3. Fyziologické zkoumají fci.jednotlivých orgánů a organismů

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "3. Fyziologické zkoumají fci.jednotlivých orgánů a organismů"

Transkript

1 vědní obor zabývající se organismy a vším, co s nimi souvisí, od chemických dějů v organismech probíhajících na úrovni atomů a molekul, až po celé ekosystémy, společenstva mnoha populací různých organismů a jejich vzájemné vztahy i vztahy k jejich životnímu prostředí. věda, zkoumající organismy od úrovně subcelulární, tedy od úrovně jednotlivých buněčných organel se vším, co s nimi souvisí, přes úrovně buněk, tkání, orgánů a jedinců až po úroveň populací, společenstev, ekosystémů a biomů. 1. Systematické (taxonomické) vědy zabývá se poznáním, pojmenováním a tříděním organismů podle shodných znaků a) mikrobiologie studie o mikroorganismech - virologie (nauka o virech) - bakteriologie ( -,,- o bakteriích) b) botanika studie o rostlinách c) zoologie studie o živočiších d) antropologie studie lidského organismu 2. Morfologické zkoumají stavbu a tvary organismů a) anatomie studie o vnitřní stavbě organismu b) histologie studuje buněčné soubory, pletiva rostlin a tkáně živočichů 3. Fyziologické zkoumají fci.jednotlivých orgánů a organismů 4. Vědy o vývoji zabývají se výsledky výzkumu morfologických a fyziologických věd a) ontogeneze studie vývinu jedince b) embryologie studie zárodečného vývoje c) fylogeneze studie vývoje druhu d) paleontologie studie o vyhynulých organismech Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 23

2 Významné osobnosti biologických věd: Hippokrates otec medicíny., představitelem tzv. kójské školy. sbírky lékařských textů Corpus hippocraticum, v nichž odmítl pověry a primitivní léčitelskou magii a položil základy medicíny jako vědeckého oboru. (anatomie, chirurgie, fyziologie, dietetiku.) Hippokratova přísaha souboru etických pravidel jednání lékaře. Aristoteles příroda (výklad psychologie, základy zoologie, astronomie, embryologie, geografie, geologie, fyzice, anatomie, fyziologie) Galénos nejznámějších starověkých lékařů, fyziků vykonával odvážné a náročné operace, včetně operací oka a mozku popsal 4 světové živly = 4 tělní šťávy (krev, sliz, žlutá a černá žluč) používal masáže jako prostředku uvolnění svalstva jeden z prvních lékařů prováděl veřejné pitvy zvířat, např. hus, prasat Avicenna ( Abu Alí Ibn Síná al-husajn Ibn Abdalláh) byl středověký perský učenec, filozof, politik, básník, přírodovědec a lékař autor Kánonu, který je rozdělen na pět knih= kniha obsahuje přehled teoretického a praktického lékařství. kniha obsahuje soupis léčiv. kniha obsahuje popisy jednotlivých nemocí kniha nemoci a stavy povšechné kniha příprava a užívání léků Antony van Leeuwenhoek sestrojení mikroskopu (300 x zvětšení) zkoumal mikroorganismy věnoval se potravním řetězcům v přírodě a vývoji populace. Carl Linné zakladatel botanické a zoologické systematické nomenklatury (pojmenování a zařazování) William Harvey v roce 1616 objevil funkci krevního oběhu v těle člověka a v roce 1628 tento objev publikoval Ján Jesenský (Jessenius) byl lékař, politik a filozof v Praze roku 1600 provedl na těle odsouzeného oběšence první veřejnou pitvu Jan Jánský spoluobjev krevních skupin (1907) Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 24

3 Johan Gregor Mendel (Jan Řehoř) zakladatel genetiky (Mendlovy zákony dědičnosti) J.D.Watson a F.H.C.Crick objevili v r.1962 dvouvláknovou strukturu DNA ( genetický kód ) Jean Baptiste Lamarck byl francouzský přírodovědec autor první ucelené evoluční teorie (lamarckismu= znaky získané během života organismu jsou dědičné a přenášejí se bezprostředně na další generaci) poprvé použil termíny bezobratlí a biologie Charles Robert Darwin teorie evoluce organismů přírodním výběrem, geologie, paleontologie Jan Evangelista Purkyně první pojmenoval buněčnou hmotu = protoplazmu popsal uspořádání chlupů, skladbu pokožky, potních žláz, buňky v kostech, na sliznici žaludeční, játrech, slinivce břišní Další významná díla: Brown, mikroskopická pozorování orchideí, popis buněčného jádra 1838 Schleiden a Schvan, buněčná teorie = buňka s jádrem je univerzální stavební kámen rost. a živ. tkání 1857 Kölliker, popsal mitochondrie ve svalových buňkách 1879 Flemming, popsal chování chromozomů v živočišných buňkách během mitózy 1881 Cajal, barvící techniky, které odkryly struktury nerv.buněk a organizaci nerv.tkáně 1898 Golgi, popsal golgiho aparát při barvení buněk dusičnanem stříbrným 1902 Boveri, určil dědičnost chování chromosomů při pohlavním rozmnožování 1952 Palade + Porter + Sjöstrand, vyvinuli elektronový mikroskop 1957 Robertson, popsal dvojnou vrstvu buněčné membrány Současná biologie nové objevy podněty pro další výzkum genetické informace se uplatňují v zemědělství (nové kultury rostlin, plemen živočichů..) lékařství (onemocnění jejich podstata, prevence, transplantace.) rozvoj civilizace (znečištěné prostředí, ochrana zdraví a životního prostředí). Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 25

4 Struktura a organizace živých systémů buňka, tkáň, orgán, organismus Buňka (cellula) název pochází od anglického přírodovědce Roberta Hooka (cell = cela = malá místnost) základní stavební a funkční jednotkou živých organismů (netýká se nebuněčných virů, vidů a virusoidů) některé organismy jsou pouze jednobuněčné (např. bakterie), jiné organismy tak jako třeba člověk jsou mnohobuněčné a jejich těla se skládají z obrovského počtu velmi specializovaných buněk. strukturu buňky rozlišujeme: mikroskopickou - to, co vidíme světelným mikroskopemsubmikroskopickou - to, co pozorujeme elektronovým mikroskopem dělíme je na PROKARYOTICKÉ - s jednoduchým jádrem (př. bakterie) EUKARYOTICKÉ - nesložitým jádrem (rostlinné a živočišné) Anatomická stavba buňky 1. Základní cytoplazma bezbarvá, polotekutá látka, tvoří základní hmotu buňky - složení: voda % : bílkoviny % : tuky, cukry, RNA - význam: jsou zde uloženy všechny organely : pro výměnu látek z buňky do buňky a z buňky do prostředí 2. Povrchové struktury - cytoplazmatická membrána - buněčná stěna 3. Jádro (nukleus, karyon) - nejdůležitější základ dědičnosti - diploidní 2n tělní buňky = 43 chromozomů - haploidní n pohlavní buňky = 23 chromozomů 4. Buněčné organely - vakuola, mitochondrie, plastidy, endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát. 5. Buněčné inkluze - jsou různé látky volně rozptýleny v cytoplazmě bez membránového ohraničení. - je to pro buňku víceméně nepotřebná věc (odpad, jež nejde vyloučit) - např. = Kapénky lipidů Shluky sacharidů Různé pigmenty Silice (u některých rostlin) Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 26

5 Buněčné dělení reprodukce (rozmnožování) je obecná vlastnost všech živých soustav buňky se množí dělením: z jedné buňky mateřské vznikají dvě buňky dceřiné dělení samotné buňky předchází tzv. karyokineze, kdy dojde k rozdělení jádra Formy reprodukce buňky: amitóza - dělení přímé meióza - dělení redukční mitóza - dělení nepřímé Amitóza prosté zaškrcení jádra na dvě poloviny, nezávisí na přesném rozdělení chromozomů vyskytuje se pouze ve zvláštních případech = např. nádorové bujení, množení jaterních buněk Meióza dochází k redukci počtu chromozómů na polovinu, probíhá při vzniku pohlavních buněk skládá se v podstatě ze 2 modifikovaných mitóz, probíhá ve dvou fázích po telofáze následuje tzv.cytokineze (vlastní dělení buňky) 1.profáze 1. metafáze 1.anafáze 1.telofáze 1.interfáze 2.metafáze 2.anafáze 2. telofáze 2. interfáze Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 27

6 Mitóza většina dělení, nemění se počet chromozómů (počet chr.mateřské buňky = počet chr.dceřinné buňky) toto dělení provádí přibližně jednou denně fáze: profáze : metafáze : anafáze : telofáze : interfáze (doba mezi dvěma mitózami) sama může sloužit jak k budování mnohobuněčného organismu, tak k tzv. nepohlavnímu rozmnožování u jednobuněčných a primitivnějších mnohobuněčných organismů) produktem takovéhoto rozmnožování jsou geneticky identické buňky či organismy klony výhodou je praktičnost a efektivnost takovéhoto množení, nevýhodou je uniformita potomstva.. Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 28

7 Struktura prokaryotické buňky: neobsahuje chloroplasty a mitochondrie. 1) Buněčná stěna = tuhý obal buňky, uděluje tvar, mechanicky chrání. Je složena z peptidoglykanu (dusíkatý polysacharid typický pro baktérie). 2) Plazmatická membrána = odděluje vnitřní prostředí od vnějšího, je polopropustná = semipermeabilní, podílí se na replikaci chromozómu 3) Cytoplazma = viskózní, koncentrovaný roztok obsahující převážně bílkoviny, uvnitř buňky 4) Jádro = nukleoid - jedna dvouvláknová kruhová molekula DNA (asi 1000x delší než buňka, bez jaderné membrány. 5) Ribozomy = drobná tělíska v cytoplazmě ze dvou podjednotek, skládají se z RNA a bílkovin 6) Fimbrie = krátké vlákno na povrchu bakterie uplatňující se při jejím pohybu a kontaktu mezi buňkami 7) Inkluze = látky různě rozptýleny, odpad jež nelze vyloučit 8) Vakuola = zásobárna vody a jiných látek (vodu, enzymy, barviva, bílkoviny.) 9) Bičík = slouží k pohybu 10) Plazmid = dosahují přibližně 1-5% množství DNA Rozmnožování: - dělením - z jedné mateřské buňky vzniknou dvě dceřiné (nesou stejnou gen. informaci jako buňka mateřská.) Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 29

8 Eukaryotická buňka Typy buněk - rostlinná- živočišná- buňka hub 1.plazmodezmy - kanálky jimiž si buňky vyměňují látky 2. buněčná stěna - má stálý tvar - biomembrána 3. chloroplasty - obsahují zelené barvivo chlorofyl - chlorofyl seřazen v zrnkách - tylakoidy - cytoplazma chloroplastu se nazývá stroma 4. vakuola - zásobní- zásobárna vody - jsou v ní rozpuštěny chemické látky rozpustitelné ve vodě - mladé buňky mají malou vakuolu - starší buňky mají velkou, která vytlačuje všechny ostatní organely k buněčné stěně 5. tonoplast - biomembrána na povrchu vakuoly Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 30

9 Živočišná buňka Stavba: a) buněčný obal (cytoplazmatická membrána + buněčná stěna) b) buněčná tekutina (cytoplazma) c) buněčné organely: jádro (řídící centrum) : jadérko : vakuola (zásobní, potravní) : endoplazmatické retikulum (syntéza látek) : Golgiho aparát (doprava a úprava látek) : lyzosom (účastní se nitrobuněčného trávení) : ribozom (syntéza bílkovin) : centriola (význam při dělení buněk) : bičík (pohyb) : řasinky = fibrie (pohyb, přichycení buňky) : cytoskelet (buněčná kostra = výztuž) : plastidy (chemické reakce, barviva) červené krvinky člověka jsou bezjaderné. velikost jádra se určuje podle typu buňky jádro je většinou uloženo v centru buňky Organizace živých organismů - rozdělujeme: Nebuněčné (podbuněčné) organismy = nemají buňku Viry - nebuněčné organismy (nukleová kyselina, DNK,RNK + bílkovinný obal = HIV.) Fágy (bakteriofágy) viry parazitující na bakteriích Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 31

10 Priony - bílkoviny způsobující závažná onemocnění: - zvířat (BSE = houbovité chorobné změny mozku hovězího dobytka.) - člověka (CJD =Creutzfeld-Jacobův syndrom znamená bolestivé umírání: rozkládá se mozek, nastávají bolesti hlavy, ztráty koordinace, halucinace, ochrnutí a následné koma a smrt) Jednobuněčné organismy = tělo složené z jedné buňky, která vykonává všechny základní funkce Bakterie koky (streptokoky, stafylokoky) - bacily (mikrobakterie tuberkulózy) - vibria (vibrio cholery) - spirochety (treponema = syfilis, borelia = lymská borelióza) Kvasinky jednobuněčné houby (candida = v těle již od narození) Prvoci jednobuněčné živočichové (trepka, bobovka, vejcovka ) Mnohobuněčné organismy = tělo složené z velkého počtu buněk, které mají rozlišné funkce = rozlišujeme několik úrovní: buňka, tkáň, orgán, orgánová soustava, jedinec Individua (jedinci) vyššího řádu = mnohobuněčné organismy, které žijí ve společenství, ve kterých mají rozlišné funkce (mravenci, včely, vosy, termiti.) GENETIKA nauka o dědičnosti a proměnlivosti živých organismů zakladatele genetiky je považován Johann Gregor Mendel ( ) sleduje variabilitu, rozdílnost a přenos druhových a dědičných znaků, mezi rodiči a potomky i mezi potomky navzájem. velký význam pro člověka má lékařská neboli klinická genetika (zkoumá člověka, genetické choroby.) genetické poradenství (plánování potomků a prevenci vrozených vývojových vad) výzkum rakovinného bujení, imunitního systému a imunitních reakcí a v mikrobiologickém výzkumu. význam genetiky ve forenzních metodách (genetické testy pomáhají při usvědčování zločinců, při identifikaci tělesných ostatků nebo ztracených osob) genetické testy otcovství. podobory genetiky patří například: molekulární genetika, cytogenetika, imunogenetika, onkogenetika, populační genetika, klasická (Mendelovská) genetika, genetika rostlin (bakterií, virů ), evoluční genetika, a lékařská (klinická) genetika. William Bateson ( ), který jako první použil termín genetika (1906), heterozygot a homozygot Wilhelm Johannsen ( ) zase jako první zavádí pojmy gen, genotyp a genotyp Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 32

11 Thomas Hunt Morgan ( ) nových poznatků o genech a genové vazbě, 1933 stal se prvním genetikem, který získal Nobelovu cenu. James D. Watson a Francis H. Crick, kteří onoho památného roku 1953 předložili strukturní model dvoušroubovice DNA 1962 Nobelova cena Slovníček některých pojmů: Alela konkrétní forma genu Dědičnost schopnost organismu uchovávat soubory genetických informací a předávat je nezměněné svým potomkům Dědičnost vázaná na pohlaví geny se nacházejí na pohlavních chromozomech a přenáší se společně s nimi Dominantní fenotypová nadřazenost funkce určité alely vůči párové alele (AB) Gen jednotka genetické informace o určitém znaku Genetika populací genetika zkoumající přenos genů v rámci populace Genofond soubor genů určité skupiny organismů (populace, skupiny populací ) Genom soubor všech genů jádra Genotyp soubor všech genů v organismu F1, F2 generace - první, druhá generace potomků Fenotyp soubor všech znaků a vlastností daného organismu Heterozygot jedinec, který ve svém genotypu obsahuje dvojici funkčně rozdílných alel (AaBb ) Homozygot jedinec, který ve svém genotypu obsahuje dvojici funkčně shodných alel (AABB) Chromozóm vláknitý nebo pentlicovitý útvar v jádře buněk (v jeho DNK je obsažena genetická informace) Karyotyp soubor chromozómů buněčného jádra (23 párů chromozomů) Mutace - změny genetické informace způsobené působením mutagenních faktorů. Nukleová kyselina organická látka významná z hlediska kódování genetické informace P generace - rodičovská generace Pohlavní chromozom heterochromozóm = gonozóm, určují pohlaví jedince (X, Y) Populace soubor jedinců stejného druhu, žijící na určitém území v určitém čase a mohou se spolu křížit potomkům Proměnlivost změna znaků a vlastností potomků vlivem kombinace genetické informace rodičů Recesivní fenotypová podřízenost funkce určité alely vůči párové alele (/ ab) Savčí a ptačí typ pohlaví určení pohlaví podle páru pohlavních chro. Somatický chromozóm ostatní chromozómy buněčného jádra kromě pohlavních chromozómů (22 párů chro.) Zygota buňka vzniklá spojením samčí a samičí gamety (pohlavních buněk), vajíčko oplozené spermií životního prostředí Znak - konkrétní projev genu = morfologický - barva očí, typ postavy... = funkční - schopnost orgánů vykonávat jednotlivé funkce = psychický - nadání,... = kvalitativní - určují "kvalitu" částí organizmu (například barvu) = kvantitativní - určují počet nebo velikost části organizmu nebo i celého organizmu (například výška) Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 33

12 DNA kyselina deoxyribonukleová., její molekula je tvořena dvěma polynukleotidovými řetězci dusíkaté báze jsou zastoupeny deriváty purinu (Adenin, Guanin) a pyrimidinu (Cytosin, Thymin) schopnost zajišťující dědičnost RNA kyselina ribonukleová molekula je tvořena jen jedním polynukleotidovým vláknem sacharidovou složku tvoří 5C cukr D- ribosa, N-báze tvoří Adenin, Cytosin, Guanin a URACYL (místo Thyminu, pyrimidinová báze). vyskytují se 3 základní typy RNA: mrna: messenger RNA neboli informační, přenáší informaci o pořadí aminokyselin z jádra k místu proteosyntézy. trna: transferová RNA, přináší aminokyseliny proteosyntetický aparát buňky. rrna: ribozomální RNA, tvoří stavební složku ribozomálních podjednotek, vyskytuje se v několika velikostně odlišných typů. Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 34

13 Dědičnost a její typy 1. zákon při křížení dvou homozygotů (dominantního - AA a recesivního - aa) vzniká jednotná generace potomků heterozygotů se stejným genotypem (Aa) i fenotypem. 2. zákon při křížení dvou heterozygotů může být potomkovi předána každá ze dvou alel (dominantní i recesivní) se stejnou pravděpodobností. 3. zákon je zákonem o nezávislé volné kombinovatelnosti alel různých alelových párů F2 AB Ab ab ab AB AABB AABb AaBB AaBb Ab AABb AAbb AaBb Aabb ab AaBB AbBb aabb aabb ab AaBb Aabb aabb aabb Mezi dědičné choroby patří: enzymopatie - což jsou poruchy metabolických dějů, způsobující nedostatek enzymů, např.: albinismus - nedostatek melaninu, jedinec má světlou kůži, bílé vlasy a červené oči; genitální syndrom - zvýšená tvorba testosteronu u žen; fenylketalonurie - chybí hormon v játrech, který má vliv na tvorbu tyrosinu; galaktosemie - alergie na mléko; vitamínové poruchy - např.: nedostatek B6 - způsobí křeč až smrt; nedostatek D - nemoc křivice; poruchy specifických bílkovin - např.: talasemie - nedostatek hemoglobinu poruchy imunity - např.: porucha B-lymfocytů; porucha T-lymfocytů; poruchy struktury bílkovin - poruchy stavby kostí, tkání a svalů, např.: Marfanův syndrom - vypouklé čelo, dásně přes zuby; Opitzův syndrom - tenké končetiny; chromozomové aberace - změny v počtu nebo struktuře chromozomů, např.: Downův syndrom - na 21. chromozomu vznikne třetí chromatida (trizomie), znaky: převislá víčka, široká tvář, široký plochý nos, pootevřená ústa, plochý široký jazyk, který nelze vypláznout, mentální porucha; Patauův syndrom - porucha 13. chromozomu (3 chromatidy, tj. trizomie), znaky: nízké čelo, anomálie v tváři, víceprstost, těžké srdeční poruchy, někdy bez vývodu vylučovací nebo trávicí soustavy, hluchota; Turnerův syndrom - jedinec bez druhotných pohlavních znaků, dětský vzhled; - u žen, slabomyslnost, neplodnost Edwardsův syndrom - trizomie 18. chromozomu, znaky: špatně vyvinuté vnitřní orgány, slabomyslnost, protažená hlava; Syndrom XXX (superžena) - znaky: slabomyslnost, neplodnost; Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 35

14 Syndrom XYY (supermuž) - znaky: agresivita, mentální retardace; Klinefelterův syndrom (gonozom XXY nebo XXXY) - neplodnost, slabomyslnost; Downův syndrom Turnerův syndrom DiGeorgeův syndrom Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 36

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných

Více

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina ) Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

Základy buněčné biologie

Základy buněčné biologie Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních

Více

- tuhý obal udělující buňce tvar, mechanicky ji chrání před vlivy vnějšího prostředí

- tuhý obal udělující buňce tvar, mechanicky ji chrání před vlivy vnějšího prostředí Otázka: Cytologie Předmět: Biologie Přidal(a): Pípi PROKARYOTICKÁ BUŇKA: -jednodušší stavba než u eukaryotické b. Stavba: 1) Buněčná stěna - tuhý obal udělující buňce tvar, mechanicky ji chrání před vlivy

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)

Více

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita GENETIKA - věda zabývající se dědičností (heredita) a proměnlivostí (variabilitu ) živých soustav - sleduje rozdílnost a přenos dědičných znaků mezi rodiči a potomky Dědičnost - heredita - schopnost organismu

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;

Více

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)

Více

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Obsah: 1. Biologické vědy. 2. Chemie a fyzika v biologii koloběh látek a tok energie. 3. Buňka, tkáně, pletiva, orgány, orgánové soustavy, organismus. 4. Metabolismus. 5.

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

Deoxyribonukleová kyselina (DNA) Genetika Dědičností rozumíme schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům a zachovat tak rozličnost druhů v přírodě. Dědičností a proměnlivostí jedinců se zabývá vědní obor genetika. Základní jednotkou

Více

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Základy genetiky, základní pojmy "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Chromosomy a karyotyp člověka

Chromosomy a karyotyp člověka Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické

Více

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z : Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj

Více

Buňka. základní stavební jednotka organismů

Buňka. základní stavební jednotka organismů Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

Základní genetické pojmy

Základní genetické pojmy Základní genetické pojmy Genetika Věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů Používá především pokusné metody (např. křížení). K vyhodnocování používá statistické metody. Variabilita v rámci druhu Francouzský

Více

M A T U R I T N Í T É M A T A

M A T U R I T N Í T É M A T A M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury

Více

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti patří mezi biologické vědy, které zkoumají živou přírodu hlavním předmětem zkoumání je člověk název je odvozen od řeckých slov: SOMA = TĚLO LOGOS = VĚDA, NAUKA Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha

Více

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly: Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Molekulární základy genetiky "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky 1/76 GENY Označení GEN se používá ve dvou základních významech: 1. Jako synonymum pro vlohu

Více

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním 1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním školám Genetika - shrnutí TL2 1. Doplň: heterozygot,

Více

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická

Více

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového

Více

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a

Více

GENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr

GENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr GENETIKA VĚDA, KTERÁ SE ZABÝVÁ PROJEVY DĚDIČNOSTI A PROMĚNLIVOSTI Klíčové pojmy: CHROMOZOM, ALELA, GEN, MITÓZA, MEIÓZA, GENOTYP, FENOTYP, ÚPLNÁ DOMINANCE, NEÚPLNÁ DOMINANCE, KODOMINANCE, HETEROZYGOT, HOMOZYGOT

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života

Více

- vlastní genetický a proteosyntetický aparát, energetický metabolismus

- vlastní genetický a proteosyntetický aparát, energetický metabolismus Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): tynakarp - cellula - věda: cytologie (neboli buněčná biologie) - základní stavební a funkční jednotka živých buněčných organismů - nejmenší živý útvar schopný

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie Společná pro

Více

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin: NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové

Více

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Maturitní témata Biologie MZ 2017 Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza

Více

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti Nauka o dědičnosti a proměnlivosti Genetika Dědičnost na úrovni nukleových kyselin molekulární buněk organismů populací Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci Dědičnost znaků

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky

Více

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky 1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.

Více

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE

Více

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Více

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/ZGEN Základy genetiky Dana Šafářová KBB/ZGEN Základy genetiky Rozsah: 2+1

Více

Projekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace

Projekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace Nukleové kyseliny Úvod Makromolekulární látky, které uchovávají a přenášejí informaci. Jsou to makromolekulární látky uspořádané do dlouhých. Řadí se mezi tzv.. Jsou přítomny ve buňkách a virech. Poprvé

Více

SSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty

SSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_1.10

Více

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6)

Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a

Více

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál

Více

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_002 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Buňka Vyučovací předmět: Základy ekologie

Více

Sylabus kurzu: Biologie

Sylabus kurzu: Biologie Sylabus kurzu: Biologie Výchozí úroveň studentů: Vědomosti z biologie na gymnaziální úrovni Cílová úroveň studentů: Cílem je zopakovat a prohloubit vědomosti v oblasti biologie nabyté na gymnáziu, případně

Více

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE 1) Důležitým biogenním prvkem, obsaženým v nukleových kyselinách nebo ATP a nezbytným při tvorbě plodů je a) draslík b) dusík c) vápník d) fosfor 2) Sousedící nukleotidy

Více

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby

Více

Úvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie.

Úvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. Úvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) 1 Biologie = přírodní věda řec. Bios = život Řec. logos = nauka studuje vlastnosti a funkce organismů vztahy mezi organismy

Více

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky 1.Biologie buňky 1.1.Chemické složení buňky 1. Stavbu molekuly DNA objasnil: a) J. B. Lamarck b) W. Harwey c) J.Watson a F.Crick d) A. van Leeuwenhoeck 2. Voda obsažená v buňkách je: a) vázaná na lipidy

Více

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného

Více

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům

-dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům Otázka: Molekulární základy dědičnosti Předmět: Biologie Přidal(a): KatkaS GENETIKA =dědičnost, proměnlivost organismu -dědičnost= schopnost rodičů předat vlastnosti v podobě vloh potomkům -umožní zachovat

Více

Okruhy otázek ke zkoušce

Okruhy otázek ke zkoušce Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.

Více

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE OBSAH Úvod do studia 11 1 Základní jednotky živé hmoty 13 1.1 Lékařské vědy 13 1.2 Buňka - buněčné organely 18 1.2.1 Biomembrány 20 1.2.2 Vláknité a hrudkovité struktury 21 1.2.3 Buněčná membrána 22 1.2.4

Více

Souhrnný test - genetika

Souhrnný test - genetika Souhrnný test - genetika 1. Molekuly DNA a RNA se shodují v tom, že a) jsou nositelé genetické informace, b) jsou tvořeny dvěma polynukleotidovými řetězci,, c) jsou tvořeny řetězci vzájemně spojených nukleotidů,

Více

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA

Více

ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z BIOLOGIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2014

ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z BIOLOGIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2014 ŘEŠENÍ Kód uchazeče.. Datum.. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z BIOLOGIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2014 30 otázek Maximum 60 bodů Při výběru z několika možností je

Více

VY_32_INOVACE_11.18 1/6 3.2.11.18 Genetika Genetika

VY_32_INOVACE_11.18 1/6 3.2.11.18 Genetika Genetika 1/6 3.2.11.18 Cíl chápat pojmy dědičnost, proměnlivost, gen, DNA, dominantní, recesivní, aleoly - vnímat význam vědního oboru - odvodit jeho využití, ale i zneužití Tajemství genů - dědičnost schopnost

Více

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,

Více

Otázka: Genetika. Předmět: Biologie. Přidal(a): - GENETIKA

Otázka: Genetika. Předmět: Biologie. Přidal(a): - GENETIKA Otázka: Genetika Předmět: Biologie Přidal(a): - GENETIKA = nauka o dědičnosti a proměnlivosti organismů Dědičnost Schopnost organismů předávat určité znaky potomkům Zabezpečuje stálost druhu Způsobuje

Více

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.

Více

GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY

GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY Genetické poznatky byly v historii dlouho výsledkem jen pouhého pozorování. Zkušenosti a poznatky se přenášely z generace na generaci a byly tajeny. Nikdo nevyvíjel snahu poznatky

Více

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK ŢIVÉ SOUSTAVY Nebuňečné (priony, viroidy, viry) Buněčné (jedno- i mnohobuněčné organismy) PROKARYOTICKÝ TYP BUNĚK 1-10 µm Archebakterie Eubakterie (bakterie a sinice)

Více

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace:

Nukleové kyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Obecné informace: Nukleové kyseliny příručka pro učitele Téma Nukleové kyseliny je završením základních kapitol z popisné chemie a je tedy zařazeno až na její závěr. Probírá se v rámci jedné, eventuálně

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_01_VÝZNAM BIOLOGIE_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Karyokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky.

Karyokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky. Karyokineze Dělení jádra Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky Druhy karyokineze Amitóza Mitóza Meióza Amitóza Přímé dělení jádra Genetická informace je rozdělena

Více

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská Masarykova univerzita v Brně, Fakulta lékařská Obor: Všeobecné lékařství Biologie Testy předpokládají znalost středoškolské biologie. Hlavním podkladem při jejich přípravě byl "Přehled biologie" (Rosypal,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8. Šablona č.i, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Přírodopis Přírodopis Zoologie Buňka, jednobuněční Ročník 8. Anotace Materiál slouží pro ověření znalostí učiva o buňkách a

Více

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00

Více

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp

Více

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základy genetiky 2a Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základní genetické pojmy: GEN - úsek DNA molekuly, který svojí primární strukturou určuje primární strukturu jiné makromolekuly

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Prameny Určeno pro 8. třída (pro 3. 9. třídy) Sekce Základní / Nemocní /

Více

6. Nukleové kyseliny

6. Nukleové kyseliny 6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základy molekulární a buněčné biologie Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Genetický aparát buňky DNA = nositelka genetické informace - dvouvláknová RNA: jednovláknová mrna = messenger

Více

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda Přírodopis 8. ročník Výstupy ŠVP Učivo Přesahy, metody a průřezová témata Žák popíše stavbu těla savců a základní charakteristiku. Vysvětlí přizpůsobení savců prostředí a způsobu života (např. kytovci,

Více

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Mendelovská genetika - Základy přenosové genetiky Základy genetiky Gregor (Johann)

Více

Maturitní témata BIOLOGIE

Maturitní témata BIOLOGIE Maturitní témata BIOLOGIE 1. BIOLOGIE ČLOVĚKA. KŮŽE. TERMOREGULACE LIDSKÉHO ORGANISMU. 2. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. 3. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU, TĚLNÍ TEKUTINY. 4.

Více

sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu

sloučeniny až 90% celkové sušiny tuk estery vyšších mastných kyselin a glycerolu Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): Anička -cytologie = nauka o buňce -cellula=buňka =základní stavební a funkční jednotka všech organismů Chemické složení -biogenní prky makrobiogenní 0,1-50% C,H,N,Fe,F,O

Více

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html 3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické

Více

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Nymburk

Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Nymburk Maturitní okruhy Biologie a ekologie Charakteristika a složení živé hmoty voda, anorganické látky, bílkoviny Organické látky tuky, cukry, nukleové kyseliny, hormony, vitamíny, enzymy Systém organismů.

Více

Molekulární genetika: Základní stavební jednotkou nukleových kyselin jsou nukleotidy, které jsou tvořeny

Molekulární genetika: Základní stavební jednotkou nukleových kyselin jsou nukleotidy, které jsou tvořeny Otázka: Molekulární genetika, genetika buněk Předmět: Biologie Přidal(a): jeti52 Molekulární genetika: Do roku 1953 nebylo přesně známa podstata genetické informace, genů, dědičnosti,.. V roce 1953 Watson

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více