Lisabonská strategie pro rst a zamstnanost

Transkript

1 Lisabonská strategie pro rst a zamstnanost Zpráva skupiny odborník pod pedsednictvím Wima Koka Listopad 2004 Evropská rada požádala na svém zasedání v Bruselu v beznu 2004 Evropskou komisi, aby zídila skupinu špikových expert pod vedením Wima Koka, která vypracuje nezávislý píspvek k hodnocení poloasu Lisabonské strategie. Tým dostal za úkol vypracovat zprávu a v ní nartnout strategii, která by umožnila evropským ekonomikám, aby lisabonské cíle splnily. Skupina mla být obsazena experty, kteí reprezentují zájmy všech zainteresovaných. Zpráva mla být vypracována nejpozdji do 1. listopadu 2004 a následn zveejnna. Složení komise: Wim Kok (pedseda), bývalý ministerský pedseda Nizozemska, Romain Bausch, prezident a CEO spolenosti SES Global (Lucembursko), Niall FitzGerald, generální editel agentury Reuters, pedseda Transatlantického hospodáského dialogu, Antonio Gutiérrez Vegara, len španlského parlamentu, Will Hutton (zpravodaj), výkonný editel Work Foundation, Anne-Marie Idrac, prezidentka a generální editelka Régie autonome des transports parisiens (RATP), Wanja Lundby-Wedin, prezidentka Konfederace švédských odbor (LÖ), Thomas Mirow, bývalý hamburský senátor, nyní ekonomický poradce na volné noze, Bedich Moldán, vedoucí ekologického centra Univerzity Karlovy v Praze, Luigi Paganetto, profesor mezinárodních ekonomických vztah (Univerzita ím Tor Vergata), Dariusz Rosati, profesor ekonomických vd, od ervna 2004 len Evropského parlamentu, Veli Sundbäck, senior viceprezident Nokia, Finsko, Friedrich Verzetnitsch, pedseda Rakouského odborového svazu (ÖGB), len rakouské Národní rady. 1

2 Tým pracoval od bezna do íjna Šestkrát se sešel a své poznatky pedložil Komisi 3. íjna. Shrnutí zprávy: V beznu 2000 si šéfové stát a vlád vytyili cíl, že se Evropská unie stane do roku 2010 "nejvíce konkurenceschopným a nejdynamitjším, na znalostech založeným hospodáským prostorem svta" - "hospodáským prostorem, který je schopný dosáhnout trvalého hospodáského rstu, s poetnjšími a lepšími pracovními místy a vtší soudržností", a který bude souasn ohleduplný vi životnímu prostedí. Lisabonská strategie, jak se tento plán všeobecn nazývá, je v podstat soubor navzájem se ovlivujících reforem. Opatení jednoho lenského státu, zní hlavní argument, budou mnohem úinnjší, když se o n zasadí i další lenské státy. Pomalý pokrok mají však na svdomí pedevším sama Evropská unie a její zem. V mnoha oblastech Lisabonu bylo totiž opomenuto, že k provedení reforem je teba odpovídajícího tlaku. Dvody neutšené bilance jsou rzné: píliš rozbujelá agenda, nedostatená koordinace, protichdné priority. Klíovou roli sehrál nedostatek rozhodné politické akce. Lisabonská strategie je dnes dokonce ješt naléhavjší - rozdíly v rstu se v porovnání se Severní Amerikou a Asií zvtšují a Evropa navíc elí problému stále menšího pírstku obyvatel a stárnutí populace. asu není nazbyt, na sebeuspokojení není místo. Ztracenou dobu je teba dohnat lepší implementací navržených krok. Pokud opravdu chceme, aby se rstové a hospodáské cíle Lisabonu staly skuteností, musíme se zapojit úpln všichni. Všichni musejí táhnout za jeden provaz. To vyžaduje nejen silné politické angažmá evropských institucí a lenských stát, ale také širší a hlubší úast obyvatel kontinentu. Musí se prosadit poznatek, že obanm bude jen ku prospchu, když budou evropské národy spolupracovat. Stále platí, že každý jednotlivý prvek Lisabonské strategie napomáhá celkovému zdaru. Posílení hospodáského rstu a zamstnanosti je pedpokladem pro zajištní sociální soudržnosti a udržitelného rozvoje životního prostedí. Obojí mže zase napomoci vtšímu rstu a zamstnanosti. Aby se mohl zvýšit v Evrop životní standard, musí být rst zamstnanosti a produktivity urychlen celou adou reformních politik. Je nutné vytvoit takový makroekonomický rámec, který co nejvíce podpoí rst, poptávku a zamstnanost. Silnjší rst a více pracovních míst nepinese žádné dílí opatení. Tento cíl vyžaduje soubor vzájemn propojených iniciativ a strukturálních zmn, které umožní rozvinout potenciál, který má Evropská unie bezesporu k dispozici. Nezbytná jsou opatení v následujících pti oblastech: 2

3 Znalostní spolenost - udlat z Evropy atraktivní adresu pro badatele a vdce, uinit absolutní prioritu z R & D a zasadit se o maximální využívání informaních a komunikaních technologií (ICT). Vnitní trh - dokonit vnitní trh pro volný trh zboží a kapitálu, urgentn vytvoit jednotný trh poskytování služeb. Hospodáské klima - snížit celkovou administrativní zátž, zlepšit kvalitu právních pedpis, urychlit proces zakládání podnik a vytvoit podnikatelsky píznivé prostedí. Pracovní trh - urychlen poslechnout doporuení Evropského expertního týmu pro politiku zamstnanosti, vypracovat strategie celoživotního vzdlávání a aktivního stárnutí, podpoit partnerství pro rst a zamstnanost. Ekologická udržitelnost - rozšiovat ekologické inovace, pevzít vdí roli v ekoprmyslu a provádt takovou politiku, která povede zvýšením eko-efektivity k dlouhodobému a udržitelnému rstu produktivity. Jednotlivé lenské státy sice dosáhly v tom i onom oboru pokroku, ale žádné zemi se dosud nepodailo, aby byla úspšná na celé široké front. Pokud chce Evropa svých cíl skuten dosáhnout, musí se zaít podstatn více snažit. V jednotlivých lenských státech se musí zaít vést takové národní politiky, které budou - podepeny vhodným celoevropských rámcem - pihlížet k dílím zájmm jednotlivých zemí a stanou se tak souástí organizovanjšího a draznjšího postupu. Evropská komise musí být pipravena informovat jasn a pesn o úspších a selháních v každém lenském stát. Národní a unijní politiky, vetn rozpot, musejí lépe odrážet priority Lisabonské strategie. Aby bylo zarueno, že lenské zem ponesou svou vlastní zodpovdnost, je teba Lisabonskou strategii nov zacílit a sledovat ti akní linie: Více koherence a konzistence mezi politikami a zúastnnými stranami, zlepšení realizace celého procesu pi zapojení národních parlament a sociálních partner, srozumitelnjší komunikace o cílech a úspších. Skupina špikových odborník dále navrhuje: aby se vedoucí role v prosazování Lisabonské strategie chopila Evropská rada, aby lenské státy vypracovaly národní programy, kterými se zavážou k reformám a zapojí do tohoto procesu obany a zainteresované strany, aby Evropská komise pokrok hodnotila, informovala o nm, usnadovala ho a podporovala svými politikami a kroky, aby Evropský parlament pevzal aktivní roli pi sledování dosažených výsledk, aby evropští sociální partnei dbali na svou zodpovdnost a pi prosazování Lisabonské strategie aktivn spolupracovali. 3

4 Pedpokladem pro to, aby se rst a zamstnanost zvýšily a podepely tak evropský sociální model, je silné, rozhodné a pesvdivé politické vedení. lenské státy a Komise musejí výrazn zesílit úsilí na dosažení zmn. Mnohem vtší draz musí být vnován snaze o zapojení sociálních partner a získání podpory oban. Lidé musejí pochopit, pro má Lisabon význam pro každého Evropana. Evropa si vytvoila zetelný hospodáský a sociální model, který spojuje produktivitu, sociální soudržnost a stále více povinnost ekologické udržitelnosti. Pokud se podaí peorientovat Lisabonskou strategii pro rst a zamstnanost tak, jak to navrhuje tato zpráva, otevírají se ped evropským hospodáským a sociálním modelem nové obzory. Úvod Kapitola I Pro Lisabon? V beznu 2000 se šéfové stát a vlád v té dob 15 lenských stát Evropské unie na lisabonském jarním zasedání Evropské rady dohodli, že by se EU mla zavázat k vyššímu rstu a zamstnanosti, aby tímto zpsobem podepela sociální soudržnost a udržitelný rozvoj životního prostedí. Americká ekonomika, posílená vznikem tzv. nové znalostní ekonomiky a svým prvenstvím v oblasti informaních a komunikaních technologií (ICT), nabrala na tempu, kterému staily jen ty nejlepší evropské ekonomiky. Evropa, pokud si pála zachovat svj sociální model a dále nabízet svých obanm šance, zamstnání a odpovídající kvalitu života, musela zaít jednat - také vzhledem k rostoucímu konkurennímu tlaku z Asie a nízkému pírstku evropského obyvatelstva. Piemž chtla zachovat svj vlastní sociální model a svým obanm dále nabízet šance, pracovní místa a kvalitu života. Výsledkem byl "nový strategický cíl pro píští desetiletí": stát se nejvíce konkurenceschopným a nejdynamitjším hospodáským prostorem s trvalým hospodáským rstem, poetnjšími a lepšími pracovními místy, vtší sociální soudržností a ohleduplností k životnímu prostedí. Opatení jednoho státu EU, znl tehdejší argument, získají na síle, když se na nm budou podílet všechny další lenské zem. Spolená ekonomická vlna by mohla být schopna unést každý evropský lun. ím lépe se Unii podaí, aby posunula kupedu rozvoj vdomostí zárove s otevením svých trh, o to silnjší a konkurenceschopnjší budou národní ekonomiky jednotlivých lenských stát. Lisabonská strategie, jak se tento plán všeobecn nazývá, je v zásad souborem navzájem provázaných a posilujících se reforem. Dvody, které hovoí pro strategii, jsou dnes pádnjší než kdy jindy. Evropa musí sama z vlastní vle inovovat. Síla jejího znalostního prmyslu a jeho bohatství a schopnost uplatnit nové poznatky napí celým hospodástvím, to jsou podstatné prvky, které urují, nakolik je Evropa úspšná a jak dalece se jí podaí zvýšit rst produktivity. Ta by mla kompenzovat stále se tenící poet obyvatel a z toho plynoucí nižší platby do sociálního systému. Lisabon je teba chápat jako nástroj 4

5 obratu v evropské ekonomice. Má vyvést Evropu ze struktur, které se omezují na držení kroku s nejlepšími svtovými ekonomikami, a rozvinout hospodáské struktury, které Evrop umožní, aby se stala vedoucí hospodáskou silou. Reformní program z Lisabonu byl od zaátku zamýšlen tak, aby byla ekonomická dynamika - projevující se silnjším rstem a vyšším potem zamstnanc - v souladu s tradiními evropskými zájmy, tj. sociální soudržností, sociální spravedlností a ochranou životního prostedí. Jádrem této koordinované operace, která má vytvoit více hospodáského, technologického a intelektuálního kapitálu a silnji ho rozšíit, mají být vyšší výdaje na veejný a soukromý výzkum a vývoj. Dalším podstatným zámrem Lisabonské strategie je úplné dotažení vnitního trhu, které by mlo pomoci obchodu a soutži, otevení dosud chránných sektor, vytvoení pátelštjšího hospodáského prostedí pro podnikání a byznys. Zvýšením vzdlanostní a kvalifikaní úrovn má stoupnout flexibilita a pizpsobovací schopnost na trhu práce, ke slovu má pijít aktivní politika zamstnanosti. Evropské státy je teba povzbuzovat, aby rst zamstnanosti a produktivity podporovaly, a ne brzdily. Rst má být ekologicky udržitelný. Úspšné budování znalostní ekonomiky by mlo rozhodující mrou napomoci, aby Evropa zstala ekonomicky otevená a souasn si zachovala sociální soudržnost. Evropa nechtla vstoupit, ani vnitn jako hospodáská unie, ani navenek, do soutže, v níž by šlo o rychlé a soustavné snižování reálných a vedlejších mzdových náklad - mohlo by se stát, že lenské státy s vysokým standardem v oblastech, jako je sociální soudržnost, partnerství v pracovním procesu a životní prostedí, by mohly vidt v tomto soupeení podkopání snah o zachování tchto standard. ím více se Evropa stává hospodáským prostorem s vyšší produktivitou, vyšší pidanou hodnotou a vyšší mírou zamstnanosti, tím má vtší šance na vytvoení blahobytu a pracovních míst, které jí umožní, aby splnila závazek na otevení trh a zstala sociální a ekologická. Lisabonské strategii bylo až dosud vytýkáno, že je prý produktem bezuzdého optimismu konce 90. let, kdy se evropská ekonomika vezla na všeobecném trendu znalostní spolenosti a zanedbávala tradiní silné stránky svého prmyslu. Kritika by byla na míst, pokud by vycházela z rozšíeného názoru, že Lisabon podceuje roli prmyslu. Pro Evropu je životn dležité, aby si zachovala - jako pedpoklad pro vyvážený hospodáský rst - silnou prmyslovou a výrobní základnu. Od poátku industrializace byly rst a produktivita prmyslu pohánny kupedu pokrokem v technologiích a uritých sektorech. A na této základní tezi staví i Lisabonská strategie. Silná znalostní spolenost se musí umt opít o silný high-tech prmysl, který vytváí výrobky, odpovídající úrovni vdy a techniky. Lisabonská strategie zahrnuje svými ctižádostivými cíli také oblasti, které náležejí do pravomocí nikoli EU, ale lenských stát. Naplnny mohou být kombinací dosavadního nadnárodního postupu, který stojí na právních pedpisech z pera Komise, a jistého nového procesu, známého pod oznaením "otevená komunikaní metoda". V jeho rámci se lenské státy dohodly, že v uritých, do národních kompetencí spadajících oborech, budou dobrovoln spolupracovat a využívat ty nejlepší zkušenosti jiných zemí. Evropská komise by mla tento proces koordinovat a zajistit jednotlivým státm obšírné informace o pokrocích a strategiích ostatních zemí. Souasn by mla Komise zaruit, že politika v jí 5

6 podízených oblastech, jako je pedevším vnitní trh a soutžní politika, se pi plnní lisabonských cíl opírá o metodu spoleenství. Zveejováním výsledk, kterých dosáhly lenské státy, mže Komise vyvinout vtší tlak na dosažení stanovených pedsevzetí. Tímto zpsobem chce Lisabonská strategie pinést jak naléhav potebný rst a nutná pracovní místa, tak pimt jednotlivé státy, aby navzájem dobrovoln spolupracovaly. Evropa v novém svt Vývoj posledních ty let nebyl naplování zámr Lisabonské strategie pízniv naklonn. Inkoust na podpisech pod touto dohodou sotva oschl, když praskla celosvtová bublina na akciových trzích. Stedobodem krize byl propad kurzu nadhodnocených akcií amerických internetových a telekomunikaních firem ve spojení s finanními a firemními delikty. Pokud jde o znalostní spolenosti, rostla skepse. Americké hospodáství se ponoilo do dvouleté recese a strhlo s sebou i evropskou ekonomiku. Zvýšení výdaj na R & D se stalo neobyejn tžkým úkolem v hospodáském klimatu, v nmž stagnoval výstup a státní a podnikové rozpoty byly pod trvalým tlakem. Teroristické útoky proti USA 11. záí 2001 a následující události zachmuily mezinárodní scénu ješt více. V Dauhá se sice vlády domluvily, s ohledem na nastartování svtové ekonomiky, na otevení obchodu, ale petavení plán do konkrétních opatení se ukázalo jako mimoádn obtížné. Následoval znepokojivý nárst uzavírání bilaterálních smluv na úkor multilaterálních dohod, naptí mezi USA a Evropou vedlo k nkolika hokým obchodním konfliktm. Pibývající poet ekologických nehod dále umocnil obavy z dopadu lidské innosti na životní prostedí. erstvý nárst cen ropy, který má základ jak v rostoucí poptávce, tak v nejistot nad dostatkem zásob, vedl k potlaení hospodáské aktivity a ke zhoršení pedpovdí pro bezprostední budoucnost. V souhrnu mly všechny tyto události v Evrop za následek oslabení spotebitelské a podnikatelské dvry. Celkový výkon evropského hospodáství v uplynulých tyech letech je zklamáním. Konjunkturální vzestup v Evrop je v posledních dvou letech slabší než v USA a Asii. Mohou za to petrvávající strukturální slabosti a nízký rst veejné a soukromé poptávky. V Evrop stouply sice schodky veejného sektoru v dsledku psobení tzv. automatických stabilizátor - tj. stoupající sociální výdaje a klesající daové píjmy -, ale to nestailo, aby se konjunkturální pokles vyrovnal. Fiskáln politický vyjednávací prostor v Evrop podstatn zúžily kritické rozpotové situace, v nichž se ocitly nkteré lenské zem ve fázi cyklické ochablosti, když pedtím, v etap vzestupu, opomnly své finance konsolidovat. Pakt stability a rstu tudíž nemohl v dostatené míe rozvinout psobení ve smyslu prorstové makroekonomické politiky, s níž by se dalo hospodáské slabosti lépe elit. Mnohé lenské státy tak byly postaveny ped dilema: strukturální slabost a malá poptávka brzdily hospodáství a slabé národní výkony ztížily prosazování Lisabonské strategie. V tomto prostedí, definovaném nízkým rstem, bylo pro etné kabinety tžké, aby dostály svým závazkm. 6

7 Je však také nutné zdraznit, že nkteré zem neplnily sjednaná opatení patin drazn. Nevnovaly nezbytnou pozornost napíklad plnohodnotnému dokonení vnitního trhu. To vše vedlo k tomu, že Evropa zstala daleko za metami, kterých potebovala dosáhnout. Poloas v plnní strategie: smíšený dojem V Lisabonu, stejn jako na následujících jarních zasedáních Evropské rady, byla vytyena ada ambiciózních cíl, jejichž dosažení by posloužilo rozvoji ekonomiky, která by pak vládla svtu. Jenže dojem, který se naskýtá v polovin desetileté lhty, je rozpaitý. Ješt mnoho se musí udlat, aby se Lisabon nestal synonymem pro propásnuté úmysly a nedodržené sliby. Ale i pes nkterá rozarování nenabízí Lisabon tak erný obrázek, jak ho kritici rádi líí. Zamstnanost od poloviny 90. let do roku 2003 výrazn vzrostla. Vlády v Evrop se snažily odstraovat pekážky bránící vytváení levných pracovních míst. Zesílily aktivní politiku zamstnanosti a pipustily prodloužení pracovní doby. Míra zamstnanosti stoupla z 62,5 % v roce 1999 na 64,3 % v roce 2003, akoli u nov vytvoených míst nešlo vždy o plný úvazek. Výhledov pokoí sedm lenských stát EU-15 dílí laku, kterou uruje podíl 67 % v roce Celková míra zamstnanosti žen stoupla v roce 2003 na 56 %. Nkterým zemím se podailo zvednout zamstnanost starších roník: ta te dlá v prmru 41,7 %. A pokroky se neomezují pouze na zamstnanost. lenské státy dosáhly mezitím úspch v šíení ICT a ve využití internetu na školách, univerzitách, ve správ a ekonomice. Internetové pokrytí domácností prudce stouplo: 12 lenských stát splnilo dané limity. Je nicmén pravdou, že se vytváení pracovních míst v istém vyjádení v minulých letech významn zpomalilo. Hrozí, že 70procentní míra zamstnanosti v roce 2010 zstane zbožným páním. Totéž platí pro 50procentní kvótu pro zamstnávání starších roník. Pokud jde o zadání pro R & D, jen dv lenské zem na n vynakládají více než požadovaná ti procenta HDP. V obou tchto zemích jde se státem ruku v ruce také hospodáství a spluje požadavek investovat do R & D dv procenta národního HDP. Zbytek stát za pedepsanými hodnotami zaostává. Špatná je bilance vzdlávání uitel v ICT. A pouze pt zemí se ídilo smrnicí EU o vnitním trhu. V životním prostedí se jen ásten podailo oddlit výkon ekonomiky od ekologicky škodlivých faktor. Napíklad objem dopravy v Evrop stoupl rychleji než HDP; dopravní zácpy, zneištní životního prostedí i hluková zátž se ustavin zhoršují. Vtšina evropských zemí se nedostala na kjótské prahy pro emise skleníkových plyn: jen ti státy ohlásily markantní omezení vypouštných emisí od roku Rozšíení EU realizaci lisabonských cíl ješt ztížilo. Nové lenské státy mají výrazn nižší míru zamstnanosti a hlásí výrazn nižší produktivitu. Pro n je 7

8 daleko obtížnjší než pro EU-15, aby s pihlédnutím k výchozí situaci dostály požadavkm u výdaj na R & D. Pro má Lisabon stále význam Dvod k sebeuspokojení zjevn neexistuje. Píliš mnoho cíl je stále otevenou záležitostí. Evropa ztratila jak vi USA, tak vi Asii. Její spoleenské systémy jsou pod tlakem. Dá se z toho tedy vyvodit, že ambicióznost je špatná? Odpov zní NE. Nieho není v souasnosti více teba než zdravé ctižádosti - v dob, kdy je nutno zvládnout výzvy spojené s rozšíením EU, stárnutím populace a sílící globální soutží. Nemluv o poteb snížit nezamstnanost. Je snad Lisabonská strategie píliš ctižádostivá? Odpov zní opt NE. I kdyby se podailo vas dokonit všechny úkoly, nestála by Evropa na bezpené pd. Nebo i konkurenní zem a regiony jdou kupedu a ohrožují postavení Evropy na svtovém ekonomickém žebíku. Evropa si musí zajistit místo v globální ekonomice pi zachování schopnosti budovat svj sociální model, který chce právem zachránit. Pokud jde o ukazatele, jako je délka lidského života, kojenecká úmrtnost, nerovnosti ve výdlcích nebo rozsah chudoby, je na tom lépe než USA. Cílem Lisabonské strategie je zaídit, aby tomu tak bylo i nadále - v prostedí, v nmž budou výzvy stále vtší a stále pestejší. Mla by být lhta 2010 posunuta na pozdji? Znovu NE. Trvání na sjednaném termínu je dležité jako signál, že se musí naléhav jednat. Stanovení nové, mírnjší lhty by mohlo vyvolat špatný dojem, že rychle jednat není tak nezbytn nutné. Termín roku 2010 je zapotebí, aby podnítil lenské státy k opravdovému úsilí. Na Lisabonskou strategii by se v žádném pípad nemlo pohlížet jako na jednorázový cíl, který - zejména bude-li splnn každý jeho úkol - smí být po roce 2010 zapomenut. Jde o kontinuální proces, jehož úelem je, aby byla zajištna budoucnost Evropy. Tento proces nekoní njakým datem. Bude se postupn inovovat, nov hodnotit a nov úkolovat. O to je dležitjší, že politití vdci projevili práv nyní rozhodnost a využili momentálního lehkého zlepšení hospodáského klimatu a rostoucí podnikatelské dvry k tomu, aby získali zpt pdu pod nohama. Lisabonská strategie není pokus, jak napodobit USA. Jde o evropské vize, ím chce Evropa být a co si chce - ve svtle zostující se globální soutže, stárnoucího obyvatelstva a svého rozšíení - uchovat. Jednou z ústedních hodnot je solidarita s potebnými - dnes i v budoucnu. K tomu potebuje Evropa silnjší rst a vyšší zamstnanost. 8

9 Vnjší výzvy - mezi dvma kameny V mezinárodní konkurenci pituhuje, Evropa se cítí být v kleštích ze strany USA a Asie. Pedpokládaný prudký rst ínské ekonomiky znamená, že Evropa vstoupí do nové soutže, ale zárove, že se jí oteve obrovský trh s velkým rstovým potenciálem. Tamní šance mže využít jen tehdy, když bude disponovat solidní hospodáskou bází a uvdomí si, že konkurence na vnitním a zahraniním trhu ve výrobním prmyslu (zvlášt v odvtvích s vysokými mzdovými náklady a zavedenými technologiemi) bude v píštích deseti letech neúprosná. ína, která popohání svou industrializaci vydatným a stále rostoucím pílivem zahraniních investic soubžn k vlastní vdecké základn, bude rivalem nejen u zboží s nízkou, ale i s vysokou pidanou hodnotou. A tebaže jsou ínské mzdy jen zlomkem evropských plat, je teba pipustit, že rozdíly v kvalit ínského a evropského zboží jsou malé nebo žádné. Výzvy picházející z Indie nejsou o nic mén vážné: zvlášt v sektoru poskytování služeb. Indie profituje nejvíce na svt z outsourcingu ve službách - vdí za to enormní "zásob" dobe vzdlaných, levných, anglicky mluvících pracovních sil. Obecn pítomnost Asie ve svtovém obchodním systému dále poroste. Evropa proto musí dále rozvinout své silné stránky - specializaci, excelenci a komparativní pednosti, tj. znalostní ekonomiku v nejširším slova smyslu. Pesto ale pociuje dominanci USA. 74 procent ze 300 vedoucích podnik v IT a 46 procent ze 300 firem, které jsou na špici ve výdajích na R & D, má sídlo v USA. Podíl EU na svtovém vývozu high-tech produkt je menší než americký. Nižší je také evropský podíl high-tech výroby na celkové pidané hodnot a podíl pracovník v této výrob. V globální ekonomice nemá Evropa jinou volbu než podstatn zvednout úrove znalostní ekonomiky a hospodáský výkon. Vnitní výzvy - Evropa stárne Klesající porodnost a prodlužující se délka života dosáhly v Evrop takového rozmru, že mají za následek dramatické zmny ve struktue obyvatelstva. V roce 2050 bude podle prognózy podíl obyvatelstva v produktivním vku (15-64 let) o 18 procent menší než dnes. Poet osob nad 65 let se zvýší o 60 %. To zpsobí, že v Evrop se do roku 2050 skoro zdvojnásobí souasný 24procentní prmrný podíl dchodc na obyvatele v pro-duktivním vku. Tento "koeficient závislosti" se bude pohybovat mezi 36 procenty v Dánsku a 61 procenty v Itálii. Do roku 2015 bude stejný pomr pedstavovat v unijním prmru skoro 30 procent. Dodaten posílí tento efekt ješt nízká míra zamstnanosti starších osob. To vše bude mít hluboký dopad na evropskou ekonomiku a její schopnosti financovat dosavadní sociální systémy. Poet dchodc a osob, které vyžadují péi, stoupne - zárove bude po ruce stále mén lidí v produktivním vku, kteí by platili do systému potebné prostedky. 9

10 Podle pedbžných propot Komise samotné stárnutí obyvatelstva zapíiní, že do roku 2040 spadne potenciální rst v EU z nynjších 2-2,25 % na pibližn 1,25 %. Kumulativní úinek propadu bude, že HDP na hlavu bude zhruba o 20 % nižší, než by se dalo oekávat. Už od roku 2015 klesne potenciální rst na 1,5 %, pokud se nic nezmní v dosavadní praxi pi využívání pracovního potenciálu. Proces stárnutí bude mít do roku 2050 za následek rst výdaj na dchody a zdravotní péi v ádu 4-8 % HDP. Už od roku 2020 se poítá s nárstem výdaj na penze a zdravotnictví v nkterých lenských státech o zhruba 2 % HDP a do roku 2030 o 4-5 % HDP. Nadto je teba ješt poítat s tím, že od roku 2010 pivodí nižší hospodáský rst velké potíže veejným financím. Unie a rozšíení Pijetí deseti nových stát podtrhlo nerovnosti a problémy soudržnosti EU: poet obyvatel EU vzrostl o 20 procent, HDP naopak jen o pt procent. To vedlo ke snížení HDP na hlavu o 12,5 % v EU-25. Navíc existují v nových lenských státech výrazné regionální rozdíly: blahobyt panuje jen v nkolika málo regionech. Poet obyvatel EU, kteí žijí v regionech s HDP na hlavu nižším než 75 % unijního prmru, stoupl ze 73 milion na 123 milion. Nkteré lisabonské cíle stavjí tudíž pro EU-25 ješt vtší úkoly než ped EU-15. To platí napíklad pro prmrnou míru zamstnanosti EU-25, která klesla v dsledku rozšíení zhruba o 1,5 %. Míra dlouhodob nezamstnaných EU-25 dlá 4 %, v EU-15 3,3 %. Také realizace jistých ekologických cíl bude obtížná. Nov píchozí zem musejí rovnž hodn pidat v rzných dalších indikátorech (napíklad v podílu výdaj na R & D na HDP). Rozšíení má pozitivní stránky: otevírá se perspektiva, že 10 novák dosáhne bhem procesu dohánní prmrných evropských hodnot vyššího rstu a produktivity. Tedy že ve východní Evrop vznikne prostor hospodáské dynamiky. Produkt a rst produktivity v Estonsku, Litv, Lotyšsku, Ma arsku, Polsku, Slovinsku, Slovensku a eské republice se nacházel v posledních pti letech nad hodnotami hlášenými z USA. Pi nahrazování zastaralých technologií postupy, které odpovídají nejnovjšímu vývojovému stupni techniky, peskoí tyto státy v technologickém rozvoji jednu generaci. Z toho se dá vyvodit, že výstup a rst produktivity zstane zachován. 10

11 Nižší daové sazby a mzdy v nových lenských státech pitahují investice z ostatních stát EU, což vede k naptí. Bez perspektivy konvergence by bylo toto naptí ješt vtší. Plnní lisabonských cíl hospodáského a zamstnaneckého rstu v celé EU je z tohoto pohledu stavebním kamenem pro budoucí vnitní soudržnost. Blahobyt, rst a produktivita Zjednodušen eeno, vykazuje Evropa pomalejší rst než USA. Krom toho trpí v poslední dob nižším rstem produktivity práce. Proces dohánní, zapoatý v pováleném období, v nmž se EU v ukazateli HDP na hlavu piblížila Spojeným státm, ustal v polovin 70. let (viz graf 1). Poté se situace stabilizovala. Od roku 1996 leží prmrný rst v HDP na hlavu v EU o 0,4 procentního bodu za USA. Evropa tedy nepotvrzuje své pozice, ale ztrácí. Nepíznivý vývoj v rstu HDP na hlavu vedl ke zmn trendu: stíhací proces, který ml za následek, že se produktivita v Evrop piblížila hodnotám v USA, nabral opaný smr. Poprvé za desítky let spadl rst produktivity pod úrove USA. V letech inil rst hodinové produktivity EU-15 v prmru 1,4 % proti 2,2 % v USA (viz graf 2). Propad evropského rstu produktivity práce v polovin 90. let zapíinily stejným dílem jak menší investice do zamstnanc, tak zpomalení technologického pokroku. První z tchto faktor se dá ásten vysvtlit nejnovjšími úspchy EU ve vytváení pracovních míst, jenže u tch jde vtšinou o pracovní místa s nižší produktivitou. Zpomalení technologického pokroku má stejné dvody jako nenaplnní cílových úkol Lisabonu: nedostatené investice do R & D a vzdlání, nedostatená schopnost pevádt výsledky výzkumu do výrobních postup a nižší produktivita v ICT-prmyslu (vetn kanceláské techniky a polovodi) a u služeb založených na jejich bázi (velko- a maloobchod, finanní služby). Následkem toho byl rstový píspvek ICT v Evrop poloviní než v USA. Má to co dlat také se strukturou evropského prmyslu, která se více opírá o low-tech a medium-tech sektory a jen tžce staí sektorm, které mají vyšší rst produktivity. 11

12 Ve druhé polovin 90. let vzrostla v EU v porovnání s pedešlou dekádou roní pracovní doba. Nárst je vztažen na vyšší poet vytvoených pracovních míst. Souasn dále klesla prmrná ron odpracovaná doba v pepotu na hlavu. Od roku 1983 se tato hodnota nejenže snížila silnji než v USA a Japonsku, ale stále padá - v dsledku kratšího pracovního týdne a menšího potu pracovních dní. Aby se tato hodnota v pepotu na hlavu zvýšila, musí být lépe využíván potenciál pracovních sil. Cestou je zesílení zamstnanosti a zvýšení potu odpracovaných hodin bhem produktivního vku. Jednat cílevdom, spolen a ihned Stedndob a dlouhodob není ve he nic menšího než budoucnost zavedeného modelu evropské spolenosti. Evropané se rozhodli pro stežení spolených hodnot: uzaveli sociální pakt, který chrání obyvatele ped rizikem nezamstnanosti, nemoci a stáí, nabízí rovné šance na dosažení kvalitního vzdlání. Úkolem toho paktu je dále zachování veejných institucí a hájení veejných zájm; opírá se o férové tržní hospodáství a hlásí se k ochran životního prostedí. Konkrétní výraz nalézají všechny tyto hodnoty v sociáln zaopatovacích systémech, veejných zaízeních a regulaních rámcích, které je ovšem finann nároné uhájit ve svt, kde staré hospodáské uspoádání vyzývají na souboj velmi efektivn pracující nízkonákladoví výrobci. Pokud se Evrop nepodaí tyto systémy modernizovat a rychle a dostaten zvýšit rst a zamstnanost, nebudou tyto hodnoty dále udržitelné. Krátce eeno: Evropa musí vsadit na rst a zamstnanost, pokud chce naplnit ctižádostivé lisabonské cíle. Lisabonská strategie byla a je jedinou správnou odpovdí Evropy na popsané etné výzvy. Vymezuje rámec s ambiciózními zámry a dává hrubé cílové kontury pro zmny. Ty jsou žádoucí, pokud má vzniknout skuten inovativní, špikov technologicky orientovaná evropská ekonomika, jež vytvoí rst a pracovní místa, což Evropa nutn potebuje. Skupina špikových expert je toho názoru, že Lisabon vede v každém pípad správným smrem. Jeho realizace by však mla být rychlejší a musí zesílit obecné povdomí, jak drahé je otálení. Problém spoívá v tom, že Lisabonská strategie je píliš široká, aby mohla být pociována jako koherentní celek. U Lisabonu jde o vše a v zásad o nic. Odpovdný je každý a v zásad nikdo. Vlastní úmysl strategie se namnoze vytratil. Ambiciózní, rozsáhlá reformní agenda potebuje jasnou ervenou nit, protože jen tak mže pesvdit o své naléhavosti. Aby každý vidl, že mnohdy bolestivé reformy jsou skuten neodkladné. A aby každý vdl, kdo má za co zodpovdnost. U Lisabonské strategie jde o to, aby se Evropa stala integrovanou, konkurenceschopnou, dynamickou, na vd založenou ekonomikou, která bude patit mezi nejvýkonnjší hospodáské prostory svta. V procesu hospodáského rstu a tvorby pracovních míst ukládá Evrop povinnost sociální soudržnosti a ochrany životního prostedí, což má posílit její konkurenní výhodu. V hospodáském prostedí stagnující nebo jen pomalu rostoucí poptávky se to nemže podait. Makroekonomické rámcové podmínky, monetární a fiskální 12

13 politika musejí co nejvíce podporovat rst. Z tohoto pohledu stojí skupina špikových expert za návrhy Evropské komise na reformu Paktu stability a rstu. Reforma tohoto druhu poskytuje prostor pro hospodáskou politiku, která bude pružnji reagovat na konjunkturální výkyvy, aniž by ztratila ze zetele požadavky na stabilitu. Státní finance musejí být v souasné kehké konjunkturální situaci konsolidovány, aby poskytly - v pípad budoucího propadu cyklu - dostatený manévrovací prostor pro zvýšení výdaj nebo snížení daní. Je dležité získat dvru podnik a vybídnout je, aby investovaly a inovovaly. S vdomím, že nejvyšší prioritou je podepení souasného konjunkturálního rozjezdu a tím prosazení Lisabonské strategie. Úspch Lisabonské strategie prospje všem lenských státm. Princip, na nmž EU stojí, je jasný: spolen, jako tým, mohou Evropané výzvy zvládnout. Jako jednotlivci by však lenské státy zstaly osamoceny. Vnitní trh pro volný pohyb zboží a služeb prospívá obchodu a užitek mají všichni. Euro vytvoilo mnovou unii s pedvídatelnými, stabilními a nízkými úrokovými sazbami, nízkou mírou inflace, což je rovnž každé zemi ku prospchu. Žádná evropská zem by nemohla jako solitér chránit životní prostedí. ím lépe evropská ekonomika funguje, tím více investic tee do lenských stát. Podobný význam bude mít pro všechny zem vytvoení znalostní spolenosti. Má-li pinést Lisabonská strategie co nejvtší užitek, musí být provádna v celé Evrop spolen. lenské zem musejí pevzít svj díl odpovdnosti a vnímat strategii jako své poslání, jež je nezbytné naplnit. Evropská komise se nesmí nechat odradit, aby pranýovala špatné výkony a chválila dobré. V sázce je píliš mnoho, než aby byla možná zdrženlivost vi nkomu, kdo jen neinn pihlíží. A konen musejí spolené politiky EU - tak jako rozpoty - odrážet lisabonské priority. Má-li Evropa dosáhnout svých cíl, musí jednat rozhodn a cílevdom. A musí jednat ihned. Kapitola II Odstranit pekážky a využít potenciál Neexistuje kouzelná hlka, která by mohla zajistit silnjší rst a pracovní místa, které Evropa tak naléhav potebuje. Existuje však ada vzájemn provázaných iniciativ a strukturálních zmn, které se mohou díky provedení ve všech lenských státech souasn navzájem posílit a tím ve vtší míe uvolnit potenciál, který evropská ekonomika nepochybn má. K celkovému úspchu pispívá každý prvek Lisabonské strategie. lenské státy mají nutn rzné startovní pozice. Cíle Lisabonu musejí být pimené k národním charakteristikám a k výzvám; nemly by být chápány jako paušální požadavek na zlepšení všech ekonomických ukazatel, bez ohledu na aktuální národní situaci. Jinak nebude strategie pro veejné mínní v lenských státech nikdy srozumitelná a pijatelná. Ostatn existuje pt obsáhlých priorit v oblastech, v nichž musí Evropská unie a jednotlivé lenské státy dosáhnout pokroku, aby rozvinuly vlastní ekonomickou dynamiku a zachovaly silné stránky celé evropské ekonomiky, z nichž mají užitek 13

14 všechny lenské státy. Znalostní spolenost, dokonení vnitního trhu a podpora soutže, vytvoení píznivého klimatu pro hospodáství a podniky, pružný a integrovaný trh práce a drazná ochrana životního prostedí, všechny tyto reformy dohromady jsou spouštem hospodáského rstu a vyšší produktivity. Celkovému rozvoji, podle skupiny špikových odborník, se bude dait v prostedí makroekonomických opatení podporujících rst. Jednotlivé lenské státy by si snad mohly dlat nárok na dosažení pokroku ve dvou i tech z tchto priorit. Žádný z nich ale nemže tvrdit, že byl úspšný ve všech pti smrech. Pitom pesn tento úspch je žádoucí, aby byly cíle Lisabonu splnny - nejde v nich o nic menšího než o snahu zaopatit Evropany slibnými rozvojovými možnosti a oekávanou kvalitou života. Úkolem je pesvdit vedoucí politiky a evropskou veejnost, že cíle Lisabonu mají význam. Je teba rozvinout ve všech lenských státech strategie, které budou mít oporu v odpovídajících rámcových podmínkách na celoevropské úrovni, zohlednit specifika jednotlivých zemí a postupovat rozhodnji než dosud. Závrem je nutno zdraznit: evropská produktivita a rst se nezvýší tím, že budou sledovány pouze jednotlivé cíle, ale tím, že se bude usilovat o dosažení všech tchto met - pochopiteln zpsoby, které budou ušity na míru podmínkám v jednotlivých národních ekonomikách. ím silnji se bude rozvíjet ekonomika jako celek, tím snáze bude možné provádt tžké reformy. V další ásti nabízí tato kapitola specifická doporuení, jak se mohou vládnoucí politici k plnní rstové a zamstnanecké strategie pihlásit. 1. Znalostní spolenost Lisabonská strategie vyžaduje: Informaní spolenost: Stanovit regulaní rámec pro elektronickou komunikaci, podporovat šíení ICT, vytvoit píznivé podmínky pro ecommerce, posílit vdí roli Evropy v technologiích mobilních komunikací. Výzkum: Zídit spolený výzkumný a inovaní prostor, posílit výdaje na R & D na 3 % HDP, udlat z Evropy atraktivní adresu pro její nejlepší mozky, podporovat nové technologie. Vzdlání a lidský kapitál: Snížit na polovinu poet osob, které peruší školní docházku, nastavit systémy všeobecného a profesního vzdlání na dosažení znalostní spolenosti, podporovat celoživotní vzdlávání pro všechny, ulehit mobilitu. K emu je dobrá znalostní spolenost? Právem nabyla Evropská rada v Lisabonu pesvdení, že píští hospodáský rozvoj Evropy bude záviset na její schopnosti vytváet a nechat rst inovativní, na výzkumu založené sektory s vysokou pidanou hodnotou, které mohou konkurovat svtu. 14

15 Existují pádné dkazy, že rst produktivity je tím vtší, ím vyšší byly výdaje do výzkumu a vývoje. Jedním z pedpoklad pro rst evropské produktivity je, aby stouply výdaje na R & D. Z výzkum vyplývá, že až 40 % rstu produktivity práce je generováno práv tmito výdaji a že tyto výdaje - podle povahy - mají dobrý vliv i na jiné oblasti ekonomiky. Jedním z nejvtších zklamání dosavadního plnní lisabonské strategie je skutenost, že se význam R & D setkává stále s malým pochopením a že pokrok v tomto smru je jen malý. Nicmén koncept znalostní spolenosti obnáší nejen povinnost více investovat do R & D. Zahrnuje všechny aspekty souasné ekonomiky, v nichž je vda klíová pro pidanou hodnotu - od výroby na vysokém technologickém stupni a ICT, pes poskytování služeb založených na znalostech až po vysloven kreativní obory, jako jsou média a architektura. Až 30 % pracovních sil bude muset být v budoucnu bezprostedn zapojeno do výroby a distribuce znalostí ve zpracovatelském prmyslu, ve službách, v úvrovém hospodaení a v kreativních podnicích. Velký podíl zbylých pracovních sil nesmí být o nic mén pipraven zastávat tuto práci a opírat se o znalosti, pokud chtjí využívat nové trendy. Takto mže Evropa ješt silnji stavt na svém už tak silném angažmá, vytvoit znalostní spolenost a potenciáln se ujmout svtového prvenství. ICT otevírají možnosti pro rozmanité hospodáské struktury, aby vytvoily vzájemn propojené hospodáství a spolenost a aby provedly zásadní reorganizaci podnikových proces. S jejich pomocí bude každý krok pi vytváení hodnoty inteligentnjší. Hodnota se bude mén vytváet tím, že se vstupy jednoduše pemní na výstupy. Ale daleko více tím, že nové schopnosti a kompetence, vytvoené pomocí ICT, budou využívány tak, aby uspokojovaly individuální a komplexní poteby zákazník - a už pjde o vztahy mezi podniky nebo o vztah podnik-spotebitel. Úspšné podniky budou stále hustji vzájemn propojené, orientované na zákazníky a pružné. Vytváení hodnoty se bude odehrávat stále více na stupních odbyt, financování, marketing a služba, a ne pi výrob pvodního produktu. Akoli i to bude mít nadále význam. Vda a ICT potenciál proniknou do každého lánku hospodáského etzce, nejen do klíové oblasti výroby. Nicmén ani evropská znalostní spolenost obecn, ani její ICT sektor konkrétn nejsou zatím dostaten silné, aby pevedly tuto vizi do reality. Pokud jde jen o pihlašování patent, poet vdecko-výzkumných pracovník, mezinárodní poadí univerzit, poet nositel Nobelových cen i píspvky ve vdeckých asopisech, Evropa za USA stále zaostává. Z možnosti udávat globální standardy se zatím nestala dostaující poteba. Evropský IT-sektor pedstavuje 6 % evropského HDP (USA hlásí 7,3 %); evropské investice do IT kulhají za americkými o zhruba 1,6 % HDP. Naštstí má Evropa také silné stránky. Poet absolvent vysokých škol v pírodovdeckých a inženýrských oborech je proti USA dvojnásobný. V uritých sektorech, nap. v civilní letecké doprav, v mobilní telefonii a v energetickém strojírenství má Evropa silné postavení. V USA se velká ást špikových technologií, kterými má zámoí nad Evropou navrch, souste uje do sektoru 15

16 obrany a navazujících odvtví. Potebujeme všeobecné uznání role vdomostní spolenosti pro evropskou budoucnost a odhodlání ji vybudovat. Pilákat a udržet vdce svtové úrovn Evropa musí zásadn zvýšit svou atraktivitu pro vdce. Stále píliš mnoho mladých vdeckých sil ji opouští a odchází pedevším do USA. A v Evrop se usazuje píliš málo skvlých vdc z jiných ástí svta. Dležitým krokem správným smrem by bylo další zdokonalení systému vzájemného uznávání národních kvalifikací a procesu akreditace. Tím by padly administrativní pekážky, které stojí v cest mobilit vdc v rámci EU. Tyto pekážky souvisejí s nároky na sociální pojištní a s uznáváním kvalifikace. Výrazn se musí usnadnit píchod vdc ze tetích zemí a jejich rodin. Aby atraktivita stoupla, musí se pihlížet k finanním otázkám. Není nutné, aby se lenské státy zaaly urychlen zabývat problémem financování vysokých škol. Pokud chce Evropa pitáhnout skuten co nejvíce nejlepších vdc z celého svta, potebuje se zabývat otázkou zlepšení výzkumného prostedí a plat. Kreativní interakce mezi vysokými školami, vdci a výzkumníky na stran jedné a prmyslem a obchodem na stran druhé, která by mla popohnat transfer technologií a inovací, spoívá v tom, že vysoké školy a podniky jsou si místopisn blízké. Z celého svta picházejí pesvdivé dkazy, že high-tech clustery jsou budovány práv na tomto základ. "Ideopolis" centra, jako jsou Helsinky, Mnichov nebo Cambridge, jdou však ješt o krok dále. Opírají se o spektrum jiných faktor - zvlášt o vysoce moderní komunikaní a dopravní infrastrukturu, o finanní instituce (pipravené poskytnout podnikm požadovaný rizikový kapitál), o specialisty na technologické transfery a podprná státní místa. Ta umožují zasíovaní celé struktury, která pak pomáhá vybudovat kreativní interakci a pedstavují pro vdce pitažlivé pracovní prostedí. V "Ideopolis" centra se mní stále více mst v srdci dynamických, na vd založených region s vysokým rstem. Klíová doporuení EU musí být atraktivnjší a pitáhnout více nejlepších vdc. Evropská rada by se mla na svém jarním zasedání 2005 dohodnout, že vypracuje akní plán na odstranní administrativních pekážek, které brání vdcm svtové úrovn a jejich rodinám, aby pišli do EU a pohybovali se v ní. Tento akní plán by ml zaít platit od roku Je teba urychlit proces pracovního povolení a udlování víz pro vdce a zlepšit vzájemné uznávání profesních kvalifikací. 16

17 R & D absolutní prioritou Existují nezvratné dkazy, že posílení R & D je zásadním pedpokladem pro to, aby Evropa získala na konkurenceschopnosti. Ignorovat tento poznatek by byl fatální omyl - pesto spoívají mnohé lenské státy ve znepokojivém sebeuspokojení. Je teba umocnit pocit naléhavosti. Cesta k vyšším soukromým a veejným výdaj na R & D je zahrazena stále velkými strukturálními pekážkami. Bylo by záhodno zavést daové úlevy pro nov zakládané malé a stední podniky (SME), které investují do výzkumu. Veejná podpora pro R & D by mla zesílit jak na evropské, tak národní úrovni. Jde o prorstové klíové technologie pro vybudování vdecké základny. Posílit by ml také pákový efekt na soukromé investice do R & D, motivací by se pro n mla stát partnerství veejného a soukromého sektoru. Evropská vdecká základna získá, pokud bude dlouhodobý základní výzkum, který má pro svj vdecký pínos pednost, financován a koordinován založením Evropské výzkumné rady. Souasn by se mly lenské státy a Komise zabývat otázkou, jak využít zadávání veejných zakázek, aby vznikl pilotní trh pro nové výzkumné a inovaní produkty a služby. Nadto by mli všichni zúastnní na národních a evropské úrovni zesílit úsilí, aby mly technologické iniciativy podporu v podob celoevropského partnerství veejného a soukromého sektoru. Klíové doporuení Aby se EU mohla chlubit špikovými vdeckými výkony, mly by se Evropský parlament a Rada do konce roku 2005 (v mezích rozsahu 7. rámcového programu na podporu vdy) dohodnout na zízení nezávislé Evropské výzkumné rady, která by na evropské úrovni financovala a koordinovala dlouhodobý základní výzkum. Pln využít ICT Aby byl v budoucnu zaruen hospodáský rst, potebuje Evropská unie obsáhlou a celistvou strategii, která by podnítila rst IT sektoru a jeho proniknutí do všech hospodáských odvtví. Absolutní pednost by mla mít realizace akního plánu eeurope, který poítá s opateními na podporu ecommerce, egovernmentu a elearningu. Krom toho by se ml v neomezené míe využít regulaní rámec z roku 2002 pro elektronickou komunikaci a prosazovat tak, aby šly díky soutži dol ceny pro spotebitele a podniky. Žádoucí je užší spolupráce Evropské komise, národních úad pro hospodáskou soutž a národních regulaních úad. Takováto strategie by se mla zamit na to, aby se pístup k širokopásmovému pipojení zvýšil do roku 2010 pinejmenším na 50 procent. Tato technologie se v mnoha lenských státech stále prosazuje píliš pomalu a není dostaten celoplošná. Musejí se snížit ceny za pístup, nabízet nové obsahy ke stimulaci poptávky a urychlit rozšíení širokopásmových sítí. Pozornost by se mla vnovat také bezdrátovým sítím (mobilní sít tetí generace a satelity). Ty nabízejí cenov 17

18 pijatelný vysokorychlostní pístup na internet, s jehož pomocí je možné pekonat mezeru v digitálním pokrytí a pispt tím k cílm sociální a regionální soudržnosti. Klíové doporuení lenské státy by mly dlat více pro realizaci akního plánu eeurope, aby využily výhod ICT. Zvlášt musejí udlat velké pokroky v egovernmentu. lenské státy musejí do roku 2010 posílit pístup k širokopásmovému pipojení nejmén na 50 procent. Autorská práva a inovace Podnikatelé budou investovat do inovací a R & D jen tehdy, když budou mít jistotu, že smjí sklízet ovoce tchto investic. Velmi dležitým je právní rámec pro ochranu autorských práv, jejichž využívání má být pro evropské malé a stední podniky a akademická zaízení cenov pijatelnjší. Dosud tomu tak zjevn není. Nejnutnjším úkolem EU je, aby pijala související návrh pro patentování vynález pro poítae, a aby schválila evropský patent. Klíové doporuení Pokud jde o patent Evropského spoleenství, musí se Rada rozhodnout, zda ho odsouhlasí, nebo nechá spadnout pod stl. Ješt ped jarním zasedáním Evropské rady 2005 nebo bhem nj by mlo být dosaženo jednoty o tomto právním pedpisu zásadního významu. Musí však být zarueno, že evropský patent opravdu sníží komplikovanost, asovou náronost a náklady na autorské právo. Skupina špikových odborník proto apeluje na Evropskou radu, aby našla ešení tchto otevených otázek. 2. Závazky na vnitním trhu Lisabonská strategie vyžaduje: Zajistit úinnou realizaci práva Evropského spoleenství: Urychlit implementaci Evropských právních pedpis (98,5 %). Odstranit pekážky pro volný pohyb služeb v EU. Dokonit vnitní trh pro zasíovaná prmyslová odvtví: Postupn liberalizovat trhy a zasíovat nkterá odvtví prmyslu, zvlášt plynárenství a elektrárenství (2007), poštovní služby (2006), železniní pepravu (2008) a leteckou dopravu. Dotáhnout na vnitním trhu poskytování finanních služeb. Zaruit férové a jednotné využití pravidel pro hospodáskou soutž a státní pomoc: Zmenšit státní pomoc na jedno procento HDP, vypracovat nové pedpisy pro fúze a nabídky k pevzetí, aktualizovat pravidla pro zadávání veejných zakázek. 18

19 K emu je dobrý vnitní trh? Podpora volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu v prostoru bez vnitních hranic je rozhodující mechanismus, pokud jde o generování hospodáského rstu. Vnitní trh podnikm a sektorm umožuje, aby uplatnily své konkurenní výhody, dále stavly na pednostech ve form specializace a rostly. To se bere jako samozejmý trend. Zdroje jsou využívány tmi, kdo jsou toho nejvíce schopni. Ti pak umí využít úspor z rozsahu a mohou tak snižovat své náklady a ceny. Dochází ke všeobecnému nárstu reálných píjm, zisk a inovací. Udržitelný hospodáský rozvoj je vždy provázen otevením trh a silným obchodním rstem. Evropský vnitní trh dvojitou interakci obchodního rstu a rstu národního hospodáství zeteln podpoil. Vymezení psobení vnitního trhu jinými faktory je obtížné. Evropská komise je toho názoru, že deset let po vzniku vnitního trhu je evropský HDP o 1,8 % vyšší, než by jinak býval. Vytvoeno bylo 2,5 milionu nových pracovních míst. Toto plus odpovídá skoro 10 procentm roní potenciální rstové míry EU. Nicmén efekt je slabší po neúspchu pokus o plné dotažení vnitního trhu pro volný pohyb zboží a vytvoení vnitního trhu služeb. Vnitní obchod v EU s emeslným zbožím od roku 2001 upadá, v poskytování služeb to vypadá obdobn. Další indikátor, že je vnitní trh neplnohodnotný, jsou silné cenové rozdíly uvnit EU - cenové sbližování leží daleko pod úrovní USA. Zárove ztratila Evropská unie povst dobré adresy pro investory. Zahraniní investoi do ní sice dál vkládají peníze, ale EU opouští více penz, než do ní pitéká. Pimenou tržní integrací by byla Evropská unie atraktivnjší pro potenciální investory z EU a tetích zemí. Základním pedpokladem pro evropský rst je, aby se trhy pro zboží a služby dále otevely a EU vzdorovala protekcionistickým snahám. Bohužel se program vnitního trhu chápe jako vyšlý z módy a nedostává se mu zasloužené pozornosti - to je tžká politická chyba. Pro další tržní integraci a vtší ekonomické využití je pitom jak pro spotebitele, tak pro podniky k dispozici nesmírn mnoho prostoru. Vedle investic do R & D je plnohodnotné dokonení vnitního trhu nejlepším prostedkem, jak zvýšit produktivitu a inovaní innost. Rychlost nade vše Jednou z nejvtších pekážek je, že píliš mnoho lenských stát nesplnilo své závazky ve stanoveném ase. Nemá smysl, aby vlády souhlasily s pijatými unijními opateními, a poté se nezasadí, aby tyto kroky provedly na národní úrovni v praxi. Tebaže Evropská rada opakovan vyhlásila nulovou toleranci k pílišnému otálení pi realizaci dohodnutých plán, jde o stále velký problém. Pokud se pijetí njaké smrnice opozdí v jednom jediném stát, zmenší se konkurenceschopnost celé Unie. Toto chování není omluvitelné a nemže být dále trpno. Krom toho jen v málo pípadech souhlasí provádcí pedpisy se zámrem smrnice, nebo jsou výstupy pespíliš komplikované. Výhody, které se daly oekávat od jednotného regulaního rámce, se nedostavují a hospodáství se zbyten zatžuje. V obou pípadech jsou recidivisté dobe známi. 19

20 Klíová doporuení Zaátkem roku 2005 by mla Komise vypracovat úplný seznam právních pedpis pro vnitní trh, které dosud nebyly ve 25 lenských zemích implementovány. Tento seznam by ml být zveejnn jako píloha k závrm jarního zasedání Evropské rady. Je teba rozlišovat podle jednotlivých lenských stát a pojmenovat nejvtší híšníky. S ohledem na tento seznam by mla Evropská rada na jarním zasedání 2005 stanovit konený termín, do kdy má být implementace dokonena. Pry s pekážkami pro volný pohyb služeb Rozhodující je odstranit pekážky, a to nejen na trhu zboží. Evropský sektor služeb pedstavuje 70 % hospodáské innosti EU. Vtšina nov vytvoených pracovních míst v letech 1997 až 2002 vznikla práv v sektoru služeb, ty však pedstavují jen ptinu evropského obchodu. Zejména kvli velkému potu právních a administrativních pekážek je Evropa stále roztíštna do jednotlivých trh. Mnohé z nich jsou uzaveny pro potenciální konkurenty z prostoru, který by ml být souástí vnitního trhu. Dsledkem jsou vysoké ceny, nízký rst produktivity a prostedí vnitního obchodu EU se službami na úrovni, která je dnes nižší než ped deseti lety. Zvláštní pozornost je teba vnovat obavám spolenosti, že konkurenní výhody dosáhne za cenu cenového dumpingu. To by bylo v rozporu s lisabonským modelem. Musí být zarueno, že odstranní pekážek pro poskytování služeb je v zájmu spotebitel. Klíové doporuení Evropský parlament a Rada by se mly shodnout na právních pedpisech, aby do roku 2005 zmizely pekážky, které brání volnému pohybu služeb. Následn se musejí lenské státy zeteln domluvit, že nevyužijí jednotlivé národní pedpisy k tomu, aby vytlaily poskytovatele služeb z jiných lenských zemí, nebo je blokovaly. Prosazení tohoto požadavku by mla Komise chápat jako prioritu. Problémy? Pojmenovat a odstranit! V údajn liberalizovaných sektorech, jako jsou oblasti síových odvtví, jsou národní trhy nadále v moci etablovaných provozovatel, kteí asto oezávají výhody pro spotebitele. Aby liberalizace dále postoupila a další sektory se otevely pro konkurenci z celé EU, mla by Evropská komise provést przkum napí všemi odvtvími, aby tyto brzdy vypátrala. Vetn psobení státní pomoci. To má zaruit, aby úinná soutž existovala nejen v teorii, ale také v praxi. Zvlášt tam, kde lokální pedpisy brání konkurenci, aby pronikla na daný národní trh. Psobení regulací na soutž a spotebitele by mlo být systematicky provováno. Je nutné zajistit, aby regulace nepoškozovala hospodáskou 20