Hodnocení efektivnosti investičního projektu

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Management Hodnocení efektivnosti investičního projektu Evaluation of an Investment Project Effectiveness bakalářská práce Autor: Tomáš Simbartl Vedoucí práce: Ing. Martin Krištof Brno, duben 2007

2 Masarykova univerzita Brno Ekonomicko-správní fakulta Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2006/2007 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: S I M B A R T L Tomáš Podnikové hospodářství Název tématu: Hodnocení efektivnosti investičního projektu Evaluation of an Investment Project Effectiveness Zásady pro vypracování Problémová oblast: Hodnocení efektivnosti investičních projektů. Cíl práce: Zhodnocení efektivnosti vybraného reálného projektu pomocí metod hodnocení investičních projektů. Postup práce a použité metody: 1.Úvod Zdůvodnění výběru tématu Cíl práce a její přínos 2. Teoretická část (analýza) Metody hodnocení investičních projektů Podrobnější analýza jednotlivých metod, jejich výhody a nevýhody, možnosti využití 3. Praktická část diplomové práce Hodnocení vybraného projektu pomocí metod hodnocení investičních projektů 4. Závěr Shrnutí poznatků teoretické i praktické části Formulace závěru BP Zhodnocení naplnění cíle a přínosu práce

3 V práci budou využity zejména metody analýzy, komparace, syntézy a matematickostatistické metody a vybraná metoda moderní finanční analýzy. Rozsah grafických prací: Rozsah práce bez příloh: Předpoklad cca 10 tabulek a grafů stran Seznam odborné literatury: HRDÝ, M. Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. 1. vydání. Praha: ASPI Wolters Kluwer, s. ISBN MAŘÍK, M..MAŘÍKOVÁ, P. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování podniku : ekonomická přidaná hodnota, tržní přidaná hodnota, CF ROI. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, s. ISBN NEUMAIEROVÁ, I. a kol. Řízení hodnoty podniku. Praha: Profess Consulting, s. ISBN FRIDRICH, J. Ekonomika investic. Brno: Cerm, s. ISBN GRÜNWALD, R. - HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vydání. Praha: VŠE, s. ISBN KONEČNÝ, M. Finanční analýza a plánování. 8. vydání Brno: VUT, s. ISBN MÁČE, M. Finanční analýza investičních projektů. Praktické příklady a použití. 1. vydání. Praha: Grada s. ISBN SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera : finanční analýza v řízení firmy. 1. vydání. Brno: Computer Press, s. ISBN Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin Krištof Datum zadání bakalářské práce: Datum odevzdání bakalářské práce: V Brně dne:

4 Jméno a příjmení autora: Tomáš Simbartl Název bakalářské práce: Hodnocení efektivnosti investičního projektu Název práce v angličtině: Evaluation of an Investment Project Effectiveness Katedra: Katedra Podnikového hospodářství Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin Krištof Rok obhajoby: 2007 Anotace: Předmětem bakalářské práce Hodnocení efektivnosti investičního projektu je výběr jedné z navrhovaných investičních variant, pohled na její ekonomický přínos podniku a volba vhodné formy financování této investice s přihlédnutím k rizikům, která s sebou nesou všechna potřebná rozhodnutí. Teoretická část se zaměřuje na definování základních pojmů investiční činnosti, výčet hlavních metod hodnocení efektivnosti investic a základních forem jejich financování. Praktická část zachycuje průběh reálného investičního projektu od úvodní fáze porovnávání možných variant přes hodnocení efektivnosti vybrané varianty po volbu vhodné formy financování sledovaného projektu. Annotation: Subject of the thesis Evaluation of an Investment Project Effectiveness is an appraisal of real investment project alternatives and their economic impact on the selected company taking into account all possible risks associated with the relevant decisions. Next section is based on a determination of a suitable form of financig. First part of the thesis defines the main methods of project effectiveness evaluation and standard forms of financing. The second part deals with the whole process of judging, evaluating and financing of the selected investment project. Klíčová slova: Efektivnost, investice, investiční projekt, peněžní toky, diskontní sazba, riziko, financování. Keywords: Effectiveness, investments, investment project, cash flow, discount rate, risk, financing.

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Hodnocení efektivnosti investičního projektu vypracoval samostatně pod vedením Ing. Martina Krištofa a uvedl v seznamu literatury všechny použité literární i odborné zdroje. V Brně dne vlastnoruční podpis autora

6 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Martinu Krištofovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými významně přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji firmě CCB, spol. s r.o. za poskytnutí informací a dat pro praktickou část mé práce.

7 Obsah Úvod 9 Teoretická část 10 1 Investice Investiční rozhodování a podnikové cíle Investiční strategie Příprava a realizace investičních projektů Předinvestiční fáze Investiční fáze Provozní fáze Fáze ukončení provozu a likvidace 15 2 Hodnocení efektivnosti investic Určení jednorázových nákladů na investici Odhad budoucích výnosů a nákladů Výpočet nákladů na kapitál (diskontní míry projektu) 17 3 Metody hodnocení investic Statické metody Payback metoda doby splacení Dynamické metody Metoda čisté současné hodnoty (ČSH) Index rentability (IR) Metoda vnitřního výnosového procenta (VVP) Srovnání metody ČSH a VVP (a selhání metody VVP) Vliv rizika na projekt Analýza citlivosti Zohlednění rizika v odhadu peněžních příjmů Vliv inflace na projekt 22 4 Financování projektu Vlastní zdroje Cizí zdroje Rozhodování mezi úvěrem a leasingem Metoda čisté výhody leasingu 24 Praktická část 26 5 Představení podniku CCB, spol. s r.o Vztah k riziku Představení tiskárny Charakteristika projektu Průběh rozhodování o efektivnosti zamýšlené investice 28 6 Předběžná technicko-ekonomická studie Stanovení kritérií pro výběr Srovnání variant dle vybraných kritérií 30 7 Financování projektu Nabídky úvěru a leasingu Srovnání úvěru s leasingem 33 8 Hodnocení efektivnosti vybrané varianty 36

8 8.1 Vstupní data Výpočty ukazatelů ekonomické efektivnosti projektu Diskontovaný Payback (doba návratnosti) Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento Index rentability Analýza citlivosti projektu 40 Závěr 42 Seznam použité literatury 44 Seznam dalších zdrojů 45 Seznam tabulek a grafů 46 Seznam příloh 47

9 Úvod Téma Hodnocení efektivnosti investičního projektu jsem si vybral pro jeho široké uplatnění v praxi, investují takřka všechny podniky, které chtějí zachovat konkurenceschopnost své produkce i v dalších období. Investiční rozhodování patří mezi hlavní náplně manažerské činnosti, je orientováno na úspěšnost budoucího podnikání. Jedině správná rozhodnutí založená na relevantních a kvalitních informacích umožní efektivní fungování firmy v konkurenčním prostředí. Strategický charakter tohoto rozhodování si tak vynucuje zodpovědnou činnost řídích pracovníků, jenž se mohou opřít o řadu rozličných metod, které tolik žádané kvalitní podklady k rozhodování poskytují. Věřím, že výběrem tohoto tématu získám řadu praktických poznatků a zkušeností, které budu moci využít v rámci mého budoucího pracovního zařazení. To, co vede management podniku k investičnímu porovnávání, je snaha kvantifikovat možné dopady realizace té které investiční varianty na ekonomickou a finanční situaci podniku, případně je to výběr alternativy, která firmě přinese (při respektování faktoru rizika) nejvyšší pozitivní efekt vyjádřený v peněžních jednotkách. V praxi ale dochází k řadě pochybení při aplikaci některých z metod, teoretická část této práce by tak měla pomoci ke správnému pochopení předpokladů a principů nejrozšířenějších metod hodnocení ekonomického přínosu investičních příležitostí, v praktické části pak bude na reálném projektu předveden postup, jak by takové hodnocení mohlo vypadat. K tomuto budou využity metody analýzy, komparace, syntézy a matematicko-statistické metody hodnocení ekonomické výhodnosti investičních variant. Cílem této práce bude tedy zhodnocení efektivnosti vybraného reálného projektu pomocí metod hodnocení investičních projektu, dílčím cílem pak výběr vhodné formy financování vybraného projektu. Úkolem tak v prvé řadě bude porovnat varianty pořizovaného majetku, které přicházejí v úvahu, a na základě vhodných kritérií vybrat tu, která splňuje požadavky vrcholového vedení podniku, a následně připravit všechny podklady pro hodnocení její ekonomické výkonnosti. V případě financování bude úkolem vymezit hlavní výhody a nevýhody obvyklých způsobů získávání peněžních prostředků leasingu a úvěru - potřebných k realizaci sledované investice. Všechna rozhodnutí budou přitom zohledňovat faktor rizika. Hypotézou této práce je, že k financování sledovaného projektu bude výhodnější leasing než úvěr. 9

10 Teoretická část 1 Investice Odborná literatura v oblasti vynakládání a hodnocení investic je v chápání pojmu investice poměrně jednotná 1, jde podle ní o účelné vynaložení úspor k výrobě statků, vývoji technologií a získání lidského kapitálu. Oním účelem je zisk užitků (peněžních či jiných). Předpokladem je obětování určité části současné spotřeby ve prospěch získání budoucí, méně jisté hodnoty. V podnikové praxi se pak spíše hovoří a pro potřeby mé práce je tato definice užitečnější - o jednorázových kapitálových výdajích, které se postupně během určitého časového intervalu (většinou delšího než 1 rok) přeměňují v peněžní příjmy, které mohou sloužit pro následnou spotřebu či další investice, což je koneckonců vlastní každému ekonomickému subjektu. Kapitálovými výdaji jsou v zásadě jakékoli prostředky, které podnik vynakládá na jiné než běžné provozní činnosti. Jedná se tedy spíše o ty výdaje, které vytvoří podmínky růstu podniku a jeho zisků, ke zvyšování povědomí o firemním portfoliu a růstu jeho obliby nebo ke zvyšování spokojenosti všech stakeholderů. (nejčastěji se uvádějí např. výdaje na obnovu a rozšíření dlouhodobého majetku, výdaje na reklamní kampaň, výdaje na výchovu a zapracování pracovníků, prostředky směřující na výzkumné a vývojové programy aj.). Jednoznačné je také Synkovo rozdělení investic do tří základní kategorií 2 : hmotné, jakými jsou např. nákupy pozemků, budov a strojů (výrobní kapacita podniku) nehmotné, jež nejčastěji představuje software, know-how a výdaje na vzdělávání zaměstnanců a výzkum finanční, tj. pořízení cenných papírů, akcí, obligací, případně poskytnutí peněžních prostředků jiným společnostem za účelem získání výnosu (dividendy, úroky) Investice bychom dále mohli podle různých kritérií členit do dalších kategorií, jak je to v odborné literatuře časté, mně připadá smysluplné uvést dále jen jedno rozdělení, které dle mého názoru velmi dobře zapadá do kontextu této práce (a především její praktické části). Podle toho, zda-li dochází k růstu velikosti podniku (a jeho nabídky), můžeme investice (resp. investiční projekty) rozdělit do následujících skupin 3 : rozvojové (rozšiřovací) investice, které jsou orientované na expanzi podniku, zvyšují objem produkce, případně zavádějí nové výrobky a služby. Běžným efektem těchto investic je růst tržeb obnovovací investice, jejichž úkolem je náhrada zastaralých výrobních zařízení, ať už před koncem jejich životnosti nebo po něm. Tento typ investic umožňuje podniku 1 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha: Ekopress, s SYNEK, M a kol. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: C.H. Beck, s FOTR, J; SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, s

11 zachovat stávající výrobní program, případně ho zefektivnit (nejčastěji úspora nákladů, zlepšení kvality produkce) vstupem do EU domácím podnikům také vznikla povinnost splnit celou řadu nařízení a předpisů upravující různé oblasti (např. hygiena, ekologie). V souvislosti s přizpůsobením se evropské (ale i domácí) legislativě se tedy hovoří o třetím druhu investic, jimiž jsou investice mandatorní. V podnikové praxi se dnes tyto typy investic v zásadě prolínají, tak např. efektem z modernizace strojového parku bývá nejen úspora na nákladové straně, nebo zvýšení produkce, ale také snížení negativních dopadů jeho činnosti na životní prostředí. 1.1 Investiční rozhodování a podnikové cíle Jak vyplývá z Tofflerovy Revoluční premisy 4, žijeme v turbulentní době, tj. období plném změn, otřesů a konfliktů (technologických, technických, politických, ekologických atd.). Směřování podniku tím správným směrem, tj. stanovení vizí, cílů a odpovídajících cest k jejich dosažení, je podmínkou přežití a předpokladem k dosažení úspěchu. Na cestě za cíli se podniky musejí přizpůsobovat rychle se měnícím trendům, rostoucím nárokům zákazníků, rozmanitým zájmům stakeholderů, jsou nuceny vyhledávat a využívat nově vzniklé tržní příležitosti, ale je také nezbytné, aby si hlídaly zadní vrátka a dokázaly odolat konkurenčním a globalizačním tlakům. Je třeba naplňovat klasicky stanovené strategické podnikové cíle, kterými v nedávné minulosti byly a stále jsou především maximalizace zisku, resp. maximalizace tržní hodnoty firmy. Kromě cílů finančních však podniky sledují i další (pluralita cílů): uvádějí se mj. cíle v oblasti sociální (rozvoj lidského kapitálu aj.), nebo v oblasti environmentální (např. minimalizace negativních vlivů působících na životní prostředí), cílem může být i zajištění kontinuity podnikání a řada dalších. Žádný z těchto cílu by však nebyl dosažen bez toho, aniž by podnik investoval. Investice, resp. investiční činnost je tak třeba zodpovědně a detailně plánovat. Jakékoli rozhodnutí v této oblasti má totiž pro podnik závažné následky, investice je běh na dlouhou trať, který výrazně zatíží podnikový rozpočet. Miloslav Synek a kol. uvádějí, že ze strategického podnikatelského plánu vychází plán investiční, který je konkretizován v jednotlivých investičních projektech. Z nich se vybírají ty, které nejlépe, a to jak po stránce technické, tak po stránce ekonomické, splňují cíle podniku. Vrcholným cílem podniku je růst jeho hodnoty, cílem investiční činnosti jsou proto takové investice, které k růstu hodnoty podniku vedou 5. 4 TOFFLER, A.; TOFFLEROVÁ, H. Nová civilizace: třetí vlna a její důsledky. Praha: Nakladatelství Dokořán, s SYNEK, M a kol. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: C.H. Beck, s

12 1.2 Investiční strategie Cesty k naplnění cílů (strategických i investičních), jak jsem uvedl výše, mohou být značně strastiplné, je proto nezbytné, aby podnik určil, kudy se půjde a kudy ne, čili aby stanovil optimální způsoby a postupy, tj. strategii (většina autorů do investiční strategie zahrnuje i samotné stanovení investičních cílů), která dosažení stanovených cílů efektivně zajistí. Obrázek č. 1: Investorský trojúhelník Pramen: MÁČE, M. Finanční analýza investičních projektů, praktické příklady a použití. Praha: Grada Publishing, s. 10. Kéž by pro každou investiční příležitost platilo hédonistické za málo, s co nejnižším rizikem, získat co nejvíce a co nejrychleji. V praxi je však v převážné většině případů dosažení vyšší prémie vykoupeno zvýšeným rizikem, příležitosti s větší likviditou (příp. nižším rizikem) zase nemají takovou ziskovost 6. Proto jsou manažeři nuceni navrhnout kompromisní řešení, které vždy vychází z investiční strategie, kterou vedení podniku upřednostňuje. Tato strategie vychází z preference toho kterého faktoru, tj. výnosnosti, rizikovosti a likviditě. Zvolená strategie je pak výsledkem namíchání všech tří výše uvedených faktorů. 1.3 Příprava a realizace investičních projektů Investiční projekt je soubor technických a ekonomických studií, sloužících k přípravě, realizaci, financování a efektivnímu provozování navrhované investice 7. V případě potřeby bývá doplněn o zhodnocení vlivu projektu na okolí (nejčastěji dopady na faunu a flóru). Investiční projekty nabývají různých podob, nejčastěji se jedná o výměnu zastaralého případně vysloužilého strojového parku (či jednotlivého stroje) za účelem snížení nákladů výroby, zvýšení kapacity závodu, produkce nových výrobků, zvýšení či snížení potřeby lidských zdrojů nebo zajištění plnění ekologických, právních či jiných norem. Již slova studie, příprava, realizace a provozování ve výše uvedené definici napovídají o tom, že investiční projekt můžeme rozfázovat, obvykle se uvádějí čtyři stádia 8 : 6 Tuto skutečnost ilustruje Obrázek č. 1: Investorský trojúhelník. 7 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha: Ekopress, s Viz. Obrázek č. 2 - Fáze investičního projektu. 12

13 Obrázek č. 2: Fáze investičního projektu Pramen: SYNEK, M a kol. Manažerská ekonomika. 3. přepracované a aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing, s Upraveno autorem. Hned úvodní fáze má pro podnik zcela zásadní, až strategický význam, měl by jí proto věnovat největší pozornost. Také v mé práci bude předinvestiční fáze rozebrána s větší podrobností než fáze na ni navazující. 1.4 Předinvestiční fáze V této etapě podnik sbírá, zpracovává a vyhodnocuje data ekonomického a technického charakteru, které tvoří základ podnikatelského záměru. V něm by měl podnik odpovídajícím způsobem reagovat na vývoj okolí, zejména stav a vývoj poptávky - jak domácí tak zahraniční (úloha marketingu), nabídku nových technologií a zdrojů surovin - tj. identifikovat podnikatelské příležitosti. Ještě před tím, než je začne rozpracovávat do investičních projektů je potřeba tyto příležitosti vyhodnotit a oddělit perspektivní, realizovatelné od nepřiměřeně rizikových, nedostatečně rentabilních případně finančně nedostupných. Studie podnikatelských příležitostí Výsledkem prvního, spíše hrubého prosévání je tzv. opportunity study (studie podnikatelských příležitostí), v níž jsou stručně načrtnuty možné přínosy, rizika, technologická i finanční náročnost a další základní aspekty jednotlivých příležitostí. Technicko-ekonomická studie V dalším kroku dochází k detailnějšímu rozpracování příležitostí, které byly identifikovány jako zajímavé (jedna či více) vzniká feasibility study (technicko-ekonomická studie, či také studie proveditelnosti), tedy strategický dokument objasňující detailní věcné, ekonomické, finanční, organizační (manažerské) a samozřejmě technické atributy projektu potřebné pro kvalifikované rozhodnutí o realizaci či zavržení investičního záměru (s přihlédnutím k rizikům, které každé takové rozhodnutí přináší). Protože jde o podrobnou a detailní analýzu (do hloubky i šířky), jež je hlavním nástrojem pro investiční rozhodování je vypracování této studie časově i finančně nákladné. Šetření UNIDO (Organizace spojených národů pro průmyslový rozvoj) ukázalo, že v závislosti na velikosti zamýšleného projektu se nákladovost studie pohybuje od 0,1% (větší běžné průmyslové projekty) do 3% (menší průmyslové projekty) z celkových investičních nákladů 9. 9 KORYTÁROVÁ, J.; FRIDRICH, J.; PUCHÝŘ, B. Ekonomika investic. Brno: VÚT v Brně, s

14 Obsahem prováděcí studie bývají následující oblasti (metodika UNIDO z roku 1986) 10 : souhrnný přehled podává hlavní informace o projektu závěry přijaté v prováděcí studii a obecnou charakteristiku projektu zdůvodnění a vývoj projektu řeší přínos projektu pro podnik v návaznosti na investiční cíle kapacita trhu a produkce se zabývá trhem (poptávka, konkurence, tržní cena) a výrobní kapacitou a sortimentem podniku část o materiálových vstupech analyzuje materiálové a energetické potřeby, vývoj cen a dostupnost vstupů umístění a prostředí projektu ohodnocuje různé varianty lokalizace projektu - v potaz se bere vzdálenost od míst spotřeby, požadavky na ekologii výroby v různých regionech a aktuálně také různé investiční a daňové pobídky, též zóny volného obchodu technická část uvádí technologické postupy a parametry projektu, a vyčísluje investiční náklady na pořízení strojů a staveb organizační projekt, potřeba pracovních sil a plán realizace věnují pozornost organizačnímu uspořádání ve všech stěžejních oblastech projektu (výroba, logistika, správa), situaci na pracovním trhu (výše mezd, kvalifikace aj.) a určují se termíny realizace jednotlivých etap projektu (a činností, které jsou jejich náplní) závěrečná a nejpodstatnější část prováděcí studie je finančně-ekonomické vyhodnocení, které zahrnuje odhad kapitálových výdajů a příjmů plynoucích z investice, hodnotí se efektivnost projektu a plánuje se způsob jeho financování Komplexnost technicko-ekonomické studie stejně jako potřeba jít do hloubky problémových oblastí kladou vysoké nároky na odbornost jejích zpracovatelů, v ideálním případě (a v závislosti na rozsahu a charakteru projektu) by tuto studii měl provádět tým specialistů na jednotlivé oblasti, tedy ne jen ekonomové (marketingoví, daňoví a finanční specialisté, ekonom podniku) ale i technici (stavební a strojní inženýři), odborníci v oblasti managementu a životního prostředí a též právníci. Předběžná technicko-ekonomická studie V případě rozsáhlejších projektů se podle Fotra a Součka 11 jeví jako výhodné provést ještě předběžnou technicko-ekonomickou studii, která tak tvoří jakéhosi prostředníka mezi opportunity study a feasibility study (struktura a náplň všech tří jsou analogické, rozdíl tkví v detailnosti a hloubce analýzy a prověřovaných variant). Odborná literatura 12 ještě poukazuje na to, že přípustná míra nepřesnosti pro opportunity study by měla činit +/- 30% a pro předběžnou technicko-ekonomickou studii a samotnou prováděcí studii přibližně 20%, resp. 10%. 10 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha: Ekopress, s FOTR, J; SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, s KORYTÁROVÁ, J.; FRIDRICH, J.; PUCHÝŘ, B. Ekonomika investic. Brno: VÚT v Brně, s

15 Hodnotící zpráva Tento dokument (zvaný též appraisal report) zpracovávají finanční či investiční instituce, které se mohou podílet na financování investice. Kromě posudku technicko-ekonomické studie projektu obsahuje navíc informace o kvalitě (základní ukazatele finančního zdraví) realizátora projektu a míře ochrany institucí, které zabezpečí financování projektu. 1.5 Investiční fáze V tomto stádiu dochází k realizační činnosti podnik určuje projektový tým, který realizaci organizuje, zajišťuje potřebné finance, provádí výběrová řízení, uzavírá smlouvy s dodavateli, školí zaměstnance apod. Po dokončení instalačních prací dojde k předání a kolaudaci, následně proběhne inspekce (splnění hygienických, ekologických, požárních a jiných norem) a testování zařízení. V případě pozitivních výsledků je zařízení schváleno a uvedeno do provozu. 1.6 Provozní fáze Správný chod projektu v této fázi je závislý na kvalitě prováděných činností v dvou předchozích etapách. Zatímco potíže projektu plynoucí z nezvládnutí některého z procesů v realizační fázi je v zásadě napravitelný (činnosti v investiční fázi jsou navíc lépe kontrolovatelné než ve fázi předinvestiční), v případě, že došlo k pochybění (nepřesné odhady výnosů a nákladů, chybný výběr hodnotících metod, podcenění rizika aj.) během přípravy a plánování projektu (technicko-ekonomická studie), korekce směrem k dosažení plánovaného optima jsou obtížně proveditelné, časově náročné a vysoce nákladné. V této fázi dochází ke vzniku nákladů a výnosů projektu a jiným nefinančním přínosům (např. zvýšení kvality produkce). 1.7 Fáze ukončení provozu a likvidace Jde o závěrečnou etapu projektu, během níž podnik registruje příjmy z prodeje vyřazovaných aktiv, ale zároveň může vydat prostředky na jejich likvidaci (odvoz starého zařízení). Rozdíl v těchto dvou položkách dává tzv. likvidační hodnotu projektu, kterou (resp. její odhad) je třeba zahrnout do rozhodování o ekonomické efektivnosti projektu v předinvestiční fázi (kladné hodnota likvidační hodnoty zvyšuje ukazatele efektivnosti, záporná naopak). 2 Hodnocení efektivnosti investic Smyslem hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů je podle Hrdého 13 posoudit návratnost vloženého kapitálu. Poskytovatele kapitálu zajímá, jaká bude návratnost jím vložených prostředků, v jaké výši a za jakou dobu. Stavebním kamenem hodnocení investic je určení peněžních toků (cash flow), které investiční projekt generuje, tj. vyčíslení očekávaných kapitálových výdajů na investici a 13 HRDÝ, M. Hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů EU. Praha: ASPI, s

16 očekávaných příjmů z ní plynoucích a jejich následné porovnání. Je přirozené, že podnik realizuje jen ty projekty, při nichž příjmy převýší výdaje (samozřejmě existují výjimky). Proces hodnocení investice obsahuje následující kroky 14 : určení jednorázových nákladů na investici (akci, projekt) odhad budoucích výnosů a nákladů (cash flow), které investice přinese, popř. také rizika určení nákladů na kapitál vlastního podniku, resp. určení požadované výnosnosti investice, která přihlíží též ke stupni investičního rizika 15 výpočet současné hodnoty očekávaných výnosů a aplikování různých metod ekonomického zhodnocení investice. V následující části této práce jednotlivé fáze rozeberu, největší pozornost přitom věnuji metodám hodnocení efektivnosti investice. 2.1 Určení jednorázových nákladů na investici Tyto náklady vznikají převážně v investiční fázi projektu, jedná se nejčastěji o pořízení dlouhodobého hmotného (i nehmotného) investičního majetku (tj. kromě ceny pořízení i náklady na dopravu, cla, instalace a před pořízením vznikající náklady na projektovou dokumentaci). V případě, že investiční výstavba trvá více let, je nutné přihlédnout k faktoru času a náklady diskontovat, tedy upravit na současnou hodnotu. S pořízením strojového parku však také obvykle vznikají náklady na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu (rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými pasivy), které jsou vyvolány zvýšenou potřebou oběžného majetku (zásoby, náhradní díly, pohledávky), v některých případech dochází k úpravě výše uvedených nákladů, a to o příjmy z prodeje strojního zařízení, které je novou investicí nahrazováno, dochází tedy ke snížení investičních nákladů a na jejich výši působí také vliv daňových efektů z prodeje nahrazovaného zařízení. V případě, že je zůstatková cena vyšší než cena tržní, náklady na investici klesají (prodej starého zařízení je ztrátový), v opačném případě vzniká prodejem zisk a podnik je povinen uhradit daň. Stanovení výše nákladů v případě strojních investic obvykle nebývá složité a je také poměrně přesné, u ostatních nákladů je odhad problematický, především v případě stavebních nákladů na rozsáhlé projekty, výzkumných a vývojových nákladů, nákladů na zaškolení zaměstnanců popřípadě ekologických nákladů. V praxi bohužel dochází k častému podcenění nákladové strany projektu, skutečné náklady výrazně přesáhnou náklady předpokládané, a v krajním případě může taková chyba ohrozit existenci podniku. 14 SYNEK, M a kol. Manažerská ekonomika. 3. přepracované a aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing, s Viz. Obrázek č. 1 Investorský trojúhelník. 16

17 2.2 Odhad budoucích výnosů a nákladů Narozdíl od stanovení výše investičních nákladů je odhad budoucích výnosů a nákladů velmi náročným procesem. Jde totiž o předvídání na dobu vzdálenou (podle životnosti investice 5 až 50 let), výše příjmů je navíc ovlivněn širokou řadou faktorů vývojem poptávky, cen, úroků, inflace, technologií, odezvou konkurence aj. Tudíž je nesmírně podstatné přihlížet k faktoru času a rizika, tj. odklonu skutečných hodnot od odhadovaných. V praxi se riziko zmírňuje např. stanovením pesimistické a optimistické hodnoty výnosů 16. Rozhodující část výnosů tvoří zisk. Výpočet zisku je založen na odečtení odhadovaných nákladů (mzdových, materiálových, oportunitních 17 ) od odhadovaných tržeb (tedy součinu objemu prodeje a ceny zboží či služeb, zahrnují se také výnosy z prodeje zařízení a výnosy plynoucí ze snížení čistého pracovního kapitálu; opět se jedná o odhady), které projekt během své životnosti generuje. Ani při odhadu výnosů se podniky nedokáží vyvarovat chybám, často dochází k přeceňování příjmové strany projektu, které je stejně nebezpečné, jak již zmiňované podcenění nákladové strany. 2.3 Výpočet nákladů na kapitál (diskontní míry projektu) Kromě odhadů kapitálových výdajů a cash flow investičního projektu musí firma vyčíslit a při hodnocení efektivnosti investice také vycházet z nákladů kapitálu označovaných jako diskontní sazba či míra projektu. Při financování celé investice jen vlastním kapitálem jsou náklady tohoto kapitálu odvozeny z jeho požadované výnosnosti (zadrženého zisku a základního kapitálu). Ta je např. vyjádřená mírou dividendového výnosu na akcii (v %), lze také vyjít ze standardních měr pro jednotlivé druhy projektů 18, které si podnik dále může upravovat podle potřeby. V případě, že se podnik rozhodne k financování využít pouze cizí zdroje, pak je nákladem kapitálu úrok z úvěru (opět v %). V praxi je však nejčastější kombinace využití vlastních a cizích zdrojů, diskontní sazba je pak stanovena jako průměrná míra kapitálových nákladů, a to podle následujícího vzorce 19 : i = w u ( 1 D ) + w u s w N vk Kde i je průměrná míra kapitálových nákladů firmy (diskontní míra) D je sazba daně z příjmu (v %) U jsou náklady cizího kapitálu (úroky, v %) N vk jsou náklady vlastního kapitálu (v %) W jsou váhy jednotlivých kapitálových složek (% z celkových zdrojů) 16 Více v kapitole 3.3 Vliv rizika na projekt. 17 Výnos z nejlepší varianty, který nemohl být získán, protože zdroje byly vynaloženy na danou investici. Ušlý zisk se proto připočte k nákladům analyzované varianty. 18 Viz. Tabulka č. 1: Závislost diskontní sazby na typu a projektu. 19 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Praha: Computer Press, s

18 Následující tabulka (Tabulka č. 1) odráží různý stupeň rizika pro různý typ projektů. Je zřejmé, že v případě obnovy či rozšíření stávajícího výrobního programu a služeb je riziko menší, než když se podnik rozhodne učinit krok do neznáma a realizuje projekt, který rozšiřuje působnost firmy o nový produkt, na nových trzích a s novými výrobními technologiemi. Z již uváděného investorského trojúhelníku 20 potom vyplývá, že vyšší riziko musí být odměněno vyšším výnosem (proto vyšší diskontní sazba). Tabulka č. 1: Závislost diskontní sazby na typu projektu Kategorizace projektů Diskontní sazba (v %) 1. Obnova výrobního zařízení 8 2. Snížení nákladů osvědčenou technologií Rozšíření stávajícího výrobního programu Zavedení nových výrobků Projekty vzdálené zaměření firmy 20 Pramen: FOTR, J; SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, s V praxi kromě výpočtu podnik může stanovit diskontní sazbu např. podle diskontní sazby podobného projektu, který realizovala v minulosti. 3 Metody hodnocení investic Níže uváděné metody slouží k hodnocení efektivnosti investice - podávají výsledky, z nichž se dá usuzovat o přijetí, či zamítnutí investice, případně o rozhodnutí, která z investičních variant je pro podnik výhodnější. Literatura obvykle uvádí členění na 21 : statické metody (nerespektují faktor času) a dynamické metody (faktor času zohledňují) 3.1 Statické metody Vzhledem k tomu, že abstrahují od faktoru času, je využití těchto metod omezené a účel spíše pomocný. Vzhledem k jejich jednoduchosti a snadné interpretaci jsou však oblíbené a často používané, především pak ukazatel doby splacení investice, jenž jako jediný ze statických metod ve své práci uvedu. 20 Viz. Obrázek č. 1: Investorský trojúhelník. 21 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha: Ekopress, s

19 3.1.1 Payback metoda doby splacení Doba splácení (D s ) je počet let, za které se tok příjmů z projektu vyrovná výdaji na investici. Platí, že čím dříve dojde ke splacení, tím vyšší má investice likviditu (kapitál v podniku vázán kratší dobu; navíc je to příznivé z hlediska rizikovosti), proto vybíráme variantu s nejnižším paybackem. Přitom uvažujeme, že CF je v každém roce stejný (průměr CF). V případě, že by příjmy (CF) byly v každém roce rozdílné, se doba splácení určí postupným kumulováním těchto příjmů až doby, kdy se jejich součet vyrovná investičním nákladům. D S výdaje φ CF = (roky). V praxi se nedostatek tohoto ukazatele spočívající v nerespektování hlediska času řeší dosazením diskontovaných CF do výpočetního vzorce (pak hovoříme o diskontované době návratnosti). 3.2 Dynamické metody Výhodou těchto rozhodovacích kritérií je to, že na rozdíl od těch statických zohledňují faktor času, tj. vyhodnotí efektivnost investice pro celé období její životnosti. Výše peněz získaná (či vydaná) dnes totiž nemá stejnou hodnotu jako stejná částka, kterou získám (vydám) v budoucnu. Je tomu tak proto, že příjmy vzdálené ode dneška jsou daleko méně jisté než ty dnešní, na hodnotu peněz navíc negativně působí inflace a konečně, dynamické metody také respektují tzv. oportunitní náklady (počítá se s diskontní sazbou), jejichž význam byl již objasněn. Proto v rozhodování o realizaci té které investiční varianty hrají v praxi tyto metody stěžejní roli, a to i přes to, že jsou vybudovány na matematicko-finančních základech a jejich konstrukce tak není tak triviální, jako je tomu v případě metod statických. V následujícím textu přiblížím výpočet čisté současné hodnoty, indexu rentability projektu a vnitřního výnosového procenta Metoda čisté současné hodnoty (ČSH) Jádrem této metody je výpočet rozdílu mezi současnou hodnotou všech očekávaných příjmů (cash-flow) a současnou hodnotou všech investičních výdajů projektu, které jsou generovány během jeho životnost (obvykle jsou to výdaje na investici a provozní výdaje). Před samotným výpočtem čisté současné hodnoty je však nutné přepočítat všechny budoucí cash-flow (a pokud jsou vynakládány déle jak rok také investiční výdaje) k jednomu (stejnému) okamžiku, jímž obvykle bývá moment zahájení projektu. Takové přepočtené (diskontované) hodnoty 22 Stále oblíbenější kritériem hodnocení projektu je výše jeho ekonomické přidané hodnoty, tzv. EVA (Economic value added). Literatura (např. FOTR, J; SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, s. 127.) však zdůrazňuje, že se vyplatí především firmám, které tuto metodu používají jako měřítko celkové výkonnosti podniku. Společnost, v níž budu hodnotit investiční projekt, metodu EVA nepoužívá, proto jsem se rozhodl ji v teoretické části vynechat. Tato metoda navíc poskytuje velmi podobné výsledky jako metoda čisté současné hodnoty. 19

20 budoucích cash-flow (CF) označujeme jako současné hodnoty CF. Čistou současnou hodnotu projektu pak vypočítáme takto 23 : ČSH = SH IN = n t t t= 1 (1 + i) CF IN kde ČSH je čistá současná hodnota projektu, SH je současná hodnota cash-flow projektu CF je očekávaná (odhadnutá) hodnota cash-flow projektu IN jsou investiční výdaje i je diskontní míra projektu (viz. samostatná kapitola) n doba životnosti investice t počet období od 1 až do n Všechny varianty projektu s kladnou hodnotou ČSH jsou přijatelné (mají vyšší než požadovanou výnosnost), ale za nejvýhodnější je pochopitelně považována varianta s nejvyšší hodnotou ČSH (představuje nejvyšší přírůstek zdrojů podniku). Předpokladem pro hodnocení na základě ČSH je stejná doba životnosti jednotlivých variant projektu Index rentability (IR) Obdobou výpočtu ČSH je index rentability. Vychází z matematické konstrukce ČSH, ale na rozdíl od ní vykazuje relativní srovnání (podíl) současných hodnot výnosů a nákladů projektu 24 : n CF t= (1 + i) IR = 1 IN Projekt obstojí pokud IR > 1, pokud je hodnota IR < 1 (tj. ČSH < 0), projekt by měl být zamítnut Metoda vnitřního výnosového procenta (VVP) Vnitřní výnosové procento (VVP) je hodnota diskontní sazby projektu, při níž se současná hodnota očekávaných výnosů z projektu rovná současné hodnotě investičních nákladů, čili je to taková diskontní sazba, při níž je ukazatel čisté současné hodnoty projektu roven nule 25 : t t n t t t= 1 (1 + i) CF = IN případně n t= 1 CFt (1 + i) t IN = 0 Cílem výpočtu je potom najít hodnotu VVP (v případě variant tu nejvyšší vypočtenou) a porovnat jí s požadovanou výnosností projektu, tj. stanovenou diskontní sazbou. 23 SYNEK, M a kol. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: C.H. Beck, s Označení ostatních veličin je shodné s tím u výpočtu ČSH. 25 Označení ostatních veličin je shodné s tím u výpočtu ČSH. 20

21 3.2.4 Srovnání metody ČSH a VVP (a selhání metody VVP) Tato metoda nachází v praxi široké uplatnění, podává srovnatelné výsledky jako metoda čisté současné hodnoty. Problém ale nastane při hodnocení projektu s nekonvenčními peněžními toky (projekt vykazuje záporné cash-flow i v jiném než prvním roce). Rovnice pro VVP by v takovém případě měla více řešení (tolik, kolik změn ve znaménku CF v průběhu projektu existuje), nebo vůbec žádné. Ukazatel VVP selhává i v jiném případě. Když podnik vybírá mezi vzájemně se vylučujícími projekty, stává se, že výsledek hodnocení závisí na použité metodě. Zatímco jeden projekt vykazuje vyšší hodnotu ukazatele ČSH, druhá varianta má vyšší VVP. V takovém případě rozhodovatel obvykle upřednostní výsledky metody ČSH a tedy projekt s vyšší čistou současnou hodnotou, protože ta vyjadřuje přínos pro podnik v absolutní hodnotě (podniku jde v prvé řadě zajistit co nejvyšší přírůstek zdrojů), zatímco VVP podává přehled o relativní výnosnosti projektu za hodnocené období. 3.3 Vliv rizika na projekt Výsledek investování není předem znám, investování je tedy riskantní. Investiční riziko, tj. hrozbu, že dosažené výsledky projektu (popř. výdaje a příjmy) se budou lišit od plánovaných (odhadovaných), můžeme v procesu investičního rozhodování zohlednit buď ve výpočtu peněžních toků generovaných projektem, nebo v diskontní sazbě projektu (k té se podle rizikovosti projektu přičítá riziková přirážka 26 ) Analýza citlivosti Jde o proces stanovení klíčových veličin (nejčastěji zisk, čistá současná hodnota, cash-flow aj.), jež vyjadřují efektivitu projektu, a kritických faktorů, které ovlivňují hodnoty těchto veličin, tradičně jsou těmito faktory ceny vstupů a výstupů, objem produkce, úrokové sazby nebo třeba doba životnosti. Cílem této analýzy je pak najít ty faktory, jejichž změny (obvykle negativní, v %) budou mít nejzásadnější vliv na hodnotu rozhodujícího kritéria efektivnosti projektu, a především kvantifikovat tento vliv. V praxi se změní hodnota některého z faktorů o 1% a sleduje se procentní změna kritéria, jehož citlivost na změnu faktoru bude vyšší, pokud se kritérium změní o více něž 1%. Slabinou analýzy citlivosti je její izolovaný pohled na působení jednotlivých faktorů, ve skutečnosti totiž na hodnotu rozhodujícího kritéria mají vliv (vzájemně se ovlivňující) změny hodnot několika faktorů zároveň (např. velikost poptávky a prodejní cena). Bod zvratu projektu Tento bod představuje takovou úroveň některého z kritických faktorů, které ovlivňují efektivitu projektu, při níž je čistá současná hodnota projektu rovna nule. Podnik tedy zjišťuje hodnotu některého z faktorů. Je to tedy úroveň, od níž se projekt stává nevýhodným Závislost diskontní sazby na typu (rizikovosti) projektu byla zmíněna v Tabulce č. 1 v kapitole 2.3 Výpočet nákladů na kapitál. 27 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha: Ekopress, s

22 3.3.2 Zohlednění rizika v odhadu peněžních příjmů Bylo zmíněno, že nejproblematičtějším úkonem hodnocení investičního projektu je odhad peněžních toků, které bude generovat. V případě, že se rozhodneme eliminovat riziko spojené s odhadem, vyjdeme z optimistické, realistické a pesimistické varianty (případně i více) odhadu CF, každé z nich je pak přiřazena pravděpodobnost, s níž varianta nastává (přičemž součet pravděpodobností všech odhadovaných variant musí být roven jedné). Na této bázi pak můžeme vypočítat průměrnou odhadovanou hodnotu peněžních toků, s níž bude podnik dále pracovat ve výpočtech efektivnosti projektu. Výpočetní vzorec je následující 28 : CF t = m j= 1 p j CF j kde CF t je průměrná očekávaná hodnota budoucích peněžních toků v čase t CF j je hodnota peněžního toku (cash flow) při pravděpodobnosti p j p j je pravděpodobnost výskytu určité výše CF m je počet odhadovaných variant Vliv inflace na projekt Růst cenové hladiny v průběhu životnosti projektu bude mít vliv jednak na výši dosažených peněžních toků projektu (ceny výrobků sice rostou, ale rostou také náklady na materiál, jiné provozní náklady, mzdové náklady aj.), a pak také na výši diskontní sazby (ta při rostoucích cenách stoupá a snižuje tak hodnotu ukazatele ČSH). Většinou se však při hodnocení efektivnosti projektu pro zjednodušení předpokládá tzv. neutrální inflace, čili stejný růst cen produkce i růst cen vstupů (míra inflace je navíc v posledních letech poměrně nízká a stálá, i když toto zdůvodnění by v případě dlouhodobého projektu neobstálo, protože pokud bychom nakumulovali inflaci z jednotlivých let životnosti projektu, její efekt by již byl citelný). 4 Financování projektu Cílem této kapitoly nebude nabídnout čtenáři souhrnný přehled možných způsobů financování investičního projektu. Uvedu zde jen ty finanční zdroje podnikových investic, které pro mnou sledovaný podnik přicházejí v úvahu Vlastní zdroje Jsou takové, které již byly podnikatelským subjektem vytvořeny. Podnik s těmito zdroji může nakládat podle libosti, proto je financování vlastními zdroji relativně rychlejší a snazší, něž 28 SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 2. doplněné vyd. Praha: Computer Press, s Vyplynulo z pohovoru s majitelem podniku a jeho preferencí. 22

23 financování pomocí cizích zdrojů (příp. kombinace obou). Nezvyšuje se počet vlastníků (akcionářů, společníků) či věřitelů. Nejčastěji se jedná o 30 : vklady vlastníků nebo společníků nerozdělený zisk dlouhodobé rezervy a rezervní fondy (rezervy tvořené na kapitálové výdaje spojené s pořízením hmotného či nehmotného majetku však nejsou v ČR daňově účinné) odpisy (náklad, který snižuje zisk, ale není výdajem, tj. nepředstavuje odliv peněžních prostředků) 4.2 Cizí zdroje Jsou zdroje získané zvenčí podniku, jsou dluhem, který musí být později splacen (splátky přitom zahrnují úmor a úrok), obvykle se jedná o tyto možnosti financování (konzultace s vedením podniku): investiční úvěr leasing, tj. trvalé pořízení majetku formou splátek, na rozdíl od úvěru se ale majetek stává vlastnictvím podniku až po zaplacení všech splátek a úroků, tudíž majetek pořízený na leasing není většinou odepisován podnikem, ale pronajímatelem 31. Cizí zdroje podnik využívá ve chvílích, kdy nedisponuje dostatečným objemem vlastních zdrojů, jeho využití má dle Synka 32 ale také tři podstatné výhody, jednak zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu - působí tzv. finanční páka a cizí kapitál je tak většinou levnější než kapitál vlastní. Druhá plyne z tzv. daňového efektu (daňového štítu), neboť úroky na cizí kapitál jako daňově uznatelný náklad snižují základ daně. Ve skutečnosti jsou tedy náklady na cizí kapitál nižší, než představuje úroková míra, skutečnou cenu cizího kapitálu (skutečnou úrokovou míru). Synek na stejném místě počítá podle tohoto vzorce: náklady na cizí kapitál = úroková míra x (1-sazba daně) A konečně třetí benefit - poskytovateli zdrojů nevznikají žádná rozhodovací práva v řízení podniku. Stejný autor ale vzápětí dodává, že existují i důvody proti použití cizího kapitálu. Při vyšší zadlužení se totiž snižuje finanční stabilitu podniku (v krajním případě hrozí bankrot), každý dluh je navíc dražší a je obtížnější získat věřitele (popř. je nutné se v řízení firmy či investic přizpůsobovat jeho požadavkům). Při zvažování o optimální formě financování projektu hraje přirozeně podstatnou roli minimalizace celkových nákladů na kapitál (vlastního i cizího). Jak uvidíme v praktické části této práce, je ale dalším kritickým faktorem při rozhodování také subjektivní postoj 30 KORYTÁROVÁ, J.; FRIDRICH, J.; PUCHÝŘ, B. Ekonomika investic. Brno: VÚT v Brně, s VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha: Ekopress, s SYNEK, M a kol. Manažerská ekonomika. 3. přepracované a aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing, s

24 managementu (příp. majitelů) podniku k riziku, které sebou užití vlastního a především cizího kapitálu nese a roli hraje také poměření administrativních náročností obou forem. 4.3 Rozhodování mezi úvěrem a leasingem V této části práce uvedu výhody a nevýhody obou způsobů financování, tj. úvěru a finančního leasingu, v praktické části pak na příkladu sledovaného projektu ukáži, že některé z výhod a nevýhod mají pro podnik větší váhu než ostatní. Podle Valoucha 33 jsou klíčové tři oblasti: administrativní náročnost a právo disponování s majetkem daňové dopady finanční náročnost pořízení Administrativní náročnost a právo disponování s majetkem Jak výše uvedený autor ve své knize shrnuje, výhodou leasingu je oproti úvěru snadnější administrativa, leasingové společnosti navíc podniku nabízejí další služby, jako například pojištění pořizovaného majetku (nejen nabízejí, ale také vyžadují), často navíc za výhodnějších podmínek (nižší cena pojištění, ale i rozložení leasingových splátek podle potřeb podniku). Nevýhodou leasingu je však nemožnost volně zacházet s pořizovaným majetkem (plyne z definice leasingu majitelem pořizované věci je leasingová společnost). Tuto nevýhodu úvěr nemá, naopak, vlastnická práva náleží podniku bez omezení. Daňové dopady V případě financování úvěrem i leasingem může podnik využít daňového štítu (princip je popsán výše), tj. možnost zahrnout některé z výdajů spojených s financováním do daňově účinných nákladů. Mezi tyto náklady patří poplatky související s uzavřením smluv (úvěrových i leasingových) a vedením úvěrových či leasingových účtů, dále úroky z úvěru a leasingové splátky. Při koupi na úvěr jsou navíc daňově uznatelné také odpisy pořizovaného majetku, které jsou v případě leasingu společnostmi poskytujícími tuto formu financování jen jak dále uvádí Valouch - nepřímo promítány do leasingového nájemného (splátek). Finanční náročnost pořízení Na výši nákladů spojených s jednotlivými formami financování má vliv sazba daně z příjmu, výše leasingové splátky, úroková sazba úvěru, výše splátky úvěru, výše a způsob daňových odpisů a diskontní faktor. Všechny tyto veličiny zahrnuje metoda čisté výhody leasingu Metoda čisté výhody leasingu Tato metoda spočívá v porovnání kapitálového výdaje na investici se součtem aktualizovaných leasingových splátek po zdanění s aktualizovanými daňovými štíty 33 VALOUCH, P. Leasing v praxi: praktický průvodce. 2. aktualizované vyd. Praha: Grada Publishing, s

25 v jednotlivých letech doby trvání leasingu. Výpočetní vzorec, který ve své publikaci uvádí Valach, je následující 34 : ČVL = IN n t t t= 1 (1 + i) L (1 d) + d O t kde: ČVL je čistá výhoda leasingu IN jsou investiční náklady projektu O t odpisy v jednotlivých letech životnosti projektu L t leasingové splátky v jednotlivých letech životnosti (=doba leasingu) i je diskontní míra upravená o vliv daně d sazba daně z příjmu n doba životnosti investice t počet období od 1 až do n Podnik by se na základě výsledků, jež podává tato metoda, měl pro leasing rozhodnout tehdy, pokud ukazatel ČVL nabývá kladné hodnoty. Závěr Závěrem lze jen dodat, že oba tyto nejčastější způsoby dlouhodobého financování mají své klady a zápory. Obecně nelze prohlásit jeden z nich za výhodnější, podnik vždy musí přistoupit k zvažování jednotlivých výhod a nevýhod toho kterého financování, a podle svých potřeb a momentální situace, v níž se podnik nachází (hl. ekonomika, vztah k riziku, situace na trhu, daňové podmínky aj.), označit ty, které pro něj budou ve fázi konečného rozhodování rozhodující, relevantní. 34 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha: Ekopress, s

26 Praktická část 5 Představení podniku CCB, spol. s r.o. Vydavatelství CCB, spol. s r.o. (dále jen CCB) je jedno z nejstarších soukromých vydavatelství v České republice s velmi dobrou pozicí na trhu ve všech oblastech, ve kterých se účastní hospodářské soutěže (nakladatelství, vydavatelství, internetové projekty). Většina publikací a odborných časopisů z produkce CCB je určena jak pro Českou, tak pro Slovenskou republiku. CCB je rozděleno do několika středisek (mj. tiskárna, grafické studio, webservis a řada odborných časopisů), která mají vysoký stupeň samostatnosti ve svém řízení. Manažeři středisek mají velmi široké pravomoci a vysokou odpovědnost v řízení vlastních projektů. Řízení CCB je dvoustupňové. Ředitel je také jednatelem a jediným vlastníkem společnosti. Firma udržuje dlouhodobě počet pracovníků v trvalém pracovním poměru kolem počtu 50, dalších cca 15 jsou externisté. Průměrný plat v této firmě je přibližně o 15% vyšší než je průměr regionu, do nějž CCB spadá (Jihomoravský kraj), a o 6,1% vyšší než je celorepublikový průměr. V majetku společnosti jsou jak budova, ve které společnost sídlí, tak veškeré strojní vybavení tiskárny, grafického studia, celková hodnota hmotných aktiv se pohybuje mezi 40ti 60ti mil. Kč. Nehmotný majetek společnosti, ochranné známky a tituly, má hodnotu cca 10ti 30ti mil. Kč, obrat společnosti se každoročně pohybuje kolem 50ti mil. Kč. Společnost má dlouhodobě pozitivní hospodářské výsledky. V Příloze č. 5 uvádím výpis z obchodního rejstříku se základními informacemi o CCB. Ve své práci se zaměřím na středisko Tiskárna, v němž budu aplikovat poznatky z teoretické části, s cílem zhodnotit efektivitu reálného investičního projektu, jímž bude nákup tiskařského stroje. 5.1 Vztah k riziku Z rozhovoru s majitelem podniku CCB jasně vyplynulo, že podnik inklinuje k realizaci projektů vyznačujících nízkým stupněm rizika (samozřejmě při zachování požadavku alespoň minimální výnosnosti). Tato skutečnost musí být nutně odražena v hodnocení efektivnosti sledovaného projektu, dalo by se říci, že kritérium výše rizika dostane ve většině případů přednost před nejvýše dosaženou výnosností. 5.2 Představení tiskárny Samostatné středisko tiskárna bylo vytvořeno před cca 15ti lety, aby ve firmě CCB mohla vzniknout vlastní výrobní kapacita vhodná pro kompletní tiskařské a knihařské zpracování časopisů. Většina produkce tvoří výroba periodika přímo pro vydavatelství CCB (hl. časopisy). Produkci externích zákazníků tvoří nejčastěji letáky, prospekty, plakáty, pohlednice a brožury, knihy a kalendáře. Kompletní nabídku tiskárny uvádím v Příloze č