Zjišťování výdajů na ochranu životního prostředí v České republice (metodicko analytická studie)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zjišťování výdajů na ochranu životního prostředí v České republice (metodicko analytická studie)"

Transkript

1 Univerzita Pardubice F a k u l t a e k o n o m i c k o s p r á v n í Zjišťování výdajů na ochranu životního prostředí v České republice (metodicko analytická studie) Výzkumný úkol VaV 320/02/01 Alternativní indikátory udržitelného rozvoje, udržitelnosti a blahobytu Zpracoval: Doc. Ing. Eduard Souček, CSc. hlavní řešitel Doc. Ing. Ilona Obršálová, CSc. Ing. Václav Ježdík P a r d u b i c e Listopad 2002

2 Obsah ÚVOD POTREBA MONITOROVÁNÍ STRATEGIE TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE VZNIK A GENEZE POJMU TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ OD RIO DE JANEIRA 1992 PO JOHANNESBURG HLUBINNÁ EKOLOGIE - FILOZOFICKÝ PRÍSTUP K NAPLNOVÁNÍ ZÁSAD TUR AGENDA 21 INSPIRATIVNÍ ZDROJ PRO TVORBU INDIKÁTORU TUR LOKÁLNÍ AGENDA 21 A ÚLOHA REGIONÁLNÍ A MÍSTNÍ STATISTIKY STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR PRED VSTUPEM DO EU ZOBRAZOVÁNÍ INTERAKCÍ MEZI ŽIVOTNÍM PROSTREDÍM A EKONOMIKOU ZÁKLADNÍ PROBLÉMY ZOBRAZOVÁNÍ VAZBY MEZI SYSTÉMEM NÁRODNÍCH ÚCTU A ÚCTU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V EU SOUCASNÝ STAV MONITOROVÁNÍ TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V CR OBSAH A ROZSAH INFORMACÍ ZJIŠTOVANÝCH V CR POŽADAVKY EVROPSKÉ UNIE A JEJICH USPOKOJOVÁNÍ INFORMACNÍ STRATEGIE EU V OBLASTI KVANTIFIKACE VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ METODICKÉ PRINCIPY METODIKA VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ VAZBA VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ NA ÚCETNICTVÍ PODNIKU BILANCNÍ A ANALYTICKÉ PRÍSTUPY DOSTUPNOST DAT V CLENSKÝCH ZEMÍCH EU DOSTUPNOST DAT V KANDIDÁTSKÝCH ZEMÍ EU ZJIŠTOVÁNÍ VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V CR ZJIŠTOVÁNÍ ÚDAJU O ENVIRONMENTÁLNÍCH INVESTICÍCH ZJIŠTOVÁNÍ CELKOVÝCH VÝDAJU PODLE SEKTORU SHRNUTÍ STAV INFORMACNÍCH ZDROJU ZA BUSINESS SEKTOR V CR INFORMACNÍ DEFICITY A PROBLÉMY S JEJICH ODSTRANOVÁNÍM VYMEZENÍ VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V BUSINESS SEKTORU V CR ZPRAVODAJSKÝ SOUBOR PRO ÚCELY ZJIŠTOVÁNÍ VÝDAJU PRÍPRAVA VNITROPODNIKOVÉ EVIDENCE PREDPOKLADY PRO STATISTICKÉ ZJIŠTOVÁNÍ VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V BUSINESS SEKTORU V CR VYHODNOCENÍ ZKUŠENOSTÍ CLENSKÝCH STÁTU EVROPSKÉ UNIE PROVEDENÍ PRE-TESTU STATISTICKÉHO ZJIŠTOVÁNÍ V CR

3 8. PROJEKT STATISTICKÉHO ZJIŠTOVÁNÍ VÝDAJU NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ V BUSINESS SEKTORU V CR NÁVRH MODULU STATISTICKÉHO VÝKAZU VYMEZENÍ ZPRAVODAJSKÉHO SOUBORU BUSINESS SEKTORU VARIANTY STATISTICKÉHO ZJIŠTOVÁNÍ APLIKACE VÝBEROVÉHO ZJIŠTOVÁNÍ ORGANIZACNÍ PRÍPRAVA STATISTICKÉHO ZJIŠTOVÁNÍ ZÁVERY A SHRNUTÍ LITERATURA: PRÍLOHY

4 Úvod Rešitelský tým Univerzity Pardubice, fakulty ekonomicko správní, rešil výzkumný úkol jako prunik množiny informacních potreb na strane jedné a množiny možností tyto informace získat na strane druhé. Východiskem byla rekognoskace soucasných nároku na informace nezbytné pro monitorování trvale udržitelného rozvoje v Ceské republice pri respektování zahranicních zkušeností a stavu poznatku obsažených v teoretických pracích tuzemských i zahranicních odborných pracovišt a zejména pak v návaznosti na dlouhodobou informacní strategii Evropské Unie a OECD v této oblasti. Po komparaci techto nároku se soucasným stavem jejich uspokojování v Ceské republice se ukázalo, že znacné informacní deficity má Ceská republika predevším v úplnosti dat podchycujících aktivity, smerujících k podpore udržitelného rozvoje, jejich kvantifikaci a provázání s celkovým ekonomickým a spolecenským vývojem. V kontextu se zadanou úlohou se proto pozornost rešitelského týmu soustredila predevším na tu stránku merení eko efektivnosti, která sleduje aktivity na ochranu životního prostredí v penežním vyjádrení, protože pouze pri poznání a bilancním vyjádrení penežní i naturální stránky techto aktivit lze dospet k exaktnejšímu obrazu o dosahovaném efektu a to jak na úrovni makro, tak mikro. Tento smer tvorby informacních zdroju není nový, jeho realizace je však spojena s prekonáním mnoha praktických problému, o jejichž rešení se s ruzným konecným výsledkem rada evropských státu pokusila. Pri hledání optimální cesty pro Ceskou republiku byly využity jednak poznatky státu Evropské Unie s realizaci statistických zjištování výdaju na ochranu životního prostredí v business sektoru, jednak vlastní zkušenosti z pilotního šetrení na vzorku podnikatelských subjektu. Navržená koncepce prosazuje zjištování výdaju na ochranu životního prostredí tak, aby byly pokryty potreby tvorby základních indikátoru nezbytných pro monitorování trvale udržitelného rozvoje, jednak informacní potreby spojené se sestavováním satelitních národních úctu a bilancí ve všech základních strukturách. Vlastní projekt statistického šetrení je rešen variantne s ohledem na ruzné prístupy k vymezení zpravodajského souboru a na potreby sladení se stávající statistickou praxí. Pri zpracování predkládané studie spolupracoval rešitelský tým s mnoha odborníky a institucemi. Velmi cenným vkladem byly zejména informace získané na seminárích, které organizovalo Ministerstvo životního prostredí k problematice environmentálního úcetnictví a k zavádení systému EMAS. 3

5 1. Potreba monitorování strategie trvale udržitelného rozvoje Potreba monitorování strategie trvale udržitelného rozvoje (TUR) je dána mimorádným významem obsahu tohoto pojmu z hlediska budoucnosti lidstva a planety Zeme. Naplnování zásad TUR totiž vyžaduje zcela nové hodnocení úspešnosti ekonomického rozvoje, zkoumání a hodnocení vazeb mezi rozvojem ekonomiky a jeho sociálními a ekologickými dusledky. S tím souvisí nové prístupy k regulaci reprodukcního procesu lidské populace, výroby, spotreby a cerpání prírodních zdroju, k zásadním zmenám v lidském myšlení, chování a životním stylu pri naplnování životních cílu a tzv. blahobytu. Je zrejmé, že zde nevystacíme se stávající soustavou statistických a úcetních ukazatelu, a že je treba zacít systematicky pripravovat soubor indikátoru TUR, ekologického životního stylu a ekogramotnosti obyvatel. Pro úcely této studie se jeví jako úcelné uvést souhrnne základní východiska, ze kterých vychází strategie udržitelného rozvoje, aby bylo patrné, do jaké míry rešení navrhovaná v této studii s pojetím udržitelného rozvoje korespondují a do jaké míry návrhy na odstranení informacních deficitu, prispívají k merení ekoefektivnosti a k podpore principu udržitelného rozvoje. 1.1 Vznik a geneze pojmu Trvale udržitelný rozvoj Obrat ke kvalitativne novému prístupu k ochrane životního prostredí nazrává od šedesátých let, kdy se objevují prukazné a varovné signály nevratného ohrožení životního prostredí na zemekouli, a jeho závažných dusledku pro lidstvo. Stále se zhoršující prostredí v mnoha oblastech sveta vedlo v roce 1968 radu významných osobností reprezentujících vedu, prumysl, ekonomii, sociologii i nekteré vládní cinitele k vytvorení tzv. Rímského klubu, který se sešel v Ríme (odtud název). Clenové tohoto klubu jako jednu z prvních velkých akcí zorganizovali ve spolupráci s Technologickým institutem v Massachusetts (USA) hodnocení dosavadního vývoje sveta a vypracování prognózy do roku Sledovali 5 hlavních faktoru, majících nejvetší vliv na životní prostredí: rust poctu obyvatelstva a s ním související prumyslovou a zemedelskou produkci, cerpání surovin a znecištení prostredí odpady všeho druhu. Príslušné údaje sestavili do nekolika set rovnic a zpracovali ve trech ruzných variantách: první predstavovala prubeh, který odpovídal soucasným trendum druhá predpokládala pomalejší rust obyvatelstva a menší cerpání surovin a produkce odpadu tretí, poslední, byla založena na tzv. nulovém rustu obyvatelstva a znacne omezeném cerpání surovin a odpadové produkce Podle získaných výsledku by melo v prvním prípade dojít ke zhroucení lidské civilizace již po roce 2050, druhá varianta umožnovala prežití lidstva v 21. století, ale za cenu 4

6 znacného zhoršení životních podmínek, a teprve poslední dávala pomerne príznivé vyhlídky do budoucna. Výsledky studie autori zverejnili ve studii Meze rustu v roce ) Pres ostré kritiky i nekteré nevyhnutelné nedostatky této studie (napr. požadavek okamžitého zastavení hospodárského rustu) dosáhly první signály Rímského klubu svého hlavního úcelu. Lidé se zacali zajímat o problematiku populacní exploze, o globální ekonomický rust a jeho dusledky, o cerpání prírodních zdroju, o kvalitu životního prostredí, o odpady. Existující hnutí na ochranu prírody a životního prostredí zintensivnila cinnost a vznikají nová. V mnoha zemích byly zrízeny funkce ministru životního prostredí a vlády byly pod tlakem verejnosti prinuceny k rázným krokum v legislativní, technické a ekonomické oblasti. V širší míre se zacali problematikou životního prostredí zabývat politici, právníci, technici i ekonomové. Vznikají environmentální disciplíny: Environmental Ekonomy, E. Law (právo), E. Technology. Jsou prijímány zásady ekologické politiky, napr. zásada, podle níž znecištovatel musí za znecištování životního prostredí platit. Prijímaná ekonomická, legislativní a technická opatrení, nástroje a stimuly však nemohly rešit problémy životního prostredí komplexne a globálne. Šlo spíše o rešení dusledku než prícin, o tzv. opatrení na konci roury (End-of-Pipe). V roce 1972 se uskutecnila první mezinárodní konference OSN o životním prostredí ve Stockholmu. Ta ve svých záverech konstatovala (shodne s Rímským klubem), že hlavním viníkem globálních ekologických problému zeme je neomezený hospodárský a demografický rust. Mezinárodní jednání s ekologickou tématikou pokracovala s petiletou pravidelností a narustající intenzitou až do dneška. V osmdesátých letech bylo zrejmé, že se nedarí z mnoha duvodu hospodárský ani demografický rust zastavit a vznikla otázka, zda je to vubec reálné a zda o to lidé skutecne usilují. Pokud se autori knihy Meze rustu nemýlili, pak je hrozba katastrofické varianty nevyhnutelná. V roce 1983 ustavilo proto Valné shromáždení OSN svetovou komisi pro životní prostredí a rozvoj (WCED), která mela rešit tri naléhavé úkoly : Analyzovat kritické problémy životního prostredí a hospodárského rozvoje formulovat realistické návrhy na jejich rešení, Navrhnout z tohoto hlediska nové formy mezinárodní spolupráce, Zvyšovat poznání a angažovanost v cinnosti jednotlivcu, dobrovolných organizací, podniku, ústavu a vlád. Komise byla nezávislou institucí mající vztah k jednotlivým vládám a k OSN, ale nebyla jimi rízena. Predsedkyní komise byla jmenována tehdejší norská premiérka Gro Harlem Brundtlandová. Komise mela 21 clenu z 20 zemí sveta. Zacala pracovat v Ženeve v roce 1984 a behem svého trvání zasedala v ruzných cástech sveta, aby se mohla dobre seznámit se všemi ekologickými a rozvojovými problémy jednotlivých svetových regionu. Pri techto zasedáních byla porádána tzv. verejná slyšení, na nichž mohl kdokoliv svobodne vyjádrit své názory k rešeným problémum. Na posledním zasedání komise dne 27.února 1987 v Tokiu bylo vydáno prohlášení (tzv. Tokijská deklarace), které shrnuje výsledky práce komise obsažené ve zpráve Naše spolecná budoucnost (Our Common Future). Jako cíl a kritérium národní 1 Meadows, D.H.-Meadows, D.L.-Randers, J.-Behrens, W.W.: The Limits to Growth. New York, Universe Book,

7 politiky a mezinárodní spolupráce, na než by se mely všechny zeme zamerit, definovala pojem trvale udržitelný rozvoj a zároven uvedla osm základních principu, které by pri rízení svých cinností mely všechny zeme uplatnovat. Dle této zprávy se pojmem trvale udržitelný rozvoj rozumí takový rozvoj, pri nemž každá soucasná generace bude uspokojovat své potreby, aniž by pritom ohrozila schopnosti budoucích generací uspokojovat jejich potreby. Osm základních principu, jež by mely pomoci zajistit trvale udržitelný rozvoj : Oživit hospodárský rust - Prumyslové zeme musí prispívat k oživení svetového hospodárského rustu a podporovat hospodárský rust v rozvojových zemích, nebot chudoba státu je hlavním puvodcem znehodnoceného životního prostredí, jež svou degradací ovlivnuje nejen velké pocty lidí v rozvojových zemích, ale ohrožuje i celé lidské spolecenství. Je treba realizovat takové mezinárodní akce, které vyreší dlužní krizi a posílí prísun financí na rozvoj. Zmenit kvalitu rustu - Hospodárský rust by mel být rustem nového druhu, jenž nelze charakterizovat jen standardními hospodárskými ukazateli, ale také úsporným cerpáním a stavem zásob prírodních zdroju, lepším rozdelením príjmu, racionalizací vuci prírodním pohromám a prumyslovým rizikum, dokonalejší zdravotní pécí a uchováváním kulturního i prírodního bohatství. Hlavními spolecenskými cíli by mely být: udržitelnost, nestrannost, sociální spravedlnost a bezpecnost. Uchovávat, šetrne využívat a obohacovat prírodní zdroje - Pro uchování životního prostredí a prírodních zdroju je nutné efektivneji využívat energii, vodu, suroviny. V praxi to znamená snížit spotrebu prírodních zdroju na jednoho obyvatele a podporovat zavádení ekologicky cistých produktu, technologií a alternativních zdroju. Je také treba vcas dobre odhadnout úcinky nových výrobku a nových technologií. Zajistit udržitelnou úroven populace - Je treba nastolit rovnováhu mezi populací a dosažitelnými zdroji, regulovat populacní prírustky s prihlédnutím k možnostem ekonomiky, uspokojovat základní potreby obyvatelstva nejen z hlediska dneška, ale i z hlediska príštích generací. Nove orientovat techniku a odstranovat rizika - V orientaci technického rozvoje musí být venována vetší pozornost ekologickým faktorum. V národním i mezinárodním merítku je treba zavést institucionální mechanismy, které budou hodnotit všechny zásahy do prírodních systému, jakož i potenciální úcinky nových technických zarízení a nových technologií ješte pred jejich realizací. Zvyšovat a vynucovat odpovednost za škody na životním prostredí. Zajistit volný prístup verejnosti k relevantním informacím a do rozhodovacích procesu. Integrovat ekologické a ekonomické aspekty pri rozhodování - Ekologické a ekonomické cíle se musí vzájemne podporovat a integrovat. V praxi to znamená, že ekologická dimenze hospodárské politiky musí být posuzována soucasne s její dimenzí ekonomickou, obchodní, energetickou, zemedelskou, sociální, a to jak v národních, tak i v mezinárodních institucích. 6

8 Reformovat mezinárodní hospodárské vztahy - Zavádet takové obchodní, kapitálové a technologické toky, které budou slucitelnejší s požadavky péce o životní prostredí a o prírodní zdroje. Pomáhat rozvojovým zemím rozšírit predpoklady pro obohacení a diferenciaci své ekonomické a obchodní základny a pro zabezpecení sobestacnosti. Posílit mezinárodní spolupráci - V mezinárodní spolupráci se musí priznat vyšší priorita monitorování, hodnocení a výzkumu životního prostredí a prírodních zdroju, jejich obhospodarování a šetrnému využívání. Všechny zeme musí prohlubovat spolupráci mnohostranných institucí, utvárení a dodržování pravidel v takových oblastech, jako je obchod a investice a respektovat uznání absolutního významu mezinárodního míru a bezpecnosti. Obecne je možno charakterizovat systém trvale udržitelného rozvoje jako výslednici sladování ekonomických, sociálních (humanitních) a ekologických aspektu a cílu rozvoje, jako úcinný nástroj rešení globálních problému Zeme, kontinentu, státu i menších územních jednotek. Jeho naplnování predpokládá plnou integraci environmentální, ekonomické a sociální rozvojové politiky. Je treba poznamenat, že pojem trvale udržitelný rozvoj nebyl a není dosud exaktne a konkrétne vymezen, což je samozrejme velmi obtížné a složité. V zákone o životním prostredí (c. 17/1992 Sb.) je chápán jako takový rozvoj, který soucasné spolecnosti i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potreby, a pritom nesnižuje rozmanitost prírody a zachovává prirozené funkce ekosystému. Pres zakotvení v cs. zákone a pres bežné používání tohoto pojmu v mezinárodních jednáních a v dokumentech OSN se ve státní politice životního prostredí Ceské republiky tento pojem zacíná používat až na konci devadesátých let. 1.2 Od Rio de Janeira 1992 po Johannesburg 2002 Vyvrcholením prípravy a schválení mezinárodních dokumentu o trvale udržitelném rozvoji byla mezinárodní konference OSN o životním prostredí a rozvoji v Rio de Janeiro v r ) Zúcastnili se jí zástupci 170 zemí sveta, z toho 106 hlav státu a celkem 10 tisíc delegátu. Probíhala ve znamení urcité euforie, že se lidstvu podarilo najít v zásadách TUR východisko z katastrofických vizí. Konference se stala významným mezníkem ve svetové diplomacii i ve strategii globálního vývoje Zeme. Bylo konstatováno, že pro bezpecnejší a prosperující budoucnost je potreba rešit integraci zájmu životního prostredí a nezbytného rozvoje spolecnosti. Predstavitelé zúcastnených zemí (vcetne tehdejšího Ceskoslovenska, jehož delegaci vedl tehdejší federální ministr ŽP Ing. Josef Vavroušek,CSc.), prijali nekolik významných dokumentu, které mají být vodítkem pri naplnování principu trvale udržitelného rozvoje v jednotlivých zemích, na všech úrovních verejné správy a ve všech sektorech. Jde o následující dokumenty : 2 UNCED United Nation Conference on Environment and Development, Rio de Janeiro,

9 1. Deklarace z Rio de Janeira o životním prostredí a rozvoji 2. Rámcová úmluva Spojených národu o zmene klimatu 3. Úmluva o biodiverzite 4. Prohlášení k principum globální dohody o využívání, ochrane a trvale udržitelném rozvoji všech typu lesu 5. Agenda 21 komplexní návod globálních akcí, které mohou poznamenat nebo ovlivnit prechod na trvale udržitelný rozvoj. Agenda 21, nejobsáhlejší dokument a soucasne program pro 21. století, obsahuje 40 kapitol (cca 500 stran), zabývá se naléhavými problémy dneška, pricemž se zameruje také na prípravu sveta rešit úkoly nového století a odráží celosvetový konsensus a na nejvyšší úrovni prijatý politický závazek ke spolupráci v oblasti rozvoje životního prostredí vcetne prijetí principu udržitelného rozvoje 3). Jako klícová slova z techto dokumentu nutno vyzvednout : príroda, prírodní zdroje, zmeny klimatu, biodiverzita, ochrana vod a lesu, lidé, právo na život, odstranení chudoby, globální partnerství, eliminace neudržitelných modelu výroby a spotreby. Je bohužel zrejmé, že uvedené pojmy a zásady (a vubec všechny dokumenty z mezinárodních konferencí) mají víceméne jen deklarativní charakter, nejsou právne závazné. Na posílení významu a závaznosti záveru z Ria prijalo proto Valné shromáždení OSN v prosinci 1992 usnesení s výctem konkrétních aktivit k jejich naplnování. V usnesení OSN z prosince 1994 požaduje od vlád clenských státu OSN všeobecnou podporu a šírení principu trvale udržitelného rozvoje. Pri OSN došlo též k institucionálnímu posílení výsledku a záveru z Ria vytvorením Komise pro TUR, a stálého odboru OSN pro koordinaci rízení a TUR Po Riu následovala rada navazujících mezinárodních konferencí, zejména : Svetová konference o lidských právech - Víden 1993 Mezinárodní konference o lidské populaci a rozvoji - Káhira 1994 Svetový sjezd pro sociální rozvoj - Kodan 1995 Svetová konference o ženách - Peking 1995 Konference o lidských sídlech - Istanbul 1996 Svetový potravinárský sjezd - Rím 1997 Summit OSN o zmenách klimatu - Kjóto 1997 Významná byla další konference OSN o životním prostredí a rozvoji tzv. Summit II, nebo také Rio + 5, konaná v cervnu 1997 v New Yorku jako zvláštní zasedání OSN. Její výsledky v porovnání s ocekáváním se jeví pomerne skromné a jsou všeobecne prijímány s jistými rozpaky. Na jedné strane se potvrdil a deklaroval zájem všech zúcastnených zemí o prechod na cestu trvale udržitelného rozvoje, vytycily se obecné priority a pojmenovaly hlavní prekážky k jeho naplnování (na prvním míste nedostatek financních zdroju). Byly prijaty dva dokumenty : politická Deklarace a Program další realizace Agendy 21. Na strane druhé zejména pod vlivem zásadního nenaplnování principu TUR, se casto hovorí o vystrízlivení a zklamání. Ukázalo se totiž, že se základní globální problémy Zeme nejen nezmírnují, ale naopak dále prohlubují. 3 Ceský preklad Agendy 21 vydalo Ministerstvo životního prostredí CR v roce

10 Ve dnech probíhal v Johannesburgu (JAR) dosud nejvetší Svetový summit OSN o trvale udržitelném rozvoji (WSSD), nazývaný také Rio + 10, protože je vlastne pokracováním a bilancováním záveru z obdobné konference v Rio de Janeiro v roce Úcast 65 tisíc delegátu ze 174 signatárských zemí, z toho 120 nejvyšších státních predstavitelu charakterizuje na jedné strane kvantitu, na strane druhé prubeh diskuse a prijaté závery v 70 stránkovém záverecném protokolu pak kvalitu konference. Bilance vývoje z hlediska naplnování zásad trvale udržitelného vývoje je nepríznivá. Bylo konstatováno, že závery z Ria se neplní. Zejména se výrazne prohlubuje propast mezi bohatstvím a chudobou. Na pomoc rozvojovým státum mely prispívat bohaté zeme cca 0,7% HDP, skutecnost se pohybuje v prumeru kolem 0,2%. Zhruba 1,1 mld. obyvatel sveta žije v extrémní chudobe, z toho 850 miliónu trpí hladem a asi 1,2 mld. lidí žije s denním príjmem nižším než 1 USD. Do roku 2000 mely být sníženy emise skleníkových plynu na úroven roku Tzv. Kjótský protokol z roku 1997 tyto hodnoty dále zprísnil. V létech emise oxidu uhlíku však naopak narustaly o 9,1 % rocne. Nedostatecne se plní Úmluva o biodiverzite, kterou ve svých projektech uplatnuje pouze 2/3 signatáru úmluvy. Nenaplnuje se výzva k zajištení nezávadné vody pro všechny, jestliže 1,1, mld. lidí nemá prístup k cisté vode a 30 tisíc lidí denne umírá na nemoci ze závadné vody. Pro nedostatek penez se neplní úmluva z roku 1996 o boji proti rozširování pouští. Závazky z Ria o omezení rybolovu neratifikovalo 15 z 20 nejvetších rybárských velmocí a tretine prumyslove lovených ryb hrozí vyhubení. Celkove pokracuje trend rustu výroby a spotreby a již zrejme prevyšuje ekologickou kapacitu Zeme o 25 %. Z tohoto pohledu se jeví závery z Johannesburgu jako nedostatecné a málo závazné, presto však alespon cástecne nadejné. Myšlenka trvale udržitelného rozvoje jako východisko lidstva v 21. století bylo dále potvrzeno a úcastníci summitu se shodli na techto záverech: do roku 2015 by mel být snížen na polovinu pocet lidí, kterí nemají prístup k základní zdravotní péci vznikne fond solidarity na boj proti chudobe, príspevky do fondu budou dobrovolné patentová politika Svetové obchodní organizace by nemela bránit chudým zemím v poskytování léku všem obyvatelum do roku 2010 se má omezit vymírání živocišných a rostlinných druhu nejpozdeji do roku 2015 se mají obnovit zásoby ryb ve svetových morích, ovšem jen tam, kde je to možné ( jak bylo poznamenáno v záverecném protokolu). do roku 2020 budou chemikálie vyrábeny a používány takovým zpusobem, aby se minimalizoval jejich škodlivý vliv na cloveka a životní prostredí. Potvrzuje se, že naplnování vize trvale udržitelného rozvoje je beh na dlouhé trate. Summit v Johannesburgu potvrdil sice oprávnenost této vize, ale faktické výsledky summitu jsou skromné. Myšlenka trvale udržitelného rozvoje je tudíž stále predevším výzvou k jejímu hlubšímu propracování (vcetne informacních zdroju) a následné realizaci. Statistika má v tomto kontextu velký význam, protože muže hloubeji propracovávat indikátory 9

11 TUR z hlediska dosavadních, prevážne negativních vývojových tendencí, a tím soucasne dokumentovat ( v rámci analýzy vzájemných vazeb) jejich zhoubné dusledky pro lidstvo. A to nejen v casových radách minulosti, ale i v prognostických úvahách pro budoucnost. 1.3 Hlubinná ekologie - filozofický prístup k naplnování zásad TUR Hlubinná ekologie je spojena s promenou životního stylu. Ekologicky odpovedný život je napríklad provázen antikonzumenstvím, využíváním hromadné dopravy, plánováním rodiny, využíváním biozemedelství, energetickou šetrností a celkovým príklonem k prírode. Lidé si postupne zacali stále více uvedomovat, že radu v dnešní dobe již drahých nemocí zpusobuje chybný životní styl. Ekologický životní styl je proto ústredním heslem hlubinné ekologie. Hlubinná ekologie pohlíží s jistým despektem na fenomén hrubého národního produktu jako na ukazatele životní úrovne a spíše tento výraz spojuje s hrubým národním znecištením. S pojmem hlubinná ekologie prišel jako první Arne Naess v roce ). Své názory zverejnil v publikaci The Shalow (melkost, melcina) and the Deep (hloubka, hlubina), v níž chtel odlišit standardní ekologické prístupy na ochranu životního prostredí ( melká ekologie) od zásadních, kvalitativních, hlubinných prístupu, spocívajících ve zmenách vzorcu chování lidí 5). Na jeho pojetí navázali další myslitelé. Ekologické vedomí a hlubinná ekologie ostre kontrastují s prevládajícím svetovým názorem technokraticko-industriálních spolecností, podle nehož jsou lidé bytosti izolované a v podstate oddelené od zbytku prírody. Hlubinná ekologie, tedy studium našeho místa na Zemi, zahrnuje totiž v prvé rade studium nás samých, jakožto cástí organického celku. Alternativou vysokého konzumu podmíneného velkým pracovním vypetím, rostoucím cerpáním prírodních zdroju a rustem produkce nejruznejších odpadu, by se mel postupne v souvislosti se spolecenskými zmenami stát skromnejší život s dostatkem volného casu. Volný cas je soucástí nehmotných stránek životní úrovne. Problém však spocívá v primereném rozložení dostatku volného casu na obcany dané spolecnosti v podmínkách konzumní spolecnosti, vystavené konkurencním tlakum. Objevují se názory, že sociálne spravedlivé rešení této otázky není v podmínkách daného systému možné, a že je nutné pomýšlet na jeho budoucí zmenu. Komparace zásad mezi prevládajícím svetovým názorem a hlubinnou ekologií Prevládající svetový názor Hlubinná ekologie Panství nad prírodou Prírodní prostredí jako zdroj pro lidi Materiální ekonomický rust pro rostoucí lidskou populaci Harmonie s prírodou Veškerá príroda má vlastní hodnotu (rovnost biologických druhu) Uspokojování prostých hmotných potreb stabilizované populace 4 Nass, A.: The Shalow and the Deep, Long-Range Ecology Movement, 1973, c Naess, A.: Ekologie, pospolitost a životní styl, Praha, Abies,

12 Prírodní zdroje jsou dostatecné, neomezené a nevycerpatelné Vysoká úroven technického pokroku a technických rešení Konzumerismus Národní (centralizované) spolecenství Zásoby zeme jsou omezené, nekteré zásahy mohou být nevratné Primerené technologie. Veda, která není zamerená na ovládnutí Vystacit s málem, recyklace, hospodárnost, šetrnost Menšinová tradice, regionalizace, decentralizace Ekologický životní styl je mottem prívržencu hlubinne ekologické filosofie. Pocet lidí, který se k nemu priklání stále narustá, zejména v zemích, které mají své zkušenosti s dusledky premíry konzumu. Existují ovšem i silné opacné tendence. Jednou z nich je snaha zejména financne silných nadnárodních spolecností tyto ekologické antikonzumní proudy paralyzovat, predevším vymýváním mozku (brainwasching) spotrebitelu reklamou. Rovnež tak nelze poprít, že cást obyvatelstva rozvojových zemí spatruje v etape konzumní spolecnosti svuj životní cíl. Jakoby touto etapou se všemi jejími dusledky bylo nutné projít, a až následne se ztotožnit s myšlenkami hlubinné ekologie. V globálním merítku se jedná o závod s casem a zrejme i o znacne teoretickou, málo reálnou a fiktivní predstavu budoucího spolecenského vývoje. Podmínky a kapacita planety Zeme zrejme neumožnují dosáhnout soucasné ekonomické a konzumní úrovne euroamerické civilizace pro veškeré lidstvo na zemekouli. 1.4 Agenda 21 inspirativní zdroj pro tvorbu indikátoru TUR Agenda 21 z Ria 1992 je zatím nejúplnejší dokument, obsahující postupné kroky a aktivity k naplnování principu trvale udržitelného rozvoje. Je zformulována do ctyr cástí a 40 kapitol, jejichž názvy, a tím spíše jejich obsah, mohou být první výchozí inspirací pro vznik nových ukazatelu (indikátoru) trvale udržitelného rozvoje. První cást (kapitoly 1 8) má název Sociální a ekonomické rozmery. Obsahuje tyto kapitoly: mezinárodní spolupráce pri urychlování udržitelného rozvoje v rozvojových zemích a související domácí politika, boj proti chudobe, zmena vzorcu spotreby, dynamika demografického rustu a udržitelnosti, ochrana a podpora lidského zdraví, podpora udržitelného rozvoje lidských sídel, integrace životního prostredí a rozvoje do rozhodování. Druhá cást (kapitoly 9 22) nese název Uchování a šetrné využívání zdroju a hospodarení s nimi ve prospech rozvoje. Nalezneme zde kapitoly zabývající se: ochranou atmosféry, integrovaným prístupem k plánování a hospodarení s územními zdroji, bojem proti odlesnování, pécí o krehké ekosystémy, udržitelným rozvojem horských oblastí, podporou udržitelného rozvoje zemedelství a venkova, uchováním biodiversity, environmentálne šetrnejším využíváním biotechnologií, ochranou oceánu, ochranou všech druhu morí a pobrežních oblastí, racionálním využíváním a rozvojem živých zdroju v nich, ochranou kvality a zásob sladkovodních zdroju, aplikací integrovaných prístupu k rozvoji využívání zdroju vody a hospodarení s nimi, environmentálne šetrnejším nakládáním s toxickými chemickými látkami, vcetne prevence nezákonné mezinárodní prepravy toxických a nebezpecných produktu, environmentálne šetrnejším nakládáním s nebezpecnými odpady, vcetne prevence jejich nezákonné mezinárodní prepravy, environmentálne šetrnejším nakládáním s pevnými 11

13 odpady a otázky související s tekutými odpady, bezpecným a environmentálne šetrnejším nakládáním s radioaktivními odpady. Tretí cást Posilování úlohy duležitých skupin obsahuje následující kapitoly (kapitoly 23 32): celosvetová opatrení pro zapojení žen do udržitelného a spravedlivého rozvoje, deti a mládež v udržitelném rozvoji, uznání a posilování úlohy domorodých obyvatel a jejich komunit, posilování úlohy nevládních organizací partneru pro udržitelný rozvoj, iniciativy místních úradu na podporu Agendy 21, posilování úlohy pracujících a jejich odborových organizací, posilování úlohy podnikání, obchodu a prumyslu, vedeckotechnické obce a posilování úlohy zemedelcu. Ctvrtá cást Prostredky implementace tvorí kapitoly Tyto kapitoly pojednávají: o financních zdrojích a mechanismech, o transferech environmentálne šetrnejších technologií, o spolupráci a vytvárení potenciálu, o úloze vedy v udržitelném rozvoji, o podpore vzdelávání, verejného povedomí a odborného školení, o národních mechanismech a mezinárodní spolupráci pri vytvárení potenciálu v rozvojových zemích, o mezinárodním institucionálním usporádání, o mezinárodních právních nástrojích a mechanismech a o informacích pro rozhodování. Základní obecnou úlohou informacní strategie by mela být príprava, zpracování a poskytování podkladu pro : analýzy a rozhodování (mikro - a makroúroven) koncepcní rešení (varianty, vize, prognózy) dialog s verejností (pruzkumy, mekká data, výchova) Jestliže to platí obecne v soucasných podmínkách ochrany životního prostredí, tím spíše to bude a musí platit v etape složitého a obtížného procesu pri naplnování zcela nových zásad a prístupu k životnímu prostredí v budoucnu. V kapitole 40 Agendy 21 o informacích pro rozhodování se ríká (volný extrakt): Potreba informací vzniká na všech stupních rozhodování, od vedoucích pracovníku s rozhodovací pravomocí na národní a mezinárodní úrovni až po základní (nejnižší) rozhodovací úroven a jednotlivce. K tomu, aby se rozhodnutí ve stále vetší míre opírala o spolehlivé informace, je treba implementovat následující dve programové oblasti : vyplnování mezer v datech (odstranování informacních deficitu) zlepšování dostupnosti informací. Je samozrejmé, že bežne užívané statistické i úcetní ukazatele mohou jen cástecne plnit funkci adekvátních indikátoru udržitelnosti. Sledované údaje o HDP, stavu prírodních zdroju, míre znecištení apod. neindikují zcela dostatecne, zda a do jaké míry byla nastoupena cesta k TUR. Predevším nejsou zatím dostatecne rozvinuty a aplikovány metody, které umožnují posuzovat vzájemné vztahy ekonomických, environmentálních, demografických a sociálních rozvojových parametru. Proto bude treba vypracovat maximálne komplexní soustavu indikátoru trvale udržitelného rozvoje, která by tvorila základnu pro víceúcelové rozhodování na všech rídících úrovních a soucasne by prispela k samoregulaci trvalé udržitelnosti integrovaných systému životního prostredí a rozvoje. 12

14 Cílem indikátoru (ukazatelu) TUR je umožnit merení zmen ekonomických, ekologických a sociálních faktoru a charakterizovat jejich vzájemné vztahy z hlediska naplnování principu TUR. Z hlediska formy muže být soubor indikátoru TUR velmi ruznorodý a v mnohém muže pripomínat soucasné formy zjištování, prezentace a analýzy informací o sociálním a ekonomickém vývoji a o stavu a vývoji životního prostredí. Bude se tedy i nadále jednat o jednotlivé ukazatele, soubory ukazatelu, císelné rady, matematické funkce, indexy, trendy, metody hodnocení vývoje, rozbory, zprávy, modely, soustavy modelu, diagnostické systémy, ale také anketární šetrení a vubec široké spektrum tzv. mekkých dat, komparace daného stavu se vzorovým a další. Je pochopitelné, že v soucasné dobe pujde o to využít stávajících informacních systému. Pozornost by mela být venována jejich rozšírení nebo zpresnení zejména v oblasti hodnotového vyjadrování vlivu na životní prostredí a to jak výdaju na prevenci, potlacování a odstranování nepríznivých vlivu, tak ( v budoucnosti) na kapitalizaci škod, které vzniknou v budoucnu. Proces prípravy indikátoru TUR probíhal v devadesátých letech díky iniciative Komise pro trvale udržitelný rozvoj OSN pomerne intenzivne. V duchu kapitoly 40 Agendy 21 jednotlivé zeme na národní úrovni a mezinárodní vládní a nevládní organizace na úrovni mezinárodní by mely vypracovat návrh (pojetí) indikátoru (ukazatelu) udržitelného rozvoje za úcelem jejich identifikace.. Na zasedání Komise pro TUR pri OSN v roce 1995 bylo doporuceno rozpracovat systém jasne definovaných indikátoru jako podkladu pro rozhodování odpovedných cinitelu na všech úrovních. Tento impuls nastartoval proces implementace indikátoru, do nehož byly zapojeny významné mezinárodní, vedecké a další organizace (UNEP, UNDP, Svetová banka, OECD, WHO, IUCN, Svetový ústav zdroju, ad.) a výsledkem byl první predbežný návrh seznamu indikátoru v roce Jednotlivé indikátory byly pak metodicky rozpracovány ve spolecném materiálu 6), který tvoril základ jednotného prístupu pri testování v ruzných zemích. Tzv. Modrá kniha obsahuje metodické listy indikátoru, kde každý indikátor je standardním zpusobem popsán a soucasne zarazen do rámce typu. Je uveden jeho význam pro udržitelný rozvoj, návaznosti na další indikátory a další popis. Velmi duležitou cástí metodického listu je definice, koncept a metoda merení indikátoru. Celkový pocet 134 indikátoru zarazených do seznamu je pak rozdelen do 4 skupin sociální (41), ekonomické (23), environmentální (55), institucionální (15). Od roku 1997 probíhala tríletá fáze testování uvedených indikátoru v zemích, které se zapojily do této aktivity. Cílem procesu byla : analýza vhodnosti indikátoru s prihlédnutím ke geografickým, politickým aspektum v daných podmínkách zeme, výber dle národních cílu a priorit analýza schopnosti národního monitorovacího a statistického systému poskytnout údaje pro kvantifikaci indikátoru. Soucástí tohoto procesu byly též návrhy vlastních vhodných indikátoru. Také otázka metod (definice, metoda merení) mela být zhodnocena. Do procesu testování se dobrovolne zapojily tyto zeme : Rakousko, Belgie, Ceská republika, Francie, Finsko, Nemecko, Velká Británie, Bolívie, Brazílie, Kostarika, Mexiko, Venezuela, Ghana, Kena, Maroko, Jihoafrická republika, Tunis, Barbados, 6 Indicators of Sustanaible Development, Framework and Methodologies (Blue Book), Komise OSN pro trvale udržitelný rozvoj,

15 Cína, Maledivy, Pákistán, Filipíny. Nekteré ze zemí vytvorily tzv. twinning arrangement spojení (zeme severu a zeme jihu ) v procesu testování za úcelem sdílení zkušeností a podpory procesu. Testovací fáze skoncila v roce V r byly nove zpracovány a publikovány indikátory udržitelnosti vzorcu výroby a spotreby. Cílem celého procesu bylo promítnout poznatky z testování do výsledného flexibilního systému indikátoru a tento poskytnout všem zemím jako nástroj k merení pokroku smerem k udržitelnosti. 1.5 Lokální agenda 21 a úloha regionální a místní statistiky V základním dokumentu AGENDA 21 je vedle durazu na rešení globálních ekonomických, ekologických a sociálních problému Zeme silne zvýraznena úloha národních, regionálních a lokálních orgánu a místních samospráv pri tvorbe a realizaci tzv. Lokální (místní) Agendy 21. Tomu je venována kapitola 28, kde jsou zformulovány následující zásady : Velké množství problému a rešení obsažených v Agende 21 má své koreny na úrovni místních aktivit. Úcast a spolupráce místních úradu bude proto faktorem urcujícím úspešnost realizace jejich cílu. Protože jsou (místní úrady) úrovní správy nejbližší lidem, sehrávají duležitou roli ve výchove, mobilizaci i pri reakci na podnety verejnosti a napomáhají tak dosažení udržitelného rozvoje Všechny místní úrady by mely vstoupit do dialogu s obcany, místními organizacemi a soukromými podniky a prijmout místní Agendu 21. Na základe konzultací a vytvárení konsensu by se místní orgány mely od obcanu a od místních, obcanských, komunitních, obchodních a prumyslových organizací poucit a získat informace potrebné pro zformulování nejlepších strategií Místní Agenda 21 je chápána jako strategický a akcní plán rozvoje urcitého místa (obce, okresu, regionu), respektující principy ekologicky resp. environmentálne trvale udržitelného sociálne-ekonomického rozvoje spolecnosti. Z duvodu zvoleného pojetí transformace spolecnosti po roce 1992 s durazem na ekonomiku, privatizaci, monetární politiku, nebyla v CR temto aktivitám venována potrebná pozornost. Až koncem devadesátých let se pojem trvale udržitelný rozvoj (život) stal pevnou soucástí koncepcí životního prostredí jak na celostátní,tak na komunální úrovni. Ve zpráve o Státní politice životního prostredí, schválené vládou CR v roce 1999 se ríká : Uplatnení Agendy 21 v CR výrazne zaostává. Rada vlády pro udržitelný rozvoj nepracuje, národní program udržitelného rozvoje neexistuje a program místních Agend 21 se rozvíjí pomalu a rozpacite. Ve vetšine clenských zemí EU predstavují Agendy 21 základní princip participace obyvatel na rozvojových programech obce, sídla ci regionu. Napr. ve Velké Británii pristoupilo k procesu místní Agendy 21 již cca 96 % správ. Pro uplatnení principu udržitelného rozvoje v CR budou mít místní Agendy 21 (jako iniciativa zdola) velký význam a zasluhují všemožnou podporu. Predstavují celistvý pohled na rešení problematiky rozvoje a zlepšování kvality života, propojení ekonomické a sociální oblasti s problematikou životního prostredí, otevrený typ spolupráce ruzných spolecenských skupin a úcast verejnosti na plánování i realizaci rozvoje území a celé spolecnosti. 14

16 Je žádoucí a aktuální zahájit proces místní Agendy 21 minimálne ve 2 % obcí, prípadne okresu a regionu (celkem 130 lokalit) do roku 2003 a alespon v 10% obcí, prípadne okresu a regionu (celkem cca 630 lokalit) do roku Tento proces skutecne probíhá, metodicky je velmi dobre rízen Ceským ekologickým ústavem pri MŽP Praha a provedený pruzkum ve mestech a obcích severních Cech nám to rovnež potvrdil. Dobrým príkladem pozitivního prístupu místních samospráv k uplatnování pojmu trvale udržitelný rozvoj je rozpracování koncepce Lokální Agendy 21 zastupitelstvem obce Boží Dar v dubnu 1994 ( koncem devadesátých let byla tato koncepce novelizována): Ekologizacní desatero obce Boží Dar Ekologisacní desatero obce Boží Dar bylo prijato zastupitelstvem obce dne 27. dubna Predstavuje komplexní program rešení ekologické politiky tohoto sídelného útvaru s výraznými aspekty trvale udržitelného rozvoje. Zameruje se na rešení všech nejduležitejších funkcí a cinností obce i jejího správního území ve vztahu k životnímu prostredí. 1. Cištení odpadních vod Základní podmínkou rozvoje obce bylo vybudování mechanicko-biologické cistírny odpadních vod (COV) s technologickou kapacitou 2500 ekvivalentních obyvatel a kanalizacního rádu pro svod splaškových a srážkových vod. Provoz v techto zarízeních, investicne nárocných (33 mil. Kc), byl zahájen v listopadu Na jejich financování se podílel Státní fond životního prostredí (SFŽP, podnik Vodárny a kanalizace a.s. Karlovy Vary a obec Boží Dar. 2. Využívání obnovitelných zdroju energie, úspory energie, optimalizace spotreby energie Cílem této priority je dosažení energetické sobestacnosti s efektivním využitím všech dostupných zdroju a technologií Využití energie vetru V obci Boží Dar byla vzhledem k dobrým podmínkám pro využívání energie vetru v roce 1992 instalována vetrná elektrárna Vítkovice (V-75) o jmenovitém výkonu 75 kw. Mela experimentálne overit možnosti využívání energie vetru v techto klimaticky velmi nárocných podmínkách, což splnila a dané predpoklady potvrdila. V soucasné dobe není v provozu predevším z duvodu ekonomiky provozu a také hlucnosti pro okolní prostredí. Byla proto vypracována studie na vybudování vetrné farmy a rekonstrukce stávající V-75, ale vzhledem k investicní nárocnosti bylo od techto zámeru zatím upušteno Využití slunecní energie Velké uplatnení v místních podmínkách našlo využívání slunecní energie pomocí slunecních kolektoru, které byly postupne od roku 1993 instalovány a využívány pro ohrev teplé užitkové vody a pritápení v nekolika objektech (radnice, obecní bytové domy, penziony, COV, soukromé domy). V soucasné dobe je v obci instalováno více než 59 solárních kolektoru Energie zemského nitra Dalším progresivním, avšak investicne velmi nárocným zdrojem energie, který se v obci od roku 1997 využívá, je energie zemského nitra. Tato energie se získává prostrednictvím hlubinných vrtu a tepelných cerpadel instalovaných v objektech (radnice, COV, obecní nájemní dum s 11 bytovými jednotkami, ubytovna a penzion s 67 lužky, soukromé domy). Využívání této energie zde má velkou perspektivu Energie fytomasy Již tradicním zdrojem energie, který se zde dlouhodobe využívá, je fytomasa v podobe spalování a zplynování dreva. Vzhledem k tomu, že využívání tohoto obnovitelného zdroje je ekonomicky velice výhodné a dostupný je i zdroj dreva, nalézá zde tento tradicní zdroj energie stále vetšího uplatnení. 15

17 2.5. Úspory energie a optimalizace energetické spotreby Významným cílem v oblasti úspor energie bylo komplexní zateplení budov a snížení jejich tepelných ztrát izolováním obvodových zdí, oken, dverí, pudních prostor, apod. Po vetšine techto rekonstrukcí následovaly instalace technologií na využívání obnovitelných zdroju energie a jejich zapojení do stávajících, ci nových otopných systému. 3. Odborná studijní a vedecká cinnost Pro optimalizaci spotreby energie byly zpracovány dva významné projekty. První je prípadová studie cistší produkce s využitím prevencních strategií Energetická a environmentální optimalizace vytápení a ohrevu teplé užitkové vody v obci Boží Dar (Západoceská univerzita Plzen, Ceské centrum cistší produkce Praha, 1995). Dalším projektem je Energetický generel obce Boží Dar (Stredisko pro využívání obnovitelných zdroju energie Praha, 1998). Na téma obnovitelných zdroju energie, úspor energie a energetické úcinnosti bylo dále vypracováno více než 20 ruzných záverecných bakalárských, diplomových a doktorských prací, prípadových studií, seminárních prací studentu a pedagogu Západoceské univerzity v Plzni, i nekterých dalších univerzit. K této problematice se zde rovnež konala rada odborných konferencí, semináru a setkání odborníku. 4. Regionální ekologické centrum (REC), informace, osveta Významnou roli v informování a osvete verejnosti ve vztahu k ochrane a tvorbe životního prostredí plní již od roku 1994 Regionální ekologické centrum na Božím Daru. Na demonstracních informacních panelech, videu a reálných technologiích se zde mohou návštevníci seznámit s funkcí, provozem a zkušenostmi s využíváním jednotlivých forem osvety. V soucasné dobe je REC využíváno predevším príležitostne. 5. Naplnování cílu a efekty energetické a environmentální politiky Postupné naplnování cílu ve využívání obnovitelných zdroju energie, úspor energie a optimalizace využití zdroju prineslo významné efekty. Projevují se nejen ve snížení emisí z puvodních fosilních lokálních zdroju energie v obci, ale jsou i ekonomickým prínosem a reálnou návratností investic do rekonstrukcí a technologií, které predstavovaly náklady ve výši približne 20 mil. Kc. Financování techto investic bylo vícezdrojové, tj. z obecních, státních a zahranicních úverových zdroju a podpor (MŽP, SFŽP, CEA, PHARE, apod.). Na informacní a osvetovou cinnost a provoz regionálního ekologického centra také velmi významne prispela nadace Partnerství, REC pro CR a další. 6. Odpadové hospodárství Oblast odpadového hospodárství byla zamerena predevším na nakládání s komunálním odpadem a postupne novelizována v duchu nového zákona c. 125/1997 Sb. o odpadech a jeho provádecích predpisu a vyhlášek. Cílem je využití vlastního systému pro separovaný sber složek komunálního a drobného živnostenského odpadu prostrednictvím vlastního sberového dvora a zapojení separovaných a upravených složek tohoto odpadu do logistického systému Svazu mest a obcí Centrálního Krušnohorí (SOKO) pro jeho recyklaci a další zhodnocení. Východiskem byla Regionální studie sberu, separace, svozu a dalšího využití komunálních odpadu na Karlovarsku 1998, která byla dále konkretizována v roce 2001 vypracováním studie proveditelnosti Odpadové hospodárství mikroregionu SOKO. 7. Lesní hospodárství a zemedelství Cílem v této oblasti je návrat hospodarení v lese formou blízkou k prírode a obnovení poškozených funkcí lesa s minimálními kapitálovými vklady. V zemedelství pak využití takových prírode a životnímu prostredí prátelských forem hospodarení, které využívá ekologické zemedelství. Lesy obce Boží Dar byly obci navráceny v roce 1992, kdy se v nich provádelo hospodarení holosecným zpusobem. Casový horizont prechodu na prírode blízké lesní hospodarení je približne 300 let. Nekteré hlavní etapy a zásady tohoto prechodu se již realizovaly nebo se postupne realizují, jako napr. zvládnutí kurovcové kalamity a dusledná ochrana lesa, omezení stavu vysoké zvere, zalesnení velkých holin, zavádení melioracních a zpevnujících drevin do kultur, podpora prirozené obnovy lesa, apod. 8. Ochrana prírody a krajiny Cílem je predevším zachování puvodních ekosystému, biodiverzity druhu a funkcí krajiny systémovou pécí. Prakticky se tento cíl již nekolik let naplnuje odborným dozorem, údržbou chodníku a informacním 16

18 vybavením Naucné stezky Božídarské rašelinište. Významná z hlediska ochrany prírody a krajiny je rovnež péce o lesní ekosystémy ve vyhlášeném Prírodním parku Zlatý kopec. V soucasné dobe se dokoncuje informacní vybavení pro novou Naucnou stezku Blatenský príkop. V ochrane prírody a krajiny se významne angažuje místní organizace Brontosaurus Rosnatka, zejména v oblasti ekologické výchovy a osvety. 9. Revitalizace vodních systému Cílem je revitalizace puvodních vodních systému, nádrží a vodotecí, vytvorených generacemi puvodních zdejších obyvatel a obnova jejich funkcí v krajine. Byla zpracována projektová dokumentace na revitalizaci techto systému a pripravuje se investicní zámer realizace s využitím podpory ze státních prostredku (MŽP, SFŽP, MZE). V soucasné dobe se zpracovává stavební dokumentace jednotlivých vodních del ke stavebním povolením. 10. Sport a turistika Obec Boží Dar je významným a velmi navštevovaným strediskem zimních i letních sportu a turistiky celého regionu. V oblasti sportovního a turistického využití jsou kladeny požadavky na minimalizaci vlivu této cinnosti na prírodu a životní prostredí (technické a informacní zabezpecení zimních bežeckých tras, letních cyklotras, apod.) Na Lokální Agendu 21 je treba nahlížet jako na aplikaci obecných zásad TUR ve specifických podmínkách obcanských komunit (regionu), mest a obcí. Jde o proces, v nemž místní reprezentace ve spolupráci s podnikateli, zájmovými skupinami a jednotlivými obcany plánují a realizují akce, kterými chtejí podporit uplatnování principu TUR v obci. V první fázi zavádení nebo pripravování místní Agendy 21 jsou hledáni partneri a zkoumány názory podnikatelu, státní správy a samosprávy na zlepšení životního prostredí v kontextu rozvoje mesta, obce. Na základe poznatku, anket, pruzkumu, kulatých stolu je pripravován a sestaven koncept místní Agendy 21. Vlastní zpracování Strategického plánu rozvoje vzniká na základe názoru zástupcu státní správy, samosprávy, podnikatelu, obcanu žijících v daném regionu, ekologických hnutí, institucí a dobrovolných obcanských organizací. Obsahem Strategického plánu rozvoje regionu, mesta, obce je hlavne souhrn reálných možností rešení otázek Agendy 21 a casové možnosti jejich rešení. Významnou úlohu má zastupitelstvo a rada mesta, obce a jimi poverený koordinátor místní Agendy 21 jako clovek znalý problematiky, který má dostatecný potenciál (kreativita, flexibilita, adaptabilita), aby mohl racionálne a efektivne koordinovat proces zaclenení místní Agendy 21 do života obce ci regionu. Další duležitou funkcí je schopnost ucinit místní Agendu 21 atraktivní pro sponzory a investory, nebot finance jsou spolu s racionálním uvažováním významnou podmínkou úspechu místní Agendy 21. Vedle spolecné vule a organizacních predpokladu je duležitým predpokladem úspešnosti Lokální agendy 21 prístup k informacním zdrojum. Jde jak o rozšírení souboru tvrdých statistických dat do regionální a obecní úrovne (regionální a obecní statistika), tak o podstatné rozšírení získávání tzv. mekkých dat nejruznejšími formami. První podmínka úzce souvisí rovnež s probíhající reformou verejné správy, jejímž spolecným jmenovatelem je decentralizace a demokratizace. Základními pilíri verejné správy v CR je v soucasnosti14 kraju a 76 okresu (okresních úradu) a dalších 17

19 více než obcí. Od 1. ledna 2003 prevezmou úlohu okresu jednak kraje a jednak 196 tzv. poverených obcí. V informacích vypovídajících o regionech a o obcích (tzv. regionální a obecní statistika) by mel být posílen akcent na ty prvky a principy, které tvorí základ trvale udržitelného rozvoje. Je zrejmé, že splnení tohoto úkolu vyžaduje úzkou koordinaci mezi orgány státní statistiky (Ceský statistický úrad a jeho krajská pracovište), dalšími orgány státní správy, které vedou regionálne orientované datové báze (zejména MPSV, MŽP, MMR, MDS, MZV, a další) a také dalšími institucemi jako jsou napríklad AV CR (zejména Sociologický ústav, Národohospodárský ústav). Bylo by tak možno vytvorit pomerne rozsáhlou bázi císelných údaju a charakteristik ( tak zvaných tvrdých dat), které by charakterizovaly ruzné stránky ekonomické, sociální a ekologické situace v daném regionu nebo obci. Pritom je užitecné vzít na vedomí, že již v soucasnosti existují regionálne orientované datové báze, které vyžadují pouze doladení, doplnení a také prubežnou a vcasnou aktualizaci. Potreba rozširování souboru mekkých dat úzce souvisí se znacne heterogenním a obtížne kvantifikovatelným obsahem pojmu TUR. Úkolem pruzkumu, anket, konferencí, kulatých stolu, mediálních poradu a dalších forem by mela být kultivace postoju verejnosti k principum TUR, jinými slovy všestranné rozvíjení tzv. ekogramotnosti v nejširších vrstvách obyvatelstva. Jde predevším o iniciování zásadních zmen vztahu lidí k prírode, ke smyslu života, k dalším obcanum (nejen v úzkém príbuzenském vztahu), k šetrnosti, hospodárnosti, k trídení odpadu. Z hlubinné ekologie bychom mohli pro tyto zásady použít a propagovat tzv. ekologický životní styl, doplnený dále o argumenty proti kourení, alkoholismu, drogám, duševní a telesné pasivite i nadmerné konsumaci potravin. Výhoda popisných ( tak zvaných mekkých dat) spocívá v tom, že jejich pomocí lze charakterizovat jevy, jejichž merení, kvantifikace nebo císelné vyjádrení je obtížné nebo dokonce nemožné. Tato mekká data jsou rovnež dobre srozumitelná pro širokou verejností. Ceský statistický úrad by mel v techto smerech vyvíjet metodickou, analytickou a také koordinacní cinnost, v rámci které by mel organizovat spolupráci s ostatními orgány státní správy a dalšími príslušnými institucemi, napr. Sociologickým ústavem AV CR, který nekteré své sociologické pruzkumy zameruje i na problematiku životního prostredí v CR. Poprvé se tak stalo v roce 1993, podruhé v roce 2000, a sice v rámci dlouhodobého mezinárodního programu ISSP (International Social Survey Programme). Výzkum Životní prostredí 2000 v CR byl zameren v prvé rade na postoje obyvatel starších 18 let k životnímu prostredí 7).. Výzkum kladl zvláštní duraz na zjištení míry rozchodu mezi proklamovanými názory respondentu k problematice ŽP a jejich skutecným chováním a byl prezentován v rade trídení podle identifikacních znaku respondentu (náboženské vyznání, politická a sociální príslušnost respondentu, vek, pohlaví aj.). Z výsledku pruzkumu vyplývá, vedle rady zajímavých dílcích poznatku, obecný záver, že naprostá vetšina respondentu uznává nutnost zvýšené ochrany ŽP, ale zhruba dve tretiny z nich není ochotno prispívat na tuto ochranu formou zvýšených cen nebo daní, tj. snížením své životní úrovne. Rozchod mezi proklamovanými a skutecnými postoji má výraznou závislost na vzdelání (cím vyšší vzdelání, tím vyšší 7 Jandová, N.: Postoje k životnímu prostredí (ISSP 2000), staženo z Internetu a publikováno v Bulletinu Data a Fakta, Sociologický ústav AV CR, Praha, ISSN ,

20 skutecná snaha a ochota pomoci i financne). Naproti tomu je nevýrazná závislost na veku respondenta. Obecná pripomínka k tomuto pruzkumu v metodické rovine spocívá v tom, že precenuje úlohu financních prostredku. Ta je skutecne vysoká ve fázi melké ekologie, zatímco v hlubinné ekologii a v naplnování zásad ekologického životního stylu by se mela snižovat a naopak narustat úloha dobrovolnosti jiných alternativních a duchovních hodnot a životních postoju. 1.6 Strategie udržitelného rozvoje CR pred vstupem do EU Poslední verzi Strategie udržitelného rozvoje CR dokoncil tým interních a externích pracovníku Ceského ekologického ústavu Praha v polovine roku ). Podle slov bývalého ministra životního prostredí Miloše Kužvarta jde o dokument, který urcuje smer rozvoje státu na príštích 15 let. Ceská republika se dnes, na rozdíl od období , plne hlásí k principum trvale udržitelného rozvoje. Ve zmíneném dokumentu skutecne nejde jen o obecné proklamace. Již pri jeho zadání MŽP zduraznilo, že smyslem není zpracování bezkonfliktního materiálu, ale stanovení obsahove výstižných a casove urcených cílu, což se zrejme podarilo. O znacné šíri záberu Strategie svedcí nekolik vybraných principu: Lidstvo musí zacít cílevedome regulovat svou reprodukci a spotrebu nebo vzít na vedomí neodvratitelný katastrofický scénár. Bez obetování neudržitelných prvku soucasného životního stylu a hospodárských mechanismu ke zlepšení nedojde. V trvale udržitelné spolecnosti je hlavním principem spolupráce, nikoliv souteživost. Co nejvetší pocet hmotných a energetických toku je zacyklen na co nejmenším území. Prevažujícím typem osídlení by melo být menší mesto do 10 tisíc obyvatel a venkovská sídla do 1000 obyvatel, s minimem prepravních nároku na tranzit pres území ostatních samosprávných hospodárských celku. Ekonomika je zamerena na uspokojování základních potreb, ne na jejich spotrební vytvárení, neexistuje reklama, ceny základních potravin, vody a bydlení jsou limitovány státem. V politickém živote hrají významnou roli university, školy, místní a regionální kulturní instituce, v nichž je dosahováno vetšinove sdíleného konsensu. Vedle verejné kontroly smerování spolecnosti existují právní nástroje vcetne nejtvrdší represe asociálních jevu. Tento dokument není samozrejme v rade formulací konformní s programy nekterých politických stran, zejména s obecne proklamovaným cílem zajistit rychlý a trvalý ekonomický rust a zvyšování životní úrovne v prvé rade formou materiálního 8 Geussová, M.: Ekologictí disidenti mají program, Copyright: Economia Online, a.s. 2002, http: // zdroj: Hospodárské noviny,

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ A PARTICIPACE VEŘEJNOSTI :: UDRŽITELNÝ ROZVOJ :: MÍSTNÍ AGENDA 21 Praha, 4. června 2015 www.zdravamesta.cz/setkani-mc-2015 Akce je součástí projektu NSZM

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N

Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí I N G. M I C H A L T A R A N T S C H O L A H U M A N I T A S L I T V Í N Aktuální informace o stavu životního prostředí Zodpovídá MŽP http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_

Více

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního plánování Ing. Miroslav Pavlas Univerzita Pardubice, Civitas Per Populi Pardubice, 2. června 2011 Cíle ekonomických ukazatelů TUR Podněcování či redukce

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA

Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Název předmětu: ENVIRONMENTÁLNÍ POLITIKA Identifikační údaje: Kombinované bakalářské studium, 2. ročník, zimní semestr Autor textu sylabu: Doc. Ing. Miloš Zapletal, Dr. e-mail: milos.zapletal@ekotoxa.cz

Více

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR

Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Možnosti energetické soběstačnosti regionu v podmínkách ČR Seminář Biomasa jako zdroj energie II Rožnov p.r., 29.2.2008 Jaroslav Jakubes, ENVIROS, s.r.o. Obsah prezentace 1.Energetická soběstačnost regionu

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Předkladatel - garant výzkumné potřeby Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Pavel Knopp Na Františku 32/ Telefon:

Více

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE ředitele Střední průmyslové školy Ostrov č. 1327/2015/SPS Školní program environmentálního

Více

Životní prostředí - úvod do problematiky

Životní prostředí - úvod do problematiky Životní prostředí - úvod do problematiky Jan Kopp Katedra geografie ZČU v Plzni Obsah Terminologie Vztah člověka a životního prostředí Hodnocení životního prostředí Integrované pojetí EV Nástroje ochrany

Více

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Č.j.: 32 338/2000-22 V Praze dne 14. prosince 2001 Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních 1.

Více

Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství. Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR

Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství. Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR Příklady realizace NLP II v roce 2013 1) Příprava programu rozvoje venkova na období 2014-2020

Více

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství

Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Předcházení vzniku odpadů priorita ČR a EU pro odpadové hospodářství Odbor odpadů, MŽP Jaromír MANHART 1. Národní konference Předcházení vzniku odpadů CEMC/ČZÚ, Praha, 2. 10. 2014 STRATEGIE A PROGRAMY

Více

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190

9851/14 ESPACE 46 COMPET 277 IND 160 TRANS 274 RECH 190 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. května 2014 (OR. en) 10289/14 ESPACE 50 COMPET 305 IND 172 TRANS 288 RECH 204 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Rada Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Delegace 9851/14

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Metodika pro nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a jim podopobných zařízení

Metodika pro nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a jim podopobných zařízení Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo životního prostředí Adresa Vršovická 65/ Kontaktní osoba Mgr. Martina

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP Moravskoslezský kraj POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS 28.6.2006 Strana 1 z 5 ZÁVAZNÁ OSNOVA STUDIE PROVEDITELNOSTI (SP) TITULNÍ

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Možnosti snižování KO. a jejich monitorování

Možnosti snižování KO. a jejich monitorování Možnosti snižování KO a jejich monitorování Produkce a skladba domovních/komunálních odpadů Měrná produkce 178 kg/obyvatel/ rok 1994 Nárůst produkce za 15 let o 38 % hm. (cca 2,5 % ročně) Měrná produkce

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II

NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Naděžda Witzanyová witzanyovan@msmt.cz NÁRODNÍ PROGRAM UDRŽITELNOSTI II Klub OP VaVpI - Brno 27. června 2012 POLITICKÝ KONTEXT Národní program udržitelnosti II je nástrojem, který naplňuje cíle obsažené

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Místní Akční Skupina Lašsko Strategie MAS 2014-2020 veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Co je místní akční skupina? MAS je neziskovou organizací nezávislou na politickém rozhodování PARTNERSTVÍ veřejného

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy

ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 19/03 ze dne 25.5.2000 k návrhu Strategického plánu hl. m. Prahy Zastupitelstvo hlavního města Prahy I. schvaluje

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj Foto: František Maršálek Ústav územního rozvoje Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj (metodika pro obce) Rozvoj ve všech oblastech www.mmr.cz Informace o metodice Metodika je výstupem výzkumného

Více

Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument

Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument Výchozí podmínky NEHAP, UV 810/1998, programovým dokumentem v oblasti zdraví a životního prostředí přes 150 úkolů významná role

Více

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc. Systém posuzování a řízení kvality ovzduší Koncepční úroveň

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020 Projekt Podpora vzniku Integrovaného plánu rozvoje území Zlín pro období 2014-2020 je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu technická pomoc

Více

Sledování regionálních rozdílů

Sledování regionálních rozdílů Sledování regionálních rozdílů Deskripce regionů Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Ostrava 2004 1. ÚVOD Pro přípravu programových dokumentů regionálního rozvoje a formování regionální politiky je výchozím

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU

4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU ZADÁNÍ 4.1TORs-cesky.doc ZAVÁDĚNÍ STRATEGIE ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJŮ PRO ČESKOU REPUBLIKU 1 Základní informace V listopadu 2000 dokončil Národní vzdělávací fond (NVF) České republiky s pomocí projektů Phare

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

PROJEKT. Analytická studie dopravní obsluhy a zátěže města Vsetín z hlediska udržitelného rozvoje. OP Infrastruktura

PROJEKT. Analytická studie dopravní obsluhy a zátěže města Vsetín z hlediska udržitelného rozvoje. OP Infrastruktura PROJEKT Analytická studie dopravní obsluhy a zátěže města Vsetín z hlediska udržitelného rozvoje OP Infrastruktura Operační program Infrastruktura 2004-2006 Priorita 2 Snížení negativních důsledků dopravy

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky

Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky Status quo národního plánu energetické efektivity a politiky obnovitelných zdrojů České republiky 21. února 2012 Senát Parlamentu ČR, Praha Ing. Vladimír Vlk, poradce Ministerstvo životního prostředí ČR

Více

Růst provozních nákladů a cen vstupů v letech 1996-2000 PREMMI.. 2004-2020 www.infoenergie.cz portál o hospodaření energií

Růst provozních nákladů a cen vstupů v letech 1996-2000 PREMMI.. 2004-2020 www.infoenergie.cz portál o hospodaření energií Růst provozních nákladů a cen vstupů v letech 1996-2000 PREMMI internetové centrum pro energetické řízení Program energetického managementu a monitoringu Úvod Náklady na paliva, energii a vodu se stávají

Více

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER EMS

Více

Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci

Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci Mezinárodní konference práce, která se sešla v Ženevě na svém 97. zasedání, s ohledem na to, že současné podmínky globalizace, jež se

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova aktuální stav implementace a výhled na rok 2011 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah prezentace Obecný úvod Aktuální stav implementace

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST NÁSTROJE A PRINCIPY ZAJIŠTĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

ÚVOD DO ŠKOLENÍ ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU. PORSENNA o.p.s.

ÚVOD DO ŠKOLENÍ ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU. PORSENNA o.p.s. ÚVOD DO ŠKOLENÍ ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU PORSENNA o.p.s. PORSENNA o.p.s. založena v roce 2004 potřeba uvádět principy UR do praxe poradenství v oblasti komunální energetiky strategické, rozvojové, koncepční

Více

SSOS_ZE_3.17 Trvale udržitelný rozvoj

SSOS_ZE_3.17 Trvale udržitelný rozvoj Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.17

Více

Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001

Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy ke zlepšení kvality ovzduší BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Autor Ing. Vladislav Bízek Organizace DHV CR, spol. s r. o. Název textu Programy snižování emisí Programy ke zlepšení kvality ovzduší Blok BK10 - Legislativa a právo Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Úvod do studia environmentální ekonomiky Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova 65 662 10 Brno telefon:

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE

Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE Střední průmyslová škola Ostrov sídlo: Klínovecká 1197, 363 01 Ostrov, tel: 353 416 400, IČ: 708 454 25 SMĚRNICE ředitele Střední průmyslové školy Ostrov č. 1949/2013/SPS Školní program environmentálního

Více

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

MIX MAX- Energetika, s.r.o. Energetický management pro samosprávu obcí a měst

MIX MAX- Energetika, s.r.o. Energetický management pro samosprávu obcí a měst MIX MAX- Energetika, s.r.o. Energetický management pro samosprávu obcí a měst Závěry Územní energetické koncepce Soubor činností energetického managementu upřesňovat stanovené zásady užití jednotlivých

Více

Rostoucí důležitost vztahu udržitelnosti a sportu v komunálních strategiích Mgr. Jiří Skoumal Ph.D. Abstrakt Abstract Klíčová slova Keywords

Rostoucí důležitost vztahu udržitelnosti a sportu v komunálních strategiích Mgr. Jiří Skoumal Ph.D. Abstrakt Abstract Klíčová slova Keywords Rostoucí důležitost vztahu udržitelnosti a sportu v komunálních strategiích Mgr. Jiří Skoumal Ph.D. Fakulta tělesné kultury Univerzita Palackého v Olomouci Skoumal@risc.upol.cz Abstrakt V příspěvku je

Více

Tichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002

Tichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002 Metodické listy kombinovaného studia pro předmět Právo životního prostředí Metodický list číslo 1 Lektor: JUDr. Ing. Petr Petržílek, Ph.D. Literatura: Petržílek P.: Legislativa udržitelného rozvoje a nové

Více

Úprava regulace oboru vodovodů a kanalizací v ČR Ing. Jiří Duda Odbor vodovodů a kanalizací Ministerstvo zemědělství ČR

Úprava regulace oboru vodovodů a kanalizací v ČR Ing. Jiří Duda Odbor vodovodů a kanalizací Ministerstvo zemědělství ČR Úprava regulace oboru vodovodů a kanalizací v ČR Ing. Jiří Duda Odbor vodovodů a kanalizací Ministerstvo zemědělství ČR 19. ročník vodohospodářské výstavy VODOVODY KANALIZACE, 19. - 21. května 2015 Praha,

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

Prioritní zaměření strategie

Prioritní zaměření strategie Prioritní zaměření strategie Zaměření problémových oblastí, jednotlivé priority, opatření a podopatření byly konfrontovány s prioritami pracovních skupin i zástupců nejširší veřejnosti, a to prostřednictvím

Více

Programové období 2014-2020. Role MAS v programovém období 2014-2020. Židlochovice, 19. 3. 2015

Programové období 2014-2020. Role MAS v programovém období 2014-2020. Židlochovice, 19. 3. 2015 Programové období 2014-2020 Role MAS v programovém období 2014-2020 Židlochovice, 19. 3. 2015 OPERAČNÍ PROGRAMY ADMINISTROVANÉ PŘES MAS Integrovaný regionální operační program (IROP) 10,7 mld. Kč 1.2 Zvýšení

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb Zdeněk Kadlec, náměstek ministryně práce a sociálních věcí Optimalizace sítě zdravotních a sociálních

Více

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Ing. Daniela Váchová Technologické centrum AV ČR, Praha BRIS - info v Bohemian Regional Innovation Strategy v Hlavní cíl -

Více

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY pro společné jednání dle zákona č.183/2006 Sb. pořizovatel: M Ú O d o l e n a V o d a BŘEZEN

Více

Podpůrné aktivity účinnějšímu využívání zdrojů v Libereckém kraji 7. února 2014, Praha

Podpůrné aktivity účinnějšímu využívání zdrojů v Libereckém kraji 7. února 2014, Praha Podpůrné aktivity účinnějšímu využívání zdrojů v Libereckém kraji 7. února 2014, Praha Struktura prezentace Kontext Východiska Projekt USV Program rozvoje LK 2014-2020 Dotační schémata k podpoře udržitelného

Více