Geografické myšlení v českém geografickém vzdělávání
|
|
- Gabriela Vaňková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1 Geografické myšlení v českém geografickém vzdělávání Příspěvek přednesený na 4. workshopu geografického vzdělávání v Liberci, 17. ledna 2012 Jaroslav Vávra, katedra geografie FP TU v Liberci Úvod Český zeměpis čeká na jasnou vizi, kam geografické vzdělávání směřovat. Současný stav je takový, že ve vzdělávací praxi přežívá Nová koncepce z konce 70. let a začátku 80. let minulého století (Brabec, a další, 1982) a nová vize chybí. Za novou vizi nelze považovat Rámcové vzdělávací programy (dále RVP), které obsahují vzdělávací obor zeměpis. U RVP pro zeměpis jde o překlopení okleštěných osnov ze začátku 90. let (z Nové koncepce) do podoby rámcových vzdělávajících programů. Určitě jedna z prvních výzev pro odborníky pro český zeměpis, aby uvažovali o nové vizi, byla Mezinárodní charta geografického vzdělávání z roku 1992 (dále Charta). Jako první v Česku reagovala brněnská pracoviště a začala se touto vizí zabývat a také uplatňovat v návaznosti na US geografické standardy, konkrétně Matoušek, Hynek (viz například Hynek, 2000 a 2005). V Česku se objevil nepřesný český překlad Charty (Kühnlová, 1999), který vycházel z koncepčního střetu mezi socioekonomickou geografií zastupovanou albertovskou školou a humánní geografií, která byla základem Charty a která se začala prosazovat zvláště na brněnských pracovištích a později s příchodem brněnských protagonistů (nejdříve Matoušek, později Hynek) do libereckého pracoviště také na tomto pracovišti. V současné době lze tvrdit, že v českém geografickém vzdělávání přetrvává podoba, která je v Chartě prezentovaná jako Systematic Approaches, a kterou bychom nepřesně mohli nazvat na základě české praxe jako složkový přístup. Jsou v něm zastoupené obě hlavní oblasti geografie fyzická a humánní. V humánní geografii není jen ekonomická a sociální geografie, ale také geografie obyvatelstva a další geografie - urbánní a rurální, historická, kulturní, politická. Také je humánní geografii podle Charty zastoupená humánní ekologie. Lze konstatovat, že české geografické vzdělávání zamrzlo na konceptu, který v Anglii reprezentovali Chorley a Hagget, 1968) a do vzdělávání přenesl Waugh (1995). Jedná se prostorové modely (generalizace), které však nebyly do českého zeměpisu důsledně přeneseny, čímž samotný zeměpis velmi utrpěl a z této rány se vzpamatovává dodnes. Velmi často bývá český zeměpis kritizovaný pro svou přítíženost fakty a pro přílišnou encyklopedičnost.
2 2 Německý příklad Jak si modelově představují geografii němečtí geografové, ze které pak vychází německé geografické vzdělávání, ukazuje Obrázek 1. Obrázek 1 Základní koncepty prostoru v geografii (Kulke 2007) Z modelu je patrné, že v německém geografickém vzdělávání se propojují obě základní oblasti (fyzická a humánní), které tvoří humánně-environmentální systém. Zjednodušeně řečeno systém lidí a prostředí. Druhým systémem je struktura funkce proces, což odpoutává geografii/zeměpis od popisnosti a encyklopedičnosti a vede tento obor k vyšším kognitivním a znalostním patrům RBT. Třetím systémem je systém měřítkový v rozsahu lokální globální, doména neoddělitelně spjatá právě s geografií. Další kvalitou německého myšlení v geografickém vzdělávání je spirálové kurikulum, které je prezentované například v Rinschede 2005, viz Obrázek 2.
3 3 Obrázek 2 Základní model geografického vzdělávání (Rinschede 2005) Výše uvedený model je podrobnější a zacílenější na vzdělávání než na Obrázku 1. Ve složkovém systému má ještě navíc fenomény, které se například týkají prostorové každodennosti. Dominující je spirála učení, která se skládá ze sedmi pilířů oborové metody, fyzická geografie, antropogeografie (humánní geografie), životní prostředí, interkulturní/globální výuka, regionální geografie a topografie (reliéf).
4 4 Anglický příklad Anglický přístup vychází z geografického myšlení. V nejnovějším přístupu (Scoffham, 2011) vychází z faktografických a z aplikovatelných znalostí, přičemž jedny bez druhých se neobjedou. Pro pochopení je však nutná aplikovatelnost nebo jinak řečeno uplatnitelnost těchto vědomostí. Obrázek 3 Vztah informace, znalost a pochopení ( (Scoffham, 2011 p. 126) Obrázek 4 Geografické myšlení s hlavními koncepty, ve kterých se kombinují znalosti, dovednosti a pedagogika, a to v dynamickém vztahu (Scoffham, 2011 p. 129) V geografickém myšlení se pak uplatňují koncepty, které jsou v dynamickém vztahu ke znalostem, dovednostem a pedagogice. Z těchto uvedených představ a myšlení je pak možné vytvářet geografické kurikulum. Tento postup pomáhá učiteli vybírat, co do geografického kurikula dát, případně naopak co dát pryč. Velmi významnou triádou při vytváření kurikula je učitelžák/student-geografie. Z těchto konstelací je pak možné vycházet z hodnocení výuky. Znamená to vědět, co učit, jak učit a koho učit a v jaké kvalitě. Liberecký příklad V libereckém geografickém vzdělávání klademe velký důraz na znalost revidované Bloomovy taxonomie (dále RBT, Anderson, et al., 2001), kterou aplikujeme pro stanovování úrovně vzdělávacích cílů (viz Vávra, 2011a). Používáme tohoto nástroje jednak v přípravě a v hodnocení výuky ve třídě, ale také v terénním cvičení. Studenti si následně uvědomují, že je nutné v přípravě a v samotné výuce se posouvat z nižší úrovně taxonomie do vyšších pater. Možný model vychází z klíčových kompetencí: vědomosti dovednosti hodnoty postoje. Zvláště poslední dvě kategorie se nově uplatňovaly, a měly by se uplatňovat, v navrhovaných rámcových vzdělávacích programech, a jsou součástí žitého světa (viz např. Heidegger, Merleau-Ponty, Habermas, Malpas a další). Právě v těchto kvalitách české geografické myšlení
5 5 v geografického vzdělávání nejvíce zaostává za zahraničním geograrfickým vzděláváním. V případě samotného vzdělávání je slabá matakognice, tedy znalosti žáka/studenta o znalostech. Obrázek 5 Možná koncepce českého geografického vzdělávání (použito: Anderson, et al., 2001; Gersmehl, 2005) Z výše uvedeného schématu vyplývá důraz na lokaci (polohu), prostorové myšlení a prostorově časové myšlení, které se vyznačuje změnami pohybem difúzí v čase a v prostoru (Gersmehl, 2005). Prostorové myšlení začíná či zahrnuje srovnávání (Harapat, 1907) geografických objektů/jevů a dostává se k prostorovému uspořádání (pattern) a k asociacím. Jak jsme ještě neřekli, významným konceptem, například v amerických geografických standardech (Bednarz, et al., 1994), je místo. Ve výše uvedeném schématu chybí, i když je v něm obsažené implicitně. Koncept místa využíváme v Liberci v terénní výuce, ve které se budoucí učitelé připravují na projektovou terénní výuku. Studenti dostávají určité vzdělávací téma, např. řeku Nisu v Liberci, možností rekreace v Liberci, prostorovou etnicitu v Liberci a další podobná zadání, ke kterému si volí území v Liberci, a téma pak odborně a pedagogicky realizují a na cvičeních prezentují. Učí se pracovat v týmu a zároveň geograficky myslet v geografickém vzdělávání. V realizaci vzdělávacích projektů podporujeme otevřené konce (dopředu neurčené výsledky, ty přináší až vlastní terénní výzkum) a různé pohledy na zkoumaný prostorový problém. Volená metodika vyplývá jednak z uvedeného následného obrázku (Obrázek 6), tak z možných dalších přístupů a metod, které si studenti volí a které se v jednotlivých vyučovaných předmětech na katedře geografie (případně v druhém oboru) dozvídají. Studenti jsou vedení k tomu, aby si neověřovali v terénu. Někteří jsou tímto přístupem tak silně ovlivnění, že pokračují v rozvíjení tématu ve své diplomové práci.
6 6 Obrázek 6 Místo a jeho poznávání/poznání Z výše uvedeného obrázku také vyplývá, že studenti musí brát v úvahu nejen stav v dané lokalitě, ale také přesah do minulosti, např. přes osobní zkušenost, studium regionální historie, a do budoucnosti, např. v podobě očekávání či záměrů. Velmi časté diskuse jsou nad srovnáváním územních plánů, transfer těchto plánů do reálu, rozhodování v územním řízení a další otázky, které se s touto problematikou objevují. Evaluační standard Velmi diskutovaným problémem v českém vzdělávání obecně je hodnocení. Máme na mysli hodnocení na konci pololetí nebo na konci projektu, tedy delšího období, nikoli látka z posledních hodin, která se zkouší u tabule či testem a vyjadřuje se v pětistupňové škále. Velmi časté otázky, které v této souvislosti padají, jsou: podle čeho může hodnotit výuku zeměpisu například ředitel školy, inspektor nebo další pozorovatel (např. rodič či kolega učitel). Troufáme si tvrdit, že hodnotitelé nemají možnost hodnotit podle žádné relevance. Vše je spíše založené na vzájemném konsensu, který je však u každé skupiny, ve které se hodnotí, jiný. Určitou naději mohou dávat evaluační standardy pro 5. a 9. ročník a pro maturity. Geografie se v přípravné fázi zaměřuje, podobně jako další obory, na minimální úroveň, kterou by měli dosahovat i podprůměrní žáci. Jde o takovou úroveň, se kterou by mohli dále pokračovat na střední škole s nejnižšími požadavky na kvalitu základního vzdělání. Dva přístupy v nastavení evaluačního standardu vedené na dalším obrázku (Obrázek 7) se liší v tom, že horní schéma má nastavenou minimální úroveň a pokud ji všichni dosáhnou (v hantýrce přelezou), tak pro vzdělávaného (a asi i pro učitele) jakákoliv snaha končí. Druhý přístup je založený na osobním vývoji, který přesáhne požadovanou minimální úroveň a směřuje dále do kvalitnějších úrovní, případně až excelentní.
7 7 Obrázek 7 Dosahování požadované minimální úrovně se zaměřením na minimální úroveň (horní obrázek) a na osobní vývoj (dolní obrázek) Zdroj: (Citace:e ) Současná snaha v geografickém vzdělávání je vycházet z vytvořeného RVP základního vzdělávání (RVP ZV), z očekávaných výstupů. Tyto výstupy následně formulovat do indikátorů, které jsou hodnotitelné, zřetelné a srozumitlené. K těmto indikátorům vytvořit ilustrativní úlohy, které jsou pro žáky 9. třídy srozumitelné, přiměřené a hodnotitelné. Závěr České geografické vzdělávání se prakticky neposunulo z nastavení Nové koncepce z 80. let, která vychází z anglických prostorových modelů (Chorley, et al., 1968) a kterou v Anglii přenesl do geografického vzdělávání Waugh (1995). Bohužel se dosud nepodařilo více realizovat ve vzdělávání afektivní kompetenece hodnoty a postoje. Výuka je z velké části postavená na prezentaci pojmů, které nejsou zakotvené v teoriích, modelech či jiných generalizacích. Tím se výuka dostává do faktografických přetížení či do encyklopedické podoby, která je neustále odborníkům na geografické vzdělávání předhazována. Dalším omezujícím faktorem je absence evaluačních standardů, relevance kvality, podle kterých by se hodnotily výsledky geografického (ale ne jen jeho) vzdělávání. Velmi demotivující je, že ve všech těchto ukazatelích je geografické vzdělávání na úrovni jako bylo na začátku 90. let. Nic na tom nemění masívní vpád počítačové techniky a internetu do škol. Dokladem jsou výsledky pedagogického výzkumu (Píšová, a další, 2011), které jsou nepřesvědčivě, co se týká geografického vzdělávání, a to nejen ve výsledku samotného výzkumu, ale i v jeho metodách (Vávra 2011b). Bohužel se stále více ukazuje, že jak česká geografie přišla o GISy, kterých se zmocnili technici, nebo o regionalistiku, které se zmocnili ekonomové, tak také přichází o vzdělávání, kterého se čím dál více zmocňují (obecní) pedagogové, aniž by rozuměli odbornému obsahu (viz zmíněný výzkum výše).
8 8 Použitá literatura Agnew, John Place and politics: the geographical mediation of state and society. 1987, Vol.13, No.2, pp Anderson, Lorin W. and Krathwohl, David R A Taxonomy for Learning, Teaching and Assessing. Abridged Edition. s.l. : Addison Wesley Longman, Inc., p ISBN X. Bednarz, Sarah W., et al Geography for Life. National Geography Standards st edition. Washington D.C. : National Geographic Research & Exploration, p ISBN Brabec, František, a další O novom chápaní výchovy a vzdělávania na stredných školách. Zemepis pre stredné školy. študijné texty na přípravu pedagogických pracovníkov. *editor+ Monika Gúčiková. Bratislava : Slovenské pedagogické nakladateĺstvo, str Schválilo Ministerstvo školstva SSR dňa , pod číslom 15696/ ako študijný text na prípravu pedagogických pracovníkov na nové chápanie obsahu a metód vzdelávania na stredných školách. Gersmehl, Phil Teaching Geography. 1th Edition. New York : The Guilford Press, p ISBN Harapat, Josef Rozpravy zeměpisné. Hledě zvláště k cíli a účelu, k obsahu i rozsahu, k osnovám, methodám a pomůckám, jakož i k historickému vývoji vědy a učby zeměpisné. Praha : Nákladem "Dědictví Komenského", tiskem Ladislava Grunda, str Sv. Díl I. Haubrich, Hartwig (ed.) International Charter on Geographical Education (1992). Freiburg : Commission on Geographical Education, IGU/UGI, proclaimed by IGU, Commission Geographical on Education, Washington 1992; translated into 21 languages. ISBN Hynek, Alois Vzdělávání zeměpisem. Školní vzdělávací programy. *Online *Citace: 9. říjen Hynek, Alois (ed.) US Geography Standards. Školní vzdělávací programy. *Online *Citace: 15. červen Chorley, Richard J. and Haggett, Peter Models in Geography. London : Methuen, p ISBN Kühnlová, Hana Kapitoly z didaktiky geografie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, str Překlad Mezinárodní charty goegrafického vzdělávání (IGU). ISBN Kulke, Elmar (ed.) Educational Standards in Geography for the Intermediate School Certificate. DGfG - Deutsche Gesellschaft für Geographie e.v. *Online+ Deutsche Gesellschaft für Geographie, [Cited: 22 December 2008.] Meyer, Paul J Attitude Is Everything! If you want to succeed above and beyond! místo neznámé : The Leading Edge Publishing Company, str. 26. ISBN Píšová, Michaela, Kostková, Klára a Janík, Tomáš (eds.) Kurikulární reforma na gymnáziích. Případové studie tvorby kurikula. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, str ISBN Rinschede, Gisbert Geographiedidaktik. 2., aktualisierte Auflage. Paderborn : Verlag Ferdinand Schöningh GmbH, S ISBN Scoffham, Stephen Core knowledge in the revised curriculum. Geography. An International Journal. Vol. 93 Part 3, 2011, pp
9 9 Vávra, Jaroslav Pojetí výuky zeměpisu (geografie) v britském kurikulu. Metodický portál RVP, Základní vzdělávání. *Online+ 4. září *Citace: 26. leden ISSN: a. Proč a k čemu taxonomie vzdělávacích cílů? Metodický portál: Články. *Online+ Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 5. květen *Citace: 5. květen ISSN b. Reakce na Výzkumnou zprávu o tvorbě gymnaziálního kurikula z roku Metodický portál RVP. [Online] 7. listopad [Citace: 20. leden 2012.] ISSN Waugh, David Geography. An Integrated Approach. 2nd edition. Walton-on-Thames Surrey : Thomas Nelson & Sons Ltd, p ISBN
Geografické/ prostorové myšlení u 10 až 15 letých. Jaroslav Vávra 2015, katedra geografie, TU v Liberci
Geografické/ prostorové myšlení u 10 až 15 letých Jaroslav Vávra 2015, katedra geografie, TU v Liberci Myšlení Prostorové (kognitivní psychologie) pravděpodobně jedním z nejdůležitějších způsobů myšlení
VíceO portálu Projekt Pro média Pravidla Pro autory Partneři RSS Statistiky Kontakty Uživatel nepřihlášen Přihlásit Registrace Zapomenuté heslo
Metodický portál O portálu Projekt Pro média Pravidla Pro autory Partneři RSS Statistiky Kontakty Uživatel nepřihlášen Přihlásit Registrace Zapomenuté heslo Hledej v modulu Články na portále Titulka Články
VíceKURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al.
KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY et al. 1 VÝCHODISKA ( AXIOMY ) REFORMY a) zvýšení vzdělávací autonomie škol umožnit školám svobodnější rozhodování, pokud jde především o volbu vzdělávacích
VíceTomáš Janík, Eduard Hofmann
Oborová didaktika v učitelském studiu Tomáš Janík, Eduard Hofmann Pojetí oborových didaktik Jakou OD potřebujeme? OD je aplikovanou teoretickou disciplínou, jejíž klíčovou prověrkou je funkčnost vůči školní
VíceOBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY
OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co nás čeká? Obsah vzdělávání (vědomosti, dovednosti, hodnoty, vlastnosti) Kurikulum (charakteristika, typy) Kurikulární dokumenty Standardy
VíceU nás zaváděn teprve po roce Na západě od 60. let (Curriculum research and development). Význam pojmu ne zcela průhledný.
KURIKULUM KURIKULUM U nás zaváděn teprve po roce 1989. Na západě od 60. let (Curriculum research and development). Význam pojmu ne zcela průhledný. Existuje mnoho definic. Seznam vyučovacích předmětů a
VíceCÍLE VYUČOVÁNÍ ZEMĚPISU
CÍLE VYUČOVÁNÍ ZEMĚPISU Proč vůbec ten zeměpis učíme a k čemu by žáci měli dospět? Jan Hercik, ZS 2018, Katedra geografie PřF UP v Olomouci stanovení si jasných, jednoznačných a dosažitelných cílů by mělo
VíceKURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU
KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr
VíceZdravá škola. škola podporující zdraví
Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým
VíceInterdisciplinarita jako terminologický problém Andrea Nohelová
Interdisciplinarita jako terminologický problém Andrea Nohelová KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY S DIDAKTIKOU, PdF OU Anotace pojetí termínu interdisciplinarita v RVP pojetí termínu interdisciplinarita
VíceOBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO
OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází
VíceOrganizace výuky, podmínky zápočtu a zkoušky. Vyučovací metody formy a metody vyučování. Vyučovací jednotka, praktické dokumenty ve výuce
1 4.10. 2 11.10.* 3 18.10. 4 25.10. * datum téma Organizace výuky, podmínky zápočtu a zkoušky. Pravidla prezentace Vyučovací metody formy a metody vyučování Vyučovací jednotka, praktické dokumenty ve výuce
VícePetr KNECHT. Masarykova univerzita, knecht@ped.muni.cz. Abstract
The reform of Geography education in the Czech Republic: The state-of-the-art and further perspectives Reforma kurikula geografického vzdělávání v ČR: stav a perspektivy dalšího vývoje Petr KNECHT Masarykova
VíceObecná didaktika úvodem Petr Knecht. SZ7MP_ODI1 St 19:25-20:10 (prezenční st.) SZ7MK_ODI1 Po 18:30-20:10 (kombinované st.)
Obecná didaktika úvodem Petr Knecht SZ7MP_ODI1 St 19:25-20:10 (prezenční st.) SZ7MK_ODI1 Po 18:30-20:10 (kombinované st.) Obsah prezentace 1. Inovované koncepce výuky obecné didaktiky 2. Harmonogram přednášek
VíceKariérové poradenství
Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi
VíceRozšiřující studium zeměpisu pro 2. stupeň ZŠ
Rozšiřující studium zeměpisu pro 2. stupeň ZŠ Rozšiřující studium zeměpisu pro 2. stupeň ZŠ (dále jen RSZ ZŠ) je akreditováno MŠMT pod č. j.: MSMT-16524/2016-2-572, v souladu s ustanovením 6 odst. 1 písmena
VíceSKAV, KULATÝ STŮL KE VZDĚLÁVACÍ POLITICE Praha PhDr. Stanislava Krčková
* SKAV, KULATÝ STŮL KE VZDĚLÁVACÍ POLITICE Praha 16. 2. 2012 PhDr. Stanislava Krčková Zákon umožňuje změnu RVP, nikde však není definováno, podle jakých pravidel by mělo ke změnám docházet. REVIZE není
VíceProfesní standard v odborném
Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)
VíceDidaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy
Didaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy Josef Trna Pedagogická fakulta MU v Brně Abstrakt: Jádrem příspěvku je problematika konstituování didaktiky přírodovědy jako mezioborové didaktiky, včetně
VíceRámcové vzdělávací programy
Rámcové vzdělávací programy Školní vzdělávací programy QUO VADIS? Katedra pedagogiky PF UJEP Scientistický model -Striktní rigidní osnovy -Hromadná výuka -Transmisivně-instruktivní vzdělávací postupy -Kognitivní
VíceRNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to BOV?
RNDr. Milan Šmídl, Ph.D Co je to BOV? BOV = Badatelsky Orientovaná Výuka Inquiry Based Science Education (IBSE) Inguiry = bádání, zkoumání, hledání pravdy cílevědomý proces formulování problémů, kritického
VíceNávrh projektů do OP VVV pro FHS:
Návrh projektů do OP VVV pro FHS: o Název projektu: Excelence v humanitních vědách (cca 15 mil. Kč) o Relevantní výzva: P. 11 ESF výzva pro VŠ (PO2 pro SC1-5), vyhlášení 18. 12. 2015 o Popis projektu:
VíceŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá
ŽIVOTOPIS Osobní údaje Křestní jméno / Příjmení Tituly E-mail Státní příslušnost Zuzana Tichá PhDr., Ph.D. zuzana.ticha@upol.cz ČR Pracovní zkušenosti Období (od-do) Hlavní pracovní náplň a odpovědnost
VícePedagogická fakulta. Centrum češtiny pro komunikační praxi. Centrum poradenství v oblasti didaktiky českého jazyka
Pedagogická fakulta Na této stránce najdete kompletní nabídku Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Pokud máte zájem o kompletní nabídku, navštivte hlavní stránku. Přehled vědeckých týmů Centrum češtiny
VíceDidaktika účetnictví Kurs DEP507
Snímek 1 Didaktika účetnictví Kurs DEP507 marie.fiserova@oavin.cz Ing. Marie Fišerová, Ph.D. Snímek 2 Obsah výchovně vzdělávací práce v účetnictví na OA a EL Kurs 1DP507 Snímek 3 Didaktika ekon. předmětů
VíceRVP v širších souvislostech
RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich
VíceA. Datová příloha k potřebám regionálního školství
A. Datová příloha k potřebám regionálního školství 1 Významný počet žáků nedosahuje ani základní úrovně v klíčových kompetencích Graf ukazuje podíl žáků, kteří dosáhli nižší úrovně než 2 (tmavě modré)
VíceInnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů
InnoSchool Mapování vzdělávacích potřeb zapojených regionů Náš projekt si klade za cíl vyvinout vysoce inovativní vzdělávací systém (InnoSchool), který bude atraktivní pro studenty středních škol, bude
VíceKlíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR. Design vzdělávacího procesu
Klíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR Design vzdělávacího procesu 29. 3. 2016 Klíčové kompetence pro 21. století Původ Funkce Přehled Analýza a interpretace Provazba s cíli vzdělávání Klíčové
Více3. Charakteristika školního vzdělávacího programu
3.1 Zaměření školy 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu Školní vzdělávací program Škola bránou do života vychází 1. z RVP pro gymnázia 2. z potřeby připravit gymnaziální studenty co nejlépe
VíceRevize rámcových vzdělávacích programů. Helena Marinková
Revize rámcových vzdělávacích programů Helena Marinková 1. 6. 2017 první RVP z roku 2005 Proč? dokumenty vzdělávací politiky: Strategie vzdělávací politiky do roku 2020 Strategie digitálního vzdělávání
VíceČást D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
VícePříloha č. 1. k výzvě č. 03 pro oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 03 pro oblast podpory 1.1 - Zvyšování kvality ve vzdělávání Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita: Vytváření podmínek pro implementaci školních vzdělávacích
VíceDidaktika odborných předmětů. Úvod
Didaktika odborných předmětů Úvod 1 Pedagogika Věda o výchově. Rozpracovává cíle výchovy, rozvoj charakterových vlastností, duševních i tělesných schopností, řeší obsah vzdělání. 2 Didaktika Teorie vzdělávání
VícePROSTOROVOST: MÍSTA, ÚZEMÍ, KRAJINY, REGIONY, GLOBIONY
Workshop kateder geografie TU v Liberci, katedry regionálnej geografie, ochrany a plánovania krajiny PrF Univerzity Komenského v Bratislave a pobočky České geografické společnosti v Liberci : PROSTOROVOST:
VíceVýchodiska pro zapojování jiné řeči do ŠVP PV
Východiska pro zapojování jiné řeči do ŠVP PV Tým autorů Mateřské školy - Liberecké jazykové školky, o.p.s. Tento dokument byl vytvořen pro realizaci projektu Stáž v jazykové mateřské škole. Vychází ze
VíceDIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ.
DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE e-mail: krpp01@vse.cz Doporučená literatura a informační zdroje: Asztalos, O. Ekonomické vzdělávání v systému středního a vyššího
VíceRozšiřující studium zeměpisu pro 2. stupeň ZŠ (RZE2) - studijní plán
Rozšiřující studium zeměpisu pro 2. stupeň ZŠ (RZE2) - studijní plán Předmět + zkratka Základy fyzické (KZFG) Základy humánní (KZHG) Základy regionální (KZRG) Krajina a životní prostředí (KKZP) Tematický
VícePedagogická fakulta. Compiled :17:55 by Document Globe 1
Pedagogická fakulta Na této stránce najdete kompletní nabídku Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Pokud máte zájem o kompletní nabídku, navštivte hlavní stránku. Přehled vědeckých týmů Cambridgeské
VíceVzdělávání sociálních pracovníků v ČR
Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Výzvy a trendy ve vzdělávání v sociální práci Prešov 2012 Alois Křišťan Martin Bednář Osnova prezentace 1) ASVSP a systém vzdělávání v ČR 2) Legislativní zakotvení
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU ICILS V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ A JEHO MOŽNÉ DOPADY NA KURIKULÁRNÍ REFORMU V OBLASTI ICT V ČESKÉ REPUBLICE
VÝSLEDKY VÝZKUMU ICILS V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ A JEHO MOŽNÉ DOPADY NA KURIKULÁRNÍ REFORMU V OBLASTI ICT V ČESKÉ REPUBLICE CHRÁSKA Miroslav, CZ Resumé Příspěvek popisuje hlavní výsledky výzkumu ICILS v
VíceProjektově orientované studium Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt. CIIV červenec 2013 odpovědný manažer: Petr Hynek
Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt Projektově orientované studium není nic nového Po celou historii je stále a znova voláno po praktické výuce Fantazie je důležitější než
VíceCHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)
CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti
VíceINTERAKTIVNÍ TABULE A MATEMATICKÝ SOFTWARE GEOGEBRA PŘI VÝUCE MATEMATIKY V ANGLICKÉM JAZYCE
INTERAKTIVNÍ TABULE A MATEMATICKÝ SOFTWARE GEOGEBRA PŘI VÝUCE MATEMATIKY V ANGLICKÉM JAZYCE Olga Komínková Základní škola Velká Bíteš kominkova.olga@zsbites.cz Abstrakt: Příspěvek se zabývá možnostmi využití
VíceNová struktura kurikulárních dokumentů v ČR
Nová struktura kurikulárních dokumentů v ČR Kateřina Vlčková Jak bude vypadat nová struktura hierarchie dokumentů určujících co, kdy, koho, proč, jak, za jakým účelem, za jakých podmínek a s jakými výsledky
VíceZpracovatel: Oddělení informačních služeb NTK. Datum zadání: Datum zpracování:
Rešerše: 080402/2015 Téma rešerše: Bibliografie autora z vybraných databází Zadavatel: Jaroslav Mužík Zpracovatel: Datum zadání: 8. 4. 2015 Datum zpracování: 22. 4. 2015 20 mm 210 mm 1/6 Klíčová slova:
VíceINFORMACE PRO ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ
INFORMACE PRO ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ Č. 9 /2008 Výběrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty článků lze objednat v elektronické podobě prostřednictvím elektronické pedagogické
Více23-41-M001 Strojírenství. Celkový počet týdenních vyučovacích hodin za studium: 4 Celkový počet vyučovacích hodin: 136 Platnost od: 1.9.
Učební osnova vyučovacího předmětu technické kreslení Obor vzdělání: 2-41-M001 Strojírenství Délka forma studia: 4 roky, denní Celkový počet týdenních vyučovacích hodin za studium: 4 Celkový počet vyučovacích
VíceMODERNIZACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ
MODERNIZACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ MODERNIZACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Obsah prezentace 1. Soulad, cíle, priority projektu 2. Cíle a aktivity projektu 3. Výstupy a monitorovací indikátory 4. Přínosy projektu
VíceRozvíjení klíčové kompetence k učení. Karolina Duschinská katedra pedagogiky
Rozvíjení klíčové kompetence k učení Karolina Duschinská katedra pedagogiky 11. 5. 2017 Myslitel, Auguste Rodin (zdroj Wikimedia Commons) Klíčová kompetence k učení (RVP ZV) Na konci základního vzdělávání
VíceDaniel Tocháček, Miroslava Černochová Katedra IT a technické výchovy PedF UK v Praze KAM SMĚŘOVAT VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ V ICT?
Daniel Tocháček, Miroslava Černochová Katedra IT a technické výchovy PedF UK v Praze KAM SMĚŘOVAT VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ V ICT? Malostranský palác, Praha, 23.3. 2011 1. ICT VE VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ NA PEDF UK
VíceKariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy
Národní konference projektu VIP Kariéra II - KP Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy PhDr. Helena Úlovcová Národní ústav odborného vzdělávání Národní konference projektu VIP Kariéra II
Víceobsah otevřené vzdělávání digitální gramotnost digitální kompetence Projekt OP VVV Podpora rozvoje digitální gramotnosti
obsah Digitální gramotnost je schopnost provádět úspěšně digitální aktivity v rámci různých životních situací (práce, učení, volný čas aj.). Projekt OP VVV Podpora rozvoje digitální gramotnosti (reg. č.
VíceZPRÁVA O PRŮBĚHU ŘEŠENÍ
ZPRÁVA O PRŮBĚHU ŘEŠENÍ Cíl projektu Výchozí ukazatele /cílové ukazatele Plnění kontrolovatelných výstupů Změny v řešení Postup řešení: Hlavním cílem rozvojového projektu bylo zpracovat materiály k akreditaci
VícePoslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose?
Poslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose? Mikuláš Bek prorektor pro strategii a vnější vztahy 11. seminář z cyklu Hodnocení kvality vysokých škol Brno 11. - 12. února 2010 1 Poslání univerzity
Více2
1 2 Rámcové vzdělávací programy jsou zpracovány pro každý obor, uvedený v Nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. Celkový počet RVP pro odborné vzdělávání
VíceDidaktika hudební výchovy v současném systému vzdělávání
Didaktika hudební výchovy v současném systému vzdělávání Mgr. Kateřina Šrámková Současný stav hudební výchovy na školách není uspokojivý. Proč tomu tak je, je předmětem zkoumání práce učitelů hudební výchovy
VícePhDr. Karolína Burešová, Ph.D. Katedra pedagogiky, FF UK v Praze
PhDr. Karolína Burešová, Ph.D. Katedra pedagogiky, FF UK v Praze karolina.buresova@ff.cuni.cz Představit teoretickou komparativní analýzu učitelských profesních standardů ve Velké Británii v anglickém,
VíceKLÍČ Klíčové kompetence v počátečním vzdělávání
KLÍČ Klíčové kompetence v počátečním vzdělávání Anotace Projekt se zaměřuje na oblast klíčových kompetencí, jejichž utváření a rozvíjení u žáků všech stupňů a typů škol se stalo významnou součástí kurikulární
VíceEdukátor učitel TV Ondřej Mikeska
Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé
VíceMalá didaktika innostního u ení.
1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;
VíceRozšiřující studium zeměpisu pro 2. stupeň ZŠ
Rozšiřující studium zeměpisu pro 2. stupeň ZŠ Rozšiřující studium zeměpisu pro 2. stupeň ZŠ (dále jen RSZ ZŠ) je akreditováno MŠMT pod č. j.: MSMT-16524/2016-2-572, v souladu s ustanovením 6 odst. 1 písmena
VíceSPOLEČENSTVÍ PRAXE JAKO PŘÍLEŽITOST ROZVÍJENÍ INFORMAČNÍ GRAMOTNOSTI. Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.
SPOLEČENSTVÍ PRAXE JAKO PŘÍLEŽITOST ROZVÍJENÍ INFORMAČNÍ GRAMOTNOSTI Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. (pmazacov@phil.muni.cz) Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU Brno Konference Knihovny současnosti,
VíceÚVOD Didaktika fyziky jako vědní obor a jako předmět výuky v přípravě učitelů F Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.
DIDAKTIKA FYZIKY ÚVOD Didaktika fyziky jako vědní obor a jako předmět výuky v přípravě učitelů F Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. DIDAKTIKA FYZIKY JAKO VĚDNÍ OBOR - zákl. oblasti HROMADA poznatků, dovedností,
VíceVzdělávací aktivity ve vzdělávání
Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo
VícePO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ
OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání
VíceProgram Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha
Program Škola podporující zdraví Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Historie a vývoj programu ŠPZ 1986 vytvořen a zahájen ve Skotsku 1992 přijat v ČR Cíl 13 programu Zdraví 21 Zdravé místní
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu
Zeměpis Charakteristika vyučovacího předmětu Zeměpis se vyučuje ve všech ročnících nižšího stupně osmiletého gymnázia. Hodinová dotace je 2-2 - 2-2. Výuka zeměpisu umožňuje studentům poznat, hodnotit a
VíceAKTUÁLNÍ PROBLÉMY TECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ JEHO SOUČASNÉ ÚKOLY A JEHO PROPAGACE. Petr Zuna, ČVUT v Praze, IA ČR
AKTUÁLNÍ PROBLÉMY TECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ JEHO SOUČASNÉ ÚKOLY A JEHO PROPAGACE Petr Zuna, ČVUT v Praze, IA ČR Příspěvek vznikl na základě mezinárodní diskuse v rámci Euro CASE Evropského sdružení akademií,
Více1 Technická výchova v podmínkách transformace školství
Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými
VíceREALIZACE Strategického záměru
REALIZACE Strategického záměru Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem na léta 2016-2020 2017 Realizaci Strategického záměru Fakulty sociálně ekonomické UJEP na
VíceVIKBA32 Informační vzdělávání Organizace předmětu. Mgr. Jan Zikuška
VIKBA32 Informační vzdělávání Organizace předmětu Mgr. Jan Zikuška 22.2.2013 1 A co teď? Tužka + papír (volné psaní) Individuální 3 minuty Očekávání --- Tužka + papír (volné psaní) Individuální 3 minuty
VíceKATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7
KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 37.013.74 srovnávací pedagogika studie 37 Výchova a vzdělávání
VíceCharakteristika vyučovacího předmětu
5.6.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8., 9. ročníku po dvou hodinách týdně. Zeměpis patří do okruhu vzdělávací oblasti Člověk a příroda.
VíceMAPOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI NA ÚROVNI GYMNÁZIÍ, SŠ A VOŠ
MAPOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI KYBERNETICKÉ BEZPEČNOSTI NA ÚROVNI GYMNÁZIÍ, SŠ A VOŠ Mgr. Pavlína JEDLIČKOVÁ Anotace Česká republika se potýká s nedostatkem odborníků v oboru kybernetické bezpečnosti. Tyto
VícePřijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika)
Přijímací řízení zohledňující specifika nekvalifikovaných učitelů s dlouhodobou praxí (metodika) Studijní program Učitelství pro základní školy, Učitelství pro střední školy (navazující magisterské studium,
VíceENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA V RÁMCOVÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMECH & ŠKOLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMECH
ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA V RÁMCOVÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMECH & ŠKOLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMECH 1 VÝCHODISKA ( AXIOMY ) REFORMY a) zvýšení vzdělávací autonomie škol umožnit školám svobodnější rozhodování,
VíceNázev školního vzdělávacího programu: Základní škola a mateřská škola Středokluky
ZÁKLADNÍ ŠKOLA STŘEDOKLUKY, příspěvková organizace 252 68 Středokluky, Školská 82, tel. 233900786, e-mail:reditelstvi@zsamsstredokluky Dodatek k ŠVP ZV č. 7 - Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími
VíceCo je to projekt? Martin Rusek & Zdeněk Dlabola
Co je to projekt? Martin Rusek & Zdeněk Dlabola Projektové vyučování: historie a teorie Martin Rusek Katedra chemie a didaktiky chemie, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy Jak staré je projektové vyučování?
VíceEdukační interakce s cílovými skupinami celoživotního vzdělávání v knihovnách
Edukační interakce s cílovými skupinami celoživotního vzdělávání v knihovnách Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU pmazacov@phil.muni.cz Co je obsahem Kompetenční
VíceVolitelné semináře ve 3. ročníku
Volitelné semináře ve 3. ročníku Seminář českého jazyka a literatury (3. ročník) - dvouhodinový Výuka zahrnuje literární výchovu a jazykovou a komunikační výchovu, které se vzájemně doplňují a prolínají.
VíceNové státnice a pojetí didaktiky dějepisu (platné od 2019/2020)
Nové státnice a pojetí didaktiky dějepisu (platné od 2019/2020) 1) Atestace z didaktiky dějepisu: a) po 1. semestru NMgr. kolokvium b) po 2. semestru NMgr. obhajoba úplné didaktické analýzy vybraného tematického
VíceTRANSDISCIPLINÁRNÍ DIDAKTIKA: O UČITELSKÉM SDÍLENÍ ZNALOSTÍ A ZVYŠOVÁNÍ KVALITY VÝUKY NAPŘÍČ OBORY
TRANSDISCIPLINÁRNÍ DIDAKTIKA: O UČITELSKÉM SDÍLENÍ ZNALOSTÍ A ZVYŠOVÁNÍ KVALITY VÝUKY NAPŘÍČ OBORY Pavel Pecina KNIHY S, J., J, T., N, P., K, P. Transdisciplinární didaktika: o učitelském sdílení znalostí
VíceŠVP ZŠ HOSTĚRADICE Vydáno dne č. j. ZSHost/36 /2016
ŠVP ZŠ HOSTĚRADICE Vydáno dne 30. 8. 2016 č. j. ZSHost/36 /2016 Obsah 1. Identifikační údaje 1. 1. Název školního vzdělávacího programu 1. 2. Předkladatel základní údaje 1. 3. Zřizovatel školy 1. 4. Platnost
VíceVyužití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů
Využití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů Cyklus přednášek: Podněty pro pedagogický výzkum PdF MUNI v Brně, 13. 5. 2008 David Greger PedF UK v Praze Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání
VíceUniverzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd
Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je
Víceale taky protivný nepřítel
ale taky protivný nepřítel Co chceme? Chceme být zdraví a silní. Chceme být vzdělaní a moudří Chceme být úspěšní a bohatí. Co k tomu potřebujeme? Komplexní výuku Schopné učitele Dostatek žáků Vhodnou koncepci
VíceKřesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava
Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava 1. 4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost Datum zahájení
Více5.Učební plány: 5.1. VZDĚLÁVACÍ OBLASTI A OBORY
5.Učební plány: 5.1. VZDĚLÁVACÍ OBLASTI A OBORY Cíle a obsah základního vzdělání budou na naší škole naplňovány v těchto vzdělávacích oblastech. Každá oblast zahrnuje příslušné vzdělávací obory, v kterých
VícePředmět Zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. Ve všech ročnících má časovou dotaci dvě hodiny týdně.
1.1 Zeměpis Charakteristika vyučovacího předmětu Zeměpis Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. Ve všech ročnících
VíceFormy vyučování biologii hodina základního typu laboratorní cvičení terénní cvičení exkurze projektové vyučování
Formy vyučování biologii hodina základního typu laboratorní cvičení terénní cvičení exkurze projektové vyučování Hodina základního typu Altmann 1972, Dvořák a kol. 1982 Při přípravě vyučovací hodiny buďte
VíceZhodnocení tvorby Školních vzdělávacích programů
ODBORNÁ ŠKOLA VÝROBY A SLUŽEB PLZEŇ, VEJPRNICKÁ 56 Zhodnocení tvorby Školních vzdělávacích programů Evaluace ŠVP Bc. Lenka Radová 7.10.2013 Zhodnocení tvorby ŠVP Od roku 2008 do současnosti jsme vytvořili
VíceHODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN
HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ
VíceMETODICKÉ LISTY. výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Sokolově
METODICKÉ LISTY výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Sokolově reg. č. projektu: CZ.1.07/1.3.11/02.0005 Sada metodických listů: KABINET CHEMIE Název metodického
VíceZakončení předmětu. KGG / GMFO (2 + 1) = 5 kreditů KGG/GMOR (2 + 0) = 4 kredity Forma zkoušky: Kombinovaná
Geomorfologie Zakončení předmětu KGG / GMFO (2 + 1) = 5 kreditů KGG/GMOR (2 + 0) = 4 kredity Forma zkoušky: Kombinovaná GMFO - vazba na cvičení, prezentace, globální tektonika pozice regionů, základní
VíceČeské předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu
České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu PhDr. Irena Borkovcová Celostátní konference Inovace v předškolním vzdělávání s mezinárodní účastí MŠMT, Praha, 18.10.2013 Mezinárodní spolupráce ECEC
VícePříloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:
Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení
VíceOd strategie rozvoje školy k plánování ICT služeb ve škole
ROZVOJ ICT VE ŠKOLE Od strategie rozvoje školy k plánování ICT služeb ve škole Úvodní prezentace ke studiu ředitelů (c) Radek Maca Několik otázek úvodem 1. Co je cílem výuky ve školách? 2. Jaká je role
VíceOPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ
OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ 1 1 2 Foto archiv OP VVV Obsah Co je Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání?... 4 Oblasti intervencí OP VVV... 5 Zaměření OP VVV... 5 Alokace ESI fondů
VíceCeloživotní vzdělávání
Celoživotní vzdělávání Nabízené akce CŽV - Přírodovědecká fakulta OU, ak.r. 2016/2017 Rozšiřující studium pro učitele o Rozšiřující studium biologie rozšíření o obor učitele biologie tak, aby po jeho absolvování
Více