Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta. Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa ANALÝZA NABÍDKY A POPTÁVKY CESTOVNÍHO RUCHU VE VYBRANÉM TURISTICKÉM REGIONU - BOSKOVICKO ANALYZE OF TOURIST TRADE OFFER AND DEMAND IN SELECTED TOURIST REGION - BOSKOVICE Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. Autor: Margita Synková Brno, červen 2008

2 Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Název práce v angličtině: Margita Synková Analýza nabídky a poptávky cestovního ruchu ve vybraném turistickém regionu - Boskovicko Analyze of tourist trade offer and demand in selected tourist region - Boskovice Katedra: Regionální ekonomie a správy Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. Rok obhajoby: 2008 Anotace Předmětem bakalářské práce Analýza nabídky a poptávky cestovního ruchu ve vybraném turistickém regionu Boskovicko je popsat a zanalyzovat možnosti a nástroje nabídky a poptávky v rámci cestovního ruchu ve vybrané turistické destinaci Boskovicko. První část práce se zabývá trendy, cíly a segmentací nabídky cestovního ruchu. Další část pak analýzou nabídky, poptávky, konkurence Annotation The goal of the thesis Analysis of supply and demand on the example of chosen tourist region Boskovicko is to describe and analyze possibilities and conditions of tourism offer and demand in chosen tourist destination. First part of the thesis describes the trends, goals and segmentation of tourist trade offer. Second part analyzes tourist trade offer, tourist trade demand and competition in the region. Klíčová slova Cestovní ruch, analýza, destinace, návštěvnost, vybavenost, rozhodování zákazníka, region, turistické cíle, ubytovací možnosti Keywords Tourist trade, analyzes, destination, attendance, facilities, customer decision making, region, tourists destinations, accommodation. 2

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Analýza nabídky a poptávky na příkladě vybrané turistické oblasti Boskovicko vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Jiřího Vystoupila, CSc. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne vlastnoruční podpis autora 3

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu RNDr. Jiřímu Vystoupilovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. 4

5 ÚVOD DEFINICE PROBLÉMU TRENDY, CÍLE A BUDOUCNOST VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU OČEKÁVANÉ ZMĚNY V RÁMCI ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ZAMĚSTNANOST V TURISTICKÉM RUCHU NABÍDKA CESTOVNÍHO RUCHU SEGMENTACE A CÍLE SEGMENTACE NABÍDKY Primární rozvoj Sekundární rozvoj Terciální rozvoj Podpůrná vybavenost Marketing Organizace a řízení SEGMENTACE NABÍDKY DLE ÚZEMNÍCH KRITÉRII Přírodní předpoklady cestovního ruchu Předpoklady cestovního ruchu dané kulturním dědictvím Akční předpoklady cestovního ruchu Nákupní a zábavní předpoklady cestovního ruchu CÍLE CESTOVNÍHO RUCHU V rámci regionálního operačního programu pro region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod byl vypracován globální cíl týkající se podpory cestovního ruchu, který by měl přispět k rozvoji cestovního ruchu v regionech v rámci NUTS 2 : Globální cíl Specifické cíle ANALÝZA NABÍDKY V TURISTICKÉ OBLASTI BOSKOVICKO VYMEZENÍ OBLASTI Obce mikroregionu Boskovicko MAS Boskovicko PŘÍRODNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU Podnebí Přírodní podmínky Rostlinstvo Živočišstvo Naučné stezky a cykloztezky PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU DANÉ KULTURNÍM DĚDICTVÍM Architektonické památky Církevní památky Židovské památky : Technické památky AKČNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU NÁKUPNÍ A ZÁBAVNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU Sportovní zařízení Ostatní turistické atraktivity TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA Ubytování Informační centra ANALÝZA POPTÁVKY CESTOVNÍHO RUCHU SEGMENTACE TRHU CESTOVNÍHO RUCHU BOSKOVICKA GEOGRAFICKÁ SEGMENTACE Primární geografický segment Sekundární geografický segment Terciální geografický segment DEMOGRAFICKÁ SEGMENTACE Cílové skupiny členění dle věku

6 5.4 PSYCHOGRAFICKÁ SEGMENTACE Cílové skupiny - zájmové Cílové skupiny další dotčené ANALÝZA PROFILU NÁVŠTĚVNÍKA - OČEKÁVÁNÍ ANALÝZA PROFILU NÁVŠTĚVNÍKA DÉLKA POBYTU ANALÝZA KONKURENCE ANALÝZA KONKURENCE OBLASTI BOSKOVICKO ANALÝZA SPOJENCE OBLASTI BOSKOVICKO SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY - STRENGHTS SLABÉ STRÁNKY - WEAKNESSES PŘÍLEŽITOSTI - OPPORTUNITIES HROZBY - THREATS ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM MAP SEZNAM OBRÁZKŮ

7 ÚVOD Cestovní ruch se jeví jako jedno z nejperspektivnějších odvětví podnikání, rozšiřující ekonomickou základnu jednotlivých krajů, regionů či měst. Rozvoj cestovního ruchu je závislý na mnoha aspektech včetně aktivit veřejné správy, která může svojí činností rozvoj cestovního ruchu významným způsobem ovlivnit. Je nezbytné, aby bylo využíváno všech turistických atraktivit, potřebných k zachycení turistů na delší dobu. Blízkost různorodých krajinných, rekreačních a kulturních cílů je příležitostí pro rozvoj cestovního ruchu, který by se mohl stát jedním z profilujících ekonomických odvětví a mohl by se stát náhradou a protiváhou průmyslu. Podmínkou je, že kraje, regiony a jednotlivá města nabídnou návštěvníkům zázemí, které očekávají. Nabídkové portfolio musí splňovat stále rostoucí požadavky zákazníků a naplňovat jejich zájmy od kulturních přes historické a sportovní až po přírodní krásy. Ve většině případů je nutné koncipování a zatraktivnění památkového a kulturního fondu, bez jehož existence by cestovní ruch ztratil důležitou část svého opodstatnění. Bohatá a atraktivní nabídka kulturních a společenských událostí musí uspokojovat cíleně zvolené věkové a zájmové skupiny obyvatel i návštěvníků. Musí být zajištěny dobré podmínky pro uspokojování potřeb a zájmů turistů, ale i obyvatel ve volném čase. Stejně důležité je i vytvoření příznivého podnikatelského prostředí v této sféře, aby mohlo dojít k rozvoji malého a středního podnikání v této rozvíjející se oblasti. Rozvojovým impulsem krajů, regionů či měst v oblasti cestovního ruchu by mělo být zaměření se na tradiční hodnoty jako je přírodní, kulturní, sportovní a rekreační potenciál. Jednotlivá podpora cestovního ruchu by měla klást důraz na ty aktivity, které mohou vést k takzvané vícedenní až dlouhodobé turistice. Výsledkem rostoucího cestovního ruchu bude snižování nezaměstnanosti v regionu, zvyšování podnikatelské činnosti, zvyšování stability jednotlivých oblastí a s tím související zlepšování například v oblasti infrastruktury a samotné kvality života občanů. Zcela jistě lze cestovní ruch považovat za odvětví budoucnosti. Existuje již řada zemí, kde je cestovní ruch nejdůležitějším tahounem ekonomického rozvoje a růstu a poskytuje velké množství kvalitních pracovních příležitostí. Svým rozsahem je cestovní ruch ve světě na třetím místě v rámci všech ostatních průmyslů ve velikosti tržeb. Předstihnout jej dokázal jen petrochemický a automobilový průmysl. Jelikož se však dá z dlouhodobého hlediska předpokládat pokles nebo minimálně stagnace u těchto dvou segmentů, může se stát cestovní ruch leaderem jednotlivých ekonomik. Navíc patří k nejvíce ekologickým průmyslům a jeho působení nemá tak drastické dopady v environmentálních oblastech jako jiné odvětví. Samozřejmě má cestovní ruch vliv na životní prostředí i záporný, což je však nutné začít ihned řešit. Velmi příznivě působí v rámci cestovního ruchu i multiplikační efekt, díky kterému zasahuje cestovní ruch do rozvoje mnoha dalších odvětví hospodářství. Cestovní ruch se také významně podílí na výší hrubého domácího produktu (viz. graf č. 1) a dokáže pozitivně ovlivnit platební bilanci České republiky (viz. graf č. 2). Je logické, že se podílí i na zvýšených příjmech státního rozpočtu a rozpočtů jednotlivých měst a obcí. 7

8 Graf č. 1 : Podíl cestovního ruchu na HDP Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP ČR; 10,00% východní Evropa; 7,00% svět; 11,00% EU; 13,50% svět EU východní Evropa ČR Pramen : vlastní úprava 1 Co lze pokládat za jeden z nejdůležitějších faktorů působení cestovního ruchu je jeho absorpční schopnost. Je totiž schopen pojmout velké množství zaměstnanců, kteří pocházejí z problematických odvětví a oblastí České republiky, a tak svým způsobem řešit krize jiných primárních a sekundárních sektorů. Graf č. 2 : Podíl devizových příjmů z CR ze služeb v průměru Bilance podílu devizových příjmů v cestovním ruchu ČR; 40,05% EU; 31,30% východní Evropa; 53,00% EU východní Evropa ČR Pramen : + vlastní úprava 2 1 Zdroj : Český statistický úřad [online] 2007, [citace ]dostupné na + vlastní úprava 8

9 Tabulka č.1 : Vývoj devizových příjmů z mezinárodního cestovního ruchu v ČR v letech Vývoj devizových příjmů z mezinárodního cestovního ruchu v ČR v letech Rok Devizové příjmy z CR v mld. Kč HDP v mld. Kč Podíl devizových příjmů z CR na HDP v % Podíl devizových příjmů z CR na devizových příjmech ze služeb celkem v % Podíl devizových příjmů z CR na exportu v % ,4 1020,3 4,4 33, ,2 1182,8 5,4 43, ,3 1466,5 5,2 42,8 13, ,6 1683,3 6,6 49,8 18, ,7 1811,1 6,4 50,9 16, ,9 1996,5 6,3 50, ,1 2080,8 5,2 44, ,1 2189,2 5,3 43,5 10, ,1 2352,2 5 43,8 9, ,3 2464,4 3,9 41,7 7, ,3 2577,1 3,9 45,8 7, ,2 2781,1 3,8 43,4 6, ,8 2970,3 3,7 39, ,1 3204,1 3,5 37,7 5,3 Pramen : Zajímavým projektem, který by mohl přispět k rozvoji cestovního ruchu v rámci celé České republiky a regionů je projekt jenž organizuje agentura CzechTourism pod názvem Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky. Slouží k získání zpětné vazby od návštěvníků regionů České republiky. Umožní sledovat profil návštěvníků, jejich strukturu a postoje k cestovnímu ruchu na území celé České republiky, včetně změn v čase. Pro realizaci plošných šetření je k dispozici jednotná metodika, která slouží standardizaci vyhodnocování průzkumů při porovnávání teritoriálních oblastí cestovního ruchu a podchycování vývojových změn. Česká centrála cestovního ruchu - Agentura CzechTourism se zaměřuje i na studenty středních škol a snaží se je motivovat k volbě povolání v oblastech cestovního ruchu a ke studiu těchto oborů na vysokých školách. Z tohoto důvodu odstartovala agentura projekt Turisté vítáni. Studenti vypracovávají projekty týkající se zajímavostí cestovního ruchu v jednotlivých regionech. Zároveň byla vyhlášena doprovodná soutěž TOP Tato soutěž má za úkol zmapovat nejatraktivnější lokality pro rodinné či školní výlety a dovolené v jednotlivých regionech a České republice. Vybrané lokality pak budou zveřejněny na 2 Zdroj : Český statistický úřad [online] 2007, [citace ]dostupné na 3 Zdroj : Ministerstvo pro místní rozvoj, [online], Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období , str. 8 [citace ] dostupné na 3 9

10 veletrhu Regiontour v Brně v lednu 2008, což pomůže jejich zviditelnění se, ke zlepšení povědomí o těchto místech a v návaznosti na to i eventuelnímu zvýšení cestovního ruchu. 4 Cestovní ruch v rámci České republiky měl samozřejmě i svůj historický vývoj. Cestovní ruch dosáhl dle statistických údajů nejvyšších výkonů v roce 1996, v následujících obdobích docházelo k jeho postupnému poklesu a to v rámci regionálního cestovního ruchu, ale i zahraničního. Tento pokles se v podstatě zastavil po vstupu České republiky do Evropské unie a došlo k růstu cestovního ruchu ve všech sledovaných ukazatelích. S přílivem nových turistů logicky muselo dojít k rozšíření nabídky služeb co do množství i co do kvality. Začaly vznikat u nás do té doby méně známé formy cestovního ruchu jako : agroturistika, ekoturistika, ekoagroturistika, incentivní turistika, kongresová turistika, jezdectví, golfová a sportovní turistika, zážitková turistika, segment business travel a segment MICE (Meeting, Incentice, Convention, Event) atd. Nejvýznamnější faktory, které působily na rozvoj cestovního ruchu byly : rozvoj informačních a komunikačních technologií odstranění bariér cestování rozvoj letecké dopravy rozvoj mezinárodní spolupráce vytváření mezinárodních standardů rozvoj infrastruktury 5 4 Zdroj : CzechTourism, QCM, s.r.o [online], [citace ]dostupné na 5 Zdroj : Ročenka 2007 Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, str

11 1 DEFINICE PROBLÉMU V rámci mojí bakalářské práce se zaměřím na analýzu nabídky turistické oblasti Boskovicko, kterou se podrobněji zabývám v kapitole číslo čtyři a též na analýzu poptávky dané turistické oblasti, kterou popisuji v kapitole číslo pět této bakalářské práce. V rámci těchto analýz si kladu za cíl zhodnocení turistických atraktivit, přírodních, sportovních či relaxačních podmínek vhodných pro rozvoj cestovního ruchu. Dílčím cílem je vymezení předpokladů cestovního ruchu na území Boskovicka a jejich vliv na eventuelní rozvoj turismu v dané oblasti. Závěrem připojuji SWOT analýzu s vymezením bodů, které by mohly přispět ke zviditelnění oblasti a zvýšení její atraktivity v budoucnosti. 2 TRENDY, CÍLE A BUDOUCNOST VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU 6 Vývoj cestovního ruchu a trendů, které tento ruch ovlivňují je silně podmíněn postupnými demografickými změnami, které lze očekávat. V nejbližších 20 letech podstatně vzroste počet obyvatel ve věku let. Tito lidé budou mít dostatek volného času, příjmy, se kterými mohou nakládat podle vlastního uvážení a chuť cestovat. Výrazný potenciál trhu budou tedy tvořit senioři. U tohoto segmentu je předpokládán růst počtu účastníků, ale i růst cestovních výdajů. Poroste zájem o venkovskou turistiku, návrat k přírodě a v menší míře také již rozšířené využívání kempů a karavanů. Postupně se bude tvořit takzvaný únikový, neboli "getaway" trh (krátkodobá dovolená). Tento trend je nedílnou součástí života dnešní společnosti, která je neustále v časovém presu a hledá oddech a únik, kdykoliv je to možné. Požaduje proto častější, ale kratší volno (tzv. break-ations). I z těchto důvodů bude zřejmě docházet ke zvyšování kombinovaných cest (cross-over trips), které spojují příjemné s užitečným tedy pracovní povinnosti s odpočinkem. Obecně lze předpokládat nárůst obchodního cestovního ruchu, kongresové turistiky, incentivní turistiky a turistiky spojené obchodními prezentacemi v kombinaci s rekreací. V návaznosti na zhoršování se životního prostředí na kterém má svůj podíl i cestovní ruch, který v rámci odvětví produkuje cca. 5% světových emisí CO2 z důvodů pozemní a letecké přepravy, poroste trend tzv. udržitelného cestovního ruchu. Tento se bude snažit minimalizovat dopady cestování na kvalitu životního prostředí. Dojde tedy k upřednostňování měkkého turismu před tvrdým. Měkký turismus představuje šetrnější alternativu k životnímu prostředí, zatímco tzv. tvrdý turismus se vyznačuje pasivitou a upřednostňováním vlastního pohodlí turisty. Je třeba brát v úvahu i takové trendy jako např. poptávku po zvláštní formě dovolené (dobrodružství,vzdělání, kultura, pobyt v přírodě, virtuální dovolená) a požadavek bezpečného cestování, který by se mohl stát zvláště důležitým aspektem. Dalším trendem bude zvyšování vzdáleností jednotlivých cest. Z rozvojem dopravy a leteckého průmyslu jsou lidé ochotni cestovat dále, pokud jim tato cesta přinese jedinečný zážitek. Předpokládá se další zvyšování zážitkového a zájmového cestovního ruchu. Turisté budou preferovat jedinečné a rozmanité zážitky, které se autenticky pojí k místu, jenž navštívili. Bude docházet i ke zvyšování počtu kulturních a vzdělávacími zájezdů a cest spojených s profesním růstem. 6 Zdroj : CzechTourism, QCM, s.r.o [online], [citace ]dostupné na 11

12 2.1 Očekávané změny v rámci rozvoje cestovního ruchu 7 růst regionálního cestovního ruchu růst výdajů domácností na cestovní ruch růst cestovního ruchu seniorů růst požadavků na kvalitu služeb oživení železniční dopravy zkracování délky pobytu individuální cestovní ruch využívání nových médií jako např. internet zvýšení nároků na kvalitu životního prostředí čerpání prostředků z EU 2.2 Zaměstnanost v turistickém ruchu Ve sledované turistické oblasti Boskovicko je v pohostinství a ubytování zaměstnáno dle výsledků sčítání lidu z roku 2001 celkem 225 z ekonomicky aktivních osob, což je 2,7 %. V okrese Blansko činí počet osob zaměstnaných v pohostinství a ubytování 2,5% z celkového počtu ekonomicky aktivních a ve vedlejším okrese Brno-venkov 2,9%. V okrese Brno-město podíl činí 4%. Z výsledků vyplývá, že podíl oblasti Boskovicko je na velmi dobré úrovni, srovnatelný s ostatními oblastmi. Tabulka č. 2: Zaměstnanost v turistickém ruchu mikroregion Boskovicko 8 Stav k Mikroregion Boskovice Okres - Blansko Ekonomicky aktivní celkem z toho v pohostinství a ubytování Benešov Chrudichromy 97 1 Knínice u Boskovic Kořenec Lhota Rapotina Ludíkov Okrouhlá Sudice Suchý Újezd u Boskovic Valchov Velenov 77 - Žďárná Boskovice Pramen: Český statistický úřad, vlastní zpracování ( 7 Zdroj : Ročenka 2007 Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, str Zdroj : : Český statistický úřad, vlastní zpracování 12

13 3 NABÍDKA CESTOVNÍHO RUCHU SEGMENTACE A CÍLE Česká republika vzhledem ke své ideální poloze, k velkému množství kulturních, historických a přírodních památek, které může nabídnout má velmi dobré perspektivy co do možnosti rozvoje a nabídky cestovního ruchu. Určitou roli hraje také vstup České republiky do Evropské unie k Podpořit kvalitní nabídku pomáhají zaměstnanci cestovního ruchu. V rámci tohoto odvětví bylo v roce 2006 zaměstnáno více než osob, což je 2,6% z celkově zaměstnaných. V odvětvích, které s cestovním ruchem nějak souvisejí bylo zaměstnáno dalších osob, což je 12,9% z celkově zaměstnaných. To znamená, že každý jedenáctý člověk pracuje v oboru souvisejícím s cestovním ruchem a jeho nabídkou. Předpokládá se postupný nárůst zaměstnanců v rámci cestovního ruchu. V roce 2015 by mělo být v České republice zaměstnáno v tomto odvětví více než lidí. Nabídka cestovního ruchu také vykazuje stálý růst co do množství, kvality a nových typů služeb. Na významu nám také narůstá regionální turistika, která je schopná přilákat větší množství návštěvníků na nové specifické akce. Může se jednat o vinařskou či pivní turistiku, různé typy animačních programů či společenských a sportovních aktivit. 9 Tyto trendy lze sledovat i v námi posuzované oblasti Boskovicko. Nabídka musí také sledovat současný trend, kterým je zvyšování kvality nabízených služeb a produktů a reagovat tak, na zvyšující se požadavky klientů cestovního ruchu. Dále se také v rámci nabídky objevují takové produkty jako jsou různé druhy cestovního pojištění, průvodcovské služby, služby touroperátorů či tzv. zážitková gastronomie, která je právě modelem především regionální turistiky. Relativně novým jevem v rámci nabídky regionální turistiky je možnost virtuální prezentace na internetu. Virtuální prohlídky měst a obcí umožní budoucímu návštěvníkovi velice realisticky ukázat zajímavá místa, která v cestovních průvodcích nalezne jen se skromným textovým popisem. Návštěvník získá reálnou představu o zajímavých místech, která jsou v dané lokalitě k vidění. Virtuální nabídky cestovního ruchu v rámci daného regionu či města mohou být novým a zajímavým způsobem jak potencionálního návštěvníka oslovit a přesvědčit ho k návštěvě daného regionu. Dnešní nabídka cestovního ruchu musí také dbát na světové trendy mezi něž patří také takzvané zodpovědné cestování. Tj. cestování, které co nejméně zatěžuje a ničí přírodu a její krásy. Stále častěji se tedy objevuje termín Responsible Travel neboli RT turism. 3.1 Segmentace nabídky Primární rozvoj Je založen na vytváření zcela nové nabídky a atrakcí v rámci dané lokality a jejího cestovního ruchu. Výhody : Možnost přilákání většího množství nových návštěvníků a turistů, právě z důvodu určité neokoukanosti dané nabídky. Což může být silný motivační faktor při rozhodování klienta. Nevýhody : Velká finanční a časová náročnost spojená s budováním nových celků a nabídek. Mikroregion Boskovicko se snaží podporovat nové projekty, které by lákaly turisty na její území (např. skanzen, westernové městečko atd.). Naráží zde však na nedostatek finančních 9 Zdroj : Czech business and trade, 11-12/2007,Economic Bi-monthly Magazíne, str Zdroj : Mikroregion Zábřežsko, [online], [citace ]dostupné na 13

14 prostředků, které by sloužily jako státní podpora pro nově příchozí podnikatele, tak na neochotu a strach podnikatelů v rámci podnikání v tomto oboru Sekundární rozvoj Je založen na využití stávajících zdrojů (objektů, areálů, atraktivit), které zatím nebyly z různých důvodů využívány pro cestovní ruch, resp. byly využívány jen extenzivně nebo velmi omezeně. Výhody : Přilákání turistů na rozšířenou nabídku, rekonstrukce daných a často zchátralých objektů, které nato mohou být využity i jinak než pro cestovní ruch. V rámci regionu Boskovicko by bylo vhodné využití takových objektů spojit s nabídkou aktivit přímo pro obyvatele obcí nacházejících se v dané lokalitě. Nevýhody : Často neexistence vhodných objektů a neuspokojující stavebně technický stav již existujících objektů, nedostatečné finanční kapacity, neochota zapojování se regionálních podnikatelů a MSP do akcí podobného typu v rámci poradní či finanční pomoci. Nízká úroveň spolupráce mezi veřejným, soukromým sektorem a neziskových sektorem Terciální rozvoj Je založen na kombinaci obou předchozích strategií rozvoje cestovního ruchu. Výhody : možnost uplatňování a vzniku různých produktových balíčků a s tím související možnosti přilákání většího množství klientely. Efektivní využívání regionálních zdrojů s ohledem na jejich trvalé hodnoty. Nevýhody : Možnost zhoršování přírodního prostředí v rámci zvyšování počtu návštěvníků a možnost sociokulturních změn dané lokality. Toto by mohlo mít v turistické oblasti Boskovicka zvláště velmi špatný dopad, neboť je hodnocena jako jedna z nejekologičtějších oblastí v rámci celé České republiky ještě s přilehlým Moravským krasem. Což právě láká jistý segment turistů, o které by zřejmě tento region mohl přijít v případě zhoršení životního prostředí Podpůrná vybavenost Pod pojmem podpůrná vybavenost rozumíme nabídku služeb a nabídku atraktivit, které přímo z cestovním ruchem nesouvisí. Jejich existence je však nezbytná pro jeho fungování jedná se např. o informační služby, finanční služby, pojišťovnictví v rámci cestovního ruchu, servisy a opravy prostředků souvisejících s cestovním ruchem, stravování, ubytování, půjčovny atd. Ačkoliv fungování těchto služeb do daného regionu nepřiláká turisty ani návštěvníky, bez jejich kvalitního fungování je ohrožen i celkový systém cestovního ruchu v dané lokalitě. V lokalitě Boskovicko je fungování některých částí podpůrné vybavenosti na dobré úrovni (například informační centra), u ostatních částí vybavenosti však lez hovořit o podprůměrné úrovni (půjčovny, opravny či servis prostředků souvisejících s cestovním ruchem atd.) Marketing Proces plánování, vytváření ceny, propagace, distribuce a prodeje produktů souvisejících s rozvojem cestovního ruchu dané oblasti. Tvoří jej rámec aktivit a prvků, které napomáhají prosazení nabídky : reklama, průzkum trhu, mediální kampaň, tvorba ceny, public relations (styk s veřejností), distribuce, logistika atd. Oblast Boskovicko si provádí částečné marketingové průzkumy sama v rámci daných finančních možností. Pro svoji propagaci volí účast na různých akcích typů veletrhů Regiontour, kde se snaží zviditelnit a nabídnout svoje cestovní atraktivity široké veřejnosti. 14

15 Bylo by vhodné i využití současných spokojených domácích návštěvníků pro budování dobrého image oblasti Organizace a řízení Je jeden ze stavebních bloků rozvoje celého zkoumaného sektoru a zastřešuje všechny výše uvedené typy a oblasti rozvoje. Jde o propojení podnikatelské strategie s personální strategii. Klíčovým úkolem organizačního rozvoje je porozumět veškerým problémům daného odvětví a snažit se je dle předem vytýčených kroků řešit. Je nutné nalezení funkční organizační struktury v rámci organizačního rozvoje cestovního ruchu na území regionu Boskovicko, založené na komunikaci, partnerství a vzájemné koordinaci. Tato funkční struktura by mohla napomoci rozkvětu daného sektoru. V rámci organizačního rozvoje je dobré se snažit aktivně a efektivně řídit a koordinovat spolupráci veřejného sektoru (kraj, obce, svazky obcí, nevládní sektor atd.) a podnikatelského sektoru (poskytovatelé hlavních a doplňkových služeb pro návštěvníky) v oblasti cestovního ruchu. Obr. č. 1 : Postup podpory regionálního cestovního ruchu Segmentace nabídky dle územních kritérii Územní neboli lokalizační předpoklady cestovního ruchu lze rozdělit do čtyř základních skupin : 11 Zdroj : Mikroregion Zábřežsko, [online], [citace ]dostupné na

16 3.2.1 Přírodní předpoklady cestovního ruchu Přírodní předpoklady cestovního ruchu úzce souvisí s aktivitami spojenými s přírodou a odrážejí rekreační hodnotu krajiny. Boskovicko v rámci přírodních předpokladů má kvalitativně velmi dobré možnosti pro cestovní ruch. Nachází se na Drahanské vrchovině s velkým množstvím turistických, cyklistických či naučných tras i pro náročnější klienty. Je zde možnost návštěvy geoparku v Rudici, který je umístěn na terénních vyvýšeninách, zakomponovaných do přilehlé zeleně. Část geoparku je otevřena k Rudickému propadání. V rámci zimního období je možno využít i běžkařské tratě nebo sjezdovky, které se nachází blízko města Olešnice či ski areál Blansko- Hořice. Výhodou je i blízkost PTR Moravský kras a okolí jehož je Boskovicko také součástí Předpoklady cestovního ruchu dané kulturním dědictvím Historické urbanistické soubory, solitérní památky jako hrady, zámky, kláštery, významná muzea a skanzeny. I v tomto směru má region co nabídnout. Asi nejvýznamněji bude v rámci tohoto segmentu působit přímo město Boskovice a nejznámější typy památek zámek Lysice, Rájec atd Akční předpoklady cestovního ruchu Akční předpoklady CR souvisí s pořádáním kulturních festivalů, koncertů, vernisáží, slavností, sportovních závodů, tradičních či historických jarmarků, masopustů atd. V rámci tohoto segmentu by bylo vhodné ještě nabídku rozšířit. Asi nejznámější je v rámci kultury Boskovický folk festival Nákupní a zábavní předpoklady cestovního ruchu Předpokladem je existence takových zařízení jako jsou hypermarkety, westernová městečka, noční podniky atd. V regionu se nachází několik možností v návaznosti na zábavní předpoklady CR. Jedná se například o keltskou usedlost Letovice, agroturistické centrum pro rekreační a rehabilitační pobyty Vísky či westernové městečko WildWest v Boskovicích. 3.3 Cíle cestovního ruchu V rámci regionálního operačního programu pro region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod byl vypracován globální cíl týkající se podpory cestovního ruchu, který by měl přispět k rozvoji cestovního ruchu v regionech v rámci NUTS 2 : Globální cíl 12 Globální cíl Regionálního operačního programu pro region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod vychází z vize regionu Jihovýchod, je odpovědí na odůvodněné potřeby tohoto regionu soudržnosti a zároveň koresponduje s prioritami ČR vyjádřenými v NSRR i Evropské unie ve SOZS. Globálním cílem ROP pro region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod je: Posilování konkurenceschopnosti regionu vytvořením podmínek pro efektivní využívání rozvojového potenciálu na území NUTS 2 Jihovýchod prostřednictvím komplexního zlepšení dopravní dostupnosti a propojení rozvojových pólů regionu, vedoucího k využívání 12 Zdroj : Regionální operační program NUTS 2 jihovýchod, str

17 potenciálu v oblasti cestovního ruchu. Dále zkvalitňování podmínek pro život obyvatel ve městech a na venkově v souladu s principy udržitelného rozvoje Specifické cíle 13 Na základě provedených analýz a v návaznosti na možné propojení ROP s jinými programy, které jsou vytvořeny pro podporu regionu došlo ještě ke specifikaci cílů. Výše uvedený globální cíl byl rozložen do tří specifických cílů platných pro rok , které vycházení ze sociálních, ekonomických, ekologických a kulturních potřeb regionu : Specifický cíl 1: Zkvalitnit dopravní dostupnost a dopravní obslužnost území při respektování ochrany životního prostředí. Specifický cíl 2: Zvýšit účast udržitelného cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu. Specifický cíl 3: Zkvalitnit podmínky pro život obyvatel ve městech a na venkově. 13 Zdroj : Regionální operační program NUTZ 2 jihovýchod, str

18 4 ANALÝZA NABÍDKY V TURISTICKÉ OBLASTI BOSKOVICKO 4.1 Vymezení oblasti Boskovice spadají do přirozeného turistického regionu Moravský kras a okolí. Přirozené turistické regiony byly vypracovány na základě zpracování velkého množství dat, které poté byly zapracovány i do Strategického plánu v rámci Strategie rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje. Důvodem pro zavedení přirozených turistických regionů byl vznik celistvé turistické nabídky v rámci určitého území. Tyto nově vytvořená území nemají společné hranice s administrativním členěním kraje a nesouvisí s marketingovými hranicemi pro propagaci určitých území. Jedná se o ucelené celky, které mohou nabídnout všechny kulturní, přírodní, turistické a sportovní zdroje a atraktivity jednotlivých dílčích regionů. Dalším důvodem vzniku přirozených turistických regionů bylo i zapojení všech oblastí v rámci jednotlivých území. Dokonce i těch, které byly původně považovány za neturistické. V návaznosti na možné dotace z Evropské unie vyvstal samozřejmě požadavek na jasně stanovené hranice turistických celků, které budou schopny tyto finance čerpat. 14 Lokalizace Boskovic 15 : Statistický kód obce: ZUJ Správní obvod 2: Boskovice Správní obvod 3: Boskovice Území NUTS 4: Okres Blansko Území NUTS 3: Jihomoravský kraj Území NUTS 2: Jihovýchod Turistická oblast: 31 Moravský kras a okolí Turistický region: Jižní Morava Oblast Boskovicko můžeme dále brát dle vymezení mikroregionu Boskovicko. Toto vymezení budu nadále ve své práci používat jako turistickou oblast Boskovicko. Mikroregion Boskovicko zaujímá výhodnou geografickou polohu, sousedí s prostějovským okresem. Mikroregion tvoří 14 obcí: Benešov, Chrudichromy, Knínice, Kořenec, Lhota Rapotina, Ludíkov, Okrouhlá, Sudice, Suchý, Újezd u Boskovic, Valchov, Velenov, Vážany, Žďárná a město Boskovice. Celková rozloha mikroregionu je 130 km2; žije zde přes 17 tisíc obyvatel. Centrem mikroregionu je město Boskovice. Boskovice leží v překrásném prostředí Boskovické brázdy na úpatí Drahanské vrchoviny v nadmořské výšce 380 metrů. Boskovice mají dobrou dopravní dostupnost, jsou přístupné z Brna a od Svitav po silnici č. 43 Brno - Svitavy, tu u Boskovic kříží západovýchodní tah z Prostějova do Žďáru nad Sázavou silnice č. 19 a 150. Vlakem jsou Boskovice dostupné po trati Brno-Česká Třebová. Problémem je ovšem špatná kvalita silnic. Tah Brno-Svitavy patří k nejrizikovějším úsekům našich silnic. Výhodou pro cestovní ruch je i vzdálenost města pouhých 40 km severně od krajského města Brna. Boskovice jsou deváté největší město jižní Moravy, správní středisko, město škol,výrobních podniků, kulturních tradic a památek Zdroj: Turistické regiony ČR, Copyright [online], [citace ] dostupné na 15 Zdroj : Turistické regiony ČR, Copyright [online], [citace ]dostupné na 16 Zdroj : Turistický průvodce Rother, Nejkrásnější turistické trasy : okolí Brna a Moravský kras, 1. vydání, nakladatelství Kleter Plzeň a Freytag a Bernt, ISBN , str

19 4.1.1 Obce mikroregionu Boskovicko17 Benešov - Leží poblíž vrcholů Drahanské vrchoviny. Poblíž obce stojí radiolokátor Skalky, který monitoruje počasí v republice. Kostel Povýšení sv. Kříže, naučná stezka odbojářských tradic. Boskovice - Integrují Vratíkov (Vratíkovský kras), Bačov (naleziště zkamenělin), Mladkov (u řeky Svitavy) a Hrádkov. Boskovice jsou členem Národní sítě zdravých měst; zdejší mateřské centrum uděluje Řády dětského úsměvu zařízením vstřícným k dětem.bližší informace viz tištěná osmidílná řada Boskovice-město sedmizubého hřebene. Chrudichromy - Rozprostírají se na úpatí kopce Habří (441 m) nad nivou řeky Svitavy. Nejstarší historická zpráva pochází z roku 1349 Knínice - Leží v Boskovické brázdě, kostel sv. Marka, dřevěná zvonice z 19. stol., raně barokní kaple sv. Floriána, roubenky. Kořenec- Leží poblíž jednoho z nejvyšších vrcholů Drahanské vrchoviny - Paprče (721 m.n.m.). Je zde větrný mlýn se zachovalými mechanismy (příležitostně přístupný), Muzeum lidových tradic s pamětní deskou Jiřímu Pelikánovi, lidová architektura, golfové hřiště. Lhota Rapotina - Leží na řece Svitavě. Kostel sv. Vavřince z roku 1717 patří k nejmenším kostelům v Evropě. Jeden z nejstarších mlýnů na Moravě na papír je doložen v roce Okrouhlá - Byla založena v roce 1447 jako typická okrouhlice, dnes leží poblíž původního místa. Z Kudlinky (630 m.n.m.) nejlepší výhledy na Boskovickou brázdu. Sudice - Leží v Boskovické brázdě. Poblíž je dvůr Pastvisko, broková střelnice, rybníky. Suchý - Malá obec poblíž nejvyšších vrcholů Drahanské vrchoviny - Skalek (735 m.n.m.) vyhledávaná rekreační oblast s rybníkem; naučná stezka odbojářských tradic. Újezd u Boskovic - Leží na náhorní plošině (536 m.n.m.) s unikátními výhledy na sever a západ, chatová oblast, koupaliště. Valchov - V roce 2003 postavili novou kapli sv. Petra a Pavla. Velenov - Podle pověsti zde žil ptáčník Velen, který získal šlechtický titul a postavil boskovický hrad. Obcí vede turistická cesta (8 km) z Boskovic na Suchý. Vážany - Leží na úbočích Boskovické brázdy, raně barokní kostel Zvěstování P. Marie s unikátní střechou krytou břidlicí. Žďárná - Pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje z roku 1759, ze stejné doby tzv. zámeček, naučná stezka odbojářských tradic. Křižovatka turistických cest. 17 Turistické regiony ČR, Copyright [online], [citace ] dostupné na 19

20 Tabulka č. 3: Obce mikroregionu Boskovicko Obec Počet obyvatel Rozloha v km2 Hustota obyv/km Mikroregion Boskovicko Benešov ,62 43 Boskovice , Chrudichromy ,66 69 Knínice ,23 69 Kořenec ,11 39 Lhota Rapotina ,19 58 Ludíkov ,04 73 Okrouhlá ,69 79 Sudice ,40 73 Suchý ,79 97 Újezd u Boskovic ,79 35 Valchov , Vážany ,87 39 Velenov ,53 25 Žďárná ,38 67 Celkem , Pramen: 18 Mapa č. 1: Mikroregion Boskovicko Pramen: Zdroj: MAS Boskovicko PLUS o.s.,, [online], [citace ] dostupné na 19 Zdroj: MAS Boskovicko PLUS o.s.,, [online], [citace ] dostupné na 20

21 4.1.2 MAS Boskovicko 20 MAS Boskovicko PLUS byla založena na počátku roku 2006 a nachází se na území Jihomoravského kraje v severní části okresu Blansko v oblasti Drahanské a Českomoravské vrchoviny. Tvoří ji celkem 50 měst a obcí okresu Blansko a zaujímá území mikroregionů Boskovicko, Kunštácko-Lysicko, Olešnicko a Svitava. Obce mikroregionu leží v podhůří, ale i na kopcích Drahanské vrchoviny, některé dokonce v Boskovické brázdě. Výšková rozmanitost je proto velmi zajímavá od 300 metrů n.m. na toku řeky Svitavy až po nejvyšší vrcholy Drahanské vrchoviny přesahující 700 m.n.m. Mikroregion tvoří 14 obcí: Benešov, Chrudichromy, Knínice, Kořenec, Lhota Rapotina, Ludíkov, Okrouhlá, Sudice, Suchý, Újezd u Boskovic, Valchov, Velenov, Vážany, Žďárná a město Boskovice. Boskovicko je včleněno do destinace nazvané Moravský kras a okolí a leží v severní části okresu Blansko a Jihomoravského kraje. 4.2 Přírodní předpoklady cestovního ruchu Podnebí 21 Boskovicko leží v klimaticky mírném pásmu s typickým střídáním ročních období. Podnebí má všeobecně kontinentální charakter. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 8 až 9 C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 18 až 19 C. Nejchladnějším měsícem roku bývá zpravidla leden, ve třetině případů jím však může být únor. Průměrné lednové teploty dosahují 4 C. Mrazových dnů (minimum teploty pod nulou) je kolem 100. Červenec je i nejdeštivějším měsícem roku s úhrnnými srážkami 70 až 80 mm. Počet hodin slunečního svitu se ročně pohybuje v rozmezí 1800 až V oblasti převládají větry západních směrů, od podzimu do jara jsou časté i jižní větry Přírodní podmínky 22 K nejcharakterističtějším rysům krajiny Boskovicka patří její rozmanitost. Na jedné straně nivy řeky Svitavy a úrodná Boskovická brázda, na druhé zase obce ležící pod vrcholy nejvyšších kopců Drahanské vrchoviny, které tvoří přírodní park Řehořkovo-Kořenecko. Ten má rozlohu 24 km2 a vyhlášen byl v roce Územím mikroregionu od Boskovic až na Benešov vede regionální biokoridor. Existují zde i zvláště chráněná území mikroregionu Boskovicka jako například horní tok řeky Bělé, která napájí vodní nádrž Boskovice. Území patří k nejkrásnějším a ekologicky nejčistším částem České republiky. Proto je nutné předcházet eventuelnímu vzniku problému, kterým by mohlo být podcenění dopadů cestovního ruchu na kvalitu životního prostředí. Je nutné se zde řídit faktory nutnými pro udržitelný rozvoj krajiny. Přírodní park Halasovo Kunštátsko Přírodní park Halasovo Kunštátsko zaujímá část Českomoravské vrchoviny v západní polovině okresu Blansko a rozkládá se na katastrálním území (někde jen části katastrálního 20 Zdroj : Boskovice, stránky města, [online], [citace ] dostupné na 21 Zdroj : Zdravotní ústav se sídlem v Brně, [online], [citace ] dostupné na 22 Region Boskovicko, [online], [citace ] dostupné na 21

22 území) Drnovice, Hluboké, Jasinov, Kleveto, Kunice, Kunštát, Letovice, Lhota u Letovic, Louka, Makov, Nýrov, Ořechov, Petrov, Rozseč, Rozsíčka, Rudka, Sasina, Sebranice, Sulíkov, Svitávka, Sychotín, Tasovice, Touboř, Ujezd u Kunštátu, Voděrady, Vřesice, Zšbludov, Zboněk a Zbraslavec. Území přírodního parku zaujímá celkovou plochu 68,5 km2. Park byl vyhlášen dne s novelou vyhlášky ze dne 20. dubna Přírodní park Lysicko Přírodní park Lysicko zaujímá část Českomoravské vrchoviny v západní polovině okresu Blansko a rozkládá se v katastrálním území (někde jen části katastrálního území) obcí Bedřichov, Brťov, Bukovice, Býkovice, Černá Hora, Dlouhá Lhota, Drnovice, Jeneč, Kozárov, Kunčina Ves, Kunice, Lačnov, Lhota u Lysic, Lysice, Rašov, Štěchov, Zhoř, Žernovník a Žerůtky. Území přírodního parku zaujímá celkovou plochu 40,7 km2. Park byl vyhlášen dne 20. dubna Přírodní park Řehořkovo Kořenecko Přírodní park Řehořkovo Kořenecko zaujímá vrcholovou část Drahanské vrchoviny ve východní polovině okresu Blansko a rozkládá se na katastrálním území (někde jen části katastrálního území) obcí Benešov u Boskovic, Knínice u Boskovic, Kořenec, Okrouhlá, Šebetov, Vážany u Boskovic. Území přírodního parku zaujímá celkovou rozlohu 23,85 km2. Na území přírodního parku jsou vyhlášena dvě zvláště chráněná území: - přírodní rezervace "PAVLOVSKÉ MOKŘADY" - přírodní památka "HORNÍ BĚLÁ" Přírodní park Svratecká hornatina Přírodní park Svratecká hornatina zaujímá část Českomoravské vrchoviny v západní polovině okresu Blansko a rozkládá se na katastrálním území (někde jen částí katastrálního území) obcí Bedřichov, Běleč, Brumov, Brusná, Crhov, Černovice, Hluboké u Kunštátu, Hodonín, Kozárov, Křeptov, Křtěnov, Kunice, Lhota u Lysic, Lhota u Olešnice, Lomnice, Louka, Ochoz u Tišnova, Ole šnice, Osiky, Rašov, Rozseč, Rozsíčka, Řepka, Strhaře, Synalov, Tasovice, Veselí. Území přírodního parku zaujímá celkovou rozlohu 100,67 km2. Přírodní rezervace Pavlovské mokřady Zvláště chráněné území bylo vyhlášeno nařízením Okresního úřadu Blansko č.8/96 dne jako zvláště chráněné území v kategorii přírodní rezervace. Celková výměra chráněného území činí 125,4 hektaru. Fauna a flora Pavlovských mokřadů : Luční porosty v pramenné oblasti Bělé tvoří jedinečnou lokalitu rašeliniště přechodového až vrchovištního typu v geomorfologickém celku Drahanské vrchoviny. Na své vyhlášení za chráněný přírodní výtvor si Pavlovské mokřady od první publikované zprávy počkaly plných 43 roků. Během této doby došlo zejména v 60. letech k závažným zásahům do ekologické stability přírodních poměrů celého území. Lokalita je na větších plochách vyplněna rašeliništi přechodového a vrchovištního typu. Hloubka rašeliny ještě dnes dosahuje místy až 2m. Díky tomu, že zemědělci postupně o zamokřené plochy ztratili zájem, zachovala se zde původní přirozená travinná společenstva. Postupně se vytvořili podmínky pro pestrou mozaiku vegetačních formací (smrkové monokultury, trvalé travní porosty s mokřadními a rašeliništními druhy). Součástí vyhlášeného území je rybník 22

23 zvaný Červený a mělké tůňky vytvořené po těžbě rašeliny. Na tato stanoviště je vázána celá řada živočichů, především obojživelníků a plazů. Z chráněných druhů se zde vyskytuje čolek horský, zmije obecná (tmavá rašelinná forma), několik druhů skokanů, hnízdí zde linduška říční. Z desítek chráněných ohrožených druhů rostlin se zde nacházejí - kosatec sibiřský, vstavač májový, vstavač skvrnitý, ďáblík bahenní, úpolín evropský, suchopýr pochvatý, suchopýr úzkolistý, mečík střechovitý, rosnatka kruholistá, vachta trojlistá, bříza pýřitá a celá řada dalších Rostlinstvo 23 Rostlinstvo Boskovicka je velmi bohaté. Rostou zde teplomilné i horské rostliny. Je to dáno díky teplotní inverzi v hlubokých kaňonovitých údolích, kam slunce přes celý den skoro nezasvítí. Ze dřevin zde roste velmi ohrožený tis červený. Mezi významné horské rostliny zde patří jelení jazyk, brambořík nachový, měsíčnice, lomikámen vždyzelený a ploštičník. Naopak teplomilné rostliny zastupují koniklec velkokvětý, jazyl úzkolistý a kozinec rakouský. Boskovicko a Moravský kras botanikové přezdívají kapradinovou zahrádkou, protože tu roste velký počet kapraďorostů. Území pokrývá z 60% les. V roce 1805 se přistoupilo k zalesňování americkou borovicí černou, od roku 1830 se zde začal vysazovat v monokulturách smrk. V rámci lesa převažuje buk s příměsemi jedle, smrku, javoru. Na slunných jižních stráních roste především dub a lípa Živočišstvo Zvířena v oblasti Boskovicka není nijak zvlášť odlišná od ostatního území. Žijí zde všechny běžné druhy savců. Z těch větších to jsou srnci, mufloni, prasata, zajíci a na severu území jeleni. Vyskytují se zde také všechny druhy ptactva, v okolí se nachází i sokol stěhovavý, drozd skalní a výr. Na březích rybníků Olšovce a Budkovanu lze spatřit lysku černou, čírku obecnou, roháče, rákosníka a lindušku luční Naučné stezky a cykloztezky 24 Naučná stezka Boskovicemi: Doubravský okruh, Boskovice Délka úseku 7,1 km. Jedná se o méně náročnou trasu s menšími výškovými rozdíly, na níž jsou zřízena tři odpočívadla. Trasa této stezky zdraví prochází chráněnou alejí lip Svatopluka Čecha, míjí boskovický hřbitov a Westernové městečko. Pokračuje dolů okolo přírodně zajímavé lokality Dva dvory Šmelcovna. Zpět do města vede trasa údolím říčky Bělé, se zajímavými břehovými porosty a bylinným patrem. Dále pokračuje částí města Bělá po ulicích Dukelská a Sušilova na Masarykovo náměstí. Naučná stezka Boskovicemi: Hradní okruh, Boskovice Délka okruhu 6,2 km. Jedná se o náročnější trasu z hlediska převýšení, na níž jsou zřízena dvě odpočívadla. Trasa této stezky vychází z Masarykova náměstí po ulici Hradní. Dále vede kolem budovy bývalého kláštera, míjí boskovický zámek, dále po cestě jižním úbočím nad 23 Zdroj : Zdravotní ústav se sídlem v Brně, [online], [citace ] dostupné na 24 Zdroj : Turistické regiony ČR, Copyright [online], [citace ] dostupné na 23

24 údolím říčky Bělé (Pilské údolí). Cesta dále vede k místu bývalého lomu "červená skalka" dolů k tzv. "Černému mostu" a stáčí se proti proudu říčky Bělé do Pilského údolí. Poté se stáčí a vede přes park zpět po ulici Hradní na Masarykovo náměstí. Naučná stezka Boskovicemi: Oborský okruh, Boskovice Délka okruhu 3,6 km. Jedná se o méně náročnou vyhlídkovou a procházkovou trasu s menším převýšením. Trasa této stezky vychází z Masarykova náměstí po ulici Hradní, kde vpravo odbočuje jednoduchou bránou do ulice Plačkova. naučná cesta vede kolem Židovského města, míjí židovský hřbitov, odbočuje vpravo strmou travnatou cestou dolů k Boskovickému potoku, pokračuje ulicí Potoční, Bílkovou a poté zpět na Masarykovo náměstí. Naučná stezka Památky židovského města v Boskovicích, Boskovice Vede celým Židovským městem ulicemi Plačkova, U vážené studny, Zborovská, Traplova, Bílkova atd. Na cestě je možno poznat Synagogu minor (bejt ha-midraš), bývalé židovské lázně, tovární budovu U Koupadel, rabínův dům, židovské masní krámy, knížecí palírnu atd. Trpasličí naučná stezka, Boskovice Stezka je určena dětem a proto je opravdu maličká (cca 150m). Cedule jsou rozmístěny v prostoru mezi památným stromem a paloučkem cestou k Letnímu kinu. Každá zastávka dětem popisuje přírodniny a přibližuje jim současnou problematiku našeho životního prostředí. Naučná stezka Domácí dřeviny, Křtiny (Okres Blansko) Monotématická stezka, zaměřená na naše i cizí dřeviny a zajímavé chráněné rostliny. Délka trasy 2,5 km s 18 zastaveními. Nenáročná trasa vhodná např. pro rodiny s dětmi. Naučná stezka Hanýsek, Velké Opatovice (Okres Blansko) Stezka vznikla za podpory Evropského sociálního fondu v rámci programu EVVO (environmentálního vzdělání, výchovy a osvěty) v Jihomoravském kraji. Stezka je koncipována jako okruh dlouhý přibližně 9 km, s možnou odbočkou na Kamennou svatbu (přibližně 7 km tam a zpět). Okruh začíná i končí na kopci "Na Šraňkách". Stezka seznámí s přírodním, historickým a kulturním bohatstvím okolí Velkých Opatovic sestávající se z devíti zastavení : Úvod, Pod Hradiskem, Opatovické hradisko (zbytky prastarého opevnění ve výšce 513 m.n.m.), Rýbrcoulovo srdce (mohutný pískovcový útvar mezi Velkými Opatovicemi a Borotínem), bývalé lázně Velká Roudka, Velká Roudka (vyvěrá zde Františkův pramen, jedna z připomínek zaniklých lázní z roku 1839), Rozcestí (z rozcestí je možné se vydat směrem do Borotína nebo pokračovat na Kamennou svatbu), Kamenná svatba (přírodní pískovcové útvary připomínající koňská spřežení a svatební kočáry), Arboretum Borotín. Naučná stezka Památky židovského města v Boskovicích, Boskovice (Okres Blansko) Stezka vede přes židovské město. Naučná stezka: Velké Opatovice a okolí I, Velké Opatovice (Okres Blansko) Délka trasy 2,9 km. Nenáročná trasa pro pěší. Zaměřená na kulturní památky. Naučná stezka: Velké Opatovice a okolí II, Velké Opatovice (Okres Blansko) Nenáročná trasa o délce 3,7 km vhodná pro pěší. Zaměření na kulturní památky. 24

25 Cyklostezky 25 : Ke třem rybníčkům (okruh 14 KM) Úsek trasy č Boskovice směr na Domanku --> odbočení na traverz na trasu č výhledy na Boskovice, přehradu, hrad a Pilské údolí--> U Tří rybníčků - úsek trasy č Pilské údolí Boskovice, sportovní areál Červená zahrada - kratší výlet, středně náročná trasa. Okolím Boskovic (okruh 13 KM) Boskovice -> Chrudichromy -> Mladkov -> Skalice nad Svitavou -> Lhota Rapotina -> Boskovice. Úsek trasy č Boskovice -> Chrudichromy--> Boskovice --> Chrudichromy. Úsek trasy č Chrudichromy -> Skalice nad Svitavou --> Mladkov--> Skalice nad Svitavou obec při železniční křižovatce. Úsek trasy č Skalice nad Svitavou -> Lhota Rapotina--> Lhota Rapotána. Spojka trasa č A Lhota Rapotina -> Pilské údolí. --> Pilské údolí (viz Naučná stezka zdraví Hradní okruh). Úsek trasy č Pilské údolí -> Boskovice, sportovní areál Červená zahrada - kratší výlet, nenáročná trasa. Kolem boskovické přehrady (okruh18,5 KM) Boskovice -> Vratíkov -> Okrouhlá -> Velenov -> Valchov -> Hrádkov ->Boskovice. Úsek trasy č Boskovice -> Doubravy--> Boskovice--> Westernové městečko --> Doubravy. Úsek trasy č Doubravy -> Vratíkov(možnost odbočit na hráz vodní nádrže Boskovice) --> Šmelcovna--> Vratíkov--> rozcestí. Z rozcestí možná odbočka (stále pro trase č na Melkov). Zde možný návrat do Boskovic po trase č Úsek trasy č rozcestí Okrouhlá Velenov--> Okrouhlá --> Velenov. Úsek trasy č Velenov hájovna Pod Bořím (Boskovice)--> Valchov --> Hrádkov--> hájovna Pod Bořím (Boskovice) - kratší výlet, náročná trasa. Boskovice Pohora a zpět (25 KM) Úsek trasy č Boskovice -> Pohora (12,5 km) --> Boskovice--> Westernové městečko Boskovice --> Šebetov, rozcestí--> Pohora. Možný návrat po trase č přes Meliv - půldenní výlet, středně náročná až náročná trasa. Napříč boskovickou brázdou (okruh 29 KM) Boskovice -> Šebetov -> Knínice -> Vanovice -> Pamětice -> Sudice-> Míchov -> Boskovice. Úsek trasy č Boskovice -> Šebetov rozcestí--> Boskovice--> Westernové městečko --> Luňáčkova chata - zde možné odbočení - kratší varianta po trase č přes Pastvisko do Míchova a poté napojení na trasu č do Boskovic--> Šebetov, rozcestí. --> Trasa č Šebetov rozcestí Vanovice--> Šebetov --> Knínice --> Vanovice. Úsek trasy č Vanovice -> Pamětice--> Drválovice--> Pamětice. Trasa č Pamětice -> Pastvisko--> Sudice --> Pastvisko - bývalý selský dvůr. Úsek trasy č Pastvisko -> Míchov--> Bačov--> Míchov. Úsek trasy č Míchov -> Boskovice- půldenní výlet, středně náročná trasa. Obcemi drahanské vrchoviny (okruh 28 KM) Úsek trasy č. 505 Suchý Skelná huť, rozcestí--> Suchý rybník. Trasa č Skelná Huť, rozc. Melkov--> Ždárná --> Velenov--> Okrouhlá --> Melkov--> Pilka hájovna. Úsek trasy 25 Zdroj: Region Boskovicko, [online], [citace ] dostupné na 25