Rozvoj obchodování s deriváty v České republice

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Rozvoj obchodování s deriváty v České republice Bakalářská práce Veronika Heitlová Březen 2009

2 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů Rozvoj obchodování s deriváty v České republice Bakalářská práce Autor: Veronika Heitlová Makléř, Finanční makléř Vedoucí práce: RNDr. Jiří Witzany, Ph.D. Praha Březen 2009

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze dne Veronika Heitlová

4 Poděkování: Ráda bych poděkovala svému vedoucímu práce panu RNDr. Jiří Witzanymu, Ph.D. za pomoc při zpracování mé bakalářské práce, za rady a velmi přínosné informace k tomuto tématu.

5 Anotace práce: Tato bakalářská práce se zabývá vývojem obchodování s deriváty v České republice. Seznamuje s prvotním vznikem derivátů, jejich historií, členěním a podstatou značného využívání derivátových kontraktů. Základní charakteristikou této práce je posouzení vývoje trhu s deriváty v České republice a jeho porovnání s vývojem ve světě. Pro přehlednost byl derivátový trh rozdělen na trh burzovní a mimoburzovní (OTC). V případě burzovního trhu byly použity údaje o struktuře burzovních obchodů a jejich objemu na pražské burze. U mimoburzovního trhu byly použity relevantní údaje poskytované ČNB - jejich zprávy o vývoji kapitálového trhu. Data o obchodování s deriváty ve světě byly čerpány z údajů zahrnutých ve zprávách BIS. Derivátový trh patří k nejrychleji se rozvíjejícím a objem kontraktů s deriváty celosvětově roste. Deriváty podstatně zlepšují alokaci finančních prostředků a sdílení ekonomických rizik, čímž podporují ekonomický růst, zvyšují ziskovost a stabilitu všech finančních institucí. V závěru práce konstatuji, že českému derivátovému trhu se podařilo začlenit do světové struktury s deriváty, i když v rámci burzovních obchodů máme stále ještě co dohánět. Cílem tohoto tématu bylo obeznámit s tímto důležitým segmentem finančních trhů širokou veřejnost. Annotation of work: This bachelor thesis deals with the development of trading with derivatives in the Czech Republic. This theme introduces the initial creation of derivatives, their history, and the reason, why are the derivative contracts so extensional used. The basic characteristic of this work is to survey the development of derivatives market in the Czech Republic and its comparison with developments in the world. For clarity, the derivative market is divided on the stock market and over the counter market (OTC). Data from Prague Stock Exchange was used for the stock market - its structure of stock exchange transactions and its volume. For the OTC market was used relevant information provided by the CNB - their reports on the development of capital market. The figures about the derivatives trading in the world were drawn from the reports of the BIS. The derivative market is one of the fastest growing and its volume of derivatives contracts is growing worldwide. The derivatives substantially improve the allocation of funds and the sharing of economic risk, thus fostering economic growth, increase profitability and stability of all financial institutions. At the end of the work I note that the Czech derivative market been incorporated into the global structure of the derivatives, although we still have reserves in the context of stock exchange transactions. The aim of this theme was to introduce the general public with this important segment of financial markets.

6 Obsah Úvod Deriváty Definice derivátů Druhy derivátů Finanční deriváty Komoditní deriváty Kategorie derivátů Burzovní deriváty OTC deriváty Vznik derivátů Primární funkce vzniku derivátů Historie derivátů Motivace účastníků trhu s deriváty Hedging Spekulativní obchody Arbitráž Rizika derivátů a ztráty z obchodování Deriváty ve světě Vývoj Rozvoj trhů burzovních derivátů Rozvoj trhů s OTC deriváty Regulace trhů ve světě Vývoj derivátů v České republice Počátky obchodování s deriváty v ČR Obchodování s deriváty na BCPP Obchodování derivátů na mezibankovním trhu OTC Obchodníci s cennými papíry Regulace trhu s deriváty Porovnání obchodování s deriváty v ČR a ve světě Burzovní trh BCPP Svět Postavení BCPP ve světovém trhu s deriváty OTC trh OTC v České republice OTC ve světě Postavení českého OTC ve světě Celosvětový ekonomický dopad derivátů Ekonomický přínos derivátů

7 7.2 Obezřetnost při obchodování s deriváty Finanční krize Závěr Seznam použité literatury Seznam tabulek, obrázků a grafů Přílohy Příloha č.1 Parametry obchodování futures v systému SPAD Příloha č.2 Přehled obchodování s deriváty na burzách ve světě Příloha č.3 Přehled obchodování s deriváty na burzách ve světě Příloha č.4 Objemy obchodů na světovém OTC trhu za rok Příloha č. 5 Objemy obchodů na světovém OTC trhu za rok

8 Úvod Svět derivátů zažívá v posledních 30ti let významný růst a poslední tři dekády jasně deklarují rostoucí význam tohoto segmentu finančního trhu. Derivátové trhy mají velký vliv na celosvětovou ekonomiku, a právě proto je důležité porozumět derivátovým nástrojům a trhům v souvislostech událostí s finanční krizí. Má bakalářská práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola je věnovaná teorii derivátů jejich definicí a možným rozdělením. V druhé kapitole je popsán vznik a historie jednotlivých derivátů. V následující kapitole bude osvětlen důvod obchodování s deriváty a jednotlivé motivace investorů. Čtvrtá kapitola, jež se věnuje světovému trhu a pátá kapitola, která se zabývá trhem v České republice, jsou rozděleny do čtyř hlavních částí 1. vývoj, 2. obchodování s deriváty na burze, 3. obchodování na OTC trzích a 4. regulace, přičemž kapitola o České republice je ještě rozšířena o podkapitolu věnující se Obchodníkům s cennými papíry. V předposlední části se budeme věnovat porovnání světového trhu s českým v oblasti obchodování na burze a na OTC trzích. Ve finální kapitole si shrneme ekonomický přínos, ale i dopad derivátů v rámci vzniklé finanční krize. Cílem tohoto tématu je analýza vývoje obchodování s deriváty v České republice. Základem práce bude porovnání rozvoje derivátového trhu ve světě, se situací v České republice. Prostřednictvím pohledu do historie derivátů, objasněním jejich funkce a členění, tak seznámit s tímto důležitým segmentem finančních trhů širokou veřejnost. 7

9 1. Deriváty Deriváty jsou nejmladším finančním nástrojem a v současnosti tvoří neodmyslitelnou a velmi oblíbenou součást finančních trhů. Vznikly na konci osmdesátých let v USA, kdy několik bank začalo nabízet nové produkty deriváty. Byly vytvořeny na základě potřeby řídit rizika. 1.1 Definice derivátů Derivát je nástroj založený na podkladovém aktivu - finančním nástroji. Podkladovým aktivem jsou běžně obchodované komodity, měny nebo cenné papíry (obligace, akcie) a hodnota finančního derivátu se odvozuje (derivuje) od hodnoty tohoto podkladového aktiva. Pro derivátové obchody je typické, že na rozdíl od klasických obchodů se nekryje doba sjednání s dobou jeho plnění. Proto se tyto obchody nazývají termínované (obchody s budoucím plněním). Opakem jsou promptní (spotové) obchody, kde je typická shoda sjednání obchodu s jeho plněním. Dle tohoto kritéria je můžeme rozdělit na trh promptní ( spotový") - zde se obchoduje s instrumenty s okamžitým termínem dodání, a trh termínový, kde jsou obchodovány instrumenty jejichž dodání se uskuteční v termínu budoucím. Tabulka č.1: Deriváty finančního trhu DERIVÁTY FINANČNÍHO TRHU Pevné termínované kontrakty Opční termínované kontrakty Forwardy Futures Swapy Opce měnové měnové měnové měnové úrokové úrokové úrokové úrokové akciové akciové akciové akciové Zdroj: CHOVANCOVÁ B. (a kol.).: Finančný trh nástroje, transakcie, inštitúcie, Iura Edition, s.r.o. 2006, str

10 Deriváty jsou nástroje s nulovým součtem zisků a ztrát (zero sum game), jelikož součet zisků a ztrát obou partnerů je nulový tzn. pokud jeden účastník obchodu má zisk z derivátu, tak druhý partner má z tohoto derivátu stejně vysokou ztrátu 1. Se sjednáním derivátového kontraktu souvisí nízké pořizovací náklady, v podobě nízké vstupní investice, jež umožňuje značné zisky či ztráty (tzv. leverage effect viz str.16 ). 1.2 Druhy derivátů Deriváty lze rozdělit na finanční a komoditní. Toto dělení vychází ze základního předpokladu využití těchto nástrojů, dle cílových podkladových aktiv, kterými jsou finanční nástroje a komodity Finanční deriváty Mezi deriváty finančního druhu řadíme taková aktiva, která mají přímou návaznost na tržní a nominální úrokové sazby, kurzy měn, akcií a dluhopisů. Z tohoto úhlu pohledu můžeme finanční deriváty rozdělit do následujících kategorií: Úrokové deriváty jsou určeny vývojem hlavních a mezibankovních sazeb (např. EURIBOR, EURODOLAR 2, LIBOR, PROBOR apod.) Úvěrové deriváty (dluhopisové) jsou stanoveny vývojem státních a korporátních dluhopisů, jejich nominální a tržní hodnotou (např. EOROBUND německý 5tiletý dluhopis, T-BOND americký 10tiletý dluhopis, T-BILS americký 2letý dluhopis apod.) Měnové deriváty jsou determinovány vývojem nejvýznamnějších světových měn (např. USD, EUR, JPY, GBP apod.) Akciové deriváty jsou vymezeny kurzem akcií 1 JÍLEK J.: Finanční a komoditní deriváty, GRADA Publishing a.s. 2002, str / / 9

11 Finanční deriváty jsou využívány finančními institucemi jako jsou banky, investiční společnosti, pojišťovny apod. k eliminaci rizik plynoucích z volatility kurzů výše uvedených aktiv Komoditní deriváty Skupinu podkladových aktiv komoditních derivátů zastupují nejlikvidnější a nejpotřebnější průmyslové suroviny. Pro naši ilustraci aktiv vázaných na tyto deriváty lze použít rozdělení těchto komodit podle sektorů, jak jsou děleny finančním průmyslem prostřednictvím komoditních a derivátových burz. Grains (zrniny): kukuřice, pšenice, oves, sójové boby a další Softs (další produkty): káva, kakao, cukr, bavlna Meats (masa): hovězí, vepřové Metals (kovy): zlato, stříbro, měď, platina Energies (energie): surová ropa, topný olej, zemní plyn Obchodování se odehrává na komoditních burzách. Mezi nejznámější patří CME Group (největší komoditní burza vzniklá fůzi CBOT, CME, NYMEX v roce 2007) a ostatní. Toto rozdělení může být dále doplněno o celou řadu dalších surovin, u kterých je rozhodující samotná poptávka po vzniku derivátů na danou komoditu. Za předpokladu poptávky lze prakticky vytvořit komoditní derivát na cokoliv. Příkladem mohou být méně likvidní či méně známe suroviny jako jsou např. buničina, krevety nebo francouzská vína apod. Tyto exotické komodity obvykle nenajdeme v nabídce komoditních a derivátových burz, ale na trzích OTC (viz níže). 10

12 1.3 Kategorie derivátů Deriváty můžeme členit do kategorií, podle místa jejich obchodování, respektive trhu na kterém dochází ke střetu nabídky a poptávky. Finanční trh z tohoto pohledu rozlišuje trh burzovních derivátů a trh OTC derivátů Burzovní deriváty Jak název napovídá, jsou tyto deriváty obchodovány na burzách. Obchody uzavírané na burze mají výhodu v tom, že podmínky jsou standardizované, tj. burzou předem určené a obě protistrany kontraktu jsou povinny tyto standardy dodržovat. Příklad takových standard je vidět v Tabulce č.2. Dalšími výhodami jsou garance nejen obchodování, ale i vypořádání uzavřených obchodů, velká transparentnost (ceny a podmínky kontaktu jsou veřejně známé), nelze manipulovat s cenami (nemožnost cenových podvodů), je zde velká likvidita a absence kreditního rizika (tzn. riziko nezaplacení protistranou) zajištěna činností vypořádacího centra, u kterého účastníci obchodů skládají své obchodní zálohy tzv. marginy ke krytí svých závazků a z nich vyplývajících rizik. Marginy jsou v centru vázány na maržových účtech členů vypořádacího centra. Burzy s těmito deriváty jsou ve světě velmi přísně regulované. Například americká CFTC 3, dozorový orgán pro derivátové burzy, má přísné regule a v její pravomoci je rozhodování o udělování souhlasu s obchodováním vybraných komodit a určování jejich standardů, kontrola subjektů burz a poskytovatelů investičních služeb. Zároveň svými informacemi o množství spekulativních a hedgerských pozic na trhu přispívá k jeho transparentnosti. Burzovní trhy mají oproti OTC trhům výhodu, že denně poskytují široké veřejnosti informace z těchto trhů o obchodovaných produktech (např. objemy uzavřených obchodů, množství otevřených kontraktů, otevírací a zavírací cena, nejnižší a nejvyšší cena dosažená v obchodní seanci atd.) a to prostřednictvím různých informačních agentur (např. Reuters, apod.). Většina burz poskytuje i statistické rozbory a údaje za určité časové období, které jsou velmi kusé a nemají příliš velkou vypovídací 3 Commodities Futures Trading Comisions 11

13 schopnost, neboť jsou založeny pouze na ochotě jednotlivých účastníků obchodů tyto informace poskytnout a zveřejnit. Tabulka č.2: Specifikace burzovního kontraktu na kakao Kontrakt Kontrakt Kakao Kontrakt - anglicky Cocoa Sektor Potraviny Intercontinental Burza Exchange Měna USD Specifikace Specifikace burzovního kontraktu na kakao Obchodní hodiny Náš čas 7:30-21:15 Místní čas (dle sídla burzy) 1:30-15:15 Expirace Velikost kontraktu 10 tun Měsíce HKNUZ Hodnota kontraktu USD Aktivní měsíc MAY 09 (K9) První Kotace USD/tuna obchodní den Počet dnů do Ukázka kotace USD/tuna expirace 72 Hodnota bodu 10.0 USD First notice Tick Hodnota ticku 1.0 USD/tuna 10.0 USD Poslední obchodní den Popis kontraktu Dodává se 10 tun jakéhokoliv typu kakaových zrn splňujících dovozní standardy Popis USDA. Zdroj: / / Jednou z největších derivátových burz je chicagská burza - CME Group, evropská burzovní aliance EUREX, či EURONEXT. K základním derivátům burzovního trhu patří: A. futures (termínovaný obchod) B. opce A. Futures Futures jsou standardizované kontrakty obchodované na organizovaných trzích. Jedná se o nákup nebo prodej určitého aktiva, který je dohodnut dnes, ale uskuteční se až v budoucím termínu za dnes stanovenou cenu. Jedná se o výměnu předem dané částky v hotovosti v určité měně za: 12

14 doposavad neznáme množství částky nebo za dluhový cenný papír v téže měně jedná se o tzv. Úrokový futures pevnou částku hotovosti v jiné měně tzv. Měnový futures akciový nástroj tzv. Akciový futures komoditní nástroj tzv. Komoditní futures 4 Dle charakteru závazků a pohledávek účastníků kontraktu se futures operace řadí mezi tzv. pevné termínové obchody - oba účastníci kontaktu mají pevnou pohledávku i závazek a nemají možnost jeho změny 5. Práva a povinnosti vyplývající z kontraktu Futures: kupující futures kontraktu je povinen odebrat a zaplatit podkladové aktivum za předem dohodnutou cenu v předem dohodnuté době, nebo prodávající futures kontraktu je povinen dodat předmětné aktivum za předem dohodnutou cenu v předem dohodnuté době. B. Opce Na rozdíl od termínovaných kontraktů (futures) získává kupující opce právo, nikoli povinnost koupit (kupní opce = Call), či prodat (prodejní opce = Put) dané podkladové aktivum za předem stanovených podmínek (množství, cena,...) ve stanovené budoucí lhůtě. Za toto právo zaplatí určitou cenu (cena opce, opční prémie), za kterou si současně předem kupuje i možnost právo neuplatnit. V praxi to znamená, že se držitel opce v případě nepříznivého vývoje kurzu podkladového aktiva (např. akcií, indexu ) vzdá svého práva na uplatnění opce a obchod neuskuteční. V tomto případě opční prémie propadá a ztráta je omezena pouze na velikost ceny, kterou za tuto opci zaplatil. 4 JÍLEK J.: Finanční a komoditní deriváty, GRADA Publishing a.s. 2002, str CHOVANCOVÁ B. (a kol.).: Finančný trh nástroje, transakcie, inštitúcie, Iura Edition, s.r.o. 2006, str

15 Práva a povinnosti vyplývající z opčního kontraktu: kupující call opce má právo uplatnění opce tj. možnost nákupu podkladového aktiva za předem dohodnutou cenu během předem dohodnuté doby 6 při uplatnění opce kupujícím call opce, má prodávající této opce povinnost dodat předmětné aktivum za předem dohodnutou cenu během předem dohodnuté doby kupující put opce má právo uplatnění opce tj. možnost prodeje předmětného aktiva za předem dohodnutou cenu během předem dohodnuté doby 7 při uplatnění opce kupujícím put opce, má prodávající povinnost odebrání a zaplacení předmětného aktiva za předem dohodnutou cenu během předem dohodnuté doby. Typy opce: Opci lze uplatnit (tzn. požádat o vypořádání kontraktu): kdykoli v průběhu trvání opční lhůty - americký typ opce pouze ve stanovený den dohodnutého měsíce - evropský typ opce Warranty Warrant je pákový investiční instrument, podobný opčnímu kontraktu. Uděluje majiteli právo, nikoliv povinnost, koupit (call warrant) či prodat (put warrant) podkladové aktivum za předem stanovenou cenu během (americký typ warrantu) nebo v pevně stanovenou dobu (evropský typ warrantu). Od opce se však liší tím, že opční kontrakty může vypisovat de facto kdokoliv, kdežto warranty pouze významné finanční instituce. Vypořádání warrantu v době expirace ovšem neprobíhá obvykle prostřednictvím dodání podkladového aktiva, ale peněžním vypořádáním ve výši jeho vnitřní hodnoty. Doba do expirace warrantu je pevně stanovena a zpravidla se pohybuje od půl roku do dvou let. 6 TUREK L.: První kroky na burze, Computer Press, a.s. 2008, str TUREK L.: První kroky na burze, Computer Press, a.s. 2008, str

16 1.3.2 OTC deriváty OTC deriváty jsou obchodovány na OTC trzích (tzn. over the counter markets = přes přepážku). Výhodou kontraktů na OTC trzích je jejich specifičnost jsou utvářeny podle požadavků účastníků kontraktu, další výhodou je jejich nízká cena, protože na OTC trzích nejsou tak vysoké poplatky jako je tomu na burzách. Nevýhodami jsou však nízká průhlednost kontraktů, kdy na rozdíl od burzovních obchodů, jsou tyto kontrakty sjednávány mezi partnery soukromě podmínky, ceny kontraktu nejsou veřejně známy a proto nejsou nijak standardizovány (jsou vytvářeny dle potřeby klienta), proto lze snadno manipulovat s cenou. Dále o OTC obchodech neexistují veřejné informace, jako je tomu u burzovních trhů, záleží pouze na ochotě účastníků těchto kontraktů nějaké informace poskytnout, což ale mnohdy může mít různou vypovídací hodnotu. K základním derivátům OTC trhu patří: A. forwardy B. swapy A. Forwardy Jedná se o pevně domluvený obchod na nákup nebo prodej daného instrumentu za předem sjednanou cenu a v předem dohodnutou dobu v budoucnosti. Forwardy jsou termínové obchody podobné futures, jsou však uzavírány mezi dvěma partnery mimo organizovaný trh, proto nepodléhají žádné standardizaci a z toho důvodu lze upravit podmínky dle potřeb účastníků kontraktu ( šité na míru"). To ovšem přináší nižší likviditu a vyšší rizikovost. Nejvýznamnější je forwardový kontrakt, kde se domlouvají budoucí úrokové sazby (Forvard rate agreement FRA) tzn. dvě protistrany uzavřou smlouvu o zajištění budoucí fixní sazby. Takto se lze zajistit proti nepříznivému vývoji tržní úrokové sazby. Neprovádí se platba v hodnotě podkladového aktiva, ani platba v hodnotě úrokové 15

17 sazby, ale dochází pouze k vyrovnávací platbě a to na začátku či na konci FRA kontraktu 8. Taktéž jako futures se dělí i forwardy na: Úrokový/ úvěrový Měnový Akciový Komoditní B. Swapy Swap je smlouva, potvrzující vzájemnou výměnu periodických peněžních toků ve stanoveném období 9. Charakteristickým rysem swapů je, že plnění z tohoto kontraktu není jednorázové, čímž se odlišuje od ostatních derivátů. Swapový kontrakt je dojednáván na delší časové období a v jeho průběhu se uskutečňují periodické platby, vázané na tříměsíční či šestiměsíční úrokové období 10. Swapů existuje několik druhů nejznámějšími jsou: kreditní swapy (credit default swaps) je sestrojen za účelem přenosu kreditního rizika z jednoho subjektu na jiný. Dvě protistrany vstupují do smluvního vztahu, v němž se strana kupující zavazuje platit straně prodávající periodickou fixní částku, po dobu životnosti swapu. Prodávající strana neposkytuje první straně žádnou platbu za předpokladu, že nenastane kreditní událost, kterou rozumíme úpadek kupujícího swapu. úrokové swapy (interest rate swaps) - subjekty si mezi sebou směňují úrokové platby ve shodné měně a to: a) výměnou fixní úrokové platby za variabilní tzv. kuponový swap 8 CHOVANCOVÁ B. (a kol.).: Finančný trh nástroje, transakcie, inštitúcie, Iura Edition, s.r.o. 2006, str MUSÍLEK P.: Trhy cenných papírů, Ekopress, s.r.o. 2002, str CHOVANCOVÁ B. (a kol.), Finančný trh nástroje, transakcie, inštitúcie: Iura Edition, s.r.o. 2006; str

18 b) vzájemnou směnou variabilních úrokových plateb tzv. bazický swap 11 měnové swapy (currency swaps), kdy si protistrany mezi sebou směňují úrokové platby a někdy i samotné jistiny v různých měnách akciové (equity swaps), kdy si subjekty navzájem směňují platby plynoucí z vývoje akciového indexu za platby úrokové komoditní (commodity swaps), kdy si subjekty mezi sebou směňují platby sjednaných fixních cen komodit za platby tržních cen těchto komodit. Základní rozdíl v derivátech je, že u termínovaných kontraktů (futures, forward, swap) nemá ani jeden účastník obchodu možnost volby, jelikož podmínky obchodu jsou dopředu dojednány a jsou pevně stanovené, ale u opčních obchodů má majitel právo od kontraktu ustoupit MUSÍLEK P.: Trhy cenných papírů, Ekopress, s.r.o. 2002, str CHOVANCOVÁ B. (a kol.).: Finančný trh nástroje, transakcie, inštitúcie, Iura Edition, s.r.o. 2006, str

19 2. Vznik derivátů Trh s deriváty byl vyvinut v důsledku nejistoty v budoucí cenu. Deriváty jsou fenoménem osmdesátých a devadesátých let 20. století, kdy několik amerických bank začalo nabízet nový produkt finanční deriváty, které investoři využívali k zajišťování rizik. Tento trh se stal značně atraktivním a hojně využívaným. V této kapitole se blíže seznámíme s důvody, proč deriváty vlastně vznikly a nahlédneme do historie vzniku a jejich vývoje. 2.1 Primární funkce vzniku derivátů Prvotní vznik derivátů je spojen se zemědělskými komoditami, kdy farmáři chtěli po sklizni prodat obilí, ale chtěli se zajistit proti případnému kolísání cen (ceny rostly v jarních obdobích a naopak klesali při velkých úrodách). Proto v době setí již uzavírali kontrakty na pevně smluvenou cenu v budoucnosti, tedy v době po sklizni. Původní deriváty vznikaly jen jako komoditní, ale v současné době je již velká řada komplexnějších, náročnějších druhů jejichž podkladovými aktivy jsou kromě komodit i měny, akcie či úroky. Současné deriváty vznikají hlavně z reakce na změny tempa inflace při zvýšené nestabilitě devizových kurzů a úrokových sazeb, tedy z praktické potřeby řídit riziko z potencionální ztráty 13. Dnešní důvodem vzniku burzovních derivátů je: spekulace zajišťování finančních rizik a současnou příčinou vzniku OTC derivátů je: maximalizace zisku finančních institucí spekulace zajišťování finančních rizik CHOVANCOVÁ B. (a kol.): Finančný trh nástroje, transakcie, inštitúcie, Iura Edition, s.r.o. 2006, str

20 2.2 Historie derivátů Prvopočátek vzniku derivátů by mohl být datován již v dobách vlády Chammurabiho, babylónského krále (vládl v letech př.n.l.), kde byly nalezeny první zmínky o opcích v Chammurabiho Kodexu. Jednalo se o ochranu farmářů v době neúrody, když měli ztráty, pak nemuseli jeden rok splácet úroky ve formě zrna 15. Avšak modernější historie derivátů se spíše váže do dob 12. a 13. stol., kdy vznikaly první burzy s cennými papíry v Itálii. Nejednalo se o burzu v pravém slova smyslu, ale šlo o jakési neformální střetávání se italských obchodníků, kteří obchodovali se směnkami, či docházelo ke směnám mincí v různých měnách. V průběhu těchto střetnutí se začali utvářet pravidla a vznikat burzovní spolky. První burzy začaly vznikat až v stol. v Evropě (v Belgii, Holandsku). Komoditní burzy však vznikly až v 17. stol. (obilná burza v Amsterodamu). Největší význam pro obchodování s deriváty měl vznik Chicagské obchodní komory (CBOT Chicago Board of trade) v roce 1848 a vznik Chicagské plodinové burzy (CME Chicago Mercantile Exchange) v roce Chicago bylo centrem skladování, prodeje a distribuce obilí a takto vzniklo středisko termínového obchodu s obilím 16. Vznik těchto v současnosti velmi využívaných instrumentů je datován do dob minulého století, avšak k jejich prudkému rozvoji došlo díky velké nestabilitě finančních trhů v průběhu 70. a 80. let minulého století, v důsledku ropných šoků. Tímto kolísáním měnových sazeb, cen, kurzů měn apod. přineslo větší riziko pro obchodníky na finančních trzích. Z toho důvodu se obchodníci chtěli zajistit proti zvýšenému riziku investování. Výsledkem byl vznik nových finančních instrumentů, kterým se začalo říkat finanční deriváty. Jednalo se o instrumenty, které umožnily uzavírání tzv. opačných pozic, to jsou obchody, které se z hlediska výnosů vyvíjejí opačně k obchodům sjednaným například s odběrateli. Postupně se zdokonaloval způsob obchodování s derivátovými instrumenty a zvětšoval se prostor pro jejich použití. Deriváty se stávají více přístupné široké veřejnosti. 14 JÍLEK J.: Finanční a komoditní deriváty, GRADA Publishing a.s. 2002, str JÍLEK J.: Finanční a komoditní deriváty, GRADA Publishing a.s. 2002, str CHOVANCOVÁ B. (a kol.): Finančný trh nástroje, transakcie, inštitúcie, Iura Edition, s.r.o. 2006, str

21 Koncem 19. století a ve 20. století pronikly deriváty do mnoha komodit a finančních nástrojů. V současnosti jsou podkladovými aktivy zejména akciové, úrokové a komoditní instrumenty. Nejvýznamnější roli na trhu derivátů doposud hrají americké a západoevropské bankovní domy, pojišťovny a investiční společnosti. Vznik jednotlivých kategorií derivátů: Futures první zmínky lze nalézt v 17. stol. na Amsterodamské burze na obilí a v přibližně stejnou dobu v Osace (futures kontrakt na trh rýže). V roce 1972 vznikají měnové futures na Chicagské plodinové burze (CBOT) a v roce 1976 nabízí tato burza futures obchody na státní dluhopisy. FRA obchody vznikly začátkem 80. let 20. století ve Švýcarsku, jako součást mezibankovního trhu s forwardy. Od té doby zaznamenal tento instrument relativně dynamický nárůst a rozšířil se prakticky po celém světě. Opce kromě zmínky o Chammurabiho kodexu, zaznamenávají opce největší rozmach v roce 1973, kdy bylo vydáno dílo o oceňování opcí (tzv. Black- Scholesiho model, za nějž autoři získali Nobelovu cenu za ekonomii). Dalším důležitým mezníkem bylo otevření Chicagské burzy cenných papírů (CBOE) jež proběhlo také v roce 1973, kde se začalo obchodovat s opčními kontrakty. Nejmladším derivátem jsou swapy, vznikly v 2.polovině 20.století. Jako první se objevily měnové swapy, o rok později přichází swapy úrokové atd. Swapy měly největší nárůst v obchodování s deriváty. 20

22 3. Motivace účastníků trhu s deriváty Deriváty slouží různým úsekům společnosti a vznikly z důvodu uspokojení pěti potřeb v závislosti na skupině uživatelů: generování zisku (tzv. deriváty tvůrců trhu) zajišťování (deriváty hedgerů) spekulaci (deriváty spekulantů) odměňování (deriváty zaměstnanců) poskytují informace o nejlepších cenách podkladových aktiv v budoucnosti 17. Účastníky trhu s deriváty můžeme rozdělit do dvou základních skupin, a to podle jejich motivace k samotnému obchodování. První skupinu tvoří zajišťovatelé (tzv. hedgers). Druhou skupinu, využívající deriváty, tvoří spekulanti (tzv. traders). Přitom spekulanti představují výraznou většinu. Konečnými uživateli jsou velká skupina podniků a institucí jako např. banky, obchodníci s cennými papíry (viz kapitola 5.5), pojišťovny, investiční společnosti, podí1ové a penzijní fondy, hedge fond apod. 3.1 Hedging Zajišťovatelé (hedgers od toho název hedging) se pomocí derivátu zajišťují před budoucím růstem či poklesem ceny podkladového instrumentu. Pomocí derivátů zajišťují svou pozici na promptním trhu. Vstupují-li obě strany do derivátového kontraktu s motivem zajištění, oba účastníci se zajišťují proti opačnému vývoji (např. pěstitel proti poklesu a mlynář proti růstu). Do této skupiny účastníků patří především správci portfolií a správci investičních a podílových fondů a tzv. koneční uživatelé, kterými jsou výrobci, obchodníci apod. 17 JÍLEK J.: Finanční a komoditní deriváty, GRADA Publishing a.s. 2002, str

23 3.2 Spekulativní obchody Spekulanti (traders od toho název trading) obchodují s deriváty, přičemž jejich hlavním úkolem je profitovat z rozdílných cen podkladového aktiva během doby existence opce nebo futures. Využívají pákového efektu (tzv. leverage effect 18 ), který deriváty nabízejí. Profit je založen na rozdílnosti cen během existence těchto derivátů. Spekulanti neustále čekají na příležitost, jak vydělat na správném odhadu vývoje budoucího trhu. Traders na finančních trzích hazardují a věří, že ceny aktiv půjdou v tom směru, který jim přinese rychlé zisky. Nakupují ty, o kterých se domnívají, že jsou podhodnocené a naopak prodávají ty, o kterých si myslí, že jsou nadhodnocené. Spekulovat lze na: růst hodnoty podkladového nástroje, kdy účastník obchodu zaujímá dlouhou pozici 19 v daném nástroji hodnoty podkladového nástroje, kdy účastník obchodu zaujímá krátkou pozici 20 v určitém nástroji. Dlouhá pozice je pozice, kde nakupujeme aktivum, za předpokladu, že očekáváme vzrůst ceny. Je-li tomu tak, aktivum prodáme a ziskem je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Krátká pozice - je pozice prodávajícího, který prodává aktivum, jež nevlastní. V případě, že očekáváme pokles ceny aktiva, které máme zájem, pak v době uzavření kontraktu si aktivum vypůjčíme a v čase expirace kontraktu jej nakoupíme za nižší cenu, vrátíme jej vypůjčovateli a ziskem je rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou (viz Obrázek č.1) Atraktivní pro tuto skupinu účastníků je především možnost při relativně malých procentních nákladech a malých finančních obnosech obchodovat se značným objemem aktiv. Dále je možno dosahovat relativně velkých zisků v poměru k počáteční investici, ale zároveň také daleko větších ztrát. 18 Situace, kdy malá počáteční investice dává možnost pro značné procentní zisky/ ztráty. 19 Dlouhá pozice (long position) - spekulace na růst hodnoty nástroje. 20 Krátká pozice (short position) - spekulace na pokles hodnoty nástroje. 22

24 Spekulatéry jsou zpravidla obchodníci, kteří nemají v plánu ani nakoupit ani prodat předmětné aktivum, ale profitovat na jeho cenovém vývoji. Obrázek č.1: Graf termínovaného kontraktu na long a short position Zdroj: CHOVANCOVÁ B. (a kol.).: Finančný trh nástroje, transakcie, inštitúcie, Iura Edition, s.r.o. 2006, str Arbitráž Jako samostatná motivace bývá vedle spekulace uváděna ARBITRÁŽ. Arbitražéři pomocí derivátů využívají cenových rozdílů vznikajících na finančních trzích, ať už na různých místech (např. různých burzách či mimoburzovních trzích) nebo mezi promptním a termínovým trhem. Princip cenové arbitráže mezi promptním a termínovým trhem spočívá v tom, že každý derivátový obchod má na termínovém trhu svou cenu, která se z různých důvodů může lišit od ceny na trhu promptním. Tak vznikají cenové rozdíly, čímž lze dosáhnout zisku u nichž je možné dosahovat prakticky bezrizikových výnosů. 3.4 Rizika derivátů a ztráty z obchodování Deriváty obnáší stejné rizika jako ostatní finanční nástroje tzn.: Úvěrové riziko (credit risk) Jedná se o riziko způsobené tím, že partner kontraktu nebude schopen dostát plateb dle smluvní dohody. 23

25 Úvěr lze definovat jako očekávání přijetí financí a s tím je spojeno riziko, že tento závazek nebude splněn. Za účelem snížení takového rizika se finanční instituce snaží obchodovat s důvěryhodnou protistranou. Tržní riziko (market risk) Tento druh rizika vzniká, pokud se změní tržní podmínky a hodnota daného portfolia složeného z aktiv a pasiv se sníží. Deriváty jsou nástroje, které vznikly právě k řízení tohoto typu rizika. Jsou používány k zajišťování, čímž je snižováno celkové tržní riziko. Existují čtyři druhy tržního rizika: 1) úrokové - riziko ztráty ze změny cen nástrojů náchylných na úrokové sazby 2) měnové je rizikem ztráty ze změny cen podkladových aktiv náchylných na měnové kurzy 3) komoditní jedná se o riziko ztráty způsobené změnou cen nástrojů citlivých na ceny komodit 4) akciové riziko nesouladu hodnot akcií v aktivech a pasivech Provozní riziko Jedná se o riziko ztrát vyplývajících z nesprávného řízení, plánování a rozhodování managementu či chyby způsobené selháním lidského faktoru. Řešením je stálá kontrola nad managementem a dealery. Právní riziko Toto riziko se vyskytuje od dob, kdy se začaly uzavírat kontrakty. Právním rizikem je nemožnost prosadit právní cestou podmínky uzavřené ve smlouvě. Opatření proti tomuto riziku je úprava legislativy a regulačních mechanizmů. 24

26 Ztráty z obchodování s deriváty Na derivátovém trhu lze riziko snížit, ale i zvýšit. Deriváty lze používat k zajištění před rizikem (tzv. hedging), ale také riziko lze zvyšovat a to díky spekulacím. Zajišťovatel má riziko omezené, jelikož jedna pozice je krytá a druhá naopak. Spekulant má neomezené riziko a to díky pákovému efektu. Jak uvádí Josef Jílek ve své publikaci Finanční a komoditní deriváty u běžného spekulanta se zisk dostaví s nižší než 50 % pravděpodobností a naopak ztráta se dostaví s větší než 50 % pravděpodobností JÍLEK J.: Finanční a komoditní deriváty, GRADA Publishing a.s. 2002, str

27 4. Deriváty ve světě Deriváty ve světě mají dlouhodobou tradici. Jak je zmíněno již dříve, s deriváty se dá obchodovat na burzovním a mimoburzovním trhu. Burzovní trh je zvláštním způsoben organizované shromáždění osob, které probíhá na přesně stanoveném místě, v přesně stanovenou dobu a probíhají zde obchody s přesně vymezenými instrumenty, přesně daným způsobem podle burzovních pravidel a zákonů. Mimoburzovní trh může být organizovaný i neorganizovaný. 4.1 Vývoj Prvotní komplikovanější derivát vznikl v USA, kde v roce 1863 byl nabízen k obchodování dvousměnový dluhopis splácený buď v britských librách nebo francouzských francích. Jednalo se o dluhopis s prvkem komoditní konvertibility majitel měl vlastně opci na převzetí liber bavlny dodané v Mexickém zálivu. Tento produkt však neměl nejlepší konec, jelikož Konfederace amerických států nedokázala dostát svým slibům a selhala ve splácení těchto dluhopisů 22. Ve 20. století došlo k značné expanzi derivátů do finančních nástrojů a nezemědělských komodit, derivátové trh zažívá v tomto období značný nárůst. V letech 1998 až 2000 dochází k nasycení derivátového trhu. Podkladová aktiva jsou přesnější, ale mnohdy i komplikovanější. vznikají také tzv. hybridní deriváty. Jedná se o syntetický derivát, kdy podkladovým aktivem jsou samotné deriváty. Vznikají tak instrumenty jako: opce na futures ( futures options") - majitel opce má právo nakoupit futures kontrakt na dané podkladové aktivum za předem sjednanou cenu 22 JÍLEK J.: Finanční a komoditní deriváty, GRADA Publishing a.s. 2002, str

28 forwardové swapy, kdy počátek platnosti swapového obchodu je posunut do budoucnosti opce na swapy ( swaptions ) - kupující má právo ve stanovené době uzavřít swapový kontrakt, kdy bude platit protistraně variabilní úrokové platby a získávat od ní fixní úrokové platby anebo naopak platit fixní úrokové platby a získávat od protistrany variabilní úrokové platby opce na opce ( double options ), které dávají právo nakoupit buď kupní nebo prodejní opci. 4.2 Rozvoj trhů burzovních derivátů Derivátové trh vznikl v USA, aby pomohl farmářům, obchodníkům a odběratelům zlepšit postup v obchodování. Burzy Chicago Board of Trade (CBOT, vzn. v r. 1848) a Chicago Mercantile Exchange (CME, vzn. v r 1874) byly založeny v době, kdy se začaly zúrodňovat prérie středozápadu USA. Chicago se tak stalo v 19. století zprostředkovatelem obilí mezi středozápadem a neúrodným východním pobřežím. Vzniklo centrum nabídky a poptávky po obilninách. První termínovaný kontrakt vznikl v zimě roku 1851, kdy odběratelé z východu si domluvili dodávku kukuřice na jaro se středo-západními farmáři. Jednalo se o forwardový kontrakt, který položil základy současným futures kontraktům. Jelikož v té době tyto obchody nebyly nijak standardizovány a obchodníci neplnili své závazky, došlo v roce 1865 k přesnému vymezení standardu kvality, množství, termínu a místa dodání těchto obchodů a tak vznikly futures kontrakty. Chicagské burzy byly také místem vzniku spekulantů 23. Na opce se specializuje, kromě CBOT která má světový primát v obchodování s opcemi, také Chicago Board Options Exchange, jež byla založena v roce Kromě amerických burz se obchodovalo na burzách v Amsterdamu, Montrealu, Londýně, Paříži a v Sydney. Od roku 1991 funguje Rakouská termínová a opční burza (ÖTOB), ta se k spojila s Vídeňskou burzou cenných papírů a nyní funguje na členském principu pod názvem Vídeňská burza, a.s. (VEX). 23 JÍLEK J.: Finanční a komoditní deriváty, GRADA Publishing a.s. 2002, str

29 V Evropě patřila k nejvýznamnějším opčním a termínovým burzám London International Financial Futures Exchange (LIFFE), založená v roce Je považována za srdce globálních finančních trhů. Je to největší evropská burza. S postupem času a vznikem nových burz, vznikala mezi nimi rivalita způsobená snahou získat či případně si udržet své zákazníky. Vlivem značné konkurenci převládl nový trend a to slučování regionálních burz ve velké celky tzv. aliance, které budou mnohem schopnější obstát v konkurenčním prostředí. Tyto aliance se tak staly burzami, pro obchodování nejen s finančními deriváty, ale i s deriváty na zemědělské plodiny, komodity aj. Historicky první burzovní aliancí můžeme považovat EUREX, který vznikl v roce Jedná se o spojenectví mezi Swiss Exchange a Deutsche Börse AG. Později se k nim připojila společnost Helsinky Exchange Group Ltd.. Aliance se specializuje na obchodování s futures a opcemi kotované v eurech. Další významnou burzovní aliancí, jež se zaměřuje na obchodování derivátů je EURONEXT. Vznikla 22. září 2000 spojením Amsterdamské, Bruselské a Pařížské burzy. V roce 2002 se stala součástí této aliance také LIFFE, na níž byly přesunuty derivátové trhy z Paříže a Bruselu. V letech zaznamenává aliance značný vzrůst a tím se získává prvenství mezi světovými burzovními aliancemi 24. Deriváty mohou být obchodovány na prezenčních burzách tzn. na burzovním parketu, což je v současné době již na ústupu nebo prostřednictvím elektronických obchodních systémů (elektronické burzy) např. EUREX a EURONEXT. Hnací silou dnešního rozvoje burzovních derivátů je: spekulace zajišťování finančních rizik. 24 VESELÁ J.: Burzy a burzovní obchody, VŠE v Praze, naklad. Oeconomia 2005, str

30 4.3 Rozvoj trhů s OTC deriváty S finančními deriváty je tedy možné obchodovat na organizovaných trzích, a nebo také na trzích neorganizovaných, označovaných OTC trhy. Tyto mimoburzovní trhy vznikly jako konkurence trhům burzovním. Značný rozmach na OTC trzích byl zaznamenán v posledních desetiletích, kde se začala koncentrovat většina obchodníků. Tento boom mohl být způsoben tím, že v roce 1999 byly zveřejněny údaje o globálním OTC trhu. Jednalo se o vůbec první veřejné údaje tohoto typu, protože jak je zmíněno již v kapitole 1.3.2, na OTC trzích nebývalo zvykem zveřejňovat informace o obchodech apod., jako je tomu na burzách. Tento převrat v OTC trzích byl způsoben Bankou pro mezinárodní platby (BIS 25 tj. Bank for international settelments). Toto opatření vzniklo z důvodu lepšího dohledu nad globálním finančním trhem 26. Dalším důvodem zvýšení podílu na celkových obratech a tvorbě cen u OTC trhů je to, že na OTC trzích jsou počáteční náklady nižší než na burzách, kde jsou placeny vyšší poplatky, tím je obchodování na burze dražší a mnohdy nedostupnější pro mnoho investorů. Technické vybavení dnešního OTC trhu je srovnatelné s trhem burzovním, proto lze říci, že dochází k vyrovnání rozdílů, které původně mezi těmito trhy panovaly. Dokonce OTC produkty mohou začít silně konkurovat produktům burzovním. Hnací silou dnešního rozvoje OTC derivátů je: maximalizace zisku finančních institucí spekulace zajišťování finančních rizik BIS je mezinárodní organizace pro podporu mezinárodní měnové a finanční spolupráce a slouží jako banka pro centrální banky. Byla založena v roce 1930 ve Švýcarsku. 26 JÍLEK J.: Finanční a komoditní deriváty, GRADA Publishing a.s. 2002, str JÍLEK J.: Finanční a komoditní deriváty, GRADA Publishing, a.s. 2002, str

31 4.4 Regulace trhů ve světě Je pravda, že většina obchodů s deriváty se ve světě odehrává na mimoburzovních trzích, nicméně jednotlivé krajiny dbají, aby se jejich burzovní trhy začlenily do mezinárodních standardů. Jednotlivé krajiny se liší co do počtu burz, jejich právní organizaci, typu burzy i právní regulaci. V Evropě jsou dodnes burzy většinou regulovány státem či příslušným ministerstvem. Naproti tomu ve Velké Británii a v USA jsou burzy samostatné a podléhají tzv. samoregulaci, státoprávní regulace je omezena pouze na dohled nad dodržováním burzovních zákonů a předpisů, zajištění zájmů investora apod. V Evropě však vzniká tlak na omezení úlohy státu v regulaci burz. V rámci Evropské Unie existuje Federace burz Evropského společenství (Fédédration des Bourses des la C.E.) jejímž cílem je vytvořit evropský finanční trh, protipól americkému a japonskému trhu CHOVANCOVÁ B. (a kol.): Finančný trh nástroje, transakcie, inštitúcie, Iura Edition, s.r.o. 2006, str

32 5. Vývoj derivátů v České republice V této kapitole se zaměříme na vývoj obchodování s deriváty v České republice a to z hlediska historie v burzovní sektoru a mimoburzovní sekci, která je v České republice bohatší než sektor burzovní. 5.1 Počátky obchodování s deriváty v ČR První zmínka o termínovém obchodě na území České republiky je z druhé poloviny 19. stol., jde o obchody na Pražské burze. V té době se termínový obchod rozvíjí jako typická forma obchodu se surovinami. Boom v České republice byl opožděn díky normalizační ekonomice. Přišel až po pádu železné opony, v době kdy se banky začaly vracet k bankovnictví tržní ekonomiky. V těchto dobách bylo západoevropské a americké bankovnictví již navyklé používat deriváty jako zajišťovací instrumenty. Počátkem platnosti zákona o bankách č. 21/1992 Sb., upravujících činnost bank na území České a Slovenské federativní republiky, došlo k vymezení použití derivátových nástrojů k zajištění obchodních rizik komerčních bank. V této době se tak otvírá počátek OTC trhu v České republice. Další derivátová vlna proběhla v době, kdy docházelo Komisí pro cenné papíry k udělování licencí pro obchodování s deriváty nebankovním subjektům. Obchodníci s cennými papíry tak začaly nabízet zejména burzovní derivátové instrumenty retailovým zákazníkům ke spekulaci či ke správě majetku. Poslední vlna přišla se zahájením obchodování derivátů na BCPP. 31

33 5.2 Obchodování s deriváty na BCPP Pražská burza pro zboží a cenné papíry (tzv. prozatímní, která sídlila ve Šlikově ulici na Národní třídě) vznikla na základě povolení rakouského ministerstva obchodu v březnu V té době se obchodovalo zejména se státními dluhopisy a akciemi českých podniků. V roce 1871 došlo k založení skutečné Pražské burzy obchod s cennými papíry i komoditami, kdy velkým úspěchem byl obchod s cukrem. O rok později se z burzy vyčlenilo obchodování se zemědělskými a mlýnskými komoditami, jelikož byla v Praze zřízena samostatná plodinová burza 29. V roce 1897 vychází kniha, popisující mimo jiné burzovní obchody a obchodování na burze 30. Autor píše, že forma obchodů na burze není nijak stanovena či předepsána a obchodovaly se tyto druhy obchodů: tzv. efektivní (promptní/ pohotové), šlo o nákup a okamžitý odběr i platbu cenných papírů, byly uzavírány k trvalé držbě, z důvodu uložení vlastního jmění. Dalším typem byly tzv. lhůtní (termínované) 31, které byly uzavírány s tím, že k dodání cenných papírů dojde nejpozději do měsíce. Byly uzavírány, jak sám autor píše ke spekulaci 32. De facto se jednalo o obchody podobné současným forwardový kontraktům. Naopak opčním kontraktům jsou nápadně podobné tzv. obchody prémiové, prémie nebo také výkupné byla v podstatě opční prémii. Dále kromě těchto jednoduchých prémií existovaly také prémie dvojnásobné, kdy šlo o možnost cenné papíry prodat nebo koupit dle svého uvážení a vývoje kurzu 33. Další zajímavostí té doby byly obchody násobné, které umožňovali kupujícímu si buď odebrat smluvené množství nebo jeho násobek; stellage v případě tohoto kontraktu se neplatila žádná prémie, ale pouze šlo o dohodu jedné strany, že může za nižší cenu dodávat nebo za vyšší cenu odbírat cenné papíry 34. Vzestup pražské burzy však netrval dlouho a v letech první světové války byla činnost všech burz v Rakousku-Uhersku zakázána a burza byla otevřena až v roce V roce 29 MUSÍLEK P.: Trhy cenných papírů, Ekopress, s.r.o. 2002, str KOLOUŠEK J.: Cenné papíry, jejich národohospodářský, veřejný a obchodní význam, spolek MERKUR, KOLOUŠEK J.: Cenné papíry, jejich národohospodářský, veřejný a obchodní význam, spolek MERKUR, 1897, str KOLOUŠEK J.: Cenné papíry, jejich národohospodářský, veřejný a obchodní význam, spolek MERKUR, 1897, str KOLOUŠEK J.: Cenné papíry, jejich národohospodářský, veřejný a obchodní význam, spolek MERKUR, 1897, str KOLOUŠEK J.: Cenné papíry, jejich národohospodářský, veřejný a obchodní význam, spolek MERKUR, 1897, str

34 1931 byla burza pro změnu poznamenaná velkou hospodářskou krizí a zažívá tak největší pokles. V meziválečném období však zaznamenává pražská burza prudký rozmach, který vedl k rozšířené nabídce možných typů obchodů a to jak s akciemi, tak komoditami. Typickým druhem obchodu byly spotové operace, ale nově se objevila možnost uzavírat i určitý druh termínových obchodů, v mnohém podobných dnešním mezibankovním forwardům, obchodovaných na OTC trhu. Tento rozmach byl násilně přerušen druhou světovou válkou a po ní se už činnost burzy neobnovila. Teprve vzniká Burza cenných papírů Praha, a.s. a obchodování s deriváty bylo zahájeno až Prvním produktem byly obchody futures na hlavní index PX Obchodování derivátů na mezibankovním trhu (OTC) Mimoburzovní trh může probíhat buď prostřednictvím určitého subjektu, který obchody organizuje (např. u nás lze za určitou formu mimoburzovního trhu považovat RM-Systém), nebo přímo mezi bankami a dalšími finančními zprostředkovateli. Na rozdíl od burzovního trhu je méně regulovaný, přístup na trh a podmínky pro obchodované instrumenty jsou volnější. OTC trh v České republice započal svůj vývoj počátkem rozvoje tržní ekonomiky na přelomu 90. let po pádu Železné opony. Do té doby nebylo nutné používat deriváty v centrálně plánované ekonomice. OTC trh samotný je postavený na mezibankovním obchodování s deriváty. Proto jeho rozvoj přichází až v době rozkvětu komerčního bankovnictví. V tomto období docházelo k významnému nárůstu počtu nově vzniklých bankovních domů, které začali utvářet domácí mezibankovní trh, jenž začal navazovat na mezinárodní OTC trhy. Vznikem zákona o bankách č. 21/1992 Sb., se utvořily první pravidla pro obchodování mezi bankami, při kterém se začaly používat nástroje derivátového trhu. Domácí banky začaly používat deriváty na OTC k zajištění rizik ze svých závazků a pohledávek. Nejčastějšími instrumenty byly úrokové forwardy, známe pod zkratkou FRA kontrakty, které začali používat v roce 1984 Švýcarští bankéři. Dále byly používány měnové, devizové a úrokové swapy, méně častěji pak měnové, 35 / / 33

35 devizové, úrokové a akciové opce, ojediněle také opce na komodity a futures na různá podkladová aktiva. Kromě obchodováni s deriváty mezi bankami navzájem začali bankéři nabízet obchody s deriváty i pro své významné klienty. I zde bylo hlavním motivem zajištění, které nejčastěji využívaly nebankovní finanční skupiny, průmyslové podniky a milionáři. Nejčastějším důvodem zajištění byly úroky z úvěrů a vkladů, devizové kurzy ze závazků a pohledávek, případně fixing cen energetických surovin a průmyslových kovů. Méně obvyklými obchody bank byly i transakce spekulativního charakteru, které realizovali zaměstnanci dealingových oddělení k maximalizaci zisků svých zaměstnavatelů. Tyto obchody a zároveň neúspěšné zajišťovací operace vedly v průběhu 90. let a na přelomu století k četným ztrátám u největších bankovních domů České republiky - zejména ČSOB, Komerční banka a Česká Spořitelna. Dá se říct, že příčinou těchto ztrát bylo vždy selhání jedince, který nesprávně odhadl tržní situaci v derivátově exponovaných pozicích banky, které pak vytvářely dlouhodobé ztráty, jimž nešlo ve finále již zabránit. Kromě tržního rizika bývá příčinou ztrát i podcenění samotných charakteristik derivátových kontraktů, které jsou vždy časově omezené a jsou mnohdy využívány pomocí pákového efektu. Dalším uživatelem je Česká národní banka (dále jen ČNB), podobně jako banky komerční i ČNB využívá k zajištění svých závazků a pohledávek OTC deriváty, rovněž v rámci své monetární politiky zajišťuje prostřednictvím OTC kurzy domácí a zahraniční měny. Tyto operace nejčastěji provádí prostřednictvím FRA kontraktů a swapů. Svými obchody se ČNB řadí k jedněm z největších uživatelů tohoto trhu. Vedle ČNB využívá OTC derivátů k realizaci své činnosti i Ministerstvo financí (dále pak MF). Ve velmi omezené míře a ne příliš často se MF uchylovalo k používání nejednodušších úrokových swapů, které prvně použila v roce Od té doby se pro MF staly deriváty integrální součástí řízení státního dluhu a efektivním nástrojem řízení rizik finančních toků, dluhové služby centrální vlády navázané na výdaje státního rozpočtu. Posledními uživateli OTC derivátů jsou pojišťovny, které je používají rovněž k zajišťovacím transakcím, ke krytí rizik svých investičních portfolií. Se stejným záměrem pracují i subjekty kolektivního investování. 34