Studie dobrovolných aktivit ekologických nevládních neziskových organizací

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Studie dobrovolných aktivit ekologických nevládních neziskových organizací"

Transkript

1 Studie dobrovolných aktivit ekologických nevládních neziskových organizací Listopad 2011 Pro MŽP ČR zpracovala: Partnerství, o.p.s. založená Nadací Partnerství Kontaktní osoba: Tomáš Růžička,

2

3 Obsah 1 KONTEXT Životní prostředí pro lidi Aktivizace občanů Druhy aktivit a problémy neziskových organizací PRŮZKUM DOBROVOLNICTVÍ V EKOLOGICKÝCH NNO V ŘÍJNU Metodika Výsledky průzkumu... 8 Struktura zaměstnanců a dobrovolníků... 8 Rozpočty ekologických NNO Vyhodnocení výsledků Data Českého statistického úřadu Data z dotazníkového šetření dobrovolníci a zaměstnanci Data z dotazníkového šetření finanční stabilita Závěr PŘÍPADOVÉ STUDIE PROJEKTŮ REALIZOVANÝCH EKOLOGICKÝMI NNO Pozemkové spolky a péče o lokality Cihelna Chmeliště ČSOP Jadernička Mozaikové sečení sadových luk na Lopeníku Ochrana biodiverzity ČSOP Alter Meles Mapování rorýse obecného na území města Karlovy Vary Hnutí Brontosaurus Zasaď si svůj strom Česká společnost pro ochranu netopýrů Ochrana netopýrů vázaných na stavby Záchranné stanice Záchranná stanice v Pátku u Poděbrad Ekologická osvěta a výchova Unie pro řeku Moravu Dunaj pro děti Rodinné centrum Vilémov o.s. Dětské lesní centrum Dvoreček (projekt ještě není dokončen) Ochrana vod pionýrská skupina Děčín Dobrá voda bude - doufejme, že všude Doprava Rezekvítek Křtinami na zelenou s Rezekvítkem LITERATURA DOTAZNÍK O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK

4 1 KONTEXT 1.1 Životní prostředí pro lidi Ochrana životního prostředí a přírodních hodnot je vymáhána zákony a zajišťována činností státu a za tímto účelem jím zřízených organizací všude ve světě. Důvodem je především ochrana zdraví obyvatel, zajištění tzv. ekosystémových služeb, ochrana přírody a krajiny pro možnost rekreace obyvatel a zachování přírodního dědictví pro další generace. Stát nikde na světě nemá dostatek prostředků pro zajištění veškeré nutné péče o životní prostředí a kromě zákonů využívá různá spojenectví a podporu jak firemního sektoru, tak především spolupráci s neziskovými organizacemi. Angažovanost občanů v neziskových organizacích je výrazem jejich vnitřních motivací a starostí o kvalitu života nejen jich samotných, ale i jejich dětí. V současnosti, kdy v České republice výrazně klesá důvěra veřejnosti ve stát a politické strany, je jakýkoliv výraz občanské angažovanosti pro věci veřejné cennou devizou. Ochrana životního prostředí tvoří veřejností často nejvíce vnímanou oblast činnosti nestátních neziskových organizací. Neziskové organizace z této oblasti asi nejvíce plní funkci stabilizačního prvku demokracie. Tvoří pestrou mozaiku co do velikosti, organizační struktury, profesionality, zdrojů financování a zejména zaměření svého působení. Působnost organizací je značně rozmanitá od přímé ochrany přírody, krajiny a životního prostředí prostřednictvím přímé terénní práce nebo snahou ovlivňovat záměry obcí, krajů i státu v oblasti životního prostředí (KEPÁKOVÁ 2004). 1.2 Aktivizace občanů V České republice podobně jako v dalších evropských zemích mají aktivity občanů za lepší životní prostředí a v ochraně přírody dlouholetou tradici. Práce pro ochranu přírody byla v době socialismu mnohdy jednou z mála možností, jak se mohli lidé realizovat. Navíc ohrožení přírody a znečišťování životního prostředí byly veřejností vnímány jako jedny z nejpalčivějších problémů společnosti. Po roce 1989 dochází v ČR k velkému rozvoji ekologických organizací. Ke konci 90. let se organizace postupně profesionalizují, brání jim v tom ovšem nedostatek finančních strana: 4/44

5 prostředků. Odliv financí je patrný především po roce 2000, kdy končí většina programů zahraniční pomoci. Na druhou stranu docházelo k mírnému navyšování prostředků pro granty neziskovým organizacím na Ministerstvu životního prostředí (až do roku 2010) a existují nové možnosti z různých fondů Evropské unie (vzhledem ke komplikovanosti zpracování žádostí jsou ovšem dostupné jen pro ty největší organizace). Veřejnost se většinou angažuje v ochraně životního prostředí ze dvou důvodů: buď je jim sympatický předmět ochrany (rostliny, krajina, živočichové) nebo brání narušení životního prostředí. V současnosti jsou veřejností velmi pozitivně vnímány např. činnost stanic pro poraněné živočichy (Národní síť záchranných stanic), výsadba stromů (Nadace Partnerství, ČSOP), brigády pro mladé lidi (Akce příroda Hnutí Brontosaurus) a péče o cenné pozemky (pozemkové spolky). Na druhou stranu existuje a vzniká množství organizací, které reagují na různé investiční záměry a brání zhoršení životního prostředí v místě, kde žijí. Nejčastěji z důvodu zvýšení hluku a znečištění ovzduší (např. z automobilové dopravy) či narušení a poškození přírody a krajiny (stavba přehrad, regulace toků, výstavba větrných a solárních elektráren), které jsou částí veřejnosti vnímány negativně. Lidé ovšem pracují v různých neziskových organizacích i jako dobrovolníci z důvodu někam patřit, realizovat se nebo přispět něčemu užitečnému. Dobrovolnictví je důležitým faktorem pro fungování neziskových institucí. Tvoří převážnou část celkové pracovní síly v sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem (NISD), a to přibližně ze 78%. Dobrovolnická činnost není placená, tudíž neziskové instituce ušetří na mzdových nákladech. A navíc jsou dobrovolnickou prací vytvářeny hodnoty, které zvyšují celkovou produkci neziskových institucí (ČSÚ). 1.3 Druhy aktivit a problémy neziskových organizací Neziskové organizace zabývající se ochranou životního prostředí jsou poněkud nepřesně označovány médii jako ekologické organizace a jejich členové jako ekologičtí aktivisté. Jejich činnost je ovšem velmi různorodá a zahrnuje nejrůznější činnosti od péče o poraněné živočichy, odborný monitoring výskytu ohrožených druhů živočichů a rostlin, nebo zajištění informovanosti veřejnosti o možnostech používání ekologicky šetrných výrobků až po účast ve správních řízeních. Například samotná oblast environmentálního vzdělávaní je velmi široká a zahrnuje vzdělávání předškoláků v zážitkových kurzech až po systematické kurzy dalšího vzdělávání učitelů. Některé organizace mají celostátní působnost, jiné jsou regionální strana: 5/44

6 nebo čistě lokální (pečující o přírodně cennou lokalitu, vzniklé jako reakce na investiční záměr poškozující životní prostředí, apod.). Některé neziskové organizace fungují na profesionální bázi (většinou s národní nebo regionální působností) a mají několik zaměstnanců, ale malé a lokální organizace fungují zcela na bázi dobrovolné práce. Dobrovolníky ovšem využívají organizace na všech úrovních. Nejvíce pracuje s dobrovolníky Český svaz ochránců přírody a Hnutí Brontosaurus. Snahy snížení závislosti na veřejných financích a grantech nadací vedly k posílení jednak individuálního fundraisingu a jednak fundraisingu korporátního. Individuální fundraisingové kampaně jsou vedeny zejména velkými síťovými organizacemi, ze získaných zdrojů pak benefitují ale i regionální pobočky. Jedná se zejména o direkt dialog kampaně (v roce 2004 organizovaní dvěma organizacemi zejména v Praze, v roce 2009 devíti organizacemi už i v okresních městech), využití dárcovských SMS (z environmentálních témat fungují nejlépe živelné katastrofy) a veřejné sbírky (z environmentálních je nejúspěšnější celostátní sbírka ČSOP Místo pro přírodu). Přesto pro většinu organizací zůstává dominantní projektové financování z veřejných zdrojů. Obecným nedostatkem větších organizací disponujících zaměstnanci bývá jejich velká fluktuace a tím pádem i zajištění stabilního profesionálního týmu. Z několika pohovorů se zástupci větších environmentálních organizací vyplývá, že mezi vnitřní (problémy) patří fluktuace pracovníků kvůli nízkým příjmům nebo nestabilitě pracovního místa a přílišné spoléhání se na dotační zdroje (přes 20% vlastních zdrojů má jen málo organizací). Problémem je také stále se zvyšující byrokracie při realizaci projektů a tím menší možnost získat prostředky z nejrůznějších fondů. Byrokracie navíc odrazuje a znechucuje dobrovolně pracující členy. Závislost na dotacích vede k ovlivnění zaměření činnosti nastavením dotačních titulů a nutností ukončit zahájenou aktivitu (propustit zaměstnance, pozbýt část vytvořeného knowhow, znehodnotit) v případě, že dotační titul nepokračuje nebo nemá návaznost. Velmi výrazně se tato skutečnost projevila v zaměření operačních programů financovaných ze strukturálních fondů mezi programovými obdobími a strana: 6/44

7 2 PRŮZKUM DOBROVOLNICTVÍ V EKOLOGICKÝCH NNO V ŘÍJNU 2011 Na základě objednávky MŽP ČR provedla Nadace Partnerství ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody v říjnu 2011 dotazníkové šetření mezi environmentálně zaměřenými organizacemi. Důvodem pro toto dotazníkové šetření byla neexistence údajů, které by hodnotily či blíže specifikovaly dobrovolnou práci mezi ekologickými organizacemi a cílem dotazníkového šetření bylo tedy získat základní data, na základě kterých lze usuzovat na význam dobrovolné práce v oblasti ochrany životního prostředí. 2.1 Metodika Celkem bylo osloveno 490 organizací, kterým byl zaslán elektronický dotazník em. Nadace Partnerství oslovila 120 příjemců grantů od Nadace Partnerství a MŽP ČR za poslední tři roky (duplicity v databázích obou organizací byly odstraněny), a 350 základních organizací Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a 20 pozemkových spolků, které oslovila kancelář ČSOP. Ve všech případech se jednalo o občanská sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Dotazníkového šetření mapovalo hlavní otázky týkající se dobrovolné práce a složení rozpočtů ekologických organizací (viz Příloha). Otázky v dotazníku byly konzultovány před rozesláním s MŽP ČR. Dotazníkové šetření bylo doplněno deseti případovými studiemi pro ilustraci několika typů projektů, které environmentální neziskové organizace realizují. Bylo ovšem obtížné získat detailnější informace o dobrovolné práci, protože organizace si tyto statistiky většinou nesledují a nejsou ani vyžadovány dárci při přípravě zpráv o projektu. Vzorek 80 odpovědí představuje 16 % návratnost, což lze považovat za dobrou odezvu, která je dána pravděpodobně vysokým kreditem tazatelů (Nadace Partnerství, ČSOP) mezi neziskovými organizacemi a faktem, že studie bude předložena MŽP ČR, které od letošního roku výrazně snížilo podporu neziskovým organizacím. Vzorek respondentů je tvořen ze 42 % ze základních organizací ČSOP (n=34) 1. 1 ZO ČSOP mají vlastní právní subjektivitu a samostatně vedou své účetnictví. strana: 7/44

8 Konzultace k datům z Registru ekonomických subjektů Českého statistického úřadu poskytlo pro tuto studii Centrum pro výzkum neziskového sektoru (http://www.e-cvns.cz/). 2.2 Výsledky průzkumu Respondenti vykonávali svou činnost z 31 % na místní a mikroregionální úrovni, 25 % na okresní, 31 % na krajské a z 20 % na celonárodní úrovni (mohli uvést více úrovní, proto součet není 100 %). Pokrytí organizací ze všech úrovní lze tedy považovat za rovnoměrné. Struktura zaměstnanců a dobrovolníků Za velmi významné lze považovat zjištění, že 34 organizací (42 %) nemá žádné zaměstnance a činnost je vykonávána pouze dobrovolnicky. V průměru mají organizace 3 plné zaměstnanecké úvazky (respektive 6, pokud počet vztahujeme jen k organizacím se zaměstnanci). Neziskové organizace využívají možností zaměstnávat jen na částečný úvazek, průměr počtu lidí pracujících v jedné organizaci je 7 (resp. 12,5). Souhrnně organizace, které odpověděly na dotazník, tj. 80 respondentů, zaměstnává celkem 576 lidí tj. 230 plných úvazků. Podle ČSÚ zaměstnávaly environmentální organizace celkově ca 500 zaměstnanců v přepočtu na plný úvazek, ovšem tyto údaje se týkají jen organizací, které mají převažující činnost v environmentální oblasti (Registr ekonomických subjektů, ČSÚ). Velká většina organizací s rozpočtem do 1 mil Kč (66 %) nemá žádného zaměstnance a svou činnost zajišťuje dobrovolnicky. Celkový počet dobrovolníků uvádí respondenti průzkumu na 2597, z toho 429 pracuje pravidelně, 2168 nepravidelně. V průměru tak pracuje pravidelně 5 dobrovolníků na organizaci a 27 nepravidelně. V organizacích s rozpočtem do 1 mil Kč (n=59) pracuje v průměru 20 a v organizacích s rozpočtem nad 1 mil Kč (n=21) pracuje v průměru 67 dobrovolníků. Zdá se tedy, že v organizacích s vyšším rozpočtem pracuje i více dobrovolníků. strana: 8/44

9 V roce 2010 odpracovali dobrovolníci podle odhadu hodin (z toho členové organizací , tj. 75 %). Ve srovnání s počtem odpracovaných hodin zaměstnanci (ať již na zaměstnaneckou smlouvu, DPP nebo DPČ) se dobrovolníci podílí na celkovém objemu práce 32 %. Vedle dobrovolnické práce poskytují ekologické organizace též možnost odborných praxí studentům SŠ a VŠ. V roce 2010 se praxí účastnilo 414 praktikantů. Graf 1: Oblasti činnosti práce dobrovolníků 1% 3% 7% 8% 6% 5% 5% 13% 8% 2% 6% 20% 3% 2% 1% 9% Péče (management) o lokality v maloplošných ZCHÚ - 5 % Péče (management) o přírodně cenné lokality mimo maloplošné ZCHÚ - 8 % Monitorovací a strážní služba v terénu - 2 % Monitoring a mapování druhů, podpora chráněných a vzácných druhů - 20 % Péče o nelesní zeleň (včetně výsadeb) - 9 % Připomínkování environmentální legislativy - 1 % Účast v odborných a poradenských orgánech veřejné správy - 2 % Zlepšování životního prostředí obcí, měst a krajů (komunitní projekty) - 3 % Poskytování informací a poradenství v oblasti životního prostředí - 6 % Environmentální vzdělávání a výchova dětí a mládeže - 13 % Environmentální vzdělávání dospělých - 5 % Činnost záchranných stanic pro volně žijící živočichy - 3 % Řízení organizace, hospodaření, PR, fundraising - 7 % Účast ve správních řízeních - 1 % Osvětové a informační kampaně - 8 % Ostatní (kancelářská činnost, apod.) - 6 % strana: 9/44

10 Z respondentů se dobrovolníci nejvíce věnují monitoringu a mapování druhů a jejich ochraně 20 % ( odpracovaných hodin dobrovolníky, hodin zaměstnanci), environmentálnímu vzdělávání a osvětě dětí a mládeže 13 % ( odpracovaných hodin dobrovolníky, hodin zaměstnanci), péči o nelesní zeleň (včetně výsadeb) se věnují dobrovolníci hodinami ročně (7 900 hodin práce zaměstnanců) 9 % a péči o území mimo zvláště chráněná území věnují dobrovolníci hodin vs hodin práce zaměstnanců 8 % z celkově odpracovaných hodin dobrovolníky. Při péči o lokality v ZCHÚ odpracují dobrovolníci hodin ročně, tj. 5 % (zaměstnanci odpracují hodin za rok). Naopak nejméně se dobrovolníci věnují práci ve správních řízeních (1 800 hodin, oproti hodinám práce zaměstnanců), připomínkování legislativy (2 100 hodin vs hodin), monitoringu a strážní službě (2 500 hodin vs hodin) nebo účasti v poradních orgánech (2 300 hodin vs. 900 hodin). V odborných a poradních orgánech či komisích veřejné správy pracuje 123 zástupců ekologických neziskových organizací, které odpověděli na dotazník. Jde zejména o různé komise městských rad (životního prostředí, dopravní, pro cyklistickou dopravu, ), výběrové komise MAS, ale i třeba o Legislativní radu vlády, Radu MŽP pro odpadové hospodářství, Mezinárodní komisi pro ochranu Labe, Radu vlády pro udržitelný rozvoj, apod. Rozpočty ekologických NNO V příjmech organizací jsou velké rozdíly. Průměrně je rozpočet organizací, které odpověděly na dotazník, 1,4 milionu Kč. Na činnost související s ochranou životního prostředí je velikost průměrného rozpočtu menší a pohybuje se průměrně kolem 1,2 milionu Kč. To je dáno tím, že ne všechny oslovené organizace vykonávají pouze aktivity v ochraně životního prostředí, ale jejich záběr je širší. Pouze 6 organizací nemá vlastní rozpočet, tedy nemá žádné příjmy a svou činnost realizuje bez finančních prostředků, a 14 organizací nemá rozpočet na svoje environmentální aktivity. Nejvíce organizací (56 %) má na své environmentální aktivity rozpočet nepřekračující 1 mil Kč ročně a medián velikosti rozpočtů těchto organizací je Kč, průměrná velikost rozpočtu v této skupině je Kč. strana: 10/44

11 Tab. 1: Rozpočty environmentálních organizací Velikost rozpočtu Počet organizací Medián rozpočtu Průměrná velikost rozpočtu mil Kč 3-10 mil Kč > 10 mil. Kč Z průzkumu vyplývá, že průměrná ekologicky zaměřená organizace má svůj rozpočet z 53 % krytý z veřejných rozpočtů (státní zdroje, kraje, obce, EU). Průměrně až 22 % příjmů organizací pochází ze zdrojů státního rozpočtu a státních fondů (medián je ovšem 10 %), ale 40 % organizací (n=32) vůbec nemá příjmy z těchto zdrojů českého státu. Z respondentů využívá vlastní činnost jako zdroj příjmů 68 % organizací, průměrně se vlastní činnost podílí 21 % na celkových příjmech. Členské příspěvky využívá 43 % organizací, ale na celkových příjmech se podílí pouze 4 %, podobně individuální dárci nečlenové tvoří 6 % příjmů organizací (využívá 38 % organizací). Evropské fondy pokrývají rozpočty ekologických organizací jen z 9 % a využívá je jedna čtvrtina organizací. Tab. 2: Zdroje příjmů environmentálních organizací Zdroj Průměr příjmů rozpočtu v environmentální oblasti (%) Procento organizací čerpající z uvedeného zdroje Státní zdroje ČR (státní rozpočet ČR, státní fondy) 22 % 60 % Rozpočty obcí 9 % 50 % Rozpočty krajů 13 % 35 % EU, veřejné rozpočty ze zahraničí 9 % 24 % Nadace, nadační fondy ČR 8 % 31 % strana: 11/44

12 Nadace zahraniční 4 % 14 % Firemní zdroje 3 % 11 % Individuální dárci (jednotlivci) 6 % 38 % Členské příspěvky 4 % 43 % Vlastní činnost 21 % 68 % Ostatní (ze závěti, apod.) 2 % 9 % Nejvíce výdajů ekologicky zaměřených organizací spadá do oblasti ekologické výchovy, osvěty a poradenství 78 %, péče o přírodu a její monitoring představuje 17 % výdajů, na zlepšování životního prostředí v obcích a městech připadají asi 3 % výdajů a na účast ve správních řízeních vynakládají 2 % svých rozpočtů. Tab. 3: Nejčastější výdaje environmentálních organizací Péče (management) o lokality v maloplošných ZCHÚ 3 % Péče (management) o přírodně cenné lokality mimo maloplošné ZCHÚ 4 % Monitoring a mapování druhů, podpora chráněných a vzácných druhů 8 % Péče o nelesní zeleň 2 % Zlepšování životního prostředí obcí, měst a krajů (komunitní projekty) 3 % Poskytování informací a poradenství v oblasti životního prostředí 15 % Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta 63 % Účast ve správních řízeních 2 % 2.3 Vyhodnocení výsledků V této části se zaměříme na komentování výsledků provedeného dotazníkového šetření a kde je to možné, provedeme srovnání s daty získanými Nadací Partnerství a MŽP ČR v minulých letech. Obecně je možné konstatovat, že průzkumy či jiná relevantní data týkající se dobrovolné práce environmentálních organizací neexistují, proto je soubor dat získaný tímto dotazníkem cenný. Podívejme se, jaká data eviduje Český statistický úřad. strana: 12/44

13 Data Českého statistického úřadu Podle statistického úřadu působilo v roce 2011 v ČR 444 soukromých neziskových environmentálních a ekologických hnutí (viz Graf 1) a dalších 25 soukromých neziskových organizací zabývajících se environmentálním vzděláváním. Je zřejmé, že data ČSÚ nezahrnují všechny organizace, které se zabývají environmentální problematikou (uvádí pouze organizace, jejichž převažující činnost je v oblasti ochrany životního prostředí). Jen základních organizací ČSOP je kolem 350 a protože každá z nich má právní subjektivitu a vlastní volené orgány (tedy velkou míru nezávislosti) je pro potřeby získávání údajů o činnosti neziskového sektoru vhodné brát ZO ČSOP jako samostatné subjekty. Graf 2: Podíl jednotlivých právních forem na celkovém počtu nestátních neziskových organizací (číslo v závorce znamená číselný kód právní formy organizace) Podíl dle právních forem v roce 2011 (v %) Církevní práv. osoby (721) 0,0% Sdružení (731) 64% Org.jednotky sdružení (731) 27,0% Nadace (117) 2% Nad.fondy (118) 1,9% Obecně prosp. spol. (141) 5,4% Převzato z Registru ekonomických subjektů, ČSÚ Největší počet nestátních neziskových organizací jich je dle přepočtu na 10 tis. obyvatel v Jihočeském kraji, hl. m. Praze, Středočeském a Libereckém kraji, naopak nejméně jich je v Ústeckém kraji, kraji Vysočina a v Moravskoslezském a Olomouckém kraji (Registr ekonomických subjektů, ČSÚ). strana: 13/44

14 ČSÚ zjišťuje počet dobrovolníků a počet jimi odpracovaných hodin. Poprvé byla dobrovolnická práce zahrnuta v satelitním účtu za neziskové instituce pro rok Tab. 4: Přehled dobrovolnické práce v oblasti životního prostředí, ČSÚ Rok Počet dobrovolníků Počet odpracovaných hodin Tabulka ČSÚ uvádí zjevně podhodnocené údaje, které neodpovídají výsledkům, zjištěným naším dotazníkovým šetřením ani průzkumem MŽP ČR z roku Data z dotazníkového šetření dobrovolníci a zaměstnanci Podle našeho dotazníkového šetření v roce 2010 odpracovalo dobrovolníků v organizacích 80 respondentů podle odhadu hodin (z toho členové organizací , tj. 75 %). Ve srovnání s počtem odpracovaných hodin zaměstnanci (ať již na zaměstnaneckou smlouvu, DPP nebo DPČ) se dobrovolníci podílí na celkovém objemu práce 32 %. To zhruba odpovídá i zjištění ČSÚ, že všechny neziskové organizace (tedy nejen environmentální) se podílí v ČR na zaměstnanosti 0,8 % a při započtení dobrovolníků je podíl na celkové zaměstnanosti 1,5 %. Z celkového počtu dobrovolníků vykonává dobrovolnou práci pravidelně každý měsíc jen 16 %! Velká většina dobrovolníků pracuje tedy pro environmentální organizace nárazově, což je pochopitelné i z charakteru některých činností, kdy například terénní práce probíhají ve velké většině sezónně. Porovnáme-li tyto výsledky s průzkumem, který provedlo mezi svými příjemci grantů MŽP ČR v roce 2010, zjistíme, že na práci 33 neziskových organizací se údajně podílelo celkem dobrovolníků. Z toho 52 % jsou členové organizace, 45 % sympatizanti z řad veřejnosti a 3 % dobrovolníci podle zákona o dobrovolnické službě. Domníváme se, že jde o nadhodnocené údaje, z kterých by vyplývalo, že průměrně v každé z 33 organizací pracuje strana: 14/44

15 333 dobrovolníků. Zdá se, že v tomto průzkumu organizace automaticky započítávaly všechny své členy mezi dobrovolníky, ale pro tuto hypotézu nejsou k dispozici dostatečné podklady. Nicméně jistě záleží i na tom, které organizace na dotazník odpovídají, protože jsou mezi nimi velké rozdíly ve využívání dobrovolníků. Z průzkumu MŽP ČR dále vyplývá, že, nejvíce členů dobrovolníků měl Český svaz ochránců přírody (74 %), dále Hnutí Brontosaurus (17 %) a Česká společnost ornitologická (4 %). Na zbývajících 25 NNO zbývá 5%, tj. 290 dobrovolníků. Nejvíce nečlenů dobrovolníků měl opět Český svaz ochránců přírody (52 %), dále Hnutí Brontosaurus (24 %), Čmelák Společnost přátel přírody (10 %) a Hnutí Duha (4 %). Na zbývajících 21 NNO připadá 10 %, tj. 460 dobrovolníků. Dobrovolníky ve smyslu zákona o dobrovolnické službě měly pouze 3 NNO Hnutí Brontosaurus (85 %), Hnutí Duha (14 %) a CEV Sluňákov (1 %). Naše dotazníkové šetření z října 2011 bylo anonymní a nesledovalo tyto údaje pro konkrétní organizace. Oceňování přínosu dobrovolnictví do ekonomiky je obecně opomíjeno jak ve výzkumech, tak statistikách. Český statistický úřad zveřejňuje vývoj pouze té části ekonomiky (tj. výkonu země), která probíhá pomocí peněžních mechanismů. Netržní aktivity ekonomiky se v těchto zprávách neobjevují (MUSILOVÁ 2005). Ohodnotit práci dobrovolníka je tedy obtížné a lze ho nejjednodušeji provést podle průměrné měsíční mzdy. V případě znalosti věku dobrovolníka lze určit hodinovou sazbu přesněji podle hlavních tříd klasifikace zaměstnanosti (KZAM) a věku. Někdy lze použít pro výpočet i mzdu specialisty. Tento druh výpočtu je založený na předpokladu, že pokud by si organizace musela na danou činnost místo dobrovolníka najmout odborníka, musela by mu organizace zaplatit částku, kterou by on sám vykalkuloval (pravděpodobně by při kalkulaci do ceny práce započítal vedle přímých nákladů částku, která by zahrnovala jeho kvalifikaci, zkušenosti, čas, náklady na podnikání, atd.). Pro tento druh výpočtu je ovšem potřebné znát druh činnosti a situaci na trhu, což je při dotazníkových šetřeních na vzorku různorodých organizací nemožné. Pokud budeme brát průměrnou hodinovou sazbu práce dobrovolníka 140,80 Kč/hod. 2, která vychází z průměrné hrubé mzdy v roce 2010, potom je hodnota dobrovolné práce v environmentální oblasti u 80 respondentů Kč. Pokud bychom pro přepočet 2 Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2010 byla Kč (MPSV ČR). strana: 15/44

16 použili minimální hodinovou mzdu, která byla 48,10 Kč v roce 2010, je hodnota zjištěné dobrovolné práce v environmentální oblasti Kč. Odhadnout reálnou hodnotu dobrovolné práce je obtížné, protože je pravděpodobné, že v řadě případů jde o práci odbornou a pro výpočet by se měla použít spíše mzda specialisty (např. monitoring, ochrana ohrožených druhů, práce v odborných komisích). Proto odhad hodnoty dobrovolné práce u 80 respondentů kolem 21 mil Kč bude spíše odpovídat realitě než při použití čistě administrativní minimální mzdy. Využití průměrné mzdy pro ocenění dobrovolné práce doporučuje např. i Příručka pro využití strukturálních fondů Ministerstva pro místní rozvoj (2010), podle které: Ocenění neplacené práce dobrovolníků musí odpovídat takovému ocenění, které nesmí přesáhnout obvyklou výši v místě a čase realizace projektu. Pro ocenění práce dobrovolníků lze využít informační systém o průměrném výdělku (ISPV). Vlastní ocenění práce se provede zařazením činnosti dobrovolníka podle průměrného výdělku dle kategorizace zaměstnanců za poslední publikované časové období. V případě, že lze práci dobrovolníka zařadit do více kategorií, použije se nižší odměna. Pokud dobrovolník vykonává stejnou nebo podobnou práci jako placený zaměstnanec, sazba uznatelná pro tuto práci bude buď sazba dle ISPV nebo mzda placeného zaměstnance, a to nižší suma z obou uvedených. Český statistický úřad ČSÚ vychází při hodnocení práce dobrovolníků podle mediánu hodinového výdělku stanoveného podle výsledků z Informačního systému o průměrném výdělku (http://www.mpsv.cz/cs/1934). Pro rok 2010 tak byla hodinová sazba dobrovolníků 137,34 Kč. Odtud vypočítaná hodnota dobrovolné práce environmentálních organizací v roce 2010 byla Kč. Nejvíce odpracují dobrovolníci při monitoringu a mapování druhů a jejich ochraně 20 % a ekologickém vzdělávání a osvětě dětí a mládeže 13 %. Vzdělávání a osvětě dospělých je věnována mnohem menší pozornost a dobrovolníci se těmto aktivitám věnují z 5 %. Naopak minimálně jsou dobrovolníci využíváni pro práci ve správních řízeních 1 % a připomínkování legislativy nebo monitoringu a strážní službě v obou případech též 1 % z celkového objemu dobrovolné práce. strana: 16/44

17 Zajímavé je, že dobrovolníci jsou různým způsobem využíváni i v procesu řízení neziskové organizace a to zhruba 7 % z celkového objemu dobrovolné práce ( odpracovaných hodin vs hodin práce zaměstnanců). Zajímavým zjištěním je skutečnost, že 34 organizací (42 %) nemá žádné zaměstnance a činnost je vykonávána pouze dobrovolnicky. Celkem pochopitelně jde o organizace, které nemají žádné příjmy (26 %) nebo jsou v nejnižší kategorii rozpočtu do 1 mil Kč (74 %). Data z dotazníkového šetření finanční stabilita V rámci dotazníkového šetření v říjnu 2010 byly zjišťovány i údaje týkající rozpočtů jednotlivých organizací a struktury jejich příjmů. Ze získaných dat od 80 respondentů vyplývá, že průměrné příjmy v roce 2010 byly Kč. Celkový objem průměrných příjmů vzrostl od roku 1998 z 566 tis. Kč, přes 893 tis. Kč v roce 2000 a 1232 tis Kč v roce 2002 (KEPÁKOVÁ 2004), na 1465 tis Kč v roce 2010 (viz Graf 2). Hodnotu průměrného příjmu je třeba brát s rezervou, neboť (1) příjmové rozpětí souboru organizací je obrovské (0 15 milionů), (2) zkreslení způsobují nulové a nízké příjmy v dolní části příjmové stupnice: ve všech sledovaných obdobích mělo přibližně % organizací příjmy pod celkovým průměrem. strana: 17/44

18 Graf 3: Srovnání vývoje celkové výše příjmů a výše příjmů očištěné o inflaci Reálná hodnota příjmů environmentálních organizací se tak od roku 2002 mírně snížila. Tento pokles může souviset s odchodem zahraničních dárců a zdrojů českých nadací, které nebyly nahrazeny jinými zdroji. Pokud srovnáme získané údaje s daty průzkumu, který si dělala Nadace Partnerství v roce 2003 (KEPÁKOVÁ 2004), můžeme odhadnout vývoj struktury rozpočtů environmentálních organizací za posledních osm let. V roce 2003 byly nejvýznamnějším zdrojem příjmů environmentálních organizací české nadace a nadační fondy (27 %), ale v roce 2010 klesl podíl nadací již jen na 8 % příjmů! Naopak stoupl význam státních zdrojů z 14 % na 22 % a stabilní zůstaly příjmy z vlastní činnosti 22 %. Vlastní činnost jako zdroj příjmů využívá zhruba stejně jako před 8 lety dvě třetiny až tři čtvrtiny organizací, i když v roce 2003, chtělo tuto formu do tří let rozvinout 90 % environmentálních organizací. Je patrné, že rozvíjení vlastní činnosti je závislé na druhu aktivit, které organizace praktikují (nejčastěji jde strana: 18/44

19 o konzultační a poradenské aktivity, zpracování expertíz, terénní práce management lokalit, vzdělávání a ekologická výchova, prodej publikací a tiskovin, atd.). Podle ČSÚ bylo v roce 2009 pouhé 1 % environmentálních organizací tzv. tržních výrobců (tzn. že z více jak 50 % kryly své celkové náklady prodejem z výroby statků, služeb a zboží) a 99 % organizací poskytovalo své statky a služby zadarmo či za tržně nevýznamnou cenu (Registr ekonomických subjektů, ČSÚ). V roce 2002 si organizace přály zvýšit podíl svých příjmů ze zdrojů EU z tehdejších 7 % na 15 %, realita roku 2010 byla ovšem 9 %. Příčinou malého využívání těchto zdrojů je především vysoká byrokratická náročnost, která je velmi demotivující, a ve většině případů nutnost předfinancovat realizované aktivity. 2.4 Závěr Na základě dotazníkového šetření mezi environmentálními organizacemi, které v říjnu 2011 provedla Nadace Partnerství ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody, byla shromážděna data od 80 neziskových environmentálních organizací z oblasti dobrovolnictví a financování těchto organizací. Jedná se o unikátní soubor dat, který představuje dostatečný vzorek pro posouzení finanční situace environmentálně zaměřených organizací a jejich přínosu pro zapojení veřejnosti do ochrany životního prostředí v České republice. Hodnota celkově odvedené dobrovolné práce u respondentů se pohybuje mezi miliony Kč za rok V organizacích pracuje přes dobrovolníků, z nichž pouze 16 % pravidelně každý měsíc. Ze všech organizací, které se účastnily dotazníkového šetření, jich 34 (42 %) nemá žádné zaměstnance a činnost je vykonávána pouze dobrovolnicky. Dobrovolníci se v environmentálních organizacích nejvíce podílejí na činnostech souvisejících s monitoringem a ochranou druhů a ekologickým vzděláváním dětí a mládeže. Lze odhadnout, že celkový objem průměrných příjmů vzrostl od roku 1998 z 566 tis. Kč na 1465 tis Kč v roce Reálná hodnota těchto příjmů očištěná o meziroční inflaci je ovšem o něco nižší a při srovnání s předchozími roky je reálná hodnota průměrných příjmů dokonce o ca Kč nižší než v roce strana: 19/44

20 Z průzkumu vyplývá, že průměrná ekologicky zaměřená organizace má svůj rozpočet z 53 % krytý z veřejných rozpočtů (státní zdroje, kraje, obce, EU). Průměrně až 22 % příjmů organizací pochází ze zdrojů státního rozpočtu a státních fondů, ale 40 % organizací vůbec nemá příjmy z těchto zdrojů českého státu. Z respondentů využívá vlastní činnost jako zdroj příjmů 68 % organizací, průměrně se vlastní činnost podílí 21 % na celkových příjmech. Členské příspěvky využívá 43 % organizací, ale na celkových příjmech se podílí pouze 4 %, podobně individuální dárci nečlenové tvoří 6 % příjmů organizací (využívá 38 % organizací). Evropské fondy pokrývají rozpočty ekologických organizací jen z 9 % a využívá je jedna čtvrtina organizací. strana: 20/44

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Národní programy ČSOP Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Ochrana biodiverzity Ochrana biodiverzity Program zahrnuje řadu především lokálních projektů mapování, praktické

Více

ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2015 ZPRACOVÁNO PRO STŘEDNĚDOBÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA LITOVELSKU Zpracovala: Ing. Ludmila Zavadilová 0 Analýza finančních zdrojů

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2015

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2015 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2015 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Prioritní oblast 1: Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Kvalitní vzdělávací a výukové programy Určení

Více

Konference k programu Monitoring sýčka obecného na Moravě

Konference k programu Monitoring sýčka obecného na Moravě Projekt Monitoring sýčka obecného na Moravě je financován z prostředků EHP a Norských fondů 2009-2014 a Ministerstva životního prostředí v rámci Malého grantového schématu Záchranné programy pro zvláště

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje

Více

Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim

Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim Členství v NSZM ČR a jeho přínosy pro město Zastřešení mezinárodními institucemi WHO Strategický rozvoj podle standardů EU a OSN postup podle metodiky

Více

Institut rozvoje evropských regionů. o.p.s. Výroční zpráva 2005

Institut rozvoje evropských regionů. o.p.s. Výroční zpráva 2005 Institut rozvoje evropských regionů. o.p.s. Výroční zpráva 2005 Květen 2006 OBSAH 1. Zpráva o činnosti společnosti v roce 2005 2. Činnosti IRER 3. Finanční hospodaření IRER v roce 2005 4. Příloha účetní

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK OBSAH: 1. Úvod... 3 2. Metodologie... 4 2.1 Základní nástroje sběr dat:... 4 2.2 Základní nástroje analýza a syntéza:...

Více

Závěrečná zpráva. Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/

Závěrečná zpráva. Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/ Závěrečná zpráva Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/70.00065 1 Obsah DATA REALIZACE PROJEKTU... 3 POPIS PROJEKTU... 4 CÍLOVÁ SKUPINA PROJEKTU... 5 KLÍČOVÉ AKTIVITY PROJEKTU...

Více

Závěrečná zpráva o projektu

Závěrečná zpráva o projektu KVK14EV_BZ_ZZ_01106_2014-00-www.doc str. 1 Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Údaje o projektu název projektu: Vybavení botanické zahrady pro ekologickou výchovu Evidenční

Více

Výsledky šetření o vybavenosti evidenčním SW na školách. Úvod. Východiska a cíle

Výsledky šetření o vybavenosti evidenčním SW na školách. Úvod. Východiska a cíle Výsledky šetření o vybavenosti evidenčním SW na školách Úvod Zpráva je jedním z výstupů projektu Příprava matriky žáků a předkládá výsledky šetření o vybavenosti evidenčním SW na školách. Šetření probíhalo

Více

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 IV. PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE PŘÍLOHY 29 Příloha 1: Úplné výsledky Rozboru Státní rozpočet 30 Krajské rozpočty a rozpočet hl. m.

Více

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2015

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2015 IV. PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE PŘÍLOHY 28 Příloha 1: Úplné výsledky Rozboru Státní 29 Krajské rozpočty a hl. m. Prahy 36 Obecní rozpočty

Více

Záchrana smilkových trávníků v EVL Beskydy. LIFE Beskydy LIFE12 NAT/CZ/629

Záchrana smilkových trávníků v EVL Beskydy. LIFE Beskydy LIFE12 NAT/CZ/629 Záchrana smilkových trávníků v EVL Beskydy LIFE Beskydy LIFE12 NAT/CZ/629 Základní informace Délka trvání projektu 6 let (2014-2019) Předpokládané náklady 607 879 Euro Příjemce podpory ČSOP Salamandr,

Více

Vzdělávací program FINANCOVÁNÍ OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY V OBDOBÍ 2007-13. Projekt CZ.04.1.03/4.2.16.4/0026

Vzdělávací program FINANCOVÁNÍ OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY V OBDOBÍ 2007-13. Projekt CZ.04.1.03/4.2.16.4/0026 Vzdělávací program FINANCOVÁNÍ OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY V OBDOBÍ 2007-13 Projekt CZ.04.1.03/4.2.16.4/0026 Prosinec 2007 Obsah Obsah... 2 Seznam příloh:... 3 Předmluva... 4 Úvod... 5 Cíle... 5 Cílové skupiny...

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

Zkušenosti SFŽP s posuzováním nákladovosti projektů Operačního programu ŽP. zelená linka:

Zkušenosti SFŽP s posuzováním nákladovosti projektů Operačního programu ŽP.  zelená linka: Zkušenosti SFŽP s posuzováním nákladovosti projektů Operačního programu ŽP www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Hodnocení projektů v PO 6 2007-2013 Hodnotící kritéria rozdělena na dvě skupiny

Více

Průzkum řízení lidských zdrojů v neziskových organizacích DOTAZNÍK

Průzkum řízení lidských zdrojů v neziskových organizacích DOTAZNÍK Průzkum řízení lidských zdrojů v neziskových organizacích DOTAZNÍK Předem Vám děkujeme za vyplnění následující otázek. Věnujte, prosíme, patřičnou pozornost i poznámkám pod zněním otázek. realizační tým

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 IV. PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 203 PŘÍLOHY 28 Příloha : Úplné výsledky Rozboru 203 29 Státní rozpočet 203 29 Krajské rozpočty a rozpočet

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Nákup vybavení k managementu lokalit (motorová pila), koordinace práce 18 dobrovolníků, zajištění správy pozemků a vytvoření propagačního baneru.

Nákup vybavení k managementu lokalit (motorová pila), koordinace práce 18 dobrovolníků, zajištění správy pozemků a vytvoření propagačního baneru. REALIZOVANÉ PROJEKTY NA PODPORU VZNIKU A ROZVOJE POZEMKOVÝCH SPOLKŮ V ROCE 2014 Podáno 30 projektů. 30 realizovaných projektů podpořeno částkou 1.400.000 Kč. Projekt: 321401 ZO ČSOP Buchlovice (IČ 70967318)

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Turnov, 18. června 2014 www.zdravamesta.cz/ls Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č ČÁST PRVNÍ Změna

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č ČÁST PRVNÍ Změna VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č. 479 ČÁST PRVNÍ Změna Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními

Více

Podpora hnízdních možností rorýse obecného (Apus apus) v Jihlavě v roce 2010

Podpora hnízdních možností rorýse obecného (Apus apus) v Jihlavě v roce 2010 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Podpora hnízdních možností rorýse obecného (Apus apus) v Jihlavě v roce 2010 Ivana Šimková,

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce PRIORITNÍ OSA 1

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce PRIORITNÍ OSA 1 Příloha č. 2 k č. j.: 2054/M/14, 34836/ENV/14 Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce Doklady, které jsou požadované pro jednotlivé prioritní osy k Závěrečnému vyhodnocení akce v Operačním programu

Více

Specifický cíl 4.2 Posílit biodiverzitu

Specifický cíl 4.2 Posílit biodiverzitu Specifický cíl 4.2 Posílit biodiverzitu Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Jakub Čejka, Jiří Nyklíček 3. 11. 2016, Dolánky u Turnova www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Aktivity specifického

Více

DĚTSKÉ SKUPINY. Podpora implementace dětských skupin Reg. č. projektu CZ /0.0/0.0/15_009/ Oddělení koncepce rodinné politiky (MPSV)

DĚTSKÉ SKUPINY. Podpora implementace dětských skupin Reg. č. projektu CZ /0.0/0.0/15_009/ Oddělení koncepce rodinné politiky (MPSV) DĚTSKÉ SKUPINY Podpora implementace dětských skupin Reg. č. projektu CZ.03.1.51/0.0/0.0/15_009/0002266 Oddělení koncepce rodinné politiky (MPSV) PROJEKT PODPORA IMPLEMENTACE DĚTSKÝCH SKUPIN Operační program

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

TRENDY A CHARAKTERISTIKY ČESKÉHO NEZISKOVÉHO SEKTORU 10 LET PO VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE seminář 12. května 2014

TRENDY A CHARAKTERISTIKY ČESKÉHO NEZISKOVÉHO SEKTORU 10 LET PO VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE seminář 12. května 2014 TRENDY A CHARAKTERISTIKY ČESKÉHO NEZISKOVÉHO SEKTORU 10 LET PO VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE seminář 12. května 2014 Česká rada dětí a mládeže, příklad střešní organizace Založena v roce 1998

Více

Výzva na podporu propagace záchranných programů Podmínky pro příjemce podpory

Výzva na podporu propagace záchranných programů Podmínky pro příjemce podpory Výzva na podporu propagace záchranných programů Podmínky pro příjemce podpory Výzva je součástí projektu Propagace záchranných programů zvláště chráněných druhů v České republice, který byl finančně podpořen

Více

INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PLZEŇ,

INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PLZEŇ, VÝROČNÍ ZPRÁVA 2012 INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PLZEŇ, o.s. 1 Obsah 1. Slovo úvodem... 3 2. Informační a vzdělávací centrum Plzeň... 4 2.1. Občanské sdružení Informační a vzdělávací centrum Plzeň...

Více

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení PRIORITNÍ OSA 1

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení PRIORITNÍ OSA 1 Příloha č. 3 k č. j.: 5066/M/10, 93231/ENV/10 Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení Doklady, které jsou požadované pro jednotlivé prioritní osy k Závěrečnému vyhodnocení v Operačním programu Životní

Více

Dohoda o zřízení Destinačního fondu Českého středohoří

Dohoda o zřízení Destinačního fondu Českého středohoří Dohoda o zřízení Destinačního fondu Českého středohoří 1a Prohlášení České středohoří je mimořádně hodnotným územím s výjimečnou turistickou atraktivitou. Jsme odhodláni toto území, v kterém žijeme, působíme

Více

Granty Strom života statistický průzkum

Granty Strom života statistický průzkum Granty Strom života statistický průzkum V rámci průzkumu byli osloveni všichni příjemci nadačního příspěvku z programu Strom života od jeho založení až po současnost (2 29) Celkový počet rozeslaných dotazníků:

Více

ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1

ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1 Příloha ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1 NÁZEV POSKYTOVATELE DOTACE: NÁZEV DOTAČNÍHO PROGRAMU: NÁZEV PROJEKTU: 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O PŘEDKLÁDAJÍCÍ ORGANIZACI 1.1. Název

Více

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010 OBSAH Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010 Strana 1. Úvod 2 2. Souhrnné výsledky dosažené v oblasti mzdové regulace RgŠ ÚSC v I. pololetí 2010

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

LOUKY a PASTVINY. Jan HORNÍK. projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea

LOUKY a PASTVINY. Jan HORNÍK. projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea LOUKY a PASTVINY Jan HORNÍK projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea Podpořeno grantem z islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci finančního mechanismu EHP a Norského finančního

Více

KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARLOVARSKÉHO KRAJE

KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARLOVARSKÉHO KRAJE KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA Kvalita přináší úspěch, úspěch přináší odpovědnost, odpovědnost přináší kvalitu Kdo jsme? Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje (KHK KK) byla ustanovena v lednu roku

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

- vysílající projekty: hostitelské projekty: 589 zahraničních účastníků, 521 domácích účastníků

- vysílající projekty: hostitelské projekty: 589 zahraničních účastníků, 521 domácích účastníků PROGRAM MLÁDEŽ V ČR HODNOCENÍ 2002 AKCE 1 MEZINÁRODNÍ VÝMĚNY MLÁDEŽE Priority ČNA pro podávané v rámci Akce 1 byly pro rok 2002 stanoveny následovně: 1. podpora multilaterálních mládežnických výměn, propagace

Více

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení PRIORITNÍ OSA 1

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení PRIORITNÍ OSA 1 Příloha č. 3 k č. j.: 1889/M/10, 36724/ENV/10 Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení Doklady, které jsou požadované pro jednotlivé prioritní osy k Závěrečnému vyhodnocení v Operačním programu Životní

Více

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení Příloha č. 3 k č. j.: 3973/M/09,71656/ENV/09 Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení Doklady, které jsou požadované pro jednotlivé prioritní osy k Závěrečnému vyhodnocení v Operačním programu Životní

Více

Rozvoj finanční kapacity - Fundraising

Rozvoj finanční kapacity - Fundraising Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rozvoj finanční kapacity - Fundraising Mgr. Michal Jarolímek České Budějovice 13. 5. 2010 a 10. 6. 2010 ZDROJE : veřejné

Více

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011 Nabídka zajištění dotací z EU XXIV.výzva OPŽP Březen 2011 Operační program životního prostředí 2007 2013 OPŽP je financován ze dvou fondů Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti Druhý

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. 10. října 2005. PRP - Nový nástroj k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti

TISKOVÁ ZPRÁVA. 10. října 2005. PRP - Nový nástroj k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti TISKOVÁ ZPRÁVA 10. října 2005 PRP - Nový nástroj k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti Společnost Sodexho Pass Česká Republika, a.s., ve spolupráci s úřady práce ve Znojmě, Vyškově a Hodoníně a s Ministerstvem

Více

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21. Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21. Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21 Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ V průběhu září října 2011 bylo osloveno 17 neziskových organizací působících v MČ Praha 21. Z toho 11 organizací svolilo

Více

Malí podnikatelé v zemědělství

Malí podnikatelé v zemědělství Malí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Rozložení soubor podle zastoupení mužů a žen. Mezi malými zemědělskými podnikateli převládají muži, představují 84% respondentů (viz Příloha 2, graf č.1).

Více

Specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území. zelená linka:

Specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území.  zelená linka: Specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Specifický cíl 4.1: Zajistit příznivý stav předmětu ochrany

Více

Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje

Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje Dne: Zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje Bod programu: 19. 12. 2016 12 Věc: Dotační program Program 2017 na podporu nové techniky, výstavby požárních zbrojnic pro jednotky SDH a podporu spolků a veřejně

Více

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce PRIORITNÍ OSA 1

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce PRIORITNÍ OSA 1 Příloha č. 2 k č. j.: 4469/M/12, 72511/ENV/12 Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce Doklady, které jsou požadované pro jednotlivé prioritní osy k Závěrečnému vyhodnocení akce v Operačním programu

Více

Rok rozvoje. Výroční zpráva 2011. Zajímavá čísla. www.salamandr.info

Rok rozvoje. Výroční zpráva 2011. Zajímavá čísla. www.salamandr.info Výroční zpráva 2011 Rok rozvoje Rok 2011 byl plánován jako rok rozvoje naší organizace, a také se jím stal. Začali jsme se více orientovat na spolupráci s firmami a úřady, na fundraising a propagaci organizace.

Více

Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí

Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí č. 13/2006 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR platným od 1. listopadu 2008 Dodatek č. 1 k Přílohám

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká

Více

Panel humanitárních organizací Ústeckého kraje. Přehled členských organizací a činností Aktualizace 22. srpna 2016

Panel humanitárních organizací Ústeckého kraje. Přehled členských organizací a činností Aktualizace 22. srpna 2016 Panel humanitárních organizací Ústeckého kraje Přehled členských organizací a činností Aktualizace 22. srpna 2016 Charakteristika Panelu humanitárních organizací Panel humanitárních organizací Ústeckého

Více

MONITORING DOTAČNÍCH ZDROJŮ. Srpen 2014

MONITORING DOTAČNÍCH ZDROJŮ. Srpen 2014 MONITORING DOTAČNÍCH ZDROJŮ Srpen 2014 Nadace ČEZ Oranžové hřiště pro rok 2014 Podporované aktivity: Grantové řízení Oranžové hřiště je zaměřeno na podporu výstavby a kompletní rekonstrukce dětských, sportovních,

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Ministerstvo financí září 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových

Více

Analýza zdrojů systému sociálních služeb

Analýza zdrojů systému sociálních služeb KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO MĚSTO JINDŘICHŮV HRADEC Analýza zdrojů systému sociálních služeb Ing. Gabriela Hrušková Koordinátorka projektu komunitního plánování sociálních služeb v J. Hradci

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 10. 12. 2013 Č. j.: 89485/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Ministerstvo financí listopad 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

4. Pracovní síly v zemědělství

4. Pracovní síly v zemědělství 4. Pracovní síly v zemědělství Stálí pracovníci V roce 2007 pracovalo v zemědělství celkem 243 179 osob bez ohledu na druh pracovního poměru k zaměstnavateli (tj. včetně nepravidelně zaměstnaných pracovníků,

Více

Výroční zpráva. o činnosti nestátních neziskových organizací v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí v kraji Vysočina za roky 2006 a 2007

Výroční zpráva. o činnosti nestátních neziskových organizací v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí v kraji Vysočina za roky 2006 a 2007 Výroční zpráva o činnosti nestátních neziskových organizací v oblasti ekologie a ochrany životního prostředí v kraji Vysočina za roky 2006 a 2007 Úvodní slovo Jsem velmi potěšen, že spolupráce neziskových

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

Celostátní síť pro venkov. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Celostátní síť pro venkov. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Celostátní síť pro venkov Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah Celostátní síť pro venkov 2007-2013 Aktivity CSV v roce 2014 Výhled pro období 2014

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Co se skrývá pod MASkou? Tvář naší MAS

Co se skrývá pod MASkou? Tvář naší MAS Co se skrývá pod MASkou? Tvář naší MAS 6 1 2 Z programů LEADER podpořila MAS 250 projektů celkovou částkou 82 599 742 Kč Celkově přinesla MAS svou činností do regionu více než 100 000 000,- Kč Projekty

Více

Seminář k výzvě. Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit MPSV, listopad 2009

Seminář k výzvě. Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit MPSV, listopad 2009 Seminář k výzvě Oblast podpory 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit MPSV, listopad 2009 Výzva č. 19 Výzva pro předkládání grantových projektů v rámci oblasti podpory 3.2 Podpora

Více

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000 1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od u 2000 1.1. Celkový vývoj Charakteristika celkového vývoje ekonomických subjektů v ČR vychází z údajů registru ekonomických subjektů (RES), kde se evidují všechny

Více

Díky vstřícné spolupráci členů sdružení a dobrovolníků IVCP, o.s. naplňuje stanovené cíle občanského sdružení, které si určilo ve svých stanovách.

Díky vstřícné spolupráci členů sdružení a dobrovolníků IVCP, o.s. naplňuje stanovené cíle občanského sdružení, které si určilo ve svých stanovách. Obsah 1. Slovo úvodem...2 2. Informační a vzdělávací centrum Plzeň...3 2.1. Občanské sdružení Informační a vzdělávací centrum Plzeň...3 2.2. Poslání a činnost IVCP,o.s. Plzeň...4 2.3. Hlavní činnosti IVCP,

Více

Definice oprávněných žadatelů, požadavky na partnerství a stakeholdery

Definice oprávněných žadatelů, požadavky na partnerství a stakeholdery Příloha č. 1 výzvy č. 03_15_024 Definice oprávněných žadatelů, požadavky na partnerství a stakeholdery Žadatelé, školy, vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, osoby samostatně výdělečně činné, obce,

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2003

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2003 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 23 Obsah: A. Metodika Účel Rozsah sledování Sledované kategorie Sledované ukazatele Metodika sledování B.

Více

Způsoby financování Domů přírody. a spol. Dita Tesařová

Způsoby financování Domů přírody. a spol. Dita Tesařová Způsoby financování Domů přírody a spol. Dita Tesařová OPŽP Investice Oblast podpory 6.2 - Podpora biodiverzity Obnova a výstavba návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných územích, ptačích oblastech,

Více

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce PRIORITNÍ OSA 1

Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce PRIORITNÍ OSA 1 Příloha č. 3 k č. j.: 3405/M/11, 55257/ENV/11 Doklady požadované k Závěrečnému vyhodnocení akce Doklady, které jsou požadované pro jednotlivé prioritní osy k Závěrečnému vyhodnocení akce v Operačním programu

Více

Prioritní cíle programu LIFE+

Prioritní cíle programu LIFE+ Prioritní cíle programu LIFE+ 1 Prioritní oblasti LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost Základní cíl: chránit, zachovat, obnovit, sledovat a zjednodušit fungování přírodních systémů, přírodních stanovišť,

Více

Pozemkový spolek GALLINAGO v roce 2010

Pozemkový spolek GALLINAGO v roce 2010 Pozemkový spolek GALLINAGO v roce 2010 Jaromír Maštera Foto: J. Maštera, A. Zedníková, V. Kodet Akreditovaný Pozemkový spolek Gallinago pozemkový spolek pro ochranu volné krajiny - funguje při Pobočce

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PLZEŇ, o.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA. INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PLZEŇ, o.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PLZEŇ, o.s. Obsah 1. Slovo úvodem...3 2. Informační a vzdělávací centrum Plzeň...4 2.1. Občanské sdružení Informační a vzdělávací centrum Plzeň...4 2.2.

Více

Zlepšení života v komunitách prostřednictvím aktivit a služeb NNO

Zlepšení života v komunitách prostřednictvím aktivit a služeb NNO Zlepšení života v komunitách prostřednictvím aktivit a služeb NNO Bojan Šuh Programový ředitel NROS NROS Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS) Rozvoj principů občanské společnosti a českého neziskového

Více

4. KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA LITOMĚŘICE

4. KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA LITOMĚŘICE . KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA LITOMĚŘICE 201 2017 Vážení spoluobčané, psát úvodní slovo ke čtvrtému komunitnímu plánu, hodnotit a rekapitulovat práci lidí, kteří se na jeho vzniku podíleli je

Více

Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012 (před připomínkovým řízením)

Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012 (před připomínkovým řízením) Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012 (před připomínkovým řízením) 18.10.2013, Praha Dotace NNO z veřejných rozpočtů v r. 2012 Rozpočet Suma dotací index (v tis. Kč) 2012/2011 státní

Více

I. CÍL A ZAMĚŘENÍ GRANTOVÉ VÝZVY 2016

I. CÍL A ZAMĚŘENÍ GRANTOVÉ VÝZVY 2016 Nadace Proměny Karla Komárka (dále jen nadace ) vyhlašuje Grantovou výzvu 2016 v programu Proměň své město (dále také jen grantová výzva nebo výzva ). Program Proměň své město (dále jen program ) se zaměřuje

Více

Data a fakta o neziskovém sektoru v ČR

Data a fakta o neziskovém sektoru v ČR Data a fakta o neziskovém sektoru v ČR Studie: Zadavatel: Zpracovatel: Verze: k 1. 3. 2015 Vývoj a současný stav českých NNO v makroekonomických ukazatelích Rada vlády pro nestátní neziskové organizace,

Více

Metodický dopis č. 4.2 Doporučení pro stanovení rozmezí mezd/platů v projektech OP VK

Metodický dopis č. 4.2 Doporučení pro stanovení rozmezí mezd/platů v projektech OP VK Č.j.: 13439/2010-41 Metodický dopis č. 4.2 Doporučení pro stanovení rozmezí mezd/platů v projektech OP VK Aktualizace č. 2 Kapitola /strana Východis ko/3 Východis ko/3 Východis ko/3 Přílohy 1-15 Změny

Více

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Plán aktivit cestovního ruchu: - dříve Konsolidovaný plán podpory

Více

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 15., 16., 17. 9. 2014 Z individuálního projektu Karlovarského kraje V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby II Systém financování 2015

Více

CEDR komunitní centrum, občanské sdružení VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009

CEDR komunitní centrum, občanské sdružení VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBSAH 1. ÚVODNÍ SLOVO 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 3. VZNIK A POSLÁNÍ 4. PROJEKTY 5. ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ 6. PODĚKOVÁNÍ 7. FINANČNÍ PODPORA 8. SPOLUPRÁCE A PODPORA 1. ÚVODNÍ SLOVO Vážené čtenářky,

Více

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled

Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Strategický plán města Police nad Metují Strategická část tabulkový přehled Prioritní osa 1 (PO 1) Sociokulturní život města Strategický cíl PO 1 - Město nabízející bohaté možnosti využití volného času

Více