Prezentace. časopisů. 19. Tvorba. Prezentace. Vytvořil: Tomáš Fabián Vytvořeno dne:

Transkript

1 19. Tvorba časopisů Vytvořil: Tomáš Fabián Vytvořeno dne: Strana: 1/15

2 Škola Integrovaná střední škola polygrafi cká, Ročník 3. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor Tomáš Fabián Tématická oblast Název DUM Tvorba časopisů Pořadové číslo DUM 19 Kód DUM VY_32_INOVACE_19_OV_FA Datum vytvoření Anotace Dokument obsahuje vysvětlení, jak se upravují texty v časopisech Pokud není uvedeno jinak, je uvedený materiál z vlastních zdrojů autora. Strana: 2/15

3 Časopis je periodický tisk, vycházející v pravidelných intervalech, nejméně 2x ročně pod stejným názvem, který má předem stanovené zaměření a neslouží k aktuálnímu zpravodajství. Jsou náročnější na zpracování než noviny, proto vycházejí v delších intervalech. Podle periodicity rozeznáváme týdeník, čtrnáctideník, měsíčník a ostatní časopisy. Formát časopisu pro časopisy se používá formátu řady A nebo B, formát časopisů tištěných na rotačních TS je odvozen z šíře papíru a z objemu tiskového válce rotačky. Úprava časopisu tématická rozmanitost se odráží i v jejich úpravě. Obálka časopisu mívá ustálenou grafickou úpravu, aby se lišila od ostatních podobných periodik. Na obálce je nejdůležitější název. Volí se pro něj výrazné, dobře čitelné písmo. Důležitými údaji jsou číslo, ročník, cena. Titulky rozhodují v časopisech o úrovni grafi cké úpravy strany. Je třeba dbát na charakter a formát časopisu, šířku sloupců, velikost základního písma a potřebnou výraznost titulků. Podtitulky vysvětlují nebo doplňují hlavní titulky a jsou vysazeny pod nimi, obvykle z menšího stupně písma. Mezititulky slouží k orientaci čtenářů a umísťují se mezi textem. U vícesloupečné sazby mezititulky nesmí být umístěny ve stejné úrovni Záhlaví používá se hlavně stálé záhlaví (opakující se rubriky v každém čísle), které bývá upravováno často v hlavě nebo k patě strany společně se stránkovou číslicí. Strana: 3/15

4 Obsah je většinou na 2. straně obálky nebo na první textové straně. Má stálou úpravu a může být spojen s tiráží. Inzerát zaplacené tiskové oznámení, obsahující nejčastěji nějaké upozornění nebo nabídku. Tiráž obsahem odpovídá informacím v novinách. Její úpravě je třeba věnovat pozornost, protože svou úrovní reprezentuje grafi ckou úpravu časopisu. Strana: 4/15

5 Základní nastavení dokumentu (In Design) Nastavení dokumentu Formát Protilehlé stránky Textový rámeček Sloupce Mezera mezi sloupci Okraje Spadávka 3 mm A4 ano/ne ano maximálně 4 sloupce (nejčastěji 3 sloupce) 4 nebo 4,5 nebo 5 mm levý 15 mm pravý 15 mm horní 15 mm (hodnotu zvětšujeme o velikost záhlaví) spodní mm (mezi textem a stránkovou číslicí je alespoň jeden volný řádek, pod stránkovou číslicí je okraj minimálně 10 mm) Strana: 5/15

6 Práce s předlohou Předloha A Záhlaví Stránková číslice Číslování stránek (protilehlé stránky NE) editaci textového rámečku a úpravu okrajů měníme zásadně na předloze na předloze na předloze vytvoříme v zápatí textový rámeček přes celou šíři sazebního obrazce. Do něho umístíme proměnou stránkovou číslici > menu Text > Vložit speciální znak > Automatické číslo stránky. Označíme znak A a určíme styl liché stránkové číslice ne na předloze, ale na stránce. Paleta Stránky > Volby číslování a oddílu Předloha B paleta Stránky > Nový vzor > vzor B, odvozen od vzoru A. Všechny objekty, které byly umístěny na vzoru A, budou zkopírovány na předlohu B. Pokud upravíme objekty na předloze A, změna se promítne i na stejné objekty na předloze B. Označíme znak B a určíme styl sudé stránkové číslice. Strana: 6/15

7 Práce s předlohou Předloha A Záhlaví Stránková číslice Číslování stránek (protilehlé stránky Ano) editaci textového rámečku a úpravu okrajů měníme zásadně na předloze na předloze na předloze vytvoříme v zápatí textový rámeček přes celou šíři sazebního obrazce. Do něho umístíme proměnou stránkovou číslici > menu Text > Vložit speciální znak > Automatické číslo stránky. Označíme znak A a určíme styl liché stránkové číslice. Zkopírujeme textový rámeček na sudou stranu. Označíme znak A a určíme styl sudé stránkové číslice. ne na předloze, ale na stránce. Paleta Stránky > Volby číslování a oddílu Strana: 7/15

8 Nastavení mřížky účaří Menu Úpravy > Předvolby > Mřížky Začátek Dílky po podle horního okraje (15 mm) podle prokladu základního textu 10 b písmo dílky po 12 b 9 b písmo dílky po 11 b 8 b písmo dílky po 10 b V sazebním obrazci musí být určitý počet řádků upravíme okraje nebo natáhneme mřížku až ke spodnímu okraji sazby (pozor na hodnotu prokladu u základního textu). Strana: 8/15

9 Formátování textů pomocí odstavcových stylů Načteme text vytvořený v textovém programu (zaktivujeme textový rámeček APPLE+SCHIFT). Text je napsán jedním druhem písma bez vyznačování, zarovnání na praporek, bez volných řádků, odstavce oddělené entrem. Základní odstavec Všeobecné odvozen od bez odstavcového stylu Základní znak. formáty písmo dle charakteru časopisu, dobře čitelné řez obyčejný velikost 9 b proklad 11 b Další znakové formáty 100 %, 100 %, 0, 0 Odsazení a mezery zarovnání do bloku, poslední doleva odsazení prvního řádku hodnota velikosti textu zarovnaní na mřížku účaří všechny řádky Dělení slov slova delší 5 po prvních 2 před posledním 3 limit dělení 3 zakliknout dělit slova i s velkými písmeny nevolit Dělit poslední slovo v odstavci Zarovnání mezery slov min. 85 %, požadovaná 100 %, max. 133 % (150 %) mezery znaků min. 0 %, požadovaná 0 %, max. 4 % mezery glifů min. 100 %, požadovaná 100 %, max. 100 % automatický proklad 120 % Strana: 9/15

10 Barva znaků Základní odstavec+ pokud uložíme novou barvu do vzorníku barev, zobrazí se nám v nabídce znaménko plus upozorňuje, že v odstavci jsou jiné parametry textu než jsou defi novány v odstavcovém stylu. Odstranění problému alt + klik na název Základní odstavec v paletě Odstavcové styly. Titulek, nadtitulek, podtitulek Všeobecné odvozen od bez odstavcového stylu Základní znak. formáty písmo dle charakteru článku Odsazení a mezery zarovnání doleva, na střed odsazení prvního řádku 0 zarovnaní na mřížku účaří žádné Dělení slov nedělit Barva znaků Úvodník Všeobecné Základní znak. formáty Odsazení a mezery Dělení slov Barva znaků odvozen od bez odstavcového stylu písmo dle charakteru článku, větší velikost, vyznačovací řez zarovnání doleva, do bloku (pozor na mezislovní mezery) odsazení prvního řádku 0 zarovnaní na mřížku účaří žádné nedělit Strana: 10/15

11 Mezititulky Všeobecné Základní znak. formáty Odsazení a mezery Dělení slov Barva znaků odvozen od bez odstavcového stylu písmo dle charakteru článku, vyznačovací řez u verzálek optické vyrovnání, případně prostrčení zarovnání doleva, na střed odsazení prvního řádku 0 zarovnaní na mřížku účaří žádné mezera před a za odstavcem vypočítat podle velikosti písma Mezititulků a kroku sítě. Nad mezititulkem musí být větší mezera než pod ním nedělit Vložení značky menu Text > Vložit speciální znak > Tabulátor odsazení zprava Na závěr v textu odstraňujeme jednoznakovky na konci řádku (můžeme spojit jednoznakovku s dalším slovem menu Text > Vložit prázdné místo nerozdělitelná mezera. Nebo vložíme tvrdý konec řádku (SHIFT + ENTER). Mnohé programy mají doplněk na odstraňování jednoznakovek. Překontrolujeme text, konce řádků, aby nedošlo k nevhodnému rozdělení např. spojených výrazů. Strana: 11/15

12 Ilustrace a obrázky Při uspořádání obrázků je třeba dbát zásad: odstup mezi obrázky má odpovídat odstupu obrázků od textu obrázky stojící nad sebou mají mít stejnou šířku, vedle sebe stejnou výšku dvě protilehlé strany mají být upravovány s ohledem na celkový dojem obou stran střídání velkých a malých obrázků může být účelné, ale musí mít určitý řád, který je dán obsahem obrázků Photoshop Umístění Obtékání textu Ořezová cesta rozlišení 300 dpi u autopií, 600 dpi u pérovek velikost 100 % (možno zvětšit nebo změnšit o 10 % v InDesignu) upravené pro tisk s barevnou korekcí v režimu CMYK (Fogra 39) nejlépe ve formátu TIFF (zachová barevnou informaci) na šířku sloupce, přes dva sloupce, na celou šíři, na spad vně stránky, přecházející ve hřbetu na druhou stranu nahoře, dole zadáváme menší, aby neodskočil text zleva, zprava jako je mezera mezi sloupci umísťujeme ji mezi sloupce lépe vychází obtékání textu formát EPS typ stejná jako ořezová mezera 4 mm (zadáváme menší, aby neodskočil text) text musí být ze všech stran stejně vzdálen od obrázkových rámečků Strana: 12/15

13 Jak slovo získalo svobodu vlastní tiskárny a knihtisk se z Mohuče podílely na informační explozi, která nám Který vynález přinesl lidem největší (Mainzu) šířil jako lavina. Následovala nabídla takřka neomezené možnosti na svobodu? Elektřina, automobil, antikoncepční pilulka? Ulehčily nám život, ale či Norimberk. První tiskárnu mimo ně- tvořivosti. města Bamberk, Štrasburk, Augsburg výměnu poznat ků, vzdělávání a rozvoj ani práce bez fyzické námahy, zkracování mecká města otevřeli v roce 1469 v Benátkách, o rok později v Paříži. V roce I přesto mnozí tvrdí, že potenciál tis kař Uzavřená kapitola? vzdáleností či volná láska nemusejí být dokonalým vyjádřením svobody. Není 1500 už pracovalo v Evropě 250 tiskáren, ských technologií se po pěti stoletích vyčerpal. Informační technologie mění kan- pochyb, že skutečnou svobodu přináší které vytiskly 40 tisíc knih. Nejstarším vzdělání, možnost zbavit se nevědomosti. prvotiskem na českém území je Kronika celářena bez papírové, administrativu Před pěti staletími bylo vzdělání výsadou vyvolených a urozených. To navždy daná v Plzni neznámým tiskařem. a novin se přesouvá na displeje e-čteček, trojánská z období okolo roku 1470, vy- se státem vyřizujeme on-line, obsah knih změnil Gutenbergův knihtisk. Ne náhodou získal v mnoha veřejných i odbor- O výjimečnosti Gutenbergova vyná- Není to však úplně tak. Technologie Tisk po Gutenbergovi tabletů a smart phonů. ných anketách uspořádaných na přelomu lezu svědčí fakt, že ho takřka čtyři sta let schopné zhmotnit informace ještě neřekly poslední slovo. Spíše naopak. tisíciletí titul největší vynález tisíciletí. nepřekonala žádná tiskařská technologie. Nové techniky přinesla až průmys- Gutenberg uplatnil několik nových Stál při zrodu renesance, osvícenství a dalších humanistických hnutí. lová revoluce. Rozvoj žurnalistiky a ohromující rozmach denního tisku vyžadovaly poprvé použity jednotlivé litery, které vynálezů: Vědci mohli zveřejňovat svoje objevy, reformátoři a filozofové učit svým myšlenkám jiné a obyčejní lidé si četli bibli Richard March Hoe v roce 1843 namonzebrat (rozmést) a znovu použít. rychlost a vysoké obrátky. Američan se dali libovolně sestavovat, po tisku ro- jen tak sami pro sebe. A v 16. a 17. století toval tiskařské listy na válec, který umožňoval tisknout na nekonečný pás pa- razníky s obrazem písma a z nich vyra- pro zhotovení liter byly do kovu vyryty toužili všichni po knihách stejně intenzivně, jako jsme si my v polovině 20. století přáli mít doma televizi. od stranil v USA německý přistěhovalec vyrobeno slévadlo (formu) pro odlépíru. Zdlouhavé ruční sázení stránek ženy matrice. Tajemství bez ochrany Ottmar Mergenthaler, když v roce 1886 vání jednotlivých liter z matric Johannes Gutenberg použil kolem využil princip psacího stroje při sázení objevil speciální slitinu k odlévání liter, roku 1450 známou techniku (vinařský písmen. tzv. písmovinu (olovo, antimon, cín) lis) a technologii (potisk látek pomocí V Evropě se zase objevil ofsetový tisk. zlepšil složení tiskové barvy, která se razítek z pálené hlíny anebo bronzu). Jeho základem byla litografie, kterou dobře nanášela na kovové litery a na papíru zachytila (pigmenty saze, pojiva Doplnil je však vícero novátorskými řešeními především vyměnitelnými kovoský rodák Alois Senefelder. Nepoužívá sloučenina kobaltu a olova) vymyslel v Bavorsku v roce 1796 pražvými písmeny. V tiskařské formě se z nich kovová písmena, ale chemické vlastnosti látek, odpuzování mastnoty a vody. vřetenového lisu pro potřeby tisku (denní úprava vinařského nebo papírenského sestavil celý text (dosud se tisklo z dřevěných desek, kde se vyřezával text každé Na stejném principu je založen ofset, výkon asi 300 tisků) strany, což bylo zdlouhavé a nákladné). který od roku 1880 rozvíjeli francouzští Zachované práce Jako zdatný zlatník vynalezl slitinu olova, tiskaři. zlomek knihy Sibiliny antimonu a cínu, nazývanou písmovina, Spojením rotaček a ofsetu vznikla začátkem 20. století technologie, která 24 druhů učebnic (hlavně latinské) 4 různé kalendáře kterou používal při odlévání písmen. Jejich výroba i složení tiskařské barvy byly ovládla polygrafii na dlouhé desetiletí. Odpustkové listy dalším jeho patentem. Řešení hodné Rotační ofset má dodnes na celkovém Modlitba křesťanů proti Turkům velkého Gutenbergova současníka Leonarda da Vinciho. Jenže ten měl v době ročně vychrlí tiskárny po celém světě, tříbarevný mohučský žaltář počtu 45 bilionů stránek, které každo- 36 řádková a 42 řádková bible tiskařovy smrti (1468) pouhých šestnáct největší podíl. Všechny tisky zhotovené do roku 1500 let a ve Florencii se v dílně Andrey del Z továrny do domácnosti se nazývají prvotisky, latinsky inkunábule a jsou dnes stejně vzácné jako ru- Verrocchiho učil techniku malby. I když velká polygrafie nezažila ve Také Gutenberg byl mužem renesance. 20. století už žádný revoluční skok, tiskařské technologie nám v jeho závěru 31 prvotisků. kopisy té doby. V Čechách se dochovalo Podnikavý brusič drahokamů, zlatnický mistr, svobodomyslný občan, účastník připravily příjemné překvapení. Z polygrafických závodů se přestěhovaly do VISIONS jaro 2012 soudních sporů, ve kterých ho několikrát obvinili i z urážky na cti. U soudu měl dozvuky také vynález knihtisku. Gutenberg Přišlo to celkem nepozorovaně. V roce kanceláří a domácností. spor prohrál a soudní verdikt ho obral 1938 vynalezl Charles Carlson v New o všechno. Yorku xerografii jednoduchý způsob Co bylo pro vynálezce tragédií, stalo kopírování založený na elektrických vlastnostech materiálu, které se mění při osví- se pro lidstvo dobrodiním. Zásluhou soudního sporu se knihtisk nestal přísně cení světlem. Trvalo dalších dvacet let, hlídaným tajemstvím jedné firmy. Gutenberg mínil svůj monopol výnosně zpezala technologii využít obchodně a zahá- než firma Haloid (později Xerox) dokáněžit jeho první kniha, dvousvazková jila velký byznys s kopírkami. Nová revoluce byla na světě. Na principu xerografie Bible, se prodávala za třicet florinů, což odpovídalo tříleté mzdě průměrného postavil v roce 1969 Gary Starkweather úředníka. Snadno si domyslíte, že vědomosti by ještě nadlouho zůstaly výsadou dovaly jehličkové s tiskovou hlavou, in- první laserovou tiskárnu Xeroxu. Násle- majetných. koustové (později s tuhým inkoustem)... Po rozhodnutí soudu se Gutenbergova Po nich softwary na tvorbu podkladů, díl na takřka rozpadla. Zachránil ji nový jaké předtím vyžadovaly profesionální majitel, ale část učňů odešla. Zakládali sazbu. Tiskárny u běžných uživatelů se 4 5 Vložení a formátování základního textu Jak slovo získalo svobodu Který vynález přinesl lidem největší svobodu? Co bylo pro vynálezce tragédií, stalo se pro lidstvo dobrodiním. Zásluhou Elektřina, automobil, antikoncepční pilulka? soudního sporu se knihtisk nestal přísně hlídaným tajemstvím jedné firmy. Gutenberg mínil svůj monopol výnosně zpe- Ulehčily nám život, ale ani práce bez fyzické námahy, zkracování vzdáleností či volná láska nemusejí být něžit jeho první kniha, dvousvazková Bible, se prodávala za třicet florinů, což dokonalým vyjádřením svobody. odpovídalo tříleté mzdě průměrného Není pochyb, že skutečnou svobodu přináší vzdělání, úředníka. Snadno si domyslíte, že vědomosti by ještě nadlouho zůstaly výsadou možnost zbavit se nevědomosti. majetných. Po rozhodnutí soudu se Gutenbergova Před pěti staletími bylo vzdělání výsadou vyvolených a urozených. To navždy vými písmeny. V tiskařské formě se z nich majitel, ale část učňů odešla. Zakládali šeními především vyměnitelnými kovo- díl na takřka rozpadla. Zachránil ji nový změnil Gutenbergův knihtisk. Ne náhodou získal v mnoha veřejných i odborných desek, kde se vyřezával text každé (Mainzu) šířil jako lavina. Následovala sestavil celý text (dosud se tisklo z dřevě- vlastní tiskárny a knihtisk se z Mohuče ných anketách uspořádaných na přelomu strany, což bylo zdlouhavé a nákladné). města Bamberk, Štrasburk, Augsburg tisíciletí titul největší vynález tisíciletí. Jako zdatný zlatník vynalezl slitinu olova, či Norimberk. První tiskárnu mimo německá města otevřeli v roce 1469 v Be- Stál při zrodu renesance, osvícenství antimonu a cínu, nazývanou písmovina, a dalších humanistických hnutí. kterou používal při odlévání písmen. Jejich výroba i složení tiskařské barvy byly 1500 už pracovalo v Evropě 250 tiskáren, nátkách, o rok později v Paříži. V roce Vědci mohli zveřejňovat svoje objevy, reformátoři a filozofové učit svým myšlenkám jiné a obyčejní lidé si četli bibli velkého Gutenbergova současníka Le- prvotiskem na českém území je Kronika dalším jeho patentem. Řešení hodné které vytiskly 40 tisíc knih. Nejstarším jen tak sami pro sebe. A v 16. a 17. století onarda da Vinciho. Jenže ten měl v době trojánská z období okolo roku 1470, vydaná v Plzni neznámým tiskařem. toužili všichni po knihách stejně intenzivně, jako jsme si my v polovině 20. sto- let a ve Florencii se v dílně Andrey del tiskařovy smrti (1468) pouhých šestnáct letí přáli mít doma televizi. Verrocchiho učil techniku malby. Také Gutenberg byl mužem renesance. Tisk po Gutenbergovi Podnikavý brusič drahokamů, zlatnický O výjimečnosti Gutenbergova vynálezu svědčí fakt, že ho takřka čtyři sta let Tajemství bez ochrany mistr, svobodomyslný občan, účastník Johannes Gutenberg použil kolem soudních sporů, ve kterých ho několikrát nepřekonala žádná tiskařská technologie. Nové techniky přinesla až průmys- roku 1450 známou techniku (vinařský obvinili i z urážky na cti. U soudu měl dozvuky také vynález knihtisku. Gutenberg lová revoluce. Rozvoj žurnalistiky a ohro- lis) a technologii (potisk látek pomocí razítek z pálené hlíny anebo bronzu). spor prohrál a soudní verdikt ho obral mující rozmach denního tisku vyžadovaly Doplnil je však vícero novátorskými ře- o všechno. rychlost a vysoké obrátky. Američan Richard March Hoe v roce 1843 namontoval tiskařské listy na válec, který umož- Gutenberg uplatnil ňoval tisknout na nekonečný pás papíru. Zdlouhavé ruční sázení stránek poprvé použity jednotlivé litery, několik nových vynálezů: od stranil v USA německý přistěhovalec které se dali libovolně sestavovat, Ottmar Mergenthaler, když v roce 1886 po tisku rozebrat (rozmést) využil princip psacího stroje při sázení a znovu použít. písmen. pro zhotovení liter byly V Evropě se zase objevil ofsetový tisk. do kovu vyryty razníky Jeho základem byla litografie, kterou s obrazem písma vymyslel v Bavorsku v roce 1796 pražský rodák Alois Senefelder. Nepoužívá vyrobeno slévadlo (formu) a z nich vyraženy matrice. kovová písmena, ale chemické vlastnosti látek, odpuzování mastnoty a vody. z matric pro odlévání jednotlivých liter Na stejném principu je založen ofset, objevil speciální slitinu který od roku 1880 rozvíjeli francouzští k odlévání liter, tiskaři. tzv. písmovinu Spojením rotaček a ofsetu vznikla začátkem 20. století technologie, která zlepšil složení tiskové barvy, (olovo, antimon, cín) ovládla polygrafii na dlouhé desetiletí. která se dobře nanášela Rotační ofset má dodnes na celkovém na kovové litery a na papíru počtu 45 bilionů stránek, které každoročně vychrlí tiskárny po celém světě, pojiva sloučenina kobaltu a olova) zachytila (pigmenty saze, největší podíl. úprava vinařského nebo papírenského vřetenového lisu pro potřeby tisku Z továrny do domácnosti (denní výkon asi 300 tisků) I když velká polygrafie nezažila ve 20. století už žádný revoluční skok, tiskařské technologie nám v jeho závěru Zachované práce připravily příjemné překvapení. Z polygrafických závodů se přestěhovaly do 4 různé kalendáře zlomek knihy Sibiliny kanceláří a domácností. 24 druhů učebnic Přišlo to celkem nepozorovaně. V roce (hlavně latinské) 1938 vynalezl Charles Carlson v New Odpustkové listy Yorku xerografii jednoduchý způsob Modlitba křesťanů proti Turkům kopírování založený na elektrických vlastnostech materiálu, které se mění při osví- a 42 řádková bible 36 řádková cení světlem. Trvalo dalších dvacet let, tříbarevný mohučský žaltář než firma Haloid (později Xerox) dokázala technologii využít obchodně a zahájila velký byznys s kopírkami. Nová revo- se nazývají prvotisky, latinsky inkuná- Všechny tisky zhotovené do roku 1500 luce byla na světě. Na principu xerografie bule a jsou dnes stejně vzácné jako rukopisy té doby. V Čechách se dochovalo postavil v roce 1969 Gary Starkweather první laserovou tiskárnu Xeroxu. Následovaly jehličkové s tiskovou hlavou, in- VISIONS jaro prvotisků. koustové (později s tuhým inkoustem)... Po nich softwary na tvorbu podkladů, jaké předtím vyžadovaly profesionální sazbu. Tiskárny u běžných uživatelů se podílely na informační explozi, která nám nabídla takřka neomezené možnosti na výměnu poznat ků, vzdělávání a rozvoj tvořivosti. Uzavřená kapitola? I přesto mnozí tvrdí, že potenciál tis kař ských technologií se po pěti stoletích vyčerpal. Informační technologie mění kancelářena bez papírové, administrativu se státem vyřizujeme on-line, obsah knih a novin se přesouvá na displeje e-čteček, tabletů a smart phonů. Není to však úplně tak. Technologie schopné zhmotnit informace ještě neřekly poslední slovo. Spíše naopak. 4 5 Formátování úvodníku, mezititulků, textů s odrážkou a autora článku Jak slovo získalo svobodu Který vynález přinesl lidem největší antimonu a cínu, nazývanou písmovina, mecká města otevřeli v roce 1469 v Benátkách, o rok později v Paříži. V roce svobodu? Elektřina, automobil, antikoncepční pilulka? Ulehčily nám život, ale jich výroba i složení tiskařské barvy byly 1500 už pracovalo v Evropě 250 tiskáren, kterou používal při odlévání písmen. Je- ani práce bez fyzické námahy, zkracování dalším jeho patentem. Řešení hodné které vytiskly 40 tisíc knih. Nejstarším vzdáleností či volná láska nemusejí být velkého Gutenbergova současníka Leonarda da Vinciho. Jenže ten měl v době trojánská z období okolo roku 1470, vy- prvotiskem na českém území je Kronika dokonalým vyjádřením svobody. Není pochyb, že skutečnou svobodu přináší tiskařovy smrti (1468) pouhých šestnáct daná v Plzni neznámým tiskařem. vzdělání, možnost zbavit se nevědomosti. let a ve Florencii se v dílně Andrey del Tisk po Gutenbergovi Před pěti staletími bylo vzdělání výsadou vyvolených a urozených. To navždy Také Gutenberg byl mužem renesance. lezu svědčí fakt, že ho takřka čtyři sta let Verrocchiho učil techniku malby. O výjimečnosti Gutenbergova vyná- změnil Gutenbergův knihtisk. Ne náhodou získal v mnoha veřejných i odbor- mistr, svobodomyslný občan, účastník gie. Nové techniky přinesla až průmys- Podnikavý brusič drahokamů, zlatnický nepřekonala žádná tiskařská technoloných anketách uspořádaných na přelomu soudních sporů, ve kterých ho několikrát lová revoluce. Rozvoj žurnalistiky a ohromující rozmach denního tisku vyžadovaly tisíciletí titul největší vynález tisíciletí. obvinili i z urážky na cti. U soudu měl dozvuky také vynález knihtisku. Gutenberg rychlost a vysoké obrátky. Američan Stál při zrodu renesance, osvícenství a dalších humanistických hnutí. spor prohrál a soudní verdikt ho obral Richard March Hoe v roce 1843 namontoval tiskařské listy na válec, který umož- Vědci mohli zveřejňovat svoje objevy, o všechno. reformátoři a filozofové učit svým myšlenkám jiné a obyčejní lidé si četli bibli se pro lidstvo dobrodiním. Zásluhou píru. Zdlouhavé ruční sázení stránek Co bylo pro vynálezce tragédií, stalo ňoval tisknout na nekonečný pás pa- jen tak sami pro sebe. A v 16. a 17. století soudního sporu se knihtisk nestal přísně od stranil v USA německý přistěhovalec toužili všichni po knihách stejně intenzivně, jako jsme si my v polovině 20. stoberg mínil svůj monopol výnosně zpe- využil princip psacího stroje při sázení hlídaným tajemstvím jedné firmy. Guten- Ottmar Mergenthaler, když v roce 1886 letí přáli mít doma televizi. něžit jeho první kniha, dvousvazková písmen. Tajemství bez ochrany Bible, se prodávala za třicet florinů, což V Evropě se zase objevil ofsetový tisk. Johannes Gutenberg použil kolem odpovídalo tříleté mzdě průměrného Jeho základem byla litografie, kterou roku 1450 známou techniku (vinařský úředníka. Snadno si domyslíte, že vědomosti by ještě nadlouho zůstaly výsadou ský rodák Alois Senefelder. Nepoužívá vymyslel v Bavorsku v roce 1796 praž- lis) a technologii (potisk látek pomocí razítek z pálené hlíny anebo bronzu). majetných. kovová písmena, ale chemické vlastnosti látek, odpuzování mastnoty a vody. Doplnil je však vícero novátorskými řešeními především vyměnitelnými kovo- díl na takřka rozpadla. Zachránil ji nový Na stejném principu je založen ofset, Po rozhodnutí soudu se Gutenbergova vými písmeny. V tiskařské formě se z nich majitel, ale část učňů odešla. Zakládali který od roku 1880 rozvíjeli francouzští sestavil celý text (dosud se tisklo z dřevěných desek, kde se vyřezával text každé (Mainzu) šířil jako lavina. Následovala Spojením rotaček a ofsetu vznikla za- vlastní tiskárny a knihtisk se z Mohuče tiskaři. strany, což bylo zdlouhavé a nákladné). města Bamberk, Štrasburk, Augsburg čátkem 20. století technologie, která Jako zdatný zlatník vynalezl slitinu olova, či Norimberk. První tiskárnu mimo ně- ovládla polygrafii na dlouhé desetiletí. Rotační ofset má dodnes na celkovém Modlitba křesťanů proti Turkům počtu 45 bilionů stránek, které každoročně vychrlí tiskárny po celém světě, tříbarevný mohučský žaltář 36 řádková a 42 řádková bible největší podíl. Všechny tisky zhotovené do roku 1500 Z továrny do domácnosti se nazývají prvotisky, latinsky inkunábule a jsou dnes stejně vzácné jako ru- I když velká polygrafie nezažila ve 20. století už žádný revoluční skok, tiskařské technologie nám v jeho závěru 31 prvotisků. kopisy té doby. V Čechách se dochovalo připravily příjemné překvapení. Z polygrafických závodů se přestěhovaly do VISIONS jaro 2012 kanceláří a domácností. Přišlo to celkem nepozorovaně. V roce 1938 vynalezl Charles Carlson v New Yorku xerografii jednoduchý způsob kopírování založený na elektrických vlastnostech materiálu, které se mění při osvícení světlem. Trvalo dalších dvacet let, než firma Haloid (později Xerox) dokázala technologii využít obchodně a zahájila velký byznys s kopírkami. Nová revoluce byla na světě. Na principu xerografie postavil v roce 1969 Gary Starkweather první laserovou tiskárnu Xeroxu. Následovaly jehličkové s tiskovou hlavou, inkoustové (později s tuhým inkoustem)... Po nich softwary na tvorbu podkladů, jaké předtím vyžadovaly profesionální sazbu. Tiskárny u běžných uživatelů se podílely na informační explozi, která nám nabídla takřka neomezené možnosti na výměnu poznat ků, vzdělávání a rozvoj tvořivosti. Uzavřená kapitola? I přesto mnozí tvrdí, že potenciál tis kař ských technologií se po pěti stoletích vyčerpal. Informační technologie mění kancelářena bez papírové, administrativu se státem vyřizujeme on-line, obsah knih a novin se přesouvá na displeje e-čteček, tabletů a smart phonů. Není to však úplně tak. Technologie schopné zhmotnit informace ještě neřekly poslední slovo. Spíše naopak. Gutenberg uplatnil několik nových vynálezů: poprvé použity jednotlivé litery, které se dali libovolně sestavovat, po tisku rozebrat (rozmést) a znovu použít. pro zhotovení liter byly do kovu vyryty razníky s obrazem písma a z nich vyraženy matrice. vyrobeno slévadlo (formu) pro odlévání jednotlivých liter z matric objevil speciální slitinu k odlévání liter, tzv. písmovinu (olovo, antimon, cín) zlepšil složení tiskové barvy, která se dobře nanášela na kovové litery a na papíru zachytila (pigmenty saze, pojiva sloučenina kobaltu a olova) úprava vinařského nebo papírenského vřetenového lisu pro potřeby tisku (denní výkon asi 300 tisků) Zachované práce zlomek knihy Sibiliny 4 různé kalendáře 24 druhů učebnic (hlavně latinské) Odpustkové listy 4 5 Vložení obrázku a úprava hlavního titulku Jak slovo získalo svobodu Který vynález přinesl lidem největší svobodu? Elektřina, automobil, antikoncepční pilulka? Ulehčily nám život, ale ani práce bez fyzické námahy, zkracování vzdáleností či volná láska nemusejí být dokonalým vyjádřením svobody. Není pochyb, že skutečnou svobodu přináší vzdělání, možnost zbavit se nevědomosti. Před pěti staletími bylo vzdělání výsadou vyvolených a urozených. To navždy změnil Gutenbergův knihtisk. Ne náhodou získal v mnoha veřejných i odborných anketách uspořádaných na přelomu tisíciletí titul největší vynález tisíciletí. Stál při zrodu renesance, osvícenství a dalších humanistických hnutí. Vědci mohli zveřejňovat svoje objevy, reformátoři a filozofové učit svým myšlenkám jiné a obyčejní lidé si četli bibli jen tak sami pro sebe. A v 16. a 17. století toužili všichni po knihách stejně intenzivně, jako jsme si my v polovině 20. století přáli mít doma televizi. Tajemství bez ochrany Johannes Gutenberg použil kolem roku 1450 známou techniku (vinařský lis) a technologii (potisk látek pomocí razítek z pálené hlíny anebo bronzu). Doplnil je však vícero novátorskými řešeními především vyměnitelnými kovovými písmeny. V tiskařské formě se z nich sestavil celý text (dosud se tisklo z dřevěných desek, kde se vyřezával text každé strany, což bylo zdlouhavé a nákladné). Jako zdatný zlatník vynalezl slitinu olova, antimonu a cínu, nazývanou písmovina, kterou používal při odlévání písmen. Jejich výroba i složení tiskařské barvy byly dalším jeho patentem. Řešení hodné velkého Gutenbergova současníka Leonarda da Vinciho. Jenže ten měl v době tiskařovy smrti (1468) pouhých šestnáct let a ve Florencii se v dílně Andrey del Verrocchiho učil techniku malby. Také Gutenberg byl mužem renesance. Podnikavý brusič drahokamů, zlatnický mistr, svobodomyslný občan, účastník soudních sporů, ve kterých ho několikrát obvinili i z urážky na cti. U soudu měl dozvuky také vynález knihtisku. Gutenberg spor prohrál a soudní verdikt ho obral o všechno. Co bylo pro vynálezce tragédií, stalo se pro lidstvo dobrodiním. Zásluhou soudního sporu se knihtisk nestal přísně hlídaným tajemstvím jedné firmy. Gutenberg mínil svůj monopol výnosně zpeněžit jeho první kniha, dvousvazková Bible, se prodávala za třicet florinů, což odpovídalo tříleté mzdě průměrného úředníka. Snadno si domyslíte, že vědomosti by ještě nadlouho zůstaly výsadou majetných. Po rozhodnutí soudu se Gutenbergova díl na takřka rozpadla. Zachránil ji nový majitel, ale část učňů odešla. Zakládali vlastní tiskárny a knihtisk se z Mohuče (Mainzu) šířil jako lavina. Následovala města Bamberk, Štrasburk, Augsburg či Norimberk. První tiskárnu mimo německá města otevřeli v roce 1469 v Benátkách, o rok později v Paříži. V roce 1500 už pracovalo v Evropě 250 tiskáren, které vytiskly 40 tisíc knih. Nejstarším prvotiskem na českém území je Kronika trojánská z období okolo roku 1470, vydaná v Plzni neznámým tiskařem. Tisk po Gutenbergovi O výjimečnosti Gutenbergova vynálezu svědčí fakt, že ho takřka čtyři sta let nepřekonala žádná tiskařská technologie. Nové techniky přinesla až průmyslová revoluce. Rozvoj žurnalistiky a ohromující rozmach denního tisku vyžadovaly rychlost a vysoké obrátky. Američan Richard March Hoe v roce 1843 namontoval tiskařské listy na válec, který umožňoval tisknout na nekonečný pás papíru. Zdlouhavé ruční sázení stránek od stranil v USA německý přistěhovalec Ottmar Mergenthaler, když v roce 1886 využil princip psacího stroje při sázení písmen. V Evropě se zase objevil ofsetový tisk. Jeho základem byla litografie, kterou vymyslel v Bavorsku v roce 1796 pražský rodák Alois Senefelder. Nepoužívá kovová písmena, ale chemické vlastnosti látek, odpuzování mastnoty a vody. Na stejném principu je založen ofset, který od roku 1880 rozvíjeli francouzští tiskaři. Spojením rotaček a ofsetu vznikla začátkem 20. století technologie, která ovládla polygrafii na dlouhé desetiletí. Rotační ofset má dodnes na celkovém počtu 45 bilionů stránek, které každoročně vychrlí tiskárny po celém světě, největší podíl. Z továrny do domácnosti I když velká polygrafie nezažila ve 20. století už žádný revoluční skok, tiskařské technologie nám v jeho závěru připravily příjemné překvapení. Z polygrafických závodů se přestěhovaly do kanceláří a domácností. Přišlo to celkem nepozorovaně. V roce 1938 vynalezl Charles Carlson v New Yorku xerografii jednoduchý způsob kopírování založený na elektrických vlastnostech materiálu, které se mění při osvícení světlem. Trvalo dalších dvacet let, než firma Haloid (později Xerox) dokázala technologii využít obchodně a zahájila velký byznys s kopírkami. Nová revoluce byla na světě. Na principu xerografie postavil v roce 1969 Gary Starkweather první laserovou tiskárnu Xeroxu. Následovaly jehličkové s tiskovou hlavou, inkoustové (později s tuhým inkoustem)... Po nich softwary na tvorbu podkladů, jaké předtím vyžadovaly profesionální sazbu. Tiskárny u běžných uživatelů se podílely na informační explozi, která nám nabídla takřka neomezené možnosti na výměnu poznat ků, vzdělávání a rozvoj tvořivosti. Uzavřená kapitola? I přesto mnozí tvrdí, že potenciál tis kař ských technologií se po pěti stoletích vyčerpal. Informační technologie mění kancelářena bez papírové, administrativu se státem vyřizujeme on-line, obsah knih a novin se přesouvá na displeje e-čteček, tabletů a smart phonů. Není to však úplně tak. Technologie schopné zhmotnit informace ještě neřekly poslední slovo. Spíše naopak. Gutenberg uplatnil několik nových vynálezů: poprvé použity jednotlivé litery, které se dali libovolně sestavovat, po tisku rozebrat (rozmést) a znovu použít. pro zhotovení liter byly do kovu vyryty razníky s obrazem písma a z nich vyraženy matrice. vyrobeno slévadlo (formu) pro odlévání jednotlivých liter z matric objevil speciální slitinu k odlévání liter, tzv. písmovinu (olovo, antimon, cín) zlepšil složení tiskové barvy, která se dobře nanášela na kovové litery a na papíru zachytila (pigmenty saze, pojiva sloučenina kobaltu a olova) úprava vinařského nebo papírenského vřetenového lisu pro potřeby tisku (denní výkon asi 300 tisků) Zachované práce zlomek knihy Sibiliny 4 různé kalendáře 24 druhů učebnic (hlavně latinské) Odpustkové listy Modlitba křesťanů proti Turkům 36 řádková a 42 řádková bible tříbarevný mohučský žaltář Všechny tisky zhotovené do roku 1500 se nazývají prvotisky, latinsky inkunábule a jsou dnes stejně vzácné jako rukopisy té doby. V Čechách se dochovalo 31 prvotisků. VISIONS jaro 2012 TISK V RENESANČNÍ DÍLNĚ Ilustrace z roku 1568 ukazuje technologii tisku v jeho samotných začátcích. V tiskařské dílně nejprve mistři ručně připravili pergamen nebo papír. Výroba vyměnitelných kovových písmen byla složitá Gutenberg používal ocelové raznice, do kterých vyřezal písmena zrcadlově obrácená a vyrazil je do mědi. Do takto vzniklých matric potom nalil písmovinu (slitinu olova, antimonu a cínu), která po vychladnutí vytvořila obrácená písmena. Z písmen se sestavovaly tiskařské formy, natíraly černou barvou a na dřevěném lisu se tiskly celé strany. Vytištěné listy domalovával a barevně zvýrazňoval rubrikátor, středověký ozdobný písař a malíř rukopisů. Jednoduché obrázky se mohly vyřezat do dřevěných tiskátek, která podstatně zjednodušila tisk ilustraci. Posledním krokem bylo svázání knihy do dřevěných desek. 4 5 Vložení obrázku a úprava texu v podtiskové ploše Strana: 13/15

14 Kontrolní otázky: 1. Popiš jednotlivé části časopisu. 2. Co je to předloha? 3. Jaký má význam formátování textů? 4. Proč používáme mřížku účaří? Strana: 14/15

15 Zdroje: Ing. POP Pavel, FLÉGER Jindřich, POP Vladimír. Sazba1: Ruční sazba. Vydání druhé. Praha: SPN, stran. ISBN /2. Strana: 15/15