EXOTIKA NA ČERMENSKÝCH SLAVNOSTECH Fotoreportáž na straně 13.

Transkript

1 LL 13 / 2007 STRANA 1 13 LISTY LANŠKROUNSKA LETNÍ PŘÍLOHA představuje šestici kostelů lanškrounského regionu ČTRNÁCTIDENÍK REGIONU Ročník VII. 29. června 2007 Cena 25 Kč DNES S BAREVNOU PŘÍLOHOU LÉTO EXOTIKA NA ČERMENSKÝCH SLAVNOSTECH Fotoreportáž na straně 13. Lanškrounský smíšený sbor slavil 15. narozeniny Str. 12 JE LANŠKROUNSKÉ ZDRAVOTNICTVÍ ZDRAVÉ II. Str. 10 Třetí divadelní premiéra, tentokrát v podání souboru Mušle str. 17 Aktuality z Lanškrounska: lanskroun.cz/ Archiv starších výtisků LL: lanskroun.cz/ a Foto: M. Hvozdenský Albrechtice, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík, Výprachtice, Žichlínek

2 STRANA 2 RADNICE SDĚLUJE LL 13 / 2007 Rada města jednala dne RM bere na vědomí: zápisy č. 4, 5 a 6 z jednání komise pro strategický rozvoj města (9. 3., , ); čerpání rozpočtu města ke dni ; zápis z kontrolního dne na stavbě Oprava objektu MŠ Na Výsluní čp. 312 v La, II. etapa ze dne ; zápis z kontrolního dne na stavbě Rekonstrukce sportovního domu La ze dne ; zápisy č. 4 a 5 z jednání bytové ko mise ( a ); zápisy č. 13 a 14 z jednání majetko vé komise ( a ); zápisy z jednání komise pro životní prostředí ( a ); zápisy z jednání komise pro cestov ní ruch a zahraniční styky ( a ); zápis z jednání pracovní skupiny pro Spolkový dům ze dne ; zápis z jednání pracovní skupiny pro přípravu koncepce rozvoje kabelové televize dne ; dokument Přehled čerpání finanč ních prostředků z rozpočtu města sportovními organizacemi v období roku 04, 05, 06 a 07. RM doporučuje ZM: schválit uzavření smlouvy o přijetí úvěru ve výši Kč , na do financování investičních akcí v roce 07 se splátkami v letech 08 10; vydat OZV č. 3/07, kterou se mění OZV města La č. 6/97, o vytvoření Fondu rozvoje bydlení a jeho užití; schválit rozpočtová opatření v polož kách až 65 07; ke dni zrušit PO Městský bytový podnik v La; poskytnout žadateli půjčku z Fondu rozvoje bydlení ve výši Kč , za účelem opravy domu čp. 231, ul. Třešňovecká na obnovu střechy, vnějších omítek celého rodinného do mu a všech klempířských prvků; poskytnout žadateli půjčku z Fondu rozvoje bydlení ve výši Kč , za účelem obnovy vnějších omítek do mu čp. 206, ul. Sadová, včetně sou visejících klempířských prvků a doda tečné izolace celého rodinného domu; schválit záměr výstavby Spolkové ho domu a Střediska názorné výuky; schválit záměr spolupráce partner ských měst La a Dzierzoniow na spo lečném projektu s názvem Česko pol ské centrum vzdělání a kultury fi nancovaném z prostředků EU; poskytnout společnosti Rybářství Litomyšl, s.r.o., peněžní dar ve výši Kč , ; souhlasit s uzavřením smlouvy o bez platném provozování rekreace na ryb níce Dlouhý v La se společností Ry bářství Litomyšl, s.r.o., na dobu 50 let ve prospěch veřejnosti. Finanční záležitosti: RM projednala Závěrečný účet města La za rok 06 včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření a doporučuje ZM schválit Závěreč ný účet města La za rok 06 bez výhrad. RM bere na vědomí informaci FO o neuhrazených pohledávkách spo lečnosti GURMAN La, s. r. o., kon statuje, že nebyly splněny podmín ky vyplývající z usnesení ZM č. 3/ 07 a ukládá starostovi města jednat se zástupci společnosti GURMAN La, s.r.o., ve smyslu jednání RM. RM mění závazné ukazatele PO Kul turní centrum La v položce objem prostředků na platy bez ostatních, osobních nákladů. Personální záležitosti: RM dnem odvolává na vlast ní žádost Martinu Hajzlerovou z funk ce tajemnice komise Fondu rozvoje bydlení a tímtéž dnem do této funkce jmenuje Lucii Holáskovou, DiS. RM ukládá starostovi města zajis tit vypracování personálního auditu na MěÚ La a v kulturních příspěvko vých organizacích města do RM s účinností od jmenu je ředitelem PO Kulturní centrum La Davida Knápka, La. RM jmenuje pracovní skupinu pro spolupráci partnerských měst La a Dzierzoniowa na realizaci společné ho projektu s názvem Česko polské centrum vzdělání a kultury ve slože ní: Jitka Krejčová, Doc. Ing. Ladi slav Maixner, CSc. a Ing. Jan Šebrle. Investiční záležitosti: RM rozhodla přidělit veřejnou za kázku na stavební práce La DT, řízená skládka odpadů sk. S OO, II. etapa firmě STRABAG, a.s., Rych nov nad Kněžnou za podmínek uve dených v jejich nabídce. RM souhlasí s navrženými priori tami lokalit pro přípravu bytové vý stavby v pořadí 1. lokalita Za Střel nicí II ; 2. lokalita Slovenská II ; 3. lokalita Na Výsluní a doporučuje ZM toto pořadí schválit. RM projednala návrhy variant ře šení zástavby v lokalitě Za Střelnicí II a doporučuje ZM rozhodnout mezi variantami č. 2 a č. 3. RM bere na vědomí souhlasná sta noviska komisí RM k navrženému Seznamu reálných projektů rozvoje území Lanškrounských rybníků dle priorit a doporučuje ZM schválit Seznam reálných projektů dle navr žených priorit rozvoje území Lan škrounských rybníků pro I. etapu. RM rozhodla přidělit veřejnou za kázku na dodávku La pořízení no vé cisternové automobilové stříkač ky firmě THT, s.r.o., Polička, za pod mínek uvedených v jejich nabídce. Prodeje bytů: RM projednala žádost o odkou pení bytové jednotky č. 1 v domě čp. 225, ŽP, Hradební ulice a doporu čuje ZM žádosti zatím nevyhovět. RM ukládá OPPSMM nabídnout byt stávajícímu nájemci. RM projednala žádosti o koupi bytové jednotky č. 153/2 a 153/3 v domě čp. 153, ŽP, Nádražní ulice, k.ú. La a doporučuje ZM předmět né jednotky prodat v souladu s Pra vidly pro prodej bytů a pro tvorbu ceny při prodeji bytů žadatelům za cenu Kč , a Kč , s při počtením nákladů spojených s prodejem. Prodeje pozemků: RM projednala žádost o koupi čás ti poz. ppč. 3669/3 v k.ú. La za úče lem přístavby domu čp. 503, ŽP, ul. 5. května, v majetku žadatelů a do poručuje ZM předmětnou část uve deného poz. žadatelům prodat za jed notkovou cenu 900 Kč/m 2 s při počtením nákladů spojených s prode jem (pozemek v ulici Hradební). RM bere na vědomí žádosti o koupi poz. ppč. 982/44 v lokalitě Za Střel nicí, k. ú. La, a doporučuje ZM pro dat předmětné nemovitosti zájemci, který v dražbě práva uzavřít smlou vu o budoucí kupní smlouvě nabídne vyšší kupní cenu s tím, že uzávěrka přihlášek bude dva pracovní dny před vlastním konáním dražby. RM projednala žádost MUDr. Zbyňka Černého, Damníkov o koupi poz. stpč. 725/2 v k. ú. La pro vybu dování zdravotnického zařízení a ukládá OPPSMM zveřejnit úmysl města předmětný pozemek smlouvou o budoucí kupní smlouvě prodat. RM projednala žádost o koupi části poz. ppč. 3659/1 v k. ú. La a u kládá OPPSMM zveřejnit úmysl města prodat část předmětného poz. dle návrhu předloženého majetkovou komisí (DT). RM projednala žádost Zdeňka Růžičky, Dolní Čermná o pronájem části poz. ppč. 711/2 a poz. stpč. 3323, k.ú. La k vybudování letní za hrádky a ukládá OPPSMM zveřej nit úmysl města pronajmout uvede nou část poz. žadateli na dobu ne určitou (u Pivovarského náměstí). RM projednala žádost o koupi poz. ppč. 3056/4 v k. ú. La a doporučuje ZM předmětný pozemek žadateli pro dat za cenu Kč , s připočtením nákladů spojených s prodejem (ulice Komenského). Prodeje domů: RM bere na vědomí žádosti o koupi domu čp. 22, VM, ulice 28. října, na poz. stpč. 42; poz. stpč. 42 v k.ú. La a dopo ručuje ZM prodat předmětné nemo vitosti zájemci, který v obálkové sou těži nabídne vyšší kupní cenu s tím, že uzávěrka přihlášek bude dva pracov ní dny před vlastním konáním soutěže. RM bere na vědomí žádosti o koupi domu čp. 35 na poz. stpč. 79; poz. stpč. 79; poz. ppč. 258/1, vše v k.ú. DT, a doporučuje ZM prodat předmětné nemovitosti zájemci, který v obálkové soutěži nabídne vyšší kupní cenu s tím, že uzávěrka přihlášek bude dva pracov ní dny před vlastním konáním soutěže. RM bere na vědomí žádosti o koupi domu čp. 71, VM, Kozinova ulice, na poz. stpč. 122; poz. stpč. 122; poz. ppč. 16, vše v k.ú. La, a doporučuje ZM prodat předmětné nemovitosti zájem ci, který v obálkové soutěži nabídne vyšší kupní cenu s tím, že uzávěrka přihlášek bude dva pracovní dny před vlastním konáním soutěže. RM projednala žádost o koupi ob jektu bez čp. na poz. stpč. 2761; poz. stpč. 2761; poz. ppč. 986/7 v lokalitě Dlouhého rybníka v k. ú. La a dopo ručuje ZM žádosti nevyhovět a uve dené nemovitosti neprodávat. RM bere na vědomí žádosti o koupi objektu bývalé sladovny na poz. stpč. 178/6, OP, Pivovarské náměstí; poz. stpč. 178/6 v k. ú. La a doporučuje ZM prodat předmětné nemovitosti zájemci, který v obálkové soutěži na bídne vyšší kupní cenu s tím, že uzá věrka přihlášek bude dva pracovní dny před vlastním konáním soutěže. Bezplatné užívání pozemků: RM projednala žádost o bezplatné užívání části poz. ppč. 4307/1 a uklá dá OPPSMM sepsat se žadatelem do hodu o bezplatném užívání uvedené části poz. pro zřízení dvou parkova cích stání (lokalita u Malého náměstí). RM projednala žádost o obnovení příjezdové cesty k rodinnému domu přes část poz. ppč. 3168/3 v k.ú. La a ukládá OPPSMM zveřejnit úmysl města povolit žadateli bezplatné uží vání uvedené části poz. na dobu neu rčitou (lokalita u ulice Králické). Změny smluv: RM projednala žádost manželů Pet ry a Viktora Jančarových, La o pro dloužení lhůty ke splnění podmínek smlouvy o budoucí kupní smlouvě uzavřené mezi městem a žadateli dne a doporučuje ZM žádosti vyhovět a lhůtu k výstavbě prodejny na Pivovarském náměstí žadatelům pro dloužit o 12 měsíců do RM bere na vědomí žádosti o koupi pozemků ppč. 461 a ppč. 3708/1 v k.ú. La pro stavbu rodinného domu a do poručuje ZM prodat předmětné ne movitosti zájemci, který v obálkové soutěži nabídne vyšší kupní cenu s tím, že uzávěrka přihlášek bude dva pracov ní dny před vlastním konáním soutěže. RM projednala žádost o koupi poz. ppč. 998/2, k. ú. La, v lokalitě Dlou hého rybníka a doporučuje ZM žá dosti nevyhovět a uvedený pozemek žadateli neprodávat. Zámeček: RM bere na vědomí potvrzení OPP SMM a IO a konstatuje, že byly spl něny podmínky vyplývající odstavce C/ kupní smlouvy na převod budovy čp. 159 na poz. stpč. 227 a poz. stpč. 227 v k. ú. Rudoltice ( Zámečku ) uzavřené dne mezi městem La a MgA. Přemyslem Kokešem. Pronájmy nebytových prostor: RM projednala žádost Karla a Da vida Langrových, Šumperk o proná jem nebytových prostor pod bytovým domem čp. 160, OP, Pivovarské ná městí, La pro zřízení prodejny spor tovních potřeb a ukládá OPPSMM jed nat s žadateli o podmínkách nájemní smlouvy na sekci označenou písm. A na půdorysu I. NP projektové doku mentace a návrh smlouvy předložit RM.

3 LL 13 / 2007 RADNICE SDĚLUJE STRANA 3 RM projednala žádost společnos ti Wendell Electronics, a. s., La o pro nájem části nebytových prostorů za účelem uskladnění materiálu v areálu, který město La koupilo od společnosti Forest Svitavy, a.s., prostor o výmě ře 40 m 2 v objektu čp. 33 na části poz. stpč. 2911; prostor o výměře 40 m 2 v objektu bez čp./če. na části stpč. 2906, vše v k.ú. La, a ukládá OP PSMM zveřejnit úmysl města před mětné nebytové prostory pronajmout. Nabytí nemovitostí: RM doporučuje ZM nabýt od Po zemkové fondu ČR do vlastnictví města poz. ppč. 3545/3, 3347/3, 3304/ 5 a 3304/4, vše v k.ú. La, bezúplatně nebo za úplatu. RM projednala nabídku obchodní společnosti ORPA, a.s., La k odkou pení nemovitostí v k.ú. La v rámci uplat nění předkupního práva na předmět ných nemovitostech dle Smlouvy o zřízení předkupního práva za nabíd nutou kupní cenu a doporučuje ZM předkupní právo nevyužít a předmět né nemovitosti nekupovat. Pronájmy pozemků: RM projednala žádost o pronájem poz. ke zřízení zastřešeného parko vacího stání na části ppč. 910/1 v k.ú. La a ukládá OPPSMM zveřejnit ú mysl města pronajmout uvedenou část poz. žadateli na dobu neurčitou (ulice Kollárova). Uložení inženýrských sítí do po zemků města: RM projednala žádost projektanta Michala Marka, La o souhlas s trasou kabelů NN a zřízení budoucího věc ného břemene ve prospěch společ nosti ČEZ Distribuce, a.s., Děčín na poz. ve vlastnictví města: ppč. 3680/ 4 a stpč. 554, vše v k. ú. La, souhla sí s umístěním vedení kabelů NN na výše uvedených pozemcích a rozhod la o zřízení věcného břemene s obsa hem dle návrhu smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene. RM projednala žádost společnos ti Pekařství a cukrářství Sázava, s.r.o., La a souhlasí s uložením vodovodní přípojky pro nově budovanou pro vozovnu společnosti na poz. ppč. 2928/2 (ZE) v k. ú. La. Kácení dřevin: RM projednala žádost obyvatel domu čp. 734, ŽP, ul. Havlíčkova a domu čp. 735, ŽP, ul. Zborovská o pokácení 1 ks modřínu a 1 ks kašta nu rostoucích na poz. ppč. 2046/8 v k. ú. La z důvodu zanášení a ucpávání okapů při opadu jehličí a listí. RM nesouhlasí s pokácením předmět ných dřevin. RM projednala žádost o úpravu koruny lípy rostoucí na poz. ppč. 800/ 4 v k. ú. La, v parku Na Střelnici. RM nesouhlasí s úpravou koruny před mětného stromu. RM projednala žádost ředitelky PO Mateřská škola Na Výsluní o zhodno cení provozní bezpečnosti neodbor ně prořezaných stromů, bere na vě domí konstatování komise pro životní prostředí, že dřeviny za běžných po větrnostních podmínek neohrožují své okolí, a ukládá OŽP vyvolat jednání s firmou, která neodborný zásah do předmětných stromů provedla, s cílem zajistit nápravu. RM projednala žádost o pokácení topolů na břehu Dlouhého rybníka na poz. ppč. 1026/6 v k.ú. La, nesouhla sí s pokácením předmětných dřevin a ukládá OŽP prověřit poškození stro mů výkopovými pracemi a podat zprá vu o tomto prověření RM do RM projednala žádost MgA. Pře mysla Kokeše, La o pokácení stromů rostoucích na poz. ppč v k.ú. Rudoltice, na kterém se nacházejí pod zemní sklepní prostory Zámečku. RM rozhodla, že žádost bude řešena až po odkoupení pozemků od města a po vy pracování studie ozelenění areálu. RM projednala žádost o pokácení stromů rostoucích na poz. ppč. 3081/ 17 v k.ú. La, ul. Českých Bratří, na zá kladě odborného posudku souhlasí s pokácením 12 ks smrků a ukládá Ing. Petře Brejšové podat žádost o povole ní kácení dřevin rostoucích mimo les. RM projednala žádost o pokácení thuje rostoucí na poz. ppč. 1111, k.ú. La, u domu čp. 510, ŽP, ulice Hav líčkova, souhlasí s pokácením před mětné dřeviny a ukládá Ing. Petře Brejšové podat žádost o povolení ká cení dřevin rostoucích mimo les. Podpora neziskových subjektů: RM projednala žádost zájmového sdružení Český svaz chovatelů, La o finanční příspěvek na zakoupení cen nejlepším chovatelům na místní vý stavě drobného zvířectva v La a roz hodla poskytnout příspěvek z fondu rady města ve výši Kč 2.000,. Stravování dětí o prázdninách: RM projednala žádost jednatele obchodní společnosti Školní jídelna MADORET, spol. s r.o., La o vyslo vení souhlasu se stravováním žáků ZŠ o školních prázdninách za stej ných finančních podmínek jako v době vyučování. RM souhlasí s navrže nými finančními podmínkami stravo vání o prázdninách. Nařízení města: RM vydává nařízení Města La č. 2/ 07 o záměru zadat zpracování lesních hospodářských osnov v obvodu obce s rozšířenou působností La pro zaři zovací obvod Lesní správy Svitavy a Lesní správy Ruda nad Moravou. Podloubí na náměstí J. M. Marků: RM bere na vědomí dopis spol. BARNOM, s.r.o., La ve věci proskle ní podloubí domu čp. 127, VM, ulice B. Němcové a doporučuje ZM umož nit majiteli domu oddělení uvedeného podloubí demontovatelným zasklením za podmínky, že s touto úpravou bude souhlasit orgán státní památkové péče. Kabelová televize: RM rozhodla nepřijmout žádnou z nabídek na provozování infokaná lu v La s tím, že infokanál bude zří zen, až bude dostupný pro více uži vatelů. Volné byty k pronajmutí Losování: 1. Byt č. 13 čp. 160, Pivovarské náměstí, Ostrovské Předm., Lanškroun 2+kk, kategorie I., 3. nadzemní podlaží 2. Byt č. B 1 čp. 553, Sokolská ulice, Ostrovské Předměstí, Lanškroun 1+KK, kategorie I., 1. nadzemní podlaží 3. Byt č. 3 čp. 509, Havlíčkova ulice, Žichlínské Předměstí, Lanškroun 1+1, kategorie II., 2. nadzemní podlaží 4. Byt č. 8 čp. 646, Palackého ulice, Žichlínské Předměstí, Lanškroun 1+1, kategorie II., 3. nadzemní podlaží, Dražba: Byt č. 4 čp. 223, Horova ulice, Žichlínské Předměstí, Lanškroun 2+1, kategorie II., 2. nadzemní podlaží Bude dražena výše měsíčního nájemného. Vyvolávací cena: Kč/měsíc. Výše vkladu: Kč (nutno složit před zahájením losování/dražby, neú spěšným žadatelům bude vklad vrácen po skončení losování/dražby, úspěš nému uchazeči bude vklad započítán do kauce). Den posledního podávání přihlášek: do hod. do podatelny Městského úřadu Lanškroun. RM rozhodla, že právo uzavřít nájemní smlouvu pro uvedené byty bude losováno/draženo od hod. ve velké zasedací místnosti Městské ho úřadu Lanškroun, nám. J. M. Marků čp. 12 v 1. poschodí. Anketa ke komunitnímu plánování V květnu dostali všichni občané Lanškrouna do svých schránek dotazník komunitní plánování sociálních služeb v Lanškrouně. Cílem dotazníku bylo zjistit skutečné potřeby občanů, kteří využívají sociální služby, i těch, kterých by se tato otázka v budoucnu mohla týkat. Vyplněný dotazník přineslo na sběrná místa celkem 115 občanů, anketu na webových stránkách vyplnilo 37 osob. Na zpracování ankety se v současné době pracuje, čtenáři Listů budou s výsledky seznámeni v nejbližším možném termínu. Za čas, který jste anketě věnovali, děkujeme. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka Použité zkratky: OPPSMM odbor právní, přestupků a správy majetku města, OŽP odbor životního prostředí, IO investiční odbor, FO finanční odbor, La Lanškroun, RM Rada města, ZM Zastupitelstvo města, OP Ostrovské Předměstí, ŽP Žichlínské Předměstí, DT Dolní Třešňovec, VM Vnitřní Město, os občanské sdružení, PO příspěvková organizace, poz. pozemek Výtah z usnesení zpracovala Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka

4 STRANA 4 NEJEN Z MĚSTA LL 13 / 2007 Výjezdy hasičů za květen V květnu se vyjíždělo k sedmnácti případům. Nejčastěji to bylo na do pravní nehody, celkem šestkrát, po čtyřech výjezdech bylo na požáry a otevírání bytů a po jednom výjezdu na vyproštění z výtahu, likvidaci ob tížného hmyzu a spadlý stropní pod hled. Při dopravních nehodách, u kterých jsme zasahovali, došlo ke zranění cel kem tří osob. První byla nehoda osob ního auta v Anenské Studánce u ú stavu sociální péče, druhou byl střet osobního auta s cyklistou u Ostrova a třetí byla dodávka na Laudoně, kde s námi zasahoval i autojeřáb z cen trální požární stanice v Ústí n/o. Další osobní auto havarovalo na vý jezdu z Lanškrouna směrem na Nepo muky a skončilo mimo vozovku v poli. Poslední dvě dopravní nehody byly spojeny s únikem většího množství provozních náplní a v obou případech se jednalo o nákladní vozidla. Při prv ní z nich skončilo auto naložené klá dami ve vodách Plockova rybníku u Ostrova, při tom došlo k úniku nafty na vodní hladinu. Tento zásah byl ná ročný na techniku, protože ne vše po třebné k takovému zásahu máme na stanici v Lanškrouně. Na místo zásahu kromě nás byly povolány hasičské záchranné sbory z Ústí n/o s auto jeřábem a chemickým vozem, Svitavy s motorovou lodí a v rámci mezikraj ské pomoci i Hradec Králové s kon tejnerovým vozidlem a plovoucím se parátorem na sběr ropných látek z vodní hladiny. Na hladinu byly po loženy norné stěny a bylo spotřebo váno 320 kg sorbentů. Zásah byl ukončen druhého dne v poledních ho dinách. Druhým případem bylo nákladní auto převážející obalovanou drť, které skončilo mezi Lubníkem a Tatenicemi v příkopě. I z tohoto vozidla začala unikat nafta s olejem, kterou bylo tře ba jímat. Na závěr s vyproštěním vozidla pomáhal autojeřáb povolaný z centrální požární stanice v Ústí nad Orlicí. Na první požár se vyjíždělo do Žichlínku a šlo o hořící suchou trávu na železničním náspu, kterou ještě před naším příjezdem hasili místní občané. Druhý případ byl nahlášen jako požár osobního auta mezi Žich línkem a Rychnovem na Moravě, ale po příjezdu na místo se toto nepotvr dilo. Třetím výjezdem byl požár na nepovolené skládce za Tatenicemi, kde v době našeho příjezdu už zasa hovali místní hasiči. Společnými si lami byl poté požár likvidován. Po sledním výjezdem na požár byl hořící kontejner s papírovým odpadem pod lisem v prodejně Lidl v Lanškrouně. Zde s námi zasahovali i místní dobro volní hasiči. Veškeré otevírání bytů se odehrá valo jen v Lanškrouně, z toho v jednom případě šlo o uzavřené malé dítě. Po jednom výjezdu bylo na vyproštění z výtahu na ul. Dvorské v Lanškrou ně, kde došlo k zaklínění jízdního ko la přepravovaného v kabině výtahu a lehčímu zranění jedné osoby. Technickou pomoc jsme poskyto vali při odstraňování spadlých strop ních desek v prodejně Albert v Lanš krouně a s likvidací roje včel usaze ných v komíně ústavu sociální péče v Anenské Studánce. Velitel požární stanice npor. Bc. Jiří Katzer Ze zpravodajství Policie ČR Lanškrounští policisté se zabývají případem dvou mužů (37, 39), kteří 10. června večer přišli do garáže domu v Lanškrouně a napadli 21letou ženu. Způsobilí jí zranění, které si vyžádalo pracivní neschopnost. Lanškrounští policisté zadrželi letého muže, který se vyhýbal nástupu do výkonu trestu odnětí svobody. Ještě týž den byl eskortován do věznice v Hradci Králové. Bezpracně přijít k penězům se rozhodli dva mladíci. Po vzoru italských kapsářů si vyhlédli v sobotu 16. června odpoledne snadnou oběť, kterou byly dvě dívky. V nestřeženém okamžiku zezadu do jedné z dívek vrazili, strhli jí kabelku z ramene a s lupem utekli. Avšak ani rychlé nohy jim nepomohly před rukou zákona.oba jsou stíháni pro trestný čin krádeže. Za uvedené jednání jim hrozí trest odnětí svobody až dva roky. Několik hasičských sborů kolem 21. hodiny likvidovalo požár v lan škrounských Orlických papírnách. Zřejmě technická závada způsobila přehřátí vysoušecí pece na kartony a její následný požár. Při požáru vznikla škoda Kč na samotné peci a dále Kč na paletách s kartony. Věc na místě převzal vyšetřovatel hasičů. K nehodě se zraněním došlo 21. června u obce Dolní Čermná. Řidič vozidla opel na mokré vozovce dostal smyk, ten nezvládl, sjel z prudkého srázu a zde se převrátil na střechu. Při havárii došlo ke zranění dvou spolujedoucích. Řidič vyvázl bez zranění. Na vozidle vznikla škoda Kč. Tragická dopravní nehoda se stala v neděli 24. června kolem 19. hodiny mezi obcemi Chudoba a Horní Heřmanice. Motorkář na motocyklu Ducati vjel velkou rychlostí do zatáčky, kterou nezvládl. Dostal se do protisměru, kde projíždělo osobní vozidlo. Motorkář se snažil vozidlu vyhnout vlevo, ale při tomto manévru sjel do příkopu a narazil do stromu. Při nehodě motorkář utrpěl smrtelné zranění. Škoda na motocyklu činí Kč. Kantýna/recepce v Domově pro seniory Rádi bychom představili kantýnu/recepci Domova pro seniory. I klienti Domova mají možnost nákupu 7 dní v týdnu, a to po celý den. Kantýna ne slouží pouze obyvatelům Domova, ale také je volně přístupná veřejnosti. Nabízí široký sortiment od základních potravin, pamlsků, nanuků až po základní hygienické potřeby. Recepce slouží ke snadnější orientaci návštěvníků Domova pro seniory. Kantýna/recepce je pro klienty i návštěvníky otevřena od 7.00 do hod. každý den. Sběr oděvů a prádla bude! Místní skupina Českého červeného kříže v Lanškrouně spolu s Charitou uspořádají v objektu Charity na nám. Al. Jiráska ve dnech 29. a 30. června, tj. v pátek a v sobotu, po oba dny pouze od 8.00 do hodin, sběr oděvů a prádla. Jako obvykle vše musí být čisté a zabalené v pevných obalech. Přejímku budou provádět členky ČČK. Všem, kdo se této akce zúčastní, pořadatelé děkují předem. Za ČČK Mastný Nevíte si rady? Občanská poradna VÁM PORADÍ! Každý z nás se na své životní cestě někdy dostal na křižovatku nebo rozcestí a nevěděl, kudy kam. Pokud chcete autem bezpečně projet křižovatkou, musíte dodržovat pravidla silničního provozu. Životní křižovatky a rozcestí jsou však mnohem složitější a neexistuje žádný univerzální návod, jak je řešit. Někdo má kamarády a známé, kteří rádi pomohou a poradí, ale za svou radu by ruku do ohně nedali. V této situaci vám nabízí pomoc občanská poradna. Pomůžeme vám orientovat se ve vašich právech a povinnostech, vyhledáme související informace a navrhneme možné varianty řešení vašeho problému. Vy sami už se potom rozhodnete pro řešení, které vám bude nejvíc vyhovovat. Nepotřebujeme znát vaše jméno ani adresu. Naše rady nic nestojí. A přestože je naše poradenství bezplatné, můžeme vám zaručit věcnou správnost informací a rad. Dokladem toho snad může být získání certifikátu o poskytování vysoce kvalitních služeb Občanskou poradnou Ústí nad Orlicí. Pokud naše síly nebudou stačit k vyřešení vašeho problému, odkážeme vás na odborníky v dané oblasti. Jsme tu proto, abychom vám pomohli vaší životní křižovatkou projet co nejbezpečněji. Rádi vás uvidíme: v Ústí nad Orlicí, 17. listopadu 69 v Letohradě, Na Kopečku 356 pondělí , úterý čtvrtek , Volejte: Volejte: Pošlete nám e mail: poradna@orlicko.cz Stravování žáků o prázdninách Rada města Lanškroun vyšla vstříc rodičům žáků základních škol, když na svém jednání v pondělí 18. června 2007 vyslovila souhlas s navrženými fi nančními podmínkami stravování žáků základních škol během letních prázdnin. Podmínky zůstanou stejné jako v době vyučování. Lenka Mačátová Rozpis služeb stomatologie (SO, NE, svátek 8 11 hod.) pro oblast Letohrad, Žamberk, Králíky, Lanškroun, Jablonné n/o MUDr. Vojtová Eliška, Žamberk, Gen.Knopa 837, MUDr. Applová Hedvika, Dolní Čermná 222, tel.: MUDr. Špička Jan, Králíky 414, tel.: MUDr. Bílý Aleš, Lanškroun, Opletalova 17, tel.: MUDr. Dunglová St., Letohrad, žel.stanice,tyršova, MUDr.Filipová Jitka, Lanškroun, Strážní 151, tel.: MUDr. Jaslovská Marie, Žamberk, Gen. Knopa 837,

5 LL 13 / 2007 SKAUTI STRANA 5 Čtyři zdravé končetiny nejsou samozřejmostí Počet účastníků olympiády pro handicapované děti, kterou uspořádal lanškrounský farář Zbigniew Czendlik v areálu golfového hřiště a ranče Nová Amerika u Jaroměře, byl několik stovek. Zahrno val děti s různými handicapy z ústavů sociálních péčí s asistenty, děti ze speciálních škol s pedagogy, děti na vozíčku (i bez něj) s rodiči a sourozenci a také organizátory: kovboje a indiány z wester nového městečka Vochtánka Potštejn, kteří přijeli i se svými koňmi a klaunem Vojtou a oslíkem Ali Úspěch střediska Zubr v okresním a krajském kole skautských závodů Už před nějakou dobou se objevil v Listech Lanškrounska článek o skautských závodech, kterým se říká podle zakladatele českého skautingu Svojsíkovy závody. Abychom přidali ještě i tečku za tím, co už napsáno bylo, popisujeme, jak to bylo dál, co naši borci ze střediska Zubr vybojovali a vůbec, jaké byly jejich pocity a tak... Družina, která zastupovala středisko Zubr na okresním kole v Žamberku (konalo se 12. května), nesla název Čtvrtci podle dne, kdy míváme schůzky. Startovala ve slo žení Net+Pejr (V. Zedníček), Sliver (M. Březina), Spee dy (J. Šilar), Hlína (O. Karlík), Rubik (J. Weiser), Pepus (J. Krátký). Ná hradníci Noha (A. Blažek) a Uranga (M. Černohous) je nom smutně kou kali, že nemůžou běžet. Ačkoli je v sou časnosti tendence více zařazovat do závodu praktické disciplíny jako řešení krizových situací, vyzkoušení týmové spolupráce nebo první pomoc, určitě nám z tohoto kola utkví stavba áčka (stanu) ze čtyř celt. Po do běhnutí naší družiny člen z dalšího lanškrounského střediska Dikobraz (kteří budou v celostátním kole obhajovat celkové vítězství z předloňska) Tomáš Resler, prohlásil: Hoši, viděli jste to sami to nebylo dobrý chce to cvičit, cvičit a cvičit!!! Pak už jen dobíhala hlídka za hlídkou (start nebyl hromadný) a nakonec jsme se dočkali vyhlášení výsledků. Nebudeme Vás napínat skončili jsme druzí (družina z Červené Vody, která vyhrála, byla později diskvalifikována, takže nakonec jsme vlastně vyhráli my). Krajské kolo bylo na dva dny (2. 3. června). Jeli jsme ve složení Net+Pejr, Sliver, Speedy, Mim (L. Musil), Hlína, Pepus a Noha. Konalo se ne babou, nesmíme zapomenout také na další pořa datele, jako je paní doktorka Lia Frantalová, od bornice na hipoterapii, Rostislav Lenc z Nové Ame riky a Zbigniew Czendlik, na jehož popud jsme se zúčastnili i my 19 roverů a rangers (skauti a skaut ky od 15 let) z obou lanškrounských skautských středisek Dikobraz a Zubr. Kromě dopoledního navigování aut k parkovišti a registrace jsme pomáhali s několika disciplínami, nejvíc času jsme však strávili s dětmi na vozíčcích. Dopravovali jsme je po celém areálu, povídali si s nimi, pomáhali jim při plnění soutěžních úkolů (zpívání písničky o koni, střílení z luku, práskání bičem, hod podkovy na cíl, hřebelcování koně, jízda na koni, malování koně). Program sestával ze dvou hlavních částí westernového představení a soutě ží, do kterých se všichni zapojili. Na závěr nabitého dne přijeli čestní hosté, kteří předali každému dítěti zlatou medaili. Byli to například primátor Hradce Králové pan Otakar Divíšek, královéhradecký bis kup Dominik Duka a také zpěvačka Lucie Bílá. Den byl velice přínosný v mnoha ohledech. Děti měly radost z každého dotyku koňského hřbetu, z každé podkovy, která spadla do správného místa, daleko České Třebové ve sportovním areálu Hory. Samotný závod byl rozdělen na tři moduly (závod, výprava, táboření). Závod, podle nás nejlepší modul (ale také nejtěžší), proběhl s hromadným startem, takže se dalo taktizovat. Přes náročný terén a složitou orien taci jsme celkem uspěli. Zvolili jsme retro a běželi jsme proti směru ostatních a vyplatilo se. Modul táboření se konal v poledne a večer (nej dřív jsme měli uvařit hrachovku na čas a pak večer postavit stany). Večer pršelo a my stavěli stany za největšího lijáku, a ještě nám zhasli světlo, takže jsme stavěli potmě. Modul číslo tři výprava byl na zjišťování infor mací, přípravu a poté i absolvování jednodenní výpra vy. Tento modul byl přes obadny a také nám celkem vyšel. Organizace pořadatelů sice občas zaskřípala (na příklad Mim dostal místo oběda kus pochybného salámu s chlebem, a ještě si z něj utahovali což my ostatně taky), ale ve volných chvílích jsme se bavili boso fotbálkem a nějakými těmi trochu tvrdšími hrami (demonstrace, želvičky). V neděli po obědě začalo vyhlašování a hádejte, jak jsme dopadli... opět 2. místo, ze kterého jsme všichni měli opravdu velikou radost (doufáme, že skauty z Dobrouče, kteří si dobyli 1. místo, nevyloučí...). Nakonec bychom asi popřáli předloňským ob hájcům z lanškrounského Dikobrazu a postupu jící Dobrouči, ať se jim na celostátním kole v Táboře daří. Net+Pejr, Speedy, Sliver a drobně doplnil Krtek z každého šlehnutí bičem, které vyšlo z jejich ruky (byť za pomoci odborníka), z každého klaunova šprýmu, z každého bodíku, který získaly pro své družstvo. A my jsme si uvědomili, že naše čtyři zdravé končetiny nejsou takovou samozřejmostí, jakou se nám zdají. Dostali jsme nový impuls k to mu, aby naše ruce a nohy zbytečně nezahálely, a naplňovali jsme co nejlépe naše roverské heslo Sloužím, a to nejen na oficiálních charitativních akcích, ale i v našich oddílech, rodinách a obcích Petr Macháček Méďa (Mnoho dalších fotografií naleznete na našich stránkách Sjíždění Svratky ( ) Po nejmladších členech skautského střediska Zubr, kteří v květnu vyrazili na Tichou Orlici, přišla na začátku června řada také na skauty a skautky (11 let a starší). Ve skautském oddíle nám sice akci zkomplikoval fakt, že část skautů vyrazila na Svoj síkovy závody, ale u vodáckých akcí si nelze moc vybírat přehrady se nepouštějí každý víkend a účast na krajském kole se také neodmítá (naše družina nakonec vybojovala pěkné 2. místo). Naším cílem se tentokrát stala řeka Svratka. V sobotu ráno vyrazilo z Lanškrouna pět plně na ložených vozidel směr Tišnov. Když všichni našli ten správný most, proběhla vodácká instruktáž, nafoukli jsme lodě a vyrazili pomalým tempem k Brněnské přehradě. Pomalým proto, že řeka už je zde poměrně klidná, takže posádky tří raftů a jedné pálavy (dvojmístná nafukovací loď) se mu sely pořádně snažit. Naši sobotní plavbu jsme za končili pod hradem Veveří. Poté proběhl rychlý přesun na základnu Chléb ské, kde jsme strávili noc a načerpali síly na horní tok Svratky, který byl ve srovnání s předešlým dnem o něco dravější. Pokud se někdo v sobotu kou pal, tak spíš pro osvěžení, v neděli spíš proto, že mu sel (pokud posádka lodi nezvládla situaci). A aby ostatním nebylo líto, že se neudělali, tak je prů běžně všechny sprchoval (chvílemi) vydatný červ nový deštík. Cesta nakonec proběhla dobře a větši na z účastníků si určitě odnesla zajímavé zážitky, jedinou ztrátou tak nakonec bylo uplavané pádlo. V souvislosti s touto akcí bychom chtěli poděko vat manželům Chládkovým, kteří s námi oba dva dny strávili a zajišťovali nám pružný převoz ostat ních řidičů, takže vše běželo jako na drátkách. Šroubek

6 STRANA 6 Z MĚSTA I Z KRAJE LL 13 / 2007 Zprávy z kraje Záležitosti nemocnic Pardubického kraje Zastupitelstvo Pardubického kraje založilo ke dni 21. června 2007 akciové společnosti Pardubická krajská nemocnice, a.s., se sídlem v Pardubicích, Chrudimská nemocnice, a.s., se sídlem v Chrudimi, Orlickoústecká nemocnice, a.s., se sídlem v Ústí nad Orlicí, Svitavská nemocnice, a.s., se sídlem ve Svitavách a Litomyšlská nemocnice, a.s., se sídlem v Litomyšli. Ke dni 1. října 2007 na ně budou převedeny úkoly a činnosti nemocnic jako příspěvkových organizací. Představenstva akciových společností budou jednočlenná a byli do nich zvoleni stávající ředitelé nemocnic. Tento krok vyplývá z harmonogramu transformace, který schválila jak rada, tak zastupitelstvo koncem loňského roku. Převodem nemocnic z příspěv kových organizací na akciové společnosti chceme zabránit dalšímu propadání zdravotních zařízení s akutní lůžkovou péčí do ztrát, chceme zajistit větší kontrolu hospodaření a zprůhlednit jej, umožnit revizi smluvních vztahů apod. Znovu musím zdůraznit, nejde o žádnou privatizaci a že akcie nebudou ob chodovatelné, řekl náměstek hejtmana zodpovědný za zdravotnictví Josef Janeček s tím, že otázku transformace nemocnic řešilo i červnové jednání tripartity. Zástupci odborů se zajímali o formy úspor, zachování rozsahu péče o pacienty i platy zdravotnických pracovníků a vyjádřili své obavy z odchodu pracovníků ze zdravotnictví v souvislosti s možným poklesem platů a z nedo statku kvalifikovaných lékařů a sester v nemocnicích. Pozitivním výsledkem schůzky byl postoj zástupců zaměstnavatelů k plá nované transformaci. Ti ji z ekonomického hlediska podpořili, avšak zároveň upozornili na nutnost vytvoření mechanizmů zajišťujících zachování kontinuity procesu i pro další volební období, řekl po jednání tripartity vicehejtman Roman Línek. Nemocnice už transformovali např. v Královéhradeckém, Zlínském či Jihočeském kraji, chystají se k tomu i v kraji Ústeckém. Zkušenosti našich krajských partnerů říkají, že transformace nemocnic není řešením samospasitelným a sama o sobě nezajistí vyrovnané hospodaření. Umožňuje však transparentnější nakládání s finančními prostředky, rychlejší zpětnou vazbu na hospodářské výsledky a pozitivní je jistě i osobní zodpovědnost manažerů za ekonomickou situaci nemocnice. To vše jsou dobré důvody pro to, aby transformace nemocnic proběhla i v Pardubickém kraji, dodal Línek. Analýza sociálních služeb v Pardubickém kraji Ministerstvo práce a sociálních věcí provedlo v Pardubickém kraji v průběhu měsíců dubna a května 2007 rozsáhlou analýzu, jejímž cílem bylo zjistit, jakým způsobem je využívána nová sociální dávka příspěvek na péči. Tu zavedl Zákon o sociálních službách od 1. ledna Analýza byla provedena formou dotazníkového šetření mezi poskytovateli služeb. Návratnost dotazníků byla velmi vysoká (přes 90 %). Souhrnné výsledky byly porovnány s údaji o vy placeném příspěvku na péči z pověřených úřadů s rozšířenou působnosti. Analýza poslouží jako podklad pro novelizaci zákona, její výsledky lze vztáh nout ke kterémukoliv kraji, řekl Miloslav Macela, krajský radní odpovědný za oblast sociální péče. Zjištění analýzy jsou velmi závažná. Zřejmě nejdůle žitější zprávou jsou čísla o způsobu využívání příspěvku téměř dvě třetiny uživatelů této dávky nepoužívá příspěvek na nákup sociálních služeb. Je mezi nimi jistě mnoho osob, které mají zajištěnou péči díky rodinným příslušníkům, mám však vážné obavy, že velká část příspěvku končí mimo systém. Analýza u kázala, že je nutné zahájit debatu o jiné než hotovostní formě výplaty této dávky. Kraj mohl údaje z analýzy konfrontovat s čerstvými zkušenostmi z terénu, které byly sdělovány při osobních pohovorech s poskytovateli služeb v rámci krajského dotačního řízení. Nejhůře dopadl nový systém na terénní služby, zejména pečovatelskou službu nebo osobní asistence. Kdyby kraj předem nevytvořil finanční rezervu, některé služby by zcela zanikly, komentoval situaci v sociálních službách Macela. Zajímavé údaje z analýzy sociálních služeb: v kraji je příjemců příspěvku na péči, nejčastěji je přiznáván stupeň I (40 % příjemců), státní dotace na všechny sociální služby v Pardubickém kraji činila v roce 2006 cca 420 mil. Kč, v roce mil. Kč, podle odhadu bude v roce 2007 v kraji na příspěvku na péči vyplaceno více než půl miliardy Kč (za 1. čtvrtletí vyplaceno 110 mil. Kč, šlo z větší části o osoby, které již dříve pobíraly zvýšení důchodu pro bezmocnost), cca 2/3 příjemců zůstávají doma a nevyužívají žádnou sociální službu, tj., že za tyto prostředky je buď nakupována péče od neformálních pečovatelů (rodina, osoby blízké, sousedka atd.), nebo jsou pouze zvýšeným příjmem osoby, který neslouží k zajištění péče, služby sociální péče jsou poskytovány ve značném rozsahu i osobám, kte rým zatím nebyl přiznán příspěvek na péči, např. u pečovatelských služeb je to 73 % (celkem poskytují služby cca klientů), mnoho osob bez příspěvku na péči je i v rezidenčních zařízeních (např. v do movech pro seniory 35 %), nestátní neziskové organizace jsou v průměru z 26 % financovány dotací MPSV, 23 % tvoří úhrady uživatelů, 34 % dotace kraje, 7 % dotace z rozpočtu obcí. Spolupráce Pardubického kraje s Regionem Centre Viceprezident regionální rady francouzského Regionu Centre pan Bernard Valette navštívil se svými dvěma kolegy z úřadu Pardubický kraj. Ve středu 13. června se setkal s vicehejtmanem Romanem Línkem a radním zodpo vědným za kulturu Miroslavem Brýdlem, aby společně hledali témata pro spolupráci těchto dvou partnerských regionů. Obě strany mají zájem o výměnu zkušeností v oblasti přizpůsobování vzdělávání požadavkům podniků, zjišťování poptávky ze strany podnikatelů a v oblasti enviromentální výchovy zaměřené na ochranu životního prostředí. To je oblast, které u nás věnujeme pozornost, řekl vicehejtman Roman Línek. Hlavním tématem setkání však byla především kultura. Oba regiony by se mohly podílet na projektu s názvem Arts, lycéens et apprentis, který se snaží zlepšit vztah k umění u mladé generace. Podstatou projektu je spolupráce profesionálních umělců s učiteli a studenty středních škol v partnerském regionu. Profesionální umělci vedou v partnerském regionu umělecký seminář, během kterého se nacvičuje představení v cizím jazyce. Dalším plánem je expozice děl Františka Kupky v Regionu Centre. Tato výstava je v současné době k vidění v prostorách Evropského školícího centra v Litomyšli. Zhodnotili jsme také již realizované projekty v rámci naší spolupráce. V minulých letech se např. uskutečnily výměnné pobyty studentů pardubické univerzity a univerzit v Regionu Centre. Zahradnická škola v Litomyšli navázala a postupně rozšiřovala spolupráci s podobnou školou ve Francii. V červenci loňského roku se na čtrnáctidenním táboře sešli čeští a francouzští skauti, doplnil informace z jednání Línek. Obecné zásady ochrany před nákazou ptačí chřipkou zdroj Státní veterinární správa: chránit se kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů, poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si s drůbeží; dbát o osobní hygienu, nezpracovávat nemocnou drůbež, informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu, ochrana domácích miláčků psů, koček apod. zabránit jim v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky. Sledujte aktuální informace na stránkách Státní veterinární správy ČR a Ministerstva zemědělství ČR Kateřina Nohavová, tisková mluvčí Pardubického kraje Kapka humanitární akce skautů Pokud jste v pátek vyrazili někam autem a zastavili se cestou ještě v Lanškrouně na jedné z čerpacích stanic Dota nebo Pohona, pravděpodobně vás zastavili mladí lidé oblečení do bílých triček s hně dým nápisem Kapka a logem vychá zejícího slunce. Byli to lanškrounští skauti, kteří se také letos zapojili do celostátní humanitární akce s názvem KAPKA. Kapku pořádá Junák a Nadace pro transplantaci kostní dřeně od roku Jejím cílem je pomoci lidem, zvláště dětem, postiženým nemocemi krvetvorby, například leukémií, pro něž je často jedinou nadějí na zá chranu života transplantace kostní dřeně. Ta je však finančně velmi náročná. Skauti se snaží pomáhat Na daci pro transplan taci kostní dřeně jak získáváním fi nančních prostřed ků, tak prezentací její činnosti. Symbolické lo go Kapky vychá zející slunce na povídá mnoho o tom, jak je důležitá naděje pro život každého člověka. O to víc pro toho, kterému díky jeho nemoci zbývá na děje už jen kapka, mnohdy ani ta ne. Lidé, kteří si během pátečního dne nechali na benzinových pumpách od lanškrounských skautů umýt přední sklo auta a přispěli libovolným finan čním obnosem do zapečetěné kasičky, zvětšili tuto kapku naděje o 9 612,50 Kč lidem, jejichž onemocnění jim dává minimální šanci na přežití, a po mohli dobré věci. Vždyť sebemenší kapka vody, která se spojí s oceánem, nevysychá, a ni kdy nemůžeme vědět, kdy podobnou pomoc budeme potřebovat i my nebo někdo z našich blízkých. Děkujeme. Skauti z lanškrounskýchstředisek Zubr a Dikobraz

7 LL 13 / 2007 DĚTI STRANA 7 Maturitní a závěrečné zkoušky na SOŠ a SOU Lanškroun Maturita Lat. maturitas znamená zralý úsudek, rozum, francouzské la maturité překládáme jako vyzrálost, dospělost a podobné je i anglické maturity (zralost, dospělost). Pro označení závěrečné středoškolské zkoušky však v angličtině i francouzštině existuje jiný termín (angl. leaving examination nebo graduation, fr. baccalauréat). U nás se touto zkouškou dospívá. Na naší škole mělo dospět v minulých dnech 85 žáků. Ne všem se to ale podařilo. Maturovalo se zde ve třech ročnících s následujícími výsledky: Třída slaboproudých elektrotechniků: Z 29 žáků 3 neukončili ročník, 22 zkoušku vykonalo (3 žáci s vyznamenáním) a 4 žáci si musí zkoušku zopako vat. Třída mechaniků elektroniků: Z 28 žáků jich 8 nebylo připuštěno, 11 jich zkoušku vykonalo a 5 žáků si zkoušku musí zopakovat. Třída Kosmetiček: Z 28 žákyň 1 neukončila ročník, 22 jich prospělo (5 s vy znamenáním) a 5 neprospělo. Závěrečné zkoušky Ačkoliv ve svém názvu nemají termín dospělost, nepochybujeme, že slože ním závěrečné zkoušky a obdržením výučního listu se dospělými stávají také.na stejnojmenné škole zvolený obor mělo ukončit 57 žáků. Realita ale byla opět trochu jiná: Třída kadeřnic: Z 22 žákyň 1 neukončila ročník a 1 žákyně se z důvodu ne moci nedostavila, 19 jich zkoušku udělalo (1 s vyznamenáním), jedna nepro spěla. Třída knihařů: Všech 11 žáků ke zkoušce postoupilo, všichni ji úspěšně složili, z toho 1 s vyznamenáním. Třída nástrojařů: Všech 24 žáků ke zkoušce postoupilo, všichni ji úspěšně složili, z toho 1 s vyznamenáním. Všem absolventům upřímně blahopřejeme a přejeme jim mnoho úspěchů v soukromém i profesním životě. SOŠ a SOU Lanškroun Hrajeme si na zahradního architekta Součástí našeho školního vzdělávacího plánu je také téma Lanškroun, moje rodné město, které jsme měli plánované začátkem května. Vyprávěli jsme si o Lanškrouně, prošli si město, prohlíželi staré fotografie, přinesli jsme vše o Lanškrouně, četli lanškrounské pověsti a stavěli kolektivně město z různých kostek Škola v přírodě v Potštejně Už potřetí naše ZŠ vyrazila do školy v přírodě. Vybrali jsme rekreační zařízení Železničář nedaleko Potš tejna. A co jsme celé dny dělali? Do poledne jsme se trochu mučili učili, ale jen M a ČJ, něco si napsali a taky zopakovali AJ. Ale odpoledne jsme byli pořád venku v přírodě a na ces tách. Hlavně na pěších. Navštívili jsme hrad Potštejn, ob divovali okolí Divoké Orlice, vnímali sílu staletých stromů v potštejnské aleji, objevili zvláštní stromy jinan dvoulaločnatý a liliovník tulipáno květý. Zajímavé stromy byly k vidění i v parku v nedalekém Kostelci nad Orlicí. V parku u častolovického zám ku nás zaujala minizoo s vietnam skými prasátky, pávy, americkými lamami a pštrosy. Poslední den pobytu si paní učitelky neodpustily návštěvu potštejnské základní školy. Je to také malotřídka s 22 dětmi. Prohlédli jsme si školu a chvilku jsme s tamními dětmi i pracovali. Něco jsme od nich i okoukali (vý robky, zahrádku s bylinkami ), ale taky jsme se pochlubili tím, co děláme zase my u nás. Potštejnským paním učitelkám se moc líbil nápad jezdit s dětmi na školu v přírodě. Myslíme, že se nám celý pobyt vydařil (nezmokli jsme ani jednou) a celý jsme si ho hezky užili. Kdybychom si o víkendu doma odpočali a pomazlili se s mámou a tátou, jeli bychom ještě na další týden. Byli na nás hodní, dobře vařili a okolí Potštejna se nám moc líbilo. A za rok zase HURÁ do přírody. Chcete li se nejen o této naší akci dozvědět více, mrkněte na naše internetové stránky Žáci a p. učitelky ze ZŠ Luková Protože je v současné době aktuální téma zahrada, napadla nás námětová hra Na zahradního architekta s tím, že děti navrhnou zahradu pro naši školku se vším, co by na té zahradě chtěly mít. Připravili jsme papíry a tužky a mohlo se začít. Bylo velmi zajímavé, s jakou vervou se děti do práce pustily. Každé přišlo s jiným námětem a ještě zajímavější byl konečný výsledek. Seděli jsme s dětmi nad výkresy, svůj návrh musely slovně představit a obhájit. Hodnotili jsme návrhy, říkali si, co byl dobrý nápad, na co jsme si vůbec nevzpomněli a nakreslil to kamarád. A nakonec jsme si se zavřenýma očima představili naši vysněnou zahradu. Víme, že velkou úlohu zde sehrála fantazie každého jednotlivého dítěte. Ta není svázaná finančními prostředky, nabídkou trhu, bezpečnostními a hygienickými předpisy A o to to bylo zajímavější. V současné době město jako zřizovatel přidělilo část peněz na školní zahrady pro mateřské školy. Takže můžeme začít aspoň částečně a postupně plnit návrhy našich dětí, které se až tak moc neliší od předběžného návrhu vypracovaného opravdovým architektem. Věříme, že sen se stane skutečností. Jednou se možná některé z dětí stane zahradním architektem a řekne si: Vše, co potřebuji do života, jsem se naučil v Mateřské škole na Žižkově ulici v Lanškrouně. Kolektiv MŠ Žižkova, Lanškroun Jak děti kometovaly své výkresy: Já bych si přál bazén, spoustu cestiček, domeček, kterým by se dalo projíždět, a záhonek s kytičkami. A na motorkách bych tam vozil kočičky. Honzík Líbilo by se mi velké pískoviště se spoustou hraček (hlavně kyblíků), prolézačky a abychom tam mohli jezdit na kioloběžkách a motorkách. Katynka Chtěl bych tam mít velký bazén, kosmické rakety, schody do kosmické rakety a velké pískoviště. Páťa Mokrý dětský den Děti oslavily svůj svátek v oblíbeném prostředí, v bazéně. Všechna tři oddělení ŠD soutěžila v různých vodních disciplínách. Na začátku měly děti nejdříve ukázat legrační skok do vody a postupně bojovaly ve vodním pólu, lovení rybiček do sítí, převážení na velkých deskách a na závěr ve vybíjené. Všichni sou těžící se snažili ze všech sil o to nejlepší umís tění. Odnesli si s sebou diplom a osvěžili se zmr zlinovým kor noutem. Vychovatelky ŠD ZŠ Dobrovského

8 STRANA 8 DĚTI LL 13 / 2007 Mezinárodní setkání žáků ZŠ a MŠ Damníkov a Nadace Partnerství Žáci naší školy vybrali podle zásluh při budování naší Zahrady splněných přání z každé třídy jednoho žáka, který se účastnil dvoudenního setkání v Hradci Králové. Po úvodním seznámení s programem Nadace partnerství v divadle Drak jsme vybírali nejlepší postery, které charakterizovaly usku tečněný projekt. Po obědě jsme se rozdělili do dvou skupin a vyjeli po školách, které stejně jako my vytvářely v tomto projektu své nápady. Kromě stezky v Chroustovicích jsme nahlédli i do prostor školy, nejvíce se nám líbil zr cadlový sál. V Pardubicích jsme procházeli stezkou kolem slepého ramene a v Rokytnici jsme obdivovali dětské hřiště u základní školy. Pomalu se blížil večer a vydali jsme se do místa ubytování, kde na nás če kaly velké chatky, ve kte rých jsme se ubytovali po dvou. Po večeři následo valo vyhodnocení posterů a kulturní program, který vytvořily dvě hudební skupiny. Ráno po snídani jsme se vydali na cestu, kterou absolvovala den předtím druhá skupina. Prošli jsme si stezkou, která byla doplněna i cedulkami se slepeckým písmem, a nahlédli do dvou škol, v nichž bylo realizováno školní hřiště. Naše cesta po uskutečněných projektech se pomalu chýlila ke konci. Naše dvoudenní me zinárodní setkání jsme zakončili opět v Hradci Králové s tím, že se příští rok opět pustíme do budování něčeho nového. O nápady vzešlé z našeho putování není nouze. Daniel Dúbrava, žák 7. ročníku, ZŠ a MŠ Damníkov Damníkovští na výletě V sobotu 2. června jsme navštívili středověkou vesnici a zahrady v Ostré nad Labem. Je to osada, ve které se provozují středověká řemesla. Před vstupem do osady si žáci vyměnili peníze za groše, se kterými pak v osadě platili. Žáci si mohli vyzkoušet například: výrobu svíček, lana, mýdla, prstýnků z mědě ného drátu a rýžování zlata. Vyzkoušeli si také střelbu z luku, různé triky s flo werstickem a diabolem a také jízdu na jednokolce a spoustu jiných věcí. Všude voněla středověká kuchyně. Nejvíce jsme si pochutnali na keltské palačince s tvarohem a marmeládou. Žákům také chutnaly bramboráky a zelné koláče. V objektu jsou také zahrady se záhonky s bylinami, bludiště a hospodářská zvířata. V celém areálu jsme strávili čtyři hodiny a myslíme si, že se nikdo nenudil. Celou exkurzi jsme zakončili návštěvou obchodu Botanicus, kde prodávali jen přírodní a bylinná mýdla. Domů jsme se vrátili kolem páté hodiny. Exkurze se líbila jak žákům, tak učitelům. František Petružálek a Josef Suchomel, žáci devátého ročníku Základní školy a mateřské školy Damníkov Ohlédnutí za úspěchy SZeŠ v německém jazyce Druhé pololetí letošního školního roku pro nás němčináře ze Střední ze mědělské školy Lanškroun začalo úspěšně hlavně díky studentce 2.C Kláře Langové, která nejprve vybojovala druhé místo v okresním kole Soutěže v cizích jazycích v Ústí nad Orlicí. Díky tomuto krásnému výsledku měla chuť se zúčastnit i sólové pěvecké soutěže O trychtýř Christiana Morgensterna v Pardubicích. Oslovila proto studentku 2.B Elišku Belasovou, která ji doprovázela na kytaru při písni Vergiss mich od moderní skupiny Luttenberger Klug. Obě dívky sklidily obrovský aplaus publika a obdržely první místo. Chtěla bych na této soutěži rovněž vyzvednout recitační kvality Veroniky Řehořové ze 4. A. Všem studentkám moc děkuji a přeji jim hodně elánu do dalších aktivit v německém jazyce. Mgr. Martina Weiserová, SZeŠ Lanškroun Česko německé kulturní vztahy jen kvetou Začátkem května měli lanškrounští studenti Střední zemědělské školy možnost přivítat skupinku němec kých přátel ze Staatliche Handelsschu le mit Wirtschaftsgymnasium Ham burg (Státní obchodní škola s Hospo dářským gymnáziem Hamburk). Společně jsme tak mohli dokončit projekt o česko německých tradi cích, na kterém jsme začali pracovat se zahájením školního roku při tý denním pobytu studentů naší školy v Hamburku. Němečtí přátelé zavítali do Lanš krouna v den pálení čarodějnic a 1. května zhlédli majálesový průvod s pestrým kulturním pořadem. Obě akce je velice nadchly. Čeští studenti se během zkoumání česko němec kých tradic o partnery obětavě starali. V dopoledních hodinách je dopro vázeli do výuky a obě partnerské sku piny tak získaly příležitost srovnat učivo ve stejných školních předmě tech. Odpoledne jsme společně pod nikali výlety do blízkého okolí. Kul turní program našim kamarádům také zpestřily prohlídky Kutné Hory a Prahy. Program projektu se našim kama rádům velmi líbil, proto se budeme do budoucna snažit o další rozvoj vzá jemné spolupráce a její odborné posí lení v rámci oboru Podnikání a služby. Mgr. Martina Weiserová Loučení se školou v Rudolticích Pohodové odpoledne strávily děti ze Základní školy v Rudolticích se svými rodiči v pátek 15. června na školní zahradě. Přišly se rozloučit s uplynulým školním rokem. Připravený program byl bohatý. Nejdříve si každý sypanou technikou obatikoval tričko. To nejvíce zaujalo maminky. Tatínkové si šetřili síly na fotbálek. V loňském roce zvítězily děti a letos tomu nebylo jinak. Maminky fandily a některé se i zapojily do hry. Unaveni všichni usedli k táboráku a dali po kec. Pak nastala dětmi velmi očeká vaná chvíle. Stezka odvahy. Pod věží rudoltického Zámečku děti vyslechly smyšlenou historku o bezhlavém jezd ci, který v noci jezdí na svém černém koni po lese a hlídá ukrytý poklad. Strašidelný příběh, tma a dětská fan tazie vytvořily tajuplnou atmosféru. Už za úplné tmy vyrazila první skupina na rudoltický hřbitov. Svou odvahu stvrdily podpisem u márnice.všichni cestu zvládli na výbornou. S bohatými zážitky ulehly nedlouho před půlnocí do vojenského stanu, kte rý jim zdarma (již podruhé) zapůjčil a postavil pan Daniel Žáček, za což mu patří velké poděkování. Kdo by čekal, že děti budou po ta kovém zážitku ráno vyspávat, mýlil by se. Ráno vyskočily ze spacáku a hurá na rozcvičku. Rodiče i děti si spolecně strávené chvíle užili. Zkrátka, v Rudolticích vládne pohoda. M. Krystlová

9 LL 13 / 2007 DĚTI STRANA 9 Aktovkový den v Žichlínku Lanškrounské mateřské centrum Dětský svět (Penzion pro důchodce na Dvorských Lánech), e mail:mclanskroun@seznam.cz Slovo MATKA je synonymem pro jednu z nejnáročnějších a nejtvrdších prací, vyžadovaných po jakémkoliv člověku. Liz Smith Cesta za pokladem: připravily jsme pro vás hravé odpoledne v Sázavském údolí, sraz v 16 hodin U Drtiče. Vezměte si s sebou párky na opečení. Omezený provoz o prázdninách: úterý a čtvrtek hod. Hledáme aktivní maminky, které se chtějí zapojit do organizování progra mu pro sebe a své děti, ale také pro ostatní návštěvníky MC. Hledáme maminku ( babičku, tatínka ), kteří by chtěli učit angličtinu malé děti, ale i maminky. Ráno po svačince houká a syčí pře de dveřmi školky vlak. Je to možné? Ano. Kouzelný vlak přijíždí pro před školáky, aby je odvezl i s aktovkami do školy. Po příjezdu rozváží děti do lavic, kde je přivítá paní učitelka. Prvňáčci předvádí, co se za celý školní rok naučili. Pochlubí se, jak už umí pěkně číst. To už ale znovu hou ká náš kouzelný vlak a odváží všech ny děti na pouť. Školáci pantomimicky předvádí, co můžeme na pouti dělat. Jejich mladší kamarádi zkouší hádat. Oběma skupinám to jde velmi dobře. Další úkol zvládají budoucí školáci také výborně. Každý najde to správné písmenko, kterým začíná jeho jméno, a může si ho jít tak zkusit napsat do ba lónku namalovaného na tabuli. Protože to všem opravdu pěkně jde, mohou ško láci odměnit své budoucí spolužáky hez kou omalovánkou. Slyšíte to? Kouzelný vlak opět při jíždí. Tak rychle aktovky na záda a od jíždíme zpět do školky. Ale ne na dlou ho, neboť po prázdninách už z nás buou opravdoví školáci. ZŠ a MŠ Žichlínek Děti ze ZŠ Žichlínek na dopravním hřišti V pátek 12. května a 8. června navštívili žáci ze 3., 4. a 5. ročníku naší školy dopravní hřiště v Ústí nad Orlicí. Nejprve se naučili poznávat dopravní značky, seznámili se s různými dopravními situacemi a vyzkoušeli si jízdu na dopravním hřišti. V druhé části si žáci ověřili své znalosti v testu a byli přezkoušeni z jízdy na kole. Ti, kteří zvládli test i jízdu, dostali za odměnu cyklistický průkaz. Dětem se tato akce velmi líbila a my doufáme, že přispěje k bezpečnosti našich dětí na cestách. Zájmové kroužky v Žichlínku Tak jako každý rok, i letos měly děti v Žichlínku možnost navštěvovat několik zájmových kroužků přírodovědný, výtvarný, hru na flétnu nebo dramatický. V každém z nich usilovně a pilně pracovaly. A tak se nyní, na konci školního roku, mohou pochlubit pěknými výsledky. Děti z výtvarného a přírodovědného kroužku získaly několik významných ocenění i v regio nálních soutěžích. Kroužek flétny připravil vánoční koncert pro spolužáky a závěrečný koncert pro rodiče a veřejnost, který se uskutečnil ve středu v místní škole. Dramatický kroužek nacvičil dvě pohádky Jak šlo vejce na vandr a Princezna ze mlejna. Obě představení jste mohli zhlédnout ve čtvrtek 21. června. Všem dětem přejeme hezké zasloužené prázdniny a v příštím školním roce opět mnoho úspěchů. ZŠ a MŠ Žichlínek Výlet do ZOO v Jihlavě a do místního Vodního světa: Na sobotu se těšilo mnoho malých dětí. Byl pro ně připraven ce lodenní výlet do ZOO v Jihlavě, a protože v předpovědi hlásili velmi pěkné počasí, zařadili jsme návštěvu místního Vodního světa. I když jsme odjížděli už o půl osmé, děti s batůžky nadšeně čekaly na příjezd autobusu.pan Mačát nás překvapil a přijel velmi pěkným klimatizovaným autobusem, což jsme v sobotním teplém dni ocenili. Jihlavská ZOO patří mezi menší, ale pro děti je jak šitá na míru. Je tam pro ně připravena spousta atrakcí, a to vláček po ZOO se zmrzlinou, elektromobily, houpačky, skluzavky, dětský nakladač, dětská lanovka, no jednoznačně dětský ráj. Zvířátek jsme viděli také hodně a největší úspěch zaznamenala ta, které jsme mohli sami krmit. Odpoledne jsme se zastavily ve Vodním světě, tato zastávka předčila naše očekávání. Děti se do statečně vydováděly, zahrály si na námořníky a k večeru jsme se vydali domů. Děti byly moc spokojené a už se těší na další výlet. S Youth for Evrope do Francie Ve dnech od 5. do 12. května jsme se za náš klub Youth for Europe zú častnili výměny mládeže ve fran couzském městečku Bruz, ležícím na bretaňském poloostrově. Akce se účastnilo 6 států ČR, Pol sko, Německo, Turecko, Itálie a Fran cie. Náš pobyt začal příletem do Pa říže, kde nás měla následující den če kat prohlídka města. Bohužel kvůli zpoždění našeho letadla jsme se ne dostali na hostel včas. Proto jsme po úmorné cestě noční Paříží strávili ko lem čtyř hodin na nádraží odpočin kem a čekáním na náš vlak do Ren nes. Po příjezdu do Rennes nás přiví tali organizátoři francouzské výměny. Poté si nás vyzvedl zástupce rodiny, která se o nás celý týden starala. Co se týče samotné výměny, musím říci, že organizace nebyla zrovna nejlepší. Program nezahrnoval to, co jsme od výměny očekávali. Žádné prezentace jednotlivých států, ani kolektivní hry. Zřejmě to nebylo ani možné, protože se nás tam sešlo přibližně 80 a v tom to počtu je prakticky nemožné dělat cokoliv kolektivně. Téměř jsme ne měli možnost navázat kontakty s ostat ními účastníky, protože všechny ak tivity byly rozděleny podle zúčastně ných států. Jediní, se kterými jsme se dostali do řeči, byli účastníci z Itálie. I když výměna nebyla moc zdařilá, najdou se i nějaké pozitivní zážitky. Asi největším z nich pro nás byl den strávený v horolezeckém centru. Čekaly zde na nás tři dráhy s horole zeckými prvky ve třech různých obtíž nostech. Ti nejodvážnější z nás zdo lali všechny tři. Dále byly povedené výlety do Saint Michel s prohlídkou tamního hradu, do malebného městečka Saint Malo a nakonec do Rennes, kde jsme strá vili celé odpoledne nakupováním po sledních suvenýrů. A už jsme se mo hli těšit domů. Jsme zvědaví na další výměny. Markéta Skalická

10 STRANA 10 Z MĚSTA LL 13 / 2007 JE LANŠKROUNSKÉ ZDRAVOTNICTVÍ OPRAVDU ZDRAVÉ? II. Když jsem se před třemi měsíci zajímal o problematiku lanškrounského zdravotnictví v rozhovoru s MUDr. Bohumilem Skálou, byl jsem si vědom, že ne všechny otázky zůstaly zodpovězené. V dané situaci mě zajímaly názory hlavně praktických lékařů, a tak jsem je prostřednictvím MUDr. Skály oslovil několika otázkami. Protože jsem chtěl odpovědi od všech, využil jsem k tomu elektronickou poštu. Ač se těmto elektronickým rozhovorům povětšinou vyhýbám, neuměl jsem si představit, jak bych více než desítku lékařů časově zvládnul. Hned následující den mi přišlo vyjádření MUDr. Lubomíra Růžičky a já jsem si mnul ruce nad tím, jak se mi lékaře podařilo oslovit. Bohužel jeho odpovědi byly jediné, které mi nakonec přišly. Nechci na tomto místě speku lovat, proč nikdo jiný na otázky neodpověděl. Každý z lékařů měl možnost odpovědět i nevyžádanou poštu přejít. Koneckonců, jejich práci ovlivňují především vyhlášky ministerstva zdravotnictví a strategie všeobecné zdravotní pojišťovny a k takhle vysoko postaveným uším se článek z LL jen stěží dostane. Co konkrétně mě zajímalo, si můžete přečíst v rozhovoru s MUDr. Lubo mírem Růžičkou: Vztah VZP k praktickým lékařům je despotický Přijímáte nové pacienty k sobě do ordinace? (Pokud ne, tak proč?) Nepřijímám pro neúnosný počet pojištěnců. Překračujete počtem svých klientů v ordinaci doporučený počet jedni cových pacientů? Pokud ano, jste za to od pojišťovny sankcionován? Překračuji o 70% z toho vyplývají zvýšené náklady a sankce od pojišťoven. Jaké máte obecné zkušenosti se vztahem VZP k praktickým lékařům? Vztah VZP k PL je despotický,protože jsou si vědomi,že nám nezbývá než přistoupit na jejich podmínky. Okresní pobočky pracují dle centra v Praze bez ohledu na specifika regionů a Praha je orientovaná pouze na sebe. Zvládáte svou práci bez problémů, nebo vaše pracovní vypětí překračuje rozumné meze? (Zde se samozřejmě jedná o subjektivní hodnocení.) Zvládám s problémy, překračuji rozumné meze a trvalá deprese mne opa kovaně svádí k tomu, začít dělat něco jiného. Kde vidíte z hlediska poskytování zdravotní péče v Lanškrouně největší nedostatky? Prakticky ve všech sférách. Chybí naprosto výhled do budoucna. Řešení problémů nastává až v okamžiku, když se něco zhroutí. Upozorňování na možné problémy nepadá na úrodnou půdu. Jeví se mi, že se začne něco měnit, až se ozvou sami pacienti, pojištěnci. Myslíte si, že dva dětští lékaři jsou pro Lanškroun dostačující? Ne. Souhlasíte s tím, aby pacienti platili za návštěvu v ordinaci, popřípadě za recept? V podstatě souhlasím, i když si myslím, že záleží na částkách, nedovedu si představit, jak by se to řešilo technicky, ale hlavně si nejsem jist, zda by tento mechanismus vedl skutečně ke snížení návštěvnosti lékařů. A navíc z hlediska sociálního by to byl zřejmě pro řadu pacientů výrazný problém. Nemluvě o tom, že by se pro mnohé snížila dostupnost lékaře s nebezpečím ohrožení zdraví. V podstatě by měl být mechanismus na jiném základě. Co Vám v péči o pacienty nejvíce komplikuje život? Nedostatek času. Mnohdy i nedostatečná spolupráce mezi jednotlivými segmenty zdravotnictví. Nepřítomnost lékaře je pro domov důchodců handicap Možná jste si všimli, jak problematicky vidí doktor Růžička vztah VZP k praktickým lékařům. Bohužel, praktičtí lékaři nejsou jediní, kdo zažívá hor ké chvilky díky politice Všeobecné zdravotní pojišťovny. Domov důchodců už před svým otevřením avizoval, že k dispozici bude jeho obyvatelům i praktický lékař. Ten tu dodnes není a šance, že se tak stane, jsou mizivé, jak mi vysvětluje jeho ředitel Ing. Milan Minář. My jsme pro potencionálního lékaře, který by si zde otevřel soukromou praxi, nezajímaví. Měl by nejnáročnější a nejnákladnější klientelu. Zatím se to řeší tak, že lanškrounští klienti zůstávají u svých lékařů a mimolanškrounské se snažíme přehlásit k nějakému místnímu lékaři, což se nám zatím s menšími nebo častěji většími problémy daří. Pro lékaře to jednoduše není zákazník s velkým Z. Pravdou ale zůstává, že podle tabulek VZP mají lanškrounští lékaři zatím možnost tyto klienty přijímat. Jaké problémy přináší absence stálého lékaře v domově pro seniory, popisuje ředitel Minář následně. Nedostatečná péče v žádném případě nehrozí, ale handicap je to pro do mov pro seniory obrovský. Neustále řešíme problémy, především u akutních stavů, kde nám chybí poradní hlas nebo odborné vyšetření. Lékaři mají dopoledne svou praxi, my tam často nejsme schopni klienta ani dopravit a lékaři k nám docházejí až odpoledne. Největší zátěž to představuje pro vrchní sestru, která musí řešit vše, od vypisování léků až po povolení lékařů k použití postranic u postelí. Kdyby tu fungoval jeden lékař, řeší se to jed noduše, ale tím, že jich musí oběhnout několik, je efektivita jejího snažení značně nízká. Náš sen je mít zde lékaře alespoň na půl úvazku. Obávám se však, že dokud budou platit vyhlášky VZP ve stávající podobě, tak se bude jednat o malý zázrak. Zdravotní pojišťovna však nevidí problém, z její pozice jsou v Lanškrouně volné kapacity. Do stejného problému se dostávají i starší zařízení pro seniory, neboť VZP po odchodu lékaře do důchodu smlouvu ne vždy obnovuje. Peníze až na prvním místě S podobnými komplikacemi, byť výhledově řešitelnými, se už několik měsíců potýká i nová rehabilitace zřízená firmou pana Dr. Ing. Petra Vašiny, CSc., která shodou okolností též sídlí v lanškrounském domově pro seniory. Zrušením rehabilitační ho oddělení ordinace paní doktorky Novákové přišel Lanškroun před časem o část této péče. Pan Vašina sice vyhrál konkurz na provoz nové rehabilitace v DS, ale dlouho to vypadalo, že klíčovou smlouvu s VZP nepodepíše a pacienti si budou muset tamní služby buď zaplatit, nebo vyhledat jiné zařízení. Zdlouhavá několikaměsíční jednání nakonec dopadla tak, že nová rehabilitace bude moci od července začít pracovat s klienty movova pro seniory a domu s pečovatelskou službou za úhradu z VZP. Pan Vašina připouští, že mu toto postupné rozjíždění ordinace do jisté míry vyhovuje, neboť provoz s menším počtem klientů se během prázdnin lépe vyzkouší a pl ný provoz se bude moci optimalizovat. Pojišťovna již totiž přislíbila i podepsání smlouvy tak, aby mohli služeb využívat i ostatní její pojištěnci. VZP však předpokládá, že pan Vašina odkoupí od stávající rehabilitace veškeré zařízení, převezme personál a zřídí jedno centrální pracoviště. Musím odkoupit zařízení, které dá se říci vůbec nepotřebuji. Pojišťovně jde však především o stávající zaměstnance. Část z nich přejde ke mně, před pokládám však, že udělám určitou selekci, neboť mám zaměstnance vlastní, vysvětluje po telefonu pan Vašina. Rehabilitace v DS má v současné době tři zaměstnance a s dalšími se jedná. Pan Vašina však očekává, že konečný počet jeho pracovníků se smlouvou s VZP bude vyšší než stávajících šest zaměst nanců rehabilitace SALu. Proč jsou jednání mezi ním a VZP tak složité, vysvětluje pan Vašina hned vzápětí: Ten důvod je jednoduchý. Jde o peníze. VZP nechce nic platit, dělat cokoliv navíc. Nejraději by, kdyby stávající smlouva se SALem přešla na nás tak, jak je, a nazdar. Všechno to, co jsme udělali pro novou rehabilitaci, by však bylo k ničemu, pokud by nedošlo k navýšení re habilitační péče na Lanškrounsku. Stávající čekací doby na rehabilitaci se podle vyjádření pana Vašiny pohybují i v řádu měsíců, což je pro pacienty a výsledný efekt procedur značně neefektivní. Problém však podle něho vyplynul hlavně z rozvrstvení reha bilitační péče v okrese Ústí nad Orlicí. V České Třebové jsou tři rehabilitace, v Ústí je jich také několik a pokud VZP zadá tato data do tabulek, vyjde jí ja kési divné číslo dokladující, že je tu rehabilitační péče nadbytek. Přístup VZP se nám sice nemusí líbit, nicméně její povinností je kromě za jištění zdravotní péče i šetření. To, kdy pojišťovna šetří na úkor našeho zdraví, se jen velmi těžko dokazuje, ale že se tak může stávat, je reálné. Legislativní prostředí, ve kterém se současné zdravotnictví nachází, pozitivním změnám v regionálním zdravotnictví také nijak neprospívá. Prozatím není nikým garanto vaná minimální síť lékařských služeb, projekt elektronických zdravotních knížek je v nedohlednu a stávající tlak vlády na snižování rozpočtových výdajů bez koexistence systémových změn žehná i nekoncepčním škrtům. Náhled na místní zdravotní péči skrze tabulky a formuláře ministerských úředníků asi také nevedou automaticky ke změnám ve prospěch pacientů. Prosazení v mnohém nepopulárních zákonů vedoucích k větším právům i spoluodpovědnosti pacientů závisí hlavně na politické vůli a odvaze poslanců. Nicméně kvalita a dostupnost zdravotní péče se bude vždy odvíjet od prosperity celého státu a následného nastavení systému zdravotní péče. Nemůžeme mít lepší zdravotnictví, než na jaké dokážeme a chceme platit. Naši subjektivně vnímanou úroveň zdravotní péče na Lanškrounsku tak stejně jako úroveň i dalších skrze stát placených služeb nejvíce ovlivňují o sobnostní kvality jednotlivých lékařů, jejich erudovanost, profesionalita a pří stup k lidem. Spleť ministerských vyhlášek a zákonů jim jejich činnost může buď usnadňovat, nebo komplikovat. Pokud nejste s úrovní nebo nabídkou péče spokojeni, nezbývá než se v rámci svých práv za svou věc občas i po prat. Jen jde o to, najít ty správné dveře. Jak připouští MUDr. Růžička, VZP na hlasy pacientů může slyšet. Přestože téma lanškrounského zdravotnictví bylo veskrze neveselé, ne odpustím si na závěr jednu poznámku ve stylu Haliny Pawlovské: Otužuj tělo, své svaly cvič, nemusíš k felčaroj, neduh je pryč. Neboť to, jak často budeme potřebovat lanškrounské zdravotnictví, můžeme z významné míry ovlivnit i sami. František Teichmann

11 LL 13 / 2007 PŘEDSTAVUJEME VÁM STRANA 11 Realitní a dražební společnost Mozaika, s.r.o., se zabývá zejména zprostřed kováním prodeje, nákupu a pronájmu všech nemovitostí, tzn. rodinných domů, bytů družstevních i v osobním vlastnictví, chat, chalup, pozemků a také komer čních prostor a areálů. Od letošního roku je členem Asociace realitních kan celáří. O problematice realitního trhu jsme si povídali s majitelkou firmy Danou Beranovou (DB) a finanční poradkyní Helenou Polákovou (HP): Co všechno patří do okruhu služeb poskytovaných realitní kanceláří? První je potkání se nabídky s poptávkou. Prodávající či pronajímatel hledá solidního kupce a potencionální kupující zase tu pravou nemovitost, která bude splňovat všechny jeho představy a finanční možnosti. Aby k tomuto setkání došlo, je třeba nabídnout konkrétní nemovitost co nejširšímu počtu potenciálních kupců či nájemců. Druhou stranou mince je zajištění veškerých právních a administrativních úkonů, které s prodejem, koupí či pronájmem souvisí. Realitní kancelář zajistí veškerý tento servis a významně tak celou transakci usnadní a ušetří klientům čas. Pro koho jsou vaše služby větším přínosem pro prodávajícího, nebo pro kupujícího? DB: Naše pomoc je výhodná pro obě skupiny. Zájemci o nemovitost si nás najdou velmi snadno je pro ně nejjednodušší nejdříve se zajímat o nabídky realitní kanceláře, kde na jednom místě porovnají několik nemovitostí a ihned zjistí doplňující informace. Prodávající však někdy váhají a pokoušejí se svou nemovitost nabízet v inzerci sami. Přitom opravdu širokou nabídku může za jistit jen realitní kancelář pomocí inzerce na internetových serverech, v tisku, ve vývěskách. Pro jednotlivce jako pro prodávajícího by byla tato inzerce v takovém rozsahu finančně příliš nákladná. Navíc máme databázi poptá vajících, což může někdy proces prodeje výrazně urychlit. Co konkrétně tedy klientům poskytujete? DB: Pro prodávající jsou naše služby poskytovány zdarma a zahrnují zpracování nabídky, posouzení reálné tržní ceny, zpracování fotodokumentace, zveřejnění nabídky na všech významných internetových serverech, v regio nálním i celorepublikovém tisku a ve vývěsce na veřejně přístupném místě. Dále je to právní servis zajištěný renomovanou advokátní kanceláří Urban & Urban a v neposlední řadě převod nemovitosti na katastrálním úřadu. Na vyžádání můžeme zajistit také odhad nemovitosti pro účely placení daně z pře vodu nemovitosti. Pro kupující je to především pomoc při posouzení nejvhodnější formy fi nancování nákupu nemovitosti, a to prostřednictvím investiční a úvěrové po radkyně přímo v kanceláři společnosti. Náš klient tak ušetří mnoho času,který by jinak byl nucen strávit při obcházení jednotlivých bankovních ústavů. Zá jemce o koupi nemovitosti si u nás také může bezplatně zadat poptávku a zajistit si tak přednostně informaci o nových nabídkách odpovídajících parametrů. Je toto standard, který nabízejí vlastně všechny realitní kanceláře? DB: Vzhledem k tomu, že obchod s nemovitostmi je živností volnou a může jej provozovat téměř každý, je realitní trh dnes zaplněn realitními kancelářemi na různých stupních profesionality. Není třeba zdůrazňovat, že se můžeme setkat s takovými realitními kancelářemi, které svou činnost nevykonávají příliš zodpovědně. Problémy jedné méně solidní realitní kanceláře potom mohou vrhat špatné světlo na všechny ostatní společnosti. Jak tedy poznat takovou, která za nás skutečně bez zádrhelů vyřídí celou transakci? DB: O mnohém napoví členství v realitních sdruženích zvláště v Asociaci realitních kanceláří ČR, která dohlíží nejen nad profesní úrovní, ale také nad etikou členských kanceláří. Dále si ověřte, jak se realitní kancelář prezentuje, zda je opravdu schopna poskytnout to, co inzeruje. Na trhu s nemovitostmi je mnoho kanceláří, které prezentují širokou nabídku nemovitostí, leč cizích kanceláří. Hned v několika prezentačních sdělení čteme o nejsilnější a největ ší realitní kanceláři, vidíme slogany žádná překážka pro nás není problém či do tří dnů vám seženeme klienta. Pokud si klient skutečně zvolí realitní kan celář jen díky těmto sdělením, pak by se neměl divit, že vzniklý problém bude řešit jen on sám. Hodně napoví i chování realitních makléřů a sídlo společnosti. Spolehlivé realitní kanceláře provádějí prohlídky nemovitostí za účasti pravidelně ško lených realitních makléřů. Ojedinělé však nejsou situace, kdy klient na realitního makléře, s nímž měl smluvenou schůzku, marně čeká nebo se bez předchozí omluvy dostaví na sjednané místo se zpožděním. Takové chování jistě není dobrou vizitkou ani pro makléře ani pro samotnou kancelář. Jaká rizika proces prodeje nemovitosti obnáší? DB: Klienti mívají obavy, že se objekt neprodá, kupec nezaplatí, prodávající něco zatají a vůbec ze složité administrativy. Eliminace většiny těchto problé mů máme ošetřenu spoluprací s advokátní kanceláří. Každou smlouvu při pravuje právník, který řeší veškeré vzniklé problémy. V našem zájmu je i mi nimalizace administrativy. Pokud přes naši veškerou snahu není objekt pro dán (stává se to, pokud kupní cena neodpovídá stavu nemovitosti a prodáva jící na její výši přes naše upozornění trvá), nabízející nic neplatí. Stává se, že si lidé chodí nabízené nemovitosti jen tak nezávazně pro hlédnout? DB: V solidní realitní kanceláři by se to stát nemělo. S každým zájemcem mluvíme, zjistíme, zda na nabízenou nemovitost má potřebné prostředky ne bo zda dosáhne na hypotéku. Pokud pak projeví zájem o koupi, složí rezervační polatek a písemně uzavře závaznou rezervační smlouvu. Nemovitost koupí ten, kdo první tuto smlouvu podepíše. Smlouva chrání prodávající před situací, kdy kupec si koupi dodatečně rozmyslí a nemovitost je delší dobu blokována pro seriozního zájemce, a zároveň dává jistotu kupujícímu a chrání ho před případným navyšováním ceny jinými zájemci. Pro financování bydlení se často používá hypotéka. Někteří lidé z ní ale mají velké obavy a raději dále bydlí v nájemním bytě... HP: Splátka hypotéky bývá často ve stejné výši nebo dokonce nižší než nájemné. Bydlení v nájemním bytě je tedy kromě specifických případů finančně nevý hodnější než ve vlastním bytě či rodinném domě. Finanční poradce vám zajistí a pomůže posoudit nabídky trhu, spočítat efektivní úrok a případně vyjednat výhodnější podmínky právě pro daný úvěr. Jak se vybírá poskytovatel hypotéky? HP: Každá nabídka má své výhody, například jednoduché vyřízení, rychlost vyřízení, nižší úrok, bez poplatku. Díky konkurenčnímu boji banky a firmy, které se orientují na úvěry, nabízejí velmi výhodné podmínky. Je však třeba správně spočítat nejen efektivní úrok, ale i vybírat banku podle dalších priorit rychlost vyřízení, minimum dokladů, výjimky z metodiky, podmínky čer pání. S tím může pomoci právě finanční poradce. Jsou nějaké možnosti pro ty, kteří nemají vysoké úspory ani současné příjmy? HP: Na trhu již máme hypotéky s dlouhou dobou splatnosti i 40 let v za hraničí se využívají hypotéky i s delší dobou splatnosti, nemovitost se do konce dědí i s případným dluhem. Dále existuje hypotéka, která umožňuje odklad splátky o 3 měsíce, snížení splátky úvěru i o 50% a naopak výhodné může být i zvýšení splátky až o 100% (splatím dříve bez sankcí). Finanční poradce tedy může klientovi pomoci vybrat takovou hypotéku, která mu bude nejlépe vyhovovat. Jak vysoké poplatky platí klienti vaší realitní kanceláře při koupi ne movitosti? DB: Pokud se podíváte na popisku u námi inzerované nemovitosti, je zde uvedena kupní cena + 5% provize. Její výši neskrýváme v kupní ceně, klient ví přesně, kolik platí za nemovitost a kolik za služby realitní kanceláře. Tato suma je konečná, jsou v ní zahrnuty už všechny poplatky. Nestane se tedy, že po zaplacení provize musíte platit další poplatky např. za právní služby, vklady na katastr apod. LS REALITNÍ A DRAŽEBNÍ SPOLEČNOST MOZAIKA s.r.o. Nádražní Lanškroun Tel.: mozaika.cz E mail: rkmozaika@seznam.cz Helena Poláková, finanční poradce Sophia finance Vybráno z aktuální nabídky: Pronájem secesní vily v Ústí nad Orlicí. Kompletní nabídka v kanceláři a na mozaika.cz.

12 STRANA 12 KULTURA LL 13 / 2007 Portrétní a krajinářská tvorba na zrestauro vaných obrazech ze sbírek městského muzea Poprvé v historii města Lanškrouna se vám v galerii představí od 1. září u celená kolekce portrétní a krajinářské tvorby. Obrazy, převážně olejomalby, byly popsány a zrestaurovány v letech Je třeba podotknout, že se jedná o jednu z nejkvalitnějších sbí rek z osmi muzeí bývalého okresu Ústí nad Orlicí. Portréty lanškrounských osobností ze století se nachá zejí ve stálé expozici muzea (J. M. Marci, J. K. Artzt, rodina Erxlebenů, V. Perníkář, J Riess, J. Niederle, F. G. Piffl, J. Langer, K. Langer a další). Některé obrazy zkrášlují také interiéry městského úřadu a část je umístěna v depozitáři. Mezi portréty nacházíme řadu vyni kajících prací od druhé poloviny 17. století až do počátku druhé světové války, podobizny barokní, realistické až po moderní umění. K nejhodnotnějším obrazům patří bezesporu portréty příslušníků rodiny Erxlebenových a pana Norberta Ries se. Jsou výpovědí o patriotismu, způ Nahoře: Václav Govič Žena s mod litební knížkou; autor neznámý Mladý muž. Dole:Václav Pučelík Boží muka v Lanškrouně sobu života, odívání a zdobnosti dané doby. Ve sbírkách muzea se nachází i mnoho měšťanských biedermeierov ských podobizen od neznámých i zná mých autorů. Prezentují se zde i vý znamní středoevropští malíři např. J. B. Lampi či E. Swoboda. Mezi mnohými díly vynikají por tréty Chlapec a Děvčátko od východo českého malíře Aloise Špuláka, po dobizna Žena s modlitební knihou a její protějšek Muž s brkem od praž ského autora Václava Goviče. Pouta vou prací je Měšťanka v klobouku Jo hanna Breyera a Žena v modrých ša tech R. Gauptmanna. Zajímavostí této sbírky je tzv. galerie cti portréty mužů s řády a vyznamenáními ( např. starosta B. A. Schmeiser a radní), kte ří se zasloužili o rozvoj města na kon ci 19. století. Bibusova rodina věno vala městu podobiznu dvorního rady Petra Bibuse. Nesmíme také opo menout portrétní tvorbu Johanna Umlaufa, který proslul i církevními náměty. Svým ztvárněním se vymyká cenný obraz ze 17. století s podo biznou Marie Stuartovny od vlám ského malíře Wilhelma van Hont horsta. Z krajinomaleb jsou ve sbírce za stoupeny Žně R. Böhma, cyklus roč ních období ústeckého malíře Josefa Stanislava Ottmara, Podzimní les a Podzimní zahrada hřebečského ma líře Hanse Peterky. Malíř a krajinář Václav Pučelík namaloval lanškroun skou radnici a boží muka. K postim presionistickým malbám patří Krajina se stromy Karla Schadta a Chalupy Otakara Hůrky. Ústecký malíř Jaro slav Čada je zastoupen dílem Most přes potok. Od Josefa Pýchy, profe sora na lanškrounském gymnáziu, pochází obraz Pohled na Lanškroun z roku 1948 a v poslední době se nám podařilo od tohoto autora získat kres bu Krčmy. Veduty města najdeme na starších vyobrazeních na kresbě F. B. Wer nera ze 40. let 18. století, na olejo malbě z roku 1830, na kresbě s tabá kovou továrnou J. Smutného z roku Akvarel západní strany lanš krounského náměstí s dřevěnými do my z 60. let 19. století dokumentuje vývoj domů. Portréty a krajinomalby byly dosud presentovány v naší re gionální literatuře. Muzeum svou kolekci neustále rozšiřuje i o současné regionální ma líře. Výstava bude doplněna ukáz kami z restaurátorských prací. Je u spořádána k 15. výročí od znovuob novení muzea po jeho rozsáhlé rekon strukci. U příležitosti vernisáže pro běhne na zámeckém nádvoří před stavení historického šermu a výstavka chladných zbraní. Hudební program připravil Lanškrounský smíšený sbor. Marie Borkovcová Narozeninový koncert 8. června 2007 Rády jsme přijaly pozvání na kon cert Lanškrounského smíšeného sbo ru pod vedením sbormistryně Vlaďky Jetmarové. Zaujal nás pestrostí a netradičním pojetím. Program byl sestaven ze spi rituálů a líbivých populárních melodií. Mezi jednotlivé skladby vstupovali někteří členové sboru se svými vzpo mínkami a vtipnými postřehy, které mnoho prozradily ze zákulisí jeho pat náctiletého působení. Příjemným pře kvapením bylo vystoupení hosta Lukáše Vídeňského. Za doprovodu bubnu zpí val se sborem indické oslavné písně, tzv. mantry. Mezi zdmi kostela se roze zněly jednoduché melodie, které grado valy do velké síly a spolu s rytmy bubnů si podmanily snad všechny návštěvníky koncertu. Bylo to velice působivé. Po celý večer panovala v kostele sv. Vác lava výborná nálada a mezi sborem a publikem se navázal příjemný kontakt. Umocněním všech nabytých dojmů a zážitků bylo pozvání nás posluchačů na zámek, kde pokračovala narozeni nová oslava dobrým a pestrým pohoště ním, tancem a hudbou, o kterou se až do ranních hodin starala trojice výbor ných muzikantů V. Jetmarová, B. Ha velka a P. Formánek. Oslava se opravdu vydařila a těšíme se na další hezké kon certy. Chtěly bychom vyjádřit poděková ní celému sboru a popřát do dalšího ob dobí hodně úspěchů a stejně zdařilých akcí. M. Kolomá, J. Beranová, foto: LS

13 LL 13 / 2007 KULTURA STRANA 13 ČERMENSKÉ SLAVNOSTI VE FOTOREPORTÁŽI Trepetlika Burgas Bulharsko Jitřenka Dolní Čermná Jitřenka Dolní Čermná Foto na stránce: F. Teichmann, M. Hvozdenský a L. Sitová Spandan Ahmebábád Gujarat, Indie Trepetlika Burgas Bulharsko Madovec Bratislava Slovensko Jaro Ústí nad Orlicí Spandan Ahmebábád Gujarat, Indie Jitřenka Dolní Čermná Trepetlika Burgas Bulharsko

14 STRANA 14 NÁZORY LL 13 / 2007 KOSTEL KNIHOVNA? Nemohl jsem si nevšimnout, že v po sledních několika číslech Listů Lanš krounska byla řešena otázka využití kostela sv. Máří Magdalény a zazněla mnohá stanoviska, a to i značně proti chůdná. Podstatné bylo ale sdělení, že P. Zbigniew Czendlik představil svoji vizi změny využití kostela s ná vrhem vestavby městské knihovny do vnitřních prostor chrámu, kterou ve své studii ztvárnil architekt MgA. Přemysl Kokeš a také ji uvedl ve známost na prezentaci. Jak už to ale v demokratické společnosti bývá, objevila se rozdílná stanoviska k tomuto záměru, což je i ukazatelem zdravě fungující komu nity lidí, která přemýšlí a zvažuje růz né úhly pohledu. Kostely byly stavěny k jedinému účelu. Byly to nejenom prostory ma jící pouze hodnotu zdí a kamene, jak jsem se mohl kdesi doslechnout, ale především prostory, které v sobě ne sou kus něčeho, co nemůžeme postih nout svými smysly a co možná v sobě obsahuje nejenom historii, ale i jakýsi nepsaný odkaz našich předků, kon tinuitu lidského života, která ukazuje kamsi za hranice našeho chápání. Vnitřní část kostela a vnější plášť patří nezpochybnitelně k sobě. Pokud dojde k naprosto odlišnému využití vnitřních prostor a jejich vyplnění kon strukcí a vestavbou, která naruší cha rakter a ráz stavby, tak dochází k jakési lobotomii. A jak známo, lobotomie mozku byla nejdříve vynikající léčebnou metodou hromadně prováděnou ve Spojených státech a v roce 1949 do konce byla oceněna Nobelovou cenou, ale zanedlouho bylo zjištěno, jak ne gativní dopady tato metoda na zdraví pacientů měla. Kostel sv. Máří Magdalény nebyl po desetiletí zásadněji udržován nebo opravován a je to znát na vnějším i vnitř ním vzhledu. Tento rok je to přesně 180 let od jeho dokončení. V místech, kde stojí, byl roku 1371 založen au gustiánský klášter a do roku 1825 zde stával dřevěný kostel, který byl o dva roky později nahrazen současnou stav bou, která vydržela do dnešních dnů. Je pochopitelně více než zřejmé, že je nelehké udržovat tento druh pamá tek v dobrém stavu a zabezpečovat všechny náležitosti spojené s provo zem a údržbou. Velkým přínosem je ale to, že zdejší farnost má kněze Zbig niewa Czendlika, který za dobu svého působení dokázal mimořádné věci, a to nejenom obnovit faru, zřídit ka várnu U Pastýře a podpořit její rozvoj, ale také opravit kostel sv. Václava a sv. Anny. V neposlední řadě reali zoval v Žichlínku známý rozsáhlý projekt Rodinného dětského domova a uvedl do života i obecně prospěšnou společnost Gaudium, která zajišťuje dopravu dětí s handicapem do Zá kladní speciální školy v Lanškrouně. Nedávné setkání spojené s předáním výtěžku z dražby korunek Miss ČR jenom výjimečné schopnosti potvr zuje. Vážím si toho, že navzdory to mu, že je iniciátorem zmíněné ve stavby knihovny do kostela sv. Máří Magdalény, tak je přístupný širšímu referendu a v případě, že nebude jeho návrh podpořen, tak se bude snažit usilovně pracovat na rekonstrukci kostela, aby se stal znovu důstojnou budovou... jak je uvedeno v LL č.11 v článku J. Hajzlerové. Je zjevné, že není jednoduché z e konomického hlediska rekonstru ovat a opravovat všechny kostely v republice. V těchto momentech si ale vzpomenu na to, s jakým odho dláním se dříve tyto budovy opravo valy a díky tomu zůstaly zachovány do dnešních dnů. Vybaví se mi film Zapomenuté světlo, kde postavu ves nického faráře ztvárnil Bolek Polívka a kde ve své roli bojuje se státními ú ředníky i vyššími církevními před staviteli za záchranu kostela. Lanškroun je výjimečný tím, že má tři kostely, na rozdíl od podobných měst v jeho okolí. Tyto kostely jsou jeho historickou součástí a dominan tou. Pokud dojde k tomu, že nebude vůle a ekonomické zdroje udržet kostel sv. Máří Magdalény v jeho bohoslu žebném využití a bude odprodán ji nému subjektu, tak by bylo vhodné zamyslet se nad případnými varian tami, které by uchovaly ráz a důstoj nost místa. Jedna z variant je, zda pro stornost kostela není možností k rea lizaci koncertní síně a zda by nemohla být takto určitá sakrálnost místa u chována. V tomto uspořádání by mo hla existovat i reálná možnost tohoto prostoru občasně využít k případným bohoslužbám. Osobně se domnívám, že před stavovaný projekt vestavby knihovny není tím nejšťastnějším řešením, a to nejenom kvůli včlenění do kostela, ale z důvodu čistě technických, kdy zvýšená vlhkost a malá okna budou klást nadbytečné nároky na archivaci, klimatizaci a osvětlení. Stejně tak po loha místa předpokládané městské kni hovny není ideální vzhledem k pro cházejícím komunikacím. Knihovna by takto byla odloučena od centra města a bezpečné zóny. Máme tu i dětské čtenáře, u kterých je každá frekventovaná silnice potenciálním rizikem. Jak je známo, rekonstrukce budov bývají často mnohem náklad nější než stavby na zelené louce. V případě městské knihovny, která zřejmě hledá rozsáhlejší prostory pro své působení, bych viděl jako ideální a pro budoucnost zodpovědnější va riantu podpořit možnost stavby zce la nové budovy, která bude mít neje nom důstojné architektonické ztvár nění, ale i všechny náležitosti moder ních knihoven. Pokud by město Lanš kroun bylo schopno projednat mož nost samostatné stavby knihovny například na Pivovarském náměstí, bylo by to podle mne naprosto ideální řešení, které by bylo krokem vpřed. Knihovna by nejenom oživila tuto městskou zónu, ale byla by v centrál ní části města, v místě, které je pře hledné a bezpečné nejenom pro dětské čtenáře. Pochopitelně se ve svém názoru mohu mýlit a časem třeba dojdu k od lišnému stanovisku, ale to, co předsta vuji, je můj momentální názor na věc. Ing. Miroslav Kuťák 19. června proběhla v kostele sv. Máří Magdaleny prezentace, které se mimo lanškrounských zastu pitelů zúčastnili i zástupci králové hradecké diecéze a odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Pardubice. Foto: LS Zážitky Francouzů v Lanškrouně a Praze Slíbil jsem kdysi, že přivedu do Lanškrouna francouzské turisty. Podařilo se to na konci května, kdy přijeli moji rodiče a ještě jeden pár jejich přátelé. Je zbytečné zdůrazňovat, že perspektiva pobytu v Čechách byla pro ně něčím naprosto novým. Jejich generace je spíš zvyklá jezdit na dovolenou na jih, nicméně ani východ pro ně nepostrádal jistou exotičnost, i když jsem se už dřív pokoušel narušit některé z dřívějších dob zakořeněné představy. (Ne, tati, Česko nikdy nebylo součástí Ruska; ne, mami, tady nejsou ortodoxní ) Vybrali si cestu po silnicích, což způsobilo, že mé matce bylo velmi špatně a otec byl velmi nazlobený na německé dálnice, především však jim to umožnilo pozorně sledovat okolí. Všimli si tak, že většina domů tady nemá na oknech okenice. Tento detail mi zatím úplně unikl, a to jsem tu pět měsíců. Vynasnažil jsem se už dříve alespoň krátce je seznámit s místními skandály, záležitostmi, které se ve Francii neberou tak vážně, a připravit je na královské přijetí rodinou Koudelkových. Dorozumívání nepředstavovalo tak velký problém, jak jsme očekávali. Moje čeština stačila na představení, pak převzala štafetu angličtina a kupodivu vstoupila do hry také němčina, naši přátelé totiž bydlí v Lotrinsku, což je oblast, která také měla co do činění s Němci (kulantněji to říci nelze) a v níž je němčina téměř druhým rodným jazykem. Moje matka se samozřejmě usilovně snažila mluvit s každým francouzsky, a když její partner v rozhovoru dal najevo, že nerozumí, s velkou trpělivostí mu všechno opakovala HLASITĚJI! Tak se málem stalo, že se hostina na rozloučenou u grilu změnila rumrajch orientálního tržiště. Výměna receptů, srovnávání politických systémů, komentování nedávných prezidentských voleb ve Francii debata více či méně hluboká se mohla vést téměř o všem. Brzy však bylo třeba opustit naše hostitele (pardon, nové přátele!) a po výletu do Litomyšle návštěva Česka nemohla skončit jinde než v Praze. Česko bez Prahy je stejně těžko představitelné jako Francie bez Paříže (já bych se ovšem bez ní obešel). A právě v Praze, navzdory všem upozorněním a preven tivním opatřením, se všechno zvrtlo, když si jedna z našich peněženek našla adoptivního rodiče v nějakém kapesním zloději. Stalo se to v autobuse z hotelu do středu města (velmi nedoporučuji linku 133!). Následovala malá apoka lypsa, která mi umožnila seznámit se s jednou pražskou policejní stanicí i se zvláštním bratrstvím bez hranic obětí kapsářů. Na stanici už čekali v pondělí v deset ráno manželský pár z Číny, turisté z Řecka a jedna Němka (policejní úřednice byla přímo pobouřená tím, jak ji každých 15 minut někdo vyrušoval při vychutnávání samoty). Člověka opravdu potěší, když vidí, že není jediný, kdo se dal okrást. Tak jsme si povyprávěli, jak byl kdo okraden, o kolik přišel, co bude potřeba zařídit, aby si obstaral nové doklady Když jsme si tak vzájemně postěžovali, mohla začít skutečná návštěva Prahy. A naštěstí bylo dost zajímavostí k prohlížení, aby se každý uklidnil a potěšil, téměř tak, jako vzpomínkami na pohostinný Lanškroun. Hervé Thomas Půjčovní doba městské knihovny o prázdninách: Půjčovna pro dospělé Půjčovna pro děti Čítárna Pondělí zavřeno zavřeno zavřeno Úterý 9 18 zavřeno 9 12, Středa zavřeno 9 11, Čtvrtek zavřeno 9 12, Pátek 9 12 zavřeno 9 12 V pátek 29. června bude knihovna otevřena pouze dopoledne od 9 do 12 hod. Děkujeme za pochopení a přejeme všem naším uživatelům krásné prázdniny!

15 LL 13 / 2007 REPORTÁŽ STRANA 15 SV. MÁŘÍ MAGDALÉNA CO S KOSTELEM NAVÍC? II. díl Místo oltáře výpůjční pult? Opravdu bude v kostele knihovna? Kdo o tom rozhodne? Jak se dá kostel přestavět? A kolik to bude stát? Souhlasí s myšlenkou ředitelka knihovny? Diskuze o budoucnosti kostela sv. Máří Magdalény nabírá dalších rozměrů. Kromě lanškrounské farnosti byla myšlenka využití kostela pro světské účely představena také vedení města. Při prezentaci, která minulý týden proběhla v samotném kostele, byla řeč o jednom z konkrétních řešení vestavění knihovny do prostor kostela. Naslouchali zastupitelé i radní. Rozhodnutí však v této fázi není na nich. Kdo projekt podpořil Argumenty podporující ideu tohoto pro mnohé provokujícího nápadu přesu nout dovnitř kostela městskou knihovnu přicházely z mnoha stran. Zástupce královéhradeckého biskupství potvrdil, že převod sakrálních objektů do vlast nictví obcí není v současné době výjimečný. Finanční situace farností hraničí s udržitelností, a tak jen v posledním roce takto biskupství převedlo na deset kostelů a kaplí. Samotný nápad knihovny má také podporu odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Pardubice. Jeho vedoucí Mgr. Naděžda Pemlová upozornila na možnost snadněji dosáhnout na dotační tituly v případě sdružených projektů, jakým knihovna v kostele bezpochyby je. Norské fondy o co jde Při setkání v kostele byly zmíněny také Norské fondy jako možnost financo vání připravovaného projektu. Tyto fondy nemají nic společného s dotace mi EU; jejich prostředky jsou vytvořeny třemi nečlenskými zeměmi Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. Mezi lety 2004 a 2009 z nich může Česká republika čerpat přes tři miliardy korun. Pro náš případ je zajímavější, že jsou tyto fondy určené na Evropskou unií opomíjené priority, do kterých patří mj. ochrana a obnova nemovitého i movitého kulturního a historického dědictví. Jak paní Pemlová upozornila, projektů využívajících těchto priorit není v Par dubickém kraji mnoho, a tak by ten lanškrounský neměl významnou konkuren ci. Problém by však mohl nastat s dofinancováním město by muselo zaplatit asi 15% z celkové ceny. Prostě ten kostel nemá rád, tvrdí kritici Prezentace pro zástupce města představila navrhovaný projekt v pozitivním světle. Stále však proti němu aktivně vystupují někteří odpůrci. Kromě hodnotových soudů, jejichž příklady jsme četli v minulém díle reportáže, argumentují i fakty o desítkách lidí, kteří chodí výlučně jen do tohoto kostela, stavebním stavu kostela a kompetencí farní rady v rozhodování o osudu kostela. Navrhují hned několik řešení: Proč nepožádat biskupství o výpomoc jiného faráře, který by sloužil mše ve sv. M. Magdaléně? Chceme li kostel za každou cenu opravit, proč tedy nevyhlásit veřejnou sbírku? Budova není posvátná K diskuzi jistě patří všechny příklady názorového spektra. Jak tedy obhájí myšlenku knihovny v kostele ten, který za ní od počátku stojí? Na otázky od povídá Zbigniew Czendlik, lanškrounský farář a člověk, který je s navrho vaným projektem nejčastěji spojován. Proč vůbec dnes diskutujeme o knihovně v kostele? Odkud vzešla tato myšlenka? V prvé řadě existuje už nějakou dobu otázka Co s kostelem sv. M. Magda lény. Stavebně technický stav tohoto kostela dává tušit, že bude v nejbližší době třeba zabývat se jeho generální opravou. Na tuto otázku mám určitou odpověď, jakousi vizi, o které jsem přemýšlel už o Vánocích loňského roku. Musím však překonat vlnu odporu, která se proti ní (a proti mně) ve farnosti pozvedla. Řekněte nám, opravdu jako katolický farář ani na chvíli nepochybujete o vhodnosti vestavět do kostela knihovnu? Jak rozumíte argumentům Va šich kritiků? Pokud přemýšlíme o tom, čeho jsou místa jako kostel symboly, domnívám se, že nemůžeme vidět v našem projektu rozpor. Křesťanské kostely jsou o proti těm pohanským místem shledávání, ve kterém se liturgií rozumí jakási veřejná služba. Pro mě to bude vždy znamenat, že kostel jako takový jsou spíše zdi z kamenů a cihel, které však vytvářejí prostor, který my svoji přítom ností proměňujeme v určitou hodnotu. Přesto však k němu mám vztah, je symbolem mé víry. Je to jako s domem, který zdědím po rodičích: i když mi to bude líto, budu ho muset zbourat a postavit nový, pokud se mi nepodaří ho přizpůsobit dnešním standardům bydlení. V kostele je posvátné to, co je u kryto ve svatostánku, to jest Tělo Páně. Navíc kniha je pro mě téměř božskou záležitostí a knihovna zejména místem shledávání. O vhodnosti spojení kostela s knihovnou tedy nepochybuji. V případě, že se podaří vyvolat ve farnosti souhlasný postoj k tomuto projektu, jak bude jeho realizace probíhat? Kdo za ní bude stát? Lanškrounská farnost samozřejmě nemá ambice realizovat takový projekt sama. Ostatně by to ani neřešilo příčinu, která vedla k jeho navrhnutí, a to zhor šující se finanční situaci farností v naší zemi. Pokud chceme převést kostel do majetku města tak, jak se to v mnohých regionech děje, připadá mi férové pře dat ho s určitým know how, aby tak město nemuselo složitě řešit, co s ním u dělat. Takto bychom předali nejen budovu, ale i myšlenku jejího využití a na bídli bychom pomocnou ruku v případě její realizace. Poté, co se k našemu návrhu oficiálně vysloví představitelé města, budeme moci začít jednat o kon krétní podobě projektu, jeho financování a realizaci. Zatím jsme tedy ve fázi diskuzí. Jak by nová knihovna vypadala Architektonický návrh dle slov autora MgA. Přemysla Kokeše promění prostor kostela, avšak nenaruší jeho duchovní hodnotu a atmosféru. To je zajištěno zejména tím, že by se nový objekt nikde nedotýkal zdí kostela. Mlu víme tedy doslova o vestavbě, vysoké přes tři podlaží a kopírující svým obry sem tvar kostela. Zatímco vstup do objektu a výstup z něj zajišťují rozlišené turnikety, u hlavního vchodu vznikne prostor dobře využitelný např. pro in formační centrum. Schodištěm uprostřed se návštěvníci dostanou až k nejvyš šímu prostoru kopule, kde by mohl vzniknout stupňovitý přednáškový sál s kapacitou asi 30 lidí. Kůr je možné buď zanechat v současné podobě, přemístit k němu oltář a využívat tento prostor částečně k bohoslužbám, nebo ho lze využít např. jako galerii. Podle tohoto návrhu je celková cena projektu odha dována na cca 30 mil. Kč, z toho na výstavbu nového objektu připadnou asi tři čtvrtiny z celkové sumy. Nepřestavujeme kostel kvůli knihovně Otázky zodpověděla ředitelka Městské knihovny Lanškroun Mgr. Linda Matlasová. Jaké místo zaujímá knihovna se svými momentálními potřebami v celé diskuzi o využití kostela? Je nutné si hned v úvodu diskuze nad případnou novou stavbou knihovny říct, že knihovna má prostory, v kterých může fungovat ještě několik let či de setiletí, tudíž nesmí vzniknout domněnka, že chceme přestavět kostel kvůli knihovně. Knihovna v dnešní podobě funguje od roku 1986, kdy prošla vel kou rekonstrukcí. Sestává se z oddělení pro dospělé čtenáře a oddělení pro děti, od roku 2002 funguje samostaný provoz čítárny. Možnost využít prostor kostela Máří Magdalény pro provoz knihovny chápu jako jeden z možných návrhů, jak by se dal tento kostel využít. Dále bude záležet na vás, čtenářích, a občanech Lanškrouna, zdali se vám tento záměr bude líbit. Věřím, že se roz poutá věcná diskuze a dobereme se dobrého výsledku. O knihovně slyšíme většinou v souvislosti s organizací výpůjček nebo doprovodnými výstavami a osvětovými přednáškami. Proč najednou stěho vání knihovny? Současné podmínky nevyhovují? Velkým problémem současné knihovny je její malý prostor. Knihovní fond doslova praská ve švech, regály jsou přeplněné a o nějaké rezervě vol ného místa ve skladu nemůže být řeč. Proto se naskýtá nápad vymyslet pro kni hovnu větší prostor. Nejvíce by se mi zamlouvala knihovna zcela nová a v ta kovém prostředí, které by se dalo nalinkovat podle nejmodernějších trendů v oboru třeba na Pivovarském náměstí. Stojím ale nohama na zemi a vím, že peněz v městském rozpočtu není nazbyt a že s naším novým náměstím jsou jiné plány. Řešením budoucnosti kostela se rozpoutává diskuze nad potřebami kni hovny. Co konkrétně si slibujete od nových prostor? Jaké další využití by chom v takové knihovně našli? Důležitým přínosem nové mám na mysli jakékoli nové budovy by byl bezbariérový přístup. Velké a otevřené prostory, které by interiér kostela na bízel, knihovnu promění v místo, kam si lidé půjdou nejen pro knihu, ale kde se mohou setkávat, diskutovat a trávit příjemné chvíle. Všechna oddělení by tvořila jeden velký prostor a nebyla by samostatnými, od sebe oddělenými sekcemi. Žáci a studenti místních škol by zde mohli mít některé hodiny výuky; vznikly by vhodné prostory pro školení apod. V posledních letech je v našem oboru velký trend měnit knihovny v tzv. informační centra. Ta musíme chápat jako místa, kde se nejen půjčují knihy, ale spíše jako kulturní instituce, které vytváří zázemí pro sebevzdělávání, nabízí možnosti kvalitně využít volný čas, inspirují nás, abychom kultivovali své zájmy, a poskytují rozsáhlé spektrum jinde nedostupných informací. Knihovou v kostele by Lanškroun jistě proslul. Líbilo by se Vám takové pracovní prostředí? Lanškrounská knihovna by byla každopádně perličkou v České republice, protože městská knihovna v takovém unikátním prostoru nikde není. Co bych si ale přála nejvíce, je to, aby byl kostel sv. Máří Magdalény v prvé řadě opraven a ať už bude sloužit komukoli, aby společně s přilehlou zahradou tvořil příjemné a krásné místo v centru našeho města. S takovým přáním se určitě ztotožníme všichni. Je nejprve na členech lanškrounské farnosti, aby rozhodli, co bude s kostelem. Případné výsledky referenda pak jistě zohlední vedení města i současní odpůrci projektu. Jana Hajzlerová

16 STRANA 16 SDĚLENÍ LL 13 / 2007 ONE BRAIN S NOVOU TVÁŘÍ Novou zpěvačkou lanškrounské kapely ONE BRAIN se stala sedm náctiletá Zuzana Zedníčková, stu dentka gymnázia v Lanškrouně. Zpěvu se věnuje od útlého mládí a v poslední době také skládá i vlastní písničky, které jsme mohli slyšet na příklad na Múzochvění. Účastnila se několika pěveckých soutěží. Za ne celé dva měsíce stačila natočit s ONE BRAIN v profesionálním studiu Pra ze nové CD se svižnou taneční muzi kou. Konečná úprava CD by se měla podle předběžných jednání provést v USA. Věřme, že CD se podaří v brz ké době vydat. NEW MUSIC production agency Muzeum nabízí k prodeji následující tituly publikací: Vlastivěda Lanškrounska; Vlastivědný časopis Lanškrounsko číslo 1, 2, 3, 4 a 5; Průvodce po muzeu; Osobnosti Lanškrouna; Harmonie srdcí vzpomínky hudebního skladatele a dirigenta Jindřicha Pra večka; Město Lanškroun a hudba; Pověsti Lanškrounska; Panoptikum strašidel a strašidelných míst Lanškrounska; Lanškroun na starých pohlednicích ze sbírky Karla Uhlíře; Lanškroun na fotografiích I. a II.; Lanškroun na fotografiích Jiřiny Strakové a Radka Lepky; CD o městě a okolí; videokazeta o městě, mapy; Sborník Lanškroun historický II. a III.; Josef Böhm Lanškroun na starých fotografiích z 30. let 20. století; S puškou a perem, životní cesta lesního rady a spisovatele Jaroslava Hubálka; NOVINKA: Tabáková továrna v Lanškrouně jako součást tabákové režie Sto tisíc slov o TESLE Od počátku tohoto roku vzniká kni ha o TESLE a o jejích mnoha tvářích v období od jejího vzniku na podzim 1946 až do sametové revoluce v roce Proč? Protože hrozí, že by celá tato doba více jak čtyřiceti let rozvoje to várny a osudů jejích zaměstnanců mo hla být zapomenutá a nezanechala vý razné stopy. Co se dnes, už po pouhých pár le tech, ví o jiných mnohatisícových to várnách z období plánovaného hos podářství? Namátkově o Poldi Klad no, Transportě Chrudim, Hedvě Mo ravská Třebová? A tak se vynořil projekt knihy s podrobným historickým výkla dem, založeným na mnohaletých kaž dodenních poznámkách pana Bohu slava Kuříka, a zapsanými osobními vzpomínkami skoro 120 pamět níků z nejrůznějších pracovišť a ča sových období. A k tomu budeme citovat nebo pře tiskovat řadu zajímavých dokumentů, fotografií, plánků a obrázků. Významnými součástmi knihy bu dou vzpomínky na výrazné osobnosti TESLY, jež se nedožily dnešních časů, dále kapitola Dědictví TESLY: Lidé a aktivity z TESLY v Lanškrouně 2007 a také abecední seznam jmen všech Tesláků, o nichž se v knize píše (odhadem asi tisíc lidí). Málokdy se naskytne situace, kdy má kniha přes 120 spoluautorů. Toto bude takový případ. Původně se plánovalo sestavit naši knihu do konce tohoto roku. S velkým poděkováním za vstříc nost můžeme uvést, že díky ediční aktivitě Městského muzea Lanškroun a jeho ředitelky Dr. Borkovcové se na skytla možnost knihu vytisknout již před koncem tohoto roku, a tak se může stát vhodným vánočním dárkem pro vaše blízké. Jsme velice rádi, že i Rada města asi před měsícem tento projekt pod pořila. Dnes už máme k dispozici sepsaná vyprávění více než devadesáti pamět níků v rozsahu více jak slov. A stále pokračujeme. Už od počátku se naším hlavním stanem, kde zatím proběhlo přes 80 setkání, stala pizzerie u kruhové kři žovatky (díky jim za trpělivost a spo lupráci!), ale řadu pamětníků je pří hodnější navštívit doma, s ohledem na jejich věk a kondici. Vždycky je to vítaná příležitost si zavzpomínat na dobré i zlé, neboť výběr pamětníků nezávisí například na politické orientaci z toho už jsme vyrostli a v dnešní demokratické spo lečnosti mají slovo všichni. Sjednocujícím pocitem pamětníků je, že TESLA byla, jak nedávno uvedl jeden pamětník, lanškrounskou uni verzitou pro řemeslníky i odborníky a pro dnešní období tržní ekonomiky a podnikatelských příležitostí je per fektně vyzbrojila. Jiří Kohout Milí čtenáři, knihovna pro vás připravila letní soutěž s názvem KNÍŽKA, KTERÁ MĚ O PRÁZDNINÁCH DOSTALA! Pravidla: Do 30. září 2007 odevzdat nebo poslat e mailem (mkn@ow.cz) krátkou zprávu o knize, kterou jste přečetli a která vás, jak se říká, dostala, což znamená, že jste se od ní nemohli odtrhnout, nemohli jste jít spát, jít k vodě, hrát na PC, ale jen číst a číst! Stačí upoutávka nebo krátký text, který zaujme vaše vrstevníky a přiláká je, aby si knihu také přečetli. * Soutěžní text musí obsahovat název knihy a jméno autora a samozřejmě vaše jméno, školu, třídu, věk (do 15 let) * Rozsah soutěžního textu dle tvého uvážení. * Ilustrace není nutná, ale je vítána. * Některé texty budou publikovány v Listech Lanškrounska a vystaveny v městské knihovně. Soutěžící budou určitě oceněni! (Případné bližší informace v knihovně v oddělení pro děti.) Ještě k narozeninám Lanškrounského smíšeného sboru 8. června se v kostele sv. Václava slavily patnácté narozeniny. Tím oslavencem byla celá skupina lidí a většině z nich byste těch patnáct vůbec nehádali, ale tahle báječná parta, která si říká Lanškrounský smíšený sbor, už to spolu táhne vážně tak dlouho. Patnáct let to už je kus života. Člověk se za tu dobu naučí chodit, mluvit, číst, psát, počítat, naučí se zpaměti malou násobilku a vyjmenovaná slova a spoustu dalších pro život nezbytných věcí. A v neposlední řadě dostane občanku jako symbol, že už se s ním počítá a že už se o něm ví. Ale co znamená patnáct let v životě takového pěveckého sboru? Znamená to neustále hledat a učit se nové a nové písně, které se ještě nezpívaly, a vy mýšlet jim pokud možno stále zajímavější a nápaditější aranžmá. Hledat nové zpěváky a zpěvačky jako náhradu za ty, kteří odešli. Hledat místa, kde jsme ještě nezpívali. A hledat sponzory, kteří to pomůžou zaplatit. Znamená to obětovat neuvěřitelnou spoustu času a energie pro jediný okamžik, kdy se na koncertě ukáže výsledek tohoto snažení. Ale tím to nekončí a hned se zase jede dál. A cvičí se na další koncert a hledá se a skládá se to vše dohromady, zase pro ten jediný a jedinečný a neuchopitelný okamžik. Nádherný okamžik předávání a sdílení s obecenstvem. A člověk si řekne, že to přece stálo za ty nervy a za tu námahu! Vždy, když se bilancuje, sluší se poděkovat. V první řadě sbormistryni Vlaďce Jetmarové, která na bedrech vláčí většinu té organizační zodpovědnosti a nervozity za zdar výsledku. Samozřejmě všem sboristům a sboristkám, za to, že si ukrajují spousty hodin ze svého volného času, což je zejména v době adventní pro matky od rodin dost náročné. Také všem sponzorům, kteří nám pomáhají uskutečňovat smělé plány a snad i skvělé koncerty. A v neposlední řadě všem posluchačům, bez kterých by to všechno ztratilo smysl. Se sfouknutím narozeninových svíček nezbývá než přát si na další cestě hodně vydařených koncertů, na které se bude dlouho vzpomínat, a spoustu nervů, o nichž si můžeme říct, že to stálo za to. Lanškrounský smíšený sbor za patnáct let ušel kus cesty a doufejme, že si zaslouží i tu pomyslnou občanku jako symbol, že se o něm ví a že se s ním počítá. Jana Majetičová Lanškrounský smíšený sbor oslavil svoje narozeniny ve velkém stylu. Ve čerem již tradičně provázela paní Stanislava Švarcová, ale tentokrát si přizvala i pomocníky z řad členů sboru, kteří zavzpomínali na společně strávené. Mnohdy jsme se u toho všichni srdečně zasmáli. Sbor zahájil několika zná mými spirituály, které jsme si s chutí s nimi broukali pod fousy. Novinkou byly dvě indické mantry v podání p. Lukáše Vídeňského s vydatnou podporou celého sboru a nás všech ostatních. Nechybělo ani pár méně známých kousků, ale rozhodně nás všechny potěšila Salve regina ze známého filmu Sestra v akci či slavná Barbara Ann od skupiny The Beach Boys. Moc děkujeme, gratulujeme a do dalších let přejeme hodně trpělivosti, tolerance, elánu, šťastnou ruku při výběru skladeb a hlavně zdraví! Mgr. M. Dolečková ORPA Papír a.s., Lanškroun přijme zaměstnance na následující pozici: zpracovatel papíru obsluha strojů CYL Stup. vzdělání: základní Směnnost: dvousměnný provoz Nástup možný ihned. Kontakt: Ing. Petr Jansa, Opletalova 92, Lanškroun, telefon

17 LL 13 / 2007 KULTURA STRANA 17 Mušle hraje opět Cimrmana Chrámové nokturno Pánský studentský soubor Mušle sáhl opět po díle svého oblíbeného au tora 12. června představil hru Dobytí severního pólu od českého klasika Járy Cimrmana. V první polovině večera proběhl obvyklý seminář a diváci měli možnost se seznámit s některými autorovými živými obrazy a do vytváření jednoho z nich se i aktivně zapojit. Po představení proběhla dražba trička Mušle, ve které zvítězil otec jednoho ze členů souboru. Foto: LS ANGLICKÁ LITERATURA V MĚSTSKÉ KNIHOVNĚ Čtete literaturu v anglickém originále? Zde přináším několik tipů z nových titulů v městské knihovně: J. M. Coetzee Disgrace (Česky vyšlo pod názvem Hanebnost,jihoafrický autor oceněný Nobelovou cenou) William Golding Lord of the Flies ( Britský nositel Nobelovy ceny a jeho stěžejní kniha Pán much) Edna O Brien A Fanatic Heard: Selected stories (Povídky irské autorky) Margaret Atwood The Handmaid s Tale (Tzv. feministická bible kanadské autorky) George Orwell Nineteen eighty four (Utopický román o roce 1984 výborné!) L. Matlasová Je neděle 17. června, stíny se pro dlužují, pomalu nastupuje noc a na Ji ráskově náměstí v Lanškrouně sváteč ně oblečení lidé vcházejí do chrámu sv. Václava, aby uzavřeli týden něčím krásným. V kostele je klidné příšeří, rozeznívá se varhanní kánon Johanna Pachelbe la a do chrámu s hořícími svícemi v ru kou vstupují členové Českého filhar monického sboru Brno. Vskutku nád herná atmosféra pro rozjímání a vítání letního slunovratu, jenž je nadosah. Pořadatelé Smetanovy Litomyšle, kteří se rozhodli uspořádat jeden z kon certů právě zde, pro tento večer zvolili název Chrámové nokturno. Vedl je k tomu nejen prostor citlivě zrestauro vaného děkanského chrámu, ale i ro mantické prostředí celého náměstí, jehož kouzlo vynikne zejména za ve černího osvětlení. Proto i závěr koncertu se odehrál před chrámem, kde sbor zazpíval několik spirituálů. Nokturna se hrála především v 18. století v zámeckých parcích a měla navodit poklidnou atmosféru noci. Takto byl připraven i program lanš krounský. Dojem volného prostoru byl vyvolán hned prvními dvěma Potěšeni ŠOKem Lze tato dvě slova spojit, není to vlastně nonsens? Ne, není, jak jistě potvrdí všichni, kteří si přišli poslechnout 14. června 2007 koncert tria místních mladých umělců v Husově domě Českobratr ské církve evangelické. Kostel byl do posledního místečka zaplněn nedoč kavými posluchači, neboť se všichni těšili na vystoupení známého a oblíbe ného tria ŠOK zpěvačku Hanu Švo bovou, klavíristku Lenku Jansovou Obrovou a houslistu Tomáše Krejču. Pro horký červnový večer vybrali do skladbami, kdy polovina sboru na stoupila na kůr kostela, takže jeden sbor byl echem druhého. Po Händ lově koncertu pro varhany a smyčce se obě poloviny sboru představily společně ve skladbách Bachových, Mozartových a Brucknerových. Poté došlo opět k překvapení, a to při in terpretaci skladeb dirigenta Petra Fialy, kdy při hravém Capricciu sbor obklopil svého sbormistra, rozpohy boval se jako bublající, šumící víno a vyzpíval radost ze života. O nevšední atmosféru tohoto noč ního koncertu se vedle Filharmonic kého sboru se sólistkou Hanou Škar kovou zasloužilo i Wallingerovo kvarteto a varhaník Martin Jakubíček. Koncert proběhl pod precizním vede ním dirigenta Petra Fialy, jenž je zá roveň uznávaným skladatelem. Naše poděkování patří také umě leckému řediteli festivalu SL Voj těchu Stříteskému a řediteli festivalu Janu Piknovi za volbu místa pro daný koncert, a všem dalším, kteří ho po mohli realizovat. Potlesk zaplněného kostela a posléze i prostoru před ním slova díků dosvědčil. Růžena Šteflová, foto: LS svého programu hudební skvosty vynikajících českých i cizích skladatelů, známých i opomíjených, z období od baroka až po současnost. Vybírali jak z jejich písňové a operní tvorby, tak ze skladeb instrumentálních. Všichni tři byli skvělí, milá Hana okouzlovala naprosto čistým, krásným sopránem, usměvavá paní Lenka perfektním klavírním dopro vodem a sympaťák Tomáš Krejča kromě vynikající houslové hry zaujal ne otřelým, nápaditým průvodním slovem se zajímavými postřehy a vtipnými poznámkami. Trio ŠOK posluchače skutečně potěšilo a nadchlo. V. Hejlová, foto: LS

18 STRANA 18 INZERCE LL 13 / 2007 Pracuj doma. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Lanškroun přijme UČITELE OBORŮ ELEKTRO A AUTOMATIZACE Požadované vzdělání: vysokoškolské, ostatní požadavky: bezúhonnost Nástup od Přihlášky zasílejte písemně společně s kopiemi dokladů o vzdělání a praxi a strukturovaným životopisem do na adresu: SOŠ a SOU Lanškroun, Kollárova 445, Lanškroun Další informace podá p. D. Jandová tel. č Nabízím k pronájmu prostory v Lanškrouně centrum města, 100 m pod gymnáziem. Možno využít jako prodejnu, kancelář apod. Plocha 35 m 2 v přízemí. Bližší informace na tel Foto na Hledám společníka do zavedené obchodní firmy. Manželský pár má přednost. Tel.: V Psím útulku v Lanškrouně na Vás čekají malí i velcí, hodní i ostří, vítací i hlídací psi. tel * Mladý pár hledá byt do podnájmu v Lanškrouně a blízkém okolí. Tel.: Inzerce v Listech Lanškrounska Podmínky pro podnikatelskou inzerci: cena 12 Kč / 1 cm 2 Cena při opakované inzerci: Velikost 1x 2 5x 6 a více celá strana /2 strany /4 strany Příplatky: Foto, logo, grafické zpracování Kč Umístění na poslední straně + 20% Uvedené ceny jsou v Kč bez DPH, za publikaci inzerce v jednom čísle LL. Představujeme Vám: 3500 Kč / strana. Řádková inz. soukromá pod značkou a podnikatelská: 40 Kč/řádek + DPH. Soukromá řádková inzerce do tří řádků zdarma, plošná 6 Kč/ 1 cm 2.

19 LL 13 / 2007 NEJEN Z MĚSTA STRANA 19 Dopisy z Domova pro seniory Vážení spolubydlící! Vám všem přeji dobrý den. Jestlipak si uvědomujete, že jsme tady již osm měsíců? Já si to uvědomuji nejvíc ráno, když vstávám. Je tu teplo, což doma vždy nebylo. Jdeme na snídani, děvčata nám přijdou uklidit pokoj a my se již těšíme, co nám naši kuchaři dobrého k obědu uvařili. Jen mě mrzí, že se někdy (málokdy) něco nepovede, což doma je dost často. Tady jsou hned připomínky. Sestřičky nám přinesou až do pokoje léky, čaj. Někteří obyvatelé potřebují veškerou pomoc. Od některých musí vyslechnout hrubá slova. Když si uvědomíte, co všechno musí udělat ležícím, nosit obědy, přebalit jako malé děti, vykoupat. Obdivuji jejich trpělivost a vlídné zacházení. Možná, že si to nikdo ani neuvědomí, když Vám sestřička přinese čistě vyžehlené prádlo, kdo to dělá? To máme v suterénu takové malé skřítky a švadlenku, která bez řečí kus po kuse spraví. Ještě bych prosila jednou týdně změřit tlak. Musíme si uvědomit, že se tady máme opravdu dobře. Starají se o nás po všech stránkách, i po stránce kulturní. Svými aktivitami se snaží vyplnit náš volný čas, aby nám tu nebylo smutno. To bych nechala našemu vedení, doufám, že udělají k naší spokojenosti. Měli bychom si toho vážit. Dobrou náladu pro příští dny Vám přeje Anežka Šimečková Důchodci tančili Českou besedu Vzájemné setkání důchodců z Damníkova a Třebovic na společných akcích má mnohá pozitiva. Na den 24. května jsme byli pozváni na besedu s důchodci do Třebovic, kde nám dali najevo, že z naší návštěvy mají opravdovou radost. Připravili nám skvělé pohoštění, ale největší zážitek jsme měli z tanců České besedy, kterou pro tuto příležitost nacvičili. Velice oceňujeme preciznost a náročnost tohoto vystoupení. Vtipně a decentně si poradili i s nedostatkem mužů. Za příjemně strávené odpoledne Třebovickým srdečně děkujeme a věříme, že o jejich vystoupení bude zájem i v jiných obcích. Stojí za to tento zapomenutý tanec přiblížit trochu více širší veřejnosti. Důchodci z Damníkova Vodní radovánky Domova pro seniory V pondělí 11. června 2007 jsme se společně rozhodli navštívit bazén na ZŠ Dobrovského. Zpočátku to vypadalo, že bude málo vodních nadšenců, ale nakonec všechno dobře dopadlo a naše 11ti členná skupinka se mohla vydat vstříc vodním radovánkám. Při příchodu do bazénu byli všichni nadšeni, jelikož si mysleli, že bazén je mnohem menších rozměrů. Přesto neváhali Vážení přátelé, já vám všem přeji dobrý den. Dovolte mi, abych vám napsala pár vzpomínek, jak začal klub důchodců. Vzpomínám si na dobu, než se začaly stavět penziony pro seniory, scházeli se na radnici babičky i muži, aby se seznámili a o všem si pohovořili. Tak vznikl klub důchodců. Již nevím, jak jsem se tam dostala i já. Jedině po kulturní stránce. Zpívalo se tam, přednášely se básně, příběhy se vyprávěly i nějaká ta anekdota se ozvala. Aby to bylo zajímavější, pozvala jsem ze Základní školy Tatenice tři děvčata, Zdeničku Šubrtovou, Hanku Skulovou a Janičku Drábkovou, které za vedení paní učitelky Zdeňky Kusákové hrály na kytary a zpívaly. Babičky byly mile překvapeny, jenže k večeru se strhla sněhová bouře, nic nejelo a děvčata tam musela zůstat do rána. Doma byl poprask, kde jsou děvčata, ale policie dala rodičům zprávu, že jsou v pořádku. Ve škole v Tatenici nehrála jen děvčata, ale i učitelé založili takové malé trio, housle a basa, pod vedením pana ředitele Oldřicha Kusáka. I toto těleso jsem se odvážila pozvat. Mé pozváni přijali a přijeli do Lanškrouna zahrát důchodcům i s basou. Aby toho nebylo málo, stáhla jsem tam na Den matek i naši lanškrounskou dechovku přímo z pohřbu. Babičky byly nadšeny. Z těch babiček již jistě žádná nežije, ale jedné z nich jsem půjčila čítanku s prezidentem Masarykem a už mi ji nevrátila. A já teď žiji v Domově důchodců v Lanškrouně, Janáčkova 103 a tu čítanku bych tady krásně využila. Kdo by tuto čítanku měl a obětoval ji pro nás, byla bych mu velice vděčná. Jsou tam krásné básně. Předem vám všem děkuji. Anežka Šimečková Vážení přátelé, Lanškroun, to překrásné město se může chlubit svou zelení, výstavbou a hlavně svou kulturou. Již odedávna se hrála v Besedě divadla, že se tam sjížděly autobusy z celého okolí. Pořádaly se koncerty v kulturáku, jsou tu pěvecké kroužky a také hudební škola. Každé Vánoce zněla v kostele na půlnoční Rybova mše. Naši republiku proslavili v cizině nejenom naši hokejisté, ale i naše lanškrounská dechovka za vedení pana Slavinského. Vzpomínám, že jsme šli na její koncert z Krasíkova, Tatenice a z Lubníka pěšky. Rozléhala se nejenom hudba, ale i zpěv pana Jendy Sisra a paní Duškové. Žádný pohřeb se neobešel bez lanškrounské dechovky. Vyhrávala i na zámečku v Tatenici. Pane Pelcl, co se stalo s vaší dechovkou, kam se poděli vaši křídlovkáři? Kdo mi zahraje na mém pohřbu moji La Palomu? Zajímalo by mne, co se stává z těch žáků, kteří chodí do hudebky od první třídy, a jak skončí, nemají se kde uplatnit. Tak chvíli hrají pro své potěšení doma a pak skončí. Není to škoda? Ptá se Anežka Š. a s úsměvem se ochlazovali v bazénu, který měl při venkovních teplotách krásných 28 stupňů. Po prvních rozpacích a vzpomínkách, jestli nezapomněli plavat, začaly pravé vodní radovánky plné plaveckých stylů, potápění, dovádění s pomůckami do vody.a úsměvy na tvářích. Ale všechno má svůj konec a hodinka dovádění utekla jako voda. Všichni odcházeli s nadšením, že bazén brzy navštívíme a možná přibudou i další vodní nadšenci. Marcela Knápková Blahopřání Touto cestou přejeme naší milé mamince a babičce paní ANNĚ ČERNOHOUSOVÉ (roz. Hudcové) k jejímu životnímu jubileu (které oslaví 3. července) hodně zdraví, rodinné pohody a lásky, kterou má na rozdávání. Manžel a děti s rodinami Je škoda, že zase ubylo možností si na procházce odpočinout, protože dvě lavičky v aleji, kterou se přichází k Zámečku od Lanškrouna, bohužel podlehly vandalům, kteří se neohlíží na to, že by si na nich někdo rád poseděl. Asi se těžko dá doufat, že by lavičky byly opraveny nebo postaveny nové. Text a foto: K. Šerkopová

20 STRANA 20 SPORT LL 13 / 2007 Nohejbal Lanškroun 9. června odjelo družstvo Lanškrouna A do Hlinska, aby odehrálo dopolední 9. kolo krajské nohejbalové soutěže. Začalo se klasicky 1:1 po prvních dvoj kách, po trojkách ale byl stav už 3:1 pro hosty, ve třetí dvojce ovšem zazářili Smutný a Černý, když přehráli po vyrovnaném souboji hlinskou dvojici 2:1 na sety. Daniel Kopecký ještě nechal domácím bod v singlu, kde nestačil na perfektně hrajícího Popelku. Lanškroun poté už jen kontroloval skóre na 5:2. Týž den odpoledne se dobře naladěný Lanškroun odebral do Mětic u Pardu bic, aby v 10.kole potrápil zdejší nohejbalisty. Lanškroun začal jak už je zvykem 1:1 po dvojkách, a to byl poslední bod, který Lanškroun Měticím pustil. Musím ještě zmínit 100% výkon dvojice Smutný Černý, kteří ne prohráli za celý den jediný zápas. Lanškroun Mětice tedy 5: června 11. kolo: Lanškroun Litomyšl 5:4 a 12. kolo: Lanškroun Hlinsko 5:2 Tabulka po 12. kole: 1. Řestoky 18 b., 2. Lanškroun 16 b.,3. Choceň 14 b., 4. Litomyšl 6 b., 5. Žamberk 6 b., 6. Hlinsko 6 b., 7. Mětice 2 b. D.K. Lanškrounský stolní tenis na univerzitních hrách Ve dnech se v Liberci na půdě Technické univerzity ko nal 6. ročník Českých akademických her. Sjelo se tu přes 2500 vysokoškoláků sportovců z celé republiky, kteří se utkali v individuálních i kolektivních sportech. Každý z nich závodil sám za sebe a zároveň chtěl získat body pro svou vysokou školu. Závodilo se i ve stolním tenise. Z Lanškrouna se her zúčastnili Michal Novák, student 1. ročníku právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno, a Hanka Jansová, studentka 1. ročníku farmaceutické fakulty Univerzity Karlo vy Praha. Michalovi tentokrát chybělo trochu toho sportovního štěstíčka, za to Hance se dařilo skvěle. V silné konkurenci hráček, které se stolnímu tenisu věnují na té nejvyšší úrovni nebo hrají v zahraničí, postoupila se svou kolegyní z fakulty až do finále ve čtyřhře žen. Tam už proti jasným favoritkám soutěže neměly šanci, ale bojovaly o každý míček. Získaly tak pro svou fakultu stříbrnou medaili. Je to úspěch, který škola ve své dlouhé historii nepamatuje. Ještě větší radost nám Hanka udělala, když řekla, že kdyby věděla, že se jí bude tak moc dařit, nastoupila by v dresu Lanškrouna. Aby každý věděl, odkud je. Naši sportovci se shodli v tom, že nefandili svým univerzitám, ale jeden druhému, tedy Lanškrounu. Michale a Hanko, přejeme hodně studijních úspěchů. A trénujte, trénujte, České akademické hry jsou za rok zase. MJ Hledám pronájem nebytového prostoru v Lanškrouně ke zřízení prodejny textilu. Výloha není podmínkou. Volejte na telefon po 20. hodině. Lanškrounská věž V sobotu 9. června 2007 se na ZŠ Dobrovského konal 13. ročník integrovaného šachového turnaje mládeže O putovní věž města Lanškrouna, který pořádala TJ a DDM Lanškroun ve spolupráci s humanitární organizací PROTEBE. Celkem se sešlo 43 hráčů a hráček, kteří hráli ve třech skupinách. Celkovým vítězem se stal Martin Pečinka, lanškrounský Michal Marek skončil na třetím místě. Ve druhé skupině se našim hráčům nedařilo, ale v nejmladší kategorii bojoval Tonda do posledního kola o první místo. Ale co bylo nejdůležitější? Že si všichni dobře zahráli, navázali nová kamarádství, odnesli si pěknou cenu a těšili se na prázdniny. Krištof Jiří P. Jméno Klub Body Kategorie 10: 1 Petr Jan Praha 6,5 2 Vu Antonín Lanškroun 5,5 3 Weis Josef Praha 5,0 8 Doleček Matěj Lanškroun 3,5 9 Jursa Vít Lanškroun 3,5 10 Marek Dominik Lanškroun 3,5 11 Paukert Jan Lanškroun 3,0 16 Kuťák Daniel Lanškroun 2,5 18 Hanus Ondřej Lanškroun 0,0 Kategorie 14: 1 Vlčková Kat. Jaroměř 6,5 2 Schaffer O. Polička 5,0 3 Krušina Patrik Svitavy 4,5 13 Krátký Josef Lanškroun 3,0 16 Lamberský L. Lanškroun 2,5 17 Hoang Michal Praha 1,0 Antonín Vu Kategorie 18: 1 Pečinka Martin Ústí n/o 6,5 2 Baláž Jindřich Svitavy 5,0 3 Marek Michal Lanškroun 4,5 8 Brejša Vít Lanškroun 1,5 Radovan vévodí evropským závodům Lanškrounský sportovní lezec Radovan Šifra vyhrává v posledním období, co se dá, a v závodech lezení na obtížnost i rychlost nemá na starém kontinentu vážnější konkurenci. Ve své věkové kategorii si z posledních významných lezeckých mítinků vozí takřka výhradně samé zlato. V rakouském Imstu obsadil 1. místo v obtížnosti. V Arcu na Rock Junior na se trochu trápil hlavně v závodech na obtížnost. Nakonec ale vybojoval 1. místo v rychlosti a 5. v obtížnosti. Na Itálii ale nezahořkl a ze závodů ne oficiálního mistrovství Evropy v Ra venně si přivezl dvě zlaté za rychlost i obtížnost. Nejtěžší zatím byly pro Radovana zá vody v Arcu. První cestu nedolezl z dů vodu fyzické vyčerpanosti a druhou ces tu mu pokazila hlavně psychická nepo hoda. Naopak výborně si vedl v Ravenně, kde především v rychlosti předváděl bravurní kousky a svým soupeřům na dělil neuvěřitelných 12 vteřin. Radovan trénuje na více místech, ale větší část tréninku zvládl v Lanškrouně na nové horolezecké stěně. FT