Normy kvality softwaru a jejich podpora v metodikách budování informačních systémů

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Normy kvality softwaru a jejich podpora v metodikách budování informačních systémů"

Transkript

1 Normy kvality softwaru a jejich podpora v metodikách budování informačních systémů Alena Buchalcevová Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky, katedra informačních technologií nám. W. Churchilla 4, Praha 3 Abstrakt: Hlavním cílem článku je poukázat na význam kvality softwarového produktu, přiblížit mezinárodní a národní normy, které se kvalitou softwarových produktů zabývají, a analyzovat, jak je posuzování kvality adresováno ve vybraných metodikách budování informačních systémů. Klíčová slova: informační systém, kvalita, jakost, normy kvality, řízení kvality, metodiky vývoje softwaru Abstract: The main goal of this paper is to mention the importance of software product quality, describe international and national quality standards and analyze how these standards are used in software development methodologies. Keywords: information system, quality, quality standards, quality management, software development methodologies 1. Úvod V současné informační společnosti stále roste význam informačních systémů a informačních a komunikačních technologií (IS/ICT), které pomáhají podnikům uspět v tržních podmínkách, využít nabízených možností a čelit potencionálním hrozbám. Spolu s tím ale roste i význam kvality informačního systému, neboť potenciální chyba může způsobit finanční škody, ovlivnit samu existenci firmy či zdraví a životy lidí. Proto se kvalita informačního systému a zejména její ověření dostává do popředí zájmu nejen softwarových firem, ale i zákazníků. Kvalita je definována různě, s ohledem na zaměření tohoto článku vyjdu z definice kvality tak, jak je uvedena v národních normách. V té souvislosti je třeba uvést, že národní normy používají pro překlad anglického termínu quality pojem jakost tak, aby to bylo v souladu s překladem používaným dříve (např. u norem řady ISO 9000). Jakost (quality) je celkový souhrn charakteristik entity, které ovlivňují její schopnost uspokojovat stanovené nebo předpokládané potřeby. [ČSN , 2002] Entitou je přitom myšlen softwarový produkt. Pojmy kvalita a jakost budu používat jako synonymum. Na zajištění kvality informačního systému se můžeme dívat ze dvou pohledů. Jednak jde o zajištění kvality procesu budování informačního systému a jednak zajištění kvality produktu tedy informačního systému. Nejprve objasním pojem budování informačního systému, který používám proto, že v dnešní době se úplně nový software respektive informační systém vytváří v menší míře. Častěji jde o implementaci již hotových řešení, integraci různých komponent a SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/

2 Alena Buchalcevová služeb. Pro zajištění kvality procesu budování informačních systémů slouží zejména řada norem ISO které patří u nás k nejznámějším a nejčastěji zaváděným. Základní normou je ČSN EN ISO 9001:2001 Systémy managementu jakosti Požadavky na systém, ve které jsou specifikovány požadavky na systém řízení jakosti, jehož zavedení umožňuje organizaci prokázat schopnost trvale poskytovat výrobek, který splňuje požadavky zákazníka a příslušné požadavky předpisů, zvyšovat spokojenost zákazníka a neustále zlepšovat své procesy. Pro organizace, které se zabývají budováním IS, má význam zejména norma ISO/IEC 90003, respektive ČSN ISO/IEC Softwarové inženýrství Směrnice pro použití ISO 9001:2000 na počítačový software. Pro získání certifikace na ISO 9000, musí organizace definovat procesy pro vývoj, provoz a údržbu softwaru, posloupnost těchto procesů a jejich vzájemné vazby. Doporučuje se využít normy ISO/IEC Procesy v životním cyklu softwaru, která obsahuje Referenční model procesů. Kromě mezinárodních a národních norem se na zlepšování procesů budování IS zaměřuje také model CMMI Integrační model zralosti (Capability Maturity Model Integration) a četné metodiky budování IS, kterým je věnována kapitola 3. Úroveň kvality procesu budování IS se zjišťuje na základě posouzení procesů, které se provádí buď na základě normy ISO/IEC anebo metodou SCAMPISM posuzující podle modelu CMMI. Druhý pohled, pohled na kvalitu produktu, posuzuje vlastnosti produktu z pohledu uživatele. Produktem je software resp. informační systém, nebo poskytovaná služba. Jak uvádí [Vaníček, 2007], normalizace v oblasti kvality produktů naráží na problém, že normy pro jednotlivé typy produktů se musí od sebe podstatně lišit, a tak je obtížné nalézt společné požadavky na kvalitu produktů podobně jako u norem procesů řízení jakosti. Přesto existuje celá řada norem, které se zabývají definování kvality jakosti softwaru a jejím posuzováním (viz následující kapitola). Tyto normy jsou však obecně méně známé a používané než normy řady ISO U nás je malá známost těchto norem podpořena ještě tím, že trh informačních produktů je stále v našich podmínkách spíše než trhem zákazníka trhem dodavatelů informatických produktů a to především velkých světových firem. [Vaníček, 2007] 2. Normy v oblasti kvality softwaru Řada norem ISO/IEC 9126 Softwarové inženýrství Jakost produktu je představována normou ISO/IEC Model jakosti (podrobněji v 2.1) a třemi technickými zprávami, které obsahují příklady měr jakosti Vnější míry jakosti , Vnitřní míry jakosti a Míry jakosti užití Řada ISO/IEC Softwarové inženýrství Hodnocení softwarového produktu obsahuje šest částí. Norma Obecný přehled je úvodním dokumentem, který definuje terminologii a postupy při hodnocení. Vlastní postupy při hodnocení jsou popsány v částech: Postup vývojáře, Postup opatřovatele a Postup (nezávislého) hodnotitele. Poslední norma této řady Dokumentace hodnotících postupů sjednocuje způsoby, jak hodnocení dokumentovat. [Vaníček, 2007] Vzájemné vztahy mezi normami ISO/IEC 9126 a ISO/IEC zachycuje obrázek 1. V současnosti se v rámci ISO/IEC JTC1 SC7 připravuje nová řada norem ISO/IEC pod názvem SQuaRE - Software Quality Requirements and 110 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2011

3 Normy kvality softwaru a jejich podpora v metodikách budování informačních systémů Evaluation. Popis aktuálního stavu projektu SQuaRE a zejména problémů s ním spojených lze nalézt v [Vaníček, 2007]. Obrázek 1. Vzájemné vztahy mezi normami ISO/IEC 9126 a ISO/IEC 14598, zdroj:[čsn , 2002] 2.1 Model jakosti Vzhledem k tomu, že klíčové normy projektu SQuaRE ještě nebyly vydány a ty již vydané nejsou zatím uvažovány pro převzetí jako ČSN, budu vycházet při posuzování podpory kvality softwaru v metodikách budování informačních systémů z normy ČSN ISO/IEC Softwarové inženýrství Jakost produktu Část 1: Model jakosti. Tato norma popisuje model jakosti, který má dvě části: vnitřní a vnější jakost a jakost při používání. Jak ukazuje obrázek 2, kvalitu můžeme posuzovat na úrovni procesu vytváření produktu, produktu samotném a účinku používání produktu. Proces vytváření softwaru je popsán například v normě ISO/IEC Procesy v životním cyklu softwaru. Jedním z procesů definovaných v této normě je proces Ověřování kvality softwaru (Software Quality Assurance). Ověření se provádí na základě měření vnitřních atributů (obvykle statické míry meziproduktů) nebo měřením vnějších atributů (obvykle měření chování softwaru při běhu) nebo měřením atributů jakosti při používání. Cílem je, aby produkt měl požadovaný účinek v určitém kontextu použití. Normalizace v oblasti kvality je založena na přesvědčení, že zlepšování procesu vývoje softwaru je prostředkem pro zlepšování jakosti produktu a hodnocení a zlepšování jakosti produktu je prostředkem pro zlepšování jakosti při používání. Na druhou stranu hodnocení jakosti při používání poskytuje zpětnou vazbu pro zlepšování produktu a hodnocení produktu poskytuje zpětnou vazbu pro zlepšování procesu. Vhodné vnitřní atributy softwaru jsou nezbytným předpokladem pro dosažení požadovaného SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/

4 Alena Buchalcevová vnějšího chování a vhodné vnější chování je nezbytným předpokladem pro dosažení jakosti při používání. Obrázek 2. Přístupy k jakosti, zdroj:[čsn , 2002] Pohled na vnitřní jakost, vnější jakost a jakost při používání se v průběhu životního cyklu softwaru mění. Na obrázku 3 jsou zachyceny vzájemné vztahy mezi druhy jakosti a požadavky na ně v průběhu životního cyklu softwaru. Obrázek 3. Jakost v životním cyklu softwaru, zdroj:[čsn , 2002] 112 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2011

5 Normy kvality softwaru a jejich podpora v metodikách budování informačních systémů Potřeby uživatele týkající se jakosti mohou být specifikovány jako požadavky na jakost pomocí měr jakosti při používání, vnější jakosti a vnitřní jakosti. Tyto míry mají být používány jako kritéria při validaci produktu a akceptační kritéria. Požadavky na vnější jakost specifikují požadovanou úroveň jakosti z vnějšího pohledu pohledu uživatele a mají být specifikovány pro všechny charakteristiky jakosti s použitím měr vnější jakosti. Požadavky na vnější jakost se transformují na požadavky na vnitřní jakost, které specifikují úroveň požadované jakosti z vnitřního pohledu produktu (meziproduktů), a slouží jako kritéria při hodnocení produktu. Tato jakost je chápána z pohledu vývojářů. Jakost při používání představuje pohled uživatele na jakost softwarového produktu, který je používán v konkrétním prostředí a v konkrétním kontextu, a měří splnění cílů. Jak uvádí [ČSN , 2002], smyslem řízení jakosti je dosáhnout nezbytné a postačující jakosti, aby se naplnily skutečné potřeby uživatelů. Problémem ale je, jak poznat a definovat skutečné potřeby uživatelů. Potřeby stanovené uživatelem totiž vždy neodráží skutečné potřeby uživatele, protože: uživatel si často neuvědomuje své skutečné potřeby, potřeby se mohou po jejich stanovení změnit, rozdílní uživatelé mají rozdílné provozní prostředí, obtížné je zjistit potřeby všech typů uživatelů zvláště u typového aplikačního softwaru. Proto je obtížné na začátku životního cyklu specifikovat požadavky na jakost v celém rozsahu a je třeba počítat i s jejich změnami. Na obrázku 4 jsou zachyceny charakteristiky vnější a vnitřní jakosti: funkčnost, bezporuchovost, použitelnost, účinnost, udržovatelnost a přenositelnost. Obrázek 4. Model jakosti pro vnější a vnitřní jakost, zdroj:[čsn , 2002] SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/

6 Alena Buchalcevová Funkčnost je způsobilost softwarového produktu poskytovat funkce, které uspokojují stanovené a předpokládané potřeby, pokud je software používán za specifikovaných podmínek. Bezporuchovost je způsobilost softwarového produktu udržovat specifikovanou úroveň výkonu, pokud je používán za specifikovaných podmínek. Použitelnost je způsobilost softwarového produktu být srozumitelný, zvládnutelný, používaný a atraktivní pro uživatele, pokud je používán za specifikovaných podmínek. Účinnost je způsobilost softwarového produktu poskytovat vhodný výkon s ohledem na množství použitých zdrojů a za stanovených podmínek. Udržovatelnost je způsobilost softwarového produktu být modifikován. Modifikace mohou zahrnovat nápravy, zlepšování nebo adaptace softwaru na změny v prostředí, v požadavcích a ve specifikaci funkcí. Přenositelnost je způsobilost softwarového produktu být přenesen z jednoho prostředí do jiného prostředí. [ČSN , 2002] Každá z těchto charakteristik by měla být hodnocena zvlášť. Pro hodnocení jsou charakteristiky dále dekomponovány na podcharakteristiky, pro které jsou stanoveny jejich měřitelné vlastnosti atributy. Hodnoty atributů měřené v definované stupnici míry se porovnávají s hodnotami stanovenými v požadavcích indikátory kvality. Seznam atributů a měr měl být určen částmi 2 až 4 normy Zde se však rozumný seznam sestavit nezdařilo. [Vaníček, 2007] Na obrázku 5 jsou uvedeny charakteristiky jakosti při používání: efektivnost, produktivita, bezpečnost a uspokojení. Efektivnost je způsobilost softwarového produktu umožnit, aby uživatelé dosáhli specifikovaných cílů s přesností a kompletností ve specifikovaném kontextu použití. Produktivita je způsobilost softwarového produktu umožnit, aby uživatelé vynaložili ve vztahu k dosažené efektivnosti a ve specifikovaném kontextu použití vhodné množství zdrojů. Bezpečnost je způsobilost softwarového produktu dosáhnout akceptovatelné úrovně rizika škod na lidech, byznysu, softwaru, vlastnictví nebo prostředí ve specifikovaném kontextu použití. Uspokojení je způsobilost softwarového produktu uspokojovat uživatele ve specifikovaném kontextu použití. [ČSN , 2002] Obrázek 5. Model jakosti pro jakost při používání, zdroj:[čsn , 2002] 114 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2011

7 Normy kvality softwaru a jejich podpora v metodikách budování informačních systémů Použití modelu jakosti Model jakosti definovaný v normě ČSN ISO/IEC je použitelný pro různé typy softwaru. Poskytuje terminologii, a to i českou, v oblasti kvality softwarového produktu. Jeho využití je v oblasti správy požadavků pro identifikaci požadavků na software, strukturování požadavků na kvalitu softwaru, validaci úplnosti specifikace požadavků. Může být použit pro identifikaci cílů návrhu a testování softwaru, identifikaci kritérií zabezpečování jakosti a identifikaci akceptačních kritérií pro dokončený softwarový produkt. Norma ČSN ISO/IEC může být použita jako doplňková v rámci použití dalších norem, zejména: při posuzování procesů dle ISO/IEC 15504, protože poskytuje strukturu pro specifikaci jakosti, podporu pro procesy verifikace a validace a podporu pro specifikaci cílů jakosti organizace, normy ISO/IEC 12207, kde poskytuje strukturu pro specifikaci požadavků na jakost softwarového produktu a podporu pro procesy verifikace a validace, společně s ISO 9001 a poskytuje podporu pro nastavení cílů jakosti a podporu pro přezkoumání návrhu, verifikaci a validaci. 3. Analýza podpory hodnocení kvality ve vybraných metodikách budování informačních systémů V České republice se pro zlepšování procesů při budování informačních systémů daleko více využívá metodik než mezinárodních norem (ISO/IEC 12207, 15504) a standardů (model CMMI ). Metodika budování IS/ICT definuje principy, procesy, praktiky, role, techniky, nástroje a produkty používané při vývoji, údržbě a provozu informačního systému, a to jak z hlediska softwarově inženýrského, tak z hlediska řízení. [Buchalcevová, 2009] V praxi se dnes setkáme se dvěma hlavními kategoriemi metodik, kterými jsou tradiční (rigorózní) metodiky a agilní metodiky. Rigorózní metodiky vycházejí z přesvědčení, že procesy při budování IS/ICT lze popsat, plánovat, řídit a měřit, a proto je podrobně a přesně definují. Podle agilních metodik vývoj softwaru není definovaný proces, ale empirický proces, který vyžaduje monitorování a adaptaci. Vývoj probíhá ve velmi krátkých iteracích, které končí dodáním funkční verze systému. Každá z agilních metodik je svým způsobem specifická, ale všechny jsou postaveny na stejných principech a hodnotách, které byly v roce 2001 definovány v Manifestu agilního vývoje softwaru. [Beck, 2001] Mezi agilní metodiky byly od počátku řazeny následující metodiky a přístupy: Dynamic Systems Development Method (DSDM), Adaptive Software Development ( ASD), Feature Driven Development (FDD), Extrémní programování (Extreme Programming, XP), Lean Development, Scrum, Crystal metodiky, Agilní modelování (Agile Modeling). Později vznikly nové agilní metodiky jako například Microsoft Solutions Framework (MSF) for Agile Software Development a metodika OpenUP. Aby bylo možné agilní metodiky efektivně použít, musí být splněny určité předpoklady. Nejdůležitějším předpokladem použití agilních metodik je požadavek, aby zákazník byl součástí týmu a byl k dispozici podle potřeby. Dalším klíčovým předpokladem je velikost týmu. Ideální agilní tým má maximálně 8 vývojářů, kteří pracují v jedné SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/

8 Alena Buchalcevová místnosti a mohou tak plně využívat výhod osobní komunikace. Třetím klíčovým požadavkem jsou vysoké znalosti, zkušenosti a morální hodnoty vývojářů. [Mullaney, 2008] uvádí omezené použití agilních metodik pro distribuovaný vývoj, vývoj se subdodavateli, pro vytváření znovupoužitelných artefaktů, pro vývoj ve velkém týmu, pro vývoj kritických aplikací a pro vývoj velkého komplexního softwaru. V poslední době jsme svědky stále častějšího používání agilních přístupů, ale také vzájemného ovlivňování obou skupin metodik. Ukazuje se, že rigorózní metodiky je možné odlehčit a aplikovat v jejich rámci některý z agilních přístupů. Na druhé straně, pokud potřebujeme použít agilní metodiky na větší projekty, projekty vyvíjené distribuovanými týmy či projekty větší důležitosti, je třeba je více formalizovat a obohatit o nové praktiky. Analýzu podpory hodnocení kvality jsem provedla na vybraných metodikách budování IS/ICT, jak rigorózních, tak agilních. Při výběru metodik jsem vycházela z průzkumů používání metodik ve světě [Ambler, 2006] a vybrala pro hodnocení metodiky, které se nejvíce používají. Mezi hodnocené metodiky jsem zařadila také novou a perspektivní metodiku OpenUP. 3.1 Rational Unified Process Metodika Rational Unified Process (RUP) je v současnosti de facto standardem mezi metodikami. Původně byla zařazována mezi rigorózní metodiky zejména z důvodu velké podrobnosti metodiky, ale od roku 2003 je doplňována o agilní praktiky a v současné době představuje rámec, ve kterém je možné vytvořit metodiky pro všechny typy projektů od velmi formální metodiky až po velmi lehkou, agilní metodiku. Metodika RUP je založena na nejlepších praktikách softwarového vývoje: iterativní vývoj, řízení požadavků, použití komponentové architektury, vizuální modelování, kontrola kvality softwaru a řízení změn. Životní cyklus softwaru je rozdělen do 4 po sobě jdoucích fází. V rámci fáze Zahájení se definují cíle projektu, požadavky, vytváří se harmonogram projektu, odhadují se náklady projektu a definují rizika. Cílem fáze Rozpracování je definovat architekturu systému a ověřit ji. Předmětem Konstrukční fáze je návrh a realizace systému včetně testování. Cílem fáze Zavedení je zajistit, aby uživatelé mohli systém používat. Součástí této fáze je školení uživatelů, předání dokumentace, vytvoření help-desku atd. Každá fáze je uzavřena milníkem, ve kterém se posuzuje, zda byly splněny cíle fáze a rozhoduje se o dalším postupu. Metodika RUP se vyznačuje velmi výraznou podporou zajištění kvality. Tuto podporu explicitně deklaruje tím, že jednou z 6 nejlepších praktik, na kterých je postavena, je praktika Kontinuální ověřování kvality. RUP je postaven na iterativním životním cyklu a ověřování kvality je integrální součástí každé iterace. Na konci iterace se hodnotí, zda byly splněny cíle iterace, adresována rizika, dodána plánovaná funkčnost a splněny atributy kvality. Kvalita je v metodice RUP definována v rámci dimenzí, které odpovídají modelu FURPS F (functionality), U (usability), R (reliability, P (performace), S (supportability), který byl poprvé publikován v [Grady, 1987]. V poslední době se model FURPS rozšířil o další dílčí prvky a používá se pro něj označení FURPS+. Dimenze kvality modelu FURPS v podstatě odpovídají charakteristikám vnější a vnitřní jakosti modelu jakosti dle ČSN ISO/IEC , které jsou zachyceny na obrázku 4. Model jakosti navíc jako charakteristiku uvádí přenositelnost, která je ovšem v modelu 116 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2011

9 Normy kvality softwaru a jejich podpora v metodikách budování informačních systémů FURPS součástí dimenze supportability. RUP používá tyto dimenze kvality pro definování struktury dokumentu Supplementary specification, který je součástí specifikace požadavků. Na základě dimenzí kvality se definují jednotlivé typy testů. RUP poskytuje poměrně komplexní sadu postupů pro zajištění kvality. V rámci disciplíny Testování jsou definovány 4 role manažer testů, analytik testů, návrhář testů a tester. Pro každou roli jsou definovány činnosti, které provádí, a artefakty, za které zodpovídá. 3.2 OpenUP Metodika OpenUP je nová agilní metodika dostupná pod Eclipse Public License. OpenUP je minimálně dostatečná, kompletní metodika pro vývoj softwaru, která je snadno přizpůsobitelná a rozšiřitelná. Vznikla zeštíhlením metodiky Unified Process, je tedy založena na iterativním a inkrementálním modelu životního cyklu, případech užití, řízení rizik a architektuře. Celý životní cyklus projektu je opět rozdělen do 4 fází Zahájení, Rozpracování, Konstrukce a Zavedení. Metodika OpenUP je určena pro menší týmy. Ve snaze být agilní metodikou je oproti metodice Unified Process zredukován jak počet disciplín, tak počet rolí. Metodika OpenUP definuje disciplíny Řízení projektu, Požadavky, Architektura, Vývoj a Testování a role zainteresovaná strana, analytik, architekt, vývojář, tester, vedoucí projektu a kdokoli. Metodika také využívá modelu FURPS+ pro definování dimenzí kvality. V oblasti správy požadavků jsou dimenze kvality opět použity pro definování kvalitativních požadavků zde jsou součástí dokumentu System Wide Requirements, pro který je poskytována šablona určující jeho strukturu a také kontrolní seznam ověřující kvalitu tohoto dokumentu. Funkční požadavky jsou specifikovány ve formě případů užití a kvalitativní požadavky ve struktuře U (usability), R (reliability), P (performace), S (supportability). Odlehčení metodiky OpenUP se dle mého názoru nepříznivě projevuje v nedostatečné podpoře zajištění kvality. Jediná role Tester není dostatečná1 a jsou pro ni definovány pouze činnosti Vytvoření testovacích případů, Implementace testů a Spuštění testů. Metodika se zaměřuje v podstatě jen na funkční testy, vůbec neřeší ostatní typy testů, které by ověřovaly ostatní dimenze kvality. 3.3 Feature driven development Metodika Feature driven development (FDD) se řadí mezi agilní metodiky, ale definuje procesy, byť odlehčené, a zdůrazňuje nutnost modelování předem. Je formálnější než ostatní agilní metodiky, a tak ji lze úspěšně použít i na větší projekty. Metodika FDD je založena na iterativním vývoji, který je řízen užitnými vlastnostmi produktu. Užitná vlastnost (feature) je malý výsledek užitečný z pohledu zákazníka, který je srozumitelný, měřitelný a realizovatelný v rámci dvoutýdenní iterace. Základem pro zajištění kvality v metodice FDD jsou zejména praktiky doménové objektové modelování a inspekce. Praktika doménové objektové modelování spočívá ve vytvoření konceptuálního modelu tříd a definování vlastníků tříd na začátku životního cyklu, čímž pomáhá držet konceptuální integritu systému. FDD spoléhá na inspekce, které zajišťují vysokou kvalitu návrhu a kódu. Inspekce mohou podstatně snížit počet chyb jejich včasnou detekcí. Primárním účelem inspekcí v metodice FDD 1 jednotkové testy provádí role Vývojář SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/

10 Alena Buchalcevová je odhalení defektů, ale pokud se inspekce provádějí dobře, můžeme získat ještě dodatečné přínosy jako přenos znalostí a dodržování standardů. Inspekce se vhodně doplňují s praktikou malých týmů pro užitné vlastnosti. Pokud vývoj užitné vlastnosti neovlivňuje jiné týmy, probíhají inspekce pouze v rámci jednoho týmu. Metodika FDD se věnuje zejména charakteristikám vnitřní jakosti. Vnější jakost a jakost při používání je řešena podobně jako u ostatních agilních metodik zapojením zákazníka do projektu, čímž se získává rychlá zpětná vazba. 3.4 Metodika Scrum Podle výsledků průzkumů [Ambler, 2006] patří Scrum spolu s metodikou Extrémní programování mezi nejpoužívanější agilní metodiky. Metodika Scrum je zaměřena hlavně na řízení projektu. Vývoj probíhá v 30denních iteracích nazývaných Sprint, ve kterých se dodává vybraná množina užitných vlastností. Klíčovou praktikou jsou denní porady (Scrum Meetings), které slouží pro koordinaci prací. Metodika Scrum definuje jen 3 role Product Owner, Team a ScrumMaster. Product Owner spravuje seznam požadavků (Product Backlog) tak, aby maximalizoval hodnotu projektu. Team je skupina lidí s různou specializací, kteří se sami řídí tak, aby v každém Sprintu dodali fungující software. Scrum Master zodpovídá za metodiku, její správnou implementaci a maximalizaci užitku. Řízení kvality v metodice Scrum explicitně adresováno není, a to zejména ze dvou důvodů. První důvod spočívá v tom, že je metodika Scrum zaměřena na řízení projektu a jen v malé míře se zabývá softwarovým inženýrstvím. Druhý důvod pak spočívá v podstatě agilních metodik, které definují jen principy a praktiky, nikoli přesné a podrobné postupy. Metodika tedy nijak nepracuje s charakteristikami kvality softwaru, přesto tu základ pro zajištění kvality produktu nalezneme. Spočívá zejména v plném zapojení zástupce uživatelů role Product Owner, do práce na projektu a v jeho zodpovědnosti za požadavky. Dalším nástrojem zajištění kvality produktu je vývoj v krátkých iteracích sprintech a díky tomu časná zpětná vazba, která se realizuje v rámci praktik Sprint Review Meeting, na kterém se uživateli předvádí výsledek iterace, a Sprint Retrospective Meeting, který slouží k hodnocení průběhu iterace. 3.5 Metodika Extrémní programování Extrémní programování (XP) je velmi lehká, ale disciplinovaná metodika, která zavádí specifické praktiky jako párové programování, refaktorizace, testy před kódováním a další. Extrémní programování je typická agilní metodika, jejíž praktiky mají za cíl vyvinout produkt, který uspokojí aktuální potřeby zákazníka. Řízení kvality metodika neřeší explicitně, ale spíše implicitně. Důležitým aspektem dodání kvalitního softwaru je opět zákazník, který je součástí týmu a odpovídá za požadavky. Požadavky se v XP definují ve formě uživatelských příběhů (user story), které píší sami zákazníci a vyjadřují v nich své potřeby, které má systém podpořit. Pro každý požadavek specifikuje zákazník akceptační test, který ověří, zda byl požadavek implementován úspěšně. Extrémní programování se hodně věnuje také vnitřní jakosti, tedy kvalitě z pohledu vývojářů. Ta je zajišťována jednak požadavkem na vysokou kvalifikaci vývojářů, velmi dobře definovanými standardy a konvencemi a zejména využíváním techniky testy řízený vývoj (Test driven development), kdy vývojáři musí 118 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2011

11 Normy kvality softwaru a jejich podpora v metodikách budování informačních systémů nejprve napsat testy, až poté kód. Testy řízený vývoj spolu s refaktorizací zajišťuje stálou kvalitu kódu. Praktika párové programování pak představuje kontinuální ověřování kvality. 3.6 Metodika Microsoft Solutions Framework Microsoft Solutions Framework je rámec pro vývoj softwaru, ve kterém je možné definovat metodiku pro konkrétní organizaci, či konkrétní projekt. Součástí MSF 4.0 jsou dvě definované metodiky. MSF for Agile Software Development je agilní metodika, která je vhodná pro menší projekty s rychlou dodávkou. MSF for CMMI Process Improvement má formálnější plánování, více dokumentace, podrobnější sledování času, složitější workflow a je navržena tak, aby odpovídala úrovni zralosti 3 podle modelu CMMI. Metodika MSF se vyznačuje výraznou podporou řízení kvality, která je vyjádřena definováním principu Investice do kvality jako jednoho z 8 základních principů metodiky MSF. Investice do kvality je investicí do lidí, procesů a nástrojů. Tým musí být přesvědčen, že vyrábí dostatečně kvalitní produkt. Úspěšné řízení kvality předpokládá, že se kvalita stává součástí firemní kultury. Zároveň je třeba zajistit, aby byl dodáván kvalitní produkt i při změnách požadavků. MSF definuje 2 modely týmový model a Governance model. Týmový model definuje 7 skupin uživatelských rolí: Řízení produktu (Product Management), Řízení programu (Program Management), Architektura (Architecture), Vývoj (Development), Testování (Test), Provoz (Release/Operations) a Zkušenosti uživatelů (User Experience). Řízení kvality se promítá do činností všech skupin rolí. Role Řízení produktu má na starosti definování požadavků, jejich pochopení a sledování jejich naplnění. Součástí Řízení programu je realizace procesu Řízení kvality (Project Quality Managament). Testování je nutné pro splnění kvalitativních požadavků zákazníka. Testy předvídají, hledají a reportují jakékoliv problémy, které mohou snížit kvalitu řešení. Probíhá zde také monitoring, měření a vyhodnocování kvality řešení. Na rozdíl od skupiny Vývoj, která má na starosti jednotkové testování, předmětem role Testování je funkční testování a systémové testování. Kvalita při používání je předmětem zájmu role Zkušenosti uživatelů (User Experience). Tato skupina reprezentuje pohled ze strany zákazníka. Řešení musí vycházet ze znalostí a zkušeností uživatelů a přizpůsobit se jim pro zajištění maximální efektivity jejich práce. Skupina musí chápat prostředí uživatelů jako celek, rozpoznat všechny potřeby a požadavky koncových uživatelů a zajistit, aby si celý tým uvědomil význam použitelnosti z pohledu koncových uživatelů Governance model pak představuje celý životní cyklus vývoje a zaměřuje se na kvalitu procesu. Mezi jednotlivými fázemi jsou definovány kontrolní body, kdy je vytvořené řešení porovnáváno s kvalitativními kritérii stanovenými na začátku projektu. Hlavním kontrolním bodem je převzetí řešení zákazníkem, které spočívá především v hodnocení produktu podle předem definovaných akceptačních kritérií. Na zvyšování kvality se podílí i MSF Readiness Management Discipline, která se stará o optimální zastoupení schopností a dovedností v týmu. 4. Závěr Článek ukázal rostoucí potřebu zajistit dodávku kvalitních softwarových produktů a přiblížil cesty k jejímu dosažení. Mezinárodní a národní normy, podobně jako tradiční SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/

12 Alena Buchalcevová metodiky budování informačních systémů, vycházejí z předpokladu, že čím bude kvalitnější proces budování IS, tím kvalitnější bude i výsledný produkt. Současně se zlepšováním procesů při budování IS se ale věnují také měření kvality produktu s pomocí vnitřních a vnějších charakteristik jakosti a jakosti při používání. Agilní metodiky, které jsou proti podrobnému popisu procesů a formálním měřením a hodnocením, prosazují takové praktiky, které implicitně vedou k vysoké vnitřní jakosti produktu. Vnější jakost, zejména splnění měnících se požadavků zákazníka, je zajištěna vtažením zákazníka do procesu vývoje a přenesením odpovědnosti za definování požadavků, určení jejich priorit a akceptační testy na něj. Příspěvek vznikl v rámci řešení grantu IG Zavedení procesu řízení kvality jako integrální součásti metodiky vývoje informačního systému 5. Použité zdroje AMBLER, S. W.: Agile software development methods and techniques are gaining traction. In Dr. Dobb Portal, srpen [online]. Think Services, c2007 [cit ]. Dostupný z WWW: < BECK K. et al. Manifesto for Agile Software Development [cit ]. Dostupný z WWW <http://agilemanifesto.org/>. BUCHALCEVOVÁ, A.: Metodiky budování informačních systémů. 1. vyd. Praha : Oeconomica, s. ISBN GRADY, R.; CASWELL, D.: Software Metrics: Establishing a Company-wide Program. Prentice Hall pp. p ISBN ČSN ISO/IEC Softwarové inženýrství Jakost produktu Část 1: Model jakosti VANÍČEK, J.: Kvalita informačních systémů z pohledu mezinárodní normalizace (aktuální informace), Sborník příspěvků z konference Systém řízení kvality a bezpečnosti informačních systémů ve zdravotnictví, ČZU, Praha, 2007, 2007, s Dostupný z WWW <http://czu.vasekk.cz/ing/04_desaty%20semestr/jakost_is/08_square.pdf 120 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 1/2011

Jakou metodiku použít pro

Jakou metodiku použít pro Jakou metodiku použít pro konkrétní projekt? Hodnocení a výběr vhodné metodiky pro budování IS Alena Buchalcevová Katedra informačních č technologií, VŠE Praha Agenda metodika jako nástroj zvýšení úspěšnosti

Více

METODIKA FEATURE-DRIVEN DEVELOPMENT NEOPOUŠTÍ MODELOVÁNÍ A PROCESY, A PŘESTO PŘINÁŠÍ VÝHODY AGILNÍHO VÝVOJE ing. Alena Buchalcevová, Ph.

METODIKA FEATURE-DRIVEN DEVELOPMENT NEOPOUŠTÍ MODELOVÁNÍ A PROCESY, A PŘESTO PŘINÁŠÍ VÝHODY AGILNÍHO VÝVOJE ing. Alena Buchalcevová, Ph. METODIKA FEATURE-DRIVEN DEVELOPMENT NEOPOUŠTÍ MODELOVÁNÍ A PROCESY, A PŘESTO PŘINÁŠÍ VÝHODY AGILNÍHO VÝVOJE ing. Alena Buchalcevová, Ph.D Katedra informačních technologií VŠE Praha nám. W.Churchilla 4,

Více

Zuzana Šochová 30.10.2008. MFF Modelování a realizace softwarových projektů

Zuzana Šochová 30.10.2008. MFF Modelování a realizace softwarových projektů Zuzana Šochová 30.10.2008 1 Metody řízení projektů Týmová spolupráce Agilní metody Scrum proces Backlog úloh a odhady Jak plánovat Tým a zákazník 2 Executive support User involvement Experienced project

Více

AGILNÍ METODIKY A SPRÁVA POŽADAVKŮ

AGILNÍ METODIKY A SPRÁVA POŽADAVKŮ Citace: BUCHALCEVOVÁ, Alena. Agilní metodiky a správa požadavků. Ostrava 04.06.2007 06.06.2007. In: Tvorba softwaru 2007. Ostrava : Ekonomická fakulta VŠB TU, 2007, s. 16 23. ISBN 978-80-248-1427-8. AGILNÍ

Více

SPECIFIKA CERTIFIKACE PODLE ČSN EN ISO 9001:2001 V ORGANIZACÍCH, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ VÝVOJEM SOFTWARE

SPECIFIKA CERTIFIKACE PODLE ČSN EN ISO 9001:2001 V ORGANIZACÍCH, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ VÝVOJEM SOFTWARE SPECIFIKA CERTIFIKACE PODLE ČSN EN ISO 9001:2001 V ORGANIZACÍCH, KTERÉ SE ZABÝVAJÍ VÝVOJEM SOFTWARE Václav Šebesta Ústav informatiky Akademie věd ČR, e-mail: vasek@cs.cas.cz Abstrakt Jestliže ještě před

Více

Vývoj IS. Vladimíra Zádová, KIN, EF TUL- ISN3

Vývoj IS. Vladimíra Zádová, KIN, EF TUL- ISN3 Vývoj IS Metodika Metoda Nástroje Technika Životní cyklus Etapy Přístupy k vývoji Základní alternativy vývoje a provozu Integrace Doporučený souhrn etap, přístupů, zásad, postupů, pravidel, metod, technik,

Více

TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství

TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství Číslo otázky : 21. Otázka : Softwarový process. Jeho definice, modely a vyspělostní úrovně. Standardizovaný přístup pomocí RUP (Rational Unified Process). Obsah :

Více

Agilní metodiky vývoje softwaru

Agilní metodiky vývoje softwaru vývoje softwaru : důraz na průběžnou komunikaci mezi vývojovým týmem a zákazníkem důraz na tvorbu kvalitního kódu a funkcí, které mají přímou obchodní hodnotu pro zákazníka týmovou spolupráci a samoorganizaci

Více

Přehled rolí v jednotlivých metodikách

Přehled rolí v jednotlivých metodikách 4IT421 Zlepšování procesů budování informačních systémů Přehled rolí v jednotlivých metodikách RUP pro velké projekty, RUP pro malé projekty, OpenUP, MMSP, Scrum, XP Bc. Kamila Langrová (xlank10) ZS 2013/2014

Více

A7B36SI2 Tematický okruh SI11 Revidoval: Martin Kvetko

A7B36SI2 Tematický okruh SI11 Revidoval: Martin Kvetko Obsah Kvalita SW, jak zajistit kvalitu SW a jak ji ověřit Zabezpečení kvality, techniky řízení kvality SW. Potřeba kultivovat kvalitu, Cena za jakost Procesy pro řízení kvality, harmonogram řízení kvality

Více

Analýza a Návrh. Analýza

Analýza a Návrh. Analýza Analysis & Design Návrh nebo Design? Design = návrh Není vytváření použitelného uživatelského prostředí (pouze malinká podmnožina celého návrhu) Často takto omezeně chápáno studenty nedokáží si představit,

Více

Agilní metodiky Agilní Jan Smolík

Agilní metodiky Agilní Jan Smolík Agilní metodiky Jan Smolík Kritéria pro členění metodik Zaměření metodiky Rozsah metodiky Váha metodiky Typ řešení Doména Zaměření metodiky Globální metodiky (Enterprise Methodologies) Zaměřené na komplexní

Více

Výběr vhodné metodiky vývoje softwaru pro společnost HOUR, spol. s r.o.

Výběr vhodné metodiky vývoje softwaru pro společnost HOUR, spol. s r.o. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze Simona Dlugošová Výběr vhodné metodiky vývoje softwaru pro společnost HOUR, spol. s r.o.

Více

Systémy řízení QMS, EMS, SMS, SLP

Systémy řízení QMS, EMS, SMS, SLP Systémy řízení QMS, EMS, SMS, SLP Ústí nad Labem 11/2013 Ing. Jaromír Vachta Systém řízení QMS Systém managementu kvality Systém řízení podle ČSN EN ISO 9001:2009 - stanovení, pochopení a zajištění plnění

Více

TREND 07-201 POPIS ODPOVĚDNOSTI PRACOVNÍKA MANAŽER VÝVOJE

TREND 07-201 POPIS ODPOVĚDNOSTI PRACOVNÍKA MANAŽER VÝVOJE Tel. +420 543426329 TREND 07-201 POPIS ODPOVĚDNOSTI PRACOVNÍKA MANAŽER VÝVOJE Autor: Vít Chvál Verze dokumentu: 1.0 Datum poslední změny: 18.2.2013 Obsah: 1 Pracovník 3 2 Pracovní činnosti (Náplň práce)

Více

Přehled technických norem z oblasti spolehlivosti

Přehled technických norem z oblasti spolehlivosti Příloha č. 1: Přehled technických norem z oblasti spolehlivosti NÁZVOSLOVNÉ NORMY SPOLEHLIVOSTI IDENTIFIKACE NÁZEV Stručná charakteristika ČSN IEC 50(191): 1993 ČSN IEC 60050-191/ Změna A1:2003 ČSN IEC

Více

SOFTWAROVÉ INŽENÝRSTVÍ 1

SOFTWAROVÉ INŽENÝRSTVÍ 1 Metodický list č. 1 Název tématického celku: Úvod do softwarového inženýrství Základním cílem tohoto tematického celku je vysvětlení smyslu discipliny nazývané softwarové inženýrství. Tematický celek zahrnuje

Více

Hodnotocentrické metodiky

Hodnotocentrické metodiky 2 Hodnotocentrické metodiky Vyšší management Projektový manažer Jedna metodika těžko bude tou jedinou správnou,... pro každý projekt a realizační tým existuje jiný správný způsob práce. 1 Alistair Cockburn

Více

Ročníkový projekt. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz

Ročníkový projekt. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Ročníkový projekt Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Cíle předmětů Vytvoření fungující aplikace, která splňuje definované požadavky Vyzkoušet si celý životní cyklus projektu - specifikace zadání, formování

Více

Řízení reálných projektů, agilní metodiky

Řízení reálných projektů, agilní metodiky Agent Technology Group Katedra kybernetiky Fakulta elektrotechnická - České vysoké učení technické Praha, 2009 Osnova Lze vyvíjet software bez metodiky? - bohužel ano menší komerční firmy (zejména vývoj

Více

X36SIN: Softwarové inženýrství. Životní cyklus a plánování

X36SIN: Softwarové inženýrství. Životní cyklus a plánování X36SIN: Softwarové inženýrství Životní cyklus a plánování 1 Kontext Minule jsme si řekli, co to je deklarace záměru, odborný článek, katalog požadavků, seznam aktérů a seznam událostí. Seznam aktérů a

Více

Česká letecká servisní a. s.

Česká letecká servisní a. s. Česká letecká servisní a. s. 1/20 Česká letecká servisní a. s. Your integrator of the avionics Česká letecká servisní a. s. Úvod do RTCA-DO178B Česká letecká servisní a. s. 2/20 Co je RTCA-DO178B RTCA-DO178B,

Více

Klasické metodiky softwarového inženýrství I N G M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W

Klasické metodiky softwarového inženýrství I N G M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W Klasické metodiky softwarového inženýrství I N G M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W Osnova přednášky Co to je softwarové inženýrství Softwarový proces Metodika a metoda Evoluce softwarových

Více

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY

HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY 29 HODNOCENÍ VÝKONNOSTI PODNIKU VE SPOJITOSTI SE STRATEGICKÝMI CÍLY POKORNÝ Karel Abstrakt: Metoda Balanced Scorecard (BSC) její podstata, obsah a principy. Vztah BSC ke strategickému a operativnímu řízení

Více

PRŮZKUM AGILNÍHO ŘÍZENÍ V ČR 2013

PRŮZKUM AGILNÍHO ŘÍZENÍ V ČR 2013 PRŮZKUM 2013... aneb jak jsme na tom s agilem PRŮZKUM 2013 ETNETERA & AGILE V KOSTCE V dnešní době již téměř každý volnonožec, každá firmička, firma či korporace slyšeli aspoň něco málo o Agilu. O tak

Více

Projekt: Koordinační centrum pro zavádění e-gov v územní veřejné správě. Koncepční dokument pro oblast řízení. Procesní model

Projekt: Koordinační centrum pro zavádění e-gov v územní veřejné správě. Koncepční dokument pro oblast řízení. Procesní model Koncepční dokument pro oblast řízení a koordinaci e-gov: Procesní model 18. 09. 2013 OBSAH Obsah... 2 Seznam zkratek... 3 Použité pojmy... 4 1 Úvodní informace... 6 2 Procesní model: životní cyklus e-gov...

Více

Kvalita procesu vývoje (SW) Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz

Kvalita procesu vývoje (SW) Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Kvalita procesu vývoje (SW) Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Vývoj software a jeho kvalita Samotný vývoj je rozsáhlá a složitá disciplína. Většina SW projektů (v průměru 60 %) je podhodnocena či zpožděna.

Více

Obsah: Základní pojmy, definice Informační systémy IT architektura Typické aplikační komponenty Implementace aplikací

Obsah: Základní pojmy, definice Informační systémy IT architektura Typické aplikační komponenty Implementace aplikací Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 30 Téma: INFORMAČNÍ SYSTÉMY A ARCHITEKTURA IT V PODNIKU Lektor: Ing. Michal Beránek Třída/y:

Více

Project management. Příprava projektu Zahájení High level plánování. Vykonávání Detailní plánování Vykonávání Řízení a monitorování

Project management. Příprava projektu Zahájení High level plánování. Vykonávání Detailní plánování Vykonávání Řízení a monitorování Project management Project management Příprava projektu Zahájení High level plánování Vykonávání Detailní plánování Vykonávání Řízení a monitorování Uzavření a zhodnocení (iterace, projektu) Projekt Projekt

Více

Metodiky pro efektivní vývoj software (agilní programování)

Metodiky pro efektivní vývoj software (agilní programování) Metodiky pro efektivní vývoj software (agilní programování) Netradiční metody programování Cílem těchto metodik je vyvinout kvalitní a dobře fungující software rychle a levně. Umožňují flexibilní reakci

Více

AGILNÍ METODIKY VÝVOJE SOFTWARE

AGILNÍ METODIKY VÝVOJE SOFTWARE AGILNÍ METODIKY VÝVOJE SOFTWARE Postupy předchozích metodik, založené na důsledné analýze a propracovaném návrhu jsou obecně nejlepší. Ale Děláte web půl roku? Konkurence mezitím spustila dva Zdánlivě

Více

6INF2. RNDr. Jaroslav Žáček, Ph.D. jaroslav.zacek@osu.cz

6INF2. RNDr. Jaroslav Žáček, Ph.D. jaroslav.zacek@osu.cz 6INF2 RNDr. Jaroslav Žáček, Ph.D. jaroslav.zacek@osu.cz Vliv IT na změny ve společnosti Vznik nových produktů (platební karty, digitální kamery, ) Vznik ucelených řešení na bázi IS bez přítomnosti lidí

Více

Úvod. Projektový záměr

Úvod. Projektový záměr Vzdělávací program Řízení jakosti a management kvality Realizátor projektu: Okresní hospodářská komora Karviná Kontakt: Svatováclavská 97/6 733 01 KARVINÁ +420 596 311 707 hkok@hkok.cz www.akademieok.cz

Více

Metodiky vývoje software, MDA

Metodiky vývoje software, MDA Metodiky vývoje software, MDA Karel Richta Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze richta@fel.cvut.cz, 2011 Softwarové inženýrství I., BI-SI1

Více

METODICKÝ RÁMEC IS/ICT

METODICKÝ RÁMEC IS/ICT METODICKÝ RÁMEC IS/ICT Alena Buchalcevová Katedra informačních technologií, VŠE Praha Abstrakt Příspěvek popisuje metodický rámec pro budování informačního systému firmy, tedy metametodiku, která zahrnuje

Více

InternetovéTechnologie

InternetovéTechnologie 8 InternetovéTechnologie webdesign, mobile first Ing. Michal Radecký, Ph.D. www.cs.vsb.cz/radecky Webové stránky a aplikace - Webové stránky - množina vzájemně propojených stránek, které obsahují informace

Více

Srovnávací analýza metodik vývoje software

Srovnávací analýza metodik vývoje software Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb Vladimír Popelka Srovnávací analýza metodik vývoje software Bakalářská práce 2009 Zadání bakalářské

Více

Procesní řízení. Hlavní zásady a praxe dodavatele Komix

Procesní řízení. Hlavní zásady a praxe dodavatele Komix Procesní řízení Hlavní zásady a praxe dodavatele Komix 1 Obsah prezentace Teoretická část (menšího objemu) orientace na zákazníka hodnocení procesu podmínky procesního řízení cyklus zlepšování procesu

Více

Vážení zákazníci, odběratelé, obchodní přátelé, občané, akcionáři, kolegové

Vážení zákazníci, odběratelé, obchodní přátelé, občané, akcionáři, kolegové Vážení zákazníci, odběratelé, obchodní přátelé, občané, akcionáři, kolegové Společnost Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. zaměřuje svou hlavní pozornost na maximální uspokojování potřeb svých zákazníků

Více

EXTRAKT z mezinárodní normy

EXTRAKT z mezinárodní normy EXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě ICS 55.180.01; 35.240.60; 03.220.20 Inteligentní dopravní systémy (ITS) Elektronická

Více

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Procesy, procesní řízení organizace Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Co nového přináší ISO 9001:2008? Vnímání jednotlivých procesů organizace jako prostředku a nástroje

Více

5 Požadavky a jejich specifikace

5 Požadavky a jejich specifikace 5 Požadavky a jejich specifikace 5.1 Inženýrství (requirements engineering) - proces stanovení služeb, které by měl vyvíjený systém poskytovat a omezení, za nichž musí pracovat - CO má systém dělat, ne

Více

Jaký má být dnes vývoj softwaru - business driven, test driven, model driven, architecture driven nebo service oriented?

Jaký má být dnes vývoj softwaru - business driven, test driven, model driven, architecture driven nebo service oriented? Citace článku: BUCHALCEVOVÁ, Alena. Jaký má být dnes vývoj softwaru business driven, test driven, model driven, architecture driven nebo service oriented? Monínec 15.05.2005 18.05.2005. In: RUDOLF, Vladimír,

Více

Životní cyklus vývoje SW. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/

Životní cyklus vývoje SW. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Životní cyklus vývoje SW Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Proč potřebujeme definovat proces vývoje Při vývoji SW nemáme tvrdá fakta, jako v jiných vědách (fyzika, chemie,

Více

Informační systémy. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz

Informační systémy. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Informační systémy Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Úvod - co možná umíte z předmětu SWENG Rozdělení IT Architektura IS Klíčový prvek řízení IS z něj vycházejí detailní analytické i plánovací charakteristiky

Více

Agenda. Docházka Odhadování Neohlášený test Vedení projektů Historie projektů

Agenda. Docházka Odhadování Neohlášený test Vedení projektů Historie projektů Odhadování pracnosti a PM Agenda Docházka Odhadování Neohlášený test Vedení projektů Historie projektů PM, odhadování, historie Odhadování Snaha určit rozsah. Důležité pro stanovení ceny a termínu Do nabídek.

Více

KIV/SI. Přednáška č.2. Jan Valdman, Ph.D. jvaldman@dns.cz

KIV/SI. Přednáška č.2. Jan Valdman, Ph.D. jvaldman@dns.cz KIV/SI Přednáška č.2 Jan Valdman, Ph.D. jvaldman@dns.cz 8.3.2011 ITIL Information Technology Infrastructure Library ITIL v současnosti zahrnuje: Samotnou knihovnu Oblast vzdělávání a certifikace odborné

Více

Standard ISVS 005/02.01 pro náležitosti životního cyklu informačního systému

Standard ISVS 005/02.01 pro náležitosti životního cyklu informačního systému Úřad pro veřejné informační systémy Havelkova 22 130 00 Praha 3 Standard ISVS 005/02.01 pro náležitosti životního cyklu informačního systému Verze. modifikace standardu ISVS Datum schválení verze / modifikace

Více

Využití SysML pro tvorbu modelů v systémovém inženýrství

Využití SysML pro tvorbu modelů v systémovém inženýrství Využití SysML pro tvorbu modelů v systémovém inženýrství Antonín Srna, Ústav informatiky, Provozně ekonomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, xsrna2@mendelu.cz Abstrakt Článek se zaobírá univerzálním

Více

MANAŽER SM BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.10/2007

MANAŽER SM BOZP PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.10/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER SM PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

Metodika testování podle mezinárodních praktik a standardů

Metodika testování podle mezinárodních praktik a standardů Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra informačních technologií Studijní program : Aplikovaná informatika Obor : Informační systémy a technologie Metodika testování podle

Více

Standardy/praktiky pro řízení služeb informační bezpečnosti. Doc. Ing. Vlasta Svatá, CSc. Vysoká škola ekonomická Praha

Standardy/praktiky pro řízení služeb informační bezpečnosti. Doc. Ing. Vlasta Svatá, CSc. Vysoká škola ekonomická Praha Standardy/praktiky pro řízení služeb informační bezpečnosti Doc. Ing. Vlasta Svatá, CSc. Vysoká škola ekonomická Praha Služby informační bezpečnosti Nemožnost oddělit informační bezpečnost od IT služeb

Více

MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.8/2007

MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.8/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

SYLABUS MODUL BUSINESS MODELOVÁNÍ. Doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D.

SYLABUS MODUL BUSINESS MODELOVÁNÍ. Doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. SYLABUS MODUL BUSINESS MODELOVÁNÍ Doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Ostrava 20 : Business modelování Autoři: Doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Vydání: první, 20 Počet stran: Tisk: Vysoká škola podnikání,

Více

01. Životní cyklus programového díla, analýza, návrh, implementace, provoz a metodiky vývoje SW. (A7B36SIN)

01. Životní cyklus programového díla, analýza, návrh, implementace, provoz a metodiky vývoje SW. (A7B36SIN) Zpracoval: houzvjir@fel.cvut.cz 01. Životní cyklus programového díla, analýza, návrh, implementace, provoz a metodiky vývoje SW. (A7B36SIN) Obsah Životní cyklus programového díla... 2 Analýza... 4 Postup

Více

PROCESY CO ZÍSKÁTE: Předpoklad pro certifikace ISO. Lean Six Sigma Fast Track

PROCESY CO ZÍSKÁTE: Předpoklad pro certifikace ISO. Lean Six Sigma Fast Track PROCESY CO ZÍSKÁTE: Jasná pravidla pro provádění činností, uložení know-how Jasně definované zodpovědnosti za celý proces i jednotlivé kroky Zprůhlednění organizace plynoucí z jasně definovaných vstupů,

Více

Software - - - - generické produkty - smluvní, zakázkové produkty - - udržovatelnost spolehlivost efektivita použitelnost - - - - specifikace

Software - - - - generické produkty - smluvní, zakázkové produkty - - udržovatelnost spolehlivost efektivita použitelnost - - - - specifikace 1. Software - software o souhrn počítačových programů, procedur, pravidel a průvodní dokumentace a dat, který náleží k provozu počítačového systému o vyvíjen a řešen inženýrskými pracemi o fyzicky se neopotřebuje

Více

1. Politika integrovaného systému řízení

1. Politika integrovaného systému řízení 1. Politika integrovaného systému řízení V rámci svého integrovaného systému řízení (IMS) deklaruje společnost AARON GROUP spol. s r.o. jednotný způsob vedení a řízení organizace, který splňuje požadavky

Více

Bezpečnostní politika společnosti synlab czech s.r.o.

Bezpečnostní politika společnosti synlab czech s.r.o. Bezpečnostní politika společnosti synlab czech s.r.o. Platnost dokumentu: 14. ledna 2015 Datum vypracování: 8. ledna 2015 Datum schválení: 13. ledna 2015 Vypracoval: Schválil: Bc. Adéla Wosková, Ing. Jaroslav

Více

Projekt Rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých ve školách Zlínského kraje PROGRAM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ MANAŽER KVALITY

Projekt Rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých ve školách Zlínského kraje PROGRAM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ MANAŽER KVALITY Projekt Rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých ve školách Zlínského kraje PROGRAM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ MANAŽER KVALITY Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PROGRAMU DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ... 3 2. PROFIL

Více

Obsah. Úvod 9 Poděkování 10 Co je obsahem této knihy 10 Pro koho je tato kniha určena 11 Zpětná vazba od čtenářů 11 Errata 11

Obsah. Úvod 9 Poděkování 10 Co je obsahem této knihy 10 Pro koho je tato kniha určena 11 Zpětná vazba od čtenářů 11 Errata 11 Úvod 9 Poděkování 10 Co je obsahem této knihy 10 Pro koho je tato kniha určena 11 Zpětná vazba od čtenářů 11 Errata 11 KAPITOLA 1 Co je třeba znát aneb důležité pojmy 13 Krátce o požadavcích 13 Stakeholdeři

Více

Workflow, definice, charakteristika, trendy

Workflow, definice, charakteristika, trendy Workflow, definice, charakteristika, trendy Workflow management je efektivní správa toku informací a řízení v podnikových procesech. Workflow automatizuje procesy. Workflow podporuje tok dokumentů, informací

Více

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007

AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI CO 4.9/2007 Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 AUDITOR EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ

Více

3. Očekávání a efektivnost aplikací

3. Očekávání a efektivnost aplikací VYUŽÍVANÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ V ŘÍZENÍ FIREM Ota Formánek 1 1. Úvod Informační systémy (IS) jsou v současnosti naprosto nezbytné pro úspěšné řízení firem. Informačním ním systémem rozumíme ucelené softwarové

Více

Audity systému řízení - vize

Audity systému řízení - vize Audity systému řízení - vize FÓRUM e-time 2009 Karin Ulrichová 12.5.2009 Obsah Představení Det Norske Veritas Zdůraznění hlavních změn ISO 9001:2008 Situace s ISO na trhu Máme ISO, co dál Shrnutí Slide

Více

Audit ICT. KATALOG služeb. Ing. Jiří Štěrba

Audit ICT. KATALOG služeb. Ing. Jiří Štěrba KATALOG služeb Ing. Jiří Štěrba Obsah Úvod 3 Služby 4 Zaměření 5 Nabídka 7 Poptávka 8 Ke stažení 9 Reference 10 Informace 11 Kontakty 12 2 Úvod Dovolte, abychom Vám poskytli informace, které jsou věnovány

Více

ALKSTAV s.r.o. tel. 491 472 531 Kpt. Jaroše 470 fax 491 470 618 Nové Město n. Metují E-mail:alkstav@alkstav.cz 549 01 www.alkstav.

ALKSTAV s.r.o. tel. 491 472 531 Kpt. Jaroše 470 fax 491 470 618 Nové Město n. Metují E-mail:alkstav@alkstav.cz 549 01 www.alkstav. tel. 491 472 531 Kpt. Jaroše 470 fax 491 470 618 Nové Město n. Metují E-mail:alkstav@alkstav.cz 549 01 www.alkstav.cz IČO: 25965981 KB Nové Město nad Metují DIČ: 243-25965981 č.účtu: 27-0349910277/0100

Více

PŘEDSTAVENÍ STANDARDŮ PM. Ing. Jan Doležal, Ph.D., PMP, IPMA B

PŘEDSTAVENÍ STANDARDŮ PM. Ing. Jan Doležal, Ph.D., PMP, IPMA B PŘEDSTAVENÍ STANDARDŮ PM Ing. Jan Doležal, Ph.D., PMP, IPMA B Ing. Jan Doležal, Ph.D. 2 Ředitel a jednatel PM Consulting s.r.o. IPMA level B (senior projektový manažer) PMI Project Management Professional

Více

Nástroje IT manažera

Nástroje IT manažera Obsah Nástroje IT manažera Školení uživatelů Ochrana osobních údajů Bezpečnostní politika Software a právo Legální software Management jakosti Výběr a řízení dodavatelů Pracovněprávní minimum manažerů

Více

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM

Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Informační systémy ve výuce na PEF Information Systems in teaching at the FEM Edita Šilerová, Čestmír Halbich, Jana Hřebejková Cíle Předmět Informační systémy je postupně od roku 1994 zařazován na všechny

Více

Cobit 5: Struktura dokumentů

Cobit 5: Struktura dokumentů Cobit 5: Struktura dokumentů Cobit 5 Framework; popisuje základní rámec (principy, předpoklady, vazby na jiné rámce), Cobit 5 Enabler Guides; jde o dokumenty, které jsou obecným návodem na vytváření předpokladů

Více

BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA INFORMACÍ

BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA INFORMACÍ BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA INFORMACÍ společnosti ČEZ Energetické služby, s.r.o. Stránka 1 z 8 Obsah: 1. Úvodní ustanovení... 3 2. Cíle a zásady bezpečnosti informací... 3 3. Organizace bezpečnosti... 4 4. Klasifikace

Více

Příklad I.vrstvy integrované dokumentace

Příklad I.vrstvy integrované dokumentace Příklad I.vrstvy integrované dokumentace...víte co. Víme jak! Jak lze charakterizovat integrovaný systém managementu (ISM)? Integrovaný systém managementu (nebo systém integrovaného managementu) je pojem,

Více

Státní pokladna. Centrum sdílených služeb

Státní pokladna. Centrum sdílených služeb Státní pokladna Centrum sdílených služeb Státní pokladna Centrum sdílených služeb Organizační dopady při řešení kybernetické bezpečnosti Ing. Zdeněk Seeman, CISA, CISM Obsah prezentace Podrobnější pohled

Více

PŘÍPADOVÉ STUDIE. AGADOS, s.r.o. Situace: Výchozí stav: Obchodní cíle: Řešení mygem :

PŘÍPADOVÉ STUDIE. AGADOS, s.r.o. Situace: Výchozí stav: Obchodní cíle: Řešení mygem : PŘÍPADOVÉ STUDIE AGADOS, s.r.o. AGADOS s.r.o. je společnost, která vyrábí vysoce spolehlivé výrobky. Jednou z priorit firmy je kvalita vyráběných přívěsů. Jejich dlouhověkost je zajištěna kvalitním designérským,

Více

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní

Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Vyuţití agilních metod, SCRUM, v projektovém řízení Bc. Květoslava Bartůňková Diplomová práce 2011 PROHLÁŠENÍ AUTORA Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala

Více

POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ

POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ ŽIVOTNÍ CYKLUS IS Stejně jako stroje a technologické linky, které jsou pořízeny, provozovány a následně, po opotřebování vyřazeny, má i informační systém svůj

Více

Úvod do softwarového inženýrství IUS 2009/2010 p.1/55

Úvod do softwarového inženýrství IUS 2009/2010 p.1/55 Úvod do softwarového inženýrství IUS 2009/2010 8. přednáška Ing. Radek Kočí, Ph.D. Ing. Bohuslav Křena, Ph.D. Úvod do softwarového inženýrství IUS 2009/2010 p.1/55 Dnešní téma Implementace a testování

Více

EXTRAKT z české technické normy

EXTRAKT z české technické normy EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním 35.240.60 materiálem o normě. Dopravní telematika Dopravní telematika Elektronický výběr poplatků Směrnice

Více

Kulatý stůl l expertů. Jihlava 20.června 2007

Kulatý stůl l expertů. Jihlava 20.června 2007 Kulatý stůl l expertů Jihlava 20.června 2007 Základní informace Systémový projekt OP RLZ 3.3 Realizátor projektu: MPSV ČR Dodavatel VZ: sdružení NVF, BIVŠ, KPMG Subdodavatelé: SST, AMSP, ČIA Doba realizace:

Více

SCRUM - agilní metoda pro vývoj softwaru

SCRUM - agilní metoda pro vývoj softwaru Pavel Jirava, Květoslava Bartůňková Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav systémového inženýrství a informatiky, Studentská 84, 532 10 Pardubice Email: pavel.jirava@upce.cz Abstrakt:

Více

Metodiky a normy. Matěj Vala. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Matěj Vala, 2011

Metodiky a normy. Matěj Vala. Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Matěj Vala, 2011 Metodiky a normy Matěj Vala Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Matěj Vala, 2011 Projektové řízení LS 2010/11, Předn. 2 Evropský sociální

Více

Metodiky budování informačních systémů kategorizace, agilní metodiky, vzory pro návrh metodiky

Metodiky budování informačních systémů kategorizace, agilní metodiky, vzory pro návrh metodiky Tento text je určen pro studijní účely a je částí knihy Metodiky budování informačních systémů kategorizace, agilní metodiky, vzory pro návrh metodiky autor Alena Buchalcevová citace BUCHALCEVOVÁ, Alena.

Více

ZÁSADY A POSTUPY PROJEKTOVÁNÍ, FÁZE PROJEKTOVÁNÍ

ZÁSADY A POSTUPY PROJEKTOVÁNÍ, FÁZE PROJEKTOVÁNÍ PROJEKTOVÉ ŘÍZENÍ STAVEB ZÁSADY A POSTUPY PROJEKTOVÁNÍ, FÁZE PROJEKTOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

ZADÁVACÍ PODMÍNKY VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ

ZADÁVACÍ PODMÍNKY VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ Název projektu: Vzdělávání konkurenceschopnost prosperita Registrační číslo projektu: CZ.04.1.03/4.1.11.3/2922 ZADÁVACÍ PODMÍNKY VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ s uveřejněním dle Příručky pro příjemce finanční podpory

Více

Manažer programů a komplexních projektů (kód: 63-008-T) Manažer programů a komplexních projektů

Manažer programů a komplexních projektů (kód: 63-008-T) Manažer programů a komplexních projektů Manažer programů a komplexních projektů (kód: 63-008-T) Autorizující orgán: Ministerstvo pro místní rozvoj Skupina oborů: Ekonomika a administrativa (kód: 63) Povolání: Manažer programů a komplexních projektů

Více

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist)

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) Oblast 1. STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ Jsou identifikovány procesy v takovém rozsahu, aby byly dostačující pro zajištění systému managementu jakosti v oblasti vzdělávání?

Více

Představení normy ČSN ISO/IEC 20000 Management služeb

Představení normy ČSN ISO/IEC 20000 Management služeb Představení normy ČSN ISO/IEC 20000 Management služeb Luděk k Novák konzultant, ANECT Agenda Historie a souvislosti ISO/IEC 20000 Postavení vůči ITIL Procesy pro řízení služeb PDCA model pro řízení služeb

Více

Referenční projekty STRANA 1 (CELKEM 6)

Referenční projekty STRANA 1 (CELKEM 6) Níže uvedený přehled referencí poskytuje informace o našich zkušenostech a obsahuje také projekty, na kterých jsme se účastnili ve spolupráci s jinými partnerskými společnostmi: Zákazník Františkovy Lázně

Více

Základní principy SJ a jejich zavádění do praxe; normy ISO 9000 a ISO 14000. ISO normy

Základní principy SJ a jejich zavádění do praxe; normy ISO 9000 a ISO 14000. ISO normy Základní principy SJ a jejich zavádění do praxe; normy ISO 9000 a ISO 14000 ISO normy 1.roč. nav. MSP ZS 2012/2013 Mgr. Kateřina Járová FVHE VFU Brno Systém jakosti - ISO ISO = International Organization

Více

Základy analýzy. autor. Jan Novotný http://blog.novoj.net/ 15. února 2007

Základy analýzy. autor. Jan Novotný http://blog.novoj.net/ 15. února 2007 Základy analýzy autor Jan Novotný http://blog.novoj.net/ 15. února 2007 V prezentaci jsou použity diagramy z: Wikipedia, Sparx UML Tutorial, Argo UML Metodiky vývoje Různé metodiky vývoje vazba na fáze

Více

kapitola 2 předprojektová fáze 31

kapitola 2 předprojektová fáze 31 OBSAH 6 projektové řízení Předmluva 3 Kapitola 1 Základní pojmy a východiska 13 1.1 Úvod do řízení projektů 14 1.1.1 Co je to projektové řízení 14 1.2 Základní pojmy projektového řízení 17 1.2.1 Projekt

Více

TECHNICKÁ SPECIFIKACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

TECHNICKÁ SPECIFIKACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Příloha č. 3 k č.j. MV-159754-3/VZ-2013 Počet listů: 7 TECHNICKÁ SPECIFIKACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY Nové funkcionality Czech POINT 2012 Popis rozhraní egon Service Bus Centrální Místo Služeb 2.0 (dále jen CMS

Více

Příloha č. 2. Charta projektu plné znění (pro MŠMT/ČŠI a příspěvkové organizace zřízené MŠMT)

Příloha č. 2. Charta projektu plné znění (pro MŠMT/ČŠI a příspěvkové organizace zřízené MŠMT) Příloha č. 2. Charta projektu plné znění (pro MŠMT/ČŠI a příspěvkové organizace zřízené MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta

Více

D5 Životní cyklus projektu

D5 Životní cyklus projektu Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! D Útvarové a procesní řízení D5 Životní cyklus projektu Toto téma obsahuje informace o vhodné posloupnosti kroků přípravy a realizace

Více

Anotace k presentaci

Anotace k presentaci Akreditace laboratoří podle revidované ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 Souhrn revidovaných odstavců normy a souvisejících informací Ing. Martin Matušů, CSc. - ČIA Přednáška byla presentována na seminářích Českého

Více

Results of innovation of the course Application software

Results of innovation of the course Application software Zkušenosti z inovace předmětu Aplikační programové vybavení Results of innovation of the course Application software Miroslav Cepl *, Ondřej Popelka Abstrakt Článek popisuje postup a průběžný výsledek

Více

Telelogic Focal Point využití pro řízení a optimalizaci projektového portfolia Verze 1.0

Telelogic Focal Point využití pro řízení a optimalizaci projektového portfolia Verze 1.0 DISTRIBUTOR White Paper Verze 1.0 Ing. Jiří Gryc 26.4.2007 Tento dokument ve stručnosti představuje možnost využití špičkového Telelogic Focal Point pro řízení a optimalizaci projektového portfolia. Další

Více

3/4.5 PRÁCE S CÍLI ISŘ S OHLEDEM NA POŽADAVKY ZAINTERESOVANÝCH STRAN

3/4.5 PRÁCE S CÍLI ISŘ S OHLEDEM NA POŽADAVKY ZAINTERESOVANÝCH STRAN INTEGROVANÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ část 3, díl 4, kapitola 5, str. 1 ddíl 4, efektivnost ISŘ přínosy a bariéry 3/4.5 PRÁCE S CÍLI ISŘ S OHLEDEM NA POŽADAVKY ZAINTERESOVANÝCH STRAN Při práci auditora systémů managementu

Více