ZPRÁVA PROJEKTOVÉHO MANAŽERA

Transkript

1 Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/ ZPRÁVA PROJEKTOVÉHO MANAŽERA Výstup KA 3: EVALUACE A INOVACE OVĚŘENÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ 1

2 Hodnocení vzdělávacích programů Pro definitivní nastavení maximální efektivity a kvality vzdělávacích programů byly jednotlivé vzdělávací programy průběžně evaluovány a výsledky vyhodnocovány. Jako hodnotící nástroj pro teoretickou část byl použit dotazník, který byl distribuován účastníkům jednotlivých vzdělávacích programů. Obsah a struktura dotazníku byly pro všechny účastníky jednotlivých vzdělávacích programů stejné. Otázky byly zaměřené na dvě oblasti: A.) na kvalitu přednášek - v nich jsme se dotazovali: 1) Přednáška mi přinesla zejména: a) zopakování informací b) zopakování informací a nové informace c) především nové informace 2) Přednáška byla prezentována srozumitelně: a) Souhlasím b) c) d) 3) Odbornost přednášky hodnotím jako: a) Vysokou b) více než průměrnou c) průměrnou d) méně než průměrnou 4) Pro využití v praxi hodnotím přednášku jako: a) určitě přínosnou b) přínosnou c) méně přínosnou B.) na lektory, s položkami: 1) Lektor byl dobře připraven: a) b) c) d) 2) Lektor podal téma adekvátně potřebám zúčastněné skupiny: a) Souhlasím b) c) d) 2

3 3) Při přednášce bylo možné diskutovat probírané téma: a) b) c) d) 4) Přednáška byla vzhledem k tématu: a) krátká b) délka vyhovující c) dlouhá 1. Hodnocení vzdělávacího programu pro pečovatele a ošetřovatele První dotaz, který hodnotil úroveň přednášek, se týkal přínosu pro účastníky. Většina dotazovaných (72,95 %) uvedla, že přínosem bylo zopakování nabytých a získání nových informací, 9,23 % uvedlo, že předané informace byly opakováním, ale 17,73 % dotazovaných odpovědělo, že sdělené informace jsou pro ně nové. Přínos přednášek ,32% zopakování informací 72,95% zopakování informací a získání nových 17,73% především nové informace 3

4 Většina dotazovaných považovala přednášky prezentované lektory srozumitelně (88,98 %) nebo srozumitelně (10,61 %), pouze 0,41 % účastníků se domnívalo, že přednášky byly podány nesrozumitelnou formou. Srozumitelnost přednášek 10 88,98% ,61% 0,41% Dalším hodnotícím parametrem byla odborná stránka přednášek a předávaných informací. Většina respondentů (79,59 %) se shodla, že odbornost přednášek byla vysoká, a 16,21 % uvedlo, že byla více než průměrná. Jako průměrnou označilo odbornou úroveň přednášek 4,29 % respondentů. Odbornost přednášek 79,59% ,21% 4,29% 0 vysoká více než průměrná průměrná podprůměrná 4

5 Za velmi přínosnou nebo přínosnou považuje využitelnost získaných informací v praxi celkem 98,61 % dotázaných. Pro 1,40 % dotázaných byly informace pro práci méně přínosné. Využitelnost v praxi ,45% 22,16% 1,40% velmi přínosná přínosná méně přínosná Součástí hodnocení vzdělávacího programu bylo také hodnocení lektorů. Jako základní hodnotící kritérium byla připravenost lektorů. Bylo potěšující, že většina účastníků uvedla, že lektoři byli připraveni - takto odpovídalo celkem 99,57 % dotázaných. Necelé 1 % uvedlo, že byli nepřipraveni. Připravenost lektorů 10 92,03% ,54% 0,43% 5

6 Dále nás zajímalo, zda se lektor uměl přizpůsobit dané cílové skupině. Většina respondentů (92,02 %) uvedla, že ano; 7,76 % že ano. Odpověď, uvedlo 0,22 % dotázaných. Přizpůsobení se cílové skupině 10 92,02% ,76% 0,22% Souhlas s možností diskuze na dané téma uvedlo 91,90 % dotázaných; 7,00 % uvedlo odpověď a 1,09 % respondentů uvedlo, že diskutovat nemohli. Možnost diskuze k probíranému tématu 10 91,90% ,00% 1,09% 6

7 Zajímalo nás, zda nastavená časová dotace přednášek byla odpovídající. Většina dotázaných (84,03 %) odpovídala, že délka přednášek byla vyhovující. Nedostačující ji označilo 11,06 % respondentů; naopak jako dlouhou ji označilo 4,91 % dotázaných. Časová dotace přednášek ,03% 11,06% 4,91% krátká délka vyhovující dlouhá 2. Hodnocení přednášek vzdělávacího programu pro zdravotní sestry Většina dotazovaných považovala prezentaci přednášek za srozumitelnou (90,25 %) nebo srozumitelnou (8,97 %); pouze 0,78 % účastníků se domnívalo, že přednášky byly podány nesrozumitelnou formou. Srozumitelnost přednášek ,25,% ,97% 0,78,% 7

8 Účastníků jsme se dotazovali, jaký přinos pro ně přednášky měli; většina dotazovaných uvedla, že přínosem bylo zopakování a získání nových informací (74,66 %); 16,80 % účastníků vidělo přínos zejména v opakování již nabytých informací a pro 8,54 % byly prezentované informace nové. Přínos přednášek 74,66% ,80% zopakování informací zopakování + získánámí nových informací 8,54% získání především nových informací V rámci hodnocení přednášek nás zajímalo, jak účastníci vnímali odbornou stránku přednášek. Většina dotazovaných (76,79 %) uvedla, že odbornost přednášek měla vysokou úroveň; 18,18 % dotazovaných uvedlo, že odbornost byla více než průměrná; pouze 5,03 % se domnívalo, že odbornost přednášek byla pouze průměrná. Odbornost přednášek ,79% vysoká 18,18% více než průměrná 5,03% průměrná 0 podprůměrná 8

9 Zajímalo nás také, jaká bude využitelnost v praxi předaných informací a poznatků v rámci vzdělávacího programu. 70,59 % dotazovaných považovalo nově získané informace za velmi přínosné ve své praxi; 26,27 % účastníků je považovalo za přínosné a 3,14 % dotazovaných uvedlo, že v praxi informace z přednášek využijí méně. Využitelnost informací z přednášek v praxi ,59% 26,27% 3,14% velmi přínosná přínosná méně přínosná V rámci hodnocení vzdělávacího programu jsme se dotazovali, jak připravení byli lektoři. 96,76 % dotazovaných označilo připravenost lektorů za dobrou; 2,86 % se domnívalo, že lektoři byli připraveni a 0,38 % dotazovaných uvedlo, že byli nepřipraveni. Připravenost lektora 10 96,76% ,86% 0,38% 9

10 Dotazovali jsme se, zda se lektoři dokázali přizpůsobit dané cílové skupině posluchačů. 94,67 % uvedlo, že se lektoři dokázali přizpůsobit; 4,73% uvedlo, že se dokázali přizpůsobit cílové skupině. 0,50 % dotazovaných se domnívalo, že se skupině nedokázali přizpůsobit. Téma přizpůsobené adekvátně skupině 10 94,67% ,73% 0,50% Dotazovali jsme se, zda se lektoři dokázali přizpůsobit dané cílové skupině posluchačů. 94,67 % uvedlo, že se lektoři dokázali přizpůsobit; 4,73% uvedlo, že se dokázali přizpůsobit cílové skupině. 0,50 % dotazovaných se domnívalo, že se skupině nedokázali přizpůsobit. Možnost diskuze k probíranému tématu ,70% 2,91% 0,39% 10

11 Otázka časové dotace přednášek byla dalším dotazem, který jsme účastníkům kladli. 6,63 % dotazovaných uvedlo, že přednášky byly krátké (jednalo se zejména o přednášky o paliativní péči). Většina respondentů (89,28 %) uvedla, že časová dotace byla vyhovující; 4,09 % považovalo časovou dotaci za nadměrnou (přednášky o psychologických aspektech nemoci a o duchovní péči). Časová dotace přednášek 89,28% ,63% krátká délka vyhovující dlouhá 4,09% 3. Hodnocení vzdělávacího programu pro vedoucí pracovníky Pro většinu dotazovaných respondentů (36,79 %) spočíval přínos přednášek zejména v zopakování a získání nových informací; pro 34,85 % dotazovaných byly přednášené informace zejména opakováním; pro zbývající nemálo početnou skupinu respondentů (28,79 %) byly předané informace novinkou. Přínos přednášek 4 35,00% 3 25,00% 2 15,00% 1 5,00% 34,85% zopakování informací 36,76% zopakování informací a získání nových 28,79% především nové informace 11

12 Pro většinu dotázaných (68,35 %) byly předávané informace poskytovány srozumitelnou formou; pro 28,85 % srozumitelnou; 3,80 % dotázaných nesouhlasilo se srozumitelným podáním přednášek. Srozumitelnost přednášek 7 68,35% ,85% 2 1 3,80% 0 Pro 95,18 % dotazovaných měla odborná stránka přednášeného vysokou nebo více než průměrnou úroveň. 4,82 % dotazovaných ji definovali jako průměrnou. Odbornost přednášek 7 62,65% ,53% vysoká více než průměrná 4,82% průměrná 0 podprůměrná 12

13 Obsah přednášek byl velmi přínosný pro 44,29 % respondentů; pro 38,57 % účastníků byl přínosný a pro 17,14 % dotázaných byl obsah přednášek přínosný méně. Využitelnost v praxi 45,00% 4 35,00% 3 25,00% 2 15,00% 1 5,00% 44,29% 38,57% 17,14% velmi přínosná přínosná méně přínosná Většina dotazovaných odpověděla, že lektoři byli nebo byli připraveni. Zhruba 15 % dotázaných považovalo připravenost lektorů za nedostačující a za nedostačující. Připravenost lektorů 7 61,64% ,29% 9,59% 5,48% 13

14 Podle dotázaných se lektoři dokázali přizpůsobit cílové skupině (58,59 %) nebo se dokázali přizpůsobit (35,17 %). 6,10 % se domnívalo, že se skupině nedokázali přizpůsobit. Přizpůsobení se lektorů skupině 6 58,59% ,17% ,10% Souhlas s možností diskuze na dané téma uvedlo 66,67 % dotázaných; 25,29 % uvedlo odpověď s možností diskuze a 4,60 % respondentů uvedlo, že diskutovat nemohli. Možnost diskuze 7 66,67% ,29% 2 1 4,60% 14

15 Časová dotace přednášek byla pro většinu dotázaných dlouhá (44,16 %); naopak 27,27 % respondentů ji považovalo za krátkou. 28,57 % dotázaných označilo délku přednášek za vyhovující. Časová dotace přednášek 44,16% 45,00% 4 35,00% 3 25,00% 2 15,00% 1 5,00% 27,27% 28,57% krátká délka vyhovující dlouhá Další doplňující hodnocení vzdělávacích programů včetně praktické části proběhlo v rámci závěrečného hodnotícího semináře. Hodnotícím nástrojem byl dotazník a rozhovor s účastníky vzdělávacích kurzů. Podnětné zpětné vazby účastníků: 1. Jak hodnotíte organizační přípravu kurzu? Je na ní třeba něco změnit? Pokud ano, co z nutných změn považujete za nejdůležitější? Teoretická část byla náročná, ale chápu její smysl. Praxe nelíbilo se mi, že jsme byly zařazeny k ranní hygieně a krmení. Děláme to každý den a nebylo to přínosem praxe. Stačil by jeden den stáže, ale intenzivněji zaměřený na: jak se klient do zařízení dostane důvody, schůze týmu, celková organizace práce Výuka byla zajímavá a poučná. Ale dlouhá. Praxe pro mě byla přínosná v tom, že jsem si ujasnila, co u nás v zařízení děláme hůře a co lépe. Jen bych ji udělala zajímavější, protože mi připadne, že hygieny si užijeme v zařízení dost a je všude stejná. Organizace teorie a praxe byla výborná, ale zklamala mně organizace při našem příjezdu na praxi Organizační přípravu hodnotím velmi kladně. Větší prostor bych dala praktickým ukázkám (s lůžkem např.) Více by mně zajímala část paliativní péče. Zvláště konkrétní komunikační dovednosti. 15

16 Příprava kurzu je výborná, je dobré přidat více komunikačních situací s klientem a rodinou, procvičování, osobní příklady. Možná rozvrhnout do více dnů a končit tak do večera je náročné udržet pozornost a vnímání. Za celou dobu kurzu mi nepřišel žádný , i když jsem ze svého u psala o odezvu. Ostatní bylo velice dobře organizačně připraveno. Přípravu kurzu hodnotím velice kladně. Jen snad lepší předávání informací. Některé přednášky mohly být více interaktivní, chtělo to více příkladů z praxe. 2. Jak hodnotíte své teoretické a praktické znalosti a dovednosti v oblasti práce s lidmi se syndromem demence před kurzem a po jeho absolvování? Rozšíření informací a náhledu na lidi se syndromem demence Mnohé, co jsem intuitivně tušila a dělala, získalo kurzem solidní teoretický základ. Získala jsem i řadu nových poznatků. Tato oblast mně vždy zajímala. Kusé znalosti se propojily v celek. Ucelenější pohled v oblasti psychiky, výživy, zdravotní péči a potřebách uživatelů s demencí. Před kurzem jsem pracovala jako pečovatelka pouze jeden měsíc. Dal mně daleko více, než rekvalifikační kurz. Po teoretické stránce se nic nezměnilo. Plno znalostí jsem díky kurzu oživila. Po praktické stránce jsem velice ráda, že jsem mohla být na oddělení v hospici. Citlivý personál poradil a ukázal, jak při polohování co nejšetrněji pohybovat s klienty. Teoretické znalosti se snažím uplatňovat i v praxi na pracovišti. Dokáži se lépe vžít do klienta s demencí, dle toho s ním pracuji. Teoretické znalosti se snažím uplatňovat v zaměstnání. Teoreticky se cítím lépe stran informací, ale ty jsem již mnohé měla dříve potřebovala bych více praxe. Před kurzem už jsem začala pracovat tak nějak automaticky, všedně a už jsem začínala mít náznak vyhoření. Znovu jsem si zopakovala a připomněla, co zlepšit. Povzbudilo mně, že v problémových situacích nejsem sama, lépe znovu vnímám potřeby klientů i své. Určitě klienty s demencí dokážu lépe pochopit a vžít se do nich. Jsem si jistější. Pociťuji větší odhodlání, dělat svou práci co nejlépe. Mé znalosti a dovednosti jsou bohatší po kurzu, řadu věcí mohu uplatnit v praxi. Po absolvování větší pocit vlastní jistoty. Otevřela se mi řada otázek. 3. Ve které oblasti je dle Vašeho úsudku nejdůležitější vzdělávat účastníky tohoto kurzu z pohledu znalostí a dovedností? Přístup ke klientovi a komunikace s rodinou. Tematika doprovázení a spirituální péče, protože není v náplni jiných kurzů na rozdíl například od aktivizace. Psychologie práce se sebou, jak se cítím v práci s dementním uživatelem, sestavování biografické anamnézy a její využití v praxi. Problémové chování uživatelů s demencí. 16

17 Hlavně komunikace. Komunikace. Myslím, že je třeba se neustále vzdělávat ve všech oblastech a dovednostech. Odcházení, doprovázení. Také oblast přímé obslužné péče ale neměl by se bránit této oblasti řídící personál. Aby byly kurzy povinné pro ty, co půjdou do sociálních služeb z jiného oboru. Je důležité vzdělávat ty, co přišli do sociálních služeb z jiných zařízení, či povolání. Terminální stav komunikace mezi personálem a komunikace s rodinou např. téma co přináší umělá výživa, PEG apod.) Komunikace s klientem a rodinou, potřeby klienta. Komunikace s klienty s demencí, problematické chování klienta s demencí. Komunikace, důstojné zacházení. Terén, spolupráce s rodinou. Demence a paliativní péče je důležitou součástí práce pečovatelky. 4. Je něco, v čem byste rádi zvýšili své znalosti a dovednosti v budoucnosti? Jak zkvalitnit život klientů v závěru života. Prohloubit své znalosti a dovednosti v doprovázení. Komunikace s klientem a rodinnými příslušníky. Komunikace. Komunikace s klientem a rodinnými příslušníky, sebeobrana u kontaktu s agresivním klientem Ráda bych se do budoucna zaměřila na práci s lidmi v hospicovém zařízení nebo LDN. V dalších kurzech se velice ráda zúčastním. Dalších kurzů bych se určitě chtěla zúčastnit. Krizová intervence, komunikace s rodinou. Další vzdělávání v péči o klienty s demencí, ošetřovatelské dokumentaci. Paliativní péče. Validace, komunikace s klienty s demencí, aktivizace. Předávání zkušeností s kolegy z jiných zařízení. Ačkoliv byly odpovědi dotázaných pozitivní, objevily se také zpětné reakce, které bylo potřeba řešit a navrhnout úpravy, tak aby všechny vzdělávací programy byly co nejefektivnější pro jednotlivé cílové skupiny. Návrhy úprav programu: V teoretické části více využít kombinace distanční (Power Point) a interaktivní (skupiny, řešení konkrétních případů, nácvik komunikace apod.) výuky. Zařadit více praktických ukázek a interaktivity, ev. i výuková videa. Praktická část: pokusit se změnit koncepci, kompletní péči ano, ale vždy se zkušeným lektorem. Úvod, v průběhu a závěru dne setkání je nutné věnovat se zhodnocení a otázkám. 17

18 Jedním z klíčových parametrů a cílů kurzu je uvědomění své role, možností a dovedností. Je více v kurzu třeba klást důraz na osobní zkušenost. Domnívám se, že v kurzu je třeba prodloužit a vhodně doplnit části osobní zkušenosti, zážitkové a komunikační partie Více zdůraznit postupy v paliativní péči. Více komunikačních dovedností zvláště s klientem a rodinou, ale také týmovou komunikaci Problémové chování, jeho pochopení a řešení. Krizové situace v práci týmu a s klientem, jejich řešení. Inovované vzdělávací programy 1. Vzdělávací program pro pečovatele/ky a ošetřovatele/ky Cílem vzdělávacího programu je vybavit účastníky kurzu - pečovatele a ošetřovatele pečující o osoby s demencí - aktuálními poznatky a specifickými odbornými dovednostmi z oblasti specifické paliativní péče u osob s demencí. Výuka je zaměřena na prohloubení a rozšíření odborných znalostí a dovedností pečovatelů a ošetřovatelů pečujících o osoby s demencí. Teoretické přednášky vycházejí z potřeb nemocných s demencí a kompetencí těchto pracovníků. Rozsah teoretické části: 24 hodin (3 dny x 8 hodin). Součástí vzdělávacího programu je: a) odborná praxe na specializovaném pracovišti poskytující paliativní péči v rozsahu 24 hodin (3 dny x 8 hodin); b) e-learning v rozsahu 20 hodin s hodnotícím testem. 2. Vzdělávací program pro zdravotní sestry Cílem vzdělávacího programu je vybavit účastníky kurzu zdravotní sestry pečující o osoby s demencí - aktuálními poznatky a specifickými odbornými dovednostmi z oblasti specifické paliativní péče u osob s demencí. Výuka je zaměřena na prohloubení a rozšíření odborných znalostí a dovedností zdravotních sester pečujících o osoby s demencí. Teoretické přednášky vycházejí z potřeb nemocných s demencí a kompetencí těchto pracovníků, ale také z principu týmové spolupráce a týmového posouzení člověka s demencí z hlediska změny zdravotního stavu a změny chování, hodnocení příznaků a příčin. Rozsah teoretické části: 24 hodin (3 dny x 8 hodin). Součástí vzdělávacího programu je: a) odborná praxe na specializovaném pracovišti poskytující paliativní péči v rozsahu 24 hodin (3 dny x 8 hodin); b) e-learning v rozsahu 20 hodin s hodnotícím testem. 18

19 3. Vzdělávací program pro vedoucí pracovníky Cílem vzdělávacího programu je vybavit účastníky kurzu vedoucí pracovníky pečující o osoby s demencí - aktuálními poznatky a specifickými odbornými dovednostmi z oblasti specifické paliativní péče u osob s demencí. Výuka je zaměřena na prohloubení a rozšíření odborných manažerských znalostí a dovedností. Teoretické přednášky vycházejí jednak z potřeb nemocných s demencí, ale také z kompetencí a potřeb pracovníků, kteří o tyto nemocné pečují. Součástí výuky je praktický nácvik vedení týmové spolupráce a týmového posouzení člověka s demencí, komunikace s podřízenými v krizových situacích a dalších komunikačních dovedností. Rozsah teoretické části: 24 hodin (3 dny x 8 hodin). Součástí vzdělávacího programu je: a) odborná praxe na specializovaném pracovišti poskytující paliativní péči v rozsahu 24 hodin (3 dny x 8 hodin); b) e-learning v rozsahu20 hodin s hodnotícím testem. Rajhrad, prosinec 2014 Ing. Jaromír Bílý Manažer projektu 19

20 Rozvržení teoretických kurzů vzdělávacích programů 1 den 2 den 3 den Vzdělávací program pro zdravotní sestry Název tématu Seznámení se vzdělávacím programem, organizační záležitosti Demence jako nemoc Hodnocení potřeb člověka s demencí Vybrané kapitoly ošetřovatelské péče oběd Farmakoterapie u člověka s demencí Psychosociální aspekty nemoci, zhodnocení dne Komunikace s osobou trpící demencí Komunikace modelové situace - Problematické chování člověka s demencí Zachování důstojnosti, oběd Úvod do paliativní péče, Příznaky v paliativní péči I. Zhodnocení dne Příznaky v paliativní péči II. Péče o člověka v terminální fázi nemoci Spirituální péče, truchlení oběd Komunikace v paliativní péči - Modelové situace- komunikace v paliativní péči Zhodnocení dne Vzdělávací program pro pečovatele/ky a ošetřovatele/ky 1 den 2 den 3 den Název tématu Seznámení se vzdělávacím programem, organizační záležitosti Demence jako nemoc Vybrané kapitoly ošetřovatelské péče Výživa a změny zažívání u člověka s demencí oběd Problematické chování člověka s demencí Psychosociální aspekty nemoci, zhodnocení dne Komunikace s osobou trpící demencí Modelové situace - komunikace s člověkem s demencí Význam aktivizace u člověka s demencí - oběd Komunikace v paliativní péči - Modelové situace- komunikace v paliativní péči Zhodnocení dne Úvod do paliativní péče, význam multidisciplinárního týmu Zachování důstojnosti člověka, etické otázky Péče o člověka v terminální fázi nemoci oběd Spirituální péče, truchlení zhodnocení dne 1 den 2 den 3 den Vzdělávací program pro vedoucí pracovníky Název tématu Seznámení se vzdělávacím programem, organizační záležitosti Demence jako nemoc Psychosociální aspekty nemoci oběd Problematické chování člověka s demencí Komunikace s osobou trpící demencí Modelové situace - komunikace s člověkem s demencí zhodnocení dne Úvod do paliativní péče Standardy paliativní péče nastavení v praxi Péče o člověka v terminální fázi nemoci, truchlení, péče o blízké umírajících oběd Etické otázky - kazuistiky Komunikace v paliativní péči - modelové situace Zhodnocení dne Vedení multidisciplinárního týmu, motivace pracovníků Konfliktní situace na pracovišti modelové situace oběd Prevence vyhoření, význam supervize zhodnocení dne 20

21 21