Rozvoj Karpatské ekologické sítě Posílit schopnost Iniciativy pro karpatský ekoregion (CERI) podporovat implementaci Karpatské úmluvy

Transkript

1 Č. 2 prosinec 2006 Vydává CERI pro ty, kdož mají obavy a chtějí jednat. CERI je koalice NNO a výzkumných institucí společně pracující pro společnou vizi ochrany a udržitelného rozvoje Karpat. Foto: B. a C. Promberger Rozvoj Karpatské ekologické sítě Posílit schopnost Iniciativy pro karpatský ekoregion (CERI) podporovat implementaci Karpatské úmluvy Od Anny Guttové (Manažerky lokálních projektů) a Henka Zingstry (Mezinárodního manažera projektů) horké téma Karpaty se vyznačují složitou geologickou stavbou, velkolepou scenérií, obrovskými plochami lesů a luk a bohatstvím biologické pestrosti, které v Evropě nemá obdoby. Jedním z významných projevů této pestrosti jsou rozsáhlé vysoké trávníky a louky, které od 15. století vznikaly ve vyšších polohách vyklučením lesů pro pastvu ovcí.

2 Secretariát CERI CERI Carpathian EcoRegion Initiative Podunajská 24, Bratislava Slovensko Tel./fax: ceri@changenet.sk Web: Členové správní rady CERI ČESKÁ REPUBLIKA Nadace Partnerství Tomáš Růžička Údolní 33, CZ Brno Tel.: (+420) Fax: (+420) tomas.ruzicka@ecn.cz Web: MAĎARSKO Central and East European Working Group for the Enhancement of Biodiversity CEEWEB Andras Krolopp Kuruclesi ut 11/A, 1025 Budapest Tel: (+63) Fax: (+63) office@ceeweb.org krolopp@ceeweb.org Web: POLSKO Polish Environmental Partnership Foundation Fundacja Partnerstwo dla Srodowiska Rafal Serafin, Bracka 6/6, Krakow Tel: (+48) Fax: (+48) serafin@epce.org.pl Web: RUMUNSKO Transylvánská Universita v Brašově Fakulta lesnictví a lesního inženýrství Dr. Ioan Vasile Abrudan 1, Sirul Beethoven, 2200 Brasov Tel.: (+40) Fax: (+40) abrudan@unitbv.ro Web: Právní forma: akademická instituce Foto: B. a C. Promberger Od roku 1991 začalo docházet k uvolnění do té doby potlačených procesů a krajinu a biologickou pestrost Karpat začaly ohrožovat různé rizikové faktory. Patří k nim restituce půdy původním majitelům, změny v zemědělství, na jedné straně opouštění pozemků, na druhé straně intenzifikace jejich obhospodařování a neřízený rozvoj cestovního ruchu. S rozšířením EU v roce 2004 se objevil nový rizikový faktor vytvoření nových hranic, které dělí Karpaty na dvě části politicky a ekologicky a znemožňují koordinovaný přeshraniční management jedinečné karpatské biodiverzity. Žádná jednotlivá země nemůže udržitelně chránit, zachovávat a spravovat přírodní zdroje Karpat bez regionální spolupráce. Přeshraniční spolupráce je nezbytná pro dosažení a zachování ekologické koherence. Subregionální spolupráce s cílem chránit a udržitelně rozvíjet Karpaty je rovněž velmi významná v kontextu procesu Environment for Europe (Životní prostředí pro Evropu). S tímto na mysli spojily své síly Wageningen International (NL), CERI, WWF-DCP (A), Bio/consult (DK) a DAPHNE Institut aplikované ekologie (SK), aby vyvinuly a navrhly projekt s cílem vytvořit přeshraniční ekologickou síť, která by propojovala hotspots, místa s nejvyšší koncentrací biodiverzity, po celých Karpatech. Projekt byl nedávno schválen Nizozemskou vládou v rámci programu BBI-Matra. Wageningen International nese celkovou zodpovědnost za realizaci projektu, kdežto CERI bude fungovat jako místní realizátor. Partnery projektu jsou Alterra (NL), DAPHNE Institut aplikované ekologie (SK), ECNC (NL), Orbicon (DK), WWF-DCP (A) a Dočasný sekretariát Karpatské úmluvy. Proces realizace začal v dubnu 2006 a projekt potrvá tři roky. Vzhledem k podmínkám stanovených nizozemskou vládou se projekt zejména zaměří na nečlenské země EU v oblasti Karpat, tedy Ukrajinu, Rumunsko a Srbsko, ale neomezí se výlučně na tyto země. Projekt se rovněž zaměří na posílení kapacit CERI podporovat naplňování Karpatské úmluvy. Navrhované výsledky zahrnují Společný Informační systém karpatské biodiverzity Koncept Karpatské ekologické sítě, který se bude skládat ze stávajících chráněných území, (p)scis a SPAs a ostatních prioritních oblastí propojených sítí biokoridorů a časem bude začleněn do Celoevropské ekologické sítě Posílení organizační struktury a kapacity CERI podporovat naplňování Karpatské úmluvy a navrhovat, realizovat a monitorovat udržitelný rozvoj v Karpatech Posílení kapacity NNO na Ukrajině, v Rumunsku a Srbsku zapojených do rozvoje ekologické sítě a realizace příslušných Směrnic a dohod (Natura 2000, Emerald, PEEN) K dosažení výše zmíněných výsledků bude realizováno mnoho různých aktivit v těsné spolupráci se členy CERI ve třech cílových zemích. Na základě analýzy školicích potřeb bude zorganizována řada školení a workshopů, DAPHNE bude pokračovat ve zdokonalování existující databáze, aby vytvořila Informační systém karpatské biodiverzity, který bude vyžadovat významný příspěvek ze strany expertů v cílových zemích. Tato databáze bude využita při návrhu Karpatské ekologické sítě. Práci povede WWF-DCP. 2 CERI Newsletter 2/2006

3 Kromě toho bude sekretariát CERI dohlížet na aktivity zaměřené na posílení organizační struktury a kapacity sítě CERI. tů a zástupce ECNC (European Centre for Nature Conservation, Evropské centrum pro ochranu přírody). Kdo je kdo Projektový řídící tým zodpovídá za průběžné řízení a tvoří jej tito lidé: Henk Zingstra Mezinárodní programový manažer (henk.zingstra@wur.nl) Anna Guttová Místní programový manažer (guttova@changenet.sk) Ján Šeffer Místní programový ředitel, Předseda Pracovní vývojové skupiny Informačního systému karpatské biodiverzity (jansef@changenet.sk) Karina Kitnaes Předsedkyně Pracovní skupiny pro školení v principech a technikách realizace Natury 2000, zodpovědném lesnictví a navrhování ekologických sítí (ksk@bioconsult.dk) Mike Baltzer Předseda Pracovní skupiny Rozvoje ekologické sítě (mbaltzer@wwfdcp.org) Monika Chrenková Předsedkyně Pracovní skupiny pro posilování kapacity CERI (ceri@changenet.sk) Řídící výbor projektu povede proces realizace tak, aby zajistil, že výstupy budou přijaty příslušnými státními orgány. Členy Řídícího výboru jsou Harald Egerer Dočasný sekretariát Karpatské úmluvy, zástupci národních styčných bodů pro Karpatskou úmluvu a projektový manažer, Ředitel místních projek- Čeho bylo dosud dosaženo: Ukrajina nominovala experty do Pracovní vývojové skupiny Informačního systému karpatské biodiverzity, k nimž se připojí experti ze Srbska a Rumunska. Byla navržena kostra metody sběru a zpracování dat, kterou budou experti moci připomínkovat. Sešlo se jádro Pracovní skupiny Rozvoje ekologické sítě a diskutovalo metodiku a procedury, které budou využity pro návrh ekologické sítě. Členové ze zemí CERI budou nominovaní až bude jasnější, jaké odborné specializace jsou požadovány. Připravuje se Hodnocení školicích potřeb, které bude diskutováno na Valné hromadě CERI v listopadu Pracovní skupina pro posilování kapacity CERI pracuje na strategii posílení udržitelného rozvoje v Karpatech a navrhované roli CERI. Projekt je otevřený všem stávajícím i potenciálním členům CERI, kteří chtějí přispět do procesu tvorby ekologické sítě a podpory udržitelného rozvoje Karpat. Další informace sdělí: Anna Guttová (Místní projektový manažer) nebo Henk Zingstra (Projektový manažer Wageingen International) nebo navštivte SRBSKO Ecolibri-Bionet Nenad Robajac Sindjeliceva 7, Belgrade Tel.: (+381) Fax: (+381) nrbionet@eunet.yu Web: SLOVENSKO DAPHNE Institut aplikované ekologie Ján Šeffer Podunajská 24, SK Bratislava Mobile: (+421) Tel/fax: (+421) jansef@changenet.sk Web: UKRAJINA Ekologický klub Karpaty Yaroslav Dovhanych P.O.B. 10, Rakhiv, Zakarpatská oblast Tel: ( ) Fax: ( ) ecoclub@rakhiv.ukrtel.net MEZINÁRODNÍ WWF, Dunajsko-karpatský program DCP Mike Baltzer Mariahilfer Strasse 88a/3/9 A-1090 Vienna, Austria Tel: (+43) Fax: (+43) mbaltzer@wwfdcp.org Web: Foto: B. a C. Promberger 3

4 Orel skalní se vrací do Beskyd Od Petra Orla, Záchranná stanice pro poraněné živočichy Bartošovice, Česká republika Orel skalní na krmišti v Beskydech Foto: P. Čolas Myšlenka vrátit orla skalního jako hnízdní druh do České republiky zrála v hlavách autorů projektu Návrat orla skalního do Moravskoslezských Beskyd několik desetiletí. V polovině 90. let se v souvislosti s tímto projektem uskutečnily první kroky, jako byl například průzkum historických dat o výskytu orla skalního v Českých zemích. Koncem roku 2000 ze začalo pracovat na vlastním projektu vysazování orlů skalních v Beskydech. Po celé řadě složitých, několikaletých jednání se zainteresovanými orgány ochrany přírody v ČR a Slovenské republiky se podařilo na sklonku roku 2004 projekt prosadit a získat k jeho realizaci příslušnou výjimku ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ještě v průběhu roku 2005 se projekt dolaďoval a to především se slovenskými partnery. Orel skalní (Aquila chrysaetos) je v České republice zařazen mezi kriticky ohrožené druhy a přísná ochrana se na něj vztahuje také z příslušné směrnice Evropské unie. Tento dravec je nádherný, majestátní pták s rozpětím křídel okolo 2 metrů a jeho váha se u karpatské populace pohybuje zpravidla v rozmezí 2,5 až 4,5 kg, přičemž samci jsou zhruba o jednu třetinu menší než samice. Dospělí jedinci žijí v trvalých párech a svá hnízda si stavějí na skalních plošinách nebo využívají stromová hnízda. Orli snášejí zpravidla dvě vejce, z narozených mláďat přežívá většinou pouze jedno mládě. Mladší mládě v rámci kainismu umírá, to znamená že starší mládě mladší usmrtí nebo vytlačí na okraj hnízda kde prochladne a uhyne. Tento vlajkový druh je velmi přizpůsobivý co se týká potravy, v jeho potravě najdeme žábu,slepýše, ale uloví i kořist do velikosti dospělé lišky. Orel skalní je velmi konzervativní druh ve vztahu ke svému rodišti a je na něj přísně vázán. To je také základní moment proč bylo k projektu přistoupeno, proč došlo a po dobu pěti let bude 30 denní mládě orla skalního Foto: P. Orel 4 CERI Newsletter 2/2006

5 docházet k vypouštění mláďat, k jejich repatriaci v Beskydách. Mláďata se musí v této oblasti narodit, vzít ji za své místo narození, musí u nich dojít k vtištění rodiště. Nejbližší hnízdní populace je vzdálena 30 km. Orli skalní se na území Beskyd a v okolí občas pohybují na tzv. pohnízdních potulkách. Mladí nespárovaní ptáci ještě nedrží teritorium a toulají se, ale v době, kdy utvoří hnízdní pár, se vracejí do svého rodiště, resp. na nejbližší uvolněné teritorium. Více jak 100 let již orel skalní nehnízdí na území ČR a hnízdní populace byla v minulosti zlikvidována člověkem. To je také další důležitý moment, který nás vedl k uskutečnění tohoto projektu, je tu tedy i morální a etické hledisko. Jedním z dalších důvodů je pak skutečnost, že tento vrcholový predátor v našich horských biotopech chybí a jeho stálý výskyt může přispět k rovnováze těchto ekosystémů. V letošním roce byly převzaty ze Slovenska k vypuštění první čtyři mláďata, stalo se tak na počátku května Tato mláďata, tři samice Cecilka, Anča, Babka a samec David byla odchována adoptována samicí orla skalního Dinou, která o ně pečovala a vstup člověka-chovatele do vývoje mláďat byl tak minimalizován. Samice Dina je v zajetí již od roku 1977, kdy byla vážně postřelená z brokové zbraně. Jako 33- -letá se tak poprvé dočkala orlích mláďat a svého úkolu se zhostila skutečně mistrně. 4. července t.r. byla mláďata, stará okolo 60 dnů, převezena ze záchranné stanice v Bartošovicích do vypouštěcí voliéry (10 8 4m) situované v okrajové části Beskyd. Po měsíčním pobytu ve vypouštěcí voliéře byla slavnostně, za přítomnosti řady hostů a na projektu přímo zainteresovaných lidí, vypuštěna do volné přírody. Mláďata jsou tak již čtyři a půl měsíce ve volnosti, bravurně zvládli letové schopnosti, zvyšuje se jejich plachost před člověkem, ale jsou neustále přikrmována. Jejich dosavadní vývoj je srovnatelný s vývojem mláďat přirozeně vyváděných. Všichni orli mají připevněny baťůžky s vysílačkou a jejich pohyb, disperze by měla být sledovaná pomocí radiotelemetrie po dobu 4 až 5 let. Mláďata jsou okroužkována, mají implantován mikročip a všem byla také odebrána krev na DNA test. Velmi potěšující je pro nás zjištění, že se v oblasti vypuštění již několik měsíců zdržuje divoký, dvou až tříletý samec orla skalního, který je s našimi orly v přímém kontaktu a lze předpokládat, že právě oni jsou důvodem jeho dlouhodobého pobytu v daném prostoru. Tato situace může mít velký význam pro další vývoj projektu. Poprvé jsme zaznamenali jeho výskyt v červnu při stavbě vypouštěcí voliéry. Repatriace orlů skalních bude probíhat až do roku 2010, každoročně se vypustí 4 až 5 mláďat, darovaných pro tento účel slovenskou státní ochranou přírody. Nedílnou součástí projektu je také samozřejmě poměrně velká informační a propagační kampaň. Soudíme, že správné pochopení tohoto programu veřejností přispěje nejen k ochraně samotných orlů skalních, ale i k ochraně dalších velkých dravců a šelem, ale i k vlastní ochraně Beskyd a okolí. Nositelem projektu je nevládní organizace ZO Českého svazu ochránců přírody v Novém Jičíně, která provozuje Záchrannou stanici a centrum ekologické výchovy v Bartošovicích na Moravě. Na projektu přímo participuje Agentura ochrany přírody a krajiny Správa CHKO Beskydy, Zoologická zahrada Ostrava, Lesní správa LČR ve Frenštátě pod Radhoštěm a z mediálního hlediska pak úzce spolupracujeme s webovým serverem Aktualne.cz. a ČT Ostrava. Jde o mezinárodní projekt, který je možno naplňovat jenom díky pochopení a úzké spolupráci se slovenskými kolegy, předními odborníky na tento druh na světě. V této souvislosti nelze neuvést, že slovenská státní ochrana přírody má na špičkové úrovni propracovanou ochranu tohoto druhu. Řadu cenných zkušeností jsme také získali od našich irských kolegů, kde obdobný projekt velmi úspěšně probíhá již od roku Orli skalní 5 dní po vypuštění Foto: P. Orel 5

6 Databáze biologické pestrosti srbských Karpat je dokončena Od Jovana Angeluse, Ecolibri-Bionet, Srbsko z regionů Když má nějaký stát a jeho úřady potíže s implementací mezinárodních úmluv, obvykle mu nabídne pomoc nějaká expertní NNO a práci dokončí. V případě naplňování Karpatské úmluvy, kterou Srbsko podepsalo na 5. Evropském setkání ministrů v Kyjevě v roce 2003, hraje takovouto klíčovou roli Agentura pro ochranu biodiverzity a udržitelný rozvoj Ecolibri- -Bionet. Na návrh bývalého Ministerstva ochrany životního prostředí a bez jakékoli expertní analýzy byla v Srbsku do Karpat zahrnuta jen velmi malá část národního parku Djerdap ležící na pravém, srbském břehu Dunaje. Zároveň, z neznámého důvodu, nebyla zahrnuta velká část Východního Srbska, třebaže toto území s výjimkou oblasti Staré hory patří ke Karpatům svou geologickou i tektonickou stavbou, jak je zřejmé z expertních geologických map. Proto Ecolibri-Bionet oslovil profesora Dušana Gavriloviće, D.Sc. a jeho kolegy, aby vytvořili vědeckou expertizu hodnotící skutečné hranice srbských Karpat. Expertiza potvrdila, co naši geografové i geologové už věděli: skutečné hranice Karpat v Srbsku zabírají přibližně desetkrát větší území, než je to, které vymezili vládní experti k začlenění do úmluvy. Možná pod vlivem výše zmíněného výzkumu vyhlásilo nedávno Ministerstvo pro vědu a ochranu životního prostředí Republiky srbské jako součást přípravy ratifikace Karpatské úmluvy veřejnou soutěž na definování hranic srbských Karpat. To představuje první důležitý krok Srbska směrem k Iniciativě pro karpatský ekoregion (CERI). Slovenská vláda a kanadská nadace CIDA podpořily a pomohly s prvním karpatským projektem v Srbsku zvaným Podpora rozvoje kapacit pro naplňování Ramsarské a Karpatské úmluvy v Srbsku. Díky této podpoře a s expertní pomocí Institutu pro aplikovanou ekologii DAPHNE z Bratislavy a našich biologů sestavila Agentura Ecolibri-Bionet v průběhu posledních dvou let první moderní databázi biodiverzity srbské části Karpat. Databáze obsahuje informace o právním rámci ochrany životního prostředí, typech stanovišť, vegetaci, rostlinných druzích, hlavních skupinách živočichů, lesním hospodaření, zemědělském vývoji, o potenciálu rozvoje lovu a rybaření, o stávajících kapacitách pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace, o vodním hospodářství, průmyslové a dopravní infrastruktuře, a řadu map. Poté, co byl tento informační systém srbských Karpat prověřen a zhodnocen na základě mezinárodně přijatého postupu, stal se integrální součástí společné databáze zemí CERI, která sídlí v Institutu pro aplikovanou ekologii DAPHNE na Slovensku. Tímto krokem Srbsko formálně začalo naplňovat Karpatskou konvenci a přispělo k evropskému úsilí o ochranu biologické a kulturní pestrosti Karpat. Projekt získal národní i mezinárodní uznání všech účastníků závěrečného workshopu projektu Podpora rozvoje kapacit pro naplňování Ramsarské a Karpatské úmluvy v Srbsku (19. září 2006, Bělehrad). Foto: B. a C. Promberger 6 CERI Newsletter 2/2006

7 Koalice pro zelené Karpaty Polsko z regionů Od Moniky Ochwatové, Green Carpathians Initiative Group, Polish Green Network, koordinátorky polské části projektu ANPED na podporu zapojení veřejnosti do naplňování Karpatské úmluvy. Zprávy z pracovních skupin Polské organizace byly zapojeny pro procesu Iniciativy pro karpatský ekoregion od samého počátku. Od 90. let se účastnily mnoha projektů s cílem zahrnout všechny podílníky do společných iniciativ pro karpatský region. Nejúspěšnější z těchto projektů byl Karpatský památník a Horský památník. Ale je zřejmé, že všechny tyto aktivity potřebují vzájemnou koordinaci. Proto bylo přijato rozhodnutí ustavit koalici organizací, které aktivně pracují pro ochranu a udržitelný rozvoj Karpat. Zielone Karpaty Koalicja Koalice pro zelené Karpaty byla ustavena v roce Jádro koalice tvoří neformální Skupina Iniciativy pro zelené Karpaty, v níž jsou NNO jako je Polish Ecological Club (Polský ekologický klub), Environmental Partnership Foundation (polská obdoba Nadace Partnerství), League for Protection of Nature (Liga na ochranu přírody) a Polish Society for the Development of Mountain Areas (Polská společnost pro rozvoj horských oblastí). Celkem má v současnosti koalice 26 aktivních členů. V roce 2006 získala Liga na ochranu přírody grant z Fondu Spolupráce programu Phare EU na podporu aktivit zaměřených na rozvoj a posílení Koalice pro zelené Karpaty. Díky projektu vytvořili členové koalice pracovní skupiny a uspořádali množství školení, setkání a konzultací, které zasáhly přes stovku organizací na různých úrovních a zapojily lidi s širokým spektrem zájmů, včetně škol a skupin zemědělců. Budoucí aktivity koalice se zaměří na tyto oblasti: podpora karpatské identity, zajištění sociální ochrany místních přírodních ploch, návrh ekologických a kulturních stezek v modelových obcích, podpora míst kulturního dědictví, rozvoj agroturistiky, vzdělávání veřejnosti o regionu, podpora regionálních produktů, vytvoření Karpatské univerzity výzkumného a studijního programu historie, kultury a místních dovedností Karpat. Dlouhodobým cílem je dosáhnout podpisu dohody o udržitelném rozvoji a ochraně Karpat. Prvními signatáři dohody budou karpatské Úřady maršálků (provincií Malopolská, Podkarpatská a Slezská), ministerstvo životního prostředí, Národní fond na ochranu životního prostředí a vodní hospodářství a Provinční fondy na ochranu životního prostředí a vodní hospodářství. Další zájemci z řad organizací a institucí se k dohodě připojí později. Liga na ochranu přírody obdržela finance z polského Programu malých grantů GEF, aby koordinovala program malých grantů určených pro místní obce na rozvoj projektů v rámci cíle Budoucnost Karpat. Program je otevřený všem oprávněným organizacím v karpatském regionu a očekává se, že pomůže rozvinout aktivity v rámci Koalice pro zelené Karpaty. novinky Panel expertů, Krakow. Zprava: Rafal Serafin (Polská Nadace Partnerství národní kontaktní místo CERI), Pam Mc Carthy (ANPED), Božena Haczek (polské Ministerstvo životního prostředí, národní kontaktní místo pro Karpatskou úmluvu) Konzultace Budoucnost Karpat, Jelešnia Environmentální politika a rozvoj venkova Od Nenada Robajace, koordinátora pracovní skupiny Poloha a hodnota Karpat je členům CERI dobře známá. Polohu změnit nemůžeme, ale co můžeme udělat proto, abychom zachovali hodnotu těchto hor? Známe všechny hodnoty a hrozby? Pokud ano, stačí to? Stačí, že tyto hodnoty a hrozby známe jen my? Kdo jiný než my sami nám může pomoci chránit přírodu a zlepšit život v Karpatech? Jaká by měla být role CERI mezi vládami, podnikatelským sektorem a obyvateli Karpat? Co by měla být a co je naše silná stránka? Je tady spousta otázek k zodpovězení, co myslíte? Pracovní skupina pro environmentální politiku a rozvoj venkova (Environmental Policy and Rural Development Working Group EPRDWG) se snaží najít na tyto otázky odpovědi. Budeme tvořit vlastní strategii a pokusíme se najít nástroje k zapojení všech podílníků do procesů ochrany a udržitelného rozvoje Karpat. Uvítáme nápady a pomoc každého! Cestovní ruch Od Hildegardy Meyerové, koordinátorky pracovní skupiny Pracovní skupina pro cestovní ruch CERI byla nedávno založena na podporu kvalitního cestovního ruchu se zvláštním zaměřením na ekoturismus v Karpatech, 7

8 Připraveno členy Pracovní skupiny CERI pro komunikaci. Vydáno s finanční podporou Evropské komise. Editoři Tamara Malkova, Iryna Rozmaritsa (Informační centrum Green Dossier, Ukrajina, tamara@bg.net.ua) Přeložil Ladislav Ptáček Českou verzi vydala Nadace Partnerství. Design: Riki Watzka Vytištěno na recyklovaném papíru. který má ohromný potenciál spojit ochranu přírody a rozvoj venkova. Pracovní skupinu tvoří 13 lidí zastupujících členy CERI z celých Karpat. Na našem prvním workshopu dne října tohoto roku se sešli nejenom členové Pracovní skupiny pro cestovní ruch CERI, ale také zájemci pracující v oblasti ekoturismu nebo na správách chráněných území, aby skupinu reálně vytvořili a diskutovali o plánech do budoucna. Skupina vedle finalizace formálních náležitostí (Definice působnosti, pracovního plánu na období 2006/07 a rozpočtu na rok 2006) a nalezení jasných definic cestovního ruchu/udržitelného cestovního ruchu/ekoturismu vypracovala seznam rizikových faktorů a překážek udržitelného rozvoje z pohledu udržitelného cestovního ruchu v Karpatech. Tento seznam tvoří základ pro sérii letáků se základními fakty. Dále se Pracovní skupina pro cestovní ruch CERI dohodla, že se v nejbližším období zaměří na rozvoj celokarpatského ekoturistického projektu, který by měl posílit tzv. corporate identity (identitu a jednotný styl prezentace, pozn. překl.) v rámci Karpat. Vzdělání pro udržitelný rozvoj Od Miroslava Tadice, koordinátora pracovní skupiny, Ecological Society ENDEMIT, Srbsko Členové CERI z Polska, Rumunska a Srbska přijali Program vzdělání pro udržitelný rozvoj karpatského ekoregionu na semináři pořádaném v Bělehradu. Účastníci rovněž schválili obsah Pracovního sešitu, který bude využíván při realizaci tohoto programu. Program budou realizovat hlavně NNO prostřednictvím seminářů v obcích karpatského ekoregionu a bude zaměřen především na zástupce místních podílníků (členy místních samospráv, novináře, pedagogy, podnikatele, reprezentanty NNO ad.). Později, když se program na místní úrovni naplno rozběhne, bude možné pořádat semináře pro specifické, menší cílové skupiny. Zdroje poskytnuté vedoucími NNO, které program realizují, a místními obcemi umožní pořádat semináře pro žáky a studenty. Konečná podoba Programu bude distribuována členům CERI v nejbližší době. Komunikace Od Tamary Malkové, koordinátorky pracovní skupiny, Green Dossier, Ukrajina Můžeme shrnout první výstupy aktivit Pracovní skupiny pro komunikaci. Některé jsou velmi pozitivní, jiné vzbudily více otázek, než dnes dokážeme zodpovědět: Společně připravujeme náš zpravodaj tento způsob komunikace mezi členy CERI je efektivní. Zajišťujeme diskuse na různá témata prostřednictvím mailing listu tento přístup se ukazuje jako správný. Ne všichni členové CERI zasílají do zpravodaje informace to znamená, že nemají zájem. Potřebujeme vědět proč a co můžeme udělat pro to, abychom je zapojili. Zpravodaj jde i mimo okruh CERI, ale jak daleko? A co bychom měli udělat, abychom zintenzívnili šíření našich informací a názorů? Naším příštím úkolem je postavit komunikační strategii, která bude založena na těchto zkušenostech. Diskuse na toto téma probíhá na Valné hromadě. Plánování managementu Od Milana Janáka, koordinátora pracovní skupiny, DAPHNE, Slovensko Chránit biodiverzitu znamená téměř vždy hledat rovnováhu mezi potřebami druhů nebo stanovišť a socioekonomického využití a rozvoje území. Tento proces, který můžeme obecně považovat za management přírodních zdrojů, nepochybně vyžaduje důkladné plánování. Měl by zahrnovat analýzu a zhodnocení příslušných přírodních a socioekonomických parametrů. Existuje mnoho přístupů k plánování managementu. Ale příroda, kupříkladu vlk v západních Karpatech, nerespektuje administrativní hranice ani místní specifika v oblasti plánování. Takže je na lidech, aby zajistili obdobné a příznivé podmínky po vlka v celých Karpatech. Pracovní skupina pro plánování managementu byla nedávno ustavena v rámci CERI s cílem podpořit rozvoj společných přístupů k plánování a poskytnout platformu pro výměnu informací v této oblasti. V současnosti skupina zahrnuje experty z Rumunska, Srbska, Slovenska a Ukrajiny, ale je otevřena všem karpatským zemím, aby mohly přispět k vytčeným cílům. První schůze pracovní skupiny proběhne v rámci Valné hromady CERI ve dnech listopadu 2006 ve slovenském Popradu. Na programu má diskusi o národních přístupech k plánování managementu v karpatských zemích, o zkušenostech a expertíze v této oblasti v rámci CERI, dále definování překážek pro ochranu přírody v Karpatech, které vyplývají z plánování managementu a konečně formulování principů a plánování vytvoření společného přístupu k managementu v Karpatech., Biodiverzita Od Vasyla Pokyncheredy, Carpaty Eco-club, Rakhiv, Ukrajina V současnosti zahrnuje Pracovní skupina pro biodiverzitu (Biodiversity Working Group BDWG) 21 osob, které zastupují 19 organizací ze 7 karpatských zemí a WWF-DCP. Hlavním cílem BDWG je vytvoření aktivní mezinárodní sítě členů CERI, která bude zprostředkovávat informace v oblasti ochrany, obnovy a udržitelného využití karpatské biodiverzity. K hlavním úkolům pracovní skupiny patří ochrana ohrožených, endemických a reliktních druhů karpatské flóry a fauny, zejména velkých masožravců, příspěvek k vytvoření karpatské ekologické sítě, rozvoj sítě chráněných území v karpatském regionu a implementace Karpatské úmluvy, zejména jejího článku 4: Ochrana a udržitelné využití biologické a krajinné pestrosti. V kontextu Karpatské úmluvy je důležitým úkolem pracovní skupiny rovněž spolupráce na implementaci Protokolu o biodiverzitě. Pracovní skupina využije také příslušné výsledky někdejší iniciativy CEI (předchůdce CERI) z roku 2000, které budou přizpůsobeny stávajícím podmínkám. 8 CERI Newsletter 2/2006