Postavení a možnosti rozvoje logistické infrastruktury v Moravskoslezském kraji s důrazem na vybudování veřejného logistického centra ETAPA VI.

Transkript

1 Postavení a možnosti rozvoje logistické infrastruktury v Moravskoslezském kraji s důrazem na vybudování veřejného logistického centra ETAPA VI. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií z Operačního programu Infrastruktura

2 Číslo zprávy: E Červen, 2008 ETAPA VI. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Zodpovědný řešitel: Ing. Jan Famfulík, Ph.D. Vedoucí řešitel etapy: Ing. Jana Míková, Ph.D. Řešitelé: doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. doc. Ing. Petr Škapa, CSc. Ing. Vladimír Hranoš, Ph.D. Ing. Ivana Mahdalová, Ph.D. Ing. Jaromír Široký, Ph.D. Ing. Dušan Teichmann, Ph.D. Ing. Michal Dorda Ing. Leopold Hudeček Ing. Radek Krzyžanek Ing. Eva Ožanová Ing. Lubor Sobek Operační program: Infrastruktura, opatření 2.4 Číslo projektu: 28/ OPI/2 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 2

3 OBSAH POUŽITÉ ZNAČKY A SYMBOLY 1 VSTUPNÍ ANALÝZY PŘED VYBUDOVÁNÍM VEŘEJNÉHO LOGISTICKÉHO CENTRA 1.1 Analýza stavu veřejných logistických center v Evropě Definice a koncepce VLC Umístění VLC Infrastruktura a služby VLC Právní forma VLC Legislativa a financování VLC Sdružení a projekty veřejných logistických center Veřejná logistická centra v Evropě 1.2 Infrastruktura železniční dopravy v MSK Popis železniční infrastruktury v Moravskoslezském kraji SWOT analýza železniční infrastruktury v Moravskoslezském kraji 1.3 Infrastruktura silniční dopravy v MSK SWOT analýza silniční infrastruktury v Moravskoslezském kraji 1.4 Infrastruktura letecké dopravy v MSK Letiště Ostrava, a.s SWOT analýza CARGO dopravy na Letišti Ostrava, a.s. 1.5 Materiálové toky v Moravskoslezském kraji Doplňkový průzkum k analýze materiálových toků 1.7 Vytipované lokality pro umístění VLC Lokalita Mošnov Lokalita Bohumín - Vrbice Lokalita Horní Suchá Lokalita Stonava Lokalita Horní Tošanovice 2 NÁSTROJE PRO ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY NÁVRHU 2.1 Hodnocení lokalizace VLC v Moravskoslezském kraji 2.2 Pojmový model toků a činností ve VLC Pojmový model činnosti VLC relace kontejnery železnice - silnice Pojmový model činnosti VLC relace kontejnery silnice - železnice 2.3 Simulační model činností veřejného logistického centra 2.4 Popis jednotlivých variant konfigurace simulačního modelu Popis konfigurace varianty I simulačního modelu Popis konfigurace varianty II simulačního modelu Popis konfigurace varianty III simulačního modelu 2.5 VLC Mošnov Výsledky simulačních experimentů pro VLC Mošnov Změny intenzit silniční dopravy vyvolané nárůstem dopravy v důsledku výstavby VLC Mošnov Zatížení železničních tratí v MSK po výstavbě VLC Mošnov Emise ze silniční dopravy pro VLC Mošnov Emise z železniční dopravy pro VLC Mošnov Odhad stavebních nákladů pro VLC Mošnov 2.6 VLC Bohumín - Vrbice Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 3

4 2.6.1 Výsledky simulačních experimentů pro VLC Bohumín - Vrbice Změny intenzit silniční dopravy vyvolané nárůstem dopravy v důsledku výstavby VLC Bohumín - Vrbice Zatížení železničních tratí v MSK po výstavbě VLC Bohumín - Vrbice Emise ze silniční dopravy pro VLC Bohumín - Vrbice Emise z železniční dopravy pro VLC Bohumín - Vrbice Odhad stavebních nákladů pro VLC Bohumín - Vrbice 2.7 VLC Horní Suchá Výsledky simulačních experimentů pro VLC Horní Suchá Změny intenzit dopravy vyvolané nárůstem dopravy v důsledku výstavby VLC Horní Suchá Zatížení železničních tratí v MSK po výstavbě VLC Horní Suchá Emise ze silniční dopravy pro VLC Horní Suchá Emise z železniční dopravy pro VLC Horní Suchá Odhad stavebních nákladů pro VLC Horní Suchá 2.8 VLC Stonava Výsledky simulačních experimentů pro VLC Stonava Změny intenzit dopravy vyvolané nárůstem dopravy v důsledku výstavby VLC Stonava Zatížení železničních tratí v MSK po výstavbě VLC Stonava Emise ze silniční dopravy pro VLC Stonava Emise z železniční dopravy pro VLC Stonava Odhad stavebních nákladů pro VLC Stonava 3 ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Veřejné logistické centrum Interporto Di Padova (Itálie) Příloha č. 2: Veřejné logistické centrum BILK - Budapesti Intermodalis Logistikai Kozpont (Maďarsko) Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 4

5 1 VSTUPNÍ ANALÝZY PŘED VYBUDOVÁNÍM VEŘEJNÉHO LOGISTICKÉHO CENTRA 1.1 Analýza stavu veřejných logistických center v Evropě Veřejná logistická centra (VLC) vznikají za účelem spolupráce různých druhů doprav, koncentrace přepravních proudů, možnosti přístupu k panevropským dopravním koridorům, odstranění těžké silniční dopravy z obytných území a dálkových komunikací, jakož i zajištění přístupu k informačním technologiím. VLC podstatným způsobem rozšiřují dosavadní funkci překladišť zboží mezi různými druhy dopravy a zmenšují podíl živé práce. V porovnání s klasickým zasilatelstvím přinášejí zákazníkovi vyšší efektivnost, spočívající např. v minimalizaci nákladů vyvolaných stavem zásob v distribučních řetězcích [1] Definice a koncepce VLC Veřejné logistické centrum je definováno jako ohraničený prostor, zahrnující všechny aktivity související s logistikou, uskutečňované různými provozovateli, jak v národních, tak i v mezinárodních logistických řetězcích. Tito provozovatelé mohou být také vlastníci nebo nájemci budov a zařízení (skladiště, centra příjmu a třídění zásilek, skladovací plochy, kanceláře, parkoviště atd.), která jsou v centrech zřízena. Aby byla dodržena pravidla volné konkurence, veřejné logistické centrum musí být přístupno pro všechny subjekty zapojené do prováděných činností. VLC musí být také vybaveno všemi veřejnými zařízeními k provádění zmíněných operací. Je-li to možné, mělo by také obsahovat veřejné služby pro personál a vybavení uživatelů. Za účelem podpory kombinované přepravy musí být veřejné logistické centrum pokud možno vybaveno vhodnou infrastrukturou (silniční, železniční, námořní, vnitrozemské vodní cesty, letecké systémy). Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 5

6 Pro zajištění koordinace a kooperace je zásadní, aby veřejné logistické centrum bylo řízeno neutrálním subjektem, přičemž je upřednostňováno partnerství veřejného a soukromého sektoru. Veřejné logistické centrum musí být v souladu s evropskými normami a požadavky jakosti, aby bylo možné poskytnout rámec pro komerční a udržitelná dopravní řešení [2]. Koncepce veřejných logistických center je založena na třech hlavních pilířích: 1. územní plánování spolu s racionalizací infrastruktury, 2. kvalita přepravy, 3. vývoj intermodality. Územní plánování a racionalizace infrastruktury Z výše uvedené definice VLC jako ohraničeného prostoru pro logistiku je zřejmé, že se předpokládá územní plánování a racionalizace infrastruktury za účelem optimálního využití území, ochrany životního prostředí (proti frekventovanému pohybu silničních vozidel narušujících přilehlé prostory) a výstavba infrastruktury podle zvláštních podmínek založených na provozních požadavcích. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 6

7 Kvalita přepravy Vysoká kvalita služeb je nepochybně jeden z nejdůležitějších prvků v zajištění konkurenceschopnosti. Globalizace, nárůst přepravy zboží a rostoucí konkurence mezi všemi regionálními výrobními oblastmi nutí průmysl k nalezení účinnějších přepravních a logistických řešení, tedy odstranění překážek a neekonomičnosti. Klíčová je specializace. Veřejná logistická centra mohou nabídnout nejlepší řešení ve vztahu k logistice, přepravě a skladovacím činnostem pro spádovou oblast určitého výrobního sektoru. To zahrnuje jak kontrolu nárůstu nákladů na přepravu, tak konkurenceschopnosti průmyslové produktivity. Hlavní cíl všech společností pracujících ve veřejném logistickém centru je zajištění vysoké úrovně kvality, dosažené následujícím způsobem: 1. optimalizace logistického řetězce, 2. optimalizace využití vozidel, 3. optimalizace využití skladů, 4. optimalizace organizace pracovní síly, 5. snížení celkových nákladů na přepravu, 6. snížení celkových nákladů na distribuci, 7. snížení mzdových nákladů, 8. zvýšení celkového obratu dopravce. Vývoj intermodality Silniční přeprava je stále nejpoužívanější způsob přepravy v Evropě. Poptávka po silniční přepravě konstantně stoupá více než 20 let při stálém poklesu železniční nákladní přepravy. Z toho vyplývají nejdůležitější cíle veřejných logistických center: konsolidace přepravních proudů řízených přepravními a logistickými operátory, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 7

8 nabídka vhodných přepravních a synergických řešení (železniční / silniční / vodní vnitrozemská / námořní přeprava), využívání ucelených vlaků a říčních člunů pro přepravu na velké vzdálenosti Umístění VLC Umístění veřejného logistického centra je klíčový faktor pro všechny dopravce, jejichž hlavní aktivitou je přeprava zboží z jednoho místa na druhé s použitím různých dopravních prostředků. Optimalizace nebo redukce času dodání do místa určení nebo do následujícího místa logistického/přepravního řetězce je jeden z prvků, který může hrát důležitou roli při výběru dopravce. Zajištění plynulosti dopravy mezi všemi dopravními uzly a koordinace všech dopravních prostředků patří k úkolům logistického centra. To je důvod, proč je většina evropských veřejných logistických center umístěna v centrálním bodě přepravních a distribučních činností. Umístění v centrálním bodě znamená být v blízkosti hlavních železničních tratí, silnic a vodních cest. Veřejná logistická centra jsou mimo vhodného dopravního spojení většinou umístěna mimo potenciálně konfliktní oblasti (např. vysoká hustota populace), a proto umožňují nepřetržitý provoz. Poskytují vhodný přístup jak k dálkové dopravní síti, tak také k místům doručení v městských oblastech Infrastruktura a služby VLC Nejdůležitější části infrastruktury ve veřejném logistickém centru jsou skladovací plochy, které jsou součástí také intermodálního / multimodálního terminálu. Skladovací plocha je část infrastruktury, kde subjekt nejčastěji provádí svou obchodní činnost. Existují různé druhy ploch podle druhu aktivity, s jakou dopravce zachází a manipuluje se zbožím: běžná skladiště pro uskladnění, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 8

9 velká skladiště (pro logistické činnosti), skladiště s překládkovou kolejí, skladiště s nakládací rampou, klimatizovaná skladiště. Intermodální terminál je obvykle složen z jednoho nebo více silničních jízdních pruhů umístěných podél železničních kolejí a přiléhajícího prostoru pro ložné operace s využitím portálových jeřábů nebo mobilního manipulačního zařízení. Je-li to uskutečnitelné, je intermodální terminál napojen také na vnitrozemské vodní cesty a námořní spojení. VLC umožňují úspory nákladů na zajištění základního vybavení, jako elektřina, telekomunikace atd., a mohou poskytnout zařízení, jejichž instalace by jinak nebyla ekonomická, jako: servisní služby vozidel, čistící zařízení, centrální odpadové hospodářství, centrální údržba, centrální bezpečnostní služby, veřejné dopravní spojení apod. Veřejné logistické centrum je zjednodušeně místo, plánované a vybudované za účelem nejlepšího řízení všech aktivit zahrnutých do logistických činností. VLC neobsahuje pouze infrastrukturu, ale také služby nutné pro zajištění a odpovídající potřebám vznikajícím prvotní přepravní činností. Ke službám, které se běžně vyskytují ve veřejných logistických centrech, patří: oddělení celního úřadu, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 9

10 pošta, veřejný telefon, veřejná autobusová doprava, místa pro parkování, restaurace, kavárny, čerpací stanice s možností čištění vozidel atd Právní forma VLC Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP - Private-Public Partnership) je nejrozšířenější a nejúčinnější právní formou pro společnosti řídící veřejná logistická centra. Kapitál je vlastněn soukromými a veřejnými společníky v různých procentuálních podílech. Ve většině případů jsou orgány veřejné správy většinovým vlastníkem společnosti. Volba modelu PPP i spoluodpovědnost orgánů veřejné správy jsou spojeny s důvody financování, infrastruktury a plánování. Budování veřejných logistických center zahrnuje již od počátku velké investice pro výstavbu nejen velkých skladišť, ale také napojení vysokokapacitních dopravních sítí. Vzhledem k tomu, že projekt VLC je dlouhodobý, přinejmenším v počáteční fázi nepředstavuje výnosný obchod pro soukromé investory, a proto je finanční podpora orgánů veřejné správy klíčová pro jejich rozvoj. Veřejné logistické centrum z pohledu velikosti, které může dosáhnout (miliony čtverečních metrů), a důsledků, které má na regionální ekonomiku, se stává částí velkého regionálního územního rozvojového plánu, představující základ všech infrastrukturních a územních realizací. mezi: Na základě výše uvedeného jsou podíly kapitálu veřejného logistického centra upsány národní a regionální orgány veřejné správy, národní a regionální železniční společnosti, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 10

11 regionální asociace dopravců, obchodní komory, banky, pojišťovny, průmyslové asociace apod. Charakteristika projektu PPP Právní předpisy v zemích, kde jsou projekty Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) rozvinuty, nedefinují přesně pojem PPP. Obvykle se ale pojmem PPP míní projekty, které mají některé z následujících charakteristik: zadavatel přenáší na soukromého dodavatele (koncesionáře) odpovědnost a rizika, která by v tradiční formě zajištění infrastruktury či služeb nesl sám (např. riziko vyšších nákladů, zpoždění výstavby apod.), je budována obvykle hmotná infrastruktura, případně i jiné projekty spočívající v zajištění služeb (provoz počítačových systémů atd.), náklady projektu spočívají nejen v nákladech výstavby a poskytování služeb, ale i postupné výměně a údržbě infrastruktury během životního cyklu projektu, koncesionář vybudování infrastruktury sám financuje (z větší části úvěrem) a náklady na její vybudování jsou nepřímo spláceny během trvání smlouvy veřejným sektorem nebo uživatelem služeb (dle [3]). Smluvní vztah účastníků PPP Jak uvádí [3], zadavateli projektů mohou být stát (ministerstva jako jeho organizační složky), státní podniky, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace na všech úrovních. Každý zadavatel je právnickou osobou a je způsobilý být stranou soukromoprávních práv a závazků. Na koncesionáře ovšem nemůže převést více práv než má sám. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 11

12 V PPP projektech nevystupuje žádný zadavatel v tzv. vrchnostenské roli, ale v roli rovnocenného partnera, který za veřejné peníze nakupuje veřejné služby. Zadavatel a koncesionář uzavírají koncesní smlouvu, tedy dlouhodobou smlouvu na realizaci projektu, jehož předmětem je poskytování veřejných služeb. Zákon o koncesních smlouvách a koncesním řízení stanoví, jaké náležitosti musí koncesní smlouva obsahovat: 1. závazek koncesionáře poskytovat služby nebo i provést dílo, 2. závazek zadavatele umožnit koncesionáři brát užitky z poskytování služeb nebo užívání díla, přičemž část zadavatelova plnění může být v penězích, 3. požadavek, aby podstatnou část rizik spojených s braním užitků nesl koncesionář, 4. stanovení důvodů, pro které může dojít k předčasnému ukončení smlouvy, 5. vymezení právních vztahů stran k majetku, který je určen k realizaci koncesní smlouvy, 6. stanovení pravidel vypořádání vztahů k majetku. Obvyklá struktura právních vztahů a dokumentů mezi účastníky PPP transakce Obr. č. 1.1: Struktura právních vztahů v PPP. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 12

13 Obvyklé peněžní toky v PPP transakcích Obr. č. 1.2: Peněžní toky v PPP transakcích Legislativa a financování VLC V současné legislativě Evropské unie (EU) i České republiky (ČR) lze nalézt oblasti podpory související s VLC (kombinovaná přeprava, infrastruktura, železniční doprava atd.). Jak uvádí [1], Evropská unie poskytuje pro oblast dopravy podporu prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Fondu soudržnosti (FS). Česká republika v Národním rozvojovém plánu ČR na léta navrhuje realizovat pomoc EU prostřednictvím operačních programů - pro oblast dopravy je to Operační program Doprava. V ČR bude možno využít finanční podpory z příslušných regionálních operačních programů při výstavbě napojení VLC. Např. v případě spojovací komunikace, kdy vlastníkem bude stát, bude možná podpora až 100 %, v případě soukromého vlastnictví pouze %. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 13

14 Program Marco Polo se týká podpor zprostředkujících akcí, které zlepší synergii (kooperaci) v železničním odvětví lepším využíváním současných infrastruktur, a to pokud mají na evropské úrovni inovační charakter, především v oblasti logistiky, infrastruktury nebo poskytovaných služeb, a povedou k převodu dopravy ze silnice na železnici. Nesmí však vést k porušení hospodářské soutěže na trhu mezi alternativními druhy dopravy a dopravou silniční Sdružení a projekty veřejných logistických center V Evropě existují asociace a projekty, které sdružují a zastřešují veřejná logistická centra jak na národní, tak i mezinárodní úrovni, s cílem jejich vzájemné kooperace, stimulace, výzkumu, vývoje apod. EUROPLATFORMS - Evropská asociace veřejných logistických center Asociace stála u diskusí, vývoje a vzniku veřejných logistických center, včetně formulování definice VLC. V současné době je významným partnerem při vzniku projektů podpory EU v oblasti aplikace informačních technologií, posuzování kvality VLC a intermodálních sítí. Do asociace patří v současné době více než 40 veřejných logistických center v Evropě, ze zemí: Dánsko, Francie, Německo, Řecko, Portugalsko, Španělsko, Maďarsko, Ukrajina. Deutsche GVZ-Gesellschaft mbh (DGG) Společnost je zastřešující organizací pro německá veřejná logistická centra. Reprezentuje společné zájmy projektantů a provozovatelů VLC. DGG zajišťuje kooperaci mezi různými (národními a mezinárodními) platformami pro logistiku, včetně intermodálních přepravních řetězců a harmonizovaných standardů služeb ve VLC. DGG není pouze asociace, ale také aktivní člen v logistickém výzkumu a v konzultacích projektů. DGG tak zajišťuje funkci organizátora workshopů a dalších rozšířených aktivit. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 14

15 Ke členům DGG patří v Německu VLC: Lübeck, Rostock, Emsland, Bremen, Berlin, Frankfurt / O., Magdeburg, Rheine, Herne/Emscher, Kassel, Leipzig, Erfurt, Südwestsachsen, Dresden, Koblenz, Trier, Nürnberg, Stuttgart, Regensburg, Augsburg, Weil/Rhein. V Rakousku pak pod působnost DGG spadá VLC Graz. Projekt FREIA - Vytváření sítě evropských veřejných logistických center Projekt FREIA byl v letech částí 4. rámcového programu EU pro výzkum a technický rozvoj. Hlavním cílem projektu byla stimulace komerčních vztahů mezi evropskými intermodálními veřejnými logistickými centry, čímž se měl zlepšit podíl intermodální přepravy na trhu. Původ vzniku projektu FREIA vycházel ze skutečnosti, že intermodální přeprava nedosahuje dostatečného podílu na evropském trhu. Obzvlášť malé a střední podniky používají ve velké míře tradiční řešení silniční přepravy na velké vzdálenosti. Proto je důležité vytvořit intermodální řešení přepravy jak pro malé a střední podniky, tak pro podniky velké. Jedním z hlavních problémů přepravního trhu je, že není otevřený pro přepravní činnost malých a středních podniků. Nejsou pro ně dostupná mnohá klíčová zařízení a potřebují přesnější informace týkající se nabízených služeb a zařízení, která jsou poskytována ústředními body intermodální přepravy - veřejnými logistickými centry. Projekt FV-2000 Projekt asociace EUROPLATFORMS FV-2000 byl spolufinancován Evropskou komisí ze 4. rámcového programu a zahrnoval případovou studii několika veřejných logistických center s intermodálními terminály. Studie byla provedena v devíti zemích a 140 organizacích provádějících činnost uvnitř VLC vybavených intermodálními službami. Ze závěrů projektu vyplývá: model integrovaného logistického centra je výhodnější než neintegrovaný model, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 15

16 koncentrace přepravních a logistických činností v rozlehlejší infrastruktuře je vhodnější a účinnější než několik menších intermodálních terminálů rozmístěných v oblasti, koordinované plánování a financování je nezbytné pro vývoj veřejných logistických center a intermodality Veřejná logistická centra v Evropě Veřejná logistická centra se dělí podle počtu stýkajících se dopravních systémů na tyto základní druhy: bimodální (např. silniční a železniční doprava), trimodální (např.silniční, železniční a vodní doprava), multimodální. Podrobnější charakteristiky dvou vybraných veřejných logistických center v Evropě jsou uvedeny v přílohách č. 1 a 2. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 16

17 VLC v provozu VLC ve výhledu a výstavbě VLC ve vědeckých studiích Obr. č. 1.3: Rozložení VLC v Evropě (stav k roku 2003). Bimodální VLC se nacházejí především v oblastech západní a severní Evropy na území států: Německo, Dánsko, Francie, Španělsko, Itálie a dalších. Všechna veřejná logistická centra Evropy jsou uvedena na mapě (viz obrázek č. 1.3) [4]. Trimodální VLC se nacházejí v blízkosti námořních přístavů, zejména v oblastech Pobaltí, Skandinávie, Velké Británie, Francie, Španělska atd., nebo v blízkosti vnitrozemských vodních cest, např. řek Dunaj, Mohan, Rýn apod. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 17

18 1.7 Vytipované lokality pro umístění VLC Výběr lokality pro umístění VLC je závislý na mnoha faktorech. Vlastní metodika hledání počtu a lokalizace logistických center je náročná. Pomocí metod operačního výzkumu, tj. sestavování lokalizačních modelů, vycházíme z následujících vstupních údajů: geografické rozložení poptávky po distribuovaném zboží, přepravní náklady jednotlivých druhů doprav, přepravní vzdálenosti mezi logistickým centrem a obsluhovanými zákazníky, náklady na řízení zásob, úrokové míry. K dalším údajům potřebným pro lokalizaci logistického centra patří např. nabídka celkové plochy, prodejní cena za m 2, rozvoj infrastruktury, dopravní spojení (nejbližší dálnice, letiště, železnice, vlečka, dostupnost veřejné osobní dopravy, vzdálenost od nejbližšího velkého města apod.). Cílem bylo vytipovat 2 typy lokalit a to: lokality umožňující okamžitou výstavbu VLC, lokality pro očekávanou výstavbu VLC kolem roku 2020 (využití tzv. brownfieldů ) Lokalita Mošnov Cílem záměru je vybudování významného logistického centra v MSK s využitím kontejnerizace a leteckého carga. Investice umožní ekonomicky výrazně lépe zhodnotit stávající plochy letiště Mošnov, které nejsou dosud využívány. Záměr je v souladu s cíli evropské dopravní politiky a podporuje přesun části přepravních výkonů ze silnice na železnici v regionu s mimořádnou intenzitou nákladní dopravy a posiluje také význam letiště Mošnov. Cílem je vybudování provozního celku skladových hal a přidružených prostor pro tok zboží s využitím železniční vlečky průmyslové zóny Mošnov s možností napojení na letecké cargo. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 18

19 Využívání nově pořízené investice veřejného logistického centra Mošnov povede ke zvýšení intermodality a k omezení dynamiky nárůstu silniční dopravy při přepravě zboží na velké vzdálenosti. Obr. č. 1.26: Letecký snímek s vyznačeným umístěním VLC Mošnov. Letiště Mošnov a průmyslová zóna Mošnov včetně VLC Mošnov jsou z hlediska okolní komunikační sítě umístěny v oblasti mezi významnými mezinárodními, republikovými i krajskými komunikacemi. Významným faktorem je pak blízkost významného trans - evropského multimodálního koridoru označeného jako větev B koridoru VI., který je přibližně veden v trase Katowice - Bohumín - Ostrava - Brno. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 19

20 Dopravně významnými komunikacemi pro obsluhu VLC v Mošnově jsou dálnice D47 (zprovoznění se předpokládá v roce 2008), silnice I. třídy 48, 58 a silnice II. třídy 464. V blízkosti veřejného logistického centra Mošnov se nacházejí tyto stávající tratě: celostátní trať Bohumín - Přerov, regionální trať Studénka - Veřovice, vlečka Letiště Mošnov, vlečka Sedlnice. Za účelem zpřístupnění Letiště Mošnov veřejnou železniční dopravou se navrhuje zřídit mezi železniční stanicí Sedlnice a Letištěm Mošnov novou odbočku z železniční tratě ze stanice Sedlnice do nově uvažované stanice Letiště Mošnov. Celková délka odbočky od cca v km 6,531 v úseku Studénka - Sedlnice do ukončení zarážedlem v dopravně Letiště Mošnov činí 3,088 km. Traťový úsek bude provozován jako jednokolejný. Celá trať ze stanice Studénka přes odbočku Sedlnice do stanice Mošnov bude trakce stejnosměrné elektrické 3 kv s předpokládanou traťovou rychlostí 90 km/h, traťová třída D4 (22,5 t / 8 t). V souvislosti s výstavbou odbočky Sedlnice - Letiště Mošnov bude provedena optimalizace stávající trati Studénka - Sedlnice. V traťovém úseku Studénka - Sedlnice se předpokládá vybudování výhybny Bartošovice o třech dopravních kolejích s délkou 700 m. Trať by měla být elektrifikována systémem 3 kv se zřízením trakčního vedení v úseku Studénka - Letiště Mošnov. Na trati dojde ke zvýšení traťové rychlosti na 100 km/h. Traťová třída bude upravena na D4. Trať a stanice budou vybaveny traťovým a staničním zabezpečovacím zařízením 3. kategorie elektronického typu. Uvažovaná vlečka průmyslové zóny Mošnov (dle předpokladů Krajského úřadu Moravskoslezského kraje) bude zaústěna do kontejnerového terminálu se zaměřením na překládku silničních vozidel. Ve veřejném logistickém centru Mošnov se předpokládá možnost napojení leteckého carga na VLC Mošnov. Předpokládá se vybudování skladů a potřebných překládkových míst, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 20

21 paletizace kusových zásilek, jejich třídění a následná distribuce. Pro překládku mezi železniční a silniční dopravou se pro VLC předpokládá využití kontejnerového terminálu. Vymezená plocha v průmyslové zóně Mošnov umožňuje navrhnout: 4 překládkové koleje umístěné přímo pod portálovými jeřáby délky cca 600 m, 1 kolej vjezdovo - odjezdovou a zároveň objízdnou kolej, 1 kolej výtažnou délky cca 650 m. Pro zásobování průmyslové zóny elektrickou energií je uvažováno s vybudováním vedení VVN 110 kv z Příbora a samostatné rozvodny 110/22 kv v areálu průmyslové zóny. Zásobování plynem a vodou bude řešeno ze stávajících sítí Lokalita Bohumín - Vrbice Dalším místem pro vybudování veřejného logistického centra v rámci Moravskoslezského kraje je prostor přednádraží Bohumín - Vrbice. Návrh na vybudování VLC včetně kontejnerového terminálu v prostoru přednádraží Bohumín - Vrbice představuje logistické centrum na transevropském multimodálním dopravním koridoru VI.B. Centrum bude koordinovat, synchronizovat a optimalizovat práci na dopravní síti, která je v území prezentovaná dálnicí D47, plánovanou rychlostní silnicí R67, silnicemi I/58 a I/67, II. a III. tranzitním železničním koridorem, uvažovanou oderskou vodní cestou a spoluprácí s leteckou cargo dopravou z letiště Ostrava - Mošnov. Jeho prioritou bude kontejnerové překladiště s realizací kombinované přepravy na velké vzdálenosti mezi podobnými evropskými centry. Umístění VLC a terminálu je upraveno podle řešení ÚPN města Bohumín včetně příjezdové páteřní komunikace. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 21

22 Obr. č. 1.27: Letecký snímek s umístěním VLC Bohumín - Vrbice. Dopravně významnými komunikacemi pro obsluhu veřejného logistického centra ve Vrbici jsou dálnice D47, silnice I/56, I/58 a I/67, okrajově jsou to pak silnice II/466, II/470, II/471, II/477 a plánovaná rychlostní silnice I/67. Základní železniční spojení řešeného území s ostatním územím státu zajišťují především dvě tratě celostátní, které slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě. Je to železniční trať č. 270 (Praha - Olomouc - Přerov - Ostrava - Bohumín) a trať č. 320 (Bohumín - Dětmarovice - Petrovice u Karviné - státní hranice s Polskem a Dětmarovice (Petrovice u Karviné) - Mosty u Jablunkova - státní hranice se Slovenskem), které navazují na dopravní systém sousedního Polska a Slovenska. Tratě jsou součástí páteřního systému ČR a jsou postupně modernizovány v rámci tzv. tranzitních železničních koridorů na rychlost do 160 km/h. Další celostátní tratí v zájmovém území je trať č. 321 (Ostrava - Svinov - Český Těšín se spojkou Polanka nad Odrou - Ostrava - Vítkovice), která spojuje tratě č. 270 a 320 přes Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 22

23 jižní části Ostravy a Havířov, trať č. 323 (Ostrava hl. n. - Frýdek - Místek - Frenštát - Valašské Meziříčí) a hraniční přechodový úsek s Polskem - trať č. 832 (Bohumín - Chalupki). Mezi dráhy regionální se řadí trať č. 322 (Český Těšín - Frýdek - Místek) a hraniční přechodový úsek č. 835 (Český Těšín - Cieszyn). Zásobování logistického centra elektrickou energií je uvažováno z rozvodny 110/22 kv v Bohumíně - Pudlově. Nutností však bude realizace přeložek VVN , případně VVN Zásobování plynem bude řešeno ze stávající sítě. V blízkosti centra se nachází předávací stanice plynu. Zásobování vodou bude řešeno z vodovodního řadu vedeného podél stávající silnice I/ Lokalita Horní Suchá Kromě Ostravy a jejího blízkého okolí je vhodné uvažovat o umístění VLC i mimo tuto lokalitu. Vzhledem k předpokládanému rozšíření příhraniční spolupráce mezi ČR, Slovenskem a Polskem a především příhraničních okresů a vojvodství, je vhodné uvažovat o umístění VLC v prostoru v blízkosti hranic a hraničních přechodů. Takovými lokalitami by mohly být opuštěné areály bývalých průmyslových závodů, jimi využívané prostory a sousedící plochy. Takovýchto areálů nazývaných brownfieldy je v okolí Ostravy velké množství. Směrem k hranicím s Polskou republikou a Slovenskem se tyto prostory nacházejí především v bývalém okrese Karviná. Toto území bylo a v současné době ještě je dlouhodobě ovlivňováno důlní činností těžebních závodů. V opuštěných lokalitách po ukončení těžby černého uhlí dochází k postupné stabilizaci území a uklidnění projevů hlubinného dobývání na povrch a objekty na povrchu umístěné. Tyto prostory je po rekultivaci a sanaci možno znovu užívat a tak zajistit znovuoživení uvedeného území včetně sociálních dopadů na široké okolí. Mezi vhodné lokality pro umístění VLC na Karvinsku je možno zařadit prostor v katastru obce Horní Suchá v blízkosti bývalého Dolu František. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 23

24 Obr. č. 1.28: Letecký snímek s umístěním VLC Horní Suchá. Řešené území je napojeno na ostatní území především prostřednictvím silnice I/11, která je vedena správním územím sousedního Havířova. V rámci nadřazené územně plánovací dokumentace je navrženo přeložit její trasu do nové polohy přes katastr Horní Suché, tedy do bezprostřední blízkosti navrhované zóny. Výhledově je pak uvažováno s novou rychlostní silnicí R46, která propojí dálnici D47 z dálničního uzlu Bohumín - Vrbice se silnicí R48 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 24

25 v prostoru Třanovic (okres Frýdek - Místek) s následným pokračováním kolem Třince na hraniční přechod na Slovensko v Mostech u Jablunkova. Tato komunikace umožní rychlý přístup z Třinecka a Karvinska na D47 a R48, odlehčí pohraniční silnici I. třídy č. 67 a doplní síť dálnic a rychlostních komunikací v prostoru Ostravského kraje. Podle návrhu pobočky ŘSaD v Brně je pracovně označena R67 a v pokračování od R48 jako R11 (v předchozích dokumentech měla v celé délce označení H11). Spojení řešeného území se sousedními okresy budou zajišťovat mimo výše uvedené tahy především silnice I/59, I/67 a silnice II/474 a II/475. Silniční spojení s Polskem bude zajištěno přes hraniční přechody, z nichž hlavní význam budou mít přechody v Bohumíně (I/67, I/58), ve Věřňovicích (D47) a v Chotěbuzi (I/48). Základní železniční spojení řešeného území s ostatním územím státu zajišťují především dvě tratě celostátní. Je to železniční trať č. 270 (Praha - Olomouc - Přerov - Ostrava - Bohumín) a trať č. 320 (Bohumín - Dětmarovice - Petrovice u Karviné - státní hranice s Polskem a Dětmarovice (Petrovice u Karviné) - Mosty u Jablunkova - státní hranice se Slovenskem), které navazují na dopravní systém sousedního Polska a Slovenska. Tratě jsou součástí páteřního systému ČR a jsou postupně modernizovány v rámci tzv. tranzitních železničních koridorů na rychlost do 160 km/h. Mezi ostatní celostátní tratě, které se v zájmovém území nacházejí, patří trať č. 321 (Ostrava - Svinov - Český Těšín se spojkou Polanka nad Odrou - Ostrava - Vítkovice), která spojuje tratě č. 270 a 320 přes jižní části Ostravy a Havířov. Obsluha areálu VLC Horní Suchá se předpokládá využitím stávající vlečkové koleje vedoucí z žst. Havířov přes provozní stanici (pst.) Prostřední Suchá, pst. ÚZK (Ústřední závod Karviná) a pst. Karviná Doly zpět na koleje ČD v žst. Louky nad Olší nebo v žst. Bohumín. Napojení na celostátní tratě je tedy možné v železniční stanici Havířov na trati č. 321, v žst. Louky nad Olší na trati č. 320 nebo v žst. Bohumín na trati č Zásobování elektrickou energií, vodou a plynem lze řešit ze stávajících sítí technické infrastruktury vedených v blízkosti lokality. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 25

26 1.7.4 Lokalita Stonava Tato lokalita se nachází v těsném sousedství Dolu ČSM Sever na katastru obce Stonava. Obr. č. 1.29: Letecký snímek s vyznačením VLC Stonava. Řešené území je napojeno na nadřazenou komunikační síť především prostřednictvím silnice II/475, která je vedena správním územím Stonavy. Ta umožňuje napojení na silnici I/11 v Havířově a silnici I/67 v Karviné. Spojení řešeného území se sousedními okresy budou zajišťovat mimo výše uvedené tahy především silnice I/59, silnice II/475 a výhledový tah Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 26

27 R67. Silniční spojení s Polskem bude zajištěno přes hraniční přechody, z nichž hlavní význam budou mít přechody v Bohumíně (I/67, I/58), ve Věřňovicích (D47) a v Chotěbuzi (I/48). Základní železniční spojení řešeného území s ostatním územím státu zajišťují především dvě tratě celostátní. Je to železniční trať č. 270 (Praha - Olomouc - Přerov - Ostrava - Bohumín) a trať č. 320 (Bohumín - Dětmarovice - Petrovice u Karviné - státní hranice s Polskem a Dětmarovice (Petrovice u Karviné) - Mosty u Jablunkova - státní hranice se Slovenskem), které navazují na dopravní systém sousedního Polska a Slovenska. Tratě jsou součástí páteřního systému ČR a jsou postupně modernizovány v rámci tzv. tranzitních železničních koridorů na rychlost do 160 km/h. Jsou také součástí evropského VI. multimodálního dopravního koridoru. Mezi ostatní celostátní tratě, které se v zájmovém území nacházejí, patří trať č. 321 (Ostrava - Svinov - Český Těšín se spojkou Polanka nad Odrou - Ostrava - Vítkovice), která spojuje tratě č. 270 a 320 přes jižní části Ostravy a Havířov. Obsluha areálu VLC Stonava se předpokládá využitím stávající vlečkové koleje vedoucí z žst. Albrechtice u Českého Těšína přes vlečkovou stanici ČSM Jih, ČSM Sever a provozní stanici Karviná Doly zpět na koleje ČD v žst. Louky nad Olší nebo žst. Bohumín. Napojení na celostátní tratě je tedy možné v železniční stanici Albrechtice u Českého Těšína na trati č. 321, v žst. Louky nad Olší na trati č. 320 nebo v žst. Bohumín na trati č Zásobování elektrickou energií, vodou a plynem lze řešit ze stávající sítí technické infrastruktury vedených v blízkosti lokality Lokalita Horní Tošanovice V rámci koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje je v prostoru Horních Tošanovic vytipována lokalita pro umístění kontejnerového terminálu, resp. logistického centra. Jedná se o záměr na zelené louce v komunikačním trojúhelníku, který je vymezen tahem R48 a silnicemi I/48 a I/68. Navržená plocha byla dále zpracována Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 27

28 v rámci DÚR Průmyslová zóna Horní Tošanovice. V současné době je celá zájmová plocha předmětem soukromého investičního záměru, s vybudováním veřejného logistického centra se nepočítá. Obr. č. 1.30: Letecký snímek průmyslové zóny Horní Tošanovice Areál navrhované průmyslové zóny (logistického centra) se nachází v prostoru křižovatky dvou významných silnic I. třídy. Jedná se o silnici I/48 a silnici I/68. Podél jižního okraje zóny je pak vedena rychlostní silnice R48, na kterou je silnice I/68 napojena mimoúrovňovou křižovatkou v prostoru mezi Horními Tošanovicemi a Hnojníkem. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 28

29 Areál zóny je napojen na stávající silniční síť a síť místních komunikací. Ze západního směru lze zónu napojit přes stávající místní komunikaci, která je napojena přímo do silnice I/48 s využitím odbočovacích a připojovacích pruhů. V současnosti je komunikace využívána i jako příjezd k odstavnému parkovišti. Pro dopravní obsluhu však napojení ze stávající místní komunikace není dostatečně kapacitní. S ohledem na tuto skutečnost a s přihlédnutím ke stávajícímu nevhodnému křížení silnic I/48 a I/68 je navržena úprava křížení na velkou okružní křižovatku o vnějším poloměru 80 m. Křižovatka je řešena bez průpletových úseků s přímým odbočením vpravo ze silnice I/68. Do ní pak budou zapojeny jak silnice I/48 a I/68, tak i stávající místní komunikace a příjezdová komunikace do areálu zajišťující dopravní obsluhu samotné zóny a jižní části zastavěného území Horních Tošanovic. V rámci studie dopravního napojení zóny je navrženo i přímé zapojení vnitřních komunikací do stávající silnice I/68. Toto řešení však přichází v úvahu až po vybudování rychlostního tahu R48 a následném převedení úseku silnice I/68 mezi MÚK a křižovatkou se silnicí I/48 do sítě silnic III. třídy. Podél jižního okraje zóny v souběhu s rychlostní silnicí R48 je vedena regionální trať č. 322 (Český Těšín - Frýdek - Místek). Případná vlečka pak bude odbočovat do zóny ze širé trati v traťovém úseku Hnojník - Dobrá u Frýdku - Místku. Konfigurace terénu umožňuje zřídit maximální délku vlečkových kolejí pouze 400 m. Z hlediska výškového musí vlečka překonat mimoúrovňově tah R48, což představuje maximálním stoupáním resp. klesáním koleje cca 20. Lokalita Horní Tošanovice není pro umístění veřejného logistického centra vhodná. Problematickým je zejména napojení na železniční síť, které je možné pouze mimoúrovňovým křížením s rychlostní silnici R48 a velmi krátká délka případných obslužných kolejí. K nepříznivému hodnocení dále přispívá i fakt, že případná zóna je v současné době soukromým investičním záměrem a limitem je i bezprostřední blízkost obytné zástavby a odmítavý postoj místních obyvatel. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 29

30 2 NÁSTROJE PRO ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY NÁVRHU 2.1 Hodnocení lokalizace VLC v Moravskoslezském kraji V následující podkapitole bude pozornost věnována problematice tvorby a řešení matematického modelu lokalizace veřejného logistického centra na území Moravskoslezského kraje. Snahou řešitelů je pochopitelně nalezení řešení optimálního nebo alespoň řešení přijatelného, které od řešení optimálního nebude příliš vzdáleno. Řešitelským týmem byl optimalizačním kritériem stanoven celkový přepravní výkon. Přepravním výkonem se rozumí přepravní práce (ukazatel zohledňující objem přepravy na danou vzdálenost) vykonaná za předem zvolenou časovou jednotku (např. jeden rok). Roční přepravní výkon je udáván v tunokilometrech za rok. Jako rozhodující období, za které bude celkový přepravní výkon počítán, bude zvolen rok, u nějž má řešitelský tým k dispozici údaje o materiálových tocích, tj. rok Celkový přepravní výkon Q ( v) při umístění veřejného logistického centra do místa v V, kde V je množina všech lokalit vytipovaných pro umístění veřejného logistického centra, lze pro potřeby řešeného projektu vyjádřit obecným vztahem: kde ( x, y) Q ( v) = Q( x, y) dx dy Ω (2.1) Q je přepravní výkon realizovaný do (z) veřejného logistického centra z (do) bodu uzavřené oblasti se souřadnicemi [, y] x. Pro potřeby řešeného projektu bude veřejné logistické centrum považováno za optimálně umístěné z hlediska přepravního výkonu, bude-li lokalizováno v místě charakterizovaném celkovým přepravním výkonem o velikosti * ( v) Q* ( v) min { Q( v) } Q, pro který platí : = (2.2) v V Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 30

31 Za účelem realizace praktického výpočtu bylo zapotřebí jednotlivé oblasti dekomponovat na dílčí segmenty, přičemž obecný vztah (2.1) pro výpočet celkového přepravního výkonu lze v uvedeném případě transformovat do podoby: ( v) = Q d m z (2.3) k l v ve kterém je: Q () v K celkový přepravní výkon při umístění veřejného logistického centra do místa v V, v d K vzdálenost těžiště l -tého segmentu k -té oblasti při lokalizaci veřejného kl logistického centra do místa v, v m kl K podíl materiálového toku připadající na l -tý segment k -té oblasti při lokalizaci veřejného logistického centra do místa v, z K v bivalentní proměnná, jejíž hodnota určuje, zda v lokalitě v bude ( z v = 1) nebude ( z v = 0) vybudováno veřejné logistické centrum. v kl v kl v, resp. Za účelem segmentace území Moravskoslezského kraje a využití vztahu (2.3) byla vytvořena pásma o šířce cca 10 km, přičemž pro další řešení se předpokládá, že místo reprezentující jednotlivý segment, ke kterému byla určována Euklidova vzdálenost, leží v místě těžiště dané plochy (segmentu). Do uvedeného bodu je pro další řešení soustředěn veškerý materiálový tok vycházející (končící) do (z) daného segmentu. Jednotlivé segmenty pochopitelně pokrývají pouze patřičnou část velikosti materiálového toku směřujícího do (z) dané oblasti, tj. např. do segmentu zabírajícího třetinu dané oblasti se soustředí pouze třetina velikosti materiálového toku směřujícího do (z) dané oblasti, jak je znázorněno na demonstračním obrázku č Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 31

32 Obr. č. 2.1: Demonstrační obrázek segmentace Moravskoslezského kraje. Je zapotřebí zdůraznit, že při měnící se lokalizaci veřejného logistického centra se současně mění i jednotlivé segmenty, na které je území jednotlivých oblastí Moravskoslezského kraje rozděleno. V závislosti na tom se mohou měnit nejen polohy těžišť jednotlivých segmentů (v důsledku této skutečnosti se může změnit i vzdálenost v d kl ), ale také může docházet ke změnám podílů materiálového toku připadajících na l -tý segment k -té oblasti v m kl. Veličiny v d kl a konstant, ale proměnných. v m kl nemají tedy v případě jednotlivých přípustných řešení povahu Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 32

33 za podmínek Obecný matematický model lze zapsat v následujícím tvaru: min d m z (2.4) k l v v kl v kl v m = M kl k, pro k, v l z = v v 1 v (2.5) (2.6) d v kl 0, pro k,l, v (2.7) m v kl 0, pro k,l, v (2.8) z v { 0;1}, pro v (2.9) Výraz (2.4) definuje účelovou funkci, podmínka (2.5) má zajistit zachování objemů materiálových toků pro jednotlivé oblasti, podmínka (2.6) zajistí, aby veřejné logistické centrum bylo umístěno právě do jedné z navržených lokalit, podmínky (2.7) - (2.9) jsou podmínkami obligatorními (zajišťujícími, že proměnné budou nabývat požadovaných hodnot). Uvedený matematický model není svou povahou lineárním modelem, jeho řešení dostupnými analytickými nástroji (i v podobě software) není možné. Z tohoto důvodu byl výpočet prováděn odděleně pro jednotlivé možnosti lokalizace veřejného logistického centra, tj. pro v etapě II navržená čtyři umístění. Jedná se o lokality Mošnov, Bohumín - Vrbice, Stonava, Horní Suchá. Provedená dekompozice úlohy na dílčí části nemá vliv na výpočet hodnot jednotlivých přípustných řešení, v konečném důsledku se tak neprojeví ani na hodnotě řešení optimálního. Konečné výsledky optimalizačního výpočtu pro jednotlivé lokality, tj. hodnoty účelové funkce u jednotlivých přípustných řešení udává tabulka č Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 33

34 Tab. č. 2.1: Hodnoty účelové funkce pro jednotlivá přípustná řešení. Název navržené lokality Celkový přepravní výkon [tis.tkm rok -1 ] Mošnov , 836 Bohumín - Vrbice , 035 Stonava , 790 Horní Suchá , 048 Pořadí jednotlivých lokalit z hlediska celkového objemu přepravního výkonu udává tabulka č Tab. č. 2.2: Pořadí jednotlivých lokalit z hlediska celkového objemu přepravního výkonu. Pořadí lokality z hlediska minimalizace hodnoty účelové funkce Název lokality 1. Horní Suchá 2. Bohumín - Vrbice 3. Stonava 4. Mošnov Z provedeného optimalizačního výpočtu vyplývá, že z hlediska celkového objemu přepravního výkonu je nejvýhodnější umístit veřejné logistické centrum do lokality Horní Suchá, přičemž nejvyšší hodnotu účelové funkce (tedy z hlediska celkového objemu přepravního výkonu jde o nejhorší variantu) má lokalita Mošnov. 2.2 Pojmový model toků a činností ve VLC Při sestavě pojmového modelu bylo vycházeno z analýzy základních služeb (viz zpráva k etapě I) poskytovaných vybranými logistickými centry v zahraničí: manipulace s loženými i prázdnými kontejnery, překládka ložených i prázdných kontejnerů mezi železniční a silniční dopravou, ve výjimečných případech také překládka mezi železniční, silniční a vodní dopravou, nakládka a vykládka kontejnerů a s tím související konsolidace a dekonsolidace zásilek přepravovaných do / z logistických center v kontejnerech, zajišťování svozu zásilek od odesílatelů a rozvozu zásilek k příjemcům, možnost uskutečnění celního řízení, čištění, údržba a opravy kontejnerů, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 34

35 uskladňování kontejnerů. Některá logistická centra v zahraničí nabízejí v rámci poskytovaných služeb i služby doplňkového charakteru jako například: běžné opravy silničních tahačů a návěsů, možnost čerpání pohonných hmot, zjišťování hmotnosti zásilek, mytí vozidel, skladování a související manipulace se zásilkami (balení, paletizace), sjednávání pojištění zásilek, celní deklarace, parkování obslužných silničních vozidel, ostatní služby zasílatelského, resp. mandátního charakteru (objednávání přepravy, sjednávání přepravních smluv, administrativní činnosti, styk s dopravci apod.). Pro posouzení kapacitních možností VLC mají význam především činnosti zařazené do skupiny základních služeb. V dalším řešení bude tedy pracováno pouze s činnostmi zařazenými pod prvními šesti body (tedy činnostmi odpovídající základním službám poskytovaných VLC), přičemž s ohledem na geografickou polohu MSK a jeho obtížné napojení na splavněné úseky říčních toků nebude uvažováno s překládkou mezi železniční, resp. silniční a vodní dopravou. Výčet operací, se kterými bylo při tvorbě pojmového modelu VLC uvažováno, je tvořen následujícími činnostmi: vykládka soupravy železničních vozů (VSZV), vykládka kontejneru ze silničního vozidla (VK-SV), nakládka soupravy železničních vozů (NSZV), nakládka kontejneru na silniční vozidlo (NK-SV), vykládka palet ze silničního vozidla (VP-SV), nakládka palet do silničního vozidla (NP-SV), vykládka palet z kontejneru (VP-K), nakládka palet do kontejneru (NP-K), Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 35

36 technická prohlídka kontejneru (TPK), identifikace kontejneru (IK), celní řízení (CR), oprava kontejneru (O), čištění kontejneru (C). 2.3 Simulační model činností veřejného logistického centra Cíle simulačního experimentu jsou následující: 1. Určení maximálního počtu silničních vozidel za den vstupujících a vystupujících z VLC při stanovených podmínkách: počet, kapacita a relace vlaků přivážejících a odvážejících kontejnery v definovaných intervalech a definovaném poměru kontejnerů prázdných a ložených, definované uspořádání kolejiště pro nakládku a vykládku kontejnerů, definovaná použitelná skladovací plocha pro kontejnery a palety v rámci multimodální přepravy, definovaná použitelná skladovací plocha pro skladovací jednotky (kontejnery a palety) v rámci skladovací funkce VLC. 2. Určení hlavních faktorů ovlivňujících funkci a činnosti VLC s vlivem na model: typy a počty použitých manipulačních prostředků, rozmístění jednotlivých prostorů (vliv na doby manipulace), směnnost obsluhy jednotlivých procesů VLC a rozvrhy vstupů a výstupů. Výsledkem simulace je stanovení: maximálního počtu přijíždějících silničních vozidel (SV) s kontejnery, maximálního počtu odjíždějících SV s kontejnery, maximálního počtu přijíždějících SV s paletami, maximálního počtu odjíždějících SV s paletami, při podmínce maximálního využití skladovacích ploch a maximalizaci využití jednotlivých procesů. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 36

37 Pro definování procesů při modelováni činnosti VLC se vychází z blokového schématu činnosti VLC na obrázku č Blokové schéma je rozděleno do 3 částí: Kontejnery směr silnice - železnice - zachycuje postup zpracování toků kontejnerů vstupujících do modelu na silničních vozidlech a vystupujících z modelu buď jako prázdné kontejnery na silničních vozidlech pro nakládku u zákazníka nebo prázdné a ložené kontejnery na železničních vozech v definovaných relacích. Součásti této části je zpracovávání kontejnerů určených pouze k dočasnému skladování kontejnerů - deponace. Kontejnery směr železnice - silnice - zachycuje postup zpracování toků kontejnerů vstupujících do modelu na železničních vozech a vystupujících z modelu na silničních vozidlech směrem k zákazníkům. V průběhu zpracování mohou také být ložené kontejnery vyloženy a vzniká tok palet k zákazníkům. Zpracování palet - zachycuje postup zpracování toků palet vstupujících do modelu na silničních vozidlech od zákazníků popř. vznikajících v modelu při vykládání ložených kontejnerů. Součásti této části je zpracovávání palet určených pouze k dočasnému skladování palet - deponace. Jednotlivé části blokového schématu jsou dále členěny: vstupy - charakterizující vstupní rozhraní modelu pro jednotlivé části modelu, procesy - popisující jednotlivé skupiny činností vykonávaných VLC, sklady - charakterizující vazbu procesů na skladovací plochy, výstupy - charakterizující výstupní rozhraní modelu. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 37

38 Blokové schéma VLC Vstupy Procesy Sklady Výstupy World SVK Vstup a třídění 1 Ship SVK Zpracování SVK Park SVK Zpracování KD Plocha KD Zpracování KL Plocha KL Kontejnery směr silnice - železnice 5 Zpracování KV Zpracování KP 3 Nakládka vlaku Plocha KV Plocha KP Ship Vlak World Vlak Vstup a vykládka Kolejiště Kontejnery směr železnice- silnice Zpracování KL 1 Zpracování KP 4 Ship SVK Blokove_schema_VLC_3.xsd Obr. č. 2.4: Blokové schéma modelu VLC (část 1). Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 38