Důchodové reformy v zemích EU (a v ČR)

Transkript

1 Důchodové reformy v zemích EU (a v ČR) M a r t i n Š t ě p á n e k MPSV, Odbor sociálního pojištění 20. března 2008 Eurocentrum Praha, Jungmanova 24, Praha1

2 Obsah přednášky Malé úvodní zamyšlení o důchodové reformě aneb kouzelné slovo reforma Důchodová reforma v ČR (Byla? Je? Bude?) Důchodová reforma ve státech EU (+ historický a demografický kontext) Jaký je institucionální postoj EU k problematice důchodového zabezpečení?

3 Kouzelné slovo reforma Co to je reforma? Co to je důchodová reforma? Jak je to s důchodovou reformou v ČR? (Už proběhla? Probíhá? Nebo nás teprve čeká?)

4 Důchodová reforma v ČR ( ) Sjednocení systému věcně (zrušení kategorií) Sjednocení i organizační-institucionální (vznik ČSSZ) Zavedení pojistné sazby Vznik penzijního připojištění

5 Důchodová reforma v ČR (1995) Klíčovou právní úpravou se stal zákon 155/1995 Sb. Přinesl několik klíčových principů: Zahájeno zvyšování důchodového věku Zaveden pružný důchodový věk Prodlužování rozhodného období pro výpočet důchodu postupně na 30 let Zavedení vdoveckých důchodů (rovnost ž/m) Ukotvení pravidelné valorizace důchodů Soulad s pravidly EU

6 Důchodová reforma v ČR ( ) Vytvořen zvláštní účet důchodového pojištění v rámci státního rozpočtu Omezení zápočtu některých náhradních dob na 80 % Zavedení daňové podpory v penzijním připojištění se státním příspěvkem Pokus o ustavení sociální pojišťovny jako veřejnoprávní instituce Pokus o zavedení penzijního připojištění na zaměstnaneckém principu Úprava předčasných/odložených důchodů (zpřísnění 0,6-0,9 %;1-1,3 %/motivace 1-1,5 %)

7 Důchodová reforma v ČR ( ) Zrušen dočasně krácený předčasný důchod Růst/restrukturalizace pojistné sazby z 26 % na 28 % Růst důchodového věku na 63/59-63 M/Ž Diskuse v rámci tzv. Bezděkovy skupiny Po volbách další diskuse pod patronátem ministra 2008 připraven další návrh parametrických změn, přijat vládou

8 Důchodová reforma ve státech EU Demografické souvislosti Historické kořeny a základní tendence Kontext a postoj EU

9 85 Naděje dožití u mužů ( skutečnost, predikce) FRANCIE PORTUGAL ČESKO POLSKO ITÁLIE RAKOUSKO MAĎARSKO ŠVÉDSKO

10 90 Naděje dožití u žen ( skutečnost, predikce) BELGIE ŠPANĚLSKO NIZOZEMÍ FRANCIE PORTUGAL ČESKO POLSKO ITÁLIE RAKOUSKO MAĎARSKO ŠVÉDSKO

11 3 2,8 2,6 2,4 2,2 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1 Vývoj plodnosti ve vybraných státech ( ) BELGIE ŠPANĚLSKO NIZOZEMÍ FRANCIE PORTUGAL ČESKO POLSKO ITÁLIE RAKOUSKO MAĎARSKO ŠVÉDSKO

12 Změna velikosti věkových skupin v EU25 ( ) 100% 90% 1,2 2 3,4 7,9 10,7 12,3 6,5 11, % 15,2 15,4 17,2 16,2 18, % 21,3 60% 35 32,7 18, % 36,9 40% 31,1 28, % 15,8 15,5 20% 13 10,5 9, % 0% 24,9 23,7 17,1 14,3 13,

13 Historické kořeny důchodového pojištění První pokus 17. stol. (1673) pojištění námořníků proti stáří (Francie Colbert). Institucionalizace a položení základních kamenů důchodového pojištění konec 19. stol (1889) pojištění pro případ invalidity a stáří (Německo Bismarck, Rakousko-Uhersko Taafe). Definitivní ukotvení moderních důchodových systémů po II. svět. válce. Formulace základních směrů Bismarck x Beveridge (40 léta 20. stol.).

14 Důchodové reformy - základní rozdělení 1) reformy parametrické (dochází ke změně jednotlivých parametrů důchodového systému) 2) reformy systémové (dochází k fundamentální změně celého systému)

15 Základní tendence a postoje k DR (I) Především v první polovině 90. let bylo velmi zřetelně slyšet volání po změně financování důchodových systémů (zavedení povinného spoření). Důsledná individualizace systému a důraz na umenšení solidarity mezigenerační i příjmové. Rovněž důsledné odstátnění (privatizování) důchodového zabezpečení a minimalizace role státu na tomto poli. Postupně dochází (zvláště ve vyspělejším světě, ale i na půdě SB) k formulování problémů spojených s privatizací důchodového systému.

16 Základní tendence a postoje k DR (II) Během 90. let se začínají formulovat postoje odlišné od názorů požadujících důsledné odstátnění. Zdůrazňuje se primární cíl důchodových systémů adekvátní zabezpečení seniorů. Dobrý důchodový systém je zárukou sociální soudržnosti a i ekonomické stability. Je nutné pečlivě zvažovat transformační náklady. Ekonomický růst a růst zaměstnanosti by měl být jedním z rozhodujících faktorů finanční udržitelnosti (nejen) důchodových systémů.

17 Střední Evropa (Polsko, ČR, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko) Střední Evropa je v současnosti v transformaci důchodových systémů rozdělena jednak na země provádějící systémovou změnu části financování (Polsko, Maďarsko, Slovensko), a potom země, jejichž důchodová reforma probíhá pomocí parametrických úprav (Česká republika, Slovinsko).

18 Zavádění povinného spoření v nových členských státech EU Rok zavedení Pojistná sazba Pojistná sazba Vstup do povinného fondového stát (celková) (spoření) důchodového systému MAĎARSKO ,50% 8% povinně pro nově vstupující dobrovolně pro ostatní POLSKO ,22% 7,30% povinně pro 30leté a mladší dobrovolně pro osoby mezi LOTYŠSKO % (pokles na 2% (růst na povinně pro mladší 30 let 10 % do 2010) 10% od 2010) dobrovolně pro osoby mezi ESTONSKO % 6% povinně pro 19leté a mladší dobrovolně pro ostatní LITVA ,5 % (pokles na 3,5% (růst na dobrovolně pro všechny 20,5% do 2007) 5,5% od 2007) SLOVENSKO 2004/5 19,75 (+4,75)% 9% povinně pro nově vstupující dobrovolně pro ostatní

19 Západní Evropa Důchodové systémy ve vyspělých zemích v Západní Evropě stojí před podobnými problémy, manévrovací prostor pro změny je relativně užší. Jsou volena řešení odlišná od některých států Střední a Východní Evropy (a Latinské Ameriky).

20 Důchodová reforma v zemích západní Evropy Švédsko přechod na NDC systém a zaveden relativně malý segment povinného spoření Itálie opatrné a dlouhodobé změny směřující k NDC Británie Turnerova zpráva Německo Riester reforma U většiny zemí mix parametrických úprav, posílení dobrovolného připojištění, zaměstnanecké důchodové systémy, odklon od DB k DC - individualizace.

21 Kontext EU v oblasti důchodů Lisabonský summit (2000) Výrazněji otevřen problém udržitelnosti důchodových systémů Stockholm, Laeken (2001) Položeny základy OMC 3 oblasti (sociální přiměřenost - adekvátnost, finanční udržitelnost a modernizace) s 11 cíli do roku 2010 dosáhnout míry zaměstnanosti 70/60/50% Barcelonský summit (2002) zvýšit reálný věk odchodu z trhu práce do roku 2010 o 5 let Společné zprávy o důchodech (za 15 států - 3/03, za 25 států 06/2005 (včetně ČR)), existence SPC (ISG) a EPC (AWG)

22 Postoj EU v oblasti sociálního (důchodového) zabezpečení (1) Systémy sociálního (důchodového) zabezpečení jsou plně v kompetenci jednotlivých členských států při dodržování základních deklarovaných principů (svobod) EU. (Pouze nařízení 1408/71/EHS.) Je nutné maximálně usilovat o zaměstnanost (především žen a starších osob) Lisabonský scénář, a také o ekonomický růst. Zajistit finanční stabilitu a udržitelnost důchodových systémů, tak aby nedošlo k destabilizaci veřejných rozpočtů. Důchodové systémy musí flexibilně reagovat na změny ve společnosti (modernizace).

23 Postoj EU v oblasti sociálního (důchodového) zabezpečení (2) Zajistit přiměřený příjem seniorů (adekvátnost). Rozvoj (dobrovolných) doplňkových systémů důchodového pojištění (II. a III. pilíře) a individuální odpovědnosti občanů. Snaha o maximální vzájemnou spolupráci - předávání zkušeností, informací, zpráv, projekcí. Metoda otevřené koordinace (SPC). Sociální výdaje nejsou nijak pasivní položkou, ale přispívají ke stabilitě společnosti a tím i k ekonomickému růstu.

24 Riziko chudoby (méně než 60 % mediánového příjmu) u osob 65+ ve státech EU (v %) ČR průměr EU Č E S K O L U C E M B U R P O L S K O N IZ O Z E M Í D Á N S K O M AĎARSKO L IT V A S L O V E N S K O L O T Y Š S K O Š V É D S K O F R A N C IE IT Á L IE NĚM E C K O E S T O N S K O F IN S K O R A K O U S K O S L O V IN S K O M A L T A B E L G IE B R IT Á N IE Ř E C K O P O R T U G A L Š P A N É L S K O IR S K O K Y P R

25 Výdaje státních (veřejných) důchodových systémů jako % HDP v zemích EU (rok 2004) 12,6 12,8 13,4 13,9 6,6 6,7 6,8 7,2 7,2 7,4 7,7 8,5 8,6 3,6 4 9, ,4 10,4 10,6 10, ,1 11,4 IR S K O K Y P R B R IT Á N IE E S T O N S K O L O T Y Š S K O L IT V A S L O V E N S K O M A L T A N IZ O Z E M Í Č E S K O Š P A N É L S K O D Á N S K O L U C E M B U R B E L G IE M AĎARSKO Š V É D S K O F IN S K O S L O V IN S K O P O R T U G A L NĚM E C K O Ř E C K O F R A N C IE R A K O U S K O P O L S K O IT Á L IE

26 Výdaje státních důchodových systémů v EU-25 (změna ) EL 20 PT CY pension expenditure 2050, % of gdp PL AT LV MT FR IT DE SE SK LT UK FI DK NL BE CZ SI HU LU ES IE 4 EE change by 2050, %-points EU-25 average Source: EPC/AWG-calculations 2006

27 ZÁVĚRY Mylné vidění státního a soukromého jako neslučitelné opak je pravdou, mělo by jít o vzájemné doplňování a obohacování. Reforma je trvalý, kontinuální, evoluční proces. Nesvědčí jí prudké, unáhlené změny. Mýtus, že fondové systémy nepodléhají demografickému vlivu + mýtus, že PAYG je imunní ekonom. vlivům. Pozorně sledovat pozitiva a negativa reforem v zahraničí, avšak slepě nekopírovat.

28 ZÁVĚRY Vše má své výhody a nevýhody, neexistuje ideální důchodový systém. Konečné rozhodnutí je vždy věc politická, nelze udělat nejlepší expertní rozhodnutí. Důchodová reforma se týká v zásadě nás všech, ale hlavním aktérem je dnešní střední a mladší generace. Reforma jako politická priorita by měla být předmětem seriozní informované diskuse a z ní by měl vzejít širší konsensus.

29 DĚKUJI ZA POZORNOST A ZA POZVÁNÍ TĚŠÍM SE NĚKDY NASHLEDANOU

30 D I S K U S E