Zjišťování výdajů na ochranu životního prostředí v České republice (metodicko analytická studie)

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zjišťování výdajů na ochranu životního prostředí v České republice (metodicko analytická studie)"

Transkript

1 Univerzita Pardubice F a k u l t a e k o n o m i c k o s p r á v n í Zjišťování výdajů na ochranu životního prostředí v České republice (metodicko analytická studie) Výzkumný úkol VaV 320/02/01 Alternativní indikátory udržitelného rozvoje, udržitelnosti a blahobytu Zpracoval: Doc. Ing. Eduard Souček, CSc. hlavní řešitel Doc. Ing. Ilona Obršálová, CSc. Ing. Václav Ježdík P a r d u b i c e Listopad 2002

2 Obsah ÚVOD POTREBA MONITOROVÁNÍ STRATEGIE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE VZNIK A GENEZE POJMU TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ OD RIO DE JANEIRA 1992 PO JOHANNESBURG HLUBINNÁ EKOLOGIE - FILOZOFICKÝ PRÍSTUP K NAPLNOVÁNÍ ZÁSAD TUR AGENDA 21 INSPIRATIVNÍ ZDROJ PRO TVORBU INDIKÁTORU TUR LOKÁLNÍ AGENDA 21 A ÚLOHA REGIONÁLNÍ A MÍSTNÍ STATISTIKY STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR PRED VSTUPEM DO EU ZOBRAZOVÁNÍ INTERAKCÍ MEZI ŽIVOTNÍM PROSTREDÍM A EKONOMIKOU ZÁKLADNÍ PROBLÉMY ZOBRAZOVÁNÍ VAZBY MEZI SYSTÉMEM NÁRODNÍCH ÚCTU A ÚCTU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V EU SOUCASNÝ STAV MONITOROVÁNÍ TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V CR OBSAH A ROZSAH INFORMACÍ ZJIŠTOVANÝCH V CR POŽADAVKY EVROPSKÉ UNIE A JEJICH USPOKOJOVÁNÍ INFORMACNÍ STRATEGIE EU V OBLASTI KVANTIFIKACE VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ METODICKÉ PRINCIPY METODIKA VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ VAZBA VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ NA ÚCETNICTVÍ PODNIKU BILANCNÍ A ANALYTICKÉ PRÍSTUPY DOSTUPNOST DAT V CLENSKÝCH ZEMÍCH EU DOSTUPNOST DAT V KANDIDÁTSKÝCH ZEMÍ EU ZJIŠTOVÁNÍ VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V CR ZJIŠTOVÁNÍ ÚDAJU O ENVIRONMENTÁLNÍCH INVESTICÍCH ZJIŠTOVÁNÍ CELKOVÝCH VÝDAJU PODLE SEKTORU SHRNUTÍ STAV INFORMACNÍCH ZDROJU ZA BUSINESS SEKTOR V CR INFORMACNÍ DEFICITY A PROBLÉMY S JEJICH ODSTRANOVÁNÍM VYMEZENÍ VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V BUSINESS SEKTORU V CR ZPRAVODAJSKÝ SOUBOR PRO ÚCELY ZJIŠTOVÁNÍ VÝDAJU PRÍPRAVA VNITROPODNIKOVÉ EVIDENCE PREDPOKLADY PRO STATISTICKÉ ZJIŠTOVÁNÍ VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V BUSINESS SEKTORU V CR VYHODNOCENÍ ZKUŠENOSTÍ CLENSKÝCH STÁTU EVROPSKÉ UNIE PROVEDENÍ PRE-TESTU STATISTICKÉHO ZJIŠTOVÁNÍ V CR

3 8. PROJEKT STATISTICKÉHO ZJIŠTOVÁNÍ VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V BUSINESS SEKTORU V CR NÁVRH MODULU STATISTICKÉHO VÝKAZU VYMEZENÍ ZPRAVODAJSKÉHO SOUBORU BUSINESS SEKTORU VARIANTY STATISTICKÉHO ZJIŠTOVÁNÍ APLIKACE VÝBEROVÉHO ZJIŠTOVÁNÍ ORGANIZACNÍ PRÍPRAVA STATISTICKÉHO ZJIŠTOVÁNÍ ZÁVERY A SHRNUTÍ LITERATURA: PRÍLOHY

4 Úvod Rešitelský tým Univerzity Pardubice, fakulty ekonomicko správní, rešil výzkumný úkol jako prunik množiny informacních potreb na strane jedné a množiny možností tyto informace získat na strane druhé. Východiskem byla rekognoskace soucasných nároku na informace nezbytné pro monitorování trvale udržitelného rozvoje v Ceské republice pri respektování zahranicních zkušeností a stavu poznatku obsažených v teoretických pracích tuzemských i zahranicních odborných pracovišt a zejména pak v návaznosti na dlouhodobou informacní strategii Evropské Unie a OECD v této oblasti. Po komparaci techto nároku se soucasným stavem jejich uspokojování v Ceské republice se ukázalo, že znacné informacní deficity má Ceská republika predevším v úplnosti dat podchycujících aktivity, smerujících k podpore udržitelného rozvoje, jejich kvantifikaci a provázání s celkovým ekonomickým a spolecenským vývojem. V kontextu se zadanou úlohou se proto pozornost rešitelského týmu soustredila predevším na tu stránku merení eko efektivnosti, která sleduje aktivity na ochranu životního prostredí v penežním vyjádrení, protože pouze pri poznání a bilancním vyjádrení penežní i naturální stránky techto aktivit lze dospet k exaktnejšímu obrazu o dosahovaném efektu a to jak na úrovni makro, tak mikro. Tento smer tvorby informacních zdroju není nový, jeho realizace je však spojena s prekonáním mnoha praktických problému, o jejichž rešení se s ruzným konecným výsledkem rada evropských státu pokusila. Pri hledání optimální cesty pro Ceskou republiku byly využity jednak poznatky státu Evropské Unie s realizaci statistických zjištování výdaju na ochranu životního prostredí v business sektoru, jednak vlastní zkušenosti z pilotního šetrení na vzorku podnikatelských subjektu. Navržená koncepce prosazuje zjištování výdaju na ochranu životního prostredí tak, aby byly pokryty potreby tvorby základních indikátoru nezbytných pro monitorování trvale udržitelného rozvoje, jednak informacní potreby spojené se sestavováním satelitních národních úctu a bilancí ve všech základních strukturách. Vlastní projekt statistického šetrení je rešen variantne s ohledem na ruzné prístupy k vymezení zpravodajského souboru a na potreby sladení se stávající statistickou praxí. Pri zpracování predkládané studie spolupracoval rešitelský tým s mnoha odborníky a institucemi. Velmi cenným vkladem byly zejména informace získané na seminárích, které organizovalo Ministerstvo životního prostredí k problematice environmentálního úcetnictví a k zavádení systému EMAS. 3

5 1. Potreba monitorování strategie trvale udržitelného rozvoje Potreba monitorování strategie trvale udržitelného rozvoje (TUR) je dána mimorádným významem obsahu tohoto pojmu z hlediska budoucnosti lidstva a planety Zeme. Naplnování zásad TUR totiž vyžaduje zcela nové hodnocení úspešnosti ekonomického rozvoje, zkoumání a hodnocení vazeb mezi rozvojem ekonomiky a jeho sociálními a ekologickými dusledky. S tím souvisí nové prístupy k regulaci reprodukcního procesu lidské populace, výroby, spotreby a cerpání prírodních zdroju, k zásadním zmenám v lidském myšlení, chování a životním stylu pri naplnování životních cílu a tzv. blahobytu. Je zrejmé, že zde nevystacíme se stávající soustavou statistických a úcetních ukazatelu, a že je treba zacít systematicky pripravovat soubor indikátoru TUR, ekologického životního stylu a ekogramotnosti obyvatel. Pro úcely této studie se jeví jako úcelné uvést souhrnne základní východiska, ze kterých vychází strategie udržitelného rozvoje, aby bylo patrné, do jaké míry rešení navrhovaná v této studii s pojetím udržitelného rozvoje korespondují a do jaké míry návrhy na odstranení informacních deficitu, prispívají k merení ekoefektivnosti a k podpore principu udržitelného rozvoje. 1.1 Vznik a geneze pojmu Trvale udržitelný rozvoj Obrat ke kvalitativne novému prístupu k ochrane životního prostredí nazrává od šedesátých let, kdy se objevují prukazné a varovné signály nevratného ohrožení životního prostredí na zemekouli, a jeho závažných dusledku pro lidstvo. Stále se zhoršující prostredí v mnoha oblastech sveta vedlo v roce 1968 radu významných osobností reprezentujících vedu, prumysl, ekonomii, sociologii i nekteré vládní cinitele k vytvorení tzv. Rímského klubu, který se sešel v Ríme (odtud název). Clenové tohoto klubu jako jednu z prvních velkých akcí zorganizovali ve spolupráci s Technologickým institutem v Massachusetts (USA) hodnocení dosavadního vývoje sveta a vypracování prognózy do roku Sledovali 5 hlavních faktoru, majících nejvetší vliv na životní prostredí: rust poctu obyvatelstva a s ním související prumyslovou a zemedelskou produkci, cerpání surovin a znecištení prostredí odpady všeho druhu. Príslušné údaje sestavili do nekolika set rovnic a zpracovali ve trech ruzných variantách: první predstavovala prubeh, který odpovídal soucasným trendum druhá predpokládala pomalejší rust obyvatelstva a menší cerpání surovin a produkce odpadu tretí, poslední, byla založena na tzv. nulovém rustu obyvatelstva a znacne omezeném cerpání surovin a odpadové produkce Podle získaných výsledku by melo v prvním prípade dojít ke zhroucení lidské civilizace již po roce 2050, druhá varianta umožnovala prežití lidstva v 21. století, ale za cenu 4

6 znacného zhoršení životních podmínek, a teprve poslední dávala pomerne príznivé vyhlídky do budoucna. Výsledky studie autori zverejnili ve studii Meze rustu v roce ) Pres ostré kritiky i nekteré nevyhnutelné nedostatky této studie (napr. požadavek okamžitého zastavení hospodárského rustu) dosáhly první signály Rímského klubu svého hlavního úcelu. Lidé se zacali zajímat o problematiku populacní exploze, o globální ekonomický rust a jeho dusledky, o cerpání prírodních zdroju, o kvalitu životního prostredí, o odpady. Existující hnutí na ochranu prírody a životního prostredí zintensivnila cinnost a vznikají nová. V mnoha zemích byly zrízeny funkce ministru životního prostredí a vlády byly pod tlakem verejnosti prinuceny k rázným krokum v legislativní, technické a ekonomické oblasti. V širší míre se zacali problematikou životního prostredí zabývat politici, právníci, technici i ekonomové. Vznikají environmentální disciplíny: Environmental Ekonomy, E. Law (právo), E. Technology. Jsou prijímány zásady ekologické politiky, napr. zásada, podle níž znecištovatel musí za znecištování životního prostredí platit. Prijímaná ekonomická, legislativní a technická opatrení, nástroje a stimuly však nemohly rešit problémy životního prostredí komplexne a globálne. Šlo spíše o rešení dusledku než prícin, o tzv. opatrení na konci roury (End-of-Pipe). V roce 1972 se uskutecnila první mezinárodní konference OSN o životním prostredí ve Stockholmu. Ta ve svých záverech konstatovala (shodne s Rímským klubem), že hlavním viníkem globálních ekologických problému zeme je neomezený hospodárský a demografický rust. Mezinárodní jednání s ekologickou tématikou pokracovala s petiletou pravidelností a narustající intenzitou až do dneška. V osmdesátých letech bylo zrejmé, že se nedarí z mnoha duvodu hospodárský ani demografický rust zastavit a vznikla otázka, zda je to vubec reálné a zda o to lidé skutecne usilují. Pokud se autori knihy Meze rustu nemýlili, pak je hrozba katastrofické varianty nevyhnutelná. V roce 1983 ustavilo proto Valné shromáždení OSN svetovou komisi pro životní prostredí a rozvoj (WCED), která mela rešit tri naléhavé úkoly : Analyzovat kritické problémy životního prostredí a hospodárského rozvoje formulovat realistické návrhy na jejich rešení, Navrhnout z tohoto hlediska nové formy mezinárodní spolupráce, Zvyšovat poznání a angažovanost v cinnosti jednotlivcu, dobrovolných organizací, podniku, ústavu a vlád. Komise byla nezávislou institucí mající vztah k jednotlivým vládám a k OSN, ale nebyla jimi rízena. Predsedkyní komise byla jmenována tehdejší norská premiérka Gro Harlem Brundtlandová. Komise mela 21 clenu z 20 zemí sveta. Zacala pracovat v Ženeve v roce 1984 a behem svého trvání zasedala v ruzných cástech sveta, aby se mohla dobre seznámit se všemi ekologickými a rozvojovými problémy jednotlivých svetových regionu. Pri techto zasedáních byla porádána tzv. verejná slyšení, na nichž mohl kdokoliv svobodne vyjádrit své názory k rešeným problémum. Na posledním zasedání komise dne 27.února 1987 v Tokiu bylo vydáno prohlášení (tzv. Tokijská deklarace), které shrnuje výsledky práce komise obsažené ve zpráve Naše spolecná budoucnost (Our Common Future). Jako cíl a kritérium národní 1 Meadows, D.H.-Meadows, D.L.-Randers, J.-Behrens, W.W.: The Limits to Growth. New York, Universe Book,

7 politiky a mezinárodní spolupráce, na než by se mely všechny zeme zamerit, definovala pojem trvale udržitelný rozvoj a zároven uvedla osm základních principu, které by pri rízení svých cinností mely všechny zeme uplatnovat. Dle této zprávy se pojmem trvale udržitelný rozvoj rozumí takový rozvoj, pri nemž každá soucasná generace bude uspokojovat své potreby, aniž by pritom ohrozila schopnosti budoucích generací uspokojovat jejich potreby. Osm základních principu, jež by mely pomoci zajistit trvale udržitelný rozvoj : Oživit hospodárský rust - Prumyslové zeme musí prispívat k oživení svetového hospodárského rustu a podporovat hospodárský rust v rozvojových zemích, nebot chudoba státu je hlavním puvodcem znehodnoceného životního prostredí, jež svou degradací ovlivnuje nejen velké pocty lidí v rozvojových zemích, ale ohrožuje i celé lidské spolecenství. Je treba realizovat takové mezinárodní akce, které vyreší dlužní krizi a posílí prísun financí na rozvoj. Zmenit kvalitu rustu - Hospodárský rust by mel být rustem nového druhu, jenž nelze charakterizovat jen standardními hospodárskými ukazateli, ale také úsporným cerpáním a stavem zásob prírodních zdroju, lepším rozdelením príjmu, racionalizací vuci prírodním pohromám a prumyslovým rizikum, dokonalejší zdravotní pécí a uchováváním kulturního i prírodního bohatství. Hlavními spolecenskými cíli by mely být: udržitelnost, nestrannost, sociální spravedlnost a bezpecnost. Uchovávat, šetrne využívat a obohacovat prírodní zdroje - Pro uchování životního prostredí a prírodních zdroju je nutné efektivneji využívat energii, vodu, suroviny. V praxi to znamená snížit spotrebu prírodních zdroju na jednoho obyvatele a podporovat zavádení ekologicky cistých produktu, technologií a alternativních zdroju. Je také treba vcas dobre odhadnout úcinky nových výrobku a nových technologií. Zajistit udržitelnou úroven populace - Je treba nastolit rovnováhu mezi populací a dosažitelnými zdroji, regulovat populacní prírustky s prihlédnutím k možnostem ekonomiky, uspokojovat základní potreby obyvatelstva nejen z hlediska dneška, ale i z hlediska príštích generací. Nove orientovat techniku a odstranovat rizika - V orientaci technického rozvoje musí být venována vetší pozornost ekologickým faktorum. V národním i mezinárodním merítku je treba zavést institucionální mechanismy, které budou hodnotit všechny zásahy do prírodních systému, jakož i potenciální úcinky nových technických zarízení a nových technologií ješte pred jejich realizací. Zvyšovat a vynucovat odpovednost za škody na životním prostredí. Zajistit volný prístup verejnosti k relevantním informacím a do rozhodovacích procesu. Integrovat ekologické a ekonomické aspekty pri rozhodování - Ekologické a ekonomické cíle se musí vzájemne podporovat a integrovat. V praxi to znamená, že ekologická dimenze hospodárské politiky musí být posuzována soucasne s její dimenzí ekonomickou, obchodní, energetickou, zemedelskou, sociální, a to jak v národních, tak i v mezinárodních institucích. 6

8 Reformovat mezinárodní hospodárské vztahy - Zavádet takové obchodní, kapitálové a technologické toky, které budou slucitelnejší s požadavky péce o životní prostredí a o prírodní zdroje. Pomáhat rozvojovým zemím rozšírit predpoklady pro obohacení a diferenciaci své ekonomické a obchodní základny a pro zabezpecení sobestacnosti. Posílit mezinárodní spolupráci - V mezinárodní spolupráci se musí priznat vyšší priorita monitorování, hodnocení a výzkumu životního prostredí a prírodních zdroju, jejich obhospodarování a šetrnému využívání. Všechny zeme musí prohlubovat spolupráci mnohostranných institucí, utvárení a dodržování pravidel v takových oblastech, jako je obchod a investice a respektovat uznání absolutního významu mezinárodního míru a bezpecnosti. Obecne je možno charakterizovat systém trvale udržitelného rozvoje jako výslednici sladování ekonomických, sociálních (humanitních) a ekologických aspektu a cílu rozvoje, jako úcinný nástroj rešení globálních problému Zeme, kontinentu, státu i menších územních jednotek. Jeho naplnování predpokládá plnou integraci environmentální, ekonomické a sociální rozvojové politiky. Je treba poznamenat, že pojem trvale udržitelný rozvoj nebyl a není dosud exaktne a konkrétne vymezen, což je samozrejme velmi obtížné a složité. V zákone o životním prostredí (c. 17/1992 Sb.) je chápán jako takový rozvoj, který soucasné spolecnosti i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potreby, a pritom nesnižuje rozmanitost prírody a zachovává prirozené funkce ekosystému. Pres zakotvení v cs. zákone a pres bežné používání tohoto pojmu v mezinárodních jednáních a v dokumentech OSN se ve státní politice životního prostredí Ceské republiky tento pojem zacíná používat až na konci devadesátých let. 1.2 Od Rio de Janeira 1992 po Johannesburg 2002 Vyvrcholením prípravy a schválení mezinárodních dokumentu o trvale udržitelném rozvoji byla mezinárodní konference OSN o životním prostredí a rozvoji v Rio de Janeiro v r ) Zúcastnili se jí zástupci 170 zemí sveta, z toho 106 hlav státu a celkem 10 tisíc delegátu. Probíhala ve znamení urcité euforie, že se lidstvu podarilo najít v zásadách TUR východisko z katastrofických vizí. Konference se stala významným mezníkem ve svetové diplomacii i ve strategii globálního vývoje Zeme. Bylo konstatováno, že pro bezpecnejší a prosperující budoucnost je potreba rešit integraci zájmu životního prostredí a nezbytného rozvoje spolecnosti. Predstavitelé zúcastnených zemí (vcetne tehdejšího Ceskoslovenska, jehož delegaci vedl tehdejší federální ministr ŽP Ing. Josef Vavroušek,CSc.), prijali nekolik významných dokumentu, které mají být vodítkem pri naplnování principu trvale udržitelného rozvoje v jednotlivých zemích, na všech úrovních verejné správy a ve všech sektorech. Jde o následující dokumenty : 2 UNCED United Nation Conference on Environment and Development, Rio de Janeiro,

9 1. Deklarace z Rio de Janeira o životním prostredí a rozvoji 2. Rámcová úmluva Spojených národu o zmene klimatu 3. Úmluva o biodiverzite 4. Prohlášení k principum globální dohody o využívání, ochrane a trvale udržitelném rozvoji všech typu lesu 5. Agenda 21 komplexní návod globálních akcí, které mohou poznamenat nebo ovlivnit prechod na trvale udržitelný rozvoj. Agenda 21, nejobsáhlejší dokument a soucasne program pro 21. století, obsahuje 40 kapitol (cca 500 stran), zabývá se naléhavými problémy dneška, pricemž se zameruje také na prípravu sveta rešit úkoly nového století a odráží celosvetový konsensus a na nejvyšší úrovni prijatý politický závazek ke spolupráci v oblasti rozvoje životního prostredí vcetne prijetí principu udržitelného rozvoje 3). Jako klícová slova z techto dokumentu nutno vyzvednout : príroda, prírodní zdroje, zmeny klimatu, biodiverzita, ochrana vod a lesu, lidé, právo na život, odstranení chudoby, globální partnerství, eliminace neudržitelných modelu výroby a spotreby. Je bohužel zrejmé, že uvedené pojmy a zásady (a vubec všechny dokumenty z mezinárodních konferencí) mají víceméne jen deklarativní charakter, nejsou právne závazné. Na posílení významu a závaznosti záveru z Ria prijalo proto Valné shromáždení OSN v prosinci 1992 usnesení s výctem konkrétních aktivit k jejich naplnování. V usnesení OSN z prosince 1994 požaduje od vlád clenských státu OSN všeobecnou podporu a šírení principu trvale udržitelného rozvoje. Pri OSN došlo též k institucionálnímu posílení výsledku a záveru z Ria vytvorením Komise pro TUR, a stálého odboru OSN pro koordinaci rízení a TUR Po Riu následovala rada navazujících mezinárodních konferencí, zejména : Svetová konference o lidských právech - Víden 1993 Mezinárodní konference o lidské populaci a rozvoji - Káhira 1994 Svetový sjezd pro sociální rozvoj - Kodan 1995 Svetová konference o ženách - Peking 1995 Konference o lidských sídlech - Istanbul 1996 Svetový potravinárský sjezd - Rím 1997 Summit OSN o zmenách klimatu - Kjóto 1997 Významná byla další konference OSN o životním prostredí a rozvoji tzv. Summit II, nebo také Rio + 5, konaná v cervnu 1997 v New Yorku jako zvláštní zasedání OSN. Její výsledky v porovnání s ocekáváním se jeví pomerne skromné a jsou všeobecne prijímány s jistými rozpaky. Na jedné strane se potvrdil a deklaroval zájem všech zúcastnených zemí o prechod na cestu trvale udržitelného rozvoje, vytycily se obecné priority a pojmenovaly hlavní prekážky k jeho naplnování (na prvním míste nedostatek financních zdroju). Byly prijaty dva dokumenty : politická Deklarace a Program další realizace Agendy 21. Na strane druhé zejména pod vlivem zásadního nenaplnování principu TUR, se casto hovorí o vystrízlivení a zklamání. Ukázalo se totiž, že se základní globální problémy Zeme nejen nezmírnují, ale naopak dále prohlubují. 3 Ceský preklad Agendy 21 vydalo Ministerstvo životního prostredí CR v roce

10 Ve dnech probíhal v Johannesburgu (JAR) dosud nejvetší Svetový summit OSN o trvale udržitelném rozvoji (WSSD), nazývaný také Rio + 10, protože je vlastne pokracováním a bilancováním záveru z obdobné konference v Rio de Janeiro v roce Úcast 65 tisíc delegátu ze 174 signatárských zemí, z toho 120 nejvyšších státních predstavitelu charakterizuje na jedné strane kvantitu, na strane druhé prubeh diskuse a prijaté závery v 70 stránkovém záverecném protokolu pak kvalitu konference. Bilance vývoje z hlediska naplnování zásad trvale udržitelného vývoje je nepríznivá. Bylo konstatováno, že závery z Ria se neplní. Zejména se výrazne prohlubuje propast mezi bohatstvím a chudobou. Na pomoc rozvojovým státum mely prispívat bohaté zeme cca 0,7% HDP, skutecnost se pohybuje v prumeru kolem 0,2%. Zhruba 1,1 mld. obyvatel sveta žije v extrémní chudobe, z toho 850 miliónu trpí hladem a asi 1,2 mld. lidí žije s denním príjmem nižším než 1 USD. Do roku 2000 mely být sníženy emise skleníkových plynu na úroven roku Tzv. Kjótský protokol z roku 1997 tyto hodnoty dále zprísnil. V létech emise oxidu uhlíku však naopak narustaly o 9,1 % rocne. Nedostatecne se plní Úmluva o biodiverzite, kterou ve svých projektech uplatnuje pouze 2/3 signatáru úmluvy. Nenaplnuje se výzva k zajištení nezávadné vody pro všechny, jestliže 1,1, mld. lidí nemá prístup k cisté vode a 30 tisíc lidí denne umírá na nemoci ze závadné vody. Pro nedostatek penez se neplní úmluva z roku 1996 o boji proti rozširování pouští. Závazky z Ria o omezení rybolovu neratifikovalo 15 z 20 nejvetších rybárských velmocí a tretine prumyslove lovených ryb hrozí vyhubení. Celkove pokracuje trend rustu výroby a spotreby a již zrejme prevyšuje ekologickou kapacitu Zeme o 25 %. Z tohoto pohledu se jeví závery z Johannesburgu jako nedostatecné a málo závazné, presto však alespon cástecne nadejné. Myšlenka trvale udržitelného rozvoje jako východisko lidstva v 21. století bylo dále potvrzeno a úcastníci summitu se shodli na techto záverech: do roku 2015 by mel být snížen na polovinu pocet lidí, kterí nemají prístup k základní zdravotní péci vznikne fond solidarity na boj proti chudobe, príspevky do fondu budou dobrovolné patentová politika Svetové obchodní organizace by nemela bránit chudým zemím v poskytování léku všem obyvatelum do roku 2010 se má omezit vymírání živocišných a rostlinných druhu nejpozdeji do roku 2015 se mají obnovit zásoby ryb ve svetových morích, ovšem jen tam, kde je to možné ( jak bylo poznamenáno v záverecném protokolu). do roku 2020 budou chemikálie vyrábeny a používány takovým zpusobem, aby se minimalizoval jejich škodlivý vliv na cloveka a životní prostredí. Potvrzuje se, že naplnování vize trvale udržitelného rozvoje je beh na dlouhé trate. Summit v Johannesburgu potvrdil sice oprávnenost této vize, ale faktické výsledky summitu jsou skromné. Myšlenka trvale udržitelného rozvoje je tudíž stále predevším výzvou k jejímu hlubšímu propracování (vcetne informacních zdroju) a následné realizaci. Statistika má v tomto kontextu velký význam, protože muže hloubeji propracovávat indikátory 9

11 TUR z hlediska dosavadních, prevážne negativních vývojových tendencí, a tím soucasne dokumentovat ( v rámci analýzy vzájemných vazeb) jejich zhoubné dusledky pro lidstvo. A to nejen v casových radách minulosti, ale i v prognostických úvahách pro budoucnost. 1.3 Hlubinná ekologie - filozofický prístup k naplnování zásad TUR Hlubinná ekologie je spojena s promenou životního stylu. Ekologicky odpovedný život je napríklad provázen antikonzumenstvím, využíváním hromadné dopravy, plánováním rodiny, využíváním biozemedelství, energetickou šetrností a celkovým príklonem k prírode. Lidé si postupne zacali stále více uvedomovat, že radu v dnešní dobe již drahých nemocí zpusobuje chybný životní styl. Ekologický životní styl je proto ústredním heslem hlubinné ekologie. Hlubinná ekologie pohlíží s jistým despektem na fenomén hrubého národního produktu jako na ukazatele životní úrovne a spíše tento výraz spojuje s hrubým národním znecištením. S pojmem hlubinná ekologie prišel jako první Arne Naess v roce ). Své názory zverejnil v publikaci The Shalow (melkost, melcina) and the Deep (hloubka, hlubina), v níž chtel odlišit standardní ekologické prístupy na ochranu životního prostredí ( melká ekologie) od zásadních, kvalitativních, hlubinných prístupu, spocívajících ve zmenách vzorcu chování lidí 5). Na jeho pojetí navázali další myslitelé. Ekologické vedomí a hlubinná ekologie ostre kontrastují s prevládajícím svetovým názorem technokraticko-industriálních spolecností, podle nehož jsou lidé bytosti izolované a v podstate oddelené od zbytku prírody. Hlubinná ekologie, tedy studium našeho místa na Zemi, zahrnuje totiž v prvé rade studium nás samých, jakožto cástí organického celku. Alternativou vysokého konzumu podmíneného velkým pracovním vypetím, rostoucím cerpáním prírodních zdroju a rustem produkce nejruznejších odpadu, by se mel postupne v souvislosti se spolecenskými zmenami stát skromnejší život s dostatkem volného casu. Volný cas je soucástí nehmotných stránek životní úrovne. Problém však spocívá v primereném rozložení dostatku volného casu na obcany dané spolecnosti v podmínkách konzumní spolecnosti, vystavené konkurencním tlakum. Objevují se názory, že sociálne spravedlivé rešení této otázky není v podmínkách daného systému možné, a že je nutné pomýšlet na jeho budoucí zmenu. Komparace zásad mezi prevládajícím svetovým názorem a hlubinnou ekologií Prevládající svetový názor Hlubinná ekologie Panství nad prírodou Prírodní prostredí jako zdroj pro lidi Materiální ekonomický rust pro rostoucí lidskou populaci Harmonie s prírodou Veškerá príroda má vlastní hodnotu (rovnost biologických druhu) Uspokojování prostých hmotných potreb stabilizované populace 4 Nass, A.: The Shalow and the Deep, Long-Range Ecology Movement, 1973, c Naess, A.: Ekologie, pospolitost a životní styl, Praha, Abies,

12 Prírodní zdroje jsou dostatecné, neomezené a nevycerpatelné Vysoká úroven technického pokroku a technických rešení Konzumerismus Národní (centralizované) spolecenství Zásoby zeme jsou omezené, nekteré zásahy mohou být nevratné Primerené technologie. Veda, která není zamerená na ovládnutí Vystacit s málem, recyklace, hospodárnost, šetrnost Menšinová tradice, regionalizace, decentralizace Ekologický životní styl je mottem prívržencu hlubinne ekologické filosofie. Pocet lidí, který se k nemu priklání stále narustá, zejména v zemích, které mají své zkušenosti s dusledky premíry konzumu. Existují ovšem i silné opacné tendence. Jednou z nich je snaha zejména financne silných nadnárodních spolecností tyto ekologické antikonzumní proudy paralyzovat, predevším vymýváním mozku (brainwasching) spotrebitelu reklamou. Rovnež tak nelze poprít, že cást obyvatelstva rozvojových zemí spatruje v etape konzumní spolecnosti svuj životní cíl. Jakoby touto etapou se všemi jejími dusledky bylo nutné projít, a až následne se ztotožnit s myšlenkami hlubinné ekologie. V globálním merítku se jedná o závod s casem a zrejme i o znacne teoretickou, málo reálnou a fiktivní predstavu budoucího spolecenského vývoje. Podmínky a kapacita planety Zeme zrejme neumožnují dosáhnout soucasné ekonomické a konzumní úrovne euroamerické civilizace pro veškeré lidstvo na zemekouli. 1.4 Agenda 21 inspirativní zdroj pro tvorbu indikátoru TUR Agenda 21 z Ria 1992 je zatím nejúplnejší dokument, obsahující postupné kroky a aktivity k naplnování principu trvale udržitelného rozvoje. Je zformulována do ctyr cástí a 40 kapitol, jejichž názvy, a tím spíše jejich obsah, mohou být první výchozí inspirací pro vznik nových ukazatelu (indikátoru) trvale udržitelného rozvoje. První cást (kapitoly 1 8) má název Sociální a ekonomické rozmery. Obsahuje tyto kapitoly: mezinárodní spolupráce pri urychlování udržitelného rozvoje v rozvojových zemích a související domácí politika, boj proti chudobe, zmena vzorcu spotreby, dynamika demografického rustu a udržitelnosti, ochrana a podpora lidského zdraví, podpora udržitelného rozvoje lidských sídel, integrace životního prostredí a rozvoje do rozhodování. Druhá cást (kapitoly 9 22) nese název Uchování a šetrné využívání zdroju a hospodarení s nimi ve prospech rozvoje. Nalezneme zde kapitoly zabývající se: ochranou atmosféry, integrovaným prístupem k plánování a hospodarení s územními zdroji, bojem proti odlesnování, pécí o krehké ekosystémy, udržitelným rozvojem horských oblastí, podporou udržitelného rozvoje zemedelství a venkova, uchováním biodiversity, environmentálne šetrnejším využíváním biotechnologií, ochranou oceánu, ochranou všech druhu morí a pobrežních oblastí, racionálním využíváním a rozvojem živých zdroju v nich, ochranou kvality a zásob sladkovodních zdroju, aplikací integrovaných prístupu k rozvoji využívání zdroju vody a hospodarení s nimi, environmentálne šetrnejším nakládáním s toxickými chemickými látkami, vcetne prevence nezákonné mezinárodní prepravy toxických a nebezpecných produktu, environmentálne šetrnejším nakládáním s nebezpecnými odpady, vcetne prevence jejich nezákonné mezinárodní prepravy, environmentálne šetrnejším nakládáním s pevnými 11

13 odpady a otázky související s tekutými odpady, bezpecným a environmentálne šetrnejším nakládáním s radioaktivními odpady. Tretí cást Posilování úlohy duležitých skupin obsahuje následující kapitoly (kapitoly 23 32): celosvetová opatrení pro zapojení žen do udržitelného a spravedlivého rozvoje, deti a mládež v udržitelném rozvoji, uznání a posilování úlohy domorodých obyvatel a jejich komunit, posilování úlohy nevládních organizací partneru pro udržitelný rozvoj, iniciativy místních úradu na podporu Agendy 21, posilování úlohy pracujících a jejich odborových organizací, posilování úlohy podnikání, obchodu a prumyslu, vedeckotechnické obce a posilování úlohy zemedelcu. Ctvrtá cást Prostredky implementace tvorí kapitoly Tyto kapitoly pojednávají: o financních zdrojích a mechanismech, o transferech environmentálne šetrnejších technologií, o spolupráci a vytvárení potenciálu, o úloze vedy v udržitelném rozvoji, o podpore vzdelávání, verejného povedomí a odborného školení, o národních mechanismech a mezinárodní spolupráci pri vytvárení potenciálu v rozvojových zemích, o mezinárodním institucionálním usporádání, o mezinárodních právních nástrojích a mechanismech a o informacích pro rozhodování. Základní obecnou úlohou informacní strategie by mela být príprava, zpracování a poskytování podkladu pro : analýzy a rozhodování (mikro - a makroúroven) koncepcní rešení (varianty, vize, prognózy) dialog s verejností (pruzkumy, mekká data, výchova) Jestliže to platí obecne v soucasných podmínkách ochrany životního prostredí, tím spíše to bude a musí platit v etape složitého a obtížného procesu pri naplnování zcela nových zásad a prístupu k životnímu prostredí v budoucnu. V kapitole 40 Agendy 21 o informacích pro rozhodování se ríká (volný extrakt): Potreba informací vzniká na všech stupních rozhodování, od vedoucích pracovníku s rozhodovací pravomocí na národní a mezinárodní úrovni až po základní (nejnižší) rozhodovací úroven a jednotlivce. K tomu, aby se rozhodnutí ve stále vetší míre opírala o spolehlivé informace, je treba implementovat následující dve programové oblasti : vyplnování mezer v datech (odstranování informacních deficitu) zlepšování dostupnosti informací. Je samozrejmé, že bežne užívané statistické i úcetní ukazatele mohou jen cástecne plnit funkci adekvátních indikátoru udržitelnosti. Sledované údaje o HDP, stavu prírodních zdroju, míre znecištení apod. neindikují zcela dostatecne, zda a do jaké míry byla nastoupena cesta k TUR. Predevším nejsou zatím dostatecne rozvinuty a aplikovány metody, které umožnují posuzovat vzájemné vztahy ekonomických, environmentálních, demografických a sociálních rozvojových parametru. Proto bude treba vypracovat maximálne komplexní soustavu indikátoru trvale udržitelného rozvoje, která by tvorila základnu pro víceúcelové rozhodování na všech rídících úrovních a soucasne by prispela k samoregulaci trvalé udržitelnosti integrovaných systému životního prostredí a rozvoje. 12

14 Cílem indikátoru (ukazatelu) TUR je umožnit merení zmen ekonomických, ekologických a sociálních faktoru a charakterizovat jejich vzájemné vztahy z hlediska naplnování principu TUR. Z hlediska formy muže být soubor indikátoru TUR velmi ruznorodý a v mnohém muže pripomínat soucasné formy zjištování, prezentace a analýzy informací o sociálním a ekonomickém vývoji a o stavu a vývoji životního prostredí. Bude se tedy i nadále jednat o jednotlivé ukazatele, soubory ukazatelu, císelné rady, matematické funkce, indexy, trendy, metody hodnocení vývoje, rozbory, zprávy, modely, soustavy modelu, diagnostické systémy, ale také anketární šetrení a vubec široké spektrum tzv. mekkých dat, komparace daného stavu se vzorovým a další. Je pochopitelné, že v soucasné dobe pujde o to využít stávajících informacních systému. Pozornost by mela být venována jejich rozšírení nebo zpresnení zejména v oblasti hodnotového vyjadrování vlivu na životní prostredí a to jak výdaju na prevenci, potlacování a odstranování nepríznivých vlivu, tak ( v budoucnosti) na kapitalizaci škod, které vzniknou v budoucnu. Proces prípravy indikátoru TUR probíhal v devadesátých letech díky iniciative Komise pro trvale udržitelný rozvoj OSN pomerne intenzivne. V duchu kapitoly 40 Agendy 21 jednotlivé zeme na národní úrovni a mezinárodní vládní a nevládní organizace na úrovni mezinárodní by mely vypracovat návrh (pojetí) indikátoru (ukazatelu) udržitelného rozvoje za úcelem jejich identifikace.. Na zasedání Komise pro TUR pri OSN v roce 1995 bylo doporuceno rozpracovat systém jasne definovaných indikátoru jako podkladu pro rozhodování odpovedných cinitelu na všech úrovních. Tento impuls nastartoval proces implementace indikátoru, do nehož byly zapojeny významné mezinárodní, vedecké a další organizace (UNEP, UNDP, Svetová banka, OECD, WHO, IUCN, Svetový ústav zdroju, ad.) a výsledkem byl první predbežný návrh seznamu indikátoru v roce Jednotlivé indikátory byly pak metodicky rozpracovány ve spolecném materiálu 6), který tvoril základ jednotného prístupu pri testování v ruzných zemích. Tzv. Modrá kniha obsahuje metodické listy indikátoru, kde každý indikátor je standardním zpusobem popsán a soucasne zarazen do rámce typu. Je uveden jeho význam pro udržitelný rozvoj, návaznosti na další indikátory a další popis. Velmi duležitou cástí metodického listu je definice, koncept a metoda merení indikátoru. Celkový pocet 134 indikátoru zarazených do seznamu je pak rozdelen do 4 skupin sociální (41), ekonomické (23), environmentální (55), institucionální (15). Od roku 1997 probíhala tríletá fáze testování uvedených indikátoru v zemích, které se zapojily do této aktivity. Cílem procesu byla : analýza vhodnosti indikátoru s prihlédnutím ke geografickým, politickým aspektum v daných podmínkách zeme, výber dle národních cílu a priorit analýza schopnosti národního monitorovacího a statistického systému poskytnout údaje pro kvantifikaci indikátoru. Soucástí tohoto procesu byly též návrhy vlastních vhodných indikátoru. Také otázka metod (definice, metoda merení) mela být zhodnocena. Do procesu testování se dobrovolne zapojily tyto zeme : Rakousko, Belgie, Ceská republika, Francie, Finsko, Nemecko, Velká Británie, Bolívie, Brazílie, Kostarika, Mexiko, Venezuela, Ghana, Kena, Maroko, Jihoafrická republika, Tunis, Barbados, 6 Indicators of Sustanaible Development, Framework and Methodologies (Blue Book), Komise OSN pro trvale udržitelný rozvoj,

15 Cína, Maledivy, Pákistán, Filipíny. Nekteré ze zemí vytvorily tzv. twinning arrangement spojení (zeme severu a zeme jihu ) v procesu testování za úcelem sdílení zkušeností a podpory procesu. Testovací fáze skoncila v roce V r byly nove zpracovány a publikovány indikátory udržitelnosti vzorcu výroby a spotreby. Cílem celého procesu bylo promítnout poznatky z testování do výsledného flexibilního systému indikátoru a tento poskytnout všem zemím jako nástroj k merení pokroku smerem k udržitelnosti. 1.5 Lokální agenda 21 a úloha regionální a místní statistiky V základním dokumentu AGENDA 21 je vedle durazu na rešení globálních ekonomických, ekologických a sociálních problému Zeme silne zvýraznena úloha národních, regionálních a lokálních orgánu a místních samospráv pri tvorbe a realizaci tzv. Lokální (místní) Agendy 21. Tomu je venována kapitola 28, kde jsou zformulovány následující zásady : Velké množství problému a rešení obsažených v Agende 21 má své koreny na úrovni místních aktivit. Úcast a spolupráce místních úradu bude proto faktorem urcujícím úspešnost realizace jejich cílu. Protože jsou (místní úrady) úrovní správy nejbližší lidem, sehrávají duležitou roli ve výchove, mobilizaci i pri reakci na podnety verejnosti a napomáhají tak dosažení udržitelného rozvoje Všechny místní úrady by mely vstoupit do dialogu s obcany, místními organizacemi a soukromými podniky a prijmout místní Agendu 21. Na základe konzultací a vytvárení konsensu by se místní orgány mely od obcanu a od místních, obcanských, komunitních, obchodních a prumyslových organizací poucit a získat informace potrebné pro zformulování nejlepších strategií Místní Agenda 21 je chápána jako strategický a akcní plán rozvoje urcitého místa (obce, okresu, regionu), respektující principy ekologicky resp. environmentálne trvale udržitelného sociálne-ekonomického rozvoje spolecnosti. Z duvodu zvoleného pojetí transformace spolecnosti po roce 1992 s durazem na ekonomiku, privatizaci, monetární politiku, nebyla v CR temto aktivitám venována potrebná pozornost. Až koncem devadesátých let se pojem trvale udržitelný rozvoj (život) stal pevnou soucástí koncepcí životního prostredí jak na celostátní,tak na komunální úrovni. Ve zpráve o Státní politice životního prostredí, schválené vládou CR v roce 1999 se ríká : Uplatnení Agendy 21 v CR výrazne zaostává. Rada vlády pro udržitelný rozvoj nepracuje, národní program udržitelného rozvoje neexistuje a program místních Agend 21 se rozvíjí pomalu a rozpacite. Ve vetšine clenských zemí EU predstavují Agendy 21 základní princip participace obyvatel na rozvojových programech obce, sídla ci regionu. Napr. ve Velké Británii pristoupilo k procesu místní Agendy 21 již cca 96 % správ. Pro uplatnení principu udržitelného rozvoje v CR budou mít místní Agendy 21 (jako iniciativa zdola) velký význam a zasluhují všemožnou podporu. Predstavují celistvý pohled na rešení problematiky rozvoje a zlepšování kvality života, propojení ekonomické a sociální oblasti s problematikou životního prostredí, otevrený typ spolupráce ruzných spolecenských skupin a úcast verejnosti na plánování i realizaci rozvoje území a celé spolecnosti. 14

16 Je žádoucí a aktuální zahájit proces místní Agendy 21 minimálne ve 2 % obcí, prípadne okresu a regionu (celkem 130 lokalit) do roku 2003 a alespon v 10% obcí, prípadne okresu a regionu (celkem cca 630 lokalit) do roku Tento proces skutecne probíhá, metodicky je velmi dobre rízen Ceským ekologickým ústavem pri MŽP Praha a provedený pruzkum ve mestech a obcích severních Cech nám to rovnež potvrdil. Dobrým príkladem pozitivního prístupu místních samospráv k uplatnování pojmu trvale udržitelný rozvoj je rozpracování koncepce Lokální Agendy 21 zastupitelstvem obce Boží Dar v dubnu 1994 ( koncem devadesátých let byla tato koncepce novelizována): Ekologizacní desatero obce Boží Dar Ekologisacní desatero obce Boží Dar bylo prijato zastupitelstvem obce dne 27. dubna Predstavuje komplexní program rešení ekologické politiky tohoto sídelného útvaru s výraznými aspekty trvale udržitelného rozvoje. Zameruje se na rešení všech nejduležitejších funkcí a cinností obce i jejího správního území ve vztahu k životnímu prostredí. 1. Cištení odpadních vod Základní podmínkou rozvoje obce bylo vybudování mechanicko-biologické cistírny odpadních vod (COV) s technologickou kapacitou 2500 ekvivalentních obyvatel a kanalizacního rádu pro svod splaškových a srážkových vod. Provoz v techto zarízeních, investicne nárocných (33 mil. Kc), byl zahájen v listopadu Na jejich financování se podílel Státní fond životního prostredí (SFŽP, podnik Vodárny a kanalizace a.s. Karlovy Vary a obec Boží Dar. 2. Využívání obnovitelných zdroju energie, úspory energie, optimalizace spotreby energie Cílem této priority je dosažení energetické sobestacnosti s efektivním využitím všech dostupných zdroju a technologií Využití energie vetru V obci Boží Dar byla vzhledem k dobrým podmínkám pro využívání energie vetru v roce 1992 instalována vetrná elektrárna Vítkovice (V-75) o jmenovitém výkonu 75 kw. Mela experimentálne overit možnosti využívání energie vetru v techto klimaticky velmi nárocných podmínkách, což splnila a dané predpoklady potvrdila. V soucasné dobe není v provozu predevším z duvodu ekonomiky provozu a také hlucnosti pro okolní prostredí. Byla proto vypracována studie na vybudování vetrné farmy a rekonstrukce stávající V-75, ale vzhledem k investicní nárocnosti bylo od techto zámeru zatím upušteno Využití slunecní energie Velké uplatnení v místních podmínkách našlo využívání slunecní energie pomocí slunecních kolektoru, které byly postupne od roku 1993 instalovány a využívány pro ohrev teplé užitkové vody a pritápení v nekolika objektech (radnice, obecní bytové domy, penziony, COV, soukromé domy). V soucasné dobe je v obci instalováno více než 59 solárních kolektoru Energie zemského nitra Dalším progresivním, avšak investicne velmi nárocným zdrojem energie, který se v obci od roku 1997 využívá, je energie zemského nitra. Tato energie se získává prostrednictvím hlubinných vrtu a tepelných cerpadel instalovaných v objektech (radnice, COV, obecní nájemní dum s 11 bytovými jednotkami, ubytovna a penzion s 67 lužky, soukromé domy). Využívání této energie zde má velkou perspektivu Energie fytomasy Již tradicním zdrojem energie, který se zde dlouhodobe využívá, je fytomasa v podobe spalování a zplynování dreva. Vzhledem k tomu, že využívání tohoto obnovitelného zdroje je ekonomicky velice výhodné a dostupný je i zdroj dreva, nalézá zde tento tradicní zdroj energie stále vetšího uplatnení. 15

17 2.5. Úspory energie a optimalizace energetické spotreby Významným cílem v oblasti úspor energie bylo komplexní zateplení budov a snížení jejich tepelných ztrát izolováním obvodových zdí, oken, dverí, pudních prostor, apod. Po vetšine techto rekonstrukcí následovaly instalace technologií na využívání obnovitelných zdroju energie a jejich zapojení do stávajících, ci nových otopných systému. 3. Odborná studijní a vedecká cinnost Pro optimalizaci spotreby energie byly zpracovány dva významné projekty. První je prípadová studie cistší produkce s využitím prevencních strategií Energetická a environmentální optimalizace vytápení a ohrevu teplé užitkové vody v obci Boží Dar (Západoceská univerzita Plzen, Ceské centrum cistší produkce Praha, 1995). Dalším projektem je Energetický generel obce Boží Dar (Stredisko pro využívání obnovitelných zdroju energie Praha, 1998). Na téma obnovitelných zdroju energie, úspor energie a energetické úcinnosti bylo dále vypracováno více než 20 ruzných záverecných bakalárských, diplomových a doktorských prací, prípadových studií, seminárních prací studentu a pedagogu Západoceské univerzity v Plzni, i nekterých dalších univerzit. K této problematice se zde rovnež konala rada odborných konferencí, semináru a setkání odborníku. 4. Regionální ekologické centrum (REC), informace, osveta Významnou roli v informování a osvete verejnosti ve vztahu k ochrane a tvorbe životního prostredí plní již od roku 1994 Regionální ekologické centrum na Božím Daru. Na demonstracních informacních panelech, videu a reálných technologiích se zde mohou návštevníci seznámit s funkcí, provozem a zkušenostmi s využíváním jednotlivých forem osvety. V soucasné dobe je REC využíváno predevším príležitostne. 5. Naplnování cílu a efekty energetické a environmentální politiky Postupné naplnování cílu ve využívání obnovitelných zdroju energie, úspor energie a optimalizace využití zdroju prineslo významné efekty. Projevují se nejen ve snížení emisí z puvodních fosilních lokálních zdroju energie v obci, ale jsou i ekonomickým prínosem a reálnou návratností investic do rekonstrukcí a technologií, které predstavovaly náklady ve výši približne 20 mil. Kc. Financování techto investic bylo vícezdrojové, tj. z obecních, státních a zahranicních úverových zdroju a podpor (MŽP, SFŽP, CEA, PHARE, apod.). Na informacní a osvetovou cinnost a provoz regionálního ekologického centra také velmi významne prispela nadace Partnerství, REC pro CR a další. 6. Odpadové hospodárství Oblast odpadového hospodárství byla zamerena predevším na nakládání s komunálním odpadem a postupne novelizována v duchu nového zákona c. 125/1997 Sb. o odpadech a jeho provádecích predpisu a vyhlášek. Cílem je využití vlastního systému pro separovaný sber složek komunálního a drobného živnostenského odpadu prostrednictvím vlastního sberového dvora a zapojení separovaných a upravených složek tohoto odpadu do logistického systému Svazu mest a obcí Centrálního Krušnohorí (SOKO) pro jeho recyklaci a další zhodnocení. Východiskem byla Regionální studie sberu, separace, svozu a dalšího využití komunálních odpadu na Karlovarsku 1998, která byla dále konkretizována v roce 2001 vypracováním studie proveditelnosti Odpadové hospodárství mikroregionu SOKO. 7. Lesní hospodárství a zemedelství Cílem v této oblasti je návrat hospodarení v lese formou blízkou k prírode a obnovení poškozených funkcí lesa s minimálními kapitálovými vklady. V zemedelství pak využití takových prírode a životnímu prostredí prátelských forem hospodarení, které využívá ekologické zemedelství. Lesy obce Boží Dar byly obci navráceny v roce 1992, kdy se v nich provádelo hospodarení holosecným zpusobem. Casový horizont prechodu na prírode blízké lesní hospodarení je približne 300 let. Nekteré hlavní etapy a zásady tohoto prechodu se již realizovaly nebo se postupne realizují, jako napr. zvládnutí kurovcové kalamity a dusledná ochrana lesa, omezení stavu vysoké zvere, zalesnení velkých holin, zavádení melioracních a zpevnujících drevin do kultur, podpora prirozené obnovy lesa, apod. 8. Ochrana prírody a krajiny Cílem je predevším zachování puvodních ekosystému, biodiverzity druhu a funkcí krajiny systémovou pécí. Prakticky se tento cíl již nekolik let naplnuje odborným dozorem, údržbou chodníku a informacním 16

18 vybavením Naucné stezky Božídarské rašelinište. Významná z hlediska ochrany prírody a krajiny je rovnež péce o lesní ekosystémy ve vyhlášeném Prírodním parku Zlatý kopec. V soucasné dobe se dokoncuje informacní vybavení pro novou Naucnou stezku Blatenský príkop. V ochrane prírody a krajiny se významne angažuje místní organizace Brontosaurus Rosnatka, zejména v oblasti ekologické výchovy a osvety. 9. Revitalizace vodních systému Cílem je revitalizace puvodních vodních systému, nádrží a vodotecí, vytvorených generacemi puvodních zdejších obyvatel a obnova jejich funkcí v krajine. Byla zpracována projektová dokumentace na revitalizaci techto systému a pripravuje se investicní zámer realizace s využitím podpory ze státních prostredku (MŽP, SFŽP, MZE). V soucasné dobe se zpracovává stavební dokumentace jednotlivých vodních del ke stavebním povolením. 10. Sport a turistika Obec Boží Dar je významným a velmi navštevovaným strediskem zimních i letních sportu a turistiky celého regionu. V oblasti sportovního a turistického využití jsou kladeny požadavky na minimalizaci vlivu této cinnosti na prírodu a životní prostredí (technické a informacní zabezpecení zimních bežeckých tras, letních cyklotras, apod.) Na Lokální Agendu 21 je treba nahlížet jako na aplikaci obecných zásad TUR ve specifických podmínkách obcanských komunit (regionu), mest a obcí. Jde o proces, v nemž místní reprezentace ve spolupráci s podnikateli, zájmovými skupinami a jednotlivými obcany plánují a realizují akce, kterými chtejí podporit uplatnování principu TUR v obci. V první fázi zavádení nebo pripravování místní Agendy 21 jsou hledáni partneri a zkoumány názory podnikatelu, státní správy a samosprávy na zlepšení životního prostredí v kontextu rozvoje mesta, obce. Na základe poznatku, anket, pruzkumu, kulatých stolu je pripravován a sestaven koncept místní Agendy 21. Vlastní zpracování Strategického plánu rozvoje vzniká na základe názoru zástupcu státní správy, samosprávy, podnikatelu, obcanu žijících v daném regionu, ekologických hnutí, institucí a dobrovolných obcanských organizací. Obsahem Strategického plánu rozvoje regionu, mesta, obce je hlavne souhrn reálných možností rešení otázek Agendy 21 a casové možnosti jejich rešení. Významnou úlohu má zastupitelstvo a rada mesta, obce a jimi poverený koordinátor místní Agendy 21 jako clovek znalý problematiky, který má dostatecný potenciál (kreativita, flexibilita, adaptabilita), aby mohl racionálne a efektivne koordinovat proces zaclenení místní Agendy 21 do života obce ci regionu. Další duležitou funkcí je schopnost ucinit místní Agendu 21 atraktivní pro sponzory a investory, nebot finance jsou spolu s racionálním uvažováním významnou podmínkou úspechu místní Agendy 21. Vedle spolecné vule a organizacních predpokladu je duležitým predpokladem úspešnosti Lokální agendy 21 prístup k informacním zdrojum. Jde jak o rozšírení souboru tvrdých statistických dat do regionální a obecní úrovne (regionální a obecní statistika), tak o podstatné rozšírení získávání tzv. mekkých dat nejruznejšími formami. První podmínka úzce souvisí rovnež s probíhající reformou verejné správy, jejímž spolecným jmenovatelem je decentralizace a demokratizace. Základními pilíri verejné správy v CR je v soucasnosti14 kraju a 76 okresu (okresních úradu) a dalších 17

19 více než obcí. Od 1. ledna 2003 prevezmou úlohu okresu jednak kraje a jednak 196 tzv. poverených obcí. V informacích vypovídajících o regionech a o obcích (tzv. regionální a obecní statistika) by mel být posílen akcent na ty prvky a principy, které tvorí základ trvale udržitelného rozvoje. Je zrejmé, že splnení tohoto úkolu vyžaduje úzkou koordinaci mezi orgány státní statistiky (Ceský statistický úrad a jeho krajská pracovište), dalšími orgány státní správy, které vedou regionálne orientované datové báze (zejména MPSV, MŽP, MMR, MDS, MZV, a další) a také dalšími institucemi jako jsou napríklad AV CR (zejména Sociologický ústav, Národohospodárský ústav). Bylo by tak možno vytvorit pomerne rozsáhlou bázi císelných údaju a charakteristik ( tak zvaných tvrdých dat), které by charakterizovaly ruzné stránky ekonomické, sociální a ekologické situace v daném regionu nebo obci. Pritom je užitecné vzít na vedomí, že již v soucasnosti existují regionálne orientované datové báze, které vyžadují pouze doladení, doplnení a také prubežnou a vcasnou aktualizaci. Potreba rozširování souboru mekkých dat úzce souvisí se znacne heterogenním a obtížne kvantifikovatelným obsahem pojmu TUR. Úkolem pruzkumu, anket, konferencí, kulatých stolu, mediálních poradu a dalších forem by mela být kultivace postoju verejnosti k principum TUR, jinými slovy všestranné rozvíjení tzv. ekogramotnosti v nejširších vrstvách obyvatelstva. Jde predevším o iniciování zásadních zmen vztahu lidí k prírode, ke smyslu života, k dalším obcanum (nejen v úzkém príbuzenském vztahu), k šetrnosti, hospodárnosti, k trídení odpadu. Z hlubinné ekologie bychom mohli pro tyto zásady použít a propagovat tzv. ekologický životní styl, doplnený dále o argumenty proti kourení, alkoholismu, drogám, duševní a telesné pasivite i nadmerné konsumaci potravin. Výhoda popisných ( tak zvaných mekkých dat) spocívá v tom, že jejich pomocí lze charakterizovat jevy, jejichž merení, kvantifikace nebo císelné vyjádrení je obtížné nebo dokonce nemožné. Tato mekká data jsou rovnež dobre srozumitelná pro širokou verejností. Ceský statistický úrad by mel v techto smerech vyvíjet metodickou, analytickou a také koordinacní cinnost, v rámci které by mel organizovat spolupráci s ostatními orgány státní správy a dalšími príslušnými institucemi, napr. Sociologickým ústavem AV CR, který nekteré své sociologické pruzkumy zameruje i na problematiku životního prostredí v CR. Poprvé se tak stalo v roce 1993, podruhé v roce 2000, a sice v rámci dlouhodobého mezinárodního programu ISSP (International Social Survey Programme). Výzkum Životní prostredí 2000 v CR byl zameren v prvé rade na postoje obyvatel starších 18 let k životnímu prostredí 7).. Výzkum kladl zvláštní duraz na zjištení míry rozchodu mezi proklamovanými názory respondentu k problematice ŽP a jejich skutecným chováním a byl prezentován v rade trídení podle identifikacních znaku respondentu (náboženské vyznání, politická a sociální príslušnost respondentu, vek, pohlaví aj.). Z výsledku pruzkumu vyplývá, vedle rady zajímavých dílcích poznatku, obecný záver, že naprostá vetšina respondentu uznává nutnost zvýšené ochrany ŽP, ale zhruba dve tretiny z nich není ochotno prispívat na tuto ochranu formou zvýšených cen nebo daní, tj. snížením své životní úrovne. Rozchod mezi proklamovanými a skutecnými postoji má výraznou závislost na vzdelání (cím vyšší vzdelání, tím vyšší 7 Jandová, N.: Postoje k životnímu prostredí (ISSP 2000), staženo z Internetu a publikováno v Bulletinu Data a Fakta, Sociologický ústav AV CR, Praha, ISSN ,

20 skutecná snaha a ochota pomoci i financne). Naproti tomu je nevýrazná závislost na veku respondenta. Obecná pripomínka k tomuto pruzkumu v metodické rovine spocívá v tom, že precenuje úlohu financních prostredku. Ta je skutecne vysoká ve fázi melké ekologie, zatímco v hlubinné ekologii a v naplnování zásad ekologického životního stylu by se mela snižovat a naopak narustat úloha dobrovolnosti jiných alternativních a duchovních hodnot a životních postoju. 1.6 Strategie udržitelného rozvoje CR pred vstupem do EU Poslední verzi Strategie udržitelného rozvoje CR dokoncil tým interních a externích pracovníku Ceského ekologického ústavu Praha v polovine roku ). Podle slov bývalého ministra životního prostredí Miloše Kužvarta jde o dokument, který urcuje smer rozvoje státu na príštích 15 let. Ceská republika se dnes, na rozdíl od období , plne hlásí k principum trvale udržitelného rozvoje. Ve zmíneném dokumentu skutecne nejde jen o obecné proklamace. Již pri jeho zadání MŽP zduraznilo, že smyslem není zpracování bezkonfliktního materiálu, ale stanovení obsahove výstižných a casove urcených cílu, což se zrejme podarilo. O znacné šíri záberu Strategie svedcí nekolik vybraných principu: Lidstvo musí zacít cílevedome regulovat svou reprodukci a spotrebu nebo vzít na vedomí neodvratitelný katastrofický scénár. Bez obetování neudržitelných prvku soucasného životního stylu a hospodárských mechanismu ke zlepšení nedojde. V trvale udržitelné spolecnosti je hlavním principem spolupráce, nikoliv souteživost. Co nejvetší pocet hmotných a energetických toku je zacyklen na co nejmenším území. Prevažujícím typem osídlení by melo být menší mesto do 10 tisíc obyvatel a venkovská sídla do 1000 obyvatel, s minimem prepravních nároku na tranzit pres území ostatních samosprávných hospodárských celku. Ekonomika je zamerena na uspokojování základních potreb, ne na jejich spotrební vytvárení, neexistuje reklama, ceny základních potravin, vody a bydlení jsou limitovány státem. V politickém živote hrají významnou roli university, školy, místní a regionální kulturní instituce, v nichž je dosahováno vetšinove sdíleného konsensu. Vedle verejné kontroly smerování spolecnosti existují právní nástroje vcetne nejtvrdší represe asociálních jevu. Tento dokument není samozrejme v rade formulací konformní s programy nekterých politických stran, zejména s obecne proklamovaným cílem zajistit rychlý a trvalý ekonomický rust a zvyšování životní úrovne v prvé rade formou materiálního 8 Geussová, M.: Ekologictí disidenti mají program, Copyright: Economia Online, a.s. 2002, http: // zdroj: Hospodárské noviny,

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ A PARTICIPACE VEŘEJNOSTI :: UDRŽITELNÝ ROZVOJ :: MÍSTNÍ AGENDA 21 Praha, 4. června 2015 www.zdravamesta.cz/setkani-mc-2015 Akce je součástí projektu NSZM

Více

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Trvale Udržitelný Rozvoj

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Trvale Udržitelný Rozvoj ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Trvale Udržitelný Rozvoj Proč je současný trend neudržitelný? Co je to TUR základní mezníky pohledu (ANKETA) Společenský rozhodovací proces Indikátory TUR (hodnocení situace) Agenda 21

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ Pro období 2011 až 2020 Jablonná, září 2011 1 Obsah: Preambule 3 Úvod 4 Cíl strategického plánu rozvoje obce Jablonná 5 SWOT analýza obce Jablonná 5 Vize a Obecné

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Svazek 1. Návrh souhrnného dokumentu

Svazek 1. Návrh souhrnného dokumentu Svazek 1 Návrh souhrnného dokumentu Praha, květen 2000 SEZNAM AUTORŮ Alois Kutscherauer, Doc. Ing. CSc., vedoucí projektu Luděk Beneš, Ing. Vladimír Bízek, Ing. CSc. Petr Czekaj, Ing. Radim Gill, Ing.

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s.

10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s. Potenciál úspor a zvyšování účinnosti v energetice v kontextu nových technologií 10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s. 0 Energetické

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Metodika zpracování energetické koncepce měst a obcí

Metodika zpracování energetické koncepce měst a obcí Metodika zpracování energetické koncepce měst a obcí I. Úvodní ustanovení 1. Cíle energetické koncepce Smyslem energetické koncepce města nebo obce je vytvořit v dostatečném časovém horizontu podmínky

Více

METODIKA IMPLEMENTACE MÍSTNÍ AGENDY 21 V MČ PRAHA 8

METODIKA IMPLEMENTACE MÍSTNÍ AGENDY 21 V MČ PRAHA 8 q METODIKA IMPLEMENTACE MÍSTNÍ AGENDY 21 V MČ PRAHA 8 Základní metodický dokument MA21 v městské části Praha 8 schválený ZMČ Praha 8 dne 11.3.2015 Zpracoval: Oddělení strategického rozvoje a místní Agendy

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

14. 15. 16. 17. 18. 19.

14. 15. 16. 17. 18. 19. ČÁST I. - PREAMBULE 1. Uznáváme, že zlepšit lidská sídla, jejichž kvalita značně ovlivňuje každodenní život i celkovou pohodu a spokojenost našich národů, je naprosto nutné. Cítíme, že existuje velká příležitost

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Ekonomické škody ze znehodnocování životního prostředí Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65

Více

Národní vzdělávací fond, o.p.s. ANO Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Technická univerzita v Liberci ANO

Národní vzdělávací fond, o.p.s. ANO Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Technická univerzita v Liberci ANO Výsledky 1. veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA Seznam projektů doporučených k podpoře: (seřazeno dle čísla projektu) ČÍSLO TD010024

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ DO ROKU 2020 SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU ČTVRTINU ZLEPŠENÍM ÚROVNĚ DEPRIVO- VANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN Spravedlnost ve zdraví

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu

Více

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Č.j.: 32 338/2000-22 V Praze dne 14. prosince 2001 Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních 1.

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

Státní lesnická politika

Státní lesnická politika Státní lesnická politika Teoretické zpracování hospodářského a společenského postavení lesů a lesního hospodářství ve státě a v národním hospodářství. Jde zejména o vymezení vztahů mezi vlastníky lesů

Více

Poznatky z kontrolní činnosti NKÚ k fungování vnitřních kontrolních systémů. Mgr. Štefan Kabátek, odbor I Praha, 11. dubna 2012

Poznatky z kontrolní činnosti NKÚ k fungování vnitřních kontrolních systémů. Mgr. Štefan Kabátek, odbor I Praha, 11. dubna 2012 Poznatky z kontrolní činnosti NKÚ k fungování vnitřních kontrolních systémů Mgr. Štefan Kabátek, odbor I Praha, 11. dubna 2012 Obsah I) Přístup k posuzování a kontrole vnitřního kontrolního systému (VKS)

Více

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ 2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ http://cs.wikipedia.org/wiki/trvale_udr%c5%beiteln%c3%bd_rozvoj OBECNÉ SOUVISLOSTI V SOUČASNÉ DOBĚ ŽIJE VĚTŠÍ ČÁST LIDSTVA V PRO NÁS NEPŘEDSTAVITELNÉ CHUDOBĚ A OBYVATELÉ TZV.

Více

Příprava podkladů pro oblast podpory odpadového hospodářství 2014-2020

Příprava podkladů pro oblast podpory odpadového hospodářství 2014-2020 B L I Ž Š Í S P E C I F I K A C E P Ř E D M Ě T U V E Ř E J N É Z A K Á Z K Y Příloha č. 2 ZD k veřejné zakázce dle ust. 44 zákona č. 137/2006 Sb. (dále také jako zákon ), o veřejných zakázkách, v platném

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV PROJEKTU PŘÍJEMCE DALŠÍ ÚČASTNÍK

ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV PROJEKTU PŘÍJEMCE DALŠÍ ÚČASTNÍK Výsledky 1. veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA Seznam projektů nedoporučených k podpoře: (seřazeno dle čísla projektu) ČÍSLO TD010006

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

CZ.1.07/1.3.49/01.0002

CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Název projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních Reg. č. projektu: Modul : Uplatnění řízení týmů a projektů v praxi Pro vyžití ve školních projektech Jde

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

OP Zaměstnanost 2014-2020 územní dimenze

OP Zaměstnanost 2014-2020 územní dimenze OP Zaměstnanost 2014-2020 územní dimenze Mgr. Karel Hošek Krajské sdružení NS MAS ČR Olomouckého kraje Krajský kulatý stůl zaměstnanosti, Olomouc 2. 12. 2013 Obsah prezentace 1. Současný stav přípravy

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE OBCE JABLONNÁ Pro období 2014 až 2022 Jablonná, červen 2014 1 Obsah: Preambule 3 Úvod 4 Cíl strategického plánu rozvoje obce Jablonná 5 SWOT analýza obce Jablonná 5 Vize a Obecné

Více

Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. EKOLOGIE PRO UČITELE

Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. EKOLOGIE PRO UČITELE Doc. RNDr. Petr Anděl, CSc. EKOLOGIE PRO UČITELE 2012 3. STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Žáby a poušť Arizonská poušť, žáby r. Scaphiopus celý rok sucho žáby zahrabané v půdě jarní období liják vytvoří

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Obecným cílem předmětu Ekologie je zprostředkovat základní ekologické pojmy a principy. Poukázat na souvislosti mezi environmentálními,

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. 4. 2013 Č. j.: 25101/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST NÁSTROJE A PRINCIPY ZAJIŠTĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP Moravskoslezský kraj POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS 28.6.2006 Strana 1 z 5 ZÁVAZNÁ OSNOVA STUDIE PROVEDITELNOSTI (SP) TITULNÍ

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+ VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU

NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+ VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+ VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU 1 STRATEGICKÝ POZIČNÍ DOKUMENT NÁRODNÍ SÍTĚ MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN ČESKÉ REPUBLIKY PRO PŘÍPRAVU POLITIK ROZVOJE VENKOVA V RÁMCI PROGRAMOVACÍHO

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU FORMULÁŘ KONTROLY KVALITY Název publikace Územní energetická koncepce Zlínského

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2008-2009 Schválen na 16. zasedání Rady vlády pro BOZP dne 10. 12. 2007 Úvod Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Zuzana Kaprová Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání European Agency for Development in Special Needs Education www. european-agency.org

Více

(Úspory energie a obnovitelné zdroje

(Úspory energie a obnovitelné zdroje Možnosti technické pomoci při zlepšov ování environmentáln lní výkonnosti (Úspory energie a obnovitelné zdroje energie v ubytovacích ch zařízen zeních) Jaroslav Jakubes, ENVIROS Obsah prezentace Kontext

Více

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility Kurz BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility je pořádaný v rámci projektu BUMP - Boosting Urban Mobility Plans financovaného prostřednictvím

Více

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Zdeněk Kadlec, náměstek ministryně práce a sociálních věcí Optimalizace sítě zdravotních a sociálních

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

ZÁVĚREČ Á ZPRÁVA ROK 2007

ZÁVĚREČ Á ZPRÁVA ROK 2007 Ing. Zdenka Kotoulová SLEEKO Dětská 288/1915, 100 00 Praha 10 ZÁVĚREČ Á ZPRÁVA ROK 2007 PŘÍLOHA 1: Charakteristiky živnostenských odpadů v EU a metodické přístupy jejich zjišťování (rešeršní zpráva) Označení

Více

Metodický materiál k tématu

Metodický materiál k tématu Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s. nabízí projekt Výchova ke zdraví v pedagogické praxi (CZ.1.07/1.3.46/01.0016) Metodický materiál k tématu Filosofie programu ŠPZ v současnosti a historickém

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 7.8.2014 PROGRAMOVÝ DOKUMENT Globální cíl IROP: Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění

Více

Průřezové téma Environmentální výchova

Průřezové téma Environmentální výchova Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět : Počet hodin : 33 Průřezové téma Environmentální výchova Učební texty : Ekologická a environmentální výchova, Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o.

Více

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3. 7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:

Více

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Zvládání finančních krizí: evropský a americký

Více

(společný záběr, vztahy)

(společný záběr, vztahy) Regionalistika a regionální rozvoj (společný záběr, vztahy) Program rozvoje regionu lze zpracovat v následující struktuře: A. Analýzy Regionální rozvoj zahrnuje územní aspekty, otázky ekonomické, - region

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í. č. 393 ze dne 18.06.2013. Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 č.j.: 416/2013 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č. 393 ze dne 18.06.2013 Akční plán pro rok 2013 Strategického plánu MČ Praha 3 Zastupitelstvo městské části I. b e r e

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 50210/ENV/15 V Praze dne 21. července 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

STRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ PRINCIPY UDRŽITELNOSTI/UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

STRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ PRINCIPY UDRŽITELNOSTI/UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA-LIBUŠ PRŮVODCE PROJEKTEM STRATEGICKÝ ROZVOJ MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ PRINCIPY UDRŽITELNOSTI/UDRŽITELNÉHO ROZVOJE PROJEKT STRATEGICKÝ ROZVOJ MČ PRAHA-LIBUŠ RESPEKTUJÍCÍ

Více

9803/05 IH/rl 1 DG I

9803/05 IH/rl 1 DG I RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 6. června 2005 9803/05 SAN 99 INFORMATIVNÍ POZNÁMKA Odesílatel : Generální sekretariát Příjemce : Delegace Č. předchozího dokumentu : 9181/05 SAN 67 Předmět : Závěry Rady o obezitě,

Více

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Moravskoslezský kraj - Ostrava, 5. listopadu 2014 www.zdravamesta.cz/ps2014 Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

Prioritní zaměření strategie

Prioritní zaměření strategie Prioritní zaměření strategie Zaměření problémových oblastí, jednotlivé priority, opatření a podopatření byly konfrontovány s prioritami pracovních skupin i zástupců nejširší veřejnosti, a to prostřednictvím

Více

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU Sídlo/kancelář: Březinova 42, Brno Pobočka: Místecká 901, Paskov Česká Republika eveco@evecobrno.cz www.evecobrno.cz INTRODUCTION Společnost EVECO

Více

Podniková logistika 2

Podniková logistika 2 Podniková logistika 2 Podniková strategie a logistika DNES -Kupující jsou ochotni platit stále více za individuální výrobky a služby, za vysokou kvalitu a pohotovost nabídky Nízké ceny mohou být pro někoho

Více

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU

DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU DEKLARACE O STRATEGICKÉ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI Česká republika a Spojené státy Americké (Spojené státy) sdílí historii úzkých vztahů mezi našimi

Více

Městský úřad Catania. "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole"

Městský úřad Catania. Osvědčené zkušenosti- Hudba ve škole Obec Catania Rámcový program URBACT Projekt Prevent Městský úřad Catania "Osvědčené zkušenosti"- "Hudba ve škole" 1. Začněte "štíhle! Tedy - prezentujte svůj projekt nebo osvědčenou praxi 10 větami "Osvědčené

Více

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH

KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH KONCEPT INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE A JEHO VYUŽITÍ V REGIONÁLNÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍCH Vladislav Čadil Ondřej Pokorný Technologické centrum AV ČR 10. prosince 2012 Struktura prezentace 1. Vymezení konceptu

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

Vážení zákazníci, odběratelé, obchodní přátelé, občané, akcionáři, kolegové

Vážení zákazníci, odběratelé, obchodní přátelé, občané, akcionáři, kolegové Vážení zákazníci, odběratelé, obchodní přátelé, občané, akcionáři, kolegové Společnost Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. zaměřuje svou hlavní pozornost na maximální uspokojování potřeb svých zákazníků

Více

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR. Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v ČR Juraj Krivošík / Tomáš Chadim SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. OZE v ČR: Základní fakta 6000 Spotřeba OZE: 4,7 % celkové spotřeby

Více

C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009

C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009 Akční plán města Týnce nad Labem 2009 Strategický plán rozvoje města Týnce nad Labem C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009 Březen 2009 SPF Group, v.o.s. 03/09 1 Akční plán města Týnce nad Labem 2009 OBSAH 1

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ŽALANY Školní plán EVVO Základní škola a Mateřská škola Žalany, Rtyňská 156, Žalany 417 63 2014 2015 Vypracovala: Ing. Bc. Pavla Broná Školní plán EVVO je vydán a vychází

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Ekonomický systém a systém ekonomického řízení AČR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více