OMEZENÍ VLASTNÍKŮ NEMOVITOSTÍ V REŽIMU ZÁKONA O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY
|
|
- Irena Musilová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva Diplomová práce OMEZENÍ VLASTNÍKŮ NEMOVITOSTÍ V REŽIMU ZÁKONA O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY Josef Smejkal Rok 2008 Čestné prohlášení : Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Omezení vlastníků nemovitostí v režimu zákona o ochraně přírody a krajiny zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny.
2 I. ÚVOD V rámci mé diplomové práce jsem se zaměřil na omezení vlastníků nemovitostí vznikajících v souvislosti z ochranou přírody a krajiny v režimu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Po kapitole věnující se současné právní úpravě, ve které jsou shrnuty prameny právní úpravy relevantní pro tuto práci a kapitole věnující se základním pojmům použitých v práci, již následují kapitoly zabývající se konkrétními omezeními vlastnického práva k nemovitostem, resp. pozemkům, dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Členění práce odpovídá systematice zákona o ochraně přírody a krajiny a dělení právních prostředků na prostředky obecné ochrany přírody a krajiny a na prostředky zvláštní ochrany přírody a krajiny, tomu také odpovídá členění omezeních vlastníků nemovitostí z těchto prostředků plynoucích. Pojmy obecná a zvláštní ochrana přírody a krajiny a jejich prostředky jsou dva vzájemně propojené systémy a tak je také lze vzájemně vymezit. Zvláštní ochrana přírody a krajiny slouží ke zvýšené ochraně přírodovědecky, esteticky či jinak významných součástí přírody a krajiny, projevuje se v ní zvýšený obecný (veřejný) zájem na této ochraně. Prostředky zvláštní ochrany přírody a krajiny jsou: Zvláště chráněná území, památné stromy, zvláštní ochrana rostlin, živočichů a nerostů. Obecná ochrana slouží k ochraně veškeré přírody a krajiny, tedy nejen těch součástí přírody a krajiny chráněných dle ochrany zvláštní 1 a adresáty právních norem obecné ochrany se stává nejširší okruh subjektů. 2 Prostředky obecné ochrany přírody a krajiny jsou: Systém ekologické stability, významné krajinné prvky, obecná ochrana rostlin a živočichů, obecná ochrana dřevin, ochrana jeskyní, ochrana paleontologických nálezů, ochrana krajinného rázu a přírodní park. Mezi prostředky obecné ochrany přírody lze zařadit i přechodně chráněné plochy (i vzhledem k systematice zákona), které nesou znaky obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny. Prostředky ochrany přírody a krajiny jsou uskutečňovány zejména prostřednictvím omezení, zákazů a povinností, z tohoto důvodu jsou v této práce stručně zmíněny i sankce 1 Průchová, I. a kol. autorů. Právo životního prostředí. 2. díl, Brno: MU, 1998, str Pekárek, M. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy související. Komentované znění. Brno: MU, 2000, str. 25 2
3 za porušení zákazů a povinností ukládaných vlastníkům nemovitostí dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Práce je doplněna některými důležitými a zajímavými rozhodnutími z rozhodovací praxe a zakončena zhodnocením a shrnutím právní úpravy ochrany přírody a krajiny. 3
4 II. SOUČASNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA Základ současné právní úpravy ochrany přírody a krajiny tvoří ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen Ústava) a ústavní zákon č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod (dále jen Listina). Ústava ve své Preambuli vyslovuje odhodlání společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, což je poté v čl. 7 deklarováno jako jeden z úkolů státu stát by měl dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství. V čl. 2 jsou stanoveny meze základních práv a povinností a tedy i meze pro jejich potenciální omezení každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá, což musí být respektováno i při realizaci obecného (veřejného) zájmu. Listina obsahuje základní ustanovení týkající se vlastnického práva a právního režimu omezení vlastnictví z důvodu obecného (veřejného) zájmu. Podle čl. 4 je možné ukládat povinnosti pouze na základě zákona, v jeho mezích a při zachování základních práv a svobod. Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejně pro všechny případy splňující stanovené podmínky, musí šetřit jejich podstatu a smysl a nesmí být zneužívána. V čl. 11 jsou obsažena ustanovení týkající se konkrétněji vlastnického práva čl. 11 odst. 4, podle kterého je skutečné a nucené omezení vlastnického práva nebo vyvlastnění možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Nejen pro ochranu přírody a krajiny jsou důležité i odst. 1 a odst. 3 každý má právo vlastnit majetek a to se stejným zákonným obsahem a ochranou, zároveň ale odst. 3 zakazuje jeho zneužití na újmu práv druhých a v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy a jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Tím je vztahu k vlastnickému právu upřesněn zákaz stanovený čl. 35 odst. 3 nikdo nesmí při výkonu svých práv ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. Páteří současné zákonné právní úpravy ochrany přírody a krajiny a místem, kde jsou zakotvena omezení vlastníků nemovitostí, která jsou předmětem této práce, jsou 4
5 zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon nebo ZOPK) a prováděcí vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR (dále jen MŽP ČR) č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny (dále je prováděcí vyhláška). Zákon o ochraně přírody a krajiny byl přijat po dvouletém legislativním procesu v roce 1992, účinnosti nabyl 1. června téhož roku a v poměrně krátké době se začlenil do praxe. 3 V praxi se objevila nutnost některých změn, počínaje rokem 1992 byl tento zákon několikrát novelizován. Pro potřeby této práce jsou důležité následující novely: Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, a o změně a doplnění některých zákonů (zákon o lesích), novelizoval i ustanovení ZOPK týkající se lesů - zrušil 4 odst. 4 a v něm zákaz umisťování staveb do stanovených vzdáleností od rybníků, jezer a vodních toků s účinností od 1. ledna Nálezem Ústavního soudu č. 3/1997 Sb. bylo zrušeno vynětí 5 odst. 6 z režimu zákona č. 500/2004Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád) orgán ochrany přírody bude nadále v režimu správního řádu povolovat vývoz a dovoz ohrožených rostlin a živočichů chráněných mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika (s výjimkou vývozu a dovozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, který je upraven zvláštním předpisem zákonem č. 100/2004 Sb., o obchodování s ohroženými druhy). Zákonem č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění z. č. 114/1992 Sb., kterým byla provedena opatření plynoucí z Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin (Washingtonská úmluva CITES). Zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, byl vypuštěn z 72 odst. 2, který jen nedostatečně reguloval podmínky výkonu práva na informace o životním prostředí (tedy i o ochraně přírody a krajiny), ale i přístup veřejnosti k nim. 4 Zákonem č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko a mění se ZOPK, bylo zejména upraveno vymezování zón národních parků a chráněných krajinných oblastí formou vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky (dále je MŽP ČR) a doplněno sankční ustanovení postihující nedovolený výkon zakázaných činností a činností vázaných na souhlas ve zvláště chráněných územích. Zákonem č. 238/1999 Sb., 3 Pekárek, M. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy související. Komentované znění. Brno: MU, 2000, str. 7 4 Pekárek, M. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy související. Komentované znění. Brno: MU, 2000, str
6 kterým se mění trestní zákon a další předpisy včetně ZOPK, byla stráž přírody (a další veřejné stráže lesní, myslivecká atd.) označena za veřejného činitele ve smyslu trestního zákona. Zákonem č. 168/2004 Sb., kterým se mění ZOPK, bylo stanoveno, že registrace významných krajinných prvků bude prováděna rozhodnutím v režimu správního řádu. Zákonem č. 218/2004 Sb.(tzv. euronovela) byly do ZOPK a dalších předpisů transponovány směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích. Jedna z posledních novelizací je zákon č. 222/2006 Sb., kterým došlo k úpravě maximální výše pokut za veškeré správní delikty na dvojnásobek sazby původní a to od 1. června Pramenem současné právní úpravy ochrany přírody a krajiny jsou také mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána (např. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví), předpisy Evropské unie (zejm. směrnice Rady č. 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků a směrnice Rady č.92/43/ehs, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) a další zákonné i podzákonné předpisy, zejména předpisy zřizující jednotlivá zvláště chráněná území a předpisy související. 5 5 Např. zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/2004 Sb., zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. 6
7 III. ZÁKLADNÍ POJMY Pro potřeby této práce je nutné uvést definice základních pojmů v takové podobě, v jaké je pro své účely definuje ZOPK a v jaké je také používá tato práce. V 2 odst. 1 zákon definuje obsah pojmu ochrana přírody a krajiny. Rozumí se jí dále vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny. Do pojmu vymezená péče je třeba zahrnout nejen pasivní činnost vedoucí k zachování dosavadního stavu přírody a krajiny a její ekologické stability, ale i aktivní snahu o její obnovu. 6 V 3 odst. 1 jsou definovány jak pojmy zavedené ZOPK pro vlastní účely (např. územní systém ekologické stability), tak pojmy používané jinými předpisy v jiném významu, než jej používá ZOPK (např. les jako pojem lesního zákona) nebo pojmy používané v různých vědních oborech (např. biotop), u kterých zákonodárce považoval za účelné definovat jej v zákoně. Nesmíme opominout také kategorii pojmů pocházejících z evropských předpisů (např. evropsky významná lokalita). 7 Územní systém ekologické stability krajiny (dále jen systém ekologické stability) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata. Planě rostoucí rostlina (dále jen rostlina) je jedinec nebo kolonie rostlinných 6 Miko, L., Borovičková, H. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, str Miko, L., Borovičková, H. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, str. 82 7
8 druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně a nejsou závislé na péči člověka. Za rostlinu se považují všechny její podzemní i nadzemní části. Volně žijící živočich (dále jen živočich) je jedinec živočišných druhů, který se vyskytuje v přírodě a není v přímě péči člověka. Za jedince v přímé péči člověka se považuje jedinec živočišných nebo ptačích druhů pocházející z odchovu v zajetí, který je nezaměnitelně označen nebo identifikován nesnímatelným kroužkem nebo mikročipem anebo jiným nezaměnitelným způsobem a evidován orgánem ochrany přírody. Orgán ochrany přírody je na základě písemné žádosti držitele do 30 dnů povinen takového jedince evidovat, pokud nemá důvodné podezření na nelegální původ jedince. Živočišný nebo rostlinný druh je rovněž systematická jednotka nižšího řádu. Zvláště chráněná část přírody je velmi významná nebo jedinečná část živé či neživé přírody; může jí být část krajiny, geologický útvar, strom, živočich, rostlina a nerost, vyhlášený ke zvláštní ochraně státním orgánem podle části třetí nebo páté tohoto zákona. Dřevina rostoucí mimo les (dále jen dřevina) je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo pozemky, které nejsou určené k plnění funkce lesa. Paleontologický nález je věc, která je významným dokladem nebo pozůstatkem života v geologické minulosti a jeho vývoje do současnosti. Biotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. Biotop je takové místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živočichů. Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky Přírodní stanoviště je přírodní nebo polopřírodní suchozemská nebo vodní plocha, která je vymezena na základě geografických charakteristik a charakteristik živé a 8
9 neživé přírody. Přírodní stanoviště v zájmu Evropských společenství (dále jen evropská stanoviště) jsou přírodní stanoviště na evropském území členských států Evropských společenství těch typů, které jsou ohroženy vymizením ve svém přirozeném areálu rozšíření nebo mají malý přirozený areál rozšíření v důsledku svého ústupu či v důsledku svých přirozených vlastností nebo představují výjimečné příklady typických charakteristik jedné nebo více z biogeografických oblastí, a která jsou stanovena právními předpisy Evropských společenství. Jako prioritní se označují ty typy evropských stanovišť, které jsou na evropském území členských států Evropských společenství ohrožené vymizením, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství. Druhy v zájmu Evropských společenství (dále jen evropsky významné druhy) jsou druhy na evropském území členských států Evropských společenství, které jsou ohrožené, zranitelné, vzácné nebo endemické, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství. Jako prioritní se označují evropsky významné druhy, vyžadující zvláštní územní ochranu, za jejichž zachování mají Evropská společenství zvláštní odpovědnost, a které jsou stanovené právními předpisy Evropských společenství. Evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující zákonem a předpisy EU dané podmínky. Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu dle 39 nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území v jedné z kategorií. Chov je jakékoliv držení živočicha v zajetí. 9
10 IV. OMEZENÍ NA ZÁKLADĚ OBECNÉ OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Omezení vlastníků nemovitostí (resp. pozemků) v režimu ZOPK na základě obecné ochrany přírody jsou taková omezení, která slouží k ochraně veškeré přírody a krajiny, tedy nejen částí přírody a krajiny zařazených do jedné ze zákonných kategorií zvláště chráněných území 8 a jsou adresována všem subjektům, jež mohou svými zásahy negativně působit na přírodu a krajinu. Povinnost vlastníků nemovitostí strpět omezení jejich vlastnických práv ukládaných podle ZOPK je v obecné rovině uvedena v 58 odst. 1. každý je povinen při užívání přírody a krajiny strpět omezení vyplývající z tohoto zákona a to z titulu obecného (veřejného) zájmu. Ustanovení je považováno za nadbytečné, 9 tato povinnost vyplývá vždy z konkrétního ustanovení, ale zákonodárce chtěl zřejmě tímto tuto povinnost zdůraznit. V souvislosti s tím je nutno zmínit, že samotný 58 odst. 1 nepředstavuje skutečné omezení výkonu vlastnického práva k nemovitosti a už vůbec ne takové omezení, které by zakládalo vlastníku nemovitosti nárok na náhradu za újmu vzniklou v souvislosti s tímto omezením, což může v praxi činit jisté obtíže. Zdůvodnění nalezneme v Listině na jedné straně je nucené omezení vlastnického práva možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu (čl. 11 odst. 4 Listiny), ale na druhé straně vlastník nesmí zneužít své vlastnické právo na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy (čl. 11 odst. 3 Listiny) a při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem (čl. 35 odst. 3 Listiny). Vlastníku tedy nenáleží náhrada za omezení při výkonu práva v případě, kdyby mohl potenciálně překročit rámec daný zákonem a ohrozit nebo poškodit zákonem chráněný zájem, ale tím, že výkon svého práva omezí, k jeho ohrožení či poškození nedojde. V tomto případě nemůže být poskytnuta náhrada za omezení výkonu práva, když vlastníku právo výkonu vlastnického práva překračujícím rámec zákona nenáleží Průchová, I. a kol. autorů. Právo životního prostředí. 2. díl, Brno: MU, 1998, str Průchová, I., Chyba, J. Omezení vlastnického práva k pozemku z důvodu obecného zájmu. Brno: MU, 1998,str Pekárek, M. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy související. Komentované znění. Brno: MU, 2000, str
11 IV. 1. Obecné povinnosti vlastníka Obecnou povinností vlastníka pozemku je dle 68 zlepšovat podle svých možností stav dochovaného přírodního a krajinného prostředí za účelem zachování druhového bohatství přírody a udržení systému ekologické stability ( 68 odst. 1) a to při veškerém užívání pozemku, zvláště pak při hospodaření. Protože tato povinnost může být pro konkrétního vlastníka za dané situace nesplnitelná či splnitelná s velkými obtížemi, splní ji vlastník také uzavřením písemné dohody s orgány ochrany přírody či obce za účelem péče o pozemky z důvodů ochrany přírody a krajiny. Ale v případě, že tak vlastník neučiní ani k výzvě orgánu ochrany přírody, jsou orgány ochrany přírody oprávněny provádět samy či prostřednictvím jiného subjektu zásahy ke zlepšení přírodního a krajinného prostředí podle odst. 1, zejména pokud jde o ochranu zvláště chráněných částí přírody a významných krajinných prvků (odst. 3). Vlastníci a nájemci dotčených pozemků jsou povinni strpět provádění těchto zásahů a umožnit osobám, které je zajišťují, vstup na pozemky (dle 62), ale orgán ochrany přírody je povinen předem vyrozumět vlastníky či nájemce o rozsahu a době zásahu. Za případné škody vzniklé vlastníkům či nájemcům pozemků v souvislosti s těmito zásahy odpovídá orgán ochrany přírody, který zásahy nařídil. Tím není dotčena odpovědnost osob provádějících tyto zásahy. Nesplnění povinností stanovených v 68 není postihováno sankcemi, zřejmě z důvodu obecné povahy ustanovení. IV. 2. Systém ekologické stability V 4 obsažené základní povinnosti při obecné ochraně přírody uvozují druhou část zákona, ve které jsou zakotveny prostředky obecné ochrany přírody. Jedním s prostředků obecné ochrany přírody je v 4 odst. 1 systém ekologické stability a povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ je jeho ochrana. ZOPK ale nemá přímý prostředek k vynucení splnění této povinnosti ani sankci v podobě pokuty, děje se tak pomocí dalších nástrojů ochrany přírody. 11
12 Další povinností vlastníků nemovitostí (vedle obcí a státu) je podílet se ve veřejném zájmu na jeho vytváření. K zajištění podmínek pro vytváření systému ekologické stability se podle 59 odst. 1 v dohodě s vlastníkem pozemku uskuteční opatření, projekty a plány v podobě, v jaké stanoví MŽP ČR obecně závazným předpisem. Hlavním uskutečňovatelem opatření by měli být vlastníci, potažmo uživatelé pozemků. Obsah pojmu opatření a tedy konkrétní povinnosti vlastníků a uživatelů při realizaci opatření nalezneme v 6 prováděcí vyhlášky opatření k vytváření systému ekologické stability se rozumí návrh a realizace dílčích či jednoduchých doplnění systému ekologické stability, zejména místního, jež vzhledem k nenáročným technickým, ekonomickým, organizačním a majetkoprávním podmínkám nevyžaduje předchozí zpracování plánu či projektu pověřenými subjekty. Dohoda s vlastníkem pozemku je nutná i v případě postupu dle 59 odst. 2 vyžaduje-li totiž vytváření systému ekologické stability změnu v užívání pozemku a nesouhlasí-li s ní jeho vlastník, nabídne mu pozemkový úřad výměnu jeho pozemku za jiný ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě v jaké je původní pozemek, a to pokud možno v téže obci, ve které se nachází převážná část pozemku původního. Jak ale vyplývá s dikce zákona, který hovoří o nabídce výměny, musí vlastník pozemku s výměnou podle odst. 2 souhlasit, což do jisté míry komplikuje proces vytváření systému ekologické stability. 11 Dalším problémem je samotný mechanismus výměny pozemku dle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, který v praxi funguje spíše v případě pozemkových úprav. 12 IV. 3. Významné krajinné prvky V druhém odstavci 4 je upraven právní režim ochrany významných krajinných prvků a způsob jejich využívání. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením, jejich využíváním nesmí být narušena jejich obnova a ohrožena nebo oslabena jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologickostabilizační funkce (zákon podává i jejich demonstrativní výčet umisťování staveb, 11 Pekárek, M. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy související. Komentované znění. Brno: MU, 2000, str Miko, L., Borovičková, H. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, str
13 pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů), si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody, které vydá příslušný orgán ochrany přírody ve správním řízení jako individuální správní akt. Nejčastěji jimi budou především vlastníci nemovitostí, zejména pozemků, dotčených ochranou významných krajinných prvků, ale i další subjekty. Jak vyplývá ze zákonné definice pojmu v 3 odst. 1 písm. b), významnými krajinnými prvky jsou přímo ze zákona lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek postupem podle 6. Protože zákon řadí mezi významné krajinné prvky i les, podle odst. 3 je závazné stanovisko orgánu ochrany přírody z hlediska tohoto zákona nezbytné i ke schválení lesních hospodářských plánů, lesních hospodářských osnov, k odlesňování a zalesňování pozemků nad 0,5 ha, dále k výstavbě lesních cest, svážnic a lesních melioračních systémů, naopak jej nevyžadují pěstební a těžební zásahy v lesích prováděné v souladu s lesním hospodářským plánem a zásahy při nahodilé těžbě. Provádí-li fyzická osoba škodlivý zásah do významného krajinného prvku bez souhlasu orgánu ochrany přírody, může orgán ochrany přírody uložit pokutu ve výši do Kč 87 odst. 2 písm. f), dopustí-li se škodlivého zásahu do významného krajinného prvku bez souhlasu orgánu ochrany přírody právnická osoba nebo fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti, hrozí jí pokuta až do výše Kč 88 odst. 1 písm. i), ale v případě závažného poškození nebo zničení významného krajinného prvku může orgán ochrany přírody uložit fyzické osobě pokutu až do výše Kč a právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti až do výše Kč, hlavním kritériem rozlišení jednotlivých skutkových podstat je zde závažnost škodlivého následku. Judikatura Podle rozhodnutí NSS sp. zn. 22 Ca 121/ lze vydat závazné stanovisko orgánů ochrany přírody podle ustanovení 4 odst. 2 pouze před provedením zamýšleného 13
14 zásahu. NSS ve svém rozhodnutí uvedl, že tento nástroj nelze používat jako právní nástroj k dodatečné legalizaci neoprávněného zásahu do významného krajinného prvku. Povodí Odry a. s. jako investor stavby přikročilo k provádění udržovací práce na specifikovaném úseku řeky Ostravice, aniž si předtím opatřilo závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. O jeho vydání požádalo dva měsíce po provedení zásahu. IV. 4. Obecná ochrana rostlin a živočichů Obecná ochrana rostlin a živočichů dle 5 spočívá zejména v ochraně všech druhů rostlin a živočichů před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem. Činnosti, jenž vedou nebo by mohli způsobit negativní vlivy na druhy živočichů či rostlin, je orgán ochrany přírody oprávněn zakázat nebo omezit 5 odst. 1, což může orgán učinit ve formě nařízení obce 13 nebo případně, je-li adresátem konkrétní osoba, i individuálním správním aktem. 14 Z režimu obecné ochrany rostlin a živočichů jsou výslovně odstavcem druhým vyloučeny zásahy při hubení rostlin a živočichů upravené zvláštními předpisy (např. zákon o myslivosti), ochrana dle odst. 1 se též nevztahuje na ohrožené nebo vzácné druhy živočichů a rostlin chráněné podle 48 až 50 ZOPK. Dle odst. 3 jsou vlastníci nemovitostí a další fyzické a právnické osoby omezeni i při provádění zemědělských, lesnických a stavebních prací, při vodohospodářských úpravách, v dopravě a energetice. Subjekty musí postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlin, zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky. Neučiní-li tak, orgán ochrany přírody uloží zajištění či použití takovýchto prostředků. Nesplní-li subjekty uloženou povinnost a nepostupují tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlin a živočichů hrozí fyzickým osobám pokuta až do výše Kč 87 odst. 3 písm. g) a právnickým osobám nebo fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti až do výše Kč 88 odst. 2 písm. i). 13 Viz. 77 odst. 1: Obce s rozšířenou působností mohou vydávat pro svůj správní obvod, nejde-li o národní park, chráněnou krajinnou oblast nebo jejich ochranné pásmo, nařízení podle 5 odst. 1 k omezení nebo zákazu rušivé činnosti. 14 Pekárek, M. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy související. Komentované znění. Brno: MU, 2000, str
15 IV. 5. Obecná ochrana dřevin V 7 je upravena obecná ochrana dřevin a jak vyplývá z 7 odst. 1, podle těchto ustanovení jsou chráněny dřeviny, na které se nevztahuje ochrana přísnější (např. dle 46 a 48 ZOPK) nebo ochrana podle zvláštních předpisů (např. lesní zákon), tedy dřeviny rostoucí mimo les ve smyslu definice v 3 odst. 1 písm. g) ZOPK. Důležité je také to, že trvalé porosty, za které považujeme i dřeviny, jsou součástí pozemku a dřeviny jsou tedy vlastnictvím vlastníka pozemku. 15 Obecnou povinností nejen vlastníků nemovitostí je chránit dřeviny před poškozováním a ničením - 7 odst. 1, prováděcí vyhláška v 8 odst. 1 toto ustanovení blíže definuje poškozování a ničení dřevin rostoucích mimo les je nedovolený zásah, který způsobí podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření. V odst. 2 zákona je zvláště zdůrazněna povinnost vlastníka pečovat o tyto dřeviny jejich ošetřováním a udržováním, což není orgánem ochrany přírody přímo vynutitelné, ale orgán ochrany přírody má možnost uložit vlastníkům (v podobě správního rozhodnutí) provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin, jestliže to bude nutné při výskytu nákazy dřevin epidemickými či jinými jejich vážnými chorobami. Naopak vlastník nemovitosti nemůže, až na výjimky stanovené zákonem, kácet dřeviny bez povolení orgánu ochrany přírody. Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, které lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin 8 odst. 1. Povolení orgánu ochrany přírody dle odst. 2 není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, tedy za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, z důvodů zdravotních nebo při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů. 16 Orgán ochrany přírody může kácení pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin nebo rozsahu zvláštního oprávnění. Dle odst. 3 také není povolení třeba ke kácení dřevin na pozemcích, které jsou ve vlastnictví fyzických osob, jestliže pozemky užívají a jde-li o stromy se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou (úprava v 8 odst. 2 prováděcí vyhlášky) a v případě tzv. havarijního 15 Pekárek, M. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy související. Komentované znění. Brno: MU, 2000, str Např. výkon oprávnění správce vodního toku dle 49 odst. 1, pís b) zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon správci vodních toků jsou oprávněni z důvodu péče o koryta vodního toku a v součinnosti s vlastníky pozemků odstraňovat nebo nově vysazovat stromy a keře na pozemcích při něm. 15
16 kácení, tj. je-li stavem dřevin zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu odst. 4. Podrobnosti ochrany dřevin a podmínek povolování jejich kácení (např. obsah žádosti o povolení) jsou stanoveny v 8 prováděcí vyhlášky. Orgán ochrany přírody může podle 9 uložit žadateli (vlastník pozemku nebo nájemce s jeho souhlasem) jako součást rozhodnutí o povolení kácení dřevin přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však po dobu pěti let. Náhradní výsadbu lze uložit na pozemcích, které jsou ve vlastnictví žadatele, nejsou-li, lze provést náhradní výsadbu jen s předchozím souhlasem jejich vlastníka. Obce pro tento účel vedou přehled pozemků vhodných pro náhradní výsadbu ve svém územním obvodu po předběžném projednání s jejich vlastníkem. Odst. 3 pak upravuje odvody pro případ, že orgán ochrany přírody neuloží provedení náhradní výsadby ten, kdo kácí dřeviny z důvodů výstavby a s povolením orgánu ochrany přírody, je povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce a ten, kdo kácel dřeviny protiprávně, je povinen zaplatit odvod do Státního fondu životního prostředí ČR. Odvody za protiprávní kácení do Státního fondu životního prostředí ČR jsou ale v praxi neaplikovatelné ZOPK neobsahuje úpravu výše odvodů, podmínek pro jejich ukládání i případného prominutí a odkazuje v poslední větě odst. 3 na zvláštní zákon, který ale nebyl dosud vydán a nelze jej suplovat například obecně závaznými vyhláškami, protože povinnost odvodu do Státního fondu životního prostředí ČR lze uložit pouze formou zákona. 17 Bohužel, odvody podle 9 odst. 3 nejsou jediným problémem obecné ochrany dřevin. Za účinnosti ustanoveních ZOPK o obecné ochraně dřevin došlo ke značnému nárůstu počtu případů poškozených a pokácených dřevin bez povolení nebo na základě chybně vydaných povolení. Příčinnou toho stavu může být několik faktorů. Povolování kácení dřevin, oprávnění k pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin atd. mají (s výjimkou území národních parků) v kompetenci obecní úřady ( 76 odst. 1 písm. a) a tyto úřady často nedodržují zákonný postup při vyřizování žádostí, akceptují neúplná či nepravdivá podání a v mnoha případech je značně problematická vazba na místní poměry 17 Miko, L., Borovičková, H. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, str
17 a diskutabilní nestrannost těchto úřadů při rozhodování o povoleních pro obecní pozemky. Důkazem je rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, kde soud rozhodl, že v případě kácení dřevin na pozemcích města jsou pracovníci městského úřadu vyloučeni z rozhodování o povolení. 18 Problematická je i nízká účinnost sankcí, které dostatečně nemotivují subjekty k dodržování zákona. 19 Nesplnění povinnosti při obecné ochraně dřevin je dle zákona o ochraně přírody a krajiny sankcionováno pokutami. Dopustí-li se fyzická osoba přestupku tím, že poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinu rostoucí mimo les, orgán ochrany přírody uloží této osobě pokutu ve výši do Kč 87 odst. 2 písm. e), pokácí-li fyzická osoba bez povolení nebo závažně poškodí skupinu dřevin rostoucích mimo les, hrozí jí pokuta až do výše Kč 87 odst. 3 písm. d). Pokutu až do výše Kč uloží orgán ochrany přírody fyzické osobě, nesplní-li ohlašovací povinnost určenou tímto zákonem 87 odst. 1 písm. e). Dopustí-li se právnická osoba nebo fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti protiprávního jednání tím, že poškodí nebo zničí bez povolení dřevinu nebo skupinu dřevin rostoucích mimo les ( 88 odst. 1 písm. c) nebo tím, že nesplní ohlašovací povinnost podle tohoto zákona nebo nesplní povinnosti náhradní výsadby podle 9 ( 88 odst. 1 písm. h), uloží orgán ochrany přírody této osobě pokutu až do výše Kč 88 odst. 1. Judikatura Vrchní soud v Praze zamítl žalobu obce, která žalovala Ministerstvo životního prostředí, protože jí byla Českou inspekcí životního prostředí (dále jen ČIŽP) uložena pokuta podle 88 odst. 1 písm. c), za porušení ustanovení 7 odst. 1. Obec v období vegetačního klidu poškodila radikálním ořezem 180! vzrostlých lip tvořících aleje u komunikací v zastavěném území obce a argumentovala tím, že v dané věci nebylo možno aplikovat ustanovení 88 odst. 1, písm. c), protože obec se provedením ořezu stromů nedopustila protiprávního jednání při výkonu své podnikatelské činnosti. Soud ale uvedl, že sankční odpovědnost podle ustanovení 88 odst. 1 a 2 lze vyvodit proti každé 18 Sp. zn. 30 Ca 69/ Jelínková, J. Některé příčiny nízké účinnosti práva v ochraně dřevin... In Aktuální otázky práva životního prostředí, Brno : MU, 2005, str. 123 a násl. 17
18 právnické osobě, která se dopustí protiprávního jednání na úseku ochrany přírody a krajiny, tedy i proti obci, a to bez ohledu na skutečnost, zda k protiprávnímu jednání právnické osoby došlo při výkonu podnikatelské činnosti či nikoli sp. zn. 7 A 38/97. Další rozhodnutí se též týká odpovědnosti za sankce. NSS v rozhodnutí sp. zn. 7 A 156/ potvrdil, že pokutu podle 88 odst. 1 písm. c) lze uložit jen té osobě, u níž bude spolehlivě prokázáno, že se dopustila protiprávního jednání tím, že poškodila nebo zničila bez povolení dřevinu nebo skupinu dřevin. Pokud správní orgány neodstranily pochybnosti ohledně určení sankčně odpovědného subjektu, nelze pokutu bez dalšího uložit jen jednomu ze subjektů přicházejícímu v úvahu. Jednalo se o spor mezi akciovou společností a Ministerstvem životního prostředí o uložení pokuty, která byla uložena rozhodnutím ČIŽP dotyčné akciové společnosti za protiprávního jednání podle 88 odst. 1 písm. c), když byly při stavbě podzemních garáží poškozeny kořenové systémy tří vzrostlých stromů. IV. 6. Ochrana a využití jeskyní Nutnost obecné ochrany jeskyní vyplývá z jejich významu a to nejen pro vědce zkoumající unikátní přírodní jevy či památky lidské činnosti, ale i významem pro kulturu a v neposlední řadě pro turistiku. Dalším důvodem obecné ochrany jeskyní je ten, že dle obecné ochrany jsou chráněné i jeskyně nacházející se mimo zvláště chráněná území a nebo u kterých je teprve předvídán jejich výskyt. 20 Omezení vlastníků nemovitostí v souvislosti s jeskyněmi je spojeno s faktem, že ač novelou zákonem č. 218/2004 Sb. byly jeskyně vyloučeny jako předmět vlastnictví a nejsou součástí pozemku ( 61 odst. 3), vlastnictví pozemků souvisejících s jeskyněmi zákonem vyloučeno není, což je patrné i z 61 odst. 1, kde je formulována povinnost vlastníků pozemků souvisejících s jeskyněmi přednostně nabídnout tyto pozemky v případě jejich zamýšleného prodeje ke koupi orgánu ochrany přírody. Pozemky souvisejícími rozumíme pozemky, které se nacházejí nad jeskyněmi nebo se na nich nacházejí povrchové přírodní jevy, které s jeskyněmi souvisejí (například krasové závrty, škrapy, ponory a vývěry krasových vod). 21 A protože předmětem obecné ochrany přírody 20 Miko, L., Borovičková, H. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, str Miko, L., Borovičková, H. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, str. 261 a 10 odst. 4 18
19 jsou dle 10 jeskyně definované v odst.1, ale stejně tak podle 10 odst. 4 jsou předmětem ochrany výslovně i přírodní jevy na povrchu s jeskyněmi související, je možné, že vlastnické právo vlastníků pozemků, na nichž se přírodní jevy na povrchu s jeskyněmi související vyskytují, může být v souvislosti s nimi omezeno. Povinností všech subjektů je dodržovat zákaz ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně a přírodní jevy na povrchu s jeskyněmi související nebo jinak měnit jejich dochovaný stav. Výjimku z tohoto zákazu může udělit orgán ochrany přírody pouze v případech, kdy je to v zájmu ochrany jeskyně nebo kdy jiný veřejný zájem chráněný tímto nebo jiným zákonem výrazně převažuje nad zájmem na ochraně jeskyní 10 odst. 2. V odst. 3 je omezen a vázán na povolení orgánu ochrany přírody i průzkum nebo výzkum jeskyně a přírodních jevů na povrchu s jeskyněmi souvisejících, povolení nepotřebují osoby pověřené orgánem ochrany přírody k provádění monitoringu nebo inventarizace, dále osoby při výkonu státní správy, policie, osoby při plnění úkolů obrany státu a osoby při zajišťování veterinární péče, záchranných služeb nebo správy vodních toků. V odst. 5 byla uložena povinnost osobě oprávněné k dobývání nebo osobě provádějící geologické práce bezodkladně oznámit orgánu ochrany přírody zjištění jeskyně při dobývání nerostných surovin nebo při provádění geologických prací 10 odst. 5. Osoba oprávněná k dobývání je též povinna po nezbytně nutnou dobu, pokud nebude ohrožena bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zastavit dobývací činnosti, které by mohly poškodit zjištěnou jeskyni a na své náklady zajistit dokumentaci jeskyně, která bude sloužit po jejím zničení jako zdroj informací hlavně pro vědecké účely. Dokumentaci předá orgánu ochrany přírody, obsah a rozsah dokumentace stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Fyzické osobě, která poškozuje nebo ničí jeskyni nebo její součást, nebo porušuje jiné povinnosti stanovené k ochraně jeskyní podle 10, může být uložena pokuta ve výši do Kč ( 87 odst. 2 písm. g), právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti pokutu až do výše Kč ( 88 odst. 1 písm. l). 19
20 IV. 7. Ochrana paleontologických nálezů Paleontologický nález je při zkoumání naší minulosti neocenitelným zdrojem informací a zákon potřebu jejich ochrany vtělil do 11, včetně ochrany pozemku, na kterém byl paleontologický nález učiněn, čímž vznikají omezení vlastníkům pozemků při jeho nálezu. Každá osoba, která učiní paleontologický nález, který sama rozpozná, je povinna zajistit jeho ochranu před zničením, poškozením nebo odcizením a opatřit jej údaji o nálezových okolnostech, zejména místě nálezu. Dále je povinna na písemné vyzvání orgánu ochrany přírody sdělit údaje o učiněném nálezu a umožnit přístup a dokumentaci tohoto nálezu osobám pověřeným orgánem ochrany přírody - 11 odst. 1. Vlastník pozemku, na němž byl paleontologický nález učiněn, nebo osoba vykonávající činnosti, při které k nálezu došlo, má povinnost umožnit na žádost orgánu ochrany přírody osobám tímto orgánem pověřeným provedení záchranného paleontologického výzkumu a po dobu jeho konání, nejdéle však po dobu osmi dnů od ohlášení nálezu, nedohodnou-li se strany jinak, zdržet se na místě nálezu činnosti, která by mohla vést k jeho zničení nebo poškození. Po ukončení záchranného paleontologického výzkumu musí být osobám pověřeným orgánem ochrany přírody umožněno provádět odborný paleontologický dohled nad dalšími pracemi. V ustanoveních 11 citelně chybí jasné stanovení povinnosti každého ohlásit paleontologický nález v případě jeho rozpoznání, zvláště když je na ohlášení vázán další postup, zákonem je zřejmě brána jako samozřejmost. V případě pochybností lze chybějící povinnost suplovat, je-li nálezcem stavebník, ustanoveními stavebního zákona, kde je povinnost ohlásit nález dotčeným orgánům stanovena. Nálezem dle stavebního zákona se rozumí nález kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody nebo archeologickým nálezům a dotčenými orgány jsou stavební úřad, orgán státní památkové péče nebo orgán ochrany přírody. 22 Nesplní-li fyzická osoba některou z povinností k paleontologickému nálezu podle 11 odst. 1, uloží jí orgán ochrany přírody pokutu až do výše Kč 87 odst. 1 písm. i), právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti může být 22 Viz. 176 z. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) 20
21 uložena pokuta až do výše Kč 88 odst. 1 písm. m). Pokud ale právnická osoba nebo fyzická osoba při výkonu podnikatelské činnosti nezajistí ochranu paleontologického nálezu před zničením, poškozením nebo odcizením, může orgán ochrany přírody uložit pokutu až do výše Kč 88 odst. 2 písm. l). Při ukládání pokut fyzickým osobám za přestupky dle 87 může působit obtíže posuzování subjektivnosti při ukládání povinností, viz. formulace 11 odst. 1 věta první: Kdo učiní paleontologický nález, který sám rozpozná, je povinen, orgán rozhodující o přestupku zde musí zkoumat, zda byl nálezce byl schopen rozpoznat paleontologický nález a je tak právně odpovědný za přestupek. 23 IV. 8. Ochrana krajinného rázu a přírodní park Krajinný ráz je zákonem v 12 definován jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti a jako takový je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině 12 odst. 1. Z tohoto důvodu je k umisťování a povolování staveb, jakož i k jiných činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody 12 odst. 2. V poslední větě tohoto odstavce je pak dáno zmocnění k vydání obecně závazného právního předpisu (prováděcí vyhlášky) ke stanovení podrobností ochrany krajinného rázu, ministerstvo životního prostředí však dosud prováděcí předpis nevydalo, což do určité míry omezuje využitelnost ochrany krajinného rázu v praxi, zejména v řízení dle stavebního zákona (umisťování a povolování staveb). Omezení vlastníků nemovitostí může též nastat, zřídí-li orgán ochrany přírody dle 12 odst. 3 obecně závazným právním předpisem přírodní park, kde může stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Přírodní park tak chrání krajinný ráz s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí zákona (zvláště chráněná území). 23 Pekárek, M. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy související. Komentované znění. Brno: MU, 2000, str
22 úřadu. 24 Nesplní-li fyzická osoba povinnosti při ochraně krajinného rázu podle 12 odst. 2 Odst. 4 reaguje na úpravu ve stavebním zákoně, je-li totiž územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání pro zastavěné území a zastavitelné plochy a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody, krajinný ráz se pro ně neposuzuje, posuzování je v kompetenci stavebního a tím naruší krajinný ráz, hrozí jí pokuta ve výši do Kč 87 odst. 2 písm. h)., právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti při narušení krajinného rázu nesplněním povinností podle 12 odst. 2 hrozí pokuta až do výše Kč. Nevydání obecně závazného právního předpisu ke stanovení podrobností ochrany krajinného rázu nemá vliv na odpovědnost za nesplnění povinnosti dle 12 odst Judikatura Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 2 As 35/ potvrdilo, že zájem na hospodářském přínosu podle 1 ZOPK nemůže vyvážit zájem na ochraně před rušivým zásahem do krajinného rázu a posuzování ekonomických přínosů tak není v řízení podle 12 odst. 2 rovnocennou otázkou ve vztahu k vlastnímu zkoumání možnosti snížení či ovlivnění krajinného rázu a není ani jeho obligatorní součástí. V tomto případě šlo o vydání závazného stanoviska k umístění stavby dvou větrných elektráren (obec Jedlová) podle 12 odst. 2. IV. 9. Přechodně chráněné plochy Vyhlášení území za přechodně chráněnou plochu je dle systematiky ZOPK nástroj obecné ochrany přírody, ale vzhledem k tomu, že poskytuje přísnější režim ochrany přírody územím doposud chráněným pouze obecně, svou povahou přesahuje do režimu zvláštní ochrany přírody. 26 Zákon v 13 poskytuje nástroj, kterým lze vyhlásit území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo 24 Viz. 43 odst. 1 a 61 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 25 Viz. Rozhodnutí NSS sp. zn. 6 As 6/ Pekárek, M. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy související. Komentované znění. Brno: MU, 2000, str
23 plochu. 27 Vznikne-li vlastníku nebo nájemci pozemku v důsledku vyhlášení přechodně paleontologických nálezů za přechodně chráněnou plochu. Z těchto nebo jiných vážných důvodů, zejména vědeckých, studijních či informačních, může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit dané území za přechodně chráněnou plochu, přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období, například dobu hnízdění. V rozhodnutí orgánu ochrany přírody o jejím vyhlášení, které má povahu správního rozhodnutí, se omezí takové využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení vývoje předmětu ochrany. Omezení dle 13 vážou pouze vlastníky, nájemce pozemků a jejich právní nástupce, kteří jsou účastníci správního řízení o vyhlášení území za přechodně chráněnou chráněné plochy a jejích ochranných podmínek újma nikoliv nepatrná, přísluší mu na jeho žádost finanční náhrada od orgánu ochrany přírody, který přechodně chráněnou plochu vyhlásil. Orgán ochrany přírody při rozhodování o výši finanční náhrady může požadovat doložení žádosti doklady či údaji o výnosu pozemku. Porušování podmínek stanovených 13 k ochraně přechodně chráněných ploch fyzickou osobou je zákonem trestáno uložením pokuty až do výše Kč 87 odst. 3 písm. k), právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti může být ve stejném případě uložena pokutu až do výše Kč 88 odst. 1 písm. j). 27 Miko, L., Borovičková, H. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, str. 132 a 73 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád 23
24 V. OMEZENÍ NA ZÁKLADĚ ZVLÁŠTNÍ OCHRANY PŘÍRODY Omezení vlastníků nemovitostí na základě zvláštní ochrany přírody a krajiny (část třetí a pátá ZOPK) jsou omezení plynoucí z ochrany zvláště chráněných území, památných stromů a ze zvláštní ochrany rostlin, živočichů a nerostů. V úpravě zvláštní ochrany přírody je patrný zvýšený obecný (veřejný) zájem na ochraně těchto součástí přírody a krajiny. Zvláštní ochranu přírody lze rozdělit na zvláštní ochranu územní, do které spadají kategorie zvláště chráněných území a druhovou, do které lze zařadit zvláštní ochranu rostlin, živočichů, nerostů a památných stromů. V. 1. Zvláštní ochrana přírody územní Jeden z pomyslných pilířů ochrany přírody a krajiny tvoří zvláště chráněná území, která ZOPK v 14 odst. 1 charakterizuje jako území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná. Tato území lze je vyhlásit za zvláště chráněná, přitom se stanoví podmínky jejich ochrany a podle povahy chráněného území a dalších aspektů se zvolí jedna ze šesti kategorií zvláště chráněných území. Kategoriemi zvláště chráněných území jsou národní parky (dále jen NP), chráněné krajinné oblasti (dále jen CHKO), národní přírodní rezervace (dále jen NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (dále jen NPP) a přírodní památky (dále jen PP) 14 odst. 2. Kategorie zvláště chráněných území se dají dle kritéria rozlohy rozdělit na velkoplošná (NP a CHKO) a maloplošná (rezervace a památky). Toto dělení sice nevyplývá ze zákona, ale má kromě významu pro teorii i praktické důsledky, jež se projevují tím, že velkoplošná zvláště chráněná území (na rozdíl od maloplošných) jsou z praktických důvodů členěna na zóny z různým stupněm ochrany. 28 Do této kapitoly jsou také zařazena ustanovení 37 o ochranných pásmech zvláště chráněných území a ustanovení 40 o omezeních při postupu vyhlašování zvláště chráněných území a vymezování zón národních parků a chráněných krajinných oblastí, ze kterých také plynou vlastníkům nemovitostí omezení jejich práv. 28 Miko, L., Borovičková, H. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007, str a ZOPK - 17 (zóny NP) a 27 (zóny CHKO) 24
25 V Sankce ve vztahu k zvláště chráněným územím Důležitosti zvláštní ochrany přírody odpovídá i množství skutkových podstat přestupků a jiných správních deliktů obsažených v ZOPK, které se týkají ochrany zvláště chráněných území. Za tato protiprávní jednání jsou orgány ochrany přírody ukládány pokuty, pokud svým charakterem (závažností a společenskou nebezpečností) nepodléhají trestněprávnímu stíhání. V a. Pokuty fyzickým osobám Orgán ochrany přírody uloží dle 87 odst. 1 pokutu až do výše Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že nedovoleně mění či ruší dochovaný stav přírody ve zvláště chráněném území nebo nedovoleně mění dochovaný stav památného stromu (písm. a), vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu určeném k zabezpečení (písm. f) nebo nedodržuje omezení nebo zákaz vstupu vyhlášený podle 64 (písm. h). Pokutu ve výši do Kč uloží dle 87 odst. 2 orgán ochrany přírody fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že zničí součást přírody ve zvláště chráněném území nebo zničí zařízení určená k ochraně, označení a vybavení zvláště chráněného území (písm. a), ohrožuje nad nezbytnou míru zvláště chráněné části přírody při zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelům a při hygienických opatřeních (písm. d) nebo porušuje ustanovení návštěvního řádu národního parku vydaného podle 19 (písm. i). Pokutu až do výše Kč uloží dle 87 odst. 3 orgán ochrany přírody fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že poškodí nebo zničí památný strom nebo zvláště chráněné území či jeho část (písm. a), neuvede poškozenou část přírody chráněnou dle tohoto zákona do původního stavu nebo nesplní opatření k nápravě tohoto stavu podle 86 či přiměřená náhradní opatření podle 67 odst. 4 (písm. e), nedodržuje omezení či zákaz činnosti vyslovený podle 66 (písm. h), neplní podmínky výjimky udělené podle 43 a 56 nebo podmínky souhlasu podle 44 a 57 (písm. l), vykonává ve zvláště chráněném území, označeném smluvně chráněném území, evropsky významné 25
Právní režim ochrany přírody a krajiny. JUDr. Jana Tkáčiková, PhD.
Právní režim ochrany přírody a krajiny JUDr. Jana Tkáčiková, PhD. Cíl právní úpravy Zajištění péče o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické
VíceZáklady arboristiky. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.
Základy arboristiky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Zákon č. 114/1992 Sb. ve znění předpisů následujících Vyhláška MŽP 395/1992
VíceLegislativa péče o dřeviny rostoucí mimo les
Legislativa péče o dřeviny rostoucí mimo les Základní předpisy Zákon č. 114/1992 Sb. ve znění předpisů následujících Vyhláška MŽP 395/1992 Sb. Metodika AOPK oceňování dřevin dřevin rostoucích mimo les
VíceObecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její
Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.
VíceObecná ochrana přírody a krajiny. Přednáška KGG/UOZP
Obecná ochrana přírody a krajiny Přednáška KGG/UOZP obecnou ochranu krajiny, (územní systém ekologické stability, významný krajinný prvek, krajinný ráz a přírodní park a přechodně chráněnou plochu, obecnou
VíceOchrana stromů a zeleně ve městech a obcích
Ochrana stromů a zeleně ve městech a obcích 27. listopadu 2008 Restaurace Mánes Praha Právní úprava ochrany dřevin a novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny Ing. Pavel Chotěbor odbor péče o krajinu
VíceProblematika údržby zeleně ve městech a obcích Královéhradeckého kraje
Problematika údržby zeleně ve městech a obcích Královéhradeckého kraje Legislativní aspekty RNDr. Miroslav Krejzlík Ing. Miloš Čejka Ochrana dřevin vzajištěna zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
VíceZákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření
VíceZákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část
Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. 3 odst. 1) b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k
VíceOchrana přírody. Základní pojmy Nástroje právní regulace na ochranu přírody Výkon státní správy v oblasti ochrany přírody
4. prosince 2014, Brno Připravil: Pavel Mach Ochrana přírody Základní pojmy Nástroje právní regulace na ochranu přírody Výkon státní správy v oblasti ochrany přírody Ochrana přírody strana 2 Úvod Teoretický
VíceChráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková
Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické
VíceOBSAH. ZÁKON č. 114/1992 Sb., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY... 1
OBSAH Zkratky právních předpisů........................................ XI Seznam předpisů citovaných v komentáři.......................... XIV Předmluva...................................................
VíceSBIÂRKA ZAÂ KONUÊ. RocÏnõÂk 2004 CÏ ESKAÂ REPUBLIKA. CÏ aâstka 155 RozeslaÂna dne 11. srpna 2004 Cena KcÏ 48,± OBSAH:
RocÏnõÂk 2004 SBIÂRKA ZAÂ KONUÊ CÏ ESKAÂ REPUBLIKA CÏ aâstka 155 RozeslaÂna dne 11. srpna 2004 Cena KcÏ 48,± OBSAH: 460. UÂ plneâ zneïnõâ zaâkona cï. 114/1992 Sb., o ochraneï prïõârody a krajiny, jak vyplyâvaâ
VícePrávní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie
Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana
VíceLIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 5.1.101 NÁRODNÍ PARK. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu
Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 5.1.101 NÁRODNÍ PARK
VíceKrajina, příroda a její ochrana. Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)!
Krajina, příroda a její ochrana Zákonné způsoby ochrany druhů i ploch ze zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb.)! Co umožňuje chránit a jaký zákon? Ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona
VícePLATNÉ ZNĚNÍ. části zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:
PLATNÉ ZNĚNÍ části zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn: ZÁKON ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny Česká národní
VíceŠkolící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3.
Tento projekt je realizován v rámci Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. 2012 Tento projekt je realizován v rámci
VíceOchrana cenných krajinných prvků, které nedosahují úrovně nezbytné ochrany formou kategorie zvláště chráněných území.
Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 602 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 5.2.101 VÝZNAMNÝ
VíceOchrana cenných krajinných prvků, které nedosahují úrovně nezbytné ochrany formou kategorie zvláště chráněných území.
Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 5.2.101 VÝZNAMNÝ
VíceAktuální změny v právní úpravě ochrany přírody a krajiny
Aktuální změny v právní úpravě ochrany přírody a krajiny 6. listopadu 2018 Ministerstvo životního prostředí Prameny právní úpravy Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceSpráva dokumentů OP. Přednáška KGG/UOZP
Správa dokumentů OP Přednáška KGG/UOZP Ze zákona č. 114 Sb. Ústřední sbírku listin ochrany přírody (USOP) vede z pověření Agentura ochrany přírody a krajiny ČR www.nature.cz, www.drusop.cz Podrobnosti
VíceAktuální právní otázky kácení dřevin rostoucích mimo les
Aktuální právní otázky kácení dřevin rostoucích mimo les Konference Dřeviny mimo les III Žďár nad Sázavou 19. září 2018 Prameny právní úpravy zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
VíceKácení dřevin rostoucích mimo les
Kácení dřevin rostoucích mimo les 1. Identifikační číslo 2. Kód 3. Pojmenování (název) životní situace Kácení dřevin rostoucích mimo les dle 8 zákona o ochraně přírody a krajiny. 4. Základní informace
VíceOBECNÁ OCHRANA PŘÍŘORY A KRAJINY ČR
OBECNÁ OCHRANA PŘÍŘORY A KRAJINY ČR Ochranu přírody a krajiny České republiky upravuje primárně zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Ochranou přírody a krajiny
VíceKdo žádá: vlastník pozemku, nebo nájemce či osoba oprávněná z jiného uživatelského vztahu na základě písemného souhlasu vlastníka.
Ochrana přírody a krajiny Ing. Hana Malá - kancelář č. 102, tel. č. +420 481 366 152 h.mala@mu.turnov.cz Kácení dřevin rostoucích mimo les Právní předpis: zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
VíceČeské vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Katedra urbanismu a územního plánování (K127), http://www.uzemi.eu Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství (K143), http://storm.fsv.cvut.cz/
VíceArboristika Legislativní rámec Základy arboristiky
Arboristika Legislativní rámec Základy arboristiky Arboristika Předmět zájmu Dřeviny rostoucí mimo les Prostředí měst Funkce zeleně Legislativní rámec arboristiky Všeobecná a zvláštní ochrana stromů Vlastnictví
VíceLIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ NÁRODNÍ PARK. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu
Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 602 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 5.1.101 NÁRODNÍ PARK
VíceČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení. Účel zákona
114/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny Změna: 347/1992 Sb. Změna: 289/1995 Sb. Změna: 3/1997 Sb. Změna: 16/1997 Sb. Změna: 123/1998 Sb. Změna: 161/1999
VíceSTÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY
STÁTNÍ SPRÁVA V OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jsou v 75 uvedeny orgány ochrany přírody, kterými jsou obecní úřady, pověřené obecní úřady, obecní úřady
VíceHistorie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP
Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)
VíceOchrana přírody a krajiny v ČR. Přednáška NOK
Ochrana přírody a krajiny v ČR Přednáška NOK Vývoj 1838 první rezervace 1933 soupis za území Československa 1956 první zákon 1990-1992 zřízení ministerstva ŽP a moderní zákon o ochraně přírody a krajiny
VíceČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. Účel zákona
114/1992 Sb. ZÁKON o ochraně přírody a krajiny ve znění zák. opat. před. ČNR č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb.,
VíceLIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu. Právní předpisy
Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA
VíceVlastnické právo a ochrana přírody
Legislativa ochrany přírody v ČR a EU Vlastnické právo a ochrana přírody Přednáška č.11 22.11.2013 ZF JU České Budějovice Katedra BOZO Doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D. Vlastnické právo a ochrana přírody
VíceLesnicko-typologické základy ochrany lesa
Lesnicko-typologické základy ochrany lesa Otakar Holuša Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno LESNICKÁ TYPOLOGIE A OCHRANA PŘÍRODY Ing. Kateřina Holušová, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován
VíceV Y H L Á Š K A č. 13/1997. o zřízení přírodní památky RÁJECKÁ TŮŇ
V Y H L Á Š K A č. 13/1997 o zřízení přírodní památky RÁJECKÁ TŮŇ Rada města Brna se usnesla na své R2/lO6 schůzi konané dne 27. 3. 1997 vydat podle ustanovení 36 a násl., 76 odst. 4 a 77 odst. 3 z. ČNR
Více114/1992 Sb. ZÁKON České národní rady
Systém ASPI - stav k 23.8.2009 do částky 79/2009 Sb. a 29/2009 Sb.m.s. Obsah a text 114/1992 Sb. - poslední stav textu nabývá účinnost až od 1. 7.2010 Změna: 347/1992 Sb. Změna: 289/1995 Sb. Změna: 3/1997
Více114/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ČÁST PRVNÍ. Úvodní ustanovení
114/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny Změna: 347/1992 Sb., 289/1995 Sb., 3/1997 Sb., 16/1997 Sb., 123/1998 Sb., 161/1999 Sb., 238/1999 Sb., 132/2000 Sb.,
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:
VíceVyužití právních nástrojů k ochraně dřevin v aplikační praxi
Využití právních nástrojů k ochraně dřevin v aplikační praxi Osnova příspěvku na semináři Ochrana stromů a zeleně ve městech a obcích pořádá Arnika dne 27. 11. 2008 Autorka: Jitka Jelínková, právní odbor
VícePříloha: Kompetence dle zákona č. 114/1992 Sb. (Zákon o ochraně přírody a krajiny)
Příloha: Kompetence dle (Zákon o ochraně přírody a krajiny) Příloha: Kompetence dle (Zákon o ochraně přírody a krajiny) ve znění 349/2009 a 381/2009 s účinností od 2.1.2010 Studie obnovy, péče a využití
VíceZákon č.: 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny
Zákon č.: 114/1992 Sb. Název: Oblast ŽP oblasti úpravy: o ochraně přírody a krajiny 05 Ochrana přírody STÁTNÍ SPRÁVA.; SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ.; SPRÁVNÍ PŘESTUPKY. SPRÁVNÍ DELIKTY.; SPRÁVA VE VĚCECH OBRANY REPUBLIKY.;
Více2.1. Legislativní předpoklady (obecně)
2.1. Legislativní předpoklady (obecně) Jako rozhodující podklady z hlediska územního plánování k posouzení vhodnosti realizace VE v daném území je nutno chápat jednak schválené Zásady územního rozvoje
VíceNa území první zóny národního parku je dále mimo jiné zakázáno:
5.1.101 NÁRODNÍ PARK Národní parky jako rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichţ značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichţ rostliny,
VíceVyznačení změn v zákonech, které jsou novelizovány v rámci návrhu zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů
Vyznačení změn v zákonech, které jsou novelizovány v rámci návrhu zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů ZMĚNA ZÁKONA O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY (v návrhu část
VíceNávrh novelizovaného znění zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Staré Splavy 16.6.
Návrh novelizovaného znění zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů Staré Splavy 16.6.2015 1 Důvody zpracování novely PŮDA JE OHROŽENÝ PŘÍRODNÍ ZDROJ NÍZKÁ
VíceIV. Úplné znění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, se zapracovanými změnami podle návrhu novely
IV. Úplné znění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, se zapracovanými změnami podle návrhu novely Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ
VíceCITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora
CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla
Více114/1992 Sb. ZÁKON České národní rady. ze dne 19. února 1992. o ochraně přírody a krajiny
Strana 1 Změna: 347/1992 Sb. Změna: 289/1995 Sb. Změna: 3/1997 Sb. Změna: 16/1997 Sb. Změna: 123/1998 Sb. Změna: 161/1999 Sb., 238/1999 Sb. Změna: 132/2000 Sb. Změna: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb. Změna: 168/2004
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2002 IV. volební období
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2002 IV. volební období 74 návrh zastupitelstva Moravskoslezského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
VíceČeská národní rada se usnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ. 1 Účel zákona. 2 Ochrana přírody a krajiny
ZÁKON 114/1992 Sb. České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny částka 28 Sbírky zákonů ročník 1992 rozeslána 25. března 1992 (účinnost 1. června 1992) Česká národní rada se usnesla
Víceč. 114/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny
č. 114/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny Ve znění: Předpis č. K datu Poznámka 347/1992 Sb. (k 30.6.1992) mění 76 odst. 5 289/1995 Sb. (k 1.1.1996) mění,
VíceLIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ KULTURNÍ PAMÁTKA. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu. Právní předpisy
Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 602 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA
Více114/1992 Sb. ZÁKON. České národní rady
114/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny Změna: 347/1992 Sb. Změna: 289/1995 Sb. Změna: 3/1997 Sb. Změna: 16/1997 Sb. Změna: 123/1998 Sb. Změna: 161/1999
VícePoznámka: V tomto aktualizovaném znění jsou zapracovány dvě novely se stejným datem účinnosti. ZÁKON o ochraně přírody a krajiny
Aktualizované znění 114/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny částka 28 Sbírky zákonů ročník 1992 rozeslána 25. března 1992 (účinnost 1. června 1992) Poznámka:
Více114/1992 Sb. ZÁKON. České národní rady ČÁST PRVNÍ. Úvodní ustanovení. Strana 1 / 88. ze dne 19. února 1992. o ochraně přírody a krajiny
114/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny Změna: 347/1992 Sb. Změna: 289/1995 Sb. Změna: 3/1997 Sb. Změna: 16/1997 Sb. Změna: 123/1998 Sb. Změna: 161/1999
VíceKONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část
KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany
VícePovolení kácení dřeviny rostoucí mimo les dle 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Povolení kácení dřeviny rostoucí mimo les dle 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Základní informace: Ve věci kácení dřeviny rostoucí mimo les je
VíceČeská národní rada se usnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení
114/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny ve znění zákonného opatření č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/1997 Sb., zákonů
Více114/1992 Sb. ZÁKON. České národní rady
114/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny Změna: 347/1992 Sb. Změna: 289/1995 Sb. Změna: 3/1997 Sb. Změna: 16/1997 Sb. Změna: 123/1998 Sb. Změna: 161/1999
VíceČeská národní rada se usnesla na tomto zákoně: ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení. Účel zákona
114/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny ve znění zákonného opatření č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/1997 Sb., zákonů
VíceAktualizace 2010 finančně podpořeno z Grantového programu územního plánování Jihočeského kraje na rok 2010
Listopad 2010 Územně analytické podklady pro správní obvod ORP Prachatice Textová část Aktualizace 2010 finančně podpořeno z Grantového programu územního plánování Jihočeského kraje na rok 2010 Tento projekt
VícePrávní možnosti postihu nezákonného kácení a poškozování dřevin rostoucích mimo les. VI. Setkání starostů a místostarostů Zlínského kraje
Právní možnosti postihu nezákonného kácení a poškozování dřevin rostoucích mimo les VI. Setkání starostů a místostarostů Zlínského kraje Legislativní rámec kácení dřevin rostoucích mimo les ) ) Legislativní
VíceČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení
Exportováno z právního informačního systému PROFIDATA 114/1992 Sb. Zákon o ochraně přírody a krajiny - znění dle 350/12 Sb. 114/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody
Vícefile:///home/moje/dokumenty/prace/olh/pred...
114/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny Změna: 347/1992 Sb. Změna: 289/1995 Sb. Změna: 3/1997 Sb. Změna: 16/1997 Sb. Změna: 123/1998 Sb. Změna: 161/1999
VícePŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ZÁKON ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ.
460 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, jak vyplývá ze změn provedených zákonným opatřením Předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb., zákonem
Více114/1992 Sb. Změna: 381/2009 Sb. Změna: 227/2009 Sb. Změna: 281/2009 Sb. ZÁKON. Změna: 350/2012 Sb. České národní rady
114/1992 Sb. Změna: 381/2009 Sb. Změna: 227/2009 Sb. ZÁKON České národní rady Změna: 281/2009 Sb. Změna: 350/2012 Sb. ze dne 19. února 1992 Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně: o ochraně přírody
VíceASPI - stav k 2.4.2003 do částky 37/2003 Sb. a 18/2003 Sb.m.s. - Obsah a text 114/1992 Sb. - poslední stav textu
ASPI - stav k 2.4.2003 do částky 37/2003 Sb. a 18/2003 Sb.m.s. - Obsah a text 114/1992 Sb. - poslední stav textu 114/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny
VícePŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Strana 196 Sbírka zákonů č. 18 / 2010 Částka 5 18 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jak vyplývá ze změn provedených zákonným opatřením
VíceZÁKON. Částka 5. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Strana 196 Sbírka zákonů č. 18 / 2010 Částka 5 18 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jak vyplývá ze změn provedených zákonným opatřením
VíceOBSAH. Seznam použitých zkratek... XIII Předmluva...XVII O autorech... XXI Úvod... XXIII
OBSAH Seznam použitých zkratek............................................ XIII Předmluva........................................................XVII O autorech........................................................
Více114/1992 Sb. ZÁKON České národní rady
114/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny Změna: 347/1992 Sb. Změna: 289/1995 Sb. Změna: 3/1997 Sb. Změna: 16/1997 Sb. Změna: 123/1998 Sb. Změna: 161/1999
Více189/2013 Sb. VYHLÁŠKA
189/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 27. června 2013 o ochraně dřevin a povolování jejich kácení Změna: 222/2014 Sb. Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 79 odst. 4 písm. d) a k provedení 8 odst. 3 a
Více189/2013 Sb. VYHLÁŠKA ČÁST PRVNÍ OCHRANA DŘEVIN A POVOLOVÁNÍ JEJICH KÁCENÍ
189/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 27. června 2013 o ochraně dřevin a povolování jejich kácení Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 79 odst. 4 písm. d) a k provedení 8 odst. 3 a 5 zákona č. 114/1992
VíceZákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. ve znění zákona č. 349/2009 Sb. a zákona č. 381/2009 Sb.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění zákona č. 349/2009 Sb. a zákona č. 381/2009 Sb. Strana 196 Sbírka zákonů č. 18 / 2010 Částka 5 18 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona
VíceKácení dřevin rostoucích mimo les
Kácení dřevin rostoucích mimo les Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, neníli dále stanoveno jinak. Povolení ke kácení a oznámení kácení se nevyžaduje u dřevin za předpokladu,
Více114/1992 Sb. znění účinné od do
114/1992 Sb. znění účinné od 1. 6. 2017 do 31. 12. 2017 Změna: 123/2017 Sb. Změna: 319/2016 Sb. Změna: 15/2015 Sb. Změna: 39/2015 Sb. Změna: 250/2014 Sb. Změna: 267/2006 Sb. Změna: 175/2014 Sb. Změna:
VíceOchrana vody, půdy a lesa. JUDr. Jana Tkáčiková, Ph.D.
Ochrana vody, půdy a lesa JUDr. Jana Tkáčiková, Ph.D. Právní režim ochrany vod Povrchové a podzemní vody, (odpadní vody) - zákon č. 254/2001 Sb., o vodách Pitná voda - zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně
VícePOSTAVENÍ A ÚKOLY OBECNÍCH ÚŘADÚ JEDNOTLIVÝCH STUPŇÚ PŘI OCHRANĚ A POVOLOVÁNÍ KÁCENÍ MIMOLESNÍCH DŘEVIN
POSTAVENÍ A ÚKOLY OBECNÍCH ÚŘADÚ JEDNOTLIVÝCH STUPŇÚ PŘI OCHRANĚ A POVOLOVÁNÍ KÁCENÍ MIMOLESNÍCH DŘEVIN Ing. Jana Zmeškalová 2016 1. Obec a orgány ochrany přírody a krajiny OBEC = SAMOSPRÁVA + PŘENESENÁ
VíceSBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2010 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 5 Rozeslána dne 21. ledna 2010 Cena Kč 58, O B S A H :
Ročník 2010 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 5 Rozeslána dne 21. ledna 2010 Cena Kč 58, O B S A H : 16. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 330/2006 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona
VícePříčiny současné kůrovcové kalamity, ekologické katastrofy v lesích ČR
Příčiny současné kůrovcové kalamity, ekologické katastrofy v lesích ČR I. Jednou z prvotních příčin současné kůrovcové kalamity v lesích ČR (ekologické katastrofy) bylo vyhlášení a rozšiřování bezzásahových
VíceOptimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny
Praha 1 - Novotného lávka, 6. ledna 2015 Optimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny Ministerstvo životního prostředí sekce ochrany přírody a krajiny 1 Záměr na vyhlášení Chráněné
VíceAktivity proti variantě H4 vysokorychlostní tratě v naší oblasti
Aktivity proti variantě H4 vysokorychlostní tratě v naší oblasti RNDr. Zdeňka Bendová, Ph.D. 9.4.2014 Senožaty VRT Ochrana krajiny X Povinnosti státu k ochraně krajiny vyplývají z mezinárodních úmluv a
VíceČástky vyplacené v letech jako náhrady újmy dle 58 zákona o ochraně přírody a krajiny.
Tabulka č. 1 Částky vyplacené v letech 2004 2010 jako náhrady újmy dle 58 zákona o ochraně přírody a krajiny. Žádáno (mil. Kč) Vyplaceno (mil. Kč) Rok ZPF 1 Rybníky PUPFL 2 Celkem ZPF Rybníky PUPFL Celkem
VíceZákladní povinnosti rodičů (zákonných zástupců) žáků
Základní povinnosti rodičů (zákonných zástupců) žáků (Výtah z dokumentu MŠMT Využití právních opatření při řešení problémového chování žáků na školách únor 2014) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Vícestav k 11. 4. 2008 Přehled platných předpisů Evropských společenství k CITES *) [podrobnější přehled je v dokumentu Euleg080411.
PŘEHLED LEGISLATIVY EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ A ČESKÉ REPUBLIKY v oblasti ochrany druhů volně včetně Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně (CITES) stav k 11. 4. 2008 Přehled platných předpisů
VíceČlánek 1 Vymezení přírodní památky. Článek 2 Soustava NATURA Článek 3 Poslání přírodní památky
NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 20/2011, kterým se zřizuje přírodní památka Rašeliniště Radlice Rada Jihočeského kraje vydává dne 19. 7. 2011 podle 77a odst. 2 v souladu s ustanovením 36 zákona č. 114/1992
VíceMINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
V Ý N O S ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 3. listopadu l980, č. j. 17.644/80 o zřízení chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, rozprostírající se na území okresů Hodonín, Uherské
Více6. Současná péče o kulturní hodnoty a památky, organizace, evidence a legislativní zajištění
6. Současná péče o kulturní hodnoty a památky, organizace, evidence a legislativní zajištění 6.1. Legislativní zajištění Ústavní rámec politiky našeho státu obsahuje dokumenty se zakotvením významu kulturních
VíceVYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ 0 Vymezení zastavěného území 59 stavebního zákona Není-li vydán územní plán, může obec rozhodnout o pořízení vymezení zastavěného území svým obecním úřadem ( 6 odst. 2) nebo
VíceOchrana půdy - prameny právní úpravy -
Ochrana půdy a lesa Ochrana půdy - prameny právní úpravy - Z. č. 183/2006 Sb., stavební zákon Z. č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách Z. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Z. č.
VíceNATURA 2000 a problematika posuzování vlivů koncepcí a záměrů na lokalitách NATURA Dle materiálů M. Banaše
NATURA 2000 a problematika posuzování vlivů koncepcí a záměrů na lokalitách NATURA 2000 Dle materiálů M. Banaše Legislativní podklady Směrnice č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících
VíceČlánek 1 Vymezení přírodní památky. Článek 2 Soustava NATURA Článek 3 Poslání přírodní památky
NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 26/2011, kterým se zřizuje přírodní památka Doubí u Žíšova Rada Jihočeského kraje vydává dne 19. 7. 2011 podle 77a odst. 2 v souladu s ustanovením 36 zákona č. 114/1992 Sb.,
VíceTichá a kol.: Slovník pojmů užívaných v právu životního prostředí, ABF, Praha 2004 Petržílek: Politika trvale udržitelného rozvoje, MŽP, Praha 2002
Metodické listy kombinovaného studia pro předmět Právo životního prostředí Metodický list číslo 1 Lektor: JUDr. Ing. Petr Petržílek, Ph.D. Literatura: Petržílek P.: Legislativa udržitelného rozvoje a nové
VíceDruhová ochrana v ČR. Přednáška KGG/UOZP
Druhová ochrana v ČR Přednáška KGG/UOZP Typy ochrany Územní Druhová Obecní Druhová ochrana zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů: druhy živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky nebo kulturně
VíceČlánek 1 Vymezení přírodní památky. Článek 2 Soustava NATURA Článek 3 Poslání přírodní památky
NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 21/2011, kterým se zřizuje přírodní památka Svatý Kříž Rada Jihočeského kraje vydává dne 19. 7. 2011 podle 77a odst. 2 v souladu s ustanovením 36 zákona č. 114/1992 Sb., o
VíceParlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Strana 4886 Sbírka zákonů č. 349 / 2009 349 ZÁKON ze dne 11. září 2009, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 161/1999 Sb., kterým
Více