Vlastivědný časopis Benešovska, Vlašimska, Voticka, Českého Meránu a Dolního Posázaví

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vlastivědný časopis Benešovska, Vlašimska, Voticka, Českého Meránu a Dolního Posázaví"

Transkript

1 Vlastivědný časopis Benešovska, Vlašimska, Voticka, Českého Meránu a Dolního Posázaví Vydává Podblanické ekocentrum ČSOP a Muzeum Podblanicka Ročník XV. (XXXVII.) č Kandík psí zub v národní přírodní rezervaci Medník (foto: Ivana Křížová; k článku na str. 7).

2 Vypuštěný rybník Brtnice a budovy někdejší správy šternberského panství, stav v roce 1972 (k článku na str. 8). OBSAH ČÍSLA Udělení ocenění Blanický rytíř v roce 2011 (P. Pešout) 2 Nález dudka chocholatého u Louňovic pod Blaníkem (P. Procházka) 5 Vydejte se na výlet po naučné stezce Medník (I. Křížová) 7 Sklárna a skláři na Brtnici u Divišova (K. Kočí) 8 Ledecký kostel by mohl vyprávět (I. Preislerová) 10 K výpravě Karla Slavoje Amerlinga na Divišovsko (J. Nusek) 13 Mezinárodní zasilatelství, železniční stanice a Podblanicko (F. Procházka) 15 Nejen davelský Remagen (1) (J. Košťák) 19 František Štverák, odpůrce a vězeň nacismu i komunismu (A. Stříbrná) 22 Fejetonista poutníkem (R. Bílek) 26 Před 75 lety začal ve Vlašimi vycházet časopis Hlasy od Blaníka (J. Moudrý) 27 Z Pamětní knihy Ratměřic (1) (J. Coufalík) 28 Z historie ochotnického divadla v Neveklově (S. Rýdlová) 30 PřÍLOHA Ze starších čísel Jak si šel Václav Vlček ze Střechova do Kácova v zimě pro liniár. (1) (V. Vlček) Regionální pověsti, povídky, vyprávění a poezie Má vzpomínka na Jarku Kozla (J. Jarolímková-Lipinská) Na Blaníku (A. Veselý) O strašidelném mlynáři na Vlašimsku (F. Procházka) Jarní (J. Jarolímková-Lipinská) Regionální literatura Vyšly vzpomínky Jana Zajíce (J. Urban) Konopišťský park (P. Pešout) Zprávy a sdělení Zprávy ze Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim (M. Musilová) Dobrovolníci opět vyčistili hladinu a břehy řeky Sázavy (J. Tůmová) Děti ztvárnily svůj kousek přírody (I. Křížová) Do tohoto čísla Pod Blaníkem přispěli Přehled plánovaných akcí Muzea Podblanicka a ČSOP Vlašim I II III V VI VI VII VII XI XII XIV XIV

3 vážení čtenáři, Ročník XV. (XXXVII.), číslo 2, 2011 Vlastivědný čtvrtletník Benešovska, Vlašimska, Voticka, Českého Meránu a Dolního Posázaví. První číslo Pod Blaníkem vyšlo v roce Po padesátileté odmlce bylo roku 1997 jeho vydávání obnoveno. Vydává Český svaz ochránců přírody Vlašim a Muzeum Podblanicka ve spolupráci s AOPK ČR, Správou Chráněné krajinné oblasti Blaník. Adresa redakce: Podblanické ekocentrum ČSOP, Pláteníkova 264, Vlašim Tel./fax: , Internet: Administrace: Dagmar Tlustošová Redakční rada: Mgr. Radovan Cáder Prof. RNDr. Lubomír Hanel, CSc. Mgr. Václav Kovařík PhDr. Jindřich Nusek Ing. Pavel Pešout (předseda) PhDr. Ivana Preislerová Slávka Rýdlová Milan Štědra Mgr. Jan Urban PhDr. Libuše Váňová Ing. Jana Zmeškalová Tiskne: VaMB s. r. o. Štěchovice Uzávěrka tohoto čísla: Registrováno OkÚ Benešov, č. 43/97 Evidenční číslo MK ČR E ISSN Cena: 18 Kč (DPH 10 %), pro členy ČSOP Vlašim zdarma Předplatné časopisu a inzerci lze objednat na adrese redakce. Název a logo Pod Blaníkem je národní ochranná známka zapsaná v rejstříku Úřadu průmyslového vlastnictví. Časopis Pod Blaníkem a další regionální publikace lze zakoupit na následujících prodejních místech: Benešov: Knihkupectví Daniela, Masarykovo nám.; Infocentrum, Malé nám.; Jankov: Smíšené zboží, Věra Houdková; Kamberk: Smíšené zboží; Kondrac: Potraviny Macešková; Louňovice p. Blaníkem: Infocentrum; Smíšené zboží; Načeradec: Potraviny Hergeselová; Sázava: Infocentrum; Vlašim: Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim; Muzeum Podblanicka, zámek Vlašim; Knihkupectví Žížalová, Komenského ul.; Podblanické infocentrum, zámek Vlašim; Votice: Infocentrum; Zvěstov: Smíšené zboží Žák. nastává léto a doba dovolených, kterou mnozí využijí pro poznávání nejen krajů vzdálených, ale i svého okolí. Určitě každému pozornému pozorovateli Podblanicko občas přichystá překvapení z nového objevu pro něj do té doby neznámé pamětihodnosti či přírodního výtvoru. Věřím, že i toto druhé letošní číslo vlastivědného časopisu Pod Blaníkem Vám bude pro toulky a poznávání kraje inspirací. V této souvislosti bych rád upozornil na příspěvek Ivy Křížové informující o nově rekonstruované naučné stezce v národní přírodní rezervaci Medník. I když je již hlavní turistický tahák kandík psí zub (viz foto na obálce) dávno odkvetlý, lze návštěvu této památky jen doporučit. Návštěvu Medníka je možno spojit s prohlídkou Davle, kde na zajímavý příběh ze života tohoto městečka upozorňuje ve svém příspěvku v tomto čísle Jaromír Košťák. Na samotu Ledce a zejména zdejší kostel, který je úsilím nadšenců a vlastníků opravován, upozorňuje článek Ivany Preislerové. S výlety kolem Českého Šternberka můžeme spojit návštěvu samoty Brtnice. Vyprávění o lidech zaniklé sklářské huti, která zde ještě před necelými 150ti lety fungovala, najdeme v článku z pera místního znalce a kronikáře Karla Kočího. Sklářství má na Podblanicku dlouhou tradici, zejména kolem řeky Sázavy. O četných památkách na zaniklé sklářské hutě jsme v minulých číslech Pod Blaníkem již informovali. Ostatní průmysl se zde nikdy příliš nerozvinul, a tak není na průmyslové památky kraj pod Blaníkem příliš bohatý. Můžeme najít zejména pozůstatky po těžbě a zpracování nerostných surovin. S výjimkou těžby zlata v Roudném byla těžena většinou drobná ložiska lokálního významu. Kromě těžby a zpracování rud šlo o tuhu (např. Psáře), vápenec (Mezihoří, Vlašim, Votice), uhlí (Chobot), těžbu a zpracování stavebního kamene, písků a hlín (cihelny). Také o řadě památek na tuto činnost jsme v časopise Pod Blaníkem psali. Zlatodůl Roudný se v roce 2001 dočkal i monografického zpracování v samostatné příloze. V současnosti se připravuje k vydání v edici Pod Blaníkem kniha Václava Zemka věnovaná těžbě rud na Podblanicku. Průmyslové památky patří k nejohroženějším a rychle zanikají, proto je dobré o nich včas informovat, a přispět tak k jejich uchování. Uzávěrka dalšího čísla časopisu Pod Blaníkem (3. číslo XV. ročníku) bude 25. července Uvítáme kratší i delší příspěvky o přírodě, krajině, životním prostředí, historii, kultuře i současném dění na Podblanicku. Podělte se o své poznatky a dojmy z malebného Benešovska, Vlašimska, Voticka, Dolního Posázaví, Českého Meránu a České Sibiře. Příspěvky přijímáme v jakékoliv písemné formě, vítáme v elektronické podobě (na médiu či em). Příspěvky, pokud možno, doplňte fotografiemi, pérovkami či jinými ilustracemi. Jménem redakční rady Vám přeji příjemné čtení. Pavel Pešout

4 udělení ocenění Blanický rytíř v roce 2011 Dne 22. dubna 2011 bylo již potřinácté uděleno ocenění Blanický rytíř třem fyzickým osobám, které se významně zasloužily o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví Podblanicka. Ocenění udělují třem navrženým kandidátům neziskové organizace Podblanicka, konkrétně Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim (administrátor ceny), občanské sdružení Chlum Čerčany, Vlastivědný klub P.A.N. Vlasáka Vlašim, Vlastivědný klub Votice, Vlastivědný klub Český Merán, o. p. s. Český Merán, Klub mladých Sedlec-Prčice, Sdružení Přátel Chotýšan, Český svaz ochránců přírody Benešov, Český svaz ochránců přírody Kladruby, Český svaz ochránců přírody Sázava, Český svaz ochránců přírody Střítež, Český svaz ochránců přírody Votice, Vlastivědný klub Šternberk, Vlastivědný klub Týnec nad Sázavou a okolí, Podblanický vědeckotechnický klub železniční, Podblanické infocentrum, občanské sdružení Podblanickem, Posázaví o.p.s., Posázavský pacifik, Vlašimské hudební mládí a Vlašimská astronomická společnost. Pro připomenutí dosud jsou nositelkami a nositeli ocenění Blanický rytíř (podle abecedy): Ing. Karel Bárta z Křížova Miroslav Berka z Týnce nad Sázavou Prof. RNDr. Zdeněk Brandl, CSc. z Českých Budějovic Jozef Cáder z Louňovic pod Blaníkem MUDr. Jiří Čermák z Vrchotových Janovic Barbora Čmelíková z Bukovan u Týnce nad Sázavou Eva Dočkalová, prom. ped. z Českého Krumlova Jaroslava Hocková z Benešova Antonín Holubovský z Votic MVDr. Jiří Hostek z Vlašimi Ing. Mojmír Chromý z Benešova Ing. Jiří Kofroň z Ostravy a Jetřichovic Mgr. Ladislav Kotek z Neveklova Mgr. Václav Kovařík z Benešova František Mika ze Sedlce-Prčice František Müller z Vlašimi Prof. Jaroslav Pánek z Prahy Pavel Pavlovský z Votic Prof. PhDr. Josef Petráň, CSc. z Ouběnic Jaroslav Pouzar z Vlašimi PhDr. Eva Procházková z Benešova PhDr. Pavel Radoměrský, CSc. z Prahy Alexej Salzman z Mladé Vožice Václav Stejskal z Týnce nad Sázavou František Svatoň z Čestína Jan Svoboda z Vlašimi Hana Šedivá z Benešova Jiří Šlehuber z Dolních Kralovic a Libže Josef Tomaides z Trhového Štěpánova Antonín Toula z Křivsoudova PhDr. Jiří Tywoniak z Benešova Rudolf Vaňkát z Vlašimi Jarmila Zábranská z Vlašimi Jan Zajíc z Vlašimi Doc. RNDr. Václav Zelený, CSc. z Prahy a Pařezí MVDr. Josef Zemánek z Benešova V letošním roce porota vybírala z osmatřiceti nominací. Porota složená ze zástupců jednotlivých nevládních organizací nakonec rozhodla o udělení ceny těmto třem nominovaným: Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo pan Radko Bílek z Vlašimi, zejména za bohatou badatelskou, publikační a přednáškovou činnost v oblasti regionální vlastivědy. Radko Bílek se narodil 12. října 1940 v Sobotce, studoval novinařinu, v důsledku svých postojů před i po roce 1968 byl pronásledován. V prosinci roku 1969 byl propuštěn z práce v Krajském muzeu v Hradci Králové, odkud poté odešel s rodinou do Vlašimi. Jeho zaměstnávání v oblasti kultury bylo nezákonným způsobem limitováno. Tou dobou psal scénáře a divadelní hry, které však nebyly převážně shledány jako vhodné k realizaci, jelikož vzbuzovaly pro režim nevhodné asociace (Helsinky či Blaník se sv. Václavem). Ještě jednou v životě se pokusil o návrat ke své novinářské profesi. Stalo se tak v roce Ani tehdy se však tento návrat nezdařil. V roce 1991 byl plně rehabilitován. Od mládí rozvíjí svůj velice blízký vztah k historii, která se mu stala náplní většiny volného času. Výsledky svých studijních a badatelských aktivit v muzeích, knihovnách i archivech, kterým věnoval stovky hodin poctivě práce, zpřístupňuje veřejnosti v článcích s různými náměty v periodických regionálních tisko vinách a publikacích, zejména v časopisu Pod Blaníkem, Sborníku vlastivědných prací z Podblanicka a dalších. V uplynulých více než deseti letech se ve své činnosti zaměřil zejména na literární a uměleckou historii obou Blaníků a veške ré získané poznatky a ověřené informace zpracoval do přehledných pu- 2 Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2

5 Čerství držitelé ocenění Blanický rytíř (s ostrahou) zleva: Milan Štědra ze Sázavy, Radko Bílek z Vlašimi a Josef Podzimek ze Sedlce-Prčice (foto: Jana Havelková). blikací, které vypovídají nejen o zaujetí autora pro dané téma, ale i preciznosti vlastní práce. Zejména jde o tři knihy vydané jako samostatné přílohy časopisu Pod Blaníkem pod souborným názvem Blaník v umění, a to Blanické literární zajímavosti (2002), O Blaníku a jeho rytířích v beletrii (2004) a Blaník a sv. Václav v sochařství (2005). Vedle této edice je třeba zmínit jeho knihu Tajemní blaničtí rytíři (2001). Zatím poslední knižní počin Radko Bílka je jeho již pátá samostatná příloha časopisu Pod Blaníkem, která vyšla v roce 2010 pod názvem Poutní místa Podblanicka. Radko Bílek patří mezi známé regionální badatele, který kromě autorství samostatných knih a mnoha příspěvků zprostředkovává nabyté poznání při přednáškách, spolupracuje při tvorbě naučných stezek a dalších osvětových materiálů. Radko Bílek se hlásí k odkazu Fráni Šrámka a řídí se parafrází: Milovat kraj, ve kterém žijeme, znamená sloužit mu. Radko Bílek v uplynulém roce oslavil sedmdesátiny. Věříme, že udělení ocenění je vhodným poděkováním za dosavadní bohatou vlastivědnou činnost a také motivací k další práci, např. na nové knize věnované ztvárnění motivu Blaníku v další oblasti výtvarného či jiného umění. Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo pan Antonín Podzimek ze Sedlce-Prčice, zejména za dlouhodobou práci pro regionální rozvoj na Podblanicku. Antonín Podzimek se narodil 14. března 1949 v Karlových Varech. Absolvoval Střední všeobecně vzdělávací školu a v roce 1967 zahájil studium dějepisu a češtiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1969 mu bylo z politických důvodů další studium znemožněno. Místo studia nastoupil dvouletou základní vojenskou službu, po jejím absolvování pracoval v letech 1971 až 1980 jako dělník, později jako technik Výstavby kamenouhelných dolů Kladno. V roce 1980 odchází z Prahy. Nové působiště a životní uplatnění nachází Antonín Podzimek v Borotíně u Tábora v místním JZD. Tato obec se stala jeho skutečným domovem, ihned po příchodu se zapojuje do veřejného života. V roce 1984 zahájil Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 3

6 i svou pedagogickou činnost, věnoval se výchově v dětském domově v Nemyšli, kde působil jako vychovatel. Od roku 1990 se mohl začít věnovat své životní lásce knihám. V tuto dobu se přestěhoval do Sedlce-Prčice, kde založil knihkupectví. V témže roce byl zvolen do městského zastupitelstva Sedlce- -Prčice a jeho členem je dodnes. V období let 1994 až 2000 se zapsal do povědomí svých spoluobčanů jako starosta. Po celou dobu výkonu této funkce patřil k těm starostům, jejichž práce přesahovala hranice obce. O své zkušenosti z této práce se dokázal nezištně podělit se všemi, kteří projevili o některou problematiku zájem. Zkušenosti, pracovitost a oblibu u spoluobčanů zúročil v krajských volbách v roce 2000, kdy byl zvolen krajským zastupitelem, členem rady a statutárním náměstkem hejtmana Středočeského kraje. Jako náměstek hejtmana pro školství a regionální rozvoj měl velký podíl na bezproblémovém převodu více než 250 středních škol a školských zařízení pod správu Středočeského kraje. Pod jeho vedením se nestal Středočeský kraj pouhým zřizovatelem těchto škol a školských zařízení, ale svým působením vytvořil na tomto úseku dělné a přátelské prostředí, na které nejenom jeho spolupracovníci, ale i školy vzpomínají dodnes. Toto období i činnost Antonína Podzimka nelze lépe charakterizovat než jeho vlastními slovy: Připravit do života děti a mladé lidi, kteří pro náš kraj a nejen pro něj znamenají budoucnost, je úkol, jehož naplňování je pro mne výzvou i poctou. Své osmileté působení v radě Středočeského kraje kromě školství zasvětil zahraniční spolupráci a zejména regionálnímu rozvoji. Byl bezesporu jednou z nejvýraznějších osobností přispívajících k ztotožnění se obyvatel se staronovým Středočeským krajem. Starostové a další představitelé obcí a spolků si cení jeho pomoci a nadšení pro realizaci rozvojových aktivit. Jméno Antonína Podzimka je spojeno i se soutěží Vesnice roku, kterou organizoval po celé období svého působení na krajském úřadě. Ani dnes, kdy pracuje jako personální náměstek ředitele Oblastní nemocnice Příbram, neustává ve své práci pro náš kraj. U Antonína Podzimka se vzácně skloubilo mnoho dobrých lidských vlastností, jistě tou nejobdivuhodnější je neutuchající ochota pomoci každému potřebnému. Rozhodnutím neziskových organizací z Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo pan Milan Štědra ze Sázavy, zejména za celoživotní snahu o rozvoj a udržení kulturního dědictví města Sázavy a okolí. Milan Štědra se narodil 26. června 1957 v Benešově. Po absolvování Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě pracoval 28 let ve Sklárnách Kavalier. Nyní pracuje jako vedoucí Kulturního a informačního centra v Sázavě. Podílel se na založení časopisu Sázavské panoráma, ve kterém publikoval. Podílel se na založení vlastivědného sborníku Sázavsko, kde působí jako vedoucí redakční rady a také publikuje (vydáno již 14 sborníků) a podílel se na založení měsíčníku Sázavské listy, kterého je redaktorem. Od roku 1990 je sázavským kronikářem. Řadu let působí také v redakční radě časopisu Pod Blaníkem. Kolem vlastivědného sborníku Sázavsko se mu podařilo vytvořit pracovní kolektiv, který neustále rozšiřuje znalosti o historii města Sázavy a jeho okolí a který spolupracuje s renomovanými historiky a archeology (např. s prof. PhDr. Petrem Sommerem, CSc. či PhDr. Josefem Bubeníkem, CSc.). Ve spolupráci s pracovníkem Ústavu archeologické památkové péče Středních Čech Jiřím Bernatem zrevidoval řadu posázavských hradišť od Kácova po Chocerady, objevil, zaměřil a datoval tři eneolitická hradiště a jedno středověké a řadu zaniklých vsí, skláren a stezek v nejbližším okolí Sázavy, provedl revizi prastaré stezky Čertova brázda a zmapoval ji. Podílel se na celé řadě rozhlasových pořadů propagujících Posázaví a jeho osobnosti (např. o rodině Fričů, Kavalierů či Wachsmannů Voskovců nebo o sv. Prokopu). Milan Štědra také vystupoval v televizních pořadech (např. Putování za českými čerty) a v řadě dokumentů. Uspořádal desítky výstav zaměřených na regionální historii, se společenstvím Jiná Vesta např. Sklářství na Sázavě, Řemesla na Sázavě a Hospodaření na Sázavě, ke kterým sepsal naučné brožury. Ilustroval knihu Petra Sommera Sázavský klášter (1996) a část zejména rekonstrukčních kreseb je publikována v různých encyklopediích. Je spoluautorem publikace Historie a současnost podnikání na Benešovsku, Vlašimsku, Voticku a Sázavsku (2003), redigoval turistického průvodce Sázava a okolí (2008), publikuje též ve sborníku Archeologie ve Středních Čechách a v časopisu Pod Blaníkem. Je členem správní rady Nadace Josefa Viewegha Sklářská huť František pro záchranu nejstarší sázavské huti. Jeho hlavním cílem však je zřídit muzeum Města Sázavy, sklářství v Sázavě a posázavských hutích, pro které shromažďuje informace a artefakty. 4 Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2

7 Věříme, že ocenění Blanický rytíř mu je poděkováním a v jeho dalším úsilí a plánech povzbuzením. Slavnostního udělování, které proběhlo v obřadní síni vlašimského zámku, se účastnilo na padesát hostů kulturního, společenského i politického života regionu. Na půdě města přítomné přivítal starosta Vlašimi Mgr. Luděk Jeništa. Pozvání přijali zástupci Parlamentu České republiky, krajské samosprávy, řada zástupců měst a obcí Podblanicka (jejich jménem promluvil starosta Sázavy Petr Šibrava), ředitelé škol z Podblanicka a mnoho dalších hostů. Blaničtí rytíři obdrželi již tradičně kromě pěkného diplomu každý svou originální velmi hodnotnou pískovcovou sochu Blanického rytíře od akademického sochaře Daniela Talavery. Pořízení těchto soch sponzoroval generální sponzor udělování ocenění Blanický rytíř firma Rabbit a. s. Trhový Štěpánov. Na závěr slavnostního aktu byla zveřejněna výzva k nominování na Blanické rytíře za rok 2011, kteří budou vyhlášeni na Velký pátek 6. dubna Nominována může být fyzická (nikoli tedy právnická) osoba, která se významně zasloužila o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví Podblanicka. A to za mimořádný čin v uplynulém roce (popř. dokončený v uplynulém roce) nebo za celoživotní dílo (ve výjimečných případech může být ocenění uděleno in memoriam). Nominaci může podat kdokoli, tedy jednotlivý občan, obec, zájmový spolek písemně na adresu Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim, Pláteníkova 264, Vlašim. Nominace musí obsahovat titul, jméno a příjmení kandidáta, datum jeho narození, odůvodnění nominace a jeho kontaktní adresu popř. telefon. Uzávěrka nominací je na konci února Pavel Pešout Z proslovu starosty Sázavy Petra Šibravy Z údolí řeky Sázavy na Blaník nedohlédneš. To musíš vylézt do strmých skalnatých strání a teprve od Trucovny nebo z Kamenné hory či Chlumku anebo od xaverovské kapličky můžeš zahlédnout špičičku posvátné hory. Milník cest spojujících odnepaměti Polabí s Podunajím. Sázava je tu hraniční řeka i místo na dohled a nedohled od Blaníka s mýtickými rytíři a se svatým Václavem. Také v Sázavě máme bájného a neohroženého světce, opata Prokopa. Ten zkrotil čerta, zapřáhl jej do pluhu a vyoral s ním brázdu přes polovinu Čech. Opatskou berlou vyhnal německého vetřelce ze svého kláštera a dokonce si tou berlou vymohl na papeži svou vlastní kanonizaci. Zjevoval se nad českými vojsky po boku svatého Václava, se kterým se jistě velmi dobře znal a možná za ním jezdí do Blaníku na pohárek a na kus řeči dodnes. A možná, až bude českému národu úplně nejhůř, vyjede v čele blanického vojska po boku svatého Václava, tak jako za starých dob. nález dudka chocholatého u louňovic Pod Blaníkem Tento nápadný pták s vějířovitě roztažitelnou chocholkou, dlouhým tenkým a dolů zahnutým zobákem, obývající okraje řídkých listnatých nebo borových lesů, je snadno identifikovatelný. S jeho určením nebývají problémy i u méně zkušených milovníků přírody, neboť je natolik odlišný, že záměna s jiným druhem je vyloučena. Pozorovat dudka v přírodě se pro jeho vzácnost ale poštěstilo málokomu. Na Podblanicku nikdy nepatřil mezi pravidelně se vyskytující druhy, přesto se zde v minulosti dudek objevoval častěji. Některá data spadala do doby rozmnožování a nelze pochybovat o tom, že jednotlivé páry občas zahnízdily. Doklad o tom ale zatím nemáme. Od sedmdesátých let minulého století se stal dudek vzácným, ojedinělá pozorování pocházela vždy z období tahu. Příčiny drastického ústupu druhu z území České republiky spočívaly ve změně obhospodařování zemědělské krajiny. Dudkovi vyhovovalo málo intenzivní zemědělství s vyvinutým pastevectvím. Potravu tvoří především hmyz a jeho vývojová stadia, která nacházel nejčastěji na pastvinách nebo jiných plochách s nízkou a řidší vegetací, často i ve výkalech zvířat. Se zánikem pastevního chovu dobytka a masivním používáním dusíkatých hnojiv se výrazně snížila potravní nabídka. Dalším omezujícím faktorem pro rozšíření se stal nedostatek Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 5

8 Zraněný dudek nalezený u Lesáků v září 2010 (foto: archiv ČSOP Vlašim). vhodných dutin pro hnízdění. Dudek potřebuje dostatečně prostorné dutiny, nacházející se většinou u paty kmenu těsně nad zemí. Jejich dno se často nachází pod úrovní země. Od devadesátých let minulého století začalo údajů o pozorování dudka pozvolna přibývat. Na Podblanicku se tento trend projevuje zatím pouze v období migrace. V novém tisíciletí je zde pozorován každoročně, z některých let pochází i několik zpráv. Část údajů byla získána od laiků, vzhledem k snadné determinaci druhu jsou i tato data věrohodná. V současné době jsou dudci pozorováni přibližně rovnoměrně jak na jarním (duben, první dekáda května), tak na podzimním tahu (srpen, září). Místy zástihu jednotlivých ptáků jsou nejčastěji pastevní areály, zahrady u rodinných domů s chovem ovcí a okraje polních cest. Zatím poslední známý údaj o pozorování dudka pochází z okolí obce Lesáky mezi Malým a Velkým Blaníkem. Paní Kateřina Jandová zde nalezla 15. září 2010 zraněného ptáka, který byl převzat do péče Záchranné stanice pro živočichy ve Vlašimi. Dudek měl hlubokou tržnou ránu na zádech, byl vyhublý a nepostavil se na nohy. I přes poskytnutou péči nakonec uhynul. Nejzajímavější na tomto případu je, že dudek byl na noze opatřen kroužkem německé kroužkovací centrály Hiddensee. Po své smrti tak poskytl cenné údaje. Byl kroužkován 30. července téhož roku jako mládě na hnízdě u města Groß Beuchow ve spolkové zemi Braniborsko. Při svém prvním tahu do zimoviště tak stačil ulétnout 254 km jihovýchodním směrem. V oblasti, kde se dudek narodil, se tomuto druhu dobře daří. Jsou tam písčité bory, kde bývaly dříve vojenské prostory, často sovětských vojsk. Lokálně tam dudci vytvářejí početné a koncentrované mikropopulace (až 8 jedinců na 10 hektarů). Uvedený výsledek kroužkování je velmi zajímavý a první svého druhu. Jedná se teprve o druhý případ zastižení cizího kroužkovance na území ČR a první doklad o původu ptáků, protahujících přes naše území. Pavel Procházka 6 Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2

9 vydejte Se na výlet Po naučné SteZce medník V malebné krajině řeky Sázavy můžete navštívit naučnou stezku Medník. Její větší část stezky se nachází v národní přírodní památce Medník, která byla vyhlášena již v roce Hlavním důvodem vyhlášení byl jediný výskyt kriticky ohrožené rostliny kandíku psího zubu (Erythronium dens-canis) na území České republiky. Na Medníku jsou také vhodné podmínky pro hnízdění mnoha druhů ptáků např. datla černého (Dryocopus martius), žluny zelené (Picus viridis), dlaska tlustozobého (Coccothraustes coccothraustes) nebo králíčka obecného (Regulus regulus). Vyskytují se zde i další zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů tis červený (Taxus baccata) nebo mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Národní přírodní památku Medník spravuje Správa CHKO Blaník. Naučná stezka byla zrekonstruována v roce 2009 pracovníky a dobrovolníky z Centra ekologické výchovy Zvoneček ve Vraném nad Vltavou. Původní naučná stezka Medník byla vybudována již v roce 1965 a stala se první naučnou stezkou s tematikou ochrany přírody v České republice. Nová stezka je okružní, je dlouhá přibližně pět kilometrů a její první zastavení naleznete na železniční zastávce Petrov u Prahy. Je určena pouze pro pěší turisty. Na čtrnácti panelech návštěvníky seznámí jak s přírodními zajímavostmi oblasti, tak s fenoménem v Posázaví velmi rozšířeného vodáctví a trampingu, historií těžby zlata v oblasti nebo s historií, významem a zajímavostmi Posázavského Pacifiku. Naučnou stezku Medník projdete přibližně za dvě hodiny, je doplněna o herní prvky pro děti a odpočívadlo na vyhlídce pod Malým Medníkem. Nejzajímavějším obdobím pro návštěvu naučné stezky je přelom března a dubna, kdy zde uvidíte stovky kvetoucích kandíků. Mějte ovšem na paměti, že kandík psí zub je rostlina velmi vzácná a chráněná zákonem, proto se chovejte tak, aby v lokalitě mohl růst i nadále a dělat radost i budoucím návštěvníkům. Ivana Křížová (foto: autorka) Tabule naučné stezky v národní přírodní památce Medník. Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 7

10 Sklárna a Skláři na Brtnici u divišova Když jdeme naučnou Stezkou rytíře Jana Kryštofa Šice z Divišova do Českého Šternberka, míjíme místo s názvem Brtnice, které má dávnou historii. Píše se, že Brtnice u Šternova, kde se nacházel mlýn, tvrz a ves, patřily roku 1384 Mikšovi z Kolovrat. Roku 1448 byla Brtnice v držení Kostků z Postupic, byly tu však jen pustiny, které byly později přikoupeny ke Šternberku. Toto osídlení mělo být vypáleno husity. Ve druhé polovině 18. století jsou v soupisu obyvatel uváděny tři zástavby. Byl obnoven mlýn pod hrází Brtnického rybníka, který je zaznamenán již při vytváření katastrů na českošternberském mapování. Dalším objektem je statek čp. 12, jeho majitelem byl Matěj Vokoun. Dalším majitelem byl Martin Šnejberk, který jej prodal roku 1811 svobodnému pánu Sommschizovi a v soupisu obyvatel má název Mayerhof Brtnitz. Třetí stavbou bylo čp. 14, které nese název flusshaus. Zde se vyrábělo z popele draslo (fluss). Při této flusárně byla vrchností, kterou byla v té době Aloisie (Luisa) Sommschizová, hraběnka ze Saardu, roku 1839 založena sklářská huť. Založení hutě je připisováno právě Aloisii. Měly se zde vyrábět především litrové zelené lahve pro Čejkovický pivovar, ale i ostatní sklářské zboží, které šlo na prodej. Na pozemku č. kat. 141 se nacházejí dodnes oškvarky zeleného skla, které byly vyváženy s popelem. Sklárna byla postavena na vytápění dřevem. Do topeniště pod pánve přikládal šalíř a materiál do pánví připravoval šmelcíř. Jednalo se o draslo, sodu, vápno a na písek rozdrcený křemen. Nájemcem sklárny byl klásmistr (skelmistr). Sklářskou výrobu samotnou zde nebudeme podrobněji popisovat, vyjmenujeme jen jména lidí, kteří na brtnické huti pracovali, a jejich profese. Jména byla získána z matriky narozených vedené od roku 1846 při narození jejich dětí. Z matriky zemřelých a oddaných byla k dispozici data od roku Jedná se o tyto osoby: Katastrální mapa Brtnice z roku Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2

11 Zápis z roku 1847 Sedlák František Rükl František Benák Anton Hotler Jan Zápis z roku 1848 Šrenk František Vokoun Josef Rykl Karel Zápis z roku 1851 Ryklová Marie Zápis z roku 1856 Kos Václav Kondrad Jiří Priclová Alžběta Prešinger Václav Zápis z roku 1857 Březina Josef Koudelka Jan Burger Alois Šrámek Vincenc Krásný Jan Zápis z roku 1858 Schleicher Josef Hofmanová Johana Karban Karel Zápis z roku 1859 Jungwirt Josef Nováková Antonie Malkovský Václav Zápis z roku 1860 Novák Jan šalíř, syn Vojtěcha Sedláka z Kejžlic hutník, syn Matěje Rykla, hutníka z loukovské huti hutník, syn Františka Benáka hutník, syn Václava Hotlera, hutníka z Lipnice hutník, syn Františka Šrenka, hutníka z Mariánských Hutí (Ve šternberských archiváliích je zapsán jako klásmistr.) šalíř, syn Václava Vokouna, nádeníka z Nespeřic sklář, syn Antonína Rykla, skláře z Lipnice dcera Antonína Rykla, skláře z Kejžlic šalíř, syn Marie Kosové, vazačky ve sklářské huti ostrovecké sklář, syn Jiřího Kondrada, skláře na loukovské huti dcera Ignáce Pricla, tovaryše sklářského z Chraňbože pomahač na brtnické huti šalíř šalíř, syn Viktora Koudelky, sklářského obchodníka na Nových Nespeřicích sklář, syn Jakuba Burgera, skláře ze Sázavy sklář, syn Jiřího Šrámka, skláře z Jilmu sklářský továrník z Brtnice, syn Jana Krásného, koželuha z Horní Cerekve sklářský pomocník, pochází z huti Čejkov (Počátky) dcera Antonína Hofmana, skláře na Brtnici šalíř, syn Alžběty rodem Ursové z chraňbožských hutí sklář, syn Františka Jungwirta, skláře na Jizbicích dcera Jana Nováka, skláře na Brtnici (přišli z Těchobuzi) šmelcíř, syn Matěje Malkovského, šalíře na sázavské huti sklář, syn Anny Novákové z Červené Řečice Zápis z roku 1861 Svoboda Václav Gerhard František Lupínková Františka Zápis z roku 1862 Seidl Josef Zákostelný František sklorytec, přišel z Hrazených Ratají sklář, syn Jiřího Gerharda z loukovské huti vazačka, dcera Václava Lupínka, šmelcíře z Pohledu sklář, syn Antonína Seidla, hudebníka z Lukavce, matka Anna roz. Tenková, dcera Bohumila Tenka, skláře na Brtnici slévač, syn Jana Zákostelného, tkalce ze Staré Huti u Čestína Zápis z roku 1863 Rükl Josef sklář, syn Františka Rükla, skláře v Tasicích Musil Josef šalíř, syn Jana Musila, pomahače v huti Světlá u Ledče Moravec Josef mistr sklářský, syn Jana Moravce, mistra sklářského z Čejkova (Toto je poslední zápis v matrice narozených.) Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 9

12 Šternov, čp. 14, Brtnice (stav v roce 2010). V matrice zemřelých jsou pouze dva zápisy týkající se brtnických sklářů, ostatní jsou děti: Kos Václav, ženatý, šalíř na Brtnici, zemřel Slepička Josef, vulgo neruda, tulák, lenoch žebravý z Brtnice čp. 18, syn zemřelého Františka Slepičky, slévače z Chotěboře a jeho matky Magdaleny, rodem Doležalové z Kejžlic. Zemřelý byl nalezen na cestě k Dolanům pod Brtnickým rybníkem. Příčina smrti: mrtvice následkem zmrznutí v opilosti. Zemřel V knize sňatků je pouze jeden zápis z pro Peřinu Josefa, šalíře na Brtnici (nar. 1829), a jeho manželku Kateřinu, rodem Drastilovou (nar. 1831). Jednalo se o místní lidi, kteří našli práci ve sklárně. Konec sklárny je datován do roku 1880, ale podle zápisů v matrikách skončil provoz již před rokem Tento článek je malou vzpomínkou na lidi, kteří žili a pracovali v našem kraji a o kterých dnes již nikdo nic neví. (Obrazová dokumentace je převzata z knihy Kronika Měchnova a Šternova, která vyšla v roce 2010.) Karel Kočí ledecký kostel By mohl vyprávět Avšak začátek tohoto příběhu by příliš jasný nebyl. Místo bylo osazeno pravděpodobně již v době bronzové. Ve 30. letech 19. století se na poli zvaném U Kovárny našly popelnické střepy, 1 které lze považovat za pozůstatky lidu popelnicových polí, jenž byl v Čechách rozšířen v mladší době bronzové. O dalších osudech osady mlčí prameny hmotné i listinné. 1 Vaněček Eduard, Samota Ledce, Pod Blaníkem 10, , s. 92. První zmínka o vsi se vyskytuje v soupise, který nechal v roce 1345 zhotovit Arnošt z Pardubic. 2 Mezi přifařené obce tehdy náležely Ledce, Baro- 2 Arnošt z Pardubic se po založení pražského arcibiskupství v roce 1344 snaží o jednotně vedenou duchovní správu, jasně vymezené pole působnosti církevní moci vedle moci světské a o řádné plnění povinností duchovních. (Viz Hladíková Zdeňka, Arnošt z Pardubic, Praha 2008, s. 120). Proto vznikaly v této době různé přehledy, které měly sloužit zavedení pořádku v pražské arcidiecézi. 10 Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2

13 chov, Božešice, Nestařice, Babice, Vavřetice, Nespeky, Větrov, Hůrka a samota Pášovka. Z těchto obcí byli farníci pochováváni právě k ledeckému kostelu. Autor citovaného článku Eduard Vaněček předpokládal, že kostel i vesnice zde v době soupisu stály už 150, dokonce až 250 let. To je však datace diskutabilní. První zmínky o Ledcích se v písemných pramenech objevují v roce 1360 a vztahují se k dosazení nového faráře do ledeckého kostela. Znamená to, že kostel musel stát daleko dříve. Kostel je původně raně gotický, 3 kamenný, obdélníkového půdorysu s klenutým presbyteriem a s rákosovým stropem v lodi. První písemná zmínka o kostele se vztahuje k roku Byl založen vladyky z Ledců a vznikl jako kostel farní, k němu byly přifařeny osady Božešice, Barochov, Malešín, Hůrka, Nestařice, Babice, Větrov, Vavřetice a Ne- 3 Vaněček kostel považuje dokonce za románský, neboť za románský považuje i portál v jižní straně kostela. Většina autorů se však přiklání k názoru, že je kostel možno považovat za raně gotický. Srov. Podlaha, Sedláček apod. 4 Vlasák Antonín Norbert, Bibliotéka místních dějepisův, svazek III, Okres benešovský, Praha 1874, str. 64. speky. Ledce byly tedy ve 14. století centrem celé oblasti. Na západní straně kostela byla vystavěna kamenná zvonice, v níž původně visely tři zvony. Každý z nich byl určen k vyzvánění v jinou denní dobu. V letech však v kraji řádili zloději. Kostelní zvony je zajímaly především. Tak přišly Ledce o zvon, kterým se zvonívalo ráno. Ve stejné době byl odcizen kostelní zvon na kostele ve Chvojně. Kostel zůstal beze zvonu, a proto sem byl převezen jeden zvon z kostela v Ledcích. Byl to nejstarší zvon, se kterým se zvonilo klekání. V ledeckém kostele tak zůstal jen nejmladší prostřední zvon poledník, tedy zvon, kterým se odzvánělo poledne. Tento zvon pocházel z husitské doby. Byl na něm nápis: Léta Páně 1428 mistr Bartoloměj Pražský mě ulil ke cti a chvále Boha všemohoucího a blahoslavené Panny Marie. 5 Zvon zde úspěšně přečkal i první světovou válku. Byl 0,65 m vysoký a měl 0,79 m v prů- 5 Eduard Vaněček ve svém článku poukazuje na skutečnost, že v Podlahově díle byl omylen uveden rok Srov. Podlaha Antonín, Soupis památek historických a uměleckých v království českém od pravěku do počátku XIX. století, Politický okres benešovský, Praha 1911, s Samota Ledce (pův. dřevoryt V. Antůška, převzato z časopisu Pod Blaníkem X, s. 105). Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 11

14 Zvony, Pod Blaníkem X, měru, nahoře dvouřádkový, gotický, nápis minuskulový. 6 V roce 1944 byl zvon Němci zrekvírován a odvezen do Hamburku. Po válce se ho podařilo najít a zachránit díky majiteli statku Vaništovi. V roce 1949 byl navrácen na věž kostela. 7 Za první republiky se v Ledcích každoročně konaly dvě pouti, a to v květnu a v srpnu. Tehdy se rozhlaholil zvon na věži, aby tyto slavné dny oznámil do okolí. Ledecká pouť však neměla dlouhého trvání. Už v poledne se stěhoval kolotoč a perníkářské krámky do Nespek, aby zde pokračovala pouť na návsi a v hospodě. 8 Velká okna byla prolomena ve zdi při barokní přestavbě kostela. V interiéru kostela byl umístěn prostý, raně barokní oltář s velkým obrazem sv. Bartoloměje ve spodní části. Nad ním zdobil oltář ještě menší obraz sv. Jiří. Na oltáři bylo možno 6 Podlaha Antonín, c. d. 7 Podrobnější informace viz Kostrhoun Jan, Ledecký zvon, D Nespek X, č. 1, leden - únor 2011, s Vaněček Eduard, Ledecké zvony, Pod Blaníkem X, , s číst nápis: L. P ke cti a chvále Pána Boha a Panny Marie a sv. Bartoloměje tato archa udělána a postavena jest nákladem a skrze odkaz slovutného Jiřího Klenky, jináč Dolejšky, rychtáře a souseda v místě Nespekách, zůstaviv po sobě za hospodáře Petra Vokročila tuto archu postaviti dal. Jehožto tělo při tomto chrámu Páně odpočívá, očekávaje veselého vzkříšení. Dne 19. máje. 9 V kostele se nacházela rokoková kazatelna z roku Tu zdobila polovypuklá řezba Dvanáctiletý Ježíš mezi zákoníky, pozadí kazatelny tvořil nástavec s deskami Desatera. 10 Zřejmě po roce 1624 se z kostela stává kostel filiální, bohoslužby se konaly v křížovou neděli, v den sv. Bartoloměje a v neděli po tomto svátku. Sloužil je týnecký farář. 11 Dochovala se i jména některých ledeckých farářů. Byl to především kněz Václav, který vstoupil do Břevnovského kláštera a po něm se zdejším farářem stal Jan Moricův z Mnichovic. 12 Na místě nynějšího ledeckého dvora, u rybníka, stávala gotická tvrz. Rybníky se v okolí tvrze rozprostíraly tři. U prvního z nich se nyní nachází ledecký dvůr. Pod hrází třetího rybníka stálo sídlo ledeckých pánů, a to na vyvýšenině, která vznikla tím, že při kopání příkopů kolem tvrze byla hlína kupena na tvrziště. Vyhloubený příkop spojoval první a třetí rybník. V době nebezpečí se příkop naplnil vodou a celé okolí tvrze bylo zatopeno. Tvrz tak zajišťovala bezpečí místním obyvatelům. Jako vlastníci se připomínají bratři Bohuněk, Vilém a Baltazar. Od nich koupil Ledce Přísňák z Poříčí, místopísař. Ke koupi došlo před rokem Rod Přísňáků držel v letech i část Pyšel. V roce 1454, po smrti kněze Václava Přísňáka, byla tvrz provolána za odúmrť. Získal ji Zdeněk Kostka z Postupic a připojil ji ke svému panství. Někdy na konci 15. století se tvrz jako opuštěná rozpadá. 14 V době třicetileté války byla ledecká osada vypálena a obyvatelé, kteří se nestačili ukrýt v okolních lesích, povražděni. Ves zůstala pustá a postupně za- 9 Citováno in Vlasák Antonín Norbert, s Podlaha Antonín, c. d., s Vlasák Antonín Norbert, c. d., s Tamtéž 13 Sedláček August, Hrady, zámky a tvrze království Českého, díl XV, Praha 1927, s Tamtéž. 12 Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2

15 růstala. 15 V 18. století byla zabrána hraběcím rodem z Vrtby. Ti zde postavili nejnutnější budovy a osadili je familianty. Jednalo se o zaměstnanecké družstvo složené z několika nemajetných rodin, které dostaly do užívání nejen půdu, ale i dobytek. Rodiny bydlely v jedné místnosti, v Ledcích to mohlo být čtyři až pět rodin. Polní práce konaly společně a v naturáliích odváděly daně. O skromný přebytek po odvedení daní se dělily. V roce 1828 byly Ledce pronajaty jistému Špálovi, po něm v letech hospodařil na ledeckém statku nájemce Málek. Po skončení nájemné doby Málek z Ledců odchází. Pozemky jsou tak v hrozném stavu, že se dlouho nenašel nový nájemce. Situaci mění až Lobkovicové, kteří v letech vlastnili nedaleké Konopiště. Do ledeckého dvora dosadili polesného Karla Hakra. Jeho zásluhou byl ledecký dvůr zbaven největších nedostatků a v padesátých letech 19. století pronajat panu Urbanidesovi. Ten na ledeckém dvoře hospodařil poměrně dobře. V roce 1846 byl v prostoru tvrziště proveden průzkum. 16 O jeho výsledcích se zmiňuje Antonín Norbert Vlasák v citovaném díle: Když se před lety na tom místě kopáním pátralo, přišlo se na základy pevné věže, i nalezeny při té příležitosti rozličné starožitnosti, totiž stříbrný groš s nápisem: Carolus primus Dei gracia rex Bohemiae, štítky a hroty oštěpů, kamenné okenní obložení gotického tvaru, střepy hliněných nádob dílem hladkých, dílem ozdobených a jiné. 17 O tom, že Ledce byly centrem této oblasti, napovídá i věta ve Vlasákově publikaci: Ves Nespěky 15 Vaněček Eduard, Samota Ledce, Pod Blaníkem 10, , s Ottův slovník naučný, Praha 1900, díl XV, s Vlasák Antonín Norbert, c. d., s. 64. Překlad latinského nápisu: Karel první, z Boží milosti král český. Jedná se nejspíš o Karla IV., jako Karel byl na českém trůnu Karlem I. (Dnespeky), která původně přifařena byla, náleží do fary Pyšelské, jest zde 205 duší v 19 domech, poštovní úřad, mlýn. 18 Konopiště od Lobkoviců zakoupil v roce 1887 František Ferdinand d Este. 19 Ten prodal levně ledecký a poříčský dvůr JosefuVaništovi, léčiteli. Byl známý svým uměním léčit zvířata. Bohužel na tuto svou schopnost doplatil. V prosinci 1905 zabušil na vrata ledeckého dvora František Zoula z Větrova a prosil o pomoc pro těžce nemocného koně.... nechtělo se ledeckému zvěrolékaři z domova. Divné předtuchy míhaly se mu v hlavě. Venku bědoval Francek. A to rozhodlo. Pantáta Vaništa se vytrhl ustrašené ženě, chvatně se oblékl a zmizel v temné, nevlídné noci. Větrovský Zoula měl koně na ostro kované a nešťastného Vaništu odváželi ještě v noci se strašnou ranou do břicha do benešovské nemocnice. Za tři dni skonal. 20 Na dvoře o rozloze 70 ha výměry začal hospodařit s vdovou její desetiletý syn. 21 V padesátých letech minulého století byl ledecký statek Vaništovům zabaven, kostel byl vystěhován a byl volně přístupný, postupně chátral, poškozenou střechou do interiéru zatékalo. Po roce 1989 Vaništovi získali statek zpět. Později bylo založeno Sdružení Ledce, které zdárně usiluje o opravu kostela. Byla opravena střecha a interiér kostela je využíván jako koncertní, popřípadě divadelní prostor. 22 Příběh ledeckého kostela však ještě není naštěstí u konce. Po několika letech snad bude jeho příběh zase bohatší. Ivana Preislerová 18 Tamtéž. 19 V roce 1890 měla samota Ledce dva domy a 28 obyvatel. Srovnej Ottův slovník naučný, Praha 1900, díl XV, s Vaněček Eduard, Samota Ledce, Pod Blaníkem 10, , s Hrob hospodáře zůstal zachován v prostoru starého hřbitova. 22 Kostrhoun Jan, c. d., s. 14. k výpravě karla Slavoje amerlinga na divišovsko Roku 2010 získal v anketě Strom roku čtvrté místo památný dub letní, rostoucí mezi Šternovem a Měchnovem. Obdivoval ho zřejmě již dr. Karel Slavoj Amerling ( ), když podnikl roku 1858 krátkou výpravu do okolí Divišova. Proslulý vlastenecký pedagog, přírodovědec a lékař se zamě- Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 13

16 řil na skladbu porostů ve zdejší krajině. Výsledky pozorování shrnul v článku Eine Beobachtung von wechselnder Landschaftsbekleidung, který vyšel v přírodovědném časopise Lotos (7/1858, s ). Amerling popisuje Divišovsko (Gegend von Diwišau) morfologicky jako planinu, která klesá na všechny světové strany a nadmořskou výšku možno hádat na sáhů. Překvapil ho široký výhled z vrcholové části Na vrších, odkud viděl i vzdálené panorama Žďárských vrchů a Krkonoš. První, co ho v tomto kraji zaujalo, byl naprostý nedostatek jakéhokoli listnatého lesa (s. 150). Všude viděl černý les /Schwarzwald/ s jeho odstíny smrkových a borovicových porostů. Vstoupil-li do lesa, našel jen na okrajích tu a tam zelenající se houští, hlouběji v lese pak otrocky se plazící zeleň buků a dubů. Takový stav konstatoval Amerling v lesích kolem dokola. V okrsku Čensko našel 4 5 krásných mladých lip, u potoků vrby a olše. Dubové houštiny pouze na dvou místech, a to skomírající. Na jaře podle něj zdejší mladé listí částečně zničí mrazy a částečně žlabatky duběnkové. Amerling připomíná, že tu asi před 8 9 lety zřídil pan hrabě Zdenko Sternberg dubovou školku na svahu. Kritizuje však její stísněnost, která brzdí další přírůstky. Pro výsadbu se mu zdály stromky nepoužitelné. MUDr. Karel Slavoj Amerling (litografie od J. Vilímka, převzato: Humoristické listy 16/1884). Už jen podle katastrálních map a dávno užívaných lidových názvů prý našel u Šternova lokality jako Dubina, U dubu či Jivina. Nebo nad emauzskými Třeběšicemi Bukovec (Buchenwald). Ty dokazují, že tu za starších časů býval listnatých lesů dostatek. Před Šternovem zaujaly Amerlinga zbylé dva prastaré duby a za Šternovem 500-letý dubový kolos. Přímo ve šternovském dvoře připomíná 4 osamocené, velmi krásné lípy, jistě 300-leté. (s. 151) U Bukovce ani jinde v kraji však podobného veterána z oněch prastarých časů již nenašel. Poslední buk na třeběšickém dvoře byl podle Amerlinga poražen v roce 1844 a poslední buky u hranic lesa Bukovce proplýtvány v tomtéž čase. Připomíná také, že v třeběšickém dvoře a zámku jsou všechny truhlářské a tesařské práce, dokonce i kleště ze dřeva dubového. Amerling zkoumal i vybavení v děkanském kostele v Divišově. Uvádí, že zdejší klekátka byla vyrobena z velmi širokého lipového dřeva. Dřevo takových rozměrů už podle Amerlinga kromě oněch veteránů nelze nikde v tomto kraji získat. Jiná situace byla na vzdálenějším Vlašimsku, kde uvádí lipové háje a javorové porosty na Javornické hůře. Na jižních svazích s porosty javorů cukrových a na severních s obřími buky. Výnos bukvic vrcholil podle pozorování velmi inteligentního a experimentujícího pana správce Späta z Třeběšic v letech Každá chalupa tehdy získala z přístupné knížecí bučiny 1 a půl vědra oleje a lidé tu pak obcházeli jako opilí po opiátech. K úbytku buků a dubů na Divišovsku přispěl podle Amerlinga i zaváděný Tomáškův lesnický systém, který všude pěstoval jen černý les (smrčiny). Podle šternberského nadlesního pana Pelzela se však situace již lepšila a vše bylo více předáváno přírodě. Amerling také zaznamenal, že na Divišovsku ubývají lanýže, a to s mizejícími jeleny a srnkami. Naopak vzdálený Tehovský kopec s porosty modřínů a srnkami jich nabízel stále slušný výběr. Také divišovské černé lesy měly ale své škůdce. Podle Amerlinga k nim patří Bostrichi a Cerambyces i zcela malí Mytilococci (s. 152). Tedy čeledě Bostrychidae (korovníkovití), Cerambycidae (tesaříkovití) a štítenka borová. Výpravu na Divišovsko podnikl Karel Slavoj Amerling zřejmě koncem jara roku Našel tu zajímavý příklad přírodou zahájené proměny krajinného rázu, jejíž sledování je v každém ohledu důležité. Badatelovy postřehy, psané barvitým jazykem, mají dodnes význam pro poznání vývoje krajiny severního okraje Podblanicka. Jindřich Nusek 14 Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2

17 mezinárodní ZaSilatelStví, ŽeleZniční Stanice a PodBlanicko Zasilatelská živnost Zasilatelská (spediční) živnost se vyvinula od přepravy zboží, kterou provozovali formani. Ti z Čech bývali často i více než půl roku bez přerušení na silnicích, aniž se vraceli domů. Převáželi všechny druhy spotřebního zboží, které bylo možné dopravovat na voze a prodávat místním obchodníkům. Přitom projížděli nejen okolní země. Formanství kvetlo i jako vedlejší živnost, které se věnovali sedláci. To se přenášelo i do místních označení. Ve Vlašimi se tak říkalo těm, kteří vozili oves do Prahy vovesáci. Rozvoj komunikací a obchodu v devatenáctém století způsobil, že dálková doprava zboží provozovaná formany postupně zanikala. Tato profese se postupně soustředila na oblastní a místní povoznictví. V roce 1911 v Benešově zaznamenal místní kronikář čtrnáct povozníků. Zvláštností byly povozy sjednané na kratší vzdálenosti. Mikova postupická kronika uvádí, že v okolí Vlašimi se takové službě říkalo foršpan. V době po první světové válce se v Československu postupně osamostatnil tuzemský i mezinárodní obchod. Namísto Vídně si našel své sídlo v Praze. Na zasilatelství se začala stále více podílet automobilová přeprava a vznikaly autodopravní speditérské společnosti. Novou situaci lze dokumentovat i dobovými údaji: V letech již provozovalo ve Voticích autodopravu devět živnostníků. Úkolem zasilatelství bylo zprostředkovat a dodat zboží na místo určení. Přitom zároveň vyhledat a zajistit nejlepší a nevhodnější dopravní cestu a přísluš- Mezinárodní zasilatelská (spediční) železniční mapa Podblanicka z roku 1924, výsek. Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 15

18 né prostředky. To představovalo u železnice složitou otázku, protože výše nákladních tarifů po roce 1918 v Československu byla vysoká a bylo dokonce cenově výhodnější zboží mezi východními a západními částmi republiky směřovat přes Německo. Zasilatelství se postupně specializovalo a rozšiřovalo, objevily se nové formy zasilatelství expresní zasilatelské služby, regionální zasilatelství, stěhovací služby nebo veletržní spediční služby. Po hospodářské krizi v roce 1928 existovaly tendence změnit zasilatelskou živnost z volné na koncesovanou. Na mezinárodním zasilatelství se podílelo zpravidla více dopravců a od roku 1893 se řídilo mezinárodní konvencí. obchodní cesty a železnice Hlavní obchodní cesta Podblanickem vedla od pradávna přes Benešov na jih k solným zásobám. Vlašimsko byl kraj odříznutý od dalšího světa a jediným spojením byla v devatenáctém století jihlavská silnice. Nejznámější cesta exportovaného zboží ze Sázavských skláren vedla přes Kostelec nad Černými lesy. Samostatnou kapitolou byla doprava z hospodářsky rozvinutého severního úseku Podblanicka kolem Týnce nad Sázavou. Pro přepravu se využívaly i vodní toky. V první polovině 19. století se dopravní možnosti rozšířily o železniční dopravu, která měla řadu výhod. Železniční vozy uvezly více než formanské vozy, výstavba dráhy byla rychlejší než výstavba říčních cest, dráha byla i rychlejší a fungovala celoročně. Po první světové válce začalo v Evropě postupné sjednocování vozového parku a objevily se dlouhé podvozkové vagony s nosností až 50 tun. Vozový park se začal úzce specializovat: uzavřené vagony pro kusové zboží, otevřené pro dopravu nerostných surovin, plošinové pro dopravu dřeva a strojů a kotlové vozy pro dopravu tekutin. Dopravní náklady v Československu ale byly vysoké. Podle odhadu dosahovaly v roce 1927 až 49 % dosažené ceny. Na Podblanicku byly od počátku pro výstavbu železnice nepříznivé podmínky. Hlavní důvod tkvěl v tom, že region ležel stranou hospodářského života a obchodních křižovatek. Pro srovnání lze uvést případ Sedlčan, které zbudovaly přípoj k táborsko- -benešovské trati, ale účel výstavby své zakladatele zklamal. Dráha nezabránila poklesu počtu obyvatel, protože města ležící na hlavní trati odsávala pracovní síly vlivem své příznivější polohy a ve venkovských městech začaly hospodářské i osvětové podniky upadat, i když se očekával opak. Železniční mapy Pro železniční nákladní dopravce na železničním dopravním trhu byly dříve klíčové informace obsažené na mapách. Zasilatelské železniční mapy se řadí mezi speciální železniční mapy, mezi mapy s nadmořskými výškami železničních stanic a zastávek, mapy hlavních tratí, mapy připojované k jízdním řádům, mapy pro dráhy průmyslové, stavební a vojenské, dráhy lesnické, zemědělské a zahradní. Po roce 1920 byl pro mezinárodní zasilatelství jedním z nejdůležitějších zdrojů Velký atlas železnic Střední Evropy zpracovávaný M. Flemmingem a G. Merkelem, který byl opakovaně vydáván. Atlas obsahoval kromě map i seznamy železničních společností, seznamy stanic, kilometráže a inzertní část s údaji o společnostech zabývajících se mezinárodním zasilatelstvím. V Československu vyvíjela činnost řada společností a organizací jako bratři Wetzlerové, mezinárodní zasilatelství Bohemia nebo firma Karel T. Goebell. Největší prostor v inzerci uvedeného atlasu zaujímal Spolek československých špeditérů pro mezinárodní export Čechoslavia se zahraničními filiálkami a expoziturami v Bulharsku, Egyptě, Itálii, Německu, Rumunsku a Jugoslávii. mezinárodní zasilatelská (spediční) železniční mapa Podblanicka z roku 1924 a současnost Velký atlas železnic Střední Evropy z roku 1924 obsahuje mezi jiným i mezinárodní zasilatelskou (spediční) železniční mapu Podblanicka na dílčí mapě Čech a Moravy. Její výsek uvádíme na připojeném obrázku. Zasilatelská činnost byla provozována pouze do vybraných železničních stanic, jejichž seznam je uveden v tabulce 1. Celkový počet mezinárodních zasilatelských (spedičních) železničních stanic na Podblanicku v roce 1924 činil 40 a největší hustota byla v úseku Čerčany Zruč nad Sázavou. Tyto stanice se zřizovaly poblíž dřívějších svazišť vorů, v místech těžby nerostných surovin, továren a velkostatků. Železniční stanice Votice Veselka byla v roce 1937 přejmenována na Olbramovice, rovněž stanice Vlkovec-Chocerady byla přejmenována na Vlkovec, 16 Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2

19 Tab. 1: Přehled zasilatelských (spedičních) železničních stanic na Podblanicku v roce Č. Trať Sledovaný úsek Praha Benešov u Prahy (České Budějovice) Praha Vrané nad Vltavou Čerčany Olbramovice Sedlčany Benešov Dolní Kralovice Čerčany Světlá nad Sázavou Čerčany Votice Týnec nad Sázavou Čerčany Olbramovice Sedlčany Benešov Dolní Kralovice Čerčany Zruč nad Sázavou Železniční spediční stanice (názvy jsou přepsány z mapy) Mrač, Benešov, Bystřice, Tomice, Votice Veselka, Votice Město Tynice (Týnec nad Sázavou), Pecirady Bukovany, Poříčí, Svárov Počet stanic Janovice, Voračice, Štětkovice, Kosova Hora, Sedlčany 5 Struhařov, Jemniště Postupice, Most-Domašín, Vlašim, Zdislavice, Trhový Štěpánov, Sedmpány, Keblov, Borovsko, Dolní Kralovice Zlenice, Hvězdonice, Chocerady, Vlkovec Chocerady, Samechov, Stříbrná Skalice, Sázava, Sázava Černé Budy, Sedliště, Ledečko, Šternberk, Soběšín, Kácov, Chabeřice, Zruč stanice Pecerady Bukovany na Pecerady, Most Domašín na Domašín. I u některých dalších docházelo během doby k trvalým drobným úpravám názvů. Samostatnou kapitolou tvořil úsek mezi Voticemi a Čerčany, který byl využíván pro tranzitní přepravu. V současnosti se mezinárodní železniční přeprava soustředí na přepravu železničních vozových zásilek ve vhodném přepravním prostředku. Zasilatelské společnosti nabízejí objednávku vozů u smluvních dopravců, vypracovávání přepravních dokladů a sledování pohybu zásilek. Tištěné mapy jsou nahrazovány internetovými aplikacemi. V celé této oblasti podnikání se objevují neustále nové prvky a skutečnosti. Na základě srovnání se současným stavem můžeme získat seznam nefunkčních zasilatelských (spedičních) železničních stanic na Podblanicku v roce 2010 na území jednotného evropského hospodářského prostoru. Uvedené srovnání bylo provedeno s pomocí internetové aplikace Seznam stanic s výpravním oprávněním pro nákladní přepravu v České republice spo- Tab. 2: přehled nefunkčních zasilatelských (spedičních) železničních stanic na Podblanicku v roce 2010 oproti stavu v roce 1924 na území jednotného evropského hospodářského prostoru. Č. Trať Sledovaný úsek Železniční spediční stanice Praha Benešov u Prahy (České Budějovice) Praha Vrané nad Vltavou Čerčany Olbramovice Sedlčany Benešov Trhový Štěpánov Čerčany Světlá nad Sázavou Čerčany - Votice Mrač, Tomice 2 Týnec nad Sázavou Čerčany Olbramovice Sedlčany Benešov Dolní Kralovice Čerčany Zruč nad Sázavou Celk. počet Svárov, Poříčí 2 Janovice, Voračice 2 Sedmpány, Keblov, Borovsko, Dolní Kralovice 4 Zlenice, Sázava, Sedliště, Chabeřice 4 Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2 17

20 lečnosti ČD Cargo, a. s. z roku Aplikace obsahuje seznam železničních stanic s řadou atributů včetně stanic s oprávněním k mezinárodní přepravě. Celkový počet nefunkčních zasilatelských (spedičních) železničních stanic s oprávněním k mezinárodní přepravě na Podblanicku v roce 2010 oproti roku 1924 činí 14. Od roku 1924 do roku 2010 nebyla na území Podblanicka zřízena žádná nová železniční spediční stanice s oprávněním k mezinárodní přepravě, ale čtrnáct jich bylo zrušeno. Železniční spediční stanice v úseku Sedmpány Dolní Kralovice byly zrušeny v souvislosti s výstavbou přehrady na Želivce. Všechny sledované železniční stanice mají oprávnění k mezinárodní přepravě. Bez boční rampy jsou stanice v Benešově u Prahy, Peceradech, Štětkovicích, Struhařově, Hvězdonicích, Vlkovci, Stříbrné Skalici a v Soběšíně. Pouze ve Zruči nad Sázavou je instalována obrysnice, pomocí níž se kontroluje správnost naložení otevřených vozů. Závěr Nejzajímavější a nejpřínosnější údaje by jistě představoval seznam položek vyvážených z Podblanicka v rámci zasilatelské činnosti. Tyto údaje nejsou k dispozici. Určitou představu si lze učinit ze statistických údajů z roku 1925, které uváděly, že téměř 64 % obyvatelstva se na Neveklovsku, Benešovsku a Vlašimsku zaměstnávalo zemědělstvím, chovem zvířat, zahradnictvím, lesnictvím a hospodařením. Víme rovněž pořadí nejvýznamnějších druhů zboží pro vývoz z Československa v roce 1925 podle jeho hodnoty. Šlo o tyto položky: 1. bavlna, příze, zboží z ní 2. cukr 3. dříví, uhlí, rašelina 4. vlna, příze, zboží z ní 5. sklo a skleněné zboží 6. železo a železné zboží 7. obilí, slad, luštěniny, mouka a mlýnské výrobky 8. ovoce, zelenina, rostliny 9. kůže vydělaná, kožené zboží 10. len, konopí, juta a zboží z nich. V Posázaví místní doboví kronikáři udávají, že se u vývozu jednalo převážně o dřevo, stavební materiál, sklo, líh, obilí a další potraviny, drobné zboží, peří, zvěř a lesní plody. Dovážely se rovněž potraviny a drobné zboží, stroje, uhlí a stavební materiál. Stabilní přepravní položkou bylo dřevo, i když zde docházelo k výkyvům v rozsahu již od poloviny 18. století nejen z důvodů přírodních zásahů. Těžba se již tehdy omezovala a jako důvod se udávalo, že prodejem dřeva se podporují zahraniční konkurenční podniky, které je třeba stavět v českých zemích a získat tím pracovní příležitosti pro domácí obyvatelstvo. Tento postup byl ale již tehdy opouštěn, neboť zahraničí nabídlo velmi výhodné ceny. I když má železniční doprava oproti silniční přednosti zejména v oblasti ekologie (je např. energeticky úspornější, neboť valivý odpor ocelového kola na ocelové kolejnici je výrazně menší než valivý odpor pneumatiky po asfaltu), nelze očekávat, že počet spedičních stanic bude stoupat. Největší podnikatelé v železniční nákladní dopravě usilují nyní o nové služby, které by nabídli svým zákazníkům. Jde o nabídku zahrnující celou trasu v mezinárodní přepravě, zajištění dopravy nejen z nádraží do nádraží, ale ze skladu do skladu, a další služby. Realizace těchto záměrů snad povede k tomu, že sledované železniční stanice si uchovají stávající status. Obecně však patří zasilatelství v České republice v současnosti k nejrizikovějším oblastem podnikání. Uvádí se, že krachem je ohrožena skoro každá čtvrtá firma. (Zdroj: Čekia Česká kapitálová informační agentura, 2011). František Procházka (mapa: archiv autora) Literatura: 1. Grosser Atlas der Eisenbahnen von Mittel-Europa: In 66 nach polit. Gebieten getrennten Spezialkarten /... Neu bearbeitet und vervollständigt von M. Flemming und G. Merkel Aufl. Hrsg. von Alexander Duncker in Leipzig. Berlin, Verlag f. Böhmen-u. Finanzliteratur, (nestr.) 2. Historie a současnost podnikání na Benešovsku, Vlašimsku, Voticku a Sázavsku. Žehušice, Městské knihy, 2003, 231 s. 3. Historie podniku ČSAD, csad.php 4. Honner, J.: Podnebí a půda v našem kraji. Pod Blaníkem, č. 7, Cit. dle: Ze starších čísel Pod Blaníkem, r. 7, 2003, čís. 2, Příloha s. I II. 5. Jakubec, I.: Doprava a komunikace, in: Mýtus a realita hospodářské vyspělosti Československa mezi světovými válkami, Praha, Karolinum, 2000, s Mixa, K. V.: Městečko Postupce. Povšechný jeho obraz, 1924, 7. Návrh posl. Fr. Petrovického a druhů, kterým se živnost zasilatelská (spediční) prohlašuje za koncesovanou 18 Pod Blaníkem, roč. XV. (XXXVII.), čís. 2

Blanický rytíř vyhlášen

Blanický rytíř vyhlášen Tisková zpráva ze dne 29. 3. 2013 Blanický rytíř vyhlášen Dne 29. března 2013 bylo již popatnácté uděleno ocenění Blanický rytíř třem fyzickým osobám, které se významně zasloužily o ochranu a rozvoj přírodního

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU

TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU Obec Žampach je malou obcí v regionu Pardubického kraje ve východní části České republiky. Nachází se nachází 12 km severovýchodně od Ústí nad Orlicí mezi hrady Lanšperkem,

Více

Region Světelsko a Ledečsko

Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Region Světelsko a Ledečsko Církevní památky Zámek Zřícenina Židovské památky Kouty Tvrz Melechov První doložená zmínka o objektu stojícím při severozápadním okraji přírodní

Více

Poloha obce. Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m.

Poloha obce. Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m. LOUKY nad Dřevnicí Poloha obce Obec se rozkládá 3 km západně od Zlína po obou březích Dřevnice v nadmořské výšce 208 m n.m. Podnebí je zde podle místní kroniky pro zdraví lidí i zvířectva jakož i pro rostlinstvo

Více

Následovala návštěva autobusového nádraží. Tento projekt město financovalo ze Společného regionálního operačního programu a rozpočtu města Votice.

Následovala návštěva autobusového nádraží. Tento projekt město financovalo ze Společného regionálního operačního programu a rozpočtu města Votice. 1. a 2.10. 2009 se v rámci projektu Vzdělaný venkov uskutečnila odborná exkurze do mikroregionu Džbány-Žebrák. Exkurzi připravily manažerky mikoregionu Nechanicko Jana Pečenková a Urbanické Brázdy Ing.

Více

Botanický průzkum zaniklých vesnic na Tepelsku

Botanický průzkum zaniklých vesnic na Tepelsku Soukromé reálné gymnázium Přírodní škola, o.p.s. Praha 2004 Expedice Tepelsko 2004 Botanický průzkum zaniklých vesnic na Tepelsku Alena Švarcová, Alexandra Brabcová, Jan Dernovšek, Barbora Jindrová, Kateřina

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Památky a tradice - jak na to v praxi?

Památky a tradice - jak na to v praxi? MAS -Partnerství Moštěnka Mikroregion Moštěnka Mikroregion Holešovsko Vzájemná spolupráce ve všech oblastech Zámek Dřevohostice Renesanční vodní zámek ze 16.století Do konce 19.stol -hodnotná botanická

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 30.6.2007 Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 byl

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Renesanční zámek Boskovštejn

Renesanční zámek Boskovštejn Zámek na prodej v České Republice Renesanční zámek Boskovštejn Komplex nemovitostí v obci Boskovštejn nedaleko Znojma se skládá z renesančního zámku, objektu bývalého mlýna s hospodářským stavením, rybníku

Více

Městské muzeum Jevíčko

Městské muzeum Jevíčko Iveta Špičková, Zdena Vašíčková, Ivana Písková Pracovní list k vycházce 1/2 Městské muzeum Jevíčko Příloha č. 1: Městské muzeum Jevíčko (pracovní list k vycházce) 1. Městské muzeum v Jevíčku se nachází

Více

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Tento Vánoční strom tu stojí nejen jako symbol nejkrásnějších svátků roku, Vánoc, ale připomíná nám všem také tradici, která se začala odvíjet

Více

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ...

Obecní Úřad Milejovice. Milejovice. na období ... Místní program obnovy venkova obce Milejovice na období 2011 2015... Milan Vacek starosta... Michal Fouček místostarosta stránka 1 z 10 1.Obsah 1.Obsah...2 2.Úvod...3 2.1.Charakteristika obce...3 2.2.Výsledky

Více

Losovací čísla 20214/15 (zkrácené názvy klubů) OP - FERDINAND: NE úř. začátek

Losovací čísla 20214/15 (zkrácené názvy klubů) OP - FERDINAND: NE úř. začátek Losovací čísla 20214/15 (zkrácené názvy klubů) A1A OP - FERDINAND: NE úř. začátek 1. Neveklov A SO úř. 2. Jírovice SO úř. 3. Jankov A 4. Struhařov A NE 15:00 5. Maršovice A 6. Pravonín A 7. Vrch.Janovice

Více

Pojďte s námi do přírody

Pojďte s námi do přírody Pojďte s námi do přírody závěrečná zpráva projektu Vojtěch Kodet prosinec 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pojďte s

Více

OFICIÁLNÍ NÁZVY DRUŽSTEV Ročník: 2012 / 2013

OFICIÁLNÍ NÁZVY DRUŽSTEV Ročník: 2012 / 2013 OFICIÁLNÍ NÁZVY DRUŽSTEV Ročník: 2012 / 2013 A1A II.třída - OP : 201029 Sokol Miřetice 201036 SK Olbramovice 201058 Sokol Vrchotovy Janovice 201008 Jawa Divišov 201016 Sokol Jírovice 201052 Sokol Teplýšovice

Více

České Budějovice Dvořiště Lomnice Rožmberk Třeboň Č.B.

České Budějovice Dvořiště Lomnice Rožmberk Třeboň Č.B. Cyklovýlet č. 6 České Budějovice Dvořiště Lomnice Rožmberk Třeboň Č.B. Trasa : Č.B. pravý břeh Vltavy Hrdějovice Borek Dvořiště Lomnice Rožmberk Stará Hlína Třeboň rybník Svět Zvíkov Kaliště Dobrá Voda

Více

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic

Národní programy ČSOP. Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Národní programy ČSOP Ochrana biodiverzity Pozemkové spolky Národní síť záchranných stanic Ochrana biodiverzity Ochrana biodiverzity Program zahrnuje řadu především lokálních projektů mapování, praktické

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

Strategický rozvojový plán Obce Ústí

Strategický rozvojový plán Obce Ústí Strategický rozvojový plán Obce Ústí Schváleno zastupitelstvem obce dne: Zpracovatel: PL realizace s. r. o, v XI/2015 Obsah 1 Základní údaje o obci 2 1.1 Základní údaje 2 1.2 Identifikační a kontaktní

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_137 Datum: 11.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_137 Datum: 11.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice 07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice Sušice Vikariát Sušice-Nepomuk Farnost Sušice Kostel sv. Václava, mučedníka (děkanský) sv. Felixe z Kantalicia (klášterní) Nanebevzetí Panny Marie (hřbitovní) sv. Andělů

Více

Stanovy pro Sdružení Ferdinanda Peroutky Občanské sdružení

Stanovy pro Sdružení Ferdinanda Peroutky Občanské sdružení Stanovy pro Sdružení Ferdinanda Peroutky Občanské sdružení ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení Článek I. 1. Občanské sdružení nese název Sdružení Ferdinanda Peroutky. 2. Sdružení Ferdinanda Peroutky je dobrovolné

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Hostivické památky. Břevský rybník s výpustním objektem z roku 1932

Hostivické památky. Břevský rybník s výpustním objektem z roku 1932 Hostivické památky Rybníky v Hostivici Břevský rybník s výpustním objektem z roku 1932 Archeologické nálezy z celého území Hostivice i okolí dokládají, že zdejší krajina v pramenné oblasti Litovického

Více

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Mohutný pozdně gotický hrad na Kunětické hoře tvoří impozantní dominantu a symbol zdejšího kraje.až do husitských válek byla Kunětická hora v majetku blízkého

Více

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR

JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR JEDNODUCHÉ BYDLENÍ VÍKENDOVÁ CHATA - HORNÍ ZÁLEZLY JAN HARCINÍK, ČVUT FAKULTA ARCHITEKTURY, NAUKA O STAVBÁCH, 2. SEMESTR Víkendová chata, Horní Zálezly 10, okres Ústí nad Labem Projekt: Stavitel: ing.

Více

Představení společnosti. Michal Urban, Montanregion Krušné hory Erzgebirge, o.p.s. Karlovy Vary, 26. listopadu 2014

Představení společnosti. Michal Urban, Montanregion Krušné hory Erzgebirge, o.p.s. Karlovy Vary, 26. listopadu 2014 Představení společnosti Michal Urban, Montanregion Krušné hory Erzgebirge, o.p.s. Karlovy Vary, 26. listopadu 2014 Montanregion Krušné hory - Erzgebirge Vznik a poslání společnosti Obecně prospěšná společnost

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Nerudova

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Nerudova HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice Nerudova Hostivice, listopad 2010 Ulice Nerudova 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

Výroční zpráva 2010. 52/02 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Choceň

Výroční zpráva 2010. 52/02 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Choceň Výroční zpráva 2010 52/02 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Choceň Kdo jsme? Jsme nezisková organizace. Našimi členy jsou dobrovolníci a naše práce souvisí s činností oddílu mladých ochránců

Více

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION Název: Náš region Autor: Mgr. Milena Hrabalová Škola: Základní škola a Mateřská škola při lázních, Velké Losiny Předmět/ročník: Vlastivěda /4.-5. ročník Datum vytvoření

Více

1) BUS poznání Hrusice, Jevany, Kostelec n. Č.l., Sázava 2) turistika Voděradskou bučinou do Jevan + Kostelec n.č.l. 15 km

1) BUS poznání Hrusice, Jevany, Kostelec n. Č.l., Sázava 2) turistika Voděradskou bučinou do Jevan + Kostelec n.č.l. 15 km NABÍDKA SPORTOVNÍHO ZÁJEZDU,,ZÁPADNÍ POSÁZAVÍ A BENEŠOVSKO VE DNECH 2. - 5.5.2013 Určeno pro pěší turistiku, cykloturistiku (silnice, trek, MTB) Ubytování: 3 noci s polopenzí v hotelu Hláska ve Zlenicích

Více

Tipy na výlety POZNEJTE MĚSTO DOBŘÍŠ

Tipy na výlety POZNEJTE MĚSTO DOBŘÍŠ POZNEJTE MĚSTO DOBŘÍŠ Při návštěvě téměř devítitisícové Dobříše, rozkládající se v úpatí brdského pohoří a vzdálené zhruba 40 km od Prahy, se jistě nebudete nudit. Díky krásným lesům je okolí města lákavou

Více

HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011

HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011 HOSTIVICKÝ HISTORICKÝ KALENDÁŘ 2011 HOSTIVICE OBJEKTIVEM MILOŠE ŠRÁMKA Připravil Jiří Kučera HOSTIVICE OBJEKTIVEM MILOŠE ŠRÁMKA Miloš Šrámek patří k nejvýznamnějším hostivickým osobnostem. Narodil se 6.

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Projekty OPŽP ve Městě Vlašim 2007-2014

Projekty OPŽP ve Městě Vlašim 2007-2014 Projekty OPŽP ve Městě Vlašim 2007-2014 Ing. Karel Kříž ZO ČSOP Vlašim Eva Lupačová Město Vlašim Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500

Více

HISTORIE ROUDNICE. Nejstarší osídlení Je možné jej položit do mladší doby kamenné a do doby bronzové (2 500 1500 př. n. l.).

HISTORIE ROUDNICE. Nejstarší osídlení Je možné jej položit do mladší doby kamenné a do doby bronzové (2 500 1500 př. n. l.). HISTORIE ROUDNICE Obsah: 1) Název Roudnice 2) Nejstarší osídlení 3) Osídlování Roudnice 4) Roudnické tvrze 5) Roudnice a její držitelé 6) Osobnosti Zdislav Mnich, Matěj Chvojka, Jan Matějka, bratranci

Více

1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana)

1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) 2. Kříž Suchnů (vlevo za obcí směr Želetava) 3. Boží muka (u rybníka U sv.jana) 1. Svinkův obrázek (na cestě vpravo směr Dašov) byl postaven v místě, kde ve válce v r.1942 byl pan Svinka německými vojáky zastřelen. Obrázek je na dřevěném sloupu a nechala ho zhotovit manželka p.svinky.

Více

Sázava. Vodácká tábořiště Půjčovny lodí Kilometráž

Sázava. Vodácká tábořiště Půjčovny lodí Kilometráž Sázava Vodácká tábořiště Půjčovny lodí Kilometráž V ruce držíte první výtisk kilometráže Sázavy. Tato kilometráž vznikla především díky iniciativě Marka Cozla. Je oproti ostatním kilometrážím nejchudší,

Více

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního Příloha č. 1: Nálezy budou předány podle 23 zákona č. 20/1987 Sb. příslušnému krajskému Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích (dohoda s kurátorkou sbírek Mgr. Zuzanou Thomovou) Příloha č. 2 Základní

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4. Anotace: Valticko lednický areál a Pálava jako turistický region specifika, kulturní památky, využitelnost z hlediska turistického ruchu Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou

Více

Doprovodné programy ke stálým expozicím

Doprovodné programy ke stálým expozicím Doprovodné programy ke stálým expozicím 1) historická expozice Rokycansko v minulosti : Výprava do pravěku (nástroje, činnosti, zbraně, šperky) Na návštěvě ve středověku (erby, rytíři a jejich zbroj, řemesla,

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 9. zasedání zastupitelstva města dne: 29. 10. 2015 Bod pořadu jednání: Návrh na udělení čestného občanství města v letech 2015 a 2016 a medaile města v roce

Více

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I.

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I. Nové Město na Moravě Historie a současnost část I. VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_08 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Nové Město na Moravě-Historie a současnost 1 Předmět: Zeměpis Autor: Mgr. Benešová

Více

Průvodce "Zadní Doubice"

Průvodce Zadní Doubice Bývalá osada zadní Doubice je poslední dobou středem zájmů a míří sem stovky turistů.výlety z Kyjova podél řeky Křinice a nebo z osady Kopec podél Brtnického potoka,je skutečným zážitkem.osada, kdysi ležící

Více

Průvodce "Horní Planá"

Průvodce Horní Planá Perník Kopec 48 48'58.57"N 13 54'3.46"E Zalesněný vrch Perník (1. 049 m) leží asi 10 km jižně od Volar nad pravým břehem Vltavy v Trojmezenské hornatině. Na jeho úbočích jsou četné skalní útvary, které

Více

přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku

přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku Opavský září 2013 přírodovědný zpravodaj Elektronický měsíčník o přírodě a lidech kolem ní nejen na Opavsku V Žimrovicích se nebojí velkých projektů Projekt Český les na ZŠ Vávrovice Černýš hajní posel

Více

Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín. na prodej. Barokní perla

Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín. na prodej. Barokní perla Sokolovská 24/136 Ι Praha 8 Ι Karlín na prodej Barokní perla INVALIDOVNA BAROKNÍ KLENOT V BLÍZKOSTI CENTRA PRAHY Rozsáhlý historický objekt ležící v širším centru Prahy s výbornou dopravní dostupností.

Více

Znak obce. Vlajka obce

Znak obce. Vlajka obce Znak obce Vlajka obce 1 Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu Založení obce Dlouhá Ves souvisí úzce s objevem stříbrné rudy v okolí Německého Brodu. Obec byla založena při kolonizaci kraje na levém břehu Sázavy

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník Obor III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Regionální kultura, vy_32_inovace_ma_34_10

Více

Veletrh cestovního ruchu v Trenčíně

Veletrh cestovního ruchu v Trenčíně PRO PŘÁTELE A ČLENY DESTINAČNÍHO FONDU ČESKÉHO ŠVÝCARSKA www.ceskesvycarsko.cz Informační zpravodaj květen II. 2015 Veletrh cestovního ruchu v Trenčíně Ve dnech 15. 16. května proběhl ve slovenském Trenčíně

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Chadimův mlýn Horní Dubenky. Ing. Martin Chadim

Chadimův mlýn Horní Dubenky. Ing. Martin Chadim Chadimův mlýn Horní Dubenky Ing. Martin Chadim Historie Z Gruntovnice: 1644 kupuje mlýn první Chadim Matěj za 510 kop V roce 1926 mlýn se stavením vyhořel a Bedřich Chadim jej znova postavil do podoby

Více

ROZVOJOVÁ STRATEGIE. OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013

ROZVOJOVÁ STRATEGIE. OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013 ROZVOJOVÁ STRATEGIE OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013 Historie Obce Kostomlaty pod Milešovkou Kostomlaty pod Milešovkou leží v neobyčejně malebné krajině západní

Více

PROJEKT - KRNSKÁ STEZKA

PROJEKT - KRNSKÁ STEZKA PROJEKT - KRNSKÁ STEZKA Vytvořily děti z Dětského domova Krnsko příspěvkové organizace: trasa 1: Aneta Daová, Michal Stuchlík, Emílie Oláhová, Adam Oláhvedoucí Petr Špaček, Trasa2: Leona Daová, Hana Abbasová,

Více

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého Kostel Nanebevzetí Panny Marie Staroměstské náměstí, Římskokatolická církev Bohoslužby neděle 9.00, 10.30 (se zaměřením na děti) a 18.00 Kostel, uzavírající svým průčelím Staroměstské náměstí spolu s budovou

Více

Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech

Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Regionální dějepisně zeměpisný katalog Třeboňska Zpracováno v rámci projektu " Vzdělávání pro konkurenceschopnost - konkurenceschopnost pro

Více

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945

Miroslava Baštánová. Vzpomínka na. Josefa Kramoliše. pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech 1926-1945 2012 Miroslava Baštánová Vzpomínka na Josefa Kramoliše pøedsedu Valašského muzejního spolku v letech

Více

ZO ČSOP Vlašim Oblasti kde můžete pomoci: Kontakt a informace: Dagmar Tlustošová www.csopvlasim.cz

ZO ČSOP Vlašim Oblasti kde můžete pomoci: Kontakt a informace: Dagmar Tlustošová www.csopvlasim.cz ZO ČSOP Vlašim Český svaz ochránců přírody Vlašim je občanské sdružení, které se od roku 1990 věnuje péči o přírodu a krajinu Podblanicka. Věnujeme se praktické ochraně přírody (péči o přírodovědně cenné

Více

Záměry obcí na období 2014-2020

Záměry obcí na období 2014-2020 Pořadové číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Žadatel Obec Hamry (CHR) Záměry obcí na období 2014-2020 Projekt Oprava místních komunikací Oprava veřejného osvětlení Zateplení ZŠ Rekonstrukce dětského hřiště Rekonstrukce

Více

Mnichovo Hradiště - kapucínský klášter a kaple sv. Anny

Mnichovo Hradiště - kapucínský klášter a kaple sv. Anny Mnichovo Hradiště - kapucínský klášter a kaple sv. Anny V roce 1690 byla na popud majitele mnichovohradišťského panství, hraběte Arnošta Josefa z Valdštejna, při severním okraji zámeckého parku započata

Více

MALOPLOŠNÁ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ Přírodní památka Jílovské tisy Na pravém břehu Jílovského potoka nedaleko obce Jílové, v těžko přístupných, strmých skalnatých a suťovitých svazích vrchu Výrovna, je v lesních

Více

Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod

Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod Kulturní a přírodní dědictví regionu Místní akční skupiny Havlíčkův kraj III. Lidová architektura Havlíčkova Borová, okres Havlíčkův Brod Rodný dům Karla Havlíčka Borovského Rejstříkové číslo kulturní

Více

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace Pracovní list k exkurzi Královská cesta + fotodokumentace Čp 07/04 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce Pracovní činnosti

Více

Svijanská jedenáctka

Svijanská jedenáctka Námět turistického pochodu Svijanská jedenáctka Turistický výlet na místa, kam se často pěšky nechodí. Přesto i zde se dá najít řada zajímavostí: vesnické kostelíky, údolí Jizery s mohutnými stromy, jezera

Více

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII

PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII PRAMENY K HOSTIVICKÉ HISTORII Řada D: Katastry Svazek č. 3 STABILNÍ KATASTR 1840 Část C: Katastrální obec LITOVICE Hostivice, září 2008 Stabilní katastr 1840 část C: Katastrální obec LITOVICE 2 Tento svazek

Více

za krásami brněnských lesů

za krásami brněnských lesů za krásami brněnských lesů Obsah Úvod 1 Naučné stezky 2 Naučná stezka lesnická - lesní správa Deblín 4 Naučná stezka lesnická - lesní správa Brno 6 Naučná stezka lesnická - lesní správa Lipůvka 8 Naučná

Více

Měsíčník farností Velká Bystřice a Hlubočky Ročník 15 Číslo 5 Rok 2014

Měsíčník farností Velká Bystřice a Hlubočky Ročník 15 Číslo 5 Rok 2014 Měsíčník farností Velká Bystřice a Hlubočky Ročník 15 Číslo 5 Rok 2014 ÚVODNÍK Milí čtenáři Děníčku, připomeňme si jeden ze závěrů, který udělal Tomáš Zendulka v minulém čísle Děníčku, a to možný prodej

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Jakub Vetešník ZZS Olomouc Komise pro historii oboru ČSARIM MMXIV Mauric Remeš v době vídeňských studií medicíny, asi 1890 Vědecká knihovna v Olomouci,

Více

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče 4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá

Více

MAMINKA MOJÍ BABIČKY Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI

MAMINKA MOJÍ BABIČKY Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI MAMINKA MOJÍ BABIČKY * Z VYPRÁVĚNÍ NAD STARÝMI FOTOGRAFIEMI LUKÁŠ URBAN 2013-2014 OBSAH ÚVOD 3 ŽIVOT 4 POVOLÁNÍ 4 STĚHOVÁNÍ 4 NÁŠ DŮM 5 ZDROJE 6 PŘÍLOHY ÚVOD Každou neděli k nám chodí na odpoledne babiččina

Více

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Jižní Čechy - dokončení Učební pomůcky:

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Jižní Čechy - dokončení Učební pomůcky: Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_33 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

MÁ VLAST V SRDCI EVROPY. Poznej ji a chraň

MÁ VLAST V SRDCI EVROPY. Poznej ji a chraň MÁ VLAST V SRDCI EVROPY Poznej ji a chraň Záštitu nad soutěží převzala ministryně kultury ČR, kardinál a primas český mons. Dominik Duka, OP. Vyhodnocení jubilejního pátého ročníku proběhlo v krásných

Více

PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč

PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč PLÁN REALIZACE AKTUALIZACE PLÁNU REALIZACE č. 5 AKCE číslo památky RN v mil.kč NEODKLADNÉ ZÁCHRANY OHROŽENÝCH OBJEKTŮ KRITICKY OHROŽENÉ OBJEKTY roky výstavby 2011 2012 2013 2014 2015 příspěvek Piaristická

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Péče o kulturní dědictví v podmínkách Ústeckého kraje. Mgr. Ivana Štěrbová Odbor kultury a památkové péče

Péče o kulturní dědictví v podmínkách Ústeckého kraje. Mgr. Ivana Štěrbová Odbor kultury a památkové péče Péče o kulturní dědictví v podmínkách Ústeckého kraje Mgr. Ivana Štěrbová Odbor kultury a památkové péče Památky Ústeckého kraje v číslech 1 archeologická památkové rezervace 5 městských památkových rezervací

Více

Krátký jest blábol, dlouhý jest žal, dříve rozumně zápol a nerozum z beder svých sval. Sval blábol a nerozum s rozumem svým se dorozum.

Krátký jest blábol, dlouhý jest žal, dříve rozumně zápol a nerozum z beder svých sval. Sval blábol a nerozum s rozumem svým se dorozum. Jakub Hron Naše vlast měla i má mnoho vynálezců, objevitelů a zlepšovatelů. Někteří jsou téměř zapomenuti, jiné zná celý národ. K těm prvním můžeme zařadit jihočeského rodáka, profesora, vynálezce a libomudruna

Více

Vydává Obec Ostrovec srpen 2014

Vydává Obec Ostrovec srpen 2014 Vydává Obec Ostrovec srpen 2014 ÚVODNÍ SLOVO STAROST Y Vážení spoluobčané, v našem srpnovém vydání Ostroveckého zpravodaje, bych Vás rád informoval o akcích, které v současné době probíhají nebo v blízké

Více

Zápis z veřejného zasedání obecního zastupitelstva obce Veliš, konaného dne 20. března 2015

Zápis z veřejného zasedání obecního zastupitelstva obce Veliš, konaného dne 20. března 2015 Zápis z veřejného zasedání obecního zastupitelstva obce Veliš, konaného dne 20. března 2015 Přítomni: Buchal J., Bureš J., Dvořák P., Kahoun T., Kahounová M., Kocourek M., Kocourek P., Mach P., Sedláček

Více

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik

Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013 VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Základní fakta o VLS VLS hospodaří na cca 125 000 hektarech lesní půdy, což představuje přibližně pět procent lesní

Více

Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice

Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 50 č. archivní pomůcky: 8951 Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice /1935/ 1945-1948 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 2015 O b s a

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 68 Rozeslána dne 24. července 2009 Cena Kč 131, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 68 Rozeslána dne 24. července 2009 Cena Kč 131, O B S A H : Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 68 Rozeslána dne 24. července 2009 Cena Kč 131, O B S A H : 227. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech

Více

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMÁTNÍK TEREZÍN MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA BÝVALÁ MAGDEBURSKÁ KASÁRNA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMĚTNÍ DESKA U

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Proměny krajiny v čase a mysli člověka

Proměny krajiny v čase a mysli člověka Proměny krajiny v čase a mysli člověka Akvarely Josefa Hyzlera 26. dubna tohoto roku proběhla v cyklu Hovory o Praze, pořádaném Klubem Za starou Prahu ve spolupráci s Národním muzeem v Praze, přednáška

Více

1893-2013. poslední aktualizace: 6. 3.

1893-2013. poslední aktualizace: 6. 3. 1893-2013 poslední aktualizace: 6. 3. Úvod Lidové noviny jsou nejstarším českým deníkem. Poprvé vyšly v prosinci 1893. Vybudovaly si pověst nejserióznějších novin a staly se médiem kulturních a společenských

Více

SBORNÍK. Státní okresní archiv Přerov

SBORNÍK. Státní okresní archiv Přerov SBORNÍK 2008 Státní okresní archiv Přerov SBORNÍK Státního okresního archivu Přerov Přerov 2008 Sborník Státního okresního archivu Přerov. Vydal Zemský archiv v Opavě Státní okresní archiv Přerov. Přerov

Více

PRÁZDNINY V MUZEU 1. 7. 31. 8. 2012

PRÁZDNINY V MUZEU 1. 7. 31. 8. 2012 PRÁZDNINY V MUZEU 1. 7. 31. 8. 2012 pro organizované skupiny, příměstské tábory, DD, kolektivy dětí a mládeže atd. www.muzeumhk.cz Stezky muzejní budovou 1) Stezky po muzeu Účastníci tohoto putování muzejní

Více

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 Město Fryštát, t.j. historické jádro Karviné, bylo založeno v 1. polovině 14. století na mírném návrší nad potokem Mlýnkou. V jižní části jeho oválné půdorysné dispozice je

Více

Archiv obce Hlince. EL NAD č.: 56. AP č.: 296

Archiv obce Hlince. EL NAD č.: 56. AP č.: 296 Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích Archiv obce Hlince 1884 1945 Inventář EL NAD č.: 56 AP č.: 296 Kateřina Nová, Jiří Kříž Plasy 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu 3

Více

Opatření obecné povahy č. 3/2011

Opatření obecné povahy č. 3/2011 Opatření obecné povahy č. 3/2011 ÚZEMNÍ PLÁN VIMPERK Správní orgán Město Vimperk Steinbrenerova 6, 385 17 Vimperk o vydání rozhodlo zastupitelstvo obce dne 27.06.2011 usnesení č. 186 nabytí účinnosti dne

Více

Institut Jana Pernera obecně prospěšná společnost

Institut Jana Pernera obecně prospěšná společnost příloha k bodu 3 Institut Jana Pernera obecně prospěšná společnost Studentská 95, 532 10 Pardubice http://www.perner.cz IČO: 2591 6050 DIČ: CZ 2591 6050 Výroční zpráva Institutu Jana Pernera, o.p.s. za

Více