UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra společenských věd Diplomová práce Dějiny školství ve Frýdku-Místku Autor: Bc. Radka Kulhánková Vedoucí práce: PhDr. Pavel Kopeček, Ph.D. Olomouc 2014

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Dějiny školství ve Frýdku- Místku vypracovala samostatně po konzultacích s vedoucím práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou citovány v práci a uvedeny v seznamu literatury na konci práce. V Olomouci dne Podpis

3 Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu práce PhDr. Pavlu Kopečkovi, Ph.D. za jeho vstřícné jednání, konzultace, odborné vedení a pomoc při sepsání mé diplomové práce. Současně děkuji pracovníkům SOkA Frýdek-Místek a kronikářce města paní Anně Novákové za pomoc při získávání informací ohledně historie města a školství. V neposlední řadě patří velké poděkování mé rodině a přátelům za jejich podporu po celou dobu studia.

4 OBSAH ÚVOD... 6 TEORETICKÁ ČÁST Stručná geografická charakteristika města Frýdku-Místku Založení, vznik a rozvoj města Frýdku Založení, vznik a rozvoj města Místku Sloučení měst Frýdku a Místku První počátky frýdeckého školství Farní škola Industriální škola pro dívky Vývoj školství ve Frýdku od 2. poloviny 19. století do vzniku ČSR Židovská škola Německé gymnázium Německá učňovská škola Obecná škola Ústřední matice školské Školství ve Frýdku od vzniku ČSR až do roku Smíšená obecná škola německá Německá smíšená měšťanská (hlavní) škola Počátky místeckého školství Vývoj školství v Místku od druhé poloviny 19. století do vzniku ČSR Zemědělská škola Průmyslová škola pokračovací České gymnázium Období 1. světové války Období po roce Období po mnichovském diktátu Místecké školství od vzniku ČSR až do roku Vývoj školství ve Frýdku-Místku po roce 1943 do současnosti Základní školy Střední školy Soukromé školy Rodáci a významné osobnosti města Frýdku-Místku Literární tvorba... 73

5 9.2 Výtvarná tvorba Hudební tvorba PRAKTICKÁ ČÁST Projektová výuka Návrh projektu Realizace projektu Hodnocení projektu ZÁVĚR SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY ANOTACE

6 ÚVOD Téma diplomové práce Dějiny školství ve Frýdku-Místku jsem si vybrala z osobních důvodů. V tomto městě žiji celý život a navštěvovala jsem zde základní školu, která paradoxně díky modernizaci města a pozdějšímu úbytku žáků byla zrušena. Vzhledem k této skutečnosti, osobním zkušenostem a snad budoucí profesi pedagoga mě velmi lákalo se dějinami školství našeho města blíže zabývat. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zmapovat a zdokumentovat vývoj školství v kontextu dějin města Frýdku-Místku. Pokusila jsem se nastínit a popsat jednotlivá období a historicky významné události, které ovlivňovaly budování škol a vzdělávání žáků. V současné době není sepsána žádná podrobnější studie, která by se zabývala vzděláváním na základních a středních školách v tomto městě od 60. let 20. století. Bylo tedy mým záměrem vytvořit a zpracovat ucelenější přehled, který by seznámil širokou veřejnost a mladší generace s novodobějším vývojem školství ve Frýdku-Místku. Frýdek-Místek je město pod Beskydami nacházející se v Moravskoslezském kraji. Leží na středním toku řeky Ostravice v místě, kde se do ní vlévá řeka Morávka. Dvojměstí nemá dlouhou historii, vzniklo až v roce 1943 spojením dvou samostatných sídel moravského Místku a slezského Frýdku. Psát o historii školství tohoto města není věcí jednoduchou, protože z dob nejstarších nenajdeme téměř žádné prameny. Mnoho dokladů o školách ve Frýdku zničil požár v roce 1688, díky němuž město lehlo téměř celé popelem. Podruhé město vyhořelo v roce 1848 a zničeny byly další dokumenty. Z tohoto důvodu jsou dnes mnohé listinné doklady těžko dostupné. Přesto jsem se pokusila popsat historii školství ve Frýdku-Místku podle dokladů a literatury, které bylo možné opatřit. K sepsání teoretické části jsem využívala archivní prameny, které jsem dostala k dispozici ve Státním okresním archívu ve Frýdku-Místku. Nejdůležitějším zdrojem informací týkající se historie škol se stal svazek od Dominika Drobiše Přehled vývoje školství okresu Frýdek-Místek a inventáře k jednotlivým školám. Dále jsem využila dostupné almanachy jednotlivých škol, kroniku města Frýdku-Místku, literární a internetové zdroje. Největším přínosem pro mou práci se stala kniha 700 let Frýdku- Místku, která popisuje celkovou charakteristiku města do roku Cenné informace jsem získala také prostřednictvím dialogu s pamětníky a kronikářkou města. 6

7 Teoretickou část tvoří devět kapitol. První seznamuje čtenáře s charakteristikou a dějinami města Frýdku-Místku. Následující kapitoly chronologicky uvádějí vývoj školství od vzniku prvních farních škol ve Frýdku a Místku až po novodobé modernější školy ve sloučeném městě Frýdek-Místek. Devátá kapitola je věnována významným literárním, výtvarným a hudebním osobnostem spojené s tímto městem a krajem. Učivo naše škola, obec, region a kraj je začleněno do rámcově vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a tudíž je nedílnou součástí mé práce i praktická část. V rámci této desáté kapitoly jsem vytvořila návrh projektové výuky s názvem Školy a město Frýdek-Místek v proměnách času, jehož cílem je ukázat možný způsob využití teoretických poznatků diplomové práce v pedagogické praxi. Výuka probíhá ve třídě, muzeu a v terénu. K těmto vyučovacím hodinám jsem navrhla pracovní listy. Projekt je určen pro žáky základních škol, kteří se seznámí s historií a proměnou nejen samotného města, ale i školních budov. Jeho úkolem je také vzbudit zájem o město a vnést školskou tradici a historii jednotlivých škol převážně do výuky v předmětu Výchova k občanství, ale i např. do Dějepisu. Mým záměrem bylo také ukázat možnost propojení a využití nabídky vzdělávacích programů a spolupráci s Muzeem Beskyd ve Frýdku- Místku.. 7

8 TEORETICKÁ ČÁST 1 Stručná geografická charakteristika města Frýdku-Místku Město Frýdek-Místek leží v podhůří Beskyd na středním toku řeky Ostravice v místě, kde se do ní z pravé strany vlévá její nejmocnější přítok Morávka a úzké údolí se na levém břehu značně rozšiřuje. Ostravice, která odděluje obě dříve samostatná města, byla až do sloučení Moravy se Slezskem 1. prosince 1928 zemskou hranicí. Z hlediska dopravy má město velmi výhodnou polohu a tvoří tak důležitý dopravní uzel. Leží na mezinárodní silniční trase Vídeň-Brno-Krakov. Tato silnice byla postavena ze strategických důvodů po získání Haliče Rakouskem v letech a spojovala Olomouc přes Hranice, Nový Jičín, Příbor, Místek a Frýdek s Těšínem a Krakovem. Další důležitý silniční směr, který nesmíme vynechat, je Ostrava a Slovenská republika. Městem prochází železniční dráha ostravsko-frýdlantská vybudovaná v letech Od ní z frýdecko-místeckého nádraží odbočuje trať směřující do Českého Těšína. 1 Letiště Leoše Janáčka v Ostravě je veřejné mezinárodní letiště a leží přibližně 20 km od města. Město se za posledních 100 let výrazně rozrostlo. Zatímco v roce 1850 měl Frýdek 3619 a Místek 3163 obyvatel, v roce 1960 bydlelo ve Frýdku-Místku již obyvatel. K největšímu růstu počtu obyvatel došlo v posledních dvaceti letech. Při sčítání v roce 1980 mělo město již obyvatel. Integrací s přilehlými obcemi byl v průběhu 70. a 80. let vytvořen územní celek s dlouholetou perspektivou dalšího rozvoje. Stal se významným průmyslovým centrem s převahou průmyslu textilního (dříve bavlnářské závody Slezan) a hutnictví (dříve Válcovny plechu, dnes ArcelorMittal). Významným vědeckým centrem je Výzkumný ústav hutnictví železa v sousední Dobré. Velké tradice má průmysl dřevařský a papírenský (celulózka Biocel Paskov). V blízkosti města se rozvíjela těžba uhlí (doly Paskov a Staříč). 2 Město plní i důležité úlohy v zemědělství, lesním a vodním hospodářství. Významnou vodohospodářskou stavbou na katastru města je přehrada Olešná. Kromě svého hlavního úkolu, zásobovat vodou místní průmyslové podniky, plní i důležitou roli rekreační. Nedílnou součást města tvoří také kulturní, sociální a zdravotnická zařízení. 1 Frýdek-Místek. Frýdek-Místek: Okresní vlastivědné muzeum, 1983, s Tamtéž, s

9 Město Frýdek-Místek se na základě zákona č. 234/2006 Sb. stalo s účinností od 1. července 2006 statutárním městem a zařadilo se tak mezi skupinu ostatních statutárních měst Moravskoslezského kraje (Havířov, Ostrava, Karviná, Opava). Ke dni 1. ledna 2013 žije ve městě obyvatel a celková rozloha činí cca 5 161ha. 3 Statutární město Frýdek-Místek je zřizovatelem 27 příspěvkových organizací. Jsou to zařízení na úseku školství, zařízení kulturní a sociální: 12 základních škol (součástí šesti základních škol jsou mateřské školy), 6 samostatných mateřských škol, Středisko volného času Klíč, Základní umělecká škola, Národní dům, Městská knihovna, Beskydské informační centrum, Domov pro seniory, Penzion pro seniory, Pečovatelská služba, Žirafa - integrované centrum Frýdek-Místek. Moravskoslezský kraj je na území města zřizovatelem středních škol a Muzea Beskyd. Najdeme tady i několik soukromých škol a církevní Základní uměleckou školu duchovní hudby Založení, vznik a rozvoj města Frýdku Z nedostatku písemných zpráv i hmotných památek jsou počátky města Frýdku zahaleny tajemstvím. Datum založení města bohužel přesně neznáme. Velký vliv na vznik města měla obchodní cesta vedoucí z Hranic k Těšínu. První zprávy o existenci Frýdku pocházejí z konce 14. a počátku 15. století. Předchůdcem Frýdku byla pravděpodobně ves Jamnice, ležící snad v místech dnešního Starého Města. Lze předpokládat, že Frýdek sám byl založen těšínskými knížaty asi v letech O něco dříve pravděpodobně vznikl frýdecký hrad, na jehož místě stojí dnes frýdecký zámek. 5 V průběhu 15. století se stal Frýdek centrem panství s udělením důležitých práv (právo soudní, odúmrť a právo mílové), v roce 1423 také centrem hospodářského života. Finanční tíseň donutila těšínská knížata už v roce 1434 Frýdek i s okolními vesnicemi dát do zástavy. Časté střídání feudálních pánů vedlo k hospodářskému 3 Statistické informace. In: Statutární město Frýdek-Místek [online] [cit ]. Dostupné z: 4 Školy a školská zařízení. In: Statutární město Frýdek-Místek [online] [cit ]. Dostupné z: 5 POLÁŠEK, Jaromír. Zámek ve Frýdku-Místku. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2000, s

10 úpadku celého kraje. Ze zástavy byl Frýdek vyplacen až v roce 1492 a jménem knížete zde vládl úředník, jemuž podléhal rychtář, purkmistr a městská rada. 6 Řemeslná výroba ve městě byla záležitostí cechů. K nejstarším frýdeckým cechům patřily soukenický, krejčovský a ševcovský, o nichž se dochovaly zprávy už ze 16. století. V jeho průběhu byl Frýdek spolu s okolními vesnicemi tvořícími frýdecké panství opět dáván do zástavy, až v roce 1573 prodala těšínská knížata město i s panstvím bratřím z Lohova, kteří v té době vlastnili i Místecko, ležící na druhé straně Ostravice. Obě panství koupil v roce 1580 olomoucký biskup Stanislav Pavlovský. Ten však v roce 1584 Frýdecko opět prodal, tentokrát Bartoloměji Bruntálskému z Vrbna. 7 Frýdek měl v té době i s předměstím 163 domů (z toho 84 šenkovních domů) a asi 1100 obyvatel. Hlavním zdrojem obživy frýdeckých měšťanů bylo řemeslo a obchod, hlavně soukenictví (63 soukenických mistrů). Kromě toho se ve městě nacházelo 16 ševcovských mistrů, 8 řeznických, 8 kovářů, 4 hrnčíři a další. Uvnitř rozrůstající se cechovní organizace rychle vznikala majetková třídní diferenciace. Zvláště ostré rozpory se projevovaly mezi mistry na jedné a tovaryši na druhé straně. 8 V letech 1607 a 1624 postihl Frýdek mor. Při obsazení a vyrabování města vojáky generála Mansfelda v roce 1626 bylo zabito 80 osob. Roku 1636 prodali Bruntálští z Vrbna Frýdek i s panstvím Jiřímu, hraběti z Oppersdorfu. Město trpělo i nadále válečnými událostmi, zejména od roku 1642, kdy na Moravě operovala vojska pod velením švédského generála Torstensona. Postupný úpadek městského hospodářství dovršila morová rána v roce Městu neprospěly ani protireformační snahy započaté už Jiřím z Lohova a stupňované za jeho nástupců. 9 S ukončením třicetileté války došlo k pozvolnému hospodářskému vzestupu. Po odstranění nejtěžších důsledků války dopadlo na Frýdek jedno z největších nebezpečí středověkých měst požár. Dne 12. dubna 1688 vyhořelo téměř celé vnitřní město spolu s předměstím, zámkem, farou, školou a farním kostelem. Značná část obyvatelstva zůstala bez přístřeší, mnoho lidí přišlo o život. Sotva se měšťané 6 JUŘÁK, Petr. Frýdek-Místek. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2002, s POLÁŠEK, Jaromír. Zámek ve Frýdku-Místku. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2000, s Urbář panství frýdecko-místeckého z r Opava: Slezský studijní ústav, 1953, s POLÁŠEK, Jaromír. Zámek ve Frýdku-Místku. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2000, s

11 vzpamatovali, vypukl v roce 1702 nový požár, který zničil nebo těžce poškodil radnici, faru a část města. 10 V té době vládli již ve Frýdku jeho noví majitelé, hraběcí rodina Pražmů, na kterou panství přešlo v roce V jejich rukou zůstalo téměř sto let. S lidovým odbojem proti Pražmům je spjato jméno zbojníka Ondráše z Janovic, kterého podle tradice nějakou dobu na frýdeckém zámku věznili. V roce 1797 přešlo panství do majetku Habsburků. Poslední z nich byl germanizátor arcivévoda Bedřich (z Bezručových básní známý markýz Gero ). Na počátku 19. století měl Frýdek s horním i dolním předměstím 458 domů a obyvatel. K zámecké jurisdikci patřily panský dvůr, papírna, pivovar a 75 domů na předměstí s 530 obyvateli. Před koncem poloviny 19. století měl Frýdek 512 domů a 925 bytových stran, z nichž 151 se zabývalo zemědělstvím, 222 řemesly a 545 obojím. Svobodných měšťanských hospodářství stálo ve městě 421. Žilo zde obyvatel. 11 Většina domů byla vystavěna z tvrdého materiálu, ojediněle zůstaly dřevěné domy na Hluboké a Blatné ulici a v okolí Mariánského kostela, střechy se pokrývaly převážně štípaným dřevěným šindelem. K nejvýraznější proměně města došlo po katastrofálním požáru 11. dubna 1848, kdy se oheň rozšířil z čp. 106 po celém městě. Celkem shořelo 114 domů, v dolním předměstí shořelo 19, na horním 41 a zbytek shořel ve vnitřním městě. Požár zničil nejvýstavnější budovy včetně farního kostela, fary a radnice. V té době mělo město dva hostince, další hostinec stál na předměstí. Byly zde dva pivovary, vrchnostenský dvůr a palírna lihu, dvě cihelny, soukenická valcha, prvních pět mechanických tkalcoven. 12 Šedesátá léta 19. století jsou ve Frýdku charakterizována zakládáním českých spolků. Prvním z nich byl Český čtenářský spolek založený v roce 1863 a krátce nato v roce 1864 pro rusofilské tendence rozpuštěný. Po roce 1884, kdy se frýdecká radnice dostala do německých rukou, došlo k pokusům znovu vnést český jazyk do jednání německého zastupitelstva. Boj o prosazování práv české většiny proti německé menšině, která se nestyděla využívat v národnostních sporech své hospodářské moci, 10 KOTÁSEK, Jiří. Nejstarší dějiny Frýdku. Frýdek-Místek: Matice slezská, 2008, s POLÁŠEK, Jaromír. Historie města Frýdku-Místku: tentokrát o moravském Místku. Region Frýdecko- Místecko , roč. 4, č. 3, s Tamtéž, s

12 Konec 19. a počátek 20. století proběhl ve Frýdku ve znamení vzniku a rozvoje trval až do konečného vyřešení problému vytvořením Československé republiky v roce dělnického hnutí. Silný vliv na situaci v místních závodech měly dělnické organizace vznikající ve velkých průmyslových podnicích. A zejména na dolech ostravskokarvinského revíru, kde pracovalo množství dělníků z města i blízkého okolí a odkud se přenášely pokrokové myšlenky. K přímému rozvoji dělnických organizací došlo ve zdejších závodech poměrně velmi pozdě. Konec 1. světové války se projevil ve Frýdku především ostrým konfliktem mezi starým německým vedením města a Národním výborem ustaveným z českých zástupců 31. října Odstoupení německé správy si musel vynutit až český dobrovolnický oddíl z Těšína. Největší vliv na místní politiku získala sociálně demokratická strana. Vznik samostatné organizace marxistické levice znamenal významný pokrok v organizování dělnické třídy na Frýdecku a vytvářel větší možnosti šíření nejpokrokovějších myšlenek ve frýdeckých závodech. V letech zasáhla těžce, nejen ve světě, ale i ve Frýdku velká hospodářská krize. V Karlově huti proběhly dvě stávky. Ta, která proběhla v roce 1930, byla jednou z mála vítězných stávek v období průmyslové krize. Léta krize byla poznamenána několik let trvajícím bojem dělníků v textilních továrnách ve Frýdku a Místku. Organizovali se stávky, demonstrace, hladové pochody nezaměstnaných. Všechny tyto akce bezohledně pronásledovaly všechny složky státního aparátu, dělnické demonstrace rozháněli policisté. Prudké politické boje částečně ustaly teprve po ústupu hlavní krizové vlny a pod dojmem přímého ohrožení republiky ze strany nacistického Německa. 14 Mnichovskou kapitulací začíná nová etapa v historii města. Hned po Mnichovu se do Frýdku nastěhovalo 800 uprchlíků z Novojičínska, Opavska, Bílovecka a Těšínska. Dne 14. března 1939 mezi 20. a 21. hodinou byl Frýdek obsazen německými vojáky. Vzápětí došlo k zatýkání komunistů a předních politických i společenských činitelů města Frýdek-Místek. Frýdek-Místek: Okresní vlastivědné muzeum, 1983, s Tamtéž, s Magistrát města Frýdku-Místku, Kronika magistrátního města Frýdku, , s

13 1.2 Založení, vznik a rozvoj města Místku Zakládací listina města Místku nebyla nalezena a pravděpodobně se ani nezachovala. První autentická zpráva o existenci Místku se nám objevuje až v testamentu olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu, datovaném dne 29. listopadu Listinou je potvrzena existence již dříve vysazené trhové osady Friedeberku se 40 franckými lány pozemků (přibližně 200 ha). Tržní osada byla založena v místech, kde pravděpodobně stará obchodní cesta ústila do nivy Ostravice. V přímém držení olomouckých biskupů nezůstal Místek dlouho. Již v roce 1288 byl spolu s několika jinými vesnicemi udělen lénem bratřím Dětřichovi, Jindřichovi a Erkembertovi z rodu Stangů, kteří později kolonizovali území mezi Místkem a Frýdlantem. Vytvořil se tak základ pozdějšího tzv. frýdlantsko-místeckého léna. Potomci Stangů drželi toto léno až do 60. let 14. století. 17 V domácích válkách v letech byl pravděpodobně Místek (Friedeberg) zničen, zanikl a založilo se městečko pod názvem Newenstetil (Nové Městko nebo Místko). První zpráva, která uvádí nový název města, pochází z roku Název Friedeberg se však pro Místek objevuje rovněž v 16. století. Místek měl na počátku 15. století 42 domů a byl tedy přibližně o polovinu menší než Frýdek. 18 Konečně z roku 1505 pochází název Miesteczké zbožie. V roce 1522 byla dána listina biskupa Stanislava I. městečku Místku, jinak Frydburku. Později se název městečka ustálil na Miestko, Mistko a naposledy Místek. 19 V letech se městečko s celým panstvím přičlenilo ke knížectví těšínskému. V této době se jeho osudy úzce spojily s osudy Frýdku a frýdeckého panství. V roce 1580 měl Místek 104 domů (to je přibližně 700 obyvatel) a z toho 42 šenkovních, avšak žádný neměl nadání vařit a vystavovat pivo. Z řemesel tu měli své zastoupeni soukeníci, hrnčíři, ševci, řezníci, nožíři a mlynáři. K přerušení svazku obou měst a panství došlo v roce 1584, kdy olomoucký biskup Stanislav Pavlovský Frýdecko odprodal a Místek s okolními vesnicemi připojil k panství hukvaldskému LINHART, František. Kniha o Místku. V Místku: Národní záložna, 1929, s POLÁŠEK, Jaromír. Historie města Frýdku-Místku: tentokrát o moravském Místku. Region Frýdecko- Místecko , roč. 4, č. 3, s Tamtéž, s LINHART, František. Kniha o Místku. V Místku: Národní záložna, 1929, s Urbář panství frýdecko-místeckého z r Opava : Slezský studijní ústav, 1953, s

14 Odtržení Místku od těšínského knížectví a jeho spojení s hukvaldským panstvím se stalo pro město hospodářsky výhodné, neboť znamenalo částečné omezení vlivu ekonomicky silnějšího a většího Frýdku. V roce 1584 byla Místku obnovena všechna dřívější privilegia a přidán čtvrtý výroční trh. Rozvoj Místku se pozdržel díky bouřlivým událostem 17. století. Již v roce 1602 město zničil oheň a těžkou ranou se stal v roce 1625 i mor. Jen částečnou náplastí na utrpěné škody bylo právo svobodného obchodu se solí. To udělil místeckým za věrnost biskup Dietrichštejn. Zápasy třicetileté války zanechaly podobné stopy jako v sousedním Frýdku. Konkrétní zprávy o situaci v Místku se bohužel nedochovaly. Další požár zničil Místek v roce 1669, ale v roce 1675 mělo již město opět 137 domů. Z tohoto období se zachovala cechovní privilegia soukeníků, hrnčířů, kožešníků, řezníků a privilegia spojeného cechu, jehož příslušníky byli stolaři, kováři, koláři, zámečníci, bednáři a jiní řemeslníci. V roce 1728 působilo ve městě 52 soukenickým mistrů a o čtyři roky později 14 tkalců. 21 Těžká pohroma postihla Místek za prusko-rakouské války v roce Tehdy místečtí obyvatelé spolu s Valachy povolanými k ochraně moravské zemské hranice neúspěšně zaútočili na pruskou posádku ve Frýdku. Prusové se v odvetě zmocnili Místku, tři dny jej plenili, zabili 18 osob a vypálili 14 domů na náměstí. I z této rány se Místek záhy zotavil a v roce 1762 měl již 301 domů a 8 cechů soukeníky, tkalce, ševce, řezníky, krejčí, hrnčíře, kováře a kožešníky. Nejvíce se ve 2. polovině 18. a v 19. století rozvíjela textilní řemesla, která tvořila základnu pro vznik místního textilního průmyslu. 22 V národním hnutí měl Místek díky svému příznivému národnostnímu složení poněkud snazší situaci než Frýdek. V jeho čele stála česká inteligence a formující se česká buržoazie. Prvním vážnějším průlomem do pozic německé buržoazie bylo založení Hospodářského spolku v Paskově v roce 1862 jako ekonomické základny českého národního hnutí. Nemalá úloha v tomto procesu připadla českému divadlu, jehož první představení se v Místku hrálo v roce Organizační základnou místeckého národního hnutí se stala Občanská beseda, založená v roce Významnou akcí byla v září 1876 Hospodářská výstava organizovaná Hospodářským spolkem paskovským s cílem napomoci k upevnění ekonomického postavení českých 21 Frýdek-Místek. Frýdek-Místek: Okresní vlastivědné muzeum, 1983, s Tamtéž, s

15 rolníků a podnikatelů. V 80. letech 19. století žilo v Místku přes 4000 Čechů a jen něco málo přes 900 obyvatel se hlásilo k německé národnosti. 23 Důležitou oblastí, ve které se střety projevovaly nejvýrazněji, bylo školství. Česká inteligence a drobná buržoazie založila v Místku v roce 1881 Zimní rolnickou školu. Oporou českého buržoazně národního hnutí se stala Ústřední matice školská v Praze. O ustavení jejího odboru v Místku se uvažovalo již v roce Boj o zřízení samostatné české školy vyvrcholil v roce 1895 otevřením Českého matičního gymnázia. Národnímu uvědomění napomáhaly i další české spolky, např. Sokol, jehož členové poprvé veřejně vystoupili v roce 1887, a místní ochotnické divadlo vystupující od roku Na počátku 80. let 19. století se v Místku projevily snahy české buržoazie o hospodářskou emancipaci. Ve druhé polovině 19. století vznikaly ve městě obdobně jako ve Frýdku textilní továrny, z nichž nejvýznamnější vlastnily firmy Landsberger a Lemberger. Ekonomická aktivizace české místecké buržoazie se projevila i v tom, že se Místek stal sídlem Hospodářské jednoty severovýchodní Moravy a od roku 1885 i Národní jednoty pro východní Moravu. Dělnické hnutí se ve svých počátcích rozvíjelo v těsné spojitosti s dělnickým hnutím ve Frýdku a hlavně v Lískovci. Významně zasáhly do jeho historie události kolem stávky v roce 1890, kdy se ukázalo, že organizovanost dělnictva je nedostatečná. Dělníci se dali provokatéry strhnout k antisemitským výtržnostem, což umožnilo orgánům státní moci tvrdě zasáhnout. 24 Převzetí moci po rozpadu rakousko-uherské monarchie v roce 1918 proběhlo v Místku snadněji než ve Frýdku. Naprostá převaha českých obyvatel umožnila, že už 29. října uvítal velký zástup občanů shromážděných na místeckém náměstí státní samostatnost. Dne 31. října se utvořil z předních zástupců českých politických stran Národní výbor a 2. listopadu na společné schůzi českých a německých zástupců obce bylo ujednáno, že správu povedou pouze čeští zástupci. 25 Dne 14. března 1939 došlo v kasárnách 8. pěšího pluku Slezského, umístěných v bývalé Čajánkově textilní továrně v Místku, k ozbrojenému střetnutí mezi československými vojáky a postupujícími okupačními jednotkami německé armády. 23 LINHART, František. Místecký okres. Brno: Musejní spolek, 1915, s Frýdek-Místek. Frýdek-Místek: Okresní vlastivědné muzeum, 1983, s Tamtéž, s

16 Bylo to tehdy jediné ozbrojené střetnutí vojenských jednotek při obsazování naší republiky Sloučení měst Frýdku a Místku První vážněji míněné snahy o sloučení měst Frýdku a Místku se datují k roku Tehdy byla vydána novela k obecnímu zřízení o slučování a rozlučování obcí. Magistrát města Frýdku zaslal zastupitelstvům obcí, které podle něj připadaly v úvahu, dotazníky, jež se měly stát základem jednání. Spojeny měly být města Frýdek a Místek s obcemi Sviadnov, Lotrinkovice, Zelinkovice, Malé Kunčice, Hodoňovice, Baška, Staré Město, Panské Nové Dvory, Dobrá a Lískovec. Jelikož se však některé obce vyslovily proti sloučení, a nakonec byl proti i Místek, nepodařilo se tento první pokus o sjednocení uskutečnit. V dalším období se o této záležitosti vedly diskuse spíše na stránkách tisku, kdy záleželo na tom, jakého zabarvení bylo pisatelovo vlastenectví, anebo k jaké politické skupině náležel. Padaly například návrhy, že by se sloučené město mělo jmenovat Bezručov. 27 Dvě samostatná města slezský Frýdek a moravský Místek psala svou vlastní historii do 1. ledna Mocí nacistických úředníků byla obě města společně s obcemi v okolí k témuž dni sloučena v jeden celek s názvem Frýdek. Po osvobození v roce 1945 se název změnil na Frýdek-Místek, v roce 1950 na Místek, poté na Místek-Frýdek. Současný název vznikl až rozhodnutím ministerstva vnitra o stanovení úředního názvu města Frýdek-Místek s platností od 1. ledna K nejvýraznější stavební proměně Frýdku-Místku došlo v rozmezí let Přestavbu si vynutilo plánované budování důlních a metalurgických podniků v blízkém okolí města. Velkoplošné asanace městských čtvrtí nerespektovaly historický vývoj zástavby a zcela tak zmizel dobový půvab starých ulic s převážně nízkopodlažními domky. V Místku v letech postupně vyrostla sídliště Riviéra, Bezručova, Anenská a Kolaříkova. V roce 1974 začala výstavba největšího 26 Magistrát města Frýdku-Místku, Kronika magistrátního města Frýdku, , s JUŘÁK, Petr. Frýdek-Místek. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2002, s Historie. In: Statutární město Frýdek-Místek [online] [cit ]. Dostupné z: 16

17 sídliště na frýdeckém předměstí, nazvaného Slezská. Po velkoplošné asanaci frýdeckých ulic a části historického jádra byla postavena sídliště Jiráskova, K Hájku a Hasičská. Teprve po roce 1989 postupně docházelo k obnově zbylých památkových objektů a k rehabilitaci obou městských jader ve Frýdku a v Místku, ve kterých jsou vyhlášeny památkové zóny. Výstavba nových rodinných domů probíhala dále v lokalitách Na Vyhlídce, na Černé cestě a v zónách Zátiší a Baranovice. Vybudování těchto obytných částí a velkých sídlišť mělo bezesporu následně vliv na výstavbu a rozšíření o další základní školy. Ve své modernější podobě je Frýdek-Místek město mladé. Patří k němu části Chlebovice, Zelinkovice, Lysůvky, Lískovec a Skalice. Chlebovice se připomínají poprvé v roce 1320 pod názvem Nemašchleb. K městu Frýdek-Místek byly připojeny v roce 1975 podobně jako další obce Lysůvky a Zelinkovice. Lysůvky byly založeny ve 2. polovině 17. století. Zelinkovice vznikly asi v letech za hukvaldského správce Zelinky, což odráží název obce. Písemná zmínka o Skalici pochází z roku K Frýdku-Místku patří od roku 1980 také Lískovec, jenž je písemně zmíněn v roce Ten se stal součástí města v roce Historie. In: Statutární město Frýdek-Místek [online] [cit ]. Dostupné z: 17

18 2 První počátky frýdeckého školství Předpokládá se, že s výstavbou kostela a zřízením fary došlo ve Frýdku také ke zřízení školy. Ovšem tehdejší školu nemůžeme v žádném případě srovnávat s představou či obrazem té dnešní. Školství má v českých zemích velmi dlouhou tradici. První školy vznikly hned na počátku existence českého státu v 10. století. Byly to církevní, které se členily na klášterní (zakládané při klášterech) a katedrální (zakládané v sídlech biskupů). Tyto školy připravovaly církevní dorost a k nim ve 13. století přibyly školy městské neboli partikulární. Zakládala a financovala je města. Vyučoval zde klérus, později absolventi artistické (filozofické) fakulty. Vznikly jako instituce pro přípravu úředníků městské správy. Po vzniku univerzity roku 1348 dostaly charakter přípravek pro univerzitní studium. Zmíněné školy, ke kterým ještě přibyly v 16. století školy bratrské a jezuitské, případně školy dalších církevních řádů, se udržely až do 17. století. 30 Škola (počátky učení základům čtení, psaní a počtům) se zrodila jako vedlejší produkt náboženských obřadů, kdy se v závislosti na církevním zpěvu kostelním podle různých okolností a na základě rektorových schopností kladly základy a počátky školské výuky. Kdy se tak stalo ve Frýdku, nelze zatím doložit z žádných pramenných dokladů. Historici se domnívají, že to bylo asi ve druhé polovině 14. století, když se postavil kostel a fara. Při něm býval rektor, který kromě služby v kostele měl na starosti i vyučování dětí a to hlavně kostelnímu zpěvu a čtení. První zpráva o frýdeckém učiteli (rektorovi) je nepřímá a pochází z nadační listiny Trnkovy, který daroval městu Frýdku ves Žermanice, v níž se hovoří o povinnostech města hradit místnímu faráři 16 zl. k vydržování kaplana i učitele. Nadační listina pochází z roku To dokazuje, že před tímto rokem působil ve Frýdku učitel. Z toho vyplývá, že pokud existoval učitel, byla i škola. 31 Dobová podoba města, jehož počátek se klade do let 1327 až 1333, se velmi odlišuje od současné podoby Frýdku. Šlo v podstatě jen o náměstí s přilehlými ulicemi, kostelem, farou a hradem. Severní, východní a jižní část města zajišťovala kamenná ochranná hradba. V tomto uzavřeném prostoru, pravděpodobně v přímém sousedství 30 VALIŠOVÁ, Alena KASÍKOVÁ, Hana. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2011, s HROZEK, Antonín. Školství ve Frýdku Místku před protektorátem. 700 let Frýdku Místku. Frýdek Místek: Městský národní výbor, 1965, s

19 kostela, stála škola. Město, které bylo vystavěno na důležité obchodní spojnici (solná cesta), mělo dřevěnou podobu jako všechna středověká města. Charakter městských domů připomínají dnes památkové domy v Hluboké ulici, i když ty pocházejí až z počátku 18. století. Lze právem usuzovat, že také škola byla dřevěná s jednou učebnou a bytem pro rektora. Těsná návaznost jednotlivých domů, včetně hospodářských objektů u každého obydlí, nesla s sebou nebezpečí požární katastrofy, ke které skutečně došlo v roce Takřka celé město lehlo popelem. Shořel kostel, fara a také i škola. Požáru padlo za oběť 157 domů. 32 Na místo vyhořelé školy byla postavena nová a tentokrát už zděná budova, opět s jednou učebnou, ale vzhledem k rozrůstajícímu se městu nevyhovující. Město se rozrůstalo, podél spojovacích cest vznikaly nové části města (Těšínská, Bruzovská, podhradební Blatnice tou dobou se nacházel už okolo kostela sv. Jošta nový hřbitov, dnešní Komenského sady), a proto se musela postavit nová školní budova. 33 Stará budova u kostela (pod městskou věží) byla zbourána a na jejím místě v roce 1791 postavena nová školní budova, 34 která po četných úpravách, přístavbách a nadstavbách už bohužel dnes neslouží školským potřebám, ale spíše chátrá. V následující kapitole se dovíme, co vše za dobu jejího trvání viděly její zdi. 2.1 Farní škola Původní škola česká, triviální, byla pozměněna v duchu rakouského centralismu a patriotismu přistěhovalých Němců (továrních majitelů, obchodníků, úředníků) ve školu utrakvistickou (dvojjazyčnou). Ta se počátkem padesátých let minulého století přeměnila na farní hlavní školu, v níž hlavním vyučovacím jazykem byla němčina. Koncem devadesátých let se stala školou výlučně německou. Poskytla také přístřeší německé učňovské škole. Po převratu (28. října 1918) se stala od poloviny školního roku 1918/19 sídlem německých škol a po osvobození se ujímala pohostinsky různých odborných škol. V této době po vystěhování odborných pracovních záloh (učňovské 32 HROZEK, Antonín. Školství ve Frýdku Místku před protektorátem. 700 let Frýdku Místku. Frýdek Místek: Městský národní výbor, 1965, s SOkA Frýdek-Místek, DROBIŠ, Dominik. Přehled vývoje školství okresu Frýdek-Místek, s KOTÁSEK, Jiří. Nejstarší dějiny Frýdku. Frýdek-Místek: Matice slezská, 2008, s

20 učiliště Válcoven plechu) byla hostitelkou Vyšší střední zdravotní školy. 35 Dvoupatrová budova patří dnes k nejstarší školní budově ve Frýdku. Až do roku 1791 byla frýdecká škola jednotřídní se 164 dětmi. V dalším roce se stala dvoutřídkou, jednu třídu učil rektor a druhou kantor. Trvalý růst města a přírůstek školou povinných dětí si vynutil v roce 1845 přístavbu budovy. V této době, ačkoli škola měla již čtyři třídy, byla svou obsahovou a učební náplní školou triviální. V této době bychom v celém bývalém frýdeckém okrese nenašli školu jiného druhu. V roce 1852 se škola přeměnila na školu hlavní a kromě Těšína byla nejvýše organizovanou školou na celém území Těšínska. Kromě čtyř kmenových tříd měla přípravku, takže ve skutečnosti byla pětitřídní. Vyučování páté třídy probíhalo v soukromém domě. 36 K žádosti rodičů byla tehdy škola v nejvyšších třídách dělena na třídy chlapecké a dívčí, a to tak, že třetí a čtvrté třídy byly sloučeny. Tato diferenciace měla však za následek zhoršení učebního procesu, jelikož sloučené třídy měly přímé a nepřímé vyučování. V této době žádalo město Frýdek o přidělení posádky, pro kterou se postavila jednopatrová kasárenská budova, stávající kdysi proti budově dnešního Magistrátu města. Město nemělo přidělenou posádku, a proto se jedna třída chlapecké školy přemístila do této novostavby, jež se obecně označovala jako kasárna. Po dostavbě sloužila jako městská tržnice, později byla v budově až do roku 1928 (zrušení magistrátu) umístěna městská správa. V současné době slouží budova odborům magistrátu města a službám pro občany (obchody). V roce 1870 měla škola sedm tříd, ale pro nedostatek učitelů se musely dvě třídy sloučit, což znamenalo vyučování v šesti třídách. V roce 1873 měla již devět tříd, ale ve školní budově byly pouze čtyři učebny. V kasárně se vyučovaly tři, u Lischků a v Řeznické ulici v najatých místnostech dvě třídy. Z tohoto důvodu se v roce 1876 provedla nadstavba a nová (v pořadí druhá) přístavba školní budovy u fary. Roku 1877 byla nadstavba a přístavba dokončena. Kromě dvanácti učeben se v budově nacházela sborovna, kabinet a byt pro školníka. V budově se už dnes nevyučuje SOkA Frýdek-Místek, DROBIŠ, Dominik. Přehled vývoje školství okresu Frýdek-Místek, s HROZEK, Antonín. Školství ve Frýdku Místku před protektorátem. 700 let Frýdku Místku. Frýdek Místek: Městský národní výbor, 1965, s Tamtéž, s