ZPRÁVA O STAVU VODNÍHO HOSPODÁ STVÍ âeské REPUBLIKY

Transkript

1 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ZPRÁVA O STAVU VODNÍHO HOSPODÁ STVÍ âeské REPUBLIKY 2002 STAV KE DNI

2

3 MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ZPRÁVA O STAVU VODNÍHO HOSPODÁ STVÍ âeské REPUBLIKY 2002 STAV K

4 VáÏení ãtenáfii, právû se Vám dostává do rukou Zpráva o stavu vodního hospodáfiství âeské republiky v roce 2002, struãnû oznaãovaná jako Modrá zpráva 2002, která zachycuje zmûny za první období po zahájení úãinnosti nov ch, z hlediska vodního hospodáfiství stûïejních, právních pfiedpisû. Tato publikace navazuje na obdobné materiály zpracované za roky , které Ministerstvo zemûdûlství kaïdoroãnû publikuje. Je souhrnn m informaãním materiálem o v ech oblastech aktivit ve vodním hospodáfiství za rok 2002 a obsahuje zejména popis stavu v hlavních ukazatelích, kter je pro vybrané oblasti doplnûn v vojov mi trendy. Zpráva souhrnnû popisuje stav povrchov ch a podzemních vod, v návaznosti na pfiedchozí léta pak zahrnuje v stupy vodohospodáfiské bilance, správu vodních tokû, opatfiení ke zmírnûní kodliv ch úãinkû vod, zvlá tû povodní, oblast vefiejn ch vodovodû a kanalizací, zdroje zneãi tûní vod a ochranu vod, finanãní podpory investic ve vodním hospodáfiství a zlep ení stavu krajiny, legislativní opatfiení, mezinárodní vztahy, rybáfiství a rybníkáfiství a v zkum a v voj v rámci vodního hospodáfiství. Vzhledem ke katastrofální povodni v srpnu loàského roku se v Modré zprávû 2002 klade zv en dûraz na popis novû zaloïen ch protipovodàov ch programû v rámci programového financování, rekapitulaci realizovan ch opatfiení v prevenci pfied povodnûmi, vãetnû informace o zabezpeãení finanãních prostfiedkû, zejména ze zdrojû Evropské investiãní banky.

5 Cílem zprávy je poskytnout agregované údaje navazující na ãasové fiady a souhrnné informace poskytující co nejpfiesnûj í pfiehled o v ech ãinnostech zahrnovan ch do systému vodního hospodáfiství. Detailní údaje o zásobování pitnou vodou z vodovodû pro vefiejnou potfiebu a o odkanalizování a ãi tûní mûstsk ch odpadních vod ãtenáfi nalezne v materiálu Vodovody a kanalizace âr 2002 zpracovaném Ministerstvem zemûdûlství. Informace o jakosti povrchov ch a podzemních vod, zdrojích zneãi tûní a opatfieních k ochranû vod pak ve Zprávû o stavu ochrany vod pfied zneãi tûním zpracované Ministerstvem Ïivotního prostfiedí. Vûfiím, Ïe tato dnes jiï tradiãní a poïadovaná publikace bude i v leto ním roce kvalitním informaãním zdrojem nejen pro vodohospodáfiské odborníky, ale téï pomûïe uspokojit obecnou poptávku po informacích v rámci této dûleïité sloïky Ïivotního prostfiedí u iroké vefiejnosti. Ing. Jaroslav Palas ministr zemûdûlství âr

6 OBSAH 1. Stav povrchov ch a podzemních vod 1.1 Hydrologická bilance Jakost povrchov ch vod Jakost podzemních vod Vodohospodáfiská bilance - nakládání s vodami 2.1 Odbûry povrchov ch vod Odbûry podzemních vod Vypou tûní odpadních vod Správa vodních tokû 3.1 Odborná správa vodních tokû Státní podniky Povodí Zemûdûlská vodohospodáfiská správa Lesy âr, s.p. - oblastní správy tokû Vodní cesty Opatfiení ke zmírnûní kodliv ch úãinkû vod, zvlá tû povodní 4.1 Katastrofální povodnû v roce Programy pro obnovu vodohospodáfiského majetku postiïeného povodnûmi Programy prevence pfied povodnûmi Vodovody a kanalizace pro vefiejnou potfiebu 5.1 Zásobování pitnou vodou Odvádûní a ãi tûní komunálních odpadních vod V voj vodného a stoãného Zdroje zneãi tûní a ochrana vod 6.1 Bodové zdroje zneãi tûní Plo né zneãi tûní Havarijní zneãi tûní 53 4

7 OBSAH 7. Finanãní podpory investic vodovodû a kanalizací pro vefiejnou potfiebu, správcû vodních tokû a zlep ení stavu krajiny 7.1 Finanãní podpory Ministerstva zemûdûlství Finanãní podpory Ministerstva Ïivotního prostfiedí Státní fond Ïivotního prostfiedí Finanãní podpory z mezinárodních zdrojû Legislativní opatfiení 8.1 Novelizace vodního zákona Novelizace zákona o vodovodech a kanalizacích pro vefiejnou potfiebu Provádûcí pfiedpisy k zákonu o vodách Provádûcí a vnitfiní pfiedpisy k zákonu o vodovodech a kanalizacích pro vefiejnou potfiebu Kontrola v konu státní správy ve vodním hospodáfiství Mezinárodní vztahy 9.1 Mezinárodní spolupráce na hraniãních vodách Regionální spolupráce v povodí Labe, Odry a Dunaje a Úmluva o ochranû a vyuïívání hraniãních vodních tokû a mezinárodních jezer Pfiíprava na vstup do Evropské unie Rybáfiství a rybníkáfiství 10.1 Rybáfiství a rybníkáfiství v roce Zmûny stavu rybniãního fondu v roce V zkum a v voj ve vodním hospodáfiství 11.1 V zkum a v voj v pûsobnosti Ministerstva zemûdûlství V zkum a v voj v pûsobnosti Ministerstva Ïivotního prostfiedí DÛleÏité kontakty pro oblast vodního hospodáfiství 82 5

8

9 1. STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD 1.1 Hydrologická bilance Rok 2002 byl v úhrnu sráïek za posledních tfiicet let nejvydatnûj í. V roce 2002 spadlo na území republiky prûmûrnû 864 mm sráïek, coï vzhledem k dlouhodobému prûmûru za období odpovídalo 130 % normálu. Celkovû se jednalo o rok sráïkovû nadnormální, za posledních tfiicet let nejvydatnûj í. Na území âr spadlo v prûmûru o 55 mm sráïek více, av ak na území Moravy a Slezska byly sráïky cca o 50 mm men í v porovnání s rokem 2001, zatímco v âechách byly sráïky v roce 2002 o 100 mm vy í neï v roce Pro prûbûh odtoku bûhem roku 2002 byla pro vût inu tokû charakteristická tfii hlavní odtoková období. V prvním aï do poloviny dubna pfievládaly nadprûmûrné vodnosti, Tabulka Obnovitelné vodní zdroje v letech v mil. m 3 PoloÏka Roãní hodnoty SráÏky Evapotranspirace Roãní pfiítok 1) Roãní odtok 2) Zdroje povrchov ch vod 3) VyuÏitelné zdroje podzemních vod Pramen: âhmú Pozn.: 1) Roãní pfiítok na území âr z okolních státû 2) Roãní odtok z území âr 3) Urãuje se jako prûtok v hlavních povodích s 95% zabezpeãeností druhé období bylo su í a teplej í a pfievaïovaly v nûm podprûmûrné prûtoky. Tfietí, pûtimûsíãní období od srpna do konce roku bylo naopak ve znamení nadprûmûrn ch vodností s ãetn m v skytem povodní. Rok 2002 s vût ím poãtem men ích povodní v jarním, podzimním i zimním období, byl v jimeãn pfiedev ím katastrofální srpnovou povodní. Srpnová povodeà v âeské republice postihla celkem 8 krajû a byla zpûsobena dvûma vlnami intenzivních sráïek, které zasáhly prakticky celé povodí Vltavy, rovnûï Labe, ãást povodí Ohfie a vût inu povodí Dyje. Katastrofální srpnová povodeà probûhla ve dvou vlnách a to srpna a srpna Objem sráïek, které spadly na území âr v období od 6. do 15. srpna, byl obrovsk. Na území pfiináleïejícím do povodí Labe (po státní hranici) ãinil dle âeského hydrometeorologického ústavu (dále jen âhmú ) 6,95 km 3, z toho v povodí Vltavy 4,98 km 3. Pfiitom ve dnech srpna spadlo v povodí Vltavy 1,87 km 3, v celém povodí Labe pak 2,02 km 3. Ve dnech srpna v povodí Vltavy spadlo 2,77 km 3, v celém povodí Labe pak 3,91 km 3 vody. První vlna povodnû byla nejv raznûj í v povodí Mal e, horní LuÏnice, stfiední Otavy s pfiítoky VolyÀkou a Blanicí. Doba opakování kulminaãních prûtokû na Mal i pfiesáhla 500 let, Vltava pod Mal í kulminovala na úrovni 500 aï 1000let ch prûtokû. Na horní LuÏnici byl maximální prûtok na 50let ch hodnotách. Stfiední a dolní Otava s pfiítoky kulminovala na hodnotách prûtokû 20let ch. V povodí Sázavy první vlna sráïek zasáhla pouze povodí Îelivky, kterou v ak staãila eliminovat soustava nádrïí v povodí. První vlna sráïek ve dnech srpna zpûsobila v horní ãásti povodí Dyje na jihozápadní Moravû 5-10leté prûtoky, které ale byly zachyceny Vranovskou pfiehradou. Druhá, hlavní povodàová vlna, zaãala s nástupem druhé sráïkové epizody od 11. aï 18. srpna. V povodí Vltavy nastaly kul- 7

10 1. Stav povrchových a podzemních vod minace nejãastûji 13. srpna. Na Vydfie, horní Blanici, VolyÀce, stfiední Otavû a Vltavû nad VD Lipno byly kulminace 12. srpna, na stfiední a dolní LuÏnici srpna. Z hlediska doby opakování byly prûtoky nejv znamnûj í na Vltavû v úseku od âeského Krumlova, zejména v ak pod ústím Mal e v âesk ch Budûjovicích, kde je doba opakování maximálního prûtoku odhadována na více neï 1000 let. V fiíãní síti Mal e se celoplo nû vyskytly maximální prûtoky s dobou opakování let, v závûrovém profilu i zde doba opakování pfiesáhla 1000 let. Kulminaãní prûtoky druhé vlny na stfiední a dolní LuÏnici silnû pfiesáhly svou dobou opakování 500letou hodnotu. Na Otavû byla povodeà v jimeãná od Su ice dále po proudu, s rostoucí dobou opakování smûrem po toku aï k ústí do Vltavy. Doba opakování kulminaãního prûtoku na dolní Blanici je âhmú odhadována na více neï 1000 let. Druhá vlna sráïek zpûsobila také katastrofální rozvodnûní Berounky od Plznû aï po soutok s Vltavou. Berounka v Liblínû a v Berounû pfiekroãila dobu opakování 500 let, pfiiãemï na stfiedním a dolním toku se jednalo o druhou nejvût í zaznamenanou povodeà (nejvût í se vyskytla v roce 1872). Vlivem rozlivû do inundací v úseku nad Prahou se povodàová vlna v dolní ãásti toku transformovala a doba opakování kulminaãního prûtoku nad soutokem s Vltavou poklesla na hodnotu letého prûtoku. Povod- Àová vlna na Berounce mûla podstatn vliv na tvar a velikost prûtokové vlny na dolním úseku Vltavy tím, Ïe se vrcholy povodàov ch vln na Berounce a Vltavû stfietly ve stejnou dobu. PrÛtoky ve Vltavû na jejím stfiedním a dolním toku byly ovlivnûny Vltavskou kaskádou. Její vliv bude je tû podrobnû zkoumán v rámci projektu vyhodnocení povodnû. Podle souãasn ch podkladû pfiitékalo do nádrïe Orlík v dobû kulminace asi m 3.s -1, coï je prûtok s dobou opakování vysoce pfiekraãující 1000 let. Transformaãním úãinkem nádrïe byl kulminaãní prûtok zmen en asi o 800 m 3.s -1, do lo v ak k pfiekroãení maximální pfiípustné hladiny v nádrïi zhruba o 1,5 metru. PrÛtoky ve Vltavû v Praze a jejím dolním toku vznikly slo- Ïením povodàov ch vln z Berounky, Sázavy a odtoku z Vltavské kaskády. PrÛtoky na dolním Labi byly dány z rozhodující ãásti pfiítokem z Vltavy (pfiítok ze stfiedního Labe byl relativnû nepodstatn ). Vltava v Praze kulminovala 14. srpna ve 12 hodin na hodnotû prûtoku m 3.s -1, coï odpovídá dobû opakování 500 let. Byl to vûbec nejvy í vyhodnocen prûtok ve Vltavû v Praze v historii standardních pozorování. Pro dal í postup vlny byly charakteristické rozlivy a zpûtné vzdutí Labe od Mûlníka, zpûsobené vysok m vodním stavem Vltavy. Velmi v znamn vliv pro transformaci kulminaãního prûtoku mûly rozlivy pod Mûlníkem, zejména u Litomûfiic, tzn., Ïe pfiítoky ze stfiedního Labe a Ohfie jiï nemûly na zvût ení kulminaãního prûtoku dolního Labe prakticky Ïádn vliv. Velikost transformace kulminaãního prûtoku povodnû od Prahy po Ústí nad Labem je odhadována na základû bilanãních v poãtû âhmú na m 3.s -1. Pod Litomûfiicemi vtéká Labe do pomûrnû úzkého údolí âeského stfiedohofií, dal í moïnosti transformace povodàové vlny aï po státní hranici s Nûmeckem jsou omezeny a postup povodàové vlny se urychlil. Doba opakování kulminaãního prûtoku povodnû na dolním Labi (po státní hranici s Nûmeckem) dosáhla hodnoty 100 aï 200 let, takïe do lo k postupnému sni- Ïování extremity povodnû. Ve dnech 11. aï 13. srpna následovala rovnûï druhá v razná vlna sráïek v povodí Dyje, s jádrem nad povodím Nûmecké Dyje a jiïními âechami. Nad Vranovskou pfiehradou byl nejvût í prûtok 13. srpna na úrovni letého kulminaãního prûtoku. ReÏim podzemních vod mûl aï do ãervence 2002 jednotn charakter na celém území âr. Po kulminaci v únoru do lo k postupnému poklesu úrovní hladin a vydatností pramenû. V srpnu v ak do lo vzhledem k nerovnomûrnému rozloïení sráïek k v raznému regionálnímu rozli ení. Na západû a jihu âech, vãetnû ãásti jihozápadní Moravy v dûsledku extrémních sráïek byly zásoby podzemních vod doplnûny na nûkolikaletá maxima. Na zb vající ãásti území byl vzestup 8

11 Obrázek Úhrn sráïek na území âr v roce 2002 v milimetrech [mm] < > Stav povrchových a podzemních vod Pramen: âhmú Obrázek Úhrn sráïek na území âr v roce 2002 v % normálu < 90 [% normálu] > 201 Pramen: âhmú 9

12 1. Stav povrchových a podzemních vod Vydatnosti pramenû odráïejí doplnûní zásob podzemních vod mimo pofiíãní zóny. V roce 2002 se projevilo plo né rozloïení sráïek, vlastnosti hydrogeologické struktury a lokální pozice pramene. Celkovû prûmûrná vydatnost pramenû dosáhla 112 % dlouhodobého prûmûru. Jarní kulminace nastala u vût- iny pramenû v únoru aï bfieznu. BûÏnû dosáhly % dlouhodobého prûmûru a dlouhodob mûsíãní prûmûr byl pfiekroãen o %. Následující pokles trval do ãervence a vydatnosti ke konci období byly asi 20 % pod dlouhodob m mûsíãním prûmûrem. Reakce na sráïky v srpnu byla dána pozicí pramene na území âr a charakteristikou hydrogeologické struktury. Vzestup kulminoval obvykle v listopadu a vydatjakosti vody na Obrázcích a Celkovû je moïné konstatovat, Ïe se v prûbûhu uplynulého desetiletí jakost vody v tocích v znamnû zlep ila. Od roku 1991 do lo k eliminaci V. tfiídy jakosti vod (velmi silnû zneãi tûná voda) jak na hlavních tocích (Labe, Vltava, Morava a Odra), tak i na vût inû jejich v znamn ch pfiítokû. V prûbûhu období do lo k pfiechodu jakosti vody z V. ãi IV. tfiídy (silnû zneãi tûná voda) do III. tfiídy (zneãi tûná voda) iv nûkter ch úsecích dal ích tokû (Úpa, Tichá Orlice Chrudimka, Doubrava, MÏe, Úhlava, Úslava, Berounka, úseky Sázavy, Îelivka, VolyÀka, LuÏnice po Veselí nad LuÏnicí, Ol e po Karvinou, Ostravice, Beãva, Oskava, Svitava po Blansko, dolní úsek Jihlavy a dal í men í úseky tokû). Na Ohfii bylo dosa- Ïeno v pfiibliïnû polovinû délky toku jakosti vody ve II. tfiídû (mírnû zneãi - tûná voda). 10 hladin a vydatností pramenû zaznamenán rovnûï, ale vût inou nepfiekroãil bûïnou úroveà, ani jarní maxima. nosti pramenû pfiekroãily dlouhodob mûsíãní prûmûr o 70 %. Roãní prûmûr dosáhl 130 % dlouhodobého prûmûru. Celkovû byly v druhé polovinû roku 2002 doplnûny zásoby podzemních vod po pfiibliïnû ãtyfiletém období nad dlouhodobé prûmûry. Celkov základní odtok, kter charakterizuje podíl podzemních vod v celkovém odtoku z území, dosáhl 120 % dlouhodobého prûmûru a zásoby podzemních vod byly odhadnuty na 122 % dlouhodobého prûmûru. 1.2 Jakost povrchov ch vod V prûbûhu uplynulého desetiletí se jakost vody v tocích v znamnû zlep ila. V sledky hodnocení jakosti povrchov ch vod pro dvouletí a v tzv. základní klasifikaci jsou uvedeny v pfiiloïen ch mapkách V srpnu 2002 zasáhla toky povodí Vltavy, povodí Ohfie a Labe pod soutokem s Vltavou zcela mimofiádná povod- Àová situace. V dûsledku vysok ch vodních stavû do lo k zaplavení ãistíren odpadních vod (dále jen âov ). Bylo vyfiazeno z provozu celkem 120 âov, z toho 29 velk ch s kapacitou nad EO, ãi tûní odpadních vod bylo pfieru eno. Provoz âov byl obnoven postupnû, z vût í ãásti do esti t dnû po povodni, dal í (napfi. ÚâOV Praha) do konce roku PovodÀová situace si v postiïen ch tocích vynutila mimofiádn monitoring jakosti vody, na nûmï spolupracovaly: Ministerstvo Ïivotního prostfiedí (dále jen MÎP ), Povodí Vltavy, s. p., Povodí Labe, s. p., a V zkumn ústav vodohospodáfisk T.G.M. (dále jen VÚV T.G.M. ). Postup zprovoznûní âov sledovala âeská inspekce Ïivotního prostfiedí (dále jen âiîp ). Obojí, jak pfieru ení provozu âov, tak úniky látek z prûmyslov ch podnikû mûly na jakost vody v tocích negativní vliv jen pfiechodnû a neovlivnily dlouhodobû celkov pfiízniv stav a v voj jakosti vody v tocích. Dlouhodobé zlep ení jakosti vody bylo zpûsobeno pfiedev ím v stavbou

13 Obrázek Jakost vody v tocích âr v letech HODNOCENÍ PODLE âsn Základní klasifikace tfiída I. a II. nezneãi tûná a mírnû zneãi tûná voda III. zneãi tûná voda IV. silnû zneãi tûná voda V. velmi silnû zneãi tûná voda 1. Stav povrchových a podzemních vod Pramen: âhmú Obrázek Jakost vody v tocích âr v letech HODNOCENÍ PODLE âsn Základní klasifikace tfiída I. a II. nezneãi tûná a mírnû zneãi tûná voda III. zneãi tûná voda IV. silnû zneãi tûná voda V. velmi silnû zneãi tûná voda Pramen: âhmú 11

14 1. Stav povrchových a podzemních vod Obrázek Porovnání prûmûrn ch roãních koncentrací rtuti (82/176/EHS) ve vodách v roce 2002 s jakostními cíli EU jakostní cíl dodrïen jakostní cíl nedodrïen Pramen: âhmú Obrázek Porovnání prûmûrn ch roãních koncentrací hexachlorbenzenu (86/280/EHS) ve vodách v roce 2002 s jakostními cíli EU jakostní cíl dodrïen jakostní cíl nedodrïen 12 Pramen: âhmú

15 nebo intenzifikací rozhodujících ãistíren odpadních vod, zru ením nebo omezením v roby fiady prûmyslov ch podnikû i sníïením pouïívání hnojiv v zemûdûlské v robû. Pfies dosaïené zlep ení v ak nelze povaïovat souãasn stav za zcela vyhovující, problematické jsou hlavnû úseky vodních tokû s men í vodností a vysokou kumulací zdrojû zneãi tûní. Nejhor í jakost vody byla zaznamenána v Bílinû. Tento málo vodn tok ovlivàovaly hlavnû prûmyslové zdroje Chemopetrol, a. s., Litvínov a Spolek pro chemickou a hutní v robu, a. s., Ústí nad Labem (Spolchemie). Lze oãekávat zlep- ení jakosti vody v Bílinû v úseku pfied ústím do Labe, protoïe ve 4. ãtvrtletí 2002 byly odpadní vody ze Spolku pro chemickou a hutní v robu pfiipojeny na mûstskou âov v Ústí nad Labem. 1. Stav povrchových a podzemních vod Po srpnov ch povodních do lo v zasaïen ch tocích pfiechodnû ke zhor ení stavu mikrobiálního zatí- Ïení, zejména pod doãasnû nefunkãními âov. Mikrobiální zneãi tûní tokû je v znamn m faktorem zejména pfii úpravû povrchové vody na vodu pitnou a pfii uïívání povrchov ch vod ke koupání. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s MÎP pfiipravilo k 34 zákona ã. 254/2001 Sb. (vodní zákon) návrh vyhlá ky, kterou se stanoví povrchové vody vyuïívané ke koupání osob. Vût inou se jedná o lokality na vodních nádrïích a rekreaãních rybnících. Sledování mikrobiálního zneãi tûní má zásadní v znam pro vodárenské odbûry z nich jsou na voln ch vodních tocích nejv znamnûj í: Úhlava - Doudlevce (PlzeÀ), Jizera - Pfiedmûfiice (Káran ) a Vltava - Podolí (Praha). Na v znamn ch vodních tocích pokraãovala realizace fiady opatfiení k eliminaci zvlá È nebezpeãn ch a nebezpeãn ch látek. V této skupinû látek jsou povaïovány za nejdûleïitûj í zejména: organohalogenové a dal í slouãeniny, rtuè, kadmium, nikl a olovo. Pro zneãi tûní charakterizované souhrnn m ukazatelem AOX (adsorbovatelné organické halogeny) cílov imisní standard (pfiíloha 3 Nafiízení vlády ã. 61/2002 Sb.) ãiní 30 g.l -1. V Bílinû pfii ústí do Labe, Ol i, Ostravici byly v roce 2002 nalezeny hodnoty koncentrací AOX ve stovkách g.l -1. V Odfie pfied státní hranicí, v Labi od Pardubic po státní hranici i v dal ích (pfiedev ím v Nise, Svratce, Jihlavû a Dyji) byly v roce 2002 nalezeny hodnoty koncentrací AOX nad imisním standardem. V prûbûhu povodní v srpnu 2002 byly zji tûny krátkodobû zv ené hodnoty AOX na Labi v dûsledku havarijního úniku chloru ze Spolany Neratovice. Chlorované organické látky, (1,2-dichlorethan, trichlormethan, trichlorethen, tetrachlorethen a hexachlorbenzen), pocházejí pfiedev ím z chemického prûmyslu vypou tûjícího odpadní vody do Bíliny nebo pfiímo do Labe, pfiípadnû zatíïení pochází ze star ch zátûïí. Polychlorované bifenyly (dále jen PCB ) a dichlordifenyltrichlorethan (dále jen DDT ) pocházejí rovnûï z dfiívûj ích zátûïí Ïivotního prostfiedí. Jejich sledování dále pokraãovalo z velké ãásti v jiï dfiíve identifikovan ch úsecích vodních tokû. PCB jsou problémem Labe pod Pardubicemi, ale i Ol avy (Uhersk Brod) a Moravy. Kontaminace DDT v ústí Bíliny je zpûsobena zneãi - tûn mi zeminami z areálu Spolku pro chemickou a hutní v robu, a. s. v Ústí nad Labem. Tabulka Poãet monitorovan ch profilû jednotliv ch monitorovacích programû ZVHS v jednotliv ch oblastech povodí Oblast povodí ZVHS âhmú BOD MVN DUS BIO SED Labe Vltavy Ohfie Odry Moravy Celkem ZVHS Pramen: ZVHS 13

16 1. Stav povrchových a podzemních vod a dusíku ve vodách, ve vazbû na teplotu vody. Vût í problémy s jakostí vody se vyskytly v letním období v fiadû vodárensk ch nádrïí a dílãí zhor ení pak nastalo v období srpnov ch povodní, kdy pfiítoky obsahovaly v znamná mnoïství organick ch látek, které byly vneseny do vodních nádrïí. U nûkter ch nádrïí do lo k v znamnému v skytu sinic. Pfii celkovém hodnocení lze konstatovat zvládnutí zhor eného stavu kvality, neovlivnûní dodávky vody pro obyvatelstvo a pouze v raznûj í omezení vodní rekreace. Jakost povrchov ch vod je sledována nejen ve v znamn ch vodních tocích, ale také v drobn ch vodních tocích v rámci monitoringu Zemûdûlské vodohospodáfiské správy. Zneãi tûní polyaromatick mi uhlovodíky (PAU), z nichï lze za nejdûleïitûj í povaïovat fluoranthen a benzo(a)pyren, pochází z tûïby uhlí, koksárenského prûmyslu, nûkter ch v rob jako je napfi. impregnace dfieva kreosotov m olejem (praïce, sloupy), ale i z automobilového provozu. NejzávaÏnûj í zatíïení toku tûmito látkami bylo zji tûno v Úhlavû a Jizefie (vodárenské odbûry), v Labi pfied státní hranicí a Odfie v pfied státní hranicí. Obsah rtuti v Bílinû, kter byl v minulosti v dolním úseku zcela nevyhovující, se v posledních letech realizací opatfiení ve Spolku pro chemickou a hutní v robu, a. s. Ústí nad Labem (Spolchemie), podstatnû sníïil. Zv ené koncentrace kadmia byly zji tûny na Ostravsku v Ol i, dále na Ostravici a v Odfie, pocházejí pfiedev ím z prûmyslov ch zdrojû ostravské aglomerace. V Litavce zneãi tûní kadmiem pochází jak ze star ch zátûïí a dûlních vod, tak z kovohutí. Radioaktivní látky byly v roce 2002 sledovány v 81 profilech státní sítû v ukazatelích celková objemová aktivita alfa, celková objemová aktivita beta, celková objemová aktivita beta po korekci 40 K, objemová aktivita radia 226 a koncentrace pfiírodního uranu. Pfii hodnocení zmûn obsahu radioaktivních látek v povrchov ch vodách za období je moïné konstatovat, Ïe v prûbûhu tohoto období do lo k v raznému zlep ení jakosti vody a dal ích sloïek vodního prostfiedí, zejména v povodí Plouãnice a v závûru hodnoceného období i v povodích MÏe, Pfiíbramského potoka, resp. Litávky a v Louãce. I nadále zûstává závaïn m problémem eutrofizace povrchov ch vod ve vodních nádrïích. Jedná se o zv en obsah minerálních Ïivin, pfiedev ím slouãenin fosforu Monitoring povrchov ch vod Zemûdûlské vodohospodáfiské správy (dále jen ZVHS ) se uskuteãàuje na celém území âeské republiky. V roce 2002 byl provozován na základû monitorovacích sítí esti monitorovacích programû. Profily na drobn ch vodních tocích byly sledovány v monitoringu pro státní síè jakosti vody âhmú a monitoringu v znamn ch bodov ch zdrojû zneãi tûní (BOD). Nov mi monitorovacími aktivitami byl monitoring dusiãnanû pro potfieby smûrnice Rady 91/676/EEC (DUS) a hydrobiologick monitoring (BIO), kter byl provozován na monitorovan ch profilech programû âhmú a BOD. Vybrané profily sledovan ch nádrïí byly monitorovány v programu monitoring mal ch vodních nádrïí (MVN). Monitoring chemického stavu sedimentû (SED) zahrnoval sledování na profilech monitorovacích programû âhmú a MVN. Ve vzorcích vody odebran ch z pfiíslu n ch profilû se stanovovalo 43 Tabulka Pfiehled poãtû objektû s pfiekroãením normativû B, C min. v 1 ukazateli za rok 2002 Objekty Poãet Poãet objektû Procento objektû objektû s pfiekroãením B nebo C s pfiekroãením B nebo C Mûlké vrty ,0 (38,6 v roce 2001) Hluboké vrty a prameny ,8 (18,4 v roce 2001) Ve keré objekty ,9 (25,0 v roce 2001) Pramen: ZVHS 14

17 Z pfiekroãení normativû A, B a C (podle Metodického pokynu MÎP z ãást 2 - Kriteria zneãi tûní zemin a podzemní vody) vypl vá, Ïe 15 ukazatelû minimálnû jedenkrát v minulém roce pfiekroãilo normativ C, pfiiãemï nejvy í procento pfiekroãení bylo zaznamenáno v ukazatelích chloridy, hliník a amonné ionty. Ménû ãasté je pfiekroãení u benzo(k)fluoranthenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, atrazinu, cis-1,2-dichlorethenu. U ostatních ukazatelû do- lo k pfiekroãení normativu C jen sporadicky. Hodnoty namûfiené nad limitem Bapod limitem C byly zji tûny u deseti látek, pfiedev ím u toluenu a boru, dále se vyskytoval tetrachlormethan, 1,1,2- trichlorethan, pentachlorbenzen, kadmium, ethylbenzen a m-xylen. Pfiekroãení normativu B a C je nejãastûj í v podzemních vodách mûlk ch vrtû orientovan ch do aluvií fiek (antropogenní ãinností nejvíce ovlivnûn ch). 1. Stav povrchových a podzemních vod ukazatelû pro monitoring státní sítû âhmú, 20 ukazatelû pro monitoring bodov ch zdrojû zneãi tûní (BOD), 25 ukazatelû pro monitoring mal ch vodních nádrïí (MVN), 8 ukazatelû pro monitoring dusiãnanû (DUS) a 57 ukazatelû pro monitoring sedimentû (SED). Vyhodnocení v sledkû laboratorních anal z odebran ch vzorkû bylo provedeno na základû sumarizace vybran ch statistick ch parametrû a jejich srovnání s platn mi legislativními pfiedpisy (âsn , NV ã. 82/1999). V sledky monitoringu sedimentû byly hodnoceny dle metodického pokynu MÎP ã. 8/1996. Hydrobiologick monitoring je zaloïen na hodnocení ekologického stavu z hlediska spoleãenstva makrozoobentosu (smûrnice Rady 2000/60/ES). 1.3 Jakost podzemních vod Jakost podzemních vod se v posledních letech v raznû nemûní, ve srovnání s rokem 2001 je moïno konstatovat, Ïe v mûlk ch vrtech do lo k mírnému zlep ení, naopak mírné zhor ení nastalo ve skupinû objektû hlubok ch vrtû a pramenû. V roce 2002 se ve státní monitorovací síti jakosti podzemních vod pozorovalo 461 objektû, které tvofií 137 pramenû, 146 mûlk ch vrtû a 178 hlubok ch vrtû. Z hlediska srovnání jakostních ukazatelû podzemních vod s poïadavky pro pitnou vodu bylo nejãastûji v nadlimitních hodnotách zji tûno zneãi tûní v ukazatelích chemická spotfieba kyslíku dichromanem, dusiãnany, chemická spotfieba kyslíku manganistanem, amonné ionty, chloridy a hliník. Ménû ãasto byly limity pfiekroãeny v ukazatelích huminové látky, fenoly tûkající s vodní parou, fluranthen, benzo(a)pyren, pyren, nikl a atrazin. V echny tyto látky jsou vût ím podílem zastoupeny v podzemních vodách mûlk ch vrtû. Po rozsáhl ch povodních v srpnu 2002 bylo v oblastech povodí Vltavy a Ohfie odebráno 51 vzorkû naplaven ch sedimentû. V sledky laboratorních anal z odebran ch vzorkû byly hodnoceny dle metodického pokynu MÎP ã. 8/1996. Zmûfiené hodnoty spadají maximálnû do kategorie B (zneãi - tûní nev znamné). 15

18

19 2. VODOHOSPODÁŘSKÁ BILANCE NAKLÁDÁNÍ S VODAMI 2.1 Odbûry povrchov ch vod Graf Odbûry povrchov ch vod v âr v letech Celkov dlouhodob pokles odbûrû povrchov ch vod se v roce 2002 zastavil, ve srovnání s rokem 2001 do lo k nárûstu o 4,5 %. V roce 2002 bylo evidováno 825 odbûrû povrchové vody z vodních tokû a nádrïí s odbûrem mil. m 3. Jedná se o odbûry nad m 3 za rok, nebo 500 m 3 za mûsíc. Z dûvodû sjednocení údajû od jednotliv ch s.p. Povodí nejsou zahrnuty pfievody vody v povodí Ohfie, které v roce 2002 byly ve v i 47 mil. m 3 a odbûry pro rybniãní soustavy v povodí Odry ve v i 18,8 mil. m 3. Struktura evidovan ch odbûrû v roce 2002 je uvedena v Tabulce mnoïství (mil. m 3 ) ostatní uïívání zemûdûlství vodovody prûmysl energetika Celkové odbûry z povrchov ch vod byly v roce 2002, ve srovnání s pfiedcházejícím rokem (2001) poprvé od roku 1990 vy í o 4,5 %. K v znamnému zv - ení do lo v kategorii odbûrû pro energetiku, zpûsobené nárûstem odbûru pro prûtoãné chlazení kondenzátorû parních turbin v elektrárnû Opatovice o 98,8 mil. m 3. V kategorii odbûrû pro Pramen: VÚV T.G.M. zemûdûlství do lo ke zv ení o 65,2 %. Kategorie odbûrû pro vodovody prakticky stagnovala. Ke sníïení do lo v kategoriích odbûrû pro ostatní uïivatele a prûmysl. K uveden m posunûm je tfieba poznamenat, Ïe v letech 1998 aï 2001 byla v roba tepla zahrnuta do kategorie prûmysl (dle OECD), zatímco do roku 1998 a nyní v roce 2002 do kategorie energetika. Tabulka Odbûry povrchov ch vod v roce 2002 v mil. m 3 Skupina uïivatelû s.p. Povodí Vodovody Zemûdûlství Energetika PrÛmysl Ostatní uïívání Celkem MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet MnoÏ ství Poãet MnoÏství Poãet Povodí Labe, s.p. 42,2 31 6, , , , ,4 210 Povodí Vltavy, s.p. 171,4 53 0, , , , ,9 201 Povodí Ohfie, s.p. 57,9 29 0, ,7 7 44, ,9 116 Povodí Odry, s.p. 77, ,8 8 93,1 70 0, ,5 110 Povodí Moravy, s.p. 47,0 41 4, , , , ,3 188 âeská republika 395, , , , , ,0 825 MZe, VÚV T.G.M., s.p. Povodí 17

20 2. Vodohospodářská bilance - nakládání s vodami 2.2 Odbûry podzemních vod Odbûry podzemních vod se v roce 2002 ve srovnání s rokem 2001 sníïily o 2,3 %. Vroce 2002 bylo evidováno odbûrû podzemní vody v mnoïství 423,8 mil. m 3. Jedná se o odbûry nad m 3 za rok, nebo 500 m 3 za mûsíc. Z celkového poãtu je 918 odbûrû pod hranicí m 3. Struktura evidovan ch odbûrû vody v jednotliv ch povodích v roce 2002 je uvedena v Tabulce Graf Odbûry podzemních vod v âr v letech mnoïství (mil. m 3 ) energetika ostatní uïívání zemûdûlství prûmysl vodovody Pramen: VÚV T.G.M. Na celkov ch odbûrech podzemních vod se v roce 2002 podílely odbûry v kategorii vodovody pro vefiejnou potfiebu 86,9 %. Celkové odbûry podzemních vod se sníïily oproti roku 2001 o 2,3 %. Ke zv ení odbûrû do lo ve v ech kategoriích s v jimkou odbûrû vodovody pro vefiejnou potfiebu, kde do lo ke sníïení odbûrû o 3,6 %. Celkov v voj odbûrû podzemní vody od roku 1980 znázoràuje Graf Tabulka Odbûry podzemních vod v roce 2002 v mil. m 3 Skupina uïivatelû s.p. Povodí Vodovody Zemûdûlství Energetika PrÛmysl Ostatní uïívání Celkem MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet MnoÏ ství Poãet MnoÏství Poãet Povodí Labe, s.p. 115, ,5 88 0,8 5 10, , ,4 832 Povodí Vltavy, s.p. 37, , ,0 1 11, , ,9 804 Povodí Ohfie, s.p. 65, ,4 12 0,7 3 5,6 73 1, ,0 472 Povodí Odry, s.p. 24, ,5 26 0,0 1 2,6 36 0, ,2 210 Povodí Moravy, s.p. 126, , ,1 5 9, , ,3 827 âeská republika 368, , , , , , Pramen: MZe, VÚV T.G.M. z podkladû s.p. Povodí 18

21 2.3 Vypou tûní odpadních a dûlních vod Objem vypou tûn ch odpadních a dûlních vod oproti roku 2001 vzrostl o 5,8 %. Vroce 2002 bylo evidováno vypou tûní odpadních a dûlních vod do povrchov ch vod v objemu 1 886,7 mil. m 3. Jedná se o zdroje nad m 3 za rok nebo 500 m 3 za mûsíc. Z dûvodû sjednocení údajû od jednotliv ch s.p. Povodí nejsou zahrnuty pfievody vody v povodí Ohfie, které v roce 2002 byly ve v i 5 mil. m 3 a vypou tûní z rybniãních soustav v povodí Odry ve v i 4,4 mil. m 3. Meziroãní zv ení ãiní 5,8 %. Ke zv - ení do lo ve v ech kategoriích uïívání s v jimkou vypou tûní z prûmyslu. Nejvût í nárûst ovlivnûn zv en m vypou tûním chladících vod z elektrárny Opatovice o 99 mil. m 3, vykazuje kategorie energetika. K uveden m posunûm je tfieba poznamenat, Ïe v letech byla v roba tepla zahrnuta Graf Vypou tûní do povrchov ch vod v âr v letech mnoïství (mil. m 3 ) Pramen: VÚV T.G.M. ostatní uïívání zemûdûlství kanalizace prûmysl energetika do kategorie prûmysl (dle OECD), zatímco do roku 1998 a nyní v roce 2002 do kategorie energetika. V kategorii vefiejné kanalizace do lo ke zv ení o 2,3 %. Struktura evidovan ch vypou tûní v jednotliv ch povodích v roce 2002 je uvedena v Tabulce Celkov v voj vypou tûn ch vod od roku 1980 znázor- Àuje Graf Vodohospodářská bilance - nakládání s vodami Tabulka Vypou tûní odpadních a dûlních vod do povrchov ch vod v roce 2002 v mil m 3 Skupina uïivatelû s.p. Povodí Kanalizace Zemûdûlství Energetika PrÛmysl Ostatní uïívání Celkem MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet MnoÏství Poãet MnoÏ ství Poãet MnoÏství Poãet Povodí Labe, s.p. 173, , , , , ,7 652 Povodí Vltavy, s.p. 340, , , , , ,5 993 Povodí Ohfie, s.p. 91, ,3 2 33, , , ,6 471 Povodí Odry, s.p. 117, ,5 8 82,2 94 1, ,9 359 Povodí Moravy, s.p. 200, ,1 3 69, , , ,0 708 âeská republika 923, , , , , , Pramen: MZe, VÚV T.G.M., s.p. Povodí 19

22

23 3. SPRÁVA VODNÍCH TOKŮ 3.1 Odborná správa vodních tokû S úãinností od poãátku roku 2002 urãuje rozsah odborné správy v znamn ch vodních tokû nová vyhlá ka MZe ã. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam v znamn ch vodních tokû a zpûsob provádûní ãinností souvisejících se správou vodních tokû. Vyhlá ka stanoví základní pojmy, péãi o koryta vodních tokû i vlastní vodní díla, ãinnosti správcû vodních tokû pfii vytváfiení podmínek umoïàujících oprávnûné nakládání s vodami související s vodním tokem a jejich spolupráci pfii zne kodàování havárií na vodních tocích. Zab vá se téï obsahem Ïádostí o urãení správcû drobn ch vodních tokû a v pfiíloze ã. 1 uvedené vyhlá ky je uveden úpln seznam v znamn ch vodních tokû. I nadále jsou rozhodujícími správci vodních tokû - státní podniky Povodí, ZVHS a Lesy âr s.p. v pûsobnosti MZe, ktefií zaji Èují správu cca 94% délky vodních tokû v âr. PfiibliÏnû 6 % se na správû vodních tokû podílejí obce, újezdní úfiady vojensk ch újezdû a správy národních parkû. V dûsledku zmûn ve vymezení v znamn ch vodních tokû byly nûkteré vodní toky vyfiazovány a pfievedeny ze správy státních podnikû Povodí do správy ZVHS. Naopak novû byly nûkteré pramenné úseky a hraniãní toky, pûvodnû vedené jako drobné toky, zafiazeny do kategorie v znamn ch vodních tokû. Tabulka Odborná správa vodních tokû Kategorie Správce Délka vodních tokû v km V znamné vodní toky Povodí Labe, s.p , ,80 Tyto pfiesuny jsou zdokumentovány dle jednotliv ch správcû vodních tokû v Tabulce Pofiizovací hodnota dlouhodobého hmotného majetku souvisejícího s vodními toky dosáhla v roce 2002 hodnotu témûfi 44 mld. Kã. V roce 2002 nebylo Ïádn m ze správcû vodních tokû dokonãeno, kolaudováno a pfievedeno do uïívání vodní dílo, které by v znamnû ovlivnilo ukazatele vyjadfiující pofiizovací hodnoty dlouhodobého hmotného majetku. Meziroãní nárûst vyjadfiuje pfieváïnû pfiírûstky dlouhodobého hmotného majetku (dále jen DHM ) získané obnovou a plánovit m rozvojem v oblasti svûfieného majetku formou bûïné investiãní v stavby a prûbûïného zafiazování pfievzatého majetku a dokonãe- Povodí Vltavy, s.p , ,60 Povodí Ohfie, s.p , ,57 Povodí Odry, s.p , ,80 Povodí Moravy, s.p , ,86 Celkem pûsobnost MZe , ,63 Drobné vodní toky ZVHS , ,00 Lesy âr, s.p , ,00 s.p. Povodí celkem 1 835, ,68 Celkem pûsobnost MZe , ,68 Ostatní 1) 3 740, ,69 Celkem drobné vodní toky , ,37 Vodní toky celkem , ,00 Pramen: MZe 1) Pozn.: Zahrnuje správy Národních parkû, úfiadû vojensk ch újezdû, obcí a ostatních právnick ch osob (napfi. doly) n ch vodních dûl. Státním podnikem Povodí Vltavy bylo napfi. plánováno uvedení do provozu malé vodní elektrárny tvanice s pofiizovacími náklady pfiesahujícími 55 mil. Kã. Po srpnové povodni si v ak stav zafiízení vyïádal 21

24 3. Správa vodních toků Tabulka Pofiizovací hodnota dlouhodobého hmotného majetku souvisejícího s vodními toky vmld. Kã Správci VT v pûsobnosti MZe Povodí Labe, s.p. 7,88 7,92 Povodí Vltavy, s.p. 7,22 7,22 Povodí Ohfie, s.p. 7,16 7,22 Povodí Odry, s.p. 4,70 4,69 Povodí Moravy, s.p. 6,60 6,66 s.p. Povodí celkem 33,56 33,73 ZVHS 7,59 7,83 Lesy âr, s.p. 2,09 2,17 Celkem 43,24 43,73 Pramen: MZe pomûrnû rozsáhlou opravu, která nebyla do konce roku dokonãena a nemohla b t z tûchto dûvodû uvedena do provozu. V roce 2002 pfiedstavovalo v znamn pohyb v DHM i vyfiazování urãitého majetku zniãeného povodnûmi. Konkrétní hodnoty DHM v pofiizovacích cenách u jednotliv ch správcû vodních tokû s meziroãním v vojem (pfiírûstky DHM) uvádí Tabulka V roce 2002 MZe vykonávající jménem státu funkci zakladatele vydalo Zakládací listiny a Statuty v ech státních podnikû Povodí a probûhla 2. fáze transformace ZVHS. Správu v znamn ch a urãen ch drobn ch vodních tokû vykonávají státní podniky Povodí, které jiï druh m rokem na základû zákona ã. 305/2000 Sb., o povodích pûsobí po transformaci z akciov ch spoleãností jako státní podniky. MZe vykonávající jménem státu funkci zakladatele státních podnikû Povodí podle ustanovení 1 odst. 4 zákona ã. 305/2000 Sb., o Povodích a podle 4 odst. 1 zákona ã. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, vydalo Zakládací listiny státních podnikû Povodí Labe, Vltavy, Ohfie, Moravy a Odry. RovnûÏ byly zakladatelem podle ustanovení 1 odst. 4 zákona ã. 305/2000 Sb., o Povodích a podle 3 odst. 1 zákona ã. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, vydány podle 15 písm. f) zákona o státním podniku Statuty tûchto pûti odborn ch správcû vodních tokû. Pro pfiedkládání a obûh dokladû a dokumentace v rámci nakládání s urãen m majetkem státu, ke kterému mají státní podniky Povodí právo hospodafiit byl vydán metodick pokyn. Bûhem roku 2002 probûhla 2. fáze transformace ZVHS. Byla zamûfiena na zmûnu vnitfiního územního a organizaãního uspofiádání organizace a dále na úpravu a roz ífiení sluïeb zabezpeãovan ch jak pfii správû informací tak i v samotném v konu správy vodních tokû a vodních dûl. Do lo k transformaci b val ch sedmi kanceláfií ZVHS do pûti ZVHS - oblastí povodí, k posílení ãinnosti informatiky, a to jak ve vazbû na spravovan majetek, tak i samotnou ãinnost organizace, roz ífiením o nov úsek pro informatiku a systémy fiízení. V úrovni oblastní správy byly transformovány odbory do podoby samostatn ch oddûlení tak, aby byla zaji tûna návaznost v pfiímém fiízení ãinností z ústfiedí aï k v konn m pracovníkûm v terénu. Pro sjednocení postupu pfii pfiedkládání Ïádostí o vydání souhlasu zfiizovatele k nakládání s majetkem âr byl pro ZVHS vydán MZe metodick pokyn pro pfiedkládání dokladû pfii nakládání s majetkem státu, tj. pozemky, stavbami a jejich pfiíslu enstvím, se kter m je ZVHS pfiíslu ná hospodafiit. Stabilním a v znamn m správcem drobn ch vodních tokû byly i nadále vroce 2002 Lesy âr, s.p., které prostfiednictvím esti oblastních správ tokû vykonávaly odbornou správu drobn ch vodních tokû, zejména bystfiinného charakteru. Hrazení bystfiin a lesotechnické meliorace jsou ãinnosti provádûné za úãelem ne kodného odvádûní povodàov ch prûtokû a zvy ování odolnosti spravovan ch území proti erozivním úãinkûm vody. Tato ãinnost, jenï je souãástí státní lesnické politiky, je provádûna dle zákona o lesích ve vefiejném zájmu. V roce 2002 ji zabezpeãovalo est Oblastních správ tokû ve Fr dku-místku, Brnû, Hradci Králové, Bene ovû, Plzni a Teplicích. Celkem zde pûsobilo 61 pracovníkû, ktefií peãovali o hmotn investiãní majetek v pofiizovací hodnotû 2,17 mld. Kã. Kontrolní ãinnost jednotliv ch státních podnikû Povodí a státního podniku Lesy âr je provádûna prostfiednictvím dozorãích rad ustaven ch a pûsobících ve smyslu zákona ã. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. V roce 2002 byla u státních podnikû Povodí i ZVHS provedena fiada komplexnûj ích i úzce zamûfien ch kontrol: Nejvy í kontrolní úfiad provedl v roce 2002 u v ech státních podnikû Povodí kontrolu, zamûfienou na Hospodafiení s majetkem státu. V Ïádném pfiípadû nebyly zji - tûny závady. U státních podnikû Povodí Ohfie, Povodí Odry a Povodí Moravy provedly místnû pfiíslu né Finanãní úfiady kontrolu danû z pfiidané hodnoty. Ve v ech pfiípadech bez závad. PraÏská správa sociálního zabezpeãení provedla u státního podniku Povodí Vltavy, kontrolu se zamûfiením na Odvody pojistného, provádûní nemocenského poji tûní a plnûní úkolû v dûchodovém poji tûní. Kontrola neshledala Ïádné nedostatky. U Povodí Moravy, s.p. probíhá kontrola Finanãního úfiadu Brno Oprávnûnost ãerpání dotací z roku U Povodí Labe, s.p. probûhla kontrola Finanãního úfiadu Hradec Králové se zamûfiením na Kontrolu hospodafiení s prostfiedky poskyt- 22

25 nut mi ze státního rozpoãtu, dále kontrola Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen SFDI ) se zamûfiením na kontrolu hospodafiení s prostfiedky SFDI. Obûma kontrolními orgány nebyly zji tûny Ïádné závady. U Povodí Ohfie, s.p. provedl Finanãní úfiad Chomutov Kontrolu z danû z pfiíjmu právnick ch osob za období roku 1997 se zji - tûním nav ení daàového základu a domûru danû. Státnímu podniku vymûfiil FÚ Chomutov penále ve v i ,- Kã. Îádost o prominutí penále není k dne nímu dni vyfiízena. 3.2 Státní podniky Povodí Celkové v nosy státních podnikû Povodí zahrnující ve keré trïby i provozní dotace, vykázaly i pfies negativní dûsledky povodní v loàském roce nav ení o 17,7 %. Graf Struktura v nosû s.p. Povodí v roce ,8 % Nejvût í ãást celkov ch v nosû s.p. Povodí i v roce 2002 tvofiily platby za odbûry povrchové vody, které jsou i nadále nejdûleïitûj ím zdrojem pfiíjmû na úhradu nákladû správy vodních tokû, zejména k zaji tûní podmínek pro potfiebné odbûry vody. Jejich podíl rok od roku klesá a je snaha tyto v padky nahradit vy ím nárûstem v ostatních trïbách a v nosech. Vzhledem k obnovû vodohospodáfiského majetku po katastrofálních povodních v raznû posílila i poloïka dotací, pfieváïnû ze státního rozpoãtu. Struktura v nosû s.p. Povodí v roce 2002 je vyjádfiena v Tabulce a Grafu ,2 % 3,8 % 3. Správa vodních toků U ZVHS se v loàském roce uskuteãnily následující kontroly: za období roku 2002 probûhla kontrola Finanãního úfiadu se zamûfiením na daà z pfiíjmu právnick ch osob - bez závad, Zdravotní poji Èovna provedla revizi odvodu dávek pojistného a pfiíspûvek na státní politiku zamûstnanosti - bez závad, Správa sociálního zabezpeãení provedla kontrolu pojistného a plnûní úkolû z dûchodového poji tûní - bez závad. 0,4 % platby za odbûry povrchové vody v roba elektrické energie pfiíjmy za vyuïívání vzdouvacích zafiízení Pramen: s.p. Povodí 15,1 % ostatní pfiíjmy dotace ze státního rozpoãtu ostatní provozní dotace 14,7 % Tabulka Struktura v nosû s.p Povodí v roce 2002 v tis. Kã Ukazatel Povodí Labe, Povodí Vltavy, Povodí Ohfie, Povodí Odry, Povodí Moravy, s.p. Povodí s.p. s.p. s.p. s.p. s.p. celkem Platby za odbûry povrchové vody V roba elektrické energie Pfiíjmy za vyuïívání vzdouvacích zafiízení Ostatní pfiíjmy Dotace ze státního rozpoãtu ostatní provozní dotace s.p. Povodí celkem Pramen: MZe, s.p. Povodí 23

26 3. Správa vodních toků TrÏby za dodávky povrchové vody v loàském roce v souhrnu za âr vzrostly o témûfi 120 mil. Kã. V voj dodávek povrchové vody za úplatu je uveden v Tabulce Ceny za jednotlivé druhy odbûrû povrchové vody jsou uvedeny v Tabulkách a Platby za odbûry povrchové vody uvádí Tabulka Ceny povrchové vody se oproti pfiedchozímu roku v prûmûru zv ily o 10,5 %. Jedná se o ceny vûcnû usmûr- Àované, do nichï lze promítnout pouze ekonomicky oprávnûné náklady, pfiimûfien zisk a daà podle pfiíslu - n ch daàov ch pfiedpisû. Tyto ceny v dne ním pojetí nevyjadfiují hodnotu povrchové vody, ale cenu sluïby - tj. umoïnûní dodávek, které zabezpeãují s.p. Povodí uïivatelûm vody. Tyto vykalkulované ceny podléhají regulaci formou vûcného usmûràování podle zákona o cenách a podle pravidel V mûrû vydávan ch Ministerstvem financí v Cenovém vûstníku vïdy na kaïd rok. Tabulka Dodávky povrchové vody za úplatu v letech v tis. m 3 s.p. Povodí Povodí Labe, s.p. a) b) Povodí Vltavy, s.p. a) b) Povodí Ohfie, s.p. a) b) Povodí Odry, s.p. a) b) Povodí Moravy, s.p. a) b) s.p. Povodí celkem a) b) Pramen: s.p. Povodí Pozn.: a) za úplatu celkem b) z toho pro vodovody pro vefiejnou potfiebu Tabulka Cena za odbûry pro prûtoãné chlazení v letech v Kã/m 3 s.p. Povodí Povodí Labe, s.p. 0,08 0,27 0,30 0,33 0,45 0,53 0,61 0,67 0,67 0,65 Povodí Vltavy, s.p. 0,27 0,42 0,42 0,48 0,51 0,55 0,70 0,76 0,81 0,86 Povodí Moravy, s.p. 0,27 0,30 0,40 0,42 0,46 0,49 0,53 0,56 0,60 0,53 Pramen: s.p. Povodí Pozn.: Jednotková cena za m 3 je uvádûna bez danû z pfiidané hodnoty Tabulka Cena za ostatní odbûry povrchové vody v letech v Kã/m 3 s.p. Povodí Povodí Labe, s.p. 0,35 0,62 0,75 0,83 0,99 1,16 1,39 1,54 1,71 1,88 Povodí Vltavy, s.p. 0,58 0,88 0,91 0,95 1,03 1,15 1,41 1,55 1,65 1,70 Povodí Ohfie, s.p. 0,94 1,21 1,31 1,43 1,52 1,67 1,87 1,99 2,11 2,23 Povodí Odry, s.p. 0,50 0,67 0,80 0,94 1,18 1,40 1,59 1,74 1,80 2,01 Povodí Moravy, s.p. 1,15 1,40 1,60 1,76 1,92 2,10 2,27 2,53 2,66 2,89 s.p. Povodí celkem 0,64 0,88 0,98 1,08 1,24 1,39 1,59 1,76 1,90 2,10 Pramen: s.p. Povodí, VÚV T.G.M. Pozn.: Jednotková cena za m 3 je uvádûna bez danû z pfiidané hodnoty Tabulka Platby za odbûry povrchové vody v letech v mil. Kã s.p. Povodí Povodí Labe, s.p Povodí Vltavy, s.p Povodí Ohfie, s.p Povodí Odry, s.p Povodí Moravy, s.p s.p. Povodí celkem Pramen: s.p. Povodí 24

27 V razn meziroãní nárûst v trïbách za elektrickou energii z vlastních mal ch vodních elektráren ãinil v loàském roce 88 mil. Kã a celkové trïby ve v i 290 mil. Kã pomohly pfiekonat v padky v ostatních trïbách Tabulka Vlastní malé vodní elektrárny s.p. Povodí v letech s.p. Povodí Ukazatel Povodí Labe, s.p. Poãet MVE Instalovan v kon v kw 2 650, V r. el. energie v MWh TrÏby v tis. Kã Povodí Vltavy, s.p. Poãet MVE Instalovan v kon v kw V r. el. energie v MWh TrÏby v tis. Kã Povodí Ohfie, s.p. Poãet MVE Instalovan v kon v kw V r. el. energie v MWh TrÏby v tis. Kã Povodí Odry, s.p. Poãet MVE Instalovan v kon v kw V r. el. energie v MWh TrÏby v tis. Kã Povodí Moravy,s.p. Poãet MVE Instalovan v kon v kw V r. el. energie v MWh TrÏby v tis. Kã s.p. Povodí celkem Poãet MVE Pramen: s.p. Povodí Instalovan v kon v kw V r.el. energie v MWh TrÏby v tis. Kã Tabulka Ostatní pfiíjmy s.p. Povodí v letech v tis. Kã s.p. Povodí Povodí Labe, s.p Povodí Vltavy, s.p Povodí Ohfie, s.p Povodí Odry, s.p Povodí Moravy s.p s.p. Povodí celkem Pramen: s.p. Povodí Tabulka Dotace pfiidûlené s.p. Povodí v roce 2002 v tis. Kã a souãasnû se zaslouïily i o úhradu fiady mimofiádn ch nákladû vyvolan ch povodnûmi. V roce 2002 tyto trïby dosáhly svého maxima - pfies 290 mil. Kã, nejvíce se s.p. Povodí Provozní dotace Investiãní dotace Dotace celkem Povodí Labe, s.p Povodí Vltavy, s.p Povodí Ohfie, s.p Povodí Odry, s.p Povodí Moravy, s.p s.p. Povodí celkem Pramen: MZe, s.p. Povodí na nich podílí státní podnik Povodí Ohfie, kter provozuje 20 mal ch vodních elektráren. Podrobnûj í informace o celkovém poãtu vlastních mal ch vodních elektráren v jednotliv ch státních podnicích Povodí, jejich instalovaném v konu a v robû elektrické energie a trïbách podává Tabulka Ostatní pfiíjmy státních podnikû Povodí jsou ménû v znamné a spoãívají v oblasti pronájmû pozemkû, nebytov ch prostor a vodních ploch a dal ích podnikatelsk ch aktivit, z nichï nejv znamnûj í jsou pfiíjmy z v konû strojních mechanizmû a autodopravy, z v konû laboratofií a za projektovou a inïen rskou ãinnost a rovnûï finanãní v nosy. V roce 2002 byl zastaven meziroãní pokles tûchto ostatních pfiíjmû z roku 2001 a byl naopak zaznamenán v razn nárûst. Jedná se o reakci na zv enou potfiebu finanãních prostfiedkû související s likvidací povodàov ch kod a nepfiíznivá situace v oblasti v nosû byla v nûkter ch pfiípadech ãásteãnû kompenzována finanãními v nosy a trïbami z prodeje majetku. Celkové v nosy, tj. celkové trïby za v kony státních podnikû Povodí, vãetnû finanãních v nosû a zv en ch dotací, v roce 2002 vykazují nárûst o témûfi 18 %. V e ostatních pfiíjmû je uvedena v Tabulce V raznou podporou financování potfieb v rámci hlavní ãinnosti s.p. Povodí jsou kaïdoroãnû dotace. Bez státních dotací by zejména v roce 2002 nemohly b t v pomûrnû krátké dobû odstraàovány následky povodní a souãasnû nejnaléhavûj í zabezpeãovací práce. Tabulka uvádí celkové provozní (neinvestiãní) a investiãní dotace jednotliv ch s.p. Povodí pfiidûlené v roce Z ostatních zdrojû se na dotacích podílely zejména MZe, SFDI, MÎP prostfiednictvím fondû PHARE, Ostravskokarvinské doly na odstranûní dûlních kod a na protipovodàová opatfiení pak pfiispûly i nûkteré krajské úfiady. V razn meziroãní nárûst dotací odráïí potfieby obnovy vodních tokû 3. Správa vodních toků 25