Bakalářská práce. Právní aspekty provádění inspekce práce. Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva. Rok 2008

Transkript

1 P r á v n i c k á f a k u l t a M a s a r y k o v y u n i v e r z i t y Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva Bakalářská práce Právní aspekty provádění inspekce práce Jméno autora Mgr. Jana Pláteníková Rok 2008 Vedoucí bakalářské práce JUDr. Jana Jurníková, Ph.D. Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Právní aspekty provádění inspekce práce zpracovala sama, uvedla jsem všechny použité literární prameny a zdroje a řádně je citovala. Velké Pavlovice: březen 2008 Jana Pláteníková

2 Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala svému konzultantovi JUDr. Janě Jurníkové, Ph.D za její vstřícný přístup, odborné vedení a cenné rady, připomínky a nápady, které mi poskytovala při zpracovávání mé bakalářské práce. 2

3 Motto:,, Ve 21. století jsou filozofie nutnosti ochrany zaměstnanců a principy inspekce práce z 19.století stále živé a potřebné. A.Kottnauer 3

4 Obsah 1. Úvod 5 2. Vymezení základních pojmů Kontrola jako obecný pojem Veřejná správa Státní správa Kontrola ve veřejné správě 9 3. Kontrolní systém pracovně-právních předpisů Důležité pojmy Orgány státní kontroly Pracovněprávní předpisy a jejich kontrola Pracovněprávní vztahy a jejich kontrola státními orgány Kontrolní systém před vznikem inspekce práce Kontrolní systém po vzniku inspekce práce Postavení UP a OIP v systému státní správy MPSV Úřady práce Organizační struktura Kontrolní činnost UP Předmět kontroly Institut inspekce práce Historické souvislosti Zákon o inspekci práce č. 251/2005 Sb Orgány inspekce práce Předmět kontroly Působnost, pravomoc a příslušnost orgánů inspekce práce Oprávnění a povinnosti inspektora a kontrolované osoby při kontrole Výkon kontroly Sankční pravomoc orgánů inspekce práce Možnost přezkoumání protokolu a odvolání proti rozhodnutí Oblastní inspektorát Jihomoravského kraje a jeho odbory Odbor pracovněprávních vztahů a jeho kontrolní činnost Problematika podání Výsledky kontrolní činnosti IP za rok Výsledky kontrolní činnosti v oblasti PPV na OIP Jihomoravského a Zlínského kraje 9. Závěr 47 Seznam zkratek použitých v bakalářské práci 50 Seznam příloh 51 Seznam použité literatury a jiných pramenů 52 Resumé 54 4

5 1. Úvod Téma své bakalářské práce,, Právní aspekty provádění inspekce práce jsem zvolila, neboť mohu jen souhlasit s tvrzením, že jsou to pracovněprávní předpisy a hlavně pracovněprávní vztahy, které nás obklopují prakticky po celý produktivní život. Do pozice zaměstnance nebo zaměstnavatele se dostane v průběhu života snad každý z nás, a proto by měla být nezbytná znalost právě těchto předpisů. Bez znalosti právních úprav pracovněprávních vztahů se jedinec totiž může často a velice snadno ocitnout v nejisté pozici. Najdou se však mezi námi stále tací, kteří svá práva a povinnosti neznají, znají a nejsou ochotni je dodržovat, nebo znají a nejsou si schopni sami vydobýt svá práva či zamezit tomu, aby nedocházelo k jejich porušování. Stále se najde i plno těch, kteří zásadu,,co není zakázáno, je dovoleno využívají, tak trochu po svém. Objevuje se zde otázka, jak přinutit subjekty pracovněprávních vztahů k dodržování pracovněprávních předpisů. Tyto předpisy sice mají zakomponovány mechanismy, kterými se snaží zabránit jejich porušování, i přesto však k jejich porušování v současnosti dochází, v minulosti docházelo a v budoucnosti zřejmě docházet bude. Do pracovněprávních vztahů proto vstupuje na prvním místě stát ze své nadřízené pozice prostřednictvím svých orgánů, kterým dává zákonnou moc provádět kontrolu nad dodržováním pracovněprávních předpisů, aby nedocházelo k jejich stálému a masovému porušování. Ve své práci, která je omezena svým rozsahem nekladu za cíl podrobně seznámit čtenáře s celým tématem kontroly v oblasti pracovněprávních předpisů vykonávaných orgány inspekce práce. Za hlavní úkol práce vymezuji zabývat se pouze výsečí činnosti institutu inspekce práce, která je značně rozsáhlá a zaměřuje se na více oblastí kontroly. Touto výsečí je kontrolní činnost pracovněprávních vztahů orgány inspekce práce a chci zde také zmínit důvod jejich vzniku. Po úvodním seznámení s obecnými pojmy a historickém nástinu kontrolního mechanismu před vznikem inspekce práce, mám v úmyslu se zaměřit především na organizační strukturu úřadů práce a oblastních inspektorátů v systému státní správy. Klíčovou pozornost chci věnovat kontrolní činnosti pracovněprávních vztahů oblastního inspektorátu Jihomoravského a Zlínského kraje, jeho působnosti a pravomoci, neboť zde mohu uplatnit poznatky z praxe a doplnit jimi tuto práci o cenné údaje, zkušenosti a poznatky. Dále bych zmínila i sankční pravomoc, kdy mohou orgány kontroly uložit sankce za nedodržování pracovněprávních předpisů, a také možnosti občanů podávat podněty ke kontrole, odvolání i žádosti o přezkum vůči a na orgány inspekce práce. V závěru práce se pokusím zhodnotit výsledky kontrolní činnosti oblastního inspektorátu Jihomoravského a Zlínského kraje. Jak již ze samotného názvu inspekce vyplývá, není to většinou lidmi oblíbená činnost, spíše toto slovo vyvolává strach nebo odpor. Ovšem inspekce práce hájí celospolečenské zájmy při ochraně života, 5

6 zdraví a pracovních podmínek. To se dříve či později může týkat opravdu každého, ať už v roli zaměstnance nebo zaměstnavatele. Proto si myslím, že má bakalářská práce bude přínosná. Při zpracovávání textu vychází má bakalářská práce z právního stavu platného ke dni

7 2. Vymezení základních pojmů Pro lepší porozumění budoucímu textu je nezbytné osvětlit některé pojmy, se kterými se budeme v následujících kapitolách setkávat. 2.1 Kontrola jako obecný pojem Kontrola jako taková tu byla již od pradávna a lze říci, že má v našich zemích mnohaletou tradici, protože první kontrolní instituce ( Dvorská účetní komora ) zde byla založena již v roce Vymezit však samotný pojem kontroly je kupodivu značně obtížné. Tato skutečnost je dána především nejednotností přístupů k jeho ohraničení, a tak je možno v odborné literatuře nalézt řadu definicí pojmu kontrola. Samotné slovo kontrola vychází z latinského spojení předložky contra proti a slova rotulus svitek, čili něco jako,,protizápis. Toto pojetí kontroly vedlo k jejímu úzkému chápání. 1 Byla spojována pouze se zkoumáním správnosti vedení určitých dokumentů, účtů a účetních knih. Z toho pak plynul názor, že kontrola je ve své podstatě činností finančních úředníků a účetních. Postupem času se ovšem pojem kontrola rozšířil do všech ostatních oborů lidské činnosti. Kontrola měla také odlišný historický význam v kontinentální Evropě, kde označovala spíše shodu kopie a originálu a v angloamerickém světě, kde znamenala v prvé řadě ovládání a řízení. Obecně bývá v teorii uváděno šest následujících typů pojetí kontroly: 2 informační, regulační, institucionální, represivní, motivační a výchovné. Pokud bychom se zabývaly druhy kontroly, je jich vymezeno mnoho. Uvedu tedy jen některé s přímým vztahem k veřejnému sektoru: 3 - dle vztahu k objektu kontroly existuje kontrola vnější a vnitřní. - dle subjektu kontroly se může jednat o kontrolu individuální nebo koordinovanou. - na základě časového vztahu kontroly a kontrolované činnosti můžeme hovořit o kontrole předběžné, průběžné, následné, soustavné a občasné. - podle systému kontroly lze členit kontrolu na plánovitou a operativní. - na základě organizačního vztahu se dělí kontrola na vertikální a horizontální. - podle vztahu kontroly k podstatě věci ji dělíme na kontrolu formální a neformální (věcná). - podle odbornosti při výkonu kontroly hovoříme o odborné (profesionální) a laické (občanské) kontrole. V užším slova smyslu je dnes kontrola pojmem vyhrazovaným pro specializovanou správní činnost, tedy pro kontrolu vykonávanou odborníky. 1 Klimeš,L. Slovník cizích slov. Praha: SPN, Rektořík, J., Šelešovský, J. Kontrolní systémy veřejné správy a veřejného sektoru. Praha: Ekopress, Rektořík, J., Šelešovský, J. Kontrolní systémy veřejné správy a veřejného sektoru. Praha: Ekopress,

8 2.2 Veřejná správa Veřejnou správu chápeme jako ústřední pojem správního práva. Jedná se o projev realizace výkonné moci ve státě. Jinak řečeno můžeme jí chápat,, jako správu veřejných záležitostí, která je prováděna ve veřejném zájmu a subjekty, které ji vykonávají, ji realizují jako právem uloženou povinnost, a to z titulu svého postavení jako veřejnoprávních subjektů. 4 Mezi odvětví veřejné správy patří zejména: - vnitřní správa - bezpečnostní správa, správa policie a správa obrany státu - správa školství - správa kultury - správa na úseku zdravotnictví - správa na úseku zaměstnanosti - správa na úseku živnostenského podnikání - správa dopravy - správa na úseku územního plánování a stavebního řádu - správa na úseku katastru nemovitostí atd. Veřejnou správu je nutno odlišovat od soukromé správy vykonávané v soukromém zájmu, soukromými osobami sledujícími vlastní cíle a řídící se vlastní vůlí.,,soukromá správa je spojována často s hospodářskou aktivitou fyzických nebo právnických osob nebo zaměňována s managementem, na rozdíl od správy veřejné jako činnosti vrchnostenské. 5 Veřejná správa má dvojí rozměr, materiální (činnost orgánů) a formální (instituce) a rozlišujeme ji na státní správu a samosprávu (veřejnoprávní korporace) Státní správa Státní správa jako součást veřejné správy je veřejná správa vykonávaná příslušnými orgány státu (ministerstva, vláda, policie, katastrální úřad a jiné úřady). Je jednou z forem činnosti státu, kterou lze negativně vymezit jako tu státní činnost, jenž stát vykonává vedle zákonodárství a soudnictví. Svou povahou je státní správa organizující a mocensko-ochrannou činností státu. Spojuje v sobě prvky regulace a klasického řízení. Státní správu lze dále charakterizovat jako činnost výkonnou a nařizovací. V rámci výkonné moci státní správa zajišťuje provádění norem a v mezích jejich zmocnění vlastními 4 Průcha, P. Správní právo obecná část. Brno MU:Doplněk, 2007, str Průcha, P. Správní právo obecná část. Brno MU:Doplněk, 2007, str. 11 8

9 normativními akty dále usměrňuje regulované vztahy. Vlastní činnost státní správy může probíhat pouze v mezích zákonů. 2.3 Kontrola veřejné správy Pokud se máme vyjádřit ke kontrole ve veřejné správě, pak je zde kontrola nepostradatelná, neboť je jednou ze záruk zákonnosti směřující k zabezpečení dodržování a zákonné realizace práva pro případ jeho porušení. Kontrola svým předmětem však přesahuje rámec právních záruk zákonnosti, neboť zahrnuje také účelnost, hospodárnost v nakládání se státním majetkem apod. 6 Kontrola veřejné správy by měla zajistit splnění činností veřejné správy. Cílem kontroly je zjistit, nakolik existující stav odpovídá tomu, co být mělo nebo být má. Dále se zjišťují příčiny nesplnění příslušných povinností, popřípadě se vyvozují závěry a stanovují opatření ze zjištěného stavu. 7 Funkce kontroly veřejné správy je poznávací, porovnávací, zjišťovací, nápravná a hodnotící. Kontrola tak zabezpečuje poznání skutečnosti, bez kterého nelze předvídat vývoj kontrolovaného jevu a správně stanovit budoucí cíle. Současně umožňuje zjišťovat a odstraňovat nežádoucí odchylky v průběhu provádění kontrolované činnosti a ovlivňovat výsledky činnosti kontrolovaných subjektů. 8 Účinnost kontroly se zajišťuje její kompetentností a znalostí potřebného množství informací o kontrolovaném subjektu. Neopomenutelná je rovněž systematičnost kontroly a velkou opodstatněnost mají i charakteristiky jako je pečlivost, svědomitost a osobní i věcná nepodjatost spolu s kritickým postojem k vlastním měřítkům posuzování a hodnocení činnosti kontrolovaného subjektu. 9 Kontrola veřejné správy může být pojata především jako kontrola preventivní, průběžná a následná. Důležitost kontroly ve veřejné správě spočívá také v dodržování zmíněné záruky zákonnosti a dále účelnosti a hospodárnosti. Rozlišujeme kontrolu správní a kontrolu nad samosprávou, kterou provádějí orgány samosprávy vůči svým členům (př. Profesní sdružení typu advokátní komory, lékařské komory, obchodní komory aj.) Kontrola správní je dvojího druhu 10 : 1. kontrola vnější, uplatňovaná vůči činnosti orgánů a pracovníků, kteří jinak nejsou vůči kontrolujícímu orgánu podřízení. Má buď charakter obecné státní kontroly, nebo speciální kontroly prováděné zvláštními kontrolními (revizními, inspekčními) orgány. Do vnější kontroly veřejné správy patří u nás v ČR i kontrolní institut, jakým je veřejný ochránce práv, který vůči VS působí zvenčí a zaměřuje se jak na rozpor s právem, tak i na rozpor s principy tzv. dobré správy. 6 Harvánek, J. a kol. Teorie práva. Brno: Masarykova univerzita, 2004, str Průcha, P. Správní právo obecná část. Brno MU: Doplněk, 2007, str Průcha, P. Správní právo obecná část. Brno MU: Doplněk, 2007, str Hendrych, D. Správní právo - obecná část. Praha: C. H. Beck, 2006, str Harvánek, J. a kol. Teorie práva. Brno: Masarykova univerzita, 2004, str

10 2. kontrola vnitřní, kterou provádějí nadřízené orgány, resp. vedoucí pracovníci vůči činnosti podřízených orgánů a pracovníků. Správní kontrola má pravomoc nařizovací nebo sankční nebo obojí. Při správní kontrole je tak způsobem zajištění nápravy zpravidla buď závazný pokyn k odstranění zjištěných nedostatků, nebo sankce, např. pokuta (resp.obojí). Právní předpisy někdy používají pro označení kontrolní pravomoci i termín dozor (např. dozor nad bezpečností práce). Právní kontrolu využívá zvláště správní právo k přezkoumávání chování těch subjektů, vůči nimž je uplatňována administrativní metoda regulace včetně přezkoumávání správních činností jako takových. Systém kontroly VS s přihlédnutím ke konkrétním subjektům kontroly je možné dělit i následujícím způsobem, jedná se o 11 : -kontrolu vykonávanou zákonodárným orgánem (zastupitelskými orgány) -kontrolu vykonávanou soudy -kontrolu vykonávanou Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ) -kontrolu vykonávanou správními orgány (jde především o státní kontrolu) -kontrolu vykonávanou na základě podání občanů -kontrolu vykonávanou ve spojení s institutem Veřejného ochránce práv Systém kontroly veřejné správy tak umožňuje i uplatnění vlivu občanů na její zaměření i její faktické provádění. 11 Průcha, P. Správní právo obecná část. Brno MU: Doplněk, 2007, str

11 3. Kontrolní systém pracovněprávních předpisů Právní základ kontrolní činnosti nad dodržováním pracovněprávních předpisů je obsažen především v zákonech: o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, o státní kontrole, o zaměstnanosti, o inspekci práce a zákonem o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Samozřejmou součástí je zákoník práce. 3.1 Důležité pojmy Pro účely této práce je dle mého názoru nezbytné, abychom vymezili další stěžejní pojmy, se kterými se budeme v pozdějším textu setkávat Orgány státní kontroly Za státní kontrolu podle zákona o státní kontrole 12 se v negativním vymezení nepovažuje kontrola vykonávaná v rámci vztahu nadřízenosti a podřízenosti.,,kontrolní orgány jsou dle tohoto zákona ministerstva a jiné ústřední správní úřady v rozsahu stanoveném zvláštními zákony, dále místní orgány státní správy a orgány územní samosprávy, pokud vykonávají státní správu v rozsahu stanoveném zvláštními zákony a ostatní orgány státní správy, do jejichž působnosti náleží specializovaná kontrola, odborný dozor nebo inspekce podle zvláštních předpisů. Pro všechny kontrolní orgány jsou zákonem upravena základní pravidla kontrolní činnosti, označovaná jako kontrolní řád, kterým se řídí postup při výkonu kontroly a vztahy mezi kontrolními orgány a kontrolovanými fyzickými a právnickými osobami při kontrole prováděné : z vlastního podnětu kontrolních orgánů, na základě dožádání zvláštními zákony k tomu oprávněných státních orgánů a v dalších případech pokud tak stanoví zákon. Státní orgány kontroly mají oprávnění kontrolovat a za zjištěné nedostatky ukládat sankce, jiné orgány kontroly (př.odbory) nemají žádné oprávnění k sankcím a jediná možnost jak zasáhnout je buď ohlásit porušování povinností příslušné organizaci státního dozoru, která je oprávněna k příslušné problematice, nebo řešit tyto případy soudní cestou Pracovněprávní předpisy a jejich kontrola Nejdůležitějším předpisem v pracovním právu je bezpochyby zákoník práce a zákon o zaměstnanosti. Vedle těchto řadíme mezi pracovněprávní předpisy i další zákony, zejména zákony upravující mzdy, právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a podobně. Základními 12 Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole 11

12 pracovněprávními předpisy jsou normativní právní akty a předpisy, které tvoří právní řád České republiky a jsou uveřejněny ve Sbírce zákonů. Platí o nich, že jejich neznalost nikoho neomlouvá. 13 Pracovněprávní předpisy můžeme dělit do tří skupin 14 : 1. předpisy upravující oblast kolektivního pracovního práva, 2. předpisy upravující individuální pracovní právo a 3. předpisy upravující zajišťování zaměstnanosti Dalšími pracovněprávními předpisy jsou kolektivní smlouvy (normativní smlouvy, které povařovány za prameny práva ve formálním smyslu), vnitropodnikové právní normy (lokální prameny práva jako pracovní řád, vnitřní pracovní předpisy) a technické normy. Zvláštními prameny českého pracovního práva jsou mezinárodní smlouvy. Tato,,pravidla musí být transformována do vnitrostátního právního řádu. Od našeho vstupu do EU vyžadují směrnice Rady a Parlamentu ES vnitrostátní implementaci a to v požadované lhůtě. Nové i dříve přijaté české právní předpisy musí být uvedeny do souladu s právem ES, neboť toto právo je pro nás jako člena EU závazné má přímý účinek a přednost před právem vnitrostátním Pracovněprávní vztahy a jejich kontrola státními orgány Pracovněprávní vztahy jsou společenské vztahy, které vznikají, mění se a zanikají na základě subjektivních nebo objektivních právních skutečností. Tyto vztahy jsou upravené normami pracovního práva, které chrání právní vztahy jako celek, tedy všechny účastníky pracovních vztahů. Tato ochranná funkce je nejdůležitější z funkcí pracovního práva a projevuje se určitou všeobecnou závazností pracovního práva, především v garancích ve prospěch zaměstnance. 15 Pokud bychom měli blíže specifikovat pojem pracovněprávními vztahy (PPV), pak jsou dle zákoníku práce (č. 261/2006 Sb.) chápány jako vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Typově nejčastější jsou individuální pracovněprávní vztahy, kam patří pracovní poměr a pracovněprávní vztahy zakládané dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zákoník práce upravuje také PPV kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce. Pro ty je typické, že jejich subjektem není jednotlivý zaměstnanec, nýbrž ten, kdo je v daném pracovněprávním vztahu podle příslušných právních norem nositelem práv a tomu odpovídajících povinností. Subjektem těchto vztahů jsou především odbory - zástupci zaměstnanců Galvas, M., Prudilová, M. Pracovní právo ČR po vstupu do EU. Brno: CP Books, 2005, str.2 a str Bělina, M. a kol. Pracovní právo. Praha: CP Books, Galvas, M. a kol. Pracovní právo. Brno MU: Doplněk, 2004, str Kubínková, M. a kol. Nový zákoník práce s účinností od 1.ledna 2007 a související předpisy. Praha: SONDY s.r.o., 2006, str

13 Kontrola dodržování práv a povinností z PPV je zajišťována prostřednictvím kontrolních vztahů. Subjekty, které kontrolu provádějí, jsou odlišné od subjektů základních pracovněprávních vztahů. Především tím, že nevystupují jako subjekty s rovným postavením vůči ostatním, ale jsou vybaveny mocenskými znaky, a tím se zde promítá kontrolní funkce státu. Jedná se o státní orgány, které jsou pověřeny zákonem k výkonu kontroly, tj. orgány kontroly. Tyto státní orgány je možné rozdělit pro účely naší práce (vynechány jsou specializované kontrolní orgány) na: Ministerstvo práce a sociálních věcí, úřady práce a v rozsahu stanoveném zákonem i celní úřady na úseku zaměstnanosti podle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., nové orgány kontroly práce vzniklé na základě zákona o inspekci práce č. 251/2005 Sb., kterými jsou Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty, které jsou správními úřady. 3.2 Kontrolní systém před vznikem inspekce práce Na území dnešní České republiky začal fungovat systém kontroly nad pracovními podmínkami na sklonku 19. století. Po vzniku samostatné 1. čs. republiky byla v roce 1921 přijata právní úprava inspekce práce. Tento systém přestal být uplatňován v roce Kontrola povinností zaměstnavatelů vyplývajících z pracovněprávních předpisů byla pak součástí československého právního řádu od na základě novely zákoníku práce provedené zákonem č. 153/1969 Sb. Pokutu zaměstnavateli od té doby mohl uložit okresní národní výbor. Pozdějšími novelami zákoníku práce byla úprava doplňována tak, že byla uložena kontrolní působnost a sankční pravomoc Federálnímu ministerstvu práce a sociálních věcí a ministerstvům zdravotnictví a sociálních věcí republik (zákon č. 188/1988 Sb.) a od 1. února 1991 zákonem č. 3/1991 Sb. ministerstvům práce a sociálních věcí republik. Zákonem č. 74/1994 Sb. bylo oprávnění k výkonu kontroly i sankční oprávnění zrušeno. 17 V 26 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, byla upravena kontrolní činnost zaměřená na dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů. Na tuto federální úpravu navazoval zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti. Tento zákon v 8 vymezoval kontrolní činnost, upravoval rovněž právo zaměstnanců vykonávajících kontrolu uložit pořádkovou pokutu a kontrolní oprávnění zaměstnanců úřadů práce vykonávajícího kontrolu v 9. Tuto úpravu nahradil s účinnosti od 1. října 2004 nový zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., když upravil kontrolní působnost včetně sankčních oprávnění v ustanoveních 125 až Úřady práce měli kontrolní činnost zaměřenou na: -dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů s výjimkou oblasti bezpečnosti práce (př. pracovní doba) 17 Kottnauer,A.,Kubíčková, D. Zákon o inspekci práce s komentářem. Praha: ASPI, 2006, str

14 -dodržování pracovněprávních předpisů u právnických a fyzických osob, které vykonávají činnosti podle zákona o zaměstnanosti zejména při zprostředkování a rekvalifikaci -dodržování pracovněprávních předpisů u fyzických osob, kterým jsou poskytovány služby dle zákona o zaměstnanosti (př. využití dotací na zřízení pracovního místa) -dodržování kolektivních smluv a vnitřních předpisů zaměstnavatelů v částech, ve kterých mohou být individuální nároky zaměstnanců upraveny pro zaměstnance výhodněji (př. výpočet průměrného výdělku) Dále příslušný úřad práce reagoval na informace a podklady celních úřadů. Na základě zjištění o nedostatcích mohl zahájit správní řízení o uložení pokuty. 2. MPSV kontrolní činnost zaměřenou na: -plnění dohod o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst, na rekvalifikaci nebo školení, a plnění cílených programů celostátního charakteru 3. celní úřady informovali o svých kontrolách úřady práce a kontrolovali : -zda cizinci vykonávají práci v souladu s vydaným povolením k zaměstnání, pokud je potřebné, a -zda cizinci vykonávají práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy. 18 Již při vzniku nového zákona o zaměstnanosti bylo možné vývojově předpokládat změny v zákoně ovlivněné jednak mírou nezaměstnanosti, potřebami trhu práce a jeho kontrolou, ale také zde byl v této době náznak vzniku nové instituce,,inspekce práce, která měla převzít kontrolní činnost v oblasti zaměstnanosti, neboť návrh zákona o inspekci práce byl předložen poslanecké sněmovně dne , respektive po úpravách Kontrolní systém po vzniku inspekce práce Inspekce práce je produktem Velké průmyslové revoluce 19. století a její kolébku bychom nalezli ve Velké Británii. U nás je inspekce práce nově vzniklým institutem na základě zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, který nabyl účinnost teprve ( zákon se s přestávkami připravoval bezmála 10 let). Jedná se o moderní evropskou koncepci, kdy se do oblasti pracovních podmínek a pracovního prostředí zahrnují i aspekty pracovněprávních vztahů. 19 Základním cílem zákona, jímž vznikl institut inspekce práce bylo sloučit oprávnění k výkonu kontrolní činnosti v oblasti pracovněprávních vztahů do jednoho kontrolního orgánu, aby mohla být kontrola prováděna komplexně alespoň v působnosti resortu práce a sociálních věcí. Bohužel k úplnému sjednocení kontroly v této oblasti nedošlo, neboť státní zdravotní dozor ve vztahu k ochraně zdraví 18 Leiblová, Z. Nový zákon o zaměstnanosti s komentářem včetně prováděcích předpisů od Ostrava: ANAG, 2004, str Kottnauer,A. Základní informace o zákonu o inspekci práce. Právo a zaměstnání: odborný časopis pro pracovní právo, sociální zabezpečení a personalistiku, 2005, č.10, str

15 zaměstnanců při práci zůstává stále ministerstvu zdravotnictví a krajským hygienickým stanicím podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Od tak úřadům práce přísluší kontrola vztahující se na právní předpisy o zaměstnanosti a právní předpisy o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů. Stručně řečeno, zabývají se nelegálním zaměstnáváním, diskriminací zájemců o zaměstnání z jakýchkoli důvodů, zprostředkováním zaměstnání a kontrolou dodržování dalších povinností zaměstnavatelů vyplývajících jim ze zákona o zaměstnanosti a zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. 20 Zkráceně vysvětleno, ÚP se zabývají vztahy, které předcházejí pracovnímu poměru, a nelegálním zaměstnáváním a OIP se zabývají porušováním povinností vyplývajících z pracovního poměru. Dodržování ostatních pracovněprávních předpisů kontrolují oblastní inspektoráty práce. S tím, že nové kontrolní orgány přijaly většinu kompetencí kontrolních útvarů ÚP, došlo k tomu, že převzaly v rámci procesu delimitace část kontrolních zaměstnanců ÚP, kteří tuto činnost dosud vykonávali tam. Je důležité zmínit, že ani UP ani OIP nejsou oprávněny řešit či vymáhat individuální nároky zaměstnance (např. vyhotovení pracovní smlouvy) Píchová, I. Zákon o inspekci práce sjednotí kontrolu pracovněprávních vztahů. Parlamentní zpravodaj, 2004, č Tisková zpráva: Lidé se mohou obracet na inspektoráty práce a úřady práce, , Praha 15

16 4. Postavení úřadů práce a OIP v systému státní správy Úřady práce (UP) jsou specializovanými, územně de-koncentrovanými orgány státní správy, které zajišťují realizaci státní politiky zaměstnanosti ( tedy působí na úseku zaměstnanosti). Oblastní inspektoráty práce (OIP) jsou součástí systému Státního úřad inspekce práce, pod který náleží v postavení vnitřních organizačních jednotek tohoto úřadu. Úřady práce i Státní úřad inspekce práce jsou řízeny a podřazeny pod Ministerstvem práce a sociálních věcí a jsou chápány jako organizační složky státu. Jako organizační složky státu mají právní způsobilost nabývat práv, vystupovat vlastním jménem a zavazovat se v pracovních, obchodních a občansko-právních vztazích a ve vztazích upravených právními předpisy v oblasti státní správy. Pokud jde o rozdíl v činnosti těchto organizačních složek spadajících pod MPSV, pak úřady práce na rozdíl od Státního úřadu inspekce práce vykonávají různorodější činnost, takže kontrolní činnost je jen částí celé jejich aktivity. SUIP se naproti tomu spolu se svými oblastními inspektoráty zaměřuje pouze na kontrolní aktivity v oblasti pracovně-právních předpisů. Obr. 1.: Vnější struktura organizace MPSV, zdroj: autor 16

17 4.1 MPSV a jeho organizace MPSV je ústředním orgánem státní správy, což je složka státní moci, která vykonává správu na věcně vymezeném úseku fungování společnosti. Jde o správní úřad, který stojí na vrcholu správní hierarchie a jemuž není nadřízen žádný jiný úřad, ale zpravidla vláda. MPSV se zabývá otázkami mzdové a sociální politiky v oblasti pracovněprávních vztahů, bezpečnosti práce, zaměstnanosti, dále zabezpečuje rozvíjení mezinárodních vztahů a mezinárodní spolupráci v oblasti zaměstnanosti a jiné. Vnitřní organizační struktura ministerstva je tvořena jednotlivými úseky ( 7 sekcí), které jsou podřízeny ministru práce a sociálních věcí. V čele sekce resortu služeb zaměstnanosti, kde je vrcholným útvarem Správa služeb a zaměstnanosti, jež se dále člení na odbory, je Ing. Marie Bílková. Odbory (v současnosti 5) se zaměřují na trh práce, poradenství a zprostředkování práce, financování služeb zaměstnanosti, metodiku a správní řízení a implementaci programů Evropského sociálního fondu. Pokud jde o vnější organizační strukturu, pak pod MPSV jak již bylo uvedeno výše spadají jako organizační složky státu úřady práce, Státní úřad inspekce práce, dále Česká správa sociálního zabezpečení a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Další organizační složky státu spadající pod MPSV jsou pak čtyři ústavy sociální péče a zároveň pod toto ministerstvo spadají čtyři příspěvkové organizace. Obr.2. :Vnitřní organizační struktura MPSV, zdroj: autor 17

18 5. Úřady práce 20. července roku 1990 po 42 letech znovu vznikly úřady práce zákonným opatřením ČNR č. 306/1990 Sb., o zřízení úřadů práce, v podobě, v jaké existují dodnes. V jejich kompetenci je mimo jiné zprostředkování zaměstnání uchazečům o zaměstnání, oblast dávek státní sociální podpory a kontrola dodržování pracovněprávních předpisů, které souvisejí s jejich činností. Jednotlivé úřady práce provádí nástroje státní politiky zaměstnanosti v jednotlivých regionech republiky a provádí tak konkretizaci globální politiky státu v místních podmínkách. Historii a současnosti UP byla věnována mezinárodní konference, která se konala 6. prosince 2005 v Brně v hotelu Avanti (při výročí 15 let fungování UP) Organizační struktura ÚP V současné době se na území ČR nachází 77 úřadů práce. Pro lepší dostupnost svých služeb zřídily úřady práce do dnešní doby dohromady 173 poboček a detašovaných pracovišť (DiP). Ty se ovšem zabývají převážně pouze zprostředkováním zaměstnání a dávkami státní sociální podpory. Správní obvody jsou shodné s územními obvody okresů. Správním obvodem Úřadu práce hlavního města Prahy je území obvodů hlavního města Prahy. 23 Kartogram 1.: UP dle okresů v ČR, zdroj:autor Z celkového počtu ÚP pak v jednotlivých krajích působí 14 úřadů práce, které jsou uvedené v příloze č. 2 zákona o zaměstnanosti, funkci tzv. pověřených úřadů práce (ve svém okrese plní zároveň funkci okresního ÚP). Ty ve svých správních obvodech koordinují činnost úřadů práce k zabezpečení státní politiky zaměstnanosti a plní další úkoly uvedené zákonem o zaměstnanosti. Pokud 22 Beránková,K. 15 let činnosti úřadů práce. Noviny MPSV: Práce a sociální politika,2006,č.1,str odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 18

19 se jedná o místní příslušnost, pak při zprostředkování práce je místně příslušný ÚP v místě trvalého bydliště. Místní příslušnost úřadu práce se řídí místem, ve kterém je nebo má být zaměstnání vykonáváno, nebo bydlištěm fyzické osoby, jejíž zdravotní stav úřad práce posuzuje, pokud tento zákon nestanoví jinak ( 7 odst.3) 24. Pokud jde o vnitřní organizační strukturu UP, pak v čele úřadů práce stojí ředitel, který je jmenován ministrem MPSV. Zpravidla se UP člení na oddělení a odbory, v jejichž čele jsou vedoucí podřízení řediteli UP. Struktura jednotlivých úřadů práce se však liší a řídí organizačním řádem, kde je upřesněn i obsah činnosti oddělení a odborů. Mezi základní prvky organizační struktury povětšinou patří sekretariát ředitele, odbor zprostředkování, odbor poradenství, odbor trhu práce, odbor právní a kontrolní, dále odbor ekonomický, odbor státní sociální podpory a odbor implementace. Jako ukázku organizačního členění UP, jsem vybrala UP v Břeclavi. Obr. 3.: Organizační struktura UP v Břeclavi a jeho umístění v rámci Jihomoravského kraje, zdroj: autor 24 Bičáková, O. Místní příslušnost úřadu práce od 1.ledna Noviny MPSV :Práce a sociální politika,2007,č.1,str.2 19

20 5.2 Kontrolní činnost ÚP ÚP je svěřena podle zákona o zaměstnanosti činnost informační, poradenská, organizační, zprostředkovatelská, evidenční, rozhodovací a kontrolní. 25 Hlavní úkoly a konkrétní pravomoci ÚP jsou upřesněny v 8 zákona o zaměstnanosti (č.435/2004 Sb.). Pro účely naší práce se zaměříme na kontrolní činnost a předmět kontroly UP, i když pokud nahlédneme do zákona o zaměstnanosti mají UP opravdu širokou paletu činnosti a široké zaměření v rámci úseku zaměstnanosti Předmět kontroly ÚP Jak je stanoveno v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., kontrola je prováděna orgány kontroly dle právních předpisů: zákona o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů a prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu, zákona č.118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (,,zákon o insolvenci ), ve znění pozdějších předpisů (zákona č.436/2004 Sb.),zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č.515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek. Postup při provádění kontroly se řídí zákonem č. 552/1991Sb., o státní kontrole. Mimo tyto kontroly zaměřené na porušování předpisů v oblasti zaměstnanosti. ÚP postupují podle zákona o státní kontrole i v případě kontroly zaměřené na dodržování podmínek čerpání prostředků ze státního rozpočtu ( jedná se především o dotace UP na aktivní politiku zaměstnanosti ). V tomto případě pro uplatňování sankcí při porušení rozpočtové kázně (nedodržení dohod uzavřených s UP) postupují dle zákona č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole ve VS. Kontrola ÚP je omezena a může být provedena jen se souhlasem příslušného ministerstva v zařízeních ozbrojených sil a bezpečnostních sborů v působnosti Ministerstva spravedlnosti, MV, MO,MF, jakož i v objektech, s nimiž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra, kde by mohlo kontrolou dojít k ohrožení utajovaných skutečností. V zařízeních BIS, NBÚ a Úřadu pro zahraniční styky a informace jen se souhlasem jejich ředitele. Úřad práce kontroluje ustanovení dle zákona o zaměstnanosti a zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, a to především: rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnán, výkon nelegální práce FO nebo cizincem, zákaz činit nabídky zaměstnání, které mají diskriminační charakter, nejsou v souladu s pracovněprávními nebo služebními předpisy, nebo odporují dobrým mravům, povinnost plnění běžných úkonů vyplývajících z předmětu 25 Jurníková, J. a kol. Správní právo- zvláštní část. MU: Brno, 2006,s

21 činnosti zaměstnavatele zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb., zprostředkování zaměstnání bez povolení k zprostředkování zaměstnání a podobně. Stručně řečeno UP sledují dodržování těchto zákonů a z nich vyplývajících předpisů u zaměstnavatelů, agentur práce, rekvalifikačních zařízení a také se zaměřují na uchazeče o zaměstnání nevyjímaje cizince, kteří vstupují a působí na trhu práce v ČR. Novelizací k nabyl účinnosti nzp (č.262/2006sb.), který definuje závislou práci, kterou je možné vykonávat jen v pracovněprávním vztahu (pracovní poměr a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr), byl v zákoně o zaměstnanosti zrušen zákaz tzv. švarcsystému, to je 13 zákona o zaměstnanosti. Tím došlo ke změnám s tímto paragrafem souvisejících ustanovení zákona o zaměstnanosti. Došlo i k příslušné změně v textu upravujícím oprávnění zaměstnanců orgánů kontroly. To, že také došlo k definici závislé práce mimo jiné znamená, že kontrolní kompetence v této oblasti přešly na orgány inspekce práce. 26 Kontrolní činností se, jak již z výše zmíněné organizační struktury může být patrno, zabývá oddělení kontrolní a právní. Hlavním cílem tohoto oddělení je především zabezpečit vnitřní a vnější kontrolní činnost, dále zabezpečuje právní agendu UP a vede agendu podaných opravných prostředků proti rozhodnutím vydaným odborem zprostředkovatelské činnosti. Dále také toto oddělení vede evidenci pohledávek UP a evidenci stížností a podnětů od občanů. Jak již bylo výše zmíněno, kontrolní činnosti UP byla zúžena ve svém rozsahu a nyní se věnuje jen laicky řečeno,,kontrole dle zákona o zaměstnanosti a dále porušování dohod v oblasti APZ. 26 Bičáková, O. Změny zákona o zaměstnanosti od 1.ledna Právo pro podnikání a zaměstnání, 2006, č.11, str.22 21

22 6. Inspekce práce Zatímco v jiných zemích institut inspekce práce již delší dobu existuje, příkladně v Polsku byla Státní inspekce práce zřízena již v roce 1981 a na Slovensku pak vznikl institut Inspekce práce , u nás je inspekce práce nově vzniklým institutem na základě zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, který nabyl účinnost teprve , a cesta k schválení tohoto zákona již na počátku nebyla snadná ( zákon se s přestávkami připravoval bezmála 10 let). Kontrola dodržování povinností zaměstnavatelů vyplívajících z pracovněprávních předpisů byla přitom součástí právního řádu velmi dlouhou dobu. 27 Inspekce práce, která je zavedena v ČR výše zmíněným zákonem, je svým rozsahem širší než dřívější dozor nad bezpečností práce. Jedná se o moderní evropskou koncepci, kdy se do oblasti pracovních podmínek a pracovního prostředí zahrnují i aspekty pracovněprávních vztahů. Právě oblast kontroly pracovněprávních vztahů se stala jednou z prioritních v rámci EU, neboť se stále více zjišťuje, že PPV ovlivňují nemocnost a další aspekty pracovní činnosti. Osobně se domnívám, že zákon o inspekci práce, ač byl připravován téměř 10 let, je jedním z příkladů toho, jak málo je při formulování zákonných předpisů nasloucháno názorům odborné veřejnosti a jak,,nefunguje komunikace mezi ústředními články státní správy a jejími složkami, které právní předpisy aplikují v praxi a mají proto nejlepší představu o jejich kladech a rozporech. Konkrétní příklady problematických,,prvků zákona budou zmíněny dále v textu. 6.1 Historický nástin Inspekce práce je produktem Velké průmyslové revoluce 19. století a její kolébku bychom nalezli ve Velké Británii. Roku 1802 tam přijal parlament zákon o ochraně zdraví a morálky dětí a mladistvých v textilním průmyslu a v jiných průmyslových provozech. Byla to reakce na špatné pracovní podmínky. Dohled nad dodržováním zákonu nejprve vykonávaly dobrovolné kontrolní výbory, později inspektoři práce, kteří zahájili svou činnost roku Zaměřili se na kontrolu dodržování stanovené délky pracovní doby a pracovních podmínek dětí. Tato skutečnost je považována za vznik moderního systému inspekce práce tak, jak je chápán v současnosti. Evropský kontinent se potýkal s podobnými problémy a v roce 1890 se sešli v Berlíně zástupci 15 států Evropy, aby přijali první mezinárodní dokumenty k ochraně práce a o výkonu kontroly nad dodržováním zákonů na národní úrovni, kterou musí vykonávat inspektoři státem pověření, avšak při své kontrolní činnosti nezávislí. 27 Kottnauer,A. Základní informace o zákonu o inspekci práce. Právo a zaměstnání: odborný časopis pro pracovní právo, sociální zabezpečení a personalistiku, 2005, č.10, str

23 Mezinárodní aktivity pokračovaly na celosvětové úrovni a Mezinárodní organizace práce vzniklá v roce 1923 přijala doporučení o inspekci práce. Globalizace ekonomiky s sebou přinesla nejen zisky podnikatelů a prospěch zaměstnanců, ale nesla s sebou bohužel i negativní důsledky. Proto se požadavky na výkon a kvalitu kontroly na tomto úseku státní správy stále měnily a mění, a výkon inspekce práce tak musí neustále reagovat. V dnešní době existuje mnoho mezinárodních organizací, smluv a směrnic EU, které upravují kontrolu v oblasti pracovněprávních vztahů. Patří sem příkladně rozhodnutí 95/319/EC o zřízení Výboru vrchních inspektorů, dále Evropská sociální charta z roku 1961, úmluva Mezinárodní organizace práce č.81 o inspekci práce a Mezinárodní asociace inspekce práce založená v roce 1972, jejímž členem je i Česká republika. 6.2 Zákon o inspekci práce č. 251/2005 Sb. Zákon o inspekci práce je rozdělen do pěti částí, kterými jsou všeobecná ustanovení, působnost a příslušnost Státního úřadu inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole. Jednou z nejdůležitějších částí zákona o inspekci práce je část čtvrtá, která obsahuje 27 paragrafů o přestupcích a správních deliktech jako důsledcích porušování předpisů pracovního práva právnickými, nebo fyzickými osobami, a v části páté jsou uvedeny společná, přechodná a závěrečná ustanovení. 28 Základním cílem zákona bylo sloučit oprávnění k výkonu kontrolní činnosti v oblasti pracovněprávních vztahů do jednoho kontrolního orgánu, aby mohla být kontrola prováděna komplexně alespoň v působnosti resortu práce a sociálních věcí. Bohužel k úplnému sjednocení kontroly v této oblasti nedošlo, jak již bylo zmíněno dříve (3.kapitola-oddíl 3.3). Úřady práce se po schválení zákona o inspekci práce zabývají nelegálním zaměstnáváním, diskriminací zájemců o zaměstnání z jakýchkoli důvodů, zprostředkováním zaměstnání a kontrolou dodržování dalších povinností zaměstnavatelů vyplývajících jim ze zákona o zaměstnanosti a zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Dodržování ostatních pracovněprávních předpisů, včetně předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, kontrolují oblastní inspektoráty práce. Osobně se domnívám, že rozdělení kompetencí mezi ÚP a OIP není nejlepším řešením, ke kterému mohli zákonodárci dospět. Provázanost a vzájemná spolupráce (výměna informací) těchto kontrolních orgánů je nevelká a přitom se působení obou těchto orgánů odehrává v oblasti pracovněprávních vztahů. Aby tato spolupráce byla zaručena měl dle mého mínění zákon obsahovat výslovné ustanovení o spolupráci ÚP a OIP, které však neobsahuje.. 28 Kottnauer,A. Základní informace o zákonu o inspekci práce. Právo a zaměstnání, 2005,č.10, str

24 S tím, že SUIP i OIP přijaly většinu kompetencí kontrolních útvarů ÚP, došlo k tomu, že převzaly část kontrolních zaměstnanců ÚP, kteří tuto činnost dosud vykonávali tam. Hlavní změny, které přinesl zákon o IP v oblasti kontroly jsou především v tom, že byly vytvořeny nové orgánů dozoru, které mají rozšířenou kontrolní působnost (rozšířeny úkoly a práva i povinnosti kontrolních orgánů), a to i ve vztahu ke kontrolovaným subjektům. Do tohoto zákona se také promítla nová koncepce správního trestání. Zákonem o inspekci práce jde hlavně o novou právní úpravu, která má v právním řádu ČR představovat veřejnoprávní úpravu procesního charakteru s tím, že hmotně-právní vztahy jsou upraveny především v novém ZP a v předpisech vydaných k jeho provedení. 29 V konkrétním případě je proto vždy nezbytné rozlišovat případy, kdy zaměstnavatel jednal v rozporu s právními předpisy při procedurálních otázkách, což řeší výše uvedené kontrolní orgány OIP a UP, a kdy se jedná o pracovněprávní spor mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o nároky vyplývající z pracovního vztahu. Tyto spory pak projednávají soudy a také o nich rozhodují Orgány inspekce práce Státní úřad inspekce práce (SÚIP) se sídlem v Opavě je řízen MPSV a v jeho čele je generální inspektor (nyní Mgr. Ing. Rudolf Hahn). SUIP je účetní jednotkou a pro účely hospodaření s majetkem státu včetně prostředků státního rozpočtu mají oblastní inspektoráty postavení vnitřních organizačních jednotek tohoto úřadu. Obr.4.: Sídlo SUIP v rámci Moravskoslezského kraje, zdroj: autor 29 Píchová, I.:Co přináší nový zákon o inspekci práce. Časopis pro právní vědu a praxi, 2005, č.4, str Tisková zpráva: Lidé se mohou obracet na inspektoráty práce a úřady práce, , Praha 24

25 Oblastní inspektoráty práce (OIP) v čele s vedoucími inspektory, které jsou součástí systému SUIP a je jich 8, vykonávají kontrolu vždy, mimo hlavního města Prahy a Středočeského kraje, pro dva kraje. Sídla oblastních inspektorátů práce pro kraje jsou tedy: v Praze pro hlavní město Prahu (OIP 3) a v Praze pro Středočeský kraj (OIP 4), v Českých Budějovicích pro Jihočeský kraj a Vysočinu (OIP 5), v Plzni pro Plzeňský a Karlovarský kraj (OIP 6), v Ústí nad Labem pro Ústecký a Liberecký kra (OIP 7)j, v Hradci Králové pro Královéhradecký a Pardubický kraj (OIP 8), v Brně pro Jihomoravský a Zlínský kraj (OIP 9) a v Ostravě pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj (OIP 10). Obr. 5.: OIP v ČR, zdroj: autor Nové orgány, Státní úřad inspekce práce a jeho oblastní inspektoráty jsou správními úřady kontrolními orgány státu na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, jejíž součástí je i bezpečnost práce a technických zařízení. Státnímu úřadu inspekce práce jsou tedy podřízeny OIP a organizace státního odborného dozoru ITI. Institut technické inspekce (ITI) se sídlem v Praze a ředitelem Ing. Janem Dubským vykonává státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení a je výhradně k tomuto účelu zřízen Ministerstvem práce a sociálních věcí dle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. Obr. 6: Organizační schéma SUIP, zdroj: : Organizační schéma SUIP 25

26 6.4 Předmět kontroly orgánů inspekce práce Rozsah kontroly, kterou provádí Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty zákon vymezuje věcným vymezením příslušných právních předpisů, které upravují pracovněprávní vztahy. Předmětem kontroly je dodržování povinností vyplívajících z právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích. Vedle zákoníku práce se zejména jedná o předpisy týkající se odměňování zaměstnanců (např. zákon o mzdě a zákon o platu), náhrady mzdy nebo platu a náhrady výdajů zaměstnancům, pracovní doby a doby odpočinku (např. dovolená na zotavenou), zajištění bezpečnosti práce, provozu technických zařízení, zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, jakož i zaměstnanců, kteří prokázali, že převážně sami dlouhodobě pečují o převážně nebo úplně bezmocnou osobu a výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětí. Předmětem kontroly jsou i kolektivní smlouvy v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, jakož i vnitřních předpisů podle 21 zákoníku práce. Jedná se například o poskytnutí náhrady za opotřebení vlastního nářadí zaměstnance, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, pokud je používá se souhlasem zaměstnavatele ( 131 zákoníku práce). 31 Státní odborný dozor na bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají i po schválení zákona o inspekci práce organizace státního odborného dozoru zřízené výhradně k tomuto účelu ministerstvem práce a sociálních věcí. Ke kontrole dodržování pracovněprávních předpisů, vnitřních předpisů a závazků vyplývajících z kolektivních smluv jsou u zaměstnavatelů oprávněny příslušné odborové orgány podle 321 zákoníku práce. Kromě toho jsou odborové orgány oprávněny podle 322 zákoníku práce vykonávat u jednotlivých zaměstnavatelů kontrolu nad stavem BOZP. 6.5 Působnost, pravomoc a příslušnost orgánů inspekce práce Působnost a příslušnost SÚIP a OIP je obsažena v 4 a 5 zákona o inspekci práce, přičemž u působnosti lze předpokládat, že nezpůsobí žádné kompetenční spory. Činnost SUIP spočívá například v tom, že rozhoduje ve správním řízení podle správního řádu. V prvním stupni správního řízení rozhoduje o přestupcích nebo správních deliktech, přezkoumává ve 31 Jouza, L. Nový zákon o inspekci práce. Právní rádce: měsíčník hospodářských novin, 2005, č.7, str

27 správním řízení rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty vydaná inspektorem úřadu a rozhodnutí o zákazu výkonu práce vydaná inspektorem. Dále poskytuje zaměstnavatelům, jakož i zaměstnancům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, vede a zajišťuje provoz informačního systému o pracovních úrazech a informačního systému, který se zaměřuje na rizika při výkonu práce. Soustředí se i na opatření k jejich odstraňování a zpracovává roční program kontrolních akcí, který projedná s vyššími odborovými orgány a organizacemi zaměstnavatelů a předkládá ho MPSV ke schválení. Na základě podkladů oblastních inspektorátů práce zpracovává roční souhrnnou zprávu o výsledcích kontrolních akcí a vydává i odnímá průkazy inspektorům opravňující inspektory k výkonu kontroly podle zákona o inspekci práce. Mezi činnost OIP patří zejména to, že rozhodují v prvním stupni o přestupcích nebo správních deliktech, o uložení pořádkové pokuty, přezkoumávají ve správním řízení rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty vydaná inspektorem, poskytuje zaměstnancům a zaměstnavatelům bezúplatně základní informace a poradenství týkající se ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních. Další činnost OIP je povinnost inspektorátu informovat písemně o výsledku toho, kdo podnět ke kontrole podal (např. občan), byla-li kontrola provedena na základě písemného podnětu a je oprávněn kontrolovat příčiny a okolnosti pracovních úrazů, popřípadě se zúčastňovat šetření na místě úrazového děje. Poskytuje pak SUIP údaje o pracovních úrazech pro vedení informačního systému o pracovních úrazech podle 4 odst.4 a rizicích při výkonu práce zjištěných kontrolou a o opatřeních přijatých k jejich odstranění pro vedení informačního systému podle 4 odst.5, Orgány inspekce práce jsou oprávněny předkládat podněty ke zlepšení právní úpravy týkající se právních předpisů, které spadají do jejich působnosti. Kontrolovanými osobami při kontrolách dodržování pracovněprávních předpisů inspektoráty práce jsou dle 6 zákona o inspekci práce zaměstnavatele a jejich zaměstnanci, právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce a fyzické osoby vykonávající veřejné funkce. Dále fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštních právních předpisu a nikoho nezaměstnávající, fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují, (spolupracující manžel nebo dítě fyzické osoby uvedené výše), věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na odsouzené, vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické služby podle 3 a 4,,dobrovolnického zákona, právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, další právnické nebo fyzické osoby, u kterých se uskutečňuje praktické vyučování žáků středních škol, odborných učilišť nebo vyšších odborných škol, právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi. 27