POSTAVENÍ CIZINCŮ NA TRHU PRÁCE V PRAZE

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "POSTAVENÍ CIZINCŮ NA TRHU PRÁCE V PRAZE"

Transkript

1 POSTAVENÍ CIZINCŮ NA TRHU PRÁCE V PRAZE Zpráva z výzkumu 1 TATO ZPRÁVA JE SOUČÁSTÍ PROJEKTU SYSTÉMOVÁ KONCEPCE PODPORY PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ CIZINCŮ DLOUHODOBĚ ŽIJÍCÍCH NA ÚZEMÍ HL.M. PRAHY (WORK IN PRAGUE), REALIZOVANÉHO V RÁMCI PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL.

2 POSTAVENÍ CIZINCŮ NA TRHU PRÁCE V PRAZE Zpráva z výzkumu Výzkumný tým: Eva Stehlíková, Helena Konopásková Tato zpráva je součástí projektu Systémová koncepce podpory pracovního uplatnění cizinců dlouhodobě žijících na území hl.m. Prahy (Work in Prague), realizovaného v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL. 2 3

3 OBSAH Předmluva... 7 Projekt Work in Prague (celým názvem Systémová podpora pracovního uplatnění cizinců a azylantů na trhu práce v Praze) je realizován v rámci iniciativy Equal II, je tedy podpořen ze zdrojů Evropského sociálního fondu a MPSV ČR. Projekt je realizován v partnerství na národní i mezinárodní úrovni. Organizace pro pomoc uprchlíků je držitel projektu. Partnerskými organizacemi jsou: Centrum pro integraci cizinců, Sdružení občanů zabývajících se emigranty, Slovo21, Hospodářská komora a Odbor pro migraci a integraci cizinců Ministerstva práce a sociálních věcí. Na mezinárodní úrovni spolupracujeme s obdobnými partnerstvími v Holandsku a Německu. I. ČÁST... 9 I. Úvod I.2. Vymezení výzkumu I.3. Postavení cizinců na trhu práce v mimopražských regionech ve světle nedávno uskutečněných výzkumů I.4. Rámcová charakteristika trhu práce v Praze I.5. Terénní fáze výzkumu I.5. Problém dostupnosti cílových populací I.5.2. Technika vedení rozhovorů I.5.3. Doplňující informace I. Získaná data a jejich interpretace I. S kým jsme hovořily: pobytový status respondentů a způsoby jejich uplatnění na trhu práce v Praze a) Malé české firmy b) Zahraniční firmy, média c) Agentury práce d) Nelegální zaměstnávání a práce načerno e) Využívání kvalifikace na pražském trhu práce I.2. Cesty k pracovnímu místu a bydlení v Praze I.3. Administrace pobytu a práce v Praze I.7. Závěrem Literatura

4 OBSAH PŘEDMLUVA II. ČÁST: Výběr odborné literatury a výzkumných zpráv na téma zaměstnávání cizinců a pracovní integrace cizinců v ČR II. Úvod II.2. Výběr literatury na téma zaměstnávání cizinců a pracovní integrace cizinců v ČR II.2. Přehledová stať odborných studií za období 2000 až II.2.2. Anotace vybraných textů II.3. Zaměstnávání cizinců a pracovní integrace cizinců v ČR - seznam vybrané literatury tříděné podle roku vydání II.4. Zaměstnávání cizinců a pracovní integrace cizinců v ČR - seznam vybrané literatury tříděné podle autorů II.5. Cizinci,zaměstnávání a pracovní integrace cizinců v ČR - elektronické zdroje informací II. Základní právní předpisy ČR týkající se zaměstnávání cizinců (zdroj MPSV) Tato závěrečná zpráva je výstupem z výzkumu zaměřeného na Postavení cizinců na trhu práce v Praze. Výzkum sám je součástí širšího projektu Systémová koncepce podpory pracovního uplatnění cizinců dlouhodobě žijících na území hl.m. Prahy (Work in Prague), realizovaného v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Cílem výzkumu bylo získat aktuální data o postavení cizinců z cílové skupiny na trhu práce v Praze. Výstupy z výzkumu by měly doplnit poznatky o dosavadních trendech zaměstnávání cizinců v Praze, překážky, které cizincům brání v regulérním pracovním uplatnění a názory zaměstnanců a cizinců na podmínky zaměstnávání v Praze. Získaná aktuální data o postavení cizinců z cílové skupiny na trhu práce v hlavním městě mohou přispět tvůrcům koncepce systémové podpory pracovního uplatnění cizinců dlouhodobě usazených v ČR. Součástí zprávy je přehled a rešerše stávající odborné literatury a dalších pramenů, které jsou na tuto tematiku zaměřené a nabízí pohled na jejich dostupnost a použitelnost ze strany různých cílových skupin i zaměstnavatelů. Odkazy na nejnovější publikované výzkumné zprávy, které reflektují více či méně situaci cizinců na pracovním trhu v ČR, umožňují porovnat jejich závěry s výsledky analýzy postavení cizinců na trhu práce v Praze. Významným zdrojem informací o pracovním uplatnění cizinců, které se výzkum využíval, byly údaje zveřejňované státními úřady, zejména Českým statistickým úřadem a Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.Těžiště kvalitativního výzkumu při zjišťování pracovního uplatnění cizinců (s trvalým či dlouhodobým pobytem) na trhu práce v Praze však bylo ve shromáždění, analýze a interpretaci vyprávěných zkušeností migrantů ze třetích zemí a jejich zaměstnavatelů. Nezanedbatelně k naší práci přispěli svými zkušenostmi a pohledy na zkoumané fenomény reprezentanti agentur práce a příležitostně oslovení pracovníci pražských úřadů práce a i pracovníci neziskových organizací. Všem patří náš dík za spolupráci. 6 7

5 ČÁST PRVNÍ 8 9

6 I. ÚVOD VYMEZENÍ VÝZKUMU 2. Je známo, že studiem sociálních jevů v minoritních skupinách populace nastavujeme velmi ostré, ne-li vypuklé zrcadlo celé majoritě. Řečeno podobnou metaforou, sociální jevy a problémy existující v celé společnosti se (sociologovi) při zkoumání minoritních skupin zrcadlí jak v kapce vody, zatímco v moři majority zůstávají očím, byť i kompetentního pozorovatele, nejednou skryté po hladinou. Nutno hned v úvodu podotknout, že s oběma pojmy, majoritou i minoritou, pracujeme jako s pojmy relačními, vztahovými, abychom zohlednily skutečnost, že každý člen společnosti přísluší k mnohým minoritám právě tak, jako reprezentuje nějaké majority. Rovněž respektujeme názor, že postavení je tím, co definuje příslušnost k minoritě, jakkoliv její početní stav za jistých okolností a v závislosti na zvoleném kritériu může tvořit i většinu ve sledované populaci. České ekvivalenty pojmů minorita a majorita, tj. menšina a většina, mohou být tudíž leckdy zavádějící. Preferujeme proto v tomto textu užití pojmů minorita a majorita. Cizinci na trhu práce v Praze, kteří byli v zorném úhlu našeho zkoumání, bezesporu minoritou jsou: mohou být sice - přinejmenším sezónně - i velmi početnou skupinou, jejich postavení v české společnosti, včetně možností uplatnit se na legálním trhu práce, minoritním postavením je. Právě z této pražské minority jsme v empirické fázi výzkumu vybíraly jednu část svých respondentů, druhou skupinu tvořili zaměstnavatelé příchozích ze třetích zemí. Cílem výzkumné akce bylo mapovat podmínky pracovní integrace cizinců v Praze, a to zejména prostřednictvím reflexe těchto podmínek samotnými příchozími a jejich zaměstnavateli. Výzkum byl zaměřen na situaci příchozích ze zemí, jež jsou v ČR považovány spíše za defavorizované, tedy zejména na příchozí ze států bývalého Sovětského svazu a východního bloku, dále z dálného východu, případně Afriky. Zkoumaly jsme podmínky pracovního uplatnění cizinců, kteří mají na území ČR trvalý pobyt (což znamená i trvalé bydliště) nebo dlouhodobý pobyt (t. j. vízum delší než na 90 dní a pouze přechodné ubytování.) Mezi dotázanými byli i tři azylanté. Smyslem výzkumu bylo získat podrobnou a kvalitní informaci o reálných podmínkách zaměstnávání cizinců v Praze a identifikovat nejpalčivější potíže jak týkající se pracovního uplatnění cizinců, tak jejich zaměstnavatelů, protože i na ty stát naložil nemalou odpovědnost. Zvlášť zřetele hodné se ukázaly ty aspekty života a práce cizinců v Praze, které je marginalizují v přístupu na trh práce a/nebo je z něj dokonce vytěsňují a startují eventuelně jejich cestu do ilegality. Rovněž jsme sledovaly, zda a jakými prostředky se snaží cizinci vyvázat ze sítí černé a šedé zóny pražského trhu práce a získat či obnovit legální status svého pobytu a práce v ČR. Poznatky o roli a fungování zaměstnavatelů v těchto procesech budou nedílnou součástí našich zjištění. V závěru formulujeme politická a praktická doporučení týkající se legálního zaměstnávání cizinců. Celý výzkum byl ovšem soustředěn nikoli na sledování nějakého reprezentativního vzorku celé populace cizinců ze třetích zemí pracujících v Praze, ale na populaci problémů, se kterými se tito lidé musejí potýkat, rozhodnou-li se v Praze trvale žít a pracovat. Nešlo tedy o to, aby ti, které náš kvalitativně orientovaný výzkum oslovil, tvořili reprezentativní vzorek populace cizinců žijících a pracujících v Praze. Důležité bylo, abychom výzkumem hlouběji nahlédly situace, kterým jsou tito lidé zpravidla vystaveni a pokusily se ukázat zdroje a důvody jejich vzniku i důsledky, které ovlivňují způsoby a proces integrace příchozích v hostitelské společnosti: to, jak uplatňují svůj kvalifikační potenciál, jak si osvojují jazyk, zda a jak plně respektují český právní řád (nebo zda jejich zkušenosti vedou spíše k tomu naučit se ho obcházet a platné normy překračovat). Zdá se, že poznatky získané terénním šetřením mezi cizinci, žijícími dlouhodobě v Praze a pokoušejícími se zde na trhu práce uplatnit, docela dobře dokumentují v úvodu načrtnutou tezi, resp. její metaforická vyjádření o vypuklém zrcadle či kapce vody. Jak dále uvidíme, fenomény 10 11

7 I. 2. a problémy, které pro pražský pracovní trh jsou typické a docela dlouhodobě ho charakterizují, vystupují ve výpovědích cizinců-zaměstnanců/uchazečů o zaměstnání i reprezentantů pražských firem, kteří je zaměstnávají/jsou ochotni-připraveni je zaměstnat, hodně plasticky. Vedle charakteristik trhu práce v Praze data, výzkumem získaná, poukazují i k důsledkům nastavení parametrů trhu s bydlením, fungování některých reprezentantů státní správy i stavu legislativy týkající se pobytu cizinců v ČR. Těchto problémových okruhů se ve zprávě rovněž dotkneme, byť především jako kontextu ústředního tématu výzkumu. Máme přitom na paměti, že Praha jako velkoměsto a hlavní město země má některé výlučné rysy, a výsledky výzkumů uskutečněných zde nemusí vždy reprezentovat situaci v celé zemi. Má-li se nám podařit odlišit podmínky práce a života příchozích ze zahraničí nastavené právě velkoměstským charakterem lokality od situace cizinců, žijících a pracujících v jiných částech země, musíme také konfrontovat své poznatky s poznatky z výzkumů uskutečněných v nedávné době i v ostatních regionech ČR. Pokud to dovolí různorodé teoretické a metodologické ukotvení těchto výzkumů, pokusíme se o to. Shrnout a vybrat to nejdůležitější z nedávno zveřejněných textů považujeme za nezbytné a efektivní i proto, abychom je mohly vzít v úvahu při interpretaci námi shromážděných poznatků. Koresponduje to i s doporučením některých expertů na cizineckou problematiku: trvale monitorovat postoje a přístupy české společnosti k migrantům a aktualizovat tak vědecké a výzkumné poznatky v dané oblasti. Věnujeme pozornost zvlášť těm výzkumům, jejichž terénní šetření probíhalo až po té, co došlo k některým zásadním změnám v úpravě pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání cizinců, jak je nastavil Zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb. Ten na jedné straně přitvrdil, na druhé straně změkčil některé z podmínek účasti zahraničních pracovníků na českém trhu práce (viz Komentář k novému zákonu o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) Pavla Čižinského, Migrace on-line). Nemůžeme sice předpokládat, že kvalitativně orientované výzkumy zachytí v plném rozsahu efekty a důsledky nově nastavených zákonných podmínek, ale pokládáme za korektní srovnávat mezi sebou výsledky výzkumů, jejichž respondenti měli shodně nastavené aktuální parametry účasti na českém trhu práce. POSTAVENÍ CIZINCŮ NA TRHU PRÁCE V MIMOPRAŽSKÝCH REGIONECH VE SVĚTLE NEDÁVNO USKUTEČNĚNÝCH VÝZKUMŮ V průběhu roku 2006 byly dokončeny dvě výzkumné zprávy, které mapují problematiku zahraniční pracovní síly na českém trhu práce jednak na území celé ČR (GRYGAR, ČANĚK, ČERNÍK 2006), jednak v severočeském regionu (TOLLAROVÁ A KOL. 2006). Byla také obhájena disertační práce (KLVAČOVÁ 2006), zabývající se tématikou integrace cizinců v ČR. Autoři každého z uvedených textů vycházeli nejen z dosud shromážděných poznatků o imigraci do České republiky včetně pracovního uplatnění migrantů zde, ale věnovali pozornost i zahraniční zkušenosti se sociálně-ekonomickou integrací imigrantů a teoretickým východiskům, která je možné využít v přístupu ke zkoumání - z mnoha hledisek citlivého - terénu. Obohatili tak interpretaci dat, získaných vlastním výzkumem. Všechny tyto práce se zakládají na empirických datech, získaných rovněž kvalitativním šetřením, výzkum v severních Čechách čerpal dokonce jak z rozhovorů se zde žijícími cizinci, ale také z rozhovorů se severočeskými zaměstnavateli cizinců ze třetích zemí. Disertační práce Petry Klvačové není přímo zaměřená na pracovní integraci příchozích, dotýká se jí pouze v kontextech vývoje jejich jazykových kompetencí a sociálních vazeb. Teoretická část textu se ovšem podrobně věnuje pojmu integrace cizinců v hostitelských společnostech, jeho mnohovýznamovosti a širokému spektru jeho užívání od odborné sociálně vědní literatury po jeho rozšíření v politickém nebo mediálním diskurzu a běžném (nejen českém) jazyce. Přes všechny pochybnosti, které masové a nereflektované užívání zmíněného pojmu v autorce, tudíž i čtenáři, vyvolává, uchyluje se autorka nakonec k jeho užití i v rámci pokusu o vlastní konceptuální uchopení studovaných procesů. Jak ovšem přesvědčivě ukazuje první z citovaných výzkumných zpráv (GRYGAR, ČANĚK, ČERNÍK 2006), nejde o jediný použitelný, a někdy ani o nejvhodnější, teoretický koncept, který je při zkoumání fenoménu migrací a imigrantů a jejich pracovního uplatnění v hostitelských společnostech k dispozici. Tím nejobecnějším a podle našeho názoru nosným teoretickým rámcem, kterého využívají autoři ve své zprávě, je Overbeekův koncept mezinárodní pracovní mobility, svázaný i s internacionalizací produkce. V rámci tohoto konceptu pracovní trh vyspělých společností očekává hyper-flexibilitu především těch pracovníků, resp. pracovních migrantů, kteří zaujímají pozice, pro něž není očekávána vyšší kvalifikace. Pracovní migranti jsou na těchto pozicích pro zaměstnavatele zajímaví, pokud jim může vyplácet nižší mzdu než domácím zaměstnancům,

8 I. 3. jsou-li snadno kontrolovatelní, nahraditelní a právě flexibilní co do druhu práce, místa výkonu práce, formy pracovně-smluvního vztahu atd. Autoři citují rovněž Persauda (2003), který poukazuje k obecnému trendu: to, co mizí na trhu práce, není samotná práce, ale zaměstnání. Tento jev je dlouhodobý a týká se všech ekonomicky aktivních, nikoli pouze (pracovních) migrantů. Jejich aktuální strukturální nevýhody pokládá totiž citovaný autor za dočasné a předpokládá dokonce, že postupem času to bude zejména flexibilita migrujících pracovníků, která bude na trhu práce znamenat výhodu (i když nejspíš zase jenom dočasnou) před domácím obyvatelstvem, zvyklým na smluvní a třeba i odborovou ochranu svých zaměstnaneckých práv i příjmů. Vycházejíc z tohoto předpokladu si autoři zprávy kladou otázky, které jsou zjevně na místě: Je situace imigrantů na trhu práce v ČR opravdu tak odlišná od domácího obyvatelstva, jak se na první pohled jeví? Není v ní jen viditelnější trend či tendence k rozvolňování pracovněprávních vztahů od klasické zaměstnanosti k jejich jiným flexibilnějším formám týkajícím se celé společnosti? Odkaz k těmto teoretickým východiskům umožňuje pak autorům jistou distanci od (v textech většiny autorů vysoce frekventovanému) pojmu integrace. Mluví raději o sociální inkluzi imigranta (str. 30), sociálním, kulturním a symbolickém kapitálu, jímž disponuje a který v rámci svého pobytu v ČR postupně více či méně úspěšně kumuluje (str a dále), nebo o sociálních sítích nejrůznějšího typu, v nichž se pohybuje, do nichž se začleňuje nebo se z nich posléze vymaňuje. Všechny tyto aspekty de facto zastřešuje pojem kvalifikace migrantů, který je pak v celém textu chápán mnohem šířeji, než pouhé vzděláním a profesní praxí získané pracovní kompetence. Důvodem je i to, že v zemi původu získaná a doložitelná kvalifikace, chápaná v obvyklém užším slova smyslu, se zatím uplatňuje v jiném kulturním a jazykovém prostředí hostitelské země jen velmi vzácně. Pokud je v textu zprávy řeč o integraci imigrantů do české společnosti, pak jen okrajově, jako o dlouhodobém procesu, pro který je žádoucí vytvářet podmínky, a to se zvláštním zřetelem k postavení žen (mnohem více než muži-migranti ohroženy sociální izolací v hostitelské zemi) a potomků imigrantů, jejichž kulturní a jazyková integrace výrazně podporuje tento proces i v první generaci - rodičovské. Druhá z citovaných výzkumných zpráv (TOLLAROVÁ A KOL., 2006) naopak s pojmem integrace pracuje, ale předesílá, že: přístup k přistěhovalcům a stejně tak význam pojmu integrace může být velice odlišný. Závisí jak na historii každého státu, tak na předpokladech o sociálním řádu a podobě společnosti, na kterých staví každý stát své uspořádání. je ovlivněn tradicí, národní sebedefinicí, migrační zkušeností země nebo jejím současným politickým směřováním, členstvím v nadnárodních celcích nebo směřováním vnitřních reforem. Není tedy jedna univer- zální podoba integrace, ale je třeba nalézt její formu vhodnou pro každý stát a jeho dosavadní i příchozí obyvatele. (str.3-4) Vědomí mnohoznačnosti i různorodého kontextu užívání pojmu integrace přimělo tento autorský tým k tomu, aby své rozumění pojmu specifikoval. Integrace (cizinců) pro ně není hodnotově neutrálním pojmem, ale výrazně pozitivním. Jde o směřování k důstojnému a partnerskému soužití. Integrace není doprovázena odmítáním cizinců a oslabováním jejich pozice, ani nemá znamenat tlak na jejich asimilaci. Integrace příchozích z ciziny je z mnoha důvodů žádoucí proces a zapojit se do něj je nejen v jejich zájmu, ale právě tak v zájmu (české) majority (str. 5). Jak autoři uvádějí, jsou tak ve shodě s těmi (třeba a zejména pracovníky mnohých NNO), kteří se profesionálně a prakticky celkovou situací příchozích do ČR zabývají a poskytují jim v rámci svých možností všestrannou pomoc (viz TOLLAROVÁ, 2006). Interpretační rámec výzkumem získaných dat pak do značné míry, víc implicitně než explicitně, respektuje teoretické rámce integračních procesů včetně jejich způsobů a dimenzí, jak jsou rozpracovány v článku B. Tollarové, který byl nedávno publikován. (Integrace cizinců v Česku: pluralita, nebo asimilace?, Biograf 2006/39) Autoři GRYGAR, ČANĚK A ČERNÍK (2006) deklarovali podrobnější a podobně angažované stanovisko až před svými závěrečnými doporučeními, i proto je konkrétnější a reflektuje současnou situaci imigrantů v České republice, tak, jak ji svým výzkumem zachytili. Ani oni se v něm užití pojmu integrace nevyhýbají.: - chceme, aby pro cizince žijící v Česku byly vytvořeny takové podmínky, které by jim v případě jejich zájmu umožnily plnou integraci do české společnosti; - chceme, aby lidé, kteří se vlastním přičiněním nebo pod tlakem okolností ocitli mimo legální prostor, měli možnost a byli motivování z této šedé zóny bez dalších následků vystoupit; - chceme nastolení takového stavu, který by podporoval rozvíjení kvalifikace v Česku žijících cizinců a který by byl alternativou vůči situaci, kdy jednu z hlavních kvalifikací představuje cena práce, za kterou jsou ochotni pracovat; - chceme, aby se v českém veřejném prostoru etablovalo takové kritické prostředí, které by formulovalo nepřípustnost znevýhodňování pracovníků na základě jejich původu, etnicity, jazyka nebo pohlaví (str. 44) Je otázkou, do jaké míry toto angažované, nikoli hodnotově neutrální stanovisko autorů obou výzkumných zpráv, ač pracují s různými teoretickými východisky a odlišným pojmovým aparátem, vede k analogickým závěrům a doporučením, které se přístupu českého státu a společnosti k imigrantům, a zvlášť k podmínkám jejich uplatnění na českém trhu práce, týkají. Ukazuje se totiž, že ať na situaci nahlédneme optikou kteréhokoli z výzkumů nebo analýz z období posledních

9 I. 3. pěti let, jejich závěry i doporučení jsou si velmi blízké, korespondují spolu, vzájemně se doplňují a obohacují. Shoda či podobnost výchozího postoje (pozitivní hodnocení a vstřícnost k integraci imigrantů, vycházející z přesvědčení, že takový přístup je i v zájmu české majority) jednotlivých výzkumníků a výzkumných týmů na tom má bezesporu podíl. Ve výstupech z výzkumů se jen málo odrážejí změny v legislativním rámci, upravujícím pracovní imigraci cizinců do ČR. Sami cizinci zejména ti, kteří dlouhodobě usilují o získání trvalého pobytu v ČR a zatím nebyli úspěšní hodnotí změny v legislativě, realizované v posledních letech, jako málo účinné v tom směru, aby jejich situaci v ČR stabilizovaly a komplikovanou agendu administrování jejich pobytu a pracovního uplatnění, resp. zaměstnanosti, zjednodušovaly. Stále je v mnoha ohledech vnímají jako málo efektivní a s přetrvávajícími diskriminačními účinky. Sledovat efektivitu postupných a častých změn zákonných a administrativních parametrů pobytu a práce imigrantů ze třetích zemí tedy vyvolává potřebu dalších a relativně dlouhodobých výzkumných aktivit. A při jejich projektování se ukazuje žádoucím věnovat pozornost nejen tomu, jak inovace v administraci svého pobytu a změny ve svém postavení hodnotí samotní příchozí, ale komplementárně sledovat i odezvu majoritní populace, ať už ji reprezentují zaměstnavatelé, pracovníci úřadů práce, reprezentanti obcí, v nichž se cizinci usidlují, jejich sousedé či jednoduše veřejné mínění. Dokladem užitečnosti takového přístupu je např. čtvrtá kapitola výzkumné zprávy Trh práce a cizinci (TOLLAROVÁ A KOL.: 2006) nazvaná Cesta k zaměstnávání cizinců očima zaměstnavatelů cizinců. Její autor Ivan Vodochodský v ní podrobně zpracoval svou výzkumnou zkušenost z rozhovorů s reprezentanty devíti severočeských firem či zařízení, které dlouhodobě využívají zahraničních pracovníků. Vedle toho vedl rozhovory rovněž s pracovníky příslušných Úřadů práce. Ukázalo tu se mimo jiné, že zaměstnavatelé cizinců na severu Čech využívají právě oné (všestranné) flexibility zahraniční pracovní síly, o které je řeč ve výzkumné zprávě kolegů GRYGARA, ČAŇKA A ČERNÍKA (2006). Pro dotázané zaměstnavatele jsou jednoznačně zajímaví a využitelní právě lidé, ochotní tvrdě fyzicky a manuálně pracovat, kteří zde pobývají na víza za účelem zaměstnání a jsou tudíž na svých zaměstnavatelích víc závislí než jiní pracovníci. Vyznačují se vyšší loajalitou k zaměstnavateli, vyšší výkonností a oddaností práci: jejich pobytové vízum jednoduše závisí na tom, udrží-li si zaměstnání. Naopak ti příchozí, kteří už získali trvalý pobyt v České republice, tyto komparativní výhody ztrácejí: na trhu práce jsou s českými občany formálně zrovnoprávněni a k jejich motivací při hledání uplatnění na českém trhu práce přistupuje už i snaha uplatnit nějak svou kvalifikaci, získanou v zemi původu. Je spíš pravidlem než výjimkou, že v tu chvíli se musí začít vyrovnávat s řadou bariér: v první řadě jazykovou na své straně i administrativními na straně českých úřadů i třeba obavami či předsudky na straně zaměstnavatelů Konkrétně v severních Čechách je ovšem atraktivní rovněž pracovní síla (některých) kvalifikovaných cizinců, kteří obsazují vyšší manažerské posty nebo třeba kompenzují regionální a lokální nedostatek lékařů a zdravotnického personálu. Tito lidé (jejich počet je ovšem pouhým zlomkem počtu těch, kteří vykonávají manuální a fyzicky náročné profese) jsou naopak svobodnější než jiní pracovníci, v závislé pozici na nich jsou leckdy jejich zaměstnavatelé. Pracovní uplatnění příchozích ze zahraničí na vyšších a kvalifikačně náročných pozicích bývá relativně krátkodobé (i když nikoli sezónní jako u některých manuálních profesí), limitované dosažením nějakého kariérního cíle, který otevírá dveře k uplatnění v atraktivnější pracovní pozici nebo v atraktivnější lokalitě či regionu, popřípadě jiné zemi. Narozdíl od těch zaměstnavatelů, kteří poskytují pracovní místa a výdělky cizincům, aniž by měli vysoké požadavky na jejich kvalifikaci, jsou ti zaměstnavatelé, kterým chybí vysoce kvalifikovaná pracovní síla nuceni vůči příchozím postupovat mnohem pružněji a vstřícněji. Ani jedni ani druzí z těch, o kterých zaměstnavatelé hovořili, většinou ale nereprezentují tu skupinu cizinců, která má a deklaruje zájem se v České republice usadit trvale a integrovat se postupně v české společnosti. Takoví zaměstnanci z řad cizinců, kteří už eventuelně mají rovné podmínky jako čeští občané a tudíž jsou hůře manipulovatelní, méně flexibilní a méně ochotní či schopní dlouhodobě podávat mimořádné pracovní výkony, ztrácejí v očích zaměstnavatelů atraktivitu typických gastarbeitrů. Tito lidé naopak mají, jak z řady rozhovorů přímo s nimi plyne, konkrétně i na severočeském trhu práce velmi omezené šance. Nezávisle na svém vzdělání a kvalifikaci, získaných v zemi původu, jsou často odkázáni na příležitostné zdroje obživy, jejich výdělečná činnost se leckdy odehrává v tzv. šedé zóně ekonomiky, nesklouzne-li až k nelegálním příjmům. To pak může komplikovat jejich situaci, jakmile žádají o české občanství. Týká se to cizinců ze třetích zemí na celém území ČR, jak je zevrubně popsáno i ve zprávě GRYGARA, ČAŇKA A ČERNÍKA (2006, str ), nejen těch, kteří žijí v regionech s vysokou nezaměstnaností, jakým severní Čechy bezesporu jsou. Mají-li už imigranti trvalý pobyt na území ČR a žijí v severočeském regionu, pak není výjimečné, že spadají mezi klienty úřadů práce, bývají i dlouhodobými příjemci sociálních dávek.v této situaci se v severních Čechách nacházejí například i repatrianti z Ukrajiny, Kazachstánu, Rumunska. Imigranti v severních Čechách se naopak nepotýkají s problémem typickým například pro Prahu a okolí, kterým je bydlení. Je tu pro ně relativně snadno a i cenově dostupné. Ani na nedostatek sociálních kontaktů s členy majoritní společnosti si dotazovaní nestěžovali, byť o nich nehovořili jako o vřelých nebo přátelských, ale ani si nestěžovali na dlouhodobou odtažitost nebo nevraživost místních obyvatel. Nedostatek pracovních příležitostí a nezaměstnanost ovšem nepodporují spontánní a motivované osvojování češtiny. A to, jak přesvědčivě ukazuje KLVAČOVÁ (2006), má

10 I. 3. pro postupné začleňování (proces integrace) imigrantů do majoritní společnosti poměrně klíčový význam, znalost češtiny totiž mimo jiné podporuje ochotu majoritního okolí přijmout imigranta. Dlouhodobá nezaměstnanost tudíž představuje poměrně robustní bariéru v procesu integrace příchozích, může vést až k sociální izolaci a narůstajícímu pocitu nostalgie po domově. Důvodem (někdy legitimním, leckdy i jen záminkou, jak se respondenti domnívají), proč zaměstnavatelé odmítají přijmout cizince, byť trvale usazené, na mnohé pracovní pozice, je jejich nízká jazyková kompetence: kruh se tím uzavírá. Imigranti zaměstnání neseženou, protože mluví špatně česky, znalost češtiny stagnuje, protože žijí izolovaně a mají málo příležitostí česky komunikovat. Ti, kdo se chtějí v ČR trvale usadit, si to velmi dobře uvědomují a stvrzují to i svým zájmem o výuku češtiny. Nejenže ho respondenti ze severu Čech v rozhovorech deklarovali. Účast a úspěšnost imigrantů v bezplatných výukových kurzech (nejen českého jazyka), organizovaných chomutovským EDOSTem pro v regionu usazené cizince a probíhajících paralelně s terénním šetřením, to přesvědčivě dokumentuje. A zájem absolventů kurzů pokračovat ve studiu češtiny byl enormní. Charakteristické pro studie této skupiny odborných analýz je to, že nejde o pouhý monitoring skupin migrantů, ale o kvalitativní šetření, která zkoumala životní a pracovní podmínky těch, kteří se v ČR chtějí usadit, chtějí pracovat, chtějí zde vychovávat své potomky a spolu s nimi se v české společnosti postupně integrovat. Výzkumy využívají kvalitativních metod, vyznačují se vyšší citlivostí ve vnímání zkoumaných jevů a detailněji tematizují řadu problémů s nimi spojených, např. zaměstnávání i 2. generace imigrantů, bariéry zaměstnatelnosti na obou stranách (např. právní, administrativní na straně majority a jejích institucí na straně jedné a tradičně malá ochota k integraci prvních generací některých etnik na straně druhé). Tyto výzkumy pracují s osobními a individuálními zkušenostmi dotázaných v jejich časových horizontech i reálném kontextu a přibližují se tak konkrétním zkušenostem a poznatkům, které pracovníci NNO ze své praxe mají a využívají. Kvalitativnímu přístupu jsme i z těchto důvodů daly přednost při svém zkoumání orientovaném na postavení cizinců na trhu práce v Praze. RÁMCOVÁ CHARAKTERISTIKA TRHU PRÁCE V PRAZE Co pokládáme ve vztahu k našemu výzkumnému záměru za relevantní o trhu práce v Praze předeslat: především je svým způsobem hůře kontrolovatelný, nepřehledný: velkoměstské prostředí, pro které je charakteristická nízká úroveň sociální kontroly, nepochybně umožňuje realizovat strategie obcházející či nerespektující zákonné normy snáze, než lokality jiného typu, zároveň není snadné se na něm pro příchozí ze zahraničí orientovat, je tudíž lukrativní pro působení zprostředkovatelských subjektů nejrůznějšího typu zejména vzhledem k aktuální demografické situaci v zemi (nastupující odliv pracovní síly související s postupným odchodem silných poválečných ročníků do důchodu) je rovněž nenasytný: jakkoli je Praha lákavá jako prostor pro pracovní uplatnění nejen pro cizince, stále pražská a středočeská nezaměstnanost patří k nejnižším a (zejména sezónní) hlad po pracovní síle je velký, dokladem toho je i v Praze evidovaný vysoký počet bydlících (i legálně zaměstnaných) zahraničních pracovníků 1 nepochybně je rozmanitý: pracovní příležitosti jsou velmi různorodé, vstřebává snadno pracovní sílu všech kvalifikačních předpokladů vezmeme-li v úvahu úroveň výdělků, je rozhodně atraktivní: cena práce je v Praze vyšší než v jiných regionech země, což dokládají každoročně statistická data o výši průměrných příjmů 4. 1 Specifika Prahy v porovnání s ostatními kraji (data ČSÚ z roku 2005): - nejvyšší podíl cizinců na obyvatelstvu (7,6 %), ale nejnižší podíl cizinců s trvalým pobytem ze všech usídlených cizinců(28,2 %) - ze všech občanů Ukrajiny, kteří bydlí v ČR, jich 35,0 % bydlí v Praze - ze všech občanů Slovenska, kteří bydlí v ČR, jich žije 28,9 % rovněž - ze všech občanů Ruska, kteří bydlí v ČR, jich 52,8 % žije v Praze Rovněž občanů Vietnamu a polských občanů žije v Praze relativně víc, než ve většině ostatních regionů ČR, ale jsou regiony ČR, kde je koncentrace těchto cizinců ještě větší než v Praze

11 I. 4. v hlavním městě je soustředěno a působí mnoho agentur zprostředkujících práci různého druhu a různé úrovně složitosti a náročnosti, které jsou schopny pružně distribuovat i redistribuovat volnou nebo uvolněnou pracovní sílu cizinců ze třetích zemí, aniž je přitom ohrožen jejich pobytový status v ČR; to je pro imigranty s povolením k pobytu vázaným na trvání pracovní smlouvy navýsost důležité; rozsah působnosti těchto institucí ovšem přesahuje region hlavního města a faktické pracovní působení cizinců právě v Praze tudíž může být jen přechodné nebo příležitostné (tuto možnost, byť v omezeném rozsahu, zmíněný Zákon o zaměstnanosti připouští) i z toho důvodu proces pracovní integrace v Praze, pokud o něm lze hovořit,, bývá relativně izolovaný od ostatních dimenzí integrace cizinců: dlouhodobé i trvalé bydlení v Praze je pro imigranty ze zahraničí, natož pro celé jejich rodiny, finančně málo únosné, takže není vzácné každodenní dojíždění za prací do Prahy, a to z míst třeba i vzdálenějších než 50 km (levnější bydlení nabízí právě i severočeský region, který je imigranty často dosídlován, aniž je tam dostatek pracovních příležitostí; dojíždění do Prahy za prací odtamtud je co do vzdálenosti i finančně ještě únosné, jak zmiňovali respondenti ze severu Čech ) velkoměstské prostředí Prahy je málo soudržným sociálním celkem, tradiční pevné sociální vazby (jako třeba širší rodinné a sousedské vztahy) v něm jsou spíše vzácné či sporadické, sociální sítě mohou být sice rozsáhlé, ale současně bývají hodně proměnlivé a rozvolněné, takže pokud imigranti i mají přímo v Praze bydliště, nezřídka zůstávají v první generaci v sociální izolaci nebo jejich sociální kontakty jsou vázány převážně na krajanské sítě: ty také nezřídka jsou zdrojem informací o pracovních příležitostech nebo je přímo zprostředkovávají Domníváme se, že jsou to zmíněné rysy trhu práce, které činí Prahu pro příchozí ze zahraničí zajímavou, lákavou, ekonomicky atraktivní. Jinou otázkou ovšem je, jaké jsou ostatní podmínky života imigrantů (zejména těch, kteří jsou v zorném úhlu našeho výzkumného zájmu: příchozích z tzv. třetích zemí, tj. nikoli občanů EU) v Praze. Obzvlášť problematickým a nákladným se jeví bydlení či jen přechodné ubytování. Podobně mnohostranně náročné se jeví prostředí těch pražských úřadů, se kterými jsou nuceni cizinci ze třetích zemí případně jejich zaměstnavatelé jednat, chtějí-li mít v pořádku pobytové a pracovněprávní náležitosti. Sebraná data to přesvědčivě ukazují. TERÉNNÍ FÁZE VÝZKUMU Problém dostupnosti cílových populací Samotná terénní fáze výzkumu nebyla vůbec jednoduchou záležitostí. Původní projekt předpokládal, že se podaří shromáždit 30 výpovědí cizinců-zaměstnanců a 20 výpovědí těch pražských zaměstnavatelů, kteří mají zkušenost s využíváním zahraniční pracovní síly. V tomto množství se nepodařilo rozhovory nahrát a přepsat, protože v obou populacích naprosto selhával tzv. snowball sampling, ve který jsme doufaly. Využívaly jsme vlastně tedy hlavně otvíračů dveří z řad svých známých, přátel, rodinných příslušníků, kteří ve svém okolí nebo zaměstnání o pracujících cizincích věděli, a obrátily jsme se i na některé osoby, které nám doporučily neziskové organizace na cizineckou agendu orientované. I když jsme totiž v závěru každého rozhovoru důsledně žádaly respondenty, aby nám pomohli získat další kontakty, ať už na své v Praze zaměstnané krajany nebo na jakékoli příchozí ze zahraničí, které znají a o nichž vědí, že v Praze pracují, přesto jsme ani v jednom případě nezískali nic víc, než mlhavý příslib, že se vypravěči pokusí A ochota poskytnout rozhovor u těch lidí evidentně jiného než českého původu, které jsme se pokusily oslovit přímo, ať už na ulici nebo při výkonu jejich práce, byla rovněž mizivá. A získat nahrávku rozhovoru od zaměstnavatelů zahraničních pracovníků, ať už se jednalo o reprezentanty českých nebo mezinárodních firem a organizací, bylo ještě o něco složitější. K části uskutečněných rozhovorů proto neexistuje jiná dokumentace než polní poznámky tazatelek, jimiž je terénní výzkum doprovázen. Přesto jsme pořídily celkem 19 nahrávek rozhovorů s cizinci, kteří v Praze žijí a pracují zde nebo se v Praze pracovní uplatnění pokoušejí nalézt, tři z nich bohužel ne natolik kvalitní, aby bylo možné pořídit jejich přepisy. Tím ovšem není řečeno, že všichni respondenti měli v danou chvíli status zaměstnanců. Často se teprve v průběhu rozhovorů ukázalo, že vlastně pracují na svůj vlastní živnostenský list, nebo jsou oficiálně ženami v domácnosti a vydělávají peníze bez toho, aby byl jejich zaměstnavatel ochoten uzavřít s nimi pracovní smlouvu, nebo jsou registrováni na příslušném Úřadu práce (někdy i mimopražském!, protože nesehnali v Praze trvalém bydliště) a žijí z podpory svého zdejšího partnera, pokud nenajdou nějaký vesměs neoficiální zdroj příjmů/

12 I. 5. výdělek, nebo teprve studují a velmi obtížně hledají oficiální způsob, jak si na své životní potřeby 5. vydělat. Jeden z vypravěčů měl invalidní důchod. Ze všech respondentů mělo pouze jedenáct regulérní pracovní smlouvu status zaměstnance: devět z nich mělo v ČR trvalý pobyt, dva už byli českými občany. Nahrávek rozhovorů se zaměstnavateli se podařilo získat pouze sedm. Z toho jsou tři rozhovory s majiteli malých firem (do dvaceti zaměstnanců), dva s reprezentanty agentur, zaměstnávajících cizince a dále je pronajímajících, jeden s reprezentantem české pobočky mezinárodní agentury, která v zahraničí vyhledává vhodné vysoce kvalifikované nebo specializované kandidáty na pozice, jak je požadují vesměs pražské firmy ( ale služby poskytuje agentura firmám z celého území ČR), a konečně s reprezentantem vzdělávacího institutu, orientovaného převážně a dlouhodobě na jednu konkrétní východoevropskou zemi, jejímž občanům poskytuje své zprostředkovatelské služby. Ostatní rozhovory se zaměstnavateli proběhly buď pouze telefonicky nebo i v osobním kontaktu, ale v každém případě bez nahrávání na diktafon. Jsou z nich pořízeny záznamy v podobě polních poznámek tazatelek. V příloze jsou dva soubory těchto polních poznámek: s reprezentanty agentur práce a s přímými zaměstnavateli cizinců. Technika vedení rozhovorů Při přípravě scénáře rozhovorů s cizinci i jejich zaměstnavateli jsme si byly vědomy citlivosti mnohých témat, která jsme chtěly otevřít. Scénáře jsme proto vytvořily dosti podrobné a s alternativami tématům, která se v průběhu rozhovoru případně vyjeví jako tabuizovaná nebo nějak nepříjemná či nevhodná. Současně jsme ale do terénu vstupovaly s předsevzetím minimálně regulovat volný běh vyprávění, pokud to bude pro respondenta příjemné a vstupovat do toku jeho řeči jen těmi nejnutnějšími upřesňujícími otázkami. Ty byly téměř vždy nezbytné, zejména proto, aby eliminovaly potenciální nedorozumění. Jejich pravděpodobnost nebyla malá už proto, že zdaleka ne všichni vypravěči hovořili standardní češtinou, jeden z rozhovorů čerstvě příchozího ze středovýchodní asijské země proběhl dokonce celý v angličtině. Věcně pak doplňující otázky leckdy i upřesňovaly a vyjasňovaly informace získané od respondentů oslovených dříve: výpovědi respondentů, ač do značné míry spontánní, se věnovaly řadě společných témat a oblastí. To bylo dáno jak tím, koho jsme jako tazatelky reprezentovaly, tak tím, že některé zkušenosti oslovených si byly velmi podobné a v nějaké podobě a rozsahu s nimi pracovala téměř všechna vyprávění. Svůj vliv tu nepochybně má i poměrně frekventovaná medializace problémů, na které příchozí ze zahraničí v České republice narážejí a které jim komplikují život i práci zde. Byly-li už situace a problémy medializovány, mohli tomu respondenti rozumět jako signálu, že je možné hovořit třeba i o situacích vymykajících se z právních norem platných v ČR i při příležitosti výzkumného rozhovoru, aniž by měli obavu, že sami sebe nějak ohrožují (šlo-li například o pololegální či ilegální praktiky, na nichž v minulosti participovali nebo které dokonce ještě prostupují i jejich současný život). Navíc s každým z respondentů byl v úvodu rozhovoru probrán a spolupodepsán tzv. informovaný souhlas, v jehož rámci se každý rozhodoval, jak vysokou míru anonymity si žádá ve vztahu k obsahu rozhovoru zachovat. Tyto vyplněné a podepsané formuláře zůstávají archivovány

13 I. 5. ZÍSKANÁ DATA A JEJICH INTERPRETACE 3. Doplňující informace Na základě prvních několika uskutečněných rozhovorů jsme dospěly k názoru, že bude vhodné získaná data doplnit i o svého druhu monitoring situace na pražských Úřadech práce. Řada respondentů, jak cizinců tak zaměstnavatelů, totiž hovořila o svých zkušenostech s jednáním tam. Navštívily jsme je během léta a podzimu 2006 a pořídily stručné záznamy z těchto návštěv: sledovaly jsme jejich prostorovou dostupnost, stav budov i interiéru, věcně informativní, grafické a jazykové vstřícnosti/nevstřícnosti vůči eventuelním příchozím s nedostatečnou znalostí češtiny. Soubor těchto záznamů je také jednou z příloh této výzkumné zprávy. Druhou akcí, se kterou původně výzkumný projekt nepočítal, byla telefonická sondáž mezi agenturami, zprostředkovávajícími práci zahraničním uchazečům. Povšimly jsme si totiž, že jich alespoň podle veřejně dostupných údajů na území Prahy působí velmi mnoho. Pořídily jsme několikanásobným výběrem seznam dvou set agentur, a pokoušely se navázat telefonicky nebo elektronickou poštou kontakt s osobami, uvedenými jako jednatelé, ředitelé nebo předsedové (často družstev). Nutno říci, že to byla akce finančně i časově velmi nákladná. Získané poznatky shrnujeme podrobněji rovněž v jedné z příloh k celé zprávě. S kým jsme hovořily: pobytový status respondentů a způsoby jejich uplatnění na trhu práce v Praze Až na jedinou výjimku (tou byla žena z Ukrajiny s dlouhodobým pobytem, provozující v Praze živnost) měli vypravěči buď trvalý pobyt v ČR, nebo (vzácněji) už byli občany ČR. Ne všichni ale přímo v Praze bydleli, resp. byli v Praze přihlášeni k pobytu. Jejich výdělečná činnost (ne vždy formou pracovní smlouvy, jak uvidíme) však byla vázána na Prahu. Jak už bylo řečeno, pouze necelá polovina příchozích ze zahraničí měla v době, kdy s nimi probíhaly rozhovory, status zaměstnance. Ostatní pracovali na živnostenský list (1), byli registrováni na úřadu práce jako žadatelé o zaměstnání (4), měli invalidní důchod (1), byli řádnými studenty vysoké školy (1), byli nemocní (1) a/nebo ženami v domácnosti. Kdo a kde byl tedy regulérně zaměstnán a jak ke svému místu přišel? 24 25

14 I. o celý obchod, a ve druhé teď dělá ona: objednává zboží a jezdí pro to a tak. Ještě odváží zboží do M. čas od času Taková holka pro všechno, ale fakt je seriózní, no. A je hrozně pracovitá. (zaměstnavatelka T., majitelka malé obchodní firmy, úryvek se týká snahy legalizovat pracovněprávní vztahy se zahraniční pracovnicí před rokem 2005, a jeho vyústění v současnosti) a) malé české firmy Zkušenost z našeho terénu ukazuje, že jsou to majitelé malých firem (závislí na tom, seženou-li spolehlivé, pracovité a loajální zaměstnance), kteří jsou ochotni poskytnout příchozím ze zahraničí regulérní pracovní smlouvy, t. j. odvádět za ně i svůj díl povinných plateb zdravotního a sociálního pojištění (tyto odvody se jindy ukazují být důvodem, proč se nakonec příchozí ze zahraničí stávají nelegálně zaměstnanými, aby si vydělali finanční prostředky k obživě své a svých blízkých). Jak trnitou cestu to ovšem mnohdy znamená, jak pro potenciálního zaměstnavatele i potenciálního zaměstnance, ukazuje následující úryvek z vyprávění majitelky jedné malé pražské obchodní firmy. Podrobně a dlouze (viz přepis rozhovoru v příloze) vyprávěla o tom, jak usilovala o legalizaci pracovní činnosti nynější zaměstnankyně své firmy: Podobného uznání, kterého se dostává ukrajinské ženě v předchozím úryvku (i v podobě dobrých pracovních podmínek a slušného zacházení, jak zaměstnanci potvrzují) se v rozhovorech s vlastníky dalších dvou malých firem dostává kvalitním zaměstnancům, ať už pocházejí ze zemí bývalého Sovětského svazu nebo bývalé Jugoslávie, z Iráku, z Vietnamu Jednou z těchto firem je i stavební firma, která nemá více než 20 stálých zaměstnanců. Sezónně ovšem najímá přes agentury práce i více než sto řemeslníků a stavebních dělníků. V trvalém pracovním poměru má celkem tři cizí státní příslušníky, ale jen jeden z nich v současnosti pochází ze země mimo EU. Na náš dotaz, zda by majitel firmy chtěl získat některé z množství každoročních sezónních agenturních zaměstnanců jako přímé zaměstnance firmy, odpověděl: V: Do toho se nechci pouštět, protože to je byznys tý agentury /a s nima by byla nepříjemnost asi/. To je jejch výrobní/ prostředek a to by nebylo dobrý jako, jo?já sem nikdy neměl s nima problém, ani s těmahlenctěma firmama žádnej, protože to, co jsi slíbil, to dodržíš, tudíž oni nemaji důvod k ňákejm /průserům/ // a tak. Ale vim, že by to asi nebylo příjemný, kdybychom potřebovali někoho přetáhnout. a) Ještě donedávna.. dělala v nějaké pekárně..., dělala dvě práce. Potřebovala se uživit A tenkrát to samozřejmě (u mne) bylo na černo Já mám z těchhle věcí strach, říkám si, zákonitě na mě přijdou, protože já se v tom moc nevyznám, takže já určitě někde udělám nějakou kravinu. A tak jsem se pokoušela to zlegalizovat, ale to bylo něco neuvěřitelnýho ((smích)), že jsem to vzdala. To jsem si říkala, radši zaplatím pokutu, než abych tohle absolvovala ještě jednou No a potom ona si vyběhala trvalý pobyt. A tím to bylo vyřízené. Stálo jí to nějaké strašné úsilí, tak jsem říkala: "Tak to můžeme teda konečně nějak zlegalizovat. Takže pak už to nebyl problém. Takže ona je teď na smlouvu jako zaměstnanec na plný úvazek a myslím, že má i na neurčito smlouvu. A má už docela dobrý plat, tamtu druhou práci pustila a dělá jenom tohle, a díky tomu, že vlastně se o ten obchod i stará. Protože já ke každé směně, z každé dvojice potřebuju někoho, kdo to zajistí. V jedné dělá moje sestra, ta se stará Zdá se, že kdyby i chtěl a potřeboval majitel firmy přijmout do pracovního poměru zahraničního pracovníka, který se mu osvědčil jako agenturní zaměstnanec, svým způsobem se obává to udělat, aby nenarušil až dosud korektní vztahy s agenturami, které mu sezónní pracovníky pronajímají. Nepřehlédnutelným důvodem jsou pro něj také předpokládané starosti a administrativní problémy, se kterými udělal zkušenost, když chtěl získat svého jediného zaměstnance, pocházejícího z tzv. třetí země, a uzavřít s ním regulérní pracovní smlouvu. Jde o zkušenost podobnou té, o jaké hovořila majitelka malé obchodní firmy. Tento zaměstnavatel, který sice většinu jednání s úřadem práce nemusel vést osobně, protože jeho firma zaměstnává sekretářku-personalistku, přesto dodává: V: Jako mě to docela štvalo, protože ten člověk byl dobrej, byl za slušný peníze, měl sem o něj zájem a musel sem se probít ňákou bariérou, /ňáký nesmyslný předpisy, jo?/ 26 27

15 I. a) T: Ano, a ještě k tomu byl ohrožen tim, že vízum /**/. V: On byl ohroženej, já sem byl ohroženej, že sem vezmu nějakého lempla od firmy, kterej není schopnej /za mák udělat, že jo?/ To mě jako docela, bylo mě to takový divný, no. Ačkoli oba zaměstnavatelé majitelé malých firem dávají najevo velkou spokojenost se svými zaměstnanci příchozími ze třetích zemí, nepředpokládají, že by přijali do pracovního poměru další cizince. Za nejdůležitější bariéru označili administrativní procedury s takovou akcí spojené. To, že jejich zkušenost je staršího data a že se administrativa spojená s uzavřením pracovní smlouvy s příchozím ze třetí země mohla třeba i změnit, respektive zjednodušit, neberou v potaz: zkušenost je stále živá a evidentně natolik nepříjemná, že jejich personální politiku ovlivňuje dodnes. Jinou strategii zvolili majitelé třetí z malých firem, která byla v zorném úhlu našeho zkoumání. V současné době jsou oba českými občany, ale v době, kdy firma vznikala (v polovině devadesátých let), jejími zakladateli byl jeden ze současných vlastníků původem z Asie (nějaký čas azylant) a druhý občanem Slovenska. Imigrant z Asie je stále majitelem poloviny firmy, druhá polovina majitele změnila, oba jsou nyní už českými občany. Jde o firmu produkující duševní vlastnictví, která zaměstnává převážně vysokoškolsky vzdělané lidi, a národnostní složení zaměstnanců je opravdu pestré. Spolumajitel, který nám poskytl rozhovor, k tomu říká: firmě zjevně vyplácí: zaměstnanci (s jedním z nich se rovněž podařilo nahrát rozhovor) se cítí být spravedlivě honorováni, tudíž firmě vyjadřují loajalitu, dávají najevo zájem na prosperitě firmy. Ve firmě (natáčely jsme rozhovory přímo tam) vládne klidná a příjemná pracovní atmosféra, nezaznamenaly jsme žádné signály nadměrného pracovního stresu. Prostředí ve firmě je skromné (sídlí v pronajatých prostorách v okrajové pražské čtvrti), ale poskytuje zaměstnancům přiměřený komfort (kvalitní hygienická zařízení, kuchyňka, nápojové automaty). a) V: V tom ohledu možná, že máme rekord. Tady u nás se střídají různé národnosti, tady je nejvíc Vietnamců a pak jsme měli tady Ukrajinku jednu, tady máme jednoho /Iráčana/, měli jsme i Portugalce a ten už odešel. Ale zhruba tady jsme asi polovina Čechů a polovina cizinců. Jako, cizinců hodně z nich už má české občanství, ale původem- Tak to je asi půl napůl. Jak tento muž vyprávěl, prošel sám poměrně komplikovanou cestu směřující k tomu, aby získal české občanství. V osmdesátých letech zde vystudoval vysokou školu, na počátku devadesátých let prošel azylovou procedurou, vystřídal několik zaměstnavatelů, aby se od poloviny devadesátých let už věnoval výhradně budování a řízení firmy, kterou spoluvlastní. Zkušenost s českými úřady, kterou za léta úsilí o možnost trvale se usadit v České republice získal, jej nejspíš dobře kvalifikovala k tomu, aby posléze dokázal úspěšně zvládnout všechny administrativní úkony, spojené s přijímáním příchozích ze třetích zemí do regulérního pracovního poměru. Tato personální politika se 28 29

16 I. b) zahraniční firmy, média T: Neslyším často takovéhle pozitivní hodnocení, ale fakt je, že se setkávám s lidmi, kteří (pracují)- buď na nižší kvalifikaci, nebo kvalifikaci vůbec nemůžou tady uplatnit a v podstatě pracují na nižších pozicích. Nebo ještě horších- že- V: Já znám jednu paní, pracuje jako uklízečka, je z Kazachstánu, má vysokou školu, je učitelka chemie a už osm let uklízí, protože párkrát zkusila něco jako se dostat do školy nebo aspoň někam jít do nějaké školy, aby mohla začít jako to vzdělávání české nebo něco. No a já nevím přesně, jaké měla problémy, ale nikam se nedostala. Prostě to asi bylo to povolení v práci a ještě něco. A musela to dělat sama. No tak jí vyhovuje jenom uklízet Nepodařilo se jí překonat nějak tu administrativu a najít práci- A /uplatnit/ obor To musí být nějaké agentury, které pomáhají nebo dobrý zaměstnavatel. Ale já si nemůžu představit, že by někdo toto překonal sám. (z výpovědi novinářky původem z Ruska, trvalý pobyt) b) Dalším korektním zaměstnavatelem příchozích ze zahraničí jsou instituce, které potřebují vysoce kvalifikované a specializované odborníky, zejména ve spojení s kvalitní jazykovou výbavou (kombinace rodný jazyk, čeština a alespoň jeden světový jazyk k tomu navíc). V úryvku z rozhovoru to dokumentuje mladá žena, která přišla do Prahy na přímou výzvu zdejšího zaměstnavatele před osmi lety: V: Většina mých známých cizinců pracuje ve větších firmách. Nebo mají svoje podnikání. T: A mají tam,- nevím, jestli to víte, tam mají normální pracovní smlouvy? (..) V: Ano To jsou velké firmy, jako Pricewaterhouse Tam je jako u nás.... T (11:57): Aha. A doslechla jste se, jak se k té práci dostávají? Jestli tady existuje nějaký prostředník? V: Pokud vím ne. Přímo požádali, že tam byly pozice. A že přímo požádali ta místa tam. T: A to našli v inzerátech? V: Ano, ano. Na internetu To právě moc se mi líbí v Práze, to srovnávám teď s Ruskem přímo - že jestli máte zkušenosti, jestli máte dobré ((CV)), to rezumé, opravdu můžete žádat o dobré místo. Protože ve větších firmách lidi ani nechtějí brát někoho přes známé.naopak. Třeba i u nás, to je to samé. My potřebujeme zkušené lidi. Ani to nechceme přes někoho. Hledat lidi. A ve větších firmách, i obchodních, to je totéž Že to funguje, to opravdu vidím, a to dává takovou naději a podporu Vzápětí ale na podnět tazatelky svůj optimismus koriguje: Tato úspěšná a spokojená mladá žena, pro kterou, jak uvádí, je na jedné straně Praha místem rovných šancí pro profesní uplatnění příchozích ze zahraničí a skvělých pracovních podmínek, z druhé strany ostře vnímá administrativní bariéry, které česká legislativa a administrativa staví do cesty většině příchozích ze třetích zemí. Těm, kteří nepřicházejí pod patronací nebo i na výzvu silného zaměstnavatele jako ona a někteří její známí, ale pokoušejí se se zmíněnými bariérami vypořádat na vlastní pěst. Dokládá to nedávnou zkušeností, když byla nucena osobně vyřídit administrativní úkon v úřadovně pražské cizinecké policie: Já jsem žádala o trvalý pobyt, a co jsem viděla včera v Koněvově ulici, oni se přestěhovali, tam jsem byla dvakrát. Jednou v osm ráno, že jsem se ani nedostala do dveří budovy, protože tam nebyla žádná informace a byla na dva kilometry fronta, a lidi stáli ve frontě, ani nevěděli, proč tam stáli. Každý měl různý věci, někdo musel udělat pozvání, někdo musel registrovat, někdo žádal o dlouhodobý pobyt, ostatní o trvalý pobyt, všichni stáli, v jedné frontě. A byl tam obrovský odpadkový koš přímo u těch dveří - a mě se zdálo, že to bylo uděláno schválně, protože tam bylo Mám i fotku - prostě něco hroznýho. A tak jsem odjela, a šla jsem do práce, a začala jsem hledat kontakty, protože se musela zeptat, jestli je to v pořádku, jestli tam stojí ta fronta, protože jsem v zaměstnání a nemůžu tam strávit sedm hodin. A jsem přijela v osm ráno a tam ve frontě lidi byli od tří v noci. Tak jsem zavolala kamarádku, která je z Ukrajiny, a ta kamarádka zavolala jednomu známému, a jenom tak jsem se dozvěděla, že vlastně ta fronta celá stojí špatně, protože uvnitř je systém, tam jsou lístky, ale lidi to neví. Takže jsem tam jela znovu, a prošla jsem přes tu frontu, a nahoře už to bylo víceméně v po

17 I. b) řádku. Takže to bylo asi- nejhorší Ale jinak nepříjemný lidi, neprofesionálny, na cizinecké policii, ale jsou tam i dobrý lidi, který mi pomohli... prostě jsem mluvila příjemně a na mě mluvili /příjemně./ Ale to bylo - já to řeknu: jeden člověk z pěti. (...) (Mladá žena původem z bývalého Sovětského svazu, příchozí do ČR po oslovení budoucím zaměstnavatelem) Že a jak je cesta českou administrativou pro cizince trnitá, k tomu poukazuje nejen tento, ale velká většina sebraných rozhovorů. Pokud nešlo o respondenty, kteří jsou v České republice usazeni už desítky let a třeba tu i vystudovali, pak v každém ze sebraných vyprávění bylo jedním z ústředních motivů potýkání s administrativními bariérami a českými úřady, resp. úředníky. agentury práce c) V Praze ovšem působí i velké firmy jiného typu, než o kterých se zmínila posledně citovaná respondentka. Takové, které mají nouzi zejména o pomocný personál a pracovníky, ochotné vykonávat nekvalifikovanou, leckdy fyzicky velmi náročnou práci. Ať už jde o firmy stavební či výrobní nebo velké obchodní řetězce, úklidové firmy, stěhovací firmy nebo například velká zdravotnická zařízení,. Ty pak, zejména má-li jejich provoz sezónní výkyvy, preferují nájem agenturních zaměstnanců, podobně jako majitel malé stavební firmy, o němž už byla řeč.. Jak na tom relativně donedávna zaměstnanci agentur byli, dokumentuje další úryvek: Já jsem platila za povolení k práci. Prostě ona brala peníze. Já myslela, že to je všechno oficiálně. To je česko-ukrajinská firma. Já vůbec nevim přesně, čím se zabývaj, co oni dělaj V Ukrajině ta ženská pozve nějaký lidi, oni přijedou tady, dělaj na ní, ona jim perfektně zaplatí. (...) A já jsem neměla ani zdravotní pojištění, ani sociální. Nic. Potom jsem se to až dozvěděla, ale když jsem pak /protestovala/, ona mě uklidňovala, že na to nepřijdou. Dělala jsem úklid načerno. Pak na nějakých stavbách. Ona mě odveze tam- sem, a platila mi dvacet osm korun na hodinu a řekla, že tak málo, protože ona platí pojištění sociální, a já jsem tomu věřila. A když jsem se dozvěděla, že nic z toho není, že to ona neplatí, takže ty roky všechny jako načerno... pak já jsem už u ní nedělala, ale ona brala ode mne /dál/ peníze za povolení k práci, abych si já prodloužila to vízum. Na rok, tak já jí zase platila hodně peněz. Aby ona mi to dělala, protože já sama jsem to nemohla udělat. No a pracovala, kde najdu práci. (Žena, příchozí z Kazachstanu, sama se dvěma dětmi, trvalý pobyt nakonec získala přes azylovou proceduru, úryvek se týká období druhé poloviny devadesátých let)

18 I. c) K analogickým problémům spojeným se zaměstnáváním příchozích ze zahraničí ve zprostředkovatelských agenturách, se zcela otevřeně vyjadřuje reprezentantka jedné z nich a potvrzuje výše popsanou praxi jako donedávna, ne-li dodnes, běžnou: V: Ne, tak to ne, to vás mohu naprosto ujistit, že první pojištění začala až s tím zákonem o zaměstnanosti roku Takhle: nechci podezírat, občas se mohlo stát, že někde ale nedělejte si iluze moc... Samozřejmě, pokud je ve stavu přímo, že Nevím, támhle /pal/ přijmul pět Ukrajinek do stavu pracovního, tak je pojistí, to je jasný. Ale když mluvíme o zaměstnávání přes agenturu? No Jisté pochybnosti vyslovila tato respondentka sama reprezentující agenturu práce i o tom, jak je ve firmách i agenturách práce kontrolováno dodržování zákona o zaměstnanosti, ke kterému se v předchozím výroku odvolává. Činnost inspektorátu práce, v jehož kompetenci kontrola dodržování zákonných podmínek zaměstnávání osob je, podle jejích zkušeností není zatím efektivní. Ale hlavní důvody toho, že agenturní zaměstnávání podle jejího názoru ztrácí v Praze i jinde perspektivu a bude ze své pozice dominantního partnera příchozích ze zahraničí na trhu práce ustupovat, vidí jinde. Pokusila se je poměrně obšírně zformulovat a vysvětlit: Průlom nastal s novým zákonem o zaměstnanosti Podařilo se aspoň to, že tam, kde to není smlouva o dílo, ale tam, kde je to výroba ve fabrice, kde /je/ pásová výroba, kde vás řídí mistr český, to se za smlouvu o dílo nedá považovat. Tam zákon o zaměstnanosti jednoznačně ukládá, že pokud nemá svoje pracovníky ta fabrika, tak si je může najmout přes agenturu práce. A každá agentura práce pak má povinnost zaměstnávat pracovníky podle českých předpisů... Tam musí být sociálka a zdravotní pojištění. Takže tam jsme se trošku pohnuli a já jsem si říkala: dobře, tak aspoň přejdeme od těch sazeb, které stavařská firma, která potřebuje třeba ukrajinské zedníky, /zatím řešila/ dodavatelským způsobem. Ale aby dala stovku /za hodinu/, z toho byli úplně nemocný. Jenomže když máte udělat kalkulaci, aby si člověk vydělal... a měl sociálku, zdravotní, ubytování a tak dále, a odvody třicet pět procent z vyplacené koruny a já nevím, co všechno Oni řekli: blázníte? to my támhle si vezmeme lidi na černo na turistický víza!... Jak se to řeší, jsem pochopila: tím, že tady je svazek íčařů (lidí pracujících na živnostenský list), fakturuje jeden z nich, a tak dále. Tedy to, co jsem si myslela, že nastoupí, že agentura práce (třeba ta ukrajinská firma nebo- / eseróčko/ nebo jiná /organizační/ složka, která skutečně získala tu licenci na agenturu práce) a nasadí ty sazby skutečně Nikdo je nebral. A to byl další moment, to, že tady je i ten druhý - černý - trh práce. Takže uplynul rok, a já jsem byla strašně zlá, protože v podstatě to znemožnilo platit tu sociálku a zdravotní... A sazby byly zase minimální a nutili nás dělat smlouvy o dílo zase, které potažmo jsou /kontrolované/ z Ukrajiny. Ale /naštěstí/ vtrhlo sem strašně moc nových investorů zahraničních Stručně řečeno: agentury práce orientované na pronájem nekvalifikované pracovní síly začaly ztrácet zákazníky, protože podle platného zákona o zaměstnanosti musely zvýšit cenu práce svých zaměstnanců. Pružnější nelegální nebo quasilegální trh je promptně nahradil. Jejich služeb sice začaly využívat nové subjekty na trhu práce velké výrobní filiálky zahraničních firem, ale podle názoru respondentky je jen otázkou času, kdy se stavy jejich zaměstnanců stabilizují a služby agentur pro ně přestanou být nezbytností. Nemluvě o administrativních bariérách možnosti pružně dislokovat zahraniční pracovníky: předpisy a vazby na Úřady práce v místě výkonu práce pohyb pracovní síly nezjednodušují. Nelegální zaměstnávání (co jiného zřejmě umožňují/zprostředkovávají například zmiňované svazky íčařů?) zase zůstává východiskem, které je nasnadě, a pružnější než legální řešení, takže v mnoha případech, přinejmenším krátkodobě nebo sezónně, dále funguje. Připomeňme si zde Overbeekův koncept mezinárodní pracovní mobility, s nímž pracovali Čaněk, Černík a Grygar (2006) ve své výzkumné zprávě. Citovaná zkušenost reprezentantky agentury práce z posledních dvou let poukazuje k očekávání oné hyper-flexibility pracovníků, resp. pracovních migrantů, na pozicích, pro něž není požadována vyšší kvalifikace. Ti, jak Overbeek uvádí, jsou pro zaměstnavatele zajímaví, pokud jim může vyplácet nižší mzdu než domácím zaměstnancům, jsou-li snadno kontrolovatelní, nahraditelní a právě flexibilní co do druhu práce, místa výkonu práce, formy pracovně-smluvního vztahu atd. Tuto hyperflexibilitu v určitých případech poměrně striktně omezil už zmíněný zákon o zaměstnanosti (Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.). Jeho aplikace logicky vedla k inovacím v praktikách zaměstnavatelů i zprostředkovatelů služeb zaměstnanosti ve snaze flexibilitu a láci pracovní síly migrantů získat i udržet. Jinými slovy, omezit administrativně flexibilitu migrujících pracovníků v praxi leckdy znamená vytlačit je alespoň na čas mimo rámec zákonné normy a tím udržet jejich výhodu před domácím obyvatelstvem. Výsledkem může být nárůst nelegálního zaměstnávání (nejen) cizinců a nárůst počtů lidí pracujících načerno. Jiný názor na perspektivy agenturního zaměstnávání vyslovil reprezentant pobočky mezinárodní personální agentury se sídlem v Praze, Její zaměření je ovšem radikálně odlišné od agentur přímo zaměstnávajících zahraniční pracovníky: zprostředkovává zahraničním zájemcům práci-zaměstnání v ČR a firmám, převážně, i když nikoli výhradně pražským, vyhledává v zahraničí vhodné c) 34 35

19 I. c) adepty na volná pracovní místa, Nejbližší budoucnost a vývoj na trhu práce v Praze a celé ČR a tudíž i firmy, kde sám pracuje, vidí takto: Co my sledujeme, je trend, že za dva tři roky v některých oborech bude nedostatek specialistů a český trh /práce/ začíná být vyčerpaný. A teď se nabízí jako jediná šance, která se zatím moc nevyužívá, zaměstnávat specialisty ze zahraničí. Jsou tady dvě věci, na které to naráží: na zvyk firem, ať už českých nebo zahraničních, že oni nejsou zvyklí zaměstnávat lidi /z východu/... A ten východ v povědomí lidí i firem je, že jsou to lidé spíše na dělnické a manuální práce. A oni mnohdy dokonce, i když vzdělání mají, ve finále tady pracují /jako dělníci/ na stavbě, protože to je jediná práce, kterou tady můžou získat. No a to je oblast odborníků, která je pro nás zajímavá. To je ta první věc zvyk No a druhá věc je legislativa. Je to ne tak úplně jednoduchý získat potřebný povolení, i agentura samozřejmě musí mít povolení na to, že smí pracovat s materiály těch lidí, a to ve finále vede k tomu, proč- zatím jsou upřednostňováni lidi z České republiky nebo ze Slovenska Teď dochází k tomu, že lidé prostě nejsou. Spousta chytrých firem už dneska zaměstnává lidi z východu, třeba IT firmy. Jsou firmy, které mají ruského majitele, a tam to vůbec není problém. Jsou to výborní lidi, kteří tady pracují, měli by snad dokonce mluvit i rusky, to jsou takové mezinárodní firmy. Tak tyhle firmy to objevily celkem rychle a ten trend je i u velkých firem. U ostatních firem zatím ještě to není tak častý, ono totiž u některých specializací hraje trošku roli třetí faktor, a to je znalost lokálního prostředí v České republice /Na některých pozicích/ musíte znát dobře české zákony. Ty jsou úplně jiné v Německu, úplně jiné na Ukrajině, v Rusku, v Bulharsku. Takže to je další věc Pro některé obory v tuhle chvíli je to nereálné. Jedině reálné je, že člověk by začal na juniorské pozici a získal zkušenosti. (Z výpovědi reprezentanta pražské pobočky mezinárodní agentury práce) Strategii své firmy v současných výše specifikovaných podmínkách charakterizoval v rozhovoru dále takto: My se specializujeme na vyhledávání a nábor lidí, ale ne na vyřizování potřebných papírů. T: Vy vlastně v prvnim kole testujete jejich kvalifikaci a vhodnost pro určitou pracovní pozici, na kterou máte zájemce? V: Přesně tak. My hledáme člověka, který odpovídá tomu profilu, ale popřípadě samozřejmě zprostředkujeme setkání. Ale nezajišťujeme pro naše klienty pracovní povolení a takovéhle věci, to si musí vyřídit ten klient protože my nezaměstnáváme... Výjimkou je, pokud my zaměstnáme v rámci agenturního zaměstnávání například, já nevím, junior účetní, která potom pracuje, je našim zaměstnancem, ale je přidělená ke klientovi Tady samozřejmě to povolení musíme zařídit, protože my jsme zaměstnavatel a my ty dokumenty musíme mít v pořádku. (Z výpovědi reprezentanta pražské pobočky mezinárodní agentury práce) Příklad zaměstnání příchozí(ho) ze třetí země v této personální agentuře, který vypravěč uvedl, pokládá opravdu za zcela výjimečnou situaci: ani už současnému profilu a ani perspektivnímu zaměření jeho firmy tento způsob fungování neodpovídá a nevidí agenturní zaměstnávání jako dlouhodobě funkční řešení ani pro zdejší firmy, ani pro (kvalifikované) příchozí ze zahraničí. Tento respondent rovněž vidí jako nepravděpodobné, že by agentury práce zaměstnávající a dále pronajímající pracovní sílu svou praxi orientovaly na uvolnění svých pracovníků pro přímé navázání pracovněprávního vztahu s firmou nebo institucí, kde jsou agenturou umístěni pro vlastní výkon práce. Potvrdil tím praktickou zkušenost majitele stavební firmy, kterou jsme komentovaly výše. Jediný agenturní zaměstnanec, se kterým se uskutečnil rozhovor, ovšem právě takové očekávání měl. Doufal, že po třech měsících, na které ho firma, pro kterou pracuje, najala od agentury, bude přijat jako její kmenový zaměstnanec (pokud s ním firma bude spokojená). Nepodařilo se nám ověřit, jak se situace vyvinula, zda se jeho očekávání splnilo. Jestliže ano, bylo by to nejen pro nás překvapivé: respondenti zaměstnavatelé i reprezentanti agentur takovou praxi u agentur nepředpokládají. Svůj podíl na takovém očekávání zmíněného zaměstnance agentury mohl mít krátký čas jeho pobytu v ČR (v době konání rozhovoru tu pobýval jen několik měsíců) a naprostá neznalost českého jazyka: komunikoval jak v zaměstnání, tak při rozhovoru s námi výhradně anglicky. Teoretickou možnost, že už měl tuto perspektivu zakotvenou i ve své pracovní smlouvě s agenturou, resp. byla i součástí smluvních podmínek mezi firmou a agenturou, ale výše citovaný reprezentant personální agentury připustil. Podrobné záznamy z uskutečněných rozhovorů s reprezentanty různých agentur a doslovné přepisy nahrávek těch rozhovorů, které jsme uskutečnily, jsou k dispozici v příslušné interní příloze. Nepokládáme za nutné zatěžovat ještě více tento text řadou informací, zkušeností i podnětů, které rozhovory s reprezentanty agentur přinesly. Pokládáme však za nutné zde alespoň podotknout, že počet agentur práce, které získaly pro hlavní město Prahu svou licenci na zprostředkování práce a zaměstnávání pracovních migrantů, je neuvěřitelně vysoký. Podle údajů z obchodního rejstříku se jednalo o zhruba osm set subjektů. Kontrolovat jejich činnost, zákonnost uzavíraných pracovních smluv, plnění závazků z těchto smluv pro ně plynoucích, zcela jistě přesahuje možnosti a kapacity pražských expozitur příslušných kontrolních orgánů. c) 36 37

20 I. V: Ano. T2: Domluví se se zaměstnavatelem, na odvedené práci, na té částce, kterou za to dostane. A ten klient dostane tydlety peníze. Ale z těch peněz vlastně vyplatí jenom- T: Tomu já rozumim, ale ten živnosťák je?... V: Jenom jedneho pána. A na tem živnosťáku napsáno dvacet lidí, třicet lidí, padesát, kolik može on tam mít. T: No dobře, ale jaký tady má potom ten člověk satus? To je práce na černo? V: On měl dluhodobý pobyt, ale jenom na pobyt. Povolení na práci on neměl. On musí mít pracovní vízum ještě. A on měl vízum jenom na pobyt d) nelegální zaměstnávání a práce načerno d) Jaká úskalí pro cizince přicházející za prací do Prahy ze třetích zemí v sobě práce načerno nese (vedle administrativně správních sankcí - včetně vyhoštění, které hrozí), se nám pokusila jedna z respondentek přiblížit na příkladu svého příbuzného (pravděpodobně v úryvku hovoří o něčem podobném jako reprezentantka agentury práce, když zmiňovala svazky íčařů ): Celý rok pracoval na klienta. Na Zličíně pracoval, chudáček. On tam byl i přes noc jako ochrana. A ráno pracoval na stavbě. Za rok zabral u něho ten klient peníze, nezaplatil- dával na byt- na dvě tisíce, každý měsic, dva tisíce, dva tisíce, a co dva tisíce? Zaplatíš za byt i konec. No někde tam eště pětset korun, tisíc, i to všechno. A za rok nezaplatili mu peníze a zmizel. Prostě změnil telefonní číslo, byt, všechno. I do tej /*/ my nemužeme jeho najit. No vždyť já tady pět let. T: A měl s ním smlouvu? V: Jaku smluvu? Dělal u něho na živnosťak. T: Na živnosťák. V: Na jeho živnostěnský list. Tak naši Ukrajinci. Přijeli. Člověk jeden má živnostenský list, Ukrajinec, agentura takova, i na svůj živnosťák vzal padesát lidí na stavbu. I to. Na smluvu se stavbou, aha smluva s tym ředitelem /**/, s kym tam, že ten bude jemu platit na živnosťák sto korun na hodinu za jednoho člověka, a on tam platí padesát T: Ale tak to znamená, že teď měl u sebe svůj živnostenský list? V: Ne, vy nepochopili. T2: Ten klient má živnosťák. Vedle velkých firem, o jejichž zaměstnavatelských praktikách byla řeč v předchozím úryvku, dávají nějaké nelegální formě zaměstnávání nejspíš leckdy přednost i ubytovací a stravovací zařízení, provozovatelé stánkového prodeje a menší obchody. V plné sezóně tento segment trhu práce v Praze pohltí rozhodně nezanedbatelné množství pracovní síly. Počty lidí, kteří se na něm uplatní formou nelegálního zaměstnání tudíž také nejsou nejspíš zanedbatelné. Vedle českých nezaměstnaných, důchodců, studentů, případně lidí v pracovní neschopnosti, jsou v Praze dostupní možná nejčastěji cizinci ze třetích zemí: ti, kteří porušují pobytová pravidla (pobývají zde na turistická víza a nemají povolení pracovat-vydělávat) nebo rodinní příslušníci těch migrantů, kteří tu legálně pracují, ať už jejich status je jakýkoli. Regulérní pronájem pracovní síly od agentur zprostředkovávajících práci je pro malé firmy nebo živnostníky vesměs cenově nedostupný, tady pravděpodobně nastupují a fungují jako zprostředkovatelé práce neformální krajanské sítě. O těch se ale z nahraných vyprávění mnoho nedozvídáme to, že a jak se nedařil snowball sampling může být signálem, že krajanské sítě jsou podstatným zdrojem pocitu bezpečí, oporou, prostorem solidarity, který v žádném případě nelze narušit nebo dokonce ohrozit. Byť jenom tím, že do něj vpustíte výzkumníka jinak, než skrze svou vlastní (anonymní) výpověď. V náhodném rozhovoru s vdanou ženou z Ukrajiny, která si na živobytí vydělává úklidem, jsme vyslechly, jak takové přivydělávání probíhá v ubytovacích zařízeních, konkrétně velkých pražských hotelích: Jedna nebo více cizinek jsou tam regulérně zaměstnány. Není jich ovšem tolik, kolik je zapotřebí, aby stav pomocného personálu pokryl všechny potřeby hotelu. Stav doplňují krajanky, které vždy vědí, za koho v dané směně pracují a ve vzácném případě kontroly jsou na pracovišti k dispozici dokumenty regulérně zaměstnané krajanky a za tu se umí dotyčná vydávat. Riziko odhalení při běžné, nikoli cílené, kontrole zřejmě není vysoké a takto získávat finanční 38 39

Pracovníci státní správy

Pracovníci státní správy Pracovníci státní správy Sociální anamnéza Ankety se zúčastnilo celkem 51 pracovníků státní správy, z toho více jak tři čtvrtiny mužů (76%) (viz Příloha 4, graf č.1). Většinou patří do věkové kategorie

Více

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza Velcí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Celkem bylo osloveno 75 velkých zemědělských hospodářských jednotek. Většinu (83%) tvořila zemědělská družstva s výrobní specializací na rostlinnou a živočišnou

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ

FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ PROJEKT METR (Sdílení pracovních míst jako forma podpory mezigeneračního transferu kompetencí mezi pracovníky CZ.1.04/2.2.00/11.00024) Konference

Více

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje?

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje? Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení PhDr. Marie Jelínková, PhD. Sdružení pro integraci a migraci Multikulturní centrum Praha Proměna trhu práce:

Více

Současná migrační vlna z perspektivy trhu práce: Informace pro zaměstnavatele

Současná migrační vlna z perspektivy trhu práce: Informace pro zaměstnavatele Současná migrační vlna z perspektivy trhu práce: Informace pro zaměstnavatele Dne 29. července 2015 vláda schválila Strategii migrační politiky České republiky (ČR). Dokument stanovuje sedm zásad migrační

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

Vedení lidí v praxi. Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci. PER Personální management. Kratochvílová Soňa 3.4.2013

Vedení lidí v praxi. Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci. PER Personální management. Kratochvílová Soňa 3.4.2013 Vedení lidí v praxi PER Personální management Kratochvílová Soňa 3.4.2013 Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci OBSAH ÚVOD... 3 1. Výběr správných pracovníků... 3 2. Spolupráce a poslušnost podřízených...

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Ondřej Brychta Odbor azylové a migrační politiky Ministerstvo vnitra ČR 20. listopadu 2013 Bratislava Problém definice Jednotná definice kvalifikovaných

Více

Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011)

Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011) Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011) Hlavními cíli výzkumu bylo zjistit rozsah využívání alternativních forem práce ve firmách na českém trhu.

Více

Budoucnost pracovní migrace v ČR 20.3.2012, Praha

Budoucnost pracovní migrace v ČR 20.3.2012, Praha Budoucnost pracovní migrace v ČR 20.3.2012, Praha Klientský systém Dita Čermáková Geomigrace - Geografické migrační centrum Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Vývoj klientského systému Obdobný

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

PRAHA 12. Základní přehled

PRAHA 12. Základní přehled PRAHA 12 Základní přehled Správní obvod Praha 12 je tvořen územím městských částí Praha 12 (Cholupice, Kamýk, Komořany, Modřany a Točná) a Praha-Libuš (Libuš a Písnice). Podíl cizinců na žijících na území

Více

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily V Praze, 25. 6. 2013 Vážená paní, vážený pane, ještě jednou děkujeme za Vaši účast ve výzkumu na téma Řízení lidí se zaměřením na osobnost zaměstnance, který probíhal od března do začátku června tohoto

Více

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka.

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka. Firmy investují nemalé prostředky do posílení loajality zákazníků, zjišťování jejich spokojenosti a vnímání značky. Další prostředky směřují do výběru a motivace zaměstnanců, tréninků a školení, do průzkumů

Více

Minimální mzda - argumenty PRO

Minimální mzda - argumenty PRO Minimální mzda - argumenty PRO Milan Mroczkowski Obsah Úvod Co je to minimální mzda a jaká je její současná výše? Plnila minimální mzda v posledních letech svou funkci? Nedobrovolná nezaměstnanost. Proč

Více

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3

Podíl z celkového počtu pojištěnců, migranti, kteří se kteří se vrátili v roce 2010 po 1 až 4 letech 6=1-3 1.17. Remitence Remitence Čechů do České republiky 1.17.1. Odhad remitencí vychází z definice pojmu remitencí v souladu s metodikou platební bilance - BPM6. Metoda odhadu je založena na kvantitavním přístupu,

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

Formy individuální nerodinné péče o děti do 6 let v České republice. Jana Barvíková

Formy individuální nerodinné péče o děti do 6 let v České republice. Jana Barvíková Formy individuální nerodinné péče o děti do 6 let v České republice Jana Barvíková Obsah příspěvku Formy a podmínky individuální nerodinné péče o děti do 6 let Neformální (neprofesionální) péče (bezúplatně

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Integrace cizinců v České republice

Integrace cizinců v České republice České předsednictví v Radě EU 2009 Integrace cizinců v České republice České předsednictví v Radě EU www.eu2009.cz www.mpsv.cz Integrace cizinců stručný historický vývoj 1989 Zásadní změna společenského

Více

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku

Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku www.pwc.com Zaměstnávánívysoce kvalifikovaných pracovníků cizinců v Česku Mgr. Soňa Schovánková Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta PricewaterhouseCoopers Česká republika, s.r.o. Obsah Úvod Definice

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

Výsledky průzkumu č. 29 AMSP ČR

Výsledky průzkumu č. 29 AMSP ČR 29. Výsledky průzkumu č. 29 AMSP ČR Čerpání EU dotací AMSP ČR ve spolupráci s Komerční bankou zorganizovala výzkum zaměřený na čerpání EU dotací mezi malými a středními podniky a municipalitami. Tento

Více

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 duben 2010 Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 Abstrakt: Barbora Tošnerová Komentář k analýze agentury Newton Media, která se zaměřila na to, jak o občanech čtyř vybraných zemí žijících

Více

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na migraci za prací Petr SUNEGA petr.sunega@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Oddělení socioekonomie bydlení Struktura prezentace Důvody pro zkoumání

Více

Průzkum ManpowerGroup

Průzkum ManpowerGroup Průzkum ManpowerGroup Praha, 9. června 2015 Společnost ManpowerGroup dnes zveřejnila výsledky 10. ročníku každoročního průzkumu ManpowerGroup Nedostatek lidí s potřebnou kvalifikací, který se zaměřuje

Více

VY_32_INOVACE_Z.1.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla

VY_32_INOVACE_Z.1.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ

MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI MEZI MINISTERSTVEM SOCIÁLNÍCH VĚCÍ A ZAMĚSTNANOSTI NIZOZEMSKÉHO KRÁLOVSTVÍ A MINISTERSTVEM PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY O VÝMĚNĚ ÚDAJŮ A PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI PŘI POTÍRÁNÍ

Více

stručný popis problému, který projekt řeší;

stručný popis problému, který projekt řeší; PROJEKT PRO SŠ - sborníky vymezení modulů, které bude projekt realizovat Vymezení modulů: Projekt se zaměřuje na vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (modul B). Projekt spojuje aktivity modulu výzkumu

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Je předpokladem pobytu (včetně trvalého) majetnost cizince? Není to pravdou.

Je předpokladem pobytu (včetně trvalého) majetnost cizince? Není to pravdou. Je zavedení národního víza zpřísněním? Není to Pravdou je, že návrh nové právní úpravy vstupu a pobytu cizinců umožňuje na rozdíl od stávajícího zákona o pobytu cizinců žádat rovnou na zastupitelském úřadu

Více

Pravidla pro udělení a užívání značky Ethnic Friendly zaměstnavatel

Pravidla pro udělení a užívání značky Ethnic Friendly zaměstnavatel Pravidla pro udělení a užívání značky Ethnic Friendly zaměstnavatel Ethnic Friendly zaměstnavatel je značkou umožňující ocenění zaměstnavatelů, kteří se hlásí k zásadě rovného zacházení tuto zásadu dlouhodobě

Více

Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni. Anketa. pro rodiče dětí od 1 do 3 let. Vyhodnocení

Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni. Anketa. pro rodiče dětí od 1 do 3 let. Vyhodnocení Komunitní plánování sociálních služeb v Plzni Anketa pro rodiče dětí od 1 do 3 let Vyhodnocení Vyhodnocení zpracovalo: CpKP západní Čechy Americká 29 301 38 Plzeň Tel./fax: +420 / 377 329 558 Mobil: +420

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

International Migration Outlook: SOPEMI 2009. Výhled v oblasti mezinárodní migrace: SOPEMI 2009. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

International Migration Outlook: SOPEMI 2009. Výhled v oblasti mezinárodní migrace: SOPEMI 2009. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce International Migration Outlook: SOPEMI 2009 Summary in Czech Výhled v oblasti mezinárodní migrace: SOPEMI 2009 Přehled v českém jazyce Příchozí migrace do zemí OECD během posledních dvou desetiletí prudce

Více

Předběžné výsledky klíčových zjištění z plošného šetření projektu Flexicurity

Předběžné výsledky klíčových zjištění z plošného šetření projektu Flexicurity Předběžné výsledky klíčových zjištění z plošného šetření projektu Flexicurity Bc. Simona Faberová;Lucie Kadlecová;Bc. Barbora Koldová; Mgr. Aneta Langrová; Mgr. Markéta Mlezivová; PhDr. Iva Poláčková Šolcová,PhD.;PhDr.

Více

Miroslava Rákoczyová Robert Trbola (eds.) Sociální integrace přistěhovalců v České republice

Miroslava Rákoczyová Robert Trbola (eds.) Sociální integrace přistěhovalců v České republice Miroslava Rákoczyová Robert Trbola (eds.) Sociální integrace přistěhovalců v České republice EDICE STUDIE Věnujeme všem, kdo hledají svoje místo v České republice. Ediční rada SocioLOgického Nakladatelství

Více

Projekt Age management

Projekt Age management Projekt Age management OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradecký kraj CZ.1.07/3.2.10/03.0003 člen AIVD ČR Age Management věkový management představuje řízení zohledňující věk a schopnosti zaměstnanců

Více

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce Career Guidance: A Handbook for Policy Makers Summary in Czech Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí Přehled v českém jazyce Dobře organizované služby profesního poradenství mají stále větší

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let 6 - let 6 - let 6 - let 6-6 let od 66 let svobodný / svobodná

Více

Počítačová služba s.r.o.

Počítačová služba s.r.o. Jeden z největších národních projektů v Olomouckém kraji Dodavatel: Stupkova 413/1a, Olomouc Najdi si práci v Olomouckém kraji Termín realizace: od 1. 7. 2006 do 31. 5. 2008 CÍLE PROJEKTU Cílem je přispět

Více

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců...

OBSAH. Úvod... 13 Seznam použitých zkratek... 15 Přehled souvisejících právních předpisů... 17 Přehled právní úpravy zaměstnávání cizinců... Úvod.......................................................................... 13 Seznam použitých zkratek.................................................... 15 Přehled souvisejících právních předpisů......................................

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Hana Potměšilová 7. února 2013 Zákonná úprava 2 Ústava Souběh invalidního důchodu s výdělečnou činností Zákon 435/2004 Sb. o zaměstnanosti ( ZoZ ) část III. 67-84

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

ČMKOS, volný pohyb osob a problematika zaměstnanosti. Pavel Janíčko poradce ČMKOS

ČMKOS, volný pohyb osob a problematika zaměstnanosti. Pavel Janíčko poradce ČMKOS ČMKOS, volný pohyb osob a problematika zaměstnanosti Pavel Janíčko poradce ČMKOS Program ČMKOS 2010-2014 ČMKOS bude jako aktivní člen evropských a světových odborů podporovat, aby sociální práva a sociální

Více

Informace pro uchazeče o práci

Informace pro uchazeče o práci Informace pro uchazeče o práci Práva a povinnosti uchazeče o práci jsou v zákoně o zaměstnanosti číslo 435/2004 Sbírky Těžké slovo: uchazeč o práci Těžké slovo: práva Těžké slovo: povinnosti Těžké slovo:

Více

ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH. Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011

ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH. Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011 ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍCI V PROJEKTECH Mgr. Viktória Bodnárová, Sychrov, 20.05.2011 EURAXESS Česká republika www.euraxess.cz Poskytujeme informace, poradenství a asistenci ohledně následujících témat: vstupní

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Labour Force Sample Survey Stanislav Mazouch Abstract Výběrové šetření pracovních sil se provádí v České republice již od prosince 1992. Je prováděno Českým statistickým

Více

Domácí vzdělávání Lukáš Matěna MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/14

Domácí vzdělávání Lukáš Matěna MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/14 Domácí vzdělávání Lukáš Matěna MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/14 Úvod Jednou z alternativ povinné školní docházky je domácí vzdělávání. Tento fenomén, historicky pocházející z potřeby rodičů zajistit svým

Více

Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012

Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012 Zaměstnávání cizinců v ČR 31.3.2012 ACERT KONFERENCE BŘEZEN 2012 Úvod - legislativa Zákony upravující pobyt cizinců na území ČR: z.č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění; z.č. 262/2006 Sb.,

Více

PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI. Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005

PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI. Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005 PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005 Výchozí stav v roce 1989 Negativa Celková neefektivnost ekonomiky Nevhodná sektorová

Více

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 19 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 014

Více

10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a

10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a Michaela Růžičková 10 tisíc obyvatel obec III. typu tam, kde končil chleba a začínalo kamení územně na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí: Žďárských vrchů a Železných hor extrémně silná sociální

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Získávání pracovníků. Trh práce

Získávání pracovníků. Trh práce Získávání pracovníků Trh práce Získávání pracovníků x nábor Získávání pracovníků vs. nábor pracovníků U nás vžitý pojem nábor pracovníků X teorie řízení lidských zdrojů rozlišuje nábor a získávání - nábor

Více

Migrující zahraniční pracovníci postoj a zkušenosti českých zaměstnavatelů

Migrující zahraniční pracovníci postoj a zkušenosti českých zaměstnavatelů 1 Migrující zahraniční pracovníci postoj a zkušenosti českých zaměstnavatelů Globalizace, příznivý ekonomický rozvoj a zvýšená mobilita pracovních sil v EU znamenala pro Českou republiku v uplynulých letech

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

newsletter NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE

newsletter NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE Dne 9. 9. 2011 byla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky schválena významná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen zákoník práce ). Ačkoli bude o novele

Více

Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Palackého v Olomouci Psychologie a výběr pracovníků PhDr. Matúš Šucha, Ph. D., Katedra psychologie Lekce I Přehled Získávání a výběr zaměstnanců Hledáme někoho? Koho hledáme? Firemní kultura

Více

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování

Více

Metodický pokyn č. 3

Metodický pokyn č. 3 Metodický pokyn č. 3 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Provozní řád poradny pro cizince a uprchlíky

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

5 Úvod k výzkumné části... 62 5.1 Statistické údaje... 62 5.1.1 Chí-kvadrát (Χ2) test... 62 5.1.2 Korelační analýza... 62 6 Zaměstnanci/pracovníci...

5 Úvod k výzkumné části... 62 5.1 Statistické údaje... 62 5.1.1 Chí-kvadrát (Χ2) test... 62 5.1.2 Korelační analýza... 62 6 Zaměstnanci/pracovníci... Obsah Zadání studie... 1 Úvod... 16 I. OBECNÁ ČÁST... 17 1 Charakteristika živých umění v ČR... 17 1.1 Legislativa... 17 1.2 Organizační forma... 17 1.3 Vývoj základních ukazatelů v letech 1980-2010...

Více

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

Metody výběru ve výzkumech veřejného mínění

Metody výběru ve výzkumech veřejného mínění Metody výběru ve výzkumech veřejného mínění Populace (základní soubor) Soubor jednotek, o nichž předpokládáme, že jsou pro ně závěry výzkumu platné Někdy se rozlišuje: Cílová populace - všechny jednotky

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

Projekt Fast Track (Zrychlená procedura pro vnitropodnikově převáděné a lokalizované zaměstnance a statutární orgány zahraničních investorů)

Projekt Fast Track (Zrychlená procedura pro vnitropodnikově převáděné a lokalizované zaměstnance a statutární orgány zahraničních investorů) Projekt Fast Track Projekt byl zpracován Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem zahraničních věcí s cílem řešit aktuální

Více

FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci FINAL REPORT část I Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Zkušenost zaměstnanců POCIT OHROŽENÍ V PRÁCI Pouze 3/5 zaměstnanců se cítí v práci bezpečně v průběhu celé pracovní doby a u všech pracovních činností.

Více

METODICKÉ PROBLÉMY SLEDOVÁNÍ MIGRACE

METODICKÉ PROBLÉMY SLEDOVÁNÍ MIGRACE SLEDOVÁNÍ MIGRACE ZDENĚK ČERMÁK PROSTOROVÁ MOBILITA: TEORETICKÉ KONCEPTY A METODICKÉ PROBLÉMY Workshop, 4. června 2014 Albertov 6, Praha 2 Projekt Grantové agentury ČR 404/14/00393 EVIDENCE MIGRACE Průběžná

Více

Zkušenosti s prací načerno a nedodržování zákonných předpisů

Zkušenosti s prací načerno a nedodržování zákonných předpisů Zkušenosti s prací načerno a nedodržování zákonných předpisů Workshop Otevření trhů práce v roce 2011 dopady, očekávání, příležitosti Karlovy Vary 11.-12.dubna 2012 JUDr.Vladimír Štich OS KOVO Obsah příspěvku

Více

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti 1) Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání 2) Kompetence úřadů práce 3) Právo na zprostředkování

Více

Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko)

Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko) 1. Úvod Mezisektorální partnerství v sociálních službách Případová studie (Polsko) Tato případová studie pojednává o příkladu mezisektorálního partnerství (LPPS), které vzniklo za účelem zlepšení komunikace

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Vyhodnocení ankety laické veřejnosti. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008

Vyhodnocení ankety laické veřejnosti. Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008 Vyhodnocení ankety laické veřejnosti Komunitní plánování sociálních služeb Hustopečsko 2008 Hustopeče, říjen 2008 Obsah 1 Úvod... 3 2 Cíl anketního šetření... 3 3 Metoda šetření... 3 3.1 Cílová skupina...

Více

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na pracovně orientovanou migraci české populace

Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na pracovně orientovanou migraci české populace Vliv regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení na pracovně orientovanou migraci české populace Martin LUX Petr SUNEGA Struktura prezentace Kontext k problému Návaznost na dříve řešený projekt

Více

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 Jediná celostátní edukačně-náborová kampaň zaměřená na pěstounskou péči POMOC OHROŽENÝM DĚTEM Nadační fond J&T pomáhá již od roku 2004 především ohroženým dětem a rodinám.

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu *

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu * NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu * EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

Kdo se bojí regularizace? Rozhovor s polskou aktivistkou Lesiou Kostinou

Kdo se bojí regularizace? Rozhovor s polskou aktivistkou Lesiou Kostinou Srpen 2013 Kdo se bojí regularizace? Rozhovor s polskou aktivistkou Lesiou Kostinou Marie Heřmanová, Eva Dohnalová Abstrakt: Lesia Kostina se narodila na Ukrajině, ale už téměř 10 let žije v Polsku. Posledních

Více

OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11

OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11 Obsah 3 OBSAH 1. ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ...11 Slovníček ke kapitolám 1 až 3...12 Použité zkratky...18 1.1 POTŘEBUJEME, CHCEME NEBO NECHCEME PERSONÁLNÍ STRATEGIE?...19 1.1.1 Strategie rozvoje lidských zdrojů

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

HOGANŮV OSOBNOSTNÍ DOTAZNÍK

HOGANŮV OSOBNOSTNÍ DOTAZNÍK HOGANŮV OSOBNOSTNÍ DOTAZNÍK S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Hoganův osobnostní dotazník () je metoda měření normální osobnosti určená pro predikci pracovního výkonu. Je ideálním nástrojem, který vám může

Více