republiky dne 6. prosince Vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 28/2001 Sb., kterou se stanoví poštovní podmínky základních služeb a základní požadavky kvality při jejich zajišťování držitelem poštovní licence (vyhláška o základních službách držitele poštovní licence). Oznámení o právních předpisech Oznámení Ministerstva financí o vydání opatření, kterým se stanoví některé postupy účtování při konkursu a vyrovnání. Oznámení Ministerstva financí o vydání opatření, kterým se mění účtová osnova a postupy účtování pro pojišťovny a vydává jejich úplné znění. Oznámení Ministerstva financí o vydání opatření, kterým se mění opatření o uspořádání a obsahovém vymezení položek účetní závěrky pojišťoven a vydává jeho úplné znění. Oznámení Ministerstva financí o vydání opatření, kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetních závěrek, uspořádání a obsahové vymezení položek konsolidované účetní závěrky a rozsah údajů ke zveřejnění pro banky a některé finanční instituce. 6 Zákon o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích). 7 Zákon o řízení ve věcech soudců a státních zástupců. 8 Nález Ústavního soudu ze dne 20. listopadu 2001 ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Plchov ze dne o místních poplatcích. 9 Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku. 10 Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam nebezpečných chemických látek, které mohou představovat závažné riziko pro zdraví člověka a životní prostředí. Částka 6 11 NV, kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů. Částka 7 12 Zákon o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně z.č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o státní pomoci při obnově území). 13 Zákon, kterým se mění zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů

2 14 Zákon, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb. 15 Zákon, kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 16 Zákon, kterým se mění zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 255/2001 Sb. Částka 8 Částka 9 Částka 10 Částka 11 Oznámení ústředních orgánů Oznámení Ministerstva financí o vydání opatření, kterým se mění postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky pojišťoven a vydává jejich úplné znění. Oznámení Českého statistického úřadu o zavedení Číselníku vybraných měřicích jednotek a jednotek ekonomických veličin (ČVMJ). 17 Vyhláška Ministerstva financí, kterou se stanoví forma, lhůta a způsob uveřejňování kurzů instrumentů kapitálového trhu. 18 Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu o podmínkách připojení a dopravy elektřiny v elektrizační soustavě. 19 Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví způsob organizace krátkodobého trhu s elektřinou. 20 Vyhláška Ministerstva zemědělství o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody. 21 Vyhláška Úřadu průmyslového vlastnictví, kterou se mění vyhláška Federálního úřadu pro vynálezy č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů. 22 Sdělení Ústavního soudu o opravě chyby v nálezu Ústavního soudu č. 242/2001 Sb. Oznámení ústředních orgánů Oznámení Českého statistického úřadu o změnách v Číselníku institucionálních sektorů a subsektorů (ČISS). 23 Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se stanoví výše odměny za odborné vyjádření podané na žádost orgánů činných v trestním řízení. 24 Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kterou se stanoví paušální částka nákladů vynaložených státem v souvislosti s předáním odsouzených. 25 Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 290/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění vyhlášky č. 25/1998 Sb. 26 Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení nových voleb do zastupitelstev obcí. Oznámení ústředních orgánů Oznámení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně. 27 Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat. 28 Nařízení vlády, kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. Oznámení ústředních orgánů Oznámení České národní banky o vydání opatření, kterým se stanoví metodika k sestavování výkazů předkládaných České národní bance bankami a pobočkami zahraničních bank

3 2. UPOZORNĚNÍ PRO DRUŽSTVA Družstva POZOR! S účinností od se doplňuje 241 Obchodního zákoníku o odstavec 4), který zní: O rozhodnutí členské schůze, jímž se mění stanovy družstva, MUSÍ být pořízení notářský zápis, který musí obsahovat též schválený text změny stanov. 3. ZVEŘEJŇOVÁNÍ ROČNÍCH ÚČETNÍCH ZÁVĚREK Ing. Ivanka Mašková, auditor, MAKO Audit s.r.o., maskova@mako.cz Všechny účetní jednotky zapsané v obchodním rejstříku mají povinnost zveřejnit účetní závěrku roku Tato povinnost je dána par. 21a) zákona o účetnictví (malá novela 492/2000 Sb.) Závěrka je zveřejněna zasláním nebo předáním listin obchodnímu rejstříku. Doporučuji přiložit průvodní dopis se žádostí o zveřejnění. Obchodní rejstřík oznámí v Obchodním věstníku, že účetní jednotka zveřejnila svoji závěrku uložením do Sbírky listin a za tuto službu zašle účetní jednotce fakturu. Závěrkou rozumíme vyhotovení výkazů rozvaha, výkaz zisků a ztrát a příloha. Výkazy se vyhotovují v plném rozsahu nebo ve zkráceném rozsahu. Výkazy v plném rozsahu jsou povinné pro účetní jednotky auditované ze zákona. Účetní jednotky, které nejsou auditovány ze zákona si mohou vybrat výkazy v plném rozsahu nebo ve zkráceném rozsahu. Závěrka se zasílá dvojmo, daňové přiznání se nepřikládá. Auditované účetní jednotky zveřejňují též výroční zprávu. Závěrky auditovaných firem se zveřejňují po jejich ověření auditorem a schválení valnou hromadou. Akciová společnost a společnost s ručením omezeným mají povinnost svolat valnou hromadu, která schvaluje závěrku nejpozději do Schválenou závěrku je nutno zveřejnit do 30 dnů. Postup u účetních jednotek auditovaných ze zákona: 1) vyhotovení závěrky 2) ověření závěrky auditorem 3) vyhotovení výroční zprávy 4) ověření výroční zprávy auditorem 5) valná hromada, členská schůze 6) zveřejnění (zveřejněna má být závěrka i výroční zpráva po ověření auditorem) Nejpraktičtější je mít vše hotové do a zveřejnit závěrku i výroční zprávu společně. Pokud jsou ze zákona auditována družstva, není zde povinnost konání členské schůze do Schůze musí být svolána nejpozději do konce roku a schválená závěrka musí být zveřejněna do 30 dnů od konání členské schůze. Účetních jednotek, které nejsou auditovány ze zákona se týká bod 1,5 a 6. Povinnost ověření účetních závěrek roku 2001 auditorem a tím i právo podávat daňové přiznání k vyplývá účetním jednotkám z roku Účetní jednotka, která měla obrat nad 40 mil. Kč nebo ČOJ nad 20 mil. Kč (stačí splnění jedné z podmínek) je auditována ze zákona. Obrat se zjistí z hlavní knihy 12/00, účtová třída 6 mínus účet 699. Stejný údaj je uveden v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob. ČOJ se zjistí z rozvahy 12/00 ř. 62 vlastní jmění (rozvaha v plném rozsahu). Výše uvedené ukazatele budou použity pro závěrku roku 2001 naposledy. Povinnost ověřování závěrky roku 2002 bude hodnocena podle nových ukazatelů podle zákona 353/2001 Sb. (velká novela zákona o účetnictví). Zpráva o propojených osobách Par. 66a) obchodního zákoníku stanovil některým účetním jednotkám povinnost vypracovat zvláštní druh zprávy o jejich vzájemných vztazích. Tuto zprávu budou za rok 2001 poprvé vypracovávat osoby, které jsou ve vztahu ovládané a ovládající osoby. Ovládající osoba = většinový vlastník, tj. ten kdo disponuje více než 40% podílů (hlasovacích práv). Tento většinový vlastník může být fyzická nebo právnická osoba. Zjednodušeno a převedeno do účetnictví, ovládající osoba (je-li právnickou osobou) drží akcie nebo podíly na účtech 061- Rozhodující vliv nad 50% nebo na účtech Podstatný vliv 20 až 50%.

4 Ovládaná osoba je ta, která je řízena osobou ovládající a opět zjednodušeno a převedeno do účetnictví, účet 411-Základní kapitál je složen z akcionářů (podílů) z nichž některý má alespoň 40%, a je ve smyslu par. 66a) obchodního zákoníku většinovým vlastníkem. Obsah zprávy je uveden v par 66a) odst. 9 obchodního zákoníku. Účelem této zprávy je, aby ovládající osoba nemohla zneužívat svého postavení v neprospěch ostatních. Z tohoto důvodu se ve zprávě o propojených osobách uvádí: - smlouvy uzavřené mezi propojenými osobami, - jiné právní úkony a opatření ve prospěch ovládající osoby, - jaká byla poskytnuta plnění, protiplnění, výhody, nevýhody. Zprávu o propojených osobách vypracovává osoba ovládaná, zodpovídá za ni statutární orgán (představenstvo, jednatel). Zpráva má být vyhotovena do 3 měsíců po skončení účetního období a bude součástí výroční zprávy. U účetních jednotek, které podléhají auditu ze zákona bude ověřována auditorem. Obsah zprávy bude přezkoumán dozorčí radou (kontrolní komisí) a stanovisko bude předneseno na valné hromadě. 4. PRAKTICKÁ APLIKACE NOVEL Z ROKU 2001 A NOVEL K V MODULU MZDY ZEIS ing. Helena Plavecká, hl. metodik modulu Mzdy ZEIS, hp.map@wo.cz Do následujícího textu jsem Vám vybrala několik důležitých novel a změn z roku 2001 a k a možná i tipů, jak si s problémy, které přinesly, poradit. Návaznost na program MZDY byla podrobněji probírána na školení. Úspěšný rok 2002 Vám všem. ZMĚNY K ZVÝŠENÍ ČÁSTEK ŽIVOTNÍHO MINIMA A JEHO DOPAD DO DALŠÍCH ZÁKONŮ Nařízením vlády č. 333/2001 Sb. došlo s účinností od 1. října 2001 k zvýšení částek životního minima takto: Měsíční částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních potřeb: Částka od Částka do pro dítě do 6 let 1690 Kč 1600 Kč pro dítě od 6 do 10 let 1890 Kč 1780 Kč pro dítě od 15 do 26 let (nezaopatřené) 2450 Kč 2310 Kč ostatní občané 2320 Kč 2190 Kč Měsíční částka potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost: Částka od Částka do pro jednotlivce 1780 Kč 1580 Kč pro dvoučlennou domácnost 2320 Kč 2060 Kč pro tří nebo čtyřčlennou domácnost 2880 Kč 2560 Kč pro pěti a vícečlennou domácnost 3230 Kč 2870 Kč Životní minimum dospělé osoby žijící samostatně se zvyšuje z Kč na Kč (tj. součet ŽM dospělé osoby Kč a částky potřebné k zajištění nákladů na jednočlennou domácnost Kč). Z této částky se vychází při výpočtu některých dále uvedených dávek resp. srážek

5 1.1. DOPAD DO ZÁKONA 117/95 Sb. O STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPOŘE Zvýšené částky životního minima se promítnou do těchto zákonů: PŘÍDAVEK NA DÍTĚ Výše přídavku na dítě se zvyšuje o 13 až 44 Kč ve vazbě na výši příjmu v rodině takto: Věk dítěte Zvýšená výše (0,32) Základní výše (0,28) Snížená výše (0,14) do 6 let 541 (dosud 512) 474 (dosud 448) 237 (dosud 224) od 6 do 10 let 605 (dosud 570) 530 (dosud 499) 265 (dosud 250) od 10 do 15 let 714 (dosud 676) 625 (dosud 591) 313 (dosud 296) od 15 do 26 let 784 (dosud 740) 686 (dosud 647) 343 (dosud 324) Zvýšený přídavek na dítě náleží při příjmu do 1,10 násobku životního minima příslušné rodiny. Základní výše náleží při příjmu od 1,10 do 1,80 násobku životního minima rodiny a snížený přídavek na dítě náleží při příjmu od 1,80 do 3,00 násobku životního minima rodiny. Pokud je příjem rodiny vyšší než 3,00 násobek životního minima, přídavek na dítě nenáleží. Příklad: Např. výše příjmu čtyřčlenné rodiny (dvě dospělé osoby a dvě nezaopatřené děti ve věku 15 až 26 let) je Kč a její životní minimum je Kč. Této rodině bude od měsíce října 2001 náležet přídavek na dítě ve výši Kč (2 x 686 Kč), protože její příjem je do 1,80 násobku životního minima této rodiny, který je Kč (12420 x 1,80). Do náležel na tyto děti pouze snížený přídavek, protože příjem byl vyšší než 1,80 násobek ŽM tj. než Kč. Zvýšení ŽM může znamenat, že některým zaměstnancům se obnoví výplata přídavku na dítě. Bylo by vhodné je na tuto skutečnost upozornit a udělat dobrý skutek ZVÝŠENÍ MOŽNÉHO PŘÍJMU PRO OSTATNÍ DÁVKY SSP VÁZANÉ NA VÝŠI PŘÍJMU Při použití různých tabulek s hranicí příjmu v násobku životního minima pro nárok na další dávky státní podpory - tj. sociální příplatek (koeficient 1,60), příspěvek na bydlení (koeficient 1,60) a příspěvek na dopravu (koeficient 2,00) můžete zhruba posoudit, zda zaměstnanci vzniká či nevzniká nárok na příslušnou dávku státní sociální podpory. Příklad: Např. čtyřčlenné rodině (2 dospělé osoby + 2 nezaopatřené děti let) by náležel přídavek na dítě ve snížené výměře i při příjmu Kč! ZVÝŠENÍ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU A MOŽNÉHO PŘÍJMU PŘI JEHO POBÍRÁNÍ Rodičovský příspěvek bude od vyplácen ve výši.2552 Kč (2320 x 1,1) měsíčně (dosud Kč). U rodiče, který je sám nezaopatřeným dítětem ve věku 15 až 26 let je jeho výše Kč (2450 x 1,1) měsíčně (dosud Kč). Rodičovský příspěvek bude náležet i při výdělečné činnosti za podmínky, že čistý příjem rodiče nepřekročí 1,5 násobek životního minima na jeho osobní potřeby, tj. v současné době 3480 Kč (2320 x 1,5). Dosud to bylo 2190 Kč. U rodiče, který je sám nezaopatřeným dítětem by čistý příjem mohl dosáhnout až 3675 Kč (dosud 2310). Hrubý příjem poživatele rodičovského příspěvku by neměl překročit částku 4000 Kč, při podepsaném prohlášení k dani ZVÝŠENÍ PORODNÉHO Výše porodného se zvyšuje podle počtu narozených dětí takto: narození jednoho dítěte Kč (pětinásobek částky 1690) narození dvou dětí Kč (šestinásobek součtu částek ) narození tří dětí Kč (desetinásobek součinu 1690x3) 1.2. DOPAD DO ZÁKONA 155/95 Sb. O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ Zvýšení ŽM se přímo dotýká i poživatelů starobního důchodu do dvou let po vzniku nároku na tento důchod, pokud jsou výdělečně činní jako zaměstnanci. Od zúčtování mzdy za měsíc říjen 2001 si může tento starobní důchodce vydělat Kč hrubého (( )x2), aniž by přišel o výplatu starobního důchodu v příslušném měsíci. Starobních důchodců do dvou let po vzniku nároku na důchod, kteří podnikají se toto zvýšení v roce 2001 nedotkne, protože u nich je rozhodující výše ŽM k příslušného roku. V zúčtování mzdy za měsíc září 2001 se u poživatelů starobních důchodů sledoval ještě nepřekročení částky Kč! - 5 -

6 1.3. DOPAD DO ZÁKONA 1/91 Sb. O ZAMĚSTNANOSTI Zvýšením sazeb ŽM dochází k zvýšení maximální výše hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání takto: maximální výše činí 2,5 násobek ŽM ostatních občanů, tj Kč (4100x2,5). Dosud to bylo 9425 Kč. maximální výše při rekvalifikaci je 2,8 násobek ŽM ostatních občanů, tj Kč (4100x2,8). Dosud to bylo Kč ZVÝŠENÍ NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK PŘI VÝPOČTU ZÁKONNÝCH SRÁŽEK ZE MZDY Od zúčtování mzdy za měsíc září 2001 se zvýšily nezabavitelné částky pro výpočet srážek ze mzdy takto: základní nezabavitelná částka na osobu povinného je Kč (62% ze 4100). Dosud byla Kč. základní nezabavitelná částka na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné činí Kč (25% ze 4100). Dosud to bylo 943 Kč. částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení je Kč (150% ze 4.100). Dosud se sráželo vše už z částky nad Kč. Jedna třetina z této částky činí Kč, dosud to bylo Kč. Příklad: Např. čistá mzda zaměstnance byla v měsíci září Kč. Zaměstnanec je povinen poskytovat výživné manželce a jednomu dítěti. Výpočet nezabavitelné částky bude vypadat takto: Základní nepostižitelná částka = x1.025 = Kč Rozdíl mezi čistou mzdou a základní nepostižitelnou částkou = = Kč Částka, kterou lze srazit bez omezení = = Kč Na nepřednostní pohledávku lze srazit (jedna třetina z 6.150)= Kč. Na přednostní pohledávku lze srazit ještě další třetinu, takže celkem by se srazilo x2050 (dvě třetiny z 6150) = Kč. To, že se zaměstnanci odečtou zvýšené nezabavitelné částky již za měsíc září vyplývá z toho, že účinnost NV o zvýšení ŽM je od a veškeré srážky prováděné po musí být provedeny podle upravených sazeb ŽM. Pouze v případě, že by zaměstnavatel vyplácel mzdu za září do konce měsíce září, např. z důvodu skončení pracovního poměru, odečítaly by se nezabavitelné částky v původní výši. Pokud jste to však provedli až při zpracování měsíce října po obdržení nové verze, rozhodně se nestala žádná tragédie. 2. Povinnosti při vzniku a chodu organizace Registrační povinnosti Registrační povinnost organizací na FÚ plátce daně, zálohové daně Registrační povinnost organizací u OSSZ Registrační povinnost organizací u zdravotních pojišťoven Registrační povinnost organizací u Kooperativy -!!! Často se na to zapomíná, zejména u malých firem Ohlašovací povinnosti Ohlašovací povinnost malých organizací na OSSZ Ohlašovací povinnost organizací na OSSZ - důchodci, povinnost předstihového řízení, povinnost sepisování žádosti o důchod Ohlašovací povinnost organizací na ZP Slováci mají u zdravotních pojišťoven jiná rodná čísla než v občanském průkazu. Ohlašovací povinnost - Kooperativa Ohlašovací povinnost - Úřad práce - volná místa Jiné povinnosti Založit evidenci osob se změněnou pracovní schopností včetně dokladů Vypracovat PRACOVNÍ ŘÁD Vypracovat MZDOVÝ ŘÁD Vypracovat PRÉMIOVÝ ŘÁD Vypracovat SPISOVÝ ŘÁD - 6 -

7 NOVINKY V ZÁKONÍKU PRÁCE A PŘEDPISECH SOUVISEJÍCÍCH 1. Při založení pracovního poměru se do osobního spisu zakládá: A. Osobní dotazník B. Fotokopie dokumentů o vzdělání a praxi, na fotokopii poznačit, kdo ověřil s originálem a kdy C. Zápočtový list z minulého zaměstnání Když není, žádat od pracovníka prohlášení: Prohlašuji, že jsem v kalendářním v období jednoho roku pobíral - nepobíral dávky nemocenského pojištění od - do. Nastupuje-li do organizace důchodce, je dobré po něm vyžadovat prohlášení: Prohlašuji, že jsem v kalendářním roce... pobíral - nepobíral dávky nemocenského pojištění od - do. D. Posudek od předchozího zaměstnavatele předloží-li jej zaměstnanec. E. Lékařský posudek pro způsobilost vykonávání druhu práce, sjednaného v pracovní smlouvě. TIP: K lékařským prohlídkám (vstupní a preventivní) vydal vyjádření Mgr. Pelech z MF ČR pod čj. 154/64 829/2000 dne Na základě vyjádření Ministerstva zdravotnictví ČR bude moci být do daňových nákladů uznán jen doklad od smluvního lékaře (tj. závodní zdravotnické zařízení - odkaz na např. 28 Zákoníku práce). Mohou tedy nastat čtyři varianty a jejich doporučené účtování: Lékařské prohlídky účtované smluvním lékařem (tj. doklad od lékaře znějící na zaměstnavatele) Lékařské prohlídky účtované nesmluvním lékařem (tj. doklad od lékaře znějící na zaměstnavatele - zaměstnanec nedaní dle 6/9/d ZDP) Proplácení prohlídek smluvním lékařem (tj. doklad od lékaře znějící na zaměstnance) Proplácení prohlídek nesmluvním lékařem (tj. doklad od lékaře znějící na zaměstnance - pozor zaměstnanci to má být zdaněno jako nepeněžitý příjem!!!!) Musí být výslovný souhlas lékaře pro práce v noci a ve výškách F. Doklad o vzniku pracovněprávního vztahu Při uzavírání pracovní smlouvy je třeba si dát nově pozor na rovné zacházení a diskriminaci, tzn., že by neměl brigádník dostávat nižší mzdu než tzv. "kmenový" zaměstnanec (toto platí v případě, že vykonávají stejnou práci a za srovnatelných podmínek). Rovněž by tomuto brigádníkovi neměla být přidělována horší práce z důvodu rasy nebo sociálního původu apod. ( 1 odst. 3) a 4) ZP). Vznik PPV I. pracovní smlouvou - musí být uzavřena písemně, jen je-li uzavřena na dobu kratší než jeden měsíc, písemně se uzavře na žádost pracovníka. Doporučuji vždy písemně. U osob starších 15 let po ukončení povinné školní docházky do 18 let věku je nutné vyžádat si souhlas zákonného zástupce. Od pracovní smlouvy je možné odstoupit jen v případě, že pracovník nenastoupil do práce. Pracovní smlouva musí obsahovat: CO - druh práce - vymezení druhu práce, lze sjednat i více druhů práce. Pozor, pokud je v pracovní smlouvě uvedeno, že pracovní náplň je součástí pracovní smlouvy, musí dojít při změně podmínek k dohodě, tzn., že dodatek pracovní smlouvy musí podepsat jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, nelze provést jednostranným úkonem. KDE - místo výkonu práce - lze uvést i šířeji, ale pro účely cestovních náhrad je nutné určit pravidelné pracoviště (např. místo výkonu práce je celá ČR, ale pravidelné pracoviště je sídlo firmy). OD KDY - den nástupu do práce - tímto dnem vzniká pracovní poměr, kdy není rozhodující, zda připadne na sobotu, neděli nebo svátek. Rovněž nemusí být stanoveno pevné datum, ale lze uvést např.: dnem nástupu je den odchodu paní XY na mateřskou dovolenou apod. Podpisy (pozor na neplatnost - ve vnitřním předpisu musí být uveden seznam pracovněprávních úkonů a právo podpisu, za mladistvé musí podepisovat rodiče nebo zákonný zástupce) Pracovní smlouva může obsahovat: údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, - 7 -

8 Novela 2001: neobsahuje-li je, pak je zaměstnavatel povinen o nich zaměstnance písemně informovat ( 32) Informace musí obsahovat: 1) jméno zaměstnance, název a sídlo zaměstnavatele 2) bližší označení druhu a místa výkonu práce 3) nárok na dovolenou na zotavenou, popř. způsob určování nároku, krácení dovolené, náhrady za dovolenou ( 100 až 110b)), Novela 2001: - Základní nárok na dovolenou se zvyšuje na 4 týdny - Pokud zaměstnankyně požádá o dovolenou navazující na mateřskou dovolenou, musí jí zaměstnavatel vyhovět, může požádat i o celou dovolenou - Po krácení nesmí být dovolená kratší než dva týdny - Do náhrady mzdy za dovolenou se mzda za více období rozpočítává poměrnou částí ve vazbě na odpracovanou dobu - zaměstnavatel je povinen určit čerpání alespoň 4 týdnů (bylo2) - náhradu za nevyčerpanou dovolenou je zaměstnavatel povinen poskytnout. Poznámka: Významnou změnou je zpřísnění podmínek pro převádění nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku. Zpřísnění spočívá v povinnosti zaměstnavatele nařídit za podmínek stanovených v ustanovení 109 odst.2 zaměstnanci minimálně čerpání čtyř týdnů dovolené v kalendářním roce, v němž mu na dovolenou vznikla nárok - tedy v rozsahu dvojnásobném než tomu bylo podle dosavadní úpravy. 4) údaje o výpovědních dobách, odstupné ( 60 a) až 60c), odchodné ( 29 odst.3)»novela 2001: Odstupné je 2- měsíční ze zákona + podle kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu neomezené. 5) údaje o mzdě a způsobu odměňování, splatnost mzdy, termín výplaty, místo a způsob vyplácení mzdy ( 111,119 až 121) Ustanovení o minimální mzdě se přesouvají do zákoníku práce, protože jsou společné pro všechny skupiny zaměstnanců. Zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, proto je nutné se ve vnitřních mzdových předpisem odvolat na zákoník práce odst.4). Mzda nesmí být nižší než minimální mzda v příslušné třídě. V kolektivní smlouvě lze stanovit vyšší minimální mzdu. V souvislosti se zvýšením minimální mzdy dojde i ke zvýšení některých příplatků, které se od ní odvozují. Novela 2001: 12 tarifních tříd s minimální mzdou pro každou tarifní třídu - první 30,- Kč /hod. (5.000,- Kč/ měsíc) až dvanáctá 66,90 Kč/hod. (11200,- Kč/měsíc). Vláda je zmocněna, aby stanovila odlišné sazby pro mladistvé a invalidní. Novela 2002: ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY Nařízením vlády č. 436/2001 Sb. se s účinností od mění NV 303/95 Sb. o minimální mzdě. Výše měsíční minimální mzdy se zvyšuje na 5700 Kč (dosud 5000 Kč). Z toho vyplývá, že mzda (náhrada mzdy) nesmí být nižší než tato částka. Minimální mzda 5700 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy. Příklad: Např. týdenní pracovní doba v organizaci je 40 hodin. Zaměstnanec požádal o její zkrácení na 35 hodin. Minimální mzda se u něho vypočte takto: (5700x35):40. U tohoto zaměstnance bude od minimální mzda ve výši 4988 Kč. U zaměstnanců s hodinovou mzdou je minimální mzda stanovena na 33,90 Kč (dosud 30 Kč). Sazby pro některé jiné délky týdenní pracovní doby jsou uvedeny v tabulce: Týdenní pracovní Minimální mzda doba hod 90% 80% 75% 50% 40 33,90 30,50 27,10 25, , , ,30 17,50 37,50 36,20 32, ,20 18, ,70 34, ,40 měsíc V tabulce jsou uvedeny rovněž sazby, které budou platit u těchto skupin zaměstnanců: Podle odst. 4 2 NV 333/93 Sb. činí výše minimálního mzdového tarifu: 90% částek stanovených pro 1. až 12. tarifní stupeň, jde-li o první pracovní poměr nebo obdobný pracovní vztah zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru nebo obdobného pracovního vztahu, 80% částek stanovených pro 1. až 12. tarifní stupeň, jde-li o mladistvého zaměstnance (tj. do 18 let), - 8 -

9 75% částek stanovených pro 1. až 12. tarifní stupeň, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu, 50% částek stanovených pro 1. až 12. tarifní stupeň, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod. Příklad: Např. pokud bude do prvního pracovního poměru vstupovat absolvent střední školy, který by měl vykonávat práce odpovídající 5. tarifnímu stupni, může obdržet minimální mzdový tarif na měsíc Kč (7000 x 0,9) místo Kč. Obdobně mladistvému zaměstnanci do 18 let, který by měl vykonávat práce odpovídající 2. tarifnímu stupni by se mohlo dát na hodinu 28,10 Kč (35,10 x 0,8) místo 35,10 Kč. Vypuštěním odst. 2 v 3 NV dochází při posuzování dodržení minimální mzdy ke změně v tom, že již nebude možno zúčtovávat mzdu nebo její část splatnou za delší než měsíční období při její výplatě. Tzn., že v případě výplaty čtvrtletní prémie, roční odměny nebo dalšího platu, nebude možno provést zúčtování doplatků do minimální mzdy za předchozí maximálně 3 měsíce. Tato změna přinese zaměstnancům výhodu v tom, že jim nebude možno odebrat doplatky do minimální mzdy za předchozí měsíce. Příklad: Např. plat zaměstnance zařazeného do druhé platové třídy a druhého platového stupně je 3950 Kč a osobní příplatek je 450 Kč. Tomuto zaměstnanci bude náležet doplatek do minimální mzdy 1300 Kč ( ). Zúčtování doplatků za předchozí měsíce při výplatě dalšího platu již nebude možné! Ostatní ustanovení nařízení vlády 303/95 Sb. zůstávají beze změn, tzn., že do mzdy se nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci a příplatek za práci ve svátek. Protože se jedná o "minimální mzdu", nevztahuje se toto NV na dohody mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti), kde se poskytuje zaměstnancům za vykonanou práci odměna. TYTO MINIMÁLNÍ MZDOVÉ TARIFY SE POUŽIJÍ V ORGANIZACÍCH, KDE NENÍ UZAVŘENA KOLEKTIVNÍ SMLOUVA NEBO V KOLEKTIVNÍ SMLOUVĚ NEJSOU SJEDNÁNY MZDOVÉ NÁLEŽITOSTI. Jestliže je kolektivní smlouva uzavřena a jestliže obsahuje mzdové náležitosti, platí mzdové tarify, které jsou v ní sjednány. V těchto organizacích se musí dodržet pouze minimální mzda. Program MZDY ZEIS neprovádí správně jakoukoliv kontrolu na dodržení minimální mzdy ve třídě. Jestliže máte podezření, že minimální mzda v příslušné třídě nebyla u pracovníka dodržena, musíte přepočítat ručně!!!!!!!! TARIFNÍ STUPEŇ 40 hodin 38,75 hodin 37,5 hodin 1 33,90 35,00 36, ,10 36,20 37, ,90 38,10 39, ,30 40,60 41, ,70 43,00 44, ,60 46,00 47, ,20 49,80 51, ,80 53,50 55, ,00 57,80 59, ,30 63,30 65, ,90 70,10 72, ,20 78,70 81, Pokud máte v organizaci jinak zkrácenou týdenní pracovní dobu (např. 35 nebo 30 hodin), je třeba hodinové minimální mzdové tarify přepočíst dle vzorce: minimální mzdový tarif x 40 : stanovená týdenní pracovní doba Posuzování dodržení minimálních mzdových tarifů bude stejné jako u minimální mzdy, tzn., že do dosažené mzdy zaměstnance se nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za ztížené a zdraví škodlivé pracovní prostředí, za práci v noci a za práci ve svátek. Toto vyplývá z novely zákona o mzdě, která platí již od !»Novela 2002: NOVELA ZÁKONA O PLATU Zákonem 217/2000 byl novelizován zákon 143/92 o platu. Od měly začít platit dvě důležité změny: a) 16 platových tříd: b) změny v souvislosti s popisem prací jednotlivých platových tříd.

10 Co z toho vyplývá: je třeba porovnat dosavadní náplně práce v platových třídách s novými platovými třídami v případě, že dosavadní náplň odpovídá jiné platové třídě, je nutné zaměstnance přeřadit plat zaměstnance by neměl být nižší, než minimální platový tarif platný od Bohužel ve státním rozpočtu nejsou prostředky na toto zvýšení, takže se naši zákonodárci shodli na posunutí data účinnosti platnosti tohoto zvýšení na Z tohoto důvodu byl mimořádně (na mimořádném zasedání) schválen zákon 492/2001 Sb., který posunuje termín účinnosti 16-ti platových tříd až na rok Přesto, pokud se Vás to týká, si můžete v průběhu roku 2002 udělat potřebnou přípravu. TIP: Co je ve výše uvedených zákonech nejdůležitější: Jestliže ve svých mzdových předpisech hovoříte o mzdových složkách, mělo by být jednoznačně deklarováno, podle jakých hledisek se zaměstnanci poskytují ( 2, 4). *složitost, odpovědnost a namáhavost práce, *obtížnost pracovních podmínek, *pracovní výkonnost a dosahované pracovní výsledky. Nelze uvádět: dle rozhodnutí majitele (vedoucího)!!! Je nutné pracovníky zařadit do tříd podle vykonávané práce a kvalifikace. Nadstavbové složky (prémie) může hodnotit vedoucí podle kvality odvedené práce. Zákon uvádí výčet dalších nemzdových plnění, poskytovaných zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním 5 - příplatek za přesčas, pokud se poskytuje náhradní volno za práci přesčas,vždy v rozsahu práce konané přesčas 6 - příplatek za svátek se poskytuje prioritně náhradní volno (náhrada mzdy ve výši 100% průměrného výdělku) v období třech následujících měsíců nebo podle dohody, teprve pak mzda s příplatkem ve výši 100% průměrného výdělku. 7 - příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí a za práci v noci se poskytne příplatek (dosud mzdové zvýhodnění) a za podmínek stanovených nařízením vlády (zatím 5,40 Kč/hod), může být i vyšší.»pozor: Příplatek za práci v noci a ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí zůstává k ve stejné výši tj. nejméně 5,40 Kč. Příplatek za práci v noci náleží při odpracování alespoň dvou hodin v období od 22,00 do 6,00 hodin. Tzn., že příplatek bude náležet i v případě, že práce v noci trvala pouze jednu hodinu. Výše příplatku za práci v noci a ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí platí opět pouze v organizacích, kde není uzavřena kolektivní smlouva (nebo KS neobsahuje mzdová ujednání). Kde je KS uzavřena, může být výše příplatku sjednána i nižší! 8 - doplatek do průměrného výdělku se poskytne i při převedení z důvodu prostoje, který zaměstnanec nezavinil nebo pro přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Také byla zrušena hranice 12 měsíců, po kterou se mohl doplatek poskytovat ( např. z důvodu ohrožení nemocí z povolání) 10 - splatnost mzdy do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy vznikl nárok na mzdu pravidelný termín výplaty mzda nebo záloha na mzdu, připadne-li termín výplaty do dovolené při ukončení pracovního poměru na žádost zaměstnance (radím písemnou) v den ukončení 11 - výplata mzdy mzda se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru mzda se odešle na jeden účet nejpozději v den pravidelné výplaty, pokud se nesjedná písemně se zaměstnancem jiný termín 12 - srážky ze mzdy Bez souhlasu zaměstnance: zálohu na daň, SP, ZP, zálohu, výkon rozhodnutí, nevyúčtované zálohy na cestovné, náborové a jiné příspěvky, které je zaměstnanec povinen vrátit, náhradu mzdy za dovolenou, na niž nevznikl nárok, přeplatky na dávkách nemocenského a sociálního pojištění. Ostatní pouze se souhlasem zaměstnance. SRÁŽKY ZE MZDY PROVÁDĚNÉ NA ZÁKLADĚ VÝKONU ROZHODNUTÍ Vzhledem k tomu, že na tuto oblast je stále mnoho dotazů, připomeneme si povinnosti zaměstnavatelů (plátců mzdy) v této oblasti. Provádění srážek ze mzdy vyplývá ze zákona 99/63 Sb. - občanského soudního řádu (dále jen OSŘ). Zaměstnancův souhlas k provádění těchto srážek není třeba, protože se jedná o srážky ze mzdy nebo platu podle 12 odst. 1 písm. d) zákona 1/92 Sb. o mzdě nebo 18 odst. 1 písm. d) zákona 143/92 Sb. o platu, resp. 121 ZP KDO JE KDO POVINNÝ - je osoba, u které se srážky ze mzdy budou provádět PLÁTCE MZDY - zaměstnavatel OPRÁVNĚNÝ - ten, v něhož prospěch jsou srážky ze mzdy prováděny

11 NA ZÁKLADĚ ČEHO SE SRÁŽKY ZE MZDY PROVÁDÍ? ( 274) Podle 274 OSŘ je možné provádět srážky ze mzdy na základě: vykonatelných rozhodnutí soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek; vykonatelných rozhodnutí rozhodčích komisí a smírů jimi schválených; vykonatelných rozhodnutí státních notářství a dohod jimi schválených; notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti sepsaných podle 71a až 71c zákona 358/92 Sb.; vykonatelných rozhodnutí orgánů státní správy a územní samosprávy vč. platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, jakož i smírů schválených těmito orgány; vykonatelných rozhodnutí a výkazů nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení; jiných vykonatelných rozhodnutí, schválených smírů a listin, jejichž soudní výkon připouští zákon. Z tohoto přehledu je zřejmé, že srážky ze mzdy lze provádět ze spousty důvodů, jestli v něm postrádáte nedoplatky na zdravotní pojištění nebo neprávem vyplácené hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, či přeplacené a nevrácené dávky státní sociální podpory tak věřte, že se sem vejdou a mimoto jsou dále uvedeny v 279 mezi přednostními pohledávkami. ROZDĚLENÍ POHLEDÁVEK ( 279) Z celkového okruhu pohledávek jsou v 279 OSŘ vyčleněny tzv. přednostní pohledávky, kterými jsou: pohledávky výživného, pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví, pohledávky náhrady škody, způsobené úmyslnými trestnými činy, pohledávky daní a poplatků, pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče. Ostatní, zde neuvedené pohledávky, jsou tzv. nepřednostní. Určení, zda se jedná o přednostní (v matričním souboru trvalých přídavků a srážek zadáte pod kódem srážky 524, pořadí 3(..7)x) nebo nepřednostní pohledávku (v matričním souboru trvalých přídavků a srážek zadáte pod kódem srážky 524, pořadí 0x, kde x je pořadí srážky pro první třetinu), má vliv na výši srážky ze mzdy. U přednostní pohledávky je možno srazit až dvě třetiny ze zbytku čisté mzdy, u nepřednostní pohledávky pouze jednu třetinu. ČISTÁ MZDA ( 277) Srážky se provádí ze základu pro exekuce tzv. "čisté mzdy", která se vypočte tak, že se od hrubého příjmu odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob sražená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Sražené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. Bere se čistá mzda skutečně vyplacená za příslušný měsíc bez ohledu na to, že se mu od příštího měsíce zastavuje např. odpočet na částečnou invaliditu. Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Např. zaměstnanec má u zaměstnavatele uzavřenu ještě dohodu o pracovní činnosti. I čistá odměna z této dohody se započte do jeho čisté mzdy pro účely srážek ze mzdy! Do čisté mzdy se nezapočítávají částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách. Tzn., že se do čisté mzdy nezahrnují poskytnuté cestovní náhrady, ale ani náhrada na údržbu ochranných pracovních oděvů apod. NEZABAVITELNÉ ČÁSTKY ( NV 63/98 Sb.) Výše nezabavitelných částek vychází z životního minima jednotlivce, které je od Kč. To je součet ŽM dospělé osoby Kč a ŽM jednočlenné domácnosti Kč. Podle 278 nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy "základní částka", která je stanovena v NV 63/98 Sb. jako součet nepostižitelné částky na osobu povinného a nepostižitelné částky na osoby, kterým je povinen poskytovat výživné. Nepostižitelná částka na osobu povinného činí 62% životního minima jednotlivce, tj Kč (4100 x 0,62). Nepostižitelná částka na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné činí 25% životního minima jednotlivce, tj Kč (4100 x 0,25). V NV 63/98 Sb. je stanovena ještě částka, nad kterou je možné zbytek čisté mzdy srazit bez omezení. Její výše je 150% životního minima jednotlivce, tj Kč. VÝPOČET SRÁŽKY ZE MZDY ( NV 63/98 Sb.) Vlastní výpočet srážky ze mzdy bude vypadat následovně: + ČISTÁ MZDA

12 - ZÁKLADNÍ NEPOSTIŽITELNÁ ČÁSTKA NA OSOBU POVINNÉHO (2542 Kč) - ZÁKLADNÍ NEPOSTIŽITELNÁ ČÁSTKA NA OSOBY, KTERÝM JE POVINEN POSKYTOVAT VÝŽIVNÉ (1025 Kč x POČET OSOB). Pokud je čistá mzda nižší než součet základních nepostižitelných částek, SRÁŽKU ZE MZDY NELZE PROVÉST a končíme s výpočtem!!! Pokud je čistá mzda vyšší než součet základních nepostižitelných částek, pokračujeme ve výpočtu takto: 1. Zbytek porovnáme s částkou 6150 Kč. Pokud je tento zbytek vyšší než 6150 Kč, celou částku nad 6150 Kč zaměstnanci srazíme. Dále se srazí částky uvedené v bodu 2., tj. jedna nebo dvě třetiny. Pokud je zbytek čisté mzdy nižší nebo roven částce 6150 Kč postupujeme dále takto: 2. Zbytek zaokrouhlíme směrem dolů na částku dělitelnou třemi. Spočteme jednu třetinu a podle druhu pohledávky odvedeme buď jednu nebo dvě třetiny. Příklad: Čistá mzda Kč. Zaměstnanec je ženatý a má jedno dítě. Jedná se o nepřednostní pohledávku. Základní nezabavitelná částka = (1025x2) = 4592 Kč. Zbytek čisté mzdy po odpočtu základní nezabavitelné částky = = 8565 Kč. Porovnáme zbytek čisté mzdy s částkou 6150 Kč = 2415 Kč a tuto částku srazíme celou. Z částky 6150 Kč spočteme jednu třetinu, tj Kč a tuto částku rovněž můžeme použít na uspokojení pohledávky. Zaměstnanci můžeme srazit bez jeho souhlasu až 4465 Kč na úhradu pohledávky. Příklad: Zaměstnanec má čistou mzdu Kč. Je ženatý a má dvě děti. Jedná se o přednostní pohledávku. Základní nezabavitelná částka = (1025 x 3) = 5617 Kč. Zbytek čisté mzdy ( = 4994 Kč) je nižší než 6150 Kč. Částku 4994 Kč zaokrouhlíme dolu na částku dělitelnou třemi tj Kč. Jedna třetina činí 1664 Kč. Jelikož se jedná o přednostní pohledávku můžeme srazit dvě třetiny tj Kč. Příklad: Zaměstnanec má čistou mzdu 4705 Kč. Je ženatý a má jedno dítě. Jedná se o přednostní pohledávku na výživné (děti z prvního manželství). Základní nezabavitelná částka = (1025 x 2) = 4592 Kč. Zbytek čisté mzdy ( = 113 Kč) je menší než 6150 Kč. Částku 113 Kč zaokrouhlíme dolu na částku dělitelnou třemi tj. 111 Kč. Jedna třetina činí 37 Kč. Jelikož se jedná o přednostní pohledávku, můžeme srazit dvě třetiny tj. 74 Kč. POŘADÍ SRÁŽEK ZE MZDY ( 280) Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Pokud se jedná o přednostní pohledávky, uspokojují se z druhé třetiny zbytku čisté mzdy bez ohledu na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a teprve pak nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně tato částka poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Z této druhé třetiny nelze v žádném případě srážet nepřednostní pohledávky! Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Pokud bylo doručeno téhož dne více nařízení výkonu rozhodnutí, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. Pořadí pohledávek má zásadní vliv na srážení z první třetiny zbytku čisté mzdy, protože zde se vždy sráží podle pořadí. U druhé třetiny je pořadí důležité v případě, že mezi přednostními pohledávkami není výživné. Pokud je mezi přednostními pohledávkami výživné, má přednost a teprve potom nastupuje pořadí pohledávek. TIP: POKUD MÁTE ZAMĚSTNANCE, KTERÝ MÁ NĚKOLIK PŘEDNOSTNÍCH NEBO I NEPŘEDNOSTNÍCH POHLEDÁVEK, VYUŽIJTE

13 291 OSŘ, PODLE KTERÉHO MŮŽE PLÁTCE MZDY (V PŘÍPADĚ USPOKOJOVÁNÍ NĚKOLIKA POHLEDÁVEK) ZASLAT SRAŽENOU ČÁSTKU SOUDU, KTERÝ JI ROZVRHNE MEZI OPRÁVNĚNÉ A SÁM PROVEDE VÝPLATU. ZAHÁJENÍ SRÁŽEK ( ) Srážky je třeba zahájit ode dne, kdy je plátci mzdy nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující vyrozumění o nařízení výkonu rozhodnutí doručeno. Zaměstnanec ztrácí od tohoto dne právo na vyplácení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek. Vyplácení sražených částek oprávněnému je možné, ale až když rozhodnutí nabude právní moci. Příklad: Např. na zaměstnance byl nařízen výkon rozhodnutí dne a právní moci nabylo toto rozhodnutí až Zaměstnanci srazíme z jeho mzdy již v zúčtování za listopad, ale oprávněnému bude tato částka zaslána až po , tj po nabytí právní moci. UKONČENÍ SRÁŽEK ( 284) Ukončení srážek ze mzdy u zaměstnavatele je možné těmito způsoby: pohledávka je uspokojena, v případě odkladu výkonu rozhodnutí - musí být doručeno rozhodnutí soudu, při změně zaměstnání, ZMĚNA PLÁTCE MZDY ( ) Při změně plátce mzdy se nařízení výkonu rozhodnutí vztahuje i na mzdu povinného u nového plátce mzdy. Povinnost provádět srážky vzniká novému plátci mzdy již dnem, kdy se o skutečnostech dozvěděl (např. ze zápočtového listu). Nedozví-li se o skutečnostech již dříve, vzniká mu povinnost dnem, kdy mu je doručeno usnesení od soudu. Pořadí, které pohledávka oprávněného získala, zůstává zachováno i u nového plátce mzdy. Za změnu plátce se nepovažuje, jestliže povinný získá nárok na peněžitou dávku nemocenského pojištění a tuto dávku mu vyplácí předchozí plátce mzdy. Tzn. že onemocní v ochranné době. Při nástupu zaměstnance, u kterého je nařízen výkon rozhodnutí, do práce je třeba jeho nástup oznámit bez odkladu soudu, který výkon nařídil. Soud by měl doručit novému zaměstnavateli usnesení, které by mělo obsahovat veškeré údaje o dosud proběhnuvších srážkách apod. SRÁŽKY PŘI VÍCE PLÁTCÍCH MZDY ( ) Při pobírání mzdy od několika plátců mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí na všechny jeho mzdy. Nařizuje-li soud provádění srážek ze mzdy několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část základní částky nemají srážet. Provádí-li srážky ze mzdy několik plátců zároveň, zašlou srážky vždy soudu, který prověří, zda se nesráží více nebo méně z jeho celkového příjmu. SRÁŽKY Z JINÝCH PŘÍJMŮ ( ) Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z pracovní odměny členů družstev a z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci, zejména z důchodu, nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí a hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání. Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z odměny plynoucí z dohody o pracovní činnosti. Za jiný příjem nelze považovat odměny za provedení práce podle 236 ZP bez ohledu na to, co bylo ujednáno o splatnosti odměny. V případě, že povinný získá místo mzdy nebo vedle ní některý z výše uvedených příjmů (např. nemocenskou), vztahuje se výkon rozhodnutí i na tento příjem. SRÁŽKY ZE MZDY by se neměly provádět z odměny za pracovní pohotovost, protože se nejedná o mzdu! Rovněž z dohody o provedení práce se srážky neprovádí. PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK PŘI VÝPLATĚ MZDY JINAK NEŽ MĚSÍČNĚ ( ) Dochází-li k výplatě mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvlášť. Tento případ by již nastat neměl, protože podle 10 odst. 1 zákona o mzdě je mzda splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém mu vznikl nárok na mzdu. V případě, že zaměstnanci bude vyplacen např. další plat nebo mimořádná odměna, bude se jednat o příjem příslušného měsíce, kdy byla tato složka mzdy vyplacena. Srážky se provedou z celkového příjmu tohoto měsíce. ODKLAD A ZASTAVENÍ SRÁŽEK ( ) Soud zastaví na návrh plátce mzdy nebo povinného nařízený výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, když povinný nepobírá mzdu buď vůbec nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny. To bude případ lidí, kteří pracují raději za minimální mzdu než aby jim mohly být prováděny srážky ze mzdy. SANKCE PROTI PLÁTCI MZDY ( 292, ) Při nástupu zaměstnance, u kterého je nařízen výkon rozhodnutí do práce, je třeba jeho nástup oznámit bez odkladu soudu, který výkon nařídil. Soud by měl doručit novému zaměstnavateli usnesení, které by mělo obsahovat veškeré údaje o dosud proběhnuvších srážkách apod. Při ukončení pracovního poměru zaměstnancem, u kterého je nařízen výkon rozhodnutí, je povinností plátce mzdy oznámit tuto skutečnost soudu, který nařídil výkon rozhodnutí. Za nesplnění povinností při nástupu nebo ukončení pracovního poměru může soud uložit plátci mzdy pokutu a oprávněný se může domáhat částek,

14 na které by měl právo, kdyby plátce mzdy povinnosti splnil. Jestliže plátce mzdy neprovede ze mzdy povinného srážky řádně a včas, provede-li je v menším než stanoveném rozsahu nebo nevyplatí-li srážky oprávněnému bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno nabytí právní moci, může oprávněný uplatnit proti plátci mzdy u soudu právo na vyplacení částek, které měly být ze mzdy povinného sraženy. Zde je vhodné si dát záležet na výpočtu těchto srážek, protože pokud budeme provádět např. nižší srážky, může po nás a ne po zaměstnanci chtít oprávněný (což může být finanční úřad nebo bývalá manželka) částky, které měl zaměstnanec správně platit! Zadáte-li do programu správně údaje (Existenční minimum pracovníka a typ a pořadí srážky), program Vám správně vypočte i výši srážky. KDO JE OSOBOU, KTERÉ POVINNÝ POSKYTUJE VÝŽIVNÉ Podle 1 NV 63/98 Sb. se 25% částky ŽM (tj. v současné době 1025 Kč) odečítá vždy na manžela povinného, i když má vlastní příjem a ani nemusí mít s povinným společnou domácnost. Nelze odečítat na druha nebo družku. Odpočet 25% částky ŽM nelze započítat na žádnou osobu, v jejíž prospěch je nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného. Tzn., jestliže mám výkon rozhodnutí na výživné, nelze odečíst 25% částky ŽM na tuto osobu. Na dítě, které manželé společně vyživují se započítává 25% částky ŽM každému manželovi zvlášť, jestli jsou srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Toto je vše, co v Občanském soudním řádu a Nařízení vlády najdeme. V zákoně 94/63 Sb. o rodině ovšem nejsou osoby, kterým musí povinný poskytovat výživné nijak zvlášť specifikovány. Bude tedy třeba postupovat podle zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů a zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře. Podle 15 zákona o daních z příjmů se za vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem považuje: nezletilé dítě (zletilosti dítě dosahuje v 18-ti letech, v případě sňatku před 18 rokem, dnem uzavření sňatku) zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, *jestliže nepobírá plný invalidní důchod a *soustavně se připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře ( 12 až 15 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře) nebo *se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo *z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. *Může se jednat o dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli snížení uplatnit. Vždy ale musí být splněna podmínka domácnosti podle 115 občanského zákoníku. 13 odst. 3) - naturální mzda - upřesňuje se definice naturální mzdy ve vazbě na cenové zákony 14 - minimální mzdové tarify - do mzdy pro tyto účely se nezahrnuje: *příplatky za přesčas *příplatky za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí *příplatky za práci v noci *příplatky za práci ve svátek 15 - odměna za pracovní pohotovost *20% průměrného výdělku na pracovišti *10 % průměrného výdělku mimo pracoviště 16 - zpřesnění v oblasti normování práce 17 - průměrný výdělek *odst. 7 - řeší ohrožení nemocí z povolání *odst. 9 - nově zápočet odměn za více období do pracovněprávního průměru odpovídající odpracované době Novela 2002: PRŮMĚRNÝ POČET DNŮ A HODIN V ROCE 2002 Pro účely zjištění průměrného měsíčního výdělku ( 17 odst. 5 zákona 1/92 Sb. o mzdě) se v roce 2002 použijí tyto průměrné počty pracovních dnů (hodin): 21,75 dne (252 pracovních dnů + 9 svátků = 261 : 12) 174 hodin (2088 hodin : 12) při 40 hodinové týdenní pracovní době. Pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku se někde ještě používají průměrné počty dnů a hodin, které vyplývají z výpočtu přes průměrný počet dnů a hodin v roce, tj. 21,742 dne a 185 hodin. Tento počet hodin ovšem neodpovídá stanovené maximální délce týdenní pracovní doby v současné době, tj. 40 hodinám. Pokud používáte tento způsob výpočtu bylo by vhodné si jeho použití uvést do bližší úpravy zjišťování průměrného výdělku, protože podle zákona o mzdě je jediným platným způsobem zjišťování průměrného měsíčního výdělku ten, který je uveden v odst zákona 1/92 Sb. o mzdě (viz výše)

15 18 - mzda musí být sjednána nebo stanovena písemně před započetím práce Musí být písemný mzdový vnitřní předpis. Mzda (plat) může být sjednána přímo v pracovní smlouvě nebo stanovena mzdovým (platovým) výměrem. Mzda musí být minimálně ve výši minimální mzdy tj Kč měsíčně nebo 33,90 Kč na hod. I zde musí být dodržen minimální mzdový tarif. Tzn., že student, který bude vykonávat práce odpovídající 3. tarifnímu stupni, nemůže mít méně než Kč. Minimální mzdu a minimální mzdový tarif pro nezletilé je možno stanovit nejméně ve výši 80% jejich výše pro dospělé zaměstnance, tj. v současné době Kč měsíčně (80% z 5700 Kč) resp. 27,20 Kč na hodinu (80% z 33,90 Kč) při 40-ti hodinové týdenní pracovní době. Minimální mzdový tarif pro vyšší tarifní stupně se vypočte jako 80% z jeho hodnoty. zrušen 20 - odchylná ujednání pro domácké zaměstnance a členy družstev (řeší pouze 267 zákoníku práce) 6) stanovení týdenní pracovní doby a rozvržení pracovní doby ( 83a),84,85), způsob evidence pracovní doby (nový 94) Novela 2001: V 83 jsou nově vymezeny pojmy, vztahující se k pracovní době Novela 2001: Uvádí se čistá pracovní doba bez přestávky v práci Poskytování přestávek v práci řeší 89 odst. 1 ZP, kde se říká, že zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce pracovní přestávku na jídlo a oddech v délce nejméně půl hodiny. Vzhledem k tomu, že se hovoří o přestávce a nikoliv o přestávkách, měla by být poskytnuta pouze jedna přestávka. Názory právníků na množství přestávek v práci se různí, protože zákonodárci ponechali v některých dalších odstavcích 89 "množné číslo" a hovoří o přestávkách Novela 2001: - Délka pracovní doby činí nejvýše 40 hodin týdně ( 83a) - Pružná pracovní doba ( 85a) - 85d) ) zahrnuta do zákoníku práce - Přestávky v práci se nezapočítávají do pracovní doby a nejsou placeny! ( 89) - Nepřetržitý odpočinek v týdnu se prodlužuje na 35 hodin (z 32) - Evidence pracovní doby je povinná ( 89) - Pracovní pohotovost na pracovišti může být maximálně 400 hodin v kalendářním roce - Přesčasová práce nařízená může činit maximálně 150 hodin v kalendářním roce(8 hodin v jednotlivých týdnech), nad 150 hodin pouze se souhlasem pracovníka - O noční práci se jedná, pokud zaměstnanec odpracuje nejméně tři hodiny v noci ( 99), maximálně však 8 nočních hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. TIP: MLADISTVÍ Pracovní doba u mladistvých do 16 let je nově nejvýše 30 hodin týdně s tím, že v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout šest hodin. U mladistvých ve věku 16 až 18 let je pracovní doba stejná jako u ostatních zaměstnanců, tj. max. 40 hodin. Přestávky v práci musí být poskytnuty mladistvým vždy i u prací, které nelze přerušit ( 89 ZP), tzn., že nejpozději po 4,5 hod. nepřetržité práce musí mít nejméně 30 minut přestávku, a to VŽDY. Nepřetržitý odpočinek v týdnu musí být u mladistvých nově nejméně 48 hodin a nepřetržitý odpočinek mezi dvěmi směnami nesmí být zkrácen pod 12 hodin. Práce přesčas a práce v noci je u mladistvých zakázána. Novela 2001: ZAMĚSTNANCI S NEROVNOMĚRNĚ ROZVRŽENOU PRACOVNÍ DOBOU ZÁKON 475/2001 Sb. O PRACOVNÍ DOBĚ A DOBĚ ODPOČINKU ZAMĚSTNANCŮ S NEROVNOMĚRNĚ ROZVRŽENOU PRACOVNÍ DOBOU V DOPRAVĚ nahrazuje dosud platné nařízení vlády 499/2000 Sb. o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě, které bylo zrušeno NV 486/2001 Sb. Podle 1 odst. 3 se tento zákon vztahuje na a) členy osádky nákladního automobilu nebo autobusu b) zaměstnance údržby pozemních komunikací c) zaměstnance drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce d) zaměstnance hasičské záchranné služby na dráze celostátní, regionální a vlečce a na dráze speciální e) zaměstnance drážní podnikové ostrahy na dráze celostátní, regionální a vlečce f) zaměstnance městské hromadné dopravy g) členy posádky letadla h) zaměstnance zajišťující provozování letiště i) zaměstnance záchranné a hasičské služby na letišti j) členy posádky plavidla k) zaměstnance obsluhující plavidlo v přístavu Budeme se věnovat pouze těm osádkám a zaměstnancům, kteří se vyskytují v běžném provozu, tzn. a). CO JE CO, KDO JE KDO *Členem osádky nákladního automobilu nebo autobusu se rozumí řidič, pomocník řidiče a průvodčí v silniční dopravě

16 Pracovní dobou člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu je doba řízení vozidla, nakládka a vykládka, kontrola a dohled nad cestujícími při nastupování do autobusu nebo vystupování z autobusu, čištění a prohlídka vozidla, sledování nakládky a vykládky, práce, kterou se zajišťuje bezpečnost vozidla, nákladu nebo cestujících, technická údržba vozidla a administrativní práce spojené s řízením vozidla Týdnem se rozumí období mezi 0,00 hodinou v pondělí a 24,00 hodinou v neděli Zimním obdobím se rozumí období od 1. listopadu kalendářního roku do 31. března následujícího kalendářního roku. ČLEN OSÁDKY NÁKLADNÍHO AUTOMOBILU NEBO AUTOBUSU Pracovní doba, doba odpočinku a bezpečnostní přestávky musí u členů osádky nákladního automobilu nebo autobusu splňovat tato kriteria: 1 - zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby denní doba řízení činila nejvýše 9 hodin. Doba řízení může být 2x v týdnu prodloužena na 10 hodin. Celková doba řízení nesmí překročit 90 hodin v období dvou po sobě následujících týdnů. Za dobu řízení se považuje doba vlastního řízení vč. přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut. 2 - doba řízení uvedená v písm. a) může být prodloužena v nezbytném rozsahu za účelem dojetí do vhodného místa k zajištění bezpečného vystoupení osob nebo vyložení nákladu. Důvody prodloužení je řidič povinen uvést v záznamu o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách. 3 - člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu musí mít nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nejméně 11 hodin nepřetržitý odpočinek v týdnu nejméně 45 hodin 4 - nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami může být zkrácen až na 9 hodin po sobě jdoucích nejvýše třikrát v týdnu za podmínky, že v následujícím týdnu bude prodloužen o dobu předchozího zkrácení rozdělen na 2 nebo 3 části ve dnech, v nichž není zkrácen na 9 hodin, přičemž musí jedna část činit nejméně 8 hodin a nepřetržitý odpočinek musí být prodloužen z 11 hodin na nejméně 12 hodin 5 - zaměstnavatel je oprávněn nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrátit až na 36 hodin, je-li vyčerpán v obvyklém místě odstavení vozidla nebo v místě bydliště 24 hodin, je-li čerpán mimo tato místa 6 - doba zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu musí být nahrazena nejpozději do 3 týdnů od uplynutí týdne, v němž byla doba zkrácena. Doba nepřetržitého odpočinku poskytovaná jako náhrada za zkrácený odpočinek musí navazovat na odpočinek v délce nejméně 8 hodin, a pokud o to řidič požádá, musí mu být poskytnuta v obvyklém místě odstavení vozidla nebo v místě bydliště řidiče 7 - je-li ve vozidle více než 1 řidič, musí mít každý z nich nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nejméně 8 hodin po sobě jdoucích během 30 hodin v týdnu alespoň 45 hodin po sobě jdoucích, přičemž tato doba může být zkrácena až na 36 hodin, je-li čerpána v obvyklém místě odstavení vozidla nebo v místě bydliště řidiče, a až na 24 hodin, je-li čerpána mimo tato místa 8 - doba řízení musí být po uplynutí 4,5 hodiny přerušena bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 45 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do několika přestávek v trvání nejméně 15 minut zařazených do doby řízení. Pro všechny skupiny zaměstnanců platí, že doba zaměstnavatelem nařízené lékařské prohlídky je u těchto zaměstnanců v dopravě výkonem práce, za který mu přísluší mzda, jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba pro oddech a jídlo, tato doba se započítává do pracovní doby. 7) překážky v práci ( 129, 130, 157 až 161, ( ) Novela 2001: Návštěva u lékaře - placená jen v případě, že pracovník navštíví smluvního lékaře (závodního) nebo jen doba, pokud by navštívil smluvního lékaře a pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.»pozor: Údaje 2) až 6) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný předpis nebo na kolektivní smlouvu či vnitřní předpis. Aby nebylo nutné zaměstnance písemně o těchto skutečnostech informovat, bylo by vhodné údaje pod bodem 1) uvést přímo v pracovní smlouvě stejně jako odkazy na vnitřní či jiné předpisy. Příklad: Správně: 2) Bližší označení druhu a místa výkonu práce je uvedeno v pracovní náplni. 3) Nárok na dovolenou na zotavenou, způsob výpočtu, krácení a čerpání upravuje pracovní řád. 4) Výpovědní doby se řídí příslušnými paragrafy zákoníku práce. Nároky na odstupné a odchodné jsou součástí mzdového řádu. 5) Odměňování a výplata jsou upraveny mzdovým a prémiovým řádem. Atd. Příklad: NEsprávně uvádět např.: 2) Bližší označení druhu a místa výkonu práce je uvedeno v pracovní náplni, která je přílohou této pracovní smlouvy

17 Bylo by pak nutné změnu např. pracovní náplně řešit dodatkem k pracovní smlouvě (podepisuje jak zaměstnavatel, tak pracovník). Dále informace musí obsahovat obecné informace o zaměstnavateli: ekonomická a finanční situace právní postavení pravděpodobný vývoj zaměstnanosti stav a struktura zaměstnanců, pracovní podmínky BOZP Novela 2002: NAŘÍZENÍ VLÁDY 495/2001 Sb., KTERÝM SE STANOVÍ ROZSAH POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍCH OCHRANNÝCH PRACOVNÍCH PROSTŘEDKŮ Tímto nařízením stanoví vláda podle 133a odst. 6 rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků ("ochranné prostředky"), mycích, čistících a dezinfekčních prostředků. Účinnost tohoto NV je stanovena na a zároveň se k tomuto datu ruší vyhláškou MPSV 498/2001 Sb. platnost dosud používané vyhlášky MPSV 204/94 Sb., kterou se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků.., která platila do TIP: Vzhledem k velkému rozsahu příloh NV 495/2001 Sb. je třeba si jej obstarat a porovnat Vámi používané ochranné prostředky se stavem, který bude platit po V případě, že některé Vámi používané ochranné prostředky již nejsou v seznamech, bude třeba je nahradit těmi, které NV připouští. Pokud je budete chtít i nadále používat, nebude se již jednat o daňově uznatelný výdaj. Stejné problémy by byly se zdaněním u zaměstnance, protože podle 6 odst. 7 není předmětem daně "hodnota osobních ochranných pracovních prostředků. v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem". Zde je odkaz na příslušný paragraf ZP. Jestliže budete poskytovat něco nad rámec ZP resp. NV 495/2001 Sb. jednalo by se o příjem podléhající dani z příjmů! způsob péče o zaměstnance Novela 2002: ZVÝŠENÍ NÁHRADY ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU PO SKONČENÍ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI Nařízením vlády 464/2001 Sb. se zvyšují průměrné výdělky rozhodné pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku (zvýšené podle dřívějších NV) o 4,6%. Vznikl-li nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po 31. prosinci 2000, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady se nezvyšuje. Úpravu je třeba provést bez žádosti zaměstnance. Na jeho žádost se provede pouze v případě, že mu náhrada nepříslušela pouze v důsledku zvýšení plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu podle předpisů o důchodovém pojištění resp. sociálním zabezpečení. Náhrada za ztrátu na výdělku přísluší od 1. prosince Účinnost tohoto NV je od data vyhlášení, tj. od 31. prosince Vzhledem k tomu, že vyhlašování tohoto NV trvalo "našim úředníkům" opět déle, než je žádoucí, bude třeba provést doplatek za měsíc prosinec Novela 2002: VYHLÁŠKA MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ 440/2001 Sb. O ODŠKODNĚNÍ BOLESTI A ZTÍŽENÍ SPOLEČENSKÉHO UPLATNĚNÍ Tato vyhláška stanovuje výši, do které se poskytuje náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem, nemocí z povolání nebo jiným poškozením zdraví, a určování výše této náhrady v jednotlivých případech. I když vlastní odškodnění a výplatu náhrady za bolest budou ve většině případů provádět pojišťovny, bylo by dobré znát alespoň konkrétní výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, které jsou stanoveny v odst. 2 a 3 7 takto: "(2) Hodnota jednoho bodu činí 120 Kč. (3) Ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud výši odškodnění stanovenou podle této vyhlášky přiměřeně zvýšit." POZOR: Účinnost této vyhlášky je stanovena od a ruší se jí dosud platná vyhl. 32/1965 Sb. ve znění vyhl. 54/93 Sb. o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Novela 2002: ZVÝŠENÍ SAZEB ZÁKONNÉHO POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE ZA ŠKODU PŘI PRACOVNÍM ÚRAZU NEBO NEMOCI Z POVOLÁNÍ Vyhláškou Ministerstva financí 487/2001 Sb. se mění vyhl. MF 125/93 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Touto vyhláškou se zvyšují sazby pojistného podle ekonomických činností (OKEČ) uvedené v příloze č. 2 takto: U ekonomických činností, kde byla sazba 12 promile bude sazba 50,4 promile (těžba rud a černého uhlí). U ekonomických činností, kde byla sazba 7 promile bude nově 9,8 promile (hutnictví, stavebnictví apod.) U ekonomických činností, kde byla sazba 6 promile bude sazba 8,4 promile (např. lesnictví, dřevařský průmysl, keramická výroba, veterinární činnost). U ekonomických činností, kde byla sazba 5 promile bude sazba 7 promile (zemědělství)

18 U ekonomických činností, kde byla sazba 3 promile bude nově 4,2 promile (např. textilní průmysl, školství, zdravotnictví). U ekonomických činností, kde byla sazba 2 promile bude sazba 2,8 promile (např. peněžnictví, pojišťovnictví, zpracování dat, knihovny, muzea). U ekonomických činností, kde byla sazba 7,5 promile bude nově 10,5 promile (činnosti nezařazené do jiných skupin). U ekonomických činností, kde byla sazba 4 promile bude nově 5,6 promile (ostatní ekonomické činnosti). Na základě těchto nových sazeb bude třeba zvýšit platby na pojištění pro případ škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Poznámka: PRAKTICKY TOTO PROVEDEME TAK, ŽE POKUD JSME PLATILI V ROCE PROMILE, BUDEME V ROCE 2002 PLATIT 7 PROMILE. EKONOMICKÉ ČINNOSTI A ZÁKLAD PRO VÝPOČET POJISTNÉHO SE NEZMĚNILY A TUDÍŽ STAČÍ ZVÝŠIT SAZBU PROMILE. Tyto sazby vstupují v platnost dnem 1. ledna 2002, tzn., že je poprvé použijeme při platbě na I. čtvrtletí 2002, kterou je třeba provést nejpozději do 31. ledna Pojistné na I. čtvrtletí 2002 se vypočte z úhrnu vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení za IV. čtvrtletí Podle přechodného ustanovení vyhlášky 487/2001 Sb. je třeba v případě, že bylo na pojistném za I. čtvrtletí 2002 zaplaceno přede dnem méně, než stanoveno touto vyhláškou, je třeba pojistné do doplatit. V případě vyšší platby, bude pojistné naopak vráceno. Pracovní smlouva může dále obsahovat: I. Dobu trvání pracovního poměru ( 30) - není-li stanovena, má se za to, že jde o pracovní poměr na dobu neurčitou. Termínovaný pracovní poměr lze omezit datem ukončení PPV nebo slovním popisem: např.: dnem návratu pana XZ ze základní vojenské služby. Termínované PPV nelze sjednat s: 1) absolventy, pokud vstupují do PPV odpovídajícího jejich kvalifikaci 2) mladistvými 3) zaměstnanci, o nichž to stanoví kolektivní smlouva Jestliže výše uvedení zaměstnanci o to písemně požádají, lze uzavřít termínovanou pracovní smlouvu i s těmito skupinami. Přijde-li pracovník po ukončení termínovaného PPV do zaměstnání a zaměstnavatel jej nechá pracovat, mění se automaticky pracovní smlouva z doby termínované na dobu neurčitou. TIP: ZAMĚSTNÁVÁNÍ STUDENTŮ V DOBĚ ŠKOLNÍCH PRÁZDNIN Novely zákoníku práce a zákonů o mzdě a platu přinesly některé změny i do oblasti zaměstnávání studentů, a to nejen v době školních prázdnin. Převážná část změn se týkala mladistvých zaměstnanců (do 18 let). JAKÝ PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAH UZAVŘÍT? Zde bude záležet na předpokládaném rozsahu práce. Při menším rozsahu do cca 100 hodin je vhodné uzavřít dohodu o provedení práce. Pokud bude rozsah práce větší je možno uzavřít buď pracovní poměr na dobu určitou nebo dohodu o pracovní činnosti. CO MUSÍ OBSAHOVAT PRACOVNÍ SMLOUVA NA DOBU URČITOU? Pracovní smlouva na dobu určitou musí obsahovat stejné náležitosti jako pracovní smlouva na dobu neurčitou, tj. místo výkonu práce, den nástupu do práce a dobu trvání pracovního poměru. Kromě toho je možno sjednat i další podmínky např., že bude pracovat nepravidelně, dle potřeb organizace. Rovněž nic nebrání sjednání zkušební doby. Nově je třeba i v těchto případech informovat studenty o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, tj. o délce dovolené, výpovědních dobách, údajích o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti mzdy, termínu výplaty a o stanovené týdenní pracovní době, pokud tyto údaje nejsou uvedeny již v pracovní smlouvě. Dobu trvání pracovního poměru je možno stanovit: konkrétním datem (např. od do ) dobou trvání určité práce (např. do ukončení sklizně obilovin, meruněk apod.) na dobu čerpání dovolené paní X. Y. TIP: Pracovní smlouvu doporučujeme vždy sjednat písemně, i když tato povinnost neplatí v případech, že se sjednává pracovní poměr na dobu kratší než jeden měsíc. Mladistvý by nás rovněž měl požádat o uzavření pracovní smlouvy na dobu určitou, protože podle 30 ZP ji nelze sjednat s mladistvými, pokud o ni sami nepožádají. Mladistvý do 16 let by měl mít ukončenu povinnou školní docházku, jinak nemůže do pracovněprávního vztahu vstoupit. Zároveň je třeba souhlas rodičů (zákonného zástupce) s uzavřením smlouvy. Mladistvým zaměstnancům, tj. do 18 let věku by mělo být provedeno lékařské vyšetření. NEMOCENSKÉ DÁVKY: V případech, že student vykonával po dobu školních prázdnin nebo jejich část činnost zakládající účast na NP, náleží mu z této činnosti jen nemocenské, které se poskytuje nejdéle do konce školních prázdnin; po jejich skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost brání studentovi ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia. II. Zkušební dobu ( 31) (maximálně 3 měsíce)

19 III. Souhlas s převodem na jinou práci ( 37, 39, 40) a) kdy je zaměstnavatel povinen převést zaměstnance b) kdy může c) kdy může i bez souhlasu zaměstnance Novela 2001: V případě převedení na jinou práci - doplatek do průměrného výdělku, nepřevedení- 80% průměrného výdělku, nepřevedení z důvodu povětrnostních vlivů - 60% průměrného výdělku. Pokud je pracovník trestně stíhán za přečin proti zaměstnavateli a ten jej převede na jinou práci a pak by nebyl odsouzen, musí mu zaměstnavatel doplatit za dobu převedení do průměrného výdělku. Napracování omluvené absence z důvodu povětrnostních vlivů je prací přesčas. IV. Souhlas s přesčasovou prací nad limit stanovený zákonem (nad 150 hodin) ( 96 a 98) Novela 2001: Pracovníkovi lze nařídit přesčasovou práci do 150 hodin ročně, s jeho souhlasem pak do 8*52= 416 hodin ročně. Není třeba žádat úřad práce o zvýšení limitu. V. Souhlas s pracovní cestou a přeložením ( 38, 39) Novela 2001: pracovníka lze vyslat na pracovní cestu jen s jeho souhlasem, nelze nařídit Novela 2002: VYHLÁŠKA MPSV č. 445/2001 Sb. O STRAVNÉM A NÁHRADÁCH Vyhláškou MPSV ze dne 10. prosince 2001 se stanoví výše sazeb stravného, výše základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot. STRAVNÉ při pracovní cestě 5-12 hodin 57 až 69 Kč (dosud 55 až 67 Kč) při pracovní cestě hodin 87 až 105 Kč (dosud 85 až 102 Kč) při pracovní cestě přes 18 hodin 136 až 163 Kč (dosud 133 až 159 Kč) TIP: Pokud zaměstnavatel znemožnil vysláním na pracovní cestu, která trvá méně než 5 hodin, zaměstnanci stravovat se obvyklým způsobem, může mu poskytnout stravné až do výše 57 Kč ( 5 odst. 3 zákona 119/92 Sb.). SAZBY ZÁKLADNÍCH NÁHRAD ZA POUŽÍVÁNÍ SILNIČNÍCH MOTOROVÝCH VOZIDEL 0,90 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek (beze změn) 3,40 Kč u osobních silničních motorových vozidel (dosud 3,30 Kč) PRŮMĚRNÉ CENY POHONNÝCH HMOT 25,90 Kč u benzinu automobilového 91 - Speciál (dosud 29,20 Kč) 25,80 Kč u benzinu automobilového 91 - Normal (dosud 29,10 Kč) 26,20 Kč u benzinu automobilového 95 - Super (dosud 29,70 Kč) 29,20 Kč u benzinu automobilového 98 - Super plus (dosud 32,20 Kč) 22,80 Kč u motorové nafty (dosud 26,90 Kč). Účinnost těchto nově stanovených sazeb je od , tzn. že tyto nové sazby bude třeba začít používat již při pracovní cestě, která se uskuteční dne 2. ledna ZVÝŠENÍ ZÁKLADNÍCH SAZEB STRAVNÉHO V CIZÍ MĚNĚ Nové základní sazby stravného v cizí měně, které vydalo MF vyhl. 444/2001 Sb. a vstoupí v platnost dnem 1. ledna 2002 najdete v jakékoliv příručce. TIP: Zajímavostí nové vyhlášky je, že jsou použity pouze tři měny, a to euro pro evropské státy, americký dolar pro ostatní svět a pro Slovensko slovenská koruna. Pokud by chtěl zaměstnanec vybavit při záloze na stravné jinou měnou než je uvedená ve vyhlášce, musí k ní být vyhlašován kurz Českou národní bankou. Toto bude přicházet v úvahu především u některých státu EU, které nepřechází na EURO již od (např. Velká Británie) a dále u tzv. "čekatelů na vstup" (např. Polsko, Maďarsko). Z ostatních států světa je kurz devizového trhu vyhlašován např. u Austrálie, Kanady či Nového Zélandu. Tyto státy budou zveřejněny v kurzovním lístku ČNB. Pro přepočet nároku zaměstnance na jinou cizí měnu je třeba podle 21 odst. 2 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách použít "kurs platný v den určení zálohy". Vzhledem k tomu, že u některých státu došlo k určitým rozdílům ve výši stravného, bude třeba si provést porovnání se stavem v roce 2001 a v případě vyšších rozdílů směrem nahoru použít krácení o 25% ( 12 odst. 6 písm. a) - např. Rakousko, Finsko, Nizozemí, Švédsko nebo Japonsko. Ke snížení naopak dochází např. u Polska, Řecka, Ruska, Islandu, Izraele, Hongkongu, Macaa nebo Kuby. VI. Souhlas pracovníka s nakládáním s osobními údaji Novela 2001: Zaměstnavatel o pracovníkovi shromažďuje a využívá pouze údaje potřebné pro mzdu a povinnosti, které pro něj vyplývají z příslušných zákonů. Je tedy dobré do pracovní smlouvy zahrnout bod, který říká, že pracovník dává souhlas ke shromažďování údajů o něm a nakládání s nimi v rámci zákonných potřeb

20 Zákon 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů podstatně zpřísňuje podmínky pro poskytování osobních údajů fyzickými osobami. Vzhledem k tomu, že se množí dotazy, jak se tento zákon dotkne práce mzdových a personálních útvarů, předkládáme Vám tyto základní informace. Nejprve si vymezíme pojmy, které jsou v zákonu používány a které nás zajímají: subjekt údajů - pro nás to bude zaměstnanec správce údajů - pro nás to bude zaměstnavatel. Podle zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů je možno zpracovávat osobní údaje jen se souhlasem subjektu. Bez jeho souhlasu může správce zpracovávat osobní údaje pouze v těchto případech vymezených v 5 odst. 2 zákona a) jestliže se provádí zpracování stanovené zvláštním zákonem b) jestliže je nezbytné, aby subjekt údajů mohl vstoupit do jednání o smluvním vztahu c) pokud je to nezbytně třeba k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů d) jedná-li se o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se zvláštním právním předpisem (např. data obchodního rejstříku) e) pokud je to nezbytné pro ochranu práv správce f) jedná-li se o zpracování osobních údajů pro statistické nebo vědecké účely g) jedná-li se o zpracování osobních údajů za účelem nabízení obchodu nebo služeb subjektu údajů. Nás bude zajímat především písmeno a), kde se pod pojmem "provádí zpracování stanovené zvláštním zákonem" skrývá to, že zaměstnanec nám sdělí osobní údaje za účelem nemocenského pojištění, důchodového pojištění, pro účely daně z příjmů a pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. Odkazy v příslušných zákonech jsou tyto: nemocenské pojištění - 22 písm. a) zákona 582/91 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení - zaměstnanec je povinen sdělit JMÉNO, PŘÍJMENÍ, RODNÉ ČÍSLO, DATUM A MÍSTO NAROZENÍ, STAV A MÍSTO TRVALÉHO POBYTU důchodové pojištění - 37 odst. 1 písm. a) a b) zákona 582/91 Sb. - rovněž zde jsou uvedeny údaje, které musí zaměstnanec sdělit daně z příjmů - 38j odst. 2 zákona 586/92 Sb. - zde je uvedeno, co musí obsahovat mzdový list zdravotní pojištění - 25 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP Stejně tak musí i bez svého souhlasu subjekt sdělit své osobní údaje např. úřadu práce, pro účely "evidence uchazečů o zaměstnání" ( 8 zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti). Tyto údaje je zaměstnavatel povinen uchovávat po dobu, po kterou je mohou příslušné orgány kontrolovat. Podle zákona o účetnictví je stanovena doba archivace účetních dokladů na 10 let a u mzdových listů až na 30 let. Poznámka:Od těchto povinností zaměstnance sdělovat osobní údaje, lze odvodit i závěr pro VYDÁVÁNÍ PÍSEMNOSTÍ TÝKAJÍCÍCH SE OSOBNÍCH ÚDAJŮ o zaměstnanci ( 60 odst. 2 ZP). Zjednodušeně řečeno, zaměstnanci vydáme vše, co nebudeme potřebovat pro případné kontroly prováděné ze strany OSSZ, VZP, FÚ a ze strany české správy důchodového pojištění. Podle 11 odst. 2 zákona 101/2000 Sb. je naší povinností upozornit zaměstnance, že je povinen tyto údaje poskytnout a oznámit mu jaké důsledky by pro něho mělo, pokud by nám je nesdělil. OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ A PERSONÁLNÍ PRÁCE Zákonem 177/2001 Sb. se od data účinnosti, tj. od mění zákon 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a zákoník práce. Pro nás jsou důležité tyto změny: a) v 5 odst. 2 se doplnilo, že správce může zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektu i v případě, "f) pokud je to nezbytné pro výkon oprávněné činnosti politických stran, politických hnutí, občanských sdružení, odborových organizací, církví nebo náboženské společnosti". Z toho vyplývá, že pokud bude odborová organizace (jako správce) zpracovávat osobní údaje svého člena (jako subjektu) a bude to nezbytné pro výkon oprávněné činnosti této odborové organizace, nebude třeba souhlasu tohoto člena. b) po doplnění 5 odst. 2 je třeba podle 11 odst. 2 informovat i člena odborů o tom, že odborová organizace může zpracovávat jeho osobní údaje bez jeho souhlasu a jaké důsledky by to pro něho mělo, pokud by nesouhlasil c) doplněním 18 o písm. c) již není oznamovací povinnost vůči úřadu na ochranu osobních údajů v případě zpracování údajů: "prováděném politickými stranami, politickými hnutími, odborovými organizacemi, církvemi, náboženskými společnostmi, občanskými sdruženími, popř. jinými právnickými osobami nevýdělečné povahy, které sledují politické, filozofické, náboženské nebo odborové cíle, pokud zpracovávají osobní údaje o svých členech a tyto údaje slouží pro jejich vnitřní potřebu". TIP: Z toho vyplývá, že ani odborová organizace již nebude mít oznamovací povinnost k úřadu na ochranu osobních údajů. VZHLEDEM K TOMU, ŽE ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ V OBLASTI PRACOVNĚPRÁVNÍ A MZDOVÉ VÁM UKLÁDAJÍ ZÁKONY 582/91 SB. O ORGANIZACI A PROVÁDĚNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ (V OBLASTI NEMOCENSKÉHO A DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ), 586/92 SB. O DANÍCH Z PŘÍJMŮ (V OBLASTI DANĚ Z PŘÍJMŮ), 592/92 SB. O POJISTNÉM NA VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ (V OBLASTI ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ), NENÍ TŘEBA SOUHLASU ZAMĚSTNANCE K ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ. ROVNĚŽ Z TOHOTO DŮVODU SE NA VÁS NEVZTAHUJE OHLAŠOVACÍ POVINNOST U ÚŘADU PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ. VII. Souhlas s výplatou mzdy na účet Novela 2001: Hrubá mzda musí být zaokrouhlena na celé Kč nahoru. Výplatu lze odesílat pracovníkovi na jeden účet