Mamaliologický průzkum na území PR Džungle

Transkript

1 Mamaliologický průzkum na území PR Džungle 1. Cíl průzkumu Provedení Inventarizačního mammalogického průzkumu na území PR Džungle. 2. Specifikace rozsahu průzkumu Aktuální inventarizace výskytu druhů savců na území PR Džungle; vytvoření nálezové databáze dat s doplňkovými údaji; srovnání aktuálního stavu s daty z předchozích mapování a inventarizačních průzkumů na území PR Džungle; doporučení vhodných managementových opatření ochrany přírody. 3. Použitá metodika Metodika průzkumu byla stanovena dle Metodiky inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území, kap. III, podkap. 11. (AOPK ČR 2005) a novějšího přepracovaného vydání kap. III, podkap. 15. (AOPK ČR 2009). Průzkum netopýrů byl prováděn metodou detektoringu, tzn. detekce ultrazvukových signálů vydávaných netopýry. Touto metodou lze zjistit druhové složení, početnost nikoli. Pro tuto metodu byl použit heterodynovací typ detektoru Pettersson D 230. Pokud to bylo možno, byl netopýr pozorován i vizuálně, tzn. způsob letu a lovu. Hlasové signály byly dále nahrávány na diktafon Olympus DS-65 pro kontrolní analýzu druhu. Nahrávky byly konzultovány s chiropterologem Mgr. Martinem Gajdošíkem, Ph.D. Detektoring probíhal na předem vytyčených transektech, resp. bodech, které byly stanoveny tak, aby byly podchyceny všechny typy stanovišť (mapa č. 2). V místech, kde liniovou metodu nebylo vhodné použít (nevhodný povrch s rušícími prvky pro poslech signálů jako jsou větve, vysoká tráva), byl proveden bodový průzkum. Detektoring začínal půl hodiny po západu slunce, končil po polovině noci. Za jednu noc byly projity všechny linie a body. Intenzita letové aktivity byla vypočtena jako podíl počtu pozitivních minut (tzn. minut, ve kterých byl zaznamenán hlas netopýra) a celkové doby průzkumu zaznamenávání hlasů. Průzkum netopýrů byl proveden ve dvou návštěvách: a Při druhé návštěvě začínala detekce v opačném pořadí transektů. Pro průzkum drobných zemních savců byla zvolena metoda odchytů pomocí živolovných sklapovacích pastí v liniích. Linie byly vybrány tak, aby postihly všechny typy stanovišť rezervace vyskytující se ve zkoumaném území (mapa č. 3). Popis jednotlivých stanovišť je uveden v tab. č. 1. Celkově za jednu odchytovou návštěvu bylo položeno 90 pastí ve sponu cca 5 metrů v celkové délce 450 m. Vzhledem k relativně malé rozloze rezervace byl počet položených pastí v jednotlivých stanovištích ovlivněn jejich velikostí. V případě nedostatečného výsledku (např. nechycení žádného druhu) v daném stanovišti v první návštěvě, bylo ve stejném stanovišti pokračováno s odchyty i u příští návštěvy. 1

2 Použitá metoda je vhodná pro krátkodobý průzkum, kdy je potřeba podchytit co nejvíce druhů. Průzkum byl proveden v podzimních měsících, kdy je populační hustota drobných zemních savců obecně nejvyšší, je tedy větší šance podchytit i vzácnější druhy. Pro zjištění početnosti jedinců a poměru pohlaví v populacích jednotlivých druhů tato metoda není vhodná. Ideální je použít metodu CMR-odchyty (capture-mark-recapture), která je časově a finančně náročnější. Při použité metodě v tomto průzkumu jsou tyto údaje jen orientační, kdy je velká pravděpodobnost, že bude několikrát chycen stejný jedinec, kterého neodlišíme od ostatních jedinců. I poměr pohlaví je ovlivněn stejnou chybou a navíc je potřeba pro správný údaj získat dostatečně velký vzorek populace. Samotný průzkum byl proveden dvěmi odchyty: a , pasti byly exponovány vždy jednu noc. Kontrola pastí probíhala od soumraku do svítání v časovém rozpětí cca 2 hodin. Jako návnada byly použity ovesné vločky promíchané s tuňákem v rostlinném oleji. Tab. č. 1: Charakteristika stanovišť v PR Džungle, ve kterých probíhal odchyt drobných zemních savců Číslo stanoviště Charakteristika stanoviště 1 rákosina od suchého přes vlhké stanoviště navazující na stojatou vodu 2 mokřad s ostřicemi 3 olšina s porosty kopřiv suché stanoviště s porostem topolů a starými duby na bývalé hrázi, 4 dobře vyvinutý porost bylin podmáčené stanoviště podél bývalé hráze v JV části a podmáčené 5 stanoviště v S části přecházející v malé vodní plochy 6 suché stanoviště ve svahu s lipovou doubravou Další druhy savců a jejich pobytové znaky byly vyhledávány při jednotlivých návštěvách uskutečněných při průzkumu netopýrů a drobných zemních savců. Vyhledávání probíhalo bezkontaktně. Nomenklatura živočichů byla použita podle mezinárodní encyklopedie rostlin, hub a živočichů BioLib ( Stupeň ohrožení podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., podle červeného seznamu ohrožených druhů České republiky a podle přílohy II a IV Směrnice Rady č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin je uveden v komentářích u jednotlivých druhů (pokud existuje) a v závěru v tab. č. 5. Místa pořízení fotografií uvedených ve zprávě jsou zakresleny v mapě č Výsledky 4.1. Netopýři Během průzkumu v roce 2010 byly v PR Džungle zjištěny 4 druhy netopýrů (mapa č. 2). Jejich přehled s relativním počtem pozitivních minut je uveden v tab. č. 2. 2

3 Tab. č. 2: Relativní aktivita netopýrů v PR Džungli Druh / Návštěva relativní počet pozitivních min. (%) relativní počet pozitivních min. (%) Celkově za obě návštěvy relativní počet pozitivních min. (%) Myotis daubentonii ,6 Eptesicus serotinus ,0 Nyctalus noctula ,6 Pipistrellus pipistrellus ,7 celkem relativní počet pozitivních min. (%) 9,2 5,7 6,9 Z tab. č. 2 vyplývá, že aktivita netopýrů ve zkoumaném území byla dosti slabá. Ač byla prochozena velká část území, během pochůzky bylo zaznamenáno minimum jedinců např. i u takového druhu, který je pro toto území typický (netopýr hvízdavý). Většina zaznamenaných hlasů se týkala přeletu ne lovu, kdy se netopýři přemisťovali mezi lovišti. Na lokalitě se nachází stromy s dutinami, tj. typické úkryty netopýrů, především v jižní části na bývalé hrázi (staré duby a další druhy) a v porostu v severní části. Během průzkumu nebyl nalezen žádný úkryt ani místa sociálních kontaktů. Komentář k jednotlivým druhům Netopýr vodní (Myotis daubentonii) nejčastěji se vyskytuje v lesním prostředí s dostatkem vodních ploch a stromů s dutinami. V PR byl zaznamenán na jednom místě při lovu nad vodní hladinou vedle bývalé hráze. Místní vodní plochy jsou velice zarostlé dřevinnou vegetací, která znesnadňuje let netopýrů. Podle vyhlášky silně ohrožený druh. Netopýr večerní (Eptesicus serotinus) štěrbinový druh lovící ve volných prostorách. V rezervaci byl zastižen za lovu nad rákosinou, která mu poskytuje dostatek prostoru pro lov. Byl také zaznamenán na hranici rezervace při okraji lesního porostu. Podle vyhlášky silně ohrožený druh. Netopýr rezavý (Nyctalus noctula) stromový druh, lovící z kraje večera nad otevřenými plochami, později nad korunami stromů. V PR využíval k lovu volný vzdušný prostor nad rákosinou. Podle vyhlášky silně ohrožený druh. Netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) štěrbinový druh. Potravu loví nad vodní hladinou nebo v těsné blízkosti stromové vegetace. V PR byl zaznamenán v lesním porostu S a V části. Podle vyhlášky silně ohrožený druh Drobní zemní savci 3

4 V PR Džungle v roce 2010 bylo odchyceno 6 druhů drobných zemních savců (mapa č. 3). Tab. č. 3 uvádí absolutní počet odchycených jedinců v jednotlivých stanovištích za obě odchytové noci. Tab. č. 3: Přehled zjištěných druhů drobných zemních savců a jejich početnost v jednotlivých stanovištích PR Džungle druh/stanoviště č Celkem Sorex araneus 2 2 Neomys fodiens 1 1 Clethrionomys glareolus 1 1 Microtus arvalis 2 2 Apodemus flavicollis Apodemus agrarius Celkem Orientační poměr pohlaví byl stanoven jen u početnějších druhů (tab. č. 4). Tab. č. 4: Orientační poměr pohlaví u myšice lesní a myšice temnopásé (do uvedeného počtu odchycených samců a samic nebyli započítáni jedinci, u kterých se nepodařilo zjistit pohlaví z důvodu jejich útěku dřív, než došlo k určení) druh samci/samice poměr pohlaví Apodemus flavicollis 35/32 1,09 Apodemus agrarius 18/18 1 Komentář k jednotlivým druhům Rejsek obecný (Sorex araneus) jeden z našich nejběžnějších drobných savců. Nejhojnější je v lužních lesích, vlhkých loukách a podél potoků. Na lokalitě chycen pouze v rákosině v počtu dvou exemplářů. Vzhledem k tomu, že se obecně jedná o hojný druh a letošní rok byl charakteristický gradací drobných zemních savců, je předpoklad, že jeho výskyt ve zkoumaném území nebude vzácný. V předchozích průzkumech byl tento druh také potvrzen opakovaným odchytem (Bureš & Kočvara 2004, Zwach 1995). Rejsec vodní (Neomys fodiens) u nás největší druh z čeledi rejskovití (Soricidae), dobře přizpůsobený k životu ve vlhkém prostředí se stojatou vodou. Rejsec byl odchycen v mokřadu s ostřicemi kraj bývalého rybníka v počtu jednoho exempláře. Vzhledem k tomu, že rezervace je tvořena mokřadními biotopy, čili typickým prostředí vhodným pro tento druh, je předpoklad, že se zde bude nalézat v hojném počtu. I tento druh byl v území již předtím potvrzen (Bureš & Kočvara 2004). Norník rudý (Clethrionomys glareolus) běžný hlodavec, upřednostňující především listnaté lesy s bohatým podrostem, využívající ale i další typy prostředí. V území byl nalezen pouze v jednom exempláři v mokřadu s ostřicemi. Tento druh nebyl předchozími průzkumy potvrzen, byl pouze předpokládán. Údaje pro stanovení početnosti tohoto druhu jsou nedostatečné. 4

5 Hraboš polní (Microtus arvalis) jeden z našich nejběžnějších drobných savců charakteristický svým výskytem na suchých stanovištích otevřené krajiny. V území byl nalezen v počtu dvou exemplářů v rákosině, v její sušší části blíže k okraji rezervace směrem k okolním polím. Hraboš polní sem proniká právě z okolních polí a biopásu podél západního okraje rezervace. V tomto biopásu byl pozorován v hojném počtu během nočních návštěv. Toto bylo potvrzeno také v předchozích průzkumech (Bureš & Kočvara 2004, Zwach 1995) Jeho výskyt v rezervaci je spíše ojedinělý, dotován z okolí. Myšice lesní (Apodemus flavicollis) obývá především listnaté lesy, často se vyskytuje podél vodních toků. Ve sledovaném území se jednalo o nejhojnější druh v počtu 86 odchycených exemplářů. Poměr pohlaví u odchycených jedinců byl 1:1. Nejčastěji se myšice vyskytovala v severovýchodní části rezervace v místech s bohatou dřevinnou skladbou. Hojně se vyskytovala také v dalších částech rezervace. Nebyla zaznamenána v rákosině. Její častý výskyt v pastech ukazuje na bohatou prosperující populaci. Jedinci byli zaznamenáváni i vizuálně při pochůzkách po lokalitě, kdy uskakovali z procházené trasy do úkrytů. Opakovaně byla chycena i v předchozím průzkumu (Bureš & Kočvara 2004). Myšice temnopásá (Apodemus agrarius) převážně moravský druh, preferující otevřenou krajinu s vlhkými stanovišti a bujnou vegetací. Druhý nejpočetnější druh na lokalitě v počtu 48 odchycených exemplářů. Poměr pohlaví byl vyrovnaný. Druh se vyskytoval v rovnocenné početnosti ve všech vlhkých stanovištích s výjimkou stanoviště č. 5, tj. podmáčená stanoviště přecházející ve vodní plochy. Ve stanovišti č. 6, tj. suchý svah bez podrostu, byl chycen 1 exemplář, jednalo se zde spíš o výjimku. Ač se jedná o hojný druh v území, je zajímavé, že v předchozích průzkumech nebyl zde tento druh zastižen (Bureš & Kočvara 2004, Zwach 1995) Ostatní druhy savců Kromě netopýrů a drobných zemních savců bylo v území pozorováno dalších 6 druhů savců: ježek západní (Erinaceus europaeus) krtek obecný (Talpa europaea) kuna (Martes sp.) liška obecná (Vulpes vulpes) prase divoké (Sus scrofa) srnec obecný (Capreolus capreolus) Komentář k jednotlivým druhům Ježek západní (Erinaceus europaeus) z původní preference listnatých lesů v dnešní době dává přednost otevřené krajině. Ač se jedná o nokturnálního živočicha, ve zkoumaném území během čtyř nočních návštěv nebyl zaznamenán. Přesto byl v území rezervace v letošním roce potvrzen (pozorování jednoho exempláře, Molitor in verb.). Podmáčené a vlhké prostředí charakteristické pro tuto lokalitu není jeho typickým biotopem. Nicméně i v předchozích průzkumech (Bureš & Kočvara 2004, Zwach 1995) byl v území zaznamenán. Krtek obecný (Talpa europaea) nejhojnější je v nižších a středních polohách s vlhčími stanovišti. Místům s vysokou hladinou spodní vody se vyhýbá. Během návštěv byly 5

6 pravidelně nacházeny jen pobytové znaky krtince v porostech dřevin, a to jak na suchých, tak i na vlhkých stanovištích. Tento druh v předchozích průzkumech nebyl zaznamenán. Vzhledem k počtu nalezených krtinců lze říci, že se zde jedná o relativně běžný druh. Kuna (Martes sp.) rod žijící především v lesích a jeho okrajových partiích, polních remízcích. Nokturnální živočich. Během nočních návštěv nebyl tento rod nalezen, ač byl předpokládán. Jeho výskyt byl potvrzen bez určení do druhu při jiném průzkumu v letošním roce (Molitor in verb.). Výskyt kuny skalní byl potvrzen ve starším průzkumu (Zwach 1995). Liška obecná (Vulpes vulpes) typický druh přizpůsobivý okolí obsazující nejrůznější biotopy. Přímo ve zkoumaném území nebyla pozorována, jen jednou za západní hranicí v biopásu, kde lovila hlodavce. Je velmi pravděpodobné, že i samotnou rezervaci pravidelně navštěvuje. Lokalita poskytuje dostatek potravy a úkrytů. Výskyt byl doložen z okolí i v předchozích průzkumech (Bureš & Kočvara 2004, Zwach 1995). Prase divoké (Sus scrofa) nejčastěji se vyskytuje v listnatých a smíšených lesích s bohatým podrostem a dostatečně vlhkou půdou. Tyto uvedené charakteristiky biotopů plně odpovídají prostředí v rezervaci. Prase zde nachází úkryt v rákosině, vlhkou půdu v mokřadu s ostřicí a v dalších podmáčených částech lokality. Území je také bohaté na rostlinnou potravu jak v rezervaci, tak na okolních polích. Rezervace je často využívána jako denní úkryt osamocených jedinců i bachyň se selaty, které zde byly pozorovány během návštěv. Srnec obecný (Capreolus capreolus) dává přednost otevřené krajině s menšími lesíky, křovinami, loukami a poli. Území je pro daný druh ideální, uvedené podmínky splňuje. V rezervaci byly pravidelně nacházeny pobytové znaky stopy kopyt na hliněném podkladu v rámci celého území. Druh byl zaznamenán také v předchozích průzkumech (Bureš & Kočvara 2004, Zwach 1995). Nepotvrzené druhy z předchozích průzkumů V rámci dvou existujících průzkumů zaměřených na savce v rezervaci (Bureš & Kočvara 2004, Zwach 1995) byly zaznamenány navíc tyto druhy (bez dalších informací), které letošním průzkumem nebyly potvrzeny: netopýr ušatý (Plecotus auritus) potkan (Rattus norvegicus) tchoř tmavý (Mustela putorius) Navíc dva druhy pozorovány v blízkosti lokality: zajíc polní (Lepus europaeus) kolčava (Mustela nivalis) Nově nalezené druhy oproti předchozím průzkumům Oproti předchozím uvedeným průzkumům bylo naopak nalezeno šest pro lokalitu nových druhů savců krtek obecný, netopýr vodní, netopýr rezavý, netopýr hvízdavý, norník rudý a myšice temnopásá. 6

7 Výsledky průzkumu byly vloženy do Nálezové databáze ochrany přírody ČR (pod správou AOPK ČR), export z databáze je přiložen na konci zprávy (tab. č. 6). 5. Definice ohrožujících faktorů druhů a jejich biotopů na lokalitě Sledované území je přírodní rezervací jejímž předmětem ochrany je zachování zbytků porostů tvrdého luhu dubového lužního lesa se starými duby, zachování porostů měkkého vrbo-olšového luhu, rozsáhlých ostřicových mokřadů jako stálého biotopu chráněných obojživelníků, druhově pestré ornitofauny a jejich hnízdního biotopu a dále bohaté populace chráněné sněženky podsněžníku. V současné době nedochází k žádnému nežádoucímu vlivu ohrožující místní populace savců. Pro zlepšení kvality obývaných biotopů a tím i navýšení populace druhů je vhodné dodržovat pokyny uvedené v následující kapitole. 6. Závěry a doporučení pro plánování managementových zásahů nebo hospodářského využívání Během průzkumů v PR Džungle v roce 2010 byly nalezeny 4 druhy netopýrů. Ač nebyla zaznamenána vysoká letová aktivita, je toto území významné z hlediska netopýrů, neboť představuje prostředí přirozeného lužního lesa poskytující vhodné úkryty ve stromových dutinách. Průzkumem drobných zemních savců bylo zjištěno 6 druhů. Jedná se o běžné druhy charakteristické pro tento typ prostředí. Dále bylo zjištěno 5 dalších druhů savců. Přehled všech zjištěných druhů savců je uveden v tab. č. 5. Tab. č. 5: Seznam všech zjištěných druhů v PR Džugle s uvedením stupně ohrožení podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., podle červeného seznamu ohrožených druhů České republiky a podle přílohy II a IV Směrnice Rady č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin druh/stupeň ohrožení vyhláška č. 395/1992 Sb. červený seznam ohrožených druhů ČR netopýr vodní (Myotis daubentonii) SO směrnice č. 92/43/EEC netopýr večerní (Eptesicus serotinus) SO netopýr rezavý (Nyctalus noctula) SO netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) SO rejsek obecný (Sorex araneus) rejsec vodní (Neomys fodiens) norník rudý (Clethrionomys glareolus) hraboš polní (Microtus arvalis) myšice lesní (Apodemus flavicollis) myšice temnopásá (Apodemus agrarius) krtek obecný (Talpa europaea) kuna (Martes sp.) liška obecná (Vulpes vulpes) 7

8 prase divoké (Sus scrofa) srnec obecný (Capreolus capreolus) Vysvětlivky zkratek: SO silně ohrožený druh Pro zachování vhodného prostředí a jeho zlepšení z hlediska netopýrů a drobných zemních savců je důležité řídit se následujícími doporučeními: Pro netopýry prostředí rezervace vzhledem k bohatému keřovému patru, silnému zavětvení a minimálnímu rozvolnění v lesnatých částech není nejvhodnější jako loviště. V blízkém okolí se nachází dostatek vhodných prostředí k lovu, např. nedaleký Pavlovický rybník II a jeho porosty mohou využívat druhy jako netopýr vodní aj. Z důvodu předmětu ochrany není vhodné dělat jakékoliv úpravy v porostu, které by rozvolnily prostor pro snadnější let a lov netopýrů. Oproti tomu je velice vhodné podporovat výskyt starých stromů s dutinami a zachováním všech takovýchto stromů vytvořit dostatečný počet úkrytů, které umožní zvýšení populace stromových druhů. Tyto dutiny poskytnou jak letní, tak zimní úkryty a místa sociálních kontaktů. Také je vhodné ponechat stromy s uvolněnou kůrou, vznikají tak úkryty pro štěrbinovité druhy. Vzhledem k tomu, že netopýři často své úkryty během sezóny střídají, je potřeba velký počet úkrytů, tzn. zachovat všechny vhodné stromy. Toto doporučení je významné i pro další živočišné druhy (hlavně ptáky). Zachovat přirozenou druhovou skladbu dřevin a podporovat bylinné a keřové patro, což zvyšuje prostorovou diverzitu s bohatým zastoupením potravních zdrojů pro všechny druhy savců. Nepoužívat pesticidy, zvláště ne insekticidy. Ponechat na lokalitě mrtvé dřevo, které poskytuje úkryty a potravu (vyšší koncentrace hmyzu) drobným zemním savcům a také dalším skupinám živočichů. Zachovat podmáčená stanoviště s přirozenou bylinnou vegetací. Nevysušovat, ale ani neobnovovat zaniklý rybník. Významně by se zmenšila vhodná plocha a biotop pro drobné zemní savce, především pro rejsce vodního. Na podmáčené prostředí jsou vázáni nejen drobní zemní savci, ale také jejich živočišná potrava. Zachovat rákosinu a ostřicové podmáčené plochy jako vhodná útočiště všech druhů savců. 7. Bibliografie daného území: V dané lokalitě v roce 1995 zpracoval Ivan Zwach průzkum obratlovců se zaměřením na herpetofaunu. Zaznamenal zde 11 druhů savců, z toho 4 drobné zemní savce a žádného netopýra. V roce 2004 byl v přírodní rezervaci Džungle proveden botanický a zoologický průzkum mimo jiné zaměřen i na savce (Bureš & Kočvara 2004). Při něm bylo zjištěno 14 druhů savců, z toho 6 druhů drobných zemních savců a 2 druhy netopýrů. Ve studiích byl uveden pouze výčet druhů bez početnosti a dalších charakteristik. V Nálezové databázi ochrany přírody ČR neexistuje žádný další záznam výskytu savců ze studovaného území. Literatura: AOPK ČR. 2005: Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ, kap. III, podkap. 11. Inventarizace savců. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 8

9 AOPK ČR 2009: Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ, kap. III., podkap. 15. Metodika provádění mammaliologického inventarizačního průzkumu EVL a MZCHÚ. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Bureš L. & Kočvara R. 2004: Přírodní rezervace Džungle, botanický a zoologický průzkum. Depon. in AOPK ČR, Středisko Ostrava. Nálezová databáze ochrany přírody ČR. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit ]. Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. [eds.] 2003: Červený seznam druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: Zwach I. 1995: Monitoring obratlovců se zaměřením na herpetofaunu v PP Studnice v okrese Bruntál. Depon. in AOPK ČR, Středisko Ostrava. Seznam fotografií: Foto č. 1: Zatopená část bývalého rybníka u hráze ( , J. Kristianová) Foto č. 2: Suché lesní stanoviště u bývalé hráze v J části rezervace ( , J. Kristianová) Foto č. 3: Vedle bývalé hráze v J části rezervace jeden ze starých dubů s dutinami vhodnými pro netopýry jako úkryt ( , J. Kristianová) Foto č. 4: Suché lesní stanoviště u bývalé hráze v J části rezervace. Příklad ležícího mrtvého dřeva ( , J. Kristianová). Foto č. 5: Suchý svah bez podrostu v SV části rezervace ( , J. Kristianová) Foto č. 6: Hráz bývalého rybníka s torzem dubu, příklad možného úkrytu netopýrů ( , J. Kristianová) Foto č. 7: Vlhké stanoviště s mladou olšinou v JZ části rezervace ( , J. Kristianová) Foto č. 8: Myšice temnopásá (Apodemus agrarius) krátce po vypuštění z pasti ( , J Kristianová) Foto č. 9: Hraboš polní vyfotografován nedaleko rezervace ( , J. Kristianová) 9

10 Foto č. 1: Zatopená část bývalého rybníka u hráze ( , J. Kristianová) Foto č. 2: Suché lesní stanoviště u bývalé hráze v J části rezervace ( , J. Kristianová) 10

11 Foto č. 3: Vedle bývalé hráze v J části rezervace jeden ze starých dubů s dutinami vhodnými pro netopýry jako úkryt ( , J. Kristianová) 11

12 Foto č. 4: Suché lesní stanoviště u bývalé hráze v J části rezervace. Příklad ležícího mrtvého dřeva ( , J. Kristianová). Foto č. 5: Suchý svah bez podrostu v SV části rezervace ( , J. Kristianová) 12

13 Foto č. 6: Hráz bývalého rybníka s torzem dubu, příklad možného úkrytu netopýrů ( , J. Kristianová) 13

14 Foto č. 7: Vlhké stanoviště s mladou olšinou v JZ části rezervace ( , J. Kristianová) Foto č. 8: Myšice temnopásá (Apodemus agrarius) krátce po vypuštění z pasti ( , J Kristianová) 14

15 Foto č. 9: Hraboš polní vyfotografován nedaleko rezervace ( , J. Kristianová) 15

16 Mapa č. 1: Ortofotomapa se zákresem pořízených fotografií. Stanoviště fotografa je vyznačeno kolečkem a směrovu šipkou s uvedením pořadového čísla fotografie. 16

17 Mapa č. 2: Ortofotomapa PR Džungle s vyznačením transektů a bodů, na kterých probíhal detektoring netopýrů s vyznačením výskytu zjištěných zvláště chráněných druhů netopýrů 17

18 Mapa č. 3: Ortofotomapa PR Džungle s transekty, na kterých probíhaly odchyty drobných zemních savců se značením, na kterých stanovištích byly druhy chyceny. 18

19 Tab. č. 6: Export výsledků zapsaných v Nálezové databázi ochrany přírody ČR P O R A DI ID_NALEZ DRUH AUTOR Apodemus agrarius Apodemus flavicollis Microtus arvalis Clethrionomys glareolus Neomys fodiens Sorex araneus Pipistrellus pipistrellus Nyctalus noctula Kristianová Jana Kristianová Jana Kristianová Jana Kristianová Jana Kristianová Jana Kristianová Jana Kristianová Jana Kristianová Jana DATUM_O D DATUM_D O NAZ_LOKAL X Y ZDROJ PROJEKT PR Džungle 2206 PR Džungle 2206 PR Džungle 2206 PR Džungle 2206 PR Džungle 2206 PR Džungle 2206 PR Džungle 2206 PR Džungle Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační mammalogický průzkum na území PR Džungle Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační mammalogický průzkum na území PR Džungle Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační mammalogický průzkum na území PR Džungle Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační mammalogický průzkum na území PR Džungle Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační mammalogický průzkum na území PR Džungle Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační mammalogický průzkum na území PR Džungle Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační mammalogický průzkum na území PR Džungle Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační mammalogický průzkum na území PR Džungle MSK_projekt EHP_2009 MSK_projekt EHP_2009 MSK_projekt EHP_2009 MSK_projekt EHP_2009 MSK_projekt EHP_2009 MSK_projekt EHP_2009 MSK_projekt EHP_2009 MSK_projekt EHP_

20 Eptesicus serotinus Kristianová Jana PR Džungle Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační mammalogický průzkum na území PR Džungle MSK_projekt EHP_ Myotis daubentonii Kristianová Jana PR Džungle Jana Kristianová. MSK_projekt EHP_2009: Inventarizační mammalogický průzkum na území PR Džungle MSK_projekt EHP_