Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast klimatu a ovzduší

Transkript

1 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast klimatu a ovzduší Výstup projektu Enviprofese č. CZ.2.17/1.1.00/32106 za finanční podpory v rámci Operačního programu Praha Adaptabilita

2 Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast klimatu a ovzduší Zpracoval redakční kolektiv CENIA, česká informační agentura životního prostředí Kontakt: CENIA, česká informační agentura životního prostředí Vršovická 1442/65, Praha 10 tel.: , fax: info@cenia.cz,

3 Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast klimatu a ovzduší Obsah Indikátory pro oblast klimatu 4 Meteorologické podmínky 4 Emise skleníkových plynů 9 Indikátory pro oblast ovzduší 14 Emise okyselujících látek 14 Emise prekurzorů ozonu 18 Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic2 2 Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví2 6 Kvalita ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace 30 3

4 Meteorologické podmínky Meteorologické podmínky Indikátory pro oblast klimatu Téma zařazení do kapitoly Meteorologické podmínky ovlivňují zátěže i stav životního prostředí, významně se promítají zejména do kvality ovzduší. Průměrné a extrémní hodnoty teplot a srážek, stejně jako jejich prostorová a časová variabilita ukazují na průběh klimatických změn na území ČR. Jelikož mají meteorologické podmínky vliv na stav životního prostředí, zejména jeho meziroční fluktuace, ovlivňují i úspěšnost přijímaných opatření. Meteorologické podmínky ovlivňují zátěže životního prostředí z výroby elektřiny a tepla (mají vliv na spotřebu energie), vytápění domácností, vodního hospodářství (povodně, erozní ohrožení, závlahy), zemědělství a lesnictví. Špatné rozptylové podmínky vyskytující se zejména v zimním období výrazně zvyšují koncentrace znečišťujících látek v ovzduší i při stabilní produkci emisí a mají tak přímý vliv na lidské zdraví. V letním období průběh meteorologických podmínek ovlivňuje tvorbu troposférického ozonu. V oblastech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví ovlivňují výskyt extrémních odtokových událostí (povodně, sucha), mají vliv na vodní a větrnou erozi zemědělské půdy, na výnosy zemědělských plodin i na šíření škůdců. Meteorologické podmínky z těchto důvodů představují komplexní vnější faktor ovlivňující životní prostředí. škůdci elektrárenské chlazení Domácí materiálová spotřeba Emise okyselujících látek Emise skleníkových plynů Teploty Spotřeba paliv v domácnostech Meteorologické podmínky Výroba elektřiny a tepla Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Kvalita ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace Eroze zemědělské půdy srážky Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví rozptylové podmínky Zařazení do DPSIR schématu Definice indikátoru Popis meteorologických podmínek roku s důrazem na situace, které mohou mít vliv na zátěže a stav životního prostředí, na lidské zdraví a na národní hospodářství. Jedná se o významné odchylky teplot vzduchu srážek 4

5 Meteorologické podmínky od normálu stejně jako o výskyt zhoršených rozptylových podmínek, které se výrazně odrážejí do kvality ovzduší. Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Meteorologické podmínky ovlivňují stav a zátěže životního prostředí. Ovlivňují produkci emisí z vytápění domácností a výroby elektrické energie, mají vliv na výnosy zemědělských plodin a na sektor vodního hospodářství a lesnictví. Grafické prvky Graf 1 Průběh průměrné roční teploty vzduchu, ČR Typ grafu: Spojnicový kombinovaný se sloupcovým Období: 1961 poslední hodnocený rok Jednotky: C Zdroj dat: ČHMÚ Nejistoty: prakticky nulové (tj. 0,1 %), jedná se o naměřená data z klimatologických stanic, která jsou následně verifikována. Časové řady na některých stanicích mohou být nehomogenní (např. stanice se přemístí, změní se okolí stanice, přístroje atd.), tento problém je však v případě plošných teplot potlačen. Homogenitu časové řady může narušit i změna metodiky výpočtu plošných teplot (interpolace dat), zatím však k této změně nedošlo. Graf 2 Průměrná měsíční teplota vzduchu (plošné průměry) ve sledovaném roce ve srovnání s normálem , ČR [ C] Typ grafu: sloupcový Období: poslední hodnocený rok Jednotky: C Zdroj dat: ČHMÚ Nejistoty: prakticky nulové, jedná se o naměřená data z klimatologických stanic, která jsou následně verifikována. Časové řady na některých stanicích mohou být nehomogenní (např. stanice se přemístí, změní se přístroje atd.), tento problém je však v případě plošných teplot potlačen. Graf 3 Výskyt charakteristických dní ve srovnání s normálem , 1990 sledovaný rok (tropické, letní, mrazové a ledové dny) Typ grafu: spojnicový Období: 1961 poslední hodnocený rok Jednotky: počet dní Zdroj dat: ČHMÚ Nejistoty: prakticky nulové, jedná se o naměřená data z klimatologických stanic, která jsou následně verifikována. Časové řady na některých stanicích mohou být nehomogenní (např. stanice se přemístí, změní se přístroje atd.), tento problém je však v případě plošných teplot potlačen. Graf 4 Počet dní s výskytem nepříznivých rozptylových podmínek (anticyklonální situace s výskytem teplotní inverze definici upřesní ČHMÚ), 1990 sledovaný rok Typ grafu: spojnicový Období: poslední hodnocený rok (případně časová řada) Jednotky: počet dní Zdroj dat: ČHMÚ Graf 5 Měsíční srážkové úhrny ve sledovaném roce ve srovnání s dlouhodobým normálem , ČR Typ grafu: sloupcový Období: poslední hodnocený rok 5

6 Meteorologické podmínky Jednotky: plošný úhrn v mm Zdroj dat: ČHMÚ Nejistoty: prakticky nulové, jedná se o naměřená data z klimatologických stanic, která jsou následně verifikována. Časové řady na některých stanicích mohou být nehomogenní (např. stanice se přemístí, změní se přístroje atd.), tento problém je však v případě plošných teplot potlačen. Mapa 1 Průměrná roční teplota, ČR, 2010 [ C] Mapa 2 Odchylka průměrné roční teploty ve sledovaném roce od normálu , ČR, 2010 Mapa 3 Roční srážkový úhrn, ČR, 2010 [mm] Mapa 4 Roční úhrn srážek ve sledovaném roce v % normálu , ČR, 2010 [%] Zdroj dat pro všechny mapy: ČHMÚ Metadata Zdroj dat ČHMÚ Použité jednotky C, mm, %, počet dní Dílčí data průměrná roční teplota vzduchu [ C] normál průměrné roční teploty vzduchu [ C] průměrné roční srážky vyjádřené v procentech dlouhodobého normálu [mm] průměrná měsíční teplota vzduchu ve sledovaném roce [ C] normál průměrné měsíční teploty vzduchu z období let [ C] průměrný počet tropických, letních, mrazových a ledových dní ve sledovaném roce (průměr výskytu v pozorovací síti klimatologických stanic ČHMÚ) dlouhodobý průměr výskytu charakteristických dní v období (normál) průměrné měsíční srážky ve sledovaném roce [mm] normál měsíčního úhrnu srážek z období let [mm] Geografický rozsah dat ČR Frekvence aktualizace dat ročně Způsob předávání dat Naměřená data ze stanic jsou podle typu stanice předávána a importována do klimatologické databáze na ČHMÚ. Z manuálních stanic ve formě výkazů nebo na nosiči, z automatizovaných stanic probíhá přímý přenos dat pomocí GPRS do databáze. Po zpracování jsou em předané koncovému uživateli. Odpovědnost za hodnocení Mgr. Jan Mertl, CENIA 6

7 Meteorologické podmínky Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Územní teploty a srážky jsou vypočteny interpolační metodou s použitím softwaru GIS, je zohledněna modelová orografie, tj. závislost prvku na nadmořské výšce. V indikátoru jsou použity měsíční a roční průměrné územní teploty a srážky pro území Čech a Moravy. Údaje o výskytu charakteristických dní jsou vypočteny jako aritmetický průměr výskytu charakteristických dní za sledovaný rok v pozorovací síti klimatických stanic ČHMÚ. Tropický den: TMA 30 C Letní den: TMA 25 C Mrazový den: TMI< 0 C Ledový den: TMA< 0 C Arktický den: TMA -10 C Použité jednotky Teplota vzduchu a odchylka od normálu ve C za určité období (rok, měsíc). Úhrn srážek v mm a v % normálu úhrnu srážek. Pro výpočet normálu se používá referenční období Metodika sledování Manuální nebo automatizované měření na klimatologických stanicích, pro výpočet teplotních charakteristik jsou použita data teploty vzduchu naměřené v termínech pozorování 7, 14 a 21 h místního středního slunečního času (MSSČ). Pro zpracování úhrnů srážek se vychází z denních úhrnů srážek pozorovaných v 7 h (MSSČ). Nejistoty v případě přerušení pozorování stanice výpadky v pozorování dat nehomogenita datových řad způsobená změnou způsobu měření dat (např. automatizace staniční sítě), stěhováním stanice, změnou okolí stanice změna metodiky zpracování dat změny výpočtů např. plošných průměrů charakteristik Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Odborné publikace Ladislav Metelka, Radim Tolacz: Klimatické změny: fakta bez mýtů, COŽP, 2009 Martin Braniš, Iva Hůnová a kol.: Atmosféra a klima. Aktuální otázky ochrany ovzduší Karolinum, 2009 Hlavní stránka EEA věnovaná problematice klimatické změny (publikace, multimédia, data, mapy apod.) Odkazy na vybrané indikátorové iniciativy EEA Core Set of Indicators Global and European temperature Další zajímavé odkazy k tématu Problematika změny klimatu na stránkách ČHMÚ 7

8 Meteorologické podmínky Portál ČHMÚ stav počasí, výstražné informace Historická meteorologická a klimatická data Národní klimatický program Stránky Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu Světová meteorologická organizace 8

9 Emise skleníkových plynů Emise skleníkových plynů Téma zařazení do kapitoly Emise skleníkových plynů jsou nejpoužívanějším ukazatelem antropogenního vlivu na klimatický systém. Jejich produkce zvyšuje atmosférické koncentrace skleníkových plynů, což zesiluje skleníkový efekt atmosféry a způsobuje tak klimatické změny na regionální i globální úrovni. Indikátor, zejména v měrném vyjádření (na obyvatele a jednotku HDP), je rovněž komplexním ukazatelem ekonomiky dané země a jejích interakcí se životním prostředím. V kombinaci s dalšími hospodářskými ukazateli vypovídá o energetické a materiálové náročnosti ekonomiky a skladbě energetických zdrojů, stavu dopravního systému, spotřebě domácností i o kvalitě života. Závazky ČR k snižování produkce národních emisí skleníkových plynů vyplývají z členství ČR v Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) a také z členství ČR v EU. Cíle týkající se emisí skleníkových plynů jsou rovněž součástí národních strategických dokumentů, jako je Státní politika životního prostředí a Politika ochrany klimatu ČR. Zařazení do DPSIR schématu teploty Konečná spotřeba energie Průmyslová produkce Struktura vozového parku osobních a nákladních vozidel obnovitelné zdroje energie Odpovědné lesní hospodaření Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy Emise skleníkových plynů Výroba elektřiny a tepla Spotřeba paliv v domácnostech alternativní paliva a pohony Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic JE Emise okyselujících látek Domácí materiálová spotřeba OZE stáří vozového parku fosilní paliva Emise prekurzorů ozonu 9

10 Emise skleníkových plynů Definice indikátoru Indikátor vyjadřuje celkové agregované národní emise skleníkových plynů vyprodukované během sledovaného roku, vyjádřené v t CO 2 ekv. Zdrojem dat je emisní inventarizace pro Rámcovou úmluvu pro změnu klimatu (UNFCCC), kterou koordinuje a zpracovává ČHMÚ. Kromě těchto souhrnných údajů indikátor podává informaci o struktuře emisí skleníkových plynů dle jednotlivých kategorií zdrojů (klasifikace NFR, Nomenclature for Reporting) a podílu jednotlivých skleníkových plynů na celkových agregovaných emisích. Indikátor je rovněž vyhodnocen v měrném vyjádření na obyvatele a jednotku HDP (emisní náročnost) pro potřeby mezinárodního srovnání. Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. Grafické prvky Graf 1 Emise a propady skleníkových plynů v sektorovém členění, ČR Typ grafu: skládaný sloupcový Období: 1990 poslední hodnocený rok Jednotky: Mt CO 2 ekv. Zdroj dat: ČHMÚ Nejistoty: Emise skleníkových plynů nelze přímo měřit, musí být počítány z aktivitních dat a spotřeb paliv a energií. Dále je inventarizace závislá na správnosti provozní evidence podniků a na spolupráci řady organizací, které se na inventarizaci podílí. Celkově je větší spolehlivost stanovení trendů (téměř 100 %) než absolutních emisí. Konkrétní stanovení nepřesnosti dat není možné, jelikož pro to neexistuje žádná metodika. Pokud bychom předpokládali, že provozní evidence podniků je korektní, jsou emisní data z velkých stacionárních zdrojů spolehlivější než data z malých stacionárních a mobilních zdrojů (zde jsou použity přepočty dle spotřeby paliv pomocí emisních faktorů). Celkově je možné nespolehlivost stanovení trendu celkových emisí vyčíslit jako menší než 1 %, u absolutních údajů může být odchylka vyšší. Graf 2 Měrné emise skleníkových plynů a CO 2, ČR Typ grafu: spojnicový Období: 1990 poslední hodnocený rok Jednotky: Mt CO 2 ekv.obyv. -1 Zdroj dat: ČHMÚ Nejistoty: Emise skleníkových plynů nelze přímo měřit, musí být počítány z aktivitních dat a spotřeb paliv a energií. Dále je inventarizace závislá na správnosti provozní evidence podniků a na spolupráci řady organizací, které se na inventarizaci podílí. Celkově je větší spolehlivost stanovení trendů (téměř 100 %) než absolutních emisí. Konkrétní stanovení nepřesnosti dat není možné, jelikož pro to neexistuje žádná metodika. Pokud bychom předpokládali, že provozní evidence podniků je korektní, jsou emisní data z velkých stacionárních zdrojů spolehlivější než data z malých stacionárních a mobilních zdrojů (zde jsou použity přepočty dle spotřeby paliv pomocí emisních faktorů). Celkově je možné nespolehlivost stanovení trendu celkových emisí vyčíslit jako menší než 1 %, u absolutních údajů může být odchylka vyšší. 10

11 Emise skleníkových plynů Graf 3 Struktura celkových agregovaných emisí skleníkových plynů ve sledovaném roce (uvedeném v odkazu na data) dle kategorií zdrojů, ČR Typ grafu: koláčový Období: poslední sledovaný rok Jednotky: % Zdroj dat: ČHMÚ Graf 4 Emise skleníkových plynů v sektorovém členění, ČR Typ grafu: spojnicový Období: 1990 poslední hodnocený rok Jednotky: % k referenčnímu roku 1990 Zdroj dat: ČHMÚ Graf 5 Vývoj emisní náročnosti hospodářství a HDP ČR Typ grafu: kombinace spojnicového a sloupcového Období: 1995 poslední hodnocený rok Jednotky: t CO 2 ekv.hdp -1 [mld. Kč] Zdroj dat: ČHMÚ Graf 6 Celkový relativní pokles emisí skleníkových plynů od roku 1990 a příspěvky jednotlivých sektorů k tomuto poklesu, ČR Typ grafu: spojnicový Období: 1990 poslední hodnocený rok Jednotky: % Zdroj dat: ČHMÚ Graf 7 Emise skleníkových plynů na obyvatele ve sledovaném roce (uvedeném v odkazu na data), mezinárodní srovnání Typ grafu: sloupcový Období: poslední dostupný rok Jednotky: t CO 2 ekv.obyv -1 Zdroj dat: UNFCCC Metadata Zdroje dat ČHMÚ, UNFCCC, ČSÚ Použité jednotky Mt CO 2 ekv, Mt CO 2 ekv.obyv. -1, %, t CO 2 ekv.hdp -1 [mld. Kč], t CO 2 ekv.obyv. -1 Dílčí data emise skleníkových plynů za rok na obyvatele agregované emise skleníkových plynů (bez LULUCF) na obyvatele emise CO 2 na obyvatele vybrané kategorie zdrojů emisí skleníkových plynů dle členění NFR: energetika stacionární zdroje, energetika mobilní zdroje, energetika fugitivní emise, průmyslové procesy a používání rozpouštědel, zemědělství, odpady, LULUCF emisní náročnost hospodářství hrubý domácí produkt ČR 11

12 Emise skleníkových plynů Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat ročně Dostupnost dat: cca 15 měsíců po skončení daného roku Odpovědnost za hodnocení Mgr. Jan Mertl, CENIA Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Kalkulace z podkladových dat Údaje o skleníkových plynech z emisní inventarizace dle metodiky IPCC zasílané do UNFCCC, které jsou vyjádřené: jako celkové emise v CO 2 ekv. dle sektorů podle UNFCCC dle jednotlivých skleníkových plynů jako měrné emise přepočtené na střední stav obyvatel v daném roce (CO 2 ekv.obyv. -1 ) a na HDP Metodika sledování Jednotná metodika pro účely národní inventarizace antropogenních emisí a propadů skleníkových plynů byla vypracována Mezivládním panelem pro klimatickou změnu, Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC. Metodika je zaměřena na skleníkové plyny s přímým radiačně absorpčním účinkem: CO 2 (oxid uhličitý), CH 4 (metan) a N 2 O (oxid dusný) a na látky se zvýšeným radiačně absorpčním účinkem obsahující fluór HFCs, PFCs a SF 6 (tzv. F-plyny). Agregované údaje o emisích všech sledovaných skleníkových plynů se vyjadřují v hmotnostních jednotkách (obvykle Mt) CO 2 ekv. získaných na základě inventarizací skleníkových plynů pro Rámcovou úmluvu o změně klimatu (UNFCCC). Agregované emise se vyjadřují buď se zahrnutím sektoru LULUCF (Land Use, Land Use Change and Forestry, Využívání krajiny, Změny ve využití krajiny a lesnictví) nebo bez něho. Agregované emise skleníkových plynů jsou vyjádřeny ekvivalentním množstvím CO 2 stejného radiačně absorpčního účinku jako součet emisí jednotlivých plynů vynásobených příslušnými konverzními koeficienty, které udávají, kolikrát je daný plyn z hlediska pohlcování tepelného záření účinnější než CO 2 (1 pro CO 2, 21 pro CH 4 a 310 pro N 2 O). Hodnoty radiačního potenciálu pro F-plyny jsou o 24 řády vyšší. Nejistoty Výpadky v dodávkách dat, nehomogenita řad, změny metodiky pořizování dat apod. Řady jsou v rámci možností homogenní, data za příslušný rok jsou však k dispozici v souladu s vykazováním dat do UNFCCC až 15 měsíců po ukončení příslušného roku. Největší nepřesnosti mohou vzniknout v průběhu sběru aktivitních dat (např. průmyslová výroba, výroba energie, výkony dopravy, spalování paliv atd.), ze kterých jsou následně vypočteny emisní údaje. 12

13 Emise skleníkových plynů Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) Ladislav Metelka, Radim Tolacz: Klimatické změny: fakta bez mýtů, COŽP, 2009 Martin Braniš, Iva Hůnová a kol.: Atmosféra a klima. Aktuální otázky ochrany ovzduší Karolinum, 2009 End-user GHG emissions from energy Greenhouse gas emission trends and projections in Europe Tracking progress towards Kyoto and 2020 targets Forests, health and climate change Greenhouse gas emissions in Europe: a retrospective trend analysis for the period Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů Vyhláška č. 12/2009 Sb., o stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů a formuláře žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů Nařízení vlády č. 315/2005 Sb., o Národním alokačním plánu pro obchodovací období roků Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve znění pozdějších předpisů (schvalovací proces novely zákona probíhá) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 280/2004/ES o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a implementaci Kjótského protokolu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES ze dne 27. října 2004, kterou se s ohledem na projektové mechanismy Kjótského protokolu mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů tak, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES, o geologickém ukládání oxidu uhličitého Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (United Nations Convention on Climate Change, UNFCCC Zajímavé odkazy k tématu Hlavní stránka EEA věnovaná problematice klimatické změny (publikace, multimédia, data, mapy apod.) Národní inventarizační systém emisí skleníkových plynů Stránky Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu Centrální datový sklad EEA data pro UNFCCC Světová meteorologická organizace 13

14 Emise okyselujících látek Emise okyselujících látek Indikátory pro oblast ovzduší Téma zařazení do kapitoly Emisní indikátory jsou stěžejními ukazateli, jež hodnotí přímý vliv zátěže na stav jednotlivých složek životního prostředí. Emise okyselujících látek, vyjma amoniaku, jsou produkovány spalovacími procesy zejména z fosilních paliv a souvisí tak s objemem a strukturou průmyslové výroby, intenzitou dopravy a výrobou energie. Emise amoniaku, pocházející z většiny ze zemědělství, jsou jedním z parametrů tlaku zemědělské výroby na životní prostředí. Celková produkce emisí okyselujících látek je dána vývojem dopravy, objemem výroby energie, intenzitou zemědělství, úspěšností zavádění opatření pro snížení znečištění ovzduší a ekologickým povědomím obyvatelstva. Okyselující látky snižují ph vody a půdy, v důsledku čehož jsou nepříznivě ovlivněny vodní ekosystémy (pokles biodiverzity) a lesní porosty (narušení toku živin, poškození kořenových systémů, přímý vliv těchto látek z ovzduší). Úbytek lesních porostů může ve svém důsledku vést i k narušení odtokového režimu a ke zvýšené erozi. Obnovení poškozených půdních i vodních ekosystémů je složité a dlouhodobé. S výrazným poklesem emisí SO 2 narůstá význam emisí NO x, jejichž hlavním zdrojem je energetika (výroba elektřiny a tepla) a silniční doprava. Zařazení do DPSIR schématu Domácí materiálová spotřeba Zdravotní stav lesů alternativní paliva a pohony imise depozice teploty Konečná spotřeba energie Průmyslová produkce fosilní paliva Obnovitelné zdroje energie OZE JE Emise okyselujících látek stáří vozového parku Struktura vozového parku osobních a nákladních vozidel Emise prekurzorů ozonu spalovny odpadů Výroba elektřiny a tepla Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Struktura nakládání s odpady Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví Kvalita ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace Spotřeba paliv v domácnostech Produkce a nakládání s KO 14

15 Emise okyselujících látek Definice indikátoru Indikátor vyjadřuje celkové (agregované) emise okyselujících látek vycházejících z emisní bilance ČHMÚ. Indikátor, kromě souhrnných hodnot emisí vyjádřených v kt/rok (ekvivalent kyselosti), podává informaci o produkci emisí okyselujících látek z jednotlivých zdrojů, podílu jednotlivých látek na celkových emisích okyselujících látek a plnění legislativních závazků (národních emisních stropů). Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. Grafické prvky Graf 1 Vývoj celkových emisí okyselujících látek v ČR, a úroveň národních emisních stropů pro rok 2020 [index, 2000 = 100] typ grafu: skládaný sloupcový spojnicový se značkami období: 2000 poslední dostupný rok jednotky: kt.rok -1 v ekvivalentu okyselení Graf 2 Zdroje emisí okyselujících látek v ČR typ grafu: 100 % skládaný sloupcový období: poslední dostupný rok jednotky: % poznámka: Podíl jednotlivých sektorů emisí okyselujících látek. Data vždy s ročním zpožděním. Graf 3 Emise okyselujících látek ve státech EU27 typ grafu: sloupcový období: 2000 poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: EEA poznámka: (odchylky [%] pod nebo nad lineárním trendem snižování emisí směřujícím k naplnění národních emisních stropů v roce 2010) Graf 4 Vývoj celkových emisí okyselujících látek v ČR [index, 1990 = 100] typ grafu: spojnicový období: 1990 poslední dostupný rok jednotky: kt.rok -1 v ekvivalentu okyselení Graf 5 Podíl emisí jednotlivých látek na celkových emisích okyselujících látek v ČR typ grafu: 100 % skládaný sloupcový období: 1990 a poslední dostupný rok jednotky: % poznámka: NO x, SO 2, NH 3 15

16 Emise okyselujících látek Graf 6 Změna v produkci emisí okyselujících látek v jednotlivých sektorech mezi rokem 2000 a posledním dostupným rokem v ČR typ grafu: spojnicový období: 2000 a poslední dostupný rok jednotky: % Metadata Zdroje dat ČHMÚ, EEA Použité jednotky kt.rok -1 v ekvivalentu okyselení [index, 2000 = 100], kt.rok -1 v ekvivalentu okyselení [index, 1990 = 100], % Dílčí data celkové emise okyselujících látek [kt.rok -1 ] produkce emisí okyselujících látek dle sektorů [kt.rok -1 ] celkové emise okyselujících látek v ekvivalentu okyselení [kt.rok -1 ] produkce emisí okyselujících látek v ekvivalentu okyselení dle sektorů [kt.rok -1 ] Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Mgr. Tereza Ponocná, CENIA Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Jedná se o celkové roční národní emise znečišťujících látek, které mají nejvýznamnější potenciál pro acidifikaci: NO x, NH 3 a SO 2. Hodnota agregované emise okyselujících látek se získá součtem celkových ročních emisí jednotlivých látek v tunách násobených jejich faktorem potenciálu acidifikace (acid equivalent). Faktory potenciálu acidifikace jsou pro uvedené znečišťující látky následující: pro NO x = 0,02174; pro SO 2 =0,03125 a pro NH 3 = 0, Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění nařízení vlády č. 417/2003 Sb. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší Úmluva EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Convention on Longrange Transboundary Air Pollution CLRTAP) 16

17 Emise okyselujících látek Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (Goteborský protokol, Protocol to Abate Acidification, Eutrophication and Ground-level Ozone of 1999 Gothenburg Protocol) k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států ( další protokoly a úmluvy) Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) Brimblecombe et al. 2007: Acid Rain Deposition to Recovery. Springer. 419 str. EEA 2005: Annual European Community CLRTAP emission inventory Technical report No. 6. Submission to the Executive Body of the UNECE. Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution. ISSN EEA 2011: NEC Directive status report Reporting by the Member States under Directive 2001/81/ EC of the European Parliament and of the Council of 23 October 2001 on national emission ceilings for certain atmospheric pollutants. EEA 2011: European Union emission inventory report under the UNECE Convention on Long-range Transboundary Air Pollution (LRTAP). Technical report No 9/ Hruška et al. 2005: Dlouhodobá acidifikace a nutriční degradace lesních půd limitující faktor současného lesnictví. Česká geologická služba. 153 str. Hůnová I. (ed). 2005: Acid Rain 2005: 7th International conference on acid deposition: Prague, Czech Republic June 12-17, 2005: conference abstracts. 756 str. Kurfürst J. 2002: 25 let Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší účast České republiky. Samostatná příloha časopisu Ochrana ovzduší, no. 56, 44 str. Další zajímavé odkazy k tématu ČHMÚ emisní bilance České republiky Ministerstvo životního prostředí ČR ovzduší Znečišťování a ochrana ovzduší stránky EEA k danému tématu Web mezinárodní úmluvy CLRTAP (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution) Centrální datový sklad EEA Informační systém statistiky a reportingu 17

18 Emise prekurzorů ozonu Emise prekurzorů ozonu Téma zařazení do kapitoly Emisní indikátory jsou stěžejními ukazateli, jež hodnotí přímý vliv zátěže na stav jednotlivých složek životního prostředí. Emise prekurzorů ozonu jsou produkovány spalovacími procesy zejména z fosilních paliv a souvisí tak s intenzitou dopravy a výrobou energie. Produkce emisí VOC je především spojena s výrobou organických rozpouštědel a s jejich nakládáním. Úroveň produkce prekurzorů ozonu tudíž souvisí s vývojem dopravy, intenzitou výroby energie, objemem produkce rozpouštědel, úspěšností zavádění opatření pro snížení znečištění ovzduší a ekologickým povědomím obyvatelstva. Tvorbu ozonu ovlivňují meteorologické podmínky. Pro jeho vznik jsou příznivými jevy anticyklonální charakter počasí, intenzivní sluneční záření, následně vyšší teploty, a nízké rychlosti větru. Ozon (vzniklý z prekurzorů) je silné oxidační činidlo s negativním dopadem jak na lidské zdraví, tak i na lesní porosty a zemědělské plodiny. Zařazení do DPSIR schématu Konečná spotřeba energie imise depozice spalovny odpadů Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy Průmyslová produkce Domácí materiálová spotřeba Emise prekurzorů ozonu Zdravotní stav lesů Výroba elektřiny a tepla Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví Kvalita ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace Obnovitelné zdroje energie Spotřeba paliv v domácnostech stáří vozového parku alternativní paliva a pohony Emise POPs a těžkých kovů Struktura vozového parku osobních a nákladních vozidel fosilní paliva Definice indikátoru Indikátor vyjadřuje celkové (agregované) emise prekurzorů ozonu vycházejících z emisní bilance ČHMÚ. Indikátor, kromě souhrnných hodnot emisí vyjádřených v kt/rok (potenciál tvorby přízemního ozonu), podává informaci o produkci emisí prekurzorů ozonu z jednotlivých zdrojů (kt/rok, %), podílu jednotlivých látek na celkových emisích prekurzorů ozonu (%) a plnění legislativních závazků (národních emisních stropů; %, kt). 18

19 Emise prekurzorů ozonu Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. Grafické prvky Graf 1 Vývoj celkových emisí prekurzorů ozonu v ČR, a úroveň národních emisních stropů pro rok 2020 [index, 2000 = 100] typ grafu: skládaný sloupcový spojnicový se značkami období: 2000 poslední dostupný rok jednotky: kt.rok -1 v potenciálu tvorby přízemního ozonu poznámka: Emisní strop pro NO x a VOC. Graf 2 Zdroje emisí prekurzorů ozonu v ČR typ grafu: 100 % skládaný sloupcový období: poslední dostupný rok jednotky: % poznámka: Podíl jednotlivých sektorů na produkci emisí prekurzorů ozonu. Data vždy s ročním zpožděním. Graf 3 Emise (NO x a VOC) ve státech EU27 typ grafu: sloupcový období: poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: EEA poznámka: (odchylky [%] pod nebo nad lineárním trendem snižování emisí směřujícím k naplnění národních emisních stropů v roce 2010) Graf 4 Vývoj celkových emisí prekurzorů ozonu v ČR [index, 1990 = 100] typ grafu: spojnicový období: 1990 poslední dostupný rok jednotky: kt.rok -1 v potenciálu tvorby přízemního ozonu Graf 5 Podíl emisí jednotlivých látek na celkových emisích prekurzorů ozonu v ČR typ grafu: 100 % skládaný sloupcový období: 1990 a poslední dostupný rok jednotky: % poznámka: VOC, NO x, CO, CH 4 Graf 6 Změna v produkci emisí prekurzorů ozonu v jednotlivých sektorech mezi rokem 2000 a posledním dostupným rokem v ČR typ grafu: spojnicový období: 2000 a poslední dostupný rok jednotky: % 19

20 Emise prekurzorů ozonu Metadata Zdroje dat ČHMÚ, EEA Použité jednotky kt.rok -1 v potenciálu tvorby přízemního ozonu [index, 2000 = 100], kt.rok -1 v potenciálu tvorby přízemního ozonu [index, 1990 = 100], % Dílčí data celkové emise prekurzorů ozonu [kt.rok -1 ] produkce emisí prekurzorů ozonu dle sektorů [kt.rok -1 ] celkové emise prekurzorů ozonu v potenciálu tvorby přízemního ozonu [kt.rok -1 ] produkce emisí prekurzorů ozonu v potenciálu tvorby přízemního ozonu [kt.rok -1 ] Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Mgr. Tereza Ponocná, CENIA Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Hodnocení založeno na agregovaných emisích (NOx, VOC, CH4, CO) přepočítaných (podle metodiky používané v EEA) na potenciál tvorby přízemního ozonu. Faktory potenciálu tvorby troposférického ozonu jsou pro uvedené znečišťující látky následující: pro VOC = 1; pro NO x = 1,22; pro CO = 0,11 a pro CH 4 = 0,014. Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění nařízení vlády č. 417/2003 Sb. Vyhláška č. 509/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution CLRTAP) Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (Goteborský protokol, Protocol to Abate Acidification, Eutrophication and Ground-level Ozone of 1999 Gothenburg Protocol) k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států ( další protokoly a úmluvy) 20

21 Emise prekurzorů ozonu Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) EEA 2005: Annual European Community CLRTAP emission inventory Technical report No. 6. Submission to the Executive Body of the UNECE. Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution. ISSN EEA 2009: Spatial assessment of PM10 and ozone concentrations in Europe (2005). Technical report No. 1/2009. EEA 2011: European Union emission inventory report under the UNECE Convention on Long-range Transboundary Air Pollution (LRTAP). Technical report No 9/2011. EEA 2012: Air pollution by ozone across Europe during summer Technical report No 1/2012. Ozone pollution across Europe. Další zajímavé odkazy k tématu ČHMÚ emisní bilance České republiky Ministerstvo životního prostředí ČR ovzduší Znečišťování a ochrana ovzduší stránky EEA k danému tématu Web mezinárodní úmluvy CLRTAP (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution) Centrální datový sklad EEA Informační systém statistiky a reportingu 21

22 Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Téma zařazení do kapitoly Emisní indikátory jsou stěžejními ukazateli, jež hodnotí přímý vliv zátěže na stav jednotlivých složek životního prostředí. Emise PM10 jsou produkovány zejména spalovacími procesy zejména z fosilních paliv a souvisí tak s intenzitou dopravy, vytápěním domácností a výrobou energie. Produkce emisí prekurzorů sekundárních částic je především spojena s veřejnou energetikou a dopravou emise NOx a SO2 a zemědělstvím emise NH 3. Indikátor souvisí s vývojem silniční dopravy a veřejné energetiky, skladby paliv pro vytápění domácností a úspěšností zavádění opatření pro snížení znečištění ovzduší a ekologickým povědomím obyvatelstva. Zařazení do DPSIR schématu Obnovitelné zdroje energie teploty Zdravotní stav lesů Konečná spotřeba energie Průmyslová produkce Kvalita ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví spalovny odpadů Spotřeba paliv v domácnostech imise depozice Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic alternativní paliva a pohony fosilní paliva JE Stáří vozového parku OZE Emise POPs a těžkých kovů Výroba elektřiny a tepla Vývoj a skladba osobní a nákladní dopravy Struktura vozového parku osobních a nákladních vozidel Domácí materiálová spotřeba Definice indikátoru Indikátor vyjadřuje celkové (agregované) emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic vycházejících z emisní bilance ČHMÚ. Indikátor, kromě souhrnných hodnot emisí vyjádřených v kt/rok (v potenciálu tvorby částic), podává informaci o produkci emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic z jednotlivých zdrojů, podílu jednotlivých látek na celkových emisích primárních částic a prekurzorů sekundárních částic a plnění legislativních závazků (národních emisních stropů). Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. 22

23 Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Grafické prvky Graf 1 Vývoj emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic v ČR [index, 2003 = 100] typ grafu: spojnicový období: 2003 poslední dostupný rok jednotky: kt.rok -1 v potenciálu tvorby částic poznámka: Do emisní bilance NH 3 jsou od roku 2008 započítány emise z použití dusíkatých hnojiv. Graf 2 Zdroje emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic v ČR typ grafu: 100 % skládaný sloupcový období: poslední dostupný rok jednotky: % poznámka: Podíl jednotlivých sektorů na produkci emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic. Data vždy s ročním zpožděním. Graf 3 Mezinárodní srovnání emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic [%], 2009 typ grafu: sloupcový období: poslední dostupný rok jednotky: % zdroj dat: EEA Graf 4 Emise prekurzorů sekundárních částic v ČR [index, 1990 = 100] typ grafu: spojnicový období: 1990 poslední dostupný rok jednotky: kt.rok -1 v potenciálu tvorby částic poznámka: : Pouze emise NO x, SO 2, NH 3. Data pro emise PM 10 pro roky nejsou v současné době dostupná. Graf 5 Podíl emisí jednotlivých látek na celkových emisích prekurzorů sekundárních částic typ grafu: 100 % skládaný sloupcový období: 2000 poslední dostupný rok jednotky: % poznámka: NO x, SO 2, NH 3, PM 10 Metadata Zdroje dat ČHMÚ, EEA Použité jednotky kt.rok -1 v potenciálu tvorby částic [index, 2003 = 100], kt.rok -1 v potenciálu tvorby přízemního ozonu [index, 1990 = 100], % Dílčí data celkové emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic [kt.rok -1 ] produkce emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic dle sektorů [kt.rok -1 ] celkové emise prekurzorů sekundárních částic v potenciálu tvorby částic [kt.rok -1 ] produkce emisí sekundárních částic v potenciálu tvorby částic [kt.rok -1 ] 23

24 Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Mgr. Tereza Ponocná, CENIA Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Hodnota indikátoru se získá součtem celkových ročních emisí primárních PM 10 a prekurzorů sekundárních částic v tunách násobených jejich faktorem potenciálu tvorby částic. Faktory potenciálu tvorby částic jsou pro uvedené znečišťující látky následující: pro NO x = 0,88; pro SO 2 = 0,54 a pro NH 3 = 0,64. Metodiku lze nalézt např. v reportech EEA nebo v odborných vědeckých článcích. Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, ve znění nařízení vlády č. 417/2003 Sb. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší Úmluva EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Convention on Longrange Transboundary Air Pollution CLRTAP) Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (Goteborský protokol, Protocol to Abate Acidification, Eutrophication and Ground-level Ozone of 1999 Gothenburg Protocol) k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států ( další protokoly a úmluvy) Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) EEA 2005: Annual European Community CLRTAP emission inventory Technical report No. 6. Submission to the Executive Body of the UNECE. Convention on Long-Range Transboundary Air Pollution. ISSN EEA 2011: NEC Directive status report Reporting by the Member States under Directive 2001/81/ EC of the European Parliament and of the Council of 23 October 2001 on national emission ceilings for certain atmospheric pollutants. EEA 2009: Spatial assessment of PM 10 and ozone concentrations in Europe (2005). Technical report No. 1/2009. EEA 2011: European Union emission inventory report under the UNECE Convention on Long-range Transboundary Air Pollution (LRTAP). Technical report No 9/2011. Kurfürst J. 2002: 25 let Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší účast České republiky. Samostatná příloha časopisu Ochrana ovzduší, no. 56, 44 str. Další zajímavé odkazy k tématu ČHMÚ emisní bilance České republiky Ministerstvo životního prostředí ČR ovzduší 24

25 Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Znečišťování a ochrana ovzduší stránky EEA k danému tématu Web mezinárodní úmluvy CLRTAP (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution) Centrální datový sklad EEA Informační systém statistiky a reportingu 25

26 Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví Téma zařazení do kapitoly Indikátor navazuje na emisní ukazatele a hodnotí kvalitu ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví. Zlepšení kvality ovzduší, v jehož důsledku dochází ke snižování zdravotních rizik, je jednou z hlavních priorit SPŽP ČR. Pozornost je především věnována imisním koncentracím PM 10, PM 2,5 a benzo(a)pyren, pro které jsou zákonně stanovené imisní a cílové imisní limity. Zařazení do DPSIR schématu Emise okyselujících látek rozptylové podmínky Emise prekurzorů ozonu Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví srážky Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic Emise POPs a těžkých kovů Definice indikátoru Znečištění ovzduší je jedním z mnoha faktorů, které ovlivňují zdravotní stav obyvatelstva. Imisní limity a cílové imisní limity stanovené legislativou a jejich případné překročení jsou stěžejní informací pro hodnocení kvality ovzduší. Hodnocení kvality ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví je především založeno na souhrnném hodnocení, tj. pomocí oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší a oblastí s překročenými cílovými imisními limity. Indikátor podává informaci o nejproblematičtějších látkách z hlediska kvality ovzduší (PM x, PAU a přízemní O 3 ), o procentu obyvatel ČR vystavených koncentracím nad denní imisní limit pro PM 10 a roční cílový imisní limit benzo(a)pyrenu, a o zdravotních rizicích ze znečištěného ovzduší. Odůvodnění zařazení do indikátorové sady Indikátor patří mezi jeden z dílčích indikátorů prezentovaných v indikátorové sadě SPŽP ČR. Prostřednictvím pravidelně zpracovávaných Zpráv o stavu ŽP v ČR je tak vyhodnocováno plnění dílčích cílů stanovených SPŽP, což umožňuje v průběhu období, kdy je daná SPŽP ČR platná, změnit opatření tak, aby docházelo k efektivnímu naplňování cílů. Grafické prvky Graf 1 Podíl území ČR a obyvatel ČR vystavených nadlimitní průměrné 24hodinové koncentraci suspendovaných částic PM 10 a nadlimitní roční průměrné koncentraci BaP typ grafu: sloupcový období: 2001 poslední dostupný rok 26

27 Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví jednotky: % Obrázek 1 Mapa oblastí ČR s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví období: poslední dostupný rok jednotky: % Obrázek 2 Mapa oblastí ČR s překročenými cílovými imisními limity pro ochranu zdraví (bez zahrnutí ozonu) období: poslední dostupný rok jednotky: % Obrázek 3 Mezinárodní srovnání podílu populace vystavené průměrné roční koncentraci suspendovaných částic [μg.m -3 ], 2009 typ obrázku: mapa období: poslední dostupný rok jednotky: % Tabulka 1 Navýšení celkové roční úmrtnosti o předčasná úmrtí pro ČR období: 2006 poslední dostupný rok jednotky: [počet předčasných úmrtí] rozpětí a (střední hodnota) zdroj dat: SZÚ Tabulka 2 Rozpětí hodnot karcinogenního populačního rizika pro hodnocené typy lokalit (hodnocen As, Ni, BaP a benzen) v městech nad 5 tis. obyvatel (cca 5 mil. obyvatel ČR) období: 2006 poslední dostupný rok jednotky: [rozpětí hodnot karcinogenního populačního rizika] min a max zdroj dat: SZÚ Metadata Zdroje dat ČHMÚ, SZÚ, EUROSTAT Použité jednotky %, [μg.m -3 ], [počet předčasných úmrtí] rozpětí a (střední hodnota), [rozpětí hodnot karcinogenního populačního rizika] min a max Dílčí data Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (území, na kterém došlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví, [%]) Oblasti s překročenými cílovými imisními limity (území, na kterém došlo k překročení imisních limitů pro ochranu zdraví, [%]) Procento území ČR a obyvatel ČR vystavených nadlimitní průměrné 24hodinové koncentraci suspendovaných částic PM 10 Procento území ČR a obyvatel ČR vystavených nadlimitní průměrné roční koncentraci benzo(a)pyrenu Počet a procento stanic, na kterých bylo zaznamenáno překročení imisních limitů pro zbývající znečišťující látky ovzduší 27

28 Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví Rozpětí ročních průměrů PM 10 a PM 2,5 v jednotlivých typech městských lokalit Rozpětí hodnot odhadu zdravotních rizik (ILCR) pro BaP a těžké kovy Počet úmrtí v ČR Geografický rozsah dat ČR, EU Frekvence aktualizace dat roční Odpovědnost za hodnocení Mgr. Tereza Ponocná, CENIA Metodologie pro výpočet indikátoru, resp. jednotlivé grafy Hodnocení kvality ovzduší v České republice je za uplynulý rok prováděno každoročně. Hlavním ukazatelem je porovnání naměřených koncentrací (příslušných agregovaných údajů) s platnými imisními a cílovými limity. Důležitým nástrojem pro hodnocení kvality ovzduší jsou mapy plošného rozložení imisních charakteristik znečišťujících látek (dále mapy), které zobrazují imisní situaci na celém území ČR. Metodika konstrukce map v GIS (geografický informační systém) byla vyvinuta v ČHMÚ (projekty VaV, ETC/ ACC) a umožňuje plošně, s jistou přesností, vyjádřit koncentrace škodlivin i na území, na kterém neměří žádná monitorovací stanice. Věrohodnost map se zvyšuje s lepším pokrytím území monitorovacími stanicemi s přihlédnutím ke geomorfologii terénu a klimatickým oblastem. (Členitost ČR a klimatická rozmanitost je důvodem potřeby většího počtu měřicích stanic.) Pro větší přesnost map je nejdříve konstruována zvlášť pomocná mapa pro městská a zvlášť pro venkovská území a výsledná mapa následně vzniká jejich sloučením podle daného algoritmu. V roce 2005 došlo k zpřesnění metodiky mapování a při konstrukci map polí koncentrací PM 10 bylo poprvé použito modelu, který kombinuje model SYMOS, evropský model EMEP a nadmořskou výšku s naměřenými koncentracemi na venkovských pozaďových stanicích. V roce 2009 byla metodika opět zpřesněna, a to aplikací modelu CAMX. Model SYMOS započítává emise z primárních zdrojů. Sekundární částice a resuspendované částice, které v emisích z primárních zdrojů zahrnuty nejsou, zohledňují modely EMEP a CAMX. Metodika mapování benzo(a)pyrenu byla v průběhu let zpřesňována. Kromě navýšení počtu monitorovacích stanic došlo v roce 2006 k zpřesnění metodiky mapování. V roce 2006 se následně řada měst a obcí začlenila do území s překročeným cílovým imisním limitem pro BaP. Navýšení celkové úmrtnosti bylo počítáno z rozpětí měřených hodnot v ČR a ze středních hodnot pro ČR, pro hodnoty ročního průměru PM μg.m -3 hodnoceno jako 0, hodnoty celkové roční úmrtnosti byly převzaty z podkladů ČSÚ. Při přepočtu účinků PM 10 bylo použito doporučení WHO, které předpokládá střední zastoupení frakce PM 2,5 ve frakci PM 10 na hladině 50 % a odhad střední hodnoty zastoupení frakce PM 2,5 ve frakci PM 10 pro ČR na úrovni 75 %. Pro potřeby hodnocení zdravotních rizik byla data zpracována ve formě rozpěťových intervalů pro ČR, pro všechny městské stanice (celkem cca 5 mil. obyvatel) a pro vybrané typy městských lokalit (obytné bez dopravní zátěže a městské s dopravní zátěží). Uvedený postup nelze pro nedostatek údajů použít pro podrobnější rozlišení pro hodnocení zátěže obyvatel malých sídel (< obyvatel cca 5 mil. obyvatel). 28

29 Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví Doplňující informace související legislativa, odborné publikace Související legislativa (národní i evropská) a další závazky (např. mezinárodní smlouvy) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší Směrnice Rady 1996/62/ES, o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší Směrnice Rady 1999/30/ES, o mezních hodnotách pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxidy dusíku, suspendované částice a olovo ve vnějším ovzduší Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/69/ES, o mezních hodnotách pro benzen a oxid uhelnatý ve vnějším ovzduší Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES, o ozonu ve vnějším ovzduší Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES, o obsahu arsenu, kadmia, rtuti, niklu a polycyklických aromatických uhlovodíků ve vnějším ovzduší Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES, o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu předpis bude transponován do české legislativy novelizací zákona 86/2002 Sb., pravděpodobně v roce 2012 Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (Convention on Long-range Transboundary Air Pollution CLRTAP) Protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu (Goteborský protokol, Protocol to Abate Acidification, Eutrophication and Ground-level Ozone of 1999 Gothenburg Protocol) k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států ( další protokoly a úmluvy) Odborné publikace (odkazy na tištěné i on-line zdroje) EEA 2007: Air pollution in Europe str. Air pollution by ozone across Europe during summer Technical report No 5/ str. Šrám et al Teplice program the impact o fair polluution on human health. Environmental Health Perspectives 104: Kampa et al. 2008: Human health effects of air pollution. Environmental Pollution 151: WHO 2000: Air quality guidelines for Europe. 273 str. ISBN WHO 2006: WHO Air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide. Global update Summary of risk assessment. 22 str. Další zajímavé odkazy k tématu ČHMÚ úsek ochrany čistoty ovzduší Státní zdravotní ústav ČR kvalita ovzduší Centrální datový sklad EEA Informační systém statistiky a reportingu 29