Zpravodaj farnosti sv. Václava na Smíchovì

Transkript

1 POØAD BOHOSLUŽEB VE SMÍCHOVSKÉ FARNOSTI Nedìle: 8:00 9:30 18:00 11:15 sv. Gabriel Po-Pá: 6:3017:30 pátek 15:00 Palata Sobota: 7:30 17:30 (nedìlní) KONTAKT S KNÌZEM úterý: 7:00-11:00 (kromì 3. úterý v mìsíci) pátek: 7:00-11:00 Jindy po dohodì nebo v èase bohoslužeb. VÝZNAMNÉ DNY, SVÁTKY A FARNÍ PROGRAM ÚØEDNÍ HODINY (kanceláø v sakristii kostela) pondìlí - pátek: 7:00-11:00 PØÍLEŽITOST K PØIJETÍ SVÁTOSTI SMÍØENÍ U SV. VÁCLAVA Nedìle: - ráno 7:30 7:55 9:00 9:25 - veèer 17:00 17:55 Všední dny: - veèer 17:00 17:25 Ve støedu: - navíc od 18:30 do 21:00 hod. (vchod pøes sakristii) Jindy: - po individuální dohodì. Bìhem mìsíce kvìtna bude pozmìnìný veèerní poøad bohoslužeb následujícím zpùsobem: po veèerní mši sv. nebudou nešpory, namísto nich se bude konat v termínu od 1. do vèetnì Májová pobožnost, v termínu od 20. do vèetnì Svatodušní novéna. Nešpory po veèerní mši sv. budou opìt konány od Slavnosti Seslání Ducha svatého, tj. od sobota Sv. Josefa, dìlníka 2.5. nedìle 4. nedìle velikonoèní den modliteb za povolání k duchovnímu stavu 3.5. pondìlí Svátek sv. Filipa a Jakuba, apoštolù 5.5. støeda v 17 hodin - Pietní akt u desky padlých v kostele 6.5. ètvrtek Památka sv. Jana Sarkandra, knìze a muèedníka, v 19 hodin - Modlitba chval ve farním sále 7.5. pátek 1. pátek v mìsíci adorace po veèerní mši sv. do 23 hodin 8.5. sobota Památka Panny Marie, prostøednice všech milostí Arcidiecézní pou za knìžská povolání na Svatou Horu (viz program na str. 3) 9.5. nedìle 5. nedìle velikonoèní støeda Svátek Výroèí posvìcení katedrály sv. Víta, Václava a Vojtìcha v Praze v 19 hodin Koncert Základní umìlecké školy Na Popelce v kostele ètvrtek v19 hodin Setkání Farního umìleckého klubu ve farním sále pøednáška (viz str.5) pátek Svátek sv. Matìje, apoštola nedìle 6. nedìle velikonoèní - Sbírka na stavbu nového kostela Na Jižním Mìstì Pøi mši sv. v 18 hodin udílení svátosti biømování (o.b. Karel Herbst) ètvrtek Slavnost Nanebevstoupení Pánì - Zaèátek svatodušní novény nedìle 7. nedìle velikonoèní den modliteb za sdìlovací prostøedky støeda Památka sv. Filipa Neriho, knìze ètvrtek V 19 hodin: Setkání Farního umìleckého klubu ve farním sále film nedìle Slavnost Seslání Ducha svatého vydává: Ø.k. farnost u kostela sv. Václava na Smíchovì, Námìstí 14.øíjna 17, Praha 5, tel redakèní rada: P. O. Pávek, P. M.F. Pøevrátil, M. Muchová, Z. Hadravová, F. Nedbal uzávìrka: 20. každý mìsíc (zašlete na: prispevky@volny.cz nebo do 15. do sakristie) náklad: 800 ks neprodejné 12 5 kvìten 2004 Zpravodaj farnosti sv. Václava na Smíchovì REGINA COELI, LAETARE, ALELUJA! Milí bratøi a sestry, zaèal mìsíc kvìten, který již tradiènì církev vìnuje Matce Boží, Pannì Marii. Na konci kvìtna pak skonèí velikonoèní doba, bìhem které se místo modlitby Andìl Pánì modlíme krátkou výzvu adresovanou Pannì Marii: Raduj se královno nebeská, aleluja. Po celý mìsíc tedy ještì budeme dennì øíkat tato slova. Ptáme-li se podvodu, mohou nás možná napadnout i urèité pochybnosti. Panna Maria pøece ví i bez nás, že se mùže a má radovat zvítìzství svého Syna, a nikdo jí do toho nemusí nutit nebo jí ktomu pobízet. Pokud to však pøesto dìláme a opakovanì voláme k Pannì Marii výzvu Raduj se, vede nás ktomu jistì nìjaký dùvod. Zdá se mi že jej mùžeme nacházet již ve zkušenosti prvotní církve, ba dokonce døíve ve zkušenosti apoštolù ještì pøed tím, než jako spoleèenství církve o letnicích poprvé vystoupili pøed lidmi vjeruzalémì se zvìstí o vítìzném Kristu. Kniha Skutkù apoštolských nás jistì ne náhodou upozoròuje na skuteènost, že apoštolové setrvávali v modlitbách oèekávajíce seslání Ducha svatého právì ve spoleèenství sježíšovou Matkou Marií (Sk 1,14). Období padesáti dnù od Pánova zmrtvýchvstání bylo pro apoštoly nesmírnì plodným obdobím, kdy rostla jejich víra: všechno zaèalo u Ježíšova prázdného hrobu a pøerostlo postupnì ve vše prostupující radost z vykoupení, která potom umocnìna Duchem naplòujícím apoštoly byla natrvalo hybnou silou jejich apoštolského pùsobení. Pøítomnost Panny Marie v letnicovém veèeøadle jistì nebyla dílem náhody ani nìjaké její akutní nouze typu kam by asi mìla jít, když už nikoho nemìla. Mùžeme øíct, že právì vtìchto chvílích se zaèalo ukazovat, proè Pán øekl zkøíže sv. Janovi: To je tvá matka. Apoštolové mìli velmi zapotøebí Mariiny pøítomnosti. Ona je totiž blahoslavená, která uvìøila (Lk 1,45) již dávno pøed touto chvílí, v okamžiku zvìstování v Nazaretì. A její víra projevující se radostí z faktu, že to, v co uvìøila už tenkrát, se teï plnì uskuteènilo, byla velmi potøebnou posilou pro apoštoly, jejichž víra v Kristovo vítìzství se v povelikonoèním èase rodila a rostla. Snad bychom proto mohli jejich postoj vyjádøit (a pøivlastnit si jej) slovy parafrázujícími sv. Bernarda zclairvaux: Raduj se Královno nebeská, nebo máme velmi zapotøebí tvé radosti. Celé lidstvo èeká na radostný projev tvé víry, která by podle tvého pøíkladu naplnila i naše srdce a dala nám potøebnou jistotu spásy v Kristu. Raduj se Královno nebeská, nebo na tvoji radost èeká celý svìt! Prožijme, bratøi a sestry celý mìsíc kvìten ve spoleèenství smatkou Boží, zvìme ji mezi sebe se slovy výzvy Raduj se, aby naše radost z víry dozrála v radost vìènou, v radost patøení na Pána ve slávì. Pøeji vám požehnaný èas. P. Ondøej Pávek 1

2 PRAVIDELNÝ PROGRAM FARNOSTI Jednotlivá spoleèenství v naší farnosti Vám nabízejí možnost prohloubit svou víru, setkat se s lidmi podobného smýšlení. Všichni jsou zváni! Spoleèenství rodièù nedìle 17:00-18:30 - klubovna na faøe Pondìlní spoleèenství pondìlí od 18:30 - velký sál na faøe "Biblická hodina" komentovaná èetba Lumen Gentium pondìlí od 19:30 - klubovna na faøe Mateøské centrum Venoušek úterý 9:30-11:30 hod. - v hernì faøe Pøíprava na biømování úterý od 19:00 hod. - na faøe Spoleèenství Obnovy v Duchu svatém úterý od 20 hod. - v klubovnì na faøe Spoleèenství mládeže støeda od 18:30 - klubovna na faøe již pravidelné schùzky, každou støedu! Od 18:30 do 21:00 možnost svátosti smíøení (otec Ondøej) - nejen pro mládež!!! (na faøe) Spoleèenství maminek a babièek ètvrtek od 9:00 do 11:00 v dìtském centru na faøe. Modlitba Rùžence Každý ètvrtek a pátek od 17 hod. modlitba sv. rùžence. Nešpory Po každé veèerní mši sv., s výjimkou pátkù. Pravidelná páteèní adorace Každý pátek po veèerní mši sv. cca pùl hodiny spoleèná adorace. Každý první pátek v mìsíci je adorace do 23 hod. Farní rada Nejbližší schùzka , 19:00 na faøe Redakèní rada Zpravodaje Nejbližší schùzka , 18:30 farní kanceláø Snìmovní kroužek Ukonèil pravidelnou èinnost. Kontakt J. Cuhra Výuka dìtí - náboženství Termíny a jednotlivé skupiny jsou vyvìšeny ve vývìsce. Posílejte své dìti pravidelnì! Katechumenát dospìlých Individuální pøíprava pod vedením P. Ondøeje. Sponzorské dary: Èíslo bankovního úètu farnosti je /0100. Jako variabilní symbol platby uveïte èíslo dárce, které vám pøidìlí faráø. Potvrzení o výši darù je vydáváno jednou roènì. Všem dárcùm ze srdce dìkujeme. Farní www stránky: Adresa je Své pøíspìvky, fotografie, aktuality a vše další, co chcete na stránky umístit, posílejte na adresu jan.macek@atlas.cz Farní Zpravodaj: Rádi bychom mìli ve Zpravodaji více informací o dìní ve farnosti. Program je bohatý, ale dopisovatelù, kteøí popíší své dojmy z farních akcí, je málo. Z každé akce by se mìl ve Zpravodaji objevit èláneèek, by na 5 øádek - jaké to bylo, co by se mohlo vylepšit, pozvat dosud nerozhodnuté, aby se pøišli pøíštì podívat, apod. Pøípadné stylistické neobratnosti rádi upravíme, ale chybí nám ohlasy na akce zøad farníkù. Možná, že právì jednoduchý a krátký popis nìkoho pøimìje, aby pøíštì pøišel také. P.S. Uzávìrka je 20. každý mìsíc. Dìkujeme všem, kteøí dodržují termíny! DÌKUJEME VŠEM, KTEØÍ SE JAKKOLI PODÍLEJÍ NA PØÍPRAVÌ NEDÌLNÍCH "KÁVOVÝCH POSEZENÍ" PO DOPOLEDNÍCH MŠÍCH SV. ZÁROVEÒ HLEDÁME DALŠÍ SPOLUPRACOVNÍKY NA ZAJIŠTÌNÍ PRAVIDELNÝCH SLUŽEB. Hledáme pamìtníky, resp. dobové dokumenty, fotografie, osobní vzpomínky na život farnosti a na knìze, v posledních 60 letech, pro doplnìní farní kroniky a zpestøení obsahu Zpravodaje. 2 SOUTÌŽ: KVÌTEN MARIÁNSKÝ MÌSÍC Milé dìti, zkuste vyzkoušet své hlavy i své štìstí. Pøipravili jsme pro vás soutìž sotázkami týkajícími se Panny Marie. Vypracované odpovìdi odevzdávejte do obálky snápisem SOUTÌŽ, která bude po celý kvìten na nástìnce v sakristii. Soutìžní otázky: 1) Napište jména rodièù Panny Marie. 2) Vysvìtlete pojem: a) madona b) pieta 3) Najdete madonu a pietu v našem kostele? Pokud ano, napište kde. 4) Které evangelium se nejvíc zmiòuje o Pannì Marii vsouvislosti sježíšovým narozením a dìtstvím? 5) Uveïte zkratku alespoò jedné ztìchto kapitol. 6) Uveïte alespoò tøi pražské kostely zasvìcené Pannì Marii. 7) Na kterých zastaveních køížové cesty bývá Panna Marie zobrazena? 8) Který zázrak vykonal Pán Ježíš na pøání své matky a ve kterém evangeliu ho najdete? 9) Uveïte názvy (nebo zaèátky textu) alespoò tøí mariánských písní. 10) Vedle kterého apoštola sedìla Panna Marie pøi poslední veèeøi? 11) Jak se jmenují zpìvy oslavující Pannu Marii a oslovující ji nejrùznìjšími jmény, které se zpívají (mj.) pøi tzv. májových pobožnostech? 12) Napište alespoò tøi mariánská poutní místa (u nás nebo vzahranièí). Kdo bude mít všechny odpovìdi správnì, postoupí do závìreèného slosování, které se uskuteèní po mši v 9,30 v mìsíci èervnu (pøesné datum bude upøesnìno). Tìšíme se na vaše odpovìdi! RHb P.S. A nezapomeòte svoje odpovìdi podepsat!!! Opravdu neumíme uhodnout kdo co napsal! VELKÝ PÁTEK PROŽITÝ SPOLEÈNÌ NA PETØÍNÌ A NA FAØE Dne 9.4. na Velký pátek jsme se sešli pøed kostelem v 9,00. Když všichni dorazili, tak jsme se šli podívat do Getsemane, tam jsme zaèali cestu na Petøín. Po cestì tam jsme nesmìli vzít køíž, nýbrž ho nesli dospìlí. Po cestì tam jsme se stavili u lachtaního jezírka a u øeckokatolického kostelíèka. Poté jsme došli kprvnímu zastavení. Tam jsme zaèali køížovou cestu, která vedla od zastavení I až kzastavení XIV, když jsme došli ke konci. Poté jsme šli na Petøínskou vìž. Bylo to docela drahé, ale otec František to rád zaplatil. Poté jsme si na louce zahráli na Mrazíka. Pak jsme se odebrali k lanovce, vkteré jsme jeli dolù na Újezd. Odtud jsme poté jeli tramvají ke Slunci, na faru jsme šli pìšky. Poté jsme se najedli a dívali jsme se na film Ježíš. Je to film zhotovený podle Lukášova evangelia. Film je to pìkný a je na nìm krásnì vidìt, jak nás má Ježíš rád. Vydal se høíšníkùm do rukou kvùli našim høíchùm. Celý den se mi líbil. Pavel Matys KØÍŽOVÁ CESTA NA PETØÍNÌ V 9 hodin byl sraz pøed kostelem. Šli jsme na Petøín k I.zastavení. U I.zastavení jsme utvoøili 11 trojic. U každého zastavení jedna trojice držela køíž a s èerveným rouchem ho pak nesla k dalšímu zastavení. (U I.zastavení drželi dospìlí, u XIII.zastavení maminky a u XIV.zastavení ho drželi tatínci.) Otec František u každého zastavení nìco øekl a ostatní popisovali, co je tam vidìt. Když jsme køížovou cestu dokonèili, šli jsme na Petøínskou rozhlednu. I menší to vpohodì vylezli. Potom jsme si zahráli na Mrazíka a potom jsme šli na lanovku a tramvají na faru. Na faøe byl obìd a potom se promítal film Ježíš. Bylo to moc hezké. Eva Habánová 11

3 ZÁPIS ZE ZASEDÁNÍ FARNÍ RADY NEDÌLNÍ VÝLET ZA MŠÍ, TENTOKRÁT DO LÁZNÍ Dnešní nedìlní výlet nás zavede do jednoho konané dne ve velkém sále na faøe poklidného lázeòského mìsteèka ležícího vmalebné podkrkonošské krajinì do Lázní Bìlohrad. Toto Pøítomni: Habánová, Lokajíèková, Macek, P. Pávek, malebné mìsteèko snecelými ètyømi tisíci obyvateli Riglová, Schmitt, Stajner, Šír kdysi vzniklo z osady Nová Ves pøi øíèce Javorce a Omluveni: P. Pøevrátil, Suchlová první zprávy o nìm pocházejí z roku A jak Hosté: 3 zástupci obèanského sdružení Campamento 99 vznikl pozdìjší název Bìlohrad? Historici praví, že v roce 1543 koupil Novou Ves Jindøich Škopek z I. Nabídka obèanského sdružení Campamento 99 Bílých Otradovic a jeho syn Jan zde nechal vystavìt - sdružení mladých katolických laikù poøádajících akce pro dìti novou tvrz z kamene. Právì pro její bílé zdi byla - pùvodnì vzniklo pøi farnosti u Panny Marie Snìžné, nyní pùsobí pøi farnosti u sv. Jiljí, kde však poddanými nazývána Bílým hradem, z èehož vznikl zaèínají jakožto cílová skupina tamní pastorace- pøevažovat vysokoškoláci název Bìlohrad. V roce 1669 pøešel Bìlohrad - z toho plyne zájem etablovat se v naší farnosti a své aktivity pøesunout a otevøít pro naši farnost do majetku rodiny Valdštejnù a právì Bertold - aktivity: pøedevším dìtské letní tábory (odtud název španìlsky stanový tábor) Vilém z Valdštejna zde, na místì pùvodnì spoleèenství pro mládež od 15 do 18 let døevìného kostelíka z roku 1350, nechal v letech dramatický kroužek pro dìti vystavìt kostel Všech Svatých (kostel je - 5 let spolupráce s konkrétním dìtským domovem 34 metrù dlouhý, 11 metrù široký a 19 metrù - požadavky: možnost využití farních prostor pro zmínìné aktivity (v koordinaci se stávajícím farním vysoký, obraz hlavního oltáøe je od akademického programem) malíøe A. Mühla, blízko vchodu na høbitov je hrob - FR nabídku jednomyslnì pøijala. P. Pávek se sejde s pøedsedou sdružení, domluví se na rodièù básníka K. V. Raise). Na poèátku 18. století podrobnostech, zaèátek fungování mùže být vnejbližší dobì. pak dal Bertold Vilém z Valdštejna podle návrhu Giovanni Santiniho pøestavìt pùvodní tvrz v barokní zámek (dnes nejcennìjší historická stavba mìsta, v souèasné dobì je zámek využit pro II. Informace z farnosti: zemìdìlské školství, veøejnosti nepøístupný, poblíž zámecký park sbývalou empírovou zimní oranžerií, - získáno celkem cca 1 mil. Kè na pokraèování opravy kostela, plánována oprava severní strany kostela která byla vroce 1959 pøebudována napamátník básníka K. V. Raise.) Dodejme, že dne 2. kvìtna - poté bude moci navázat realizace parkové úpravy prostoru mezi kostelem a parkem u Portheimky, 1722 povýšil císaø Karel VI. Bìlohrad namìsteèko. plánovaná mìstskou èástí. V polovinì 19. století koupil celé panství holešovický továrník Max Dormitzer, èlovìk ušlechtilý III. K plánovaným akcím: a lidumil. Právì Maxe Dormitzera lze nazvat zakladatelem lázeòství v Bìlohradì, nebo to byl on, 1) víkendová rekolekce zajištìna vklášteøe vkolínì kdo dal v roce 1872 na levém bøehu øíèky Javorky postavit první oèistné láznì s teplou vodou 2) jako cíl farního výletu vybrán Tetín (u Berouna) døevìnou budovu se tøemi koupelnami. Láznì Bìlohrad se proslavily jako klasické slatinné láznì. V roce 1885hrabìnka Anna z Asseburgu nabídla majorovi Schubertovi k volnému použití staré IV. Rùzné: vanové láznì pro podávání rašelinových koupelí a nechala zøídit tøi pokoje dle lázeòských 1) Zaznamenány pozitivní ohlasy na figurální mši na Boží hod velikonoèní veèer požadavkù. Za spolupráce tehdejšího zámeckého lékaøe dr. Mindla byly pøipraveny první slatinné 2) P. Pøevrátil na Palatì - agapé vždy po mši sv. rovnìž pozitivnì hodnoceno obyvateli domova koupele a byl vyléèen první pacient. Tak zaèal lázeòský ruch v Bìlohradì. 3) návrh diskusního fóra na webových stránkách farnosti zamítnut Povìst o léèivosti bìlohradské slatiny se šíøila, pøibývalo pacientù i zkušeností. Lázeòská léèba Pøíští zasedání FR stanoveno na: Zapsala: se brzy zavedla a hned od poèátku, díky prvnímu lázeòskému lékaøi Dr. Mindlovi, byla vedena R.Habánová lékaøsky. Na podzim roku 1886 již bylo využíváno šest koupelen. Dne 18. dubna 1888 se konalo FARNÍ KNIHOVNA! Základ knižního fondu nové farní knihovny již máme pohromadì (zatím asi komisionelní šetøení naøízené okresním úøadem. Analýza slatiny dopadla pøíznivì, zaøízení lázní bylo shledáno dobrým, proto bìlohradské láznì byly úøednì uznány za léèivé a byla povolena 110 titulù) a první zájemci si již zaèali knížky pùjèovat. Pùjèuje se ve farním sále vždy pøi kávì po inzerce v novinách soznaèením sirné slatinné láznì. Roku 1891 byl vystavìn nový, velký lázeòský dìtské nedìlní mši sv. (tedy v dobì 10:45-11:30) a pøed nedìlní veèerní mší sv. (tedy 17:00-17:45). dùm ve švýcarském slohu o jednom poschodí a na pamì hrabìnky Anny z Asseburgu byl nazván Bude-li o tuto službu zájem, pøibudou i další termíny. Výpùjèní lhùta je 1 mìsíc. Uvítáme Vaše Anenské slatinné láznì. Pùvodní uspoøádání pavilonu vodoléèebných procedur zùstalo zachováno námìty na doplnìní knihovny, knižní dary (po pøedchozí konzultaci s knihovníky) i finanèní dary na dodnes. Vroce 1901 byl vlázeòském parku vbažantnici naden sv. Anny navrtán Annamariánský poøízení nových knih. Olga Auerspergerová, Jan Macek pramen. 4 9

4 I MEZI NÁMI ŽIJÍ SVATÍ... Mnozí z nás si možná ještì vzpomenou na nenápadnou drobnou paní,která se dennì objevovala v našem kostele. Byla to paní Marie Tejnarová.Její život byl protkán touhou jít do øádu, ale to jí v minulé dobì nebylo umožnìno. Jako své životní poslání tedy zvolila obì a modlitbu zvláštì za knìze a knìžská povolání. Sloužila Bohu postem a modlitbami - u nás v kostele jsme vídali tuto drobnou staøenku stále na kolenou.tìžkou situaci v rodinì a svém okolí nesla s Boží pomocí a stále odpouštìla tìm, kdo jí ubližovali. Její láska k Ježíši a Jeho Matce rostla s pøibývajícím utrpením, v nìmž zažila i Boží uzdravení. Vìøím, že jako zde na zemi se pøimlouvá za naši farnost i v nebi. Jana Urbanová DOBØE MU TAK... Pán Bùh ho potrestal! Nevyslovujeme nìkdy tato slova i my? Jestliže ano, doufejme, že jen jako ustálené rèení a ne jako postoj. To bychom se dostali do starozákonní doby, kdy platilo oko za oko, zub za zub. Naše lidské vidìní spravedlnosti je velmi úzké. Všechny pøeèiny a nedostatky u druhých bychom radikálnì a podle nás spravedlivì trestali.jak rádi bychom dìlali statistiky pro Pána Boha s pøesným výètem høíchù svých bližních, nakonec vše podtrhli a seèetli: za tolik a tolik høíchù takový a takový trest. Dopustíme-li se však my nìèeho nedobrého, i tøeba stejného jako druzí, spravedlivé potrestání nevyžadujeme a hned si pøipomínáme Boží milosrdenství a pochopení pro høíšníka. Je mnoho dokladù o Božím milosrdenství, jen bychom se nemìli domnívat, že platí pouze pro naši osobu a ne pro ostatní lidi. Žijme podle Božích zákonù, trest a odmìnu nechme pouze na Bohu. H.Karlovská CHVÁLA ØEÈI Všechno, cokoli mluvíte nebo dìláte, èiòte ve jménu Pána Ježíše a skrze nìho dìkujte Bohu Otci. ( Kol. 3,17) Možná ve vás nadpis èlánku evokoval vzpomínku na školní èi studijní léta a možná i mì podvìdomì ktomuto názvu inspirovala literární Chvála èeské øeèi. Ale mì se pøed psaním nehonily hlavou ani vzpomínky na školu, ani vlastenecké myšlenky. Jen jsem si uvìdomila, jak velikým darem od Boha je øeè a jak špatnì s ním èasto nakládáme. Kdysi mì na jedné duchovní obnovì zaujala a oslovila pøednáška právì na toto téma. Byla uvedena slovy žalmu Pane, otevøi mé rty a má ústa Tì budou chválit (Ž 51,17). Tato prosba pøedchází vlastní ranní modlitbì breviáøe, Ranním chválám. Na prahu nového dne nás upozoròuje, že našimi ústy má být po celý den oslavován Bùh. Že se o to máme snažit. V Písmu sv. jsou na mnoha místech instrukce, jak dar øeèi používat. Jak je dobré pìt Bohu žalmy ( Ž 47,147), že naše øeè má být jasná ( Mt 5,37; 2 Kor. 1,17-20), že podle øeèi se pozná, co máme v srdci (Mt 12,34-37) a našli bychom mnohé další. Já jsem si v postní dobì velikost daru øeèi znovu více uvìdomila také v rovinì vztahù k Bohu i k lidem. Díky daru øeèi mùžeme ve sv. smíøení pøedstoupit pøed milosrdného Otce a vyznat mu své høíchy. Mùžeme mu také vyjadøovat svou lásku a vdìènost, chválit Ho za vše, co koná vnašem životì (Kol. 3,16). Protože právì ktomu všemu Pán otevírá naše rty. Vpísnièce slovenské skupiny Elán se zpívá proè se souèasnì milujeme i zraòujeme? Tento stav vnímám vmnoha mezilidských vztazích. A èasto je zpùsoben i nevyužíváním nebo naopak zneužíváním daru øeèi. Naštìstí se mùžeme pokusit o nápravu a lepší porozumìní si a zaèít znovu. Teprve pak, v atmosféøe vzájemné lásky bez pøedsudkù a pocitù køivd, mùžeme vytváøet spoleèenství, kde je Pán uprostøed nás, kam pøichází Vzkøíšený se svým pokojem (J 20,19-26). Vždy kde je opravdová láska, tam pøebývá Bùh. 6 Pane, dobøe znáš naši slabost. S velkou láskou a pochopením jsi pro nás pøipravil své dary, aby nás posilovaly v dobrém. Dìkuji i za dar øeèi. Otvírej naše rty, abychom èasto nacházeli slova k Tvé chvále i slova, která pøinesou druhým radost. (vz) K TAJUPLNOSTI A UZAVØENOSTI CÍRKVE... Mnohokrát se o tomto problému mluvilo, mluví i píše. Zvykli jsme si uzavøenosti vzhledem k problémùm v totalitì a není zøejmì lehké tyto postoje zmìnit. A tak mì napadlo, že i u nás ve farnosti tomu není jinak. Když totiž ètu náš farní Zpravodaj, jmenovitì jeho druhou stranu, myslím, že by nevadilo pøiblížit inzerovaný program i lidem, kteøí mají ostych se pøijít podívat èi zeptat anebo mají strach, vystoupit ze své anonymity, nebo mají dojem, že nic (a nikoho), kromì návštìvy bohoslužeb v kostele, nepotøebují. Zaèala bych hned pondìlním spoleèenstvím. Vzniklo již brzy po revoluci a v dnešní podobì trvá již asi 13 let (ještì za pùsobení P.V.Homoly). Èást úèastníkù do nìho dochází již od samého zaèátku. Øíká se mu spol.støední a starší generace. Jsou v nìm lidé od 40 let až do 80, pøevážnì ženy, jak to v naší církvi bývá. Základem je spoleèná modlitba chval, díkù a proseb. Modlitba ve spoleèenství je velmi dùležitá vždy v Písmu je psáno - tam, kde jsou dva nebo tøi, jsem já uprostøed nich. Mnozí, když pøicházejí mají dojem, že se tak modlit neumí a že na nich bude modlitba vyžadována. Není to tak, nìkterým lidem trvá delší dobu, než se osmìlí promluvit, ale nikdo není nucen, mùže se jen pasivnì zúèastnit, ale z vlastní zkušenosti vím, že modlitba druhého mì mùže obohatit. Ve spoleèenství žijeme samozøejmì s církevním rokem, vždy se zamýšlíme nad jeho dùležitými událostmi. Dalším bodem je vždy duchovní zamyšlení - teï momentálnì sledujeme život J.Krista (podle A.Grüna). Na obrazech z Písma si snažíme uvìdomovat, jaký skuteènì byl a jakým smìrem by se mìl ubírat i náš život. Modlíme se též spoleènì živý rùženec (každý má jeden desátek, který se dennì modlí). Úmysl vždy stanovujeme na týden podle aktuální potøeby (za církev, za problémy ve svìtì i naše vlastní). Všichni víme dobøe, jak èasto ve víru života zapomínáme na to, že Pán èeká,že chce jít s námi životem, pomáhat nám a tak si myslím, že tento èas, jemu vìnovaný, není rozhodnì èasem ztraceným,ale naopak obohacujícím. M.Muchová Z MEDITACÍ RICHARDA ROHRA - PROÈ BÝT KATOLÍKEM Katolický pohled na svìt: Proces Na zdech našich katolických kostelù máme ètrnáct zastavení. To je dobrá procesní teologie. Je tam pohyb, etapy a fáze: zaprvé se to musí stát, pak tím musíte projít; musíte na té cestì zùstat ve všech jejích etapách a souvislostech. Cesta sama bude vaším uèitelem. Elizabeth Kubler-Ross nebyla první, kdo objevil stupnì smutku a umírání. Byla to køížová cesta a byla v každém katolickém kostele. Zaèali s ní ve skuteènosti františkáni. Øekli jsme, že v ní je pøichystána zkušenost zavržení ve vašem životì, zkušenost soudu, zkušenost zrady. Je v ní pøichystán èas, kdy nakonec budete muset konat jeho vùli, ne vaši vlastní. Když to zkusíte udìlat, pøinejmenším tøikrát padnete. Pravdìpodobnì mnohem èastìji. Ale Bùh je pøipraven poslat vám lidi jako Šimon Cyrenský, Veronika, Marie a plaèící dcery Jeruzalémské. Bùh je pøipraven dát vám na podporu pøátele. To je procesní teologie. To není statická teologie, se kterou nìkteøí z nás bohužel vyrùstali, ta hra na smrtelný høích = jsem out, jdu ke zpovìdi = jsem in. Teologie vypínaèe se velmi liší od zdravého, bohatého katolictví. pøeložil Miloslav Musil 7

5 MALÁ OSOBNÍ VZPOMÍNKA NA AUGUSTINIÁNA P. VÁCLAVA VÍTA MAREÈKA, OSA Když jsem za ním poprvé pøišel na jeho malostranskou faru u sv. Tomáše, položil na stùl úhlednou kasetu, vyòal z ní doutník a nabídl mi. Døív než jsem mohl cokoli namítnout dodal omluvnì: Nezlobte se, já sám jsem nekuøák, ale mùj tatínek kouøil doutníky a cítím-li vùni jejich kouøe, vybaví se mi ten hezký èas dìtství. Byli jsme oba krajany zvysoèiny. V60. letech se stal hostitelem našeho sdružení Vigilia. Chodila tam dr. Neradová, nìkdy pøišel Bonaventura Bouše, z Týnského chrámu P. Jiøí Reinsberg. Mezi mládeží nikdy nechybìl mladý student psychologie Tomáš Halík. Radovan Lukavský zde veøejnì recitoval Zahradníèkovo Znamení moci. S panem Stádníkem jsem pøicházel rozptýlit obavy Otce Mareèka o Boží hrob v jeho kostele, který je prý ohrožený výhradami nìkterých èlenù liturgické komise. Jednou zahynul bezkonfesijní syn kteréhosi emigranta. Možná atheista, kdo ví. Otec dostal jednodenní povolení k úèasti na pohøbu. Sám byl pokøtìn a pøál si pro syna zádušní mši, které by se staèil ve vymezené termínu zúèastnit. Termíny již byly zadány, nebylo to snadné. Chlapcova matka ze židovské rodiny mne prostøednictvím známého poprosila, abych se bohoslužbu pokusil vyjednat. Vydal jsem se tedy na Malou Stranu za krajanem z Vysoèiny a celý problém i se všemi risiky mu v krátkosti vyložil. Nebojte se, uklidnil mne, termín zaøídím. Øíkáte, že je to syn emigranta? Bez vyznání? Tedy nekatolík a podle halachy zøejmì má po matce blíž kžidovským pøedkùm? Dobøe. A co má být? Jsme pøece všichni dìti Boží! Mše se konala ještì vden pohøbu. Pøi homilii položil Otec Mareèek dùraz na starozákonní texty Bible. I vtom plnì respektoval matèin pùvod zesnulého. Bohoslužeb se zúèastnili pøevážnì signatáøi Charty 77, mezi nimi v civilu i pozdìjší biskup Václav Malý. Èasto jsem sotcem Mareèkem jezdíval tramvají zmalé Strany na Smíchov a mnohokrát se naše øeè stoèila na Vysoèinu, rodný Trpín i na jeho bratra Adolfa, který žije v Polièce. O øadu rokù pozdìji, pøesnì pøed šestnácti lety, køtil Otec Mareèek také moji vnuèku Danielu. Kmotrou byla jeho neteø Marie Mareèková a nìkolik mladých lidí ze skupiny písnièkáøe Boba Fliedra pøišlo ke køtu zazpívat tehdy velice populární bobovky. P. Václav Vít Mareèek OSA, èlen augustiniánského øádu a svého èasu jediný augustinián vpraze, který pozdìji obìtavì vypomáhal také ve smíchovském kostele sv. Václava, zemøel 7. dubna 2004 ve vìku necelých 87 let, po 64 rocích knìžství a po 67 letech øeholního života. Jeho tìlesné ostatky byly v 14. dubna uloženy do augustiniánského hrobu na Olšanech. PhDr. O.A. Kukla UMUÈENÍ KRISTA Na Zelený ètvrtek jsem shlédla film, který podrobnì vizuálnì pøibližuje - myslím, že pro mnoho z nás doposud tìžce pøedstavitelné - okolnosti Ježíšovy smrti. Pøedem jsem èetla nìkolik recenzí od lidí vìøících i nevìøících, pochvalných i kritických. Také jsem váhala, jestli unesu pohled na tolik utrpení. A opravdu to pro mne bylo velmi tìžké. Film ve mne zanechal mnoho silných zážitkù, pocitù, mnoho otázek i odpovìdí. Ale hlavní dojem bych shrnula do tøí bodù : - zlo a nenávist až k smrti (vojáci, týrající Ježíše bez sebemenšího soucitu do posledního dechu ) - zatvrzelost až k smrti (zákoníci, kteøí ještì umírajícímu Kristu posmìšnì pøedhazují svou pravdu, aniž by se snad jen zamysleli nad tím, co jim On svým životem (a smrtí) chtìl sdìlit.) - láska až k smrti (Ježíš bez viny, který svùj tìžký úkol pøijal pro nás a jeho Matka, která znovu musela nejen vyslovit, ale i prožít své Staò se.) Vždy silná jako smrt je láska (Pís. písní 8,6) K umìleckému ztvárnìní je možné zaujmout rùzná stanoviska. My bychom se však jako køes ané mìli soustøedit pøedevším na poselství tohoto filmu. Bylo mi smutno ztoho, že i mojí vinou dodnes tolik lidí nepoznalo a nepochopilo Boží zámìr spásy. A myslím, že upozornit na to a vyburcovat všechny spokojenì spící, bylo i zámìrem tvùrcù. (vz) 8 FARNÍ UMÌLECKÝ KLUB II. rozšiøuje program (mimo již probíhající ètvrté ètvrtky viz program DEKA- LOG) o druhé ètvrtky v mìsíci, ve kterých budou pøednášky o umìní. Zahájíme ve ètvrtek 13. kvìtna v 19:oo hod. opìt ve farním sále pøednáškou Oldøicha SELUCKÉHO s názvem: DUCHOVNÍ ROZMÌR VÝTVARNÉHO UMÌNÍ I.díl Jednotlivé kapitoly této pøednášky se zpoèátku zamìøí na tradièní chápání funkce umìní v sakrálním prostoru (katedrále). Posléze pøejdou ke zlomu zpùsobenému moderním umìním a nakonec pøedstaví úsilí o návrat moderního umìní k duchovním tématùm. Obzvláštì budou pojednány jedineèné realizace z druhé poloviny dvacátého století ve Francii. Pøednáška bude doprovázena promítáním barevných diapozitivù. Po skonèní pøednášky bude jistì èas na dotazy a diskuzi s pøednášejícím, i na malé obèerstvení. Pøedpokládaný konec setkání bude ve 21:3o hod. Vstupné (na úhradu výloh) dobrovolné! Všichni jsou srdeènì zváni! Další díl pøednášky bude 10.èervna - hodina a místo viz výše! V.H. FARNÍ UMÌLECKÝ KLUB I. DÍKY Malá pøipomínka všem, které zaujal projekt farního umìleckého klubu Dekalog neboli Desatero a mají zájem navštívit i další èásti tohoto cyklu. Veèery probíhají každý 4. (ètvrtý) ètvrtek v mìsíci (kromì prázdnin) a to od 19 hodin v sále na faøe. Srdeènì jsou zváni všichni, tedy i ti, kteøí se prvních projekcí nezúèastnili, pozvat mùžete samozøejmì i pøátele a známé, kteøí nejsou z naší farnosti. A zde je konkrétní program F.U.K Nevzmeš nadarmo jména Božího (úvodní lektorský pøíspìvek P. Pávek) Pomni, abys svìtil sváteèní den Cti otce svého a svou matku Nezabiješ Petra Šustrová Moc dìkujeme za krásné veèery ve Farním umìleckém klubu pøi sledování filmù z cyklu Dekalog, které Vašek Hron nejen zaøizuje, ale i nevtíravì moderuje. Nalézá se zde další možnost, jak se zastavit, zamyslet,...i modlit. Dìkujeme také otcùm Ondøejovi a Františkovi, že si najdou èas ke spoleènému posezení. Tìšíme se na další veèery. Eva a Pavel Tesaøovi VÝSLEDKY SÈÍTÁNÍ NÁVŠTÌVNÍKÙ BOHOSLUŽEB V NEDÌLI BOHOSLUŽBA MUŽI ŽENY VÝDÌL. NEVÝDÌL. CELKEM PRÙMÌR VÌK Sobota 17, Nedìle 8, Nedìle 9, Nedìle 18, CELKEM sv. Václav CELKEM Sv. Gabriel

6 V roce 1871 do mìsteèka dorazila železnice, v té dobì ale bylo nádraží v polích mimo mìsto. Na opaèném východním konci mìsteèka, zhruba jeden kilometr od nádraží, vprostorách bývalé bažantnice, se nyní rozkládá lázeòský park patøícím místním Anenským slatinným lázním. Na ploše 53 hektarù se zde nacházejí fragmenty lužních lesù a vodních ploch, celá oblast je bohatá na ložiska slatiny a minerální vody. Právì tady byla kdysi tìžena surovina pro balneologické úèely. V roce 1898 byla u východního cípu Bažantnice (Bìlohradská bažantnice byla vroce 1990 vyhlášena chránìným územím vkategorii pøírodní památka) objevena minerální voda, známá jako Annamariánský pramen se slabì mineralizovanou železitou vodou. VBažantnici se vyskytují ohrožené a chránìné druhy rostlin jako napøíklad orchidej prstnatec májový, vemeník dvoulistý èi ohrožená žlu ucha orlíèkolistá. Místní flóøe se vìnoval i profesor Antonín Friè, který vlázních Bìlohradì založil vùbec jedno z našich prvních pøírodovìdných muzeí. Tìsnì po roce 1900 zaèíná vznikat Lázeòská ulice a staví se i domy nanámìstí, vroce 1904 sestaví Frièovo muzeum (to vzniklo ziniciativy prof. Antonína Frièe, architektem byl Otto Tille zprahy, vystaveny jsou zde pøedevším vlastivìdné exponáty) a rozšiøují se láznì. V pováleèné dobì se stává Bìlohrad skuteèným lázeòským centrem, jezdí sem celá øada významných hostí. Proslulou sestává pøedevším Bažantnice se svými koncerty. Bìlohradsko je známo i nálezy zkamenìlých pravìkých stromovitých kapradin, pøeslièek, plavuní, které zapadaly do písku, pronikaly do nich vody s kyselinou køemièitou, která zpùsobila zkøemenìní døeva. Zkamenìlé kusy døeva se dodnes nacházejí na celém Bìlohradsku napolích. Nìkolikvìtších fragmentù je ve skalce u Lázeòského hotelu na námìstí, obrovský kmen zkamenìlého stromu je vystaven u Suchardova muzea v Nové Pace. Prùøezy tìchto zkamenìlých stromù je možno brousit aleštit dovysokého lesku. Vokolí Bìlohradu nalezneme také vyvøeliny, coby pozùstatky po sopeèné èinnosti. Geologické a pøírodní zajímavosti Bìlohradska jsouopravdu pozoruhodné a rozmanité. Protojsouvyhledávány èetnými obdivovateli ivìdci. Mezivýznamné osobnosti, kterým zdejší pøíroda doslova uèarovala, patøil napøíklad zoolog, geolog a paleontolog prof. dr. Antonín Friè. Bìlohrad je znám také díky básníku K. V. Raisovi, který je nejznámìjším bìlohradským rodákem (narodil se vlázních Bìlohradì, zemøel v Praze). Byl jedním zèelních pøedstavitelù realistické venkovské prózy. Vášnivì lnul ke svému rodišti a k rodnému kraji Podzvièinsku, kterývesvýchrománech takvìrnì zvìènil. Svùj kraj alidské osudy jehoobyvatel vyjádøil s pøepeèlivostí sobì vlastní. Výhodné silnièní i železnièní spojení èiní mìsto Bìlohrad snadno pøístupným i znejvzdálenìjších oblastí naší vlasti. Michael Mareš 3. ARCIDIECÉZNÍ POU ZA KNÌŽSKÁ A ØEHOLNÍ POVOLÁNÍ Jak již bylo oznámeno vdubnovém zpravodaji, vypraví naše farnost vsobotu 8. kvìtna 2004 autobus na pou na Svatou Horu. Program je následující: 8:00 odjezd je od kostela sv. Václava 9:00 pøedpokládaný pøíjezd na Svatou Horu 9:00-11:00 pøíležitost ke svátosti smíøení 9:30 výklad historie Svaté Hory 10:30 modlitba rùžence 11:00 mše svatá, pøestávka na obìd 14:30-16:00 program ve skupinách: beseda o semináøi a fakultì sbohoslovci, pøedstavenými a profesory, setkání søeholníky a øeholnicemi, beseda na téma Kardinál Josef Beran a knìžská povolání, svìdectví mladých knìží, beseda s rodièi knìží na téma vlivu výchovy v rodinì na budoucího knìze, program pro ministranty se soutìží o ceny, možnost soukromého rozhovoru s biskupem Václavem Malým a s knìžími 16:00 Nešpory, posvìcení pøedmìtù, požehnání na cestu 17:00 závìr pouti, odjezd autobusu 18:00 pøedpokládaný pøíjezd do Prahy Cena jízdného èiní 100 Kè za dospìlého a 60 Kè za dítì do 15 let. Prosím, pøihlašte se na pou a zapla te jízdné vsakristii co nejdøíve, nejpozdìji však do 2. kvìtna. Je to jediná pou vletošním roce, na kterou vypravujeme vlastní autobus. VZHÙRU DOLÙ! Dne Správa CHKO Èeský kras v rámci Dne evropských parkù pro veøejnost otvírá rùzné bìžnì nepøístupné prostory na povrchu i v podzemí. Je zajištìno zabezpeèení, osvìtlení i informace. Není potøeba zvláštní výstroj, jen bìžná turistická + jídlo a pití pro vlastní potøebu. Mládež všeho vìku (od -náctiletých výše) zvu k spoleèné úèasti na výpravì z naší farnosti. Sraz v 8.15 u pokladen na nádraží Praha-Smíchov. P. František Pøevrátil POZVÁNKA NA VÝLET Mateøské centrum Venoušek poøádá v sobotu 15. kvìtna výlet do pøírody. Sraz úèastníkù je v sobotu v 9:35 hod. na nádraží Praha-Smíchov u pokladen u Krteèka, který bude naším prùvodcem po celý den. Odjezd vlaku je v 10:04. Pojedeme do Berouna, trasa výletu je podél øeky Berounky do Srbska (cca 6 km). Zveme zejména pøedškolní dìti, maminky a tatínky. Trasa je vhodná i pro dìtské koèárky. Pøedpokládaný návrat do 18:00 hod. zpìt na nádraží Praha-Smíchov. Zdùvodu vyjednání slevy na ÈD (skupina 2-15 osob èím více lidí, tím vìtší sleva až 44%) prosíme o pøedbìžné pøihlášení poètu dìtí a dospìlých formou SMS a vèasný pøíchod na místo srazu. Za MC: M. Tomková, tel a L. Zobalová tel LETNÍ TÁBOR PRO DÌTI OD 7 DO 12 LET. Letní tábor pro dìti od 7 do 12 let. Termín: Stanový tábor na Šumavì pod tee-pee a vojenskými stany. Cena: 2000,-Kè Poøádá: o.s. Bét-el Pøihlašování: pomoci u na adresu bet-el@seznam.cz, (uveïte jméno dítìte, kontaktní adresu na PS. Mše svaté jsou v Lázních Bìlohradì vždy v nedìli v 8.30, v úterý, ve ètvrtek a v pátek v 18.30, vás a telefon) nebo zápisem na archy, v sakristii kostela sv. Václava, v KC sv. Prokopa a v kostele sv. v sobotu pak v 8.30 h. Jakuba, pøihlášky k vyzvednutí tamtéž. Kontaktní osoba: Magda Vlèková, mobil