Perucký. f a r n o s t. í k. l o n. O b č a s n. i c e

Transkript

1 i Stránka nejen pro děti Perucký rozcestník Pane Ježíši, děkujeme ti, že máme mezi sebou kněze... Mše svatá skončila, varhany dohrály. Nastává zvláštní situace - někteří se bleskurychle zvedají a odcházejí. Jiní poklekají v lavicích a modlí se - za kněze. Nedávno jsem musela z jednoho kostela pospíchat do druhého. Nemohla jsem tedy zůstat a přidat se k těm, kteří ještě klečeli v lavicích. Byla jsem překvapena, jak málo jich zůstalo a jak mnoho jich pospíchalo pryč. Bylo mi z toho smutno, protože se jednalo jen o několik minut, které by je modlitba stála. Zato před kostelem se zastavili a vesele povídali... Děkujeme, že í k O b č a s n pravidelně 10 č e r v e n v ý ro b n í c e n a f a r n o s t Ročník 5 číslo 10,-K č i c e l o n přispíváte. Z 16 Končí Rok kněží. V tomto roce jsme se více zamýšleli nad významem kněžství, nad tím, kdo kněz vlastně je a co to znamená pro nás. Svatý otec nás mnohokrát vybízel k modlitbě za kněze. Může se nám to zdát banální a třeba i zbytečné

2 - však on tu vždycky nějaký kněz bude... Jenomže Jaký kněz tu bude? Je nám to jedno? 2. Jistotu kněze opravdu nemáme. Kněží je stále méně a budou umíísťováni tam, kde je více věří- Redakce časopisu Perucký rozcestník Pavla Čandrlová (PVC), Naďa Liebscherová (PID) cích a hlavně - tam, kde si je vymodlí! Je to tak. Jakého kněze si vymodlíme, takového budeme mít. A pokud se za kněze nebudeme modlit, může se nám velmi snadno stát, že nebudeme mít žádného. Že jsem pesimista a maluji čerty na zeď? Kéž by to tak bylo... PVC Společná mše svatá celé farnosti Zlonice Jak se dozvíte z rozpisu bohoslužeb, v neděli 20. června bude mše svatá slavena pouze ve Zlonicích, a to v Po sloučení v roce 2009 jsme velmi rozlehlá farnost a je téměř nemožné, abychom se vzájemně poznali bez toho, že bychom se sešli na jedné bohoslužbě. Pan farář nám má co říci jako jedné rodině, proto nás jako jednu rodinu zve na tuto mši svatou. Věřím, že to bude milé a plodné setkání. Externí spolupracovníci: Šuplík, šotek a jiní dobrodinci měty, které budou na vysoké škole. Duchovní formace spočívá v každodenní bohoslužbě, pravidelné zpovědi a pohovorech se spirituálem (kněz, který nás má vést po duchovní stránce). Učiíme se spolužití se ostatními v ročníku i na pokoji (2-3 lidé). Ale vesměs to rozpoznávání je na nás, zda jsme povoláni ke službě kněze či nikoli. Potom se také učíme vést společenství a sjednotit se v názorech. Velmi pomáhá studium těm, kteří se hlásí po několikaleté odmlce ze školy. V konviktu není podmínkou udělat zkoušky, ale naučit se učit a vplout do vysokoškolského studia. Které předměty jsou při studiu nejtěžší? Jaké byste ještě uvítali? Za nejtěžší předměty považuji filozofii a jazyky. Uvítal bych praktické předměty, alespoň účetnictví, ekonomiku, stavební architekturu (co a jak opravit a poznat příčinu nefunkčnosti) z důvodu, že je potom kněz jakoby vhozen do vody a za ta léta strávená na fakultě se ne neseznámil s tím co ho čeká Jednoduše řečeno, předměty týkající se reálného a praktického života kněze. Rozhovor Adresa: Náměstí Emila Filly 11, Peruc , rozcestnik@centrum.cz Kontakty: Kněz P. Ing. Mgr. Michal Kimák Máte nějaký kněžský vzor? Pastorační asistentka Pavla Čandrlová Za kněžský vzor považuji snad 2 všechny staré kněze, kteří umí pora- 15 dit a pomoci, protože mají zkušenosti. Jaké vlastnosti by podle vás neměly chybět duchovnímu pastýři? Smysl pro otevřenost k lidem. Měl by být hlavně člověkem a ne nějakým panáčkem, kterému se podstrojuje. Dále spolehlivost a důvěryhodnost, aby se lidé nebáli k němu s čímkoli příjít. Co podle vašeho názoru potřebuje kněz ve farnosti? Kněz především potřebuje kolem sebe lidi, na které se může spolehnout a jim věřit. Děkuji za rozhovor a přeji hojnost darů Ducha svatého. Pavla Čandrlová

3 Aktuality Liturgický kalendář - červen Ježíš v eucharistii Víme...? 3. červen Tělo a krev Páně slavnost 4. červen Sv. Bonifác 6. červen 10. neděle v mezidobí Sv. Norbert 8. červen Sv. Medard 11. červen Nejsvětější Srdce Ježíšovo slavnost 12. červen Neposkvrněné Srdce Panny Marie 13. červen 11. neděle v mezidobí Sv. Antonín z Padovy 15. červen Sv. Vít 20. červen 12. neděle v mezidobí 21. červen Sv. Alois Gonzaga 22. červen Sv. Jan Fisher a Tomáš More 24. červen Narození Jana Křtitele svátek 25. červen Ct. Ivan 27. červen 13. neděle v mezidobí 29. červen Sv. Petr a Pavel - slavnost 30. červen Sv. prvomučedníci římští Je neděle odpoledne, nádobí umyto, sedíme v křesle a popíjíme kávu. Vtom zazvoní zvonek. Otevřeme a... u dveří stojí Ježíš. Přišel jsem na kafe, popovídat si. Co uděláme? Že nemůžeme vidět Ježíše tváří v tvář? Omyl. Katolické kostely mají jednu nádhernou zvláštnost. Ježíš je v nich fyzicky přítomen i mimo mši svatou. Jak se to pozná? Blízko svatostánku svítí červené světýlko věčné světlo. A jak je možné, že je zde Ježíš přítomen? Je to snadné ve svatostánku jsou uchovávány proměněné hostie, Ježíš zde tudíž bydlí. Tyto proměněné hostie jsou připraveny pro návštěvy nemocných, kteří se nemohou společného slavení mše svaté v kostele zúčastnit. Zpravidla jsou uloženy v kalichu s víčkem, kterému se říká ciborium. Při každé mši svaté Bůh rukama kněze proměňuje chleba a víno v Ježíšovo tělo a krev. Nejedná se o nějaké připomínání, napodobování. Bůh v tu chvíli opravdu jedná. Ježíš je přítomen v tak obyčejné věci, aby nám mohl být co nejblíž, abychom se Jím mohli sytit. Když odcházíme od svatého přijímání, neseme Ježíše v sobě. Ježíš je v nás. Ve svatostánku se však nachází také monstrance, připomínající Vnímáme to? Vítáme ho jako hosta? Nebo je to pro nás rutinní záležitost, že si jdeme pro tu oplatku zlaté slunce. Uvnitř je vložena velká proměněná hostie. Ježíš s námi Kněz by měl být hlavně člověkem O neděli Dobrého Pastýře naši farnost navštívili bohoslovci z pražskédou, čtu, Pracuji na zahradě, mám Rád jezdím na kole, toulám se příro- a po dosednutí do lavice se v myšlenkách nebo i nahlas věnujeme touží být stále, chce se s námi setkávat, stojí o naše modlitby. ho semináře. Využila jsem této příležíitosti a jednoho z nich jsem se Ve kterém ročníku studujete? ně nové sukni? Svaté přijímání by rád zvířata. kachně doma v troubě či sousedči- Monstrance s Ježíšem bývá vystavena při pobožnostech na hlavním oltáři právě proto, abychom zeptala. Studuji v prvním ročníku za plzeňskou diecézi. nás mělo proměňovat. Závěrečná Můžete se krátce představit? slova kněze Jděte ve jménu Páně si s Ním mohli povídat. Tomu se jsou pro nás pobídkou, abychom říká adorace, což v překladu znamená klanění, uctívání. V našich Jmenuji se Petr Konopík, pocházím z Chodska z Klenčí pod Čer- co je náplní a významem nultého Co je to vlastně ten konvikt a právě přijatého Krista nesli do svých domovů, do našich denních kostelích bývá adorace zpravidla chovem. Je to kraj docela zbožný, s ročníku? povinností, do všech setkání. po mši svaté ve středu a ve čtvrtek krásnou přírodou a památkami, lidovou architekturou a spoustou tradic. Konvikt je tvz. přípravný ročník večer. Máme tak jedinečnou možnost mluvit s Ježíšem tváří v tvář 3 před teologickou fakultou, kde se 14 Je mi 25 let, jsem vyučen truhlářem. seznamujeme s některými před-

4 jako apoštolové. Je to chvíle ticha, kdy můžeme říci všechno, co máme na srdci. Můžeme děkovat, prosit, prostě být s Ním. To je adorace. Mám vzácnou možnost potkat Ježíše v Eucharistii, v proměněném chlebu. Využívám toho? Těším se na tyto chvíle nebo je to pro mě jen dlouhé nepříjemné ticho, které mi nic neříká? Věřím vůbec, že je Ježíš v Eucharistii přítomný? Slavnost Těla a krve Páně V letošním roce budeme slavit slavnost Těla a krve Páně (Boží tělo) v Peruci ve čtvrtek 3. června, v ostatních kostelích následující neděli. Malé slečny se jistě rády nastrojí a připraví si košíčky s květinami, aby Pánu Ježíši ozdobily Jeho cestu jako družičky. Eucharistický průvod je rozdělen do čtyř zastavení u oltářů. Zde následuje modlitba za čtyři oblasti života: Rozpis bohoslužeb na měsíc červen den datum čas místo čtvrtek Peruc (Boží tělo) neděle Vraný Zlonice Peruc Klobuky sobota neděle neděle sobota neděle Černochov Vraný Zlonice Peruc Zlonice Klobuky Smolnice Černochov Vraný - pouť Zlonice Peruc - pouť V pracovní dny jsou mše svaté slouženy pravidelně ve středu v v kostele ve Zlonicích, ve čtvrtek v v kostele v Peruci a v pátek v na faře ve Zlonicích. První svaté přijímání V neděli 13. června přijme 1) za biskupy, kněze a zasvěcené poprvé Pána Ježíše šest dětí z naší osoby farnosti, a to ve Zlonicích. Toto 2) za křesťanské rodiny setkání je pro život člověka velmi důležité, proto pojďme děti doprovodit ke stolu Páně svojí modlit- 3) za veřejné záležitosti 4 4) na poděkování 13 bou. Kéž je jim Ježíš tím nejlepším přítelem.

5 Ohlédnutí chu. Takový obrat. Až jsem se začala bát, aby přílišnou námahou neublížil zdravému oku a neuškodil si. Vzápětí mi ale došlo, že tohle je v Boží režii - a Pán ví, co dělá. Věděl. V pondělí 24. května byl Ruda se zavázaným okem ve škole mezi prvními. S dobrou náladou, tak jak jen maturant před zkouškou dospělosti může. Nikdo z vás se jistě nebude ptát, jak to dopadlo. Bylo to v Boží režii, a to znamená vždy dobrý konec. Ruda úspěšně odmaturoval. Díky, sestřičky, díky jako už tolikrát - kolik mých dětí už jste takto držely v dlaních před oltářem. Ale neustávejte v modlitbách. Ruda i jeho maminka vědí, že se modlila celá kongregace. Oba za to děkovali. Teď je potřeba prosit dále: aby jednou zdravýma očima uviděl Pána, který ho tímhle zvláštním předmaturitním dobrodružstvím provedl. (*pro neznalé = týden intenzivní přípravy k maturitní zkoušce) Daniela Pletichová Děti slaví desáté narozeniny Království hudby jily základy hry na flétnu či kytaru, nacvičily divadlo, zazpívaly si... Modlitba rodičů a dětí před prvním svatým přijímáním Dobrý Bože, děkujeme Ti za tyto děti, které jsi nám svěřil do výchovy, abychom jim mohli ukazovat cestu k Tobě. Děkujeme Ti, že jsi je při křtu přijal do velké rodiny Božích dětí a s láskou se o ně staráš. Dnes přicházíme, aby Tě poprvé přijaly do svého srdce. Děkujeme Ti, že chceš tyto naše děti stále provázet a učinit je šťastnými. Prosíme, ať skrze přijímání této svátosti přichází Tvé požehnání a Mají za sebou mnoho vystoupení, kterými potěšily diváky nejen perucké, ale i pražské či libochovické. Kéž by jim vydrželo nadšení a chuť rozdávat krásu okolo sebe a Již deset let se scházejí děti v vytvářet hodnoty, které se nepřepočítávají na peníze. 12 klubovně perucké fary, aby si osvo- 5 milost do celé naší rodiny. Panno Maria, Ty znáš naši starost o tyto děti; prosíme, přijmi je pod svou zvláštní ochranu. Poděkování dětí: Pane Ježíši, děkujeme Ti za naše rodiče i za svátost křtu. Dnes jsme se mohli s Tebou setkat v eucharistii. Dávej nám sílu, abychom toužili často Tebe přijímat, a tak posilněni vydávali dobré svědectví o Tvé lásce k nám všem.

6 Ohlédnutí Příběh horolezce, který bez použití kyslíkového přístroje vystoupil na druhou nejvyšší horu světa Josef Rakoncaj a Miloň Jasanský: K2 8611m Autorství této knihy je připisováno dvěma mužům, které nespojuje ani tak touha vyjádřit se psaným slovem, jako vášeň pro sportovního ducha. Zasloužilý mistr sportu, otec dvou dětí a jeden z nejúspěšnějších československých horolezců, Josef Rakoncaj, poskytl svůj deník z výstupu na K2 pro zpracování Miloňi Jasanskému. Tento jeho horolezecký triumf však zdaleka nebyl první. Do jeho trofejí patří také Kalanka - Garhválský Himálaj (6932m), Pik Korženěvský - Pamír (7105m) nebo Lhoce Šar- Himálaje (8398m). Knižní podoby se výjimečným způsobem zhostil rozhlasový redaktor Miloň Jasanský, který v oblasti literatury faktu debutoval již v roce 1983 knihou o Vladimíru Martincovi Můj život s hokejkou. příběh. Stát se jedním z vyvolených a dostat se do italské výpravy se zpočátku zdálo jako utopický sen. Náhoda tomu však chtěla, aby s K2 změřil své síly i muž z naší malé země. Výpovědi z deníku jsou protkány dopisy Agostina da Polenza, který se spolu s Rakoncajem dostal nejvýše. Vyjadřuje v nich nejen obdiv k houževnatosti českého horolezce, ale také zachycuje atmosféru celého výstupu a mínění ostatních členů. Výpověď obou potvrzuje maličkost člověka v zajetí krásy a síly velehor. To podtrhuje i Rakoncajův hrdinský čin, kterým zachránil život jednomu z horolezců. Přiznávám, že jsem tuto knihu otevírala s velkou nedůvěrou v to, jestli mě něčím vůbec může zaujmout popis výstupu na nějakou horu. Jistě to muselo být náročné, ale každý den tam nahoře je přece stejný jako ten předchozí. Velmi jsem se mýlila! Večer co večer jsem hltala stránky napnutá k prasknutí, jak to bude dál. Kniha mě doslova pohltila svojí skutečností a fakt, že každý krok je sázka o život, mi nedovolil přestat číst. Střední škola, maturitní ročník. Poslední den vyučování před svatým týdnem* končí tělocvikem. Naposledy si tedy zahrajeme florbal a pak už zasedneme k učebnicím a sešitům. Takhle nějak probíhal pátek 14. května. Třicet minut před koncem té poslední hodiny tělocviku vtrhla ke mně do kabinetu kolegyně: Máme v tělocvičně úraz! Kdo? - vydechla jsem. To už zraněného devatenáctiletého Rudu vezl kamarád k žatecké poliklinice. Rána florbalovým míčkem zamířila přesně do jeho pravého oka. Když jsem krátce potom telefonovala s jeho maminkou, byli už na další cestě, tentokrát do Mostu, na specializované oční oddělení. Rudův stav byl vážný, zdálo se, že bude nutná operace. Jakmile jsem přijela domů, okamžitě jsem vytočila čísla našich sester v Praze - mateřinec i dům v Lublaňské ulici, který je mým druhým domovem. Krátce jsem vylíčila, co se přihodilo, s jedinou prosbou: Modlete se, modlete se, modlete se. okem nic neviděl. Ohlédnutí Předmaturitní dobrodružství Zapnula jsem počítač a zprávu o úrazu a prosbu o modlitbu poslala do všech domů našich sester. Brzy potom mi začaly přicházet stejnou cestou odpovědi - s pozdravy pro Rudu a ujištěním, že sestry berou svou záležitost za svou před Bohem. Už v sobotu večer byly zprávy z nemocnice příznivější. Ruda sice ještě brečel, že nestihne se spolužáky maturitu a přijímací zkoušky na vysokou školu, ale krvácení se již podařilo zastavit a oko začalo mlhavě vidět. I v dalších dnech se jeho stav rapidně zlepšoval. V úterý už jsme si po telefonu povídali, jak ochotný je personál v nemocnici a na co dobrého by měl chuť, ve středu kamarádi ze třídy vstali od učení a jeli do Mostu na návštěvu. Kniha poskytuje jedinečný popis Ve čtvrtek maminka trochu téměř každého dne z nepředstavitelně náročného výstupu na druhou posmutněle sdělovala, že o propuštění do konce týdne nelze mluvit, nejvyšší horu světa, jejíž průměrný protože se Rudovi zvyšuje nitrooční tlak. O to větším překvapením sklon stěny je 50o. Tato dominanta Marie Čandrlová pohoří Karakoram je hodnocena jako nejobtížnější osmitisícovka. Jasanský bylo páteční ráno, kdy volala znovu: Ruda je doma, zasedl k učení a ve svém díle věcně zaznamenal také Večer vypadala situace stále náležitosti pečlivého výběru horolezců nepříznivě. Lékařům se nedařilo za každou cenu chce jít k maturitě 6 zastavit krvácení, Ruda zraněným s ostatními. Zalapala jsem po de- 11 do výpravy, kterým začal Rakoncajův

7 Aktuality Noc kostelů 2010 letos i v naší farnosti Noc kosteků přivedla do peruckého kostela cca 80 návštěvníků. Ti měli možnost vystoupat na věž ke zvonům, prohlédnout si kostel a jeho sakristii či se zastavit na přilehlém hřbitově. Ve zazpíval perucký sbor LP x-tet zpěvy z Taizé. Noc zakončilo půlnoční zvonění a kdo vydržel, mohl být svědkem zásnub dvou mladých lidí z řad pořadatelů. Čaj o páté... Peruc Květnové setkání Peruckých u čaje se neslo v duchu mnoha pozvání a plánování různých akcí. Hlavním tématem však byla adorace. Vysvětlili jsme si, co to adorace je, k čemu je dobrá a jak ji plodně prožít. Pohled z věže Za pořadatele mohu říci, že jsme byli z této akce nadšeni a rádi se přihlásíme i příští rok, dá-li Bůh. Příště se sejdeme ve čtvrtek 17. černa v Mohou se hodit brýle! Vrbenský čaj Ve Vrbně jsme si též povídali o adoraci a o úctě k Ježíši v eucharistii. Uvítací výbor Nechyběla ani modlitba a sdílení novinek. Termín setkání v první pátky v měsíci se nám neosvědčil, poskytoval jen velmi málo času. Dále se tedy budeme scházet v pátek, datum si ale vždy předem dohodneme. Čas a místo zůstávají stejné - čaj se podává v u p. Zemanové. Hodit se mohou brýle a Bible. Těším se na vás! 10 Poslední úpravy Vítejte u nás! PVC 7

8 Světec měsíce Ctihodný Ivan Bývá uváděn mezi českými ochránci a stojí na úsvitě našich dějin jako hlasatel poznání, že pro duchovní život je užitečné usebrání v tichu samoty. Úcta k Ivanovi je omezena na místo ve sv. Janu pod Skalou. Nespolehlivost zpráv o něm Podle prof. Josefa Vašici pocházel Ivan z křesťanské rodiny, v níž vychází ze skutečnosti, že se zakládají na staroslověnské legendě O sv. Ivanu, známé v několika ruských opi- Gostomysl měl s manželkou Alžbětou vedle syna Ivana ještě Sifrida a sech. Do ruského prostředí, v němž Evarda. Ivan se později dostal do pro zajímavost jméno Ivan znamená benediktinského kláštera v Korveji v Jan, se dostaly až prostřednictvím Sasku, kde se stal mnichem. Zatoužil Kroniky světa. Tu sepsal Poláke M. Bořivoj u jeskyně nechal postavit pak po poustevnickém životě a příhodnou lesní samotu se vydal hledat Bieleskim a to opsáním z Kroniky nejen kostel ke cti sv. Jana Křtitele, české Václava Hájka z Libočan. Tato Ivanova patrona a vzoru, ale i malý na východ v době, kdy potulování byla vydána r a později označena za nespolehlivou. Osada Svatý mi, z nichž jeden měl být Ivanův žák klášter, který obsadil dvěma kněží- mnichů bez příslušnosti ke konkrétnímu klášteru nebylo trpěno. Jan pod Skalou je vzdálena 6 km od Dobroslav. Později klášter převzali hradu Karlštejna. Ivan se usadil v údolí Berounky v Čechách. Podle některé legen- benediktíni. V roce 1661 byl postaven nový kostel a v něm uloženy ostatky Ve vyprávěních se traduje, že 8 dy byl za jedné z německo-českých objevené ve starém kostele v r staroslověnská legenda O pous- 9 tevníku Ivanovi, jejíž originál se nedochoval,existovala již v X. století, V roce 1598 se konala první pražská pouť, která měla svá pokračování. V záznamu B.Bridla je uvedeno, že při pouti v roce 1656 bylo u svátosti smíření a pak u sv. přijímání na tři tisíce lidí. Výmluvná jsou i různá uzdravení. Pro kanonizační proces však nejsou žádné podstatné podklady. Legendy se liší i v původu světce. Některé uvádějí, že pocházel z Haliče či ze Slezska, jiné z Chorvatska. Dle jedněch byl jeho otcem nitranský kníže Pribina, dle jiných a snad pravděpodobnějších to byl kníže Gostomysl ze slovanských Obodritů, který padl v r. 844 v boji s vojskem Ludvíka Němce. 25. červen válek podezříván jako špión a varován od křesťanů, kteří ho navštěvovali, přečkal válku na jiném místě a po ní se vrátil. Podle Bergleovy rytiny z r i příběhu zpracovaného V. Kašparem míval Ivan kázání pro větší okruh posluchačů. Dle jiných pramenů jako by byl neznámý až do doby setkání s knížetem Bořivojem, který byl pokřtěn od sv. Metoděje. Když byl Bořivoj se svou manželkou Ludmilou na hradu Tetíně, vyjel si prý na lov a střelil laň, která svým mlékem živila poustevníka. Tak došlo k setkání, po němž byl Ivan pozván na hrad Tetín. Návštěva se uskutečnila snad hlavně proto, že ji Ivan chtěl využít k přijetí svátostí. Setkal se i s Ludmilou a jídlo i pití prý odmítl. Do jeho jeskyně ho doprovázel kněz Pavel a Ivan prý po něm poslal knížeti list, v němž uvedl svůj původ. Ve skále u Loděnického potoka žil údajně 42 let. Před smrtí měl Ivan dle legendy přání, aby Bořivoj dal později vystavět v místě jeho jeskyně kapli. Výstavba kláštera s úpravou jeskyně byla dokončena v roce Předcházela jí přestavba kostela. Ostatky prozkoumané antropologem prof. E. Vlčkem se týkají zejména robustního muže, který se živil rostlinnou potravou a žil ve vlhké jeskyni asi do 50ti až 55ti let. Vedle těchto ostatků, přisuzovaných Ivanovi, byly zjištěny ve skříňce částečné ostatky dalších dvou mužů. Pod Ivanovou kapličkou je také sousoší, které znázorňuje, jak Ivan přijímá kříž z rukou sv. Jana Křtitele. Motiv se vyskytuje častěji a navazuje na legendu, v níž se Ivanovi zjevil Jan Křtitel, když chtěl Ivan odejít z tohoto místa, protože ho soužili zlí duchové. Jan mu prý řekl: Chceš se stát zbabělcem v Kristově službě a nevíš, že já pro něho obětoval život? Pak mu dal kříž se slovy: Tímto křížem s ďáblem zacházej a přemůžeš ho!