POSTAVENÍ CIZINCŮ NA TRHU PRÁCE V PRAZE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "POSTAVENÍ CIZINCŮ NA TRHU PRÁCE V PRAZE"

Transkript

1 POSTAVENÍ CIZINCŮ NA TRHU PRÁCE V PRAZE Zpráva z výzkumu 1 TATO ZPRÁVA JE SOUČÁSTÍ PROJEKTU SYSTÉMOVÁ KONCEPCE PODPORY PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ CIZINCŮ DLOUHODOBĚ ŽIJÍCÍCH NA ÚZEMÍ HL.M. PRAHY (WORK IN PRAGUE), REALIZOVANÉHO V RÁMCI PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL.

2 POSTAVENÍ CIZINCŮ NA TRHU PRÁCE V PRAZE Zpráva z výzkumu Výzkumný tým: Eva Stehlíková, Helena Konopásková Tato zpráva je součástí projektu Systémová koncepce podpory pracovního uplatnění cizinců dlouhodobě žijících na území hl.m. Prahy (Work in Prague), realizovaného v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL. 2 3

3 OBSAH Předmluva... 7 Projekt Work in Prague (celým názvem Systémová podpora pracovního uplatnění cizinců a azylantů na trhu práce v Praze) je realizován v rámci iniciativy Equal II, je tedy podpořen ze zdrojů Evropského sociálního fondu a MPSV ČR. Projekt je realizován v partnerství na národní i mezinárodní úrovni. Organizace pro pomoc uprchlíků je držitel projektu. Partnerskými organizacemi jsou: Centrum pro integraci cizinců, Sdružení občanů zabývajících se emigranty, Slovo21, Hospodářská komora a Odbor pro migraci a integraci cizinců Ministerstva práce a sociálních věcí. Na mezinárodní úrovni spolupracujeme s obdobnými partnerstvími v Holandsku a Německu. I. ČÁST... 9 I. Úvod I.2. Vymezení výzkumu I.3. Postavení cizinců na trhu práce v mimopražských regionech ve světle nedávno uskutečněných výzkumů I.4. Rámcová charakteristika trhu práce v Praze I.5. Terénní fáze výzkumu I.5. Problém dostupnosti cílových populací I.5.2. Technika vedení rozhovorů I.5.3. Doplňující informace I. Získaná data a jejich interpretace I. S kým jsme hovořily: pobytový status respondentů a způsoby jejich uplatnění na trhu práce v Praze a) Malé české firmy b) Zahraniční firmy, média c) Agentury práce d) Nelegální zaměstnávání a práce načerno e) Využívání kvalifikace na pražském trhu práce I.2. Cesty k pracovnímu místu a bydlení v Praze I.3. Administrace pobytu a práce v Praze I.7. Závěrem Literatura

4 OBSAH PŘEDMLUVA II. ČÁST: Výběr odborné literatury a výzkumných zpráv na téma zaměstnávání cizinců a pracovní integrace cizinců v ČR II. Úvod II.2. Výběr literatury na téma zaměstnávání cizinců a pracovní integrace cizinců v ČR II.2. Přehledová stať odborných studií za období 2000 až II.2.2. Anotace vybraných textů II.3. Zaměstnávání cizinců a pracovní integrace cizinců v ČR - seznam vybrané literatury tříděné podle roku vydání II.4. Zaměstnávání cizinců a pracovní integrace cizinců v ČR - seznam vybrané literatury tříděné podle autorů II.5. Cizinci,zaměstnávání a pracovní integrace cizinců v ČR - elektronické zdroje informací II. Základní právní předpisy ČR týkající se zaměstnávání cizinců (zdroj MPSV) Tato závěrečná zpráva je výstupem z výzkumu zaměřeného na Postavení cizinců na trhu práce v Praze. Výzkum sám je součástí širšího projektu Systémová koncepce podpory pracovního uplatnění cizinců dlouhodobě žijících na území hl.m. Prahy (Work in Prague), realizovaného v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Cílem výzkumu bylo získat aktuální data o postavení cizinců z cílové skupiny na trhu práce v Praze. Výstupy z výzkumu by měly doplnit poznatky o dosavadních trendech zaměstnávání cizinců v Praze, překážky, které cizincům brání v regulérním pracovním uplatnění a názory zaměstnanců a cizinců na podmínky zaměstnávání v Praze. Získaná aktuální data o postavení cizinců z cílové skupiny na trhu práce v hlavním městě mohou přispět tvůrcům koncepce systémové podpory pracovního uplatnění cizinců dlouhodobě usazených v ČR. Součástí zprávy je přehled a rešerše stávající odborné literatury a dalších pramenů, které jsou na tuto tematiku zaměřené a nabízí pohled na jejich dostupnost a použitelnost ze strany různých cílových skupin i zaměstnavatelů. Odkazy na nejnovější publikované výzkumné zprávy, které reflektují více či méně situaci cizinců na pracovním trhu v ČR, umožňují porovnat jejich závěry s výsledky analýzy postavení cizinců na trhu práce v Praze. Významným zdrojem informací o pracovním uplatnění cizinců, které se výzkum využíval, byly údaje zveřejňované státními úřady, zejména Českým statistickým úřadem a Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.Těžiště kvalitativního výzkumu při zjišťování pracovního uplatnění cizinců (s trvalým či dlouhodobým pobytem) na trhu práce v Praze však bylo ve shromáždění, analýze a interpretaci vyprávěných zkušeností migrantů ze třetích zemí a jejich zaměstnavatelů. Nezanedbatelně k naší práci přispěli svými zkušenostmi a pohledy na zkoumané fenomény reprezentanti agentur práce a příležitostně oslovení pracovníci pražských úřadů práce a i pracovníci neziskových organizací. Všem patří náš dík za spolupráci. 6 7

5 ČÁST PRVNÍ 8 9

6 I. ÚVOD VYMEZENÍ VÝZKUMU 2. Je známo, že studiem sociálních jevů v minoritních skupinách populace nastavujeme velmi ostré, ne-li vypuklé zrcadlo celé majoritě. Řečeno podobnou metaforou, sociální jevy a problémy existující v celé společnosti se (sociologovi) při zkoumání minoritních skupin zrcadlí jak v kapce vody, zatímco v moři majority zůstávají očím, byť i kompetentního pozorovatele, nejednou skryté po hladinou. Nutno hned v úvodu podotknout, že s oběma pojmy, majoritou i minoritou, pracujeme jako s pojmy relačními, vztahovými, abychom zohlednily skutečnost, že každý člen společnosti přísluší k mnohým minoritám právě tak, jako reprezentuje nějaké majority. Rovněž respektujeme názor, že postavení je tím, co definuje příslušnost k minoritě, jakkoliv její početní stav za jistých okolností a v závislosti na zvoleném kritériu může tvořit i většinu ve sledované populaci. České ekvivalenty pojmů minorita a majorita, tj. menšina a většina, mohou být tudíž leckdy zavádějící. Preferujeme proto v tomto textu užití pojmů minorita a majorita. Cizinci na trhu práce v Praze, kteří byli v zorném úhlu našeho zkoumání, bezesporu minoritou jsou: mohou být sice - přinejmenším sezónně - i velmi početnou skupinou, jejich postavení v české společnosti, včetně možností uplatnit se na legálním trhu práce, minoritním postavením je. Právě z této pražské minority jsme v empirické fázi výzkumu vybíraly jednu část svých respondentů, druhou skupinu tvořili zaměstnavatelé příchozích ze třetích zemí. Cílem výzkumné akce bylo mapovat podmínky pracovní integrace cizinců v Praze, a to zejména prostřednictvím reflexe těchto podmínek samotnými příchozími a jejich zaměstnavateli. Výzkum byl zaměřen na situaci příchozích ze zemí, jež jsou v ČR považovány spíše za defavorizované, tedy zejména na příchozí ze států bývalého Sovětského svazu a východního bloku, dále z dálného východu, případně Afriky. Zkoumaly jsme podmínky pracovního uplatnění cizinců, kteří mají na území ČR trvalý pobyt (což znamená i trvalé bydliště) nebo dlouhodobý pobyt (t. j. vízum delší než na 90 dní a pouze přechodné ubytování.) Mezi dotázanými byli i tři azylanté. Smyslem výzkumu bylo získat podrobnou a kvalitní informaci o reálných podmínkách zaměstnávání cizinců v Praze a identifikovat nejpalčivější potíže jak týkající se pracovního uplatnění cizinců, tak jejich zaměstnavatelů, protože i na ty stát naložil nemalou odpovědnost. Zvlášť zřetele hodné se ukázaly ty aspekty života a práce cizinců v Praze, které je marginalizují v přístupu na trh práce a/nebo je z něj dokonce vytěsňují a startují eventuelně jejich cestu do ilegality. Rovněž jsme sledovaly, zda a jakými prostředky se snaží cizinci vyvázat ze sítí černé a šedé zóny pražského trhu práce a získat či obnovit legální status svého pobytu a práce v ČR. Poznatky o roli a fungování zaměstnavatelů v těchto procesech budou nedílnou součástí našich zjištění. V závěru formulujeme politická a praktická doporučení týkající se legálního zaměstnávání cizinců. Celý výzkum byl ovšem soustředěn nikoli na sledování nějakého reprezentativního vzorku celé populace cizinců ze třetích zemí pracujících v Praze, ale na populaci problémů, se kterými se tito lidé musejí potýkat, rozhodnou-li se v Praze trvale žít a pracovat. Nešlo tedy o to, aby ti, které náš kvalitativně orientovaný výzkum oslovil, tvořili reprezentativní vzorek populace cizinců žijících a pracujících v Praze. Důležité bylo, abychom výzkumem hlouběji nahlédly situace, kterým jsou tito lidé zpravidla vystaveni a pokusily se ukázat zdroje a důvody jejich vzniku i důsledky, které ovlivňují způsoby a proces integrace příchozích v hostitelské společnosti: to, jak uplatňují svůj kvalifikační potenciál, jak si osvojují jazyk, zda a jak plně respektují český právní řád (nebo zda jejich zkušenosti vedou spíše k tomu naučit se ho obcházet a platné normy překračovat). Zdá se, že poznatky získané terénním šetřením mezi cizinci, žijícími dlouhodobě v Praze a pokoušejícími se zde na trhu práce uplatnit, docela dobře dokumentují v úvodu načrtnutou tezi, resp. její metaforická vyjádření o vypuklém zrcadle či kapce vody. Jak dále uvidíme, fenomény 10 11

7 I. 2. a problémy, které pro pražský pracovní trh jsou typické a docela dlouhodobě ho charakterizují, vystupují ve výpovědích cizinců-zaměstnanců/uchazečů o zaměstnání i reprezentantů pražských firem, kteří je zaměstnávají/jsou ochotni-připraveni je zaměstnat, hodně plasticky. Vedle charakteristik trhu práce v Praze data, výzkumem získaná, poukazují i k důsledkům nastavení parametrů trhu s bydlením, fungování některých reprezentantů státní správy i stavu legislativy týkající se pobytu cizinců v ČR. Těchto problémových okruhů se ve zprávě rovněž dotkneme, byť především jako kontextu ústředního tématu výzkumu. Máme přitom na paměti, že Praha jako velkoměsto a hlavní město země má některé výlučné rysy, a výsledky výzkumů uskutečněných zde nemusí vždy reprezentovat situaci v celé zemi. Má-li se nám podařit odlišit podmínky práce a života příchozích ze zahraničí nastavené právě velkoměstským charakterem lokality od situace cizinců, žijících a pracujících v jiných částech země, musíme také konfrontovat své poznatky s poznatky z výzkumů uskutečněných v nedávné době i v ostatních regionech ČR. Pokud to dovolí různorodé teoretické a metodologické ukotvení těchto výzkumů, pokusíme se o to. Shrnout a vybrat to nejdůležitější z nedávno zveřejněných textů považujeme za nezbytné a efektivní i proto, abychom je mohly vzít v úvahu při interpretaci námi shromážděných poznatků. Koresponduje to i s doporučením některých expertů na cizineckou problematiku: trvale monitorovat postoje a přístupy české společnosti k migrantům a aktualizovat tak vědecké a výzkumné poznatky v dané oblasti. Věnujeme pozornost zvlášť těm výzkumům, jejichž terénní šetření probíhalo až po té, co došlo k některým zásadním změnám v úpravě pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání cizinců, jak je nastavil Zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb. Ten na jedné straně přitvrdil, na druhé straně změkčil některé z podmínek účasti zahraničních pracovníků na českém trhu práce (viz Komentář k novému zákonu o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) Pavla Čižinského, Migrace on-line). Nemůžeme sice předpokládat, že kvalitativně orientované výzkumy zachytí v plném rozsahu efekty a důsledky nově nastavených zákonných podmínek, ale pokládáme za korektní srovnávat mezi sebou výsledky výzkumů, jejichž respondenti měli shodně nastavené aktuální parametry účasti na českém trhu práce. POSTAVENÍ CIZINCŮ NA TRHU PRÁCE V MIMOPRAŽSKÝCH REGIONECH VE SVĚTLE NEDÁVNO USKUTEČNĚNÝCH VÝZKUMŮ V průběhu roku 2006 byly dokončeny dvě výzkumné zprávy, které mapují problematiku zahraniční pracovní síly na českém trhu práce jednak na území celé ČR (GRYGAR, ČANĚK, ČERNÍK 2006), jednak v severočeském regionu (TOLLAROVÁ A KOL. 2006). Byla také obhájena disertační práce (KLVAČOVÁ 2006), zabývající se tématikou integrace cizinců v ČR. Autoři každého z uvedených textů vycházeli nejen z dosud shromážděných poznatků o imigraci do České republiky včetně pracovního uplatnění migrantů zde, ale věnovali pozornost i zahraniční zkušenosti se sociálně-ekonomickou integrací imigrantů a teoretickým východiskům, která je možné využít v přístupu ke zkoumání - z mnoha hledisek citlivého - terénu. Obohatili tak interpretaci dat, získaných vlastním výzkumem. Všechny tyto práce se zakládají na empirických datech, získaných rovněž kvalitativním šetřením, výzkum v severních Čechách čerpal dokonce jak z rozhovorů se zde žijícími cizinci, ale také z rozhovorů se severočeskými zaměstnavateli cizinců ze třetích zemí. Disertační práce Petry Klvačové není přímo zaměřená na pracovní integraci příchozích, dotýká se jí pouze v kontextech vývoje jejich jazykových kompetencí a sociálních vazeb. Teoretická část textu se ovšem podrobně věnuje pojmu integrace cizinců v hostitelských společnostech, jeho mnohovýznamovosti a širokému spektru jeho užívání od odborné sociálně vědní literatury po jeho rozšíření v politickém nebo mediálním diskurzu a běžném (nejen českém) jazyce. Přes všechny pochybnosti, které masové a nereflektované užívání zmíněného pojmu v autorce, tudíž i čtenáři, vyvolává, uchyluje se autorka nakonec k jeho užití i v rámci pokusu o vlastní konceptuální uchopení studovaných procesů. Jak ovšem přesvědčivě ukazuje první z citovaných výzkumných zpráv (GRYGAR, ČANĚK, ČERNÍK 2006), nejde o jediný použitelný, a někdy ani o nejvhodnější, teoretický koncept, který je při zkoumání fenoménu migrací a imigrantů a jejich pracovního uplatnění v hostitelských společnostech k dispozici. Tím nejobecnějším a podle našeho názoru nosným teoretickým rámcem, kterého využívají autoři ve své zprávě, je Overbeekův koncept mezinárodní pracovní mobility, svázaný i s internacionalizací produkce. V rámci tohoto konceptu pracovní trh vyspělých společností očekává hyper-flexibilitu především těch pracovníků, resp. pracovních migrantů, kteří zaujímají pozice, pro něž není očekávána vyšší kvalifikace. Pracovní migranti jsou na těchto pozicích pro zaměstnavatele zajímaví, pokud jim může vyplácet nižší mzdu než domácím zaměstnancům,

8 I. 3. jsou-li snadno kontrolovatelní, nahraditelní a právě flexibilní co do druhu práce, místa výkonu práce, formy pracovně-smluvního vztahu atd. Autoři citují rovněž Persauda (2003), který poukazuje k obecnému trendu: to, co mizí na trhu práce, není samotná práce, ale zaměstnání. Tento jev je dlouhodobý a týká se všech ekonomicky aktivních, nikoli pouze (pracovních) migrantů. Jejich aktuální strukturální nevýhody pokládá totiž citovaný autor za dočasné a předpokládá dokonce, že postupem času to bude zejména flexibilita migrujících pracovníků, která bude na trhu práce znamenat výhodu (i když nejspíš zase jenom dočasnou) před domácím obyvatelstvem, zvyklým na smluvní a třeba i odborovou ochranu svých zaměstnaneckých práv i příjmů. Vycházejíc z tohoto předpokladu si autoři zprávy kladou otázky, které jsou zjevně na místě: Je situace imigrantů na trhu práce v ČR opravdu tak odlišná od domácího obyvatelstva, jak se na první pohled jeví? Není v ní jen viditelnější trend či tendence k rozvolňování pracovněprávních vztahů od klasické zaměstnanosti k jejich jiným flexibilnějším formám týkajícím se celé společnosti? Odkaz k těmto teoretickým východiskům umožňuje pak autorům jistou distanci od (v textech většiny autorů vysoce frekventovanému) pojmu integrace. Mluví raději o sociální inkluzi imigranta (str. 30), sociálním, kulturním a symbolickém kapitálu, jímž disponuje a který v rámci svého pobytu v ČR postupně více či méně úspěšně kumuluje (str a dále), nebo o sociálních sítích nejrůznějšího typu, v nichž se pohybuje, do nichž se začleňuje nebo se z nich posléze vymaňuje. Všechny tyto aspekty de facto zastřešuje pojem kvalifikace migrantů, který je pak v celém textu chápán mnohem šířeji, než pouhé vzděláním a profesní praxí získané pracovní kompetence. Důvodem je i to, že v zemi původu získaná a doložitelná kvalifikace, chápaná v obvyklém užším slova smyslu, se zatím uplatňuje v jiném kulturním a jazykovém prostředí hostitelské země jen velmi vzácně. Pokud je v textu zprávy řeč o integraci imigrantů do české společnosti, pak jen okrajově, jako o dlouhodobém procesu, pro který je žádoucí vytvářet podmínky, a to se zvláštním zřetelem k postavení žen (mnohem více než muži-migranti ohroženy sociální izolací v hostitelské zemi) a potomků imigrantů, jejichž kulturní a jazyková integrace výrazně podporuje tento proces i v první generaci - rodičovské. Druhá z citovaných výzkumných zpráv (TOLLAROVÁ A KOL., 2006) naopak s pojmem integrace pracuje, ale předesílá, že: přístup k přistěhovalcům a stejně tak význam pojmu integrace může být velice odlišný. Závisí jak na historii každého státu, tak na předpokladech o sociálním řádu a podobě společnosti, na kterých staví každý stát své uspořádání. je ovlivněn tradicí, národní sebedefinicí, migrační zkušeností země nebo jejím současným politickým směřováním, členstvím v nadnárodních celcích nebo směřováním vnitřních reforem. Není tedy jedna univer- zální podoba integrace, ale je třeba nalézt její formu vhodnou pro každý stát a jeho dosavadní i příchozí obyvatele. (str.3-4) Vědomí mnohoznačnosti i různorodého kontextu užívání pojmu integrace přimělo tento autorský tým k tomu, aby své rozumění pojmu specifikoval. Integrace (cizinců) pro ně není hodnotově neutrálním pojmem, ale výrazně pozitivním. Jde o směřování k důstojnému a partnerskému soužití. Integrace není doprovázena odmítáním cizinců a oslabováním jejich pozice, ani nemá znamenat tlak na jejich asimilaci. Integrace příchozích z ciziny je z mnoha důvodů žádoucí proces a zapojit se do něj je nejen v jejich zájmu, ale právě tak v zájmu (české) majority (str. 5). Jak autoři uvádějí, jsou tak ve shodě s těmi (třeba a zejména pracovníky mnohých NNO), kteří se profesionálně a prakticky celkovou situací příchozích do ČR zabývají a poskytují jim v rámci svých možností všestrannou pomoc (viz TOLLAROVÁ, 2006). Interpretační rámec výzkumem získaných dat pak do značné míry, víc implicitně než explicitně, respektuje teoretické rámce integračních procesů včetně jejich způsobů a dimenzí, jak jsou rozpracovány v článku B. Tollarové, který byl nedávno publikován. (Integrace cizinců v Česku: pluralita, nebo asimilace?, Biograf 2006/39) Autoři GRYGAR, ČANĚK A ČERNÍK (2006) deklarovali podrobnější a podobně angažované stanovisko až před svými závěrečnými doporučeními, i proto je konkrétnější a reflektuje současnou situaci imigrantů v České republice, tak, jak ji svým výzkumem zachytili. Ani oni se v něm užití pojmu integrace nevyhýbají.: - chceme, aby pro cizince žijící v Česku byly vytvořeny takové podmínky, které by jim v případě jejich zájmu umožnily plnou integraci do české společnosti; - chceme, aby lidé, kteří se vlastním přičiněním nebo pod tlakem okolností ocitli mimo legální prostor, měli možnost a byli motivování z této šedé zóny bez dalších následků vystoupit; - chceme nastolení takového stavu, který by podporoval rozvíjení kvalifikace v Česku žijících cizinců a který by byl alternativou vůči situaci, kdy jednu z hlavních kvalifikací představuje cena práce, za kterou jsou ochotni pracovat; - chceme, aby se v českém veřejném prostoru etablovalo takové kritické prostředí, které by formulovalo nepřípustnost znevýhodňování pracovníků na základě jejich původu, etnicity, jazyka nebo pohlaví (str. 44) Je otázkou, do jaké míry toto angažované, nikoli hodnotově neutrální stanovisko autorů obou výzkumných zpráv, ač pracují s různými teoretickými východisky a odlišným pojmovým aparátem, vede k analogickým závěrům a doporučením, které se přístupu českého státu a společnosti k imigrantům, a zvlášť k podmínkám jejich uplatnění na českém trhu práce, týkají. Ukazuje se totiž, že ať na situaci nahlédneme optikou kteréhokoli z výzkumů nebo analýz z období posledních

9 I. 3. pěti let, jejich závěry i doporučení jsou si velmi blízké, korespondují spolu, vzájemně se doplňují a obohacují. Shoda či podobnost výchozího postoje (pozitivní hodnocení a vstřícnost k integraci imigrantů, vycházející z přesvědčení, že takový přístup je i v zájmu české majority) jednotlivých výzkumníků a výzkumných týmů na tom má bezesporu podíl. Ve výstupech z výzkumů se jen málo odrážejí změny v legislativním rámci, upravujícím pracovní imigraci cizinců do ČR. Sami cizinci zejména ti, kteří dlouhodobě usilují o získání trvalého pobytu v ČR a zatím nebyli úspěšní hodnotí změny v legislativě, realizované v posledních letech, jako málo účinné v tom směru, aby jejich situaci v ČR stabilizovaly a komplikovanou agendu administrování jejich pobytu a pracovního uplatnění, resp. zaměstnanosti, zjednodušovaly. Stále je v mnoha ohledech vnímají jako málo efektivní a s přetrvávajícími diskriminačními účinky. Sledovat efektivitu postupných a častých změn zákonných a administrativních parametrů pobytu a práce imigrantů ze třetích zemí tedy vyvolává potřebu dalších a relativně dlouhodobých výzkumných aktivit. A při jejich projektování se ukazuje žádoucím věnovat pozornost nejen tomu, jak inovace v administraci svého pobytu a změny ve svém postavení hodnotí samotní příchozí, ale komplementárně sledovat i odezvu majoritní populace, ať už ji reprezentují zaměstnavatelé, pracovníci úřadů práce, reprezentanti obcí, v nichž se cizinci usidlují, jejich sousedé či jednoduše veřejné mínění. Dokladem užitečnosti takového přístupu je např. čtvrtá kapitola výzkumné zprávy Trh práce a cizinci (TOLLAROVÁ A KOL.: 2006) nazvaná Cesta k zaměstnávání cizinců očima zaměstnavatelů cizinců. Její autor Ivan Vodochodský v ní podrobně zpracoval svou výzkumnou zkušenost z rozhovorů s reprezentanty devíti severočeských firem či zařízení, které dlouhodobě využívají zahraničních pracovníků. Vedle toho vedl rozhovory rovněž s pracovníky příslušných Úřadů práce. Ukázalo tu se mimo jiné, že zaměstnavatelé cizinců na severu Čech využívají právě oné (všestranné) flexibility zahraniční pracovní síly, o které je řeč ve výzkumné zprávě kolegů GRYGARA, ČAŇKA A ČERNÍKA (2006). Pro dotázané zaměstnavatele jsou jednoznačně zajímaví a využitelní právě lidé, ochotní tvrdě fyzicky a manuálně pracovat, kteří zde pobývají na víza za účelem zaměstnání a jsou tudíž na svých zaměstnavatelích víc závislí než jiní pracovníci. Vyznačují se vyšší loajalitou k zaměstnavateli, vyšší výkonností a oddaností práci: jejich pobytové vízum jednoduše závisí na tom, udrží-li si zaměstnání. Naopak ti příchozí, kteří už získali trvalý pobyt v České republice, tyto komparativní výhody ztrácejí: na trhu práce jsou s českými občany formálně zrovnoprávněni a k jejich motivací při hledání uplatnění na českém trhu práce přistupuje už i snaha uplatnit nějak svou kvalifikaci, získanou v zemi původu. Je spíš pravidlem než výjimkou, že v tu chvíli se musí začít vyrovnávat s řadou bariér: v první řadě jazykovou na své straně i administrativními na straně českých úřadů i třeba obavami či předsudky na straně zaměstnavatelů Konkrétně v severních Čechách je ovšem atraktivní rovněž pracovní síla (některých) kvalifikovaných cizinců, kteří obsazují vyšší manažerské posty nebo třeba kompenzují regionální a lokální nedostatek lékařů a zdravotnického personálu. Tito lidé (jejich počet je ovšem pouhým zlomkem počtu těch, kteří vykonávají manuální a fyzicky náročné profese) jsou naopak svobodnější než jiní pracovníci, v závislé pozici na nich jsou leckdy jejich zaměstnavatelé. Pracovní uplatnění příchozích ze zahraničí na vyšších a kvalifikačně náročných pozicích bývá relativně krátkodobé (i když nikoli sezónní jako u některých manuálních profesí), limitované dosažením nějakého kariérního cíle, který otevírá dveře k uplatnění v atraktivnější pracovní pozici nebo v atraktivnější lokalitě či regionu, popřípadě jiné zemi. Narozdíl od těch zaměstnavatelů, kteří poskytují pracovní místa a výdělky cizincům, aniž by měli vysoké požadavky na jejich kvalifikaci, jsou ti zaměstnavatelé, kterým chybí vysoce kvalifikovaná pracovní síla nuceni vůči příchozím postupovat mnohem pružněji a vstřícněji. Ani jedni ani druzí z těch, o kterých zaměstnavatelé hovořili, většinou ale nereprezentují tu skupinu cizinců, která má a deklaruje zájem se v České republice usadit trvale a integrovat se postupně v české společnosti. Takoví zaměstnanci z řad cizinců, kteří už eventuelně mají rovné podmínky jako čeští občané a tudíž jsou hůře manipulovatelní, méně flexibilní a méně ochotní či schopní dlouhodobě podávat mimořádné pracovní výkony, ztrácejí v očích zaměstnavatelů atraktivitu typických gastarbeitrů. Tito lidé naopak mají, jak z řady rozhovorů přímo s nimi plyne, konkrétně i na severočeském trhu práce velmi omezené šance. Nezávisle na svém vzdělání a kvalifikaci, získaných v zemi původu, jsou často odkázáni na příležitostné zdroje obživy, jejich výdělečná činnost se leckdy odehrává v tzv. šedé zóně ekonomiky, nesklouzne-li až k nelegálním příjmům. To pak může komplikovat jejich situaci, jakmile žádají o české občanství. Týká se to cizinců ze třetích zemí na celém území ČR, jak je zevrubně popsáno i ve zprávě GRYGARA, ČAŇKA A ČERNÍKA (2006, str ), nejen těch, kteří žijí v regionech s vysokou nezaměstnaností, jakým severní Čechy bezesporu jsou. Mají-li už imigranti trvalý pobyt na území ČR a žijí v severočeském regionu, pak není výjimečné, že spadají mezi klienty úřadů práce, bývají i dlouhodobými příjemci sociálních dávek.v této situaci se v severních Čechách nacházejí například i repatrianti z Ukrajiny, Kazachstánu, Rumunska. Imigranti v severních Čechách se naopak nepotýkají s problémem typickým například pro Prahu a okolí, kterým je bydlení. Je tu pro ně relativně snadno a i cenově dostupné. Ani na nedostatek sociálních kontaktů s členy majoritní společnosti si dotazovaní nestěžovali, byť o nich nehovořili jako o vřelých nebo přátelských, ale ani si nestěžovali na dlouhodobou odtažitost nebo nevraživost místních obyvatel. Nedostatek pracovních příležitostí a nezaměstnanost ovšem nepodporují spontánní a motivované osvojování češtiny. A to, jak přesvědčivě ukazuje KLVAČOVÁ (2006), má

10 I. 3. pro postupné začleňování (proces integrace) imigrantů do majoritní společnosti poměrně klíčový význam, znalost češtiny totiž mimo jiné podporuje ochotu majoritního okolí přijmout imigranta. Dlouhodobá nezaměstnanost tudíž představuje poměrně robustní bariéru v procesu integrace příchozích, může vést až k sociální izolaci a narůstajícímu pocitu nostalgie po domově. Důvodem (někdy legitimním, leckdy i jen záminkou, jak se respondenti domnívají), proč zaměstnavatelé odmítají přijmout cizince, byť trvale usazené, na mnohé pracovní pozice, je jejich nízká jazyková kompetence: kruh se tím uzavírá. Imigranti zaměstnání neseženou, protože mluví špatně česky, znalost češtiny stagnuje, protože žijí izolovaně a mají málo příležitostí česky komunikovat. Ti, kdo se chtějí v ČR trvale usadit, si to velmi dobře uvědomují a stvrzují to i svým zájmem o výuku češtiny. Nejenže ho respondenti ze severu Čech v rozhovorech deklarovali. Účast a úspěšnost imigrantů v bezplatných výukových kurzech (nejen českého jazyka), organizovaných chomutovským EDOSTem pro v regionu usazené cizince a probíhajících paralelně s terénním šetřením, to přesvědčivě dokumentuje. A zájem absolventů kurzů pokračovat ve studiu češtiny byl enormní. Charakteristické pro studie této skupiny odborných analýz je to, že nejde o pouhý monitoring skupin migrantů, ale o kvalitativní šetření, která zkoumala životní a pracovní podmínky těch, kteří se v ČR chtějí usadit, chtějí pracovat, chtějí zde vychovávat své potomky a spolu s nimi se v české společnosti postupně integrovat. Výzkumy využívají kvalitativních metod, vyznačují se vyšší citlivostí ve vnímání zkoumaných jevů a detailněji tematizují řadu problémů s nimi spojených, např. zaměstnávání i 2. generace imigrantů, bariéry zaměstnatelnosti na obou stranách (např. právní, administrativní na straně majority a jejích institucí na straně jedné a tradičně malá ochota k integraci prvních generací některých etnik na straně druhé). Tyto výzkumy pracují s osobními a individuálními zkušenostmi dotázaných v jejich časových horizontech i reálném kontextu a přibližují se tak konkrétním zkušenostem a poznatkům, které pracovníci NNO ze své praxe mají a využívají. Kvalitativnímu přístupu jsme i z těchto důvodů daly přednost při svém zkoumání orientovaném na postavení cizinců na trhu práce v Praze. RÁMCOVÁ CHARAKTERISTIKA TRHU PRÁCE V PRAZE Co pokládáme ve vztahu k našemu výzkumnému záměru za relevantní o trhu práce v Praze předeslat: především je svým způsobem hůře kontrolovatelný, nepřehledný: velkoměstské prostředí, pro které je charakteristická nízká úroveň sociální kontroly, nepochybně umožňuje realizovat strategie obcházející či nerespektující zákonné normy snáze, než lokality jiného typu, zároveň není snadné se na něm pro příchozí ze zahraničí orientovat, je tudíž lukrativní pro působení zprostředkovatelských subjektů nejrůznějšího typu zejména vzhledem k aktuální demografické situaci v zemi (nastupující odliv pracovní síly související s postupným odchodem silných poválečných ročníků do důchodu) je rovněž nenasytný: jakkoli je Praha lákavá jako prostor pro pracovní uplatnění nejen pro cizince, stále pražská a středočeská nezaměstnanost patří k nejnižším a (zejména sezónní) hlad po pracovní síle je velký, dokladem toho je i v Praze evidovaný vysoký počet bydlících (i legálně zaměstnaných) zahraničních pracovníků 1 nepochybně je rozmanitý: pracovní příležitosti jsou velmi různorodé, vstřebává snadno pracovní sílu všech kvalifikačních předpokladů vezmeme-li v úvahu úroveň výdělků, je rozhodně atraktivní: cena práce je v Praze vyšší než v jiných regionech země, což dokládají každoročně statistická data o výši průměrných příjmů 4. 1 Specifika Prahy v porovnání s ostatními kraji (data ČSÚ z roku 2005): - nejvyšší podíl cizinců na obyvatelstvu (7,6 %), ale nejnižší podíl cizinců s trvalým pobytem ze všech usídlených cizinců(28,2 %) - ze všech občanů Ukrajiny, kteří bydlí v ČR, jich 35,0 % bydlí v Praze - ze všech občanů Slovenska, kteří bydlí v ČR, jich žije 28,9 % rovněž - ze všech občanů Ruska, kteří bydlí v ČR, jich 52,8 % žije v Praze Rovněž občanů Vietnamu a polských občanů žije v Praze relativně víc, než ve většině ostatních regionů ČR, ale jsou regiony ČR, kde je koncentrace těchto cizinců ještě větší než v Praze

11 I. 4. v hlavním městě je soustředěno a působí mnoho agentur zprostředkujících práci různého druhu a různé úrovně složitosti a náročnosti, které jsou schopny pružně distribuovat i redistribuovat volnou nebo uvolněnou pracovní sílu cizinců ze třetích zemí, aniž je přitom ohrožen jejich pobytový status v ČR; to je pro imigranty s povolením k pobytu vázaným na trvání pracovní smlouvy navýsost důležité; rozsah působnosti těchto institucí ovšem přesahuje region hlavního města a faktické pracovní působení cizinců právě v Praze tudíž může být jen přechodné nebo příležitostné (tuto možnost, byť v omezeném rozsahu, zmíněný Zákon o zaměstnanosti připouští) i z toho důvodu proces pracovní integrace v Praze, pokud o něm lze hovořit,, bývá relativně izolovaný od ostatních dimenzí integrace cizinců: dlouhodobé i trvalé bydlení v Praze je pro imigranty ze zahraničí, natož pro celé jejich rodiny, finančně málo únosné, takže není vzácné každodenní dojíždění za prací do Prahy, a to z míst třeba i vzdálenějších než 50 km (levnější bydlení nabízí právě i severočeský region, který je imigranty často dosídlován, aniž je tam dostatek pracovních příležitostí; dojíždění do Prahy za prací odtamtud je co do vzdálenosti i finančně ještě únosné, jak zmiňovali respondenti ze severu Čech ) velkoměstské prostředí Prahy je málo soudržným sociálním celkem, tradiční pevné sociální vazby (jako třeba širší rodinné a sousedské vztahy) v něm jsou spíše vzácné či sporadické, sociální sítě mohou být sice rozsáhlé, ale současně bývají hodně proměnlivé a rozvolněné, takže pokud imigranti i mají přímo v Praze bydliště, nezřídka zůstávají v první generaci v sociální izolaci nebo jejich sociální kontakty jsou vázány převážně na krajanské sítě: ty také nezřídka jsou zdrojem informací o pracovních příležitostech nebo je přímo zprostředkovávají Domníváme se, že jsou to zmíněné rysy trhu práce, které činí Prahu pro příchozí ze zahraničí zajímavou, lákavou, ekonomicky atraktivní. Jinou otázkou ovšem je, jaké jsou ostatní podmínky života imigrantů (zejména těch, kteří jsou v zorném úhlu našeho výzkumného zájmu: příchozích z tzv. třetích zemí, tj. nikoli občanů EU) v Praze. Obzvlášť problematickým a nákladným se jeví bydlení či jen přechodné ubytování. Podobně mnohostranně náročné se jeví prostředí těch pražských úřadů, se kterými jsou nuceni cizinci ze třetích zemí případně jejich zaměstnavatelé jednat, chtějí-li mít v pořádku pobytové a pracovněprávní náležitosti. Sebraná data to přesvědčivě ukazují. TERÉNNÍ FÁZE VÝZKUMU Problém dostupnosti cílových populací Samotná terénní fáze výzkumu nebyla vůbec jednoduchou záležitostí. Původní projekt předpokládal, že se podaří shromáždit 30 výpovědí cizinců-zaměstnanců a 20 výpovědí těch pražských zaměstnavatelů, kteří mají zkušenost s využíváním zahraniční pracovní síly. V tomto množství se nepodařilo rozhovory nahrát a přepsat, protože v obou populacích naprosto selhával tzv. snowball sampling, ve který jsme doufaly. Využívaly jsme vlastně tedy hlavně otvíračů dveří z řad svých známých, přátel, rodinných příslušníků, kteří ve svém okolí nebo zaměstnání o pracujících cizincích věděli, a obrátily jsme se i na některé osoby, které nám doporučily neziskové organizace na cizineckou agendu orientované. I když jsme totiž v závěru každého rozhovoru důsledně žádaly respondenty, aby nám pomohli získat další kontakty, ať už na své v Praze zaměstnané krajany nebo na jakékoli příchozí ze zahraničí, které znají a o nichž vědí, že v Praze pracují, přesto jsme ani v jednom případě nezískali nic víc, než mlhavý příslib, že se vypravěči pokusí A ochota poskytnout rozhovor u těch lidí evidentně jiného než českého původu, které jsme se pokusily oslovit přímo, ať už na ulici nebo při výkonu jejich práce, byla rovněž mizivá. A získat nahrávku rozhovoru od zaměstnavatelů zahraničních pracovníků, ať už se jednalo o reprezentanty českých nebo mezinárodních firem a organizací, bylo ještě o něco složitější. K části uskutečněných rozhovorů proto neexistuje jiná dokumentace než polní poznámky tazatelek, jimiž je terénní výzkum doprovázen. Přesto jsme pořídily celkem 19 nahrávek rozhovorů s cizinci, kteří v Praze žijí a pracují zde nebo se v Praze pracovní uplatnění pokoušejí nalézt, tři z nich bohužel ne natolik kvalitní, aby bylo možné pořídit jejich přepisy. Tím ovšem není řečeno, že všichni respondenti měli v danou chvíli status zaměstnanců. Často se teprve v průběhu rozhovorů ukázalo, že vlastně pracují na svůj vlastní živnostenský list, nebo jsou oficiálně ženami v domácnosti a vydělávají peníze bez toho, aby byl jejich zaměstnavatel ochoten uzavřít s nimi pracovní smlouvu, nebo jsou registrováni na příslušném Úřadu práce (někdy i mimopražském!, protože nesehnali v Praze trvalém bydliště) a žijí z podpory svého zdejšího partnera, pokud nenajdou nějaký vesměs neoficiální zdroj příjmů/

12 I. 5. výdělek, nebo teprve studují a velmi obtížně hledají oficiální způsob, jak si na své životní potřeby 5. vydělat. Jeden z vypravěčů měl invalidní důchod. Ze všech respondentů mělo pouze jedenáct regulérní pracovní smlouvu status zaměstnance: devět z nich mělo v ČR trvalý pobyt, dva už byli českými občany. Nahrávek rozhovorů se zaměstnavateli se podařilo získat pouze sedm. Z toho jsou tři rozhovory s majiteli malých firem (do dvaceti zaměstnanců), dva s reprezentanty agentur, zaměstnávajících cizince a dále je pronajímajících, jeden s reprezentantem české pobočky mezinárodní agentury, která v zahraničí vyhledává vhodné vysoce kvalifikované nebo specializované kandidáty na pozice, jak je požadují vesměs pražské firmy ( ale služby poskytuje agentura firmám z celého území ČR), a konečně s reprezentantem vzdělávacího institutu, orientovaného převážně a dlouhodobě na jednu konkrétní východoevropskou zemi, jejímž občanům poskytuje své zprostředkovatelské služby. Ostatní rozhovory se zaměstnavateli proběhly buď pouze telefonicky nebo i v osobním kontaktu, ale v každém případě bez nahrávání na diktafon. Jsou z nich pořízeny záznamy v podobě polních poznámek tazatelek. V příloze jsou dva soubory těchto polních poznámek: s reprezentanty agentur práce a s přímými zaměstnavateli cizinců. Technika vedení rozhovorů Při přípravě scénáře rozhovorů s cizinci i jejich zaměstnavateli jsme si byly vědomy citlivosti mnohých témat, která jsme chtěly otevřít. Scénáře jsme proto vytvořily dosti podrobné a s alternativami tématům, která se v průběhu rozhovoru případně vyjeví jako tabuizovaná nebo nějak nepříjemná či nevhodná. Současně jsme ale do terénu vstupovaly s předsevzetím minimálně regulovat volný běh vyprávění, pokud to bude pro respondenta příjemné a vstupovat do toku jeho řeči jen těmi nejnutnějšími upřesňujícími otázkami. Ty byly téměř vždy nezbytné, zejména proto, aby eliminovaly potenciální nedorozumění. Jejich pravděpodobnost nebyla malá už proto, že zdaleka ne všichni vypravěči hovořili standardní češtinou, jeden z rozhovorů čerstvě příchozího ze středovýchodní asijské země proběhl dokonce celý v angličtině. Věcně pak doplňující otázky leckdy i upřesňovaly a vyjasňovaly informace získané od respondentů oslovených dříve: výpovědi respondentů, ač do značné míry spontánní, se věnovaly řadě společných témat a oblastí. To bylo dáno jak tím, koho jsme jako tazatelky reprezentovaly, tak tím, že některé zkušenosti oslovených si byly velmi podobné a v nějaké podobě a rozsahu s nimi pracovala téměř všechna vyprávění. Svůj vliv tu nepochybně má i poměrně frekventovaná medializace problémů, na které příchozí ze zahraničí v České republice narážejí a které jim komplikují život i práci zde. Byly-li už situace a problémy medializovány, mohli tomu respondenti rozumět jako signálu, že je možné hovořit třeba i o situacích vymykajících se z právních norem platných v ČR i při příležitosti výzkumného rozhovoru, aniž by měli obavu, že sami sebe nějak ohrožují (šlo-li například o pololegální či ilegální praktiky, na nichž v minulosti participovali nebo které dokonce ještě prostupují i jejich současný život). Navíc s každým z respondentů byl v úvodu rozhovoru probrán a spolupodepsán tzv. informovaný souhlas, v jehož rámci se každý rozhodoval, jak vysokou míru anonymity si žádá ve vztahu k obsahu rozhovoru zachovat. Tyto vyplněné a podepsané formuláře zůstávají archivovány

13 I. 5. ZÍSKANÁ DATA A JEJICH INTERPRETACE 3. Doplňující informace Na základě prvních několika uskutečněných rozhovorů jsme dospěly k názoru, že bude vhodné získaná data doplnit i o svého druhu monitoring situace na pražských Úřadech práce. Řada respondentů, jak cizinců tak zaměstnavatelů, totiž hovořila o svých zkušenostech s jednáním tam. Navštívily jsme je během léta a podzimu 2006 a pořídily stručné záznamy z těchto návštěv: sledovaly jsme jejich prostorovou dostupnost, stav budov i interiéru, věcně informativní, grafické a jazykové vstřícnosti/nevstřícnosti vůči eventuelním příchozím s nedostatečnou znalostí češtiny. Soubor těchto záznamů je také jednou z příloh této výzkumné zprávy. Druhou akcí, se kterou původně výzkumný projekt nepočítal, byla telefonická sondáž mezi agenturami, zprostředkovávajícími práci zahraničním uchazečům. Povšimly jsme si totiž, že jich alespoň podle veřejně dostupných údajů na území Prahy působí velmi mnoho. Pořídily jsme několikanásobným výběrem seznam dvou set agentur, a pokoušely se navázat telefonicky nebo elektronickou poštou kontakt s osobami, uvedenými jako jednatelé, ředitelé nebo předsedové (často družstev). Nutno říci, že to byla akce finančně i časově velmi nákladná. Získané poznatky shrnujeme podrobněji rovněž v jedné z příloh k celé zprávě. S kým jsme hovořily: pobytový status respondentů a způsoby jejich uplatnění na trhu práce v Praze Až na jedinou výjimku (tou byla žena z Ukrajiny s dlouhodobým pobytem, provozující v Praze živnost) měli vypravěči buď trvalý pobyt v ČR, nebo (vzácněji) už byli občany ČR. Ne všichni ale přímo v Praze bydleli, resp. byli v Praze přihlášeni k pobytu. Jejich výdělečná činnost (ne vždy formou pracovní smlouvy, jak uvidíme) však byla vázána na Prahu. Jak už bylo řečeno, pouze necelá polovina příchozích ze zahraničí měla v době, kdy s nimi probíhaly rozhovory, status zaměstnance. Ostatní pracovali na živnostenský list (1), byli registrováni na úřadu práce jako žadatelé o zaměstnání (4), měli invalidní důchod (1), byli řádnými studenty vysoké školy (1), byli nemocní (1) a/nebo ženami v domácnosti. Kdo a kde byl tedy regulérně zaměstnán a jak ke svému místu přišel? 24 25

14 I. o celý obchod, a ve druhé teď dělá ona: objednává zboží a jezdí pro to a tak. Ještě odváží zboží do M. čas od času Taková holka pro všechno, ale fakt je seriózní, no. A je hrozně pracovitá. (zaměstnavatelka T., majitelka malé obchodní firmy, úryvek se týká snahy legalizovat pracovněprávní vztahy se zahraniční pracovnicí před rokem 2005, a jeho vyústění v současnosti) a) malé české firmy Zkušenost z našeho terénu ukazuje, že jsou to majitelé malých firem (závislí na tom, seženou-li spolehlivé, pracovité a loajální zaměstnance), kteří jsou ochotni poskytnout příchozím ze zahraničí regulérní pracovní smlouvy, t. j. odvádět za ně i svůj díl povinných plateb zdravotního a sociálního pojištění (tyto odvody se jindy ukazují být důvodem, proč se nakonec příchozí ze zahraničí stávají nelegálně zaměstnanými, aby si vydělali finanční prostředky k obživě své a svých blízkých). Jak trnitou cestu to ovšem mnohdy znamená, jak pro potenciálního zaměstnavatele i potenciálního zaměstnance, ukazuje následující úryvek z vyprávění majitelky jedné malé pražské obchodní firmy. Podrobně a dlouze (viz přepis rozhovoru v příloze) vyprávěla o tom, jak usilovala o legalizaci pracovní činnosti nynější zaměstnankyně své firmy: Podobného uznání, kterého se dostává ukrajinské ženě v předchozím úryvku (i v podobě dobrých pracovních podmínek a slušného zacházení, jak zaměstnanci potvrzují) se v rozhovorech s vlastníky dalších dvou malých firem dostává kvalitním zaměstnancům, ať už pocházejí ze zemí bývalého Sovětského svazu nebo bývalé Jugoslávie, z Iráku, z Vietnamu Jednou z těchto firem je i stavební firma, která nemá více než 20 stálých zaměstnanců. Sezónně ovšem najímá přes agentury práce i více než sto řemeslníků a stavebních dělníků. V trvalém pracovním poměru má celkem tři cizí státní příslušníky, ale jen jeden z nich v současnosti pochází ze země mimo EU. Na náš dotaz, zda by majitel firmy chtěl získat některé z množství každoročních sezónních agenturních zaměstnanců jako přímé zaměstnance firmy, odpověděl: V: Do toho se nechci pouštět, protože to je byznys tý agentury /a s nima by byla nepříjemnost asi/. To je jejch výrobní/ prostředek a to by nebylo dobrý jako, jo?já sem nikdy neměl s nima problém, ani s těmahlenctěma firmama žádnej, protože to, co jsi slíbil, to dodržíš, tudíž oni nemaji důvod k ňákejm /průserům/ // a tak. Ale vim, že by to asi nebylo příjemný, kdybychom potřebovali někoho přetáhnout. a) Ještě donedávna.. dělala v nějaké pekárně..., dělala dvě práce. Potřebovala se uživit A tenkrát to samozřejmě (u mne) bylo na černo Já mám z těchhle věcí strach, říkám si, zákonitě na mě přijdou, protože já se v tom moc nevyznám, takže já určitě někde udělám nějakou kravinu. A tak jsem se pokoušela to zlegalizovat, ale to bylo něco neuvěřitelnýho ((smích)), že jsem to vzdala. To jsem si říkala, radši zaplatím pokutu, než abych tohle absolvovala ještě jednou No a potom ona si vyběhala trvalý pobyt. A tím to bylo vyřízené. Stálo jí to nějaké strašné úsilí, tak jsem říkala: "Tak to můžeme teda konečně nějak zlegalizovat. Takže pak už to nebyl problém. Takže ona je teď na smlouvu jako zaměstnanec na plný úvazek a myslím, že má i na neurčito smlouvu. A má už docela dobrý plat, tamtu druhou práci pustila a dělá jenom tohle, a díky tomu, že vlastně se o ten obchod i stará. Protože já ke každé směně, z každé dvojice potřebuju někoho, kdo to zajistí. V jedné dělá moje sestra, ta se stará Zdá se, že kdyby i chtěl a potřeboval majitel firmy přijmout do pracovního poměru zahraničního pracovníka, který se mu osvědčil jako agenturní zaměstnanec, svým způsobem se obává to udělat, aby nenarušil až dosud korektní vztahy s agenturami, které mu sezónní pracovníky pronajímají. Nepřehlédnutelným důvodem jsou pro něj také předpokládané starosti a administrativní problémy, se kterými udělal zkušenost, když chtěl získat svého jediného zaměstnance, pocházejícího z tzv. třetí země, a uzavřít s ním regulérní pracovní smlouvu. Jde o zkušenost podobnou té, o jaké hovořila majitelka malé obchodní firmy. Tento zaměstnavatel, který sice většinu jednání s úřadem práce nemusel vést osobně, protože jeho firma zaměstnává sekretářku-personalistku, přesto dodává: V: Jako mě to docela štvalo, protože ten člověk byl dobrej, byl za slušný peníze, měl sem o něj zájem a musel sem se probít ňákou bariérou, /ňáký nesmyslný předpisy, jo?/ 26 27

15 I. a) T: Ano, a ještě k tomu byl ohrožen tim, že vízum /**/. V: On byl ohroženej, já sem byl ohroženej, že sem vezmu nějakého lempla od firmy, kterej není schopnej /za mák udělat, že jo?/ To mě jako docela, bylo mě to takový divný, no. Ačkoli oba zaměstnavatelé majitelé malých firem dávají najevo velkou spokojenost se svými zaměstnanci příchozími ze třetích zemí, nepředpokládají, že by přijali do pracovního poměru další cizince. Za nejdůležitější bariéru označili administrativní procedury s takovou akcí spojené. To, že jejich zkušenost je staršího data a že se administrativa spojená s uzavřením pracovní smlouvy s příchozím ze třetí země mohla třeba i změnit, respektive zjednodušit, neberou v potaz: zkušenost je stále živá a evidentně natolik nepříjemná, že jejich personální politiku ovlivňuje dodnes. Jinou strategii zvolili majitelé třetí z malých firem, která byla v zorném úhlu našeho zkoumání. V současné době jsou oba českými občany, ale v době, kdy firma vznikala (v polovině devadesátých let), jejími zakladateli byl jeden ze současných vlastníků původem z Asie (nějaký čas azylant) a druhý občanem Slovenska. Imigrant z Asie je stále majitelem poloviny firmy, druhá polovina majitele změnila, oba jsou nyní už českými občany. Jde o firmu produkující duševní vlastnictví, která zaměstnává převážně vysokoškolsky vzdělané lidi, a národnostní složení zaměstnanců je opravdu pestré. Spolumajitel, který nám poskytl rozhovor, k tomu říká: firmě zjevně vyplácí: zaměstnanci (s jedním z nich se rovněž podařilo nahrát rozhovor) se cítí být spravedlivě honorováni, tudíž firmě vyjadřují loajalitu, dávají najevo zájem na prosperitě firmy. Ve firmě (natáčely jsme rozhovory přímo tam) vládne klidná a příjemná pracovní atmosféra, nezaznamenaly jsme žádné signály nadměrného pracovního stresu. Prostředí ve firmě je skromné (sídlí v pronajatých prostorách v okrajové pražské čtvrti), ale poskytuje zaměstnancům přiměřený komfort (kvalitní hygienická zařízení, kuchyňka, nápojové automaty). a) V: V tom ohledu možná, že máme rekord. Tady u nás se střídají různé národnosti, tady je nejvíc Vietnamců a pak jsme měli tady Ukrajinku jednu, tady máme jednoho /Iráčana/, měli jsme i Portugalce a ten už odešel. Ale zhruba tady jsme asi polovina Čechů a polovina cizinců. Jako, cizinců hodně z nich už má české občanství, ale původem- Tak to je asi půl napůl. Jak tento muž vyprávěl, prošel sám poměrně komplikovanou cestu směřující k tomu, aby získal české občanství. V osmdesátých letech zde vystudoval vysokou školu, na počátku devadesátých let prošel azylovou procedurou, vystřídal několik zaměstnavatelů, aby se od poloviny devadesátých let už věnoval výhradně budování a řízení firmy, kterou spoluvlastní. Zkušenost s českými úřady, kterou za léta úsilí o možnost trvale se usadit v České republice získal, jej nejspíš dobře kvalifikovala k tomu, aby posléze dokázal úspěšně zvládnout všechny administrativní úkony, spojené s přijímáním příchozích ze třetích zemí do regulérního pracovního poměru. Tato personální politika se 28 29

16 I. b) zahraniční firmy, média T: Neslyším často takovéhle pozitivní hodnocení, ale fakt je, že se setkávám s lidmi, kteří (pracují)- buď na nižší kvalifikaci, nebo kvalifikaci vůbec nemůžou tady uplatnit a v podstatě pracují na nižších pozicích. Nebo ještě horších- že- V: Já znám jednu paní, pracuje jako uklízečka, je z Kazachstánu, má vysokou školu, je učitelka chemie a už osm let uklízí, protože párkrát zkusila něco jako se dostat do školy nebo aspoň někam jít do nějaké školy, aby mohla začít jako to vzdělávání české nebo něco. No a já nevím přesně, jaké měla problémy, ale nikam se nedostala. Prostě to asi bylo to povolení v práci a ještě něco. A musela to dělat sama. No tak jí vyhovuje jenom uklízet Nepodařilo se jí překonat nějak tu administrativu a najít práci- A /uplatnit/ obor To musí být nějaké agentury, které pomáhají nebo dobrý zaměstnavatel. Ale já si nemůžu představit, že by někdo toto překonal sám. (z výpovědi novinářky původem z Ruska, trvalý pobyt) b) Dalším korektním zaměstnavatelem příchozích ze zahraničí jsou instituce, které potřebují vysoce kvalifikované a specializované odborníky, zejména ve spojení s kvalitní jazykovou výbavou (kombinace rodný jazyk, čeština a alespoň jeden světový jazyk k tomu navíc). V úryvku z rozhovoru to dokumentuje mladá žena, která přišla do Prahy na přímou výzvu zdejšího zaměstnavatele před osmi lety: V: Většina mých známých cizinců pracuje ve větších firmách. Nebo mají svoje podnikání. T: A mají tam,- nevím, jestli to víte, tam mají normální pracovní smlouvy? (..) V: Ano To jsou velké firmy, jako Pricewaterhouse Tam je jako u nás.... T (11:57): Aha. A doslechla jste se, jak se k té práci dostávají? Jestli tady existuje nějaký prostředník? V: Pokud vím ne. Přímo požádali, že tam byly pozice. A že přímo požádali ta místa tam. T: A to našli v inzerátech? V: Ano, ano. Na internetu To právě moc se mi líbí v Práze, to srovnávám teď s Ruskem přímo - že jestli máte zkušenosti, jestli máte dobré ((CV)), to rezumé, opravdu můžete žádat o dobré místo. Protože ve větších firmách lidi ani nechtějí brát někoho přes známé.naopak. Třeba i u nás, to je to samé. My potřebujeme zkušené lidi. Ani to nechceme přes někoho. Hledat lidi. A ve větších firmách, i obchodních, to je totéž Že to funguje, to opravdu vidím, a to dává takovou naději a podporu Vzápětí ale na podnět tazatelky svůj optimismus koriguje: Tato úspěšná a spokojená mladá žena, pro kterou, jak uvádí, je na jedné straně Praha místem rovných šancí pro profesní uplatnění příchozích ze zahraničí a skvělých pracovních podmínek, z druhé strany ostře vnímá administrativní bariéry, které česká legislativa a administrativa staví do cesty většině příchozích ze třetích zemí. Těm, kteří nepřicházejí pod patronací nebo i na výzvu silného zaměstnavatele jako ona a někteří její známí, ale pokoušejí se se zmíněnými bariérami vypořádat na vlastní pěst. Dokládá to nedávnou zkušeností, když byla nucena osobně vyřídit administrativní úkon v úřadovně pražské cizinecké policie: Já jsem žádala o trvalý pobyt, a co jsem viděla včera v Koněvově ulici, oni se přestěhovali, tam jsem byla dvakrát. Jednou v osm ráno, že jsem se ani nedostala do dveří budovy, protože tam nebyla žádná informace a byla na dva kilometry fronta, a lidi stáli ve frontě, ani nevěděli, proč tam stáli. Každý měl různý věci, někdo musel udělat pozvání, někdo musel registrovat, někdo žádal o dlouhodobý pobyt, ostatní o trvalý pobyt, všichni stáli, v jedné frontě. A byl tam obrovský odpadkový koš přímo u těch dveří - a mě se zdálo, že to bylo uděláno schválně, protože tam bylo Mám i fotku - prostě něco hroznýho. A tak jsem odjela, a šla jsem do práce, a začala jsem hledat kontakty, protože se musela zeptat, jestli je to v pořádku, jestli tam stojí ta fronta, protože jsem v zaměstnání a nemůžu tam strávit sedm hodin. A jsem přijela v osm ráno a tam ve frontě lidi byli od tří v noci. Tak jsem zavolala kamarádku, která je z Ukrajiny, a ta kamarádka zavolala jednomu známému, a jenom tak jsem se dozvěděla, že vlastně ta fronta celá stojí špatně, protože uvnitř je systém, tam jsou lístky, ale lidi to neví. Takže jsem tam jela znovu, a prošla jsem přes tu frontu, a nahoře už to bylo víceméně v po

17 I. b) řádku. Takže to bylo asi- nejhorší Ale jinak nepříjemný lidi, neprofesionálny, na cizinecké policii, ale jsou tam i dobrý lidi, který mi pomohli... prostě jsem mluvila příjemně a na mě mluvili /příjemně./ Ale to bylo - já to řeknu: jeden člověk z pěti. (...) (Mladá žena původem z bývalého Sovětského svazu, příchozí do ČR po oslovení budoucím zaměstnavatelem) Že a jak je cesta českou administrativou pro cizince trnitá, k tomu poukazuje nejen tento, ale velká většina sebraných rozhovorů. Pokud nešlo o respondenty, kteří jsou v České republice usazeni už desítky let a třeba tu i vystudovali, pak v každém ze sebraných vyprávění bylo jedním z ústředních motivů potýkání s administrativními bariérami a českými úřady, resp. úředníky. agentury práce c) V Praze ovšem působí i velké firmy jiného typu, než o kterých se zmínila posledně citovaná respondentka. Takové, které mají nouzi zejména o pomocný personál a pracovníky, ochotné vykonávat nekvalifikovanou, leckdy fyzicky velmi náročnou práci. Ať už jde o firmy stavební či výrobní nebo velké obchodní řetězce, úklidové firmy, stěhovací firmy nebo například velká zdravotnická zařízení,. Ty pak, zejména má-li jejich provoz sezónní výkyvy, preferují nájem agenturních zaměstnanců, podobně jako majitel malé stavební firmy, o němž už byla řeč.. Jak na tom relativně donedávna zaměstnanci agentur byli, dokumentuje další úryvek: Já jsem platila za povolení k práci. Prostě ona brala peníze. Já myslela, že to je všechno oficiálně. To je česko-ukrajinská firma. Já vůbec nevim přesně, čím se zabývaj, co oni dělaj V Ukrajině ta ženská pozve nějaký lidi, oni přijedou tady, dělaj na ní, ona jim perfektně zaplatí. (...) A já jsem neměla ani zdravotní pojištění, ani sociální. Nic. Potom jsem se to až dozvěděla, ale když jsem pak /protestovala/, ona mě uklidňovala, že na to nepřijdou. Dělala jsem úklid načerno. Pak na nějakých stavbách. Ona mě odveze tam- sem, a platila mi dvacet osm korun na hodinu a řekla, že tak málo, protože ona platí pojištění sociální, a já jsem tomu věřila. A když jsem se dozvěděla, že nic z toho není, že to ona neplatí, takže ty roky všechny jako načerno... pak já jsem už u ní nedělala, ale ona brala ode mne /dál/ peníze za povolení k práci, abych si já prodloužila to vízum. Na rok, tak já jí zase platila hodně peněz. Aby ona mi to dělala, protože já sama jsem to nemohla udělat. No a pracovala, kde najdu práci. (Žena, příchozí z Kazachstanu, sama se dvěma dětmi, trvalý pobyt nakonec získala přes azylovou proceduru, úryvek se týká období druhé poloviny devadesátých let)

18 I. c) K analogickým problémům spojeným se zaměstnáváním příchozích ze zahraničí ve zprostředkovatelských agenturách, se zcela otevřeně vyjadřuje reprezentantka jedné z nich a potvrzuje výše popsanou praxi jako donedávna, ne-li dodnes, běžnou: V: Ne, tak to ne, to vás mohu naprosto ujistit, že první pojištění začala až s tím zákonem o zaměstnanosti roku Takhle: nechci podezírat, občas se mohlo stát, že někde ale nedělejte si iluze moc... Samozřejmě, pokud je ve stavu přímo, že Nevím, támhle /pal/ přijmul pět Ukrajinek do stavu pracovního, tak je pojistí, to je jasný. Ale když mluvíme o zaměstnávání přes agenturu? No Jisté pochybnosti vyslovila tato respondentka sama reprezentující agenturu práce i o tom, jak je ve firmách i agenturách práce kontrolováno dodržování zákona o zaměstnanosti, ke kterému se v předchozím výroku odvolává. Činnost inspektorátu práce, v jehož kompetenci kontrola dodržování zákonných podmínek zaměstnávání osob je, podle jejích zkušeností není zatím efektivní. Ale hlavní důvody toho, že agenturní zaměstnávání podle jejího názoru ztrácí v Praze i jinde perspektivu a bude ze své pozice dominantního partnera příchozích ze zahraničí na trhu práce ustupovat, vidí jinde. Pokusila se je poměrně obšírně zformulovat a vysvětlit: Průlom nastal s novým zákonem o zaměstnanosti Podařilo se aspoň to, že tam, kde to není smlouva o dílo, ale tam, kde je to výroba ve fabrice, kde /je/ pásová výroba, kde vás řídí mistr český, to se za smlouvu o dílo nedá považovat. Tam zákon o zaměstnanosti jednoznačně ukládá, že pokud nemá svoje pracovníky ta fabrika, tak si je může najmout přes agenturu práce. A každá agentura práce pak má povinnost zaměstnávat pracovníky podle českých předpisů... Tam musí být sociálka a zdravotní pojištění. Takže tam jsme se trošku pohnuli a já jsem si říkala: dobře, tak aspoň přejdeme od těch sazeb, které stavařská firma, která potřebuje třeba ukrajinské zedníky, /zatím řešila/ dodavatelským způsobem. Ale aby dala stovku /za hodinu/, z toho byli úplně nemocný. Jenomže když máte udělat kalkulaci, aby si člověk vydělal... a měl sociálku, zdravotní, ubytování a tak dále, a odvody třicet pět procent z vyplacené koruny a já nevím, co všechno Oni řekli: blázníte? to my támhle si vezmeme lidi na černo na turistický víza!... Jak se to řeší, jsem pochopila: tím, že tady je svazek íčařů (lidí pracujících na živnostenský list), fakturuje jeden z nich, a tak dále. Tedy to, co jsem si myslela, že nastoupí, že agentura práce (třeba ta ukrajinská firma nebo- / eseróčko/ nebo jiná /organizační/ složka, která skutečně získala tu licenci na agenturu práce) a nasadí ty sazby skutečně Nikdo je nebral. A to byl další moment, to, že tady je i ten druhý - černý - trh práce. Takže uplynul rok, a já jsem byla strašně zlá, protože v podstatě to znemožnilo platit tu sociálku a zdravotní... A sazby byly zase minimální a nutili nás dělat smlouvy o dílo zase, které potažmo jsou /kontrolované/ z Ukrajiny. Ale /naštěstí/ vtrhlo sem strašně moc nových investorů zahraničních Stručně řečeno: agentury práce orientované na pronájem nekvalifikované pracovní síly začaly ztrácet zákazníky, protože podle platného zákona o zaměstnanosti musely zvýšit cenu práce svých zaměstnanců. Pružnější nelegální nebo quasilegální trh je promptně nahradil. Jejich služeb sice začaly využívat nové subjekty na trhu práce velké výrobní filiálky zahraničních firem, ale podle názoru respondentky je jen otázkou času, kdy se stavy jejich zaměstnanců stabilizují a služby agentur pro ně přestanou být nezbytností. Nemluvě o administrativních bariérách možnosti pružně dislokovat zahraniční pracovníky: předpisy a vazby na Úřady práce v místě výkonu práce pohyb pracovní síly nezjednodušují. Nelegální zaměstnávání (co jiného zřejmě umožňují/zprostředkovávají například zmiňované svazky íčařů?) zase zůstává východiskem, které je nasnadě, a pružnější než legální řešení, takže v mnoha případech, přinejmenším krátkodobě nebo sezónně, dále funguje. Připomeňme si zde Overbeekův koncept mezinárodní pracovní mobility, s nímž pracovali Čaněk, Černík a Grygar (2006) ve své výzkumné zprávě. Citovaná zkušenost reprezentantky agentury práce z posledních dvou let poukazuje k očekávání oné hyper-flexibility pracovníků, resp. pracovních migrantů, na pozicích, pro něž není požadována vyšší kvalifikace. Ti, jak Overbeek uvádí, jsou pro zaměstnavatele zajímaví, pokud jim může vyplácet nižší mzdu než domácím zaměstnancům, jsou-li snadno kontrolovatelní, nahraditelní a právě flexibilní co do druhu práce, místa výkonu práce, formy pracovně-smluvního vztahu atd. Tuto hyperflexibilitu v určitých případech poměrně striktně omezil už zmíněný zákon o zaměstnanosti (Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.). Jeho aplikace logicky vedla k inovacím v praktikách zaměstnavatelů i zprostředkovatelů služeb zaměstnanosti ve snaze flexibilitu a láci pracovní síly migrantů získat i udržet. Jinými slovy, omezit administrativně flexibilitu migrujících pracovníků v praxi leckdy znamená vytlačit je alespoň na čas mimo rámec zákonné normy a tím udržet jejich výhodu před domácím obyvatelstvem. Výsledkem může být nárůst nelegálního zaměstnávání (nejen) cizinců a nárůst počtů lidí pracujících načerno. Jiný názor na perspektivy agenturního zaměstnávání vyslovil reprezentant pobočky mezinárodní personální agentury se sídlem v Praze, Její zaměření je ovšem radikálně odlišné od agentur přímo zaměstnávajících zahraniční pracovníky: zprostředkovává zahraničním zájemcům práci-zaměstnání v ČR a firmám, převážně, i když nikoli výhradně pražským, vyhledává v zahraničí vhodné c) 34 35

19 I. c) adepty na volná pracovní místa, Nejbližší budoucnost a vývoj na trhu práce v Praze a celé ČR a tudíž i firmy, kde sám pracuje, vidí takto: Co my sledujeme, je trend, že za dva tři roky v některých oborech bude nedostatek specialistů a český trh /práce/ začíná být vyčerpaný. A teď se nabízí jako jediná šance, která se zatím moc nevyužívá, zaměstnávat specialisty ze zahraničí. Jsou tady dvě věci, na které to naráží: na zvyk firem, ať už českých nebo zahraničních, že oni nejsou zvyklí zaměstnávat lidi /z východu/... A ten východ v povědomí lidí i firem je, že jsou to lidé spíše na dělnické a manuální práce. A oni mnohdy dokonce, i když vzdělání mají, ve finále tady pracují /jako dělníci/ na stavbě, protože to je jediná práce, kterou tady můžou získat. No a to je oblast odborníků, která je pro nás zajímavá. To je ta první věc zvyk No a druhá věc je legislativa. Je to ne tak úplně jednoduchý získat potřebný povolení, i agentura samozřejmě musí mít povolení na to, že smí pracovat s materiály těch lidí, a to ve finále vede k tomu, proč- zatím jsou upřednostňováni lidi z České republiky nebo ze Slovenska Teď dochází k tomu, že lidé prostě nejsou. Spousta chytrých firem už dneska zaměstnává lidi z východu, třeba IT firmy. Jsou firmy, které mají ruského majitele, a tam to vůbec není problém. Jsou to výborní lidi, kteří tady pracují, měli by snad dokonce mluvit i rusky, to jsou takové mezinárodní firmy. Tak tyhle firmy to objevily celkem rychle a ten trend je i u velkých firem. U ostatních firem zatím ještě to není tak častý, ono totiž u některých specializací hraje trošku roli třetí faktor, a to je znalost lokálního prostředí v České republice /Na některých pozicích/ musíte znát dobře české zákony. Ty jsou úplně jiné v Německu, úplně jiné na Ukrajině, v Rusku, v Bulharsku. Takže to je další věc Pro některé obory v tuhle chvíli je to nereálné. Jedině reálné je, že člověk by začal na juniorské pozici a získal zkušenosti. (Z výpovědi reprezentanta pražské pobočky mezinárodní agentury práce) Strategii své firmy v současných výše specifikovaných podmínkách charakterizoval v rozhovoru dále takto: My se specializujeme na vyhledávání a nábor lidí, ale ne na vyřizování potřebných papírů. T: Vy vlastně v prvnim kole testujete jejich kvalifikaci a vhodnost pro určitou pracovní pozici, na kterou máte zájemce? V: Přesně tak. My hledáme člověka, který odpovídá tomu profilu, ale popřípadě samozřejmě zprostředkujeme setkání. Ale nezajišťujeme pro naše klienty pracovní povolení a takovéhle věci, to si musí vyřídit ten klient protože my nezaměstnáváme... Výjimkou je, pokud my zaměstnáme v rámci agenturního zaměstnávání například, já nevím, junior účetní, která potom pracuje, je našim zaměstnancem, ale je přidělená ke klientovi Tady samozřejmě to povolení musíme zařídit, protože my jsme zaměstnavatel a my ty dokumenty musíme mít v pořádku. (Z výpovědi reprezentanta pražské pobočky mezinárodní agentury práce) Příklad zaměstnání příchozí(ho) ze třetí země v této personální agentuře, který vypravěč uvedl, pokládá opravdu za zcela výjimečnou situaci: ani už současnému profilu a ani perspektivnímu zaměření jeho firmy tento způsob fungování neodpovídá a nevidí agenturní zaměstnávání jako dlouhodobě funkční řešení ani pro zdejší firmy, ani pro (kvalifikované) příchozí ze zahraničí. Tento respondent rovněž vidí jako nepravděpodobné, že by agentury práce zaměstnávající a dále pronajímající pracovní sílu svou praxi orientovaly na uvolnění svých pracovníků pro přímé navázání pracovněprávního vztahu s firmou nebo institucí, kde jsou agenturou umístěni pro vlastní výkon práce. Potvrdil tím praktickou zkušenost majitele stavební firmy, kterou jsme komentovaly výše. Jediný agenturní zaměstnanec, se kterým se uskutečnil rozhovor, ovšem právě takové očekávání měl. Doufal, že po třech měsících, na které ho firma, pro kterou pracuje, najala od agentury, bude přijat jako její kmenový zaměstnanec (pokud s ním firma bude spokojená). Nepodařilo se nám ověřit, jak se situace vyvinula, zda se jeho očekávání splnilo. Jestliže ano, bylo by to nejen pro nás překvapivé: respondenti zaměstnavatelé i reprezentanti agentur takovou praxi u agentur nepředpokládají. Svůj podíl na takovém očekávání zmíněného zaměstnance agentury mohl mít krátký čas jeho pobytu v ČR (v době konání rozhovoru tu pobýval jen několik měsíců) a naprostá neznalost českého jazyka: komunikoval jak v zaměstnání, tak při rozhovoru s námi výhradně anglicky. Teoretickou možnost, že už měl tuto perspektivu zakotvenou i ve své pracovní smlouvě s agenturou, resp. byla i součástí smluvních podmínek mezi firmou a agenturou, ale výše citovaný reprezentant personální agentury připustil. Podrobné záznamy z uskutečněných rozhovorů s reprezentanty různých agentur a doslovné přepisy nahrávek těch rozhovorů, které jsme uskutečnily, jsou k dispozici v příslušné interní příloze. Nepokládáme za nutné zatěžovat ještě více tento text řadou informací, zkušeností i podnětů, které rozhovory s reprezentanty agentur přinesly. Pokládáme však za nutné zde alespoň podotknout, že počet agentur práce, které získaly pro hlavní město Prahu svou licenci na zprostředkování práce a zaměstnávání pracovních migrantů, je neuvěřitelně vysoký. Podle údajů z obchodního rejstříku se jednalo o zhruba osm set subjektů. Kontrolovat jejich činnost, zákonnost uzavíraných pracovních smluv, plnění závazků z těchto smluv pro ně plynoucích, zcela jistě přesahuje možnosti a kapacity pražských expozitur příslušných kontrolních orgánů. c) 36 37

20 I. V: Ano. T2: Domluví se se zaměstnavatelem, na odvedené práci, na té částce, kterou za to dostane. A ten klient dostane tydlety peníze. Ale z těch peněz vlastně vyplatí jenom- T: Tomu já rozumim, ale ten živnosťák je?... V: Jenom jedneho pána. A na tem živnosťáku napsáno dvacet lidí, třicet lidí, padesát, kolik može on tam mít. T: No dobře, ale jaký tady má potom ten člověk satus? To je práce na černo? V: On měl dluhodobý pobyt, ale jenom na pobyt. Povolení na práci on neměl. On musí mít pracovní vízum ještě. A on měl vízum jenom na pobyt d) nelegální zaměstnávání a práce načerno d) Jaká úskalí pro cizince přicházející za prací do Prahy ze třetích zemí v sobě práce načerno nese (vedle administrativně správních sankcí - včetně vyhoštění, které hrozí), se nám pokusila jedna z respondentek přiblížit na příkladu svého příbuzného (pravděpodobně v úryvku hovoří o něčem podobném jako reprezentantka agentury práce, když zmiňovala svazky íčařů ): Celý rok pracoval na klienta. Na Zličíně pracoval, chudáček. On tam byl i přes noc jako ochrana. A ráno pracoval na stavbě. Za rok zabral u něho ten klient peníze, nezaplatil- dával na byt- na dvě tisíce, každý měsic, dva tisíce, dva tisíce, a co dva tisíce? Zaplatíš za byt i konec. No někde tam eště pětset korun, tisíc, i to všechno. A za rok nezaplatili mu peníze a zmizel. Prostě změnil telefonní číslo, byt, všechno. I do tej /*/ my nemužeme jeho najit. No vždyť já tady pět let. T: A měl s ním smlouvu? V: Jaku smluvu? Dělal u něho na živnosťak. T: Na živnosťák. V: Na jeho živnostěnský list. Tak naši Ukrajinci. Přijeli. Člověk jeden má živnostenský list, Ukrajinec, agentura takova, i na svůj živnosťák vzal padesát lidí na stavbu. I to. Na smluvu se stavbou, aha smluva s tym ředitelem /**/, s kym tam, že ten bude jemu platit na živnosťák sto korun na hodinu za jednoho člověka, a on tam platí padesát T: Ale tak to znamená, že teď měl u sebe svůj živnostenský list? V: Ne, vy nepochopili. T2: Ten klient má živnosťák. Vedle velkých firem, o jejichž zaměstnavatelských praktikách byla řeč v předchozím úryvku, dávají nějaké nelegální formě zaměstnávání nejspíš leckdy přednost i ubytovací a stravovací zařízení, provozovatelé stánkového prodeje a menší obchody. V plné sezóně tento segment trhu práce v Praze pohltí rozhodně nezanedbatelné množství pracovní síly. Počty lidí, kteří se na něm uplatní formou nelegálního zaměstnání tudíž také nejsou nejspíš zanedbatelné. Vedle českých nezaměstnaných, důchodců, studentů, případně lidí v pracovní neschopnosti, jsou v Praze dostupní možná nejčastěji cizinci ze třetích zemí: ti, kteří porušují pobytová pravidla (pobývají zde na turistická víza a nemají povolení pracovat-vydělávat) nebo rodinní příslušníci těch migrantů, kteří tu legálně pracují, ať už jejich status je jakýkoli. Regulérní pronájem pracovní síly od agentur zprostředkovávajících práci je pro malé firmy nebo živnostníky vesměs cenově nedostupný, tady pravděpodobně nastupují a fungují jako zprostředkovatelé práce neformální krajanské sítě. O těch se ale z nahraných vyprávění mnoho nedozvídáme to, že a jak se nedařil snowball sampling může být signálem, že krajanské sítě jsou podstatným zdrojem pocitu bezpečí, oporou, prostorem solidarity, který v žádném případě nelze narušit nebo dokonce ohrozit. Byť jenom tím, že do něj vpustíte výzkumníka jinak, než skrze svou vlastní (anonymní) výpověď. V náhodném rozhovoru s vdanou ženou z Ukrajiny, která si na živobytí vydělává úklidem, jsme vyslechly, jak takové přivydělávání probíhá v ubytovacích zařízeních, konkrétně velkých pražských hotelích: Jedna nebo více cizinek jsou tam regulérně zaměstnány. Není jich ovšem tolik, kolik je zapotřebí, aby stav pomocného personálu pokryl všechny potřeby hotelu. Stav doplňují krajanky, které vždy vědí, za koho v dané směně pracují a ve vzácném případě kontroly jsou na pracovišti k dispozici dokumenty regulérně zaměstnané krajanky a za tu se umí dotyčná vydávat. Riziko odhalení při běžné, nikoli cílené, kontrole zřejmě není vysoké a takto získávat finanční 38 39

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje?

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje? Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení PhDr. Marie Jelínková, PhD. Sdružení pro integraci a migraci Multikulturní centrum Praha Proměna trhu práce:

Více

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011 JUDr. Ladislava Steinichová Zaměstnanost a pracovní migrace z hlediska historického Tendence odcházet za prací na straně jedné a zaměstnávat dělníky, řemeslníky, odborníky

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce)

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Partneři projektu Skupina zaměstnavatelských svazů Slovinska (ZDS), Chorvatska (HUP), Maďarska (MGYOSZ), Rakouska (IV), Slovenska (RÚZ) a

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka.

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka. Firmy investují nemalé prostředky do posílení loajality zákazníků, zjišťování jejich spokojenosti a vnímání značky. Další prostředky směřují do výběru a motivace zaměstnanců, tréninků a školení, do průzkumů

Více

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu Most k naději Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje www.mostknadeji.eu Dotazník Data k této prezentaci byla sbírána ze tří nízkoprahových adiktologických

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - 5 let - 5 let - 55 let 5-5 let od let svobodný / svobodná

Více

Budoucnost pracovní migrace v ČR 20.3.2012, Praha

Budoucnost pracovní migrace v ČR 20.3.2012, Praha Budoucnost pracovní migrace v ČR 20.3.2012, Praha Klientský systém Dita Čermáková Geomigrace - Geografické migrační centrum Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Vývoj klientského systému Obdobný

Více

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Ondřej Brychta Odbor azylové a migrační politiky Ministerstvo vnitra ČR 20. listopadu 2013 Bratislava Problém definice Jednotná definice kvalifikovaných

Více

Odborná praxe základní východiska

Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio

Více

KULTURA A VZDĚLÁVÁNÍ

KULTURA A VZDĚLÁVÁNÍ STUDIE Tematické oddělení B Strukturální politika a politika soudržnosti ANALÝZA AKADEMICKÉ A ODBORNÉ KARIÉRY ABSOLVENTŮ EVROPSKÝCH ŠKOL SHRNUTÍ KULTURA A VZDĚLÁVÁNÍ 2008 CS Generální ředitelství pro

Více

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1% DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

KOOPERACE podpora dalšího profesního vzdělávání

KOOPERACE podpora dalšího profesního vzdělávání KOOPERACE podpora dalšího profesního vzdělávání Regionální komunikační a informační workshopy, září-listopad 2015 CÍLE DNEŠNÍHO SETKÁNÍ 1. INFORMACE O PROJEKTU KOOPERACE A JEHO VÝSTUPECH 2. PŘEDSTAVENÍ

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Více

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii Personální společnost Manpower oslovila v říjnu 2009 více než 41.000 zaměstnavatelů ze 35 zemí a oblastí, aby zjistila více informací o současné roli flexibilní pracovní síly v personální strategii různých

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení Struktura prezentace Důvody pro zkoumání

Více

Strategie řešení multikulturality na VŠE

Strategie řešení multikulturality na VŠE Strategie řešení multikulturality na VŠE Výzkumná otázka Jaká je připravenost studentů FMV na práci v multikulturním týmu v závislosti na tom, absolvovali-li výměnný pobyt, zahraniční stáž, předmět zaměřený

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

PROBLEMATIKA UPRCHLICKÉ KRIZE OPTIKOU ČESKÉ POPULACE

PROBLEMATIKA UPRCHLICKÉ KRIZE OPTIKOU ČESKÉ POPULACE PROBLEMATIKA UPRCHLICKÉ KRIZE OPTIKOU ČESKÉ POPULACE závěrečná zpráva z reprezentativního průzkumu veřejného mínění agentury FOCUS, Marketing & Social Research srpen 05 PROBLEMATIKA UPRCHLICKÉ KRIZE OPTIKOU

Více

Ekonomika Úvod do světa práce. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Úvod do světa práce. Ing. Ježková Eva Ekonomika Úvod do světa práce Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

Minimální mzda - argumenty PRO

Minimální mzda - argumenty PRO Minimální mzda - argumenty PRO Milan Mroczkowski Obsah Úvod Co je to minimální mzda a jaká je její současná výše? Plnila minimální mzda v posledních letech svou funkci? Nedobrovolná nezaměstnanost. Proč

Více

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku www.pwc.com Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku Mgr. Soňa Schovánková Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Obsah Úvod Definice

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 duben 2010 Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 Abstrakt: Barbora Tošnerová Komentář k analýze agentury Newton Media, která se zaměřila na to, jak o občanech čtyř vybraných zemí žijících

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let 6 - let 6 - let 6 - let 6-6 let od 66 let svobodný / svobodná

Více

SÓLO RODIČE A KOMBINACE

SÓLO RODIČE A KOMBINACE SÓLO RODIČE A KOMBINACE PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA Radka Dudová, Ph.D. Gender a sociologie Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. PODÍL JEDNORODIČOVSKÝCH RODIN NA VŠECH RODINÁCH SE ZÁVISLÝMI DĚTMI Zdroj:

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Občané a zaměstnání Technické parametry Výzkum:

Více

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

SITUACE ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SITUACE ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SITUACE ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU PRO PRÁCI VE VĚDĚ A VÝZKUMU MAJÍ ŽENY I MUŽI STEJNÉ PŘEDPOKLADY, PROFESNÍ RŮST ŽEN JE ALE POMALEJŠÍ Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných

Více

50+ NENÍ HANDICAP. Zpátky do práce lze i v mém věku. metodika projektu CZ 2.17/2.1.00/37052

50+ NENÍ HANDICAP. Zpátky do práce lze i v mém věku. metodika projektu CZ 2.17/2.1.00/37052 50+ NENÍ HANDICAP metodika projektu Zpátky do práce lze i v mém věku CZ 2.17/2.1.00/37052 0 Identifikace projektu Název regionálního individuálního projektu Registrační číslo projektu Zpátky do práce lze

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Praktické zkušenosti s dopady medializace na projekty v oblasti sociální integrace

Praktické zkušenosti s dopady medializace na projekty v oblasti sociální integrace Praktické zkušenosti s dopady medializace na projekty v oblasti sociální integrace na příkladu medializace sporu o stavbu komunitního centra v obci Uhelná na Jesenicku Popis události Jaká je situace sociálně

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ

FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ PROJEKT METR (Sdílení pracovních míst jako forma podpory mezigeneračního transferu kompetencí mezi pracovníky CZ.1.04/2.2.00/11.00024) Konference

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH. Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011

ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH. Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011 ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011 EURAXESS Česká republika www.euraxess.cz Poskytujeme informace, poradenství a asistenci ohledně následujících témat: vstupní

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

CZECH MADE? Proti dvojím standardům a vykořisťování na českém pracovním trhu Multikulturní centrum Praha 1/2008 4/2009 Vytvořeno dne 1.října 2008 Pracovní migrace v České republice Negativní aspekty pracovní

Více

stručný popis problému, který projekt řeší;

stručný popis problému, který projekt řeší; PROJEKT PRO SŠ - sborníky vymezení modulů, které bude projekt realizovat Vymezení modulů: Projekt se zaměřuje na vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (modul B). Projekt spojuje aktivity modulu výzkumu

Více

A. STŘEDNÍ ŠKOLY OHK Karviná

A. STŘEDNÍ ŠKOLY OHK Karviná ANALÝZA POŽADAVKŮ PODNIKŮ NA ABSOLVENTY Tato analýza uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u žáků SŠ technického směru a všeobecných gymnázií v Moravskoslezském

Více

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Češi za největší problém naší země jednoznačně považují korupci, a to zejména na úrovni ministerstev, policie a justice. Za druhý nepalčivější

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

Výzkumná zpráva. KPSS Analýza potřebnosti asistenčních a odlehčovacích služeb mezi seniory v domažlickém regionu. Zpracovatel:

Výzkumná zpráva. KPSS Analýza potřebnosti asistenčních a odlehčovacích služeb mezi seniory v domažlickém regionu. Zpracovatel: Projekt Podpora udržitelnosti procesu plánování dostupnosti sociálních služeb na území ORP Stod, Horšovský Týn a Domažlice je podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči Realizace: Sociotrendy - výzkumná agentura 2/2011 Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Palackého v Olomouci Psychologie a výběr pracovníků PhDr. Matúš Šucha, Ph. D., Katedra psychologie Lekce I Přehled Získávání a výběr zaměstnanců Hledáme někoho? Koho hledáme? Firemní kultura

Více

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010

Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 Kamila Jordanova, BIVŠ Praha a.s. právní administrativa v podnikatelské sféře Duben 2010 AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Osnova práce: Obecná charakteristika pracovního práva Vymezení pojmu, právní

Více

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka.

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka. První výsledky výzkumu, 2015 V první, kvantitativní části výzkumu bylo osloveno celkem 1435 respondentů. Bylo použito kvótního výběru, tzn. složení respondentů kopírovalo složení obyvatel ČR podle (kvót)

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení

Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení Vzdělávání pracovníků veřejné správy o problematice osob se zdravotním postižením a zdravotního postižení 1. Úvod Podle Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky,

Více

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Zkušenost zaměstnanců POCIT OHROŽENÍ V PRÁCI Pouze 3/5 zaměstnanců se cítí v práci bezpečně v průběhu celé pracovní doby a u všech pracovních činností.

Více

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců...

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců... Úvod.......................................................................... 13 Seznam použitých zkratek.................................................... 15 Přehled souvisejících právních předpisů......................................

Více

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Názory obyvatel na přijatelnost půjček er10315b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 840 1 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí

Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí Příloha B Průzkum podnikatelského prostředí připravila Berman Group ve spolupráci s Komisí pro strategický rozvoj města Děčína Průzkum podnikatelského prostředí II. ÚVOD V červenci a srpnu 000 byl mezi

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Rozdělení rolí v rodině

Rozdělení rolí v rodině TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: +420 286 840 129, 30 E-mail: chludilo@soc.cas.cz Rozdělení rolí v rodině Technické parametry

Více

Děláme vzdělávání JEDNODUCHÉ a ZÁBAVNÉ. Výstupy z dotazníku. Jaké máte pracoviště? Jaromírova 291/32 779 00 Olomouc, ČR. www.braintools.

Děláme vzdělávání JEDNODUCHÉ a ZÁBAVNÉ. Výstupy z dotazníku. Jaké máte pracoviště? Jaromírova 291/32 779 00 Olomouc, ČR. www.braintools. Děláme vzdělávání JEDNODUCHÉ a ZÁBAVNÉ Výstupy z dotazníku Jaké máte pracoviště? Vypracovala: Eva Veselá Jaromírova 291/32 779 00 Olomouc, ČR tel. 774 205 336 info@braintools.cz www.braintools.cz Obsah

Více

Sběr dat pro CIE. Oto Potluka. IREAS a VŠE Praha HTTP://CIE.VSE.CZ

Sběr dat pro CIE. Oto Potluka. IREAS a VŠE Praha HTTP://CIE.VSE.CZ Sběr dat pro CIE Oto Potluka IREAS a VŠE Praha HTTP://CIE.VSE.CZ Tři datové soubory pro CIE Výzva Vzdělávejte se! - 3357 firem Grantové výzvy 1481 podpořená firma Kontrolní skupina 3000 4000 firem Odmítnutí

Více

D o p a d o v á s t u d i e. "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu"

D o p a d o v á s t u d i e. Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu D o p a d o v á s t u d i e "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu" P r a h a 2012 D o p a d o v á s t u d i e "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu" Název projektu: Posilování bipartitního dialogu

Více

Fyzické tresty Výzkum PR

Fyzické tresty Výzkum PR Fyzické tresty Výzkum PR Statistická chyba Respondenti 18+ velikost vzorku (N) dolní hranice procento populace 5% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní

Více

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0081(COD) 21. 6. 2013. Výboru pro právní záležitosti

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0081(COD) 21. 6. 2013. Výboru pro právní záležitosti EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 21. 6. 2013 2013/0081(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro právní záležitosti pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k návrhu

Více

Příloha č. 2. Dotazník pro ředitele pro jazykovou gramotnost

Příloha č. 2. Dotazník pro ředitele pro jazykovou gramotnost Příloha č. 2 Základní údaje Kolik různých cizích jazyků ve Vaší škole v tomto školním roce reálně vyučujete? o 1 o 2 o 3 o více než 3 Z hlediska toho, kolik žáků do Vaší školy nastupuje, považujete Vaši

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Evaluation Only. Created with Aspose.Words. Copyright 2003-2011 Aspose Pty Ltd. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ

Evaluation Only. Created with Aspose.Words. Copyright 2003-2011 Aspose Pty Ltd. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ Evaluation Only. Created with Aspose.Words. Copyright 2003-2011 Aspose Pty Ltd. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 14. května 2008 č. 540 k Souhrnné zprávě o plnění Priorit a postupů

Více